íše hvězd - SUPRAKADAVY, LUISA LANDOVÁ-ŠTYCHOVÁ, Ing. BOHUMIL MALEČEK, Dr OTO OBŮRKA. KAREL STRNAD T echnická redaktorka DRAHOMíRA HROCHOVÁ N a první straně obálky :

iacuteše hvězd 111956

Řiacuteše hvězd OBSAH

ROČNIacuteK 37 - ČiacuteSLO 11

VYŠLO V LTSTOPADU 1956

Řiacutediacute redakčniacute rada

Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute reshy

daktor) Dr JIŘiacute BOUŠKA (vyacutekonnyacute reshy

daktor) VĚRA HULINSKAacute FRANTIŠEK

KADAVY LUISA LANDOVAacute- ŠTYCHOVAacute

Ing BOHUMIL MALEČEK Dr OTO

OBŮRKA KAREL STRNAD

T echnickaacute redaktorka

DRAHOMiacuteRA HROCHOVAacute

N a prvniacute straně obaacutelky

Trigonometrickaacute věž Vysokyacute Kaacuteshy

men (Foto J ))n Vacek) GTO Praha

~xposice 9 112 lbod)

Na čtlTteacute strQl1ě obaacutelky

Pohled na hvězdaacuternu v U ccle u Bn~shy

selu (Foto dr Jiřiacute Bouška)

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci rUše hvězd Praha-Smiacuteshychov Sveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95

Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy

ně Dotazy objednaacutevky a reklamace

tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute

poštovn1 uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba

Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshy

deacuteho měsiacutece Rukopisy a obraacutezky se

nevracej1 za odbornou spraacutevnost odshy

poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 240

l Kviz Pozorujte meteory S Šebek Pamětniacute siacuteň Tychona Brahe v Benaacutetkaacutech nad Jizeshyrou - J BouŠlka Belgickaacute kraacutelovskaacute hvězdaacuterna v UccleshyJ Naacuteprstkovaacute Nebojme se m3tematiky Co noveacuteho y astronomii - - Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomiCkyacutech kroužki1 - Noveacute knihy a publi shykace - Uacutekazy na obloze v proshy

sinci

COLLEP)KAHYfE

3 KBl13 H a6TIfolaihe Mereop bl

- C We6eK My3e THXO Epare

B E eHaTKax (1-IexIHI) - Yf 13oyshy

WKa ACTpoHoMHLleCK3 5l 06cepB3shy

rOpH5l B YKKJle (13eJIrH5l) - VI

HarrpCTKoB3 He 60HTeCb MaTeshy

MalTHKH - Lho HOBoro B aCTpOHOshy

MHK - Yf3 Ha pOnl-lblX o6cepBaTOshy

pH H 3CTpOHOMHlJeCKHX KpygtKKOB

- HOBble KI-IHrH H rry6JlHKaUKH

- 51BJleHIU Ha He6e BI neKa6pe

CONTENTS

Z Kviacutez Observe Meteors S Šebek Museum of Tycho Brahe in B enaacutetky (Bohemia) - J Bouška Royal Astronoshymical Observatory in Uccle shyJ Naacuteprstkovaacute Mathematic for Amateur Astronomers - News in Astronomy - From Popushylar Observatories and Astroshynomic3l Clubs - New Books and Publications - Phenomena

in December

1-__________ ____ _ __ I

POZORUJTE IvlE1-EORY ZDENĚK KVIacuteZ

Ve sveacutem každodenniacutem životě se setkaacutevaacuteme s lidmi nejrůznějšiacutech zaacutejmů a zaacutelib VždYť každyacute kulturniacute člověk jehož život neniacute zcela praacutezdnyacute a bez ciacutele maacute určitou zaacutelibu jiacutež věnuje mnoho sveacuteho volneacuteho času Je schopen pro svou zaacutelibu velkyacutech obětiacute mnohdy zcela neuacuteměrshynyacutech dosaženeacutemu vyacutesledku Některeacute z těchto zaacutejmovyacutech činnostiacute přinaacute-shyšejiacute viacutece či meacuteně užitku ať již jedinci či celeacute společnosti Pozorovaacuteniacute met8Drů patřiacute nepochybně mezi ty nejušlechtilejšiacute zaacutejmy člověka přishynaacutešiacute noveacute vědeckeacute poznatkY1 pomaacutehaacute naacutem nahleacutednout do dalšiacutech straacutenek tajuplneacute knihy přiacuterody

Nikdy lni nevymiziacute z paměti inoci straacuteveneacute s přaacuteteli-lneteoraacuteři pod hvězdnou oblohou ať již to bylo v Třebiacuteči v Brně či na Radhošti kdy každaacute noc ruamenala desiacutetky a mnohdy i stovky zaznamenanyacutech meteorů V takovyacutech nociacutech se zamyacutešliacutete nad životenl nad nekonečshynostiacute vesmiacuteru v prostoru i v čase uvědomujete si nepatrmost člověka a celeacute l1aši Země byť i jen v dosud poznaneacute čaacutesti vesmIacuterll a zaacuteroveň velikost lidskeacuteho věděniacute ktereacute je schopno tento vesmiacuter poznaacutevat V těch chviacuteliacutech maacutete před svyacutemi zraky galaxie vzdaacuteleneacute miliony světelshynyacutech let hvězdy hvězdokupy a mlhoviny Mleacutečneacute draacutehy planety našiacute soustavy snad t akeacute bledyacute srpek Měsiacutece a konečně mizejiacuteciacute stopy n1euroshyteorů v ovzdušiacute našiacute Země 100 km nad jejiacutem povrchem Tak vlastně vidiacuteme současně udaacutelosti ktereacute se staly jak před miliony let desiacutetkami roků několika minut ami jednou vteřinou tak jako před 1300 0 vteřiny Vzdaacutel811aacute minulos t snoubiacute se se současnostiacute a my ležiacutece ve svyacutech lehaacutetshykaacutech soustředěni na zaacuteblesky meteorů si uvědomujerfle jak mnoho uacutesiliacute věda vynaložila než jsme se to všechno dověděli Uvědomujeme si však takeacute že naše pozorovaacuteniacute přispiacutevaacute k dokonalejšiacutemu poznaacuteniacute přiacuteshyrodniacutech zaacutekonů

Na pnli vyacutezkumu rneteorů se pracuje v našich zemiacutech již mnoho let Dlouholeteacute zkušenosti n ašich předniacutech meteoraacuteřů jakož i zkušenosti vlastniacute a ln yacutech spolupracovniacuteků byly mi podkladem pro naacutevod na pozoshyroviacuteIacutelniacute meteorů kteryacute předklaacutedaacutem našim amateacuteFJm Těm kteřiacute se rozshyhodli nebo ještě rozhodnou obětovat rnnohou jasnou noc pozorovaacuteniacute meteoru nechť je vodiacutetkem jejich ušlechtileacute praacutece Jsou-li amateacuterskaacute pozorovaacuteniacute provaacuteděna obětavě a svědomitě podle jednotneacuteho naacutevodu a s přesně stanovenyacutem ciacutelem je jeiich vyacuteznam pro vědu nemalyacute

Jakaacute pozorovaacuteniacute maacuteme provaacutedět Jeden pozorovatel se zapisovateleI11 může pozorovat rneteory sporadickeacute kteroukoliv bezměsiacutečnou noc soustřediacute se na dobu činnosti rojů jak pravidelnyacutech tak nepravidelnyacutech a zapisuje pokud možno všechny uacutedaje v protoKolu Z těchto pozorovaacuteniacute můžeme určit denniacute i ročniacute variace sporadickyacutech meteoru stupeň činshynosti rojů a fysikaacutelniacute vlastnosti jejich meteorů Skupina pozorovatelů

241

se zapisovatelem se soustřediacute na přesnějš iacute určeniacute frekvenciacute meteorů metodou signaacutelniacutech světel (nebo i bez nich) neboť průměrnaacute frekvence skupiny naacutem řekne viacutec než frekvence jednoho pozorovatele nebo na určeniacute zaacutevislosti počtu meteorů na pozorovaneacute vyacutešce přesně vyn1ezeneacute oblasti oblohy Mnoheacute z uvedenyacutech uacutekolů je možno provaacutedět současně ale vždy jen tak aby jedno pozorovaacuteniacute nebylo na uacutekor druheacuteho Tak se na př při vyšŠiacute frekvenci nebudeme snažit zapisovat uacutedaje meacuteně duacuteleshyžiteacute když mnohdy nestačiacuteme zapsat všechny uacutedaje hlavnIacute J en v přiacuteshypadě dostatečneacuteho počtu pozorovatelů můžeme určit jednoho kteryacute se bude zabyacutevat sledovaacutenIacuteIn dalšiacutech uacutedajů jako barva r ychlost typ a pod Přesuo t č asovyacutech uacutedajů na 1 vteřinu vyžaduje jen současnyacute fotograshyfickyacute program vyšetřovaacuteniacute spršek meteoru v roji vyacuteskytu meteoricshykyacutech dvojčat a pod Jindy postačiacute přesnost daleko menšiacute

A nyniacute jak vypadaacute organisace vlastniacuteho pozorovaacuteniacute Při skupinoveacutem pozorovaacuteniacute (nejleacutepe 4-6 pozorovatelů a jeden zapisovatel) rozděliacute si pozorovateleacute rovTIoraěrně stejneacute uacuteseky oblohy a alespoň po čtvrthodishynoveacutem pobytu ve tmě rrwhou začiacutet pozGrovat Zapisovatel řiacutediacute praacuteci celeacute skupiny a pozorovate1eacute musiacute dbaacutet jeho pokynů Zvlaacuteště při vyššiacutech frekvenciacutech musiacute rychle reagovat na h laacutešeniacute pozorovatelů a energicky určovat kteryacute pozorovatel maacute hlaacutesit Když byl tentyacutež meteor spatřen zaacuteroveň několtka pozGrovateli dohodnou se rychle kdo jej nejleacutepe viděl a tedy kdo jej bude hlaacutesit Pokud nemaacuteme k dispos ici zapisovaciacute stolek se signaacutelniacutemi světly použiacutevaacuteme obvykleacuteho způsobu zvolaacuteniacute pozorovatele při přeletu meteoru Prvniacute piacutes meno zvolaacuten iacute nechť je zaacuteroveň jeho zkratkou Na př teď - T stop - S bum - B hej - H a pod Zvoshylaacuteniacute musIacuterile volit tak aby nezačiacutenala v jedneacute skupiacuteIně stejnYacuteln piacutesmeshyillem a aby se dobře i zvukově od sebe lišila Při zvolaacuteniacute pozorovatelů zapiacuteše zapisovatel čas a všechny pozorovatele kteřiacute hlaacutesili že meteor viděli Teprve potom je vyzve k hlaacutešeniacute dalšiacutech uacutedajů o meteoru

Použiacutevaacuteme-li zapisovaciacuteho stolku se signaacutelniacutemi světly lnaacute každyacute pozorovatel v ruce tlačiacutetko ktereacute při přeletu meteoru amp~iskne Tiacutem se rozsviacutetiacute jeh o světlo na zapisovaciacutem stolku Zapisovatel při rozsviacuteceniacute jednoho světla počkaacute asi 1 vteřinu zda se nerozsviacutetiacute ještě dalšiacute světla pozorovatelů kteřiacute majiacute delšiacute vedeniacute a zapiacuteše a oznaacutemiacute řadovyacutemi čiacuteslovkami čiacutesla všech pozorovatelů jejichž světla se rozsviacutetila Až do oznaacutemeniacute s yeacuteiacute1o čiacutesla zapisovatelem držiacute pozorovatel tlačiacutetko stisknuteacute Když pozorovateleacute již v~diacute kdo všechno meteor viděl dohodnou se zda to byl tentyacutež meteor a kdo bude hlaacutesit uacutedaje U každeacuteho meteoru je tedy zapsaacuten jen ten pozorovatel jehož světlo se rozsviacutetilo Dalšiacute pozoshyrovateleacute nemohou byacutet dodatečně připsaacuteni i když tvrdiacute že meteor vid ěli ale nebyli si j isti Je důležiteacute aby si pozorovateleacute při použitiacute teacuteto metody odvykli kfičet a zachovali při přeletu meteoru naprostyacute klid aby se vzaacutejernně neovlivĎovali Zaacuteležiacute hodně na rozhodnost i a enershygičnost i zapisovatele i kaacute~ni pozorovatelů aby nejdůležitějšiacute uacutedaje mohly byacutet zapsaacuteny i při vysokyacutech frekvenciacutech Nyniacute si všimněme jak vyplňushyjeme pozorovaciacute protokol

242

V zaacutehlaviacute protolťJolu vyplniacuteme jednotliveacute řaacutedky takto Miacutesto - naacutezev obce kde pozorujeme přiacutepadně i přesnějšiacute určeniacute zeměpisnyacutemi soushyřadnicemi podle mapy Datum - uvaacutediacuteme vždy obě data ve formě zlomku tak na př noc z 11 na 12 srpna zapiacutešeme 11 12 VIII 1956 i když jsme powrovali třeba jen večer nebo jen raacuteno Roj - naacutezev roje jehož meteory pnzoFujeme Neniacute-li v době pozorovaacuteniacute v činnosti žaacutednyacute roj napiacutešeme m iacutesto naacutezvu roje sporadickeacute Časovyacute signaacutel - v praveacute horniacute čaacutesti zaacutehlaviacute protokolu uvaacutediacuteme korekci hodin Zaznamenaacuteme čas) kdy byl srovnaacuten uacutedaj použiacutevanyacutech hodin s časovyacutem signaacutelem stanici na ktereacute jsme s ignaacutel zachytili (na př Praha BBC a pod Inebo jejiacute deacutelku vliny určenou podle přijimače) korekci hodin v době zachyceniacute si~naacutelu Pamatujme si že korekci k uacutedaji hodin přičteme) abychom dostali spraacutevnyacute čas Jestliže jdou hod inky pozadu je korekce kladnaacute jes tHže se předbiacutehajiacute je zaacutepornaacute korekci uvaacutediacuteme ve vteřinaacutech Nezashypomeňme nastavit spraacutevně minutu při zachyceniacute signaacutelu Korekci hodishyll1ek určujeme večer před pozorovaacuteniacutem je-li to m ožneacute i v noci uprostřed pozorovaacuteniacute a konečně raacuteno po pozorovampniacute Z těchto uacutedajů můžeme určit přibližnyacute průběh korekce během noci Na čistopise časovyacute uacutedaj přeshyletu meteorů již opraviacuteme o korekci vypočiacutetanou z korekce večer a raacuteno Přiacuteklad ve 20 hod je korekce +25 sec v 8 hod raacuteno +31 sec Korekce ve 2 hod raacutemo bude tedy +28 sec

