1

DUCHOVNÍ VÙDKYNÌZdenìk Vojtí�ek

�en v èelech nábo�enských skupin bychom nalezli desítky. Ze zakladateleksamostatných skupin pøipomeòme Helenu Petrovnu Blavatskou (1831-1891),její� Theosofická spoleènost významnì ovlivnila západní spiritualitu celého20. století, Elisabeth Clare Prophetovou (*1940), spoluzakladatelku a sou-èasnou jedinou vùdkyni Církve svìtové a vítìzné, nebo tøeba Gabrielu Witte-kovou (*1933), zakladatelku a prorokyni i u nás pùsobícího spoleèenstvíUniverzální �ivot.

S rolí zakladatelek je v mnoha pøípadech srovnatelná role prvních misio-náøek a vùdkyò místních nábo�enských skupin. V této kategorii jmenujmeMatku La, tedy Ladislavu Kujalovou, zakladatelku èeské komunity Mostu kesvobodì.

Jiné �eny nezalo�ily organizovanou nábo�enskou skupinu, pøesto majítisíce obdivovatelù - v rámci køes�anství je to napø. souèasná prorokynìVassula Ryden (*1954), populární u nìkterých konzervativních øímských ka-tolíkù, nebo charismatická kazatelka a uzdravovatelka Kathryn Kuhlmanová(1907-1975), známá zase v prostøedí pentekostální zbo�nosti.

Dal�í pozoruhodné �eny se uplatòují jako vùdkynì v �druhé generaci�:pøicházejí po mu�ských zakladatelích a rozvíjejí jejich odkaz. Pøíkladem mù�ebýt souèasná prezidentka kulturní asociace Nová Akropolis, Delia S. Guz-mánová.

Neoficiální, ale o to vìt�í vliv mohou mít man�elky a dru�ky duchovníchvùdcù. Bývalí èlenové komunit Parsifala Imanuele (Jana Dvorského) shodnìsvìdèí o tom, �e to byla právì Královna Jihu Lucie, kdo Jana dennì ubez-peèoval, �e je �opravdový mesiá��. Asi je�tì vìt�í vliv mìla na vedení DìtíBo�ích (Rodiny lásky, dnes Rodiny) dru�ka Davida Berga, známá jako Maria.Po Bergovì smrti také skuteènì vedení Rodiny pøevzala. Také v Církvi sjed-nocení a dal�ích organizacích inspirovaných Sun Myung Moonem získáváèím dál vìt�í roli partnerka zakladatele. S Moonovým pøibývajícím vìkem jestále viditelnìj�í jeho man�elka Hak Ja Han.

Pøiná�ejí tyto �eny do svých nábo�enských skupin nìco zvlá�tního, spe-cificky �enského? Nìkteré jistì ano: mateøský prvek, jak o nìm v tématu to-hoto èísla pí�e Karin Petráòová, je v pùsobení indické duchovní uèitelky �ríMatád�í velmi silný. Podobnì i èeské gnostièky Katarína Kuòová a HanaPøádová radí pøedev�ím souèasným �enám a otevírají pro nì man�elskáa rodièovská témata (je a jejich uèení pøedstavuje èlánek �Ti, kdo se chytajístébla�). Na druhou stranu u køes�anské prorokynì Ellen Gould Whiteové senezdá být �ádný specificky �enský motiv - alespoò se o nìm autor jejíhoportrétu Ale� Franc nezmiòuje.

K tìmto ètyøem �enským postavám, které reprezentují tøi odli�né typynábo�enství, je v tématu tohoto Dingiru pøiøazena je�tì jedna z nejzajímavìj�ích��en v pozadí� - Ma Anand Sheela Silvermanová-Birnstielová, bývalá �praváruka� Bhagvána Rad�ní�e a organizátorka jeho duchovního mìsteèka v americ-kém Oregonu. Na dal�í zajímavé postavy ji� v tomto èísle bohu�el nezbylomísto, anebo jsou zmínìny ji� jen naprosto okrajovì: jako napø. dr. Tre�èian-ská, inspirátorka spoleèenství Modrého køí�e.

Tento Dingir se toti� nìkolika èlánky je�tì vrací k tématu posledníholoòského èísla - k islámu. Èlánek Tomá�e Novotného, referát z pøedná�kyMassima Introvigneho, popis situace muslimù v Nìmecku a nakonec i nì-které zprávy z Èeské tiskové kanceláøe roz�iøují pohled na islám za hranicetoho, co bylo v Dingiru pøed pùlrokem popsáno. Mnohé ohlasy na toto témaostatnì dávají nadìji, �e se k souèasnému islámu budeme s u�itkem vraceti v budoucnu. n

Fotografie �rí Matád�í na první i poslední stranì obálky

se vztahují k èlánku na stranách 18-19.

DUCHOVNÍ VÙDKYNÌ

OBSAHDuchovní vùdkynì (Zdenìk Vojtí�ek) .............. 1

Bahá´í - pokus o reformu islámu .............. 2

(Tomá� Novotný)

Kde hledat teroristy .............. 4

(Massimo Introvigne; Milo� Mrázek)

O poru�e slavení (Helena Klímová) .............. 7

Zahranièí

První obì� ze �estnácti (Tibor Breèka) .............. 9

Islám a nábo�enská svoboda ............10

(Zuzana Froòková)

Z domova

Dìti Je�í�ova srdce ............12

(Luká� Brzobohatý a Luká� �tursa)

Modrý køí� (Zdenìk Vojtí�ek) ............14

Téma

Prorokynì E. G. W. (Ale� Franc) ............16

Bo�ská Matka a èisté vztahy ............18

(Karin Petráòová)

Ti, kdo se chytají stébla (Zdenìk Vojtí�ek) ......20

Rozhovor

Podívejte se mi do oèí ............22

semináø s Ma Anand Sheelou

Info-servis ............24

Zprávy ............26

Reflexe

Kultura, nebo kult? (Josef Foøtl) ............27

Recenze

Gilgame� (Ludìk Vacín) ............30

Psychologie nábo�enství (Prokop Reme�) ......31

Práce studentù ............32

Esej

Magie (nejen) elektronického gurua ............34

(Luká� Doubrava)

2

VÍRA BAHÁ´Í - POKUSO REFORMU ISLÁMU

Nábo�enství, které je v muslimských zemích pronásledováno jako sekta

Tomá� Novotný

Podobnì jako køes�anství, i jiná svìtová nábo�enství se zdají být jednotným celkem pouze zpovzdálí.Jakmile se v�ak jakýmkoli z nich zaèneme více zabývat, vidíme, �e je ve skuteènosti mno�inounejrùznìj�ích smìrù a skupin, které se od sebe více èi ménì li�í. Zároveò na pùdì v�ech nábo�enstvívznikají nová a nová hnutí, která se na jednu stranu vymezují proti svému mateøskému nábo�enství,na druhé stranì jsou v�ak nesmazatelnì poznamenány prostøedím, z nìho� vy�ly.

VÍRA BAHÁ´Í - POKUSO REFORMU ISLÁMU

Islám �íitského smìru se zdá velice vhod-nou �ivnou pùdou pro vznik nových sku-pin. K jeho tradici toti� neodmyslitelnì patøíuèení o tzv. skrytém imámovi, jeho� pøíchodje stále oèekáván. Takovéto �mesiá�ské oèe-kávání� je pak samozøejmì pobídkou prov�echny ty, kdo si chtìjí èinit spasitelskénároky.

BábismusKdy� se v roce 1844 Sajjid Alí Muhammada�-�irází prohlásil za pøipravovatele pøí-chodu oèekávaného imáma, u�i a srdcemnohých �íitských Íráncù byla otevøena.On sám si dal nové symbolické jméno Báb(Brána) a záhy kolem sebe shromá�dil tisícenásledovníkù. Jejich svatou knihou se stalBábùv spis Baján (Porozumìní), jen� je ja-kousi novou imitací Koránu.1 Ve svém uèeníBáb upravil nìkteré islámské zásady a zmírnilurèité tresty. Tak napø. zru�il v�echny veøej-né modlitby (kromì modlitby za mrtvé)a omezil pøedpisy o rituální èistotì. Postavilse i proti obøízce a zahalování �en. Zároveòuèil, �e jsou si obì pohlaví rovna.

Zajímavá je i jeho víra v moc jednotli-vých písmen, z nich� se skládá slovní po-selství. To ho vedlo k vytváøení nejrùznìj-�ích talismanù. I èísla pro nìj mìla zvlá�tnísymboliku - zvlá�tì pak èíslo 19, které jepoètem písmen v muslimské formuli - tzv.basmale.2 Tak napø. jeho �áci museli èíst den-nì 19 ver�ù z Bajánu èi v èele obce stálo 19pøedstavitelù. Mimochodem: Báb se narodilv devatenáctém roce devatenáctého století.

Írán�tí islám�tí pøedstavitelé se v�akdívali na Bábovo poselství kriticky - u� pro-to, �e se v jeho uèení vyskytly jisté mocen-ské nároky a idea bábistického státu. Situ-ace se vyhrotila tak, �e sám Báb byl roku1850 popraven zastøelením. Tím se stalmuèedníkem a pro mnohé se tak zaøadil do�íitské muèednické tradice po bok jejího za-

kladatele Alího i jeho syna. O Bábovì smrtise mezi jeho mezi jeho následovníky vy-právìjí legendy. Jedna z nich øíká, �e �pøedzraky tisícù lidí 750 arménských vojákùpozvedlo své pu�ky a vystøelilo na proroka.Kdy� se kouø rozplynul, objevil se Báb ne-jen nezranìn salvou støel, ale kulky pøe�alyprovazy, kterými byl svázán a tak stál ne-svázán.

Poté se lidem ztratil z dohledu. Kdy�v�ak dozorci pøi�li do jeho cely, na�li hotam, jak uèí své uèedníky. Poté, co skonèilsvoji øeè k nim, øekl: �U� jsem skonèil svùjrozhovor. Nyní mù�ete naplnit svùj zámìr.Pak byl znovu vyveden a zastøelen.� Vyprá-ví se i to, �e se po jeho popravì hnal mìstemdivoký èerný vír.3

Bábùv hrob se zlatou kopulí tvoøí dnesjednu z pozoruhodností v izraelské Haifì,kam bylo jeho tìlo pozdìji pøeneseno. Pojeho smrti - a zvlá�tì poté, co se dva z jeho�ákù pokusili zavra�dit �áha - nastalo krutépronásledování a tisíce jeho následovníkùbyly povra�dìny. Mnoho z nich také uteklodo cizích zemí, pøedev�ím do Bagdáduv sousedním Íráku.

Azalí a bahá´íMezi nimi byli i dva nevlastní bratøi MírzáJahjá Sobhe Azal a Mirzá Husajn Alí.Prvního z nich, Azala, stanovil Báb svýmnástupcem. Jeho bratr Husajn Alí si v�akna toto postavení ta-ké dìlal nárok. Jejichvzájemný spor se vy-hrotil natolik, �e prýdocházelo a� k poku-sùm o vra�dy. Nako-nec si ka�dý z bratrùzformoval skupinusvých následovníkù.Skupina prvníhoz nich se podle nìho

nazývá azalí a skupina druhého dostalajméno podle titulu Bahá´ulláh (Sláva Al-láhova), který si Husajn Alí sám dal. Øíkáse jim tedy bahá´í. Zatímco azalí zùstali vìr-nými následovníky Bábovými, Bahá´ulláhsi vytvoøil své vlastní nábo�enství a prohlá-sil se roku 1863 za onoho skrytého imáma,kterého Báb prorokoval.

Takový nárok byl pro islámské prostøedíu� zcela nepøijatelný, a tak Bahá´ulláh pro�iltémìø celý svùj �ivot buï ve vìzení nebov emigraci, a� nakonec zemøel ve vyhnan-ství v Palestinì roku 1892. Snad i toto nu-cené vzdálení z veøejného �ivota bylo dùvo-dem toho, �e Bahá´ulláh napsal za svùj �ivotnesmírné mno�ství spisù, z nich� nejdùle�i-tìj�í jsou tzv. Kitáb al-íqán (Kniha uji�tìní)a pøedev�ím pak Al-Kitáb al-aqdas (Knihanejsvatìj�í). Ta je u� svým názvem zjevnýmpokusem pøekonat a nahradit Svatý Korán.

Al-KitábNezaujatý ètenáø bude pøekvapen, jak ne-jednolitý tento spis je: na jedné stranì ob-sahuje duchovnì básnické a� témìø nesro-zumitelné oddíly. Jako dobrý pøíklad mù�eposlou�it 4. odstavec: Øekni: Z mých záko-nù je cítit sladce vonící chu� mého �atua jejich pomocí budou zásady Vítìzstvízasazeny na nejvy��ích vrcholech. Jazykmé moci, z nebes mé v�emocné slávy, oslo-vil mé stvoøení tìmito slovy: Poslouchejte

Symbol víry bahá´í

Nejvy��í rovina - svìt BohaStvoøitele; prostøední rovina -svìt jeho projevù; spodní rovi-na - svìt èlovìka. Vertikální liniespojuje tøi úrovnì stejnì, jakoBo�í poslové spojují Bo�í svìt s lidským. Dvì hvìzdy reprezen-tují Bába a Bahá�ulláha jako dva posly pro tento vìk.Symbol navrhl Abdulbahá´.

Tomá� Novotný

3

Abdulbahá ́jako mladý mu�.Foto: �The Bahá í́s. A Profile of the Bahá í́ Faith

and its Worldwide Community�.

má naøízení , pro lásku Mé nádhery.��astný je milovník, jen� vdechl z tìchtoslov bo�skou vùni jeho nanejvý� milo-vaného, obla�enou parfémem milosti, který�ádný jazyk nemù�e popsat. Pøi mém �ivotì!Ten, kdo se napil vybraného vína spravedl-nosti z rukou Mé hojné pøíznì, bude krou�itokolo Mých pøikázání, je� záøí nad Roz-bøeskem Mého stvoøení.

Vedle takových oddílù v�ak nacházímevolnì pøiøazené praktické rady do �ivota,jako napøíklad pøíkaz, jak dlouhé má mít mu�vlasy (èl. 44), zákaz gamblingu a u�ívání opia(èl. 155), èi naøízení mýt si nohy v létì ka�dýden a v zimì jednou za tøi dny (èl.152) apod.Najdeme zde i zcela osobní vzkazy, jako kdy�se napø. Bahá´ulláh cítil dotèen tím, �e horakouský císaø pøi náv�tìvì svaté zemì zcelaignoroval (èl. 85):

Ó, Vládèe Rakouska! Ten, jen� je Roz-bøeskem Bo�ího Svìtla, pøebýval ve vìzenív Akka, kdy� ses vydal na náv�tìvu me�ityAqsa. Pøesto�e jsi kolem Nìho pro�el, ne-ptal jsi se po Tom, jím� je ka�dý dùm pový-�en a ka�dá vzne�ená brána je odemknu-ta. My jsme to, vpravdì, udìlali místem, kamby se mìl svìt obrátit, �e by mìli na Mnevzpomenout, a pøesto jsi ty odmítl Toho,kdo je pøedmìtem tohoto vzpomínání, kdy�se On zjevil s Bo�ím Královstvím, tvùj Pána Pán svìtù. Byli jsme s tebou po celoudobu, a na�li jsme tì nalepeného na Vìtvia ignorujícího Koøen. Tvùj Pán, vpravdì,je svìdkem toho, co øíkám. Byli jsme smut-ni, kdy� jsme tì vidìli krou�it kolem Na�e-ho Jména, a pøitom sis Nás nebyl vìdom,pøesto�e jsme byli pøed tvým oblièejem.Otevøi své oèi, abys mohl spatøit tutoslavnou Vizi a poznat Toho, koho jsi vzý-val ve dne i za noci, a mohl jsi hledìt naSvìtlo, je� záøí nad tímto Horizontem svìt-la.4

Bahá´ulláh mluví takto autoritativnì,proto�e uèí, �e je tzv. projevem Bo�ím prosouèasnou epochu lidstva. Bùh prý vyvo-lil devìt svých poslù, z nich� je Bahá´ulláhtím posledním. Je zajímavé, �e na mùj dotazse je�tì nikdy �ádnému èlenovi tohoto hnutínepodaøilo vyjmenovat v�ech devìt Bo�íchprojevù. Na základì studia baháistickýchmateriálù se domnívám, �e v baháistickémpìtisettisíciletém cyklu lidské historie, kterýzaèal Adamem, jsou to Abraham, Kri�na,Moj�í�, Zoroaster, Buddha, Kristus, Mo-hamed, Báb a Bahá´ulláh. Bahá´ulláh jesamozøejmì zavr�ením v�ech dosavadníchprojevù a ostatní projevy pro nìho pøipra-vovaly cestu. Po nìm nejménì tisíc let �ádnýjiný projev nemù�e pøijít, tak�e kdokoliv by

si dìlal takový nárok, je jen fa-le�ným prorokem.

Abdulbahá´To v�ak neznamená, �e by Ba-há´ulláh neustanovil nástupceve vedení svého hnutí - stal sejím jeho syn Abbás Effendi, zva-ný Abdulbahá´. Ten dostal jakojediný právo vykládat Bahá´-ulláhovy spisy. Byl to také právìon, kdo vytvoøil z baháismuucelený systém. Tak tomu ostat-nì bývá u mnohých novýchnábo�enství, �e právì první ná-stupce zakladatele je tím, kdovytvoøí pevnou organizaci i vì-rouèný systém (viz napø. Ruther-ford u svìdkù Jehovových èiBrigham Young u mormonù).Abdulbahá´ také exkomunikoval témìø v�e-chny své nejbli��í pøíbuzné, a tím je kromìjiného zbavil pøíjmu z Bahá´ulláhova dì-dictví.

Uèení baháismu se pak formuluje vedvanácti základních tezích:

1. Celé lidstvo pova�uje za jednotný celek.2. V�ichni lidé mají samostatnì zkoumat

pravdu.3. V�echna nábo�enství mají spoleèný zá-

klad.4. Nábo�enství musí být pøíèinou jedno-

ty a svornosti mezi lidmi.5. Nábo�enství musí být ve shodì s vì-

dou a rozumem.6. Mu� a �ena mají stejná práva.7. Pøedsudky jakéhokoliv druhu musejí

být pøekonány.8. Mìl by být nastolen celosvìtový mír.9. Mu� a �ena mají stejné právo na vý-

chovu a vzdìlání.10. Sociální otázky musejí být vyøe�eny.11. Má být zavedena jednotná øeè a jed-

notné písmo.12. Má být ustanoven svìtový smírèí

soud.5

Tyto - jistì chvályhodné ideje - v�ak v praxidìlají dojem spí�e zbo�ných pøání aneboreklamních sloganù. Nikde jsem se v baháis-tických spisech ani projevech nesetkals konkrétní radou, jak tìchto cílù dosáh-nout. Abdulbahá´ napø. øíká: Majitelé po-zemkù, dolù a továren se mají dìlit o svépøíjmy se zamìstnanci, dát znaèné procen-to svých ziskù dìlníkùm, aby se spolupodíleli na ziscích a byli více motivovánik práci. Bohatí se mají zøíkat svého ma-jetku dobrovolnì, ve jménu lásky a odd-

anosti ke svým druhùm a ne proto, �e jek tomu nìkdo nutí.6

Kdy� toto Abdulbahá´ øíká, zní to velicelákavì, ale u� nikde není øeèeno, jak pod-nikatele pøesvìdèit, aby svùj majetek roz-dávali. I zásadní zmìna svìtového systé-mu, je vidìna zcela utopicky: Co nevidìtdny starého spoleèenského rádu budouspoèítány a na jeho místo nastoupí øádnový.� V novém �Svìtovém øádu� u� ne-budou existovat slabé národy. V�echnynárody se budou pova�ovat za rovnocen-né. Ve Svìtovém parlamentu budou zastou-peny vlády v�ech zemí a jejich zájmem budeprosperování v�ech národù a �tìstí celéholidstva. Lidstvo, sjednocené a zbavené hro-zeb války, bude vìnovat obrovské pro-støedky a energii na úèely, které budounapomáhat zvy�ování �ivotní úrovnì, rùs-tu vzdìlanosti, eliminaci chorob, rozvojivìd, pìstování umìní a tak duchovnímui materiálnímu pokroku lidstva.

Surovinové zásoby celé Zemì budoupatøit do spoleèného fondu, aby z nichmohli èerpat lidé na celém svìtì. Jednotnýmìnový, mìrový a váhový systém zjedno-du�í a ulehèí styk mezi národy.7

Ani oèekávané pøijetí jednoho svìtové-ho jazyka se prozatím - za témìø 150 let exis-tence baháismu - neuskuteènilo. Pøesto mo-hou baháisté stále hlásat: Blí�í se doba, kdylidé na celém svìtì pøijmou jeden univer-zální - jazyk a jedno - spoleèné - písmo.Kdy� potom èlovìk vstoupí do kteréhoko-liv mìsta na svìtì, bude se v�ude cítit jakodoma.�8

Ve své ka�dodenní praxi pak baháismusv mnohém navazuje (s jistými úpravami) naislám, z nìho� vy�el. Tak napø. pøedepisuje

4

KDE HLEDATTERORISTY

Massimo Introvigne o násilí a islámském fundamentalismu

Massimo Introvigne, redakce: Milo� MrázekVe dnech 24. a 25. 4. 2002 se uskuteènily na pùdì Husitské teolo-gické fakulty UK pøedná�ky významného sociologa nábo�enstvíMassima Introvigneho. Jejich spoleèným tématem bylo násilí a ná-bo�enství. První se týkala násilí a nových nábo�enských hnutí,druhá násilí a souèasného islámu. V obou pøedná�kách se dr. Intro-vigne pokusil vyvrátit mnohá populární tvrzení, roz�íøená na veøej-nosti. V následujícím èlánku ètenáøe Dingiru seznámíme s obsahemdruhé pøedná�ky, v ní� dr. Introvigne pøispívá do diskuse, která seohlednì vztahu islámu a násilí rozpoutala zvlá�tì po událostechloòského záøí.

KDE HLEDATTERORISTY

Doc. ThDr. Tomá� Novotný (*1952) je docentem na ka-tedøe filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzitya na katedøe religionistiky Evangelické teologické fakul-ty Univerzity Karlovy v Praze.

pravidelnou modlitbu tøikrát dennì (islámpìtkrát). Existují na ni tøi formuláøe rùznédélky, z kterých si ka�dý mù�e vybrat. Zají-mavé je, �e baháisté zachovávají islámsképravidlo, �e se �ena nesmí modlit, pokud másvé období.

Podobnì jako islám i baháismus zcelazakazuje alkohol a omamné prostøedky. Narozdíl od islámu, kde jsou povoleny ètyøiman�elky, Bahá´ulláh pùvodnì omezil poèetna dvì man�elky a nìkolik konkubín a na-konec jeho syn Abdulbahá´ zavedl pøísnoumonogamii. Do základních pravidel bahá-ismu se dokonce dostala podmínka sou-hlasù rodièù ke svatbì. Na islámskou praxi(ramadán) také navazuje povinnost pùstuv baháistickém postním mìsíci, kterýmkonèí jejich rok.

Baháisté v�ak mají svùj vlastní kalendáøi letopoèet. Zaèíná vystoupením Bába v ro-ce 1844, tak�e baháisté právì �ijí v roce 158.Svùj rok pak v�dy zaèínají 21. bøezna a dìlího na devatenáct mìsícù po devatenáctidnech (viz tabulka). Pøed poslední, postnímìsíc, pak vkládají nìkolik dní, aby se je-jich kalendáø neposouval oproti obèanské-mu. Unikátností toho hnutí je, �e se nescházív sedmidenním cyklu, ale v ka�dý první denmìsíce, tedy ka�dý devatenáctý den. Èísel-ná symbolika, tak dùle�itá ji� od dob Bába,se projevuje kromì jiného i v organizaènístruktuøe baháismu.

Jiným dùle�itým èíslem baháismu je toti�devítka. Tu najdeme nejen v architektuøebaháistických chrámù a v poètu projevùBo�ích, ale také v organizaci hnutí: v ka�-

dém místì, kde �ije alespoò devìt dospì-lých èlenù víry bahá´í (nad 21 let), vznikámístní sbor. Ten je veden místní duchovníradou, je� má také devìt èlenù. Takovýchrad je dnes na svìtì asi 20 tisíc. Nad nimistojí 148 národních duchovních rad, takés 9 èleny. Ty pak volí devìt èlenù nejvy��íhoorgánu, tzv. Domu spravedlnosti (Univer-sal House of Justice). Zajímavé je, �e pøes-to�e baháisté tak zdùrazòují rovnost mezimu�em a �enou, do tohoto nejvy��ího ve-dení smìjí být voleni pouze mu�i. Celkovýpoèet baháistù dosáhl nyní na celém svìtìasi 5 milionù.

n

Kalendáø víry bahá´íjméno mìsíce jeho zaèátek

1. Nádhera 21. bøezna2. Sláva 9. dubna3. Krása 28. dubna4. Velikost 17. kvìtna5. Svìtlo 5. èervna6. Milosrdenství 24. èervna7. Slovo 13. èervence8. Dokonalost 1. srpna9. Jméno 20. srpna

10. Moc 8. záøí11. Vùle 27. záøí12. Poznání 16. øíjna13. Síla 4. listopadu14. Øeè 23. listopadu15. Otázky 12. prosince16. Èest 31. prosince17. Svrchovanost 19. ledna18. Vláda 7. února

vsunuté dny: 26. února - 1. bøezna19. Vzne�enost 2. bøezna

Poznámky1 Kropáèek, L., Duchovní cesty islámu, Praha 1992, str.

2022 Tamté�.3 Martin, W., The Kingdom of the Cults, Minneapolis,

1985, str. 271.4 http://bahai-library.org/writings/bahaullah/aqdas/5 Malý slovník sekt, Karmelitánské nakladatelství, Kostel-

ní Vydøí 1998, str. 13-14.6 Gloria Faizi, Bahá�í víra, Wien 1990, str. 427 Tamté�, str. 438 Tamté�, str. 41

1. Ne v�ichni muslimovéjsou fundamentalisté

Tzv. islámský fundamentalismus1 je tøebavidìt v �ir�ím kontextu proudù souèasnéhoislámu. Vedle fundamentalistického smìruse v islámu setkáváme s dal�ími ètyømi vliv-nými proudy: nacionalismem, konservatis-mem, súfismem a modernismem.

Fundamentalismus je definován pìticharakteristikami. Prvními tøemi jsou po-�adavky, které nezávisle na sobì formulovalipøedstavitelé hnutí Muslimské bratrstvo2

a D�amáate islámí:3

1. zavedení muslimského práva �arí´ajako práva státního;2. obnovení chalífátu (zru�eného 1924)jako politické instituce, která by sjednotilamuslimy pod jednu vládu; a nakonec3. islamizace svìta.Dal�í dvì charakteristiky jsou fundamen-talistùm pøipsány zvnìj�ku:

4. populismus (�Lidé jsou dobøí, �patnéjsou vlády�) a s ním související revolucio-nismus; a5. apokalyptika, tj. dùraz na oèekáváníposledních událostí, pøi kterých dojde kekoneènému vítìzství dobra nad zlem.

Nacionalismus se odli�uje od funda-mentalismu odmítáním ideje obnovenéhochalífátu. Nacionalisté chtìjí upevnit národ-ní státy a upøednostòují národní princip pøednábo�enským. Pro nacionalisty je mnohemdùle�itìj�í, aby byl nìkdo chápán jako Egyp-�an nebo Iráèan, ne� aby byl chápán jakomuslim, a tak chápou národ jako skupinulidí, která se skládá z rùzných nábo�enskýchskupin.

Nejdùle�itìj�í politickou stranou nacio-nalistù je politická strana BAAS4 . A nejdù-le�itìj�ími pøedstaviteli této strany jsou bý-valý syrský prezident Háfiz al-Asad a v IrákuSaddám Husajn. Proto mù�e být v Íráku mi-

5

Jeruzalém�tí Arabové ve svatebním prùvodu. Foto: Vojtìch Vlk.

nisterským pøedsedou Tárik Azíz, který jekøes�an. I nìkolik dal�ích ministrù ve vládìjak Sýrie, tak Iráku jsou køes�ané, co� ov�emodporuje islámskému právu �arí´a. To jesamozøejmì zdrojem velikého napìtí mezi na-cionalisty a fundamentalisty.

V Egyptì se napøíklad Muslimské bra-trstvo nìkolikrát pokusilo zabít nacionalis-tického prezidenta Násira. Násirova násled-níka Anvara Sadata se jim dokonce v roce1981 zavra�dit podaøilo.

Konzervativní islám bývá s fundamen-talismem zamìòován èastìji ne� naciona-listický, proto�e si jeho stoupenci rovnì�pøejí �arí´u. Ale dùle�itý rozdíl je ten, �ekonzervativci narozdíl od fundamentalistùnejsou populisté, a tudí� ani revolucionáøi.Dr�í se zásady, �e by se za ka�dou cenu mìlozabránit válce mezi muslimy. Dále majímnohem vìt�í respekt k pøedstavitelùm ná-bo�enské autority (ulamá), které fundamen-talisté pova�ují za zrádce a jejich� svr�enípo�adují.

V islámu v souèasné dobì existují dvìvelká konzervativní hnutí. První proud pøed-stavuje wahhábíja5 , která je základem ofi-ciální ideologie Saudské Arábie. Ta je zalo-�ena na pøísné aplikaci �arí´y, ale také naabsolutní loajalitì vùèi monarchii a ulamá.

Druhý konzervativní proud je nazván poindickém mìstì Deoband. Jeho stoupencijsou extrémnì konzervativní v otázce dodr-�ování �arí´y; staví se napøíklad velmi ostøeproti �enským právùm. Ale jsou velmi zdr-�enliví v tom, aby vyzývali k revoluci. Na-rozdíl od fundamentalistù se v britské Indii

nikdy nepostavili na stranu revoluce protiBritùm, proto�e vìdìli, �e nìkteøí muslimovébudou na stranì Britù a jiní proti Britùm,a tak by vlastnì do�lo k nepøípustné obèan-ské válce mezi muslimy.

I Taliban byl pùvodnì konzervativnímhnutím. Jeho vùdci se nechali ovlivnit fun-damentalismem a� ve chvíli, kdy do Afghá-nistánu pøi�el Usáma bin Ládin. Tento nej-nebezpeènìj�í terorista svìta byl sám takévychován jako konzervativní wahhábita.Ale pod vlivem dvou svých profesorù (je-den byl z Palestiny, druhý z Egypta) se pøi-hlásil k fundamentalistické ideologii.

Súfismus je islámský mystický smìr,k nìmu� se hlásí milióny lidí. Narozdíl odnapøíklad køes�anské mystiky jde o masovéhnutí. Jako stoupenci niterného pro�ívánívíry odmítají mnozí súfijové fundamenta-lismus jako duchovnì velmi povrchní.I v Afghánistánu nalezneme súfije mezi bo-jovníky proti Talibanu.

Je ale tøeba si uvìdomit, �e súfismus jehnutí velmi nejednotné. Proto mohou exis-tovat i skupiny, které jsou s fundamenta-lismem propojené. Ta nejznámìj�í pùsobív Maroku a jmenuje se �Spravedlnost a do-broèinnost�.6 Tato skupina byla zalo�enaMaroèanem Abdassalámem Jásínem. Jásínje súfí a fundamentalista v jedné osobì.Dokonce i zakladatel Muslimských bratøíHasan al-Banná se o súfismus zajímal.

Modernisté se sna�í, aby se v islám-ských zemích zøetelnì oddìlilo nábo�enstvíod státu tak, jak je tomu na Západì. Hlavnímproponentem tohoto smìru byl první turec-

ký prezident Kemal Atatürk. V zemích, kdejsou modernisté ve vládì, musí neustále èelitútokùm fundamentalistù. To vidíme napøí-klad v Al�írsku, kde existuje velmi malá mo-dernistická elita, ale vìt�ina lidí zastává ná-zory blízké fundamentalismu. Modernistésympatizující se západními hodnotami sezde dostali do paradoxní situace, kdy nemo-hou pøipustit demokratické volby, proto�eby se po nich dostali k moci fundamenta-listé. Proto svou moc udr�ují pomocí vojen-ské diktatury. Právì mezi modernisty nalez-me intelektuály, kteøí jsou velmi vstøícnív mezinábo�enském dialogu; problém jev�ak v tom, �e víceménì nezastupují mus-limský lid.

2. Ne v�ichni fundamentalistéjsou teroristé

Stejnì jako platí, �e ne v�ichni muslimovéjsou fundamentalisté, platí, �e ne v�ichnifundamentalisté jsou také teroristé. Ani fun-damentalismus není monolitický jev. Zvlá�-tì po neúspì�ných pokusech o revoluciv Egyptì v 50. letech probíhala mezi funda-mentalisty velká diskuse, pøi které se odsebe odli�ila dvì velmi výrazná køídla. Od-borníci (jde tedy o oznaèení zvnìj�ku) ho-voøí o neotradicionalistech a radikálech.

Neotradicionalisté prosazují názor, �enení mo�né získat vládu násilím. Nejdøíve jepotøeba islamizovat v duchu fundamenta-listické ideologie spoleènost, potom teprvestát. Sna�í se proto budovat silné islámskéjednotky v médiích, na univerzitách, ve �ko-lách, v armádì, mezi soudci apod. Teprvepak je mo�né podle tohoto pøístupu zaútoèitna vládu.

Radikálové volí opaènou cestu. Podlenich je na prvním místì potøeba získat moc,a to i násilnou cestou. Jsou si pøitom vìdo-mi, �e vlády tìchto arabských zemí jsouschopny odolávat jejich nátlaku pouze díkytomu, �e je podporují Spojené státy. A takse stalo to, �e se domácí terorismus nynímìní v terorismus mezinárodní.

Mù�eme tedy øíci, �e terorismus je dílemradikálního køídla fundamentalistù, nikolivneotradicionalistù. Ov�em na druhé stranìi neotradicionalisté se mohou k násilnýmmetodám pøiklonit. Jako pøíklad slou�í pa-lestinská skupina Hamás, která byla pùvod-nì neotradicionalistická. Ale kvùli velmi�havé situaci mezi Izraelem a Palestinou sez ní postupnì stala skupina teroristická.

3. Fundamentalisté jsou muslimovéPo 11. záøí 2001 mnozí modernistiètí musli-mové zaèali prohla�ovat, �e fundamentalisté

6

Dr. Massimo Introvigne je øeditelem Centra pro studiumnových nábo�enství (CESNUR) v Turínì (Itálie) a auto-rem tøiceti knih v oboru sociologie nábo�enství a novýchnábo�enských smìrù.

Mgr. Milo� Mrázek (* 1974) vystudoval psychosociál-ní vìdy, teologii a religionistiku na Husitské teologickéfakultì a na Filosofické fakultì Univerzity Karlovy v Pra-ze. Je uèitelem na støední �kole.

ve skuteènosti nejsou muslimové. Ve Spo-jených státech pak zaèaly vycházet èlánky,�e fundamentalisté jsou pro islám toté�, cosvìdkové Jehovovi pro køes�any, tedy okra-jovou nepravovìrnou odchylkou. To v�akje velmi mylné pojetí a je snadné to dokázat.

