Epitelová tkáň

Textus epithelialis

Charakteristika epitelů

buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné

hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary – určující pro klasifikaci velká rozmanitost funkcí

Bazální lamina

tenká vrstva mezibuněčné hmoty kolagen IV. typu, laminin, proteoglykan

dvouvrstevná lamina rara, lamina densa

lamina reticularis – patří k pojivu

podklad pro epitelové buňky tvořena epitelovými , svalovými, Schwannovými

a tukovými buňkami

Bazální membrána

dvě k sobě přiložené bazální laminy na rozhraní epitelů plíce, ledviny dvě lamina rara, jedna lamina densa

basální lamina a lamina reticularis viditelná ve světelném mikroskopu

PAS pozitivní

Funkce basální laminy

bariérová selekčně transportní - proteoglykany selekčně buněčná – laminin

regenerační hojení ran, NM spojení

polarizace a migrace epitelových buněk

Polarita

apikální povrch buňky lumen orgánu, povrch orgánu

bazální (bazolaterální) povrch buňky bazální lamina naléhající na lamina propria

Lamina propria

přivádí cévní a nervové zásobení mechanická opora epitelové vrstvy připojení epitelu k hlubším vrstvám

často zvlněný povrch – papily

Specializace povrchu buňky

volný povrch mikroklky, stereocilie, kinocilie

boční povrch mezibuněčná spojení, interdigitace

bazální povrch spojení s BL, bazolaterální labyrint

Mikroklky, stereocilie, kinocilie

mikroklky nevětvené výběžky cytoplasmy zvětšení povrchu buňky

stereocilie větvené výběžky cytoplasmy, nepohyblivé

kinocilie nevětvené pohyblivé výběžky posun mimobuněčného materiálu

Mezibuněčná spojení

adhesní zonula adherens desmosom (macula adherens) hemidesmozom

utěsňující zonula occludens (tight junction)

komunikační gap junction

Mezibuněčné spoje (pásové)

Zonula occludens bun. membrány bez mezibb. prostoru pět vrstev membrány

Zonula adherens mezibun. prostor cca 20 nm zesílená membrána úpon myosinu, aktinu, mikrofilament a

intermed. filament

Mezibuněčné spoje (bodové)

Desmosom mezibun. prostor cca 30nm

může být temná ploténka

úpon intracelulárních filament hemidesmosom

úpon buňky k basální lamině

Nexus mezibun. prostor cca 2 nm konexony - tvoří póry pro průchod iontů

Regenerace epitelové tkáně

rychlá a úplná rychleji při zachované BL

neustálá obměna buněk

kmenové buňky tenké střevo 3 dny kůže 27 dní

Typy epitelových buněk

transportující buňky signalizující buňky buňky syntetizující a exportující myoepitelové buňky kmenové buňky

Transportní buňky

buňky přenášející ionty (aktivní transport) mikroklky, basolaterální labyrint prox. a dist. tubulus ledv.,žíhané vývody slin. žl.

buňky transportující pomocí pinocytózy přenos větších molekul pinocytární váčky endotel

Signalizující buňky

uvolňují signální molekuly neurokrinní bb. (neurony)

distribuce přes synapsi parakrinní bb. (DNES)

distribuce - difúze v ECT sekretorická granula při bazi pod jádrem

endokrinní (nadledviny) distribuce - transport krví ultrastruktura podle typu hormonu

BB. syntetizující a exportující:

proteiny syntéza, úprava, skladování serózní bb. slinných žláz, serózní bb. pankreatu

mucinové glykoproteiny mucin (světlejší než bb. produk. proteiny) mucin. bb. slinných žláz, pohárkové bb.

steroidy tukové kapénky, sER, tubulární MIT

BB. syntetizující proteiny (EG10)

Myoepitelové buňky

cytokeratiny, ale i kontraktilní mikrofilamenta

aciny a vývody žláz potních, slzných, mléčných, slinných

Kmenové buňky

mateřské nediferencováné obnovuje se z nich epitel

Klasifikace epitelů

podle prostorového uspořádání plošný trámčitý retikulární

podle funkce

Plošný epitel

podle počtu vrstev jednovrstevný vícevrstevný víceřadý, přechodní

podle tvaru buněk plochý (dlaždicový) kubický cylindrický

rohovějící vs. nerohovějící

Jednovrstevný plochý epitel

Jednovrstevný kubický epitel

Jednovrstevný cylindrický epitel

Jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami

Víceřadý epitel s řasinkami

Vícevrstevný epitel

Přechodní epitel

O2

- te

pna

sval

ová

O1

- le

dvin

a

O3

- št

ítná

žlá

za

O4

- co

lon

O5

– ve

jcov

od

nadv

arle

V10

- p

růdu

šnic

e

O6

- jíc

en

O7

- ků

že

O8

- m

očov

ý m

ěchý

ř

Trámčitý epitel

buňky seřazeny v trámce trámce vytvářejí síť mezi trámci kapiláry, vazivo játra, nadledviny, hypofýza

nadl

edvi

na A

ZA

N

Retikulární epitel

buňky jsou spolu v kontaktu pouze svými výběžky

buňky tak tvoří síť v okách jiné buňky, kapiláry, vazivo thymus, kostní dřeň

Klasifikace epitelů podle funkce epitel krycí epitel resorpční epitel respirační epitel smyslový epitel svalový epitel zárodečný epitel sekreční

Žlázový epitel

buňky vytvářejí sekret, který pak vylučují

tyto sekrety jsou využívány organismem

typy sekrece merokrinní (pankreas) apokrinní (mléčná žláza) holokrinní (mazová žláza)

sekreční produktintaktníbuňky

Merokrinnísekrece

Apokrinnísekrece

odloučené části buněk

rozpadlé buňkya jejich uvolňující se

obsah

Holokrinnísekrece

mitotická dělenípro náhradu buněk

Typy žláz

exokrinní exkrece do lumen orgánu mají vývody

endokrinní nemají vývody exkrece do krevních kapilár

Typy exokrinních žláz

sekretorické a vývodné části

jednoduché žlázy složené žlázy

tubulární alveolární tuboalveolární

O9

– P

odja

zyko

vá ž

láza

O10

– S

liniv

ka b

řišní

Konec

příští týden Nervová tkáň

poslední praktická cvičení zimního semestru