ENERGIE V DOMÁCNOSTECH - Statistika&Myspotřebou potravin v letech 1950 až 2015. Výdaje na vědu a výzkum v soukromých podnicích, vysokých školách a Aka-demii věd porovnává

www.statistikaamy.cz

MĚSÍČNÍK ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU 02/2017 – ROČNÍK 7

ČSÚ VYTYČIL PRO ROK 2017 ČTYŘI PRIORITY

V ČESKÉ SPOLEČNOSTI PŘIBÝVÁ VZDĚLANĚJŠÍCH ŽEN34

4

TÉM

A

ENERGIE V DOMÁCNOSTECH19

CO UKÁZALO ENERGO 201520

AKTUÁLNÍ ČÍSELNÝ PORTRÉT ČESKÉ REPUBLIKY

TITUL ČSÚ VÁS UVEDE DO EKONOMICKÉHO, SOCIÁLNÍHO

A KULTURNÍHO KONTEXTU. PODÁVÁ INFORMACE I O OCHRANĚ

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBČANŮ ČR

V ROCE 2015. KROMĚ TIŠTĚNÉ VERZE JE ROČENKA K DISPOZICI

I NA CD A NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ČSÚ.

RÁDI VYŘÍDÍME VAŠE OBJEDNÁVKY

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ODDĚLENÍ INFORMAČNÍCH SLUŽEB

NA PADESÁTÉM 81, 100 82 PRAHA 10

TEL.: 274 052 733, FAX: 274 054 070

E-MAIL: [email protected]

STATISTICKÁ ROČENKA

ČESKÉ REPUBLIKY 2016

www.czso.cz/rocenka_CR

https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-ceske-republiky-2016

3STATISTIKA&MY – ROČNÍK 7 – 02/2017

Editorial

OBSAH

P ři přípravě aktuálního vydání Českou republiku se-vřely rekordní mrazy. Letošní zima je chladnější než obvykle. Domácnosti budou mít vyšší účty za ener-

gie, protopí mnohem více než v jiných letech. I když jsme se s paní zimou nedomluvili, tak velmi rádi a zcela pláno-vaně jsme za hlavní téma únorového vydání vybrali energie v domácnostech. V něm představujeme výsledky šetření o spotřebě paliv a energií v českých domácnostech Energo 2015, které se u nás naposledy uskutečnilo před více než de-seti lety. Od autorů Radka Matějky, Daniela Redka a Zbyňka Štecha se například dozvíte, jaká je konečná spotřeba pa-liv a energií v domácnostech, čím se vytápí domy a byty, jak jsou zatepleny, kterými spotřebiči jsou vybaveny, či jak domácnosti využívají obnovitelné zdroje energie.

O spotřebě energií v domácnostech se dočtete také v roz-hovoru s Jakubem Vítem, ředitelem Národního centra ener-getických úspor. V druhém rozhovoru představujeme no-vého předsedu Štatistického úradu Slovenskej republiky Alexandra Balleka, který do ČSÚ přijel na svou první za-hraniční návštěvu.

V úvodu Statistika&My předsedkyně ČSÚ Iva Ritsche-lová informuje o hlavních úkolech Českého statistického úřadu pro rok 2017. Jiří Trexler se na stránkách časopisu zabývá vývojem inflace v roce 2016, Renata Vodičková pak spotřebou potravin v letech 1950 až 2015. Výdaje na vědu a výzkum v soukromých podnicích, vysokých školách a Aka-demii věd porovnává ve svém příspěvku Marek Štampach. Marta Petráňová a Bohuslav Mejstřík se zaměřili na dlou-hodobý vývoj vzdělanosti tuzemských mužů a žen, Jarmila Marešová na cizince v České republice a formy jejich eko-nomické aktivity.

Vážení čtenáři, přeji vám příjemné čtení, nejlépe v teple vašeho domova.

Michal Novotnýšéfredaktor

ČSÚ vytyčil pro rok 2017 čtyři priority 4

UDÁLOSTI

Statistické zpracování v roce 2016 9

ROZHOVOR

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované 10

UDÁLOSTI ZE SVĚTA

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře 13

ANALÝZA

Indexy spotřebitelských cen v roce 2016 14

STATISTIKA ODVĚTVÍ

Úspěšná letní turistická sezóna 16

MAKROEKONOMIKA A FINANCE

Investiční aktivita v ČR zpomalila 18

TÉMA

Co ukázalo Energo 2015 20

Výběr paliva ovlivňuje dostupnost zdrojů 22

Sušičku prádla má 5 % domácností 24

Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností 25

ROZHOVOR

Energetika toho o domácnostech moc neví 28

ANALÝZA

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let 30

Jaká je podpora vědy a výzkumu? 32

TRH PRÁCE A SOCIÁLNÍ STATISTIKY

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen 34

4 02/2017 – ROČNÍK 7 – STATISTIKA&MY

ČSÚ vytyčil pro rok 2017 čtyři priorityStrategické řízení ČSÚ je založeno na systému klíčových priorit. Jejich aktuální výčet je stanoven až do roku 2020. Cílem této strategie je zajistit připravenost Úřadu na výzvy spojené s globalizačními procesy, rozvojem informační společnosti a celkovou elektronizací.

Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ

B ěhem posledních let se v ČSÚ ak-tivně řešily prioritní úkoly v ob-lasti přípravy příštího sčítání

lidu, domů a bytů, zefektivnění státní statistické služby či využití administ-rativních dat. Velkou pozornost věno-val Úřad rozvoji statistických registrů či implementaci nástrojů vytvářených v rámci projektu Redesign Statistického informačního systému. V loňském roce se také významná část kapacit ČSÚ ori-entovala na problematiku datové pod-pory agendy udržitelného rozvoje. Úřad rovněž realizoval úkoly, které vyplynuly z auditu plnění principů Kodexu evrop-ské statistiky, tzv. peer review, který se v Úřadu uskutečnil v roce 2015.

Pro rok 2017 si vedení ČSÚ vytyčilo celkem čtyři priority. Úkoly spojené s přípravou příštího sčítání lidu a mo-nitorovacího rámce v oblasti udržitel-ného rozvoje přímo navazují na aktivity již započaté v loňském roce. Plány v ob-lasti koordinace státní statistické služby souvisejí se záměrem zefektivnění fun-gování oficiální statistiky v České re-publice. Ale využívání tzv. scanner dat,

tedy dat z informačních systémů ob-chodních řetězců, je aktivitou zcela no-vou. Souvisí s plánovaným využíváním big dat ve statistice.

Příprava sčítání v roce 2021

ČSÚ vyvíjí maximální úsilí, aby byl populační, domovní a bytový cenzus v roce 2021 založen na co největším vy-užití existujících administrativních dat. Proto se také v průběhu loňského roku analyzovala jejich dostupnost a kvalita. Bohužel se ukázalo, že absence zejména registru pracovních sil, registru vzdě-lání či registru bytů neumožní vycházet pouze z administrativních zdrojů a při-tom zajistit všechna povinná data podle

požadavků příslušného evropského na-řízení. Proto se i příští sčítání uskuteční formou terénního šetření. Díky využití existujících administrativních zdrojů

bude počet otázek zredukován téměř o polovinu. Budou také maximálně vy-užity možnosti sběru dat on-line.

PRIORITNÍ ÚKOLY ČSÚ PRO ROK 2017

1. Příprava Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021.

2. Koordinace státní statistické služby.

3. Příprava monitorovacího rámce k Agendě 2030 a k ČR 2030, včetně meziresortní koordinace.

4. Využití administrativních tzv. scan-ner dat z obchodních řetězců.

Novela nařízení o evropské statistice přinesla změny ve statistickém systému Evropské unie.

ČSÚ plánuje analyzovat možnosti využití tzv. scanner dat.


Uvedená koncepce je základem při-pravovaného návrhu věcného záměru zákona o sčítání, který by měl být před-ložen do vlády ČR v polovině letošního roku. Současně s tím budou probíhat práce na dokončení tzv. studie provedi-telnosti. V závislosti na přípravě legisla-tivy se rovněž bude pracovat na splnění zcela nových požadavků, a to s ohle-dem na záměry Eurostatu. Ten chce, aby členské státy Evropské unie po roce 2021 realizovaly dodatečná menší sčí-tání v jednoletých intervalech.

Koordinace státní statistiky

Novela nařízení o evropské statistice, která nabyla účinnosti v roce 2015, přinesla řadu zásadních změn ve sta-tistickém systému celé Evropské unie. Posílila například oprávnění statistiků využívat existující administrativní data. Tato skutečnost významně podpořila ČSÚ při přípravě koncepce příštího sčítání. Zároveň s tím upevnila koor-dinační roli národních statistických úřadů, a to zejména v oblasti pláno-vání, metodologie, reportingu, moni-torování kvality a předávání dat smě-rem k Evropské komisi.

Nařízení nově stanoví, aby pro ob-lasti, které se vyhodnotí jako klíčové, byly vypracovány tzv. národní pokyny. Jedná se o další stupeň formalizace koordinační úlohy národních úřadů.

Cílem ČSÚ bude vytipovat oblasti, kde určitý stupeň formalizace meto-dických doporučení bude přínosný. Úřad pak připraví konkrétní doporu-čení a definuje síť vztahů pro jejich implementaci.

Národní adaptace Agendy 2030

Další úkol bezprostředně navazuje na aktivity ČSÚ započaté v roce 2016. Jedná se o zapojení do oblasti datové podpory koncepce udržitelného roz-voje Agenda 2030. Ta byla koncem

září 2015 přijata na summitu Organi-zace spojených národů v New Yorku. Na tuto koncepci navazuje národní adaptace Česká republika 2030, která vznikla v průběhu loňského roku. V současnosti probíhá k tomuto do-kumentu rozsáhlé meziresortní při-pomínkové řízení.

Pokud se týká Agendy 2030, cílem statistiky je zabezpečit plnění poža-davků na reporting národních dat ke globální sadě indikátorů. Ve vztahu k přípravě národní strategie Česká republika 2030 bude ČSÚ nadále ří-dit práci Výboru pro indikátory, který byl ustanoven v rámci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Cílem v této oblasti bude i nadále zkvalitňovat indikátoro-vou sadu, dále pak zabezpečit koordi-naci aktivit dotčených resortů a připra-vit konkrétní praktické mechanismy pro předávání dat.

Využití dat z informačních systémů obchodních řetězců

Dlouhodobou prioritou ČSÚ je co nejširší využívání administrativních údajů. Jednou z možností je získávání tzv. scanner dat, tedy podrobně členě-ných údajů z informačních systémů obchodních řetězců. V praxi se jedná o elektronické přepisy čárových kódů zaznamenaných pokladnami. Opráv-nění požadovat tato data získali produ-centi evropské statistiky spolu s novým nařízením o harmonizovaných inde-xech spotřebitelských cen, které vešlo v platnost v roce 2016.

Scanner data mají velmi dobré předpoklady pro využití při stano-vení vah a výpočtu části měsíčního indexu spotřebitelských cen. Uve-dené téma bylo také zařazeno mezi priority EU pro oblast harmonizo-vaného indexu spotřebitelských cen v roce 2017. Další oblastí využití agre-govaných výstupů jsou národní účty, statistika rodinných účtů či statistika maloobchodu.

Cílem tohoto prioritního úkolu bude zevrubná analýza využitelnosti dat obchodních řetězců v praxi ČSÚ a zabezpečení možností jejich prak-tické akvizice. Výstupem bude kon-krétní návrh řešení rutinního sběru a zpracování dat včetně odpovídající infrastruktury.

Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

KLÍČOVÉ PRIORITY ČSÚ DO ROKU 2020

-tivní implementace administrativ-ních zdrojů dat do statistického systému.

ČSÚ.

systému registrů ČR.-

logického prostředí pro sběr, zpra-cování, uchovávání a publikování statistických dat a informací.

cenzus 2021.-

vání vývoje obsahu statistických zjišťování s přihlédnutím k národ-ním i mezinárodním podmínkám.

a bytový cenzus v roce 2021 založen na co největším využití existujících administrativních dat.


UDÁLOSTI

-lová se 18. ledna sešla s Jaromí-rem Novákem, předsedou Čes-

Diskutovali na téma otevřených dat nebo nadcházejícím hac-kathonu.

komise vybrala vítěze národ-ního kola Mezinárodní soutěže o nejlepší statistický plakát. Tato soutěž je vyhlášena v rámci Mezinárodního projektu statis-tické gramotnosti. V Česku na organizaci národního kola spolu-pracují ČSÚ a VŠE. Podrobnější informace o výsledcích soutěže naleznete v březnovém čísle časopisu.

-slána poslední vlna Oznámení o zpravodajské povinnosti vůči

Celkem bylo vypraveno 101 tis. oznámení. Oznámení obsahuje informace k povinnosti předložit data, kterými jsou například termíny předání dat, kontaktní osoby a formy předání dat.

ukončen projekt Evropské komise

Assessment, sector assess ments and light peer reviews for enlargement and ENP countries. Jednalo se o zhodnocení oblasti statistiky cestovního ruchu (tzv. sector review) z pohledu Kodexu evropské statistiky na základě detailního dotazníku a následné týdenní mise. Do projektu byli zapojeni pracovníci oddělení statistiky cestovního ruchu a misi vykonal Pavel Vančura.

KR

ÁTC

E

Českému statistickému úřadu důvě-řuje 60 % občanů. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění je to nej-víc v porovnání s jinými institucemi. Nepatrně větší důvěru mají občané pouze v obecní zastupitelstva a ve sta-rosty, ovšem při zřetelně vyšším po-

dílu explicitně nedůvěřujících. Úřad se těší vysoké, třípětinové důvěře dlou-hodobě. Většina dotázaných považuje informace, které ČSÚ poskytuje, za důvěryhodné, přesné a politicky ne-stranné. V povědomí veřejnosti je jeho činnost spojena především se sčítá-ním lidu, domů a bytů, se zpracová-váním výsledků voleb či s ekonomic-kými statistikami. Podle zprávy CVVM je ČSÚ třemi čtvrtinami občanů pova-žován za odbornou instituci.

ČSÚ se dlouhodobě těší vysoké důvěře veřejnosti

Ve čtvrtek 26. ledna 2017 se v budově ČSÚ v Praze konala členská schůze České statistické společnosti spo-jená s volbou jejího předsedy a dal-ších členů výboru na funkční období 2017 až 2019. Účastníky přivítal ředi-tel sekce makroekonomických statis-tik Jaroslav Sixta. Připomenul dosa-vadní spolupráci Českého statistického úřadu a České statistické společnosti. Předsedou Společnosti byl zvolen dlouholetý člen výboru Marek Malý ze Státního zdravotnického ústavu, který tuto funkci bude zastávat místo Hany Řezankové z Fakulty informa-tiky a statistiky Vysoké školy ekono-mické v Praze, jež byla předsedkyní ČStS uplynulé čtyři roky. Předsedkyně ČSÚ Iva Ritsche lová se 16. února se-

tkala s novým vedením České statis-tické společnosti a za dosavadní vyni-kající spolupráci poděkovala nyní již bývalé předsedkyni Haně Řezankové, jíž v lednu skončil mandát.

Marek Malý novým předsedou České statistické společnosti

Hana Řezanková, Iva Ritschelová a Marek Malý.

Český statistický úřad byl v roce 2016 uveden jako zdroj informací v 29 tis. článků a reportáží v různých médiích. Z analýzy monitoringů médií vyplývá, že je to o 8 tis. publikačních výstupů více než v předchozím roce. Nejvíce výstupů o ČSÚ a jeho datech bylo v roce 2016 publikováno na inter-netu (60 %), téměř třetina (32 %) vyšla tiskem, 4 % odvysílaly televize a 4 % rá-

dia. Konkrétní zástupci ČSÚ byli v mé-diích citováni v 2 481 výstupech, což je o 74 % více než v roce 2015. V roce 2016 zodpověděl ČSÚ více než 1 240 přímých dotazů novinářů. Ti se na Úřad nejčas-těji obraceli prostřednictvím e-mailu. Na twitteru jsme zveřejnili 442 pří-spěvků. Účet @statistickyurad měl ke konci roku 8 820 sledujících, tj. o 2 tis. více než v roce 2015.

Statistické údaje ČSÚ jsou cenným zdrojem informací


V polovině ledna navštívila ČSÚ slo-venská delegace. Předsedkyně Iva Ritsche lová přivítala nového šéfa Štatistického úradu Slovenskej re-publiky Alexandra Balleka. Pracovní program byl zahájen dopoledním jednáním. Debata se vedla o spolu-

práci obou úřadů nejen v kontextu konkrétních statistik, ale i legislativ-ního prostředí. Kromě jiného spolu předsedové diskutovali o přípravě sčítání lidu v Česku a na Slovensku nebo o implementaci nařízení o ev-ropské statistice.

Předseda slovenských statistiků v Praze

UDÁLOSTI

v Rychlých informacích s daty za rok 2017, včetně nového grafického vyjádření vah zemí v mezinárodních srovnáních.

Eurostatu odpočet plnění improve--

cení peer review. Uskutečnilo se v březnu 2015 a formou auditu posuzovalo dodržování tzv. Kodexu evropské statistiky národ-

-stupci makedonského statistic-

institucí. ČSÚ se Státním statistic--

hodobě spolupracuje při rozvoji

v Ostravě, která spojila celou svoji dosavadní profesní kariéru s ČSÚ.

v Hradci Králové ředitel sekce makroekonomických statistik Jaro-slav Sixta na konferenci Hradecké ekonomické dny s přednáškou Výzvy makroekonomické statistiky.

-

zástupce Hospodářské komory s činností informační služby ČSÚ, s možnostmi získávání dat na internetových stránkách a ve veřejné databázi ČSÚ. O den později byla v pobočce Svazu důchodců v Hradci Králové představena analýza o senio-rech Královéhradeckého kraje.

KR

ÁTC

E

ČSÚ připravuje aktualizaci metodiky pro zachycení zahraničního obchodu se zemním plynem. Bude spočívat v používání dopočtu podle výsledků energetické statistiky. Model vychází z metodiky Eurostatu a reaguje na výzvy související s globalizací trhu. Umožní zachovat vysokou vypoví-dací hodnotu daných údajů. Ve čtvr-

tek 2. února Úřad prezentoval tuto aktualizaci zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí a České národní banky. Dne 16. února ji představil externím uživa-telům z řad analytiků. O připravované změně bude ČSÚ řádně a včas infor-movat. Detaily se také dočtete v příš-tím vydání Statistika&My.

Zahraniční obchod se zemním plynem

Rektorka Vysoké školy finanční a správní ( VŠFS) Bohu-slava Šenkýřová udělila 21. února 2017 medaile za zásluhy o rozvoj vědy a vzdělanosti třem vysokoškol-ským profesorům: Vladislavu Pavlátovi, Františku Zichovi a také Lubomíru Cyhel-skému. Ten se za dobu své dnes již šedesátileté pedago-

gické praxe významně podílel na roz-voji státní statistické služby.

V roce 1965 stál u zrodu dvouletého postgradu-

álního statistického studia pro pracov-níky státní i resortní statistiky. Na katedře financí Fakulty eko-

nomických studií VŠFS přednášel Lubomír Cy-

helský od roku 2006. Více na http://bit.ly/2m7eeiS.

Profesor Lubomír Cyhelský znovu oceněn


evropských sociálních statisti-kách bylo na programu jednání pracovní skupiny Rady pro sta-

odboru šetření v domácnostech Martin Zelený.

se uskutečnilo jednání Výboru pro monetární a finanční statis-tiku a statistiku platební bilance

rozvoj makroekonomické statis-tiky ve spolupráci Evropského statistického systému a Evrop-ského systému centrálních bank.

v Krajské správě ČSÚ v Karlových

přednášku Statistika věda je.