Napøíklad ve Svìtové lize muslimù, kte-rou v roce 1962 zalo�ila saúdskoarabská vlá-da, jsou èleny i nìkteøí pøíslu�níci Muslim-ského bratrstva i jiných fundamentalistic-kých skupin. Podobnì kdy� se podívámena nìkterá oficiální vydání Koránu na Zá-padì, nalezneme tam komentáøe fundamen-talistických autorù (napøíklad Maudúdí). Nicz toho by se v rámci hlavního proudu køes-�anství ve vztahu ke svìdkùm Jehovovýmstát nemohlo. Fundamentalisté tady nejsoujediným proudem souèasného islámu, alerozhodnì jsou jeho významnou souèástí.

4. Teroristé jsou fundamentalistéDále se po záøijových událostech setkávámes tvrzením, �e teroristé ve skuteènosti nej-sou muslim�tí fundamentalisté. V Evropìexistuje veliké mno�ství fundamentalistic-kých skupin, mnohé z nich jsou ov�em spí�eneotradicionalistické ne� radikální. V  tele-

vizi jsme pak mohli vidìt lidiz tìchto skupin, kteøí prohla-�ují, �e Usáma bin Ládin nenífundamentalista. Stejnì takHamás prý netvoøí fundamen-talisté.

Toto jsou v�ak pouze poli-tická prohlá�ení, která pøíli�nesouvisejí s nábo�enstvím.Teroristé nejsou neotradicio-nalistickými fundamentalisty,ale jsou radikálními funda-mentalisty, pøièem� tento ra-dikální element byl v�dy profundamentalisty dùle�itý.A tak pro neotradicionalistybylo v�dycky tì�ké oddìlit seod v�ech radikálù. Na Západìèasto neotradicionalisté a ra-dikálové chodí na bohoslu�bydo stejné me�ity. Z nìkolikanedávných událostí je zøejmé,�e tito neotradicionalisté ne-jsou ochotni spolupracovatse státními orgány pøi vyhle-dávání radikálù. Vìt�ina neo-tradicionalistù se bude dívatna radikály jako na bratry, by�chybující.

Dále si musíme uvìdomit,�e pro teroristy je terorismusnábo�enskou aktivitou. Nám

se to zdá jistì velmi zvlá�tní, a proto èastomédiích sly�íme, �e terorismus není jevnábo�enský, ale ekonomický a politický.Jistì i v muslimském svìtì se najdou tero-ristické skupiny, které nejsou nábo�enské.Napøíklad v Palestinì jsou teroristickéskupiny, které jsou socialistické, nìkteré seprohla�ují pøímo za ateistické. Jejich boj jebojem za Palestinu, a ne za islám.

Ale kdy� hovoøíme o události 11. záøí èio organizaci Usámy bin Ládina, tak nej-dùle�itìj�ím a pøevládajícím prvkem je jistìnábo�enství. Tito teroristé urèitì nejsoumotivováni napøíklad existenèním zoufal-stvím. Literatura Usámy bin Ládina je z velkéèásti nábo�enská. Bro�ury nalezené v osob-ních vìcech pilotù onìch letadel mají cha-rakter modlitební kní�ky. Je tam speciálnímodlitba pøed nástupem do letadla, dal�ímodlitba po nástupu do  letadla, i meditace,která pøedcházela zapoèetí vlastní  akce.Touto meditací se teroristé mìli pøipravit nasmrt. Pøitom se tato kní�eèka jmenuje �Pøí-ruèka in�enýra�.

I v  korespondenci tìchto teroristù,která byla pozdìji nalezena, vidíme, �e sevelmi sna�ili najít nìjaké nábo�enské auto-

rity, které by jim daly podporu pro jejichsebevra�du, proto�e sebevra�da v islámunení dovolena. A na�li ulámu, který jim øekl:�Není to sebevra�da, je to souèást islámskéválky.� Byla také nalezena poslední vùlepilota Muhammada Atty. Napsal ji v Bosto-nu krátce pøed útokem. Jeho hlavní starostínebylo to, �e zemøe, a nebyla to ani obavao rodinu, ale toto: �Pokud bude mé tìlo na-lezeno, zajistìte, aby pøi pohøbu nebyla�ádná �ena, která je tìhotná a nebo která mámenstruaci, proto�e tato neèistota by mìpøipravila o ráj.�

ZávìrTato rozli�ení jsou dùle�itá, abychom se vùèimuslimùm nedopou�tìli netolerance. Ne-smíme vìøit, �e ka�dý muslim, kteréhopotkáme na ulici, je terorista, ani �e teroris-tou je ka�dý muslim, kterého potkáme vefundamentalistické me�itì. Na druhé stranìsi máme být vìdomi toho, �e se v pøípadìfundamentalismu nesetkáváme s nìjakouvelmi okrajovou skupinou lidí, nýbr� �e jeto hnutí oslovující miliony lidí a �e uvnitønìj jsou statisíce radikálù. A mezi v�emi tìmije to podle hrubého odhadu 30 a� 40 tisíctìch, kteøí se mohou uchýlit k terorismu.

n

Poznámky1 Sami muslimové ze smìru, který bývá oznaèován jako

fundamentalistický, toto oznaèení odmítají. Poukazujína to, �e ho pùvodnì pro sebe pou�ili stoupenci hnutíamerických radikálních køes�anù, se kterými mají pøíli�málo spoleèných idejí a cílù, ne� aby byli oznaèeni stej-ným jménem, které se stalo nakonec spí�e nadávkou.Sami dávají pøednost pojmenování �islámské hnutí� èi�hnutí islámské obnovy�. Viz napø. �Fundamentalismand Islamic Movement�, [online], dostupný z internetu:http://www.jamaat.org/qa/fundamentals.html.

2 Al-Ichván al-muslimín, hnutí zal. 1928 v Egyptì, rùznéjeho odno�e dnes pùsobí ve znaèné èásti muslimskéhosvìta. V dobì 2. svìtové války se orientovalo na naci-stické Nìmecko.

3 �Islámské sdru�ení� - indicko-pákistánské fundamen-talistické hnutí, které zalo�il Abú´l-A´lá Maudúdí (1903-1979; pozn. red.); oficiální online stránky dostupnéz internetu: http://www.jamaat.org/.

4 Socialistická strana arabské obrody, zal. 1940 v Sýrii.Její zakladatel Mí�íl Aflaq byl køes�an a zdùrazòovalkulturnì-politický charakter islámu, nikoliv nábo�en-ský.

5 Hnutí pojmenované po arabském uèenci jménem Mu-hammad Ibn Abd al-Wahháb (1703-92).

6 Al-´adl wa-l-ihsán.

Poznámkami opatøil Milo� Mrázek.

Massimo Introvigne pøi pøedná�ce na Husitské teologickéfakultì Univerzity Karlovy v Praze. Foto: Jiøí Koubek.

7

O PORU�ESLAVENÍ

Co z toho plyne pro péèi o du�i? Péèeo du�i pøece souvisela døíve s vírou a po-va�ovala se za vìc církve. Víra byla samo-zøejmým znamením du�evního zdraví. �Øíkáblázen v srdci svém: Není Boha...�1 Blázenbyl ten, kdo ztratil smysl pro øád svìta, øádkosmu, smysl pro øád, kde víra v Boha bylajistotou.

Lidská du�e pak byla vlastnì jakýmsiorgánem víry. Skrze du�i byl èlovìk spojens tím, v koho vìøil. Du�e jako by se podo-bala vodní hladinì, která zdola zrcadlí ob-lohu: podle �idovskokøes�anské duchovnítradice je èlovìk Bo�ím obrazem.

Nicménì tato metafora umo�òuje i myl-ný výklad statický. Statický výklad se ptápo OBJEKTU VÍRY, toti� �v koho?�. V od-povìdi pak zaznívá substantivum. Jménopodstatné vymezí pøedmìt víry co nejpøes-nìji, podobnì jako to èiní diagnóza, pøípad-nì objekt víry pøiøadí k instituci nìkteréhoz nábo�enství. Anebo (jako z úst nìkterýchpoctivých bezvìrcù) zazní v odpovìdi vý-èet v�ech pøedstav, které se pro vìøení jevínepøijatelné (poèínaje pøedstavou dobro-tivého vousatého dìdy).

Hned zpoèátku pøipomeòme, �e je toi toto substantivní my�lení, pøed ním� varu-je zákaz zneu�ívání Jména (�Nevezme� jmé-na Hospodina Boha svého nadarmo��2),a �e samo pùvodní Jméno nemá podobusubstantiva, podobu ukonèené, nalezené,stabilizované podstaty èi diagnózy. Pùvod-ní Jméno má podobu slovesnou, podobu�ivoucího bytí a èinìní (�I øekl Bùh Moj-�í�ovi: JSEM, KTERÝ� JSEM.�3). Uvnitøvíry samé a mezi deseti základními po�a-davky je tedy zabudována prevence nevírya prevence zpohan�tìní, toti� zábrana pøedzámìnou slovesa za substantivum, pøedzámìnou Boha za modlu (za modlu �uky-danou�, jak hnìvivì praví Bible kralická:modla z bláta uhnìtená je dílo èlovìka).

Ta dvojí mo�nost víry vede také ke dvo-jí cestì pøi dosahování cílù: èlovìk, který�vìøí substantivnì� i pro svùj �ivot pøed-pokládá hotovou danost a pøedbì�nou osu-dovost. Jedinou nadìji pak vidí v odhaleníté své danosti, tøeba s pomocí vì�tcù. Na-proti tomu ten, kdo vìøí, �e jako�to èlovìk jeobrazem �ivoucího bytí a èinìní, dùvìøujev otevøenost svých mo�ností a sám sebemotivuje k vlastní tvorbì svého �ivota. Tatocesta je blízká psychoterapii.

Ptejme se tedy znovu, co znamená údaj-ná bezbo�nost, opakovanì nalézaná v èeskékotlinì. Mo�ná vyjadøuje nesouhlas se sub-stantivizací Boha, kdy �ádné substantivumnení s to vyjádøit ono hledané pøijatelnì?Mo�ná ta údajná bezbo�nost vyjadøuje ne-souhlas s privatizací Boha ve prospìchrùzných církevních institucí? Mo�ná to, copùsobí jako bezbo�nost, je nìkdy naopakspí�e opravdovostí du�e a poctivou pracíducha.

Troufám si øíci, �e je to právì ono chyb-né substantivní my�lení, snad posilovanéi opakovanými porá�kami duchovních vze-pìtí v èeských dìjinách; �e je to ta otázka,mylnì pátrající po objektu víry, co v dobìnebývalého pokroku technické civilizaceponouká na�i relativnì vzdìlanou a zdr�en-livou populaci od víry k proklamování ná-bo�enské skepse.

Troufám si øíci, �e tato situace vyjadøujedeprivaci jisté základní lidské potøeby. A tuse objeví substantivní problém. Jak toti� tupotøebu nazvat? Nábo�enská potøeba? Ta-kové jméno odkazuje k instituci, av�ak �po-tøeba instituce� zní nepøijatelnì.

Potøeba víry? To nezní pøesnì: souèas-ná doba k výbìru nabízí vìr mnoho, a pøes-to se mnozí necítí osloveni...

Duchovní potøeba? Potøeba spirituali-ty? Název asi nejvýsti�nìj�í. Pøesto neob-sahuje odkaz k pojetí slovesnému namístosubstantivního. Jak tu potøebu nazvat?

Víme, �e existuje. Dostalo se nám dùkazùnegativních: není-li kultivována, zbují, zpla-ní, naroubuje se kupøíkladu na podno� ideo-logie. Nacismus i komunismus se projevilyjako zvrhlá nábo�enství bez Boha, dokáza-ly sytit tu zvlá�tní lidskou potøebu a èerpa-ly z ní svoji sílu.

To, �e tato potøeba existuje, víme i zezdrojù pozitivních: projevuje se vytváøenímmýtù a rituálù ve v�ech známých lidskýchkulturách. Mýty a rituály provázejí lidskoufylogenezi... A ontogeneze? Nevím o syste-matické studii. Mohu sdìlovat rùzná pozo-rování. Nikoli klinická, pouze osobní.

Vezla jsem jednou veèer vnuèku domùk mámì. Koruny stromù se barvily do tma-va, obloha se smrákala a holèièka sedícv koèárku si pohrávala s proudem své ba-tolecí mluvy... Náhle nad jednou støechoumlèky vyplul plný svìtlezlatý mìsíc.Takovýzjev! Andulka ztichla, otoèila se do kleku,hledìla beze slova s hlavièkou zaklonìnou.A potom - u�asla jsem: Andulka se uklo-nila a øekla: �Dobrý den, mìsíèku!� Pochvíli opìt stejnì: zase úklon a pozdrav.A pak u�, jak se mi zdálo, docela dlouho sekleèíc klanìla a zdravila, ne� jsme z ulièkymezi stromy dospìly k autobusu. Dodneso tom pøemý�lím: mo�ná jsem za�ila zrodprojevu zbo�nosti. První �ivelné spojeníú�asu a radosti nad nádherou, mocností aøádem, spolu s potøebou tyto kvality osla-vit - a spolu s vynálezem rituálu.

Jak tu potøebu nazvat? Èím dál víc se mizdá, �e je�tì více ne� intelektuální vyjas-nìní objektu (v koho vìøit, koho uctívat)potøebuje èlovìk samotnou èinnost slavení:potøebuje projevovat radost, povznese-nost, nad�ení, potøebuje vyjadøovat spojo-vání a dialog s tím, co jedince pøesahuje.Zdá se mi, �e je to tato POTØEBA RITUÁ-LU, co je tou antropologickou daností. Roz-liènì pojmenovaný objekt víry je pak od-povìdí rùznì kulturnì opracovanou na otáz-ku jedinou, pov�dy stejnou a nezodpovì-ditelnou substantivnì.

Namísto po objektu víry zeptejme se poZPÙSOBU VÍRY, toti� JAK? Mo�ná lépeporozumíme té potøebì, pro ni� dosud ne-máme jméno. Jak projevovat víru? Rituálem,uctíváním, chválou, prozpìvováním... Sla-vením?

Potøeba slavení souvisí s èasem. Slaveníèas èlovìku rytmizuje, zvìdomuje a naplòu-je smyslem. Komplementárním dìjem jepráce, nejen ale pod tlakem principu reality,nejen jako�to zdroj ob�ivy. Rytmizování èa-su èlovìk potøebuje pøedev�ím pro své du-�evní zdraví. Dùkazem (jako v jiných pøípa-

Mýty a rituály jako vyjádøení spirituální potøeby èlovìka

Helena KlímováPodle loòského sèítání lidu v Èechách vzrostl poèet lidí �bez vy-znání� za posledních 10 let o 20 procent. Poèet katolíkù klesl o 1,3milionu (co� je více ne� desetina národa). Lidé �bez vyznání� nynípøedstavují v na�í populaci skoro dvoutøetinovou vìt�inu.

O PORU�ESLAVENÍ

8

samospádem, jak ponecháno samo sobì poèase upadá, jak potøebuje péèi a pravidelnépovzná�ení skrze drobné rituály a radosti.

Neménì potøebuje péèi, pravidelnourituální péèi, i existenciální potøeba lidskédu�e. Du�i tøeba ke slavení ponoukat, in-spirovat, vyzývat. Hle, jak tato nezbytnostbyla zøejmá u� staré kultuøe:

�Halelujah. Chvalte Boha silného prosvatost jeho, chvalte jej pro roz�íøení sílyjeho. Chvalte jej ze v�elijaké moci jeho,chvalte jej podlé veliké dùstojnosti jeho.Chvalte jej zvukem trouby, chvalte jej naloutnu a citaru. Chvalte jej na buben a pí�-�alu, chvalte jej na husle a varhany. Chvaltejej na cymbály hlasité, chvalte jej na cym-bály zvuèné. V�eliký duch chval Hospodi-na, Halelujah.�4

Zajisté není vìcí psychoterapie véstklienta k jakémukoli duchovnímu cíli, objek-tu, k jakémukoli pojmenovatelnému vyznání(pøestala by to být psychoterapie). Psycho-terapie nechce a nemù�e být teologií, neuèío Bohu, ba nejradìji neuèí vùbec. Zato mù�enahlédnout lidskou potøebu slavení v jejíèlenité celistvosti, spatøit plynulou souvis-lost mezi rytmizováním èasu pøi slavenívztahù mezi lidmi a rituálem existenciálním,který v�dy znovu hledá, oslavuje a chce seztoto�nit s tím, èím èlovìk sebe pøesahuje.

Psychoterapie mù�e tuto potøebu zvì-domovat, uèinit ji jedním z pøedmìtù svéhozájmu. Souèasnì psychoterapie sama mù�enabývat nìkterých vlastností rituálu: opa-kováním strukturuje èas a skrze pøiblí�ení,pøijetí a zhodnocení èlovìka naplòuje lid-ský èas smyslem (klient pak ve svém nevì-domí vytváøí sny podle rytmu sessí a sdìlujetak svou ochotu k promìnì), psychotera-pie provází èlovìka pøes práh promìnya tato promìna ovlivòuje oba úèastníky, jaktomu pøi rituálu bývá: daøí-li se terapie,osobnostnì získává i terapeut.

V situaci proklamované bezbo�nosti ja-koby du�ím hrozila bezprizornost. Psycho-terapie o du�i peèuje: nedává víru, ale ro-zumí její potøebì, umí kultivovat hledání,a tím i hledajícího.

n

Poznámky1 �alm 14,1, Bible, kralický pøeklad, 1613.2 2. kniha Moj�í�ova 20,7, tamté�.3 2. kniha Moj�í�ova 3,14, tamté�.4 �alm 150, tamté�.

Tento text byl pøipraven pro kolokvium �Péèe o du�i� kli-niky Eset.

dech) jsou poruchy, a ty mo�no pøiøaditk civilizaèním: na jedné stranì workaholis-mus, na druhé stranì rùzné PORUCHYSLAVENÍ: slavení èehokoli, kdykoli, jakko-li, slavení bez konce (bez rytmu), beze smys-lu a bez sebepøesa�ení, slavení jako nutkavázávislost � Poruchou, úpadkem slavení ne-ní jen orální závislost na substancích. Poru-chou slavení je i bulimie televizní: jaký úpa-dek pùvodních mýtù, jimi� èlovìk ve chvílivýjimeèné a ozvlá�tnìné hledal smysl svéexistence.

Slavení nadmìrné, nutkavé a poslézedegenerující není tì�ké vidìt a kritizovat.Ale poruchou je i slavení chybìjící, nedo-stateèné, neumìlé. Pøi terapii pozorujeme,jak pøekvapivì nesnadné je odvrátit jedincea zejména dvojici od �ivotního stylu opaènìdestruktivního: od �ivotního stylu, pøi nìm�si èlovìk odpírá slavnosti a radosti ve pro-spìch práce. (Tato porucha u nás bujela u�jako bezejmenná, je�tì pøed objevem worka-holismu, opírajíc se o ideologické argumen-ty pozdnì køes�anské a ranì komunistické:puritanismus a zbo�nìní práce).

Úpadek slavení a radování v �ivotnímstylu jedince jednak vyjadøuje, jednak pro-hlubuje narcistickou poruchu, perfekcio-nismus a smìøování k depresi.

Pro dvojici porucha slavení prohlubujeupadání vztahu. Intuitivní vhled do tako-vého nebezpeèí naopak pøedstavuje nadìji:

Vyprávìla mi kdysi klientka, jak s man-�elem stavìjí dùm. Pracují v�dy o prázd-ninách, o sobotách a nedìlích, vlastní-ma rukama (jinak to v tìch dobách anine�lo). Ale to podstatné byl zvlá�tnízvyk, kteøí si ti dva vypìstovali. �Ka�dýveèer se postavíme pøed na�i stavbu�,vyprávìla ta paní, �díváme se, co jsmepøes den vyrobili nového, a chválíme sito. Dr�íme se za ruce a øíkáme si, jakjsme dobøí, jak se nám to povedlo a jakto bude pìkné.�

Stavba domu èi bytu patøila mezirizikové �ivotní události právì proto, �epráce pohltila èlovìku jeho slavicí èas,�e èlovìku zabránila v rytmizování èasu.Vzpomínám na tuto dvojici proto, �e po-rozumìli nebezpeèí, slavení dokázali za-chovat a dokonce si vytvoøili vlastnímalý rituál. Smyslem jejich malého rituá-lu bylo pøivtìlit tu drobnou promìnureality do celku jejich spoleèného svì-ta, pro�ít radost jako emoci, která má cílsama v sobì, a tímto spoleèným zá�itkemobnovit a znovu vyvý�it, uctít, vzájem-ný vztah.Potøeba slavení nabývá jasnìj�í podo-

by. Existuje potøeba specificky lidská, potøe-ba naplòovat se existenciálním smyslems pomocí slavení, rituálù, mýtù; takovéslavení rytmizuje a zvìdomuje lidský èas,ru�í beznadìj z nevyhnutelného konce, spo-juje èlovìka s tím nepojmenovatelným, cojej pøesahuje, pøiná�í mu radost a nadìji.

Ale existuje také potøeba slavností ma-lých, dílèích, pøi nich� se èlovìk sbli�ujea raduje s konkrétním druhým: s partnerem,s dìtmi, se skupinou spolu�ákù, kolegù...Taková slavení strukturují èas buï jednorá-zovými �ivotními událostmi, nebo rytmemnarozenin, výroèí, dìjù pøírody.

Pøi deprivaci této potøeby, pøi úpadkunebo nepøimìøené podobì a míøe slaveníèlovìk strádá, jeho duch poklesá a lidskákultura upadá. Ztrácí se smysl, citové vaz-by, empatie a laskavost. Nastupuje zhrub-nutí, subkriminalita, deprese a závislosti.

Zatímco potøeba slavení, potøeba rituálùrùzného druhu je obecnì lidská, uspokojo-vání této potøeby se li�í podle rùzných kul-tur a podle historie a samo kulturu a historiiovlivòuje. Zatímco potøeba je vrozená, jejíuspokojování si èlovìk osvojuje pomocíkultury, kterou si k tomu vlastnì i vytváøí.Kultura o uspokojování této potøeby musípeèovat, vést èlovìka k tomu, aby si slavenídopøál, aby se umìl radovat.

Ze v�ech lidských vztahù je nejzøetelnìjina man�elství znát, jak nemù�e fungovat

Mgr. Helena Klímová. Foto: Vìra Nosková.

Mgr. Helena Klímová (* 1937) je psychoterapeutkaa skupinová analytièka.

9

PRVNÍ OBÌ�ZE �ESTNÁCTI

zy, aby ho zabodla obìti do srdce. Na otáz-ku svého advokáta, kdy naposledy upsalasvou du�i ïáblu, odpovìdìla: �Bylo to pøeddvìma a pùl rokem, noc pøed svátkem Hal-loween�. Pseudobiblickým jazykem doda-la: �To� bylo, kdy� jsem se poní�ila a za-pøísáhla jsem se slou�it pánu na�emu a vùlijeho vykonávati.� Podle její výpovìdi obì�po smrtící ránì padla na kolena. Tehdy vidìli,jak svìtlo kolem nìj pohasíná. �To byl dùkaz,�e jeho du�e opustila tento svìt a zamíøilado podsvìtí. Pak jsme se modlili k satanovi,�uvedla Manuela.

Její pán, satan, sehrál dùle�itou rolii v Danielovì �ivotì. Byl tehdy prodavaèemaut a Manuela se s ním seznámila na základìinzerátu , který si nechal otisknout v jednommetalovém èasopise. Jeho znìní bylo asitoto: �Vampír èerný jak uhel hledá princeznutemnot, která nenávidí v�echno a v�ech-ny.� Jak se zdá, na�el ji.

Pár byl zatèen a� po celostátním pátrání.Soudní dvùr je shledal vinnými, Manueluodsoudil na 13 let, Daniela na 15 let a obì-ma naøídil navíc ústavní léèbu, aby - jak øeklpøedsedající soudce Arnjo Kerstingtom-broke - mìla spoleènost jistotu, �e takovýèin ji� nespáchají. Pøi soudním procesu anijeden z nich neprojevil sebemen�í náznaklítosti. Naopak drsným jednáním a hrubýmizpùsoby a chováním dávali v�em pøítom-ným jasnì najevo, co si o celém soudnímprocesu myslí. Oba odmítli odpovìdnost zatuto vra�du na základì toho, �e jednali napokyn vy��í autority.

Spoleènost pochopitelnì vnímá tutovra�du jako dùsledek satanistického zpù-sobu �ivota. Symboly, které vra�edný dìjprovázely, jsou bezpochyby satanistickéa prozrazují, �e motiv tohoto èinu je v sa-tanistické nábo�enské filosofii. Proto je tøe-ba pøipomenout, �e neexistuje �ádný �ko-dex� satanismu a �e se v rámci satanismuna�tìstí jedná o ojedinìlý èin.

Manuela a Daniel ov�em plánovalipokraèování. Na místì èinu se na�el takéseznam budoucích obìtí. Obsahoval dal-�ích patnáct jmen. n

Pou�ité èlánkyhttp://www.thisislondon.com/dynamic/news/story.html?

in_review_id=489715&in_review_text_id=447099http://news.bbc.co.uk/hi/english/world/europe/news-

id_1794000/1794049.stmhttp:/ /www.guardian.co.uk/uk_news/story/0,3604,

642872,00.htmlhttp:/ /www.guardian.co.uk/uk_news/story/0,3604,

642873,00.htmlhttp:/ /www.guardian.co.uk/uk_news/story/0,3604,

642874,00.html

V Nìmecku byli odsouzeni dva pachatelé satanistické vra�dy

Tibor Breèka

Dne 31. 1. 2002 byli v Nìmecku odsouzeni Daniel a Manuela Ru-dovi za hrùznou satanistickou vra�du. Ov�em spí�e ne� o typickýprojev satanismu se jedná o pøípad, kdy satanismus mìl legitimo-vat extrémní krutost a zvrhlost pachatelù.

PRVNÍ OBÌ�ZE �ESTNÁCTI

Vra�dì pøedcházely zvíøecí obìti, jejich�zbytky na�la policie blízko bytu dvou ob-vinìných ve Wittenu v Rúrském údolí. Ponich sáhli pachatelé k nejvy��í obìti - lid-ské. Stal se jí Frank Hackert (33), kolegaDaniela Ruda. Nalákali ho do bytu a usmrti-li ranou kladivem. Na jeho tìle se na�lo 66ran maèetou, na prsou mìl vyryt pentagrama jeho krev byla odebraná do misky, z ní�oba pachatelé pili. Tìlo le�elo pod nápisem�Kdy� Satan �ije� (When Satan Lives).

Kdy� policie tìlo v bytì Rudových v èer-venci loòského roku objevila, obì� mìlav krku stále zabodnut skalpel. Soudní �alob-ce Dieter Justinsky øekl, �e nikdy nevidìlnìco tak krutého a mravnì zka�eného. Namístì èinu na�la policie také imitaci lidskélebky a rakev, v ní� Manuela bìhem dnespala.

Není pochyb o zvrácenosti této vra�dy.Co k takové zvrácenosti ale èlovìka vede?Manuela pocházela z dìlnické rodiny, zaèa-la nav�tìvovat gymnázium, ale studia brzyzanechala. Tehdy se pokusila o sebevra�dupøedávkováním. Pøi soudním jednání vypo-vìdìla, �e si ji satan vyvolil, kdy� jí bylo 14let. Zájem o satanismus ji a Daniela vedlk tomu, �e spolu dvakrát nav�tívili VelkouBritánii a setkali se s podobnì smý�lejícími

Ani v soudní síni se Daniel a Manuela Rudovinezdr�eli provokace satanistickými gesty.

Foto: Idea - Spektrum, 6/2002

lidmi a - jak vypovìdìla - s vampíry, s nimi�nav�tìvovali høbitovy a zøíceniny.

V Anglii Manuela také poznala TomaLepparda (60), mu�e, který je pova�ován zaexcentrika, proto�e �ije v jeskyni a celé tìlomá pokryto tetováním ve stylu leopardíkù�e. Ten pro Sky News uvedl: �Øekl jsem jí:nemù�e� jen nenávidìt, musí� mít nìco, cobys nenávidìla. Nemù�e� nenávidìt tohlenebo tamto bez toho, �e bys mìla patøiènýdùvod. Ale ona tohle nikdy nepochopila.�Manuela Leppardovi tvrdila, �e je fascinová-na jeho stylem �ivota. Psala si s ním i v dobì,kdy èekala na trest.

V Nìmecku Manuela spolu s jinými sa-tanisty nav�tìvovala høbitovy, kde si - po-dle její výpovìdi - �úplnì normálnì popoví-

dali a vypili nìjakou krev�. Jako dùvod pitíkrve uvedla víru, �e díky ní se èlovìk stanevampírem a dosáhne nesmrtelnosti. Krevúdajnì pocházela od �dárcù�, kteøí bylizkontaktováni pomocí internetu. Tehdy seprý také nauèila, jak vysát nìkomu krevz krku bez prokousnutí krèní arterie. Kvùlitomu si nechala vytrhnout dva zuby a na-hradit je del�ími, zvíøecími.

Podle psychologického posudku Manu-ela nebyla schopna projevit ani trochu sebe-vìdomí. Ona i Daniel trpí vá�nými narcis-tickými poruchami osobnosti.

Na otázku o prùbìhu vra�dy odpovìdì-la, �e její nù� zaèal �hnout a �e sly�ela rozka-

z a h r a n i è í

Tibor Breèka (* 1981) studuje na Husitské teologickéfakultì UK v Praze.

10

ISLÁM A NÁBO�ENSKÁSVOBODA

Muslimové ne�ijí v Nìmecku odjak�iva. Vevìt�ích poètech sem zaèali pøicházet a� v �e-desátých letech 20. století. Tenkrát se jed-nalo pøedev�ím o mu�e, kteøí se zde rozhod-li pracovat jako hostující pracovníci neboligastarbeitøi a kteøí se po skonèení pracovnísmlouvy mìli zase vrátit do své rodné zemì.K návratu ale v mnoha pøípadech (a� u�z politických, ekonomických èi osobníchdùvodù) nedo�lo. Muslim�tí gastarbeitøi za-èali naopak do Nìmecka zvát i své rodinya vytvoøili zde významnou men�inu. Pro-gnózy ukazují, �e poèet muslimù budei v pøí�tích letech významnì stoupat.

V �edesátých letech se nìmeètí politicina muslimy dívali pøedev�ím jako na zdrojpracovní síly a tématy, jako je integraènípolitika, se významnì nezabývali. Jednímz dùle�itých pøíkladù tohoto nezájmu je fakt,�e muslim�tí pracovníci byli ubytováni vìt-�inou ve spoleèných ubytovnách a ètvrtíchstranou ostatní spoleènosti a �e po nich ni-kdo nepo�adoval ani zvládnutí nìmeckéøeèi.

Ani muslimové �ijící v Nìmecku nekladlizpoèátku �ádné zvlá�tní po�adavky, pùso-bili spí�e nenápadnì a sna�ili se pøedev�ímrychle vydìlat peníze, aby se mohli vrátitdo své rodné zemì a zalo�it si tam vlastníexistenci. V momentì, kdy ale zaèalo být jas-né, �e se nìkteøí muslimové v Nìmeckunatrvalo usídlí, zaèala tato minorita (i z ná-bo�enského hlediska) pøedstavovat vý-znamné politické téma. Jak se jednou vy-jádøil Günther Grass: Pozvali jsme pracov-níky a pøi�li lidé. Nìmeètí muslimové zaèalipo èase cítit nejrùznìj�í potøeby: chtìli èístnoviny ve vlastní øeèi, mít mo�nost koupitsi jídlo, na které jsou zvyklí, chtìli aktivnìprovozovat své nábo�enství.�

Smí být me�ita vy��í ne� kostel?Významnou problematickou oblastí v sou-�ití Nìmcù a muslimù je napøíklad stavba

me�it. Dokud se muslimové scházeli v pro-vizorních modlitebních prostorách, jakojsou byty, gará�e, opu�tìné sklady na peri-feriích mìsta a podobnì, nemìl s tím nikdovìt�í problém. Ke tøenicím do�lo, a� kdy�se muslimové v nìkterých mìstech rozhodlistavìt me�ity s kupolí a minaretem v centrumìsta.

Typickým pøíkladem je stavba me�ityv Mannheimu: Na poèátku devadesátýchlet se zde tureètí muslimové rozhodli posta-vit me�itu v centru mìsta. Tato stavba alenebyla povolena, údajnì proto, ze by tímbyl naru�en architektonický plán mìsta.

Pro stavbu me�ity byla nakonec vyhra-zena mìstská ètvr� s nejvy��ím poètem ci-zincù v Mannheimu - Jungbusch.

Tím ale problémy neskonèily. Dal�ípotí�e nastaly poté, kdy� vy�lo najevo, �emuslimové plánují stavbu minaretu, kterýby vý�kou pøesahoval vì� kostela v blíz-kosti stavby. A to se zástupcùm mìsta nelí-bilo. Muslimové nakonec ustoupili a spoko-jili se s men�ím minaretem. Tímto krokembyly ale stavební plány významnì naru-�eny: vì� zmínìného kostela toti� nenízvlá�� vysoká, a tak se muslimským archi-tektùm nepodaøilo dosáhnout ideální pro-porce mezi minaretem a kopulí me�ity.

O dal�í neshody v pøípadì manheimskéme�ity se postarali obyvatelé Jungbusch,kteøí protestovali proti její stavbì. Dùvo-dem k tomu byla obava, �e v pátek (v dobìmuslimské modlitby) nenajdou v blízkostime�ity místo k parkování. Tento problém byl

nakonec vyøe�en elegantním kompromisem:mannheimská me�ita je nyní první me�itouv Nìmecku s podzemní gará�í!

Dal�í oblast, kterou stojí za to zmínit, setýká volání muezina, muslima, který v páteksvolává (obyèejnì z kopule minaretu) mus-limy k modlitbì. V Mannheimu se muslimùmmuezina nepodaøilo prosadit - sousedé ne-chtìli být ru�eni. A tak aèkoli zvony vedlej-�ího kostela zvoní vesele dál, musí se mann-heimský muezin spokojit pouze s volánímk modlitbì uvnitø me�ity (tak, aby to venkunikdo nesly�el).

Mannheim je jen jedním z mnoha pøí-kladù. Podobné pøíbìhy se udály v mnohadal�ích nìmeckých mìstech. Zajímavé je,�e osudy jednotlivých me�it se èasto li�ípodle toho, jak je to èi ono pøedstavenstvomìsta muslimské komunitì naklonìno. Za-tímco tedy v Mannheimu a ve vìt�inì dal-�ích nìmeckých mìst bylo volání muezinazakázáno, v nìkterých místech (jmenovitìBerlín, Dortmund, Oldenburg, Dillenburga Siegen) bylo toté� volání povoleno.

