ŘIacuteŠE HVĚZDČ 7 1 IX 1942 ROČNIacuteK XXIII

S R P E K M Ě S Iacute C E Nikoliv Fotografie Venuše ve dne za plneacuteho svitu Slunce

(A Bečvaacuteř Štrbskeacute pleso)

^Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem M a tu la

Chemickeacute složeniacute ZeměS Šuba

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůJ K lep eš ta

Fotografie Marsu 1941Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) Cena 6 K

V Y D Aacute V Aacute Č E S K Aacute S P O L E Č N O S T A S T R O N O M I C K Aacute

Členoveacute mohou se obraceli v odbornyacutech otaacutezkaacutech přiacutemo na

předsedy sekciacute

Vědeckaacute rada Předseda Dr B Š t e r n b e r k Praha XII

Řipskaacute 15

Sekce fotografickaacute Předseda Dr V N e c h v iacute l e Praha X

Třeboňskaacute 8

Sekce meteorickaacute Předseda Dr VI G u t h Praha XVI

Jahnova 11

Sekce planetaacuterniacute Předseda prof C B P o 1 e s n yacute Budějovice

Schneidrova 675

Sekce početniacute Předseda Dr F L i n k Praha II Sokolskaacute 27

Sekce proměnnyacutech hvězd Předseda Vladimiacuter R u m 1 Praha

IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Sekce slunečviiacute Předsedkyně Dr B B e d n aacute ř o v aacute Praha XV

Nad Cihelnou 484

Propagujte bdquoŘiacuteši hvězdrdquo mezi svyacutemi znaacutemyacutemi a pošlete naacutem

adresy všech přaacutetel přiacuterodniacutech věd kteřiacute by se mohli zajiacutemati takeacute o hvězdaacuteřstviacute Pošleme jim čiacuteslo na ukaacutezku zdarma a neshy

zaacutevazně Požaacutedejte vašeho znaacutemeacuteho knihkupce aby si vyžaacutedal

propagačniacute čiacutesla a vyložil je ve vyacutekladniacute skřiacuteni Veřejneacute čiacutetaacuterny

a knihovny upozorněte na naacuteš časopis a doporučte jim aby bdquoŘiacuteši

hvězdrdquo odbiacuteraly Doporučte naacuteš časopis do žaacutekovskyacutech i profeshy

sorskyacutech knihoven středniacutech a odbornyacutech škol jakož i do knihoshy

ven škol hlavniacutech Předplatneacute časopisu je tak nepatrneacute že může

byacuteti všemi přaacuteteli hvězdaacuteřstviacute odebiacuteraacuten

Spektrograf sestaacutevajiacuteciacute z komory Goacuterz-Anschufrory 10 X 15 cm

bez zaacutevěrky s Dogmarem 165 cm 145 a LF-hranolem 45deg

prodaacutem Znaacutemku na odpověď Ing Viktor Rolčiacutek Praha-

Strašnice Novaacute kolonie 549

Ř Iacute Š E H V Ě Z D

R X X III Č 7 Řiacutediacute odpovědnyacute redaktor 1 Z Aacute Ř Iacute 1942

Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem

Profesor českeacute university Karlovy v v dr V Laacuteska dožil se 24 srpna t r osmdesaacuteti let Narodil se v Praze r 1862 jako syn stavitele Vaacuteclava Laacutesky rodina pochaacutezela z Jičiacutenska Již na německeacutem malostranskeacutem gymnasiu se projevilo Laacuteskovo matematickeacute a fysikaacutelniacute nadaacuteniacute Na podzim r 1883 vstoupil na německou universitu v Praze jako posluchač matematiky a fy shysiky Velmi horlivě věnoval se takeacute studiu astronomie jež byla od jinošskyacutech let jeho ciacutelem jako žaacutek Weinekův zastupoval už r 1884 asistenta Pražskeacute hvězdaacuterny Vyacutebava tohoto uacutestavu po straacutence přiacutestrojoveacute byla tehdy nedostatečnaacute a tak mohl Laacuteska plně využiti jen knihovny Ziacuteskal při tom širokyacute rozhled po všech oborech astronomie s přiacutebuznyacutemi vědami a universaacutelshynost zaacutejmů jež zůstala podstatnyacutem rysem jeho vědeckeacute činshynosti

Prvou tištěnou publikaciacute byl přiacutespěvek k řešeniacute Keplerovy rovnice kteryacute vyšel ve 111 svazku Astronomische Nachrichten Dalšiacute praacutece patřily zprvu meteorologii jež naacuteležela rovněž k proshygramu uacutestavu Současně uveřejnil takeacute drobnějšiacute přiacutespěvky mashytematickeacute tento obor byl hlavniacutem předmětem jeho doktoraacutetu (1887) Po něm zůstal eleacutevem hvězdaacuterny a publikoval zejmeacutena většiacute pojednaacuteniacute ve wienskeacute akademii z theorie planetaacuterniacutech poshyruch Současně počala i Laacuteskova literaacuterniacute činnost v jazyce mashyteřskeacutem a to v Ottově naučneacutem slovniacuteku

S velkou piacuteliacute sepsal tehdy několik německyacutech přiacuteruček mashytematickyacutech astronomickyacutech vedle drobnějšiacutech publikaciacute a konshystrukciacute přiacutestrojů R 1890 byl jmenovaacuten asistentem astronoshymickeacuteho uacutestavu při českeacute universitě pod vedeniacutem zprvu Seydle- rovyacutem a později Grussovyacutem I na tomto uacutestavu věnoval se hvězshydaacuteřskyacutem pozorovaacuteniacutem (komety meteory zatměniacute) a spolu s Grussem předložil Českeacute akademii praacutece o jasnosti proměnshynyacutech a spektrech hvězd Vedle toho zabyacuteval se daacutele theoriiacute poshyhybu planet

R 1890 se habilitoval na technice kde přednaacutešel kartografii a vyššiacute geodesii sem spadaacute mnoho praciacute zejmeacutena geodetickyacutech

Po třech letech vydal i českou učebnici Počtaacuteřstviacute geodetickeacute a r 1896 Vyššiacute geodesii Jeho vědeckaacute činnost došla uznaacuteniacute volshybou za mimořaacutedneacuteho člena Českeacute společnosti nauk a později funkcemi v různyacutech vědeckyacutech instituciacutech domaacuteciacutech i ciziacutech

R 1895 přijal Laacuteska povolaacuteniacute na lembergskou techniku kde byl po čtyřech letech jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem vyššiacute geode-

sie a astronomie Současně se stal ředitelem astro- nomieko-meteorologickeacute a seismickeacute observatoře T yshyto povinnosti odvaacuteděly ho od vědy jiacutež chtěl zasvětit svůj život pojednaacuteniacute o urshyčeniacute period proměnnyacutech hvězd roku 1917 je asi jeho posledniacute publikaciacute astronoshymickou

Tiacutem vyacuteznamnějšiacute je množstviacute praciacute geodeticshykyacutech meteorologickyacutech a zvlaacuteště geofysikaacutelniacutech při tom se staacutele zabyacuteval matematickyacutemi otaacutezkami k nimž tyto probleacutemy veshydou tedy aplikovanou mashytematikou Stolice teacuteto věshydy přivedla ho konečně zpět do Prahy na českou univershysitu r 1911 Tam se uplatnil

skvěle jako universitniacute učitel a později i jako organisaacutetor Geo- fysikaacutelniacuteho uacutestavu Publikace tohoto obdobiacute patřily aplikovaneacute matematice v nejširšiacutem pojetiacute Mladšiacute generaci jsou zejmeacutena znaacutemeacute Počet pravděpodobnosti a Počet grafickyacute a graficko-me- chanickyacute kteryacute vydal spolu s prof Hruškou Do vyacuteslužby odešel r 1932

Vědeckou činnostiacute neniacute vyčerpaacuten okruh Laacuteskovyacutech zaacutejmů jak o tom svědčiacute jeho přednaacuteška o kraacutese malby obrazů pedagoshygickeacute snahy a styky s baacutesniacutekem Vrchlickyacutem a spisovatelem K Maškem atd Podrobněji se zabyacuteval životniacute drahou a osobnostiacute Laacuteskovou Q Vetter

Mnoho členů našiacute astronomickeacute obce je žaacuteky prof Laacutesky a vzpomiacutenaacute ho vděčně nejen jako odborniacuteka ale i vzaacutecneacuteho člověka věřiacute že prožije dalšiacute leacuteta ve staacuteleacutem zdraviacute

Chemickeacute složeniacute našiacute Země

Moderniacute astrofysika zkoumaacute nejrafinovanějšiacutemi methodami složeniacute dalekyacutech nebeskyacutech objektů a dopracovala se v tom směshyru znamenityacutech vyacutesledků Pro astronomy-amateacutery k nimž patřiacute většina čtenaacuteřů bdquoŘiacuteše hvězdrdquo jistě nebude na škodu seznaacutemiti se takeacute s chemickyacutem složeniacutem našiacute Země O toto poznaacuteniacute se staraacute g e o c h e m i e kteraacute je jak již z naacutezvu patrno oddiacutelem chemickeacute vědy

Chemie naacutes učiacute že veškeraacute hmota se naposled sklaacutedaacute z jedshynoduchyacutech laacutetek jež nelze chemicky daacutele rozložitiacute chemickyacutech prvků V t zv přirozeneacute soustavě prvků je miacutesto pro celkem 92 prvky jež označujeme řadovyacutemi čiacutesly počiacutenaje nejlehčiacutem vodiacutekem a konče nejtěžšiacutem uranem Z těchto prvků majiacute cheshymikoveacute v rukou dosud 88 zbyacutevajiacuteciacute 4 nebyly ještě řaacutedně objeshyveny ačkoli jakeacutesi jejich stopy již byly zachyceny nebo se tak někteřiacute badateleacute alespoň domniacutevajiacute A ť je tomu jakkoli jsou tyto 4 prvky nesmiacuterně vzaacutecneacute po přiacutepadě v praxi vůbec nejsou schopny existence iproto se dosud nepodařilo je naleacutezti

Geochemie maacute za uacutekol zodpověděti dvě hlavniacute otaacutezky1 jakeacute je množstviacute jednotlivyacutech chemickyacutech prvků na Zemi a2 jak jsou tyto prvky v zeměkouli rozděleny a podle jakyacutech zaacuteshykonů se toto rozděleniacute řiacutediacute Chemie sama nemůže daacuteti odpovědi na tyto otaacutezky ale nachaacuteziacute pomoc ve vyacutezkumech jinyacutech věd Nyniacute maacuteme obě otaacutezky již zhruba zodpověděny maacuteme jasnyacute obraz o chemickeacute skladbě zeměkoule ale vyžadovalo to trpěliveacute praacutece několika generaciacute vědců i praktiků Bylo třeba tisiacuteců podrobnyacutech chemickyacutech rozborů nejrůznějšiacutech nerostů a hornin z rozličnyacutech končin Země A le těmito rozbory byl ziacuteskaacuten přehled o složeniacute pouze nejvrchnějšiacutech vrstev zemskeacute kůry Uvažme jen že nejhlubšiacute šachta v Evropě (Anna v Přiacutebrami) dosahuje hloubshyky pouhyacutech 1456 m a nejhlubšiacute šachta vůbec kteraacute je v jižniacute Africe hloubky 2750 m Vrtaacuteniacutem za naftou se proniklo něco přes 4 km hluboko ale co je to proti celeacutemu zemskeacutemu poloměru kteryacute čiacutetaacute 6371 km

Na štěstiacute nachaacuteziacuteme vyacutepomoc nepřiacutemou cestou ve vyacutezkushymech jinyacutech věd Je to předevšiacutem geofysika s vyacutesledky zkoumaacuteniacute o tom jak se šiacuteřiacute zemskou hmotou zemětřesneacute vlny Potom lze mnoho usouditi z poznatků ziacuteskanyacutech při taveniacute rud ve vysokeacute peci Viacuteme že zemskaacute hmota byla původně žhavaacute a při jejiacutem chladnutiacute nastaacutevalo rozdělovaacuteniacute laacutetek s velkou pravděpodobnostiacute stejně jako to můžeme v maleacutem sledovati ve vysokeacute peci kde se na dně hromadiacute roztaveneacute železo nad niacutem je vrstva různyacutech

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Členoveacute mohou se obraceli v odbornyacutech otaacutezkaacutech přiacutemo na

předsedy sekciacute

Vědeckaacute rada Předseda Dr B Š t e r n b e r k Praha XII

Řipskaacute 15

Sekce fotografickaacute Předseda Dr V N e c h v iacute l e Praha X

Třeboňskaacute 8

Sekce meteorickaacute Předseda Dr VI G u t h Praha XVI

Jahnova 11

Sekce planetaacuterniacute Předseda prof C B P o 1 e s n yacute Budějovice

Schneidrova 675

Sekce početniacute Předseda Dr F L i n k Praha II Sokolskaacute 27

Sekce proměnnyacutech hvězd Předseda Vladimiacuter R u m 1 Praha

IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Sekce slunečviiacute Předsedkyně Dr B B e d n aacute ř o v aacute Praha XV

Nad Cihelnou 484

Propagujte bdquoŘiacuteši hvězdrdquo mezi svyacutemi znaacutemyacutemi a pošlete naacutem

adresy všech přaacutetel přiacuterodniacutech věd kteřiacute by se mohli zajiacutemati takeacute o hvězdaacuteřstviacute Pošleme jim čiacuteslo na ukaacutezku zdarma a neshy

zaacutevazně Požaacutedejte vašeho znaacutemeacuteho knihkupce aby si vyžaacutedal

propagačniacute čiacutesla a vyložil je ve vyacutekladniacute skřiacuteni Veřejneacute čiacutetaacuterny

a knihovny upozorněte na naacuteš časopis a doporučte jim aby bdquoŘiacuteši

hvězdrdquo odbiacuteraly Doporučte naacuteš časopis do žaacutekovskyacutech i profeshy

sorskyacutech knihoven středniacutech a odbornyacutech škol jakož i do knihoshy

ven škol hlavniacutech Předplatneacute časopisu je tak nepatrneacute že může

byacuteti všemi přaacuteteli hvězdaacuteřstviacute odebiacuteraacuten

Spektrograf sestaacutevajiacuteciacute z komory Goacuterz-Anschufrory 10 X 15 cm

bez zaacutevěrky s Dogmarem 165 cm 145 a LF-hranolem 45deg

prodaacutem Znaacutemku na odpověď Ing Viktor Rolčiacutek Praha-

Strašnice Novaacute kolonie 549

Ř Iacute Š E H V Ě Z D

R X X III Č 7 Řiacutediacute odpovědnyacute redaktor 1 Z Aacute Ř Iacute 1942

Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem

Profesor českeacute university Karlovy v v dr V Laacuteska dožil se 24 srpna t r osmdesaacuteti let Narodil se v Praze r 1862 jako syn stavitele Vaacuteclava Laacutesky rodina pochaacutezela z Jičiacutenska Již na německeacutem malostranskeacutem gymnasiu se projevilo Laacuteskovo matematickeacute a fysikaacutelniacute nadaacuteniacute Na podzim r 1883 vstoupil na německou universitu v Praze jako posluchač matematiky a fy shysiky Velmi horlivě věnoval se takeacute studiu astronomie jež byla od jinošskyacutech let jeho ciacutelem jako žaacutek Weinekův zastupoval už r 1884 asistenta Pražskeacute hvězdaacuterny Vyacutebava tohoto uacutestavu po straacutence přiacutestrojoveacute byla tehdy nedostatečnaacute a tak mohl Laacuteska plně využiti jen knihovny Ziacuteskal při tom širokyacute rozhled po všech oborech astronomie s přiacutebuznyacutemi vědami a universaacutelshynost zaacutejmů jež zůstala podstatnyacutem rysem jeho vědeckeacute činshynosti

Prvou tištěnou publikaciacute byl přiacutespěvek k řešeniacute Keplerovy rovnice kteryacute vyšel ve 111 svazku Astronomische Nachrichten Dalšiacute praacutece patřily zprvu meteorologii jež naacuteležela rovněž k proshygramu uacutestavu Současně uveřejnil takeacute drobnějšiacute přiacutespěvky mashytematickeacute tento obor byl hlavniacutem předmětem jeho doktoraacutetu (1887) Po něm zůstal eleacutevem hvězdaacuterny a publikoval zejmeacutena většiacute pojednaacuteniacute ve wienskeacute akademii z theorie planetaacuterniacutech poshyruch Současně počala i Laacuteskova literaacuterniacute činnost v jazyce mashyteřskeacutem a to v Ottově naučneacutem slovniacuteku

S velkou piacuteliacute sepsal tehdy několik německyacutech přiacuteruček mashytematickyacutech astronomickyacutech vedle drobnějšiacutech publikaciacute a konshystrukciacute přiacutestrojů R 1890 byl jmenovaacuten asistentem astronoshymickeacuteho uacutestavu při českeacute universitě pod vedeniacutem zprvu Seydle- rovyacutem a později Grussovyacutem I na tomto uacutestavu věnoval se hvězshydaacuteřskyacutem pozorovaacuteniacutem (komety meteory zatměniacute) a spolu s Grussem předložil Českeacute akademii praacutece o jasnosti proměnshynyacutech a spektrech hvězd Vedle toho zabyacuteval se daacutele theoriiacute poshyhybu planet

R 1890 se habilitoval na technice kde přednaacutešel kartografii a vyššiacute geodesii sem spadaacute mnoho praciacute zejmeacutena geodetickyacutech

Po třech letech vydal i českou učebnici Počtaacuteřstviacute geodetickeacute a r 1896 Vyššiacute geodesii Jeho vědeckaacute činnost došla uznaacuteniacute volshybou za mimořaacutedneacuteho člena Českeacute společnosti nauk a později funkcemi v různyacutech vědeckyacutech instituciacutech domaacuteciacutech i ciziacutech

R 1895 přijal Laacuteska povolaacuteniacute na lembergskou techniku kde byl po čtyřech letech jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem vyššiacute geode-

sie a astronomie Současně se stal ředitelem astro- nomieko-meteorologickeacute a seismickeacute observatoře T yshyto povinnosti odvaacuteděly ho od vědy jiacutež chtěl zasvětit svůj život pojednaacuteniacute o urshyčeniacute period proměnnyacutech hvězd roku 1917 je asi jeho posledniacute publikaciacute astronoshymickou

Tiacutem vyacuteznamnějšiacute je množstviacute praciacute geodeticshykyacutech meteorologickyacutech a zvlaacuteště geofysikaacutelniacutech při tom se staacutele zabyacuteval matematickyacutemi otaacutezkami k nimž tyto probleacutemy veshydou tedy aplikovanou mashytematikou Stolice teacuteto věshydy přivedla ho konečně zpět do Prahy na českou univershysitu r 1911 Tam se uplatnil

skvěle jako universitniacute učitel a později i jako organisaacutetor Geo- fysikaacutelniacuteho uacutestavu Publikace tohoto obdobiacute patřily aplikovaneacute matematice v nejširšiacutem pojetiacute Mladšiacute generaci jsou zejmeacutena znaacutemeacute Počet pravděpodobnosti a Počet grafickyacute a graficko-me- chanickyacute kteryacute vydal spolu s prof Hruškou Do vyacuteslužby odešel r 1932

Vědeckou činnostiacute neniacute vyčerpaacuten okruh Laacuteskovyacutech zaacutejmů jak o tom svědčiacute jeho přednaacuteška o kraacutese malby obrazů pedagoshygickeacute snahy a styky s baacutesniacutekem Vrchlickyacutem a spisovatelem K Maškem atd Podrobněji se zabyacuteval životniacute drahou a osobnostiacute Laacuteskovou Q Vetter

Mnoho členů našiacute astronomickeacute obce je žaacuteky prof Laacutesky a vzpomiacutenaacute ho vděčně nejen jako odborniacuteka ale i vzaacutecneacuteho člověka věřiacute že prožije dalšiacute leacuteta ve staacuteleacutem zdraviacute

Chemickeacute složeniacute našiacute Země

Moderniacute astrofysika zkoumaacute nejrafinovanějšiacutemi methodami složeniacute dalekyacutech nebeskyacutech objektů a dopracovala se v tom směshyru znamenityacutech vyacutesledků Pro astronomy-amateacutery k nimž patřiacute většina čtenaacuteřů bdquoŘiacuteše hvězdrdquo jistě nebude na škodu seznaacutemiti se takeacute s chemickyacutem složeniacutem našiacute Země O toto poznaacuteniacute se staraacute g e o c h e m i e kteraacute je jak již z naacutezvu patrno oddiacutelem chemickeacute vědy

