Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR

Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Vysoká škola ekonomická v Praze

Cíle a nástroje HMU

Fiskální koordinace

Maastrichtská konvergenční kritéria

cenová stabilita průměrná míra inflace rok před hodnocením max. 1,5 % bodu nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem

dlouhodobé úrokové sazby rok před hodnocením max. 2 % body nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability

veřejné finance deficit veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP

veřejný dluh 60 % HDP, postačuje pozitivní vývoj, přibližování k této hranici

směnný kurz Minimálně dvouletá účast v systému ERM II

Očekávané pozitivní efekty Očekávané pozitivní efekty přistoupení k eurozóněpřistoupení k eurozóně

eliminace kursového rizikaeliminace kursového rizika & vyšší cenová transparentnost& vyšší cenová transparentnost

pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální reformy podporující udržitelný růst)reformy podporující udržitelný růst)

stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovnistabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni

podíl na společné měnové a kursové politicepodíl na společné měnové a kursové politice

přístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozónypřístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozóny

zvýšení stability finančního sektoru a zvýšení stability finančního sektoru a snížení rizik vzniku měnových snížení rizik vzniku měnových turbulencíturbulencí

vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a potenciál pro vyšší růst ekonomikypotenciál pro vyšší růst ekonomiky

Možná rizika přistoupení k Možná rizika přistoupení k eurozóněeurozóně

Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj

obchodní a měnové politikyobchodní a měnové politiky

Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující

fiskální politikyfiskální politiky

Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence ekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politikekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politik

Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy)Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy)

Riziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí euraRiziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí eura

Riziko nárůstu cenové hladinyRiziko nárůstu cenové hladiny

Důležité dokumenty v oblasti plnění konvergenčních kritérií

Pakt stability a růstu Konvergenční zprávy

Pakt stability a růstu

Nástroj k udržení fiskální rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu 1997 3 %, 60 %, střednědobě vyrovnanost nebo přebytky veřejných

rozpočtů Kdy neplatí – pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 – 2 % Nefunguje automaticky Výsledky ???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale větší míra flexibility

a značné množství podmínek, které umožňují překračování, spíše prevence než sankce

Perspektivy fiskální konsolidace v EU

Nutnost posílení fiskální disciplíny !!! Reforma Paktu stability a růstu Státy překračující 3 % a 60 % kritérium Systém poloautomatických sankcí 0,2 % HDP, 3 fáze (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají dalším

členským státům, 3. depozitum propadá EU) Státům mimo eurozónu hrozí omezení dotací z fondů EU

Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Lucembursko 3,4 6,2 6,2 2,3 0,5 -1,1 -1,5

Irsko 2,6 4,4 0,9 -0,4 0,2 1,3 -0,6

Rakousko -2,3 -1,5 0,3 -0,2 -1,1 -1,3 -2,0

Švédsko 2,5 5,0 2,5 -0,3 0,2 1,4 0,8

Dánsko 3,3 2,6 3,2 1,7 1,2 2,8 2,1

Belgie -0,4 0,2 0,6 0,1 0,4 0,1 -0,2

Nizozemsko 0,7 2,2 -0,1 -1,9 -3,2 -2,5 -2,0

Finsko 2,2 7,1 5,2 4,3 2,5 2,1 1,7

Francie -1,8 -1,4 -1,5 -3,2 -4,2 -3,7 -3,0

V.Británie 1,0 3,8 0,7 -1,7 -3,3 -3,1 -3,0

Německo -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -3,8 -3,7 -3,3

Itálie -1,7 -0,6 3,0 -2,6 -3,1 -3,1 -3,6

Španělsko -1,2 -0,9 -0,5 -0,3 0,3 -0,3 0,0

Řecko -3,4 -4,1 -3,6 -4,1 -5,2 -6,1 -4,5

Portugalsko -2,8 -2,9 -4,4 -2,9 -2,9 -2,9 -6,2

Estonsko v kontextu rozšiřování eurozóny po roce

2004

Konvergenční zpráva – květen 2006

Slovinsko – ano Litva – ne

Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006

Země Cenová stabilita

(HICP), v %

Veřejné finance

k HDP, v %

Veřejný dluh k HDP,

v %

Stabilita kurzu -ERM II

Dlouhodobá úroková míra

ČR 2,2 -3,5 30,9 Ne 3,8

Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno

Kypr 2,3 -1,9 64,8 Ne (2.5.2005) 4,1

Lotyšsko 6,7 -1,0 11,1 Ne (2.5.2005) 3,9

Litva 2,7 -0,5 18,7 Ano 3,7

Maďarsko 3,5 -10,1 67,6 Ne 7,1

Malta 3,1 -2,9 69,6 Ne (2.5.2005) 4,3

Polsko 1,2 -2,2 42,4 Ne 5,2

Slovinsko 2,3 -1,8 29,1 Ano 3,8

Slovensko 4,3 -3,4 33,0 Ne (28.11.2005) 4,3

Referenční hodnota

2,8 ; 2,6 -3 60 2 roky v ERM II 6,2 ; 5,9

Výsledky konvergenční zprávy za Maltu a Kypr z roku 2007

Země Malta Kypr Referenční hodnota

Míra inflace 2,2 2,0 3,0

Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP

-2,1 -1,5 -3,0

Veřejný dluh (podíl na HDP) 66,7

(59 v roce 2009)