Mohou si muslimky v Nìmeckuzahalit vlasy �átkem?Dal�í významnou otázkou, kterou se chcikrátce zabývat, je no�ení �átku u muslim-ských �en.

Nìmecké vìøící muslimky nosí �átekvìt�inou tak, �e jim zakrývá vlasy a krk (ob-lièej zùstává odkryt). V pøípadì �átku sev islámu jedná o prastarou zvyklost, znám-ku cudnosti. Dokonce i v posvátné knize

I demokratické Nìmecko má potí�e s výkonem nábo�enské svobody u imigrujících muslimù

Zuzana Froòková

V Nìmecku �ije okolo 3 miliónù muslimù a islám tu tak pøedstavuje (po køes�anství) druhé nejvìt�ínábo�enství. V obecném povìdomí platí Nìmecko jako demokratický a nábo�ensky neutrální stát,kde jsou si v�ichni rovni a v jeho� ústavì je nábo�enská svoboda pevnì zakotvena. V tomto èlánkuse chci zabývat nìkolika pøípady, které za nábo�enskou svobodu v Nìmecku staví otazník.

ISLÁM A NÁBO�ENSKÁSVOBODA

z a h r a n i è í

Ze tøí miliónù nìmeckých muslimù

vlastní jen 50 tisíc nìmecké státní obèanství. Naprostou vìt�inu muslimù �ijícíchv Nìmecku tvoøí tedy imigranti z nejrùznìj�ích státù. Nejvìt�í skupinou jsou Turci(2,1 mil.), hojnì zastoupeni jsou i muslimové z Bosny, Tunisu, Al�írska, Maroka, Saúd-ské Arábie a Palestiny. Jenom èást nìmeckých muslimù ale svou víru praktikuje (statis-tiky ov�em neexistují). Díky tureckým imigrantùm je nejvíce zastoupen sunnitskýislám. Z. F.

11

z a h r a n i è í

Ètenáøi Koránu. Foto: Vojtìch Vlk.

Zuzana Froòková (*1978) studuje na univerzitì v Hei-delbergu religionistiku a evangelickou teologii.

v�ech muslimù, v Koránu, stojí psáno:�A øekni vìøícím �enám, aby cudnì klopilyzrak a støe�ily svá pohlaví a nedávaly naodiv své ozdoby... A nech� spustí závojesvé na òadra svá.� (24,31) �átek je u mus-limských �en nábo�enským symbolem, kterýse dá podle mého názoru pøirovnat napøí-klad k no�ení køí�ku na krku u køes�anù. Pøes-to má mnoho muslimek problémy, kdy� nosí�átek na veøejnosti. Pøedev�ím v oblasti�kolství do�lo k mnoha pøípadùm, kdy bylouèitelce muslimské víry no�ení �átku za-kázáno. Hlavním argumentem �aloby bylfakt, �e se v pøípadì �koly jedná o svìtoná-zorovì neutrální místo, a tím pádem nesmíuèitelka svoji víru veøejnì demonstrovat.

Snahy muslimských uèitelek pøesvìdèitsoudce, �e se v jejich pøípadì nejedná o misiiu �ákù èi studentù, nýbr� pouze o skuteè-nost, �e se bez �átkù na veøejnosti prostìstydí, nebyly úspì�né. Nezodpovìzena zù-stala i otázka, proè nemohou muslimky nosit�átek, kdy� køí� na krku køes�anù normálnì�ádný problém nepøedstavuje.

Stejnì jako v pøípadì stavby me�it jenìmecký soudní systém i pøípadì �átkùu muslimských �en nejednotný. Aèkoli setedy jedné muslimce ve mìstì SchwäbischGmünd roku 1997 podaøilo prosadit no�ení�átku ve �kole, ve vìt�inì ostatních pøípadùnebyli soudci tak shovívaví. Jedním z po-sledních zákazù tohoto typu je pøípad mus-limské uèitelky z Dolního Saska, které bylozakázáno nosit �átek nejenom ve tøídì, nýbr�i v kabinetì.

Rituálnì èisté porá�ení zvíøatIslám pøedepisuje porá�et zvíøata, kteránepo�ila omamný prostøedek, jedním øezemdo krku tak, �e bìhem nìkolika vteøin úplnìvykrvácí. Jen tak se toti� jedná o �halal�,rituálnì èisté maso. Nìmeètí muslimovévznesli ji� pøed více ne� dvìma desetiletímipo�adavek porá�et svá zvíøata tak, jak jim topøedepisuje jejich nábo�enství. Tento po�a-davek se jim ale dlouho nepodaøilo prosa-dit - jedná se toti� o právnický oøí�ek.Nìmecký zákon na ochranu zvíøat nedo-voluje porá�ení zvíøat bez pøedchozíhoumrtvení. Jak to ale skloubit se ètvrtýmèlánkem Ústavy o nábo�enské svobodì?Na podzim 2001 se nìmeckým muslimùmnakonec podaøilo po dlouholetém úsilíu ústavního soudu jejich po�adavky pro-sadit. Jediným kritickým bodem tedy zùstáváotázka, jak je mo�né, �e se �idovská obecv Nìmecku stejnému privilegiu tì�í u� nìko-lik desetiletí.

Moc lokálních byrokratùTémat, které se týkají muslimù a nábo�enskésvobody, je je�tì mnoho. Za krátkou zmínkuale je�tì rozhodnì stojí fakt, �e aèkoli �ácia studenti mají podle Ústavy právo na nábo-�enské vyuèování podle své víry, na na-prosté vìt�inì �kol je mo�né si vybrat pouzemezi katolickým nebo evangelickým nábo-�enstvím. Muslimùm se jejich po�adaveknábo�enského vyuèování a� na nìkolikvýjimek nepodaøilo prosadit, nìkdy ani na-vzdory tomu, �e v nìkterých tøídách pøede-v�ím v západním Nìmecku je ji� více ne�polovina �ákù muslimského pùvodu.

V posledním odstavci chci zdùraznitmy�lenku, kterou v celém èlánku naznaèuji:

aèkoli se v pøípadì Nìmecka jedná o demo-kratický stát, v jeho� Ústavì je nábo�enskásvoboda jedním z nejdùle�itìj�ích èlánkù,je její prosazení v praxi v mnoha pøípadechproblematické. K naprosté vìt�inì pøípadù,které se nábo�enské svobody dotýkají, do-chází na lokální úrovni, kde vedle zákonùhrají roli i mezilidské vztahy a osobní po-hnutky. Právì v této oblasti se ukazuje, �eNìmecko má v otázkách nábo�enské svo-body pøed sebou je�tì dlouhou cestu.

n

LiteraturaSvatý Korán, pøeklad: Ivan Hrbek, komentáø: Abdullah Josuf

Alli, AMS 2000.Drobinski, Matthias: Die falsche Antwort auf die richtige

Frage, Süddeutschen Zeitung, 27. 6. 2001, str. 4.Huber-Rudolf, Barbara: Vom Gottesstaat in die Religions-

freiheit. Beobachtungen zur Reformfähigkeit der Mus-lime in Europa, Bonn 1995.

Kerscher, Helmut: Verfassungsgericht muss über das Schäch-ten urteilen, Süddeutschen Zeitung, 7. 11. 2001, str. 6.

Kandel, Johannes: Ein Platz für den Islam? Muslime im säku-laren Staat, in: Die neue Gesellschaft, Frankfurter Hefte,N.5, Mai 2001.

Shahid, W.A.R.und van Koningsveld, P. S.: Religious Free-dom and the Position of Islam in Western Europe, Neth-erlands 1995.

Spuler-Stegemann, Ursula: Muslime in Deutschland. Nebe-neinander oder Miteinander, Freiburg 1998.

Wulf, Reimer: Lehrerin darf nicht mit Kopftuch unterrichten,Süddeutschen Zeitung, 27. 6. 2001, str. 6.

Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland vom 23.Mai 1949 (Auszug), in: Gesetze des Landes Baden-Württemberg, München 2001.

Religionsunterricht für muslimische Schülerinnen undSchüler. Eine Stellungnahme des Kirchenamtes derEvangelischen Kirche in Deutschland, 1999; http://www.ekd.de/EKD, 15. 9. 2001, Texte 2078_religions-unterricht_muslimisch_1999.html, 14. 6. 2001.

Kopftuch im Unterricht verboten, http://germany.indymedia.org/2002/03/17833.shtml; 1. 5. 2002.

Evropská unievyzývá ke zvlá�tní ohleduplnostivùèi muslimkám

BRUSEL 8. bøezna - Zvlá�tní ohledu-plnost a pomoc potøebují Evropanky,které zastávají muslimskou víru. Je nut-né skoncovat se stereotypy a ignorancí,které vedou ke stigmatizování tìchto �en,prohlásila dnes v Bruselu èlenka Evrop-ské komise pro zamìstnanost a sociálnízále�itosti Anna Diamantopulusová. ...

Belgièanka Candice Vancraenbrockeo-vá, která se po katolické výchovì v rod-inì rozhodla ve 22 letech pøejít na islám,øekla, �e se setkává v osobním a hlavnìprofesionálním �ivotì s nepøátelskýmiprojevy. Tato agresivita se podle ní vý-raznì zvý�ila po atentátech v USA loni11. záøí. ...

Informaèní servis ÈTK.

12

DÌTIJE�Í�OVA SRDCE

Aktivní komunita v Olomouci znepokojuje církev i veøejnost

Luká� Brzobohatý a Luká� �tursa

Sedìli jsme v kruhu pod stromy. Bylo nás 25 mo�ná 30. Nìkolikdìtí pobíhalo kolem, o strom se opíral zarostlý a �pinavý bezdo-movec, opodál postávali dva nebo tøi fe�áci. Zraky sedících v kruhuse upínali na Nìj. V�ichni mlèeli, On se usmíval.

DÌTIJE�Í�OVA SRDCE

z d o m o v a

Potom promluvil tichým a podmanivým hla-sem. Vyprávìl, �e za v�e, co máme, vdìèímeBohu. V jednom okam�iku své vyprávìnípøeru�il, aby se zeptal: �Kdo jsem?�

Nìkdo odpovìdìl: �Ty jsi Bùh!�Vyzval ho, aby to upøesnil.�Jsi Syn Bo�í.�Zjevnì spokojen pokraèoval: �Ano, já

jsem Syn Bo�í.� Podíval se na mne a øekl:�Mù�e být? Vìøí�, �e jsem syn Bo�í?�

Odpovìdìl jsem: �Ano,� ale on hnedpochopil, jak tomu rozumím - toti� ve smys-lu, �e v�ichni jsme dìti Bo�í. Proto se zeptal:� Kdo je tady je�tì Syn Bo�í?� Pøihlásil jsemse jenom já.

�Kdo vìøí, �e jenom já jsem Syn Bo�í?�Zvedl se les rukou. Chybìla pouze ta

moje, nepøihlásil se je�tì jeden fe�ák a potomjeden mladý mu�, který oèividnì procházelkrizí víry ve svého vùdce. Pátral jsem potom, jak je mo�né, �e tito mladí a èastovzdìlaní lidé mohou vìøit, �e uprostøed nichsedí Bùh! Bylo mi to vysvìtleno. Jde o ja-kési mystické naplnìní vùdcova lidstvíduchem Kristovým ve smyslu biblickém: �Ji�ne já, ale �ije ve mnì Kristus�. Toto naplnìníje zcela ojedinìlé a tak absolutní, �e jej mo-hou pova�ovat za jakousi inkarnaci Kristo-va bo�ství.

Kdo je �syn Bo�í�Pøed �esti lety, kdy� kvùli drogám ztratilzázemí, pøátele a mo�ná i nadìji, za�il tehdyasi sedmadvacetiletý Jan Vymìtal intenzivnínábo�enskou zku�enost, která naprostozmìnila jeho dosavadní smìøování. SámHonza charakterizuje svùj duchovní pro-�itek jako setkání s køes�anským Bohem.Samotný Je�í� Kristus k nìmu pøichází, oslo-vuje ho, vytrhuje ho ze smrti (pøedávkování)a povolává ho za svého vyvoleného.

Domníváme se, �e tento moment zakládáHonzovu autoritu v oèích jeho stoupencù.Promìna z �fe�áka� v Je�í�ova uèedníka je

skuteènost, po které tolik tou�í a s ní� sepotom ve svých �ivotech sna�í identifiko-vat.1 Honzùv pro�itek se stává legendou,od ní� se odvíjejí v�echna Honzova charis-mata a entuziasmus jeho stoupencù.

Zanedlouho po svém obrácení pøijal JanVymìtal køest v katolické církvi. Tou�il potom, aby i ostatní lidé pro�ívali to, co onpro�ívá s Bohem, a zaèal obracet na víru lidikolem sebe. Pro své nad�ení a misijní akti-vitu byl podporován duchovními a jehoobrácení bylo pova�ováno za záøný pøíklad�milosti Bo�í�.

Honza pøivádí k víøe nìkteré mladé lidi,vìt�inou z øad svých bývalých kamarádùa známých z podobného prostøedí. Soustøe-dí tak kolem sebe skupinu a organizuje proni modlitební setkání a vede je. Na civilníslu�bì pùsobí v azylovém zaøízení v Olo-mouci, vìnuje se charitì a vypomáhá ve far-nostech. Rok po svém køtu se stihne o�enit.Jeho horlivost pro Krista se zdá být ne-únavná. Je skuteèným �bláznem pro Kris-ta�. Vede pøíkladný køes�anský �ivot - takpøíkladný, �e ho mnozí ji� zaèínají vnímats nechutí, zvlá�tì kdy� kritizuje mìlkost je-jich vztahu s Bohem.

Øada vìøících si stì�uje, �e Honzav mnoha svých aktivitách nezná �zdravou�míru. Objevuje se pochybnost, zda mladílidé kolem Honzy nejsou fascinováni jehocharismatickou osobností více, ne� je zdrá-vo. K dobré reputaci nepøispívá ani skuteè-nost, �e Honza otevøenì kritizuje pomìryv øímskokatolické církvi a její pøedstavitele.Ti jsou tímto vývojem znepokojeni a sna�íse mladého konvertitu umírnit. To se jim v�akzdaleka nedaøí a duchovní otcové shledáva-jí, �e se jim pùsobení Jana Vymìtala vymkloz rukou. Z nadìjného katolického konverti-ty se pomalu stala �nezávislá� duchovníosobnost.

Honza objevuje spisy kontroverzní pro-rokynì Vassuly Rydenové,2 a tím se pnutí

mezi ním a pøedstaviteli církve prohlubuje.Vytváøí se atmosféra vzájemné nedùvìry.Honza nalézá ve Vassuliných spisech moc-nou oporu pro svùj duchovní boj a posel-ství této prorokynì definuje jako novodo-bou výzvu Bo�í pro svìt, závaznou proka�dého køes�ana. Díky poselství paníRydenové se celá skupina btzy stává kon-troverzní také vìrouènì. Zde se ji� nedámluvit o pnutí, ale o otevøeném konfliktus pøedstaviteli církve.

Pro katolickou církev se stává nepøijatel-né Honzovo vy�adování absolutní poslu�-nosti jeho stoupencù ve vìcech víry. Poku-sy infiltrovat do skupiny mladých vìøícíchknìze, který by pøevzal Honzovu roli du-chovního vùdce, ztroskotaly. Honza se svý-mi oveèkami je vykazován z kostelù a jehoèinnost je v nich také oficiálnì odsouzena.Skupina se v tìchto konfliktech zaèíná pro-filovat a stylizuje se do role muèedníkù. Jenyní pravou církví, která bude pøed pøí-chodem Krista potírána a odsuzována.

Stoprocentní katolíkNáv�tìvníci bohoslu�eb mohli v Olomoucikoncem ledna roku 2001 sly�et následujícíoznámení: �Na dotaz nìkterých farnostío pùsobení skupiny kolem Jana Vymìtalasdìlujeme: Jan Vymìtal je zbo�ný konverti-ta, který je velmi aktivní v apo�tolátu, aleproto�e staví více na spisech Vassuly Rydenne� na Písmu svatém a Katechismu, proto�evá�e mladé lidi na sebe více, ne� je vhodné,nemá �ádné církevní schválení ani kanonic-ké poslání. Pøes nìkteré dobré známky jehopráce jeho výsledky nejsou dobré a nenímo�né jej doporuèovat.�3

Honza je nucen obhajovat svou autoritua zároveò vysvìtlovat, jak je mo�né, �e secírkev Kristova staví proti jeho èinnosti.Pøedstavitelé církve jsou jím oznaèovánijako majitelé pravdy, kteøí jí pøestali rozumìt.Z toho potom logicky vyplývá, �e není nut-né brát jejich stí�nosti na èinnost skupinyvá�nì. Na druhé stranì je ale velice dùle�itéúèastnit se samotných svátostných obøadù,proto�e bez nich by cesta k Bohu nebylamo�ná. Vìrnost øímskokatolické tradici tedyspoèívá v pøijímání tradièních definic svá-tostí a vùbec katolické doktríny jako celku.Hor�í je to s praktickou stránkou vìci, kterázahrnuje také poslu�nost autoritì církvea pota�mo knìze ve vìcech víry. Vztahk církvi je tedy rozporuplný. Honza oznaèu-je øímskou církev za pravou, s plnì zjeve-ným Kristovým uèením, ale odumírajícímiúdy: �Ká�ou pravdu, ale sami jí nerozumìjíani ji ne�ijí. My jsme �ivá církev, vás si Kris-

13

Jeden den v na�í rodinì

��.Kdy� jsem vzbudila ty, co spí v kuchyni, �la jsem dokaplièky, kde spolu s Honzíkem - na�ím tátou - spí bandafe�ákù a bezdomovcù. Le�í tam na zemi na karimatkách vespacáku nebo pod dekou. ... V pravém rohu kaplièky podøi-muje Mira - bezdomovec, který 40 let svého �ivota strávil vevìzení. Kdy� k nám pøi�el, nemìl v sobì ani kousek nìèehojako je vdìènost nebo pokora, nic takového. Ne� aby sepodøídil nìjakému naøízení, je schopen radìji tancovat, mlu-vit v nesrozumitelných jazycích, zpívat, ale také být agre-sivní. Zrovna vèera uhodil Verunku za to, �e po nìm chtìla,a� vrátí boty, které mu nepatøí. Jednou to za�lo dokonce takdaleko, �e na nás vytáhl nù�. Za to v�echno se s ním dìlímeo svou postel. Naproti Mirovi spí dìda Otmar, který je s námiv�dy do té doby, ne� dostane dùchod. Celou tu dobu slibu-je, �e ho odevzdá do spoleèné kasy, z ní� tady v�ichni �ijí.Jakmile ho v�ak dostane, zmizí, aby se po nìkolika dnechvrátil �pinavý a opilý zpìt. Nikdy ho neodmítneme.

Fe�áèkù je tu dnes po�ehnanì. Dveøe do na�eho pod-krovního bytu na Svornosti 17 jsou otevøeny dokoøán. Kdopøijde, ten dostane. Tìmi dveømi dennì projdou desítky lidí,kteøí tady jí nebo spí, kteøí nemají kam jít, které u� odev�ad

vyhodili, které u� nikdo nechce. Takoví konèí v na�em domì.Sklonila jsem se nad Honzíkem a zavolala ho jménem. Otevøel oèi a usmál se na mì:

�Venou�ku mùj, dobré ráno! A kdopak je toto?� Usmál se na Viktorka v mém náruèí.�Á, to je ná� kralevic amarek Viktor.� Kdy� jsem vidìla, �e znovu usíná, zaèala jsembudit ostatní. Chtìla jsem mu dopøát je�tì chvíli spánku. Vèera se vrátil a� pozdì v nociz misií v Hole�ovì. Témìø ka�dý veèer takhle nìkam jezdí zvìstovat Slovo Bo�í. Kdy�jsem v�echny probudila, sklonila jsem se opìt nad Honzíkem. Dotkla jsem se jemnìjeho tváøe a ti�e ho oslovila. Otevøel oèi a s úsmìvem øekl: �U�, u�. Svolej v�echny dokaplièky, jo?� ...

Jsem v�dycky ráda, kdy� po v�em tom ranním shonu koneènì zaène modlitba. Jistétypy je v�ak tì�ké dostat do kaple. Je to nad mé síly, a tak to v�dy odevzdám PannìMarii. A skuteènì - v prùbìhu dvou desátkù rù�ence se kaple postupnì zaplòuje.V�dy, kdy� Panna Maria pøijde, se v�e ustálí a na�e du�e spoèinou v pokoji. V�ichnizaènou o�ívat v rozhovoru s ní. Její pøítomnost je jako náruè mámy, v nìm� dítì spoko-jenì spoèívá. K modlitbì rù�ence se vìt�inou pøidává modlitba ranních chval a litanie.Potom nám Honzík vypráví evangelium�

Vassula. Obèasník dìtí Nejsvìtìj�ího Srdce Je�í�ova, roèník I. (2002) èíslo 1, str. 3-4.

z d o m o v a

tus povolal, aby doplnil stavy, vás malinkéa slabé povolal, aby jste se stali nejvìt�í-mi,� øíká v jednom své kázání.

KomunitaZ pùvodnì modlitebního spoleèenství sev prùbìhu nìkolika málo let stala komunita,která si dala název Dìti Nejsvìtìj�ího Srd-ce Je�í�ova. Komunitní �ivot se v�emi pøed-nostmi a úskalími poskytuje stabilitu, pocitbezpeèí, upevòuje soudr�nost, ulehèuje or-ganizaci a dává �anci na materiální pøe�ití.Dnes má komunita okolo 30 lidí a dal�íchvíce ne� 50 aktivních sympatizantù.

S rostoucím poètem èlenù dochází k di-ferenciaci funkcí a k hierarchizaci. Základnírozdìleni je ve smyslu star�í a mlad�í. Star�ídohlí�ejí na své mlad�í bratry a sestry a pe-

èují o nì. O dal�í diferenciaci rozhoduje sámvùdce a sice podle dosa�eného stupnì sva-tosti. Ti �nejsvatìj�í� potom v jeho nepøí-tomnosti vedou modlitbu, mohou dokonceuèit a rozhodují o v�edních zále�itostechkomunity.

Nejvìt�í èást v komunitì tvoøí lidé do25 let, asi tøi ètvrtiny jsou �eny. Významnouskupinou jsou bývalí toxikomani a bezdo-movci. Nìkdy je velice tì�ké rozli�it, kteøíz tìchto lidí jsou v komunitì kvùli jídlua posteli a kteøí opravdu uvìøili v Honzovomesiá�ství. Oddaným èlenùm je to v pod-statì jedno, proto�e si uvìdomují, �e pro-ces resocializace tìchto lidí je dlouhodo-bou zále�itostí, a proto je mezi sebe pøijímajíznovu a znovu. Bùh sám rozhodne, kdy seopravdu obrátí a uvìøí v Krista.

Do spoleèné pokladny ka�dý pøispívápodle svých mo�ností (pravdìpodobnìv�ím, co má). Dne�ními zdroji pøíjmù jsoudary sympatizantù a pøíjem z vlastní sto-laøské dílny, v ní� pracuje vìt�ina mu�skéèásti komunity. Ve smyslu Je�í�ových slovo nakládání s majetkem4 �ije komunita ze dnena den, proto�e - opìt na základì evange-lia5 - ve�keré peníze rozdává komukoli, kdopotøebuje nebo kdo po�ádá, a to i evident-ním pøí�ivníkùm. I z tohoto pøístupu mù�e-me vycítit, jak veliká je víra oddaných èlenùkomunity a jak hluboce tou�í po lásce.

Skupina intenzivnì pracuje s dìtmi zesociálnì hùøe situovaných rodin, zejménaromských. Její èlenové se sna�í tìmto dìtemnahradit nefungující rodinu. Pomáhají jims uèením, vyjadøují svou lásku pohlazením,objetím a pøívìtivým slovem. Dìti se jim zato odmìòují dùvìrou, pøátelstvím a lep�ímistudijními výsledky èi vyrovnanìj�ím jedná-ním.

Velice dùle�itou souèástí jejich �ivota jeèastá spoleèná modlitba a pravidelná úèastna svátostech církve. Spoleèenství je po-hrou�eno v modlitbách asi 7-9 hodin den-nì. Pøísnì se dodr�ují církví pøedepsanépostní dny. Ve støedu a v pátek se pije pouzevoda a jí suchý chléb. Nedostateènì se spí,asi pìt hodin dennì. Èlenové komunitytvrdí, �e víc spánku nepotøebují. Pozorova-tel, který s nimi stráví jenom jeden jedinýden, si ale v�imne, �e pøi ka�dé volnìj�íchvilce usínají - pøi bohoslu�bách, modlit-bách, ètení z Vassulina proroctví apod.

Ze zásady se sna�í vyhýbat potenciál-nímu poku�ení. Je zakázáno èíst noviny, sle-dovat televizi a poslouchat rozhlas. Dne�nísvìt, který média reprezentují, je toti� zcelazka�ený, a proto je tøeba �ít na nìm a kul-tuøe, která ho reprezentuje, nezávisle. S tímpotom souvisí také zákaz nav�tìvování di-vadel, svìtských koncertù atd. I dal�í zása-da je spojena s vnímáním ïábelskosti okol-ního svìta: kontakt s blízkými lidmi, zejmé-na s èleny rodiny, kteøí zùstali vnì skupiny,je omezen. Komunikace s nimi se nezøídkaomezuje jen na misijní pokusy.

Získávání nových køes�anù toti� berecelá skupina velice vá�nì . První krok, oslo-vení potenciálních �Honzíkovcù�, èiní èle-nové spoleèenství. Hlavní úkol pøi misii máov�em Honza, k nìmu� je oslovený pøive-den.

O nièem, co øekne Honza, se nepøipou�tídiskuse. On zná smysl a pravdu o lidskéexistenci. Ba co víc, on zná Boha. I kdybyjeho rozhodnutí bylo pro èleny komunitynepochopitelné, bude pøijato jako nejlep�í

Obálka èasopisu, jeho�názvem se Dìti nejsvì-tìj�ího srdce Je�í�ovahlásí ke zvìsti proroky-nì Vassuly. Také Je�í-�ùv portrét podle tzv. tu-rínského plátna zaøazu-je Dìti ke konzervativnímkatolickým kruhùm, kte-ré pova�ují tuto podobuza skuteènou.

14

MODRÝKØÍ�

z d o m o v a

Luká� �tursa (*1979) a Luká� Brzobohatý (*1979) jsoustudenty IV. roèníku Husitské teologické fakulty UKoborù husitská teologie, religionistika a psychosociál-ní vìdy, a dobrovolnými pracovníky PONS (Poradnyo nábo�enských sektách) pøi HTF UK.

Jedna ze skupin charismatických køes�anù se dr�í stranou

Zdenìk Vojtí�ek

Jedním ze zøejmých znakù køes�anského charismatického hnutí1

u nás je to, �e jeho jednotlivé souèásti - církve, nezávislé sboryi skupiny pùsobící v rámci necharismatických církví - si jsou navzá-jem blízké. Na jedné konferenci se tak mù�e setkat tøeba katolickýcharismatik se èlenem nezávislého sboru Mana. V dobrovolné, alezato naprosté izolaci zùstává jen jedno pomìrnì velké charisma-tické spoleèenství. Nedává o sobì vìdìt na veøejnosti,2 je uzavøe-né a témìø �necharismaticky� zahledìné do sebe. Nese romantickýnázev: Modrý køí�.

MODRÝKØÍ�

V køes�anském svìtì je jako �Modrý køí��ov�em známo nikoli charismatické, ale pro-tialkoholní spoleèenství. Jeho zakladatelemje faráø Louis-Lucien Rochat, který spolus dal�ími 27 køes�any vytvoøil roku 1877první spolek Modrého køí�e. Ze �výcarské�enevy se hnutí tìch, kdo podepsali absti-nenèní závazek, roz�íøilo do dal�ích zemí.Ji� roku 1890 proto vznikla organizace, kterádnes pod názvem Mezinárodní svaz Mo-drého køí�e sdru�uje èlenské národní svazyv témìø padesáti zemích. Spolky Modréhokøí�e jsou motivovány touhou zachraòovatlidi od alkoholu podobnì, jako známìj�í Èer-vený køí� zachraòuje jejich holé �ivoty.3

První dìjstvíNa Slovensko se hnutí dostalo roku 1896z Maïarska díky tajemníku budape��skéhospolku Modrého køí�e Jánu Chorvátovi(1869-1941).4 My�lenka protialkoholní,duchovní i sociální aktivity se rychle ujalana chudém a alkoholem tì�ce zkou�enémmoravsko-slovenském pomezí a získala nad-�ené propagátorky v sestrách Márii (1858-1924) a Kristinì (1960-1936) Royových. Díkynim se pro èeské i slovenské spolky stalacentrem Stará Turá. �Abstinentný a do-broèinný spolok Modrý krí��, zalo�ený roku1897, tam provozoval sirotèinec, �Domovbielych hláv� i nemocnici a v �irokém okolísi pochvalnou pozornost zaslou�ily jehoobìtavé dobrovolné diakonky.

Ale vztah spolkù Modrého køí�e a jejichokolí nebyl zcela jednoduchý. Úderné mi-sijní úsilí, �iroká sociální práce ve skrovnýchpodmínkách, ponìkud pøehlí�ivý vztahk lidové zbo�nosti i obìtavé nad�enectvícharakterizovaly spolky Modrého køí�e

v zaèátcích v�ude v Evropì a byly pøíèinoupodezírání a opovr�ení i na Slovenskua Moravì. Èlenové spolkù provokovali svéokolí nìkdy a� okatým odmítáním nejenomalkoholu, ale i tabáku a tance a dal�ímiasketickými zásadami.5

Také modlitební setkání v rodinácha spoleèné biblické studium, vedené laiky,bylo evangelické církvi, k ní� vìt�ina slo-venských modrokøi�anù patøila, podezøelé.Zpùsobem zbo�nosti mìli tito lidé jistì nej-blí�e k èeské Svobodné církvi reformované,6

která konala také na Slovensku svou misiia s tamními spolky Modrého køí�e spolu-pracovala. Po vydání nového církevníhozákona v roce 1949, který nedovoloval èin-nost nábo�enských spolkù, se nìkteøí èle-nové Modrého køí�e k této církvi7 pøipojili,vìt�ina jich ale zùstala evangelíky. Modrýkøí� byl komunistickými úøady roku 1952v Èeskoslovensku zlikvidován, �ivá vzpo-mínka na rozsáhlou sociální a misijní práciho ov�em o mnoho desetiletí pøe�ila.

Druhé dìjstvíJi� nìkdy koncem 60. let zaèaly pøes �elez-nou oponu pronikat na Slovensko my�len-ky køes�anské charismatické obnovy. Jejichstoupenci se ocitali v podezøení z neloajalityjak ze strany státu, tak ze strany svých círk-ví. Tak se èasem tvoøily hlouèky politickýchi církevních �disidentù� - v baptistické církvikolem Júlia Kremského, v evangelické kolemdr. Tre�èianské a v Cirkvi bratské kolem Du-�ana Rojka. Z tìchto kruhù pocházela vìt�i-na tìch, kdo brzy po sametové revoluci,v dubnu 1990, vytvoøili z døíve neoficiálníchspoleèenství �Vnútromisíjne a alianènehnutie Modrý krí��.

a splnìno bez okolkù. V�e, co pochází odnìj, je dobré.

V této absolutní a nepochybující dùvìøevidíme nejvìt�í nebezpeèí této skupiny. Proètomu tak je a jak se dùvìra konkrétnì proje-vuje, je otázka, která si zaslou�í vìt�í pro-stor, ne� jaký máme nyní k dispozici.

ZávìrCo øíci pohledné a inteligentní dívce, kteráopustila rodinu, kamarády i známé, zanecha-la studia na vysoké �kole, aby se dennìmodlila pìt hodin rù�enec, poslouchala pøí-kazy svého vùdce a nièila své tìlo nedosta-teèným jídlem a spánkem? Jak jí to øíci, kdy�nerozumí a nechce rozumìt?

Jste s nimi chvíli a ptáte se, proè nejstetaké obdarováni vírou, fascinováni Hon-zovým kázáním a zasa�eni láskou. Vnímáte,jak jste jiní ne� èlenové komunity. Brání vámrozum, rodina, sociální role. Jim rozum pøi-padá nedùle�itý, postupnì rezignovali nasvé pùvodní sociální role, vyvázali se zev�ech døívìj�ích osobních vztahù, vzdali sesvìta, aby se plnì odevzdali.

Kdy� odvrhneme brýle mámení, spatøímepodobnì jako poutník z Komenského �La-byrintu� dezorientované a zranìné lidi, hna-né �ivotem tak dlouho, dokud nespoèinuliv Honzovì náruèí. Kvùli tomuto pohleduale nemusíme vyluèovat nadpøirozené pù-sobení na �ivot èlenù komunity Dìtí Nej-svìtìj�ího Srdce Je�í�ova. O nìm koneckoncù nejsme schopni nic objektivnì vy-povìdìt.

n

Poznámky1 Naproti tomu kritici spojují Honzovu konverzi s �cho-

robnými� du�evními stavy (halucinace, bludy, atd.),které mohly být vyvolány psychoaktivními látkami nebonaopak abstinenèními pøíznaky. Tuto interpretaci po-va�ujeme za mo�nou, z hlediska psychiatrie snad i odù-vodnìnou, z na�eho pohledu ov�em redukující.

2 Poselství Vassuly Ryden (viz Dingir 4/2001, str.10-11) je druhým doktrinálním pilíøem skupiny. Vassu-la podobnì jako Honza tvrdí, �e je v pøímém spojenís Kristem. On jí pøedává poselství, která Vassula zapisu-je. Tato poselství sehrála zásadní roli v Honzovì kon-verzi a èlenové skupiny kolem nìho je pova�ují zaautentické slovo Kristovo. Devìt svazkù poselstvív èe�tinì vydalo nakladatelství Matice cyrilometodìj-ské, Olomouc. Církev øímskokatolická odmítla Bo�íinspiraci Vassulina poselství v prohlá�ení Svaté kongre-gace pro víru z roku 1996.

3 Acta curie archiepiscopalis olomucensis 2001/01,str. 3.

4 �Neukládejte si poklady na zemi... Nemìjte starosto svùj �ivot, co budete jíst, ani o tìlo, co budete mít nasebe. ...� - Evangelium podle Matou�e 6,19-34, Bible,èeský ekumenický pøeklad, Praha 1985.

5 �Kdo tì prosí, tomu dej, ...� Evangelium podle Matou�e5,42, tamté�.