-tření pracovních sil bude pro rok 2018 zaměřen na problematiku slaďování pracovního a rodin-ného života. Jedná se o téma uživateli velmi žádané, v jiných šetřeních není žádný podobný modul nebo tematický blok.

navštíví tazatelé ČSÚ více než 11 tis. rodin v ČR, aby získali aktuální data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel. Většina respondentů, kteří se do šetření zapojí, s ČSÚ dlouhodobě spolupracuje. Nově bude osloveno 4 750 domác-ností z náhodně vybraných bytů.

-zuje ČSÚ každý rok. Poslední

budou v dubnu a ČSÚ je před-staví na tiskové konferenci.

KR

ÁTC

E

Ve středu 1. února 2017 se v budově Českého statistického úřadu v Praze uskutečnila vernisáž uměleckých děl výtvarné skupiny Et cetera. V úvodním

slovu představila předsedkyně úřadu Iva Ritschelová autory děl: Teodora Buzu – autora obrazů, Tomáše Perglera – autora soch a Vlastimila Slabého – au-tora fotografií. Čestným hostem na ver-nisáži byl moldavský velvyslanec Vitalie Rusu a spisovatel Petr Pazdera Payne, který přednesl báseň. Prodejní výstava potrvá až do konce března 2017.

Výtvarná skupina Et cetera vystavuje v prostorách ČSÚ

Na začátku února se předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová zúčastnila hned něko-lika jednání v Lucemburku. Dne 8. února se setkala s velvyslancem České repub-liky v Lucemburku Petrem Kubernátem a členem Evropského účetního dvoru (ECA) za ČR Janem Gregorem. Předmě-tem diskuze byly kromě jiného dopady brexitu na Česko, a to včetně souvis-

lostí v oblasti zahraničního obchodu. O den později se předsedkyně Iva Ri-tschelová zúčastnila jednání Výboru pro evropský statistický systém (ESSC), které vedla Mariana Kotzeva zastupující pre-zidenta Eurostatu. Bod týkající se statis-tiky energetiky byl z programu jednání nakonec stažen a byl vrácen do proce-dury projednání. Po skončení zasedání ESSC se předsedkyně ČSÚ zapojila do jednání se zástupci Evropské centrální banky a ECA. Tématem bylo ukončení členství Velké Británie v Evropské unii a možné dopady na Českou republiku.

Iva Ritschelová na jednáních v Lucemburku

Ve druhém únorovém týdnu letošního roku začal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně letní semestr a s ním už tradičně cyklus přednášek pro studenty Fakulty managementu a ekonomiky. V letoš-ním 12. ročníku přichystaly pracovnice

Oddělení informačních služeb ČSÚ ve Zlíně pro posluchače prvních a dru-hých ročníků dvě přednášky. V před-mětu Metody statistických analýz se zaměřily na prezentaci hlavních čin-ností a poslání ČSÚ s důrazem na vydá-vané publikace, nabízené časové řady a prezentaci aktuálních dat na webu. V Aplikované statistice pak představily databáze používané pracovníky infor-mačních služeb ve Zlíně.

ČSÚ spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně

UDÁLOSTI

Statistické zpracování v roce 2016U některých výkazů v určitých čtvrtletích dosáhla elektronická forma vyplnění

Pavla Trendová, ředitelka sekce obecné metodiky a registrů

V roce 2016 ČSÚ oslovil 137 tis. respondentů, například z řad vládních a neziskových či fi-

nančních institucí a podnikatelů. Z celkového počtu 1,3 mil. aktivních podnikatelů jich mělo zpravodajskou povinnost více než 92 tis. Respondenti mohli vyplňovat údaje v inteligentních vyplnitelných PDF výkazech nebo ve webové aplikaci DANTE WEB – počet respondentů, kteří zvolili vyplnění pa-pírových výkazů, klesl.

O zpravodajské povinnosti byli re-spondenti informováni prostřednic-tvím Oznámení o zpravodajské povin-nosti vůči ČSÚ. Oznámení byla rozeslána začátkem roku prostřednictvím dato-vých schránek, případně poštou pro ty respondenty, kteří datovou schránku ne-mají. Oznámení obsahuje důležité infor-mace o způsobu předání dat v elektro-nické podobě, kontaktní osoby a termíny předání.

Program statistických zjišťování na rok 2016 zahrnoval 92 statistických zjišťování ČSÚ. Nad rámec roku 2015 bylo zahrnuto Strukturální šetření v ze-mědělství, naopak ze seznamu bylo vy-škrtnuto zjišťování o odborném vzdě-lávání, které má pětiletou periodicitu. Na webové stránce www.vykazy.cz byly umístěny všechny informace o jednotlivých výkazech, včetně změn oproti předchozímu roku. Ve webové aplikaci Výkazy podle IČO byly zveřej-něny podrobné metodické a technické informace a vyplnitelné PDF formuláře pro konkrétní respondenty.

Od roku 2016 roste počet respon-dentů, kteří pro zasílání dat ČSÚ vyu-žívají webovou aplikaci DANTE WEB. Ta obsahuje celou řadu kontrol pro správné vyplnění. Po uložení jednot-livých dat a celého vyplněného výkazu se data aplikací automaticky zkontro-lují. Po zmáčknutí tlačítka Odeslat se

odešlou. Tím je zpravodajská povin-nost pro respondenta za dané období a pro daný výkaz splněna. Elektronický výkaz může vyplňovat i více zaměst-nanců vlastní nebo externí firmy po rozdělení výkazu a přidělení potřeb-ných hesel.

Aplikace DANTE WEB je koncipo-vána jako tzv. tenký klient (tedy aplikace pracující prostřednictvím webových prohlížečů) a může tak být využívána na stanicích nezávisle na jejich operač-ním systému a bez nutnosti instalace. To rozšiřuje škálu uživatelů z dosavad-ních PC na bázi MS Windows na PC s jakýmkoliv operačním systémem. Re-spondent si tedy nemusí stahovat žádný program do svého počítače. Český sta-tistický úřad navíc nepožaduje elektro-nický podpis.

Věříme, že v roce 2017 se počet re-spondentů vyplňujících výkazy v elek-tronické formě ještě zvýší.

UDÁLOSTI

DANTE WEB je moderní aplikace umožňující rychlé, bezpečné a kvalitní vyplnění statistických výkazů.

POUŽÍVEJTE DANTE WEB!

DANTE WEB

www.czso.czczso.cz/danteweb

Získejte přehled a kontrolu nad Vašimi daty a usnadněte si práci.

Šetřete svůj čas a využívejte moderní technologie.

https://www.czso.cz/csu/czso/elektronicke_porizovani_vykazu_danteweb


Do funkce jste byl jmenován koncem loňského roku. Právě ve druhé polo-vině roku 2016 předsedalo Slovensko poprvé ve své historii Radě Evropské unie. Podařilo se Slovensku splnit všechno, co jste si předsevzali?Slovenské predsedníctvo v oblasti šta-tistiky bolo hodnotené veľmi kladne.Prekonalo očakávania, napriek tomu, že dva nové návrhy nariadení boli pred-ložené Komisiou s oneskorením. Na úrovni pracovnej skupiny Rady sa po-darilo uzatvoriť návrh nariadenia, kto-rým sa mení nariadenie Európskeho parlamentu a Rady EÚ č. 99/2013 o eu-rópskom štatistickom programe na roky 2013 až 2017 predĺžením jeho trvania na roky 2018 až 2020. Takisto sa nám podarilo pokročiť v prerokovávaní na-riadenia, ktorým sa zavádza spoločný rámec pre európsku štatistiku týkajúcu sa osôb a domácností na základe úda-jov na individuálnej úrovni získavaných zo vzoriek. Predsednícky tím pracoval s maximálnym nasadením.

Slovensko chtělo také věnovat vel-kou pozornost posílení důvěry v ev-ropskou statistiku a snižování zátěže respondentů. Jak lze hodnotit pokrok v těchto oblastech?Od oboch spomínaných legislatívnych návrhov sa očakáva, že ich prijatie Ra-dou a Európskym parlamentom bude mať pozitívny vplyv na respondentov. Rámcové nariadenie o sociálnej štatis-tike je súčasťou Programu regulačnej vhodnosti a efektívnosti. Jeho cieľom je zefektívniť európsku sociálnu štatis-tiku získavanú zo vzoriek a dosiahnuť, aby bol proces zberu údajov efektívnejší a štatistické výstupy relevantnejšie. Ná-vrh nariadenia je súčasne výrazným

krokom dopredu v zmysle harmoni-zácie a znižovania záťaže.

Snahou vlády Slovenskej republiky je znižovať byrokraciu formou elektro-nizácie štátnej a verejnej správy, a tým podporovať rozvoj podnikateľského prostredia a znižovať administratívnu záťaž obyvateľov. Štatistický úrad SR sa preto orientuje na intenzívnejšie využí-vanie administratívnych zdrojov údajov a iných údajov z externých zdrojov. Vý-znamným a pozitívnym krokom z na-šej strany smerom k spravodajským jed-notkám bolo zavedenie komplexného elektronického zberu údajov pre pod-nikateľské subjekty od 1. januára 2016. Zároveň sme mohli posunúť lehotu na poskytovanie údajov spravodajskou jed-notkou tak, aby bola zosúladená s prí-pravou účtovnej evidencie na účely podávania daňového priznania. Má to pozitívny vplyv na čas potrebný na vypl-nenie formulára, ale aj na kvalitu údajov.

S jakými vizemi jste nastoupil na místo šéfa slovenských statistiků?Stoja pred nami veľké výzvy. V súčas-nosti sa už pripravujeme na sčíta-nie obyvateľov, domov a bytov v roku 2021. Vláda SR jej zaradila do svojich priorít ako jedinečnú príležitosť získať spoľahlivé, porovnateľné a vzájomne prepojené štatistické údaje a informá-cie o stave spoločnosti, jej štruktúrach a bývaní. Sčítanie v roku 2021 bude mať charakter integrovaného sčítania, za-loženého na využití údajov získaných z administratívnych zdrojov, najmä re-gistrov a terénneho zisťovania. Kľúčo-vým kritériom, ktoré chceme v príprave sčítania 2021 zohľadniť, je zníženie ad-ministratívnej záťaže obyvateľov. Har-monogram konkrétnych úloh, ktorých

splnenie je na uskutočnenie integro-vaného sčítania nevyhnutné, predloží Štatistický úrad SR vláde SR vo forme Národného akčného plánu Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2021 na roky 2017 až 2020 do 20. februára 2017.

Dôraz na využívanie administratív-nych zdrojov dát z jestvujúcich registrov štátnej a verejnej správy budeme klásť aj pri ďalších aspektoch našej práce. Ve-rím, že naša snaha sa prejaví v zlepšovaní podnikateľského prostredia, ale aj vo väč-šej dôvere občanov vo vzťahu k štátnym inštitúciám a k štátu ako celku.

Přijel jste na návštěvu ČSÚ. Je to vaše první zahraniční cesta do statistické-ho úřadu?Áno, ide o moju prvú zahraničnú cestu a je už tradíciou, že nový predseda šta-tistického úradu cestuje práve do Čes-kej republiky na rokovanie so svojim partnerom. Je to dané našimi nadštan-dardne dobrými vzťahmi a spoluprá-cou na rôznych úrovniach, ktorá vy-chádza z našej spoločnej histórie, ale aj z riešení podobných problémov, re-spektíve výziev.

Jak hodnotíte spolupráci mezi obě-ma institucemi?Ako som naznačil v predchádzajúcej odpovedi, spolupráca medzi našimi úradmi má dlhú tradíciu a je založená na spoločných základoch. Veľmi nám pomohli napríklad aj skúsenosti z vášho predsedníctva v Rade Európskej únie, ktoré sme mohli využiť pri tom na-šom, ktoré je už úspešne za nami. Ta-kisto môžem povedať, že výmena in-formácií a skúseností sa uskutočňuje na rôznych úrovniach takmer všetkých odborných útvarov. Naši zamestnanci,

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované

časopisu Statistika&My rozhovor.

Alena Géblová, vedoucí redaktorka, Radoslav Bulíř, ředitel sekce ekonomické a správní

ROZHOVOR


najmä z národných účtov, zahraničného obchodu a útva-rov poskytovania štatistických produktov a služieb, sa podľa potreby stretávajú. Počas nášho spoločného rokovania sme zhodne konštatovali, že rôzne formy spolupráce, či už ide o osobné stretnutia v ČR alebo v SR písomné, mailové alebo telefonické konzultácie, výmeny informácií, konzultácie s ci-eľom spoločného stanoviska k rôznym dokumentom v rámci Európskeho štatistického systému, výmeny názorov počas zasadaní pracovných skupín na rôznych úrovniach, sú vzá-jomne prospešné a obe strany v nich plánujú pokračovať a rozvíjať ich aj v budúcnosti.

Jaký názor máte na rozvoj e-Governmentu?Budovanie e-Governmentu na Slovensku je systematický proces, ktorý sa realizuje podľa princípov definovaných v strategickom dokumente, nazvanom Národná koncep-cia informatizácie verejnej správy, skrátene NKIVS. Prvá ver-zia NKIVS bola schválená v roku 2008 a aktualizovaná bola v minulom roku. Štatistický úrad SR sa aktívne podieľa na budovaní e-Governmentu od začiatkov procesu. Počas ob-dobia, ktoré uplynulo od schválenia NKIVS, sme realizovali národné projekty zamerané na vytvorenie a poskytovanie elektronických služieb v rámci e-Governmentu pre tri ob-lasti: zber a poskytovanie štatistických údajov, spracovanie a poskytovanie výsledkov volieb a referenda a poskytovanie referenčných údajov základného registra integrovaného in-formačného systému verejnej správy, ktorého názov je Re-gister právnických osôb, podnikateľov a orgánov verejnej moci. Vykonávanie verejnej moci elektronicky je riadené viacerými legislatívnymi predpismi, z ktorých zastrešujú-cim dokumentom je zákon č. 305/2013 o e-Governmente, účinný od 18. října 2016.

Co si myslíte o využívání administrativních zdrojů dat?Začnem všeobecným konštatovaním, že neustály nárast požia-daviek na štatistické informácie a súčasné znižovanie disponi-bilných finančných a ľudských zdrojov núti národné štatistické inštitúcie, vrátane Štatistického úradu SR, zvyšovať efektív-nosť štatistického produkčného procesu. Už som sa vyjadril, že jedným z nástrojov napĺňania tohto cieľa je intenzívnejšie využívanie administratívnych zdrojov údajov pre produkciu štátnej, resp. oficiálnej štatistiky. V súčasnosti sa venujeme aj preberaniu údajov od externých dodávateľov mimo štátnej správy. Konkrétne ide o obchodné reťazce, od ktorých pre-beráme tzv. scanner data na účely cenovej štatistiky. Naším cieľom je modernizácia cenovej štatistiky a skvalitnenie výpo-čtu harmonizovaného indexu spotrebiteľských cien. Ďalšou aktivitou, ktorá s touto otázkou súvisí, je preberanie údajov z administratívnych informačných systémov spravodajských jednotiek (účtovných, mzdových, personálnych a ďalších). Na základe spolupráce s tvorcami týchto informačných sys-témov chceme dosiahnuť automatizované preberanie tých údajov, ktoré zodpovedajú štatistickým premenným a už sa nachádzajú v uvedených informačných systémoch spravo-dajských jednotiek. Cieľom pre rok 2017 je spustiť pilotnú implementáciu pre vybrané štatistické zisťovania a prispieť k zníženiu administratívnej záťaže respondentov a zvýšeniu efektívnosti štatistickej produkcie.

Ing. Alexander Ballek

V letech 1987až 1991vystudoval na Vysoké škole

ekonomická statistika. Působil například ve Sloven-

bratislavském magistrátu. Do funkce předsedy Šta-

ROZHOVOR

cestu a je už tradíciou, že nový predseda štatistického

republiky na rokovanie so svojim partnerom.


UDÁLOSTI ZE SVĚTA

-dukce hovězího masa ve státech

a u telecího masa dosáhla téměř -

lovina hovězího masa pochází

Na telecí maso se specializují ve

produkce, stejně jako v Nizo-zemsku. Více na http://bit.ly/2kCvhsM.

-lých v Německu zvýšil mezi-

kardiovaskulární choroby, které -

kového počtu zemřelých žen byla polovina starší 85 let, mezi zemřelými muži to byla čtvrtina. Více na http://bit.ly/2likwMn.

rozloha půdy, na níž se v Nizo-zemsku věnují ekologickému ze-

na 14 tis. S výjimkou ovcí, jejichž počty v biochovech od roku 2011 klesaly, se počty ostatních druhů zvířat zvyšovaly. Produkce

2011. Více na http://bit.ly/2kmTyEC.

na všech slovinských rozhlaso-vých stanicích pokrývala v roce 2015 hudba, z čehož na vážnou

vysílacího času, na mluvené -

Více na http://bit.ly/2k0g9n8.

Když se podařilo vymýtit problém podvýživy, nastala v posledních le-tech v Latinské Americe a v karibské oblasti opačná situace. Světová zdra-votnická organizace uvádí, že došlo v tomto regionu k značnému nárůstu podílu osob s nadváhou a obezitou. V celé oblasti má nadváhu 360 mil. obyvatel, tedy 58 %, přičemž nejvyšší zastoupení osob v této kategorii je na Bahamách (69 % z tamního oby-vatelstva), Mexiku (64 %) a v Chile (63 %). Téměř čtvrtinu (23 %) obyva-

tel regionu lze pak dokonce označit za obézní. Nejvyšší podíl osob s takto výraznou nadváhou je mezi obyva-teli Barbadosu (36 %). Hranici 30 % překračují také na ostrovech Trini-dad a Tobago, Antigua a Barbuda. Nárůst podílu obézních v popu-laci ale není rovnoměrně rozdělen mezi muže a ženy. Ve 20 státech La-tinské Ameriky a Karibiku je podíl obézních žen o 10 procentních bodů vyšší než zastoupení obézních mezi muži. Pouze ve třech zemích regionu je podíl osob s nadváhou či už obéz-ních menší než poloviční: na Haiti (39 %) a dále v Paraguayi a Nikara-gui (shodně po 49 %).

Více na http://bit.ly/2iWf8kh.

Za významným lednovým růstem ce-nového indexu potravin podle Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) stálo především zvýšení cen cukru a obilí. Meziměsíčně došlo k ná-růstu cenového indexu o 2,1 %, v me-ziročním srovnání se pak celosvětové ceny potravin zvýšily o 16,4 %. Cena cukru se od prosince 2016 do ledna 2017 zvýšila o 9,9 % zejména v dů-

sledku omezené nabídky z Brazílie, Indie a Thajska. Meziměsíční nárůst cen obilovin o 3,4 % byl zapříčiněn jak nárůstem cen pšenice, tak i zvýšením cen kukuřice a rýže. Trh s pšenicí tak reagoval nejen na nepříznivé klima-tické podmínky, které budou mít vliv na letošní úrodu, ale také na předpo-kládané omezení osevní plochy v USA. Zvýšení cen kukuřice odráží nárůst poptávky a nejisté vyhlídky na úrodu v Jižní Americe. Za nárůstem cen rýže stojí i omezení jejího vývozu.

Více na http://bit.ly/2l2lFr7.