Pozorovatele i zapisovatele zapiacutešeme pod sebe do jednotlivyacutech řaacutedků U každeacuteho pozorovatele uvaacutediacuteme lrag - meZ11JOU magnitudu (jasnost nejslabšiacute ještě praacutevě viditelneacute hvězdy) si určiacute každyacute pozorovatel ve sveacute oblasti (nikoliv v zenitu) s přesnostiacute 01m podle Harvardskyacutech mapek hvězdnyacutech velikostiacute D - směT) ve ktereacutem pozorovatel pozoruje Použiacutevaacuteme mezinaacuterodnich zkratek E - vyacutechod S - jih W - zaacutepad~ N - sever Z - zenit Cl - oblačnost uvaacutediacuteme v desetinaacutech pozoroshyvalleacute oblasti t j kolik desetin oblasti pozorovatele je pokryto mraky Přiacute obla6neacutem počasIacute pozorujen1e jen v přiacutepadě čill1llosti mimořaacutednyacutech rojů jejichž pozorovaacuteniacute je zvlaacutešť důležiteacute

U zapisovatele zapiacutešeme přes všechny tři kolonky (lmgJ D Cl) ))zashypisovalu Začaacutetek pozorovaacuteniacute piacutešeme nad tabulku pozorovatelů do horniacute čaacutesti řaacutedku označeneacuteho Čas Neměniacute-li se pozorovacIacute podmiacutenky (Zmg) D) Cl) během jednoh o pozDrovaciacuteho intervalu (deacutelka intervalu nechť je alespoň jedna hodina ) zapiacutešeme kDnec intervalu do dolniacute čaacutesti řaacutedku Měniacute-li se pozDrovaciacute podlniacutenky zapiacutešeme jejich noveacute hodrnOty a dobu jejich určeniacute do dalšiacutech sloupcuacute opět do horniacute čaacutest i Při vysokyacutech frekvenciacutech a neměniacuteciacutech se pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech POližIacutevaacuteme v teacutem~e intervalu li druheacuteho a dalšiacutech protokolů jejich druheacute strany pro 40 meteorů Na každyacute protDk ol však vždy zapišme alespoň datum čiacuteslo protokolu v intervalu a řiacutemskou čiacutesliciacute čiacuteslo intervalu Nesmiacute se staacutet že bychom měli Ipopsanyacute protokol a nevěděli z ktereacuteho je dne či dokonce z ktereacuteho roku

Uacutedaje o jednotlivyacutech meteorech Předně si musiacuteme uvědomit ktereacute uacutedaje o meteoru jsou nejdůležitějšiacute Tedy na prvniacutem miacutestě rnusIacute byacutet

243

zapsaacuten pozorovatel a to vždy všichni kteřiacute meteor viděli a ohlaacutesili Daacutele musiacute byacutet zaznamenaacutena přiacuteslušnost meteoru k rofi) t j alespoň napsat+ nebo - do sloupce rad (radiant) Třetiacutem nejdůležitějšiacutem uacutedajem je magnituda) kteraacute takeacute nesmiacute chybět u žaacutedneacuteho meteOI11 Pro každyacute meteor musiacute byacutet zapsaacuteny alespoň tři hlavniacute uacutedaje poZ)orovateleacute) rashydiant) magnituda TakDvaacute pozorovaacuteJniacute kde chybiacute jeden z těchto uacutedajů pozbyacutevajiacute vědeckeacute ceny Důležityacute je teacutež uacutedaj o stopě meteoru snažme se jej určit u všech meteoru do 3m včetně

Ph nornlaacutelniacutem statistickeacutem pozorovaacuteniacute stačiacute určovat čas přeletu pouze na minuty a někdy ani to neniacute třeba Když pozorujeme v hodinovyacutech a delšiacutech intervalech stačiacute určit alespoň na minutu přesně začaacutetek a konec pozorovaacuteniacute a pak po uplynutiacute půl hodiny nebo hodiny oddělit dosud zpozorovaneacute meteory silnějšiacute čarou v protokolu a zapsat čas na minutu Tiacutem dostaacutevaacuteme přehled o počtu meteorů v jednotlivyacutech půlshyhodinaacutech či jinyacutech intervalech aniž bychom musili zapisovat čas u kažshydeacuteho mete-oru Je zřejmeacute že li podobneacuteho rnateriaacutelu nemůžeme provaacutedět všedLlly druhy zpracovaacuteniacute a pokud maacuteme u1ožmiddotnost a čas snažme se ~apsat co nejviacutece uacutedajů Jak již bylo řečeno vyacuteše vyžadujiacute některeacute metody vyacutezkumu meteorů časoveacute uacutedaje na vteřinu

Jak určujeme jednotlivaacute data o meteoru a jak je zapisujeme do protoshykolu povIacute1me si na naacutesledujiacuteciacutech řaacutedciacutech V dalšiacutem předpoklaacutedaacuteme že určujeme čas na vteřinu a piacutešeme všechny uacutedaje Zaacuteležiacute na pozorovateli jakyacute si vybere program a na co ještě stačiacute aby vyn~hal při velkeacute rrekvencimeacuteně důležiteacute uacutedaje Čas (h) m) s) Při zvolaacuteniacute pozorovatele nebo při rOzsviacuteceniacute jeho signaacutelshy

niacuteho světla určiacute zapisovatel přesně vteřinu podle použiacutevanyacutech hodinek a zapiacuteše uacutedaj do sloupce s Teprve potom zapiacuteše minutu Pozor na spraacutevneacute určeniacute minuty v bliacutezkosti hranice dvou m~nut Hodinu pIacutešeme jen u prvniacuteho a posledniacuteho meteDru jak v hodině tak na každeacutem protoshykolu Nestačiacute-li si zapisovatel posviacutetit včas na hodinky odpočiacutetaacutevaacute vteřiny (jednadvacet dvaadvacet ) a pak při některeacute vteřině určiacute uacutedaj hodinek a napDčiacutetruneacute vteřiny odečte

Pozorovatel Ihned po napsaacuteniacute času zapiacutešeme všechny pozorovatele kteřiacute meteor viděli a to buď jejich zkratkou nebo (při použitiacute signaacutelshyniacutech světel) svislou čaacuterkou v jejich kolonce označeneacute malyacutem čiacuteslem v rohu každeacuteho okeacutenka V tomto přiacutepadě jsou pozorovateleacute označeni čiacutesly a zaacutesadně o mich mluviacuteme v řadovyacutech čiacuteslovkaacutech (pozorovatel prvniacute druhyacute a pod) aby se označeniacute pozorovatelů nepletla s uacutedaji () meteorech

Souhvězdiacute (con) Tento uacutedaj slDužiacute hlavně k identifikaci meteorů spatřenyacutech několika pozorovateli a přiacutepadně k dodatečneacutemu určeniacute vyacutešky nad obzorem Určujeme vždy jen to souhvězdiacute ve ktereacutem ležel střed draacutehy meteoru U velkyacutech souhvězdiacute udaacutevaacuteme jejich čaacutesti oznashyčeneacute malyacutemi piacutesmeny začaacutetku abecedy

Radiant (rad) Při pozorovaacuteniacute rojovyacutech meteorů piacutešeme + u meshyteoru ktereacute vyletujiacute z ob~asti o průměru asi 10deg kolem theoretickeacuteho

244

radiantu a odpoviacutedajiacute mu přibližně i delkou draacutehy a rychlostiacute V bliacutezshykosti radiantu jsou meteory kraacutetkeacute a pomaleacute daacutele od radiantu dlouheacute a rychleacute Jsou-li v době pozorovaacuteJniacute v činnosti dva roje musiacuteme meteory jednotlivyacutech rojů odlišit tak na př Leonidy a Tauridy označujeme miacutesto + zkratkami LaT U ostatniacutech sporadickyacutech meteorů zapiacutešeme do sloupce rad to souhvězdiacute ktereacute je při zpětneacutem prodlouženiacute draacutehy meteoru tak daleko jako je jeho rychlost ve stupniacutech za vteřinu (viz daacutele určovaacuteniacute rychlostiacute) Vyacuteznam tohoto způsobu určovaacuteniacute radiantů spočiacutevaacute v tom že můžeme objevit nějakyacute novyacute roj Při vyššiacutech frekvenshyciacutech piacutešeme u sporadickyacutech meteoru pouze -

Magnituda (m) Jasnost či magnitudu meteoru určujeme srovnaacuteniacutem jasnostiacute meteoru s okolniacutemi hvězdami při Inejhoršim alespoň s hvězshydami ve stejneacute vyacutešce nad obzorem Rozptylem a absorpciacute světla v atmo- sfeacuteře se jasrnost hvězd i meteoru zmenšuje při obzoru mnohem viacutece než v zenitu Pamatujme si tyto jasnosti uacuteplněk -135m prvniacute čtvrt -9m

Venuše -4m Jupiter nebo Sirius -2m Vega Capella Arcturus om Aldebaran Spica Pollux Atair Arntares Fomalhaut 1m hvězdy Velkeacuteho vozu a Andromedy 2m nejslabšiacute hvězda Velkeacuteho vozu a nejshyjasnějšiacute Maleacuteho vozu 3m slabeacute hvězdy Maleacuteho vozu a Alkor 4m slabeacute hvězdy v Honiciacutech psech a Vlasu Bereniky 5m nejslabšiacute viditelneacute hvězdy 6m (hvězdy s jasnostiacute kolem 6m jsou mezi čtyřmi koly Velkeacuteho vozu) Jasnosti hvězd v pozorovaneacute oblasti určIacuteme nejleacutepe podle Klepešshytovy barevneacute mapy Oblohy Nemůžeme-li se rozhodnout pro určitou hvězdnou třiacutedu odhadujeme na poloviny magnitudy

Stopa (tr) U všech meteorů do 3m včetně zamamenaacutevaacuteme teacutež uacutedaje o stopě meteoru Když meteor zanechal stopu piacutešeme + když určitě

viacuteme že stopa nebyla - a když si nejsme jisti napiacutešeme piacutesmeno n Trvaacute-li stopa 1 vteřinu a deacutele zapiacutešeme dobu trvaacuteniacute ve vteřIacuteillaacutech

Stopou končiacute nejdůležitějšiacute uacutedaje o meteoru Dalšiacute uacutedaje zaznamenaacuteshyvaacuteme jen v přiacutepadě dostatku času k jejich zapsaacuteniacute nebo při skupinoshyveacutem pozorovaacuteniacute je zapisujeme jen u jednoho pozorovateleacute

RychZost (v) Zdaacutenlivou rychlost pohybu meteoru určujeme ve stupshyniacutech za vteřinu Nejleacutepe ji určiacuteme takto Ve směru letu meteoru a stej shynou rychlostiacute pohybujeme proti obloze prstem a odpočiacutetaacuteme při tom j-ednu vteřinu Deacutelku draacutehy ve stupniacutech kterou rychlostiacute meteoru prstem po obloze vykonaacuteme za 1 vteřinu zapiacutešeme potom do sloupce pro rychlost (viz daacutele určovaacuteniacute deacutelky draacutehy)

Deacutelka draacutehy (l) Deacutelku draacutehy meteoru ve stupniacutech určujeme nejleacutepe podle znaacutemyacutech uacutehlovyacutech vzdaacutelenostiacute hvězd nebo podle uacutehlovyacutech stanshydardů nataženeacute ruky Zadniacute kola Velkeacuteho vozu 5deg Maleacuteho vozu 3deg f3 - y Andromedy 15deg Polaacuterka - Velkyacute vůz nebo Cassiopeia 30deg šiacuteřka zaťateacute pěsti 8deg při roztaženyacutech prstech vzdaacutelenost palce a mashyliacutečku 20-22deg Nejleacutepe budeme deacutelky určovat když si k tomu uacutečelu vyrobiacuteme měřiacutetko ze staršiacuteho centimetroveacuteho praviacutetka (nebo obyčejshyneacuteho rovneacuteho prkeacutenka) kde každyacutech 10 cm označiacuteme hlubokyacutem zaacuteshy

245

řezem 5 cm mezi nimi mělkyacutem zaacuteřezem Ve vzdaacutelenosti nataženeacute paže jeviacute se pak 1 cm jako 10

bull

Barva (c) U jasnějšiacuteCh meteorů můžeme určit teacutež barvu ozmačushyjeme ji v protokolu začaacutetečniacutem piacutesmenem na př z - zelenaacute b - biacutelaacute o - oranžovaacute mz -- modrozelenaacute r - rudaacute a pod

Typ (t) Polohu maxima jasnosti na draacuteze meteoru určujeme jeho typem 1 - po celeacute draacuteze stejně jasnyacute 2 - jasnějšiacute uprostřed draacutehy 3 - jasnějšiacute na konci draacutehy 4 - vyacutebuch na konci 5 - viacutece vyacutebuchů Ostatniacute mimořaacutedneacute druhy vzhledu meteoru piacutešeme do poznaacutemky

oeeněniacute (oe) V třiacutediacutelneacute stupnici označiacuteme spolehlivost pozorovaacuteniacute 3 - viděli jsme meteor velmi dobře 2 - průměrně 1 - meteor byl jel1 zahleacutednut

vyacuteška nad obzcmem (h) Vyacutešku určiacuteme nejleacutepe pomociacute uacutehlomeacuteru s lishybelou a průzorrem Neniacute-li určeniacute vyacutešky dostatečně přesneacute raději ji neuvaacutediacuteme ~

Foznaacutemka (N) Do posledniacuteho sloupce zapisujeme všechny mimIQshyřaacutedneacute vlastnosti meteoru jako přerušovanaacute draacuteha zakřivenaacute draacuteha měniacuteciacute se tvar stopy a pod

Pro praxi si zvlaacuteště pamatujme že musiacuteme protokol co nejdřiacuteve IQpsat na čisto (nejleacutepe hned druhyacute den) dokud maacuteme ještě v paměti průběh celeacuteho pozorovaacuteniacute a přiacutepadneacute nesrovnalosti v zaacutepisech můžeme ještě vysvětlit