15

z d o m o v a

Ve vedení aliance sta-nul Du�an Rojko, ale roz-hodující slovo od zaèátkupatøilo kazatelce a pro-rokyni, bratislavské dìt-ské lékaøce maïarského

pùvodu Gyorgyi Tre�èianské, nazývanév�eobecnì �teta Ïordika�. Hnutí nechtìlobýt novou církví, ale pouhým �obecen-stvím� podobnì, jako byly kdysi spolkyModrého køí�e. Fakticky se ale církví stalo -vysluhováním svátostí (køtu a veèeøe Pánì)a èím dál tím zøetelnìj�í výzvou, aby jehopøívr�enci �opustili Babylón� své døívìj�ícírkevní pøíslu�nosti. A tak s pùvodnímModrým køí�em zùstal spoleèný jenomnázev. Dne�ní èlenové se narozdíl od staré-ho Modrého køí�e k abstinenci nezavazují .

Na zaèátku 90. let obecenství rychle rost-lo o køes�any, nespokojené se zbo�ností vesvých církvích, kterou pova�ovali za formál-ní. Jakoby se trochu obrátila situace z 50.let, proto�e nejvíce jich pøicházelo z Církvebratrské. Jiní se pøipojili z baptistické, evan-gelické èi letnièní církve nebo z nekøes�an-ského prostøedí. Do Modrého køí�e je vedlatouha po hlub�ím duchovním �ivotì a vøe-lých vztazích. Statek Rojkových v Liesko-vé u Staré Turé zájmu brzy nestaèí. Vznikajíobecenství Modrého køí�e na jiných místechSlovenska a hnutí se �íøí i za èeské hranice,kde se k nìmu pøipojují i nìkteré dosud sa-mostatné skupiny køes�anù (Náchod, resp.Police nad Metují).

Modrý køí� charakterizuje ho dùraz navá�nost a opravdovost vnitøního duchov-ního �ivota. V centru modliteb, kázání, pro-roctví i osobní zbo�nosti je bázeò pøed Bo-hem. La�ka duchovního �ivota je nastave-na tak vysoko, �e nutnì pøicházejí pocitynedostateènosti a viny. Jednotlivci jsouvedeni k tomu, aby se detailnì zaobírali nej-poslednìj�ími záhyby své du�e a zkoumalisvé mo�né poklesky. Praxe veøejného vyzná-vání høíchù, pøi ní� nejsou výjimkou ani in-timní zpovìdi pøed desítkami a stovkami

posluchaèù, vyvolává u nìkterých pøíslu�-níkù stavy úzkosti. �Na�e zbo�nost mìlatmavý nátìr,� reflektuje dnes tento rys jedenz bývalých èlenù, i kdy� si vzpomíná i naradost, která se projevovala pøedev�ímv písních o spasení, odpu�tìní èi dùvìøev Boha.8

Vìrouka Modrého køí�e v nièem nepøe-sahuje probuzenecký (evangelikální) proudprotestantského køes�anstva. Za podmínkuspasení se pova�uje obrácení, spojenés generální zpovìdí, od nìho� se odli�ujenásledné znovuzrození jako vìdomé roz-hodnutí pro víru v Je�í�e. Po tìchto aktechmá být køes�an naplnìn svatým Duchem,co� se projeví darem (charismatem) modlit-by nesrozumitelnou øeèí (glosolálií). Ka�do-denní �ivot je veden tzv. ��ivým slovem�,pasá�í z Bible, která je vylo�ena alegorickytak, aby je bylo mo�né aplikovat do kon-krétních denních situací. Stejnì jako v dal-�ích skupinách charismatického hnutí jei v Modrém køí�i dán dùraz na proroctví,glosolálii i na biblické �vyuèování�.

Nejvíce cenìno je vyuèování �tety Ïor-diky�. Její pozici ve skupinì Modrého køí�edobøe ilustruje pøíhoda z první poloviny 90.let, v ní� hrálo hlavní roli její proroctví o datuvlastní smrti. �My jsme se intenzivnì mod-lili za to, aby nám byla ponechána,� vzpo-míná jedna z bývalých pøíslu�nic hnutí,�proto�e jsme si neumìli pøedstavit pokra-èování Modrého køí�e bez ní.� Právì tìmtomodlitbám pak byla pøisouzena zásluha natom, �e teta Ïordika nezemøela.9

Plné nasazení nejen do modliteb, alei do èastých a obvykle velmi dlouhých spo-leèných setkání je základem dal�ího cha-rakteristického rysu sborù Modrého køí�e.Je jím tzv. �obecenský duch�. Tímto pojmemje vyjádøen mimoøádný pocit sounále�itosti,otevøenosti a jednoty, který modrokøi�anépro�ívají. Nasmìrování na Slovensko a vì-domí duchovní jednoty mezi Èechy a Slo-váky je patrné v tom, �e i v èeských zemíchjsou bì�nì pou�ívána slovenská slova a na-

podobován zpùsob øeèi tety Ïordiky, Du-�ana Rojka a dal�ích pøedstavitelù.

Obecenský duch je pova�ován za vy��íhodnotu ne� svazky s �nevìøícimi� lidmi,co� jsou v podstatì v�ichni mimo Modrýkøí�. To samozøejmì vede k oslabení vztahùèlenù Modrého køí�e k pøíbuzným a známýma bohu�el i k rozpadùm man�elství. Citovìbohaté prostøedí sborù Modrého køí�e jetoti� atraktivnìj�í pro �eny ne� pro mu�e,kteøí proto èasto zùstávají vnì. Vzhledemk tomu, �e setkání Modrého køí�e nejsouveøejná, hradba mezi man�elskými partneryrychle roste.

Obecenský duch jako známka �ivotaskuteèného køes�anského spoleèenství jetaké jedním z dùvodù elitáøství a zdrcujícíkritiky, kterou èlenové Modrého køí�e stíhajípøíslu�níky církví, a dokonce i jiných skupincharismatického hnutí. Spolupráce s jinýmikøes�any se zatím neobjevila a ani vìrouènìblízcí køes�ané nemají dovolen vstup doshromá�dìní Modrého køí�e. Zákaz nav�tívitspoleèná setkání platí i pro odpadlíky.

V Èeské republice vykrystalizovalav prùbìhu 90. let tøi hlavní centra Modréhokøí�e: v Opavì, v Praze - Horních Poèernicícha v Náchodì. Pøipoèítáme-li slovenské sbo-ry, mù�eme odhadnout poèet èlenù sborùModrého køí�e v souèasné dobì snad a� najeden tisíc. V rámci této skupiny pùsobídìtská organizace Lúè a vychází i dìtskýèasopis. Mezi charismatickými skupinamiu nás se tedy jedná bezpochyby o jednuz nejvìt�ích. n

PramenyFazeka�, ¼., Modrý køí�, Bratrský pozdrav, 3/1993.Na�e korene. Vznik a vývoj prebudeneckého hnutia na Slo-

vensku, Nádej, Bratislava 1994.Preèo spí�?, Modrý krí�, 1991.Tajemství duchovního obnovení, vydáno pro vnitøní potøe-

bu MK, bez datace.

Poznámky1 Charismatické hnutí pùsobí jako hnutí obnovy køes-

�anství od konce 50. let 20. století. Spolu s letniènímhnutím sdílí pøesvìdèení o tom, �e pro �ivot køes�ana jenezbytný �køest Duchem�, který se projeví schopnostímodlitby v neznámých jazycích (glosolálií).

2 Nejsou známy �ádné letáky, internetové stránky ani jinéformy sebepøedstavení.

3 http://www.blaues-kreuz.de, download 11. 4. 2002.4 Sto let ve slu�bì evangelia (1880-1980). Jubilejní sbor-

ník Církve bratrské, Církev bratrská, Praha 1980, str.194.

5 Michalová J., Michonìk P., Interview s Bobou Èíèelo-vou a starkou Èíèelovou, Listy z kaplnky, 1998, str. 3.

6 Pozdìj�í jméno: Jednota èeskobratrská, dnes: Církevbratrská, resp. Cirkev bratská.

7 Tehdy ji� zvané Jednota èeskobratrská.8 Rozhovor 15. 9. 2001.9 Rozhovor 11. 8. 2001.

PhDr. Zdenìk Vojtí�ek (*1963) je odborným asistentemna katedøe psychosociálních vìd Husitské teologickéfakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a no-vých nábo�enských smìrù a �éfredaktorem Dingiru.

Preèo spí�?

... V istom veriacom mu�ovi Pán vzbudil tú�bu po oèistení a po hlb�omduchovnom �ivote. Mnohé noci preplakal a prosil o oèistenie my�-lienok, reèí i skutkov. V jedno nede¾né odpoludnie sa odovzdane modlils bratmi, aby ho Pán naplnil svojím Duchom. Svätý Duch zostúpil naneho a on zaèal prorokovat�. Ked� chválil Pána, zaèal hovorit� v ja-zykoch. Boj sa týmto dòom neskonèil. Pán v òom ïalej konal oèis-

�ujúcu prácu. Brat získal ve¾a po�ehnania a aj Pán mnohých obnovil cez jeho slu�bu.Veriaci, ktorí pre�ili naplnenie Svätým Duchom, majú istotu. Tak, ako poznajú èasový

údaj svojho obrátenia, práve tak vedia, kedy ich naplnil Svätý Duch. Nehovoria o tomneisto, alebo v�eobecne. ... Preèo spí�?, Modrý krí�, 1991, str. 36.

16

PROROKYNÌE. G. W.

t é m a

�ena, která zklamaným lidem pomohla vytvoøit svìtovou církev

Ale� Franc

Jedna z nejvìt�ích vln amerického køes�anství 19. století, tzv. ad-ventní hnutí, se po velkém zklamání z neuskuteènìného Kristovapøíchodu z roku 1844 prakticky rozplynula. V dùsledku této vlnyale vznikla velká a celosvìtovì pùsobící adventistická církev. Stalose tak zejména zásluhou proroctví Ellen G. Whiteové (1827-1915).

PROROKYNÌE. G. W.

Pionýrem adventního hnutí byl americkýfarmáø William Miller (1782 - 1849), kterýpo studiu Bible do�el k závìru, �e se Kris-tus v roce 1844 viditelnì vrátí na zem. Ode-zvou na jeho kázání vzniklo hnutí, které seskládalo z mnoha kazatelù z øad rùznýchcírkví.1 Millerité se ostøe obraceli proti stáva-jícím církvím, které pova�ovali za �nevìstkuz knihy Zjevení� a fale�né nábo�enství. Pro-to vyzývali køes�any, aby své církve opus-tili a pøipojili se k nim.2

Nejvlivnìj�ím pøedstavitelem, navazu-jícím na Millera, byla Ellen G. Harmonová,provdaná Whiteová. Byla uznávána jakoprorokynì a vlastník �ducha proroctví�,kterým se má vyznaèovat církev poslednídoby. Nespoèet vidìní a proroctví, kterábìhem svého �ivota vynesla, pak slou�ilojako vìrouèný, inspirovaný základ pozdìj�íadventistické církve. Po spojení nìkolikafrakcí, které po roce 1844 z adventního hnutízbyly, se zrodila Církev adventistù sedméhodne. Její oficiální název byl pøijat na konfe-renci v Battle Creek roku 1860.�3

Dìtství a slu�ba Ellen Gould WhiteovéNarodila se 23. 11. 1827 ve státì Maine. Jakodevítiletá utrpìla úraz hlavy, kdy� bylazasa�ena kamenem od své spolu�aèky. Potøítýdenním bezvìdomí nebyla ji� schopnadokonèit �kolní docházku.

V jejích dvanácti letech nav�tívil mìstoWilliam Miller. Ellen byla jeho poselstvímtak zaujata, �e po kázání �ádala pøímluvnoumodlitbu.4 V roce 1843 pak celá její rodinaopustila  metodistickou církev. V sedmnác-ti letech se setkala se svou pøítelkyní Eliza-beth Hainesovou a u ní doma obdr�ela svéprvní zjevení.5 Vidìla úzkou stezku, po ní�adventní lid putuje do nebeského Jeruzalé-ma a vchází perlovými branami, a bylo jípotvrzeno datum druhého Kristova pøí-chodu.

Poté na�la zázemí v malé milleristickéskupinì, v ní� byla uznána za prorokyni.V roce 1847 spatøila ve snu záøit ètvrtépøikázání, které ospravedlnilo my�lenkusvìcení soboty. Podle souèasných adven-tistických teologù �obdr�ela inspirovanérady pro lid poslední doby�.6 Na pøíkaz an-dìla mìla svá zjevení zaznamenat, av�akkvùli následkùm zranìní toho nebyla schop-na. Kdy� se na opakované naléhání rozhod-la uposlechnout, schopnost psát se jí vráti-la.7

Koncem roku 1846 se Ellen provdalaza adventního kazatele Jamese Whitea. Zadva roky se s man�elem zúèastnili konfe-rence adventistù zachovávajících sobotu.Na tomto shromá�dìní v Rocky Hill bylyustaveny hlavní body, které adventisté sed-mého dne zastávají dodnes.8 V roce 1858Whiteová zveøejnila své nejdùle�itìj�í vi-dìní. Spatøila v nìm �pád Lucifera�, vidìla,jak do�lo ke stvoøení svìta, prvních lidía usly�ela �skuteèný� Bo�í plán spásy. Bylasvìdkem zku�enosti patriarchù a prorokùi narození Je�í�e Krista a vidìla jeho pùso-bení i ukøi�ování. Vidìla Luthera, jak na ko-stel ve Wittembergu pøibíjí své reformaèníteze, a byla svìdkem budoucího Kristovapøíchodu. Pro�la celým milleniem a spatøilanovou zemi.9 Tak vznikala díla jako �Velkýspor� a z nìho vze�lé �Vítìzství lásky Bo�í�a �Duch proroctví�.

V roce 1885 pøijí�dí do katedrály v Zü-richu, kde kázával Zwingli. Zde prý mohlaslou�it jako prùvodkynì, nebo� historickámísta Evropy dùvìrnì znala ze svých vidì-ní. Ve �výcarsku také zaèala psát roz�íøenévydání �Velkého sporu�. Stále znovu cítila,�e své uèení musí je�tì více roz�íøit, a takv roce 1890 vydává dílo �Patriarchové a pro-roci�.

V roce 1892 odjí�dí do Austrálie, kde sedevìt let pilnì vìnuje psaní a misijní èin-

nosti. Tak vznikají knihy jako �My�lenkyz hory blahoslavenství�, �Kristova podo-benství� a �Touhy vìkù�. V roce 1900 ces-tuje do USA, kde v posledních patnáctiletech svého �ivota pí�e dvì dal�í z mnohavýznaèných knih, a to �Skutky apo�tolù�a �Proroci a králové�. V roce 1915, ve vìku87 let, uklouzla a zlomila si klíèní kost. Pìtmìsícù musela le�et na lù�ku, ze kterého ji�nevstala.

Od roku 1844 mìla údajnì více ne� dvatisíce vidìní a sama sebe pova�ovala za �po-sla Pánì�. Její dílo zahrnuje tisíce biblickýchtextù, více ne� 80 knih, 200 traktátù a 4 600èlánkù a bro�ur. Kázání, deníky a svìdectvítvoøí dohromady �edesát tisíc stran ruko-pisného materiálu. Její populární kniha �Ces-ta ke Kristu� byla pøelo�ena do 135 jazykùa prodalo se jí pøes padesát miliónù výtiskù.Své spisy oznaèovala za �men�í svìtlo�a Bibli za �vìt�í svìtlo�.10 Její písemnostijsou ulo�eny v  suterénu budovy Generál-ní konference ve Washingtonu, pod ochra-nou �Výboru na ochranu a vydávání spisùE. G. Whiteové�. Z tìchto materiálù sedodnes sestavují knihy. Napø. publikace�Poselství mláde�i� nebo �Evangelizace�vznikly kompilací rùzných èlánkù a spisù,které sepsala za svého �ivota.11

Je ov�em nutno dodat, �e celé pasá�ejejích knih, a to mnohdy slovo od slova,zveøejnili nìkolik let pøed ní ji� jiní autoøi,mezi nimi napø. i zakladatel mormonismuJoseph Smith.12

Prorok poslední dobyAdventisté naznaèují, �e pùsobení White-ové je srovnatelné se slu�bou Jana Køtite-le.13 Jiní badatelé v�ak poukazují na to, �estudiem díla Whiteové mù�eme dojít k urèi-tým nesrovnalostem. Napø. �v rukopise DF-97-C Whiteová napsala, �e v�echny dìti

Ellen Harmonová asi pìtadvacetiletá.Foto: internet, www.bible.ca

17

t é m a

narozené v tomto století jsou ovládány Sa-tanem, proto�e ten je na zemi vládcem.V edici 18-47 uvedla svou vizi, �e vidìla Ab-raháma, Izáka a Jákoba v nebi�, co� pro-tiøeèí jedné z doktrín adventistické církve,14

a patrnì proto byla tato pasá� pozdìji vy-nechána. V �estém svazku u è. 4 z roku 1871uvedla, �e no�ení paruk èlovìka vede kezbláznìní, proto�e pod parukou se akumu-luje teplo, které pùsobí na zvíøecí orgányv na�em mozku. Na jiném místì tvrdí, �eplaneta Saturn je obydlena bytostmi, kterése li�í od lidí.�15

Za zmínku rovnì� stojí popis stavu, vekterém získávala svá duchovní poselství.Vyplývá z nìho, �e bìhem svého transu ne-potøebovala a� nìkolik desítek minut pøísunkyslíku (viz rámeèek).

Av�ak obsah vidìní i zpùsob, kterýmsvá poselství získávala, nepùsobil jen ob-div, ale i odpor. L. White proto popisujepamátnou událost z roku 1845, kdy pro-rocké promluvy byli úèastni dva skeptici,kteøí zpochybòovali bo�skou inspiraci to-hoto stavu. Whiteové pøívr�enci proto po-lo�ili na hlavu prorokynì Bibli, a ta zaèala,ani� by nahlédla do textu, ukazovat prstemver�e, které s odvráceným pohledem hlasi-tì citovala. Kdy� si jeden mu� pøistavil �idli,aby text zkontroloval, konstatoval, �e cito-vaný text souhlasí s textem psaným. Tentoprojev se stal potvrzením toho, �e její pro-mluvy mìly bo�skou inspiraci.16

Couperus17 v�ak naznaèuje, �e pøíèinastavù Ellen Whiteové mohla být i jiná. Bylyto, dle jeho závìrù, záchvaty temporální epi-lepsie, do kterých upadala a ve kterých pøi-jímala své vize. V závìru své práce, v ní�podrobnì srovnává stavy Ellen Whiteovés citáty a komentáøi nìkterých neurofyzio-logù, vyplývá následující:

1. V dìtství byla Ellen psychicky i fyzickyzdravou dívkou a� do vìku devíti let, kdybyla poranìna kamenem v nosní èásti tváøea byla po 3 týdny v bezvìdomí. Do�lo u ník rozsáhlému mozkovému poranìní, jeho�následkem si nebyla schopna na svoji neho-du vzpomenout. Typ a umístìní jejího pora-nìní a dlouhodobé bezvìdomí spojené seztrátou pamìti mohly zpùsobovat epilep-tické záchvaty.2. Její sny a vize zaèaly ve vìku patnáctilet (�est let po nehodì) a pokraèovaly bì-hem celého �ivota. Kdy� se tyto zku�enostiporovnají se záchvaty temporální epilepsie,nalezneme zde typické pøíznaky komplexníchzáchvatù.3. Její chování bylo srovnáno se tøemi tem-porálními epileptiky a bylo nalezeno jakoshodné. Byl diskutován i obrovský Elleninvýkon v mno�ství napsaných spisù, které-mu se málokdo vyrovná. Ellen mìla zvykpùjèovat si volnì pasá�e jiných autorù bezudání zdroje, co� je vysvìtlitelné její hyper-grafií a také èásteèným vzdìláním; dokonèi-la pouze tøetí tøídu, a vypùjèování pasá�í jíumo�nilo zahrnovat my�lenky, které by samaformulovat nedovedla. Aèkoliv prohla�ova-la, �e nevìdìla o tom, �e u literárních citacíby mìly být uvedeny zdroje, v nìkterýchsvých døívìj�ích pracích citáty tìch, z nichsi vypùjèovala, velmi podrobnì uvádìla. Toje jasnì vidìt v pøípadì J. N. Andrewse, odnìho� èerpala ji� velmi brzy.4. Dal�ím epileptickým syndromem Ellen,který je dodnes viditelný v jejích spisecha který byl pozorován i v její øeèi, je ten-dence dr�et se slova, výrazu nebo my�len-ky a neustále ji opakovat. Nejvíce je tozjevné tam, kde dochází k opakování jedi-ného slova, napø. ve vìtì, která je pøièítánaKristu: �Má krev, Otèe, má krev, má krev�,

nebo kdy� je andìl pøinucen øíci, �nikdy, nik-dy, nikdy� nebo kde ona sama øíká �psát,psát, psát, psát� nebo �Temnota! Temnota!Samá temnota! Taková temnota!� A jinde,�ryzí, ryzí, ryzí, Bùh je ryzí�. Toto opako-vání je obsa�eno témìø ve v�ech ranýchspisech Whiteové a také se objevujev psaných textech jiných osob, trpících tem-porální epilepsií. Jak se ukázalo, editacepozdìj�ích spisù tato opakování vìt�inouodstranila. Nejnápadnìj�í bylo její pou�íváníspojení �vidìla jsem� - na nìkterých místechzaèínala tímto úvodem ka�dá vìta.5. Její spisy a øeè mìly i jiné charakteris-tiky, které jsou bì�né u této formy epilep-sie, jako absence nadsázky, nestøízlivost,podezíravost k motivùm druhých, tì�kopád-nost, hypermoralismus a hyperetiènost. Jejíspisy zahrnují dlouhé popisy chyb a nedo-statkù jiných a reinterpretace slov a èinùèlenù církve, doprovozené jejich zavr�ením.Ruku v ruce s tím kladla velký význam svévlastní práci a popisu stra�ných následkùplynoucích z ignorování její rady. Její hy-peretické po�adavky zahrnovaly zákazydìtem hrát si v sobotu, no�ení jistých druhùodìvu a odsouzení tenisu, ko�íkové, kriketua jízdy na bicyklu. Takové charakteristikyjejího my�lení a mínìní lze pravdìpodobnìpøièíst  následkùm z jejího zranìní.

Ellen Whiteová a adventismusEllen Whiteová se v adventismu osvìdèilanejen jako prorokynì, ale i jako schopnýorganizátor a církevní stratég. Rozpoznala,�e hnutí je tøeba dát církevní strukturu a pøi-nést tak církvi øád, jaký podle ní panoval zadob Kristových.18 Tak se adventisté pøessvùj odpor proti organizovanému køes�an-ství sami stali etablovanou církví. Ve snazepøinést ostatním køes�anùm pravdu o ne-zbytnosti svìcení soboty byla zpoèátku je-jich misie zamìøena pouze do øad tìchto�padlých církví�. Dnes se misie koná i smì-rem k sekulární spoleènosti.

Vliv uèení Ellen Whiteové je v církvidodnes zásadní. Adventisté vìøí, �e spisyWhiteové jsou �darem proroctví�, podle nì-ho� se v posledních èasech rozpozná pravácírkev.19 Whiteová je zde pojata jako �lodi-vod�, který � skrze dar proroctví - povedeloï církve ostatkù a bez jeho� hlasu nenímo�né dorazit k cíli.20 Pøijetí tohoto �daruproroctví� má vést církev k jednotì vírya poznání.21 Jak proto uvádìjí adventistiètíteologové: �Dar proroctví se projevil veslu�bì Ellen G. Whiteové, která patøila mezizakladatele Církve adventistù sedméhodne�.22

Pøi prorokování nedýchala

�Nedívala se neteènì, ale spí� jako by pozorovala nìjaké dìní. Jakákoliv snahaupoutat její pozornost selhala, proto�e naprosto nevnímala své okolí, a vùbec sinebyla vìdoma toho, co se kolem ní dìlo. Na zkou�ku pøinesli zrcátko a podr�eli hotìsnì u její tváøe. Zrcadlo se vùbec neorosilo. Potom pøinesli svíèku a opìt ji pøineslik jejímu nosu a ústùm, ale plamen se ani nepohnul. Obèas pøirozeným hlasem mluvi-la o tom, co jí bylo ukázáno ve vidìní, ale pøi tom vùbec nedýchala. Chodila pomístnosti, dìlala jemná gesta a v krátkých zvoláních mluvila o tom, co ve vidìnívidìla. Pøesto�e naprosto nevnímala své okolí, pøi tom, jak se ladnì pohybovala pomístnosti, neklopýtla, ani do nièeho nenarazila. Dvì hodiny mìla Ellen Whiteovávidìní, za dvì hodiny se ani jednou nenadechla. Pak, kdy� vidìní skonèilo, hlubocese nadechla a naplnila své prázdné plíce. Brzy zase pøirozenì dýchala a zaèalavnímat své okolí. V tomto vidìní jí byly ukázány hlavní události velkého sporu odpoèátku a� k jeho závìru. Pøipadalo jí to, jako kdyby byla pøímo svìdkem onìchudálostí v dobì, kdy se odehrávaly.�

L. White, �ivot a dílo Ellen G. Whiteové, Review and Herald, Washington, 1973, str. 14-17

18

BO�SKÁ MATKAA ÈISTÉ VZTAHY

t é m a

Víra v tento �dar proroctví� je proto proka�dého adventistu povinností. Pøed køtemse ka�dý z nich písemnì zavazuje nejensvìtit sobotu, abstinovat a platit desátky,ale také prohla�uje: ��vìøím, �e dar pro-roctví je jedním z charakteristických znakùcírkve ostatkù.�23 n

Poznámky a literatura1 VADEMAN, G. E., Co se mi líbí na, Advent-Orion, Praha,

1993, str. 95-97.2 FOLKENBERG, S. R., Stále vìøíme, Advent-Orion,

Praha, 1995, str. 112.3 Tamté�, str. 113.4 DANIELLS, A. G., Trvalý dar proroctví, samizdat, Jen

pro vnitøní poøebu církve, nedatováno, str. 163.5 FOLKENBERG, Stále vìøíme, str. 99.6 Adventisté sedmého dne vìøí�, Advent-Orion, Praha,

1996, str. 271.7 WHITE, L. A., �ivot a dílo Ellen G. Whiteové , Review

and Herald, Washington D. C., 1973,  str. 9.8 Tamté�, str. 12.9 Tamté�, str. 15-17.

10 Adventisté �, str. 271-276.11 WHITE, �ivot...,  str. 56-57.12 Whiteová pøebírala celé pasá�e od autorù jako William

Hanna, John Harris, Daniel March, William Foy a dal�í.Dílo Whitové �Patriarchové a proroci� se èlení do kapi-tol s témìø stejnými názvy, jaké má Adersheimova biblickáhistorie. Èlánek na adrese http:/www.ellenwhite.org/egw4.htm uvádí, �e 80% svého díla Whiteová pøevzala.

13 �Bùh vzbudí dal�ího proroka, tak jako to uèinil pøedprvním pøíchodem Mesiá�e � proroka, který by pøipra-vil lidi na Kristùv návrat, proroka, jen� nenapsal jedi-né slovo Bible. Proroka, který by mohl být �enou, kteréby svìøil stejnì velké poslání a poselství, jaké mìl JanKøtitel�� - NELSON D., NET 98, 27 pøedná�ek vyda-ných tiskem, pøedná�ka 23, CASD, 1998, str. 4.

14 BARTO�, P., Církev adventistù sedmého dne, HCJBWorld Radio, vlastní vydání, nedatováno

15 Tamté�.16 WHITE, �ivot...,  str. 32-33.17 Couperus, M., in: HACKLEMAN D., The Significance

of Ellen White�s Head Injury, An Editorial Introduc-tion, Adventist Currents, 6/1985.

18 WHITE, L., Ako nás Pán viedol, Ústredie církvi adven-tistov s. d. v Prahe, 1985, str. 6.

19 Adventisté �, str. 268.20 Tamté�, str. 269.21 Tamté�, str. 266.22 Tamté�, str. 271.23 Køestní slib Církve adventistù sedmého dne.

Sahad�a jógíni naslouchají �ivotním radám své duchovní Matky

Karin Petráòová

Sahad�a jóga (tzv. pøirozená jóga)1 vznikla v roce 1970, kdy jejízakladatelka �rí Matád�í Nirmala Déví údajnì otevøela sahasráraèakru na kolektivní úrovni. Zprostøedkovala tak mnoha lidem rych-lou seberealizaci (osvícení), o které jinak usilují jogíni nìkolik let.Seberealizace má stoupencùm sahad�a jógy pøinést obnovení ener-getické rovnováhy v èakrách, tím upevnit zdraví, odstranit nemocia pochopit pravý smysl �ivota.

BO�SKÁ MATKAA ÈISTÉ VZTAHY

Matka a její poselství�rí Matád�í navazuje na jednu èást z indic-ké nábo�enské tradice, která pøedpokládáexistenci v�epronikající síly bo�ské lásky,obsa�ené ve v�em. Je to subtilní energie,která koná v�echnu �ivou práci a kterou nenímo�né vnímat na úrovni lidského vìdomí.Tato energie (tzv. hadí síla) se nazývá kun-daliní a lidé ji mají ulo�enu v køí�ové kosti.Kdy� je kundaliní probuzena, její vláknastoupají v�emi energetickými centry - èakra-mi - a spojují lidskou bytost s bo�ským zdro-jem této v�epronikající energie. Kdy� kun-daliní stoupá, probouzí a oèi��uje jednot-livé èakry.

Èakry jsou energetická centra v lidskémtìle, která podle této tradice ovlivòují èin-nost jednotlivých orgánù. Probuzením kun-daliní a postupným proèi�tìním èakerèlovìk mù�e - podle tohoto systému - doko-nale uzdravit své tìlo. Je známo, �e fyzickézdraví je do jisté míry odrazem ��astnéhoa zdravého ducha, ale zdravotní význam èa-ker je v sahad�a józe nìkdy a� pøehánìn.Staèí, aby si èlovìk rozbil koleno, a hned seod nìkterých pohotových jogínù dozví, �e

má zøejmì nìco v nepoøádku s tøetí (nábhí)èakrou.

Kundaliní se probouzí pomocí sebe-realizace, co� je uvìdomìní si vlastního já,pochopení a poznání svého ducha. O tako-vé poznání sebe sama usilují rùzné ducho-vní smìry, ale pøedev�ím jednotlivé systémyjógy. V tìchto systémech se èasto jednáo dlouhodobý a celo�ivotní proces, ne� sepodaøí jogínovi dosáhnout pravé a hlubokémeditace. �rí Matád�í ale postavila svoji me-todu na jednoduché meditaci, kterou je mo�-né konat kdekoli a kdykoli. �Duchovní pøe-mìnou se èlovìk pozvedá na vy��í úroveòvìdomí a na této nové úrovni se upevòujívztahy mezi l idmi zalo�ené na láscea srdeènosti,� øíká.2

K �za�ehnutí� celého tohoto procesu tuv�ak podle sahad�ajogínù musí být nìjakájiskra. Jejím zdrojem je sama �rí Mátad�í Nir-malá Déví. Proto sahad�ajogíni budují od-danost k zakladatelce tohoto duchovníhosmìru. �rí Matád�í (Velká Matka) pøedkládásvým uèedníkùm rùzné normy, které jim majípomoci stát se dobrými sahad�ajogíny a je�-tì oddanìj�ími stoupenci tohoto nábo�en-ského smìru. Doporuèení �rí Matád�í setýkají ka�dé oblasti �ivota, zejména správ-ného jednání, výchovy dìtí, man�elského�ivota, vztahù v komunitì a celkového po-stoje k �ivotu. Následovníci mají k �rí Ma-tád�í zbo�nou úctu a pova�ují ji za matkuv�ech sahad�ajogínù, stává se jejich sva-tou Matkou, ke které se s dùvìrou ve v�emobracejí.

Vztahy mezi sahad�a jogínyNásledující citáty3 z øeèí �rí Matád�í se týkajívztahù mezi sahad�ajogíny a výchovy dìtí.Ukazují, jak se mateøská role �rí Matád�íprojevuje v �ivotì jejích oddaných.

Ale� Franc (*1968), vystudoval farmaceutickou fakultua pracuje jako výzkumný pracovník. Je spoluautoremnìkolika publikací zabývajících se alternativní medicí-nou a popisem radikálních proudù v rámci letnièníhoa charismatického hnutí.

Schéma èlovìka a jeho èakerPodle indického esoterního uèení probíhá v ose lidského tìlasu�umná, nejdùle�itìj�í kanál �ivotodárné energie - prány. Naní je umístìno �est energetických center - èaker. Stvoøitelskásíla kundaliní je umístìna ve spodní z nich a má být jógickoupraxí probuzena a vyvedena do nejvy��í èakry, umístìné nadtemenem hlavy. Tím jogín dosahuje spojení s bo�stvím.

�rí Matád�í Nirmála Déví (*1923) uèí, �e význaèné ducho-vní osobnosti (napø. Buddha èi Je�í�) byly schopny otevøít èakry i na �kolektivníúrovni�, a umo�nit tak snadný pøístup do urèité duchovní oblasti v�em lidem. Onasama údajnì otevøela nejvy��í - sahasrára - èakru na kolektivní úrovni roku 1970. Odté doby je dosa�ení cíle jógy snadné. Slou�í k tomu sahad�a (= snadná, pøirozená)jóga. Zdenìk Vojtí�ek

19

�Stále vidíte kolem sebe mnoho vìcí,které pøetrvávají. Lidé si napøíklad hleda-jí v sahad�a józe své �ivotní partnery. Tonení dovoleno. Vy nemáte kazit své a�rámya pou�ívat je jako seznamovací kanceláø.... To je jedna vìc, kterou byste nemìli ni-kdy dìlat, pro v�echny úèely jste bratøia sestry. Proto v�dycky podporuji svatbymezi lidmi z rùzných zemí a z rùzných støe-disek.�4

Jogín, který si chce vybrat partnera mezisahad�ajogíny, podává �rí Matád�í písem-nou �ádost. V ní udává, kdy získal sebe-realizaci, jak dlouho je v Sahad�a józe atd.Vybraný tým jogínù mu potom vybere part-nera èi partnerku a �rí Matád�í tento výbìrschválí podle toho, jak �cítí jejich vibrace�.Pak u� staèí jen pøijet na speciální slavnost,kde jsou si partneøi vzájemnì pøedstaveni.Mohou se nechat oddat Velkou Matkou.Svatební obøad má v sahad�a józe velikýduchovní význam. Mohou jej podstoupiti ji� sezdané páry, které vstoupili do Sahad�ajógy. Jejich man�elství se tak má stát pev-nìj�ím a duchovnìj�ím spojením.

Jogíni, kteøí si navzdory tìmto pravidlùmvyberou partnera v Sahad�a józe sami, po-tøebují ke sòatku souhlas �rí Matád�í. Jinakse vystavují nebezpeèí, �e je okolí budeodsuzovat. Do odsuzování èasto upadajíjogíni, kteøí jsou Matce a jejím pravidlùm

�rí Matád�í v Praze v druhé polovinì 90. let. Foto: archiv.

t é m a

velmi oddáni. Zamilovanémupáru tak ztrpèují �ivot ve spo-leèenství a poru�ují zásadu�Nesuïte, abyste nebylisouzeni,� kterou �rí Matád�ítaké prosazuje.