Chemie naacutes učiacute že veškeraacute hmota se naposled sklaacutedaacute z jedshynoduchyacutech laacutetek jež nelze chemicky daacutele rozložitiacute chemickyacutech prvků V t zv přirozeneacute soustavě prvků je miacutesto pro celkem 92 prvky jež označujeme řadovyacutemi čiacutesly počiacutenaje nejlehčiacutem vodiacutekem a konče nejtěžšiacutem uranem Z těchto prvků majiacute cheshymikoveacute v rukou dosud 88 zbyacutevajiacuteciacute 4 nebyly ještě řaacutedně objeshyveny ačkoli jakeacutesi jejich stopy již byly zachyceny nebo se tak někteřiacute badateleacute alespoň domniacutevajiacute A ť je tomu jakkoli jsou tyto 4 prvky nesmiacuterně vzaacutecneacute po přiacutepadě v praxi vůbec nejsou schopny existence iproto se dosud nepodařilo je naleacutezti

Geochemie maacute za uacutekol zodpověděti dvě hlavniacute otaacutezky1 jakeacute je množstviacute jednotlivyacutech chemickyacutech prvků na Zemi a2 jak jsou tyto prvky v zeměkouli rozděleny a podle jakyacutech zaacuteshykonů se toto rozděleniacute řiacutediacute Chemie sama nemůže daacuteti odpovědi na tyto otaacutezky ale nachaacuteziacute pomoc ve vyacutezkumech jinyacutech věd Nyniacute maacuteme obě otaacutezky již zhruba zodpověděny maacuteme jasnyacute obraz o chemickeacute skladbě zeměkoule ale vyžadovalo to trpěliveacute praacutece několika generaciacute vědců i praktiků Bylo třeba tisiacuteců podrobnyacutech chemickyacutech rozborů nejrůznějšiacutech nerostů a hornin z rozličnyacutech končin Země A le těmito rozbory byl ziacuteskaacuten přehled o složeniacute pouze nejvrchnějšiacutech vrstev zemskeacute kůry Uvažme jen že nejhlubšiacute šachta v Evropě (Anna v Přiacutebrami) dosahuje hloubshyky pouhyacutech 1456 m a nejhlubšiacute šachta vůbec kteraacute je v jižniacute Africe hloubky 2750 m Vrtaacuteniacutem za naftou se proniklo něco přes 4 km hluboko ale co je to proti celeacutemu zemskeacutemu poloměru kteryacute čiacutetaacute 6371 km

Na štěstiacute nachaacuteziacuteme vyacutepomoc nepřiacutemou cestou ve vyacutezkushymech jinyacutech věd Je to předevšiacutem geofysika s vyacutesledky zkoumaacuteniacute o tom jak se šiacuteřiacute zemskou hmotou zemětřesneacute vlny Potom lze mnoho usouditi z poznatků ziacuteskanyacutech při taveniacute rud ve vysokeacute peci Viacuteme že zemskaacute hmota byla původně žhavaacute a při jejiacutem chladnutiacute nastaacutevalo rozdělovaacuteniacute laacutetek s velkou pravděpodobnostiacute stejně jako to můžeme v maleacutem sledovati ve vysokeacute peci kde se na dně hromadiacute roztaveneacute železo nad niacutem je vrstva různyacutech

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Ř Iacute Š E H V Ě Z D

R X X III Č 7 Řiacutediacute odpovědnyacute redaktor 1 Z Aacute Ř Iacute 1942

Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem

Profesor českeacute university Karlovy v v dr V Laacuteska dožil se 24 srpna t r osmdesaacuteti let Narodil se v Praze r 1862 jako syn stavitele Vaacuteclava Laacutesky rodina pochaacutezela z Jičiacutenska Již na německeacutem malostranskeacutem gymnasiu se projevilo Laacuteskovo matematickeacute a fysikaacutelniacute nadaacuteniacute Na podzim r 1883 vstoupil na německou universitu v Praze jako posluchač matematiky a fy shysiky Velmi horlivě věnoval se takeacute studiu astronomie jež byla od jinošskyacutech let jeho ciacutelem jako žaacutek Weinekův zastupoval už r 1884 asistenta Pražskeacute hvězdaacuterny Vyacutebava tohoto uacutestavu po straacutence přiacutestrojoveacute byla tehdy nedostatečnaacute a tak mohl Laacuteska plně využiti jen knihovny Ziacuteskal při tom širokyacute rozhled po všech oborech astronomie s přiacutebuznyacutemi vědami a universaacutelshynost zaacutejmů jež zůstala podstatnyacutem rysem jeho vědeckeacute činshynosti

Prvou tištěnou publikaciacute byl přiacutespěvek k řešeniacute Keplerovy rovnice kteryacute vyšel ve 111 svazku Astronomische Nachrichten Dalšiacute praacutece patřily zprvu meteorologii jež naacuteležela rovněž k proshygramu uacutestavu Současně uveřejnil takeacute drobnějšiacute přiacutespěvky mashytematickeacute tento obor byl hlavniacutem předmětem jeho doktoraacutetu (1887) Po něm zůstal eleacutevem hvězdaacuterny a publikoval zejmeacutena většiacute pojednaacuteniacute ve wienskeacute akademii z theorie planetaacuterniacutech poshyruch Současně počala i Laacuteskova literaacuterniacute činnost v jazyce mashyteřskeacutem a to v Ottově naučneacutem slovniacuteku

S velkou piacuteliacute sepsal tehdy několik německyacutech přiacuteruček mashytematickyacutech astronomickyacutech vedle drobnějšiacutech publikaciacute a konshystrukciacute přiacutestrojů R 1890 byl jmenovaacuten asistentem astronoshymickeacuteho uacutestavu při českeacute universitě pod vedeniacutem zprvu Seydle- rovyacutem a později Grussovyacutem I na tomto uacutestavu věnoval se hvězshydaacuteřskyacutem pozorovaacuteniacutem (komety meteory zatměniacute) a spolu s Grussem předložil Českeacute akademii praacutece o jasnosti proměnshynyacutech a spektrech hvězd Vedle toho zabyacuteval se daacutele theoriiacute poshyhybu planet

R 1890 se habilitoval na technice kde přednaacutešel kartografii a vyššiacute geodesii sem spadaacute mnoho praciacute zejmeacutena geodetickyacutech

Po třech letech vydal i českou učebnici Počtaacuteřstviacute geodetickeacute a r 1896 Vyššiacute geodesii Jeho vědeckaacute činnost došla uznaacuteniacute volshybou za mimořaacutedneacuteho člena Českeacute společnosti nauk a později funkcemi v různyacutech vědeckyacutech instituciacutech domaacuteciacutech i ciziacutech

R 1895 přijal Laacuteska povolaacuteniacute na lembergskou techniku kde byl po čtyřech letech jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem vyššiacute geode-

sie a astronomie Současně se stal ředitelem astro- nomieko-meteorologickeacute a seismickeacute observatoře T yshyto povinnosti odvaacuteděly ho od vědy jiacutež chtěl zasvětit svůj život pojednaacuteniacute o urshyčeniacute period proměnnyacutech hvězd roku 1917 je asi jeho posledniacute publikaciacute astronoshymickou

Tiacutem vyacuteznamnějšiacute je množstviacute praciacute geodeticshykyacutech meteorologickyacutech a zvlaacuteště geofysikaacutelniacutech při tom se staacutele zabyacuteval matematickyacutemi otaacutezkami k nimž tyto probleacutemy veshydou tedy aplikovanou mashytematikou Stolice teacuteto věshydy přivedla ho konečně zpět do Prahy na českou univershysitu r 1911 Tam se uplatnil

skvěle jako universitniacute učitel a později i jako organisaacutetor Geo- fysikaacutelniacuteho uacutestavu Publikace tohoto obdobiacute patřily aplikovaneacute matematice v nejširšiacutem pojetiacute Mladšiacute generaci jsou zejmeacutena znaacutemeacute Počet pravděpodobnosti a Počet grafickyacute a graficko-me- chanickyacute kteryacute vydal spolu s prof Hruškou Do vyacuteslužby odešel r 1932

Vědeckou činnostiacute neniacute vyčerpaacuten okruh Laacuteskovyacutech zaacutejmů jak o tom svědčiacute jeho přednaacuteška o kraacutese malby obrazů pedagoshygickeacute snahy a styky s baacutesniacutekem Vrchlickyacutem a spisovatelem K Maškem atd Podrobněji se zabyacuteval životniacute drahou a osobnostiacute Laacuteskovou Q Vetter

Mnoho členů našiacute astronomickeacute obce je žaacuteky prof Laacutesky a vzpomiacutenaacute ho vděčně nejen jako odborniacuteka ale i vzaacutecneacuteho člověka věřiacute že prožije dalšiacute leacuteta ve staacuteleacutem zdraviacute

Chemickeacute složeniacute našiacute Země

Moderniacute astrofysika zkoumaacute nejrafinovanějšiacutemi methodami složeniacute dalekyacutech nebeskyacutech objektů a dopracovala se v tom směshyru znamenityacutech vyacutesledků Pro astronomy-amateacutery k nimž patřiacute většina čtenaacuteřů bdquoŘiacuteše hvězdrdquo jistě nebude na škodu seznaacutemiti se takeacute s chemickyacutem složeniacutem našiacute Země O toto poznaacuteniacute se staraacute g e o c h e m i e kteraacute je jak již z naacutezvu patrno oddiacutelem chemickeacute vědy

Chemie naacutes učiacute že veškeraacute hmota se naposled sklaacutedaacute z jedshynoduchyacutech laacutetek jež nelze chemicky daacutele rozložitiacute chemickyacutech prvků V t zv přirozeneacute soustavě prvků je miacutesto pro celkem 92 prvky jež označujeme řadovyacutemi čiacutesly počiacutenaje nejlehčiacutem vodiacutekem a konče nejtěžšiacutem uranem Z těchto prvků majiacute cheshymikoveacute v rukou dosud 88 zbyacutevajiacuteciacute 4 nebyly ještě řaacutedně objeshyveny ačkoli jakeacutesi jejich stopy již byly zachyceny nebo se tak někteřiacute badateleacute alespoň domniacutevajiacute A ť je tomu jakkoli jsou tyto 4 prvky nesmiacuterně vzaacutecneacute po přiacutepadě v praxi vůbec nejsou schopny existence iproto se dosud nepodařilo je naleacutezti

Geochemie maacute za uacutekol zodpověděti dvě hlavniacute otaacutezky1 jakeacute je množstviacute jednotlivyacutech chemickyacutech prvků na Zemi a2 jak jsou tyto prvky v zeměkouli rozděleny a podle jakyacutech zaacuteshykonů se toto rozděleniacute řiacutediacute Chemie sama nemůže daacuteti odpovědi na tyto otaacutezky ale nachaacuteziacute pomoc ve vyacutezkumech jinyacutech věd Nyniacute maacuteme obě otaacutezky již zhruba zodpověděny maacuteme jasnyacute obraz o chemickeacute skladbě zeměkoule ale vyžadovalo to trpěliveacute praacutece několika generaciacute vědců i praktiků Bylo třeba tisiacuteců podrobnyacutech chemickyacutech rozborů nejrůznějšiacutech nerostů a hornin z rozličnyacutech končin Země A le těmito rozbory byl ziacuteskaacuten přehled o složeniacute pouze nejvrchnějšiacutech vrstev zemskeacute kůry Uvažme jen že nejhlubšiacute šachta v Evropě (Anna v Přiacutebrami) dosahuje hloubshyky pouhyacutech 1456 m a nejhlubšiacute šachta vůbec kteraacute je v jižniacute Africe hloubky 2750 m Vrtaacuteniacutem za naftou se proniklo něco přes 4 km hluboko ale co je to proti celeacutemu zemskeacutemu poloměru kteryacute čiacutetaacute 6371 km

Na štěstiacute nachaacuteziacuteme vyacutepomoc nepřiacutemou cestou ve vyacutezkushymech jinyacutech věd Je to předevšiacutem geofysika s vyacutesledky zkoumaacuteniacute o tom jak se šiacuteřiacute zemskou hmotou zemětřesneacute vlny Potom lze mnoho usouditi z poznatků ziacuteskanyacutech při taveniacute rud ve vysokeacute peci Viacuteme že zemskaacute hmota byla původně žhavaacute a při jejiacutem chladnutiacute nastaacutevalo rozdělovaacuteniacute laacutetek s velkou pravděpodobnostiacute stejně jako to můžeme v maleacutem sledovati ve vysokeacute peci kde se na dně hromadiacute roztaveneacute železo nad niacutem je vrstva různyacutech

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Po třech letech vydal i českou učebnici Počtaacuteřstviacute geodetickeacute a r 1896 Vyššiacute geodesii Jeho vědeckaacute činnost došla uznaacuteniacute volshybou za mimořaacutedneacuteho člena Českeacute společnosti nauk a později funkcemi v různyacutech vědeckyacutech instituciacutech domaacuteciacutech i ciziacutech

R 1895 přijal Laacuteska povolaacuteniacute na lembergskou techniku kde byl po čtyřech letech jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem vyššiacute geode-

sie a astronomie Současně se stal ředitelem astro- nomieko-meteorologickeacute a seismickeacute observatoře T yshyto povinnosti odvaacuteděly ho od vědy jiacutež chtěl zasvětit svůj život pojednaacuteniacute o urshyčeniacute period proměnnyacutech hvězd roku 1917 je asi jeho posledniacute publikaciacute astronoshymickou

Tiacutem vyacuteznamnějšiacute je množstviacute praciacute geodeticshykyacutech meteorologickyacutech a zvlaacuteště geofysikaacutelniacutech při tom se staacutele zabyacuteval matematickyacutemi otaacutezkami k nimž tyto probleacutemy veshydou tedy aplikovanou mashytematikou Stolice teacuteto věshydy přivedla ho konečně zpět do Prahy na českou univershysitu r 1911 Tam se uplatnil

skvěle jako universitniacute učitel a později i jako organisaacutetor Geo- fysikaacutelniacuteho uacutestavu Publikace tohoto obdobiacute patřily aplikovaneacute matematice v nejširšiacutem pojetiacute Mladšiacute generaci jsou zejmeacutena znaacutemeacute Počet pravděpodobnosti a Počet grafickyacute a graficko-me- chanickyacute kteryacute vydal spolu s prof Hruškou Do vyacuteslužby odešel r 1932

Vědeckou činnostiacute neniacute vyčerpaacuten okruh Laacuteskovyacutech zaacutejmů jak o tom svědčiacute jeho přednaacuteška o kraacutese malby obrazů pedagoshygickeacute snahy a styky s baacutesniacutekem Vrchlickyacutem a spisovatelem K Maškem atd Podrobněji se zabyacuteval životniacute drahou a osobnostiacute Laacuteskovou Q Vetter

Mnoho členů našiacute astronomickeacute obce je žaacuteky prof Laacutesky a vzpomiacutenaacute ho vděčně nejen jako odborniacuteka ale i vzaacutecneacuteho člověka věřiacute že prožije dalšiacute leacuteta ve staacuteleacutem zdraviacute

Chemickeacute složeniacute našiacute Země

Moderniacute astrofysika zkoumaacute nejrafinovanějšiacutemi methodami složeniacute dalekyacutech nebeskyacutech objektů a dopracovala se v tom směshyru znamenityacutech vyacutesledků Pro astronomy-amateacutery k nimž patřiacute většina čtenaacuteřů bdquoŘiacuteše hvězdrdquo jistě nebude na škodu seznaacutemiti se takeacute s chemickyacutem složeniacutem našiacute Země O toto poznaacuteniacute se staraacute g e o c h e m i e kteraacute je jak již z naacutezvu patrno oddiacutelem chemickeacute vědy

Chemie naacutes učiacute že veškeraacute hmota se naposled sklaacutedaacute z jedshynoduchyacutech laacutetek jež nelze chemicky daacutele rozložitiacute chemickyacutech prvků V t zv přirozeneacute soustavě prvků je miacutesto pro celkem 92 prvky jež označujeme řadovyacutemi čiacutesly počiacutenaje nejlehčiacutem vodiacutekem a konče nejtěžšiacutem uranem Z těchto prvků majiacute cheshymikoveacute v rukou dosud 88 zbyacutevajiacuteciacute 4 nebyly ještě řaacutedně objeshyveny ačkoli jakeacutesi jejich stopy již byly zachyceny nebo se tak někteřiacute badateleacute alespoň domniacutevajiacute A ť je tomu jakkoli jsou tyto 4 prvky nesmiacuterně vzaacutecneacute po přiacutepadě v praxi vůbec nejsou schopny existence iproto se dosud nepodařilo je naleacutezti

Geochemie maacute za uacutekol zodpověděti dvě hlavniacute otaacutezky1 jakeacute je množstviacute jednotlivyacutech chemickyacutech prvků na Zemi a2 jak jsou tyto prvky v zeměkouli rozděleny a podle jakyacutech zaacuteshykonů se toto rozděleniacute řiacutediacute Chemie sama nemůže daacuteti odpovědi na tyto otaacutezky ale nachaacuteziacute pomoc ve vyacutezkumech jinyacutech věd Nyniacute maacuteme obě otaacutezky již zhruba zodpověděny maacuteme jasnyacute obraz o chemickeacute skladbě zeměkoule ale vyžadovalo to trpěliveacute praacutece několika generaciacute vědců i praktiků Bylo třeba tisiacuteců podrobnyacutech chemickyacutech rozborů nejrůznějšiacutech nerostů a hornin z rozličnyacutech končin Země A le těmito rozbory byl ziacuteskaacuten přehled o složeniacute pouze nejvrchnějšiacutech vrstev zemskeacute kůry Uvažme jen že nejhlubšiacute šachta v Evropě (Anna v Přiacutebrami) dosahuje hloubshyky pouhyacutech 1456 m a nejhlubšiacute šachta vůbec kteraacute je v jižniacute Africe hloubky 2750 m Vrtaacuteniacutem za naftou se proniklo něco přes 4 km hluboko ale co je to proti celeacutemu zemskeacutemu poloměru kteryacute čiacutetaacute 6371 km

Na štěstiacute nachaacuteziacuteme vyacutepomoc nepřiacutemou cestou ve vyacutezkushymech jinyacutech věd Je to předevšiacutem geofysika s vyacutesledky zkoumaacuteniacute o tom jak se šiacuteřiacute zemskou hmotou zemětřesneacute vlny Potom lze mnoho usouditi z poznatků ziacuteskanyacutech při taveniacute rud ve vysokeacute peci Viacuteme že zemskaacute hmota byla původně žhavaacute a při jejiacutem chladnutiacute nastaacutevalo rozdělovaacuteniacute laacutetek s velkou pravděpodobnostiacute stejně jako to můžeme v maleacutem sledovati ve vysokeacute peci kde se na dně hromadiacute roztaveneacute železo nad niacutem je vrstva různyacutech

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Chemickeacute složeniacute našiacute Země

Moderniacute astrofysika zkoumaacute nejrafinovanějšiacutemi methodami složeniacute dalekyacutech nebeskyacutech objektů a dopracovala se v tom směshyru znamenityacutech vyacutesledků Pro astronomy-amateacutery k nimž patřiacute většina čtenaacuteřů bdquoŘiacuteše hvězdrdquo jistě nebude na škodu seznaacutemiti se takeacute s chemickyacutem složeniacutem našiacute Země O toto poznaacuteniacute se staraacute g e o c h e m i e kteraacute je jak již z naacutezvu patrno oddiacutelem chemickeacute vědy

Chemie naacutes učiacute že veškeraacute hmota se naposled sklaacutedaacute z jedshynoduchyacutech laacutetek jež nelze chemicky daacutele rozložitiacute chemickyacutech prvků V t zv přirozeneacute soustavě prvků je miacutesto pro celkem 92 prvky jež označujeme řadovyacutemi čiacutesly počiacutenaje nejlehčiacutem vodiacutekem a konče nejtěžšiacutem uranem Z těchto prvků majiacute cheshymikoveacute v rukou dosud 88 zbyacutevajiacuteciacute 4 nebyly ještě řaacutedně objeshyveny ačkoli jakeacutesi jejich stopy již byly zachyceny nebo se tak někteřiacute badateleacute alespoň domniacutevajiacute A ť je tomu jakkoli jsou tyto 4 prvky nesmiacuterně vzaacutecneacute po přiacutepadě v praxi vůbec nejsou schopny existence iproto se dosud nepodařilo je naleacutezti