ŽaacuteClnyacute naacutevod pro pOZJorovaacuteniacute meteorů rneniacute tak dokonalyacute abychom po jeho přečteniacute dovedli pozorovat Tento rnaacutevod vyjadřuje pouze směrshynice PIQdle kteryacutech se maacute pozorovatel řiacutedit a]le každyacute musiacute saacutem v praxi pOZlnat co IQd něho pozorovaacuterniacute meteorů vyžaduje Nejviacutece se naučiacute ten kdo svaacute pozorovaacuteniacute hude takeacute zpracovaacutevat Nenechaacutevejte svaacute pozorovaacuteniacute ležet v zaacutesuvce i když si mysliacutete že ještě majiacute mnoho chyb a nedostatků Zašlete je k posouzeniacute na Oblastniacute lidovou hvězdaacuternu v Brně Řekneme vaacutem v čem chybujete a jaJk m~te zlepšit SVDU praacuteci Na svyacutech vlastniacutech chybaacutech se naučiacutete nejviacutec Nikdo se meteoraacuteřem nenarodil ale každyacute S8 pozorovat učil Vy kdo chcete sami v astronomii pracovat maacutete zde otevřeneacute pole působnosti Snad i ty milyacute čtenaacuteři budeš po přečteniacute těchto řaacutedků meteory pozorlQvat což mi bude důkashyzem že tento člaacutenek nebyl psaacuten nadarmo

RAKETA DOSAacuteHNE VYacuteŠKY 1200 km

Američtiacute technilwVeacute dokoThčujiacute raketu 11iaZvanolu Atlals jejiacutež startovniacute vaacuteha bude 100 tun při uŽiltečneacutem ZlatiacutežemIacute 1 tuny Dalto dvc1lstupňovaacute raketa bude miacutet dOlet 8000 km při čemž v nejvyššiacutem bodě sveacute draacutehy může dosaacutehnout vyacutešky 1200 km Vzdaacutelenost 8000 km překonaacute raketa při maximaacutelniacute TYchlosti 7300 m l s Zla 30 minut Moltory rakety budou praclOvat pouze po třetilnu trvaacuteniacute letu R3keta Je sbavěna pro vojenskeacute uacutečely aloe je pravděpodobll1eacute že ltpo přidaacuteniacute dalšiacuteho ~ třetiacuteho - stupně by jiacute by~o možno použiacutet jako uměleacuteho satelitu Země při čemž by raketa IDOIhla byacutet smiddote Země řiacutezeuroIla radiielu A N

246

PAMĚTNIacute SIacuteŇ TYCHONA BRAHE V BENAacuteTKAacuteCH NAD JIZEROU

SVATOPLUK ŠEBEK

Slavnyacute daacutenskyacute hvězdaacuteř Tycho Brahe kteryacute posledniacute leacuteta sveacuteho života prožil v českeacutem exilu na dvoře ciacutesaře Rudolfa II patřiacute nesporně k nejshyzajiacutemavějšiacutem pastavaacutem historie našiacute astronomie O tom že naacuteš lid tuto postavu maacute a zajiacutemaacute se o ni svědčiacute desiacutetky naacutevštěvniacuteků zaacutemku v Benaacutetkaacutech n Jiz kteřiacute každoročně přichaacutezejiacute aby alespOň zhleacutedli miacutesta odkud slavnyacute Daacuten od srpna r 1599 do června r 1600 provaacuteděl svaacute pozorOvaacuteniacute

V červenci t r zřiacutedilO v těchto miacutestech Krajskeacute vlastivědneacute museum Pražskeacuteho kraje v Poděbradech za spolupraacutece dr Huberta Slouky Soushykalova městskeacuteho musea v Benaacutetkaacutech n Jiz Naacuterodniacuteho tBltchnickeacuteho musea a Umělecko-průmysloveacuteho musea v PrazB pamětniacute siacuteň rychona Brahe aby přiacutemo v Tychonově pozolovatelně zdůraznilo vyacutemam jeho diacutela pro astronomii a připomnělo jeho vztah k Čechaacutem a předevšiacutem k miacutestu jeho přechodneacuteho pobytu - Benaacutetkaacutem n Ji-z - kde se takeacute setkal se svyacutem spolupracovniacutekem a naacutesledovniacutekem Janem Keplerem

Pamětniacute siacuteň Tychona Brahe v Benaacutetkaacutech trl Jiz kterou připravil autor (thematickeacute uspořaacutedaacuterniacute a textovaacute čaacutest) a akad maliacuteř Jar Kaacutebrt

Pamětniacute siacuteň Tychona Brohe v zaacutemku v Benaacutetkaacutech n Jiz byla instalovaacutena přiacutemo U miacutestech) kde sZa~I)Iyacute hvězdaacuteř po dobu teacute11Uh 1 roku provOacuteJděl svaacute pozorovaacutemiacute

(Foto Fr Farskyacute) Krajskeacute museum Poděbra4y)

24-7

Slavnosvniacuteho otevřeniacute Pcvrnětshyniacute siacuteně Tychona Brahe v Beshynaacutetkaacutech n Jiz dne 21 čershyvence 1956 se zuacutečastnil chargeacute ďmiddotaffaires kraacutelovskeacuteho daacutemshyskeacuteho vyslanectviacute v Praze pwn

F Sporon-Fiedler s chotiacute (Foto Fr Farskyacute)

(vyacutetvarneacute doplňky naacuteshyvrhy naacuteibytku a instalashyce) je thematicky rozděshyLena do čtyř čaacutestiacute V uacutevoshydu seznamuje naacutevštěvniacuteka s aSitrDllomickyacutem ovzdushyšiacutem doby v niacutež Tycho Brahe pracoval - s Koshyperniacutekovou revolučniacute heshyliocentrickou teoriiacute s Tyshychonovyacutemi negativniacutemi pokusy o jejiacute potvrzeniacute vedouciacutemi k vytvořeniacute vlastniacute teorie planet s udaacuteshy

lostmi kolem N ovy B Cas z r 1572 s Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku kteryacute se nejviacutece zasloužil o Tychanův přiacute-chod do Čech a s prameny z nichž Tycho Brahe čerpal sveacute prvniacute astronomickeacute vědomDsti - s Ptolemaioshyvyacutem Almagestem a Koperniacutekovyacutem diacutelem De revolutiOnibus orbium ~oelestium Hbri V

Druhaacute čaacutest exposice je věnovaacutema Tychonovyacutem hvězdaacuternaacutem zejmeacutena pak jeho nejvyacutemamnějšiacute observatoři Uranienborg na ostrově Hveenu v Dwnsku kde po dobu 21 roků konal svaacute pozDIOvaacuteniacute a stručneacutemu zashychyceniacute jeho astrologickyacutech paviJnnostiacute ll1a dvoře ciacutesařově Třetiacute čaacutest exposice věnovanaacute předevšiacutem vnitřnrmu zařiacuteZeniacute Uranienborgu předshyvaacutediacute na řadě kopiiacute Tychonovyacutech Ikreseb v jeho diacutele Astronomiae inshystauratae mechamica z r 1597 přiacutestrojoveacute vybaveniacute použiacutevaneacute Tychoshylnem při jeho praacuteci Tato třetiacute čaacutest je thematicky doplJllěna dvěma vitri shynami s ukaacutezkami uacutehloměrnyacutech a časoměrnyacutech přiacutestrojů použiacutevanyacutech jednak samotnyacutem Tychonem jednak jimyacutemi astronomy jeho doby Jsou zde vystaveny rovniacutekoveacute armilly starořeckyacute uacutehloměrnyacute přiacutestroj použiacuteshyvanyacute ještě Tychonem astrolabia (z nich jedno astrolabium použiacutevaneacute Tychonem v Benaacutetkaacutech k měřeniacute kulminace hvězd) z dobově mladšiacutech astronomickyacutech přiacutestrojů jsou zde dvoje přenosneacute slUTIečniacute hodiny uranoskop a sext8Jnt Zaacutevěrečnaacute čaacutest exposice je pak věnovaacutena Tychoshynovu spolupracovniacuteku a naacutesledovniacuteku Janu Keplerovi a jeho hlavniacutem diacutelům (Astronamia iIlova z r 1609 a Tabulae RudolphiJIlae z r 1627) vytvořenyacutem na zaacutekladě bohatyacutech pozorovaacuteniacute lIlashromaacutežděnyacutech Tychonem Brahe

248

V jižniacute čaacutesti siacuteně odděleneacute od ostatniacute exposice mřiacutežiacute byla před oknem z něhož Tycho Brahe pozoroval instalovaacutena ukaacutezka rudoUinskeacuteho inteshyrieacuteru K vyacutetvarnyacutem doplňkům pamětniacute siacuteně bylo použito jednak heralshydickeacute thematiky (znak Tadeaacuteše Haacutejka z Haacutejku a Tychorna Brahe uděshylenyacute jim ciacutesařem Rudolfem II) jednak astro[l1omickyacute~h motivů ze střeshydověkyacutech minuciacute a z některyacutech astronomickyacutech děl z XVI a XVII stoletiacute Při vyacutetvarneacutem a instalačniacutem řešeniacute exposice bylo použito modershyniacutech prvků a instalačniacutech metod takže celkovaacute uacuteprava plně odpoviacutedaacute požadavkům kladenyacutem na dnešniacute musejniacute exposice Skutečnostiacute zůshystaacutevaacute že pamětniacute siacuteň Tychona Brahe je v současneacute době prvniacute a jedinou našiacute musejniacute exposiciacute 18 astrcmomickou themaUkou

Slavnostniacuteho otevřeniacute pamětniacute siacuteně Tychona Brahe dne 21 července 1956 se zuacutečasbnil kromě četneacuteho občanstva takeacute vzaacutecnyacute host slavnoBti chargeacute ďaffaires kraacutelovskeacuteho daacutenskeacuteho vyslanectviacute v Praze pan F Sporou-Fiedler s chotiacute kteryacute ve sveacutem daacutensky proneseneacutem projevu m j pravil Je projevem cti pro naacutes v Daacutellsku že českoslovenštiacute historikoveacute a musejniacute pracovniacuteci s t~kovyacutem zaacutejmem studujiacute život a diacutelo jedneacute z velshykyacutech postav kulturniacute a vědeckeacute historie našeho naacuteroda Doufejme že i naši astronomoveacute-amateacuteři navštiacuteviacute tuto novou musejniacute exposici v Beshynaacutetkaacutech ll Jiz aby přiacutemo v miacutestech kde teacuteměř jeden rok Tycho Brahe pracoval seznaacutemili se s touto velkou postavou historie našiacute astronomie

BELGICKAacute KRAacuteLOVSKAacute HVĚZDAacuteRNA V UCCLE

V bruselJskeacuterrn pře1dměstiacute Ucole je joona z největšiacutelch evrolPskyacutech hvězdaacuteren k niacutež je přidružena i observatoř meteorologickaacute a g eorfysikaacutelniacute odděleniacute radioshyastronomickeacute je p ofbliacuteže Huma in v Ardenaacuteeh V dnešniacute době je hlavniacutem pracovshynLm programem observatoře v Ucele pozorovaacuteniacute Slunce a to jak fotosfeacutery tak i chromosfeacutery K tomu uacutečelu byl zhotoven v mechanickeacute diacutelně hvězdaacuterny jedinečnyacute přiacutestroj toho druhu pracujiacuteciacute zcela automaticky V kopuli je umiacutestěn velkyacute paralaktickyacute sUlI na němž jsou upevněny tři hlavniacute tubusy Prvyacute z nich S Južiacute k za-kreslovaacuteniacute sllunečniacutech skvrn (l fakulovyacutech poU v projekci druhyacute j e dalekohled k visuaacutelniacutemu pozorovaacuteniacute chromo1sfeacutery a třetiacute k fotografickeacute r eshygistraci chromosfeacutery Oba posledniacute přiacuteshystroje pracujiacute v červeneacute vodiacutekoveacute čaacuteře Ho a jsou opatřeny interferenčniacutemi poshylarisačniacutemi filtry s polovičniacute šiacuteřkou propustnosti 075 A Oba tyto filtry jež konstruoval saacutem znaacutemyacute francouzshyskyacute astrofysik B Loyt jsou umiacutestěny

JtTeridiaacutenovyacute kruh hvěJclaacuterny v U cele Na str 250 a 251 j e hlavniacute vchod do observatoře s budovou meteorofogkshykeacuteho o-dděZeni a kopule h1ězclaacuterny

~41

v termostatech a kolI1stantnost teploty je zaručena na 001 oC Na paralaktiokeacutem stole je daacutele ještě fotografickyacute dalekohled k fotOgIMOvaacuteniacute fotosfeacutery a malyacute tubus pomocneacuteho zařiacutezeniacute -ktereacute sloužiacute k otaacutečeniacute kopule

Celeacute toto zařiacutezeniacute je plně zautomatisovaacuteno a pracuje prakticky bez zaacutesahu člověkmiddota middotod vyacutechodu do zaacutepadu 8lunce Vždyť taikeacute v UoCle tvořiacute celeacute slufilemiddotčniacute odděleniacute jeden pracoWliacutek kteryacute pouze zakresliacute slunečruacute iSkIVTny a jinaik jen občas dohUžiacute na chod ipřiacutemiddotstroje Přitom maacute ještě dost času na vyhodnoceniacute ziacuteskaneacuteho fotografiakeacuteho materiaacutelu z minUJleacuteho dne A nyniacute jak přiacutestroj pracuje Na vnitřniacute straně kopule je upevněn matlyacute černyacute kotouč na nějž je ll1arruacuteřen pOlffiocnyacute tUJbus opatřenyacute fotonkou JaJkmile Se tUlbus U1levněI1yacute na [paralaiktickeacute montaacuteJži a sledushyjiacuteCIacute současně s dalekohledem denniacute pohyfb S~1]nce otočiacute taM že černyacute kotOl1llČ j-e mimo zmiddotorrueacute pole zapne se motor otaacutečejiacuteciacute kOipuliacute a štěrbiIna iSe poněkud pootočiacute TaJkovyacutemto Zlpfiso1bem je tedy jednoduše 8 vtipně vyřešeno lsamočinneacute otaacutečeniacute

kopule během dne Pomociacute jineacute fotonky se autolffiaUcky nastaJvuje slunečniacute kotOuč do středu zor

neacuteho pole všeclh tubusť J middotaJkmile se Slunce odchyacuteliacute ze středu zorneacuteho pole zapne