Vztahùm je v promluvách�rí Matád�í vìnováno hod-nì místa. Matka klade jogí-nùm na srdce, aby vztahymezi nimi byly èisté: �Vztahymezi mu�em a �enou jsouèisté jen tehdy, jsou-li do-dr�eny urèité hranice. Jakokdy� máte v nádobì mlékoa v druhé nìco jiného. Proudr�ení èistoty musíte obsa-hy nádob dr�et v urèitýchhranicích, v nádobách. Kdy�dopustíte, aby se obsahy do-staly k sobì a smíchaly, èis-tota zmizí. Je to takhle jed-noduché. Musíte udr�ovatvztahy èisté, pokuste se tohodr�et. A pochopte, �e pokudmáte rùst, musíte mít øádnývztah k Matce.5

Vztah k dìtemV nìkterých svých doporuèeních nabádá�rí Matád�í, aby se jogíni odpoutali odsvých dìtí a pøestali být na nich závislí. �To,jak se nìkteøí lidé honí za dìtmi je �oku-jící. Pro nì je to tím nejvy��ím, èeho dosáh-li - �e mají dìti. Dokonce i v místech, kde jepøelidnìnost, jako v Indii. Nesmíte být k dì-tem pøipoutaní. Pro lidi, kteøí jsou saha-d�ajogíni, jsou v�echny dìti celého svìtavlastními. Milujte jiné dìti jako své dìti.�6

Odpoutání od dìtí slou�í také sahad�a-jogínské �koly. Nìkteré dìti do nich jezdípouze na prázdniny a nav�tìvují základní�kolu ve své zemi. Dvì sahad�ajogínské�koly jsou v Indii a jedna v Øímì (tam pù-sobí také jogínky z Èeské republiky). Dìtise v tìchto �kolách uèí správnì meditovat,pou�ívat sahad�ajogínské techniky, úctìk �rí Matád�í i k ostatním jogínùm a získávajízku�enosti sahad�ajogínského duchovního�ivota. Rodièe se zase nauèí odpoutat seod nich.

�Také vztah k dìtem je tøeba pochopit.Vídám, �e nìkteøí lidé mají ve zvyku se pøí-li� pøibli�ovat k dìtem a rozmazlovat je.Pøijdete-li na to, �e nìjaké dítì je takovéa takové, dejte to vìdìt mnì a já ho vyléèím.Ale rozmazlíte-li ho, je to nejhor�í, co mù-�ete udìlat. Musíte vìdìt, �e dìti jsou vel-mi chytré a inteligentní. Vynikají v mani-

pulování s druhými. Jsou takové, proto�ejsou brzy vyspìlé. Jsou realizované a mìlibyste být pøi jejich výchovì velmi opatrní.�7

Kolektivní výchova dìtí je v sahad�ajóze velmi dùle�itá. Rodièe i dìti se na nipøipravují ji� v prvních letech �ivota dìtí.Dìti nav�tìvují pravidelné programy, jsoupro nì poøádány tábory, výlety, dìtské me-ditace i duchovní oslavy.

�Prvních pìt let byste mìli být na dìtivelice pøísní. Extrémnì pøísní. Nesmíte jimdovolit, aby vás pøemohly a ovládaly. Po-kud jim dovolíte, aby vás pøemohly a domi-novaly vám, budou vám sedìt na hlavì.Øeknìte jim, aby to nedìlaly. Jinak jedno-ho dne pøijdete a øeknete: �Matko, co mámedìlat, jsou to realizované du�e a staralijsme se o nì.� Nejsou to bozi, abychom jeuctívali, jsou to �pouze� realizované du�e.A tak je v tom dr�te. Jste mí opatrovnícitìchto dìtí. A kdy� je pokazíte, budete tovy, kdo za to budete odpovìdní. Vy nemátejako sahad�ajogíni za úkol zkazit jejich�ivoty a jejich �anci vzestupu. I kdy� senarodily realizované, nejsou bo�ské, tohlemusíte pochopit. Kdy� tohle pochopíte,musíte být skuteènì pøísní. Dìti musí vìdìt,jak meditovat, jak se modlit, jak respekto-vat druhé a v�echny tyhle dobré vìci,musíte dìti nauèit a nedovolit jim, aby sivám sedly na hlavu. Mnoho lidí takto znièi-lo �ivoty svých dìtí.8

Nìkteré proslovy �rí Matád�í si ov�emponìkud odporují nebo mají rùznì pøísný èinaopak laskavý tón. �rí Matád�í o sobì øíká,�e musí své dìti �vychovávat� a uèit, alezároveò jim také jako milující Matka v�eodpustí. Sahad�ajogíni uvádìjí, �e jednot-livé øeèi �rí Matád�í jsou urèeny nejen v�emsahad�ajogínùm, ale èasto se dotýkajízvlá�tì právì tìch, kteøí se úèastnili danéhoprojevu. Mohou tak odrá�et rùzné problémyurèité oblasti èi skupiny, ke kterým se Mat-ka vyjádøila, proto�e to tak �vibraènì cíti-la�.

n

Poznámky1 Podrobnìji o sahad�a józe: Dingir 2/1999, str. 17-19.2 www.nirmala.cz; download 28. 4. 20023 Citáty jsou stylisticky a pravopisnì upraveny.4 Nirmala Vidja, leden 1996, èíslo 5, str. 9.5 Tamté�, str. 10-11.6 Nirmala Vidja, záøí - øíjen 1996, dvojèíslo 13-14, str. 20.7 Nirmala Vidja, leden 1996, èíslo , str. 13.8 Tamté�.

Karin Petráòová (*1981) je studentkou psychosociál-ních vìd na Husitské teologické fakultì UK v Prazea dobrovolnou pracovnicí PONS (Poradny o nábo�en-ských sektách) pøi HTF UK.

20

TI, KDO SE CHYTAJÍSTÉBLA

Poselství Avenna, gnostièky a avennité

Zdenìk Vojtí�ek

Nedaleko pra�ského námìstí Míru se v pøízemním sále Ústavu zemìdìlských informací konají ka�dépondìlí pøedná�ky. Na pódiu za dlouhým pøedsednickým stolem sedí dvì mladé dámy, které o sobìmluví jako o Kaèence a Hanièce, v sále je asi stovka lidí, kteøí si pøed zahájením koupili za sto korunvstupenku. Mezi posluchaèi pøevládají �eny (v pomìru nejménì 2:1), nìkteré páry tady mají i dìti,nìkolik �kolákù pí�e první domácí úkoly. Je 10. záøí 2001 a v 18 hodin zaèíná duchovní pøedná�ka�Proè pøichází stres a co s ním?�.

TI, KDO SE CHYTAJÍSTÉBLA

t é m a

Aèkoli se na letáècích mù�eme èasto setkatse slovem �Avenna�, nejedná se o poøáda-jící firmu, ale o název duchovního posel-ství. Pøedná�ky poøádají dámy na �ivnos-tenské listy. Tvoøí dohromady pøedná�ko-vý cyklus, jeho� mottem jsou slova �Ka�dýden, kdy nejsem ��astný, �iji úplnì zbyteè-nì�. A názvy v�ech pøedná�ek, naplánova-ných a� na nìkolik mìsícù dopøedu, obsa-hují neodbytný otazník podobnì jako øeètøíletých dìtí: Proè se svìt dìlí na �enya mu�e? Proè a kdy je potrat správný? Proèa jak èlovìk mù�e a má odpustit sám sobì?Proè existují zvíøata a èím mají být pro lidi?Proè a kdy je potrat správný? - Jeden z tìch-to otazníkù se týká i stresu.

V�e o stresu, na co jste se chtìli zeptat�Stres je pocit, který nám ukazuje odklonod spravedlnosti,� definuje Kaèenkaústøední pojem pøedná�ky hned na zaèátku.A proto�e tìlo pøesnì reaguje na na�e my�-lenky (a tedy i na stres), je stres vlastnì�poslíèkem nemoci� a mù�e dokonce v ne-moc pøerùst.

Po úvodu paní Kuòové se Hanièka sou-støeïuje na pøíèiny (v jejím podání: dùvody)stresu: �Dùvodem stresu je nerespektovánívesmírných zákonù,� øíká a nutí mne pøe-mý�let, ze které z desítek u nás dostupnýchodborných knih o stresu asi èerpá. Vzápìtísi ov�em uvìdomuji, �e její poznání je jistìjiného druhu a �e k tomuto typu moudrosti�ádnou odbornou literaturu nepotøebuje.�K vesmírným zákonùm patøí i správný�ebøíèek hodnot,� pokraèuje Hana Pøádováa vyjmenovává první tøi stupnì tohoto�ebøíèku. Na prvním by mìl mít èlovìk sámsebe, na druhém místì rodinu (je nesprávnéji dát na první místo a obìtovat se pro ni)a na tøetím místì práci. Právì v práci je tøebase nauèit øíkat �Ne�, a tak èelit hrozbám

stresu ze situace, do ní� nás pøivede nároè-ný �éf.

Tøetí èást duchovní pøedná�ky si vzalana starost opìt paní Kuòová. Zamý�lí senad tím, jak èelit stresu. Jednou z mo�nostíje odmítnout vinu za jakýkoli neúspìch(�vina je naprosto nesmyslný pocit�) a ne-bát se trestu (proto�e �trest neexistuje� -v�e, co se má stát, se spravedlivì stane).Spí�e bychom mìli hledìt na to, zda mámeze sebe dobrý pocit, nebo ne. Obrat �mít zesebe hezký pocit� se v pøedná�ce opakujeje�tì nìkolikrát, tak�e zaèínám chápat, �e jev nìm asi vyjádøen cíl duchovní cesty, kte-rou dámy lidstvu pøiná�ejí.

Jinou mo�ností, jak èelit stresu, je odmít-nout strach. �Strach je zkrat,� øíká KatarínaKuòová pøesvìdèivì a doporuèuje radìjivìøit ve vy��í spravedlnost. Strachu nászbaví pøesvìdèení, �e v�echno se nám dìjespravedlivì, by� bychom koøeny tétospravedlnosti museli hledat v minulých�ivotech. �Ka�dá tragédie je spravedlivá,�øíká posluchaèùm, kteøí pravdìpodobnì�ádnou opravdovou tragédii dosud nepro-�ili. �A èlovìk, jeho� se tragédie týká, dobøeví, �e je to spravedlivé. Otázka je, zda si topøipustí.� Lidské zmoudøení se pak projevív tom, zda pochopí, �e �v�dy bylo v�echnospravedlivé�.

Mozku, prosím!Stresu nás zbaví i to, kdy� si uvìdomíme, �ejsme to byli my, kdo jsme stresovou situacidovolili. ��Dovolil jsem� je velmi mocnéslovo,� øíká paní Katarína, �a má velmi silnéfrekvence,� doplòuje, ani� by vysvìtlila,jaký typ frekvence má na mysli. Východis-kem ze stresu je pak pøedsevzetí, �e tako-vou situaci u� pøí�tì nedovolíme.

Na poslední èást duchovní pøedná�kysi bere slovo opìt paní Hana. Hovoøí o pre-

venci stresu a uvádí sedm mo�ností: napø.�zatøídit si �ebøíèek hodnot�, nauèit se chvá-lit sebe, nauèit se být vdìèný apod. Závìrtvoøí jednoduchá pouèka: prevence stresuje dìlat si radost.

Po pøedná�ce následují otázky publika.Odpovìdi jsou plné pøíkladù ze �enskéhosvìta: z výchovy dìtí, z úklidu, ze zamìst-nání v kanceláøi. Prosvítá pod nimi konzum-ní støedostavovské prostøedí: hodnì sehovoøí o televizi, filmech, internetu. Pokudnás �ivot zmáhá, pøedná�ející radí �nastavitsi mozek� pomocí pozitivních výrokù (napø.�udìlám to�, �zaøídím to�), pøípadnì rovnoupo�ádat: �Mozku, prosím, pomoz mi, abychbyla spravedlivá.� Lékem na v�echno je mítdobrý pocit (dobrý pocit má �vysokou frek-venci� stejnì jako tøeba zamilovanost); pakje èlovìk èerstvý, svì�í a výkonný. A dosta-ví se také - jak øíkají internetové stránkyAvenny pùvabným novotvarem - �pocit��astnosti�.1

Komu je Poselství Avenna urèeno a proè?

Poselství Avenna praví, �e jeho jednot-livá Poznání jsou urèena v�em bytostem,které hledají a potøebují:� Bytostem, které hledají smysl �ivota,hledají dùvod �ití, hledají svùj pùvod,hledají zpùsob, jak správnì �ít na tétoPlanetì.Tìm, co se zabývají my�lenkami, zda jístmaso èi nikoli, zda je správné dávat al-mu�nu �ebrákùm...Zda je správné dìti trestat tìlesnými tres-ty...� Bytostem, které potøebují pochopithlub�í souvislosti, ...Potøebují znát, proè se zde na Zemi dìjeto, co se dìje...

Z bro�ury �Poselství Avenna�

21

Paní Pøádová a Kuòová trvají na tom, �e rozhovory poskytnou a fotografování dovolí jen�Spravedlivým� médiím. Ov�em v dne�ní dobì �ádné �Spravedlivé� médium neexistuje. Fo-tograf se tedy musí spokojit s nabídkou literatury v pøedsálí. Foto: Jiøí Koubek.

t é m a

Bez nadsázkyPocit ��astnosti ov�em nezaruèí jenom jed-na duchovní pøedná�ka. Paní Kuòová a Pøá-dová proto nabízejí tøi rozsáhlé cykly semi-náøù. První cyklus má motto �Kdy� neví�,kudy kam� a obsahuje témata nazvaná�Kdy� neví�, kdo jsi a proè jsi�, �Kdy� neví�,jak být trvale tìlesnì zdravý�, �Kdy� neví�,jak porozumìt sám sobì� apod. Semináøetrvají pìt a pùl hodiny ve v�ední dny do-poledne nebo odpoledne a stojí 800,- Kè.

Na druhém stupni jsou semináøe celo-denní a stojí 1500,- korun. Lektorky si jsoupatrnì vìdomy toho, �e cena za jejich pøed-ná�ky a semináøe je vysoká - zvlá�tì, pokuduvá�íme zanedbatelné náklady na nì (prav-dìpodobnì minimální studijní pøípravaa nízký nájem). Tyto ceny proto vysvìtlujíjako nástroj, který uká�e, zda zájemce dápøednost �pokrmu tìla�, nebo pokrmu �du-�e (Pravdì)�.2 �A� ka�dý zvá�í sám,� apelu-jí, �kolik je ochoten dát za jedinou správnoua Pravdivou informaci, která mu v �ivotìtrvale odpomù�e od bolesti èi trápení...�3

S typickou samozøejmostí pak dodávají:�A Poselství Avenna bez nadsázky obsa-huje nesèetné mno�ství takovýchto infor-mací...�4

Tøetí cyklus semináøù zatím nebylotevøen. Ji� teï je ale známo, �e pokroèilíavennité v nìm budou po absolvování ni�-�ích cyklù rozvíjet své schopnosti léèit sebei ostatní a odhalovat tajemství vesmíru, sílymy�lenky apod.5

Avenna ov�em není jen vzdìlávání, alei spoleèenství a �ivotní styl. Proto letosavennité jedou spolu ve dvou turnusechk Jaderskému moøi. Na programu je kromì�spoleèných radovánek� a �Veèerních po-sezení� hlavnì kurs �Jak se vyvarovat omylùa chyb�.6

GnostièkyObì �eny za pøedsednickým pultem majímnoho spoleèného. Nazývají se gnostièky,tedy ty, kdo �znají odpovìdi na otázkyo pùvodu svìta, správného a nesprávnéhove vy��ím poznání pøístupném jen zasvì-cencùm�.7 O tom, kdo je zasvìtil a do jakéduchovní tradice, ov�em nehovoøí.

Obì jsou pøibli�nì stejnì staré (32, resp.33 let), obì mají zku�enost rozpadu man�el-ství a samostatné výchovy dìtí. Obì udáva-jí, �e od dìtství mìly zá�itky s èímsi nadpøi-rozeným, obì inklinovaly k alternativní me-dicínì a alternativním duchovním smìrùm.Obì mají soukromou poradenskou praxia po vzájemném kontaktu v roce 1995 si uvì-domily, �e obì nesou dvì èásti Poselství

Avenna. �Spojením tìchto vzájemnì se dopl-òujících polovin se zrodilo ucelené a doko-nalé poselství.�8 Proto obì mladé �enyv bøeznu 2001 zaèínají �intenzivní duchovnípøedná�kovou èinnost�.9

Podle svého internetového sebepøed-stavení má bývalá zdravotní sestra Katarí-na Kuòová (*1969) dvì dìti a ve svém stu-diu Pyramida pomáhá klientùm k uzdravo-vání a k pøijetí poselství, které zaruèí i jejichpsychické zdraví a �tìstí.10 Absolventkastavební prùmyslovky Hana Pøádová(*1970) se dostala k alternativní medicínìkvùli vá�né nemoci svého jediného dítìte.To bylo podle jejích slov vyléèeno paníKuòovou v roce 1995. Paní Kuòová taképaní Pøádovou vybídla k zalo�ení vlastníhostudia Alfa a k pøedávání Poselství Aven-na.11

Hodnì o�klivá SpravedlnostKlíèovým výrazem poselství, které gnos-tièky nazvaly Avenna (odvozeno z latinské-ho výrazu pro �stéblo�), je slovo �spravedl-nost�. Spravedlnost je definována jako �do-konale vyvá�ený stav toho, co èlovìk dala dostal...�12 Zároveò je ov�em Spravedl-nost i vládnoucím principem, který je v rùz-ných nábo�enstvích rùznì nazýván a pøizpù-sobován. Podle Poselství Avenna, kterésamo pochází ze �sféry Dokonalosti, v ní�vládne Spravedlnost�,13 je ale �spravedl-nost nad v�emi nábo�enstvími, a tím pøe-bírá úkol nábo�enství�.14

Vláda Spravedlnosti se projevuje v tzv.vy��ích zákonech. Nejèastìji je opakovántento: �Spravedlivému se v�dy dìje spra-vedlivé. Nespravedlivému se také v�dy dìjejen spravedlivé.� Na druhém místì býváuvádìn tento vy��í zákon: �V�e, co se máèlovìku vzhledem k jeho my�lení, chovánínebo konání spravedlivì stát, se mu stanea nikdo tomu nezabrání.�15

Podstatu tohoto zákona vysvìtlila paníKatarína napø. pøi hovoru o strachu, kterýv nás mù�e vyvolat ètení novinové èerné

kroniky. Pokud èteme o obìtech tragédií,mù�eme si být jisti, �e tragická událost �byladovolena� proto, �e to vùèi obìtem �bylospravedlivé�. Dopustili se toti� nìèehostra�ného (pravdìpodobnì v minulém �ivo-tì zapøíèinili stejný dìj, který se teï obrátilproti nim) a v tomto �ivotì se narodili tak,aby získali zku�enost toho, komu kdysiublí�ili. �Èlovìk se mù�e spolehnout, �e tenèlovìk udìlal nìco hodnì o�klivého,� uza-vírá paní Kuòová výklad o lidech, kteøí jsoutragicky posti�eni.16

PoselstvíPodle gnostièek pøichází poselství Avennapøímo �od Vy��ího vìdomí (Vy��í Inteli-gence)�.17 V podstatì se ale toto poselstvípøíli� neli�í od desítek jiných my�lenkovýchsystémù, patøících do rodiny tzv. Nové my�-lenky. Víra v iluzivnost nemoci, v sílu my�-lenky èi v moc pozitivního slova a ��ast-ného naladìní (���astný èlovìk nikdy nenínemocný...� 18) staví Avennu po bok jakKøes�anské vìdy z konce 19. století, tak vlnypozitivního my�lení 20. století, a nakoneci po bok dianetiky (scientologie), kteráv mnohém na Novou my�lenku navazujea o ni� se paní Kuòová ve svém duchovnímhledání také zajímala.19

Malá originalita my�lenek, s nimi� Aven-na pøichází, ov�em gnostièkám nebránív sebevìdomých vyjádøeních: �Toto posel-ství,� tvrdí, �pravdivì poukazuje na záva�nénedostatky v lidském my�lení, komunikaci,chování, konání a nabízí cestu, jak tyto ne-dostatky odstranit.�20 Na jiném místì se do-èítáme, �e �pokud èlovìk pou�ívá v�echnapoznání poselství Avenna ve v�ech oblas-tech jeho �ivota, èiní ho to trvale fyzickyi psychicky zdravým, ��astným a spraved-livým.�21

Zdá se, �e je to právì jejich sebevìdomí,co gnostièkám zaji��uje relativnì poèetnépublikum. Nìkolikaletá poradenská praxejim pravdìpodobnì umo�nila odpozorovatøadu zákonitostí mezilidských vztahù a od-

22

PODÍVEJTE SE MIDO OÈÍ

Semináø se Sheelou Silvermanovou-Birnstielovou

V pátek 12. dubna 2002 na semináøi Spoleènosti pro studium sekta nových nábo�enských smìrù odpovídala na otázky publika MaAnand Sheela, �ena, která se proslavila jako pravá ruka kontro-verzního gurua Bhagvána Rad�ní�e (1931-1990) v dobì jeho nejvìt�íslávy. Úvodní slova Tomá�e Novotného a nìkteré otázky a odpovìdipøedkládáme ve stylisticky upravené verzi. redakce

PODÍVEJTE SE MIDO OÈÍ

Tomá� Novotný: U Bhagvána Rad�ní�e(u nás známého spí�e pod jménem Osho)v á�ramu v indické Púnì se v 70. letech 20.století ocitla �estnáctiletá dívenka, kteroutam pøivedl její otec a která - jak sama øíká -se od prvního okam�iku do Bhagvána zami-lovala. Byla ochotná pro nìj udìlat cokoliv.Zaèala v Bhagvánovì hnutí aktivnì pùso-bit a záhy se stala osobní sekretáøkou samot-ného duchovního vùdce. Byla to ona, kdohnutí po v�ech stránkách, vèetnì finanèní,vybudoval. Komunita tøí tisíc lidí , která seøídila Bhagvánovým uèením, v�ak vyvolá-vala v tradièním indickém prostøedí napìtípøedev�ím kvùli promiskuitnímu chování.

Proto se Sheela rozhodla, �e Bhagvánaa celou komunitu pøestìhuje do Spojenýchstátù. Ve státì Oregon zakoupila pozemeka zaèala pro svého gurua budovat mìstoRad�ní�púram. Ve vìku jen o málo vy��ímne� 20 let Sheela vybudovala mìsto se v�ímv�udy - s hotely, s pøehradou, elektrárnou,s kasinem, vlastní autobusovou spoleènos-tí, leteckou spoleèností, leti�tìm apod.Rad�ní�ovi oddaní pracovali pouze za stra-vu a jednoduché ubytování od rána do veèe-ra po sedm dní v týdnu. Moc Sheely bylao to vìt�í, �e Bhagván si tehdy ulo�il nìko-likaleté mlèení.

Období Rad�ní�púramu skonèilo tím, �ese Sheela s Bhagvánem nepohodla. Povzájemném udání byli oba zadr�eni. Sheelabyla obvinìna z pokusu o hromadnou vra�-du, poru�ení imigraèních zákonù, odpo-slechy a dal�í kriminální èiny. Bhagván sepo dlouhých peripetiích vrátil do Púny, kdena sklonku �ivota obnovil svùj á�ram.

Sheela odpykala èást trestu ve Spoje-ných státech. Byla podmíneènì propu�tì-na na základì charitativního projektu, kterýuskuteèòuje ve �výcarsku.

r o z h o v o r

halit skryté touhy a strachy, s nimi� se vy-rovnávají pøedev�ím �eny v podobné so-ciální situaci. Jejich psychologie na lidovénotì spolu s odvahou vyjadøovat se suve-rénnì k jakémukoli problému je - jak je vidìt- pro urèitou èást populace fascinující.

AvennitéDne�ní velmi rychlý spoleèenský vývoj ne-dovoluje pøevzít �ivotní vzory a modelychování od pøedchozí generace, proto�evelká èást její zku�enosti se brzy zdá být ji�nepou�itelná. Není tedy divu, �e urèitá èástspoleènosti dychtivì prahne po zji�tìnízpùsobu, jak se vyrovnávat se souèasnýmiproblémy, po klíèi, který pomù�e porozumìtsvìtu, a po návodu na øe�ení bì�ných �ivot-ních situací.

Tìmto lidem, vnitønì zmateným souèas-ným svìtem, nabízí Poselství Avenna zá-chranné stéblo.22 Nesporný úspìch, kterýs tímto stéblem gnostièky mají, ukazujemy�lenkovou, du�evní a nakonec i duchov-ní zanedbanost èásti souèasného mìstské-ho støedního stavu, pøedev�ím jeho �ensképoloviny. Je pøirozené, �e objednávku tìch-to lidí se gnostièky sna�í uspokojit, jak nej-lépe dovedou. Jen si nejsem jist, zda inka-sovat nezanedbatelné èástky za øídkou ka�ilidových mouder, vydávaných za vesmírnéposelství, je opravdu spravedlivé...

n

Poznámky1 http://www.avenna.cz/document/gnosticky/katka.htm,

download 19. 6. 2001.2 Poselství Avenna. Prvotní informace o tom, co praví

Poselství Avenna. Vydaly Katarína Kuòová a Hana Pøá-dová, 2002, str. 50.

3 Tamté�, str. 51.4 Tamté�.5 http://www.avenna.cz/document/akce/seminare/

seminare. htm, download 11. 9. 2001.6 leták Pobytu u moøe. Léto 2002.7 http://www.avenna.cz/document/slovnicek/vyznam.

php3?id_s=1&typ=v, download 27. 5. 2002.8 http://www.avenna.cz/.../katka.htm.9 leták Avenna.

10 http://www.avenna.cz/...katka.htm.10 http://www.avenna.cz/document/gnosticky/hanka.htm,

download 19. 6. 2001.11 http://www.avenna.cz/document/slovnicek/vyznam.

php3?id_s=4&typ=v, download 27. 5. 2002.12 Poselství Avenna. ... , str. 24.13 http://www.avenna.cz/document/poselstvi/zamysleni/

nábozenstvi/dulezitost_nabozenstvi.htm, download11. 9. 2001.

14 http://www.avenna.cz/document/poselstvi/vyssi_zakony.htm

15 Pøedná�ka �Proè se dìti a dospìlí bojí tmy a co s tím?�,6. kvìtna 2002.

16 http://www.avenna.cz/document/poselstvi/poselstvi.htm, download 6. 9. 2001.

17 Tamté�.18 http://www.avenna.cz/.../katka.htm.19 Nabídkový leták na základní cyklus duchovních semi-

náøù: �Kdy� neví�, kudy kam...�20 http://www.avenna.cz/document/poselstvi/

zpusob_prijeti.htm, download 19. 6. 2001.21 http://www.avenna.cz/.../poselstvi.htm.

Jaké máte vzpomínky na své první setkánís Bhagvánem?

Sheela Birnstielová: Mìla jsem dvì prvnísetkání s Bhagvánem. První, kdy� mi bylo�estnáct. Nerozumìla jsem tomu, co se semnou dìje. Jediné, na co si vzpomínám, bylyslzy tekoucí z mých oèí, ale nerozumìla jsemnièemu z toho, o èem mluvil. Druhé setkáníbylo po pìti letech a vzpomínám si na nìjvelice �ivì. Bylo to nádherné. Ponoøila jsemse do jeho oèí. Nemohla jsem zavøít oèi, animrknout, abych ho neztratila. Celý mùj svìtse rozplynul. Kdyby v ten okam�ik pøi�lasmrt, vùbec by na ní nezále�elo. Bláznivìjsem se do nìj zamilovala. Existoval pouzeon.

Jaký byl nejvy��í poèet obyvatel Rad�ní�-púramu?

Sheela Birnstielová: Infrastruktura Rad�-ní�púramu staèila pro deset tisíc obyvatel.Stále tam �ilo asi sedm tisíc, tøi tisíce bylináv�tìvníci. Bìhem festivalù, na nì� bylizváni oddaní z celého svìta, tam bylo 15 a�20 tisíc lidí.

Proè si Bhagván vybral právì stát Oregonpro vybudování Rad�ní�púramu?

Sheela Birnstielová: Byla jsem to já, kdovybral Oregon. Dùvody byly velice jedno-duché. Dal mi dlouhý seznam po�adavkùna to, jak má vypadat území pro vybudovánína�í komunity. A v tom èasovém omezení,které jsem mìla, jsem byla takovýto poze-mek schopna najít pouze v Oregonu. Neby-ly v tom �ádné duchovní dùvody. Byly topraktické dùvody, byl to pozemek, kterýjsme mohli zaplatit. A mohli tak naplnitv�echny Bhagvánovy sny.

Jaká akce pøedcházela va�emu obvinìníz pokusu o vra�du místních obyvatel?

23

r o z h o v o r

Sheela Birnstielová (vlevo) na dubnovém semináøi se studentkouAndreou Hudákovou. Foto: archiv.

Sheela Birnstielová: Tuto otázku jsem do-stala u� mnohokrát. Kdybyste se podívalido mých oèí, nemuseli byste se ptát. �ádnýmasový vrah by tu nemohl takto sedìt, dí-vat se vám do oèí a takto mluvit. �ádnýmasový vrah by nemohl být zatèen na párdní a pak propu�tìn. Byla to v�echno poli-tika Spojených Státù proto, aby znièiliBhagvánovo hnutí a aby se pojistili, �e totohnutí u� nikdy nebude v Americe existo-vat. Byla to agenda americké republikán-ské vlády.

Byla jste odsouzena?

Sheela Birnstielová: Byla jsem ve vìzenítøicet devìt mìsícù.

Proè jste se roze�la s Bhagvánem?

Sheela Birnstielová: Ka�dý vztah dojdek bodu, kdy se lidé musí rozdìlit. Kdy� toneudìláte v ten pravý moment a zùstávátespolu jenom ze zvyku nebo ze strachu, za-ène ten vztah být o�klivý, ohavný a hoøký.A takový moment nastal i v mém vztahuk Bhagvánovi. Byla to doba, kdy jsem mu-sela pokroèit dál. Bylo to tì�ké, ale muselajsem jít dál. Kdybych nebyla schopná jítdál, tak bych nemohla øíkat, �e jsem se odnìj nìco nauèila. V duchovním svìtì ka�dýuèitel øíká, �e pøijde moment, kdy �ák musíjít svou vlastní cestou, nehledì na to, jaktì�ký vypadá dal�í krok. Pøi�el èas a takjsem ho opustila a dnes jsem velice ��astná,�e jsem to udìlala. Kdy� jsem �ila dál, ob-jevila jsem mnohé vrstvy své osobnosti,které bych neobjevila, kdybych s ním zùsta-la.

Jak vá� odchod zapùsobil na ostatní?

Sheela Birnstielová: Nikdo si nedovedl

Sheela Birnstielová: Spiritualita nemá �ád-né stupnì, duchovno pøichází tam, kde zmizíve�keré konflikty a kategorie. Nejsem du-chovní bytost. Nemám �ádný status, jsempouze já. Nemám kontakty s Bhagvánovýmetablovaným hnutím, �iji jeho uèení naka�dodenním základì, nemám �ádný dùvodbýt køes�anem nebo nekøes�anem. Jsemprostì já a líbí se mi být sama sebou.

Praktikujete dnes Rad�ní�ovy meditace?

Sheela Birnstielová: �ádnou meditaci ne-praktikuji, nikdy jsem nepraktikovala medi-taci, ani kdy� jsem byla s Bhagvánem. �ilajsem s ním intenzivní �ivot a ten �iji i teï.

Tak blízko Rad�ní�e - a bez jeho meditací?

Sheela Birnstielová: Praktikování medita-ce je zpùsob, jak vás vrátit zpìt k vám sa-mým. Ale kdy� u� jste hubení, nepotøebu-jete dr�et dietu. Stejné je to s meditací. Kdy�u� jste sami sebou, nemáte �ádný konflikt,nepotøebujete meditovat. Pouze se tì�ítesvou existencí a jste za ni vdìèni.

Nesna�ila jste se nikdy praktikovat nìja-kou jinou duchovní cestu nebo nauku?

Sheela Birnstielová: Ne. Jediná duchovnínauka, kterou jsem následovala, byl hlasmého srdce.

Která nábo�enská tradice je vám blízká?

Sheela Birnstielová: : �ádná nábo�enskátradice mi není blízká. Nerozumím nábo�en-ství. Rozumím jenom �ití �ivota a potì�eníze �ivota.To je jediná mnì blízká tradice. Rá-da pracuji, ráda jím, ráda piji, ráda tancuji.

Vnímám vás jako velice vyrovnaného èlo-vìka. Co vás doká�e zneklidnit? Dodr�u-jete pro sebe nìkterá dùle�itá pravidla�ivotosprávy?

Vnímáte mì správnì, jsem vyrovnaná osoba.Jediná vìc, která mì provokuje, je láska.Nyní mám ale tolik zku�eností s láskou, �emohu zùstat klidnou. Jediná �ivotospráva,na kterou dávám pozor, je tato: jím, kdy�mám hlad, piji, kdy� mám �ízeò, a jím jen to,na co mám chu� anebo po èem tou�ím. Ni-kdy nejím ani nepiji pøes míru.

Mìla byste chu� se je�tì podívat do USA,nebo je to pro vás u� uzavøená kapitola?

Sheela Birnstielová: Z právního hlediskabych mohla do USA cestovat, kdykolivbych chtìla. Ale já politickému systému

pøedstavit, �e by Shee-la Bhagvána opustila.V�ichni vìøili, �e Bhag-ván a Sheela jsou jed-no. Dvì strany jednémince. Nebylo mo�néje rozdìlit. Kdy� jsemho opustila, zpùsobi-lo to schizma a po-chybnosti mezi jehonásledovníky. Co seasi stalo, kdy� Sheelaode�la? Aby se od-stranily tyto otázkya pochybnosti, Bhag-ván mì obvinil. Pro nìjbylo správné cokoliv,co musel udìlat prosvou práci a pro svùj

�ivot. Já ho nesoudím.

Co jste dìlala, kdy� jste Bhagvána opus-tila?

Sheela Birnstielová: Sna�ila jsem se vy-myslet, co bych mìla dìlat pro svoji bu-doucnost. Hodnì jsem spala, proto�e jsembyla citovì velice vyèerpána. Bylo to velicenároèné organizovat lidi a �ít s Bhagvánemv komunitì. Opu�tìní vy�adovalo mnohonahlí�ení do mého nitra, mnoho hledánía mnoho pøemý�lení, co vlastnì potøebuji.

Prozraïte nám alespoò jednu negativnívlastnost, kterou jste na Rad�ní�ovi na-lezla.

