důsledku změn RVP ZV se upravuje text v těchto kapitolách · V rámci uvedených institucí využíváme nabídky pro proškolování a další vzdělávání pedagogických pracovníků

Příloha č. 2 Dodatek, který vychází ze změn v RVP ZV k 1. 9. 2016

1

V důsledku změn RVP ZV se upravuje text v těchto kapitolách:

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2.1Historie školy

Základní škola Duhová cesta, s.r.o. vznikla v roce 2010 v obci Chomutově jako alternativa ke

státním školám. Nabízí výuku v menším počtu žáků ve třídách. Cílem školy je vytvářet pozitivní klima

pro vzdělávání každého žáka a jeho seberealizaci. Škola se snaží vytvářet příznivé sociální,

emocionální a pracovní klima založené na účinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách

výuky.

Výuku zahájila 1. 9. 2010 otevřením prvního a druhého ročníku v prostorách Domu dětí a

mládeže v Chomutově. V červenci 2011 se přestěhovala do budovy bývalé základní školy v Havlíčkově

ulici, kde sídlí dosud.

Na jaře 2012 byla v rámci zařízení zřízena mateřská škola, ta zahájila činnost v září 2012.

V září 2013 v prostorách školy zahájily činnost školní kuchyň a jídelna.

2.6Charakteristika žáků

Absolventem školy je žák se zdravou sebedůvěrou, schopný otevřené komunikace a

spolupráce, který uplatňuje vlastní reálné sebehodnocení.

Vzhledem k menší kapacitě žáků ve třídách může škola lépe uplatňovat variabilnější

organizaci a individualizaci výuky podle potřeb a možností žáků a využívat vnitřní diferenciaci výuky.

Do výuky je zařazována řada herních aktivit, skupinovýcha projektových prací.

V průběhu vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní

pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a

podle svých možností se aktivně podílet na životě společnosti.

2.10 Spolupráce se školskými poradenskými institucemi a dalšími

subjekty

Škola průběžně spolupracuje s dětskou Menzou ČR a Centrem nadání. Ve spolupráci s těmito

institucemi pořádá Dny her, při kterých mohou rodiče nechat diagnostikovat své děti.

Úzce škola spolupracuje s PPP Chomutov a Kadaň při tvorbě individuálních plánů pro žáky,

v případě nutnosti, při řešení vzdělávacích a kázeňských problémů.

V rámci uvedených institucí využíváme nabídky pro proškolování a další vzdělávání

pedagogických pracovníků.

Rovněž škola spolupracuje s Policií ČR a dalšími institucemi, které svou činností přispívají k naplňování

cílů vzdělávání a podpoře rozvoje žáků.


2

3.4 Zabezpečení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností

nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí

podpůrných opatření. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti

člení do pěti stupňů.

Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského

zařízení na základě plánu pedagogické podpory – PLPP.

Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského

poradenského zařízení. Na základě tohoto doporučení pak škola zpracovává IVP. Na úrovni IVP je

možné na základě doporučení odborného pracoviště v rámci podpůrných opatření upravit očekávané

výstupy stanovené ŠVP, případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi

vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich

osobního maxima.

K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými

opatřeními od třetího stupně. Části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit

jinými obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného

vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje možnostem žáků.

V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou

části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace

vzdělávacích oborů.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být

v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazovaná do IVP na doporučení ŠPZ

speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Časová dotace je poskytována z disponibilní časové

dotace.

Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením jsou zohledňována jejich specifika:

- problémy v učení – čtení, psaní, počítání

- nepřesné vnímání času

- obtížné rozlišování podstatného a podružného

- neschopnost pracovat s abstrakcí

- snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou

- problémy s technikou učení

- problémy s porozuměním významu slov

- krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost

- nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a

vnímat souvislosti

Při vzdělávání žáků s SPU či rizikem jeho rozvoje se uplatňují základní podpůrná opatření:

- respektování aktuální úrovně čtenářských dovedností (např. nechat dítě slabikovat)

- omezení hlasitého čtení; volba textu dle úrovně čtení, procvičení obtížnějších slov předem

- procvičování orientace v textu

- respektování pomalejšího tempa, nehodnocení toho, co žák nestihl, krácení požadovaných úkolů

- při opisu a přepisu průběžná kontrola, zda žák správně čte předlohu

- při opravě diktátu poskytnutí delšího času na kontrolu, pomoc žákovi se čtením


3

- v písemných testech volba jednoduchých kratších zadání, pomoc s četbou instrukcí; ověření, zda

žák rozumí instrukcím

- upřednostnění ústního ověřování, doplňovacích cvičení

- v naukových předmětech využívání sluchových postupů (hlasité čtení, diktafon, audiozáznamy,

počítač, práce s tablety a s interaktivní tabulí..)

- citlivé upozornění na chyby (ne: máš to špatně, ale: oprav si..)

- multisenzorický přístup – zapojení co nejvíce smyslů v kombinaci se slovem, pohybem, rytmizací

- nesrovnávat s ostatními spolužáky (ne výkonnostní tabulky)

- pomáhat dítěti přijímat omezení, které porucha přináší

- podpora nejen výkonu, ale i snahy, drobných dílčích úspěchů

- přizpůsobení délky a náročnosti DÚ obtížím dítěte

- vyjádření podpory, nabídka pomoci, zjištění reedukace

- možnost používání pomůcek (čtecí okénko, záložka s výřezem, přehledy učiva…)

Podpůrná opatření v oblasti obtíží chování:

- spolupráce

- předvídání problémů, které dítě může mít

- opakování pokynů

- časté chválení dítěte

- předvedení pravidel

- rozdělení úkolů do menších celků, které žák zvládne

- poskytnutí únikové cesty (např. klidného místa)

- udržení přiměřené hladiny stimulace (nabídka řady alternativních činností)

- dodržování předem známého rozvrhu

- jasné vymezení očekávání

3.4.1. Zabezpečení vzdělávacích potřeb žáků s podpůrným opatřením v I.

stupni

Jedná se o žáky, kteří vykazují mírné či přechodné obtíže ve vzdělávání, které lze zvládnout mírnými

úpravami v režimu výuky a školní přípravy. Jejich navržení, realizace a vyhodnocení je v kompetenci

školy.

Východiska pro nastavení podpory:

- pozorování žáka v hodině,

- rozhovor se žákem či zákonným zástupcem

- ústní prověřování znalostí a dovedností

- písemné zkoušky

- analýza procesů, výkonů a výsledků činností (s důrazem na kvalitativní rozbor)

- didaktické testy

- portfolio žákovských prací

- kvalita spolupráce dítěte, jeho motivace ke školní práci

- reflexe rozboru výsledků žákovy práce a hodnocení

- analýza domácí přípravy žáka a dosavadního pedagogického přístupu


4

V první fázi škola využije podpůrných opatření v rovině přímé podpory individualizované pomoci

učitelem ve výuce.

Podpůrná opatření v rovině individualizované pomoci učitele:

- úpravy v organizaci práce se žákem

- úpravy metod výuky

- úpravy způsobu hodnocení žáka

- poskytnutí pomůcek pro vzdělávání, které nevyžadují další finanční prostředky

Pokud přímá podpora ve výuce nebude postačovat, škola přistoupí k vytvoření Plánu pedagogické

podpory (PLPP). Ten sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu ve

spolupráci s výchovným poradcem a vyučujících, kteří se podílejí na vzdělávání žáka.S plánem je

seznámen žák, zákonní zástupci žáka, všichni vyučující a další pedagogičtí pracovníci podílející se na

provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP všichni potvrdí svým podpisem.

Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními průběžně vyhodnocuje.