se automaticky jemnyacute pDhYlb v relktascensi a v deklinaci Pollohu Slunce vzhledem ke středu zorneacuteho pole může sledovat Ipracovruk v lalboratoři pod kopuliacute na obrashyzovce na niacutež je vyzneacuteLČen Ikřiacutež a střed Slunce se jeNiacute j-alko světelnyacute bod Alltomashytickeacute n3Jstaveru Slunce do středu zorneacuteho pole se provaacutediacute s přesnostiacute aJsi I Obraz SLunce ve světle červeneacute vornkoveacute čaacutery se lexponuje rovněž zcela automashyticky a to v libovolmě předem n3stavenyacutech irltervalleclh ObYlčejně někoHkaminushytovyacutech A to vše opět od vyacutechodu do zaacutepadu Slunce hez zaacutesahu Čllověka Deacutelka exposice se nařizuje pochopitelně opět samočinně podle intensity slunečniacuteho světla Pokryje-U Se ohloha během dne mraky takže Slunce neniacute vidět exrponovaacutelllIacute se automatioky zastavL A ještě jsem Z3Ipormněl dodat že ke kaJždeacuterrm sniacutemku se samočinně zazllamenaacutevaacute čas takltže praoovnLk celyacute [přiacuterstroj OlbsLuhujiacuted od stolu nerrnaacute skutečně mc jineacuteho nra praacuteci než raacuteno fqpuli otevřiacutet a večer zavřiacutet Neptal jrsem se ~da se taJkeacute při dešti sama zaviacuteraacuteštěrbLna Kdo tomu nevěrřiacute ať se na bo dojede podiacutevat Uvedenyacute přistrOj neniacute Snad jen nějakOu zajiacutemavou hračkOu aJle skutečně důmyslnyacuterm přiacutestrOljem představujiacuteciacutem v sOUlčasneacute době vrchol uplatněniacute automaUsace a mechanisace v pozOI1oVaacuteniacuteSlunee Staacutelo by zato z]mnstruorvaJt podolbnyacute přiacutestroj u naacutes - vZlpomeňme jen kol1k pracovniacutekfi Se zabyacutevaacute pozoroshyvaacuteniacutem a vyhodnocovaacutemiacutem pozorovaacuteniacute Slunce na př v Ondřejově a to ziacuteskaneacute vyacutesledky nemusiacute byacutet ještě vždy zcela objektivniacute Ipozoruje-Ii Se visuaacute1mě Kromě Uvedeneacuteho kombajnu Ik pozOrovaacuteniacute SIUll1ee najdeme VŠ3Jk rv Ucele

i normaacutelniacute dalekohledy některeacute dokonce lklaJsickeacute TaJk na rpř je to meridiaacuteshynovyacute kruh firuny Repsold s dělenyacutemi kruhy o prfiměru 6D cm dalšiacute velkyacute meridiaacuteshynovyacute kruh firmy ASikania s kruhy o prfiměru 80 om a s ltYbjektivem O průJměru 19 cm la malyacute pasaacutežnLk Askania ChYlba jednltYhro pazorovaacutemiacute velLkyacutem meridiaacutenoshyvyacutem kruhem je plusmn 026 Přiacutestroje se hlavně použiacutevaacute k měřeniacute souřadnic hvězd k časoveacute- službě a pIO variaci Šiacuteřek

Z dalšIacute-oh velkyacutech přiacutestrojfi je v Uoole dvojityacute aJstrograi s Zeisrsovyacutemičtyřshyčočkovyacutemi olbjektivy o Průměru 4D cm ktereacuteho se Ipoužiacutevaacute hlavně prO smmiky planetek Na montaacuteJži na niacuteiž Ibylo dřiacuteve zrcadlo o IPrůměru 1 metru je nyniacute urpevněn malyacute spektrograf kteryacute sloužiacute k spektraacutelniacutem vyacuterzJkUJmťmn ve stelaacuterniacute astronomii Zrcadlo bylo v dohě posledniacute vaacutelky f1ašistickyacutemi okupanty Belgie demontovaacuteno a -odvezenomiddot Po vaacutelce bylo mJlezeno a je ve staJVU v němž bylo n8Jlezeno upevněno pod kopuliacute Hrflza na něj pohledět Je připevněno v zdeformoshyvaneacute objiacutemce - celeacute poničeneacute - na nosneacutem piliacuteři montaacuteže v niacutež bylo upevněno Neniacute u něho žaacutednyacute naacutepis a pracovniacuteci ~bservaJtoře vaacutes k němu mlčky Uvedou Však takeacute neniacute slov třeba samo vYlpraacuteviacute o udaacutelosteCh minulyacutech ktereacute se již nikdy nesmiacute opakůvat Dr Ji1iacute Bouška

251

NEBOJME SE MATEMATIKY

Logaritmy) Zogarritmickeacute tabulky a logaritmickeacute praviacutetko

V přehledu aritmetiky aaJlgebry jsme si už definovali logaritmus a ukaacutezali jsme si zaacutekladniacute vyacutehody při počiacutetaacuteniacute s logaritmy Protože v astronomii počiacutetaacuteme pomociacute logaritmů často probereme si je dnes pODrobněji

Za zaacuteklad logaritmu voliacuteme libovolneacute kladneacute čiacuteslo různeacute od 1 log2 x) logo3 y log5 Z bullbull Často voliacuteme ~a zaacuteJklad čiacutesLo Eulerovo 6 ) ktereacute je irracionaacutelniacute (6 = 271828 ) Logaritmus čiacutesla x O takoveacutem zaacutekladu nazyacutevaacuteme přirozenyacutem a znashyčiacuteme ho 19 x V Praxi obvykle užiacutevaacuteme zaacutekladu deseti (loglo x) rcrgaritmus při takoveacutemto zaacuteklaDU nazyacutevaacuteme dekadickyacute a značiacuteme ho pouze log x

Jak jsme si již vyložiJi tkviacute vyacutehoda pOičiacutetaacuteniacute s logaritmy v tom že miacutesto naacutesobeniacute sčiacutetaacuteme miacutesto děleniacute odčiacutetaacuteme miacutesto umocňovaacuteniacute naacutesobiacuteme a miacutesto odmocňovaacuteniacute děliacuteme Platiacute tedy znaacutemaacute pravidla

loga x Y = logax + logaY (1) logaxn = n logax (3)

m_ 1loga~ = logax-IogaY (2) loga Vx = - loga x (4)y m

m

Vztah (4) je vlastně aplikaciacute vztahu (3) protože Vx se daacute psaacutet jako xm PoložIacuteJme tedy 11m = n a dosadiacuteme do rovnice (3) ze ktereacute přiacutemo vyplyacutevaacute rovshynice (4) Proto stačiacute Z1apamatovat si pouze pravidla (1) až (3) Ukažme si potom na třech přiacutekladech z astronomie praktickeacute použitiacute logaritmů Přesnyacute popis jak Vyhledaacutevat k danyacutem čiacuteslům jejich logaritmy a naopak nalezshy

neme teacuteměř v ka~deacute učebnici aritmetiky a algebry kde se iprobirajiacute logaritmy Ve Valouchovyacuteoh logaritmickyacutech tabulkaacutech je obvykle proto alesipoň stručnyacute naacutevcd Přece si však zapakujeme na numerickyacutech přiacutekJadech postup při vyhledaacuteshyVaacuteniacute dekadickyacutech logaritmů k danyacutem Čiacuteslům a při opačneacute uacuteloze vyhledaacutevaacuteniacute čiacutesla k daneacutemu logaritmu

Každyacute logaritmus se Sklaacutedaacute ze dvou sČiacutetancŮ charakteristiky a mwntisy K zapisovaacuteniacute čiacutesel v dekladickeacute (desiacutetkoveacute) soustavě užiacutevaacuteme deseti čiacuteJslic 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Tak čiacuteslo 2 895 je tvořeno čiacuteslicemi 2 8 9 5 Miacutesta na kteryacutech stojiacute jednotliveacute čiacuteslice omačujeme pořadovyacutemi čiacutesly ta nazyacute-yaacuteme řaacutedy těchto čiacuteslic Jednotky jsou řaacuteJdu nulteacuteho Přesněji řečeno jednotky nazyacutevaacuteme jednotshykami řaacutedu nulteacuteho desiacutetky jednotkami řaacutedu prveacuteho stovky jednotkami řaacutedu druJheacuteho tisiacutece jednotkami řaacutedu třetiacuteh o a pod Naopak jdeme-H opačnyacutem směshyrem tak desetiny nazyacutevaacuteme jednotkami řaacutedu minus prveacuteho setiny jednotkami řaacutedu minus druheacuteho tisiacuteciny jednotkami řaacutedu minus třetiacuteho atd Tedy čiacuteslo

+ 3+2+10-1-2-3-4

87564321 maacute osm jednotek řaacutedu třetiacuteho sedm jednotek řaacutedu drUiheacuteho pět jednotek řaacutedu prVeacuteho šest jedn-otek řaacutedu nulteacuteho čtyři jednotky řaacutedu minus prveacuteho tři jedshynotky řaacutedu minus druheacuteho dvě jednotky řaacutedu minus třetiacuteho a jednu jednotku řaacutedu minus čtvrteacuteho Charakter1stika udaacutevaacute řaacuted prvniacute platneacute cifry daneacuteho čiacutesla Tedy charakteristika čiacutesla 8 je 0 charakteristika 56 je 1 charakteristika 283 je 2 ohaorakteristika 02 je - 1 chaora1kteristika 0052 je - 2 atd Mantisa je vždy Ikladneacutečiacuteslo ale menšiacute než jedna protože je to logaritmus čiacutesla obsaženeacuteho mezi 1 a 10 Čiacuteslo 10 je zaacuteJkladem dekadickeacute soustavy Viacuteme že určitaacute čiacutesla dovedeme napsl3Jt jako m-ocninu zaacutekladu deseti na př 1 = 10o 10 = 101 100 = 102

1000 = 103 atd Avšak každeacute čiacutesLo můžeme vyjaacutedřit jako mocninu zaacutek~adu 10 na př 2 = 100 3 01 03 3 = 100 4 7712 atd a na zaacutekiladě tohoto poznatku jsou sestaveny tabulky dekadickyacutech logaritmů Vyacutesled~y ktereacute ziacuteskaacuteme použiacutevaacuteniacutem IOlgaritmů jsgtou vyjaacutedřeny neuacuteplnyacutemi čiacutesly Kdyby běželo o přesnyacute vyacutesledek tak bychom [I1emohli logaritmů užiacutet Ale v praxi běžiacute obvykle o čiacutesla pouze přibliŽnaacute

Ve Valouchovyacutech pětimiacutestnyacutech tabulkaacutech logaritmickyacutech na str 7) jsou logashy

252

ritmy čiacutesel od 1 do 100 (v1rustně jednocifernyacutech a dvoucifernyacutech čiacutesel) a sice charakteristika i mantisa na př log 2 = 030103 log 68 = 183251 Na str 8-9 jsou logaritmy čiacutesel trojcifernyacutech Chtějme na př vyhledat log 735 Ve sloupci označepeacutem N vyhedaacuteme čiacuteslo 73 a ve stejneacute řaacutedce ve sloupci pod 5 čteme mantisu 86629 (tab 1) Charakteristika čLs1a je 2 tedy logaritmus 735 = 286629

Trubulka 1 (str 9 ve 12 vyd Valomiddotuchovyacutech logaritmickyacutech t3Jbulek)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864

Logaritmy čiacutese1lčtyřcifernyacutech hledaacuteme na str 10 až 27 PětimIacutelstneacute mantisy v ťabulkaacutech jsou tvořeny dvěma čaacutestmi dvojčiacutesliacutem a trojčiacuteslIacutelm Dvojčiacutesliacute je uveshydeno na začaacutetku řaacutedky ohybiacute-H na ~ačaacuteJtku řaacutedky tak tam patřiacute dvojčiacutesliacute předshydhaacutezejiacuteciacute řaacutedky Na přiacuteslušneacutem miacutestě pak čteme trojčiacutesliacute ktereacute ke dvojčiacutesliacute přishypojiacuteme Mantisu čiacutesla 1987 vyhledaacuteme takto ve slcuiacutepci pod N u čiacutesla 198 čteme dvojčiacutesliacute 29 (t3Jb 2) v teacuteže řaacutedce pod 7 čteme trojoacutesliacute 820 Mantisa hledaneacuteho čiacutesla je tedy 29820

TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863

Chalakteristika čiacutesla 1987 je 3 tedy Platiacute log 1987 = 329820 (viz str 11) Je-li trojčiacutesliacute označeneacute hvězdičkou tak to znamenaacute že maacuteme užiacutet dvojčiacutesIiacute Přiacuteštiacuteho řaacutedku Na př log 2698 = 343104 Opačnaacute uacuteloha vyhledaacutevaacuteniacute čiacutesla (numerus) latinsky čiacuteslo) k daneacutemu logaritmu XJ značiacuteme num log x Na př hledaacuteme numeJus lcgaritmu 343104 Vyhledaacuteme přiacuteslušnou mantisu 43104 v tabulkaacutech a jiacute přiacuteslušejiacuteciacute čiacuteslo (numerus N) 2698 desetillnou čaacuterku umiacutestiacuteme podle chlalrakshyteristiky num log 343104 = 2698

Ve sloulPci d je udaacutena tabulkovaacute diference (rozdiacuteiacutel) mezi dvěma sousednLmi mantisami v teacuteže řaacutedce (vyacutejimečně se lišiacute o 1) Dalšiacute skupiny čiacutesel uvidiacuteme ve sloupciacutech označenyacutech PP (partes proportiourules 13Jtinsky uacuteměrneacute diacutely) V těchto sloupciacutech jsou v nadpisech silněji vytištěny tabulkoveacute diference a pod nimi stojiacuteciacute čiacutesla kteraacute odpoviacutedajiacute hodnotaacutem 1 až 9 to jsou hodnoty o ktereacute musiacuteme přiacuteshy

slušneacute mantisy zvětšit Tak hledejme logaritmus pěticiferneacuteho čiacutesla na př 25673 Oharakteristika je 1 Mantisu k čiacuteslu 2567 vyhledaacuteme (na str 13) u čiacutesla 256 pod 7 40943 T3Jbulkovaacute diference je 17 (960 - 943) Protože paacutetaacute cifra je 3 tak v PP pro d = 17 čteme u 3 51 (t3Jb 3) Naše diference 5-1 se přičte k mantise 40943

I ) Straacutenky jsou udaacutevaacuteny podl e 12 vydaacuten iacute z roku 1947

253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673

Tedy Logaritmus pěticiferneacuteho čiacutesla určiacuteme tak že naJlezneme v tabulkaacutech logaritmus pro přiacuteslušneacute čtyřčLsliacute určiacuteme tabulkovou diferenci kterou děliacuteme deseti a naacutes-obiacuteme jednotkami paacuteteacuteho miacutesta Vyacutesledek zaokrouhliacuteme na celeacute Čiacute1slo ktereacute IpřiJpodeme k posledniacutemu miacutestu nalezeneacuteho logaritmu Abychcm nemuseli dělit tabuLkovou diferenci deseti a ~ak ji naacutesobit jednotkami paacuteteacuteJho miacutesta jsou sestaveny t zv opravy v PP) ktereacute phčiacutetaacuteme k poslledniacutemu miacutestu nalezeneacuteho logaritmu (