Sheela Birnstielová: Musím najít nìco ne-gativního? Nejsem negativní osobnost. Ne-vidím nic negativního na nìm nebo na kom-koli jiném. Obèas se mi nìco nelíbilo, takjsem mu to prostì øekla. Napøíklad se mi nelí-bilo, �e bral valium. V komunitì se drogyneu�ívaly. Ale sám Bhagván dostával va-lium, které mu pøedepsal jeho osobní lékaà.A pøi�la doba, kdy bral pøíli� moc valia. Mys-lím si, �e tento lék nepotøeboval. Nedostá-val takovou lékaøskou péèi, jakou mìl do-stat. Byla to jeho volba, ale já jsem to ne-dovedla pøijmout. Byl to jeden z dùvodù,proè jsem se rozhodla odejít.

Jak se chovali èlenové k odpadlíkùm?

Sheela Birnstielová: Vùèi lidem, kteøí opus-tili komunitu, byla komunita indiferentní -kromì mì, kdy� jsem odjela.

Mù�ete to pøiblí�it?

Sheela Birnstielová: Ne. To není dùle�ité.

Kde nyní duchovnì stojíte, stále jste za-stánkyní Rad�ní�ovy filozofie?

ð Dokonèení rozhovoruna stranì 36 uprostøed.

24

i n f o - s e r v i s

Svátek obìtise slavil i v pra�ské me�itì

PRAHA 21. února - Od pátku 22. února mus-limové na celém svìtì slavili tøídenní Svátekobìti. Ka�doroènì ho slaví v dobì, kdyvrcholí pou� do Mekky. Spolu se Svátkempøeru�ení pùstu, který se slaví po skonèenípostního mìsíce ramadánu, je hlavní udá-lostí v islámském kalendáøi. Tento svátek,nìkdy nazývaný také Velký svátek, oslavilii muslimové v ÈR.

�V pra�ské me�itì se v první den svátkubrzy po východu slunce shromá�dí ke spo-leèné modlitbì a vyslechnou promluvu imá-ma,� informoval ÈTK pøedstavitel Islámskénadace Vladimír Sáòka. Na druhý den tampodle nìj je pøipraven kulturní a spoleèen-ský program spojený s obìdem a soutì�emipro dìti.

Svátek obìti je podle Sáòky pøipomenu-tím bohabojného skutku proroka Abraha-ma, který uposlechl Bo�ího pøíkazu a bylochoten obìtovat svého prvorozeného sy-na Ismaela. Bùh Abrahamovu odevzdanostpøijal a namísto Ismaela poslal k obìti bera-na. Stejný pøíbìh je - podle zapsání ve Sta-rém zákonì - spoleèný i �idovskému a køes-�anskému nábo�enství.

V upomínku na tuto událost muslimovépo celém svìtì v tento den mohou obìto-vat zvíøe, vìt�inou ovci, a maso potom roz-dávat potøebným lidem, pøátelùm a pøíbuz-ným. Vìøící si navzájem pøejí �po�ehnanýsvátek� (Íd mubarak), rodièe dávají dìtemdárky a vzájemnì se nav�tìvují, uvedl Sáò-ka.

Na pou� do Mekky, kde letos saúdsko-arabské úøady oèekávají a� dva milióny lidí,odcestovalo z ÈR asi 25 muslimù. Pìt jichmá èeský pas; ostatní jsou cizinci �ijícív ÈR.

Svìdkové Jehovovi a publikaèní èinnost

Svìdkové Jehovovi jsou nejen nábo�enskou organizací, ale i mezinárodním nakladatelským gigantem, který roz�iøuje své uèeníprostøednictvím více ne� jedné miliardy výtiskù èasopisù a asi 50 milionù výtiskù knih roènì. Od roku 1950 do roku 1997 svìdkovéJehovovi roz�íøili pøes 85 milionù Biblí (svého Pøekladu nového svìta Svatých Písem). Dále vydávají roènì desetitisíce videokazeta statisíce audiokazet s nahrávkami rùzných programù. V neposlední øadì vìnují velikou èást své èinnosti pøekladu a výrobì svéliteratury v Braillovì písmu, v nìm� vydali nìkolik tisíc svých Biblí. Pozornost je vìnována i slabozrakým - tìm distribuují svouliteraturu psanou velkým písmem a na audiokazetách i v Èeské republice. Nutno podotknout, �e od roku 1990 nemají na �ádné svéliteratuøe urèenu cenu a poskytují ji bezplatnì nebo za dobrovolný dar.

V roce 1986 uvedli svùj poèítaèový program, známý dnes na celém svìtì pod zkratkou MEPS (Multilanguage Electronic Photo-typesetting System - mnohojazyèný elektronický systém fotosazby). Díky nìmu dnes mù�ete èíst v èe�tinì publikace, které vy�lyanglicky jen pøed nìkolika dny. Svìdkové si vytvoøili speciální programy pro vkládání a fotosazbu, aby mohli svoji nábo�enskouliteraturu tisknout ve 167 jazycích. Na tomto projektu pracovali od roku 1979 do roku 1986. Pro systém MEPS sami navrhli a sestavilipoèítaèe, grafické terminály a pøístroje pro fotosazbu. Díky tomuto systému je mo�né pøekládat jakoukoli literaturu (nejen literaturusvìdkù Jehovových) do ji� více ne� 200 jazykù. Program odkoupila i jedna významná poèítaèová firma. Petr Velechovský

Tibetskou vlajkuvyvìsí témìø stoèeských a moravských radnic

PRAHA 6. bøezna - Tibetskou vlajku letosvyvìsí pìtadevadesát radnic èeských a mo-ravských mìst a obcí. Vyjádøí tak solidaritus Tibe�any, kteøí u� 43 let �ijí pod èínskounadvládou, informovalo dnes ÈTK obèan-ské sdru�ení Lungta.

Èíòané 10. bøezna 1959 potlaèili lidovépovstání ve Lhase. Poté v zemi nastolili vo-jenské kontrolní výbory a nejvy��í tibet-ský pøedstavitel dalajláma musel emigrovat.... Letos poprvé vyvìsí tibetskou vlajku naostravském magistrátu. Rozhodli o tom rad-ní, kteøí tak vyhovìli petici, kterou pode-psalo témìø 500 lidí. Ostravané chtìjí pod-poøit Tibe�any akcí Sedm dní v Tibetu. ...

Radnice v Èeské republice se k celo-svìtové akci Vlajka pro Tibet poprvé pøipo-jily v roce 1996, tehdy vlajku vyvìsila ètyøimìsta, vloni jich bylo u� 90.

Obøadyv �intoistických chrámechzajistí princeznì Aiko zdraví

TOKIO 13. bøezna - Rù�olící ètyømìsíèníjaponská princezna Aiko byla dnes pøinese-na k nábo�enským obøadùm do tøí �into-istických chrámù, co� jí má podobnì jakoostatním japonským novorozencùm zajistitdobré zdraví. Televizní kamery zachytilyusmívající se holèièku celou v bílém, spoèí-vající v dobré pohodì v náruèí matky, prin-cezny Masako.

Pak byla Aiko svìøena první dvorní dá-mì, která ji zanesla do zalesnìného okrskutokijského císaøského paláce, kde jsou tøichrámy zasvìcené bývalým císaøùm. ...

�intoismus v sobì nese prvky animi-stických nábo�enství. Uctívá boha Slunce,

Vìtru, Úrody nebo Rý�e a vyznává kult pøed-kù. Vìt�ina Japoncù vykonává �intoistickérituály pøi oslavách ��astných rodinnýchudálostí, jako je sòatek nebo narození dítìte.Pøi obøadu zvaném omijamairi (jít ke svaty-ním) jsou novorozenci pøiná�eni do �into-istických chrámù, kde se konají modlitby,které mají dítìti zajistit dobré zdraví. Bud-dhistická tradice je v Japonsku spojovánas pohøby. ...

Pøívr�enci hnutí Fa-lun-kungprotestovaliproti pronásledování v Èínì

PRAHA 16. bøezna - Nìkolik desítek lidí,pøevá�nì cizincù, dnes odpoledne v centruPrahy pokojnì protestovalo proti pronásle-dování a zavírání pøívr�encù meditaèníhohnutí Fa-lun-kung v Èínì. Cílem prùvodudoprovázeného policisty bylo èínské vel-vyslanectví.

�Protestní dopis adresovaný velvyslan-ci Èínské lidové republiky od nás osobnìnikdo nepøevzal, nechali jsme ho proto veschránce,� øekla ÈTK jedna z èeských or-ganizátorek Veronika Weberová.

Podobné shromá�dìní upozoròující naporu�ování lidských práv v Èínì se má po-dle ní pøí�tí týden uskuteènit v �enevì. DoPrahy se k ukázkám meditací a k dne�nímupochodu sjelo asi sedmdesát pøívr�encùhnutí z Tchaj-wanu, dal�í byli z Britániea Nìmecka. Zdálky byli rozpoznatelní po-dle modrých vìtrovek a jasnì �lutých �ál.

Fa-lun-kung (Falun Gong) je podle pro-pagaèních materiálù starobylá metoda èín-ského pùvodu zamìøená na sebezu�lech-�ování; zahrnuje pomalé cvièení a meditaci.Její zastánci tvrdí, �e nejde ani o nábo�enstvíèi kult, ani o sektu. Nemá rituály, chrámy aniduchovenstvo, není pro ni potøeba zasvì-cení ani èlenství. Mezi Èechy je podle We-

25

i n f o - s e r v i s

berové asi tøicet a� ètyøicet lidí praktikujícíchtento typ meditací.

Kalvárie tureckých køes�anùv muslimské zemi

ANKARA 2. dubna (ÈTK/AFP) - �Kdy�v Turecku pøestoupíte na køes�anství, je tojednoduché: dokonce i va�i ateistiètí pøátelése náhle stanou muslimy, opustí vás a státvás ignoruje,� vysvìtluje pastor Ihsan Oz-bek a zdùrazòuje mnohé tlaky, jim� je ka�do-dennì vystaveno jeho malé protestantskéspoleèenství, napsala agentura AFP.

Devìtatøicetiletý pastor Ozbek spravu-je farnost s tøemi stovkami vìøících ze svéhomalého kostela Kurtulus v Ankaøe. On sámpøestoupil na køes�anství v roce 1981 �bezproblémù�, ale to není vùbec pøípad vìt�inykøes�anù v Turecku, øíká.

�Pocházíte-li z velkého mìsta, je too nìco snadnìj�í, ale �ijete-li na jihovýcho-dì, mù�e to pro vás znamenat i smrt,� zdù-razòuje. Dokládá, jak je tento krok tì�ký: �Nej-prve musíte èelit vlastní rodinì, pak tureckéspoleènosti, velmi uzavøené a konzervativní,která nepøijímá nové my�lenky, a koneènìstátu.�

Turecko, kde je oficiálnì nábo�enstvíoddìleno od státu, je z 99 procent muslim-ské. ... Ozbek vyzývá stát, aby �definoval�laictví v Turecku, kde k tomu, abyste mohlizalo�it kostel, musíte mít povolení muslim-ského duchovního, muftího, dodává s ús-mìvem.

Plzeòané vytvoøilipamátník holocaustu

PLZEÒ 19. dubna - Ojedinìlý památník obìtíholocaustu vytvoøili tento týden obyvateléPlznì v bývalé �idovské �kole u staré syna-

gogy. Jmény plzeò-ských �idù, kteøí za-hynuli za II. svì-tové války v kon-centraèních tábo-rech, popsali bì-hem ètyø dnù stu-denti i pamìtníciváleèných událostí2600 oblázkù.

Akce byla sou-èástí projektu �Rok2002 - rok vzpomí-nek,� který pøipomí-ná 60. výroèí trans-portù �idù z Plznìdo Terezína, øekl

dnes ÈTK jeho autor, fotograf plzeòskéhopamátkového ústavu Radovan Kodera.

�Vìt�ina tìch lidí nebyla nikdy poøádnìpohøbena, nemají hrob a èasto se ani neví,jak a kdy zemøeli, tak�e jsme chtìli popsánímtìch oblázkù a rozmístìním tady v té �kolevytvoøit takové pietní místo, aby jejich jmé-na zùstala nìjak zachována,� øekl Kodera.Smyslem akce bylo podle nìj také to, abyka�dé jméno obìti napsal v�dy jeden èlovìka zároveò si ho tak zapamatoval. Po dvou-letém hledání a porovnávání se Koderovipodaøilo opatøit nejen seznam obìtí, ale takézhruba najít jejich dal�í pohyb po koncen-traèních táborech a datum smrti.

�Za celou dobu jsem se nesetkala s �ád-nými proti�idovskými náladami ani nega-tivními ohlasy,� øekla �estnáctiletá student-ka gymnázia Tereza Outlá. ...

�Jsem spokojen, vypadá to moc pìknìa i ohlasy jsou pozitivní. Chodí sem pøíbuzníi bývalí pøátelé a spolu�áci tìch obìtí a nì-kdy jsou jejich pøíbìhy hodnì dojemné,�dodal Kodera. Pøipomnìl, �e v lednu 1942nacisté z Plznì deportovali do Terezína 2604�idù. Jen 204 jich pøe�ilo.

Nábo�enství zasahujedo konfliktu v Izraeli,soudí religionista

PRAHA 25. dubna - Zmìna vztahu západníeuroatlantické civilizace a islámu po udá-lostech z 11. záøí 2001 v New Yorku a Wa-shingtonu, nábo�enské aspekty dne�níhopalestinsko-izraelského konfliktu a posta-vení muslimské komunity v Itálii byly hlavní-mi tématy dne�ní debaty s italským religio-nistou Massimem Introvignem na Husitskéteologické fakultì Univerzity Karlovy. In-trovigne je øeditelem Centra pro studium

nových nábo�enství v Turínì a editoremEncyklopedie nábo�enství Itálie.

�Myslím, �e nábo�enský prvek dnes hra-je v konfliktu na Blízkém východì velmidùle�itou roli, mnohem vìt�í ne� pøed nìja-kými deseti dvaceti lety,� øekl Introvigne.Podle nìj mìlo sblí�ení islámské fundamen-talistické organizace Hamas a Organizacepro osvobození Palestiny za následek pro-pojení nacionalistických a nábo�enskýchcílù, a proto je nyní dosa�ení míru stále ménìpravdìpodobné. �Tento konflikt nemá kvù-li existující nenávisti domácí, místní øe�ení.Vyøe�it se dá pouze na mezinárodní úrovni,a to spojeným úsilím americké diplomaciea vlivné arabské obchodní lobby ze zemív oblasti Perského zálivu,� zdùraznil Intro-vigne.

�Podle statistik odborníkù �ije dnesv Itálii asi 600 tisíc muslimù, a pøedstavujítak zdej�í nejpoèetnìj�í nábo�enskou men-�inu, média dokonce udávají èísla vy��í, asikolem jednoho miliónu,� øekl Introvigne nadotaz ÈTK. Ital�tí muslimové pocházejí ze-jména ze severoafrických státù a z Albániea podle religionisty u� del�í dobu usilujío vstup do presti�ního klubu nábo�enskýchspoleèenství, která mají uzavøený konkordáts italským státem. Brání tomu ov�em nejed-notnost a rivalita jednotlivých muslimskýchskupin. Pøevahu mají mezi muslimy v Itáliifundamentalisté.

Kastovní èistota v Indiimnohdy cenìnavíce ne� lidský �ivot

PRAHA 28. dubna - Nemohou vlastnitpùdu, bydlí oddìlenì na okraji vesnic, mìsti spoleènosti, nesmìjí pít ze stejné studny,nav�tìvovat tyté� chrámy a v autobusechnesmí sedìt. Øeè není o Jihoafrické repub-lice minulého století, nýbr� o souèasnémpostavení asi ètvrtiny z miliardy Indù, kteráje kvùli zakoøenìným kastovním pøedsud-kùm nucena �ít v poní�ení a utrpení. A topøesto, �e kategorii takzvaných nedotknutel-ných zru�ilo indické Ústavodárné shromá�-dìní ji� pøed 55 lety.

Podle hinduistických dogmat stojí tytodìti bo�í (harid�anové), jak je nazval Mahát-ma Gándhí, mimo tradièní dìlení spoleènostina ètyøi kasty (varny) a jsou v�eobecnì po-va�ováni za neèisté. V minulosti jim bylapøidìlována nej�pinavìj�í práce jako napøí-klad èi�tìní latrín, zametání ulic, úklid od-padkù, vydìlávání kù�í èi porá�ení dobyt-

Paní Veronika Weberová pøedvádí meditaèní cvièení Fa-lun-kung nasemináøi Spoleènosti pro studium sekt a nových nábo�enských smìrù26. øíjna 2001 v Praze. Foto: archiv.

ð Pokraèování na dal�í stranì dole.

26

z p r á v y

Sisyfosrozdával Blby

V uvolnìné atmosféøe probìhlo 19. bøeznav posluchárnì Matematicko-fyzikální fakul-ty UK na pra�ském Karlovì ètvrté slavnos-tní pøedávání Bludných balvanù (oficiálnízkratka Bl. B.) - nejvy��ího vyznamenáníèeského klubu skeptikù Sisyfos. Jím jsouoceòovány �mimoøádné vykony v mateníveøejnosti a v rozvoji blátivého my�lení�.

Moderátor veèera, velvyslanec samot-ného Sysifa, astrofyzik Jiøí Grygar dekoro-val bronzovým balvanem za kolektivnívýkon Vì�tírnu (poøad TV Nova), �v nìm�se bojuje za jasnozøivé duchovno proti vul-

gárnímu materialis-mu, protivné støíz-livosti a nudnémuzdravému rozumu.�

Mezi jednotlivcibronz vybojovalastrolog Milan Ha-velka. Sisyfos oceniljeho �nadpozemské�zdravotní jogurty,v nich� potravináø-ská komise zjistilanepøípustné mno�-ství tì�kých kovù.

Støíbrné balvanysi za vzdìlávání bu-doucích alchymistù,astrologù, psycho-logù krevních sku-pin, vykladaèù kareta dal�ích zasvìcen-

cù vyslou�ila Univerzita nové doby podvedením Milana Calábka a bývalý silno-proudaø, nyní psychotronik Stanislav Bráz-da. �V�dycky jsem pracoval s energijema�,prohlásil prý okultista Brázda.

Zlatý balvan ve dru�stvech vybojovalza nabídku paranormálních slu�eb týdeníkAstro. Mezi jednotlivci do�lo k nevídanéremíze pøi tajném hlasování èlenù Sysifa,a tak si trofej nejvy��í odnesly dvì �reinkar-naèní terapeutky�: PhDr. Marta Fouèkováa PhDr. Marie Øíhová. Tyto specialistky napsychiku øíkají: �Èím vìt�í ne�tìstí váspotkalo, tím vìt�í jste byly zrùdy v minulém�ivotì.�

nMartin Koøínek

ka. Jakýkoliv fyzický kontakt s nimi (do-konce i jejich stín) �mù�e zneèistit tìloi ducha�. V souèasné dobì tvoøí vìt�inunedotknutelných, kteøí se sami nazývajídalité (v hind�tinì utlaèovaní, vyèerpaní),zemìdìl�tí a pomocní dìlníci, pradleny,metaøi a dal�í nejhùøe placení zamìst-nanci.

Situaci podstatnì nezmìnilo ani zvo-lení souèasného prezidenta Koèerila Rá-mana Nárájanana, který se v èervenci 1997stal prvním harid�anem v této funkci, aniindické zákony, které zaruèují polovinustátních pracovních míst obèanùm ni��íchkast (køes�ané jsou ze zákona vyòati pro-to, �e �toto nábo�enství kastovní systémnezná�). Dalité stále za�ívají ústrky a èas-

ných a pøesnì vymezených skupin (kast),které se od sebe li�í pravidly o zpùsobuzamìstnání, vzájemných stykù a sòatkùa zejména spoleèenským postavením.Pùvodnì byly hlavní kasty ètyøi, ale èasemse z nich vyvinula slo�itá struktura vícene� 2000 kast a podkast.

Tomuto uspoøádání spoleènosti dalvzniknout hinduistický bùh Brahma, kterýka�dou kastu vytvoøil z jiné èásti svéhotìla: z jeho úst vze�la kasta nejvy��í - bráh-mani (knì�í studující posvátné texty),z jeho pa�í se zrodili k�atrijové (bojovnícia úøedníci), ze stehna vai�jové (obchod-níci a rolníci) a z jeho chodidel �údrové(sluhové, øemeslníci). n

Z informaèního servisu ÈTKvybral a zprávy zkrátil Z. V.

ð Pokraèování z pøedchozí strany. to jsou fyzicky napadáni, mnohdy smrtel-nì. V nìkterých venkovských oblastechnapøíklad nesmí ani projet na kole èástí, kdebydlí vy��í kasty, nesmí nosit boty a pokudje snad mají, musí je zout pøi setkání s �vý�epostavenou osobou�. V restauracích je pronì vyèlenìno zvlá�tní nádobí a stovky da-litských �en (by� �neèistých�) jsou nucenyk prostituci.

Podle mezinárodní organizace pro lid-ská práva Human Rights Watch (HRW),která oznaèuje kastovní systém v Indii zaskrytý apartheid, slou�í zákony pouze k za-maskování sociální diskriminace a násilívùèi nedotknutelným, a to i pøes vzestuppolitických stran ni��ích kast v uplynulémdesetiletí.

Hinduistická spoleènost je ji� více ne�3000 let rozdìlena do dìdièných, nemìn-

Stejnì jako loni odmìnilo publikum na setkání Sysifa dr. Josefa Kai-sera bouølivými ovacemi za jeho �psychickou chirugii�, díky ní� zbavil�pacienta� jeho �tkánì� v podobì vìnce �pekáèkù. Tzv. psychickouchirurgii proslavili i u nás pøedev�ím filipín�tí léèitelé, kteøí za pøispìnípropagaèních poøadù komerèních sdìlovacích prostøedkù pøipraviliøadu tì�ce nemocných o znaèné èástky penìz. Foto: Jiøí Nosek

Massimodobyl Prahu

Zaplnìná aula Husitské teologické fakultypodvakráte naslouchala slovùm MassimaIntrovigneho. Italský religionista churchi-lovského vzhledu pøednesl 24. dubna 2002úvahu nad tématem �Nábo�enství a násilí�.V úvodu shrnul nejznámìj�í pøípady hro-madných sebevra�d v nábo�enských kul-

Gestapáci a zmrzaèené dìti

Jedna z laureátek leto�ního zlatého Blud-ného balvanu, dr. Marie Øíhová, poskyt-la 23. 3. 2001 rozhlasové stanici Svobod-ná Evropa rozhovor na téma �Léèebnáhypnóza, regresní terapie, návraty dominulých �ivotù�. V rozhovoru s mode-rátorkou Yvonne Pøenosilovou zaznìlokromì jiného:dr. Øíhová: ��Vemte si, kolik válek,vemte si, �e se rodìjí dìti, které u� senarodìjí zmrzaèené. A to dítì - pøeci bys-me øekli - nemohlo nikomu ublí�it. Ne-mohlo nic �patného udìlat! Ale pokudpracujete s takovým dítìtem, které nemáani ruce ani nohy, a zjistíte, �e to byl ge-stapák, který v koncentraèním táboøeházel jiné dìti do plynu, tak najednouvidíte, �e teda v�echno je, jak má být. �ev�echno je spravedlivé a �e teï jeho du�ese musela pouèit o tom...�paní Pøenosilová: ��e to miminko je tedyreinkarnace toho gestapáka?�dr. Øíhová: �Ano, ano.�

Ze záznamu pøepsal Stanislav Libovický.

27

KULTURA,NEBO KULT?

tech, poté nastínil souèasné trendy v inter-pretaci pojmu �brainwashing� a pøedná�kuukonèil rozborem teorií o vlivu nábo�enstvína lidskou psychiku.

O den pozdìji si Massimo Introvignevzal na mu�ku islám a popsal jeho hlavníproudy s ohledem na nebezpeèí fundamen-talismu.

Sheeliny oèina semináøi

V rámci pravidelných páteèních semináøùSpoleènosti pro studium sekt a nových ná-bo�enských smìrù se v pastoraèním støe-disku sv. Vojtìcha 12. dubna 2002 pøedstavi-la Indka Ma Anand Sheela Silvermanová -Birnstielová (poslední dvì èásti jejího dlou-hého jména jí poskytli její bývalí man�elé).

Vitální Sheela, nyní dáma støedních let,se v osmdesátých letech proslavila jako�pravá ruka� kontroverzního gurua Bhag-vána Rad�ní�e (pozdìji známého jako Osho),pro nìho� vybudovala v oregonské pou�tikvetoucí nìkolikatisícové mìsto Rad�ní�-púram.

Bìhem pra�ské besedy se Sheela pøed-stavila jako �jeden �tastný èlovìk z mi-liónu�, jemu� vyjde v�e, na co sáhne, a takvyprávìní o její lásce a spolupráci s Rad�-ní�em znìlo témìø jako telenovela. Do gu-rua se zamilovala na první pohled u� jakodívenka, pozdìji ode�la do á�ramu v Púnìa s Bhagvánem se sjednotila natolik, �e bylipova�ováni �za jedinou bytost�.

Po oregonských skandálech (byla napø.obvinìna z pøípravy nìkolika vra�d) a po-mluvách od gurua Sheela uprchla, v Nì-mecku v�ak byla zatèena, vrácena do USAa uvìznìna. Na dotaz z auditoria, zda sku-teènì byla travièkou, Sheela prohlásila:�Podívejte se do mých oèí! Byl by takovýèlovìk schopen vra�dy?�

Nyní Sheela �ije ve �výcarsku, kde vededva domy s peèovatelskou slu�bou pro pa-cienty posti�ené Alzheimerovou chorobou.

nMartin Koøínek

r e f l e x e

Bývalý èlen Nové Akropolis o jejím nábo�enském charakteru

Josef FoøtlJednou z organizací, kterým se v devadesátých letech minuléhostoletí podaøilo prostøednictvím masivního plakátování vzbudit zájemveøejnosti, byla i Nová Akropolis, která se tehdy i nyní prezentujejako filosofická �kola a kulturní asociace. Byl jsem jedním z lidí,které zaujal pomìrnì pestrý pøedná�kový program této organizace.První pøedná�ka, které jsem se úèastnil, mìla mýtický ráz - týkalase bájného, dnes ji� neexistujícího kontinentu Atlantida. Pozdìjijsem zaèal nav�tìvovat i kurs srovnávací filosofie Východu a Zá-padu, po jeho� absolvování jsem se stal i èlenem této organizace.

KULTURA,NEBO KULT?

Principy1 Nové Akropolis pøipomínají jejítheosofické koøeny. Prvním z nich je�vytvoøení jádra universálního bratrství bezrozdílu rasy, barvy pleti, pohlaví, národnos-ti, sociální pøíslu�nosti a víry�. Druhýmprincipem je �podporovat srovnávací stu-dium filosofií, nábo�enství, vìd a umìní�.Tøetím pak �probádat nevysvìtlitelnépøírodní zákony a latentní síly v èlovìkua pøírodì�. Aèkoliv mne tyto principyzpoèátku oslovily, nabyl jsem postupemèasu dojmu, �e místo jádra universálníhobratrství jde o uzavøenou, vùèi spoleènostizapouzdøenou skupinu. Byla zde patrná sna-ha stát se jakýmsi arbitrem ve�kerého svì-tového dìní. Vedoucí pøedstavitelé NovéAkropolis svoji organizaci prezentovali jakojedinou nositelku a ochranitelku dnes ji��uhasínajícího plamínku pravdy�, kterýèeká na pøíznivìj�í dobu, a� bude moci opìtmohutnì vzplanout.

Inspirátorka H. P. BlavatskáNová Akropolis byla zalo�ena v roce 1957tehdy sedmadvacetiletým ArgentincemJ. A. Livragou (1930-1991), bývalým theo-sofem a automobilovým závodníkem. Zaskuteèný základ je v�ak bráno uèení okul-tistky Heleny Petrovny Blavatské. Zástup-ci Nové Akropolis tvrdí, �e tato �ena bylazbìhlá v jasnovidectví a spiritismu.

J. A. Livraga o ní pí�e: �Tato �ena , kterápøedpovìdìla objevení Troje Schliemanema tvrdila, �e ve 20. století se lidé budoudívat skrze nové magnetické zrcadlo tele-visor, u� nemohla udr�et svou Du�i v tìle.Sama jednou øekla, �e jí záhadní mistøiposkytli 5 let �ivota navíc, aby mohla do-konèit své dílo.�2

A na jiném místì: �Ve 14 letech spadlaz konì a pøed oèima mnoha svìdkù zùsta-la nevysvìtlitelným zpùsobem viset vevzduchu, dokud se opìt nevrátila do sed-la.�3

H. P. Blavatská prý byla médiem. Oslo-vovala údajnì telepatickou cestou du�ezemøelých východních mistrù, jejich�poznatky zapisovala a pøedávala lidstvu.�Helena vlastnila a projevovala schopnostvejít do kontaktu s obyvateli subtilníchsvìtù a s bytostmi, které jsou pro násne�ivé.�4

Blavatská se pro akropolitány stala ob-jektem témìø bo�ského uctívání. Není protodivu, �e její knihy Hlas Ticha a Tajné uèeníse staly základem akropolitánského filoso-fického systému. O kvalitì tìchto knihov�em existují i pochybnosti: �Tvrdila, �eèásti jejích knih jí �nadiktovali� Mistøi,aèkoliv kritici ji obviòují, �e její díla jsouplagiáty knih jiných autorù.�5

Srovnávací filosofie a èásti pravdyBìhem kurzù srovnávací filosofie sice NováAkropolis zmiòuje kromì Blavatské i dal�ífilosofické systémy a filosofy, napø. Bud-dhu, Sókrata, stoiky. Tyto støípky pravdyov�em akropolitánùm pouze ukazují nanauku Blavatské, která tvoøí páteø v�echvýkladù.

Za ideální vládnoucí systém pova�ujímonarchii, resp. aristokracii. Odvolávají sena Platónovo uèení o formách vlády, kterémoc pøíznivì pro demokracii nevyznívá.�Demokracie je zøízena, kdy� chudí vyhra-jí bitvu proti bohatým, vládou je povìøena funkce zastává ten, na koho vyjde �tìstí.�Demokratický èlovìk je dítìtem lakot-Martin Koøínek (*1971) je publicista.

28

ného oligarchy. V jeho du�i prosté vzdìláníse usídlily nepravé zásady a nepodlo�enénázory.�6 Na základì tohoto názoru jei vnitøní struktura Nové Akropolis èlenìnapøísnì hierarchicky.

Nezávisle na Nové Akropolis jsem do-spìl k poznatku, �e podstata Platónovauèení je zalo�ena pøedev�ím na dialoguslou�ícímu k vyjasòování pojmù. Ten v�akNová Akropolis nepìstuje. Tvrdì jsem nara-zil, kdy� jsem na pùdì organizace chtìl véstdialog s vedoucími akropolitány. Bylo minaznaèeno, �e mohu jenom poslouchat,eventuálnì klást otázky, ale pouze takové,které by vý�e postaveného neuvádìly dorozpakù. Jinými slovy - z Platóna, z východ-ních a západních filosofií pøevzala NováAkropolis pouze to, co se jí hodilo k obhá-

jení vlastních postojù týkajících se vnitøníhouspoøádání organizace, nebo to, co neod-porovalo uèení H. P. Blavatské.

Bytové pøedná�ky a pra�ská poboèkaPra�skou poboèku zalo�ili man�elé Kroèoviz bývalé Jugoslávie, kteøí se v polovinìosmdesátých let pøistìhovali do socialis-tického Èeskoslovenka. Jako poèátek vzni-ku Nové Akropolis u nás uvádìjí rok 1985,kdy mìli zaèít s pøedná�kovou èinností zazavøenými dveømi jednoho pra�ského pro-najatého bytu. Tì�ko øíci, zda skupinka mla-dých lidí, která se v té dobì soustøedilakolem jugoslávských man�elù, mìla u� teh-dy charakter organizace. Jisté v�ak je, �ebytové pøedná�ky pro vznikající okruhprvních akropolitánských zasvìcencù sekonaly je�tì v polovinì let devadesátých.Postupná expanze organizace umo�nila pro-najmout si pozdìji stálé prostory ve Var-�avské ulici v Praze, kde Nová Akropolissídlí dodnes.

Prezidentka a �ivé sílyI kdy� má Nová Akropolis jedno celosvì-tové ústøedí v Argentinì v èele s prezident-kou Deliou S. Guzmánovou, profil jed-notlivých autonomních jednotek urèujímnohdy lokální vùdci. Tito vùdci, akropo-litánským jazykem oznaèovaní jako prezi-denti, pùsobí v rámci jednotlivých státù. Vesvých poboèkách mají pravdìpodobnì té-mìø neomezené pravomoci.

Pod lokálními prezidenty stojí hierar-chicky odstupòovaná struktura zasvìce-ných, kteøí jsou nazýváni ��ivé síly�. Je topevné jádro organizace, samo sebe nazý-vající �esoterické�. Z nìho pocházejí tzv.�instruktoøi�, kteøí se podílejí na chodu orga-nizace a vedou rùzné pøedná�kové kurzy.Asi proto, �e pro poøádání pøedná�ek vìt�i-nou nemají odpovídající vzdìlání (jsou vy-�koleni pouze Novou Akropolí), kompen-

zují si nìkteøí z nich svou nejistotu vy-�adováním projevù poddanosti od øado-vých èlenù.

Organizace má øadu specifik a rituálù.Mu�i se oznaèují jako �rytíøi� nebo �alchy-misté�, �eny a dívky jsou zase �dámami�.�ivé síly mají své ritualizované formy po-zdravu, které se projeví hlavnì pøi náv�tì-vách mezi rùznými poboèkami: zdraví-li �ena�enu, políbí ji urèitým zpùsobem na rty. Stej-ným zpùsobem vítá i mu� cizí akropolitán-skou �enu. Mu� mu�e zdraví pøilo�ením hrud-níku na hrudník a rituálním poplácáním pozádech. Louèení probíhá pøedepsanýmzvednutím pravé pa�e a vyslovením �ave�.

Pøíslu�nost k ��ivým silám� se blí�í jaké-musi smí�enému øádovému spoleèenství.Èlenové v organizaci tráví témìø ve�kerýsvùj volný èas a domù chodí pouze pøespá-vat. Mezi èleny komunity dochází èasto kesòatkùm.

ÈlenstvoÈlenové jsou získáváni z absolventù zá-kladních kurzù pro veøejnost. Tyto kurzyjsou zakonèeny nenároènou vìdomostnízkou�kou, její� výsledky nejsou pro vedeníNové Akropolis pøíli� dùle�ité. Dùle�itìj�íje ochota podepsat pøihlá�ku, stát se èle-nem, platit pøíspìvky a odvádìt pokudmo�no co nejvíce bezplatné práce na pùdìorganizace.