Eurostat: Na rakovinu umírá více mužů než žen

Rakovina je příčinou úmrtí více než jedné čtvrtiny (26 %) zemřelých v EU28. Každoročně na ni zemře více než 1,3 mil. obyvatel Unie, více mužů než žen. Mezi mladšími 65 let je některý z druhů rako-viny příčinou úmrtí u 38 % zemřelých, z 65letých a starších pak na rakovinu ze-mřela méně než čtvrtina z celkového po-čtu zemřelých v této věkové skupině. Ve všech zemích EU28 umírá na rakovinu více mužů než žen. V roce 2014 bylo evidováno nejvíce úmrtí v důsledku

zhoubného novotvaru plic (272 tis. osob, tj. 21 % z úmrtí na některý druh rakoviny), následovala rakovina tlus-tého střeva a konečníku (152 tis. osob, 12 %), rakovina prsu (94 tis. osob, 7 %) a rakovina slinivky (83 tis. osob, 6 %). Zhoubné novotvary byly příčinou úmrtí alespoň 30 % z celkového počtu zemře-lých v Irsku, Nizozemsku a Slovinsku (shodně 31 %) a dále pak v Dánsku a Lucembursku (po 30 %). Zatímco v Litvě a Rumunsku je některý z druhů rakoviny příčinou úmrtí jedné pětiny zemřelých. V Bulharsku pak pouze 17 % z celkového počtu zemřelých mělo uve-denu rakovinu jako příčinu smrti.

Více na http://bit.ly/2l3xYCv.

KR

ÁTC

E

FAO: Dříve podvýživa, dnes obezita

FAO: Cena cukru roste


UDÁLOSTI ZE SVĚTA

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Eva Kačerová, odbor vnější komunikace

V roce 2014 obyvatelé České re-publiky chodili k lékaři prů-měrně 11krát ročně, což je

mezi členskými zeměmi EU řadí na třetí místo v četnosti návštěv ordinací. Od roku 2009 se četnost jejich návštěv zmenšila jen nepatrně. Mezi uvede-nými roky se v 19 zemích, za něž jsou k dispozici data pro srovnání, zvýšila četnost návštěv lékařů v sedmi z nich. Největší relativní nárůst zaznamenali v Irsku, kde na začátku období připadly průměrně na jednoho obyvatele necelé čtyři návštěvy lékařů ročně a o pět let později to již bylo téměř šest návštěv za rok. Častěji začali chodit k lékařům také v Německu a Litvě, naopak lékaře v roce 2014 ve srovnání s rokem 2009 vyhledávali méně například obyvatelé Lucemburska či Slovenska. V Estonsku, Lotyšsku, Slovinsku či Finsku nezazna-menali žádné změny.

Asi nikoho nepřekvapí, že průměrný počet návštěv zubního lékaře je výrazně nižší než počet návštěv praktického lé-kaře. V Rumunsku a na Kypru jde prů-měrný obyvatel na prohlídku chrupu jednou za dva roky, oproti tomu v Ni-zozemsku sedí průměrný obyvatel v zu-bařském křesle 2,6krát ročně. Ve všech zemích jsou v péči o svůj chrup pečli-vější ženy, které chodí k zubařům častěji než muži. A zatímco praktického lékaře navštěvují lidé věku 55–64 let častěji než osoby mladší 35 let, v případě zubařů je tomu naopak.

Jednodenní hospitalizace v Česku? Zatím jen výjimečně

Mezi 25 členskými zeměmi EU, za které jsou k dispozici jak údaje o jed-

nodenních, tak i o vícedenních hos-pitalizacích, byla v uplynulých letech pouze v Nizozemsku, Velké Británii a v Irsku zaznamenána převaha jed-nodenních hospitalizací nad víceden-ními. Oproti tomu v Litvě, Maďarsku, Slovinsku či ve Švédsku bylo dlouho-dobých hospitalizací 10krát více než jednodenních, v České republice to pak bylo 30krát více a v Německu do-konce 37krát více.

Výdaje na zdravotní péči

Celkem nejvíce peněz na zdravotní péči vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko, kde vý-daje představovaly asi 11 % HDP, za-tímco v Česku to bylo zhruba 7,5 %. V poměru k HDP měly ve sledovaném období nejnižší výdaje na zdravotnic-tví v Rumunsku (5,1 %), Lotyšsku, Es-tonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 %).

Ve většině členských zemí Evropské unie se v roce 2014 více než polovina

peněz vyčleněných na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce to bylo v Portugalsku (66 %) a na Kypru (65 %). Naopak nejméně v České repub-lice (47 %). Po léčbě a rehabilitaci před-stavovaly v členských státech největší náklady zpravidla výdaje na zdravotní zboží. Ty reprezentovaly často alespoň čtvrtinu výdajů na zdravotnictví, ale i zde byly mezi zeměmi velké rozdíly. V České republice, kde více než 30 % rozpočtu šlo na blíže neupřesněné ostatní výdaje, to u lékařského zboží bylo méně než 20 %.

Z pohledu výše vydaných peněz na zdraví jednoho obyvatele na tom po-dle Eurostatu bylo nejlépe Lucembur-sko s v přepočtu 151 tis. Kč a Švéd-sko s 135 tis. Kč. V České republice to bylo 30,4 tis. Kč. V devíti členských stá-tech EU28 byly výdaje na zdravotnictví nižší než 1 000 eur (27 tis. Kč) na oby-vatele. Velmi špatně dopadly Bulhar-sko s 505 eury a Rumunsko s 388 eury. Více na http://bit.ly/2kz40G1 a http://bit.ly/2kTMrnH.


ANALÝZA

Indexy spotřebitelských cen v roce 2016než v roce 2015. Přesto se jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu v historii samostatné České republiky.

Jiří Trexler, oddělení statistiky spotřebitelských cen

P o většinu roku 2016 zůstávala meziroční míra inflace pod jed-ním procentem. V listopadu do-

sáhla 1,5 % a nejvyšší hodnotu 2,0 % měla v prosinci.

Největší vliv na cenový růst měly v průběhu roku převážně ceny v od-díle alkoholické nápoje, tabák a v pro-sinci i ceny v oddíle potraviny a ne-alkoholické nápoje. Na cenový pokles působily ceny v oddíle doprava, kde se projevily především klesající ceny po-honných hmot.

Rostly ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků

Největší vliv na růst cenové hladiny v roce 2016 měly ceny v oddíle alkoho-lické nápoje a tabák v důsledku zvýšení cen tabákových výrobků (i díky zvýšení spotřební daně od ledna 2016) o 5,1 %. Ceny lihovin se zvýšily o 4,6 %, piva o 3,8 % a vína o 1,5 %.

V oddíle bydlení, voda, energie, pa-liva nedošlo sice u jednotlivých polo-žek k výraznému cenovému výkyvu, ale jejich celkový vliv byl díky jejich váze ve spotřebním koši významný. Ceny elektřiny se zvýšily o 1,2 %, čistého nájemného o 1,5 %, vodného o 1,3 %, stočného o 4,8 %, tepla a teplé vody o 1,0 %. Ceny zemního plynu klesly v průměru o 4,7 % – v meziměsíčním vyjádření nejdříve v lednu o 0,5 % a poté v květnu o 6,4 %.

V oddíle odívání a obuv byl cenový růst o 1,8 % způsoben zvýšením cen obuvi o 5,2 % a cen oděvů o 0,7 %. V oddíle rekreace a kultura se zvý-

šily zejména ceny dovolených s kom-plexními službami o 2,5 %. Zvýšily se i ceny v oddíle stravování a ubytování vlivem vyšších cen stravovacích slu-

žeb o 1,7 %. Ceny ubytovacích služeb vzrostly o 0,6 %.

Oddíl ostatní zboží a služby zahrnuje různorodé položky, ze kterých se zvý-

šily zejména ceny služeb kadeřnických salónů a služeb osobní péče o 2,0 %, pojištění o 1,8 % a finančních služeb o 1,9 %.

Průměrná míra inflace v letech 2001 až 2016

2001 2002 2003 2004 2005 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 0,7

Zdroj: ČSÚ

85

90

95

100

105

110

IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV.2012 2013 2014 2015 2016

V %

bydlení, voda, energie, paliva čisté nájemné placené nájemníky v nájemních bytech

elektřina plyn ze sítě

Zdroj: ČSÚ

Indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)


ANALÝZA

Pohonné hmoty ovlivnily ceny v oddíle doprava

Ceny pohonných hmot pokračovaly v roce 2016 v poklesu, který trval již po celý rok 2015. Největšího poklesu o 15,3 % dosáhly v březnu, od srpna se tempo po-klesu trvale snižovalo. V prosinci poté do-šlo k růstu o 4,3 %. V průměru ceny po-honných hmot klesly o 8,7 %.

V roce 2016 se snížily ceny v od-díle potraviny a nealkoholické nápoje o 0,9 %. Pokles cen nastal téměř u všech hlavních klasifikačních tříd potravinář-ských výrobků. Největší vliv měl ve sku-pině zahrnující mléko, sýry, vejce, kde pokles cen dosáhl 6,2 %. Vyšší než loni byly zejména ceny zeleniny o 4,3 % (z toho brambor o 15,4 %). Od ledna do října 2016 vykazovaly ceny v tomto od-dílemeziroční pokles, v listopadu a pro-

sinci šlo o meziroční růst, který dosáhl v prosinci hodnoty +3,3 %. To bylo způ-sobeno především nárůstem cen másla, sýrů a sezónních cen zeleniny.

Vyšší meziroční růst v roce 2016 než v roce 2015 ovlivnily především ceny v oddíle doprava, kde došlo ke

zmírnění cenového poklesu na –1,7 % (z –4,2 % v roce 2015). V oddíle zdraví ceny vzrostly o 2,6 % (v roce 2015 po-klesly o 7,1 %) v důsledku odeznění vlivu zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví od ledna 2015.

Zvýšení spotřební daně ovlivnilo ceny tabákových výrobků

Meziměsíční změny indexu spotřebi-telských cen se většinou pohybovaly v rozmezí hodnot –0,2 až +0,3 %, pouze v lednu a v dubnu se změna rovnala +0,6 %. V lednu mělo největší vliv na cenový růst v oddíle potraviny a neal-

koholické nápoje především zvýšení se-zónních cen plodové zeleniny o 13,4 % a cen nealkoholických nápojů o 3,8 %. Cenový nárůst v dubnu byl ovlivněn především cenami v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde vzrostly ceny tabá-kových výrobků o 1,7 % kvůli zvýšení spotřební daně od ledna 2016 a ceny lihovin o 5,1 %.

V mezinárodním porovnání se ceny v České republice, v okolních zemích a v Evropské unii vyvíjely obdobným způsobem, a to především v druhé po-lovině roku, kdy od září ve všech sle-dovaných státech i v EU rostly. V pro-sinci vykázaly nejrychlejší růst ceny v ČR (+2,1 %).

Rozklad meziroční změny indexu spo-

třebitelských cen v roce 2016 (v p. b.)

ODDÍL

ÚHRN 0,7

Potraviny a nealkoholické nápoje –0,1

Alkoholické nápoje a tabák 0,4

Odívání a obuv 0,1

0,2

domácnosti, opravy0,0

Zdraví 0,0

Doprava –0,2

Pošty a telekomunikace 0,0

Rekreace a kultura 0,1

Vzdělávání 0,0

Stravování a ubytování 0,1

Ostatní zboží a služby 0,1

Zdroj: ČSÚ

98

99

100

101

102

103

10.11.12. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.11.12. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.11.12.

2014 2015 2016

V %

ČR EU28 DE AT PL SK

90

95

100

105

110

IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV. I. II. III. IV.

2012 2013 2014 2015 2016

V %

potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabákzdraví doprava úhrn

Zdroj: Eurostat

Zdroj: ČSÚ

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)

Indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)

V okolních zemích a v Evropské unii se ceny vyvíjely obdobně jako v ČR.



--

vých zakázek byla ve srovnání s rokem

Tržby v maloobchodě (NACE 47) -

dej pohonných hmot se celoročně zvý-

hodnota stavebních povolení ve srov-

-zala všechna odvětví služeb s výjimkou profesních, vědeckých a technických činností.

Do hromadných ubytovacích zařízení

než v roce 2015 a počet jejich přenoco-

Úspěšná letní turistická sezónaPočet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních

zaznamenala zvýšený zájem o ubytování.

Roman Mikula, oddělení statistiky cestovního ruchu

+2,9 %PRŮMYSL

–7,6 %

+5,6 %

+6,9 %CESTOVNÍ RUCH

+1,2 %

INDIKÁTORY: ZA ROK 2016

P odle údajů poskytnutých člen-skými zeměmi EU dosáhl po-čet přenocování v ubytovacích

zařízeních ve 3. čtvrtletí 2016 více než 1,2 mld. nocí. Meziročně se počet pře-nocování zvýšil bezmála o 24 mil. nocí, což představovalo nárůst o 2,0 %.

Ve většině evropských zemí byl za-znamenán větší zájem o ubytování než v roce předchozím. Státy jako jsou Bul-harsko, Slovensko či Polsko si připsaly dvouciferný nárůst přenocování. V Bul-harsku se počet nocí v období července až září meziročně zvýšil o 17,8 %. Na Slo-vensku tomu bylo o 15,8 % a polští pro-vozovatelé hotelů, penzionů a jiných za-

řízení si připsali 12% nárůst počtu nocí. V absolutním vyjádření na tom byli nej-lépe ve Španělsku. Tam se meziročně zvýšil počet přenocování o 10 mil. nocí (+5,8 %). Rovněž mezi Čechy oblíbené Chorvatsko zaznamenalo o 5,2 mil. nocí více, což představovalo 10% nárůst.

Několik zemí však hlásilo pokles po-čtu přenocování. Mezi pěticí států, kde došlo k meziročnímu poklesu, byla Fran-cie. Francouzské hotely a jiné ubytovací provozovny zaznamenaly snížení po-čtu přenocování v loňské letní sezóně o 8,8 mil. nocí (–4,5 %). Podle předběž-ných údajů zavítalo do Francie od za-čátku loňského roku o 1,7 mil. méně

SI109,0

HR110,0

GB93,9

FR95,5

ES105,8

SE102,4

NOR

IT101,8

FI102,4

DE101,9

PL112,0

RO109,0

BG117,8

IE*)

GR102,1

PT99,8

AT105,6 HU

106,9

CZ105,5

LT96,6

LV107,9

SK115,8

EE108,9

BE*)

CH

NL

103,6

DK102,3

CY106,7

LU*)

MT 95,3

Meziroční index 3. čtvrtletí 2016/2015 (v %)

100,0 až 104,9

99,9 a méně

105,0 až 109,9

110,0 a více

EU28

102,0 %

CZ

105,5 %

*) Pozn.: Data nejsou k dispozici.

Zdroj: Eurostat (k 9. 1. 2017)

Meziroční index počtu přenocování hostů ve 3. čtvrtletí 2016


hostů než v roce 2015 a počet přeno-cování se snížil o 15 mil. nocí. Rok 2016 tak bude z hlediska návštěvnosti této tu-ristické destinace v záporných číslech. Ve 3. čtvrtletí loňského roku se rovněž snížil počet přenocování ve Velké Bri-tánii o 6,1 %, na Maltě o 4,7 % a v Litvě o 3,4 %. Portugalsko mírně ztratilo, když se počet přenocování snížil 0,2 % nocí.

Návštěvnost České republiky v letních měsících

Z předběžných výsledků návštěv-nosti České republiky za uplynulou letní sezónu vyplynulo, že v tomto ob-dobí přijelo do hromadných ubytova-cích zařízení celkem 6,7 mil. hostů, což meziročně představovalo zvýšení o 7,6 %. Počet zahraničních hostů byl vyšší o 5,9 %, domácích návštěvníků přibylo dokonce o 9,0 %. Z pohledu ka-tegorizace ubytování byl největší zájem o služby hotelů. Celkem 4,0 mil. hostů si pro svůj pobyt vybralo právě hotely, bylo to o 8,0 % více než ve stejném ob-dobí předchozího roku. Hotely vykázaly o 11,5 % více rezidentů a zvýšil se také počet ubytovaných nerezidentů o 6,1 %. Do penzionů přijelo celkem 720 tis. ná-vštěvníků (+13,7 %). Ostatní ubytovací zařízení si rovněž připsaly více hostů než v roce 2015, v případě kempů byl meziroční nárůst o 8,3 %.

Také počet přenocování byl ve srov-nání s rokem 2015 vyšší. V absolutním vyjádření dosáhl počet nocí hodnoty 19,1 mil., tedy o 5,5 % více než ve stej-

ném období předchozího roku. Domácí klientela navýšila v ubytovacích zaří-zeních přenocování o 8,0 % a hosté ze zahraničí strávili v ubytovacích zaříze-ních o 2,2 % více nocí. Meziroční růst zaznamenaly téměř všechny katego-rie ubytovacích zařízení, vyjma katego-rie ostatních zařízení, ve kterých došlo k poklesu o 1,8 %. V hotelích se počet přenocování zvýšil o 5,4 %, v penzio-nech o 13,7 % a v kempech o 13,3 %.

Přibylo návštěvníků ze Slovenské republiky

Z příjezdů zahraničních hostů stojí za povšimnutí především nárůst příjezdů ze Slovenska (207 tis. hostů) s meziroč-ním zvýšením o 16,3 %. Nejvíce zahra-ničních hostů přijelo do českých uby-tovacích zařízení tradičně z Německa. Němci také dlouhodobě tvoří pětinu zahraniční klientely. V porovnání se stejným obdobím roku 2015 se jejich počet v létě zvýšil o 4,6 % na 551 tis. Druhou nejpočetnější skupinu tvo-řili již zmiňovaní Slováci a na třetím místě se umístili naši severní sousedé z Polska (194 tis. příjezdů, meziroční nárůst o 9,5 %). Z prvních deseti zemí nejvyšší dynamiku vykázaly příjezdy návštěvníků z Jižní Koreje (+24,5 %). Pokles příjezdů z Ruské federace po-kračoval i v letním období. Rusové (me-ziročně o 9,9 % méně) obsadili až sed-mou příčku po hostech ze Spojených států amerických (–1,5 %), Velké Britá-nie (+3,2 %) a Číny (+18,0 %).


KONJUNKTURÁLNÍ PRŮZKUM V ČR: LEDEN 2017

Souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený v bazickém indexu, se v lednu meziměsíč-ně velmi mírně zvýšil o 0,1 bodu na hod-notu 99,2. Důvěra podnikatelů se oproti prosinci velmi mírně snížila o 0,1 bodu na hodnotu 97,0. Mezi spotřebiteli se důvě-ra mírně zvýšila o 1,3 bodu na hodnotu 110,0. V meziročním srovnání je souhrn-ný indikátor důvěry vyšší.

-myslu se meziměsíčně mírně snížil o 0,7 bodu na hodnotu 98,0. Důvěra podnikatelů v průmyslu je ale v porov-nání s minulým rokem vyšší.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví se v České republice meziměsíčně nezmě-nila a zůstala na hodnotě 75,0. Oproti

-

Indikátor důvěry v obchodě se mezi-měsíčně zvýšil o 4,2 bodu na hodnotu 104,3. Meziročně je důvěra v obchodě také vyšší.

Ve vybraných odvětvích služeb (včetně bankovního sektoru) se důvěra podnika-telů meziměsíčně mírně snížila na hod-notu 97,4. V porovnání s minulým rokem je důvěra podniků ve službách vyšší.

+0,1 bodu

PRŮMYSL

–0,7 bodu

+4,2 bodu

+0,0 bodu

–0,3 bodu

0 5 10 15 20

ItálieFrancie

ŠpanělskoNěmecko

Velká BritánieŘecko

ChorvatskoNizozemsko

RakouskoPolsko

PortugalskoŠvédsko

Česká republikaBulharsko

DánskoMaďarskoRumunsko

FinskoKypr

SlovenskoSlovinsko

MaltaLitva

EstonskoLotyšsko

*) Pozn.: Bez údajů za Belgii, Irsko a Lucembursko.