V případě potřeby třídní učitel za metodické podpory výchovného poradce PLPP průběžně aktualizuje

v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení

poskytování podpůrných opatření výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou

k naplnění stanovených cílů. Pokud jsou dostatečná, pedagogičtí pracovníci dále pokračují v jejich

realizaci a úpravách dle potřeb žáka. Pokud zvolené strategie nepovedou k pozitivním změnám

v práci se žákem, výchovný poradce doporučí zákonným zástupcům žáka využití poradenské pomoci

školského poradenského zařízení.

Plán pedagogické podpory obsahuje:

- charakteristiku žáka a jeho obtíží: silné, slabé stránky, popis obtíží, pedagogická, případně

speciálně pedagogická diagnostika s cílem stanovení úprav ve vzdělávání žáka, aktuální

zdravotní stav, další okolnosti ovlivňující nastavení podpory

- stanovení cílů rozvoje žáka plánem podpory

- podpůrná opatření ve škole: metody výuky a jejich specifikace, organizace výuky, hodnocení

žáka, pomůcky, požadavky na organizaci práce učitele/ů

- podpůrná opatření v rámci domácí přípravy

- podpůrná opatření jiného druhu: zohlednění aktuální zátěžové situace v rodině či škole -

vztahové problémy, postavení žáka ve třídě apod.

- vyhodnocení účinnosti PLPP- posouzení cílů podpory a jejich naplnění

- informace o seznámených osobách

- případně informace o předání plánu školskému poradenskému zařízení

Důležitá je spolupráce se zákonnými zástupci žáka. Role zákonných zástupců:

- podpora žáka v oblasti domácí přípravy na základě konzultace s vyučujícím

- zajištění základních podmínek pro úspěšnou domácí přípravu (přiměřený denní režim, klid na

domácí práci, organizace pracovního místa)

- emoční podpora žáka při zvládání nároků školy

- spolupráce při vyhodnocování podpůrných opatření

- nastavení kontrolních mechanismů pro práci s žákem

- posílení motivace žáka


5

3.4.2. Podpora v podobě vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu

V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, výchovný

poradce doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení. Škola

bezodkladně předá PLPP tomuto zařízení.

Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího plánu

(IVP), zákonný zástupce podá žádost (spolu s doporučením ŠPZ) o vzdělávání dle IVP. Ředitelka školy

žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP.

Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci

odpovídá výchovný poradce. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími dotčených předmětů.

Podklady kontroluje výchovný poradce a konzultuje je se školským poradenským zařízením.

IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení.

S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka. Zákonný zástupce stvrdí

seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu, ostatní zúčastnění IVP podepíší.

Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně

vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory výchovného poradce

IVP průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka.

Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování IVP. Pokud jsou daná opatření

dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

Individuální vzdělávací plán žáka obsahuje:

- Identifikační údaje žáka a jeho obtíží: silné, slabé stránky, diagnostika s cílem stanovení

úprav ve vzdělávání žáka, aktuální zdravotní stav, další okolnosti ovlivňující nastavení

podpory

- stanovení cílů jednotlivých předmětů- dlouhodobých a krátkodobých

- formy a metody výuky – názor, materiální, manipulační a demonstrační pomůcky

- materiální podpora –kompenzační pomůcky, speciální učební pomůcky, učební texty,

programy..

- hodnocení žáka

- způsob spolupráce s rodinou – konzultační hodiny, mail…

- podíl žáka na realizaci – návštěva reedukace, péče o svěřené pomůcky…

- finanční zajištění – zdroje a určení výdajů

- informace o pracovníku ŠPZ, který na tvorbě IVP spolupracuje

- podpisy

Na základě doporučení školského poradenského zařízení od třetího stupně podpory je pro tvorbu IVP

využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Ta se rozpracuje pro

konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Obsah minimální doporučené

úrovně, která je stanovena RVP ZV pro 3., 5. a 9. ročník je součástí školního vzdělávacího programu

ve formě přílohy. IVP může být během školního roku upravován podle potřeb žáka.