Mnoho nových èlenù zpoèátku netu�í,�e se stávají èleny organizace, která �chcespasit svìt�. Zapojují do vnitøních aktivitorganizace, jakými jsou napø. výroba su-venýrù (archeologických replik) a jejichnásledný prodej, vylepování plakátù, pøe-pisování pøedná�ek, úklid kuchynì atd. Odèlenù se oèekává aktivita. Jedinec, který bychtìl chodit pouze na pøedná�ky, upadneu svých nadøízených brzy v nemilost. Nì-kdy v�ak není ani velké mno�ství odvedenépráce pro èlena zárukou postupu a pøíznìu nadøízených. Nìkteøí �star�í� èlenové semohou cítit dokonce ohro�eni pøehnanouaktivitou nového èlena.

Kromì pracovních aktivit má ka�dý èlenabsolvovat stále nové pøedná�kové cykly.Mnohé z nich se zabývají stejnými tématy,pøedná�ky pro pokroèilé jsou v�ak více za-haleny do mýtických hávù. Dozvíte se napø.�e: ��.. jsme pøíslu�níci pátého plemene,pøièem� první tøi plemena mìla být obou-pohlavní, neboli hermafroditní. To prvníplemeno �ilo v blízkosti severního pólu,mìlo ètyøicetimetrovou postavu pytlovitéhmoty a �ivilo se záøením. ��ijeme naètvrtém globu. Na tom tøetím, kterým byl

r e f l e x e

�Prof. Jorge A. Livraga nás uèil o nezbyt-nosti toho, aby èlovìk byl Èlovìkem v nej-lep�ím smyslu tohoto slova,� pí�e o zakla-dateli Nové Akropolis èeská øeditelkadr. Slavica Kroèa v úvodníku èasopisu NováAkropolis - Zrcadlo kultury 3/1997. Z tohotoèísla také pochází Livragova fotografie.

Podlidé a nadlidé

V prùbìhu známých dìjin nikdy nebylo na svìtì tolik hladovìjících, zloèincù a úchyl-ných lidí. Zaplnili jsme planetu podlidmi, kteøí prosazují své bestiální instinkty, svéneèisté umìní, svou sterilní politiku, svou vìdu ve slu�bách triviality, ne-li dokonce veslu�bách krutých váleèných výtvorù. Rodí se zrùdné dìti, objevují se obavy plnépøedsudkù pøed blí�ícím se koncem svìta, bohatí jsou stále absurdnìji bohat�í a chudístále nelid�tìji chud�í. ...

Je oèividné, �e v krizi na�eho svìta musíme navrhnout Nový a Lep�í Svìt. ... Av�aktento Nový a Lep�í Svìt se nemù�e vybudovat bez Nového Èlovìka, který bude jehoesenciální buòkou. Sníme o Novém Èlovìku jako o autentickém Nadèlovìku, jakoo tom, který pøekonal lidská ohranièení a dosáhl pøímého kontaktu s tím, co je bo�ské.

Livraga, J. A., Guzmán, D. S., Základy Akropolitánského Ideálu,Nová Akropolis, duben 1995 (urèeno jen pro vnitøní potøebu), str. 22, 39-40.

V rubrice �reflexe� uveøejòujeme té� názory, které nemusejí zcela vyjadøovat stanovisko redakce.

29

Mìsíc, jsme �ili v dobì, kdy� jsme se vyvíje-li je�tì jako tzv. lunární zvíøata.�7 Tytoodvá�né hypotézy pøevzali akropolitánipravdìpodobnì od rosikruciánù.

Ka�dý nový èlen je svými nadøízenýminenápadnì sledován a hodnocen. Je-li do-stateènì loajální a pro organizaci perspek-tivní, je mu nabídnuto èlenství v ��ivýchsilách�. Tomu ale pøedchází pøípravný kurz,bìhem nìho� je kandidát cvièen v osobnídisciplínì a v poslu�nosti ke svým nadøíze-ným. Musí napøíklad slíbit, �e vstane tøebauprostøed noci a osprchuje se ledovou vo-dou; jinou noc nesmí spát vùbec.

Ti, kteøí tento kurz absolvují, jsou po-zváni k zasvìcujícímu rituálu. Naberousklenici øíèní vody ve svém rodném mìstìa tuto vodu obøadnì nalijí do velké akro-politánské láhve, ve které ji� spoèívá vodatìch jedincù, kteøí do ��ivých sil� vstoupilidøíve. Zámìrem tohoto rituálu je pøipoutatnového zasvìceného k organizaci, nebo�jeho dílek vody ji� ze spoleèné láhve vy-jmout nelze. Tento akt chce novému zasvì-cenému dát najevo, �e návrat ji� není mo�ný.

Vlastní názor a jeho dùsledkyJak ji� bylo øeèeno vý�e, dostane se ka�dý,kdo by chtìl na pùdì Nové Akropolis pre-zentovat jiný názor ne� oficiální, do neli-bosti. V oblibì není v Nové Akropolis animoderní umìní nebo pùvodní umìlecká èin-nost èlenù, a� ji� hudební nebo výtvarná.Je to odùvodòováno tím, �e nová díla ne-jsou provìøena èasem a není tedy jistota, �ejsou dobrá. V prostorách organizace pùso-bící ateliér se zabývá pouze výrobou replikso�ek rùzných bohù a jiných pøedmìtù.

Jedincùm, kteøí nepøijmou autoritativníprincipy organizace za své, je naznaèeno,aby organizaci opustili. Vìt�ina lidí v�akz organizace døíve nebo pozdìji odejdesama. Èastými odchody je poznamenáni u��í esoterní kruh ��ivých sil�. Mnoho lidíz organizace odchází i po mnohaletém pù-

sobení. V pøípadì, �e v organizaci ponecha-li významný kus svého �ivota a �e od-chodem pøi�li i o jediné pøátele, se u nichmohou projevit potí�e psychického charak-teru. Organizace se v�ak obnovuje pravi-delnými nábory nových èlenù u pøíle�itostiúvodních pøedná�ek pro veøejnost. Pøed-ná�ky se konají i ve mìstech, kde NováAkropilis dosud není známa.

Nová Akropolis a køes�anstvíJe zajímavé, �e akropolitáni cítí potøebu sevymezit proti køes�anství. Akropolitán�tí in-struktoøi napø. tvrdí, �e slavná alexandrijskáknihovna, obsahující cenné filosofické spi-sy, byla vypálena køes�any. Pøíkaz k tomumìl dát známý pøedstavitel východníhokøes�anství, církevní otec sv. Cyril Alexan-drijský, �ijící na pøelomu 4. a 5. století. Tenmìl údajnì nechat zavra�dit novoplatón-skou filosofku Hypátii: �Pøed smrtí ji nechalvláèet za vlasy ulicemi Alexandrie�.8 Totoodvá�né tvrzení v�ak nemá v dostupných,v�eobecnì známých nábo�ensko-filosofic-kých pramenech �ádnou oporu. Za pøímoskandální pova�ují pøedstavitelé NovéAkropolis skuteènost, �e sv. Cyril Alexan-drijský má sochu v kostele sv. Mikulá�e napra�ské Malé Stranì.

Jako biè na øímskokatolickou církevposlou�ilo akropolitánùm martyrium Gior-dana Bruna, dominikánského mnicha, po-praveného inkvizicí v roce 1600. Tomutonábo�enskému filosofovi vìnovala pra�skápoboèka Nové Akropolis i pamìtní desku,kterou umístila na fasádu pra�ského plane-tária. Na pamìtní desce je viditelnì umístìnélogo Nové Akropolis. Odkaz tohoto mys-litele si Nová Akropolis témìø pøivlastnila.

Pohled zvenèíAèkoliv Nová Akropolis pùsobí v nìkolikazemích svìta, tì�i�tì jejího �studia� je v�udestejné - v nepøíli� podlo�ených hypotézácho prehistorických mýtech. Aèkoliv se NováAkropolis prezentuje jako filosofická �kolaa kulturní asociace zároveò, není odbornouveøejností respektována.

Èlenové jsou svými instruktory upozor-òováni na to, �e Nová Akropolis je v nì-kterých státech oznaèována jako sekta a �eji takto mohou oznaèovat i èeská média.Zaøazení mezi sekty v�ak Nová Akropolisodmítá. Napø. prezidentka mezinárodní or-ganizace Nová Akropolis, D. S. Guzmánová,pí�e � Mohla bych se cítit pohor�ená, kdy�vidím, jak se kulturní asociace, která pù-sobí u� 37 let, hází do stejného pytle sesektami��9

Jako sektu v�ak Novou Akropolis ozna-èuje i publikace vydaná rakouským spol-kovým ministersvem pro �ivotní prostøedí,mláde� a rodinu v roce 1996. Pí�e se zde:�Spirituální cvièení mají �áka osvobodita formovat v nového èlovìka. Nová Akro-polis poøádá pøedná�ky týkající se esote-rického vìdìní minulých civi l izací .Disponuje pøísným vnitøním vùdcovskýmsystémem s vlastní bezpeènostní slu�bouvèetnì povinnosti mlèenlivosti�.10

Kulturní nebo kultovní?Èlenství v pra�ské poboèce Nové Akropo-lis je spojeno s mnoha rituály. Napø. jednouroènì se koná slavnost svìtla, kdy je zaobøadného ticha a pøí�eøí v kruhu stojícíchèlenù podávána z ruky do ruky hoøící olejo-vá lampièka, symbol plaménku pravdy. Jinérituály zasvìcují èleny do tzv. tajných mys-térií - tajemných pravd urèených pouze provyvolené.

Tìmto úèelùm bylo pøizpùsobeno i pro-støedí. Prostory Nové Akropolis jsou vy-zdobeny obrázky a so�kami bù�kù. Pøipo-mínají egyptskou podzemní svatyni. Ka�dámístnost nese jméno nìjakého boha nebopoloboha. Do nìkterých z nich veøejnostnemá pøístup, nebo� jsou urèeny pouze prozasvìcené. Pøedmìtem uctívání se v pra�sképoboèce stala i sádrová busta zakladateleJ. A. Livragy a obrázek H. P. Blavatské.O síle kultu zakladatele svìdèí i pravidelnéka�doroèní pietní akty v den výroèí Livra-govy smrti, kdy jsou v�echny poboèkyNové Akropolis na celém svìtì pro veøej-nost uzavøeny.

Na závìr mù�eme shrnout, �e Nová Akro-polis je uzavøeným spoleèenstvím s odstup-òovanou hierarchií, s posvátnými symbolya objekty uctívání. Jde tedy o organizacivíce kultovní ne� kulturní.

n

1 Tyto principy bývají uvedeny v rùzných propagaèníchmateriálech; v ponìkud odli�ném znìní je uvádí i inter-netová stránka http://www.akropolis.cz.

2 Livraga, J. A., Záhada jménem H. P. B., Nová Akropolis- Zrcadlo kultury, 2/1997, str. 27.

3 Tamté�, str. 24.4 Hlas Ticha, Nová Akropolis, èerven 1994, str. 7.5 Barrett, David V., Sekty, kulty, alternativní nábo�enství,

Ivo �elezný, Praha 1998, str. 221.6 Platón - Ústava - republika, Nová Akropolis, èerven

1994.7 Pøedná�ky 17. 10. 1996.8 Pøedná�ka 4. 2. 1997.9 Guzmán, D. S., Sekty, Nová Akropolis - Zrcadlo kultury,

3/97, str.27.10 Sekten - Wissen schützt vor Missbrauch, Rakouské

spolkové ministerstvo pro �ivotní prostøedí, mláde�a rodinu, 1996, str. 45.

r e f l e x e

Josef Foøtl (*1967) je dálkovým studentem Husitskéteologické fakulty UK v Praze. Pracuje v oblasti turistic-kého ruchu.

Kulturní asociaceNová Akropolis

má v Èeské republicecentra v Brnì, Hradci Králové, Olomou-ci, Ostravì, Plzni a v Praze.Prezentace: http://www.akropolis.cz.

�

�... v Nové Akropolis ...se v�ichni po-kládáme za bratry v hledání Moudrosti... neexistuje vìt�í hrdost ne� uznávatsvého Uèitele nebo cítit se dobrým �á-kem.� Guzmán, D. S., Øekli mi, �e...,

Nová Akropolis 1995

Pøíspìvky v rubrice �reflexe� v redakci procházejí pouze minimální jazykovou úpravou.

30

je opìt kom-plexnì a sys-tematicky zpra-cován a sou-èasnì slou�íjako platformapro hlubokéúvahy o aktua-litì a mo�némpøínosu Gilga-me�e pro èlovì-ka na�í doby,v ní� je mýtus,jen� kdysi na-plòoval svìtvýznamy, èastopova�ován zapøe�itek, a pøes-to stále skrytì pùsobí v rùzných podobách.Toto zamy�lení tvoøí logické vyvrcholení ce-lé práce, v ní� neustále zní struna naladìnájejím podtitulem, a poskytují nìkteré odpo-vìdi na palèivé otázky, je� pøi èetbì a pro-mý�lení Gilgame�e nutnì vyvstávají.

Publikace je uzavøena nìkolika Bala-bánovými básnickými kreacemi, je� za nítvoøí výsti�nou teèku. V samém závìru jeté� uvedena rozsáhlá bibliografie. Je tøebaocenit také velmi povedené ilustrace spolu-autorky knihy, doplnìné navíc pøesnýmiklínopisnými �titulky�. A� na nìkolik drob-ných nedostatkù a obèasné øádìní tiskaø-ského �otka je dílo vcelku zdaøilé i po formál-ní stránce, obsahovì je vysoce pøínosnéa mù�e slou�it za pøíklad dal�ím pracím za-bývajícím se podobnými tématy. Zvolenámetoda je nespornì �ádoucí, stejnì tak i pøí-stup obou autorù, který neustále zohledòujepokud mo�no v�echny souvislosti a pøitomnezabíhá do vyumìlkované uèenosti. Knihas pregnantním titulem Gilgame� je takspoleh l ivýmp r ù v o d c e mka�dému, kdopøi èetbì Eposucítí v zádechmrazení svévlastní zku�e-nosti.

nLudìk Vacín

Bohynì I�tar na ilustraciVeroniky Tydlitátové keknize Gilgame�.

svá úskalí, která mohou navodit dojem ja-kési nedota�enosti zvolené metody. V re-cenzované publikaci tak pùsobí zejménapráce s poznámkovým aparátem v Balabá-nových studiích, zatímco Tydlitátová po-známek neu�ívá.

Vlastnímu obsahu, struktuøe a vnitønívýstavbì knihy v�ak ji� nelze nic vytknout.Dílo je uvozeno struèným, ale velmi fun-dovaným zasvìcením ètenáøe do prostøedíbabylónského nábo�enství, co� vytváøí do-bré pøedpoklady pro dal�í výklad. Obèasnénepøesnosti v odborném asyriologickémnázvosloví jsou zále�itostí èistì formálnía mohou být snadno napraveny konzultacínapøíklad Encyklopedie starovìkého Pøed-ního východu, Praha 1999. Velkým pøínosempro pochopení celkových souvislostí jepøedev�ím srovnávací pøístup, který se pro-líná celou publikací a v této studii jsou topøedev�ím biblické paralely, ale i diametrál-ní odli�nosti od sumersko-akkadských ná-bo�enských pøedstav, které umo�òují ètenáøihlub�í vhled do pøedkládané problematiky.

Následující kapitoly komparují postavuGilgame�e a jeho niterný svìt s Odysseem,Prométheem, Jákobem a Buddhou. Tato naprvní pohled velmi nesourodá galerie ná-bo�ensky významných zjevù má s Gilga-me�em spoleèného daleko více, ne� bychompøedpokládali, a oba autoøi to dokazují v bri-lantních, nìkdy pøímo filosoficky ladìnýchúvahách. Tematizují jednotlivé shody i roz-díly, pøièem� se v�e neustále toèí okoloèlovìka, zápasícího za pøetì�kých podmíneko své místo ve svìtì, o smysl a cíl své exis-tence.

Dále jsou opìt kontextuálnì, detailnìa citlivì interpretovány �komparsisté� v dì-jovém scénáøi Eposu, jako hradby a mìsto,�eny a bohynì, zvíøata, démoni a obludy. Jejim po právu vìnována nále�itá pozornost,nebo� významnì spoluurèují celkový nábojskladby. Jejich výklad je religionisticky znaè-nì na vý�i a velmi pozitivnì pùsobí i jemnévyu�ívání nìkterých jungovských podnìtù.

Poté je pojednáno o �populárním� feno-ménu, jen� se nachází témìø v závìru Epo-su o Gilgame�ovi. Jde o potopu, která je zdev�ak vylo�ena preciznì a podrobnì a její�významové pole je hodnoceno s pøehledema za pou�ití rozsáhlého materiálu z jinýchnábo�enských a kulturních okruhù, co� sev recenzované publikaci ostatnì dìje tak-øka bez pøestání. Velmi dùle�ité je zejménasrovnání s biblickou tradicí.

V závìru knihy se dostává ke slovu témahrdinství, které je pro gilgame�ovskou my-tologii rysem vpravdì pøíznaèným. Problém

r e c e n z e

GILGAME�

Milan Balabán, Veronika Tydlitátová:Gilgame�. Mýtické drama o hledání vìè-ného �ivota.Nakladatelství Vy�ehrad, Praha 2002, 296stran. Doporuèená cena 298,- Kè.

Mezopotámské vyprávìní o putování Gil-game�e za tajemstvím nesmrtelnosti jedùvìrnì známé �iroké veøejnosti. Vìt�inaz nás byla ji� v lavicích základní �koly upo-zornìna na jeho mimoøádnou cenu jako�tojednoho z nejvìt�ích dìl v dìjinách lidskéhopísemnictví. Pouhá literární èi historickáhodnota Eposu v�ak ani zdaleka není tím,co ètenáøe k èetbì Gilgame�e neustále pøi-tahuje. Pøímo magická moc této skladby tkvív jejím v�elidském poselství, je� je schop-no oslovit a zasáhnout jakéhokoliv èlovìkana kterémkoliv místì a v libovolné dobì. Toje jistì i dùvodem, proè se odborníci stáleznovu vracejí k promý�lení a výkladu du-chovního odka-zu tohoto díla,pokou�ejí seo jeho zasazenído co nej�ir�íchs o u v i s l o s t ía sna�í se o jehoz h o d n o c e n ív kontextu na�e-ho a� pøíli� �od-k o u z l e n é h o �svìta.

Av�ak taková moderní interpretace gil-game�ovského pøíbìhu na na�em kni�nímtrhu a� doposud citelnì chybìla. Ètenáøskáobec mìla zatím k dispozici pøeklad LiboraMatou�e (Epos o Gilgame�ovi, Praha 1976)a dílèí výklady v dílech a studiích nìkterýchbadatelù. Nyní je jí pøedkládána publikace,která pohlí�í systematicky a ucelenì právìna �ivou výzvu Eposu, na Gilgame�ovokru�né pátrání po prameni vìèného �ivota.Èiní tak zpùsobem nev�edním, ale nanejvý�potøebným pøi hlubokém prùzkumu taknároèné a souèasnì blízké látky, jakou Eposje.

Autoøi knihy, dva pøední èe�tí religio-nisté, ji koncipovali jako soubor svých pù-vodních statí, je� se pravidelnì støídají a pøi-ná�ejí rùzné prùhledy do jednotlivých té-mat starovìké skladby. Tuto badatelskouotevøenost, která je nutná pøi práci s mnoho-strannì obtí�ným mytologickým textem, jetøeba ocenit na prvním místì. Je dùle�itápøedev�ím pro vy��í objektivitu diskuse, alei pro �ivost a spád výkladu. Má v�ak také

Nebeský býk na ilustraciVeroniky Tydlitátové keknize Gilgame�.

Ludìk Vacín(*1979) studujeteologii a religio-nistiku na Husit-ské teologické fa-kultì UniverzityKarlovy v Praze.

31

r e c e n z e

psychologienábo�enství

Pavel Øíèan: Psychologie nábo�enstvíPortál, Praha 2002, str. 325, cena 397 Kè.

Koneènì jsme se doèkali dlouho avizovanéknihy známého psychologa a odborníka napsychologické aspekty religiozity doc. Pav-la Øíèana. Její název Psychologie nábo-�enství odkazuje na její interdisciplinární ob-sah, ale pozor: èekáte-li suchou vìdeckoupublikaci, pak budete mo�ná pøekvapeni.Kniha je psána velmi ètivì a je zjevné, �e jemínìna spí�e jako populární uvedení dostudia nábo�enské psychologie a její me-todologie, ne� jako postgraduální vìdeckápublikace. �Smyslem této knihy�, pí�e doc.Ríèan hned na poèátku �je uvést ètenáøedo oboru seznámením se základními po-jmy, poznatky a metodami�. O to tedy auto-rovi jde a rozhodnì to není �patnì.

Øíèanova kniha se jistì stane nepostra-datelnou pøíruèkou nejen pro studenty reli-gionistiky a teologie, ale i pro v�echnyzájemce, kteøí by se chtìli nìco dovìdìto tomto oboru. Pøedev�ím pro ty z nich, kteøísami nemají hlub�í psychologické vzdìlání.Ètenáøe od poèátku upoutá, �e kniha je psá-na velmi pøehledným a ètivým zpùsobem.Øíèan je nespornì mistr pera a v krátkémtextu doká�e øíci a pøehlednì vysvìtlit mno-hé slo�ité problémy.

Osnova jeho knihy sleduje systém obec-né psychologie a autor ho ètenáøi peèlivìpøibli�uje: zaèíná od základního psycholo-gického pojmosloví (vnímání, my�lení, vùle,pamìt), pøechází k rùzným pøístupùm vý-kladu psychologie jako vìdy (biologickéteorie, teorie motivace, kognitivní teorie atd.)a dochází a� k vysvìtlování �irokých psy-chologických koncepcí. Zde pøedev�ím Sig-munda Freuda a C. G. Junga, ale do urèitémíry i Stanislava Grofa èi Ericha Fromma.Tato èást knihy pøedstavuje solidní uèeb-nici a didakticky je suverénnì zvládnutá.I kdy� lze oèekávat, �e odborníci mohou mítnutkání nìkteré její èásti pøeskakovat èizbì�nì prolistovat, upozoròuji: To právì bybyla �koda! Proto�e text, který v této knizepojednává o obecnì známých psycholo-gických skuteènostech, je na druhou stranubohatì protkán postøehy a ilustrativnímipoznámkami, které odkazují na mnohé i ménìznámé oblasti nábo�enské fenomenologie.Ty nejen mnohé vysvìtlují, ale také odha-lují nové inspirativní souvislosti.

Vyvrcholení knihy lze ov�em spatøovatv její závìreèné, páté èásti, která se na sedm-

desáti stranách podrobnì vìnuje speciál-ním otázkám psychologie nábo�enství. Za-jímavé a my�lenkovì inspirující je hnedúvodní pojednání o rùzných formách ná-bo�enského pro�ívání, kde autor hovoøío takových fenomenech spjatých s nábo-�enstvím, jako je úcta, strach, nadìje, víra,pokora, èistota atd. Na nì pak navazuje psy-chologickým výkladem o povaze mimoøád-ných nábo�enských pro�itkù, jako je napø.posedlost, transové stavy, modlitba jazyky(glosolálie) èi rùzné meditaèní stavy. Vevýkladu tìchto jevù jde autor do znaènéhloubky a pøipojuje k nim samostatné po-jednání o �psychotechnikách� umo�nu-jících jejich cílené navozování. Je zøejmé, �eautor zde mluví s velkou znalostí vìci, kte-rou získal studiem nejen klasických nábo-�enských systémù, ale i zkoumáním extrém-ních nábo�enských skupin typu sekt. Mlu-ví velmi fundovanì, bezpeènì a s pøehle-dem.

Dal�í speciální oblastí psychologie ná-bo�enství, do ní� se autor pou�tí, pøedsta-vuje oblast morálky. Velmi cenné je, �e Øíèanzde podrobnì rozebírá jinak psychologickytémìø pøehlí�ený fenomén svìdomí. Je snadjen �koda, �e se v této souvislosti nezmiòu-je té� o fundamentálních výzkumech on-togeneze morálního my�lení, jak je provádìlpøed zhruba tøiceti lety L. Kohlberg a C. Gil-liganová, a v návaznosti na ani o ontoge-netických teoriích psychologie nábo�enstvíJamese W. Fowlera èi Fritze Osera. Místonich rozvádí jemu jistì bli��í, ale pro bì�néhoèlovìka ponìkud nesrozumitelný popis Erik-sonovy teorie osmi stadií �ivota, která sicepøedstavuje psychoanalytickou �klasiku�,ale o její pøínosnosti pro ètenáøe jeho Psy-chologie nábo�enství lze ponìkud pochy-bovat.

Podobné tápání v dùrazech je snadmo�no cítit i v následujících kapitolách, kdeØíèan hovoøí o prùniku nábo�enské a psy-chopatologické fenomenologie. Zde bohu-�el zcela chybí odkazy na Frielingsdorfovy�fale�né pøedstavy� o Bohu, s nimi� je mo�-no se setkávat v psychoterapeutické i pas-toraèní praxi dnes a dennì, a té� v èásti po-jednávající o modifikaci nábo�enských pro-jevù pod vlivem psychopatologie se doc.Ríèan jen v náznacích dotýká problematikyporuch osobnosti, neurotických potí�í,oblasti látkových závislostí, nutkavéhochování èi poruch sexuální identitya orientace.

Jako�to psychoterapeut bych ov�emoèekával té� ponìkud �ir�í zábìr závìreènékapitoly, která pojednává o nábo�enství

jako psychoterapii. �koda, �e se zde autornezminuje alespon o nìkterých význam-ných proudech souèasné americké èi evrop-ské psychoterapie, které se vá�í na psycho-logii nábo�enství. Mám na mysli pøedev�ímv USA populární biblické poradenství(u nás èasto vydávaný L. Crabb) èi v Evro-pì roz�íøené smìry vycházející z herme-neutiky vázané na pøíjemce, napø. bibliodra-ma (L. Kolmann), hlubinnì psychologickývýklad Písma (E. Drewermann), èi u nás za-vádìnou hagioterapii. Jistì zajímavé, i kdy�ne nutné, by bylo pøipojit pojednání o ná-bo�enských aspektech Franklovy logote-rapie èi existenciální analýzy A. Längleho,pøípadnì pohovoøit i o vymezení vztahumezi psychoterapií a pastorací obecnì.

To jsou ov�em jen speciální nedostatky.Nelze pøehlédnout, �e jako celek pøedsta-vuje Øíèanova Psychologie nábo�enství nej-rozsáhlej�í shrnutí materiálu této oblasti,kterou u nás máme. Její pøínos spoèívá navícv takovém podání látky, které inspiruje

k domý�lenía zkoumání. Prolaika i odborníkaurèitì stojí za toji mít.

Na závìr jed-na poznámkak vydavateli: Jaku� jsem naznaèilvý�e, pøed pøí-padnou reedicíbych uva�ovalo roz�íøení názvu

na Úvod do psychologie nábo�enství, pøí-padnì na Uèebnice psychologie nábo-�enství, co� by lépe vystihovalo charakterpublikace. Skuteènou �psychologii nábo-�enství� se toti� nakladatelství Portál ne-podaøilo vydat ani na druhý pokus (po pub-likaci N. G. Holma z roku 1998). V tomtoohledu si je�tì budeme muset poèkat. Tøe-ba to vyjde potøetí.

n

Prokop Reme�

MUDr. et Mgr. náb. vìd Prokop Reme� (*1952) je gyne-kologem, psychiatrem, zabývajícím se psychoterapiízávislostí a hagioterapií, a lektorem psychodynamické-ho výcviku SUR.

32

p r á c e s t u d e n t ù

internetovéstránkys duchovnítematikou

Roz�íøení internetu bìhem posledního de-setiletí vedlo k tomu, �e �ádná vìt�í orga-nizace si nemù�e dovolit nemít vlastní in-ternetovou prezentaci. S tím, jak se technic-ké prostøedky dostaly blí� ke svým u�iva-telùm, roz�íøil se znaènì i poèet osob schop-ných vytváøet vlastní internetové stránky;a mo�nost vyu�ívat virtuální prostor zdar-ma dovoluje internetovou stránku pøipra-vit prakticky ka�dému. Tento vývoj vedek tomu, �e na tomto médiu dnes najdemeprezentaci v�ech významných spoleèen-ských fenoménù, tak�e odrá�í do znaènémíry stav spoleènosti nebo alespoò její èástia zrcadlí její potøeby a názory.

To se týká i nábo�enských smìrù, sku-pin i etablovaných církví. Nezøídka je to je-jich jediná mo�nost, jak oslovovat �irokouveøejnost, anebo vùbec informovat o svéexistenci. Témata, která nejsou dostateènìzajímavá pro klasická média (rozhlas, TV,tisk), anebo sluèitelná s posláním médií(manipulativní sekty èi hnutí, okultismus)se mohou �íøit po internetu v podstatì bezproblémù.

Prezentace na internetu má také tu vý-hodu, �e mù�e být v podstatì jednosmìrná.Stránka mù�e být pøipravena se zacílenímna urèitou skupinu u�ivatelù, mù�e vyvolá-vat urèité pocity a dojmy, které nemají s rea-litou nic spoleèného, a pøitom mnohdy

neexistuje mo�nost, jak si informace ovìøit.Tyto dùvody èiní z internetu zejména prominoritní nábo�enské skupiny atraktivnímédium, tak�e lze pøedpokládat, �e jej bu-dou ke své propagaci vyu�ívat.

Prùzkum, který jsem na internetu od 18.do 27. 2. 2001 provádìl, vycházel z tìchtopøedpokladù. Cílem bylo zjistit poèet a struk-turu nábo�enské nabídky na internetuv èeském jazyce. Pøedpokládal jsem, �e zpù-sob a poèet prezentací jednotlivých foremreligiozity budeme moci vyu�ít jako jedenz indikátorù oblíbenosti té které z nich. Ze-jména by to mìlo platit u tìch duchovníchsmìrù, kde je tì�ké mluvit o nìjaké formìèlenství a tedy i poètu pøíslu�níkù hlásícíchse k jednotlivým spoleènostem. Je ov�emjasné, �e pou�ívání tohoto média má sváspecifika a ze zji�tìných èísel nelze dìlatpau�alizující závìry.

Jako metodu jsem zvolil vyhledávání vevyhledávaèích v èeském jazyce pomocíslov: církev, sbor, bùh, duch, nábo�enství,víra a dále jsem provìøoval odkazy z tìchtostránek na dal�í spøátelené adresy. Do u�-�ího výbìru prezentací byly zaøazeny ty,u nich� bylo mo�no rozpoznat aktivní vztahk duchovním skuteènostem. To jsou stránkyprezentací sborù, spoleèenství, osobníchnázorù na duchovní zále�itosti, svìdectví,stránky s informacemi o nábo�enských tex-tech nebo duchovních tradicích, diskusnífóra, seznamky, poradny. Vyøadil jsem ko-merèní stránky nabízející duchovní literatu-ru, vìdecká fóra, dále stránky shroma�ïujícíinformace o nábo�enství, ani� by tyto infor-mace slou�ily k mo�nosti nábo�enství prak-

tikovat. Naopak jsem sledoval stránky s kri-tikou nábo�enství, èi jeho oficiální praxe.U v�ech stránek, které jsem zaøadil do svéhovýbìru, jsem si v�ímal kromì jejich identi-fikace (jméno a adresa) také autorství, kon-fesního zaøazení, úrovnì, obsahu a zamì-øení.

Podkladem pro hodnocení byla pøe-hlednost, vyu�itelnost informací, grafickáúroveò. Obsahovou stránku lze u nábo�en-sky èi duchovnì zamìøených informací po-soudit obtí�nì, proto�e jakkoli nesmyslnýèi nepravdìpodobný se nám jejich obsahmù�e zdát, jejich autor nás informujeo skuteènostech, ve které vìøí, nikoli o tom,co je obecnì pøijatelné. Hodnotil jsem tedyjen to, nakolik je obsah stránky koherentní,respektive zda odpovídá jejímu zamìøení.Charakter stránky jsem rozli�il v pìti kate-goriích:

Informativní � údaje o objektivních sku-teènostech: adresa sboru, místo a èas koná-ní pøedná�ek, meditací, odkazy;

informaèní - sdìlení o nábo�enských sku-teènostech typu �pøeèti si a uvidí��, textybez komentáøù, nechávající úsudek na ète-náøi;

interaktivní - diskusní fóra, poradny, se-znamky, stránky, do nich� je mo�nost aktiv-nì vstupovat a sdílet svoje názory, ptát seatd.;

svìdectví - pøíbìhy, osobní anga�ovanostautora, se zøetelným svìdeckým zabar-vením;

Pøíklady zajímavých stránek

Virtuální klá�ter. Na adrese http://www.mujweb.cz/www/klaster/ najde náv�tìvník na první pohled sympaticky vyhlí�ející stránkuSpoleèenství Kristova pokoje. Pøi bli��ím zkoumání se v�ak jeví jako ji� dlouho neaktualizovaná. Podle údajù autora klá�ter tvoøíspoleèenství bratøí a sester, které spojuje kromì víry v Krista modlitba �almù, ètení Bible (v jedné ze sekcí najde náv�tìvník podrobnýroèní plán èetby), Apo�tolské vyznání víry a modlitba Otèe ná�. Èlenové se také zavázali �íøit evangelium v �ivotì i po internetu.Jeliko� se mi nepodaøilo pøihlásit do internetové konference, na ní� se podle údajù klá�tera jeho èlenové scházejí ke spoleènýmdiskusím, a ani v sekci �Poøádané akce� jsem se o �ádné nedozvìdìl, byla nakonec nejzajímavìj�í sekcí �Knihovna�, kde lze najítodkazy na rùzné texty, a také �Poustevny�, kde si mù�ete pøeèíst slovo bratra Sávy, patrnì pøedstaveného klá�tera a autora projektu.Idea virtuálního klá�tera mne zaujala ji� proto, �e se jedná o neobvyklou kombinaci moderních komunikaèních prostøedkù s prastaroutradicí, na ni� autoøi odkazují. Takový projekt by také mìl umo�nit nalezení spoleèenství lidem, kteøí se jinak setkávat nemohou,a pøece stojí o intenzivní spoleèný �ivot. Je otázka, proè takový projekt ztroskotal a zda se spoleèný �ivot dá nahradit spoleèenstvímvirtuálním.

Na stránkách http://www.prayer.cz/ najdeme virtuální modlitební servis. Z úvodního prohlá�ení vyplývá, �e projekt vytvoøili dvadobrovolníci, kteøí chtìjí informovat o dìní ve svìtì z pohledu køes�anù a jejich potøeb, za které je potøeba se modlit. U�ivatelùm mátedy servis kromì køes�anského zpravodajství slou�it jako databanka konkrétních cílù, které jsou modlitbou dosa�itelné. Na stránkáchse také poøádá jakási soutì� o to, ze které zemì svìta by mìlo vyjít následující èíslo �Majáèku� , co� je sborník textù o situaci køes�anùv dotyèné zemi.

Zajímavý mù�e být také virtuální sbor Grano Salis (http://www.granosalis.cz/). Pomìrnì rozsáhlý portál s pøehlednou grafikounabízí náv�tìvníkùm diskuse na aktuální témata, jako napøíklad zda mají Spojené státy právo zabít Usámu Bin Ládina, dále recenzeèlánkù pøevá�nì anglických autorù , soubory ke sta�ení, veøejné modlitby, odkazy, zasílání Ranního zamy�lení na SMS, e-mail, etc.