Zdroj: Eurostat (k 9. 1. 2017)

Podíly jednotlivých zemí na počtu přenocování v EU28* ve 3. čtvrtletí 2016


MAKROEKONOMIKA A FINANCE

J ednou z nejvýznamnějších polo-žek hrubého domácího produktu (HDP) jsou investice, v systému

národních účtů ztotožnitelné s polož-kou tvorby hrubého fixního kapitálu. Výrazný ekonomický růst české ekono-miky v roce 2015 byl podpořen právě přechodně zvýšenou investiční aktivi-tou. V roce 2016 se ale růst investic ani hospodářský růst na podobné úrovni neudržely.

Výše popsaný výpadek investic se často vysvětluje jako výsledek překot-ného dočerpávání evropských dotací, které bylo omezeno koncem roku 2015. Tento pohled potvrzují i čísla ze zemí, které se k EU připojily po roce 2000 a jsou hlavními příjemci prostředků

ze strukturálních fondů. V roce 2015 se výrazně zvýšila investiční aktivita ne-jen v Česku, ale i na Slovensku, v Pol-sku, na Maltě nebo v Litvě. Ve 3. čtvrtletí roku 2016 došlo k meziročnímu poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu na Slo-vensku o 15,9 %, v Maďarsku o 11,8 %, v Polsku o 7,3 %.

Silný meziroční růst investiční akti-vity zaznamenalo Nizozemsko (+6,9 %), Belgie (+4,6 %) nebo Švédsko (+6,5 %). Poměrně stabilní růst investiční aktivity v Německu (+1,7 %) nebo v Rakousku (+5,0 %) tak umožňuje středoevropským zemím nahradit chybějící složku HDP zvýšenou exportní aktivitou, například vývozem kapitálových statků do „sta-rých“ členských států Evropské unie.

Zdroj: Eurostat

SI*)

HR2,9

ALMK

RS

GB0,5

FR2,7

ES3,1

SE6,5

NO118,3

IT2,3

FI3,2

DE1,7

PL–7,3

RO0,7

BG–1,8

IE–6,9

GR12,6

PT–0,9

AT5,0 HU

–11,8

CZ–2,3

LT–3,2

LV–26,3

SK–15,9

EE–7,7

BE4,6

CH

NL6,9

DK4,1

CY–3,7

LU–2,0

MT –22,2

0,0 a méně

0,1 až 2,9

3,0 a více

*) Pozn.: Údaje nejsou k dispozici. Data za Slovensko a Kypr nejsou očištěna o kalendářní vlivy.

CZ

–2,3 %

Tvorba hrubého fi xního kapitálu ve 3. čtvrtletí 2016 (změna oproti stejnému období předchozího roku)

Investiční aktivita v ČR zpomalilaČerpání evropských dotací výrazně ovlivnilo investiční aktivitu v některých zemích EU.

Karolína Súkupová, oddělení svodných analýz

+2,2 %Index spotřebitelských cen se v lednu

tvrdil tak růst, který začal v listopadu. Růst cen ve spotřebitelském koši byl ta-žen především zvýšením cen potravin

roční růst cen ropy, který se promítal do

Výnosy českých dluhopisů se splat-ností do dvou let v lednu 2017 klesly

nima. Jejich hodnota odráží spekulace o brzkém ukončení intervenčního režimu

vůči euru, které byly posíleny prudkým zvýšením cenové hladiny v listopadu a prosinci. Naopak výnos dluhopisů s desetiletou splatností se v závěru roku zvýšil, když se v reakci na vývoj ve světě zvýšila nejistota na trzích.

tak nejvyšší od počátku měření v roce 1993. Nezaměstnanost v ČR se tak do-

Vysoká míra zaměstnanosti je přímo spojena s pozitivním ekonomickým vývo-jem v ČR. Zaměstnavatelé stále hledají nové pracovníky a nezaměstnanost se výrazně snižuje ve skupinách, které jsou z hlediska pracovního trhu nejzranitel-nější – mezi osobami nad 50 let, u žen a především se snížil počet dlouhodobě nezaměstnaných.

MAKROINDIKÁTORY

72,9 %ZAMĚSTNANOST

–0,88 % VÝNOSY DLUHOPISŮ

STATISTIKA&MY – ROČNÍK 7 – 02/2017

ENERGIE V DOMÁCNOSTECH


TÉMA

Co ukázalo Energo 2015

20Výběr paliva ovlivňuje dostupnost zdrojů

22Sušičku prádla má 5 % domácností

24Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností

25

Nejvíce energie spotřebují domácnosti na vytápění.

Struktura spotřeby paliv se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku liší.

Většina domácností má více než jeden televizor a počítač.

Palivové dřevo domácnosti kupují od lesního podniku či od hajného.


TÉMA

Co ukázalo Energo 2015Spotřeba energií v českých domácnostech není zanedbatelná. Z pohledu celkové konečné spotřeby tvoří zhruba jednu čtvrtinu. Ze šetření ČSÚ Energo 2015 vyplynulo, že nejvíce energie využijí domácnosti na vytápění.

Radek Matějka, ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky

Č eši ve svých domovech využívají prakticky všechna základní pa-liva a energie. Mezi paliva s nej-

větším podílem na celkové konečné spotřebě patří v případě domácností obnovitelné zdroje energie, kam se za-hrnuje i spotřeba palivového dřeva. Na druhé straně nejmenší podíl měla kapalná a tuhá paliva, která spotře-bovává především průmysl. V případě elektřiny domácnosti v roce 2015 spo-třebovaly řádově jednu čtvrtinu veš-keré vyrobené či dovezené elektrické energie, necelou polovinu celkově vy-robeného a prodaného tepla a na spo-třebě plynu měly 36% podíl.

Přestože celková konečná spotřeba domácností v absolutním vyjádření roste, průměrná roční energetická ná-ročnost českých domácností naopak klesá. Před dvaceti lety se pohybovala okolo 90 gigajoulů (GJ) na byt, v roce 2015 byla na úrovni 65 GJ.

Zatímco ještě v roce 1990 jedno-značně dominovala tuhá paliva, dnes je tomu naopak. Na pokles jejich spo-třeby, a to především hnědého uhlí, měl vliv i stát, který začal podporovat použí-

vání modernějších úspornějších a eko-logičtějších kotlů nebo kamen. To mělo pozitivní dopad i na kvalitu ovzduší. Pr-venství v pomyslném žebříčku podílů jednotlivých paliv aktuálně patří energii získané ze zemního plynu. Domácnosti využily plošně budovaných rozvodů a přípojek plynového potrubí a přešly na ekologičtější způsob topení i ohřev vody. Státní dotace na elektrokotle měly vliv i na zvýšení spotřeby elektřiny pou-žité na vytápění. Snižování energetické náročnosti budov, například zateplení či výměna oken, mělo vliv na pokles spo-třeby nakupovaného tepla dodávaného z dálkového zásobování.

Spotřeba dřeva strmě roste

V posledních letech se na celkové spo-třebě, a to nejen v domácnostech, pro-sazují na úkor uhlí obnovitelné zdroje energie. U domácností se jedná pře-devším o palivové dřevo, dřevěné pe-lety a brikety. Za posledních dvacet pět let se jejich celková spotřeba téměř zdvojnásobila. V roce 2015 představo-vala spotřebu ve výši téměř 74 tis. te-

rajoulů (TJ). Začíná se také prosazovat využívání tepelných čerpadel, solárních a fotovoltaických systémů. Může za to i dřívější masivní finanční podpora státu.

Přes polovinu energie protopíme

Díky šetření ČSÚ Energo 2015 lze spo-třebu paliv a energií v domácnostech po-drobněji analyzovat. Statistici spočítali, že nejvíce energie spotřebují domác-nosti na vytápění – v roce 2015 celkem 196 585 TJ, což představuje dvě třetiny celkové spotřeby. Na druhém místě je ohřev teplé užitkové vody s 17,4% po-dílem, na třetím osvětlení a spotřeba elektřiny dalšími spotřebiči. Na vaření se podle předběžných výsledků vydalo 19 555 TJ (6,7 %). Naopak nejmenší po-díl na celkové konečné spotřebě do-mácností, především v rodinných do-mech, měla kategorie „ostatní koncové užití“, tj. spotřeba paliv a energií reali-zovaná mimo byt. Jedná se například o spotřebu elektřiny či benzinu v se-kačkách na trávu, spotřebu energie na ohřev vody ve venkovních bazénech atd.

Zdroj: ČSÚ, šetření Energo 2015, administrativní zdroje dat

0

100

20

40

60

80

0

100

50

1991 1995 1999 2003 20112007 2015

Elektřina

Obnovitelné zdroje energie

Zemní plyn

ROZDĚLENÍ KONEČNÉ SPOTŘEBY ZÁKLADNÍCH KATEGORIÍ PALIVV ČR V ROCE 2015

KONEČNÁ SPOTŘEBA PALIV A ENERGIÍ V DOMÁCNOSTECH V LETECH 1991–2015

Nakupované teplo

Tuhá palivaElektřinaTuhá

palivaObnovitelné

zdrojeenergie

Zemníplyn

Kapalnápaliva

Nakupovanéteplo

průmysl ostatní odvětvídomácnosti

Konečná spotřeba paliv a energií v České republice v letech 1991–2015


TÉMA

Když se na spotřebu domácností v roce 2015 podíváme z pohledu účelu vyu-žití jednotlivých paliv, zjistíme, že nej-více elektřiny (40 %) se spotřebovalo na osvětlení a provoz spotřebičů. Zemního plynu se nejvíce využilo k vytápění – té-měř dvě třetiny celkové spotřeby. Mírně přes 60 % nakupovaného tepla bylo vy-užito na vytápění, zbývající část sloužila k ohřevu teplé užitkové vody. Většina tu-hých paliv a obnovitelných zdrojů ener-gie včetně palivového dřeva se spotře-bovala v kotlích a kamnech za účelem vytápění; 70 % kapalných paliv bylo po-užito na vytápění a zbývající část přede-vším na vaření.

Měřeno v energetických jednotkách se na vytápění domácností v roce 2015 nejvíce používaly obnovitelné zdroje energie (36,0 %), dále pak zemní plyn (26,9 %), potom tuhá paliva (19,2 %), pak nakupované teplo (13,4 %) a nakonec elektřina (3,8 %) a kapalná paliva (0,7 %). V případě ohřevu teplé užitkové vody převládal zemní plyn a nakupované teplo s více než 70% podílem. K vaření se využívá především elektřina a zemní plyn. Na osvětlení a spotřebiče, chlazení a ostatní koncové užití je jako zdroj ener-gie v drtivé míře využívána elektřina.

Struktura spotřeby energií se mění v celé Evropě

V okolních zemích je situace velmi po-dobná. Například ve Slovinsku, které je nám v mnoha ohledech podobné, činí podíly spotřeby na vytápění přibližně 62 %, na ohřev vody asi 17 %, na vaření okolo 5 % a na osvětlení a chod domác-

nosti zbývajících 16 %. Ve srovnání se středoevropskými domácnostmi vydá-vají na severu Evropy daleko více energie na vytápění, například ve Finsku je to asi 70 %. Jižní země jsou na tom v tomto směru lépe. Například ve Španělsku při-padá z celkové spotřeby na topení ne-celých 45 % a na Kypru 26 %.

Podobné změny jako u nás ve struk-tuře spotřeby paliv v domácnostech lze pozorovat i v ostatních zemích EU. Té-měř ve všech státech se za posledních pět let výrazně zvýšil podíl využívání ob-novitelných zdrojů energie a naopak po-kleslo využití tuhých a kapalných paliv. Z hlediska struktury využívaných paliv ČR nijak výrazně nevyčnívá z pomysl-ného evropského průměru. Ve srovnání s ČR, kde se podíl spotřeby elektřiny na celkové spotřebě pohybuje okolo 20 %,

mají hodně vysoký podíl (přes 40 %) v Bulharsku, Portugalsku, Španělsku a na Kypru. U plynu vykazuje největší podíl na celkové spotřebě Nizozemsko (přes 70 %). Relativně velké využití (36% podíl) nakupovaného tepla je v Dánsku. U tuhých paliv pak vykazuje velký podíl Polsko (přes 30 %). Premiantem ve vy-užívání obnovitelných zdrojů energie je podle dostupných údajů Chorvatsko (podíl 46,1 %), v těsném závěsu ho ná-sledují Lotyšsko a Slovinsko.

Z pohledu průměrné roční energe-tické náročnosti patříme se svojí spo-třebou necelých 65 GJ na byt k prů-měrným zemím EU. V roce 2014 mělo nejnižší energetickou náročnost Bul-harsko (33 GJ/byt). Naopak největší, ve srovnání s Bulharskem téměř troj-násobná, byla ve Finsku.

Zdroj: databáze ODYSSEE – http://www.odyssee-mure.eu/

92

není k dispozici

30–5051–69

70 a více

BulharskoŠpanělsko

KyprLitvaItálie

SlovenskoNizozemsko

EstonskoFrancie

IrskoPolsko

NěmeckoSlovinsko

ČeskoLucembursko

LotyšskoChorvatsko

DánskoRakousko

BelgieFinsko

333637

4750

54575859626263646565677070

7476

92

Průměrná roční energetická náročnost bytů v zemích EU v roce 2014 (v gigajoulech)

Rozdělení konečné spotřeby paliv a energií v domácnostech v roce 2015

vytápění ohřev vody vaření osvětlení, spotřebiče chlazení ostatní užití

CELKEM 17,467,1 6,7 7,2

KONEČNÁ SPOTŘEBA PODLE ÚČELU UŽITÍ

Zemní plyn

28,4

Kapalná paliva 0,7

13,4

KONEČNÁ SPOTŘEBA PODLE PALIV A ENERGIÍ

Obnovitelnézdroje energie

25,3

Elektřina

17,7

Nakupovanéteplo

Tuhá paliva

14,5

0,11,5

95,5

69,1

96,6

62,1

63,5

14,3

3,5

0,7

3,3

37,9

24,4

20,4

0,5

29,7

0,1

12,1

16,5 40,6 0,4

0,5

0,5

7,8

Obnovitelnézdroje energie

Kapalná paliva

Tuhá paliva

Nakupovanéteplo

Zemní plyn

Elektřina

Zdroj: ČSÚ, šetření Energo 2015, administrativní zdroje dat


TÉMA

Výběr paliva ovlivňuje dostupnost zdrojůStruktura spotřeby paliv a energií se liší mezi venkovem a městem i mezi Čechami

přírodních zdrojů i regionální zvyklosti.

Daniel Redek, oddělení statistiky energetiky

Ze šetření Energo 2015 vyplynulo, že domácnosti v rodinných do-mech teplo téměř nenakupují.

Vyrábějí ho z obnovitelných zdrojů (53 %) a tuhých paliv (27 %). Nakupo-vané teplo naopak využívají domácnosti v bytových domech (70 %).

Elektřina je ve všech domácnostech

Elektrickou energii využívá každá ze 4,3 mil. domácností. Přitom spotřebují jen čtvrtinu celkové spotřeby elektřiny v ČR, v roce 2015 to bylo 14 tis. GWh. Podíl 40,6 % spotřeby elektřiny je vy-užit k osvětlení a k chodu domácích spotřebičů. S ohledem na cenu bylo na vytápění využito jen 14,3 % spotřebo-vané elektřiny. Na ohřev vody připadalo 20,4 %, na vaření 16,5 %, na klimatizaci 0,4 % a na ostatní užití připadalo 7,8 % spotřeby. Z celkové spotřeby elektrické

energie bylo 62,5 % využito v rodinných domech. Zatímco průměrná domác-nost v rodinném domě spotřebovala za rok 4 815 kWh, v bytovém domě to byla necelá polovina spotřeby – 2 141 kWh. Tento fakt vysvětluje, proč mají kraje s vysokým podílem bytů v bytových do-mech nižší průměrnou spotřebu elek-třiny na byt. Nejnižší má hl. m. Praha (2 463 kWh) a jen o málo vyšší mají kraje Ústecký a Karlovarský. Jedno-značně nejvyšší spotřebu má Králové-hradecký kraj (4 441 kWh). Protože elek-třinu používají všechny domácnosti, spotřeba krajů v absolutních číslech roste s počtem obyvatel.

Teplo nakupují dvě z pěti domácností

Nakupované teplo využívalo v roce 2015 celkem 1 744 tis. domácností (40,5 %), z nichž 99 % bylo v bytovém domě. Na

vytápění připadalo 62 % a zbytek na ohřev vody. I této energie nejvíce spo-třebují regiony s vyšším počtem bytů v bytových domech. Nejvyšší podíl na spotřebě má hl. m. Praha, nejmenší mají Kraj Vysočina a Pardubický kraj.

Zemní plyn je oblíbenější na Moravě a ve Slezsku

Zemní plyn odebírá bez ohledu na účel užití 62,9 % českých domácností. Více se využívá v bytových (66 % bytů) než v rodinných (59 % bytů) domech. V pře-počtu na byt domácnosti v rodinných domech spotřebují 3,7násobek toho, co v bytových. Nejvíce se využívá na vytá-pění (63,5 % spotřeby). Na ohřev vody domácnosti využijí 24,4 % a na vaření 12,1 % spotřeby. Zatímco v bytových domech se na zemním plynu spíše vaří, v rodinných domech se využívá k vytápění. V Čechách je obliba zem-

Průměrná roční spotřeba elektřiny(kWh/byt)

Průměrná roční spotřeba zemního plynuna byt spotřebovávající zemní plyn (m³/byt)

2. Středočeský 4 179

1. Královéhradecký 4 441

3. Liberecký 3 887

14. Hl. m. Praha 2 463

1 032

1 126

1 026

593

2. Kraj Vysočina

1. Jihomoravský

3. Středočeský

14. Karlovarský

Průměrná roční spotřeba hnědého uhlí na byt spotřebovávající hnědé uhlí (q/byt)

44

50

41

26

2. Liberecký

1. Ústecký

3. Moravskoslezský

14. Zlínský

≤ 2 999 ≥ 4 0003 000–3 499 3 500–3 999 ≤ 31 ≥ 4432–37 38–43≤ 699 ≥ 1 000700–899 900–999

Zdroj: ČSÚ, šetření Energo 2015

Průměrná roční spotřeba elektřiny, zemního plynu a hnědého uhlí na jeden byt v roce 2015


TÉMA

Čtyři pětiny domácností jsou zatepleny

náročné jsou domy postavené po roce 1991.

Zbyněk Štech, odbor statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky

N ejvíce domácností (75 %) za-tepluje svůj byt pomocí no-vých oken, neboť asi 30 %

tepla uniká tam, kde jsou ještě stará jednoduchá okna. Při použití dvojitého okna se sníží únik na 15 % a u trojitého dokonce na 8 %. Další často zateplo-vané části bytů jsou obvodové stěny, ne-boť dokážou snížit únik tepla až o 30 %. Tímto způsobem je zatepleno 47 % oby-dlených bytů. Jako poslední často pou-žívaný způsob zateplení bytu je zatep-lení střechy, únik tepla je nižší o 20 %. Celkem 34 % obydlených bytů má proto zateplenou střechu. Pouhých 19 % do-mácností není zatepleno vůbec.