6

3.4.3. Podpora pro nadané i mimořádně nadané žáky

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky

vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních,

uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. v platném znění považuje žák,

jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností

nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo

sociálních dovednostech.

I. stupeň podpůrných opatření v oblasti nadání zajišťuje podporu pro žáky, kteří jsou potencionálně

mimořádně nadaní (čekají na potvrzení ŠPZ) nebo se u nich mimořádné nadání nepotvrdí, ale přesto

vykazují oproti vrstevníkům zvýšené nadání v určitých oblastech.

Formy podpory:

- individuální přístup

- využívání alternativních meto a forem práce

- obohacování učiva (v rámci RVP)

- umožnění samostatné práce v hodinách a alternativních domácích úkolů

- využívání formativního hodnocení žáka (dle jeho vstupní úrovně)

- respektování aktuální úrovně znalostí a dovedností

- omezení opakování již zvládnutého učiva

- vkládání do výuky učiva doplňujícího a rozšiřujícího

- uplatňování pestrých didaktických přístupů ke zpracování a tlumočení učiva

- volba práce s doplňkovými zdroji

- podpora samostatné žákovské práce v oblasti práce s informacemi

- umožnění vlastního pracovního tempa (rychlejší, pomalejší – k hlubšímu propracování úkolu)

- tolerování projevů plynoucích z nedostatečné zátěže

- respektování vlastních způsobů řešení problémů

- nabídka úloh na rozvoj kritického myšlení a tvořivosti

- podpora samostatného řešení problémů

- vytvoření prostoru pro vlastní prezentaci dítěte

- nabídka zájmových kroužků a podpora rozvoje spontánních zájmů

- nabídka a podpora účasti v soutěžích a olympiádách

- poskytování přímé i nepřímé informace (o dalších zdrojích a specializovaných institucích)

k tématům nadání a podpora rozvoje nadání (žáka i jeho rodiny)

Využití pomůcek:

- alternativní učebnice a pracovní materiály

- encyklopedie, odborná literatura

- didaktické, deskové a karetní hry

- speciální výukové počítačové programy

- soupravy pro přírodovědné pokusy a pozorování


7

Postup a průběh tvorby PLPP pro nadané a mimořádně nadané žáky

Při zjištění nadání a mimořádného nadání žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele

a výchovného poradce. Učitel daného předmětu je odpovědný za vytvoření PLPP žáka. Plán vytváří

s metodickou podporou výchovného poradce. Na tvorbě PLPP se účastní i vyučující dalších

předmětů, kde se projevuje nadání žáka.

S plánem podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce, všechny vyučující a další pedagogické

pracovníky podílející se na provádění plánu. Jmenovaní seznámení potvrdí popisem.

Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními průběžně vyhodnocuje.

V případě potřeby třídní učitel za metodické podpory výchovného poradce PLPP průběžně aktualizuje

v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení

poskytování podpůrných opatření výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou

k naplnění stanovených cílů. Pokud jsou dostatečná, pedagogičtí pracovníci dále pokračují v jejich

realizaci a úpravách dle potřeb žáka. Pokud zvolené strategie nepovedou k pozitivním změnám

v práci se žákem, výchovný poradce doporučí zákonným zástupcům žáka využití poradenské pomoci

školského poradenského zařízení.

Postup a průběh tvorby IVP pro nadané a mimořádně nadané žáky je obdobný jako postup realizace

IVP u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Součástí této podpory může být i účast žáka na

výuce jednoho nebo více předmětů ve vyšších ročnících školy nebo jiné školy nebo přeřazení žáka do

vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě komisionální zkoušky.

Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku:

Zákonný zástupce žáka požádá o přeřazení do vyššího ročníku. Ředitelka školy jmenuje komisi pro

vykonání rozdílové zkoušky, stanoví termín konání zkoušky v dohodě se zákonným zástupcem, dále

stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky.