33

p r á c e s t u d e n t ù

misijní - agitaèní stránky zøetelnì obsahu-jící výzvu èi výhrù�ku, co se stane (mù�estát), nebo naopak nestane, postaví-li seèlovìk na tu, èi onu stranu. A to jak explicit-nì vyjádøenou, tak i v pøípadì, �e byla skry-ta mezi øádky.

Proto�e stránky nesly v�dy více z tìchtocharakteristik, oznaèoval jsem je v�dy toli-ka, kolik jich bylo mo�no rozpoznat, ani� bypøiøazení jedné kategorie vyluèovalo jinou.

Prohledal jsem 322 stran, co� bylyv�echny stránky vyhovující daným krité-riím. Nejvíce bylo podle charakteru stránekinformativních - celkem 233, tedy více ne�dvì tøetiny. Stránek s charakterem infor-maèním bylo celkem 197, tedy více ne� po-lovina. Interaktivních stran 42, misijních 23a svìdeckých 18. Z toho mù�eme usoudit,�e internet je vyu�íván pøedev�ím ke sdìlo-vání vìcných informací o nábo�enství, kterélze sdìlovat i jinak, a nikoli k úèelùm, kteréjsou jedineèné v tomto zpùsobu komuni-kace, tj. k interaktivním úèelùm, jako jsouvirtuální sbory, konference atd. Málo je takévyu�íván ke sdìlení osobních svìdectvía misijních výzev.

Autorù bylo nejvíce typu spoleènost èispoleèenství - 117, potom sborových èifarních stránek - 92, stránek vytváøenýchsoukromými osobami bylo 86, celocír-kevních nebo nábo�enské spoleènosti 24a u tøech stránek nebylo mo�no rozhodnout,kdo je jejich autorem.

Co do úrovnì bylo �patných stránek 42.Vìt�inou to byly stránky nové religiozity(14), køes�anských 21, pøièem� se témìø

rovnou mìrou podílely rùzné církve a deno-minace.

Podprùmìrných stránek bylo celkem141. Z toho nová religiozita 36, buddhisté12, køes�ané celkem 82, z toho katolíci 22,Èeskobratrská církev evangelická (ÈCE)a Slezská církev evangelická augsburskéhovyznání 12, Církev èeskoslovenská husit-ská (ÈCSH) 8.

Prùmìrných bylo celkem 101, z tohokøes�ané celkem 63, z toho katolíci 14, evan-gelíci 13, dvì ze tøí pravoslavných stránek;jedna stránka svìdkù Jehovových (NSSJ),nová religiozita 17, buddhisté 12, dvì islám-ské a stránka �idovská.

Dobrých bylo celkem 39, z toho køes�an-ských 32, v tom katolických 11, ÈCE 5, jed-na islámská, nová religiozita 4, tøi adven-tistické.

Výborných stránek bylo pouze devìt.Z toho jedna islámská, jedna nové religio-zity, zbytek køes�anských. Mezi nimi ani jed-na katolická. Po jedné ÈCE, adventisté sed-mého dne, Bratrská jednota baptistù.

Podle konfesního zaøazení bylo nejvícekøes�anských stránek celkem 207, z tohonejvíce katolických 48, ÈCE 30, Køes�anskéspoleèenství 14, ÈCSH 12, nerozli�ení køes-�ané 59, jiní køes�ané 44. Stránek novýchnábo�enských hnutí bylo 60, buddhistic-kých 26, islámské 4, tøi satanistické, dvìNSSJ, stejnì tak ariánské a unitáøù, jednastránka �idovská.

Podle provedeného prùzkumu nejvíceinternetových stran vytvoøili køes�ané, co�je logické vzhledem k jejich organizovanostia misijnímu charakteru køes�anství. Druhé

Z nekøes�anské nabídky bude jistì zajímavá stránka Bohynì (http://www.bohyne.com/), pøibli�ující zejména �enám následujícítémata: Spiritualita orientovaná na Zemi, �enu, �enský Princip, Hnutí Bohynì ve svìtì, ekofeminismus, Èarodìjnictví jako evropskápohanská tradice, �enská Mystéria, Sexualita, Síla �eny. Kromì pøíbìhù a povídek o tom, jak se v konkrétním �ivotì síly �enskéhoprincipu projevují, se zde mù�eme pouèit jak - v pøípadì, �e jsme �eny - tuto energii v sobì objevit a kultivovat pomocí rituálù, tance,meditace.

Ponìkud extravagantní stránky Universe People (http://www.universe-people.cz/) na první pohled upoutají spoustou barevnýchobrázkù s portréty Je�í�e jako vystøi�eného z barvotiskových traktátù, jaké známe z Nábo�enské spoleènosti Svìdkù Jehovových èiz Církve Je�í�e Krista svatých posledních dnù; a také portréty vesmírných bytostí, od kterých autor osobnì pøejímá a nám tlumoèídùle�itá poselství. Autor Ivo Benda a dal�í - jak hlásá text na titulní stranì - se vyjadøuje k aktuálním tématùm a prosazuje zru�enípenìz. Tyto texty jsou psány s pouèením od pøátel z vesmíru, co� jsou A�tar �eran �vysoká duchovní bytost, velitel vesmírné flotily10 miliónù mateøských lodí s velitelstvím na vesmírné stanici �áre, a jeho pøátelé�. V�echny skuteènosti jsou podrobnì popsánya doplnìny ilustracemi èi fotografiemi kosmických lidí a jejich lodí. Tito stojí na stranì sil svìtla a chtìjí nám pomoci se obrátit k Bohu.Web obsahuje pøes 1 000 poselství zjevených pro v�echny lidi. Jsou zamìøena na boj sil temna, materialismu a negativních vibrací sesilami svìtla, na jejich� stranì stojí i vesmírní pøátelé v èele s A�tarem �eranem. Jak rozsáhlý materiál ke studiu stránky obsahují, simù�eme udìlat pøedstavu ji� z toho, �e hlavní menu má 46 polo�ek.Ka�dému, kdo chce nalézt internetovou prezentaci patnácti nejvýznamnìj�ích køes�anských církví a dal�ích samostatných sborùv ÈR, mù�eme doporuèit rozcestník Církve.cz (http://cirkve.cz/). Je to jedna ze stránek, která nám umo�òuje orientovat sev rozsáhlém materiálu s nábo�enskou tematikou. Aèkoli se jedná jen o odkazy na vlastní stránky církví a dal�ích køes�anskýchorganizací, je takový poèin jistì u�iteèný.

Vojtìch Tutr

nejpoèetnìj�í byly stránky nové religiozity,co� je ov�em mno�ina rùzných uskupení,vìt�inou volných spoleèenství, z nich� vìt-�ina není tak misijnì orientována jako jejichkøes�anské protìj�ky. Pro mne pøekvapivýbyl poèet stran s buddhistickým zamìøením,které svým poètem dosahují témìø poètustran ÈCE - druhé nejpoèetnìj�í køes�anskécírkve v ÈR.

Z uvedeného lze usuzovat, �e køes�an-ské církve jsou stále je�tì dominantnímnábo�enstvím, a to jak pozitivnì formulova-ným programem, tak i skrytì v myslích lidí.Polemika s nábo�enstvím na ateistických èisatanistických stránkách se toti� vymezova-la vùèi køes�anským pravdám víry, i kdy�leckdy deformovaným, a pou�ívala takékøes�anské pojmy a modely my�lení.

Specificky nové jevy jako virtuální klá�-tery èi sbory, diskusní fóra èi interdominaènírozcestníky svìdèí o tom, �e i lidé duchov-nì zamìøení vyu�ívají internet jako pro-støedek sdílení, i kdy� zatím ne pøíli� èasto.Dal�ím faktem je, �e mnoho stránek bylovytvoøeno nad�enci nebo lidmi bez znalostíproblematiky elektronického publikování,tak�e mnoho stránek mìlo podprùmìrnouúroveò a èasto nebyly dlouhou dobu aktu-alizovány, co� náv�tìvníky vìt�inou odradíod dal�ího studia obsahu.

nVojtìch Tutr

Ing. Vojtìch Tutr (*1971) je absolventem Dopravní fakul-ty Jana Pernera Univerzity Pardubice a studentem reli-gionistiky Husitské teologické fakulty UK. Pracujev o. s. Hestia jako editor internetoveho projektu Dobro-volnik.cz a externì spolupracuje na portálu Christnet.

34

MAGIE (NEJEN)ELEKTRONICKÉHO GURUA

Sektáøské rysy v evoluci médiíaneb hereze proti mluvenému slovu�Na poèátku bylo Slovo, to Slovo bylou Boha, to slovo byl Bùh,� praví se v Janovìevangeliu. Tvùrèí akt Bo�ího Slova... Ano,dùraz na co nejvìrohodnìj�í reprodukcimluveného slova byl jedním z hlavníchkoøenù lidské kultury. Nìkteøí byli pøímodemonstrativnì proti jakékoliv kodifikaciverbálního projevu.

Sokrates, jak známo, odmítal zapisovatsvé filozofické úvahy. Teprve Platón seodhodlal k záznamu dialogù se svýmuèitelem a polo�il tak i základní kámen svì-tové �urnalistiky - stal se de facto zakla-datelem jejího klíèového �ánru, interview.Tímto èinem se ale postavil proti jednéz my�lenek svého uèitele, ji� v�ak neopo-menul zaznamenat. (Nutno dodat, �e tedyzároveò oplýval ctností oznaèovanou dnesza novináøskou etiku.)

�Èlovìka, který nemá cennìj�í vìci ne�ty, které slo�il nebo napsal, pøièem� jedlouhý èas obracel sem a tam, slepoval jedohromady a zase rozebíral, lze jistì právemnazvat básníkem nebo spisovatelem øeèínebo koncipientem zákonù,� øíká Sokratesv Platónovì dialogu Faidros, pøièem� filo-zofa v komunikaèním slova smyslu pova�ujenapoøád za èlovìka neopakovatelné akceskrze mluvené slovo.

Køes�anství tento postoj èásteènì pøe-vzalo. S tím rozdílem, �e sokratovská komu-nikaèní norma se ji� nevztahovala na �mis-try�: Èetba Bible a její výklad nále�ely bratrupo tisíc let vlády øímské církve jen do rukouprofesionálù. Teprve kdy� vynález knihtiskuv polovinì patnáctého století umo�nil sku-teènì masové roz�íøení média zvanéhokniha, vypukla skuteèná komunikaèní he-reze.

Tak jako v pøípadì termínu sekta, i zdenalézáme obdobné atributy. Ka�dé dal�ímédium bylo jakýmsi pomyslným oddìle-ním od základního kmene pravovìrné komu-nikace, jí� bylo kontrolované mluvenéslovo. To Slovo, u nìho� �vy�kolené� uchoa uhnìtená du�e doká�í rozeznat, zda-li jdeo Slovo dobré, tvùrèí, nebo zlé, je� hrozíodlitím �ivotodárné mízy ze stromu rajskézahrady, kterou opeèovává Instituce. Pokudje nad Slovem ztracena kontrola, je to �pat-né. Kdy� pøibude obraz, je to ïábelské...

A zde je u� jen krok k chápání médiajako sekty v novodobém pejorativním slo-va smyslu. Zvlá�tì televize je ji� tradiènì(nejen) konzervativními kruhy køes�anské-ho svìta pova�ována za médium s démonic-kými atributy.

Kam èert nemù�e, nastrèí televiziV pøípadì kritiky televize se èasto vzácnìshodují intelektuální kruhy neteistickéhocharakteru se skalními pøedstaviteli svì-tových, a to zvlá�tì monoteistických nábo-�enství: Televize �kodí lidskému duchu i du-�i. Dùvodù bude hned nìkolik.

Vyjma revoluènì se rodící virtuální realityje televize médiem, které zamìstnává maxi-mum smyslového vnímání. Zrak i sluch jsounaráz vta�eny do chladnì záøící sklenìnéobrazovky, která v�ak èasto paradoxnìhorkým dechem útoèí barvitými scénami napøedstavy diváka. Ba co víc, ona jim pøímodiktuje jejich prostor. Zatímco v pøípadìknihy zùstává maximální rozpìtí pro audio-vizuální fantazii a pøi poslechu rozhlasu zbý-vá volné pole pùsobnosti je�tì pro obrov-ských 80% obrazové tvorby individuálnímysli, u filmu a televize je tento rozsah ji�pochopitelnì znaènì omezen. To je dùvod,proè vzdìlanci a umìlci oprávnìnì brojí pro-

ti tomu, �e tvoøivost televizního diváka jesterilizována.

Konzervativnì nábo�ensky orientovaníjedinci navíc v tomto atributu televize - a�ji� vìdomì, nebo podvìdomì - správnìspatøují zatím nejmaximálnìj�í zaujetí svýchoveèek masovì pøedávanou informací. Tutoti� duchovní nemohou stejnì jako v do-bách zlatého vìku køes�anské nadvlády ne-jen vybrat, ale ani nemají �anci ji vèas uvéstdo kontextu vìrouky i morálky své nábo-�enské obce.

Sám se svým MistremDal�ím ji� skuteènì více spirituálním ne�pøevá�nì ideologickým fenoménem je para-doxní vliv masového média na individua-litu pøíjemce mediální informace. Zatímco pøiposlechu rozhlasu mù�e být pøítomno i nìko-lik jedincù, kteøí se komunikaènì podporujínonverbálnì, v pøípadì knihy i televize jeosamocenost automaticky daleko vy��í. Tytam jsou doby, kdy televize splòovala na-opak svou socializaèní funkci. Dnes ji� neníjako v padesátých letech minulého stoletíjedna dvì kouzelné bedýnky v domì,u nich� se scházejí sousedé, ale pomalu sev ka�dém pokoji, vèetnì dìtského, nalézájedna. Zároveò právì rafinovanìj�í útok nasmysly prostøednictvím dokonalej�í tech-nologie výroby poøadu i jeho elektronicképrezentace je�tì více diváka pohlcuje a ja-kákoliv dal�í komunikace se stává stále ru-�ivìj�í.

Rozdíl mezi individualizaèním vlivemknihy a televize spoèívá pak v tom, �e knihaumo�òuje skuteènì mnohem lépe nefal�ova-ný kontemplativní spirituální pro�itek. Jed-nak není ètenáø nucen sledovat poøad vestejnou chvíli s paradoxnì stejnì zaujatou,by� zároveò fyzicky na stejném místì nepøí-

Médium masové komunikace jako spirituální fenomén

Luká� Doubrava

Jak charakterizovat spiritualitu? Jako víru v nadpøirozené jevy? Splynutí s Universem, tedy zapome-nutí na vlastní ego? Dùvìru ve Vy��í moc? Zá�itky mající bo�ské atributy prostupující skrze prostora èas? Ano, to v�e patøí mezi charakteristické jevy, jimi� lze popisovat pro�itek transcendentníhopøesahu. Anebo i jeho iluzi. To v�e objevíte v kouzelném svìtì médií takzvané masové komunikace,tedy knihou poèínaje a multimédii zatím konèe. Naleznete zde fenomény útoèící na lidské smyslyi du�i. Nìkteøí - tvùrci i konzumenti mediálních produktù - se cítí v tomto svìtì obèas bohy. Dal�í,kritici, zase zdvihají prst a varují doslova pøed ïábelskou mocí médií...

MAGIE (NEJEN)ELEKTRONICKÉHO GURUA

e s e j

35

tomnou masou, jednak mù�e dle potøebysvého svobodného ducha kdykoliv èetbupøeru�it a ponoøit se do vlastního rozjímání,co� diktát stále útoèícího televizního signá-lu neumo�òuje. (Situace se ponìkud teo-reticky mìní za pou�ití videorekordéru, aleprakticky je video v tomto smìru zanedbatel-né. - Kolik znáte lidí, kteøí si nahrávají v�e,co chtìjí, se zájmem shlédnout, a nejsou taksouèástí anonymní masy úèastnící se me-diální liturgie smyslù ve stejný okam�ik, èimají nutkání stejnì èasto jako u knihy pøeru-�ovat magická vlákna pavuèiny, je� dosvého støedu nasávají mysl èlovìka?)

Divák televize se tedy v duchu duchov-ního proudu New Age stává vlastnímpseudoguruem, který tøímá v ruce ovladaèa mnohdy ji� z desítek kanálù vybírá tu namíru �itou cestu k vlastnímu �osvícení�. Vechvíli, kdy v�ak roz�hne magické médium,dochází k opaènému procesu, ne� kterýpova�ují skuteènì duchovní smìry v�echa míst a dob za klíèový - místo obratu do-vnitø dochází k orientaci vnì. Ego není roz-pou�tìno vnitøní sebereflexí, ale je otupo-váno umìle zahlcenými smysly a navícmnohdy umocòováno programem, jen�potvrzuje �alebnou jedineènost a absolut-nost vlastního malého já.

Veøejná zpovìdniceOpakem efektu paradoxní individualizace seprostøednictvím novodobé televizní strate-gie nabízí iluze oèisty vlastního nitra. Vìt�i-na televizních stanic objevila kouzlo exhibi-cionismu �obyèejného� èlovìka. Zatímcomediální hvìzdy se skrývají pøed v�udypøí-tomnými teleobjektivy nechvalnì známýchpaparazzù, mediálnì jinak imunní lidé chtìjíbýt èasto o to více naka�eni virem nazýva-ným �mých pìt minut slávy�.

A tak televizní dramaturgové osnují nej-rùznìj�í diskusní poøady, kde s neuvìøitel-nou otevøeností na sebe lidé vy�vaní kupo-divu i ty nejintimnìj�í vìci, které by se døívestydìli øíci i svému zpovìdníkovi. (Navíckupodivu v dobì, kdy i zákony pøísnì støe�íochranu osobních dat). Ne náhodou protonìkteré poøady pøejaly reálie institutu nazý-vaného dnes katolickou církví modernì jakosvátost smíøení a dokonce i design studiíobèas vytváøejí po vzoru zpovìdnice. Veskuteènosti mají v�ak tyto poøady charak-ter jakéhosi veøejného vyznání, kde podob-nì jako u nìkterých novodobých køes�an-ských spoleèenství se lidé vyznávají zesvých pokleskù pøed celým shromá�dìnímostatních souvìrcù.

Efekt tìchto sebe-mrskaèských exhibic,kde domnìlými dùtka-mi se zdají být zvìda-vostí roz�havené po-hledy miliony divákù, jejen zdánlivì pozitivní.Vá�nivý odsudek jejichhøíchù sice vìt�inouochladí namodralé svìt-lo rybího oka obrazov-ky (co� je dobøe), ale nadruhou stranu je zdedivákem laciná cirku-sová identifikace za-mìòována za tolerancia vlastní bohorovnésmíøení. Bolestný osudmediálnì exhibujícíhoèlovìka je vìt�inou vy-tr�en z kontextu jehoostatního �ivota, co� jenavíc umocòovánoa manipulováno mode-rátorovým profesionál-ním pøístupem, jeho�hlavním úkolem je za-jistit divácký zájem -show.

Divák zároveò èasto získává pocit, �epokleslé èiny a patologie ka�dodenního�ivota jsou vlastnì nìèím zcela bì�ným.Mù�e tak docházet ke dvojímu protikladné-mu efektu: Buï zaène divák brát svou mo�-nou nebo domnìlou úchylku jako normu,s ní� je vlastnì teprve �in�, nebo toto ma-sové zobecnìní lidské �píny a ubohostiumocní v konzervativnì ladìných jedincíchje�tì vìt�í intoleranci ke svým bli�ním a po-tvrdí je v roli tìch jediných spravedlivých -ostatní svìt je zka�ený, já patøím mezi tyèisté...

Ïábelská Madona?Manipulace autoritativního jedince s dùvì-øivými následovníky je dal�ím charakteris-tickým sektáøským rysem v kritickém slovasmyslu, který lze vysledovat jak ve skupi-nách u�ívajících spirituálního jazyka, tak vespoleènostech, je� tohoto koloritu k dosa-�ení svých cílù - moci, slávy a penìz - pri-márnì neu�ívají. Televize pùsobení tako-vých jedincù jen umocòuje. Navíc skrytézákonitosti tohoto média zvy�ují automa-ticky i popularitu takových lidí, kteøí bynormálnì nemìli dost silnou motivaci k pro-sazování svého image na veøejnosti.

Není náhodou, �e kategorii profesionál-nì spirituálnì ladìných manipulátorù, kteøí

pùsobí na davy i bez pou�ití média, televizevyhovuje. Vidíme to jak u nejrùznìj�íchkøes�anských nábo�enských skupin v USA,kdy se nábo�en�tí vùdcové z televizníchkanálù mnoha stanic sna�í uchvátit své di-váky prostøednictvím nejrùznìj�ích spiri-tuálních show, tak i u katolické církve (je�jinak nemá moc velký úspìch s tímto mé-diem), a to prostøednictvím pøímých pøenosùnedìlních bohoslu�eb. M�e, která nejvícez praktik církve pùsobí na smysly, nacházíèásteènì svou odezvu i zde.

Mediálnì úspì�ní manipulátoøi �civil-ního� charakteru - vystupující na obrazovcev roli tìch, kteøí pochopili, �e v pøijetí jejichl�í, polopravd a iluze nerozhoduje jen váhaargumentu, ale mnohdy v prvé øadì právìjejich image - musí èasto pøekonávat navícbariéru televizního moderátora, který má býtjakýmsi filtrem pro nekontrolovatelnou ex-hibici spoleèensky vlivných lidí. Opravdu�ikovný manipulátor v�ak pøekoná i tutobránu a naopak ji vyu�ije ve svùj prospìch.

Zatímco takovýto filtr mají vìt�inoupolitici, u hvìzd z oblasti show-businessujde o vliv zcela nekontrolovatelný. Andìl-ská tváø a pro køes�anskou morálku høí�néatributy. Snad nejreprezentativnìj�ím je-dincem, pro své jméno a videoklipové vy-u�ití (dle katolické církve zneu�ití) køes-

Pravidla pro lidské chování byla mediálnì kodifikována. Napøí�tìbude muset být smysl tìchto slov znovu a znovu aktualizován.

Kresba: Gustav Doré.

e s e j

36

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

Èíslo 2/2002 vychází 17. èervna 2002

Vydává DINGIR, s.r.o.,Jankovcova 31, 170 00 Praha 7

tel: 02/ 8387 2223; fax: 02/ 8387 2222e-mail: dingir@dingir.czinternet: www.dingir.cz

�éfredaktor:PhDr. Zdenìk Vojtí�ek

tel: 02/ 8387 2222e-mail: vojtisek@dingir.cz

Redakèní rada:Martina Dvoøáková, Jiøí Koubek

doc. Tomá� NovotnýMUDr. Prokop Reme�doc. Ivan O. �tampach

Fotografie na obálce: archiv DingiruGrafický návrh: Richard Bobùrka

Zlom: Zdenìk Vojtí�ekOsvit: CDS - Petr Jandík

Tisk: VS ÈR, Praha 4

Cena: 39,- Kè / 40,- Sk

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné, P.O. BOX 141Antala Sta�ka 80, 140 21 Praha 4

tel: 02 / 6100 6608; 6100 6609fax: 02 / 6100 6563; e-mail: send@send.cz

http://www.send.cz

ISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30. 3. 1998

d o k o n è e n í

�anských symbolù, je v této oblasti americ-ká zpìvaèka Madonna.

Televize pod vlivem rudého Marsu,nebo v roli obìtního beránka?Nejèastìj�ím tématem, které má �dokazovat�ïábelské pùsobení televize, je takzvané te-levizní násilí. Bylo o nìm ji� mnoho øeèeno,�ádná ze studií v�ak vìdecky nedokazuje,�e brutální jednání hrdinù televizních krvákùzapøíèiòuje stále se zvy�ující agresivitu lidí.Pøesto zvlá�tì rodièe kriminálnì jednajícíchdìtí nebo uèitelé �ákù �ikanujících své spo-lu�áky dávají vinu právì televizi. Z televizese tak stává laciný obìtní beránek, kterémuje pøièítána vina za svádìní dìtí a mláde�ena scestí. Èím více selhávají spoleèenskémechanizmy, tím vìt�í trnová koruna sekolem televize splétá.

To, �e televizní násilí podporuje tenden-ci lidí k fyzickému øe�ení konfliktù, je v�akvíce ne� pravdìpodobné. Na druhou stranuzaznívá i protiargument, �e divák si svoupøirozenou míru agresivity mù�e vybít právìpøi sledování fiktivního støetu. Buï jak buï,dùle�itým je, zvlá�tì pro dìti, zda-li se násilív poøadu prezentuje na stranì dobra, nebozla. Zda má smysluplný úèel, nebo jde jeno druh anatomicky detailní krvavé zábavybez kontextu. Bez nìho by se dìjiny opìtopakovaly: Øímská øí�e demonstrovala svùjrozklad snad nejvíce právì v arénách gladiá-torù...

n

Luká� Doubrava (*1972) je redaktorem Uèitelskýchnovin. Pøedná�í �urnalistiku na Vy��í odborné �kole pub-licistiky v Praze.

USA nedùvìøuji. Ale také nemám �ádnoutouhu tam jet. Pøesto�e vìt�ina mé rodiny�ije v USA, nejezdím tam. Radìji pøijedu sem.Praha je nádherná.

Jaký máte nyní postoj ke své minulosti?

Sheela Birnstielová: Mám ho stejný jakodøíve. Mìla jsem ráda svou minulost, mìlajsem z ní potì�ení, mám na ni krásné vzpo-mínky a jsem za ni vdìèná. Hodnì jsem senauèila.

Litujete nìèeho? Udìlala byste dnes nìcojinak?

Sheela Birnstielová: Nelituji nièeho v minu-losti, nelituji nièeho v souèasnosti a jsem sijista, �e nebudu nièeho litovat ani ve svébudoucnosti. Cokoli jsem udìlala, bylo promì správné. Nic bych nemìnila. Kdybychmìla mo�nost to udìlat znovu, udìlala bychto úplnì stejnì. Jsem ��astná se svou minu-lostí, jsem na ni hrdá a mohu vám øíci, �etakové �tìstí má jen jeden z miliónu.

Máte dva domy, ve kterých �ijí posti�enílidé spolu s vámi. Jaký zpùsob terapieu�íváte?

Sheela Birnstielová: Posledních dvanáctlet pracuji s posti�enými lidmi. Zaèala jsemtuto práci na poèest mých rodièù. Nabízímposti�eným lidem, aby mìli normální rodin-ný dùstojný �ivot v mém domì. Moji pa-cienti nejsou izolováni. Dveøe mé lo�nicejsou otevøeny ètyøiadvacet hodin dennìa kterýkoliv pacient mù�e kdykoliv ke mnìpøijít. Moje pracovna je pøímo uprostøedna�eho spoleèného obývacího pokoje. Ka�-dý z mých pacientù se na mì mù�e dívat,jak pracuji, a mù�e se podílet na mé práci tímzpùsobem, jakého je schopen. n

ð Dokonèení rozhovoru ze strany 27.ð Dokonèení z pøedchozí strany.

Mariánská zjevení nejsou v dìjinách novým fenoménem.Nápadný je ale jejich velký výskyt v posledních deseti-letích i míra pozornosti, kterou vzbuzují. Aèkoliv sek nim katolická církev ve svých oficiálních vyjádøeníchstaví zdr�enlivì, jsou pro øadu lidí zásadním zpùsobemdùle�itá. Jaká je jejich souvislost s jinými zá�itky, o nich�øada lidí mluví jako o zjeveních a které mají své skalnínásledovníky i odpùrce? A jaké jsou pøíèiny pozornosti,která se jim vìnuje, a nìkdy dosahuje a� podoby závis-losti? Na jakou potøebu moderního èlovìka odpovídají?

Tyto �ir�í souvislosti jsou dùle�ité k chápání dne�ní nábo�enské scény. Proto jim budevìnováno téma èasopisu Dingir 3/2002.

NA PØÍ�TÌ

Klub pøátel �idù

Jaroslav Elijáhu Sýkora, Th.D.Teologická fakulta Jihoèeské university,

Knì�ská 8, 370 01 Èeské BudìjoviceTel.: 038-7773517 (0604678505)

http://www2.tf.jcu.cz/~sykorae-mail: sykora@tf.jcu.cz

poøádá a zve vás na

T Ý D E N S   B I B L Ípro vysoko�koláky

Zajímá�-li se o biblistiku a chce�-li s námizùstat celý týden, jsi zvááán(a)!!

Místo: Omlenièka u Kaplice v ji�níchÈechách (cca 40 km od Èeských Budìjo-vic), klubovna YMCA (bývalý dìtskýdomov), èp. 44.Kdy: 30. 6. - 7. 7. 02Cena: cca 600, - KèVede: Jaroslav E. Sýkora, ThD.Sebou: spacák + karimatku, Bibli, psacípotøeby, pøezùvky.

38

Oxfordské testy schopností (døíve: Oxfordské testy osobnosti) nabízí nyní pracov-nice pra�ského Dianetického centra i chodcùm na ulici. Foto: Jiøí Koubek.

Stoupenci indického duchovního uèitele �rí Èinmoje otevøeli v Praze dal�í prodejnusítì Madal Bal s náøadím, domácími potøebami a dárky. Foto: Jiøí Koubek.

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe,pozorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�letse nad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo

se k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIRovlivòuje jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímtocílem nabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci poro-zumìt oblasti, která je od pradávna neodmyslitelnousouèástí �ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nez-mapovanou krajinou. tn

Dal�í veøejné semináøe Spoleènosti pro studium sekta nových nábo�enských smìrù: 20. 9. 2002 (Kvakeøi, host:Eugen Schart); 18. 10. 2002 a 29. 11. 2002 (témata je�tìnejsou stanovena); v�dy od 10 h. v Pastoraèním støediskupøi Arcibiskupství pra�ském, Kolejní 4, Praha 6.Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enskýchsmìrù, Jankovcova 31, 170 00 Praha 7, hodiny pro veøej-nost: ètvrtek 15,30 - 17,30, tel/fax: (02) 8387 2222, e-mail:sssnns@volny.cz, internet: www.sekty.cz; poboèka Brno,Gorkého 2, 602 00, hodiny pro veøejnost: ka�dé 1. a 3.pondìlí v mìsíci 16,00 - 18,00, tel: (05) 4124 8780, e-mail:sssnns.brno@post.cz; Poradna o nábo�enských sek-tách, HTF UK, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4, tel.: (02)433 386, linka 37. Obèanská poradna Jihlava, Palac-kého 50, Jihlava, úøední hodiny: èt 15,00 - 17,00, tel.:(066) 733 0164 nebo (0604) 928 733, e-mail: poradcex@centrum.cz.

POZVÁNÍA KONTAKTY

Moderní a výstavní �kolící støedisko vybudovala firma EuroSymp Center, a. s.,v pra�ských Jinonicích pro Nábo�enskou spoleènost Svìdkové Jehovovi. Kapacitabezbariérového sálu je 928 míst. Foto: Jiøí Koubek.

39

Naslouchejte slovùm Velké Matky, která za dávnýchèasù byla zvána Artemis, Astarté, Dione, Melusina,Afrodita, Ceridwen, Diana, Arionrhod, Brigid a mnohadal�ími jmény:

�Kdykoliv máte potøebu nìèeho, jedenkrát domìsíce, a nejlépe, kdy� je mìsíc v úplòku, sejdìtese nìkde na tajném mís-tì a uctívejte Mì v du-chu Královny v�ech mou-drých. Budete osvoboze-ni od otroctví a na zna-mení va�í svobody buï-te nazí pøi svých rituá-lech.

Zpívejte, hodujte, tan-cujte, hrajte a milujte se,v�e v Mé pøítomnosti,proto�e Má je extáze du-cha a Má je také radostna zemi. Proto�e mýmzákonem je láska kev�em bytostem. Moje jetajemství, které otevírádveøe mládí a mùj je po-hár vína �ivota, který jeCeridweniným kotlem,jen� je svatou èí�í ne-smrtelnosti. Dávám po-znání vìèného ducha a posmrti dávám mír a svobodu a setkání s tìmi, kteøí�li pøed vámi. Nevy�aduji poèin obìtí, nebo� vìzte,�e Já jsem matka v�ech vìcí a Má láska se vylévána zemi.

Sly�te slova Hvìzdné Bohynì, v prachu z Jejích�chodidel se rodí nebesa a Její� tìlo obklopuje vesmír:

Já, Je� jsem pøekrásnou zelení zemì a bílým mì-sícem mezi hvìzdami a mystérii vod, volám Tvoudu�i, aby povstala a pøistoupila ke Mnì. Nebo� jájsem du�e pøírody, která dává vesmíru �ivot. Ze

Mne povstávají v�echnyvìci a do Mne se zase musínavrátit. A� je mé uctívánív srdci, které se raduje,nebo� vìz - ve�keré aktylásky a potì�ení jsou Mý-mi rituály. A� se krásaa síla, moc a soucítìní, dùs-tojnost a pokora, smíchi úcta nacházejí uvnitøTebe. A Ty, kdo� usiluje�o Mé poznání, vìz, �e Tvéhledání a touha Ti nepo-mohou, pokud nepochopí�Tajemství: jestli�e to, cohledá�, nenachází� uvnitøsebe, nikdy to nenalezne�venku. Nebo� vìz, �e jájsem s Tebou byla od po-èátku a Já jsem to, èehodosahuje�, kdy� pøestáváTvé tou�ení.

Tato slova jsou pradávnou hymnou a jednou z nej-známìj�ích hymen èarodìjek a vyznavaèù Bohynì.Neví se, kdo je pùvodním autorem, kdy pøesnì vznik-la ani jak pùvodní forma znìla, ale tato slova jsouhluboce vryta do morfického pole nesèetným reci-továním Výzvy Bohynì pøi Jejích rituálech po staletí.

VÝZVA BOHYNÌ

Pøelo�eno z verze podle Starhawk, Encounters with Power, Authority, and Mystery, Harper & Row Publishers, 1987http://bohyne.cz.tripod.com/bohyne/id26.htm. V redakci jen minimálnì upraveno.

WWW.BOHYNE.CZ�Toto fórum je posvátným setkávacím prostorem pøede-v�ím pro �eny, ale jsou vítáni také mu�i, kteøí doká�ívstoupit s citlivostí a úctou. Bohynì pro nás �eny nenífilosofií, je to na�e vnitøní síla, na�e tvoøivost, na�e du�e,

tìlo, sexualita i na�e spojení s Pøírodou a vesmírem. Bo-hynì se v nás ozývá, kdy� rodíme dìti, kdy� peèemechleba, kdy� køièíme hnìvem, který tryská z na�í pod-staty, kdy� cítíme zemi pod bosými chodidly...�

http://forum.onecenter.com/bohynecz/

Afrodíté.Foto z knihy Elizabeth Hallamové,

Bohové a bohynì, Kni�ní klub & Balios, Praha 1998.