Nízkého podílu nezateplených do-mácností je dosaženo i díky tomu, že domácnosti si stále více uvědomují dů-

ležitost této oblasti a možnosti úspory energií a snížení nákladů na bydlení. Zateplení domácností podporuje také stát v podobě různých dotačních pro-gramů. Zajímavé je také porovnání způsobu zateplení v kombinaci s ob-dobím výstavby bytu. Většina zateple-ných i nezateplených bytů byla posta-vena do roku 1970. Nižší energetickou náročnost mají nově postavené domy, ve kterých byly už při jejich výstavbě použity novější, energeticky úsporné technologie. Celkem 14 % obydlených bytů bylo postaveno po roce 1991, proto u nich lze předpokládat nižší energetickou náročnost. U 81 % všech obydlených bytů v České republice je použita některá z forem technologie zateplení.

do roku 1970 1970–1980 po roce 1980

23,0 26

,1

22,9

39,7

37,9

49,0

72,2

13,2

37,4

36,0

28,1

14,6

Zateplení oken

Obvodové stěny

Zateplená střecha

Nezatepleno


Struktura bytů podle způsobu zateplení a období výstavby

ního plynu výrazně nižší než na Mo-ravě a ve Slezsku. V popředí žebříčku stojí Jihomoravský kraj, kde jej využívá 80 % domácností, a Moravskoslezský kraj (79 %). Na chvostu je Jihočeský kraj (38 % domácností). Nejvíce spotřebičů na zemní plyn mají domácnosti v kra-jích Moravskoslezském, v hl. m. Praze a v Jihomoravském.

Mezi tuhými palivy převládá hnědé uhlí

Spotřeba tuhých paliv dlouhodobě klesá. Z celkové české spotřeby využilo 544 tis. domácností jen desetinu (1,9 mil. tun). Na vytápění připadl podíl 96,6 %, zby-tek na ohřev vody a vaření. Struktura spotřeby se napříč Českem liší podle polohy uhelných dolů. V domácnos-tech se spálilo 334 tis. tun černého uhlí a 30 tis. tun koksu. Černé uhlí a koks jsou paliva typická pro Moravskoslezský kraj. Na zdejší domácnosti připadalo přes tře-tinu spotřeby černého uhlí a více než po-lovina spotřeby koksu. Důvodem je ne-

jen místní těžba uhlí a výroba koksu, ale i dostupnost levného uhlí z Polska. Ve zbylých krajích je význam černouhel-ných paliv malý. Ze spotřeby hnědého uhlí (1,4 mil. tun) se 28,4 % spálilo ve Středočeském kraji. Topilo jím 20 % stře-dočeských bytů. V Ústeckém kraji, kde se uhlí těží, mají domácnosti nejvyšší spotřebu v přepočtu na byt (5 tun). Na Moravě a ve Slezsku používala hnědé uhlí jen každá třicátá domácnost. Kar-lovarský kraj je výjimečný spotřebou hnědouhelných briket. Z celkové spo-třeby (114 tis. tun) se zde spálilo téměř 20 tis. tun. Až do roku 2010 se v kraji vy-ráběly, ale nyní jsou veškeré brikety pro český trh dováženy z Německa.

Kapalná paliva mají pro chod bytů okrajový význam, používalo je 11,3 % rodinných a 1,6 % bytových domů. Po poklesu využívání nafty k vytápění se spotřebou kapalných paliv v domác-nostech rozumí především spotřeba propan-butanu (LPG). Ten byl dříve po-užíván zejména na vaření. V součas-nosti se stále více využívá i pro vytá-

pění. Ze spotřeby kapalných paliv tak připadalo 69,1 % na vytápění a 29,7 % na vaření. Zbytek byl spotřebován na ohřev vody. Zatímco v hl. m. Praze ne-byla kapalná paliva téměř využívána, v Karlovarském kraji je používalo přes 12 % domácností.

Zemní plyn

Kapalná a ostatní paliva 0,1

Obnovitelné zdrojeenergie

Elektřina Tuhá paliva

Nakupované teplo

50,7

5,0 3,16,6

34,5

*) domácnosti využívající k vytápění pouze 1 palivo


Zdroje energie pro vytápění bytů v ČR v roce 2015*


TÉMA

Sušičku prádla má 5 % domácnostíZ výsledků šetření Energo 2015 se dá vyčíst, kterými spotřebičemi jsou domácnosti vybaveny, jak často je využívají a jakým energetickým třídám dávají přednost.

Zbyněk Štech, odbor statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky

D omácí spotřebiče spotřebují 30 % z celkové spotřeby elek-trické energie domácností. Te-

levizorem je vybaveno 97,8 %, kombino-vanou chladničkou s mrazákem 91,9 % a samostatnou chladničkou 10,2 % a au-tomatickou pračkou 94,4 % domácností. Celkem 71,1 % jich je vybaveno stolním počítačem nebo notebookem. Méně roz-šířené jsou myčky nádobí (36,5 %) a sa-mostatné mrazáky (22,1 %). Nejméně domácností vlastní sušičku prádla (5,1 %). Většina domácností je vybavena pouze jedním spotřebičem svého druhu. To však neplatí u televizorů a počítačů. Celkem 4,2 mil. domácností vlastní té-měř 6 mil. televizorů, což představuje 1,4 televizoru na domácnost. U počítačů je tento podíl ještě vyšší – 1,5 počítače. Vybavenost domácnosti spotřebiči velmi záleží na jejím příjmu. Část domácností, které nevlastní kombinovanou chlad-

ničku, musí měsíčně vyjít s příjmem do 20 tis. Kč. Totéž platí u počítačů. Naopak část domácnosti, které vlastní sušičku prádla nebo myčku nádobí, uvádí mě-síční příjem nad 45 tis. Kč.

Jaké spotřebiče domácnosti používají

Při sledování spotřeby energie konkrét-ního spotřebiče je důležité jeho zařa-zení do náležité energetické třídy podle velikosti spotřeby. Nejúspornější jsou označeny symbolem A+++ a nejméně úsporné symbolem G. V českých do-mácnostech tvoří téměř u všech druhů spotřebičů největší podíl spotřebiče za-řazené do energetické třídy A. Ze všech energetických tříd vlastní 33,2 % do-mácností kombinovanou chladničku s energetickou třídou A. Samostatnou chladničku v energetické třídě A vlastní

32,9 % a samostatný mrazák 33,8 % do-mácností. Nejvíce domácností vlastní v energetické třídě A také automatic-kou pračku (32,4 %) a televizor 33,7 %. Výjimky tvoří pouze myčky nádobí, kde mají největší podíl spotřebiče A+ (28,4 %), a sušičky prádla, u kterých převažují spotřebiče v energetické třídě A++ (32,3 %).

V průměru využívají domácnosti kombinovanou chladničku s mrazá-kem a samostatnou chladničku 12 mě-síců v roce. Jejich spotřeba elektrické energie tvoří 26,7 % z celkové spotřeby spotřebičů. Počítač nebo notebook domácnosti používají 23 hodin za tý-den, takže tím spotřebují 13,3 % z cel-kové spotřeby; televizor sledují 30 ho-din týdně (26,7 %), v automatických pračkách perou prádlo v průměru 3krát týdně (17,7 %), myčku nádobí spouštějí v průměru 4,6krát za týden (7,1 %).

chladnička100 394

CELKOVÁ SPOTŘEBA ZÁKLADNÍCH SPOTŘEBIČŮ V DOMÁCNOSTECH (MWh)STRUKTURA DOMÁCÍCH SPOTŘEBIČŮPODLE ENERGETICKÝCH TŘÍD (v %)

sušička prádla73 195

televizor1 161 613

počítačnebo

notebook579 556

309 876300 914

myčkanádobí

chladničkas mrazákem

(kombinovaná)1 063 316

mrazák(samostatný)

automatická pračka

(včetně praček se sušičkou)769 477

24,42,36,917,77,126,713,3 1,7

%

8,9

6,3

5,3

23,4

11,9

8,8

9,5

20,0

13,7

12,6

32,3

26,0

20,2

19,3

25,6

19,6

19,3

23,8

28,4

26,2

26,7

33,2

32,9

33,8

14,8

28,3

32,4

33,7

12,3

27,5

29,0

5,7

5,4

12,4

10,8

chladnička s mrazákem

samostatná chladnička

samostatný mrazák

sušička prádla

myčka nádobí

automatická pračka

televizor

A+++

A++

A+A

B a nižší


Domácí spotřebiče podle energetických tříd a podle spotřeby v roce 2015


TÉMA

Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností Od roku 1995 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v českých domácnostech roste. V roce 2004 poprvé převýšila spotřebu energie z tuhých paliv.

Daniel Redek, oddělení statistiky energetiky

V roce 2015 se v České re-publice spotřebovalo téměř 4,7 mil. tun palivového dřeva.

Nejvyšší absolutní roční spotřebu za-znamenaly kraje Středočeský (12 %) a Jihočeský (10,1 %), nejmenší pak kraj hl. m. Praha (0,3 %) a Karlovarský kraj (2,2 %).

Palivové dřevo používá přes jeden milion domácností, tj. 23,3 % všech do-mácností v ČR. Nejvyšší průměrnou roční spotřebu v přepočtu na byt mají domácnosti ve Zlínském kraji (6 tun). Jen o málo menší je v krajích Jihomo-ravském a Jihočeském. Více jak polo-vina domácnosti nepřekročila hranici roční spotřeby 3,5 tun dřeva. Dřevo je stěžejním palivem pro chaty, chalupy a rekreační objekty. Jejich spotřeba či-

nila 390 tis. tun (1,1 tuny na objekt), tedy desetinásobek tuhých paliv.

Nejčastější způsobem obstarání pali-vového dřeva je nákup od lesního pod-

niku, hajného či obchodníka. Takto ho získalo 38 % domácností a v Ústeckém kraji téměř polovina. Nákupem na pile, ve dřevovýrobě či od truhláře si dříví

SPOTŘEBA PALIVOVÉHO DŘEVAV DOMÁCNOSTECH TOPÍCÍCH DŘEVEM (q/byt)

12,0 % Středočeský10,1 % Jihočeský

0,3 % Hl. m. Praha2,2 % Karlovarský

Palivové dřevo používá přes

1 mil.domácností v ČR.

7 000 Kčjsou průměrné roční nákladybytu na palivové dřevo.

1 130 kgje průměrná roční spotřeba dřeva v rekreačních obydlích.

390 tis. tunpalivového dřeva se v ČR spálilov rekreačních objektech.

23,3 %všech českých domácností topí dřevem.

Celková spotřebapalivového dřeva v ČR byla

4,7 mil. tun.

max.

min.

KVK1,3

ULK2,8

STC11,8

PHA10,8

JHC31,6

PLK13,8

LIB20,3

HKK15,8

V průměru

16 %domácností topících

dřevem získávádřevo samovýrobou

ve vlastním lese.

PAK20,8

VYS33,7

JHM10,8

OLK13,7

ZLK17,1

MSK11,4

PODÍL DOMÁCNOSTÍ ZÍSKÁVAJÍCÍCH DŘEVO SAMOVÝROBOU VE VLASTNÍM LESE NA DOMÁCNOSTECH TOPÍCÍCH DŘEVEM (v %)

PODÍL NA ROČNÍ SPOTŘEBĚPALIVOVÉHO DŘEVA

PALIVOVÉ DŘEVO

10,0–14,9 15,0–24,9 ≥ 25,0≤ 9,9

17,2

35,0

36,5

38,7

39,1

42,2

42,6

47,9

48,8

51,9

55,5

56,8

58,2

60,2

Hl. m. Praha

Ústecký

Liberecký

Moravskoslezský

Středočeský

Karlovarský

Pardubický

Královéhradecký

Kraj Vysočina

Plzeňský

Olomoucký

Jihočeský

Jihomoravský

Zlínský


Spotřeba palivového dřeva v ČR v roce 2015

2 668 tis. halesní půdy v České republice

33,8 %rozlohy ČR tvořílesní půda

14,0 %lesní půdy ČR se nachází v Jihočeském kraji

14,3 %dřeva ČR se vytěžív Jihočeském kraji

VLASTNÍCI LESŮ V ČR (v %)

44,6 LibereckýPODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KRAJE (v %)

43,5 Karlovarský

27,9 Středočeský10,4 Hl. m. Praha

max.

min.

Fyzické osobyObcePrávnické osoby,lesní družstvaa církve

Stát

59 19

175

Zdroj: ČSÚ, Ústav pro hopodářskou úpravu lesů

Lesy v ČR v roce 2015

opatřilo 21 % domácností, v Moravsko-slezském kraji dokonce 35 %. Necelých 19 % domácností volilo samovýrobu v lese jiného majitele. Přes 16 % domác-ností si dřevo obstaralo ve vlastním lese. Tímto způsobem získávaly dřevo domác-nosti v Kraji Vysočina (34 %) a v Jihočes-kém kraji (31 %), oproti tomu v krajích Ústeckém a v Karlovarském to nebyla ani 3 % domácností. Mezi méně časté způsoby pořízení dřeva patří nákup od obce nebo jiné osoby (9 %) a samový-roba mimo les (8 %). Dřevním odpadem zatápí 13 % domácností. Šetření Energo 2015 ukázalo, že 12 % domácností dřevo neskladuje, 29 % ho skladuje maximálně rok, 37 % ho skladuje po dobu jednoho až dvou let a 22 % ho skladuje déle než dva roky. Nejdéle dřevo skladují obyva-telé Kraje Vysočina, nejkratší dobu pro-sychá u obyvatel v Ústeckém kraji.

Brikety a pelety

Kvůli dosažení lepších palivových vlast-ností se dřevo lisuje do briket a pelet. Dřevěné brikety a pelety domácnosti příliš nevyužívají. Jen zhruba 60 tis. domácností ročně spotřebovalo v roce

2015 přes 81 tis. tun dřevěných bri-ket. Nejvíce se jich spálilo v Plzeňském a Olomouckém kraji (v obou kolem 11 tis. tun). V přepočtu na průměrný byt zvítězily kraje Pardubický a Karlovarský (2,5 tuny). Spotřeba dřevěných pelet byla ještě nižší – 47 tis. tun pelet spálilo nece-lých 26 tis. domácností. Na Středočeský kraj připadala čtvrtina spotřeby.

Do kategorie obnovitelných zdrojů energie patří také využití tepelných čer-padel, fotovoltaických systémů a solár-

ních termických systémů. Podle šetření Energo 2015 bylo 39 tis. domácností vy-baveno tepelným čerpadlem, převládal typ vzduch-voda. Nejvíce jich bylo ve Stře-dočeském kraji. Tepelná čerpadla využí-valo 89 % domácností k vytápění a 63 % k ohřevu vody. Solárním termickým sys-témem disponovalo 54 tis. domácností a 86 % domácností ho využívalo k ohřevu vody. Nejvíce jich vlastnily domácnosti v Jihomoravském kraji. Přes 10 tis. domác-ností vlastnilo fotovoltaický systém.

TÉMA

Poslední podrobné šetření spotřeby paliv a energií v domácnostech se uskutečnilo v roce 2004 a od té doby došlo ve spo-třebě domácností k řadě strukturálních změn. Právě ukončené šetření Energo 2015 podrobně tyto změny zmapovalo a získané údaje potvrzují, zpřesňují a zá-roveň výrazně rozšiřují dosavadní stati-stické informace z této oblasti. Těší mě, že se tak po mnohaletém úsilí podařilo přiložit nezbytný kamínek do mozaiky zobrazující energetický sektor výsledky, které jsou v kontextu datových zdrojů po-měrně ojedinělé.

Je tedy na místě poděkovat všem, kteří se na přípravě šetření a zpracování výsledků podíleli, a to jak kolegům zajiš-

ťujícím terénní sběr dat, tak zejména do-mácnostem, které se do šetření zapojily. Bez ochotného a vstřícného přístupu re-spondentů by tyto údaje nevznikly.

ČSÚ již nyní eviduje řadu dotazů od novinářů, jiných státních institucí, odbor-ných svazů či soukromých firem, o infor-mace z šetření Energo 2015 tedy bude nemalý zájem. Malý exkurz do výsledků je i v tomto čísle časopisu Statistika&My. Podrobné informace a výsledky jsou k dispozici na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Spotřeba paliv a energií v domácnostech.

A jak to bude se statistikou spotřeb v domácnostech dál? Na základě mezi-národní legislativy bude ČSÚ poskytovat

vybrané údaje každý rok. S ohledem na finance a zátěž domácností ale ČSÚ ne-počítá s tím, že by podobné šetření opako-val každoročně. Obecně se doporučuje, aby se podobné šetření, jako bylo Energo 2015, opakovalo zhruba jednou za pět let. Proto další podrobné šetření o spotře-bě domácností je předběžně plánováno na rok 2020 nebo 2021. Do té doby si my, statistici, budeme muset vystačit s dostupnými informacemi z jiných statis-tických šetření či administrativních zdrojů dat, které však nejsou tak podrobné. Proto aktuálně probíhá metodická příprava sta-tistických modelů, na jejichž základě bude v následujících letech rozdělení spotřeb podle účelu užití aproximováno.

Radek Matějkaředitel odboru statistiky průmyslu,

stavebnictví a energetiky


JAK

TO

VID

Í

1,817,6

19,521,0

25,829,6

30,630,931,1

33,033,734,4

36,041,3

Hl. m. PrahaÚstecký

KarlovarskýJihomoravský

MoravskoslezskýPlzeňský

OlomouckýStředočeský

LibereckýJihočeský

ZlínskýPardubický

KrálovéhradeckýKraj Vysočina

PODÍL DOMÁCNOSTÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH OBNOVITELNÉZDROJE ENERGIE Z CELKOVÉHO POČTU DOMÁCNOSTÍ (v %)

39 tis. domácností je vybaveno tepelným čerpadlem.

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIEV ČESKÝCH DOMÁCNOSTECHPODLE ŠETŘENÍ ENERGO

54 tis. domácností používá solární systém.

Odhadem

10 tis. domácností používá fotovoltaický systém.


Využití obnovitelných zdrojů energie v domácnostech v roce 2015

Odborný časopis ČSÚ zařazený v mezinárodní citační databázi odborné

recenzované literatury Scopus, dále Web of Science Emerging

Sources Citation Index (ESCI of Thomson Reuters) a v dalších. Vychází 4x ročně pouze anglicky.

V době vydání tištěné verze je kompletně zveřejňován i na

internetu.

4PETR MAZOUCH, KRISTÝNA

VLTAVSKÁ, TOMÁŠ STANĚK

(VŠE, PRAHA)

TOWARDS THE UNNECESSITY OF HUMAN

DEVELOPMENT INDEX: THE CASE OF

SENSITIVITY ANALYSIS

JURAJ LOJKA, JIŘÍ OBST, JAN

ZEMAN (ČSÚ, PRAHA)

ASSESSMENT OF THE ABILITY OF THE BUSINESS

AND CONSUMER SURVEYS TO PREDICT THE

GROSS VALUE ADDED OF THE CZECH REPUBLIC

TARIK BOUREZGUE (NATIONAL

STATISTICS ALGIERS,

ALŽÍRSKO)

USING TABLETS FOR THE 2018 ALGERIAN

CENSUS: MOBILE CENSUS APPLICATION

QUALITY ASSESMENT

czso.cz/statistika_journal | 372 KČ/ROČNÍ PŘEDPLATNÉ

https://www.czso.cz/csu/czso/statistika-statistics-and-economy-journal-no-42016


Jak hodnotíte šetření Českého sta-tistického úřadu o spotřebě paliv a energií v českých domácnostech – Energo 2015, které se uskutečnilo v období od začátku července 2015 do poloviny ledna 2016? Tato šetření u nás mají delší tradici, i když neprobíhají pravidelně. Vždy zá-leželo na tom, zda na to měl ČSÚ dosta-tek lidí, respondentů a hlavně peněz, aby je mohl provádět. Šetření domác-ností z hlediska jejich energetické spo-třeby, typu chování, tedy i například co ještě považují za komfortní teplotu vy-tápění, je s vývojem evropské energe-tiky čím dál důležitější. Zatímco velcí spotřebitelé už běží v nějakém regu-lačním režimu a zpřísňují se jim pravi-dla, s jakou účinností musí energii vy-užívat, u domácností to tak není. A to i přesto, že představují 30 % koncové spotřeby energií v ČR. Je ale otázkou, kolik energie domácnosti skutečně po-třebují a co jde na vrub mrhání či ztrát při rozvodech. Energetika, tedy ener-getické společnosti, ale také stát, o do-mácnostech moc neví. Nejhůře predi-kovatelné pro energetiku je totiž lidské chování. Pokud ze statistického zjišťo-vání vyplyne, které spotřebiče s velkou výkonovou spotřebou a jak často lidé využívají, dá to energetice i státu kon-krétnější představu o potenciálu úspor v domácnostech.