Žák vykoná zkoušku před komisí. Komise určí výsledek zkoušky a pořídí protokol o zkoušce, který je

součástí dokumentace žáka.

Ředitelka školy prokazatelným způsobem sdělí zákonnému zástupci žáka výsledek zkoušky.

V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.


8

3.8 Začlenění průřezových témat

Realizace průřezových témat má nezastupitelné místo při vzdělávání všech žáků a zvláště pak

žáků, u kterých je upravován obsah a výstupy ze vzdělávání od 3. stupně podpůrných opatření.

Průřezová témata obsahují silný výchovný aspekt a napomáhají osobnostnímu a charakterovému

rozvoji těchto žáků, vytvářejí prostor pro utváření jejich postojů a hodnotového systému. Proto bude

i při výuce těchto žáků kladen důraz především na kultivaci jejich postojů a hodnotových orientací.

Nároky kladené na utváření vědomostí a dovedností těchto žáků budou vždy plně respektovat jejich

individuální možnosti.

Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší

spektrum dovedností.

Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují

propojení obsahů vzdělávacích oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně

ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Jednotlivá témata daná RVZP jsou realizovaná v rámci začlenění do jednotlivých předmětů.

Současně jsou naplňována formou dlouhodobé práce projektů školy, volitelných předmětů a

zájmových útvarů.

Pro jednotlivá průřezová témata jsou v dokumentu ŠVP používány zkratky.

3.8.1. Osobnostní a sociální výchova- OSV

Průřezové téma je zaměřené na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Všechnyoblasti se

uskutečňují prakticky, prostřednictvím her, cvičení, modelových situací a příslušných diskuzí.

Osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností poznávání

Sebepoznávání a sebepojetí

Seberegulace a sebeorganizace

Psychohygiena

Kreativita

Sociální rozvoj

Poznávání lidí

Mezilidské vztahy

Komunikace

Kooperace a součinnost

Morální rozvoj

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Hodnoty, postoje, praktická etika

V případě žáků s lehkým mentálním postižením bude výuka uvedeného průřezového tématu

napomáhat primární prevenci rizikového chování a zkvalitnění mezilidské komunikace. Utváření

znalostí a dovedností těchto žáků bude zohledňovat jejich individuální možnosti. Realizace tohoto

průřezového tématu se zaměří především na:


9

utváření pozitivních (nezraňujících) postojů k sobě samému i k druhým

rozvoj zvládání vlastního chování

podporu akceptace různých typů lidí, názorů, přístupů k řešení problémů

uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

rozvoj dovedností potřebných pro komunikaci a spolupráci

uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování

3.8.2. Výchova demokratického občana- VDO

Toto průřezové téma má mezioborový a multikulturní charakter. Hlavním cílem oboru je

vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti – způsobilosti orientovat se ve složitostech,

problémech a konfliktech otevřené, demokratické a plurální společnosti. Žák se učí konstruktivně

řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku,

s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace

a demokratických způsobů řešení.

Tematické okruhy Výchovy demokratického občana jsou:

Občanská společnost a škola

Občan, občanská společnost a stát

Formy participace občanů v politickém životě

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

V případě žáků s lehkým mentálním postižením bude realizace průřezového tématu zaměřena

především na utváření:

sebeúcty, sebedůvěry a samostatnosti

úcty k zákonu

úcty k hodnotám, jako je svoboda, spravedlnost, solidarita, odpovědnost, tolerance

aktivního postoje v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

ohleduplnosti a ochoty pomáhat slabším

respektu ke kulturním, etnickým a jiným odlišnostem

empatie, schopnosti aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

Výuka bude rozvíjet disciplinovanost a sebekritiku, schopnost zaujmout vlastní stanovisko v pluralitě

názorů a dovednosti asertivního jednání i schopnosti kompromisu. Utváření znalostí a dovedností

těchto žáků bude zohledňovat jejich individuální možnosti.