Geochemie maacute za uacutekol zodpověděti dvě hlavniacute otaacutezky1 jakeacute je množstviacute jednotlivyacutech chemickyacutech prvků na Zemi a2 jak jsou tyto prvky v zeměkouli rozděleny a podle jakyacutech zaacuteshykonů se toto rozděleniacute řiacutediacute Chemie sama nemůže daacuteti odpovědi na tyto otaacutezky ale nachaacuteziacute pomoc ve vyacutezkumech jinyacutech věd Nyniacute maacuteme obě otaacutezky již zhruba zodpověděny maacuteme jasnyacute obraz o chemickeacute skladbě zeměkoule ale vyžadovalo to trpěliveacute praacutece několika generaciacute vědců i praktiků Bylo třeba tisiacuteců podrobnyacutech chemickyacutech rozborů nejrůznějšiacutech nerostů a hornin z rozličnyacutech končin Země A le těmito rozbory byl ziacuteskaacuten přehled o složeniacute pouze nejvrchnějšiacutech vrstev zemskeacute kůry Uvažme jen že nejhlubšiacute šachta v Evropě (Anna v Přiacutebrami) dosahuje hloubshyky pouhyacutech 1456 m a nejhlubšiacute šachta vůbec kteraacute je v jižniacute Africe hloubky 2750 m Vrtaacuteniacutem za naftou se proniklo něco přes 4 km hluboko ale co je to proti celeacutemu zemskeacutemu poloměru kteryacute čiacutetaacute 6371 km

Na štěstiacute nachaacuteziacuteme vyacutepomoc nepřiacutemou cestou ve vyacutezkushymech jinyacutech věd Je to předevšiacutem geofysika s vyacutesledky zkoumaacuteniacute o tom jak se šiacuteřiacute zemskou hmotou zemětřesneacute vlny Potom lze mnoho usouditi z poznatků ziacuteskanyacutech při taveniacute rud ve vysokeacute peci Viacuteme že zemskaacute hmota byla původně žhavaacute a při jejiacutem chladnutiacute nastaacutevalo rozdělovaacuteniacute laacutetek s velkou pravděpodobnostiacute stejně jako to můžeme v maleacutem sledovati ve vysokeacute peci kde se na dně hromadiacute roztaveneacute železo nad niacutem je vrstva různyacutech

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

sirniacutekuacute a zcela nahoře plove struska složenaacute z křemičitanů Posleacuteze přichaacutezejiacute k naacutem z hlubin vesmiacuteru meteority jež naacutem poskytujiacute obraz o složeniacute nebeskyacutech těles Spektroskop naacutem doshyvoluje vyzkoumati jakeacute prvky se vyskytujiacute na sviacutetiacuteciacutech nebesshykyacutech tělesech a nenašly se tam jineacute prvky nežli ty ktereacute znaacuteme na Zemi

Všechny tyto poznatky vhodně spojeneacute kritickyacutemi uacutevahashymi naacutem podaacutevajiacute dosti jasnyacute a vyacutestižnyacute obraz toho jak je sloshyžena naše Země Nemůžeme tvrditi že ten obraz je zcela přesnyacute v podrobnostech budouciacute vyacutezkumy na něm ještě mnoho změniacute nesmiacuteme zapomenouti že tento obraz do značneacute miacutery zaacutevisiacute na nepřiacutemyacutech vyacutezkumech ktereacute v sobě vždycky majiacute určityacute stupeň nejistoty

Obraťme zřetel nejprve k zemskeacutemu povrchu kteryacute je přiacuteshystupnyacute přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute Nachaacuteziacuteme na něm 4 rozdiacutelnaacute paacutesshyma pevnou zemskou kůru jiacutež vědecky řiacutekaacuteme lithosfeacutera vodshystvo čili hydrosfeacuteru ovzdušiacute mdash atmosfeacuteru a posleacuteze souhrn žishyvyacutech bytostiacute jejž nazyacutevaacuteme biosfeacuterou Maacuteme dosti důvodů k toshymu abychom předpoklaacutedali že zemskaacute kůra maacute až do hloubky asi 16 km takoveacute složeniacute jako je znaacuteme z přiacutestupneacute naacutem poshyvrchoveacute čaacutesti Vezmeme-li v uacutevahu tuto šestnaacutectikilometrovou vrstvu tvořiacute z niacute lithosfeacutera asi 93 vaacutehovyacutech hydrosfeacutera neshycelyacutech 7 na atmosfeacuteru připadajiacute jenom 3 setiny a na bioshysfeacuteru pouhaacute stotisiacutecina celkoveacute vaacutehy

Obsah nejrozšiacuteřenějšiacutech prvků v teacuteto povrchoveacute vrstvě zeshyměkoule je podle nejnovějšiacutech poměrně spolehlivyacutech odhadů ve vaacutehovyacutech procentech asi tento

kysliacutek 495 titan 063 fluor 0026křemiacutek 253 chloacuter 019 zirkon 0023hliniacutek 75 fosfor 012 stroncium 0020železo 508 mangan 0090 nikl 0018vaacutepniacutek 339 uhliacutek 0080 zinek 0017sodiacutek 263 siacutera 0060 vanadium 0016drasliacutek 240 baryum 0040 měď 0010hořčiacutek 193 chroacutem 0038vodiacutek 087 dusiacutek 0030

Součet všech těchto 25 prvků činiacute 9996 vaacutehovyacutech Všimněme si jak poměrně maacutelo je prvků o nichž bychom

podle povrchniacuteho zdaacuteniacute jak se s nimi setkaacutevaacuteme v přiacuterodě myslili že tvořiacute značnyacute podiacutel zemskeacute kůry Na př vodiacuteku neniacute ani celeacute procento ačkoli je součaacutestiacute vody kteraacute je na zemskeacutem povrchu tak rozšiacuteřena Přiacutečinou toho je malaacute jeho poměrnaacute vaacuteha neboť vodiacutek je nejlehčiacute ze všech prvků Uhliacuteku je ještě meacuteně

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

ačkoli je podstatnou součaacutestiacute všech živyacutech těl Snad nejviacutece naacutes udiviacute nepatrneacute množstviacute dusiacuteku jenž je přece převaacutežnou složshykou ovzdušiacute Na těchto přiacutekladech se přesvědčujeme o spraacutevshynosti přiacutesloviacute že zdaacuteniacute často klame

Když jsme poznali ktereacute prvky jsou na zemskeacutem povrchu nejviacutece rozšiacuteřeny zajisteacute naacutes takeacute bude zajiacutemati kteryacutech je nejshymeacuteně Nejvzaacutecnějšiacute z prvků je radon (radiovaacute emanace) jehož množstviacute je řaacutedu 10~1T (t j deset triliontin) Za niacutem postupně jdou jineacute radioaktivniacute prvky aktinium polonium protaktinium a radium jehož je něco viacutece nežli biliontina Z kovů je nejshyvzaacutecnějšiacute rhenium pak postupně přijdou zlato (asi 6 miliardtin ) rtuť vizmut a platinoveacute kovy Snad naacutem bude naacutepadneacute že rtuť a vizmut jež znaacuteme jako obecneacute kovy jsou meacuteně rozšiacuteřeny nežli vzaacutecnaacute platina Vysvětleniacute teacuteto zdaacutenliveacute nesrovnalosti je v tom že oba tyto kovy jsou poměrně nahromaděny a tiacutem snadno přiacutestupny těžbě kdežto platinoveacute kovy jsou velmi rozptyacuteleny a jen vzaacutecně se vyskytujiacute v poněkud většiacutem množstviacute Zaacuteležiacute tedy t zv vzaacutecnost a tudiacutež i cena kovu nikoli na jeho absolutniacutem množstviacute v zemskeacute kůře nyacutebrž na stupni jeho rozptyacuteleniacute a tiacutem i přiacutestupnosti těžbě

Zasloužiacute povšimnutiacute že přes tři čtvrtiny zemskeacute kůry je složeno z nekovů Mezi prvky je nekovů celkem 20 tedy vlastně malaacute menšina kdežto ostatniacute jsou kovy Později uvidiacuteme že v zemskeacutem nitru je poměr vyacuteskytu obojiacutech opačnyacute nežli v poshyvrchovyacutech vrstvaacutech

K zajiacutemavyacutem vyacutesledkům dojdeme když pozorujeme souvisshylost mezi atomovyacutem čiacuteslem prvků a jejich rozšiacuteřeniacutem Prvky s malyacutem atomovyacutem čiacuteslem majiacute v zemskeacute kůře naprostou převashyhu Tak tvořiacute prvky s at čiacutesly 1mdash 14 teacuteměř 89 vaacutehovyacutech proshycent dalšiacute prvky až po at čiacuteslo 29 (měď) zaujiacutemajiacute 11 a na všechny ostatniacute 63 prvky dohromady zbyacutevaacute pouhaacute 01

Roku 1917 objevil H a r k i n s pravidlo že prvky lichyacutech at čiacutesel jsou vzaacutecnějšiacute nežli prvky sudyacutech čiacutesel sousediacuteciacute s nimi v přirozeneacute soustavě Platnost tohoto pravidla jež se po sveacutem objeviteli nazyacutevaacute Harkinsovyacutem byla pozdějšiacutemi rozbory plně potvrzena Zemskaacute kůra obsahuje prvků se sudyacutem at čiacuteslem teacuteměř 90 meteority dokonce průměrně 98 Ve shodě s Harshykinsovyacutem pravidlem všechny 4 dosud neobjeveneacute prvky majiacute lichaacute at čiacutesla 43 61 85 a 87

Odůvodněniacute Harkinsova pravidla naacutem poskytuje nauka o stavbě atomů kteraacute ukazuje že atomy složeneacute ze sudeacuteho počtu čaacutestic (protonů neutronů a elektronů) jsou pevnějšiacute a tudiacutež staacutelejšiacute nežli atomy složeneacute z licheacuteho jejich počtu Nejpevnějšiacute jsou takoveacute atomy jejichž hmota je naacutesobkem 4 neboť jejich jaacutedra jsou složena z t zv čaacutestic alfa t j jader atomu helia

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

ktereacute jsou vůbec nejstaacutelejšiacutem atomovyacutem uacutetvarem jakyacute znaacuteme Takovyacutemi prvky jsou kysliacutek s atomovou vahou 16 a křemiacutek s atomovou vahou 28

Nyniacute se bdquopodiacutevaacutemerdquo na zemskeacute nitro Jak již bylo zmiacuteněno vědomosti o jeho složeniacute byly ziacuteskaacuteny nepřiacutemo Předevšiacutem je naacutepadneacute že průměrnaacute hutnota celeacute zemskeacute hmoty je 552 tedy asi dvakraacutet většiacute nežli hutnota povrchovyacutech hornin kteraacute je26mdash 28 Z toho plyne že zemskeacute nitro nutně maacute hutnotu značně vyššiacute asi 77 což je praacutevě hutnota železa Meteority dopadajiacuteciacute na Zemi z vesmiacuteru jsou složeny většinou ze železa s přiacuteměsiacute niklu Znaacuteme ovšem takeacute meteorickeacute kameny složeneacute z křemi- čitanů ipotom existujiacute meteority s vložkami t zv troilitu což je v podstatě simiacutek železnatyacute s přiacuteměsiacute jinyacutech kovů a chromitu t j chromitanu železnateacuteho jenž patřiacute do skupiny nerostů zvashynyacutech spinely

Jak již bylo naznačeno poskytuje naacutem studium zemětřeseniacute důležiteacute poznatky o utvaacuteřeniacute zemskeacuteho nitra Vede totiž k předshystavě že Země je složena z několika plaacutešťů a vnitřniacuteho jaacutedra ktereacute jeviacute rozdiacutelneacute vlastnosti Z laacutemaacuteniacute zemětřesneacuteho vlněniacute lze vypočiacutetati v jakyacutech přibližně hloubkaacutech jsou rozhraniacute těchto paacutesem Když to spojiacuteme s poznatky z metalurgickeacute praxe a rozshybory meteoritů obdržiacuteme obraz o složeniacute zemskeacuteho nitra jenž v hrubyacutech rysech jistě odpoviacutedaacute skutečnosti i když v podrobshynostech na něm budouciacute vyacutezkumy něco opraviacute

Nejsvrchnějšiacute vrstvu tvořiacute křemičitanoveacute horniny jak je znaacuteme poměrně lehkeacute o hutnotě 26mdash 28 chemicky kyselejšiacute povahy Tato slupka sahaacute do hloubky asi 60 km Podle jejiacutech hlavniacutech složek ji učeně řiacutekaacuteme s i a 1 kteryacutežto naacutezev je utvořen z počaacutetečniacutech slabik jmen prvků silicium t j křemiacutek alumishynium t j hliniacutek (podobně jsou utvořeny naacutezvy ostatniacutech paacutesem)

Pod sialovyacutem paacutesmem je mohutnaacute vrstva složenaacute rovněž z křemičitanů avšak zaacutesaditějšiacute povahy a většiacute hutnoty asi36mdash 4 Jsou to horniny t zv eklogitoveacuteho typu složeneacute sice z obyčejnyacutech horninotvornyacutečh prvků ale maacutelo staacuteleacute za obyčejshynyacutech tlaků Tato vrstva maacute naacutezev s i m a (druhaacute slabika pochaacuteziacute ze slova magnesium t j hořčiacutek) řiacutekaacuteme jiacute takeacute paacutesmo dunitoveacute nebo peridotitoveacute Sahaacute do hloubky asi 1200 km Poněvadž teploshyta v těchto hloubkaacutech je v meziacutech od asi 900deg do 1600deg a tlak asi od dvaceti tisiacutec do půl milionu atmosfeacuter je hmota ve zvlaacuteštniacutem skrytě tvaacuterneacutem stavu

Po tomto druheacutem křemičitanoveacutem paacutesmu naacutesleduje vrstva složenaacute ze sirniacuteků a kysličniacuteků železa a jinyacutech kovů asi tak jako jsou zmiacuteněneacute troilitoveacute a chromitoveacute vložky v meteoritech Rozshydělujeme ji na dva oddiacutely z nichž hořejšiacute sahaacute do hloubky asi

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

1700 km a maacute označeniacute c r o f e s i m a Druhou půlku tohoto slova již znaacuteme prvniacute v sobě tajiacute značky třiacute prvků chroacutemu kysliacuteku a železa Spodnějšiacute oddiacutel sahaacute do hloubky asi 2900 km kde se jeviacute zvlaacutešť ostraacute hranice Označen n i f e s i m a ukazuje na přiacutetomnost niklu železa křemiacuteku a hořčiacuteku Hutnota hmoty v paacutesmu kysličniacuteků a sirniacuteků je 5mdash 6

Pod těmito třemi obalovyacutemi vrstvami se tajiacute velmi hutneacute kovoveacute jaacutedro složeneacute podobně jako železneacute meteority ze slitiny železa s niklem podle čehož maacute naacutezev n i f e Hutnota tohoto zemskeacuteho jaacutedra je 9mdash 10

Poznatky z fysikaacutelniacute chemie naacutem dovolujiacute si vysvětliti jak došlo k vytvořeniacute těchto čtyř odlišnyacutech paacutesem Zemskaacute hmota byla původně žhavě tekutaacute a přibližně stejnorodaacute Při chladnutiacute se rozdělila vlivem tiacuteže a podle chemickyacutech vlastnostiacute prvků v několik vzaacutejemně odlišnyacutech ale v sobě stejnorodyacutech oddiacutelů pro něž maacute věda označeniacute f aacute z e Ty se uspořaacutedaly soustředně takže nejtěžšiacute je zcela uvnitř kolem zemskeacuteho středu nejlehčiacute mdash vzdušnyacute obal mdash na povrchu Země V těchto faacuteziacutech se soustředily prvky podle vzaacutejemneacute miacutesitelnosti kteraacute neniacute neomezenaacute a soushyvisiacute s atomovou stavbou Podle toho rozeznaacutevaacuteme 4 skupiny prvků prvky ž e l e z o m i l n eacute (siderofiln iacute) přiacuteznačneacute pro žeshylezneacute zemskeacute jaacutedro prvky r u d o m i l n eacute (chalkofilniacute) jež se převaacutežně vyskytujiacute v paacutesmu sirniacuteků a kysličniacuteků daacutele prvky k a m e n o m i l n eacute (litho filn iacute) ktereacute tvořiacute křemičitany a poshysleacuteze prvky v z d u c h o m i l n eacute (atm ofiln iacute) plynneacute jež se shroshymaacuteždily ve vzdušneacutem obalu Země Nutno podotknouti že tyto jednotliveacute skupiny prvků nejsou obsaženy jenom v yacute l u č n ě v onom paacutesmu kam patřiacute svou chemickou povahou nyacutebrž jsou tam obsaženy p ř e v aacute ž n ě a v ostatniacutech paacutesmech se vyskytujiacute v daleko menšiacutem podiacutelu jenž je daacuten jejich rozpustnostiacute v dotyčneacute faacutezi taveniny

Železomilneacute prvky jsou předevšiacutem samo železo a jeho nejbliž- šiacute přiacutebuzniacute v řadě prvků nikl a kobalt potom platinoveacute kovy platina iridium osmium ruthenium a rhodium daacutele molybden a dva nekovy uhliacutek a fosfor K rudomilnyacutem prvkům patřiacute většishyna ostatniacutech těžkyacutech kovů olovo ciacuten vizmut měď střiacutebro zlato zinek antimon arsen rtuť mangan kadmium z platinoshyvyacutech kovů palladium potom germanium gallium indium a thal- lium Z nekovů sem naacuteležiacute siacutera seleacuten a tellur Vzduchomilneacute jsou plynneacute prvky vodiacutek dusiacutek a t zv vzaacutecneacute netečneacute plyny helium neon argon krypton a xenon Všechny ostatniacute prvky raquomdash a těch je větešina mdash jsou kamenomilneacute

Toto prvniacute rozděleniacute prvků do čtyř hlavniacutech faacuteziacute nebylo uacuteplneacute poněvadž při daneacute vysokeacute teplotě jednotliveacute faacuteze mohly podržeti v roztoku jistyacute podiacutel jinyacutech tavenin Při dalšiacutem chladshy

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

nutiacute a tuhnutiacute křemičitanovaacute tavenina pozvolna vylučovala rudo- milneacute prvky což vedlo na jedneacute straně k utvořeniacute paacutesma c r o - f e s i m a jež tvořiacute přechod mezi paacutesmem křemičitanovyacutem a vlastniacute vrstvou sirniacuteŘovou na druheacute straně pak to způsobilo vznik rudnyacutech ložisek bliacutezko zemskeacuteho povrchu kteraacute sestaacutevajiacute převaacutežně z kysliacutekatyacutech nebo sirnyacutech sloučenin dotyčnyacutech kovů Prchaveacute součaacutesti křemičitanoveacute taveniny na př vodniacute paacutery se při chladnutiacute shromažďovaly na vhodnyacutech miacutestech v zemskeacute kůře a protože při vysokeacute teplotě majiacute značnou rozpouštěciacute schopnost pro některeacute prvky odniacutemaly je křemičitanoveacute tave- nině Tyto horkeacute nasyceneacute roztoky pak pronikaly do trhlin v chladnouciacute zemskeacute kůře a vylučovaly rozpuštěneacute laacutetky daacutevashyjiacutece tak vznik rudniacutem žilaacutem Kdyby nebylo všech těchto složityacutech rozrůzňovaciacutech pochodů při ochlazovaacuteniacute křemičitanoveacute taveniny kdyby kovy byly zůstaly v niacute rovnoměrně rozptyacuteleny byla by jejich těžba nesmiacuterně obtiacutežnaacute

Ale i po uacuteplneacutem utuhnutiacute a vychladnutiacute povrchovyacutech partiiacute zemskeacute hmoty pokračovaly mechanickeacute i chemickeacute proměny jež vedly ku přeskupovaacuteniacute a dalšiacutemu rozrůzňovaacuteniacute hmot Větraacuteniacute mechanickeacute splavovaacuteniacute jakož i vyluhovaacuteniacute vodou daly vznik drushyhotnyacutem ložiskům nerostů Zde končiacute uacutekol geochemie a začiacutenaacute oblast geologie a nerostopisu