Čím si tuto jejich nevědomost vysvět-lujete?Za posledních deset let došlo v ener-getice k obrovské změně. Komoditní složka ceny energie, tzn. cena, za kte-

rou se vyrobí, je oproti dodatečným složkám ceny, což je například u elek-třiny cena za systémové služby, distri-buci, přenos nebo podporu obnovitel-ných zdrojů, relativně menší. Zatímco firemní spotřebitelé už s touto sku-tečností začali pracovat, domácnosti jsou konzervativnější a tak to napří-klad v elektřině u nich stále většinou je o velkosti jističe, v lepším případě o dvoutarifní sazbě (tzv. noční proud). Přitom možnosti úspor mohou být obrovské.

Naposledy stejně významné šetření o spotřebě paliv a energií v českých domácnostech uskutečnil Český statistický úřad v roce 2004. Máte představu, jak se od té doby změnila situace ohledně vytápění v českých domácnostech?Od roku 2004 se koncová spotřeba energií Česká republiky snížila. Změ-nilo se i chování domácností, ale pa-radoxně ruku v ruce s environmen-tálně příznivým chováním českých domácností, kdy mnohem méně jich topí jen fosilními palivy, či alespoň v modernějších kotlích, provedly za-teplení atd., se jejich celková spotřeba energií nesnížila, protože si za ušet-řené peníze pořídily další spotřebiče – sušičky, myčky, moderní elektroniku. To je tzv. rebound efekt energetických úspor. Když někde šetříte, utratíte pe-níze za něco jiného, což zase zvýší spo-třebu energie. A to je také důvod, proč je třeba i domácnosti sledovat. Díky še-tření Energo budeme zase trochu lépe vědět, jaké jsou spotřební energetické

zvyklosti domácností. Troufám si tvr-dit, že hlavní díl spotřeby budou tvořit sušičky, myčky, pračky, ledničky či spo-třební elektronika a nikoliv pohonné hmoty nebo teplo. Bude také zajímavé se dozvědět, co domácnosti odpově-děly na otázku, kolik platí například za elektřinu. Mimochodem jsem to-tiž zjistil, že to často přesně nevědí ani lidé, kteří v energetice pracují.

Co se v domácnostech děje ohledně vytápění, například při vyhodnoco-vání kotlíkových dotací nebo při do-tacích na zateplení.Téměř jedna čtvrtina žadatelských do-mácností si pořídila tepelná čerpadla bez ohledu na svou finanční situaci. V tomto ohledu paradoxně pomohla rodina. Tepelné čerpadlo s instalací totiž stojí 200 až 300 tisíc korun, při-čemž dotace od státu je maximálně 127 tisíc. Další zajímavostí je podíl plně či částečně uhelných kotlů za celou ČR, který šel na vrub krajů Ús-teckého, Libereckého a Moravsko-slezského. V těch totiž domácnosti nakupují levné palivo z Německa a z Polska. Momentálně se jedná o černé uhlí, jehož cena spadla, ale existuje oprávněná obava, že až jeho cena zase vystoupá nahoru, budou tyto domácnosti topit něčím, čemu se v Moravskoslezském kraji říká „pol-ský ořech“. To je hnědé uhlí podstatně horší kvality než jakékoliv domácí tří-děné hnědé uhlí. A samozřejmě kotle elektráren a tepláren si s uhlím díky modernizovaným spalovacím techno-logiím a filtrům dokáží poradit pod-

Energetika toho o domácnostech moc nevívznikla z iniciativy Svazu měst a obcí, Hospodářské komory ČR a soukromého sektoru –

energetiku, který již netrpělivě vyhlíží publikování výsledků šetření Energo 2015.

Alena Géblová, vedoucí redaktorka

ROZHOVOR


statně lépe, a to i ohledně tuhých znečišťujících látek než domácí kotel.

Kdo a jak bude podle vašeho názoru s daty ze šetření Energo 2015 pracovat?Principiálně by s nimi měla pracovat místní a regionální sa-mospráva. Stát, který v politice energetické účinnosti sám zaostává, nařídil krajům a statutárním městům, aby měly územní energetické koncepce. Řada z nich k tomu přistoupila ryze formálně. Oprášily staré energetické koncepce, přepo-čítaly je a hotovo. S výsledky Energo by proto měly pracovat do budoucna všichni včetně menších měst a obcí. V rámci projektů chytrých měst, při modernizaci distribučních sou-stav, veřejného osvětlení atd. To budou zajímavé analýzy, na jejichž základě půjde definovat lokálně nejvhodnější ře-šení. Je otázka, zda to pomůže vyřešit celostátní problém – veřejnou společenskou diskuzi, kam chceme v energetice jít a zda jdeme dobře. Ta probíhá jednak formou dojmolo-gie na sociálních sítích a v médiích, a jednak i v odborných kruzích. Problém je, že na „politické úrovni“ se neřeší. Je to totiž běh na dlouhou trať a politika u nás žije záležitostmi s horizontem několika měsíců.

Existuje z hlediska domácností nějaká energetická kon-cepce?Existuje i neexistuje. Je sice narýsovaná v aktualizaci státní energetické koncepce, ale reálný směr udávají ti akčnější, a to jak na straně domácností nebo dodavatelů moderních technologií, tak na straně energetických společností. Je to smutné, ale je to tak. Energetická efektivita je průřezová problematika, proto by do ní měly být zapojeny všechny or-gány centrální státní správy. Jenže myslíte si, že realita trápí kromě Ministerstva průmyslu a obchodu, jež má proble-matiku tzv. v gesci, ještě jiné státní instituce? Ani náhodou.

České domácnosti hodně reagují na cenu. Jak je však při-nutit, aby začaly jinak uvažovat?Bohužel to jde velmi pomalu a postupně. Největším příno-sem by byla pro domácnosti dohoda v rámci obce či územ-ního celku. Ten, kdo si může pořídit fotovoltaiku, dodává přebytky energie přes distributora k lokální spotřebě v da-ném místě. Totéž by šlo udělat i jinak – vybudovat v obci lokální distribuční soustavu včetně třeba i úložiště a do nich posílat energii. Místní spotřebitelé, které ji přes den potře-bují, například důchodci, kteří jsou přes den doma, školy a školky, by z ní čerpali.

Tento model už někde funguje?Málokde, ale příklady i jen částečně lokálních řešení již jsou i u nás. Je to zatím spíše vize – cesta k řízené decen-tralizaci energetiky. Ostatně je to paradox, protože se tím budeme vracet do roku 1919, kdy u nás vznikl první zákon o vzniku elektroenergetické soustavy. Tímto opačným smě-rem musíme jít z důvodu změn evropské energetiky a cen energie, s ní souvisejících. Rozhodli jsme se totiž v Evropě pro revoluční a nikoliv evoluční podporu obnovitelných zdrojů, což je dražší než budovat velké, byť i třeba beze-misní, elektrárny.

Mgr. Jakub Vít

Absolvent Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V oblasti public affairs a vertikálních i horizontálních regulací pracu-je více než 15 let. Má zkušenosti z mnoha odvětví průmyslu (hutnictví a ocelářství, energetika, tabákový průmysl, IT, telekomunikace) na straně výrobních fi-rem, poradenských společností i státní správy. V sou-časné době je předsedou správní rady a ředitelem

jako předseda pracovní skupiny pro energetickou

členem expertních týmů pro energetiku a životní prostředí Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory ČR.

ROZHOVOR

Celková spotřeba domácností se nesnížila, protože si za ušetřené peníze pořídily další spotřebiče – sušičky, myčky, moderní elektroniku.


ANALÝZA

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Renata Vodičková, oddělení statistiky zemědělství a lesnictví

P o druhé světové válce se na cel-kové spotřebě potravin roz-hodujícím způsobem podí-

lelo pouze několik druhů základních potravin s převahou potravin rost-linného původu. V roce 1950 do-sáhla svého maxima v České repub-lice spotřeba obilovin v hodnotě mouky (154,5 kg/ obyv.), žitné mouky (55,5 kg/ obyv.), chleba (87,4 kg/obyv.) a brambor (145,9 kg/ obyv.). Z potravin živočišného původu v roce 1951 to pak byla spotřeba kravského konzumního mléka (187,6 kg/obyv.).

Nezanedbatelnou součástí tehdej-šího jídelníčku byla tuzemská zelenina a ovoce. Poválečné období charakteri-zuje spotřeba surovinových potravin, omezená nabídka potravinových vý-robků, v důsledku i nižší konzumace potravinových aditiv, barviv a konzer-vačních látek. Výživově nadměrná byla spotřeba moučných a sacharidových jídel.

Spotřebu potravin ovlivnil nový životní styl

S rozvojem socialistického zeměděl-ství došlo postupně k nárůstu živo-čišné produkce a její spotřeby. Ta kul-minovala koncem 80. a ještě začátkem

90. let maximální spotřebou vepřového masa (50,0 kg/obyv. v roce 1990) a hově-zího masa (30,7 kg/obyv. v roce 1987), mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (259,6 kg/obyv. v roce 1989), va-jec (340 ks/obyv. v letech 1988 a 1990), tuků a olejů celkem (28,8 kg/obyv. v roce 1989). Maximální byla i spotřeba cukru (44,0 kg/obyv. v roce 1990).

Z výživového hlediska byla nad-měrná konzumace červeného masa, jehož podíl činil více než 80 % cel-kové spotřeby masa, ale také živočiš-ných tuků a cukru. Pozitivní však byla rostoucí spotřeba mléčných výrobků a sýrů. Od začátku 70. let začala stoupat spotřeba ovoce a zeleniny, přestože na-bídka jižního ovoce a některých druhů zeleniny byla limitovaná.

Politické, ekonomické a sociokul-turní změny 90. let spotřebu potravin velmi výrazně ovlivnily. Na spotřebu pů-sobila řada faktorů. Zásadní byla napří-klad cenová liberalizace spojená s růs-

Problematika výpočtu je diferenco-vána podle jednotlivých druhů potravin, resp. surovin a není možné ji unifikovat. Kromě dat ČSÚ (o výrobě, zásobách z produkčních statistik zemědělství, les-nictví, průmyslu, dat o samozásobení,

statistiky zahraničního obchodu) je třeba čerpat informace z řady externích zdrojů, a to z institucí, oborových svazů, ale i od majoritních producentů. V rámci kalku-

lace je nutné zohlednit nepotravinářské využití části produkce, pracovat s množ-stvím přepočtových koeficientů (napří-klad výmelnost mouky, jatečná výtěžnost, podíly surovin v importovaných a expor-tovaných potravinářských výrobcích, pře-počet spotřeby ovoce a zeleniny na hod-

výpočtu napovídá, že publikovaná data není možné interpretovat jako množství potravin, které jsme zkonzumovali, jak se často dovídáme ze sdělovacích pro-středků. Součástí uváděných hodnot jsou totiž i potravinové ztráty a potravinový odpad.

0

20

40

60

80

100

120

1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015

V %

obiloviny v hodnotě mouky žitná mouka chléb

telecí maso kravské konzumní mléko brambory

1950 = 100 %

Zdroj: ČSÚ

Vybrané potraviny s klesajícím trendem spotřeby


ANALÝZA

tem cen, dále vývoj příjmů obyvatelstva a jejich diferenciace, ceny substituč-ních potravin, možnosti importu a do-stupnost potravin a produktů či ome-zení samozásobení. Nezanedbatelnou roli sehrála reklama a výživová dopo-ručení. Na spotřebu potravin působila i změna stravovacích návyků, životního stylu a turismus.

Po roce 1989 stoupá spotřeba (uvedena je hodnota a rok maxi-mální spotřeby) pšeničného pečiva (57,2 kg/ obyv., 2011), trvanlivého pe-čiva (10,7 kg/obyv., 2011), těstovin (7,6 kg/ obyv., 2013), rýže (6,5 kg/ obyv., 2015), luštěnin (3,0 kg/obyv., 2015), drůbežího masa (26,1 kg/obyv., 2005), sýrů (13,7 kg/obyv., 2007), ostatních mléčných výrobků (33,2 kg/obyv., 2012), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,2 kg/obyv., 2014), ovoce v hod-notě čerstvého (90,4 kg/obyv., 2009) zejména nárůstem spotřeby jižního ovoce (37,3 kg/obyv., 2010), zeleniny (86,4 kg/obyv., 2014) opět v závislosti na importu.

Široká škála druhů nabízených po-travin a potravinových výrobků stlačila spotřebu některých základních potravin poválečné maximální spotřeby do spo-třeby minimální, tj. kravského konzum-ního mléka, brambor, žitné mouky, při-čemž mléko a mouka pšeničná se staly ve větší míře surovinou pro rozvinutý mlékárenský a pekárenský průmysl.

Spotřeba potravin v roce 2015

V roce 2015 se celková spotřeba po-travin na obyvatele meziročně zvý-

šila celkem o 12 kg a dosáhla 771 kg. Tento výsledek potvrzuje, že rok 2015 byl pro spotřebitele obzvlášť příznivý. Důvodem utrácení za potraviny byly i makroekonomické faktory: zvýšení průměrné nominální mzdy o 2,7 %, přírůstek zaměstnanosti o 1,4 % a nízká míra inflace (+0,3 %). Důle-žitou roli sehrál i pokles spotřebitel-ských cen potravin a nealkoholických nápojů, a to o 1,1 %. Důkazem zvýšené spotřeby byla i vyšší produkce komu-nálních odpadů o 2,0 %.

Na meziročním nárůstu celkové spotřeby potravin se podílela vět-šina kalkulovaných skupin potravin. Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka se zvýšila o 5,8 kg a dosáhla 242,3 kg/obyv. Zkonzumo-valo se více ovoce v hodnotě čerstvého (+4,3 kg, 82,4 kg/ obyv.), větší množ-ství masa v hodnotě na kosti (+3,4 kg, 79,3 kg/ obyv.), dále obilovin v hod-notě mouky (+2,1 kg, 113,3 kg/obyv.).

Spotřebovalo se více cukru (+1,9 kg, 33,6 kg/ obyv.), luštěnin (+0,3 kg, 3,0 kg/ obyv.), ale také ryb (+0,1 kg, 5,5 kg/obyv.) a olejů a tuků (+0,1 kg, 27,0 kg/obyv.).

K poklesu spotřeby došlo pouze u brambor o 3,8 kg na 66,3 kg/obyv. a zeleniny v hodnotě čerstvé o 1,6 kg na 84,8 kg/obyv.

Problematika potravinových ztrát a odpadů

V letech 1950–2015 činila průměrná roční spotřeba potravin na obyva-tele ČR 745 kg. V roce 1965 byla mini-mální (686 kg) a v roce 1989 maximální (807 kg). Kolik potravin obyvatelé sku-tečně zkonzumovali z potravin urče-ných pro lidskou potřebu v daném roce a kolik z nich činily ztráty a odpady, je otázka, na kterou zatím přesně odpově-dět neumíme, neboť neexistuje žádné reprezentativní zjišťování. Tato proble-matika se však stále více dostává do po-předí celosvětového zájmu. Odhady Or-ganizace pro výživu a zemědělství (FAO) hovoří až o jedné třetině ztrát a odpadů vyprodukovaných potravin.

V září roku 2015 na summitu OSN byl jako jeden z cílů udržitelného roz-voje přijat závazek snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni malo-obchodu nebo spotřebitele a zreduko-vat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Ev-ropská unie a její členské státy se zavá-zaly ke splnění tohoto cíle, což s sebou přináší potřebu vyčíslení, tedy monito-rování a výkaznictví.

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015V

%

vejce vepřové maso hovězí maso

mléko a mléčné výr. v hod. mléka (bez másla) tuky a oleje celkem cukr

1950 = 100 %

0100200300400500600700800900

1 0001 100

1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015

V %

rýže pšeničné pečivo těstoviny

drůbeží maso sýry celkem rostlinné jedlé tuky a oleje

1950 = 100 %

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Vybrané potraviny s maximem spotřeby v letech 1987 až 1990

Vybrané potraviny s rostoucím trendem spotřeby


Jaká je podpora vědy a výzkumu?Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou

Marek Štampach, oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti

Z ákladní informace zní, že výdaje na VaV v České republice rostou a v roce 2015 dosáhly rekord-

ních 88,7 mld. Kč. Při bližším pohledu zjistíme, že čtyřprocentní meziroční ná-růst byl tím nejmenším od roku 2010 a v podstatě stejnou měrou se o něj za-sloužily podniky pod zahraniční kon-trolou a Akademie věd ČR. V případě Akademie věd je nárůst zdůvodnitelný především výstavbou nových center ex-celence, od nichž si mnozí slibují vyví-jení činnosti, která věhlasem přesáhne hranice naší republiky. Na financování těchto center se většinově podílí Evrop-ská unie, spoluúčast českého státu je patnáctiprocentní. Nová výzkumná centra vyrůstají i na půdě veřejných vysokých škol, zde se však s čerpáním dotací započalo dříve, takže poslední dva roky na vysokých školách dochází ke snižování přísunu financí z Evropské unie. I přes nárůst prostředků českého státu směřujících do vysokoškolského výzkumu jejich celkové výdaje na VaV stagnují. Jak na Akademii věd, tak na ve-řejných vysokých školách se zahraniční veřejné zdroje podílely na financování VaV v roce 2015 z 30 %. Pro Akademii věd je to historicky nejvyšší zazname-naný podíl, když na vysokých školách byl v roce 2013 dokonce 37 %.

Podnikový výzkum táhnou zahraniční podniky

V případě podnikového výzkumu sílí vý-znam podniků pod zahraniční kontro-lou na úkor domácích podniků. Co do počtu subjektů provádějících u nás VaV sice výrazně vedou soukromé domácí

podniky nad zahraničními v poměru 3:1, ale domácí podniky obvykle vynakládají na tuto činnost podstatně nižší částky, když čtyři pětiny z nich vynaložily v roce 2015 na VaV méně než 10 mil. Kč. V celko-vém součtu výdaje na VaV soukromých domácích podniků meziročně poklesly asi o 700 mil. Kč, a to především „záslu-hou“ malých a středních podniků, které jsou v rámci podnikového sektoru nej-častějšími příjemci veřejné podpory. Po-kles výdajů na VaV těchto podniků v po-sledním sledovaném roce koresponduje se snižováním účelové podpory podni-kového výzkumu po roce 2013. Naopak výdaje velkých podniků na VaV rostly, ať již se jednalo o podniky domácí, nebo pod zahraniční kontrolou. Nejvýrazněji se v posledních letech zvyšují výdaje na VaV velkých zahraničních podniků, které mají na našem území svá výzkumná a vý-vojová centra. Z dvaceti firem s největ-

šími výdaji na VaV v roce 2015 jich mělo zahraničního vlastníka šestnáct.