3.8.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech- VMEGS

Průřezové téma akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální

myšlení a mezinárodní porozumění. U žáků rozvíjí vědomí evropské identity při respektování národní

identity. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním

prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.


10

Na prvním stupni využívá zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných

událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni pak využívá, aktualizuje a propojuje

poznatky z oboru historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a

politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa a měl podstatný význam pro evropskou

integraci a začlenění České republiky do integračního procesu.

Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a

zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase,

v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím těchto okruhů

si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními

problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru.

Tematické okruhy průřezového tématu:

Evropa a svět nás zajímají

Objevujeme Evropu a svět

Jsme Evropané

Realizace průřezového tématu bude v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena

především na:

překonávání stereotypů a předsudků

kultivaci postojů k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života

kultivaci postojů ke kulturní rozmanitosti

utváření pozitivních postojů k tradičním evropským hodnotám

osvojování vzorců evropského občana

podporu smyslu pro zodpovědnost

Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu pro žáky s lehkým

mentálním postižením, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně

doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

3.8.4. Multikulturní výchova- MV

Multikulturní výchova umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich

tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní

kulturní identitu, tradice a hodnoty.

Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění

odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a

respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho

kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se

základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě. U obou skupin pak pomáhá

nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci.

Multikulturní výchova se hluboce dotýká mezilidských vztahů. Přispívá k rozvoji tolerance,

k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.


Kulturní diference

Lidské vztahy


11

Etnický původ

Multikulturalita

Princip sociálního smíru a solidarity

V případě žáků s lehkým mentálním postižením bude Multikulturní výchova zaměřena především na:

uvědomění si vlastní identity a schopnost reflexe vlastního sociokulturního zázemí

utváření hodnotového systému žáků, korekci jejich jednání

rozvoj dovedností potřebných pro uplatňování vlastních práv a respektování práv druhých

utváření tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám

rozvoj dovedností komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

vnímání odlišnosti jako příležitosti k obohacení, nikoliv jako zdroje konfliktu

uvědomění si neslučitelnosti rasové (náboženské apod.) intolerance s principy života

v demokratické společnosti

podporu angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu¨

vnímání sebe jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti

k minoritním skupinám

Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu, zvolí vyučující vždy

s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření

žádoucích postojů.

3.8.5. Environmentální výchova – EV

Vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí.

Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při

přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědecko-technických, politických

a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními,

regionálními a globálními problémy)i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů.

Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje

lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.


Ekosystémy

Základní podmínky života

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Vztah člověka k prostředí

V případě žáků s lehkým mentální postižením bude realizace zaměřena především na:

vnímání života jako nejvyšší hodnoty

rozvoj odpovědnosti ve vztahu k ochraně přírody a přírodních zdrojů

rozvoj aktivity, tvořivosti, vstřícnosti a ohleduplnosti ve vztahu k prostředí

utváření zdravého životního stylu a vnímání estetických hodnot prostředí

podporu angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí

rozvoj vnímavého a citlivého přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví


12




3.8.6. Mediální výchova – MEDV

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak

osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií, jednak

získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální

komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich

věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními; dále

pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro

naplnění nejrůznějších potřeb – od získání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.


Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Stavba mediálních sdělení

Vnímání autora mediálních sdělení

Fungování a vliv médií ve společnosti

Tvorby mediálního sdělení

Práce v realizačním týmu

Realizace průřezového tématu bude v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena

především na:

uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho

naplnění

využívání potenciálu médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

vytvoření představy o roli médií jak v klíčových společenských situacích a v demokratické

společnosti vůbec, tak v každodenním životě v regionu

rozvoj citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

rozvoj citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o

menšinách) i jednotlivci

rozvoj komunikačních schopností, zejména při veřejném vystupování

využívání vlastních schopností v týmové práci a dovednosti přizpůsobit se potřebám a cílům

týmu





13

4. Učební plán

4.1 Učební plán pro I. stupeň

Vzdělávací oblast

Vzdělávací obory

Předmět 1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník 5.ročník Disponibilní dotace