Ing 8 ŠU B A

Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelůChronograf je přiacutestroj užitečnyacute pro astronomii a v literashy

tuře se často uvaacutediacute Amateacuter však mamě paacutetraacute po jeho popise anebo vzoru) Viacuteme dobře jakeacute maacute starosti ten kdo se amateacutershysky pokoušiacute sestrojit složitějšiacute přiacutestroj V přiacutepadu chronografu je hlavniacute potiacutež kde ziacuteskat Morseův telegrafniacute přiacutestroj a potom spolehliveacute sekundoveacute kontakty obtiacuteže se zapisovaciacutem zařiacutezeniacutem a odčiacutetaacuteniacutem zapsanyacutech signaacutelů Popiacutešu jak se mi jJ^dařilo tyto starosti obejiacutet

Na štěstiacute jsem měl ve svyacutech sbiacuterkaacutech staršiacute Morseův přiacuteshystroj ale praacutevě jen pohybovyacute mechanismus Často jsem se na něj diacuteval ale nenašel upotřebeniacute Shodou okolnostiacute jsem se doshystal k spolehlivyacutem hodinaacutem se sekundovyacutem kyvadlem a zařizoval časovou službu rozhlasu Všechny myšlenky i hmotneacute možnosti se spojily k jedineacutemu ciacuteli kontrole hodin srovnaacutevaacuteniacutem s hlavshyniacutemi signaacutely obyčejnyacutemi i rytmickyacutemi

) Ambronn Handbuch der astronomischen Instrumentenkunde II str 1038mdash 1065 1899

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Pohled na obraacutezky naacutem řekne dost ale bude dobreacute když poviacutem o chronografu viacutec než jsem v literatuře našel V obraze 1 je napolo schematicky napolo konstruktivně naznačeno sestaveshyniacute chronografu Lehkaacute dvouramennaacute paacutečka nese na jednom konci železnou kotvu mdash kotouč o průměru 1 cm Na druheacutem maacute zapishy

sovaciacute peacutero z barografu Nepoklaacutedaacutem za nevyacutehodu že před zapisovaacuteniacutem je třeba kaacutepnouti na peacutero barvivo proshytože je zaacutepis dokonale spolehlivyacute Osa O je ve svisleacute poloze a ležiacute na hrotech Ve středniacute poloze držiacute paacutečku dvě pru-

Obr Č 1 Sestaveniacute chrono- grafu

Obr č 2 Elektrickeacute zařiacutezeniacute k pohonu relais

žiny Neniacute obav že se peacutero rozkmitaacute když se věc zařiacutediacute tak aby bylo staacutele přitlačovaacuteno k papiacuteru Třeniacutem se kmity dostatečně utlumiacute

Obě ciacutevky E l a E2 jsou z 600 ohmoveacuteho relais z ktereacuteho se odstraniacute peacutera a kotva Je jen potřebiacute aby železneacute jaacutedro mělo co nejmenšiacute remanenci jinak se kotva lepiacute amp peacutero nepiacuteše spraacutevně Posuv paacutesku maacute byacuteti rovnoměrnyacute ale při zaacutepisu rytmickeacuteho signaacutelu na tom nezaacuteležiacute

Kontakt miacutestniacutech hodin prashycuje do ciacutevky E l Zaacuteznam sekunshydovyacutech tiků vypadaacute tak jak je vidět na obr 1 Signaacutel přijatyacute na rozhlasovyacutech vlnaacutech se musiacute napřed zpracovat jak daacutele poshypiacutešeme a ciacutevka E2 dostane proushydovyacute impuls ze společneacute baterie p^es kontakty relais R l Přiacutepravshyneacute signaacutely mdash druhaacute minuta signaacutelu onogo šest bodů signaacutelu BIH a pod mdash jsou zapsaacuteny na proužku podle obr 3 Impulsy miacutestniacutech hodin jsou kratšiacute z přishyjiacutemače o něco delšiacute Srovnaacutevaacute se začaacutetek bodu

Pro přiacutejem rytmickeacuteho signaacutelu je přepiacutenač v poloze P l pro obyčejnyacute signaacutel v P2 Tu je vtip celeacuteho zapojeniacute Při zaacutepisu obyshy

Obr 6 3 Zaacutepis přiacutepravneacuteho signaacutelu

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

čejneacuteho přiacutepravneacuteho signaacutelu pracujiacute obě ciacutevky paralelně a neshyzaacutevisle na sobě jen zapisovaciacute peacutero sleduje běh proudu V poloze P2 dostane ciacutevka E2 spojeniacute na druhyacute poacutel baterie jen jednou za minutu a to za koncidence To se stane tehdy když sekundovyacute kontakt hodin i peacutero relais R l jsou současně spojeny Zaacuteznam signaacutelu vypadaacute potom tak že miacutestniacute sekundy jsou zapsaacuteny všechny kdežto tiky rytmickeacuteho signaacutelu jsou vynechaacuteny až na jeden při ktereacutem byla koincidence Ve skutečnosti se nemůže vyskytnouti takovyacute ideaacutelniacute přiacutepad protože kontakty trvajiacute jistou dobu a posunujiacute se vůči sobě Podařilo se mi omezit trvaacuteniacute koincishy

dence na tři až pět sekund počiacutetaacute se středniacute Zaacuteležiacute na citlivosti relais R l ktereacute maacute miacutet malyacute zdvih per a pracovat s minimaacutelniacutem proudem asi 6 až 10 mA Aby se sposhylehlivě odčiacutetala kritickaacute vteřina je třeba zapsat aspoň jeden prodlouženyacute signaacutel tedy 1 62 123 To se udělaacute jednoduše tiacutem že se přepiacutenač daacute do polohy P2 a hned vraacutetiacute do P l

Vteřinovyacute kontakt byl teacutež probleacutemem dobraacute myšlenka se někdy těžko uskutečniacute Rtuť tento ideaacutelně poddajnyacute materiaacutel maacute

Obr č 4 Rtuťovyacute dotyk pěknou vlastnost v kapilaacuterniacute depresi ObrČ 4 představuje pohled se strany v rovině

kyvu Hladina rtuti maacute průměr 1 cm dotyk z wolframoveacuteho draacutetu Kontakt je spolehlivyacute a je jen třeba občas setřiacutet vrstvičku prachu

Desetinnyacute rastr se daacute vyrobit z celuloidu nebo z neexpono- vaneacuteho filmu Děleniacute je po 5 setinaacutech sekundy Posuv proužku chronografu neniacute vždy rovnoměrnyacute rastr se nestejneacute deacutelce sekunshydy na papiacuteře přizpůsobiacute Odčiacutetaacute se každaacute vteřina nebo ob jednu

Vyacutelučně elektrickeacute zařiacutezeniacute na pohon relais R l je na obr 2 Signaacutely zachyceneacute přijiacutemačem jako toacuteny nemůžeme veacutesti přiacutemo do ciacutevky E2 Vyacutestup z přijiacutemače se vede přes transformaacutetor k mřiacutežce obyčejneacute triody Zaacutepornyacutem předpětiacutem se ztlačiacute anodovyacute proud na nulu při signaacutelu nastane pak usměrněniacute v anodoveacutem okruhu teče stejnosměrnyacute proud po čas trvaacuteniacute bodoveacuteho signaacutelu Tlumivkou a kondensaacutetorem se ještě vyfiltruje a vede do relais R l Ještě je třeba připomenouti že jiskřeniacute kontaktů by rušilo naacuteš vlastniacute přiacutejem odstraniacuteme je malyacutemi kondensaacutetory jak naznačeno

To by byl popis zařiacutezeniacute jakeacuteho užiacutevaacutem ke kontrole sekunshydovyacutech hodin Jistě bude maacutelo šťastnyacutech kteřiacute majiacute tak sposhylehliveacute hodiny aby nebylo zbytečneacute měřit u nich setiny vteřiny Jinak doufaacutem že i toto zrno může padnout do uacuterodneacute půdy

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Gaussova konstanta je důležitaacute konstanta z nebeskeacute mechaniky vypočiacutetanaacute Gaussem z doby oběhu středniacute vzdaacutelenosti a hmoty Země Pokud lze zanedbati hmotu planety vůči Slunci je G k pro všechny planety stejnaacute Je to vlastně gravitačniacute konstanta (v t) vyjaacutedřenaacute v jinyacutech jednotkaacutech

Gegenschein = protisvit je jemně zaacuteřiči světelnaacute skvrna eliptickeacuteho tvaru (8deg X 10deg) kteraacute se objevuje za bezměsiacutečnyacutech a velm i průzračnyacutech nociacute proti Slunci G je meteorickyacute prach vně zemskeacute draacutehy osvětlenyacute Sluncem a je součaacutestiacute zviacuteřetniacutekoveacuteho světlaG teacutež noveacute německeacute jmeacuteno pro opposici (v t)

Gernini = Bliacuteženci souhvězdiacute zviacuteřetniacuteka y Gem čti gamma GeminorumGeminidy je vyacuteznačnyacute meteorickyacute roj kteryacute se objevuje každoročně Zdaacutenshy

livyacute radiant maacute souřadnice a 7h 12m oacute + 33deg (mezi Kastorem a r Gem) Maximum činnosti 13 prosince ale roj je činnyacute po 14 dnů Dosahuje početnosti až 120 method Mateřskaacute kometa neniacute znaacutema Doba oběhu snad 51 roků

Geocentrickeacute miacutesto nebeskeacuteho tělesa je poloha nebeskeacuteho tělesa vztaženaacute na střed Země jako počaacutetek Přiacuteslušnyacutem souřadniciacutem řiacutekaacuteme souřadnice geocentrickeacute (zeměstředneacute) nebeskeacuteho tělesa

Geocentrickeacute souřadnice miacutesta pozorovaciacuteho jsou souřadnice miacutesta na povrchu Země vztaženeacute na střed rovniacutekovou rovinu a hlavniacute poledniacutekovou rovinu zemskeacuteho elipsoidu Jsou to geocentrickaacute deacutelka a geocentrickaacute šiacuteřka Geocentrickaacute deacutelka miacutesta pozorovaciacuteho je daacutena uacutehlem kteryacute sviacuteraacute rovina poledniacuteku prochaacutezejiacuteciacuteho pozorovaciacutem miacutestem s rovinou zaacutekladniacuteho (Greenwichskeacuteho) poledniacuteku Geoc deacutelka je totožnaacute s geografickou deacutelkou Geocentrickaacute šiacuteřka miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute spojnice středu Země a pozorovaciacuteho miacutesta s rovinou rovniacuteka

Geodesie (zeměměřičstviacute) je věda o vyměřovaacuteniacute zemskeacuteho povrchu N ižšiacute geodesie se zabyacutevaacute měřeniacutem menšiacutech ploch ktereacute můžeme považovati za rovinneacute poliacute a krajů Vyššiacute geodesie pojednaacutevaacute o rozměrech a tvaru většiacutech celků zemiacute i pevnin i celeacute Země kde nemůžeme zanedbati jejiacute zakřiveniacute

Geodetickaacute čaacutera je nejkratšiacute čaacutera spojujiacuteciacute dva body na povrchu daneacuteho tělesa JSTa př na kouli je to t zv největšiacute kružnice jejiacutež rovina prochaacuteziacute vždy středem koule takovou kružniciacute je na př rovniacutek nebo poledniacutek

Geofvsika je věda kteraacute fysikaacutelniacutemi metodami zkoumaacute zemskeacute těleso v celku i v čaacutestech

Geografickaacute deacutelka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho viz Geocentrickaacute deacutelkaGeografickaacute šiacuteřka (zeměpisnaacute) miacutesta pozorovaciacuteho je uacutehel kteryacute sviacuteraacute

kolmice k povrchu zemskeacuteho elipsoidu s rovinou zemskeacuteho rovniacutekaGeochemie se zabyacutevaacute chemickyacutemi ději vztahujiacuteciacutemi se k Zemi jako celku

nebo k jejiacutem čaacutestemGeoid je přibližnyacutem znaacutezorněniacutem tvaru našiacute Země Je to plocha na niacutež

maacute potenciaacutel (v t) tiacuteže touž hodnotu jako při hladině mořskeacute a protiacutenaacute všude kolmo směry tiacuteže

Geologie (zemězpyt) je věda o Zemi jako celku o jejiacutem složeniacute o změnaacutech jejiacuteho povrchu a silaacutech jež je způsobujiacute a o vyacutevo ji Země

Geothermickyacute stupeň charakterisuje teplotniacute stav v nitru Země v soushyvislosti s hloubkou pod povrchem zemskyacutem Je to změna hloubky připashydajiacuteciacute na rozdiacutel teploty 1deg C V našich krajinaacutech pro nepřiacuteliš velkeacute hloubky je geothermickyacute stupeň asi 30 m

Geostrofickyacute viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku působeniacute sil tlakoveacuteho pole a zemskeacute rotace při přiacutemoshyčareacutem pohybu Je to vlastně gradientovyacute viacutetr (v iz toteacutež) zanedbaacuteme-li v liv odstředivyacutech sil

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Ghosts (z angl duchoveacute) vznikajiacute v ohybovyacutech spektrech nepravidelnostmi mřiacutežky Vedle jasneacute spektraacutelniacute čaacutery objevujiacute se takto noveacute falešneacute čaacutery ktereacute mohou veacutesti k omylům

Globus je model Země nebo model nebeskeacute sfeacutery Byacutevaacute to koule na ktereacute jsou vyznačeny pevniny oceaacuteny staacutety řeky horstva a většiacute města spolu s rovnoběžkami a poledniacuteky Na hvězdnyacutech globech zobrazujiacute se hvězdy viditelneacute prostyacutem okem siacuteť poledniacuteků i rovnoběžek často i ekliptika Na staryacutech hv globech byacutevajiacute vyznačeny kresby myšlenyacutech souhvězdiacute

Gnomon je nejstaršiacute a nejjednoduššiacute astronomickyacute měřiacuteciacute přiacutestroj Sestaacutevaacute ze svisleacute tyče jejiacutež stiacuten vrhaacute Slunce na vodorovnou plochu Z deacutelky stiacutenu usuzujeme na vyacutešku Slunce Stiacuten je nejkratsiacute když Slunce vrcholiacute tiacutem je určena i poledniacute přiacutemka Z rozdiacutelu deacutelek stiacutenu během roku určuje se sklon ekliptiky i deacutelka roku G je předchůdcem slunečniacutech hodim

Goldbergův kliacuten je tenkyacute kliacuten ze želatiny zbarveneacute neutraacutelniacute černiacute Užiacutevaacute se k měřitelneacutemu zeslabovaacuteniacute světla hlavně přeměřeniacute citlivosti fotogra- řickyacutech desek (sensitometrie)

Grad (gradus mdash stupeň) je fysikaacutelniacute značka pro teplotniacute stupeň Celsiovy škaacutely bull

Gradace světla je měřitelneacute stupňovaacuteniacute intensity světla obyčejně zeslabovaacuteniacute na př clonami filtry měněniacutem vzdaacutelenosti a pod

Gradačniacute křivka fotografickeacute desky je grafickeacute znaacutezorněniacute zaacutevislosti hustoty (v toteacutež) desky na logaritmu osvětleniacute ktereacute tuto hustotu způsobilo Gradačniacute křivka maacute tvar Jejiacute přiacutemkovaacute čaacutest odpoviacutedaacute normaacutelniacute exposici Gradačniacute křivka se teacutež nazyacutevaacute charakteristika

Gradientovy viacutetr mdash prouděniacute vzduchu jež by teoreticky sledovala čaacutestice vzduchu v důsledku sil tlakoveacuteho pole zemskeacute rotace a odstřediveacute siacutely při křivočareacutem pohybu Směr a rychlost skutečneacuteho větru se při zemi dosti lišiacute od teacuteto hodnoty v důsledku třeniacute v 1 km však již poměrně maacutelo

Gradient tiacuteže je přiacuterůstek tiacuteže na jednotku deacutelky ve směru tiacutežniceGradient elektrickyacute je miacuterou pro nej většiacute přiacuterůstek elektrickeacuteho napětiacute na

jednotku deacutelky Elektrickyacutem gradientem Země rozumiacuteme stoupnutiacute napětiacute při změně vyacutešky o 1 m v bliacutezkosti nad Zemiacute činiacute asi 100 voltů

Granulace Pozoruje-li se fotosfeacutera slunečniacute většiacutem zvětšeniacutem pak je jiacute povrch se naacutem jev iacute složen jakoby z malyacutech zrneček Tato zrnitost jest gt viditelnaacute nejleacutepe uprostřed kotouče Jsou to jasnaacute zrnečka na temnějšiacutem staacutele ještě velmi jasneacutem pozadiacute

Gravitace teacutež všeobecnaacute gravitace jest siacutela se kterou se podle objevu Newtonova přitahujiacute všechny hmoty navzaacutejem Dle Newtonova zaacutekona (r 1687) je přitažlivaacute siacutela přiacutemo uacuteměrnaacute součinu hmot a nepřiacutemo uacuteměrnaacute čtverci jejich vzdaacutelenosti Objev gravitace měl nesmiacuternyacute vyacuteznam pro rozvoj astronomie a dal zaacuteklad ku celeacute mechanice nebes budovaneacute staacutele dokonalejšiacutemi prostředky matematickyacutemi

Gravitačniacute konstanta je konstanta uacuteměrnosti v Newtonově zaacutekoně gravitačshyniacutem tedy čiacuteslo vyjadřujiacuteciacute jakou silou (v dynech) se přitahujiacute dvě hmoty každaacute o velikosti jednoho gramu ze vzdaacutelenosti jednoho centimetru Čiacuteselně je rovna 6658 10 8 a umožňuje vypočiacutesti přitažlivou siacutelu mezi jakyacutemikoliv hmotami v daneacute vzdaacutelenosti Jejiacute znalost je důležitaacute v mechashynice nebes

Gravitačniacute vlny je dosti nespraacutevnyacute naacutezev pro povrchoveacute vlny zemětřesneacuteA zaacuteznamech zemětřeseniacute se tyto vlny projevujiacute zpravidla největšiacutemi vyacutechvěvy

Grus (jeřaacuteb) souhvězdiacute jižniacute oblohy y Gru čti gamma Cruiacutes

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

HHD je zkratka pro Henry Draperův katalog obsahujiacuteciacute polohy hvězdneacute

velikosti a spektra ca 14 milionu hvězd obou polokouliacute Je důležityacute tiacutem že poskytuje bohatyacute materiaacutel o spektrech hvězd

Halo mdash barevneacute kolo o poloměru 22deg (po př 46deg) kolem Slunce nebo Měsiacutece ktereacute vznikaacute lomem a odrazem světeacutelnyacutech paprsků na ledovyacutech šesti - bokyacutech krystalech z nichž se sklaacutedajiacute některeacute druhy mraků (cirrostratus a pod)

Halo fotografickeacute vznikaacute tiacutem že ěaacutest světla pronikne citlivou vrstvou odraziacute se zpět na zadniacute straně skla či filmu a působiacute opět na citlivou vrstvu Kolem obrazu jasnějšiacute hvězdy vznikaacute tak halo ve tvaru prstence Halo zmenšiacuteme pohlcujiacuteciacute vrstvou mezi emulsiacute a sklem nebo na zadniacute straně skla po přiacutepadě u filmu jeho zabarveniacutem

Harkinsovo pravidlo praviacute že prvky sudeacuteho atomoveacuteho čiacutesla jsou v přiacuterodě častějšiacute než prvky čiacutesla licheacuteho Platiacute takeacute pro meteority

Hartinannova zkouška určuje některeacute vady optik Před optiku se umiacutestiacute clona opatřenaacute paacutery souměrně k ose položenyacutech otvorů Poloha průsečiacuteků každeacuteho paacuteru jimi vstupujiacuteciacutech paprsků se určiacute tiacutem že je protneme před a za průsečiacutekem dvěma rovnoběžnyacutemi fotografickyacutemi deskami a změřiacuteme vzdaacutelenosti stop paprsků (biacutelyacutech nebo jednobarevnyacutech) na nich