Financování výzkumu a vývoje

Český stát používá na podporu VaV ně-kolik nástrojů. Výzkumné organizace (především veřejné výzkumné insti-tuce a veřejné vysoké školy) dostávají od státu institucionální podporu ur-čenou na dlouhodobý koncepční roz-voj. Dalším nástrojem je účelová pod-pora, která cílí na podporu konkrétních projektů a grantů a žádají o ni shodně subjekty veřejné i komerční sféry. Pod-niky mohou též získat od státu i tzv. ne-přímou podporu, kdy se nejedná o fi-nanční příspěvek, ale o slevu na dani z příjmů na vlastní projekty VaV. V roce 2015 přispěl český stát na VaV částkou 28,6 mld. Kč, což bylo asi o půl mili-

9,4 9,9 11,1 12,2 13,6 13,8

3,5 4,4

5,1 4,3 4,4 3,5

0

5

10

15

20

25

30

2010 2011 2012 2013 2014 2015

veřejné zdroje (domácí + zahraniční) podnikatelské zdroje

14,2 16,8

19,4 22,1

25,9 27,5

0,8

1,0

0,9

1,0

1,0 1,2

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Soukromé domácí podniky Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou

Zdroj: ČSÚ

Výdaje na VaV v soukromých podnicích podle hlavních zdrojů financování, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

ANALÝZA


ardy více než o rok dříve. Přibližně 85 % směřovalo na podporu institucí veřejného sektoru, když do roku 2012 to bývalo okolo 80 %. Za posledních 10 let napumpoval český stát do VaV téměř 250 mld. Kč, podniky za stejné období 316 mld. Kč a Evropská unie vyplatila subjektům provádějícím VaV na území České republiky 63 mld. Kč. Podnikatelské zdroje vzrostly od roku 2011 o 53 %, veřejné domácí zdroje o 9 %. Podnikatelské zdroje rostly od roku 2011 do roku 2014 každoročně o více než 10 %, v roce 2015 došlo ke zpomalení tempa růstu na 5 %. Přesto se jednalo o výrazně vyšší nárůst než v případě veřejných domácích zdrojů, který se v posledních letech pohybuje kolem 2 % ročně. Peníze podniků jsou nejvýznamnějším zdrojem financování VaV, v roce 2015 tvořily 51 % celkových výdajů na VaV na českém území. Pod-nikatelské zdroje zahrnují především finance, které podniky dávají na vlastní výzkum, 93 % z těchto peněz tak končí v podnikatelském sektoru. Na rozdíl od organizací veřejného sektoru, které pro-vádějí převážně základní výzkum a bez státních peněz se neobejdou, jsou velké podniky na státní podpoře nezávislé a veřejné domácí zdroje se na jejich vý-dajích na VaV podílejí asi z 3 %.

Nárůst mezd

Největší položkou výdajů na VaV jsou mzdy, které v roce 2015 tvořily 44 % veškerých výdajů na VaV a od roku 2010 se zvýšily o 15 mld. Kč. Inves-

tiční výdaje zaznamenaly raketový nárůst mezi roky 2010 a 2012 v sou-vislosti s počátkem zmiňovaného čer-pání strukturálních fondů EU. Po roce 2012 rostou výdaje na investice jen ne-patrně (výjimkou jsou rozsáhlé inves-tice na Akademii věd ČR), přičemž je-jich podíl na celkových výdajích na VaV klesá, v roce 2015 to bylo 20 %, o tři procentní body méně než v roce 2012. Celkem dvě třetiny investičních výdajů

na VaV se v roce 2015 spotřebovaly ve veřejném sektoru, především na bu-dování nových výzkumných center, z nichž největší částka připadla na cen-tra excelence. Naopak podniky v roce 2015 investovaly nejméně za poslední čtyři roky.

Jsme evropský průměr

Základním poměrovým ukazatelem sta-tistiky VaV je podíl výdajů na VaV na HDP (tzv. intenzita VaV), jehož hodnota v České republice v roce 2015 i přes meziroční nárůst výdajů na VaV klesla z 1,97 % na 1,95 %. Poslední tři roky se držíme na úrovni průměru EU, který se pohybuje okolo 2 %. Pouze tři státy EU jsou nad hranicí 3 % (Švédsko, Ra-kousko a Dánsko), za nimiž v těsném odstupu následují Finsko a Německo. Obecně platí, že lépe si v tomto ukaza-teli stojí státy severní a západní Evropy. Naopak hůře na tom jsou jižní a vý-chodní Evropa, kde se hodnoty často pohybují jen kolem 1 % HDP. V celosvě-tovém srovnání se dává přes 4 % HDP na VaV v Jižní Koreji a Izraeli. Ve Spoje-ných státech to jsou necelá 3 % a v Číně asi 2 % ročně.

SI2,21

HR0,85

GB1,70

FR2,23

ES1,22

SE3,26

NOR

IT1,33

FI2,90

DE2,87

PL1,00

RO0,49

BG0,96

IE*)

1,51

GR0,96

PT1,28

AT3,07 HU

1,38

CZ1,95

LT1,04

LV0,63

SK1,18

EE1,50

BE2,45

CH

NL

2,01

DK3,03

CY0,46

LU1,31

MT 0,73

1 až 1,99

0,99 a méně

2 až 2,99

3 a více

CZ

1,95 %

*) Pozn.: Údaje roku 2014.

Zdroj: Eurostat

Intenzita výzkumu a vývoje – podíl výdajů na VaV na HDP, 2015

4,7 5,7 6,47,8 8,0 7,8

4,75,3

5,6

6,3 7,2 6,90,7

3,7

6,95,9 4,9 5,7

0

5

10

15

20

2010 2011 2012 2013 2014 2015

investiční ostatní běžné mzdové

3,5 3,7 3,9 4,3 4,8 4,9

3,7 3,9 4,0 3,6 3,4 3,91,4 2,1 2,6 3,5 4,1

5,5

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Veřejné a státní vysoké školy Akademie věd ČR

Zdroj: ČSÚ

Výdaje na VaV na veřejných a státních vysokých školách a Akademii věd ČR podle druhu výdajů, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

ANALÝZA


N ízká porodnost se od devade-sátých let významně podílela na relativně malém přírůstku

celkového počtu obyvatel republiky. Co se však podstatně změnilo, je struktura dosažené úrovně formálního vzdělání. Změny lze demonstrovat na skupině obyvatel ve věku 25–64 let. Ta zahrnuje převážnou část osob, které již ukon-čily své vzdělávání a jsou ekonomicky aktivní. V letech 1995–2015 se celkový počet těchto osob zvýšil o 628 tis. na 5 959 tis. Od roku 2005 byl však přírůs-tek jejich počtu již velmi nízký (46 tis.).

Velké změny ve vzdělanostní struktuře

V letech 1995–2015 značně poklesl počet osob se základním vzděláním (ISCED 0-2) – o půl milionu na 408 tis.

Snížil se počet osob se středním vzděláním bez maturity (převážně vy-učených) – o 125 tis. s výrazným propa-dem jejich počtu v posledních letech.

Na rozdíl od vývoje počtu osob se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity vzrostl počet absolventů středních škol s maturitou o 505 tis.; od roku 2005 se však jejich počet již výrazněji neměnil.

Enormně se zvýšil počet absolventů terciárního studia, a to o tři čtvrtě mili-onu osob. Růst počtu absolventů vyso-koškolského studia byl markantní ze-jména po roce 2007.

Za terciární (vysokoškolské) vzdě-lání je v souladu s klasifikací CZ-ISCED 2011 považováno úspěšné absolvování bakalářského, magisterského a dok-torského studia a také vyšší odborné

vzdělání (VOŠ). V roce 2015 ve skupině 25–64letých bylo nejvíce osob s ukon-čeným magisterským studiem (953 tis. z celkového počtu 1 311 tis. osob s terci-árním vzděláním). Bakalářské studium absolvovalo 214 tis. osob, vyšší odbor-nou školu 108 tis. a doktorské studium ukončilo 36 tis. osob. Lze předpokládat, že část absolventů, například VOŠ nebo bakalářů, dále studuje na vyšším stupni v rámci terciárního vzdělávání. Do to-hoto stupně vzdělání nejsou z důvodu srovnatelnosti v časové řadě zahrnuti konzervatoristé s absolutoriem, kterých bylo v minulém roce 11 tis.

Žen s terciárním vzděláním je více než mužů

Vzdělanostní skladba mužů a žen se dlouhodobě liší. Pro celé období od roku 1995 je příznačný pokles počtu mužů se základním vzděláním (za dva-cet let o 118 tis.). Téměř 43 % mužů ve věku 25–64 let je vyučených nebo do-sáhlo středního stupně vzdělání bez maturity (1 286 tis.). Jejich počet v po-rovnání s rokem 1995 se výrazněji ne-změnil, je však patrná sestupná ten-dence v posledních letech. Od roku 2010 do roku 2015 se snížil jejich po-čet o 163 tis., tj. o více než 11 %.

Na rozdíl od skupiny osob se základ-ním vzděláním a vyučených se zvyšuje počet mužů s maturitou a zejména vyso-koškoláků. Od roku 1995 se za dvacet let zvýšil počet mužů s maturitou o 280 tis., ale od roku 2008 jejich počet více méně stagnuje. Naproti tomu v celém období let 1995–2015 soustavně roste počet ab-solventů terciárního studia. Za dvacet

let se počet 25–64letých mužů s touto úrovní vzdělání zvýšil o 286 tis. na 627 tis., to je bezmála o 84 % více než v polovině devadesátých let.

Poněkud jiná situace je ve skupině žen. Za dvacet let podstatně klesl po-čet žen se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Ještě v roce 1995 byl počet žen se středním stupněm vzdělání bez maturity fakticky shodný s počtem žen s maturitou, ale za období 2005–2015 se jejich počet snížil o více než 160 tis.

Stále nejčetnější skupinou jsou ženy se středním stupněm vzdělání s maturitou (39 %). Obdobně jako u vyučených lze v posledních letech pozorovat výrazné snižování jejich po-čtu a v roce 2015 klesl jejich počet pod úroveň roku 2005.

Snižování počtu žen se základním a středním stupněm vzdělání je kom-

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí


0 5 10 15 20 25 30 35

25–29

30–34

35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Podíl osob s vysokoškolským vzdělá-ním podle věku v roce 2015


penzováno mimořádným nárůstem počtu žen s vysokoškolským (terciár-ním) stupněm vzdělání. V roce 2015 do-sáhl počet 25–64letých žen s terciárním vzděláním 684 tis., a to je více než troj-násobek úrovně z roku 1995. Enormní růst počtu žen s tímto typem vzdělání dokumentuje i fakt, že v roce 2012 byl počet vysokoškolsky vzdělaných žen již vyšší než počet mužů a od té doby se rozdíl mezi ženami a muži dále rychle zvětšuje.

Zastoupení absolventů terciárního studia se zvyšuje

Podíl absolventů terciárního studia na populaci 25–64letých dosáhl v roce 2015 v České republice 22 %, což je stále méně než ve většině členských zemí Ev-ropské unie. Avšak například i Německo mělo v roce 2015 podíl (28 %) obyvatel s terciárním vzděláním nižší, než byl průměr za celou EU (30 %). To se však rychle mění. Podíl mladých, kteří ukon-čili nebo stále studují na úrovni terciár-ního vzdělání, je v porovnání se starší generací naprosto jiný.

Zastoupení absolventů terciárního studia se příliš neliší v celé skupině čtyřicátníků a padesátníků. Závažná je skutečnost, že daleko nejčetnější skupina lidí ve věku 35–44 let vykazuje vysoký podíl počtu absolventů s ma-turitou nebo bez maturity, ale podíl absolventů terciárního stupně je rela-tivně nízký. Velká část těchto osob ab-solvovala střední stupeň vzdělání v de-vadesátých letech, kdy možnosti studia na terciární úrovni byly omezené. Na-proti tomu současné kapacity vysokého školství umožňují absolvovat formální stupeň vzdělání značné části mladé populace.

Údaje za skupinu 25–29letých jsou do určité míry ovlivněny skutečností, že někteří ještě neukončili své formální vzdělávání. Především se jedná o stře-doškoláky, kteří stále ještě studují na terciárním stupni. Za předpokladu, že studium úspěšně dokončí, zvýšil by se podíl osob s terciárním vzděláním v této věkové skupině na 36 %. Podíl připravujících se na terciárním stupni je vysoký zejména ve skupině 20–24letých, ve které by podíl absolventů terciárního studia v případě úspěšného ukončení mohl hypoteticky dosáhnout více než

45 %, a to je hodnota, kterou dosahují země s nejvyšším podílem terciárního vzdělání, například severské státy. Při-tom ještě neuvažujeme o možnosti pří-padného studia středoškoláků na terci-árním stupni v pozdějším věku.

V posledních dvaceti letech se vý-razně změnila nejen úroveň formálního vzdělání, ale k podstatným změnám do-šlo i ve skladbě absolventů podle vyme-zených oborů vzdělání. Pro posouzení byly využity údaje za rok 2005 a 2015 zpracované podle jednotné metodiky ISCED97. Za základ byla opět uvažo-vána věková skupina 25–64 let.

Zájem o obory se mění na všech stupních vzdělávání

Ve skupině osob se středním vzdělá-ním bez maturity, převážně vyučených, je značný propad především v oboru technické vědy, výroba a stavebnic-tví, i když je stále nejčetnější ze všech stupňů a oborů dosaženého vzdělání. Počet těchto osob se snížil za pouhých deset let o téměř 300 tis. Ve druhé nej-četnější skupině osob se středním vzdě-láním s maturitou nebyly změny v obo-rovém zaměření tak výrazné jako mezi převážně vyučenými.

Největší změny v zaměření studia vykazuje skupina absolventů terciár-ního stupně vzdělání. V roce 2005 byl nejčastějším oborem skupina tech-nické vědy, výroba a stavebnictví. Při celkovém vzrůstu počtu absolventů terciárního stupně o 70 % byl ale ná-růst ve skupině technických věd, výroby

a stavebnictví vůbec relativně nejnižší (o čtvrtinu) a v minulém roce klesl po-čet absolventů tohoto oboru studia na druhé místo. Co do celkového počtu jej předstihl široce vymezený obor spole-čenské vědy, obchod a právo, ve kte-rém vzrostl počet absolventů za deset let dokonce o 126 %.

Vzroste význam celoživotního vzdělávání

Míra zaměstnanosti ve skupině 25–64le-tých je v České republice jedna z nej-vyšších v rámci celé EU. Je pro nás specifické, že máme vysoký podíl ab-solventů středního vzdělání, vyuče-ných nebo s maturitou v nejčetnějších věkových skupinách mladšího střed-ního věku nad 35 let. Na druhé straně mimořádně vzrostl podíl absolventů terciárního stupně v početně slabších ročnících. To se týká celé skupiny osob mladších 35 let. Pro ilustraci celkový počet mladých ve věku 15–19 let do-sáhl v minulém roce 460 tis., to je prak-ticky polovina počtu 40–44letých nebo 35–39letých. V každém případě bude rozdíl ve stupni dosaženého vzdělání působit dlouhodobě.

Je otázka, v jaké míře bude náš vzdě-lanostní systém predikovat vývoj naší ekonomiky a reagovat na potřebu za-jištění potřebné profesní struktury. To zcela jistě bude ovlivňovat i systém ce-loživotního vzdělávání, který by měl přispívat k rozšíření odbornosti hlavně pracujících ve středním a vyšším pro-duktivním věku.

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou terciární

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Vývoj počtu osob ve věku 25–64 let v letech 1995–2015 podle dosaženého stupně vzdělání



LIDÉ A SPOLEČNOST

Nejvíce cizinců podniká v PrazeZatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci

-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Jarmila Marešová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

K e konci roku 2015 pobývalo po-dle údajů Ředitelství služby ci-zinecké policie na území ČR le-

gálně asi 468 tis. cizinců. Přitom více než polovina z nich měla povolení k tr-valému pobytu. Tato kategorie v posled-ních letech viditelně roste. Cizinci hrají důležitou roli na domácím trhu práce, zejména v některých odvětvích národ-ního hospodářství.

Údaje o cizincích-zaměstnancích eviduje Ministerstvo práce a sociál-ních věcí (MPSV), o cizincích s živnos-tenským oprávněním shromažďuje Mi-nisterstvo průmyslu a obchodu (MPO). V roce 2015 činil podle údajů obou mi-nisterstev počet cizinců (zaměstnanců i živnostníků) 407 106 osob. Podíl zahra-ničních pracovníků z celkového počtu zaměstnaných v ČR tak vzrostl na 8,1 %.

Mezi cizinci-zaměstnanci převažují muži

Podle údajů MPSV dosáhl počet ci-zinců evidovaných úřady práce 323 244 osob. Většinu z nich (75,8 %) tvořili občané EU, kterých výrazně přibylo. Naopak počty občanů třetích zemí se po několikaletém poklesu (od roku 2009) zvýšily méně významně. Mezi cizinci-zaměstnanci viditelně převa-žují muži (63,6 %), zejména u občanů EU (67,1 %). Mezi občany třetích zemí je jejich podíl jen mírně vyšší než za-stoupení žen (53,7 %).

Z hlediska členění podle státního ob-čanství mají mezi občany EU28 nejvyšší zastoupení občané Slovenska (150 317). Následují občané Polska (24 982), Ru-munska (22 861) a Bulharska (21 240). Ve srovnání s rokem 2011, tj. s posledním rokem, za který byly dostupné přesné

statistiky MPSV, jejich počty významně vzrostly. Pokud jde o cizince z třetích zemí, nejpočetněji jsou zastoupeni ob-čané Ukrajiny (41 847), následováni ob-čany Ruské federace (6 703), Vietnamu

(5 098), Moldavska (2 501) a Mongolska (2 482). I v této skupině cizinců je pa-trný meziroční nárůst, přičemž nejvíce se v absolutních hodnotách zvýšily po-čty občanů Ukrajiny a Ruska.

55 5277

4816 17

16 15

33

53

15 10

15 19

25

9

7 10

5 11

36

4

3

13 12

18

6

3 49

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

2008 2011 2015 2008 2011 2015

V ti

s.

profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti

velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

stavebnictví zpracovatelský průmysl

občané EU občané třetích zemí

*) Pozn.: V roce 2015 kvalifikovaný odhad.

1543 60

12 13 16

49

83

119

6127 35

9

28

66

71

2326

0

50

100

150

200

250

300

2008 2011 2015 2008 2011 2015

V ti

s.

občané EU občané třetích zemí

nekvalifikované práce (KZAM 9) polo–kvalifikované práce (KZAM 4–8)

kvalifikované práce (KZAM 1–3) 1) Pozn.: V roce 2015 kvalifikovaný odhad.

Zdroj: MPSV

Cizinci evidovaní úřady práce podle sekcí klasifikace ekonomických činností v letech 2008–2015*)

Cizinci evidovaní úřady práce podle klasifikace zaměstnání v letech 2008–20151)


LIDÉ A SPOLEČNOST

Nejvíce cizinců je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu

Téměř tři desetiny cizinců-zaměst-nanců pracují ve zpracovatelském prů-myslu. V tomto odvětví pracovala v roce 2015 téměř jedna třetina zaměstnanců ze zemí EU a více než pětina z celko-vého počtu zaměstnanců ze třetích zemí. Dalším odvětvím, které se v po-sledních letech dostává do popředí, jsou administrativní a podpůrné čin-nosti s13,7 %. Většina zde pracujících cizinců (80,3 %) připadala na občany EU. Ve stavebnictví bylo zaměstnáno 10,3 % cizinců z celkového počtu evido-vaných úřady práce, ve velkoobchodě a maloobchodě jich pracovalo 10,7 % a i tady měli převahu občané z Unie. V roce 2015 pracovala ve stavebnictví více než jedna desetina (12,5 %) z cel-kového počtu cizinců-zaměstnanců z třetích zemí. Odpovídající podíl za cizince-občany EU činil 13,1 %. V od-větví velkoobchod a maloobchod bylo zaměstnáno 10,1 % z celkového počtu cizinců z EU a 12,8 % z celkového po-čtu cizinců-zaměstnanců pocházejících z třetích zemí.

Oproti tomu odvětvím s nejnižším zastoupením zaměstnaných cizinců zůstávala veřejná správa a obrana; po-vinné sociální zabezpečení, kde jejich podíl dosáhl pouhá 2,4 %.