Při hledaacuteniacute čiacutesla k pěticiferneacutemu logaritmu sledujeme nejprve jen mantisu Tu lhledaacuteme v 1Jabulkaacutech logaritmtl je-li v nich přesně obsažena je tiacutem čiacuteslo nalezeno neniacute-li tak vyhledaacuteme manUsu nejbliacuteže nižšiacute a vypiacutešeme čtyřciferneacute čiacuteslo k niacute přiacuteslušneacute Pak vyděliacuteme rozdiacutel mezi mantisou danou a Yťailezenou deseshytinou tabulkoveacute diference PodIacutel1 udaacutevaacute paacuteteacute miacutesto čiacutesUL Interpolace je opět usnadněna pomociacute sloupce nadepsaneacuteho PP) jak vysvitne z pnaktickyacutech přiacutekladfi z astronomie v dalšiacutem Desetinnou čaacuterku umiacutestiacuteme pcdle char1aJkterisUky

Ukaacutezali jsme si tedy vylhledaacutevaacuteJniacute logaT1tmtl až pětimiacutestnyacuteoh č~sel Logaritmy viacutecemiacutestnyacutech čiacutesel -obvykle v amateacuterskeacute astronomii nepotřebujeme Upozorňushyjeme však čtenaacuteře na noveacute vydaacuteniacute Valouohovyacutech sedmimiacutestnyacutech logMitmickyacutech tahulek kde je připojen stručnyacute naacutevod

A nyniacute si ukaacutežeme na [přiacutekladech praktickeacute využitiacute votahtl (1) (2) (3) Mars je od Slunce vzdaacuteJlen (středniacute vzdaacutelenost) 15237 astronomickyacutech jednotek Je znaacutemo že se 3stronQmickaacute jednotka rovnaacute vzdaacutelenosti Země-Slunce t j 149 500 000 km Ohceme-li tuto vzdaacutelenost vyjaacutedřit v kilometrech tak musiacuteme naacutesobit 15237 čiacuteslem 149 500 000 anebo vyhledat ~řiacuteslušneacute logaritmy uvedenyacutech čiacutesel sečiacutest je a najiacutet numerus vyacutesledku

Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237

Tabulkovaacute diference d je 28 V PP patřiacute rpod 28 k 7 196 (tab 5)

Tabulka 3 Tabulka 5 Tabulka 7 T3buLka 9 Tabulka 11

n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754

num log 835754 vyhledaacuteme obvyklyacutem zpfisofbem V hbulce nalezneme mantisu (stT 12 tab 6) nejbliacuteže nižšiacute 35736 Patřiacute k čLslu 227 pod 7 Tahullt1wvaacute diference je 19 Diference mezi mant130u v tabU1lkaacutech a našiacute mantisou je 18 V PP se Jgtro d = 19 nejviacutece bliacutežiacute 18 čiacutes1o 171 což odpoviacutedaacute 9 v sloupci pod n (tab 7) Tedy num log 835754 = 227 790000

Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774

Do zruamenaacute že středniacute Vlzdaacutelenost mezi Marsem a Slluncem je podle našeho vyacuteshy[počtu 227 790 000 km

Vyacutehodu ltděleniacute si můžeme ukaacutezat na uacuteloze podobneacute minuleacute ale opačneacute Viacuteme že Slaturn je vzdaacutelen od Slunce (středniacute vzdaacutelenost) 1425600000 km a Cihceme spočiacutet8Jt kolik je to astronorr1ickyacuteCih jednotek Proto musiacuteme buďto vydělit 1425600000 149500000 anelbo vyhledat přiacuteslušneacute logaritmy odečiacutest je a k vyacuteshysledku najiacutet přiacuteslušnyacute numerus Nejrprve vyhlledaacute1le logrurilmus čLsla 1425600000 Ch3Jrakteristika je 9 VyhHedaacuteme mantisu k čiacuteslu 142 Ipod 5 je to 15381 (str 10 či tab 8)

T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580

Tabulkovaacute diference je 31 cProtože Ipaacutetaacute cifra je 6 tak v PP u d 31 (tab 9) pro 6 vezmeme opravu 186

krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936

Nyniacute vyhledaacuteme num log 097936 Mantisa nejbliacuteže nižšiacute p3Hiacute k čiacuteslu 953 pod 5 (str 27 či trub 10) Tabulovaacute diference je 5 rozdiacutel mezi mantisou našiacute a v tabulkaacutech je 4 (936 - 932) V PP u d = 5 (tab 11) 40 odjpoviacutedaacute 8 Odděshyliacuteme desetinnou čaacuterkou řaacuted čiacutesla podle chanalkterisUky Tedy num log 097936 = 95358 Tak středniacute vzdaacutelenost mezi Saturnem a Sl1uncem je podle našeho vyacuteshypočtu 95358 astronomiokyacutech jednotek Mohorovičův zaacutekon pro vzdaacutelenost (r) vnitřniacuteclh pLanet od Sllunce vyjaacutedřenyacute

v astronomickyacutech jednotkaacutech zniacute

r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950

Vypočtěme vzdaacutelenolst Venuše od Slunce (n = 2) Použijme vztahů (3) (1 )

log 0886382 = 2 log 088638 log 3363 0886382 == log 3363 + 2 log 088638

log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750

log 088638 = 094762 - 1 Vyhledaacuteniacute logaritmu tohoto čiacutesla potřebuje podrobshynějšiacuteho vysvětleniacute Na stT 25 ve Valcuchovyacutech log tabulkaacuteoh nebo podle trub 13 vyhledaacuteme ill3tI1tisu k čiacuteslu 886 pod 3 Jeto 94758 TabUllkovaacute diference d je rovna 5 paacutetaacute čiacuteslice je 8 tedy připočteme opravu 4 k mantise podle tab 11 94762 je naše hledanaacute mantisa J e-li charakteristika zaacutepornaacute tak napiacutešeme před manshytisu nulu a za mantisu ono zaacuteporneacute čiacuteso v na-šem přiacutepadě - 1 Proto log 088638 = 094762 - 1

2 log 088638 = 2 (094762 - 1) = 189524 - 2 == 089524 - 1 Iprokže +1 - 2 = -1 log 3363 + 2 log 088638 = 052673 + 089524 - 1

052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787

Num log 042197 najdeme tak že na str 13 (tab 14) najdeme mantisu nejbliže nižšiacute 42193 kteraacute patřiacute k čiacuteslu 264 pod 2 Tabulikovaacute diference d je rovna 17 naše diference je 4 V PP u d = 17 odpoviacutedaacute 4 čiacuteslo 2 (tab 3) Tedy platiacute num log 042197 = 26422

r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9

Vzdaacutelenost Venuše od Slunce je podle MchorOvičova lZaacutekona 07208 astronomicshykyacutech jednotek TatO hodnota se jen nepatrně lišiacute od skutečneacute průměrneacute vizdaacuteleshynosti Venuše-Slunce

Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308

(Dokončeniacute přiacuteště) Jitka Naacuteprstkovaacute

FRANTIŠEK KADAVYacute - ŠEDESAacuteTNIacuteKEM

12 XI 1896-195middot6

Šedesaacutet let - a z nich třicet čtyři roky IacutentensiJVniacute činnosti na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze - to je pěknaacute žishyvotniacute bilance V roce 1922 kdy se činshynost Českeacute společnosti astronomickeacute rozrůstala uviacutetali zak1adateleacute Společshynosti dnešniacuteho oslavence do spolupraacutece vytrval v niacute v dobaacutech kdy s11y jinyacutech ochably uacutečastnil se vyacutestavby Lidoveacute hvězdaacuterny pečoval o niacute a opatroval ji v dobaacutech middotokupace Byly d()lby kdy na jeho bedrech spočiacuteval celyacute jejiacute provoz administrace Společnosti i večerniacute stashyrost s naacuteVštěvniacuteky NebylCl to praacutece lehkaacute Za jeho dohledu vlrustali na

hvězjdaacuterně pracovniacuteci kteřiacute dnes lZaujiacutemajiacute v astronomii vyacuteznamneacute postaveniacute a raacutedi si vzpomiacutenajiacute na pana Kyacute na jeho spolupraacuteci při pozorovaacuteniacute a jeho peacuteči o iacutepozorovateJle Nemeacuteně p0zoruhodnaacute je jeho činnost ta vytrvalost V pozorovaacuteniacute Slunce shy

viacutece než 700-0 kreseb je toho dokLadem Pokud mu dobře sloužily oči vykonal přes 13 000 pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd uacutečastni se pozorovaacuteniacute meteoru planet a zaacutekrytů hvězd

Jeho popul3risačniacute činnost je uacutectyhodnaacute Vyrostla z nutnosti poskytovat naacuteshylVištěvniacutekům hvězdaacuterny staacutele rozsaacutehlejšiacute vyacuteklady v době kdy o tuto večerniacute činshynost neměl nikdO valnyacute zaacutejem Během dolby vyrostl ve sveacuteraacutezneacutehO a obliacutebeneacuteho řečniacuteka a počet jehO přednaacutešek a vyacutekladů jde do tisiacuteců V uznaacuteniacute teacuteto činnosti byl jmenovaacuten v ro-ce 1953 ředitelem Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně Jako předseda krajskeacute sekce Společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech ta vědeckyacutech znalostiacute se staraacute o přednaacuteškovOU činnost teacuteto organisace Dovedl kOlem sebe sOustředit velkyacute počet mladyacutech schopnyacutech řečniků a demonstraacutetorů kteřiacute kraacutečejiacute v stopaacutech sveacuteho učitele rozšiřujiacutece teacutemata SVyacutech přednaacutešek

Jen diacuteky jeho organisačniacute schopnosti rozrostla se lPřednaacuteškovaacute činnost Lidoveacute hvězdaacuterny do teacute mky že nemaacute obdoby Zaacutejezdy na venkov besedy u dalekohledů nedělniacute odpoledne Ua hvězdaacuterně to jsou podniky ktereacute vyrostly pod jeho dohleshydem Od teacute doby naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla do nepředviacutedaneacute vyacuteše a jen nedostačujiacuteciacute miacutestnostizaibraňujiacute tomu aby se ještě z-Většila Nehledě k popularisačni literaacuterniacute činnosti jUbilanta je sama vytčenaacute žIacutelvolnIacute

bilance viacutece než kraacutesnaacute Jeho jmenovaacuteniacute Vzornyacutem pracovniacutekem ministerstva kulshytury v roce 195-5 bylo vyacuteznamnyacutem oceněniacutem nezištneacute činnosti kteraacute hned talk nebude mH stejně obětaveacuteho naacutesledovniacuteka

Ale sIacutely jubilanta v šedesaacutetce ještě neopouštějiacute a jeho činnost potrvaacute jistě po mnohaacute daLšiacute leacuteta K tomu mu přejeme všichni dobreacute zdraviacute a usměvavou mysl -3shy

~

257

PERIODICKAacute KOMETA CROMMELIN 1956g

Periodickou kometu Cromme1in našla 29 Zaacuteřiacute t r dr L Pajdušaacutekovaacute-Mrlkoshysovaacute na hvězdaacuterně na Skalnateacutem Plese V době objevu byla kometa v souhvězdiacute Rysa a jevila se jako difuslUacute objekt 10 vel s centraacutelniacute kondensaciacute Kometa maacute oběžnou dobu 2790 roktl patřiacute k Uranově rodiacuteně a byla dosud pozorovaacutena při čtyřech naacutevratech 1457 I 1818 I 1873 VII a 1928 IV Kometa prošla perihelem koncem řiacutejna t r a nyniacute se již vzdaluje od Slunce i od Země Uvaacutediacuteme efemeridu lPodle vyacutepočtu M P Candyho

28 XI (ť = 12h 369m 0 = - 27deg11 1 = 1256 r=0973 mag =129 8 XII 13 031 - 31 26 1364 1093 139

18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153

VYacuteVOJ SKUPIN SLUNEČNIacuteCH SKVRN SOUČASNEacuteHO CYKLU

Pozoruhodnyacutem zjevem sou-časneacuteho cY1klu slUillečniacute čIacuteIl1nosti je Poměrně kraacutetJkeacute trvaacuteniacute jednotlivyacutech skupin Jen vyacutejimečně přetrvaacute nělkteraacute skupina dvě rotace Skupiny se větši-nou rychle vyviacutejejiacute ale takeacute brzy zanikajiacute vyacutevojově dosahrujiacute většinou jen typu D menšiacute Ipočet i typu E Neobvykle malyacute počet skupin dosaacutehne typu F To je takeacute jedna z charakteristik současneacuteho cyklu Skvrny ktereacute jsme pozorovali na Slunci v Jednu a uacutenoru 1956 dosaacutehly sice pozOruhodnyacutech rozměrtl byila to vš3k ve skutečnosti jen řada skupin skwrn středniacutech typtl Prozatiacutem nejshyvětšiacute slkuplna tohoto cyklu byla pozorovaacutena na Slunci v zaacuteřiacute 1956 jejiacute vyacutevoj jsme sledovaIi na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze JkreslbOlu i fiotografiiacute SkUlpina dosaacutehla deacute1lky teacuteměř 180000 km Velmi rychle se vyvinula a-vJšak brzy se začala 1 rocZshypacht PřipDjeneacute sniacutemky tento vyacutevoj dobře zaclhybly (vrz 3 str obaacutelky) Dalšiacutem zajiacutemavyacutem zjevem tohoto cyklu je jakaacutesi puLsace kterou neniacute možno vysvětlit jen rOtaciacute Slunce nebo lepšiacute viditelnostiacute Staacutevaacute se totiž že všechny skupiny skvrn najednou vyviacutejejiacute vzestupnou činnost Stoupaacute počet skvrn i jejich rozměry Jindy zase vyacutevoj všech skUlpin naacutehle ochabuje F Kadavyacute

POZOROVAacuteNIacute ČAacuteRY 5694 A VE SLUNEČNiacute KORONĚ

Po řadě pokustl a usilovneacute praacuteci se podařiLo na H orskeacute astronomickeacute stanici hlavniacute observatoře Akademie věd po prveacute v SSSR v uacuteno ru t r ziacuteskat sniacutemky žluteacute koronaacutelniacute čaacutery 5694 A Uvedenaacute čaacutera byla pozoro-vaacutel1It v Qo-zmeziacute heliograshyfiokyacutechšiacuteřek 11deg až 25deg Ve stejneacutem intervalu byla pozorovaacutena i intensivniacute koroshyn aacuteJlniacute čaacutem 5303 A J N