Hecuba (108) planetoida stř hv velikosti 117 (v přiacutezniveacute opposici až 74) maacute středniacute denniacute pohyb přibližně dvakraacutete tak velikyacute jako Jupiter (n = 617300 = 2 x 299128 mdashbull 1904) takže po dvou oběziacutech se naleacutezaacute přibližně ve stejneacute poloze vůči Slunci a Jupiterovi Teorie jejiacuteho pohybu je obtiacutežnaacute a teprve v moderniacute době byla osvětlena objevem periodickyacutech řešeniacute Poincareacuteovyacutech

Hecuba-typus tvořiacute ty planetoidy jejichž doba oběžnaacute je přibližně polovičniacute než doba oběhu Jupitera Teorie jejich pohybu ukazuje že planeta se naacutesledkem velkyacutech poruch neudržiacute ve sveacute draacuteze (tak vznikajiacute t zv mezery lacunyldquo v prstenu asteroid) nebo se pohybuje pohybem kyacutevavyacutem kol jistyacutech bodů ve sveacute draacuteze jež se zvou bdquolibračniacute centraldquo

Hefnerova lampa byla dřiacuteve normaacutelem sviacutetivosti rovnyacutem jedneacute sviacutečce (HS) Je to lampa přesně stanovenyacutech rozměrů v niacutež hořiacute paacutery chemicky čisteacuteho octanu amylnateacuteho plamenem 4 cm vysokyacutem Dnes zavedenaacute mezinaacuterodniacute sviacutečka je rovna 11 Hefnerovy sviacutečky

Heliakiekyacute vyacutechod a zaacutepad Heliakickyacute vyacutechod je okamžik kdy se po prveacute během roku vynořiacute hvězda v ranniacutem soumraku před vyacutechodem SlunceH zaacutepad je okamžik kdy hvězdu naposled spatřiacuteme ve večerniacutem soushymraku po zaacutepadu Slunce H v i z jsou způsobeny zdaacutenlivyacutem pohybem Slunce mezi hvězdami

Heliocentrickeacute souřadnice jsou souřadnice vztaženeacute na střed Slunce jako počaacutetek Jejich zaacutekladem je bud světovyacute rovniacutek ekliptika slunečniacute rovniacutek nebo galaktickyacute rovniacutek Pak mluviacuteme o heliocentrickyacutech souřadshyniciacutech rovniacutekovyacutech aacutetd

Helio^raf mdash slunoměr přiacutestroj k určeniacute doby svitu slunečniacuteho H lavniacute soushyčaacutestiacute je skleněnaacute koule kteraacute působiacute jako spojnaacute čočka a vytvaacuteřiacute obraz Slunce na papiacuteroveacutem proužku Tento obraz postupuje během postupu Slunce po obloze a vypaluje v něm stopu z jejiacutež deacutelky je možno určitiacute dobu slunečniacuteho svitu

Heliografickeacute souřaduice Pro orientaci na povrchu Slunce sloužiacute helio- grafickaacute deacutelka a šiacuteřka označovaneacute od zaacutekl poledniacuteku směrem rotace

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

0degmdash 360deg a od rovniacuteku k poacutelům 0degmdash 90deg Zaacutekladniacutem poledniacutekeacutem jest onen jenž prošel ve svět poledni 1 1 1854 (2398220 0 jul d) vyacutestupnyacutem uzlem sluneč rovniacuteku Počaacutetky jednotlivyacutech rotaciacute udaacutevaacute v ročenkaacutech Carringtonova řada-synod otoček

Heliometr je přiacutestroj bull sloužiacuteciacute k velmipřesneacutemu měřeniacute většiacutech vzdaacutelenostiacute na nebi Objektiv dalekohledu je rozpůlen a jeho poloviny se dajiacute vzaacute shyjemně posouvati mikrometrickyacutem šroubem V ohniskoveacute rovině vznikaacute dvojityacute obraz na př Slunce (odtud naacutezev) z jejichž splynutiacute a vnějšiacuteho dotyku lze na mxkromětrickeacutem šroubu určiti uacutehlovyacute průměr Slunce Užiacuteval se dřiacuteve k různyacutem měřeniacute hvězd i Slunce Dnes j ej nahradila fo toshygrafie

Helioskop nebohelioskopickyacute okulaacuter je zařiacutezeniacute k zeslabeniacute slunečniacuteho světla při pozorovaacuteniacute dalekohledem Děje se tak bud odrazem na skle a temnyacutem filtrem (Herschel) nebo leacutepe polarisaciacute světla (Golzi)

Heliostat je zrcadlo nebo soustava zrcadel vrhajiacuteciacute- slunečniacute světlo (po přbull hvězd) určityacutem směrem Jeho dokonalejšiacute formou je siderostat a coelostat

(v t)Heliotrop je zrcadlovyacute přiacutestroj vynalezenyacute Gaussem sloužiacuteciacute k vrhaacuteniacute slushy

nečniacutech paprsků na velkou vzdaacutelenost a přesně volenyacutem směrem Sloužiacute k signalisaci při geodetickyacutech měřeniacutech

Hemisfeacutera (polokoule) Naacutezvu hemisfeacutery užiacutevaacute se v zeměpisu i astronomii Na př zemskyacute rovniacutek děliacute Zemi na severniacute a jižniacute hemisfoacuteru Greenwichshyskyacute poledniacutek ji děliacute na h vyacutechodniacute a zaacutepadniacute

Hercules souhvězdiacute severniacute oblohy a Her čti alfa HerculisHidalgo (944) je malaacute planeta velm i maleacute hvězdneacute velikosti 171 vyacuteznačnaacute

tiacutem že je jiacute poloosa je delšiacute než poloosa Jupitera totiž a = 57999 obiacutehaacute v době 1397 let a meacute neobyčejně excentrickou draacutehu e = 0657 jež se tedy svyacutem tvarem bliacutežiacute drahaacutem kometaacuterniacutem

Hilda (153) planetoida středniacute hv velikosti 126 dosahujiacuteciacute 73 v přiacutezniveacute opposici maacute středniacute denniacute pohyb přibližně 82 pohybu Jupitera 450039 = = 15x299lŽ8 + 1347) takžepo třech oběziacutech H ildy a dvou oběziacutech Jupitera se opakujiacute tyteacutež vzaacutejemneacute polohy k Slunci a Jupiterovi Plane- toidy majiacuteciacute- přibližně stejnou dobu oběhu tvořiacute skupinu Hilda-typusldquo

Hledač je malyacute dalekohled slabeacuteho zvětšeniacute a velkeacuteho zorneacuteho pole postashyvenyacute rovnoběžně s velkyacutem dalekohledem Je opatřen vlaacuteknovyacutem křiacutežem na kteryacute přivedeme obrazhvězdy a kterou pak spatřiacuteme i v maleacutem zorneacutem poli velkeacuteho dalekohledu

Hledač komet j e dalekohled středniacute velikosti (10 až 20 cm průměru) opatřenyacute slabě zvětšujiacuteciacutem okulaacuterem s velkyacutem zornyacutem polem Sloužiacute k hledaacuteniacute komet a byacutevaacute k tomu uacutečelu zvlaacuteště montovaacuten

Hmota vzdušnaacute mdash oblast v ovzdušiacute v němž maacute vzduch tyteacutež vlastnosti Různeacute vzdušneacute hmoty jsou odděleny frontami V t Vzdušneacute hmoty děliacuteme dle jejich vlastnostiacute dle teploty ve volneacutem ovzdušiacute a jejiacutem uacutebytku s vyacuteškou na studeneacute a tepleacute dle původu odkud postupujiacute na arktickeacute polaacuterniacute subtropickeacute a tyto daacutele na maritimni nebo kontinentaacutelniacute dle toho postupujiacute-li od moře nebo z pevniny

Hmota vzdušnaacute nebo teacutež ekvivalentniacute draacuteha je araacuteha paprsku světelneacuteho ve vzduchu tlaku 760 mm H g a teploty 0deg C na ktereacute paprsek potkaacute stejnyacute počet molekul jako na skutečneacute draacuteze v zemskeacute atmosfeacuteře Ztraacuteta světla (monochromatickeacuteho) vyjaacutedřenaacute Ve hvězdnyacutech třiacutedaacutech je přiacutemo uacuteměrnaacute vzdušneacute hmotě Vzdušnaacute hmota zaacutevisiacute na zenitniacute vzdaacutelenosti paprsku V zenitu je v-h 8 km a u obzoru ca 310 km pro pozorovaciacute miacutesto na hladině moře

Mars podle fotografie ze dne 22 řiacutejna 1941

Duhovyacute zaacuteliv na Měsiacuteci Fotografie z 25 května 1942 o 21 hod 31 min stř času z hvězdaacuterny Českeacute astronomickeacute společnosti na Petřiacuteně

Josef Klepešta

Tobias Mayer Nurnberg Duhovyacute zaacuteliv na Měsiacuteci (Sinus Iriďum) Kresba z noci na 16 duben 1750

Fotografie Marsu za oposice roku 1941

V podzimniacutech měsiacuteciacutech minuleacuteho roku zvětšoval se zdaacutenlivyacute průměr planety Marsu až na uacutehel teacuteměř 23 Použil jsem teacuteto vyacutehodneacute přiacuteležitosti k opakovaacuteniacute pokusu o fotografii planety a to poněkud s lepšiacutem zdarem než tomu bylo v roce předminuleacutem Exponoval jsem v několika tyacutednech kolem oposice teacuteměř padesaacutet negativů a to v maleacute komoře Kine-Exakta za positivniacutem zvětšoshyvaciacutem systeacutemem vloženyacutem do ohniska velikeacuteho dalekohledu na Petřiacuteně Na negativu měřiacute obraz Marsu 15 mm ale snese dodashytečneacute pěti- až desetinaacutesobneacute zvětšeniacute Zvětšeneacute obrazy ukazujiacute zřetelně mimo vyacuteraznou polaacuterniacute krajinu takeacute obrysy temnějšiacutech i jasnyacutech skvrn Tyto podrobnosti jsou sice velmi zřetelneacute ale přece jemneacute tak že jejich reprodukce siacuteťkovyacutem štočkem neniacute dobře možnaacute Proto jsem svěřil dva sniacutemky planety Marsu panu Karlu Č a c k eacute m u kteryacute ovlaacutedaacute znamenitě kresbu tušiacute Po pečlishyveacute prohliacutedce fotografiiacute vykreslil pan Č a c k yacute jejich podobu na předlohy z nichž jsou naše obrazy reprodukovaacuteny Obrazy snad postraacutedajiacute jemneacute podrobnosti ktereacute oko u velikeacuteho dalekohledu rozeznaacutevalo ale při posuzovaacuteniacute sniacutemků nutno vziacuteti v uacutevahu že pro lepšiacute fotografickyacute vyacutesledek je použitaacute optika osmipalcoveacuteho dalekohledu ještě malaacute Naproti tomu poskytuje i tento vyacutesledek spolehlivyacute uacutedaj o poloze většiacutech temnyacutech ploch na planetě Na sniacutemku z 18 srpna je naacutepadnyacutem troacutejbokyacute tvar Syrtis Major a na sniacutemku z 2 řiacutejna Margaritifer Sinus se světlou Hellas (viz přiacuteloha)

v I

Drobneacute zpraacutevy

Podstata fakuliacute a jejich granulace Třebaže neniacute zvlaacutešť nesnadneacute poshyzorovali na slunečniacutem kotouči fakule patřiacute přesto k nejmeacuteně prozkoumashynyacutem jevům na povrchu Slunce Jejich podstata zůstaacutevaacute nerozřešena od poshyčaacutetku stoletiacute kdy byly poklaacutedaacuteny za jasneacute mraky kteryacutemi je ve středu slunečniacuteho kotouče viděti granulace jsou-li na okraji nikoliv V novějšiacute době jsou stejneacuteho naacutezoru A b e t t i a P l a s k e t t kteryacute poznamenaacutevaacute že ve fakuliacutech neniacute granulace U n s o 1 d tvrdiacute podle dobreacute viditelnosti granulace v oblastech zaujatyacutech fakulemi v bliacutezkosti skvrn že se fakule a granulace navzaacutejem překryacutevaacute Důkaz by podala fotometrickaacute proměřeniacute granulace v paacutesmech fakuliacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutem povrchem Tato metoda naraacutežiacute na obtiacutežneacute technickeacute překaacutežky Stejnou otaacutezku řešil P t e n B r u g - g e n c a t e v Potsdamu rozdiacutelnou cestou Na sniacutemciacutech slunečniacuteho povrchu vykonanyacutech za vyacutebornyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek objevujiacute se dva druhy granulace granulace fakuliacute (Packelgranulen) a granulace fotosfeacutery Fa- kuloveacute granuly jsou ihned naacutepadneacute svyacutem velkyacutem kontrastem Přesnějšiacute rozděleniacute daacutevaacute středniacute doba trvaacuteniacute Pro granuly fotosfeacutery je řaacutedově 2 min

kdežto granuly fakuliacute majiacute trvaacuteniacute řaacutedově 1 hod granulace tohoto druhu je viditelnaacute jen na sniacutemciacutech vykonanyacutech za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacutenek Granulace fotosfeacutery je naproti tomu viděti i po celeacute tyacutedny nebo měsiacutece na slunečniacutem kotouči Bruggencate podle svyacutech pozorovaacuteniacute takeacute udaacutevaacute že ojediněleacute fotosfeacuterickeacute granuly obvykleacute velikosti 1mdash 2 lze pozorovati na stejnyacutech miacutestech i celou hodinu nezměněneacute Z P

Pozorovaacuteniacute uacuteplneacuteho měsiacutečniacuteho zatměniacute z 23 dubna 1942 Toto zashytměniacute bylo s dobryacutem uacutespěchem pozorovaacuteno v Berlinu Zde pozoroval malyacutem dalekohledem o 0 obj 30 mm zv 20kraacutet takeacute Dr Buchar kteryacute v Beob Zirk der AN Nr 7 udaacutevaacute vstup a vyacutestup jednotlivyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů do zemskeacuteho stiacutenu doby jsou v SČ

Vyacutestup- 3III

Vstup VyacutestupI kontakt 22 h 309 m -- 2III m kontakt 1 h 102Aristarchus 22 399 Aristarchus 1 224Kepler 22 444 TychoI 1 329Ooppernicus I 22 512 Tycho I I 1 340Coppernicus I I 22 527 Mare CrisiumTychoI 23 82 (střed) 2 79Tycho I I 23 100 IV kontakt 2 110Mare Crisium

(střed) 23 244II kontakt 23 324

Rovněž udaacutevaacute barvu stiacutenu uprostřed totality byla barva měsiacutečniacuteho kotouče červenavě žlutaacute až měděnaacute (moře zůstala dobře viditelnaacute) po totashylitě již nebyla pozorovaacutena zelenaacute obruba stiacutenu kteryacute byl na počaacutetku pope- lavě šedyacute později červenyacute jako barva mědi

Z Babelsbergu oznamuje N Richter že vyacutehodneacute pozorovaciacute podmiacutenky byly hlavně využity k fotometrickyacutem pozorovaacuteniacutem Po prveacute bylo s uacutespěchem použito noveacuteho k těmto uacutečelům zvlaacutešť sestrojeneacuteho fotometru s přesnostiacute 03 m Celkovaacute amplituda rozdiacutelu jasnosti mezi Měsiacutecem před zatměniacutem a při totalitě byla 125 m Pokles jasnosti od začaacutetku totality do jejiacuteho středu 25 m Vliv polostiacutenu nebyl většiacute než 05 m Z P

V Moravskeacute Ostravě mohl jsem pozorovati zatměniacute jen po několik vteřin Měsiacutec nebyl uacuteplně tmavyacute nyacutebrž bylo viděti jeho obrysy jako při noveacutem srpku je viditelnyacute staryacute Měsiacutec Barva stiacutenem pokryteacuteho kotouče byla měděnaacute (narudlaacute) B Čurda-Lipovskyacute

Koliacutesaacuteniacute ultrafialoveacuteho slunečniacuteho zaacuteřeniacute Ročniacute průběh ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byl sledovaacuten už dřiacuteve podle P e t t i t o v yacute c h thermoelektrickyacutech měřeniacute Maximum připadaacute na střed ledna kdy je takeacute nejčistšiacute atmosfeacutera a tudiacutež nejmenšiacute absorbce minimum naacutesleduje 6 měsiacuteců později v polovině července Nevyplyacutevaacute žaacutednaacute souvislost ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute se slunečniacute aktivitou neboť se extreacutemy obou jevů časově nekryjiacute Maxima nebo minima slunečniacutech skvrn se s ultrafialovyacutem zaacuteřeniacutem rozchaacutezejiacute podle F B a u e r a o 1mdash 15 roku u solaacuterniacute konstanty je tomu tak asi o 2 roky Rozdiacutelnost chovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute je důkazem že na zemshyskeacutem povrchu naměřeneacute hodnoty ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute nejsou původniacute nyacutebrž porušeny vlivem atmosfeacuterickyacutech činitelů Souvislost solaacuterniacute konstanty s tlakem vzduchu vypracoval C 1 a y t o n ve sveacute teorii ověřeneacute pozorovaacuteshyniacutem ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech se tlak vzduchu chovaacute paralelně se solaacuterniacute konshystantou na rovniacuteku antiparalelně ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech při zvětšovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty tlak a vlhkost vzduchu stoupaacute a propustnost pro ultrafialoveacute zaacuteřeniacute klesaacute Z P

Ověřeniacute pulsačniacute teorie pozorovaacuteniacutem Naacutevrh na přezkoušeniacute pulsačniacute teorie pochaacuteziacute od Baadeho a Bottlingera Integrujeme-li křivku radiaacutelniacute

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Duhovyacute zaacuteliv na Měsiacuteci Fotografie z 25 května 1942 o 21 hod 31 min stř času z hvězdaacuterny Českeacute astronomickeacute společnosti na Petřiacuteně

Josef Klepešta

Tobias Mayer Nurnberg Duhovyacute zaacuteliv na Měsiacuteci (Sinus Iriďum) Kresba z noci na 16 duben 1750