Podíváme-li se na zaměstnané ci-zince z hlediska hlavních tříd klasifi-

kace zaměstnání KZAM-ISCO, nejvíce jich najdeme ve třídě 9 – Pomocní a ne-kvalifikovaní pracovníci. Zde bylo v roce 2015 zaměstnáno 28,6 % z celkového počtu zahraničních pracovníků-za-městnanců. Stěžejní část (71,5 %) tvo-řili občané EU. Druhou početně zastou-penou kategorií byla třída 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři (17,6 %). Také tady měli dominantní zastoupení ci-zinci-občané Unie (83,2 %).

V letech 2012 až 2014 klesl počet podnikajících cizinců

Navzdory ekonomické krizi počet ci-zinců-držitelů živnostenského opráv-nění v ČR až do konce roku 2011 rostl,

když dosáhl svého maxima (93 059). Více než pětinu z tohoto počtu (21,5 %) tvořili občané EU. Mezi roky 2012–2014 však počet podnikajících cizinců poklesl.

V roce 2015 byl počet cizinců s živ-nostenským oprávněním na přibližně stejné úrovni (83 862) jako v roce 2014 (83 569). Pořadí nejpočetnějších státních příslušností cizinců se oproti roku 2014 příliš nezměnilo. Nejpočetnější skupi-nou byli občané Vietnamu (22 928), i když jen s nepatrným odstupem od Ukrajinců (22 796). Obě skupiny ci-zinců však zaznamenaly mírný mezi-roční pokles (o 4,9 p. b., resp. o 3,6 p. b.). Na třetím místě se již tradičně umístili občané Slovenska (14 393). Na rozdíl od Vietnamců a Ukrajinců jich viditelně při-bylo (o 900 osob, tj. o 6,7 p. b.). Mezi další početněji zastoupené skupiny z hlediska státního občanství (s více než 1 000 re-gistrovaných osob) patřili v roce 2015 Němci (2 962), Rusové (2 367), Poláci (2 134), občané Velké Británie (1 473), Bulharska (1 458), USA (1 232) a Rumun-ska (1 053).

Obdobně jako u skupiny cizinců v postavení zaměstnanců, také mezi cizinci s živnostenským oprávněním tvoří většinu muži (69,1 % v roce 2015). Z hlediska regionálního rozmístění bylo v roce 2015, stejně jako v roce 2014, nej-více cizinců s živnostenským opráv-něním (35,4 %) registrováno na území hl. m. Prahy. Mezi dalšími atraktivními regiony se umístily kraje Středočeský (11,2 %), Ústecký (9,3 %), Moravsko-slezský (8,2 %) a Plzeňský (6,6 %).

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2015

*) Pozn.: V roce 2015 kvalifikovaný odhad.

Slovensko Ukrajina Polsko Rumunsko Bulharsko Rusko Vietnam

V ti

s.

77 158

87 75390 983 93 059 91 040

85 887 83 569 83 862

15 896 17 023 18 476 20 016 21 402 23 989 25 744 27 527

61 262

70 730 72 507 73 04369 638

61 89857 825 56 335

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

celkem EU třetí země

V ti

s.

Zdroj: MPSV

Zdroj: MPO

Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství v letech 2004–2015*)

Cizinci s živnostenským oprávněním v letech 2008–2015


TIPY PRO VÁS

INFOGRAFIKA

WEBOVÉ STRÁNKY

ROK 2016 V ANGLII A WALESU VE VIZUALIZACÍCH

NOVÝ VZHLED MAP NA STRÁNKÁCH EUROSTATU

Jaký byl nejoblíbenější den pro vstup do manželství? Jaké bylo nejoblíbenější jméno pro novorozené chlapce a dívky? Nebo jaká byla hodnota neplacených domácích prací a kolik času jimi strávili muži a kolik ženy. Jak se lišila průměrná mzda mužů a žen v uplynulém roce? V mnohých případech ne-jsou uvedeny pouze údaje za poslední rok, ale je dostupná delší časová řada. Z těchto řad je například zřejmé, jak moc se proměnilo rozložení svateb během roku.

Více na http://bit.ly/2lvTeBn.

Na stránkách Eurostatu jsou od začátku února mnohé kar-togramy a kartodiagramy interaktivní. Na mapových dílech je nyní možné měnit rok, z nějž mají být použity údaje pro vykreslení mapy, či měnit měřítko. Po najetí myší na pří-slušný stát se pod mapou zobrazuje časová řada s údaji za vybranou zemi. Nechybí ani možnost zobrazit zámořská území Francie či ostrovy patřící Portugalsku a Španělsku.

Více na http://bit.ly/2kaQM74.

profil na další sociální síti. Zatímco na twitteru je aktivní již několik let, na facebooku je nováčkem. Příspěvky na zdi vycházejí z aktu-

-něny infografikou či grafem.

Více na http://bit.ly/2kceKda.

EUROSTAT @EurostatStatisticsFA

CEB

OO

K


KNIHA WEBOVÉ STRÁNKY

STATISTIKA KULTURY V EU

Třetí vydání publikace Culture statis-tics představuje vybrané ukazatele, ji-miž je ve statistice popisována kultura. Nechybí tak údaje o zaměstnanosti v kultuře, mezinárodním obchodu s kulturou, nejrůznějších kulturních aktivitách, údaje o návštěvnosti před-stavení, muzeí, výstav či koncertů. Lze také porovnat rozdíly v míře, s jakou se v jednotlivých zemích čtou tištěné noviny. Nechybní ani data o soukro-mých výdajích na kulturu či využívání internetu ke kulturnímu obohacení. Nejnovější vydání je navíc doplněno o údaje o znalostech a výuce cizích jazyků v jednotlivých zemích EU28 a i v dalších vybraných státech.

Více na http://bit.ly/2aRbMs4.

TIPY PRO VÁS

INFO

GR

AFI

KA

Podle projekce obyvatel Kanady je zřejmé, že podíl těch, jejichž mateřský ja-zyk bude jiný než angličtina či francouz-ština bude v následujících letech narůstat. Zatímco v roce 2011 označilo angličtinu

předpokládá, že angličtinou bude hovořit

Kanaďanů. Více na http://bit.ly/2jGoTn7..

ANGLIČTINA ČI FRANCOUZŠTINA – MATEŘSKÝ JAZYK V KANADĚ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY NA ZEMI V HISTORICKÉM POHLEDU

Přehledné časové řady od začátku 19. stol. dávají například odpověď na otázky o podílu či počtu obyvatel naší planety, kteří žili v extrémní chudobě

tehdy a dnes. Jejich podíl se sice sní-žil, avšak absolutní počet s tím, jak na Zemi přibývalo obyvatel, až do začátku minulého století rostl. Ob-dobným způsobem jsou zobrazeny i údaje o počtu a podílu negramot-ných. V tomto případě se však podíl negramotných na celosvětové popu-laci snižuje a absolutní počet zůstává v čase přibližně stejný. Autor se dále věnoval vývoji počtu obyvatel, dětské úmrtnosti, změnám ve vzdělanostní struktuře aj.

Více na http://bit.ly/2h2bhwt.


KALENDÁŘ

RYCHLÉ INFORMACE ÚNOR 2017

Čtvrtletní analýza VŠPS na aktuální téma (4. čtvrtletí 2016) Podle informací ČSÚ vzrostl podstatně počet pracujících s vyšším stupněm vzdělání, a to ve všech krajích České republiky. Více

http://bit.ly/2kDIF3c nebo v březnovém vydání časopisu Statistika&My. elektronická verze

Výsledky chovu skotu (2. pololetí 2016)Analýza přináší výsledky stavu skotu

počet krav ostatních klesl o 3,8 tis. ks a počet dojených krav se snížil o 1,7 tis. ks. Více na http://bit.ly/2m3hBY0. elektronická verze

Výsledky chovu prasat (k 31. 12. 2016)Podle statistických zjišťování ČSÚ se počet prasat proti stejnému období předchozího

klesly o 4,7 tis. ks. Více na http://bit.ly/2kYAwTa. elektronická verze

Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin (2016)

na zrno a ostatních obilovin) se meziročně

vyšší o 412,9 tis. tun. Celková produkce jednotlivých plodin vychází z osevních ploch zjišťovaných v květnu a z vývoje vegetačních podmínek. Více na http://bit.ly/2kEcaSt. elektronická verze

Spotřeba paliv a energií v domácnostechZe šetření ČSÚ Energo 2015 vyplynulo, že nejvíce energie spotřebují domácnosti na vytápění. Struktura spotřeby paliv a energií se liší mezi venkovem a městem. Nejčastěji

nová okna. Energeticky méně náročné jsou domy postavené po roce 1991. elektronická a tištěná verze

VYBRANÉ VÝSTUPY ČSÚ

Publikace je možné objednat e-mailem na [email protected], tel.: 274 052 733, nebo zakoupit v prodejně publikací v Ústředí ČSÚ (Na padesátém 81, Praha 10).

Všechny tituly naleznete na www.czso.cz.

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS

PrůmyslStavebnictvíZahraniční obchod

Maloobchod

Cestovní ruch Služby

Indexy spotřebitelských cen (inflace (leden 2017)

Indexy cen vývozu a dovozu

Předběžný odhad HDP

Indexy cen výrobců (leden 2017)

Konjunkturální průzkum

st 1

čt 2

pá 3

so 4

ne 5

po 6

7

st 8

čt 9

pá 10

so 11

ne 12

po 13

14

st 15

čt 16

pá 17

so 18

ne 19

po 20

21

st 22

čt 23

pá 24

so 25

ne 26

po 27

28


DO KNIHOVNY

Všechny tituly si můžete vypůjčit (a některé zakoupit) v Ústřední statistické knihovně a prodejně ČSÚ. Více na library.czso.cz.

V loni vyšel v tištěné a elektro-nické podobě Atlas voleb do Zastupitelstva Pardubického

kraje, který vznikl na základě spolupráce mezi Krajskou správou ČSÚ v Pardubi-cích a Katedrou geografie Univerzity Pa-lackého v Olomouci. Statistici, kteří za-jišťují zpracování výsledků voleb, dodali pro publikaci zejména data a část textů, geografové připravili mapové podklady včetně souvisejících komentářů.

Publikace členěná do 12 kapitol ob-sahuje ohlédnutí za výsledky všech pěti voleb do Zastupitelstva Pardubického kraje v letech 2000 až 2016. Kromě me-todických informací je v úvodu popsána působnost ČSÚ při volbách do zastu-pitelstev krajů. Následuje stručné hod-

nocení vývoje počtu a struktury kan-didátů a zvolených zastupitelů v kraji, dále vývoj podílu hlasů a mandátů zís-kaných volebními stranami a mezikraj-ské srovnání volební účasti. Podrobný územní pohled na vývoj volební účasti z hlediska správních obvodů obcí s roz-šířenou působností a jednotlivých obcí je zachycen formou map. Těch bylo do Atlasu zařazeno celkem 50.

K podrobnému hodnocení volebních výsledků (včetně pohledu na velikostní skupiny obcí a vnitřní části města Par-dubice) byly vybrány čtyři politické sub-jekty, které měly své zastoupení v Za-stupitelstvu Pardubického kraje po dobu všech dosavadních volebních období. Samostatná kapitola je však

věnována i subjektům, které mandát získaly pouze v určitém volebním ob-dobí. Preference voličů je zdokumento-vána na příkladech zvolených hejtmanů v kapitole Efekt kandidáta.

Více na http://bit.ly/2jEUcdM.

Atlas voleb do Zastupitelstva Pardubického krajeVydavatel: Český statistický úřad

Informační ekonomikav číslech2016Vydavatel: Český statistický úřad

Brožurka se věnuje informační neboli digitální ekonomice, kterou výrazně ovlivňuje rozvoj informačních a ko-munikačních technologií. Kromě dat za Českou republiku obsahuje titul me-zinárodní srovnání.

Více informací zjistíte na http://bit.ly/2m39iLJ.

Indexy cenprůmyslových výrobců.Rok 2016 Vydavatel: Český statistický úřad

Titul shrnuje indexy cen průmyslových výrobců za loňský rok. Podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) se jedná o ceny produktů vyrobených v odvětvích B a E. Index cen průmyslo-vých výrobců ČSÚ zjišťuje každý měsíc na základě statistického výkazu Ceny Prům 1–12.

Česká republikav mezinárodním srovnání(vybrané údaje)Vydavatel: Český statistický úřad

Publikace přináší mezinárodní srovnání České republiky se zeměmi Evropské unie a dalšími státy světa. Formou ta-bulek a grafů jsou veřejnosti předklá-dány vybrané ukazatele ze 13 tematic-kých okruhů. Zdrojem dat je kromě ČSÚ hlavně Eurostat.

Více na http://bit.ly/2mdIbgm.

http://library.czso.cz/

https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-ekonomika-v-cislech


O SLOŽITÉM JEDNODUŠE

Redakce: Michal Novotný (šéfredaktor),

Alena Géblová (vedoucí redaktorka),

Petra Báčová, Jan Ernest, Dalibor Holý,

Eva Kačerová, Tomáš Mládek, Marek Rojíček

Redakční rada: Ing. Josef Vlášek (předseda),

Ing. Michal Novotný (místopředseda),

doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.,

Mgr. et Mgr. Alena Géblová,

RNDr. Michaela Kleňhová,

Ing. Petra Kuncová,

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc., FEng.,

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.,

Egor Sidorov, Ph.D.,

Mgr. Jana Slavníková,

Mgr. Irena Stupňánková,

Ing. Pavla Trendová

Grafická úprava: Tomáš Kubašta, Veronika Wölfelová

Infografika: Veronika Wölfelová

Jazyková korektura: Věra Hrušková

Fotografie: archiv ČSÚ,

shutterstock.com,

Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r. o.

Vydavatel: Český statistický úřad

www.statistikaamy.cz

ISSN 1804-7149

ev. č. MK ČR E 19925

Statistika&My

Měsíčník Českého statistického úřadu 02/2017

Ročník 6, vychází 10x ročně

Adresa redakce: Český statistický úřad,

Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

telefon: 274 054 248, e-mail: [email protected]

Jakékoli užití části nebo celku zde publikovaných

informací je možné pouze za předpokladu uvedení

zdroje (časopis ČSÚ Statistika&My).

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

I ndexy jsou základ, to vám potvrdíkaždý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání

v čase či prostoru. Zaměřme se na tři in-dexy, které uživatel často potkává: mezi-roční, mezičtvrtletní a bazický.

Jak uvidíme na příkladu, každý z nich odpovídá na jiné otázky. Představme si, že vyrábíme traktory. Jsme ve 2. čtvrt-letí roku 2016, vyrobili jsme 120 traktorů a chceme zjistit, jak se naše výroba vyvíjí.

Meziroční index odpovídá na otázku, zda se vyrobilo více či méně než před rokem, tj. ve 2. čtvrtletí 2015. Když po-rovnáme 120 traktorů vyrobených ve2. čtvrtletí 2016 s 200 traktory vyrobe-nými ve 2. čtvrtletí 2015, zjistíme, že naše výroba dosáhla pouze 60 % loňské výroby (120 / 200 = 0,6). Výroba poklesla! Ale… Ve 2. čtvrtletí 2015 byla výroba ex-

trémně vysoká – vyráběli jsme traktory do zásoby před plánovanou odstávkou. Proto si pamatujme: každý index je vždy ovlivněn srovnávací základnou a rizi-kem meziročního indexu je to, že už si obvykle nikdo nepamatuje, co se před rokem dělo.

Mezičtvrtletní index odpovídá na otázku, zda se vyrobilo více či méně než v minulém čtvrtletí, tj. v 1. čtvrt-letí 2016. Index zachycuje ten nejaktu-álnější vývoj. Pokud do něj promlouvá nějaká anomálie srovnávací základny, uživatelé si ji obvykle ještě pamatují a jsou schopni její vliv na index oče-kávat a interpretovat. V našem příkladě výroba vzrostla o 4,3 % oproti předcho-zímu čtvrtletí (120 / 115 = 1,043). Pama-tujme si: tento index má smysl použít pouze u jevů, které nejsou v průběhu

roku ovlivněny sezónností, nebo jsou sezónně očištěné.

Bazický index odpovídá na otázku, zda se vyrobilo více či méně než v ur-čitém vybraném období. V našem pří-padě je výroba o 20 % vyšší, než byla v průměrném čtvrtletí roku 2014 (120 / 100 = 1,2). To samo o sobě ne-musí mnoho říci, ale vzhledem k tomu, že jsou bazické indexy za všechna ob-dobí vztažena vždy ke stejné vybrané hodnotě, nejlépe zachycují vývoj v ča-sové řadě, například v grafu.

Jednoduše řečeno, rozdíl mezi tě-mito třemi indexy je jen ve srovnávací základně, tedy v tom, k jakému období našich 120 traktorů porovnáme.

Tereza Košťáková,vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů

Rok Čtvrtletí

2014 průměrnéčtvrtletí

100

2015 1. čtvrtletí 105

2. čtvrtletí 200

3. čtvrtletí 50

4. čtvrtletí 110

2016 1. čtvrtletí 115

2. čtvrtletí 120

Výroba traktorů

Bazický index 2014(2Q 2016)

(120 / 100)*100 = 120,0

Meziroční index(2Q 2016)

(120 / 200)*100 = 60,0

Mezičtvrtletní index(2Q 2016)

(120 / 115)*100 = 104,3

jen 60 % toho,co se vyrobilo ve2. čtvrtletí 2015.

o 20 % více traktorů, než byl průměr za jedno

čtvrtletí v roce 2014.

o 4,3 % vícetraktorů než

v 1. čtvrtletí 2016.

Odpověď: Ve 2. čtvrtletí 2016 se vyrobilo...

Stejné čtvrtletí předchozího roku = 100

Mezičtvrtletní index

Rok Čtvrtletí

2015 1. čtvrtletí . . 105,0

2. čtvrtletí . 190,5 200,0

3. čtvrtletí . 25,0 50,0

4. čtvrtletí . 220,0 110,0

2016 1. čtvrtletí 109,5 104,5 115,02. čtvrtletí 60,0 104,3 120,0

Meziročníindex

Předchozí čtvrtletí = 100

Bazický index 2014 = 100

Průměrné čtvrtletí roku 2014 = 100

Vyrobilo sevíce než před

rokem?

Vyrobilo se vícenež v průměrném

čtvrtletí roku 2014?

Vyrobilo se vícenež v předchozím

čtvrtletí?

? ? ?

Výroba traktorů – na jaké otázky odpovídají indexy?

Získejte přehled a kontrolu nad Vašimi daty a usnadněte si práci.

Šetřete svůj čas a využívejte moderní technologie.

10 DŮVODŮ, PROČ VYPLNIT VÝKAZV APLIKACI DANTE WEB

DANTE WEB

www.czso.cz | www.vykazy.cz | www.czso.cz/danteweb

1. RYCHLOST 7. TECHNOLOGICKÁNEZÁVISLOST2. BEZPEČNOST

3. KVALITA 8. PODPORA

4. PŘEHLED 9. JEDNODUCHOST

5. DOSTUPNOST DAT 10. EFEKTIVITA

6. SDÍLENÍ

@statistickyurad

TWITTER ÚČET ČSÚ

AKTUALITY ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU A INFORMACE

O VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTECH ZE SVĚTA STATISTIKY

SLEDUJTE NÁSNA TWITTERU!

https://twitter.com/statistickyurad?lang=cs

Documents

ENERGIE V DOMÁCNOSTECH - Statistika&Myspotřebou potravin v letech 1950 až 2015. Výdaje na vědu a výzkum v soukromých podnicích, vysokých školách a Aka-demii věd porovnává