STAVBA OBSERVATOŘE NA LOMNICKEacuteM ŠTIacuteTĚ

Na LmnmiClkeacutem štiacutetě je jilž v plneacutem proudu stavba oJbservatoře Slovenskeacute akashydemie věd kteraacute bude jedruacutem z nejlvyacuteše ipoloženyacutech vědeclkyacuteCh praclOvišť v Evropě Novosbavba je řešena jako Ipřiacutestavek ke stanici llanoveacute draacutehy a je zakotveYla v betonoveacutem -bloku nesouciacutem hlavniacute lamo lanoveacute draacutehy ZalOlženiacute stavby bylo velmiobtiacutelŽneacute neboť zaacuteklady nesměly narušit stabtlibu nosneacuteho bloku a Jejich hloUlbka byla omezena i nebeZpečiacutem Př~padneacuteiho vyacuteskytu trlhlin a dutin ve s~kalshyrum masivu Aby se zabraacuteruacutelo přenosu otřestl vznikajiacuteciacutech v zaacutekladech těžkyacutech strojtl klnovky bude hlalVYliacute piliacute-ř IlJovostavby isolovaacuten ZvlaacuteštlUacutem olbloženiacutem z tvrdeacute gumy vloženyacutem mezi zaacutekladoveacute middotspaacutery V obSJervatoři Ibude urrniacutestěna fysikaacutelruacute lruboratoř zaměmiddotřenaacute na vyacuteclltum lw EmIacuteckyacutech papnsktl Ipracoviště astronomickeacute pro solaacuterlUacute astronomii a astrofysiku s kopuliacute a koronografem a pracoviště meteoshyrologickeacute jehož pozorovaciacute věž pOlstavenaacute podle m elZinaacuterodniacutech Předphstl bude nejvyŠŠ~m bodem sbaVlby Později maacute byacutet zřiacutezeno odděleniacute biofysikaacutelniacute Kromě miacutestnostiacute věnovanyacutech vyacutezkumnyacutem uacutečeltlm hudou v budově dvě ložnice -kuchyně

258

bull a obyacutervaciacute miacutestnost a v SIUltereacutel1u Stavby b udou umiacutestěJny těžtkeacute přIacutelStroje generaacuteshytory a vytaacutepěciacute zařiacutezeniacute na rOZlprašavanou naftu Elektriclkaacute energie bude aodaacuteshyvaacutena zvlaacuteštniacutem krubelem a pro uacuteskaacutevaacuteniacute vody v zimě lblldGU instalovaacuteny zvlaacuteštniacute rozmrazovaciacute vany v leacutetě Je nutno dOlpravovat vodu Janovou drahou ktenou se bude dopravovat rolVinělž plyn v bombaacutech NejobtLžnějšIacutem rpro1bleacutemem v naacuteročneacute stavebniacute konstrukci observatoře je Iprojekt a sestrojeniacute astronomickeacute kopule neboť je jen velmi maacutelo znlJšenostiacute se stavbou tohoto Zařiacutezeniacute v tak vysokeacute poloze kde bude muset vzdorovat dlouho trvajiacutedm Illlrruztlm a silneacutemu větru

Bul ČSAV

ZAJIacuteMAVOSTI Z METEORICKEacute ASTRONOMIE Na zaJsedaacuteniacute 22 komise MeZinaacuterOldniacute astI1cmomickeacute ume (pro meteory) konashy

neacutem v raacutemci 9 sjezdu oZnaacutemřl Whipp1e že středniacute hustdJa meteorickyacute0h těliacutesek ktereacute půso1biacute hvězdrneacute deště činiacute asi 005 gcm-3 To by znamenalo že tyto maleacute meteority musiacute nutně byacutet poresniacute těliacuteska Podle meteoritů dopadlyacutech na Zemi se však zdaacute že počet takovyacutech poresmiacutech těliacutesek neniacute přiacuteliš velkyacute Rozpor mezi vyacutepočty la pozorovaacuteniacutem je pravděrpodobně způsoben znaiČnou nejistotou fysikaacutelshyn~ch teOTiiacute kteryacutech Whipple použil k vytvořeniacute svyacutech zaacutevěrtl Kaiser z Manshy0hesteru podal daacutele zpraacutevu o radarovyacutech pozorovaacuteniacutech v souvislosti s fysikaacutelmiddotmiddot niacutemi pOlchody ktereacute se odehraacutevajiacute při pohybu meteclIigtckyacutech těliacutesek vysokou zemshyskou atmofeacuterou Dospěl ke vzbahu kteryacutem je moŽno vyjaacutedřit zaacutevisLost visuaacutelniacute hvězdneacute velikosti meteoru na elektmomckeacute l1usltotě E (rrmožstvi elekMontl na 1 cm draacutehy melteoru) vysiacutelaneacute metecrem v olmmžiku nejsdilnějšhllO odrazu radiovyacutech vln Tel1to vztah vyjladřuje rovnice

mvis = 35 - 25 log E

Z niacute vyplyacutevaacute tabul1m pro vztah mezi visuaacutelniacute hvězdmou velikostiacute mvis a ellektroshynickou hustortou

lnvis E (elektlontl cm) - 5 1016

O 1014 5 1012

10 1010 A N

PŘIacutePRAVY NA MEZINAacuteRODNIacute GEOFYSIKAacuteLNIacute ROK

Na blIacutelŽiacuteciacute se Mezinaacuterodniacute gemiddotofysikaacutelniacute r01k se př~pnwUijiacute y geomagnetickeacutem odděleniacute Geofysikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV usillovnou tpraciacute Kolektiv zahyacutevajiacuteciacute se vyacutezkumem vnějšiacuteho pole geomagnetickeacuteho je si plně vědom vyacuteznamu MGR jehož těžiště je tentokraacutet ve middotstudiu ionosfeacutery a geomagnetismu Z toho vyplyacutevaacute potřeiba pOzorovaacuteniacute slunečniacute middotčil1ll1osti Nastalyacute novyacute cyklus a vyacutejimečně zvyacutešenaacute slunečniacute činnost tposkytuje dobrou prtllpravu Ipro ohdobiacute maXIacutelllla ktereacute nastane během MGR Prozatiacutem se ověřujiacute již dřiacuteVle nalezeneacute pracovniacute hypotesy ktereacute se dobře lQSvědčujiacute při prognosaacutech geomagnetickeacute aktivity Ukazuje se že bylo poshyužito spraacutevneacute metody srovnaacutevaacuteniacute slunečniacute a geomagnetiClkeacute ruktivity v jednotlishyvyacutech př~adech Obdobiacute maxima slunečniacute činnosti se vyznaouje naacutehlyacutemi změnami a tudiacutež i metodika prognos geomagnetiCikeacute aktiIvity je jinaacute než v olbdobiacute minima a zaacutevjsiacute ještě viacutece na UacuteJplnosti a nepřetržibosti sledovaacuteniacute sluneěniacute činnosti V poshysledniacute době se vyskytly na př na Slunci naacutepadně velikeacute skupiny skvrn a ne všechny byly uacutečinneacute geomagneticky což se vždy dalo vysvětlit na zaacutekladě novyacuteoh hYlPotes Iktereacute byly v gl8omagnetickeacutem jděleniacute ověřeny sbujdiem roZsaacutehleacuteiho celoshysvětoveacuteho Ipozorovaciacuteho materiaacutelu Bul ČSAV

UPOZORNĚNIacute PŘEDPLATITELŮM NAŠEHO ČASOPISU NA ROK 1957

Nezapomeňte si časopis předplatit již před koncem t r u sveacuteho poštovniho doručovatele resp na poštovnim uacuteřadě Pokud s e t yacute kaacute možnosti přihlaacutešeni dalšich předplatitelů našeho časopisu na r 1957 informujte se na sveacutem poštDvn1m uacuteřadě

259

Z LIDOVYacuteCH HVĚZDAacuteREN

A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽKŮ

OSVĚTOVAacute PRAacuteCE LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE V 1 POLOLETIacute 1956

V letecfh nepřiacutezniveacuteho pcčasiacute byacuteva1a naše hvězdaacuterna poměrně maacutelo navštěvoshyvaacutena Za jasnyacutech večerů byla sice přeplněna ale za večerů zamračenyacutech nepřišly ani ohlaacutešeneacute naacutevštěvy hrCFm3Jdneacute To se projevilo pak ve vyacuteročniacute statistice kdy naacutevštěvy klesaly (1950 1951 1952) Snažili jsme se pak zvyacutešit naacutevštěvy škol a jinyacutech hromadnyacuteoh vyacuteprav dařilCF se naacutem to však tak pomalu Takovyacute stav naacutes nemohl trvaJe uspokojit Přiučili jsme se však ze zkušenostiacute ziacuteskanyacutech o s[Yarbakiaacutedě v minuleacutem rcce a Ziačali jsme provaacutedět naacutevštěvy v odpolednich hodinaacutech Letos k tomu byla znamenitaacute přiacuteležitost Venuše jako naacutedhernaacute večershynice a na Slunci mnoho skvrn Za jasnyacutech dnů jsme tedy zpřiacutestupnili hvězdaacuternu odipoledne od 15 do 18 ll1ěkdy až do 19 hodin Naacutevštěva byla 200 až 500 osob ve všeciniacute dny

Za prveacute pololetiacute 1956 navštiacutevilo hvězdaacuternu celkem 18210 osob Z tOlho bylo 106 školniacutech vyacuteprav s 3365 uacutečastniacuteky 40 jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1137 uacutečaSitniacuteky 2323 členů ČAS uacutečastniacuteků kUJrsů a jinyacuteoh neplatiacuteciacutech naacutevštěva 11 365 platiacuteciacutech jednotlivyacutech naacutevštěv Bylo uspořaacutedaacuteno 70 přednaacutešek pro hromadneacute naacutevštěvy 57 přednaacutešek na nedělniacutech besedaacutech 15 přednaacutešek na sobotniacutech Vooeuroshy

reoh 4 filmoveacute besedy 18 pondělniacutech instruktaacutežiacute pro pozorovatele demonstraacuteshytory a lektory a 115 [Jozorovaacuteniacute pro naacutevštěvy obecenstva

Mimo hvězdaacuternu bylo 9 přednaacutešek v ku1turniacutech středisciacutech naacutedražiacute 6 předshynaacutešek pro zaacutevodniacute kluby ROH 10 přednaacutešek pm domy osvěty a osvětoveacute besedy 4 přednaacutešky pro vojenskeacute uacutetv8Jry 6 přednaacutešek pro astronomickeacute kroužky a 5 přednaacutešek na TIlznyacutech pracovištiacutech Besed u dalekohledu bylo v Praze 16 a na -vesniciacutech 34 Daacutele byly konaacuteny 3 aktivy s pracovniacuteky astronomickyacutech kroWků a lidovyacuteoh hvězdaacuteren

V maleacutem ZeiSSlJvě plametariu byl-CF v I pololetiacute 14 268 platiacute-eiacutech naacutevštěv Z toho bylo 118 škoLniacutech vyacuteprav IS 4214 uacutečastniacuteky 13 jinyacutech vyacutetprav se 182 uacutečastniacuteky a 9872 jednotlivyacutech naacutevštěvniacuteků Bylo zde 17 rpřednaacutešek cyklu Astronomie pro každeacuteho 8 přednaacutešek Jak to hvězdaacuteři dělajiacute 6 přednaacutešek Na čem pracujiacute naši hvěZJdaacuteři 6 přednaacutešek MezLplanetaacuterniacute lety 9 večeru kursu poznaacutevaacuteniacute soulhvězdiacute a 6 večerů kursu orientace pmiddotodle hvěro Pro hromadneacute naacutevštěvy bylo 19 přednaacutešek a 162 filmoveacute besedy Celkem bylo tedy 279 akciacute na hvězdaacuterně a 233 akce v maleacutem planebariacuteu kyacute

POZOROVAacuteNIacute MARSU 1956 NA LOMNICKEacuteM ŠTIacuteTĚ

Vyacutelsiledky (pozorovaacuteniacute plamet na Vysokohorskyacutech obsennaJtořkh jsou dnes všeshyobecně znaacutemy a představujiacute jednu z nejuacutespěšnějšiacutech etrup planetografiokeacutelho vyacuteshyzJkUillu Ro~hodli j-sme se proto již před drvěma lety že vYUŽIIacutejeme velkeacute oiacuteposice Marsu v roce 195-6 k pokUJSu o soustavneacute ipoZJorovaacuteniacute planety z vysokohorskeacute observatoře na LomniClkeacutem štiacutetě v Tatraacutech (2634 m) V původruacuterrn plaacutenu bylo pozorovat Mars nejmeacuteně 14 dniacute kolem oposice Ukaacuteza10 se však při podrobneacutem rozpočtu celeacute vyacutepravy že by by~a finančně přiacute-liš naacuteikladnaacute neboť pobyt na Lomshynimiddotckeacutelm štiacutetě je prakticky omezen značnou cenou jiacutezdneacuteihio lanoVeacute draacutehy do Tatranshyskeacute Lomnice odkiUJd je nutno dovaacutežet veškereacute potraviny Proto jsme se rozhodli Ulspořaacutedat koncem srpna t r pouze tyacutedenniacute cestu na Lomniokyacute štiacutet a svěřit

veškereacute praacutece jen jednomu z naacutes (Z M) Ve dnech 29 srpna až 5 zaacuteřiacute naacutem Ant Mr1ros [askavě umožnil Ipozorovat

Mars 6 refraktorem Isveacute hvězdaacuterny Okulaacutery pro zvětšeniacute 1801kraacutet 225kraacutet a 320kraacutet ZIapůjčila LidCFvaacute hvězdaacuterna v Prostějově stejně jako revolverovyacute Zei8sůV baltrevnyacute filtr se Schottovyacutemi skly ibarvy červeneacute RG-l ž1uteacute GG-14

260

i

zeleneacute VG-5 a modreacute BG-12 K fotografovaacuteniacute Marsu na bareVlJ1yacute film Agfacolor Ultra T 16 10deg DIN jsme Ipoužil rvlastniacute kamery Pmgram pozoTovaacuteniacute měl čty_ři hlavniacute body Zjištěniacute kvality ovzdušiacute na Lomnickeacutem štiacutetě pokud jde o pl2netaacuterniacute pozorovaacuteniacute pozorovaacuteniacute a kresleniacute barevnyacutemi filtry fotograďOvaacuteniacute Marsu na bashyrevnJr film a zjišteacuteniacute klimatickyacutech vlivů velemorsikeacute polohy ma fysiIacuteologiokyacute stav pozorovatele