Fotografie Marsu za oposice roku 1941

V podzimniacutech měsiacuteciacutech minuleacuteho roku zvětšoval se zdaacutenlivyacute průměr planety Marsu až na uacutehel teacuteměř 23 Použil jsem teacuteto vyacutehodneacute přiacuteležitosti k opakovaacuteniacute pokusu o fotografii planety a to poněkud s lepšiacutem zdarem než tomu bylo v roce předminuleacutem Exponoval jsem v několika tyacutednech kolem oposice teacuteměř padesaacutet negativů a to v maleacute komoře Kine-Exakta za positivniacutem zvětšoshyvaciacutem systeacutemem vloženyacutem do ohniska velikeacuteho dalekohledu na Petřiacuteně Na negativu měřiacute obraz Marsu 15 mm ale snese dodashytečneacute pěti- až desetinaacutesobneacute zvětšeniacute Zvětšeneacute obrazy ukazujiacute zřetelně mimo vyacuteraznou polaacuterniacute krajinu takeacute obrysy temnějšiacutech i jasnyacutech skvrn Tyto podrobnosti jsou sice velmi zřetelneacute ale přece jemneacute tak že jejich reprodukce siacuteťkovyacutem štočkem neniacute dobře možnaacute Proto jsem svěřil dva sniacutemky planety Marsu panu Karlu Č a c k eacute m u kteryacute ovlaacutedaacute znamenitě kresbu tušiacute Po pečlishyveacute prohliacutedce fotografiiacute vykreslil pan Č a c k yacute jejich podobu na předlohy z nichž jsou naše obrazy reprodukovaacuteny Obrazy snad postraacutedajiacute jemneacute podrobnosti ktereacute oko u velikeacuteho dalekohledu rozeznaacutevalo ale při posuzovaacuteniacute sniacutemků nutno vziacuteti v uacutevahu že pro lepšiacute fotografickyacute vyacutesledek je použitaacute optika osmipalcoveacuteho dalekohledu ještě malaacute Naproti tomu poskytuje i tento vyacutesledek spolehlivyacute uacutedaj o poloze většiacutech temnyacutech ploch na planetě Na sniacutemku z 18 srpna je naacutepadnyacutem troacutejbokyacute tvar Syrtis Major a na sniacutemku z 2 řiacutejna Margaritifer Sinus se světlou Hellas (viz přiacuteloha)

v I

Drobneacute zpraacutevy

Podstata fakuliacute a jejich granulace Třebaže neniacute zvlaacutešť nesnadneacute poshyzorovali na slunečniacutem kotouči fakule patřiacute přesto k nejmeacuteně prozkoumashynyacutem jevům na povrchu Slunce Jejich podstata zůstaacutevaacute nerozřešena od poshyčaacutetku stoletiacute kdy byly poklaacutedaacuteny za jasneacute mraky kteryacutemi je ve středu slunečniacuteho kotouče viděti granulace jsou-li na okraji nikoliv V novějšiacute době jsou stejneacuteho naacutezoru A b e t t i a P l a s k e t t kteryacute poznamenaacutevaacute že ve fakuliacutech neniacute granulace U n s o 1 d tvrdiacute podle dobreacute viditelnosti granulace v oblastech zaujatyacutech fakulemi v bliacutezkosti skvrn že se fakule a granulace navzaacutejem překryacutevaacute Důkaz by podala fotometrickaacute proměřeniacute granulace v paacutesmech fakuliacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutem povrchem Tato metoda naraacutežiacute na obtiacutežneacute technickeacute překaacutežky Stejnou otaacutezku řešil P t e n B r u g - g e n c a t e v Potsdamu rozdiacutelnou cestou Na sniacutemciacutech slunečniacuteho povrchu vykonanyacutech za vyacutebornyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek objevujiacute se dva druhy granulace granulace fakuliacute (Packelgranulen) a granulace fotosfeacutery Fa- kuloveacute granuly jsou ihned naacutepadneacute svyacutem velkyacutem kontrastem Přesnějšiacute rozděleniacute daacutevaacute středniacute doba trvaacuteniacute Pro granuly fotosfeacutery je řaacutedově 2 min

kdežto granuly fakuliacute majiacute trvaacuteniacute řaacutedově 1 hod granulace tohoto druhu je viditelnaacute jen na sniacutemciacutech vykonanyacutech za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacutenek Granulace fotosfeacutery je naproti tomu viděti i po celeacute tyacutedny nebo měsiacutece na slunečniacutem kotouči Bruggencate podle svyacutech pozorovaacuteniacute takeacute udaacutevaacute že ojediněleacute fotosfeacuterickeacute granuly obvykleacute velikosti 1mdash 2 lze pozorovati na stejnyacutech miacutestech i celou hodinu nezměněneacute Z P

Pozorovaacuteniacute uacuteplneacuteho měsiacutečniacuteho zatměniacute z 23 dubna 1942 Toto zashytměniacute bylo s dobryacutem uacutespěchem pozorovaacuteno v Berlinu Zde pozoroval malyacutem dalekohledem o 0 obj 30 mm zv 20kraacutet takeacute Dr Buchar kteryacute v Beob Zirk der AN Nr 7 udaacutevaacute vstup a vyacutestup jednotlivyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů do zemskeacuteho stiacutenu doby jsou v SČ

Vyacutestup- 3III

Vstup VyacutestupI kontakt 22 h 309 m -- 2III m kontakt 1 h 102Aristarchus 22 399 Aristarchus 1 224Kepler 22 444 TychoI 1 329Ooppernicus I 22 512 Tycho I I 1 340Coppernicus I I 22 527 Mare CrisiumTychoI 23 82 (střed) 2 79Tycho I I 23 100 IV kontakt 2 110Mare Crisium

(střed) 23 244II kontakt 23 324

Rovněž udaacutevaacute barvu stiacutenu uprostřed totality byla barva měsiacutečniacuteho kotouče červenavě žlutaacute až měděnaacute (moře zůstala dobře viditelnaacute) po totashylitě již nebyla pozorovaacutena zelenaacute obruba stiacutenu kteryacute byl na počaacutetku pope- lavě šedyacute později červenyacute jako barva mědi

Z Babelsbergu oznamuje N Richter že vyacutehodneacute pozorovaciacute podmiacutenky byly hlavně využity k fotometrickyacutem pozorovaacuteniacutem Po prveacute bylo s uacutespěchem použito noveacuteho k těmto uacutečelům zvlaacutešť sestrojeneacuteho fotometru s přesnostiacute 03 m Celkovaacute amplituda rozdiacutelu jasnosti mezi Měsiacutecem před zatměniacutem a při totalitě byla 125 m Pokles jasnosti od začaacutetku totality do jejiacuteho středu 25 m Vliv polostiacutenu nebyl většiacute než 05 m Z P

V Moravskeacute Ostravě mohl jsem pozorovati zatměniacute jen po několik vteřin Měsiacutec nebyl uacuteplně tmavyacute nyacutebrž bylo viděti jeho obrysy jako při noveacutem srpku je viditelnyacute staryacute Měsiacutec Barva stiacutenem pokryteacuteho kotouče byla měděnaacute (narudlaacute) B Čurda-Lipovskyacute

Koliacutesaacuteniacute ultrafialoveacuteho slunečniacuteho zaacuteřeniacute Ročniacute průběh ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byl sledovaacuten už dřiacuteve podle P e t t i t o v yacute c h thermoelektrickyacutech měřeniacute Maximum připadaacute na střed ledna kdy je takeacute nejčistšiacute atmosfeacutera a tudiacutež nejmenšiacute absorbce minimum naacutesleduje 6 měsiacuteců později v polovině července Nevyplyacutevaacute žaacutednaacute souvislost ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute se slunečniacute aktivitou neboť se extreacutemy obou jevů časově nekryjiacute Maxima nebo minima slunečniacutech skvrn se s ultrafialovyacutem zaacuteřeniacutem rozchaacutezejiacute podle F B a u e r a o 1mdash 15 roku u solaacuterniacute konstanty je tomu tak asi o 2 roky Rozdiacutelnost chovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute je důkazem že na zemshyskeacutem povrchu naměřeneacute hodnoty ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute nejsou původniacute nyacutebrž porušeny vlivem atmosfeacuterickyacutech činitelů Souvislost solaacuterniacute konstanty s tlakem vzduchu vypracoval C 1 a y t o n ve sveacute teorii ověřeneacute pozorovaacuteshyniacutem ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech se tlak vzduchu chovaacute paralelně se solaacuterniacute konshystantou na rovniacuteku antiparalelně ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech při zvětšovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty tlak a vlhkost vzduchu stoupaacute a propustnost pro ultrafialoveacute zaacuteřeniacute klesaacute Z P

Ověřeniacute pulsačniacute teorie pozorovaacuteniacutem Naacutevrh na přezkoušeniacute pulsačniacute teorie pochaacuteziacute od Baadeho a Bottlingera Integrujeme-li křivku radiaacutelniacute

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Tobias Mayer Nurnberg Duhovyacute zaacuteliv na Měsiacuteci (Sinus Iriďum) Kresba z noci na 16 duben 1750

Fotografie Marsu za oposice roku 1941

V podzimniacutech měsiacuteciacutech minuleacuteho roku zvětšoval se zdaacutenlivyacute průměr planety Marsu až na uacutehel teacuteměř 23 Použil jsem teacuteto vyacutehodneacute přiacuteležitosti k opakovaacuteniacute pokusu o fotografii planety a to poněkud s lepšiacutem zdarem než tomu bylo v roce předminuleacutem Exponoval jsem v několika tyacutednech kolem oposice teacuteměř padesaacutet negativů a to v maleacute komoře Kine-Exakta za positivniacutem zvětšoshyvaciacutem systeacutemem vloženyacutem do ohniska velikeacuteho dalekohledu na Petřiacuteně Na negativu měřiacute obraz Marsu 15 mm ale snese dodashytečneacute pěti- až desetinaacutesobneacute zvětšeniacute Zvětšeneacute obrazy ukazujiacute zřetelně mimo vyacuteraznou polaacuterniacute krajinu takeacute obrysy temnějšiacutech i jasnyacutech skvrn Tyto podrobnosti jsou sice velmi zřetelneacute ale přece jemneacute tak že jejich reprodukce siacuteťkovyacutem štočkem neniacute dobře možnaacute Proto jsem svěřil dva sniacutemky planety Marsu panu Karlu Č a c k eacute m u kteryacute ovlaacutedaacute znamenitě kresbu tušiacute Po pečlishyveacute prohliacutedce fotografiiacute vykreslil pan Č a c k yacute jejich podobu na předlohy z nichž jsou naše obrazy reprodukovaacuteny Obrazy snad postraacutedajiacute jemneacute podrobnosti ktereacute oko u velikeacuteho dalekohledu rozeznaacutevalo ale při posuzovaacuteniacute sniacutemků nutno vziacuteti v uacutevahu že pro lepšiacute fotografickyacute vyacutesledek je použitaacute optika osmipalcoveacuteho dalekohledu ještě malaacute Naproti tomu poskytuje i tento vyacutesledek spolehlivyacute uacutedaj o poloze většiacutech temnyacutech ploch na planetě Na sniacutemku z 18 srpna je naacutepadnyacutem troacutejbokyacute tvar Syrtis Major a na sniacutemku z 2 řiacutejna Margaritifer Sinus se světlou Hellas (viz přiacuteloha)

v I

Drobneacute zpraacutevy

Podstata fakuliacute a jejich granulace Třebaže neniacute zvlaacutešť nesnadneacute poshyzorovali na slunečniacutem kotouči fakule patřiacute přesto k nejmeacuteně prozkoumashynyacutem jevům na povrchu Slunce Jejich podstata zůstaacutevaacute nerozřešena od poshyčaacutetku stoletiacute kdy byly poklaacutedaacuteny za jasneacute mraky kteryacutemi je ve středu slunečniacuteho kotouče viděti granulace jsou-li na okraji nikoliv V novějšiacute době jsou stejneacuteho naacutezoru A b e t t i a P l a s k e t t kteryacute poznamenaacutevaacute že ve fakuliacutech neniacute granulace U n s o 1 d tvrdiacute podle dobreacute viditelnosti granulace v oblastech zaujatyacutech fakulemi v bliacutezkosti skvrn že se fakule a granulace navzaacutejem překryacutevaacute Důkaz by podala fotometrickaacute proměřeniacute granulace v paacutesmech fakuliacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutem povrchem Tato metoda naraacutežiacute na obtiacutežneacute technickeacute překaacutežky Stejnou otaacutezku řešil P t e n B r u g - g e n c a t e v Potsdamu rozdiacutelnou cestou Na sniacutemciacutech slunečniacuteho povrchu vykonanyacutech za vyacutebornyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek objevujiacute se dva druhy granulace granulace fakuliacute (Packelgranulen) a granulace fotosfeacutery Fa- kuloveacute granuly jsou ihned naacutepadneacute svyacutem velkyacutem kontrastem Přesnějšiacute rozděleniacute daacutevaacute středniacute doba trvaacuteniacute Pro granuly fotosfeacutery je řaacutedově 2 min

kdežto granuly fakuliacute majiacute trvaacuteniacute řaacutedově 1 hod granulace tohoto druhu je viditelnaacute jen na sniacutemciacutech vykonanyacutech za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacutenek Granulace fotosfeacutery je naproti tomu viděti i po celeacute tyacutedny nebo měsiacutece na slunečniacutem kotouči Bruggencate podle svyacutech pozorovaacuteniacute takeacute udaacutevaacute že ojediněleacute fotosfeacuterickeacute granuly obvykleacute velikosti 1mdash 2 lze pozorovati na stejnyacutech miacutestech i celou hodinu nezměněneacute Z P

Pozorovaacuteniacute uacuteplneacuteho měsiacutečniacuteho zatměniacute z 23 dubna 1942 Toto zashytměniacute bylo s dobryacutem uacutespěchem pozorovaacuteno v Berlinu Zde pozoroval malyacutem dalekohledem o 0 obj 30 mm zv 20kraacutet takeacute Dr Buchar kteryacute v Beob Zirk der AN Nr 7 udaacutevaacute vstup a vyacutestup jednotlivyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů do zemskeacuteho stiacutenu doby jsou v SČ

Vyacutestup- 3III

Vstup VyacutestupI kontakt 22 h 309 m -- 2III m kontakt 1 h 102Aristarchus 22 399 Aristarchus 1 224Kepler 22 444 TychoI 1 329Ooppernicus I 22 512 Tycho I I 1 340Coppernicus I I 22 527 Mare CrisiumTychoI 23 82 (střed) 2 79Tycho I I 23 100 IV kontakt 2 110Mare Crisium

(střed) 23 244II kontakt 23 324

Rovněž udaacutevaacute barvu stiacutenu uprostřed totality byla barva měsiacutečniacuteho kotouče červenavě žlutaacute až měděnaacute (moře zůstala dobře viditelnaacute) po totashylitě již nebyla pozorovaacutena zelenaacute obruba stiacutenu kteryacute byl na počaacutetku pope- lavě šedyacute později červenyacute jako barva mědi

Z Babelsbergu oznamuje N Richter že vyacutehodneacute pozorovaciacute podmiacutenky byly hlavně využity k fotometrickyacutem pozorovaacuteniacutem Po prveacute bylo s uacutespěchem použito noveacuteho k těmto uacutečelům zvlaacutešť sestrojeneacuteho fotometru s přesnostiacute 03 m Celkovaacute amplituda rozdiacutelu jasnosti mezi Měsiacutecem před zatměniacutem a při totalitě byla 125 m Pokles jasnosti od začaacutetku totality do jejiacuteho středu 25 m Vliv polostiacutenu nebyl většiacute než 05 m Z P

V Moravskeacute Ostravě mohl jsem pozorovati zatměniacute jen po několik vteřin Měsiacutec nebyl uacuteplně tmavyacute nyacutebrž bylo viděti jeho obrysy jako při noveacutem srpku je viditelnyacute staryacute Měsiacutec Barva stiacutenem pokryteacuteho kotouče byla měděnaacute (narudlaacute) B Čurda-Lipovskyacute

Koliacutesaacuteniacute ultrafialoveacuteho slunečniacuteho zaacuteřeniacute Ročniacute průběh ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byl sledovaacuten už dřiacuteve podle P e t t i t o v yacute c h thermoelektrickyacutech měřeniacute Maximum připadaacute na střed ledna kdy je takeacute nejčistšiacute atmosfeacutera a tudiacutež nejmenšiacute absorbce minimum naacutesleduje 6 měsiacuteců později v polovině července Nevyplyacutevaacute žaacutednaacute souvislost ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute se slunečniacute aktivitou neboť se extreacutemy obou jevů časově nekryjiacute Maxima nebo minima slunečniacutech skvrn se s ultrafialovyacutem zaacuteřeniacutem rozchaacutezejiacute podle F B a u e r a o 1mdash 15 roku u solaacuterniacute konstanty je tomu tak asi o 2 roky Rozdiacutelnost chovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute je důkazem že na zemshyskeacutem povrchu naměřeneacute hodnoty ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute nejsou původniacute nyacutebrž porušeny vlivem atmosfeacuterickyacutech činitelů Souvislost solaacuterniacute konstanty s tlakem vzduchu vypracoval C 1 a y t o n ve sveacute teorii ověřeneacute pozorovaacuteshyniacutem ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech se tlak vzduchu chovaacute paralelně se solaacuterniacute konshystantou na rovniacuteku antiparalelně ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech při zvětšovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty tlak a vlhkost vzduchu stoupaacute a propustnost pro ultrafialoveacute zaacuteřeniacute klesaacute Z P

Ověřeniacute pulsačniacute teorie pozorovaacuteniacutem Naacutevrh na přezkoušeniacute pulsačniacute teorie pochaacuteziacute od Baadeho a Bottlingera Integrujeme-li křivku radiaacutelniacute

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Fotografie Marsu za oposice roku 1941

V podzimniacutech měsiacuteciacutech minuleacuteho roku zvětšoval se zdaacutenlivyacute průměr planety Marsu až na uacutehel teacuteměř 23 Použil jsem teacuteto vyacutehodneacute přiacuteležitosti k opakovaacuteniacute pokusu o fotografii planety a to poněkud s lepšiacutem zdarem než tomu bylo v roce předminuleacutem Exponoval jsem v několika tyacutednech kolem oposice teacuteměř padesaacutet negativů a to v maleacute komoře Kine-Exakta za positivniacutem zvětšoshyvaciacutem systeacutemem vloženyacutem do ohniska velikeacuteho dalekohledu na Petřiacuteně Na negativu měřiacute obraz Marsu 15 mm ale snese dodashytečneacute pěti- až desetinaacutesobneacute zvětšeniacute Zvětšeneacute obrazy ukazujiacute zřetelně mimo vyacuteraznou polaacuterniacute krajinu takeacute obrysy temnějšiacutech i jasnyacutech skvrn Tyto podrobnosti jsou sice velmi zřetelneacute ale přece jemneacute tak že jejich reprodukce siacuteťkovyacutem štočkem neniacute dobře možnaacute Proto jsem svěřil dva sniacutemky planety Marsu panu Karlu Č a c k eacute m u kteryacute ovlaacutedaacute znamenitě kresbu tušiacute Po pečlishyveacute prohliacutedce fotografiiacute vykreslil pan Č a c k yacute jejich podobu na předlohy z nichž jsou naše obrazy reprodukovaacuteny Obrazy snad postraacutedajiacute jemneacute podrobnosti ktereacute oko u velikeacuteho dalekohledu rozeznaacutevalo ale při posuzovaacuteniacute sniacutemků nutno vziacuteti v uacutevahu že pro lepšiacute fotografickyacute vyacutesledek je použitaacute optika osmipalcoveacuteho dalekohledu ještě malaacute Naproti tomu poskytuje i tento vyacutesledek spolehlivyacute uacutedaj o poloze většiacutech temnyacutech ploch na planetě Na sniacutemku z 18 srpna je naacutepadnyacutem troacutejbokyacute tvar Syrtis Major a na sniacutemku z 2 řiacutejna Margaritifer Sinus se světlou Hellas (viz přiacuteloha)

v I

Drobneacute zpraacutevy

Podstata fakuliacute a jejich granulace Třebaže neniacute zvlaacutešť nesnadneacute poshyzorovali na slunečniacutem kotouči fakule patřiacute přesto k nejmeacuteně prozkoumashynyacutem jevům na povrchu Slunce Jejich podstata zůstaacutevaacute nerozřešena od poshyčaacutetku stoletiacute kdy byly poklaacutedaacuteny za jasneacute mraky kteryacutemi je ve středu slunečniacuteho kotouče viděti granulace jsou-li na okraji nikoliv V novějšiacute době jsou stejneacuteho naacutezoru A b e t t i a P l a s k e t t kteryacute poznamenaacutevaacute že ve fakuliacutech neniacute granulace U n s o 1 d tvrdiacute podle dobreacute viditelnosti granulace v oblastech zaujatyacutech fakulemi v bliacutezkosti skvrn že se fakule a granulace navzaacutejem překryacutevaacute Důkaz by podala fotometrickaacute proměřeniacute granulace v paacutesmech fakuliacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutem povrchem Tato metoda naraacutežiacute na obtiacutežneacute technickeacute překaacutežky Stejnou otaacutezku řešil P t e n B r u g - g e n c a t e v Potsdamu rozdiacutelnou cestou Na sniacutemciacutech slunečniacuteho povrchu vykonanyacutech za vyacutebornyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek objevujiacute se dva druhy granulace granulace fakuliacute (Packelgranulen) a granulace fotosfeacutery Fa- kuloveacute granuly jsou ihned naacutepadneacute svyacutem velkyacutem kontrastem Přesnějšiacute rozděleniacute daacutevaacute středniacute doba trvaacuteniacute Pro granuly fotosfeacutery je řaacutedově 2 min

kdežto granuly fakuliacute majiacute trvaacuteniacute řaacutedově 1 hod granulace tohoto druhu je viditelnaacute jen na sniacutemciacutech vykonanyacutech za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacutenek Granulace fotosfeacutery je naproti tomu viděti i po celeacute tyacutedny nebo měsiacutece na slunečniacutem kotouči Bruggencate podle svyacutech pozorovaacuteniacute takeacute udaacutevaacute že ojediněleacute fotosfeacuterickeacute granuly obvykleacute velikosti 1mdash 2 lze pozorovati na stejnyacutech miacutestech i celou hodinu nezměněneacute Z P