63,2

(61,5 – 2007)

60,0 (klesající trend)

Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4

Stabilita měny ano ano 2 roky členství v ERM

Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Lucembursko 3,4 6,2 6,2 2,3 0,5 -1,1 -1,5

Irsko 2,6 4,4 0,9 -0,4 0,2 1,3 -0,6

Rakousko -2,3 -1,5 0,3 -0,2 -1,1 -1,3 -2,0

Švédsko 2,5 5,0 2,5 -0,3 0,2 1,4 0,8

Dánsko 3,3 2,6 3,2 1,7 1,2 2,8 2,1

Belgie -0,4 0,2 0,6 0,1 0,4 0,1 -0,2

Nizozemsko 0,7 2,2 -0,1 -1,9 -3,2 -2,5 -2,0

Finsko 2,2 7,1 5,2 4,3 2,5 2,1 1,7

Francie -1,8 -1,4 -1,5 -3,2 -4,2 -3,7 -3,0

V.Británie 1,0 3,8 0,7 -1,7 -3,3 -3,1 -3,0

Německo -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -3,8 -3,7 -3,3

Itálie -1,7 -0,6 3,0 -2,6 -3,1 -3,1 -3,6

Španělsko -1,2 -0,9 -0,5 -0,3 0,3 -0,3 0,0

Řecko -3,4 -4,1 -3,6 -4,1 -5,2 -6,1 -4,5

Portugalsko -2,8 -2,9 -4,4 -2,9 -2,9 -2,9 -6,2

Veřejný dluh (v % na HDP), 1995, 2000, 2005

Belgie 134 109 94

Dánsko 73 52 40

Německo 57 60 68

Řecko 108 114 110

Španělsko 63 61 46

Francie 54 56 66

Irsko 82 38 29

Itálie 124 111 105

Lucembursko 6,7 5,6 7,8

Nizozemsko 77 55 57

Rakousko 68 66 64

Portugalsko 64 53 66

Finsko 57 44 44

Švédsko 73 52 50

UK 51 42 41

Rozšiřování eurozóny po roce 2004

Konvergenční zpráva – květen 2006

Slovinsko – ano Litva – ne

Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006

Země Cenová stabilita

(HICP), v %

Veřejné finance

k HDP, v %

Veřejný dluh k HDP,

v %

Stabilita kurzu -ERM II

Dlouhodobá úroková míra

ČR 2,2 -3,5 30,9 Ne 3,8

Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno

Kypr 2,3 -1,9 64,8 Ne (2.5.2005) 4,1

Lotyšsko 6,7 -1,0 11,1 Ne (2.5.2005) 3,9

Litva 2,7 -0,5 18,7 Ano 3,7

Maďarsko 3,5 -10,1 67,6 Ne 7,1

Malta 3,1 -2,9 69,6 Ne (2.5.2005) 4,3

Polsko 1,2 -2,2 42,4 Ne 5,2

Slovinsko 2,3 -1,8 29,1 Ano 3,8

Slovensko 4,3 -3,4 33,0 Ne (28.11.2005) 4,3

Referenční hodnota

2,8 ; 2,6 -3 60 2 roky v ERM II 6,2 ; 5,9

Konvergenční zpráva 2007

Země Malta Kypr Referenční hodnota

Míra inflace 2,2 2,0 3,0

Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP

-2,1 -1,5 -3,0

Veřejný dluh (podíl na HDP) 66,7

(59 v roce 2009)

63,2

(61,5 – 2007)

60,0 (klesající trend)

Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4

Stabilita měny ano ano 2 roky členství v ERM

Konvergenční zpráva 2010 - Estonsko

Ekonomika Estonska

Estonská ekonomika v posledním desetiletí Dynamický růst Převis domácí poptávky Nerovnováhy v ekonomice Inflační prostředí Obrat v letech 2008-2009 Pokles HDP Nárůst nezaměstnanosti Pokles mezd a cen Vyrovnání běžného účtu platební bilance

Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen: Eurostat)

Rok 2000 2007 2008 2009

HDP na obyvatele (EU_27=100) 45 70 68 63

Náklady na hodinu práce (EU_27=100)

16 33 - -

HDP na zaměstnanou osobu (EU_27=100)

47 66 64 65

Index Index ekonomické svobody, sestavenýekonomické svobody, sestavený Heritage FoundationHeritage Foundation

1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) 1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, 9) korupce a 10) regulace trhu práce.9) korupce a 10) regulace trhu práce.

Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóně Malá, otevřená ekonomika – možný pozitivní

dopad Ekonomická úroveň výrazně podprůměrná

(63 % EU-27) – předpoklad reálné konvergence

Inflace – riziko číslo jedna Stabilní makroekonomická politika základ

úspěchu Konkurenceschopnost, strukturální reformy

Implikace pro ČR

Ekonomické odlišnosti – kursový režim, situace v oblasti veřejných financí, odlišný stupeň reálné konvergence

Podobné charakteristiky – orientace na evropský trh, reálně konvergující ekonomika

Euro je nejen ekonomické, ale i politické rozhodnutí – největší rozdíl mezi sledovanými zeměmi