Atmosfeacuteric-keacute podminky na Lomnickeacutem štiacutetěbyJy Po dobu našich pozorOvaacuteniacute Marsu velmi přiacutezniveacute Obraz planety v o~ulaacuteru dalekohledu byl i při největšiacutem zvětšeniacute (320kraacutet) zcela klidnyacute a působil dojmem promiacutetnuteacuteho dtapositivu Proto bylo možno snadno lPozorovaJt a iZakreslit i takoveacute detaily Mansova povrchu jakyacutemi jsou Melas Lacus a Juventae Fons ba dokonce bylomoŽlno rQlzeznat vnitřniacute strukturu Sdlis Laous S uroacutetostiacute bylo za-kresleno 1 několik -kanaacutelů

jež se jevily většinou jaiko širokeacute difusnIacute ipaacutesy (Nectar TithoI1ius OXUS a Gehon) jineacute zejmeacutena bliacutezkeacute jižmhnu Poacutelu (Hylus OhalceoporoS a Argyroporos) byly kraacutetkeacute poměTně uacutezkeacute zato vle1mi temneacute a markantniacute Jejich naacutepadnaacute temnost je patrně v uacutezkeacutem vztahu s neohvykle rychlyacutem taacuteniacutem jižniacute polaacuterniacute čepičky Viditelnost některyacutecihdetailů kontroloval takeacute A Mrkos V noci z 31 srpna na 1 zaacuteřiacute t r objevil se vlastniacute povrch Marsu takeacute při pozorovaacuteni modryacutem filtrem jenž teacute noci daacuteval obrazy stejmeacute kvality jaJw žlutyacute filtr Jednaacute se zde patrně o t zv modreacute projasněniacute atmosfeacutery Marsu jež byacutevaacuteoibčas pozorovaacuteno a v IHeshyrwtlllře označovaacuteno jako blne clearing Tento zjev se lYleopakoval žaacutednyacute večer

Obsaacutehlyacute materiaacutel a zkušenosti ktereacute jsme ziacuteskali při pozorovaacuteniacute nyniacute ~rashycovaacutevaacuteme

Zdeněk M acek a Dušan Kalaacuteb) Lidovaacute hvězdaacuterna v Prostějově

LIDOVAacute UMĚLECKAacute TVOŘIVOST NA HVĚZDAacuteRNĚ V OSTRAVĚ

Že se lidovaacute uměleekaacute tvořivost dovede uplatnit i nJ3 lidovyacutech hvězdaacuternaacutech přinesli jsme toho v Č 10 min ročniacuteku Řiacuteše hvězd pěknou ukaacutezku BYlI IDo věrně provedenyacute model měsiacutečniacute krajiny s kraacutetery Arohimedes Autolycus a Aristillus kteryacute pro osbravskou hvězdaacuternu zhotovila členka O Čelakovskaacute-Čurdovaacute Dnes přinaacutešiacuteme dalšiacute ukaacutezku jejiacute tvorby kterou vyzdobila praacutevě otevřoocu lidovou

hvězdaacuternu v Ostravě Je to ideaacutelniacute polhh~id z meSlce Tiltana na planetu Saturn Plastika je osvětlena nažloutlyacutem světlem a je umiacutestěna ve vitrině černě natřeneacute u kopule a budiacute velkyacute zaacutejem naacutevštěvniacuteků hvězdaacuterny Kromě toho zhotovila jmenorvMlaacute bustu Galilea G3lileiho v nadživotniacute veliikosti kte1raacute je uměleckyacutem diacutelem Bustu danovala v den otevřeniacute hvězdaacuterny pro klubovnu kde je pěknou ozdobou mistnosti Kromě tciho vyzdobila hvězdaacuternu velikyacutemi Portreacutety Koperniacuteka Keplera a Gali18la jakož i velkyacutem alegoriookyacutem obrazem stareacuteho a noveacuteho světoshyveacutehonaacuteZoru -bčlshy

261

NOV~ KNI HY A PUBLIKACE

Bullet~n čs uacutestcvu astronomickyacutech (unezinaacuterodruacute vydaacuteniacute) roč 7č 3 obsahuje tyto vědeckeacute praacutece B J Levin Fysikaacutelniacute teorie mete-orů a rvyacutezkum prostoroveacute hustoty meteorickeacute hmoty - V V Fedynsky Porovnaacuteniacute visuaacutelniacutech a radiovyacutech lPOzorovaacuteniacute pOhybu meteorickyacutech stop - V Ptaacuteček a L Weberovaacute Korekce ČasovyacutechsignaacuteltI v uacutenoru 1955 - M Kopeckyacute Odchylka redUlkceploohy shmečshynich skvrn od selcanty uacutehloveacute vzdaacutelenosti skvrny od středu slulllečniacuteho kotouče Pojednaacuteniacute sovětskyacutech astnonomtI Levina a Fedynskeacuteho byla přednesena na meteoshyrickeacute konferenci ve Smolenioi Praacutece jsou psaacuteny rusky a německy s anglickyacutemi a ruskyacutemi vyacutetahy - V čiacutesle 4 jsou urveřejněna tato pojednaacuteniacute našich astronomů F Link Vel~kost meteorickyacutech čaacutestic v zemskeacute atmosfeacuteře - V Ptaacuteček a L Weshyberovaacute Korekcečasovyacutech signMť~ v hřeznu dUibnu a květnu 1955 -- V Eumba Zmooy charakteru geomagnetickeacute oacuteinnosti Igtěhem jednoho roku - J Bouška Čaacutestečneacute zatměniacute Měsiacutece 5 srpna 1952 - 2J Chvojkovaacute Vlastnosti vrstvy F vlplyacutevajiacuteciacute z prognosniacuteho vzorce (I Uacutebytek teploty během noci) - V V81yacutesek a J Rajchl Vyacutebuchy komety 1955g (Honda) Praacutece jsou psaacuteny francouzsky německy a anglicky s rU9kyacutemi vyacutetahy Českaacute resumeacute uvedenyacutech pra-ciacute jso u uveshyřejněna v Časopise čs uacutestavů astronomickyacutech kteryacute vydaacutevaacute stejně jako Bulletin Nakladatelstviacute čs akademie věd v Praze

A Bečvaacuteř Atlas Coeli 1950)0 II vyd NČSAV IPraha 1956 cena vaacutez 60 Kčs ~ V nakladatelstviacute Českoslovenslceacute rukademie věd vyšlo dvuheacute vydaacuteniacute znaacutemeacuteho Bečvaacuteřova hvězdneacuteho atlasu kteryacute autor v posledniacutech letech zcela přepracovaL Atlas vyšel še1sUbarevně cOž neobyčejně phspělo k jeho vzhledu i hodnotě Všeshychny objekty kromě hvězd jsou vyznačeny barvami hvězdokupyžlucě mlhoviny zeleně temneacute mlhoviny šedě mtmo~alaiktickeacute soustavy červeně a Mleacutečnaacute draacuteha modře Tiacutem velmi vynikla galaktickaacute koncentrace těles hniacutezda spiraacutel i strUlktura lvDleacutečneacute draacutehy kteraacute při Siveacute siožitosti byla v černobHeacutem podaacuteniacute značně spletitaacute Je samozřejmo že autor dOPnil svuacutej aJtlas o všechny niQveacute objevy ktereacute blly učiněny po prveacutem vydaacuteniacute tak tu najdeme obrysy zcela novyacutech mmovin podle nejnověJšlch sniacutemikůsovětskyacutech tvary staryacutech mlhovin byly na mnohyacutech mistech orpIaveny ta zdolkonaleny D aacute1e byly všechny jasnějšiacute hvězdy iQznačeny Flamsteeshydovyacutemi čiacutesly i piacutesmeny různyacutech aut-ortI a to v takoveacute uacuteplnosti jako sotva v něshyktereacutem jineacutem ihvězdneacutem atlase V a Uase jsou teacutež zakresleny všechny hlavniacute zdroje k osmic-keacuteho radioveacuteho zaacuteřooIacute ve stupnici odstiacuteněneacute podle jejich intensity Celyacute naacuteklad vyšel v pevneacute celoplaacuteJtěneacute VJazbě a k aždyacute vyacutetisk je olpatřen velkou prnshyh dnou celuloidoviQu maskou na odečiacutetaacuteniacute souřadnk ve všech třech projekciacuteoh map A tlas je vytištěn na dobr eacutem ofsetoveacutem papiacuteře kteryacute všalk měl byacutet o něco s1lněj šiacute vzhled em k časteacutemu použiacutevaacuteniacute map při pozorovaacuteniacute Cena publikace je překvrupivě niacutezJk aacute Bečvaacuteřův a tl3iS ~teryacute Pro bohatstviacute olbsah u došel u~naacuteniacute i v zashyhraničiacute j iž při prveacutem vydaacuteniacute bude v noveacuteITl podstatně zdokon~leneacutem tVlaru zajisteacute vyn i-ka jiacuteciacute prOlpagaciacute naši a stronomie J K

J Verne N a kometě S NDK Praha 1956 str 468 Vaacutez Kčs 2420 - Při

zaacuteplavě v erneovek přeloŽlenyacutech li naacutes v posledniacute době mělo SNDK opFavdu šťas tnou puku s vldaacuteniacutem romaacutenu Na -kometě Tat~o kniha patřiacute beze sporu k nejshylepšiacutem Verneovyacutem romaacutenům S astronomickou teacutematikou Přeiklad V Netušila je pečlivyacute velmi mu prospěla odbornaacute astronomiCkaacute revise kterou uacutespěšDě provedl dr M Plavec jenž Ir rpůvodniacutemJU textu připojil teacutež dmslov V něm se na pravou miacuteru uvaacutedějiacute některeacute nespraacutevnosti ktereacute n elbylo možno opraVit V textu 3Jby neshybyla porušena souvislost I když je nutno knihu povaŽiovat za fal1tastickyacute romaacute n přece je stavěna na solidniacutech astronomickyacutech zaacutelklad ech MusIacuteIrrle ohdivovat odshyborneacute znalosti a u tora i kdyždmes zrustara leacute z nichž přecl8 jen něco v ffiIladeacutem čtenaacuteři zůstane Kniacutežce teacutež prOlspěly původniacute obraacuteJzky PhHippoteauxe a vkusnaacute vazba J B

262

A 1 Oparin-V G Fesenkov Žizň vo vseZennoj (Život ve vesmiacuteru) Izda-telshystvo Akademii nauk SSSR MoskVla 1956 223 stran 48 ohr Kčs 550 Kniacutežka kteraacute je společnyacutem dilem dvou sovětskyacutech odhorniacuteků - biologa a astronoma je přehlednyacutem souhrnem dnešniacutech vědomostiacute o možnosti života ve vesmiacuteru rozshyšiacuteřeniacute živ ta ve vesmiacuteru a předevšiacutem ve slunečniacute soustavě Mimo uacutevomiddotd je celaacute laacutetia knihy rozvedena do osmi kapitol Živct a jeho vznik Poloha Slunce ve vesmiacuteru Zaacutekladniacute poznatk y o sroženi a vzniku Slunečniacute soustavy Všeobecneacute uacutevahy o slOlženiacute a vyacutevoji atmosfeacuter Země a -planet O fysikaacutelniacutech podmiacutenkaacutech a o možnosti života na Měsiacuteci Velkeacute planety N a ši neibližšiacute sousedeacute - Mars a Venuše Rozšiacuteřeni života ve vesmiacuteru Prvniacute kapitolu 1Daps1al A 1 Oparin ostatniacute V G Fe8el1Jkov Kniacutežka odpovidaacute na mnoho velmi zajiacutemavyacutech a aktuaacutelniacutech otaacutezek Je bohatě vybavena fotografierni a grafy Poněvadž ( otaacutezku možnosti živda ve vesmiacuteru je mezi našiacute veřejnostiacute staacutele značnyacute zaacutejern jak svědčiacute naacutevštěva na předshynaacutešk aacute ch zabyacutevajiacuteciacutech s e tiacutemto thematem bylo by žaacutedouciacute aby tato kniacutežka vynikajiacuteciacutech sovětskyacutech odborniacuteku byla pokud možno nejdřiacuteve vydaacutena u naacutes v českeacutem překladu neboť by se tak dost qla do rukou naš iacute veřejnosti kniacutežka k teraacute by vyčerpaacutevajiacuteciacutem způsobem oclpověděk na všechny otaacutezky 4 N

F Kad-aiVyacute a J Kle-pešta Lidovaacute hvězdaacutena v Praiacute2Je STN P r aha 1956 str 32 obr 19 Kčs 288 - Naacutevštěvniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren již dlouhou dobu postridali stručnou a levnou hroŽtwku kteraacute by je seznaacutem11a s nejdiHe-žitějšIacutemi astronomicmiddotshykyacutem i poznatky PruacutevlQdce po lidoveacute hvězdaacuterně v Praze popisuje nejprv8 alJzcniacute petřiacutenskeacute hveacutezdaacuterny pak seznaacutemiacute čtenaacuteře s pOlpularisačniacute a odbornolu činnostiacute jakož i se spolupraciacute hvězdaacuterny s jinyacutemi osvětovyacutemi a Il-wlturniacutemi zriizeniacutemi

v zaacutevěru upozorniacute na ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny u naacutes Brožurka je doplněna vysvětleniacutem něIdelch odbornyacutech naacutezvll Kniacutežečka by měla byacutet Ik dostaacuteniacute n ejen na Petřině ale i na jinyacutech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech Nekohk drobnyacutech nedopatřeniacute v t extu (a hlavně ve vysvět1ivikaacutech) bude jistě opraveno v dalšiacutem vydaacute11Iacute J B