Pozorovaacuteniacute uacuteplneacuteho měsiacutečniacuteho zatměniacute z 23 dubna 1942 Toto zashytměniacute bylo s dobryacutem uacutespěchem pozorovaacuteno v Berlinu Zde pozoroval malyacutem dalekohledem o 0 obj 30 mm zv 20kraacutet takeacute Dr Buchar kteryacute v Beob Zirk der AN Nr 7 udaacutevaacute vstup a vyacutestup jednotlivyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů do zemskeacuteho stiacutenu doby jsou v SČ

Vyacutestup- 3III

Vstup VyacutestupI kontakt 22 h 309 m -- 2III m kontakt 1 h 102Aristarchus 22 399 Aristarchus 1 224Kepler 22 444 TychoI 1 329Ooppernicus I 22 512 Tycho I I 1 340Coppernicus I I 22 527 Mare CrisiumTychoI 23 82 (střed) 2 79Tycho I I 23 100 IV kontakt 2 110Mare Crisium

(střed) 23 244II kontakt 23 324

Rovněž udaacutevaacute barvu stiacutenu uprostřed totality byla barva měsiacutečniacuteho kotouče červenavě žlutaacute až měděnaacute (moře zůstala dobře viditelnaacute) po totashylitě již nebyla pozorovaacutena zelenaacute obruba stiacutenu kteryacute byl na počaacutetku pope- lavě šedyacute později červenyacute jako barva mědi

Z Babelsbergu oznamuje N Richter že vyacutehodneacute pozorovaciacute podmiacutenky byly hlavně využity k fotometrickyacutem pozorovaacuteniacutem Po prveacute bylo s uacutespěchem použito noveacuteho k těmto uacutečelům zvlaacutešť sestrojeneacuteho fotometru s přesnostiacute 03 m Celkovaacute amplituda rozdiacutelu jasnosti mezi Měsiacutecem před zatměniacutem a při totalitě byla 125 m Pokles jasnosti od začaacutetku totality do jejiacuteho středu 25 m Vliv polostiacutenu nebyl většiacute než 05 m Z P

V Moravskeacute Ostravě mohl jsem pozorovati zatměniacute jen po několik vteřin Měsiacutec nebyl uacuteplně tmavyacute nyacutebrž bylo viděti jeho obrysy jako při noveacutem srpku je viditelnyacute staryacute Měsiacutec Barva stiacutenem pokryteacuteho kotouče byla měděnaacute (narudlaacute) B Čurda-Lipovskyacute

Koliacutesaacuteniacute ultrafialoveacuteho slunečniacuteho zaacuteřeniacute Ročniacute průběh ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byl sledovaacuten už dřiacuteve podle P e t t i t o v yacute c h thermoelektrickyacutech měřeniacute Maximum připadaacute na střed ledna kdy je takeacute nejčistšiacute atmosfeacutera a tudiacutež nejmenšiacute absorbce minimum naacutesleduje 6 měsiacuteců později v polovině července Nevyplyacutevaacute žaacutednaacute souvislost ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute se slunečniacute aktivitou neboť se extreacutemy obou jevů časově nekryjiacute Maxima nebo minima slunečniacutech skvrn se s ultrafialovyacutem zaacuteřeniacutem rozchaacutezejiacute podle F B a u e r a o 1mdash 15 roku u solaacuterniacute konstanty je tomu tak asi o 2 roky Rozdiacutelnost chovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute je důkazem že na zemshyskeacutem povrchu naměřeneacute hodnoty ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute nejsou původniacute nyacutebrž porušeny vlivem atmosfeacuterickyacutech činitelů Souvislost solaacuterniacute konstanty s tlakem vzduchu vypracoval C 1 a y t o n ve sveacute teorii ověřeneacute pozorovaacuteshyniacutem ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech se tlak vzduchu chovaacute paralelně se solaacuterniacute konshystantou na rovniacuteku antiparalelně ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech při zvětšovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty tlak a vlhkost vzduchu stoupaacute a propustnost pro ultrafialoveacute zaacuteřeniacute klesaacute Z P

Ověřeniacute pulsačniacute teorie pozorovaacuteniacutem Naacutevrh na přezkoušeniacute pulsačniacute teorie pochaacuteziacute od Baadeho a Bottlingera Integrujeme-li křivku radiaacutelniacute

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

kdežto granuly fakuliacute majiacute trvaacuteniacute řaacutedově 1 hod granulace tohoto druhu je viditelnaacute jen na sniacutemciacutech vykonanyacutech za nejpřiacuteznivějšiacutech podmiacutenek Granulace fotosfeacutery je naproti tomu viděti i po celeacute tyacutedny nebo měsiacutece na slunečniacutem kotouči Bruggencate podle svyacutech pozorovaacuteniacute takeacute udaacutevaacute že ojediněleacute fotosfeacuterickeacute granuly obvykleacute velikosti 1mdash 2 lze pozorovati na stejnyacutech miacutestech i celou hodinu nezměněneacute Z P

Pozorovaacuteniacute uacuteplneacuteho měsiacutečniacuteho zatměniacute z 23 dubna 1942 Toto zashytměniacute bylo s dobryacutem uacutespěchem pozorovaacuteno v Berlinu Zde pozoroval malyacutem dalekohledem o 0 obj 30 mm zv 20kraacutet takeacute Dr Buchar kteryacute v Beob Zirk der AN Nr 7 udaacutevaacute vstup a vyacutestup jednotlivyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů do zemskeacuteho stiacutenu doby jsou v SČ

Vyacutestup- 3III

Vstup VyacutestupI kontakt 22 h 309 m -- 2III m kontakt 1 h 102Aristarchus 22 399 Aristarchus 1 224Kepler 22 444 TychoI 1 329Ooppernicus I 22 512 Tycho I I 1 340Coppernicus I I 22 527 Mare CrisiumTychoI 23 82 (střed) 2 79Tycho I I 23 100 IV kontakt 2 110Mare Crisium

(střed) 23 244II kontakt 23 324

Rovněž udaacutevaacute barvu stiacutenu uprostřed totality byla barva měsiacutečniacuteho kotouče červenavě žlutaacute až měděnaacute (moře zůstala dobře viditelnaacute) po totashylitě již nebyla pozorovaacutena zelenaacute obruba stiacutenu kteryacute byl na počaacutetku pope- lavě šedyacute později červenyacute jako barva mědi

Z Babelsbergu oznamuje N Richter že vyacutehodneacute pozorovaciacute podmiacutenky byly hlavně využity k fotometrickyacutem pozorovaacuteniacutem Po prveacute bylo s uacutespěchem použito noveacuteho k těmto uacutečelům zvlaacutešť sestrojeneacuteho fotometru s přesnostiacute 03 m Celkovaacute amplituda rozdiacutelu jasnosti mezi Měsiacutecem před zatměniacutem a při totalitě byla 125 m Pokles jasnosti od začaacutetku totality do jejiacuteho středu 25 m Vliv polostiacutenu nebyl většiacute než 05 m Z P

V Moravskeacute Ostravě mohl jsem pozorovati zatměniacute jen po několik vteřin Měsiacutec nebyl uacuteplně tmavyacute nyacutebrž bylo viděti jeho obrysy jako při noveacutem srpku je viditelnyacute staryacute Měsiacutec Barva stiacutenem pokryteacuteho kotouče byla měděnaacute (narudlaacute) B Čurda-Lipovskyacute

Koliacutesaacuteniacute ultrafialoveacuteho slunečniacuteho zaacuteřeniacute Ročniacute průběh ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute byl sledovaacuten už dřiacuteve podle P e t t i t o v yacute c h thermoelektrickyacutech měřeniacute Maximum připadaacute na střed ledna kdy je takeacute nejčistšiacute atmosfeacutera a tudiacutež nejmenšiacute absorbce minimum naacutesleduje 6 měsiacuteců později v polovině července Nevyplyacutevaacute žaacutednaacute souvislost ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute se slunečniacute aktivitou neboť se extreacutemy obou jevů časově nekryjiacute Maxima nebo minima slunečniacutech skvrn se s ultrafialovyacutem zaacuteřeniacutem rozchaacutezejiacute podle F B a u e r a o 1mdash 15 roku u solaacuterniacute konstanty je tomu tak asi o 2 roky Rozdiacutelnost chovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty a ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute je důkazem že na zemshyskeacutem povrchu naměřeneacute hodnoty ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute nejsou původniacute nyacutebrž porušeny vlivem atmosfeacuterickyacutech činitelů Souvislost solaacuterniacute konstanty s tlakem vzduchu vypracoval C 1 a y t o n ve sveacute teorii ověřeneacute pozorovaacuteshyniacutem ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech se tlak vzduchu chovaacute paralelně se solaacuterniacute konshystantou na rovniacuteku antiparalelně ve vyššiacutech šiacuteřkaacutech při zvětšovaacuteniacute solaacuterniacute konstanty tlak a vlhkost vzduchu stoupaacute a propustnost pro ultrafialoveacute zaacuteřeniacute klesaacute Z P

Ověřeniacute pulsačniacute teorie pozorovaacuteniacutem Naacutevrh na přezkoušeniacute pulsačniacute teorie pochaacuteziacute od Baadeho a Bottlingera Integrujeme-li křivku radiaacutelniacute

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

uacutehrnnou jasnost a ziacuteskaacuteme-li z měřeniacute teplot plošnou jasnost můžeme od- voditi změnu poloměru ve tvaru Je-li pulsačniacute teorie spraacutevnaacute pakobě křivky R mdash i2min i RRmin musiacute miacuteti neustaacutele stejnou faacutezi Toto zkoushymaacuteniacute provedl Bottlinger u Q Geminorum po něm Strohmeier Obě zkoumaacuteniacute však pulsačniacute teorii nepotvrdila Oba badateleacute užili totiž barevnyacutech teploty takže křivka RRmiacuten neodpoviacutedala skutečnyacutem poměrům protože zaacuteřeniacute hvězd se odchyluje od Planckova zaacutekona Becker odvodil empiricky vztah mezi barevnou a zaacuteřivou teplotou takže mohl užiti ve svyacutech zkoumaacuteniacutech z aacute ř i v eacute teploty Zjistil potom že mezi křivkami RRmin a R mdashJBmin neexistuje žaacutednyacute faacutezovyacute posun čiacutemž je pulsačniacute teorie potvrzena Bylo užito 16 proměnnyacutech Negativniacute vyacutesledek byl u SU Cygni a S Sagittae Křivka radiaacutelniacute rychlosti jakož i křivka světelnaacute jeviacute u těchto hvězd takoveacute nepravidelnosti že by se tu dalo použiti jen současně ziacuteskanyacutech veličin

R V

I Kdy co a jak pozorovati

Zaacuteřiacute a řiacutejen 1912

A Slunce

DatumJul

datum2430000

+

0 h SC = 1 h SEC = 2 h SELC Poledniacutek a čas středoevropskyacute obzor + 50deg rovnoběžky

rektascense deklinace hvězdnyacute čas Vyacutechod Praveacutepoledne Zaacutepad Azi-

mut

IX 8 18 28

X 8 18 28

610562056305640565056605

h m s 11 3 41311 39 37312 15 32812 51 49913 28 484 16 6 451

o + 6 1 18 + 2 12 19mdash 1 41 2mdash 5 33 15mdash 9 18 22 mdash 12 49 59

h m s23 5 4175 23 45 7270 24 32791 3 58311 43 23832 22 4936

h m

5 24 5 395 546 9 6 25 6 42

h m s 11 57 50

54 20 50 51 47 44 45 19 43 53

h m18 3118 9 17 47 17 25 17 5 16 45

01009488827671

DatumFys efem Slunce

GeocdeacutelkaSlunce

PoloměrVzdaacutel

odZemě

Apex Země

deacutelka šiacuteřka posuacutehel

astrdeacutelka rektasc dekl

IX 8 18 28

X 8 18 28

O1900 580

2860 1541222

2503

O

+ 72 + 72 + 68 + 63 + 56 + 47

O

+ 227 + 246 + 258 + 264 + 262 + 253

O

164711744518423194082039821393

15 544 15 56915 59616 23 16 51 16 78

100751004810020099920996309935

O

755685369618

105041149212482

O

743284959565

106321168612717

O

+ 2266 + 2336 + 2334 + 2260 + 2115 + 1906

Otočka Slunce č 1191 začiacutenaacute 2210 IX č 1192 začiacutenaacute 1968 X SČSlunce vstupuje do znameniacute Vah dne 23 IX v l ldquoh 17m SEČ Začaacutetek astr

podzimuSlunce vstupuje do znameniacute štiacutera dne 24 X ve 2h 16m SEČ

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

B Měsiacutec

Datum0 h S č= lh S E č=2 h S E L Č Fys efemerida (0 h SČ)

Poledniacutek a čas středoshyevropskyacute obzor + 50deg

rovnoběžky

rektasc deklishynace

para-laxa šiacuteřka deacutelka pos

uacutehelco-

long staacuteřiacute Vyacuteshychod Kulmin Zaacutepad

h m O 1 O O O O d h m h m h mI X 3 4 518 + 17 16 54 20 + 67 + 25 mdash 65 1812 219 23 15 6 157 14 1

8 9 21 + 14 57 55 14 + 24 mdash 34 + 179 2423 269 2 47 10 142 17 3213 13 136 mdash 3 50 57 54 mdash 48 mdash 46 + 233 3034 23 8 29 14 147 19 5118 17 530 mdash 18 38 59 18 mdash 62 mdash 04 00 45 73 14 16 18 495 23 2423 22 428 mdash 8 37 58 31 + 06 + 42 mdash 236 654 123 17 41 23 237 4 428 2 561 + 11 38 55 32 + 64 + 44 mdash 176 1262 173 19 59 2 345 9 50

X 3 7 45 + 1842 54 19 + 50 mdash 11 + 74 1872 223 23 35 6 308 14 178 11 140 + 6 14 56 53 mdash 16 mdash 54 + 244 2482 273 3 49 10 284 16 57

13 15 408 mdash 14 22 59 29 mdash 66 mdash 20 + 134 3093 28 9 55 14 484 19 3518 20 375 mdash 16 15 58 50 mdash 28 + 35 mdash 160 103 78 14 38 19 348 mdash23 1 05 - 2 46 56 39 + 45 + 49 mdash 238 711 128 17 2 23 402 5 2228 5 78 + 18 0 54 25 + 64 + 17 mdash 47 1318 178 19 46 2 484 10 37

c 2 IX 16b 42rn SEČcopy 10IX 16 53 bdquoo 17IX 17 56 bdquo 24 IX 15 34 bdquo

10IX začlunaceč 244

C 2 X l ib 27m SEČcopy 10 X 5 6 bdquoO 16X 23 58 24X 5 5

10X začlunč245

4 IX 7h SEČ Odzemiacute19 IX 4 bdquo Přiacutezemiacute2 X 2 Odzemiacute14 X 6 Přiacutezemiacute29 X 22 bdquo Odzemiacute

C Zatměniacute a zaacutekryty

Dne 10 zaacuteřiacute 1942 nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce u naacutes viditelneacute Elementy zatměniacute jsou tvto Konjunkce v rektascensi Slunce a Měsiacutece

10 IX v 14h 54m 478s SČ

hodinovaacute hodinovaacuterektascense změna deklinace změna

M ěs iacutece l ib 13m 762s +31 14 7 + 6 deg 16 277 mdash 9 579S lunce 11 13 762 + 2 148 + 5 2 04 mdash 568

relat polohy a zm ěn y + 2 8 599 + 1 deg 14 273 bullmdash 9 11

paralaxy poloměryMěsiacutece 56 396 15 256S lu n ce 87 15 531

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Zatměniacute započne dne 10 IX v lSh 57lm SČ a skončiacute v 17b 214rsquoldquo SČ Nej většiacute velikost v slunečniacutech průměrech) == 0523 Zatměniacute je viditelneacute v nej severnějšiacutech čaacutestech Severniacute Ameriky v severniacutem Atlantiku v severniacutem Ledoveacutem moři v Groacutensku v Evropě v Maleacute Asii a v severniacutem Středomořiacute

Jak aebude zatměniacute jev it z Prahy je patrno z připojeneacuteho obraacutezku Plně vytažfenaacute kružnice představuje Slunce čaacuterkovaneacute kružnice polohu Měsiacutece při začaacutetku- zatměniacute v nej většiacute faacutezi a při konci Směr k poacutelu vyznačen šipkou P směr k zenitu při začaacutetku zatměniacute Zz při konci Zk

Pro některaacute naše města bude průběh zatměniacute tento (všechny časy jsou SEČ)

Začaacutetek Plzeň Praha Hradec Kraacuteloveacute Brno Mor OstravaČas 16b 330m 16b 323ldquo 16b 323m 16h 35 lm 16b 338mPos uacutehel od sev 3305deg 3298 3292deg 3298deg 3287degPos uacutehel od Z 2914deg 2909 2902deg 2895deg 2888deg

StředČas 17b 240m 17b 235m 17b 233m 17b 25Zra 17b 24lmvelikost zatm 035 036 037 036 037

KonecČas 18b n8m 18b 1 l5m 18b n ^ m 18b 125trade 18b 113ldquoPos uacutehel od sev 697deg 700deg 702deg 695deg 701degPos uacutehel od Z 29 2deg 300deg 304deg 287deg 301ldquo

Konec zatměniacute je nedlouho před zaacutepadem Slunce

Zaacutekryty (časy T v SEČ platiacute pro Prahu)

Datum hvězda vel faacuteze T SEC a b P | staacuteřiacute

I X 4 130 T a u 55 Rli0

m359 00 + 22 123deg 230

16 24 Ser 50 D 18 392 mdash 14 mdash 04 67 6116 B D mdash 174616deg 66 D (18 414) ( - L 4 ) (mdash 18) (142) 6118 B D mdash 195154deg 65 D 20 572 mdash 12 mdash 07 80 8222 B D mdash 13sect027deg 61 D 0 590 mdash 03 + 05 28 11325 89 Pse 53 R 23 597 mdash 18 + 05 272 15330 89 T a u 58 R 0 169 mdash 01 + 31 209 193

X 6 18 L e o 59 R 4 479 mdash 06 + 27 243 25 57 49 L e o 58 R 4 94 mdash 02 + 10 287 1265

17 B D mdash 175992deg 68 D 19 570 mdash 15 mdash 06 90 7618 B D mdash 146047deg 68 D 22 365 mdash 11 mdash 12 90 8721 29 Pse 52 D 17 566 mdash 06 + 21 45 11621 4 Cet 63 D 21 262 mdash 16 + 06 80 11721 5 Cet 63 D 21 470 mdash 15 + 06 71 11726 48 T a u 64 R 21 511 mdash 05 + 20 247 16726 y Tau 39 D 23 21 mdash 12 + 12 94 16827 y T a u 39 R 0 140 mdash 11 + 21 232 16827 70 T a u 64 R 4 78 mdash 14 + 09 226 16927 T a u 40 D (5 83) (mdash 09) (mdash 39) (137) 17027 T a u 40 R (5 518) (mdash 12) ( + 13) (208) 17027 75 T a u 53 R (5 556) (mdash 07) (mdash 30) (306) 17029 B D + 181349deg 62 R 22 165 + 04 + 25 223 19830 74 G e m 52 R 23 306 mdash 02 + 13 281 208

V Outh

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

D Planety v zaacuteřiacute a řiacutejnu 1942

Měsiacutec Světovaacute půlnoc 0h SČ = l1 SEČ 15deg V Greenw +50deg zš

den oc | a 1 m i d Vyacutechod| Průchod Zaacutepad

h m 0 h m h m h mMerkur

IX 8 12 351 mdash 5 30 + 02 068 62 7 53 13 30 19 718 13 126 10 51 + 04 053 72 8 16 13 27 18 3828 13 308 13 30 + 09 030 86 8 7 13 4 18 1

X 8 13 123 10 34 + 24 003 100 6 42 12 4 17 1618 12 41) 3 54 + 11 016 88 5 11 10 56 16 4128 13 10 4 14 mdash 04 062 66 4 55 10 38 16 21

VenušeIX 8 9 575 + 13 36 mdash 34 095 104 3 41 10 52 18 3

18 10 449 9 21 34 097 102 4 11 11 0 17 4928 11 312 4 40 34 098 102 4 41 11 7 17 33