Celkem

Jazyk a jazyková

komunikace

Český jazyk a literatura


7 + 2 7 + 2 7 + 1 6 + 1 6 + 1 7 40

Cizí jazyk Anglický jazyk 0 + 1 0 + 1 3 3 3 2 11

Matematika a její aplikace Matematika 4 4 + 1 4 + 1 4 + 1 4 + 1 4 24

Informační a komunikační technologie

Informatika - - - - 1 - 1

Člověk a jeho svět

Prvouka 2 1 + 1 2 - - 1 6

Přírodověda - - - 1 + 1 2 1 4

Vlastivěda

2 2

4

Umění a kultura

Hudební výchova 1 1 1 1 1 - 5

Výtvarná výchova 1 1 1 2 2 - 7

Člověk a zdraví Tělesná výchova 2 2 2 2 2 - 10

Člověk a svět práce Pracovní činnosti 1 1 1 1 1 - 5

Dramatická výchova Dramatická výchova - - - 0 + 1 - 1 1

Týdenní časová dotace

18 +3 17 + 5 21 + 2 22 + 4 24 + 2 16 118

13 hodin disponibilní dotace bylo využito na posílení povinné časové dotace v předmětech:

- 7 hodin v českémjazyce, v 1. – 2.ročníku dvěma hodinami, v dalších ročnících po jedné hodině

- 4 hodiny v matematice ve 2. – 5. ročníku, v každém po hodině

- 1 hodina v prvouce ve 2. ročníku

- 1 hodina v předmětu Přírodověda ve 4. ročníku

3 hodiny disponibilní dotace byly využity k zařazení předmětů: - 2 hodiny předmětu Anglický jazyk v 1.- 2. ročníku

- 1 hodina dramatické výchovy ve 4. ročníku


14

4.2 Učební plán pro II. stupeň

Vzdělávací oblast

Vzdělávací obory

Předmět 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Disponibilní

dotace Celkem

Jazyk a jazyková komunikace



4 + 1 4+ 1 3 + 1 4 3 18

Cizí jazyk Anglický jazyk 3 3 3 3 0 12

Druhý cizí jazyk

Německý jazyk/ Španělský jazyk

- 2 2 2 0 6

Matematika a její aplikace Matematika 3 + 2 4 4 + 1 4 + 1 4 19

Informační a komunikační technologie

Informatika 1 - - - - 1

Člověk a společnost Dějepis 2 2 2 1 + 1 1 8

Občanská výchova 1 1 1 1 - 4

Člověk a příroda

Fyzika 1 + 1 2 2 2 1 8

Chemie - - 1 + 1 1 + 1 2 4

Přírodopis 2 2 1 + 1 1 + 1 2 8

Zeměpis 2 2 1 + 1 1 + 1 2 8

Umění a kultura Hudební výchova 1 1 1 1 - 4

Výtvarná výchova 2 2 1 1 - 6

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví 1 1 - - - 2

Tělesná výchova 2 2 2 2 - 8

Člověk a svět práce

Pěstitelské práce a chovatelství

1 - - - - 1

Práce s technickými materiály

- 1 - - - 1

Svět práce - - 1 0 + 1 1 2

Volitelné předměty

Dramatická výchova - - 0 + 1 -

1

1

Sportovní činnosti - - -

Informatika - - -

Konverzace v anglickém jazyce

- - -

Konverzace v anglickém jazyce

- - - 0 + 1

1 1

Multimediální výchova

- - -

Práce s laboratorní technikou

- - -

Povinná časová dotace 26 + 4 29 + 1 25 + 6 24 +7 18 122


15

16 hodin disponibilní dotace bylo využito na posílení povinné časové dotace v předmětech:

- 3 hodiny v českém jazyce: po jedné hodině v 6. – 8. ročníku

- 4 hodiny v matematice: v 6. ročníku 2 hodinami, v 8. ročníku a 9. ročníku 1 hodinou