L H Aller Astrofisika Atmostery Solnca fl zvezd (A strofys ika ktmosfeacutery S lunce a hvězd) Izdat8lstvo inostrannoj Hteratury Moskv-a 1955 455 stran 115 obr 47 tab ceDla Kčs 2225 - Prvyacute dil Allerovy knihy (originaacutel byl vydaacuten v N ew Yorku r 1953 pod naacutezvem As t r o-ph ysics The Atmospheres middotoť the Sun and S t ars) kteryacute se naacutem dostaacutevaacute v ruskeacutem překladu je vlastně uacutevodem do te retickeacute astrof ysiky Celaacute laacutetka tohoto diacutelu je rozdělena do deviacuteti kapitol zaacuteshykladniacute uacutedlaje atomovaacute a molekulaacuterniacute spektra turbulence buzeniacute i-onisace a dishysocimiddotace zaacuteřeniacute j eho studium a absorpce 2 řeni hvězd s~ektra S-lunce a hvězd a konečně uacutekazy od ehraacutevajfciacute se na povrchu Slunce Laacutetka je v každeacute lmpitole p robraacute na opra v du vyčerpaacutevajiacuteciacutem zpusob em a proto studium knihy klade dosti vysokeacute -p žadavky na předběžneacute matematickeacute vzdělaacuteniacute čtenaacuteře Velikyacutem kladem knihy je to že k aJŽdaacute kapHJola j e zakončena několika uacutellohami ktereacute umožniacute procvičeniacute probraneacute laacutekky a obsaacutehlyacutem seznamem literatury z celeacuteho světa V zaacuteshyvěru knihy llJale-znemepřehled nejdůl ežitějšiacutech fysikaacutelniacutech konstant a věcnyacute rejshystřiacutek Kniha je vybavena velkyacutem množstviacutem obraacutezkl schemat a grafu z nichž nejdllležitějšiacute zejmeacutena fotografie jsou tištěny na cekstraacutenkovyacutech přiacutelohaacutech na lřiacutedoveacutem papiacuteře Knihu - kteraacute ovšem nevyčerpaacutevaacute laacutetku do nejmodernějšiacute doby poněvadž jejiacute anglie-kyacute originaacutel byl vydaacuten již r 1953 - je možno doporučit všem kdo se podrobněji zabyacutevajiacute lastr-cďysikou zejmeacutena pak teoretickou astroshyfysikou staV1bou hvězdnyacutech atmomiddotsfeacuter A N

Velkyacute rusko-českyacute slovniacutek III diacutel NČSAV Praha 1956 str 734 vaacutez 46 Kčs - Třetiacute diacutel slovniacuteku obsruhuje 20477 hesel (piacutesmeno P) zpracovanyacutech kolektivem lexikografick eacuteho odděleniacute ČeskoSl orvensko - sovětskeacuteho institutu za vedeniacute L K oshypec-keacuteho B H avraacutenka a K HoraacuteJka Slovniacutek obsahuje velikeacute množstviacute hesel z nlzshynyacutech věmiddotdniacutech a technickyacutech omiddotborů mezi jinyacutem i z astronoil11ie jež zpracoval dr J K leczek z Astrol1omIacuteCkeacutelho uacutestavu ČSAV v Ondřmiddotejově Velkyacute rusko-českyacute sLovniacutek je n ezbytnou pomůckou každeacuteho vědeckeacuteho pracovniacuteka a bylo by žaacutedouciacute aby v brzkeacute dOlbě vyšel poSledniacute diacutel aby tak diacutelo bylo kompletniacute J B

263

UacuteKAZY NA OBLOZE V PROSINCI

PLANETY Merkur je~ lUL JeětJuU oIrItxu koncem měsiacutece na večerniacute

II ~ 1956 CL WiJw f951 ob-Ioze v přiacutezniveacute vyacutechodniacute 0 dongaci kteraacute nastane 2510 [ f6k30 l11SEeacute

prosince Venuše zaTl na i ranniacute OIbloze jako jitřenka

Vychaacuteziacute aisi dvě hodiny před Sluncem Mars je na večerniacute

5deg obloze a zapadaacute až po puacutelshynoci Jupiter vychaacuteziacute kolem pŮlnoci Saturn vychaacutezIacute as-i hodinu před Slunoem a neniacute proto dobře pozorovatelnyacute Urmn vychaacuteziacute ve večerniacutech

hodinaacutech a je n a obloze po celou noc Neptun vyohaacute2Iacute až v druheacute polovině noci Obzorovaacute mapka sloužiacute k vyhledaacuteniacute planety Merkura v době kolem jeho nejshy

většiacute elongace Na spodniacutemokr3Jji obzolroveacute m3Jpiky je vyzrračen lalzimut na leveacute straně vyacutešks nad obzorem Hvězdnaacute velikost IVLenkura je 25 Prosince -03 m

40deg 50 55 60middot

Kalendaacuteř vyacuteznačnyacutech uacutekazu 11gtC( obloze

2 1h Saturn v konjunkci -s Měsiacutecem (Saturn 10deg severně) Čaacutestečneacute-zatměniacute Slunce (max 7 h 57m konec 9h06m)

9h Měsiacutec v novu 3 8h M erk ur v konjunkci s Měsiacutecem (Menkur 410 jižně) 7 17h lVlěs iacute c v odzemiacute

10 13h Měsiacutec v prvniacute čtvrti 21h25m zaacutekryt hvězdy K Psc (4Srn) Měsiacutecem - vstup

11 2 1h Mars v konjunkci s Ivlěsiacutec8lm (Mars 500 jižně)

13 maximum meteorickeacuteho roie Geminid 17 20h Měsiacutec v uacuteplňku ~ 19 14h Měsiacutec v přiacutezemiacute 20 16h Uran v JQnjunkc~ s Měsiacutecem (Uran 57deg sevlerně) 21 22h začaacutetek zimy - zimniacute slunovrat 22 maximum meteorickeacuteho roje Ursid 24 11h Měsiacutec v posledniacute čtvrti

13h Jupiter v konjunkci s Měsiacuteceacutem (Jupiter 60deg severně) 25 1h lVlerkur v největšiacute vyacutechodniacute eloganci - 199deg 26 19h N eptun v konjunkci s Měsiacutecem (~Teptun 42deg severně)

22h Venuše v konjunkci se Saturnem (Venuše 0 5deg jižně) 29 14h Saturn v konjunkci s MěsiacuteC8Iffi (Saturn 0 7deg severně)

20h Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 02deg jiŽIlě)

Čaacutesteoacuteneacutezmiddotatměniacute SltuacuteJ1ce nastLne 2 Prosince v ranniacutech hodinaacutech U naacutes vyjde Slunce již zčaacutesti zakryteacute měsiacutečnim kotoučem Maximum zatměniacute dosaacutehne u naacutes velikosti 048 kraacutetce po vyacutechodu Slunce Za přiacutezniveacuteho počasiacute bude tedy možneacute pozorovati li naacutes průběh druheacute čaacutesti zatměniacute avšak nIacutezlko nad obzorem Toto čaacutestečneacute zatměrj bude pozorovaielneacute teacuteměř v celeacute Evropě v severniacute Africe středniacute Asii a ev severniacutem Indickeacutem oceaacuteně Největšiacute velil-mst zatměniacute dosaacutehne hodnoty 0805 B M

Vydaacutevaacute nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba A-02952

VYacuteVOJ VELKEacute SKUPINY SLUNEČNICH SKVRN V ZAacuteŘiacute 1956

7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m

CFotografovrul Merzovyacutem refr8Jktorem Lidoveacute hvězdaacuterny v Pr8Jze na Petřiacuteně Antoniacuten RUkl)

L

Řiacuteše hvězd OBSAH

ROČNIacuteK 37 - ČiacuteSLO 11

VYŠLO V LTSTOPADU 1956

Řiacutediacute redakčniacute rada

Prof Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute reshy

daktor) Dr JIŘiacute BOUŠKA (vyacutekonnyacute reshy

daktor) VĚRA HULINSKAacute FRANTIŠEK

KADAVY LUISA LANDOVAacute- ŠTYCHOVAacute

Ing BOHUMIL MALEČEK Dr OTO

OBŮRKA KAREL STRNAD

T echnickaacute redaktorka

DRAHOMiacuteRA HROCHOVAacute

N a prvniacute straně obaacutelky

Trigonometrickaacute věž Vysokyacute Kaacuteshy

men (Foto J ))n Vacek) GTO Praha

~xposice 9 112 lbod)

Na čtlTteacute strQl1ě obaacutelky

Pohled na hvězdaacuternu v U ccle u Bn~shy

selu (Foto dr Jiřiacute Bouška)

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci rUše hvězd Praha-Smiacuteshychov Sveacutedskaacute 8 (Astronomickyacute uacutestav university Karlovy) telefon

čiacutes 403-95

Riacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy

ně Dotazy objednaacutevky a reklamace

tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute

poštovn1 uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba

Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla je 1 kažshy

deacuteho měsiacutece Rukopisy a obraacutezky se

nevracej1 za odbornou spraacutevnost odshy

poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 240

l Kviz Pozorujte meteory S Šebek Pamětniacute siacuteň Tychona Brahe v Benaacutetkaacutech nad Jizeshyrou - J BouŠlka Belgickaacute kraacutelovskaacute hvězdaacuterna v UccleshyJ Naacuteprstkovaacute Nebojme se m3tematiky Co noveacuteho y astronomii - - Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomiCkyacutech kroužki1 - Noveacute knihy a publi shykace - Uacutekazy na obloze v proshy

sinci

COLLEP)KAHYfE

3 KBl13 H a6TIfolaihe Mereop bl

- C We6eK My3e THXO Epare

B E eHaTKax (1-IexIHI) - Yf 13oyshy

WKa ACTpoHoMHLleCK3 5l 06cepB3shy

rOpH5l B YKKJle (13eJIrH5l) - VI

HarrpCTKoB3 He 60HTeCb MaTeshy

MalTHKH - Lho HOBoro B aCTpOHOshy

MHK - Yf3 Ha pOnl-lblX o6cepBaTOshy

pH H 3CTpOHOMHlJeCKHX KpygtKKOB

- HOBble KI-IHrH H rry6JlHKaUKH

- 51BJleHIU Ha He6e BI neKa6pe

CONTENTS

Z Kviacutez Observe Meteors S Šebek Museum of Tycho Brahe in B enaacutetky (Bohemia) - J Bouška Royal Astronoshymical Observatory in Uccle shyJ Naacuteprstkovaacute Mathematic for Amateur Astronomers - News in Astronomy - From Popushylar Observatories and Astroshynomic3l Clubs - New Books and Publications - Phenomena

in December

1-__________ ____ _ __ I






241




242





243








244









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






241




242





243








244









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L




242





243








244









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L





243








244









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L








244









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L









245


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L


bull










246


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L


SVATOPLUK ŠEBEK






24-7






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






248






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






~41








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L








251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L




251








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L








m




+ 3+2+10-1-2-3-4




252



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L



N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

50 69897 69984 70070 70157 70243 70329 70415 70501 70586 70672

70 84510 84572 84634 84696 84757 84819 84880 84942 85003 85065 71 85126 85187 85248 85309 85370 85431 85491 85552 85612 85673 72 85733 85794 85854 85914 85974 86034 86094 86153 86213 86273 73 86332 86392 86451 86510 86570 86629 86688 86747 86806 86864


TaJbulka 2 (str 11)

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

195 29003 026 048 070 092 115 137 159 181 203 196 226 248 270 292 314 336 358 380 403 425 197 447 469 491 513 535 557 579 601 623 645 198 667 688 710 732 754 776 798 820 842 863





253

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

log 2-567 140943 oprava 51

140948 log 25673





Dabulka 4

N __ - shy kg deg -

1 2 3 4 5 6 7 8 9

152 18184 213 241 270 298 327 355 384 412 441

log 1523 018270 epraVa 196 (str 11)

018290 = log 15237



n I 17 n I 28 n I 19 n I 31 n I 5

1 17 1 28 1 19 1 31 1 05 2 34 2 56 ~ 38 2 62 2 10I 3 51 3 84 3 57 3 I 93 3 15 4 68 4 112 4 76 4 I 124 4 20 5 85 5 140 5 95 5 155 5 25

6 102 6 168 6 114 6 18)6 6 30 7 119 7 196 7 133 7 217 7 35I 8 136 8 224 8 152 8 248 8 40 9 153 9 252 9 171 9 279 9 45

I I 254

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

- - --

log 149 500 000 = 817464 018290 (str 10 nebo t8Jb 8) 817464

835754


Tabu1ka 6

lY llg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

224 35025 044 064 083 102 122 141 160 180 199 225 218 238 257 276 295 315 334 353 372 392 226 411 430 449 468 488 507 526 545 564 583 227 603 622 641 660 679 698 717 736 755 774



T3Jbulka 8

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

142 15229 259 290 320 351 381 412 442 473 503

148 17026 056 085 114 143 173 202 231 260 289 149 319 348 377 406 435 464 493 522 551 580


krg 1 425 600 000 log 149 500 000 = 817464 (tab 8 či str 10)

915381 915400 186 - 817464

915400 097936



r = 3363 - 3363088middot638n

255

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

TabUllka 10

deg N 1 2 3 4 5 6- 7 8 9l eg

950 97772 777 782 786- 791 795 800 804 809 813 951 818 823 827 832 836 841 845 850 855 859 952 864 868 873 877 882 886 891 8gB 900 905 953 909 914 918 923 928 932 937 941 946 950



log 3363 = 052673 (str 14 či tab 12)

Tabuka 12

N 1 2 3 4 5 6 7 8 9kg deg 332 52114 127 140 153 166 179 192 205 218 231 333 244 257 270 284 297 310 323 336 349 36 334 375 388 401 414 427 440 453 466 479 492 335 504 517 530 543 556 569 582 595 608 621 336 634 647 660 673 686 699 711 724 737 750



052673 089524 - 1

142197 - 1 = 042197 protože + 1 - 1 = O

TabU1ka 13

N Leg O 1 2 3 4 5 6 7 8 9

880 94448 453 458 463 468 473 478 483 488 493 881 498 503 507 512 517 522 527 532 537 542 882 547 552 557 562 567 571 576 581 586 591 883 596 601 606 611 616 621 B26 630 635 640 884 645 650 655 660 665 670 675 680 685 689 885 694 699 704 709 714 719 724 729 734 738 886 743 748 753 758 763 768 773 778 783 787


r(2) = 3363 - 26422 = 07208

256

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

9


Tabulka 14

N log O 1 2 3 4 5 6 7 8

264 42160 177 193 210 226 243 259 275 292 308



12 XI 1896-195middot6








~

257




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L




18 XII 13 264 -34 48 1455 1221 146 28 XII 13 464 - 37 31 1 526 1352 153







258


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L


Bul ČSAV






O 1014 5 1012

10 1010 A N





259













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L













260

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

i









261






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






262






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






263






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L






















7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L


7 IX 1956 - 14h50m 8 IX 1956 - 15h50m

9 IX 1956 - 13h58m 11 IX 1956 - 17h30m

12 IX 1956 - 16h30m 14 IX 1956 - 16h36m


L

Documents

íše hvězd - SUPRAKADAVY, LUISA LANDOVÁ-ŠTYCHOVÁ, Ing. BOHUMIL MALEČEK, Dr OTO OBŮRKA. KAREL STRNAD T echnická redaktorka DRAHOMíRA HROCHOVÁ N a první straně obálky :