X 8 12 170 mdash 0 16 34 098 100 5 10 11 13 17 1618 13 29 5 14 34 bull099 100 5 43 11 20 16 5728 13 496 10 3 mdash 35 100 98 612 iacute 11 27 16 42

MarsIX 8 11 391 + 3 13 + 20 100 36 6 14 12 33 18 52

18 12 27 0 36 20 100 36 6 10 12 17 18 2428 12 264 - 2 2 19 100 36 6 7 12 1 17 55

X 8 12 504 4 41 19 100 36 6 5 11 46 17 2718 13 149 7 17 19 100 36 6 1 11 31 17 128 13 398 9 48 + 19 100 36 6 0 11 16 16 32

JupiterI X 8 7 223 + 22 6 mdash 16 m deg t ) 350 0 16 8 16 16 16

18 7 292 21 53 17 252deg 358 23 44 7 43 15 5228 7 353 21 40 18 33deg 367 23 13 7 10 15 7

X 8 7 404 21 30 18 174deg 377 22 40 6 36 14 3218 7 444 21 21 18 315deg 389 22 5 6 0 13 5528 7 472 21 16 mdash 19 95deg 401 21 29 5 24 13 19

SaturnIX 8 4 441 -f-20 26 + 03 4 427 186 21 48 5 38 13 28

18 4 451 20 26 02 ( mdash-187 190 21 9 4 59 12 4928 4 452 20 25 02 192 20 30 4 20 12 10

X 8 4 447 20 23 01 iacute 448 195 19 50 3 40 11 3018 4 443 20 20 01 1mdash 196 199 19 10 2 59 10 4828 4 413 20 15 +00 bull 202 is 3i) 2 18 10 6

UranIX 10 4 10-6 + 20 54 60 mdash 36 21 3 4 56 12 49

26 4 102 20 53 60 _ 36 20 0 3 53 11 46X 12 4 89 20 50 59 mdash 37 18 57 2 49 10 41

28 4 68 20 44 59 mdash 37 1 7 52 1 44 9 36

NeptunIX 10 11 588 + 1 32 7pound mdash 23 6 32 12 43 18 54

26 12 10 1 18 78 _ 23 5 32 11 42 17 52X 12 12 31 1 4 78 _ 23 4 33 10 42 16 51

28 12 52 0 51 78 i 24 3 33 9 41 15 49

) Osy prstenu t) Deacutelka středu

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

E Kalendaacuteř iikazuacute 1942 (SEČ)

Zaacuteřiacute fiiacutejen

Den h m Uacutekazy Den h m Uacutekazy

2 5204

Uran v konj s Měs 52 S Min Algolu

3 17 Jupiter v konj s Měs 35deg S

21 Saturn v konj sMěs 34degS 4 19 Venuše v konj s Xept3 16 42 Posledniacute čtvrt O 0 Uj

4 159 Max 3 Cep 6 1 Mars v konj se Sluncem5 4 260 Začaacutetek zatm I Jup 120 Min L yr6 0 563 Konec zatm I I I Jup 204 Max ltS Cep7 4 551 Začaacutetek zatm I I Jup 7 0 563 Začaacutetek zatm I Jup

103 Titan Y elong 62 Min Algolu9 6 Venuše v konj s Měs

17deg S17 Venuše v konj s r j Vir

01deg J10 05

16 323Max oacute Cep Zač zatm Slunce

9 0 Neptun v konj s Měs 11deg J

16 53 Nov 4 356 Začaacutetek zatm I I Jup11 8 Mars v konj s Měs 12deg J 8 Titan V elong

14 N eptun v kon j s Měs 10 clsquo J 10 Venuše v konj s Měs17 Mars v konj s (iacute V ir 02deg J 14deg J

12 16 Merkur v konj s Měs 60 J 10 1 Mars v konj s Měs 29deg J13 1 417 Začaacutetek zatm I I I Jup 5 6 Nov Drakonidy (y)

4 559 Konec zatm I I I Jup 12 53 Max S Cep14 0 478 Začaacutetek zatm I Jup 238 Min Algolu15 55 Titan Z elong 14 2 497 Začaacutetek zatm I Jup

94 Max lt5 Cep 15 206 Min Algolu11 v Merkur nej v vyacutech elong 16 23 58 Prvniacute čtvrt

265= 17 25 Titan Z elong16 18 392 Zač zaacutekr 24 Sco (50) 142 Max oacute Cep

19 Mars v konj s Nept 05deg J 18 3 Min Algolu17 45 Min Algolu 176 Min Algolu

17 57 Prvniacute čtvrt 19 0 20 Začaacutetek zatm IV Jup20 13 Min Algolu 0 521 Konec zatm I I I Jup

183 Max d Cep 2 349 Konec zatm IV Jup21 2 412 Zač zatm I Jup Cetidy (lt5)

17 Venuše v konj s Leo 21 Orionidv (p)1 J 23 115 Začaacutetek zatm I Jup

22 211 Min Algolu 24 5 5 Uacuteplněk23 8 Neptun v konj se Slunshy 26 1 317 Začaacutetek zatm I I I Jup

cem 4 508 Konec zatni I I I Jup93 Titan V elong 15 Merkur nej v zaacutep elong

14 Min Lyr 184deg17 Podz rovnodennost 20 Uran v konj s Měs 50deg S

24 15 34 Tjplněk 23 21 Zač zaacutekr y Tau23 249 Začaacutetek zatm I I Jup 23 28 Začaacutetek zatm I I Jup

25 181 Min Algola 27 0 Merkur v konj s 44 Vir26 29 Max lt5 Cep 03deg S28 4 346 Začaacutetek zatm I Jup 0 140 Konec zaacutekr y Tau

Zač zaacutekr Tau (40)29 13 Uran v konj s Měs 51J S 5 823 29 Začaacutetek zatm I Jup 5 52 Konec zaacutekr amp1 Tau

30 6 Saturn v konj s Měs 33deg S

7913

Min Algolu Saturn v konj s Měs

Řiacutejen 28 7430deg S

Max d Cep1 43 Titan Z elong 30 1 50 Začaacutetek zatm I Jup

118 Max d Cep 47 Min Algolu2 2 03

11 27Začaacutetek zatm I I Jup Posledniacute čtvrt

31 6 Jupiter v konj s Měs 32deg S

F L

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Zpraacutevy Společnosti

Zaacutepis o valneacute hromadě ČAS za rok 1941 kteraacute byla 16 května 1942 v přednaacuteškoveacute siacuteni Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně za uacutečasti 62 členů Schůze byla raacutedně svolaacutena na 18 hod ježto se však v tuto hodinu neshydostavil stanovami určenyacute počet členů byla valnaacute hromada zahaacutejena miacutestoshypředsedou Dr Novotnyacutem v 18 hodin Předsedajiacuteciacute omluvil nepřiacutetomneacuteho pp předsedu prof Fr Nušla kteryacute dlel mimo Prahu a Ing Dr Jana Šourka kteryacute ochuravěl Daacutele vzpomněl pamaacutetky zesnulyacutech členů jejichž uacutemrtiacute naacutem bylo v roce 1941 oznaacutemeno vzpomiacutenku vyslechli přiacutetomniacute stojiacutece Valneacute hromadě došel pozdravnyacute připiš Astronomickeacute sekce Přiacuterodověd společnosti v Moravskeacute Ostravě kteryacute předseda schůze přečetl a poděkoval přaacutetelům v Mor Ostravě Zaacutepis o minuleacute valneacute hromadě přečetl admin Kadavyacute Zaacutepis byl beze změny schvaacutelen Zpraacutevy funkcionaacuteřů nebyly po naacutevrhu Doc Dr Fr Linka čteny protože byly v plneacutem zněniacute uveřejněny v 5 čiacutesle čas bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Z teacutehož důvodu nebyly čteny zpraacutevy sekciacute Zpraacutevu revisorů uacutečtů přečetl Dr Karel Kuchyňka a po jeho naacutevrhu bylo uděleno pokladniacutekovi i vyacuteboru absolutorium

S t a n o v e n iacute č l e n s k eacute h o p ř iacute s p ě v k u Pan pokladniacutek řed Karel Anděl oznamuje že podle vyhlaacutešky nejvyššiacuteho cenoveacuteho uacuteřadu ze dne 31 ledna 1941 čj 34879-VI-3-1941 o prodejniacutech cenaacutech českeacuteho periodickeacuteho tisku bylo stanoveno pro rok 1942 předplatneacute časopisu Riacuteše hvězdrdquo na K 60mdash ročně jednotlivaacute čiacutesla se prodaacutevajiacute po K 6mdash Vzhledem k tomu navrhuje jednotnyacute členskyacute přiacutespěvek členů řaacutednyacutech v Praze i na venkově na K 60mdash studentskyacute přiacutespěvek na K 40mdash ročně (včetně časopisu) Na dotaz Ing Jar Knotka nebylo-li nějak zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute terminoyaacuteno bylo oznaacutemeno že nikoli a přiacutespěvky schvaacuteleny podle naacutevrhu pana pokladniacuteka

C e n a p r o f Dr F r a n t i š k a N u š l a Po naacutevrhu vyacuteboru byla udělena cena prof Nušla panu Josefu Klepeštovi jako uznaacuteniacute jeho zaacutesluh o naši Společnost a českou astronomii Jmenovanyacute je jedniacutem ze zakladatelů Společnosti od jejiacuteho založeniacute je členem vyacuteboru a plnyacutech 15 let jejiacutem jednatelem

V o l b y v yacute b o r u Předsedou zvolen prof Dr Frant Nušl Do vyacuteboru pp Ing Vaacuteclav Boreckyacute IngC Karel Čackyacute Dr Vlad Guth Doc Dr Frant Link Doc Dr V Nechviacutele řed rada Karel Novaacutek Dr Karel Novotnyacute Alois Vraacutetniacutek Za naacutehradniacuteky profC Jan Bednaacuteř Ing Jaroslav Chvojka Za revisory uacutečtů Dr Karel Kuchyňka Ing Jan Šimaacuteček Naacutevrhů ani doshytazů nebylo proto ukončil předsedajiacuteciacute formaacutelně valnou hromadu a požaacutedal Doc Dr Frant Linka aby přednesl připravenou přednaacutešku o Russellově diagramu vypracovaneacutem členy početniacute sekce ČAS Přednaacuteška byla pozorně vyslechnuta a přednaacutešejiacuteciacutemu poděkovali přiacutetomniacute upřiacutemnyacutem potleskem Po přednaacutešce promiacutetal pan jednatel Klepešta barevneacute sniacutemky z Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze a observatoře na Ondřejově jakož i z jejich okoliacute Kraacutesneacute barevneacute sniacutemky všeobecně překvapily a potěšily přiacutetomneacute bohatostiacute zaacuteběrů a hrou barev Valnaacute hromada byla ukončena v 19 hod 15 min Kadavyacute

Ustavujiacuteciacute schůze vyacuteboru byla 16 května 1942 v 19 hod 20 min v klushybovně Lidoveacute hvězdaacuterny za uacutečasti 14 členů vyacuteboru Bylo usneseno aby funkce ve vyacuteboru zůstaly obsazeny jako v roce 1941 takže I miacutestopředsedou zůstaacutevaacute Ing Dr Jan Šourek II miacutestopředsedou Dr Karel Novotnyacute jednatelem Josef Klepešta pokladniacutekem řed Karel Anděl knihovniacutekem Ing Jaroslav Chvojka Po přaacuteniacute pana Klepešty zvolen pan Jar Vlček IL jedshynatelem

Do Společnosti bylo přijato 30 novyacutech členů Karel Bolomskyacute odb učitel Praha Jar Dorňaacutek fin komisař Praha Dr Julius Fiedler profesor

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

něm univ Praha Jan Franta t uacuteř Rokycany Ing Karel Graulich Kladshyno Josef Chalupskyacute abit Uher Brod Jason Charous soustruž Kladno Josef Imramovskyacute fot Hlinsko Emil Karban stroj zaacutem Postelberg Jiři Kluzaacutek stud Benešov Frant Kraacutel uacuteř v v Modřany Bol Kraacutetkyacute spraacutevce tov Praha Zbyněk Kraacutetkyacute mech Praha Jar Krupař stud Praha MUC Jar Kysela Praha Frant Lunga stud Mistřiacuten Mil Mashylinek stud Praha Zdeněk Malčiacutek t uacuteř Přerov Kr Karel Martiacutenek Prashyha Prof Vil Mlejnek Praha Karel Oulehla Jaroslavice Jar Stehliacutek stud Praha Alois Svoboda stud Stavěšice Jar Šroub techn uacuteř Fryacutedek Ing Jan Valniacuteček Praha Leo Veselskyacute berniacute taj Praha Ing Boř Volnyacute Brno Ing Josef Voraacuteček Praha Vaacuteclav Vořiacutešek stud Hradec Kraacuteloveacute Ant Zbytek Brno Všechny viacutetaacuteme k radostneacute spolupraacuteci

Zaplatili jste již členskeacute přiacutespěvky a předplatneacute K 1 zaacuteřiacute budou rozeslaacuteny upomiacutenky všem dlužniacutekům Upozorňujeme že nepořaacutednyacutem platishyčům bude zastavena expedice časopisu

Žaacutedost administraacutetorova k členstvu Počet členstva rychle vzrůstaacute a tiacutem roste takeacute agenda Společnosti Abynevaacutezla praacutece v administraci 1 pište dopisy co nejstručněji 2 podepište se čitelně a napište na každou objedshynaacutevku dotaz či dopis plnou adresu Na složenkaacutech poznamenejte vždy nač nebo zač platiacutete Odborneacute dotazy řiďte přiacutemo na adresy předsedů sekciacute (jsou uvedeny na obaacutelkaacutech časopisu)

Zpraacuteva redakčniacute Na žaacutedost čtenaacuteřů našeho časopisu kteřiacute si sklaacutedajiacute ze zadniacutech stran obaacutelek atlas proměnnyacutech hvěEd opakujeme mapku z textu předešleacuteho čiacutesla na obaacutelce t č mdash V kursu amateacuterskeacuteho broušeniacute zrcadel budeme pokračovati přiacuteštiacutem čiacuteslem

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute Planetaacuterniacute sekce v roce 1941 jsou velmi zajiacuteshymaveacute 186 obraacutezků planety Marta tvořiacute v celku bohatyacute srovnaacutevaciacute materiaacutel ze ktereacuteho bude možno odvoditi jednak vzhled a hlavně temnost jednotlishyvyacutech krajin teacuteto planety jednak zaacutevislosti ve viditelnosti teacutehož objektu různyacutemi průměry a typy dalekohledu jakož i různyacutemi pozorovateli Amashyteacuteři kteřiacute sveacute dalekohledy sami zhotovili najdou dosti slušnou kontrolu sveacute brusičskeacute praacutece a můžeme řiacuteci že naše pozorovaacuteniacute ukazujiacute jak se daacute při vyacuterobě reflektoru lacino dociacuteliti značně vyacutekonneacuteho dalekohledu Bližšiacute podrobnosti oacute tomto teacutematu budou vysvětleny v obsaacutehlejšiacutem člaacutenku o poshyzorovaacuteniacute planety Marta za oposice 1941

Rovněž pozorovaacuteniacute Jupiterova kotoučku naacutes přivaacutedějiacute k velmi zajiacutemashyvyacutem vyacutesledkům jak ukazuje člaacutenek o měnlivosti barev točnovyacutech čepiček teacuteto planety Jak novaacute pozorovaacuteniacute ukazujiacute je tento zjev poněkud složitějšiacute povahy nežli tomu nasvědčovala dřiacutevějšiacute pozorovaacuteniacute a proto se chceme pokusiti o objektivniacute kontrolu visuelniacutech pozorovaacuteniacute barevnosti pozorovaacuteniacutem jasnosti točnovyacutech čepiček barevnyacutemi filtry Až se naacutem nahromadiacute viacutece těchto pozorovaacuteniacute snad se naacutem podařiacute tuto otaacutezku uspokojivě rozřešiti Změna barevnosti probiacutehaacute podle novyacutech pozorovaacuteniacute v periodě velmi naacutepadně se bliacutežiacuteciacute periodě kterou jsme dostali pozorovaacuteniacutem tmavšiacutech pruhů v točshynovyacutech čepičkaacutech

Takeacute několik pozorovaacuteniacute planety Venuše a popelaveacuteho světla pozoshyrovaneacuteho současně dvěma pozorovateli uacuteplně nezaacutevisle na sobě přinaacutešiacute byť i chatrnyacute přiacutenos do teacuteto dosud otevřeneacute otaacutezky Polesnyacute

Veškereacute Štočky z archivu Řiacuteše hvězd

Majetniacutek a vydavatel Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr FrNušl Praha-Břevnov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VILE Na Rokosce čiacutes 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25

Vychaacuteziacute desetkraacutet ročně mdash V Praze 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

P O Z O R U J T E PROMĚNNEacute HVĚZD Y

R DRACONS6-13mM6e 2A7d

A L GOL R SERPENTS6 - 1 ^ n 7 e3 5 4 d

Uveřejňujeme dalšiacute mapky dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech Pokud se jednaacute o převraacuteceneacute mapky je strana čtverce vždy 2deg Vhodneacute srovnaacutevaciacute hvězdy jsou označeny malyacutemi piacutesmeny abeshycedy a čiacuteslo vedle nich značiacute hvězdnou velikost zaokrouhlenou na 0 lm Desetinnaacute tečka je vynechaacutena Naacutevod v 9 čiacutesle Ř H 1941

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942

Obsah č 7Vaacuteclav Laacuteska osmdesaacutetniacutekem mdash V M a t u l a Chemickeacute složeniacute Země mdashS Š u b a Amateacuterskaacute registrace časovyacutech signaacutelů mdash J K l e p e š t a Fotoshygrafie Marsu 1941 mdash Sniacutemky Měsiacutece a Marsu mdash Jen bychom raacutedi věděli (Astronomickyacute slovniacuteček) mdash Drobneacute zpraacutevy mdash Kdy co a jak pozorovati mdash Zatměniacute Slunce mdash Zpraacutevy Společnosti

REDAKCE ŘIacuteŠE HVĚZDPraha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna

Všechny ostatniacute zaacuteležitosti spolkoveacute vyřizuje A d m i n i s t r a c e bdquoŘiacuteše

hvězdrdquo

1 t lsquoAdministrace Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternaUacuteředniacute hodiny ve všedniacute dny od 14 do 18 hod v neděli a ve svaacutetek

od 10 do 12 hodin V ponděliacute se neuacuteřadujeKe všem piacutesemnyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď Administrace přijiacutemaacute a vyřizuje dopisy kromě těch ktereacute se tyacutekajiacute

redakce dotazy reklamace objednaacutevky časopisů a knih atdRočniacute předplatneacute bdquoŘiacuteše Hvězdrdquo činiacute K 60mdash jednotlivaacute čiacutesla K 6mdash Členskeacute přiacutespěvky na rok 1942 (včetně časopisu) Členoveacute řaacutedniacute

K 60mdash Studujiacuteciacute a dělniacuteci K 40mdash mdash Noviacute členoveacute platiacute zaacutepisneacute K 10mdash

(studujiacuteciacute a dělniacuteci K 5 ^ ) mdash Členoveacute zaklaacutedajiacuteciacute platiacute K 1000mdash jednou

pro vždy a časopis dostaacutevajiacute zdarma

Veškereacute peněžniacute zaacutesilky jenom složenkami Poštovniacute spořitelny na uacutečet

Českeacute společnosti astronomickeacute v Praze IV(Bianco slož obdržiacutete u každeacuteho pošt uacuteřadu)

Uacutečet č 42628 Praha Telefon č 463-05

Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuternajest otevřena jen za přiacutezniveacuteho počasiacute kromě pondělků pro jednotlivce

ve 20 hodin a pro hromadneacute naacutevštěvy v 19 hodin (Tel 463-05)

Majetniacutek a vydavatel časopisu bdquoŘiacuteše hvězdrdquo Českaacute společnost astronomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Odpovědnyacute redaktor Prof Dr Fr Nušl Praha-Břev- nov Pod Ladronkou 1351 mdash Tiskem knihtiskaacuterny bdquoPrometheusrdquo Praha VIII Na Rokosce 94 mdash Novin znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37

Dohleacutedaciacute uacuteřad Praha 25 mdash 1 zaacuteřiacute 1942