- 1 hodina v dějepisu v 9. ročníku

- 1 hodina ve fyzice v 6. ročníku

- 2 hodiny v chemii, po 1 hodině v 8. a 9. ročníku

- 2 hodiny v přírodopisu: po 1 hodině v 8. a 9. ročníku

- 2 hodiny v zeměpisu: po 1 hodině v 8. a 9. ročníku

- 1 hodina ve Světě práce v 9. ročníku

2 hodiny disponibilní dotace byly využity k zařazení volitelných předmětů:

- 1 hodina k volbě předmětů Dramatická výchova, Sportovní činnosti, Informatika nebo

konverzace v Aj v 8. ročníku

- 1 hodina k volbě předmětů Multimediální výchova, Konverzace v Aj nebo Práce s laboratorní

technikou v 9. ročníku

V případě malého zájmu o volitelný předmět v rámci daného ročníku, je možno nabídnout tento

předmět i žákům v dalším ročníku (pokud jej žáci ještě neabsolvovali).

Zájmové útvary jsou vyučovány nad rámec učebního plánu a jsou nabízeny v odpoledních hodinách

prostřednictvím činnosti školní družiny a školního klubu.Nabídka je závislá na možnostech školy a

personálním obsazení.


16

5. Učební osnovy - I. stupeň

5.1 Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací oblast se realizuje v předmětech Český jazyk a literatura, Anglický jazyk. Kultivace

jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.

5.1.1 Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících:

1. a 2. ročník - 9 hodin

3. ročník - 8 hodin

4. a 5. ročník - 7 hodin

Výuka probíhá v kmenových třídách.

Předmět je zaměřen na osvojení a rozvoj základů čtení a psaní. Hlavním cílem jazykové výuky je

podpora rozvoje komunikačních kompetencí. Žáky vybavuje takovými znalostmi a dovednostmi, které

jim umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat. Rozvoj

čtenářských dovedností je důležitý i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších vzdělávacích

oblastech, proto v prvních dvou ročnících je rozvoji těchto dovedností věnována velká pozornost.

Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a

pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci tohoto vzdělávacího oboru se

vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a

pocity tak, aby dovedli pochopit svou roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli

orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.

Ve výuce se prolínají tyto složky: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární

výchova.

V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení. Číst s

porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu

různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah.

V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojení spisovné podoby

českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním

předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování při rozvoji znalostí a dovedností

se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé

jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se

tak od počátku vzdělávání stává nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.

V Literární výchově se žáci prostřednictvím četby seznamují se základními literárními druhy, s jejich

specifickými znaky. Učí se postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o

přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí

základní čtenářské návyky, schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu.


17

6.5.2. Chemie

Vzdělávací obsah předmětu Chemie 8. ročník

Očekávané výstupy Téma a učivo Mezipředmětové

vztahy Průřezová

témata

Žák podle svých možností a schopností…. -zná vývoj a význam chemie, zařadí ji v systému

přírodních věd

-přemýšlí nad možnostmi zneužití a zaujme

k nim postoj

- pracuje bezpečně s vybranými dostupnými

látkami; hodnotí jejich rizikovost; posoudí, se

kterými pracovat nesmí, používá ochranné

prostředky,

- objasní nejefektivnější jednání v modelových

příkladech havárie s únikem nebezpečných

látek

-rozdělí látky podle původu a skupenství

-používá různé postupy ke zjištění vlastností

-určí společné a rozdílné vlastnosti vybraných

látek a hodnotí jejich rizikovost

-provede měření teploty tání, varu a hustoty

vybraných látek

-provede jednoduché chemické pokusy

s vybranými látkami

- rozlišuje chemické látky a směsi, vyjmenuje

složky běžných směsí

- třídí stejnorodé a různorodé směsi

-definuje složení roztoků

- vypočítá složení roztoků, připraví roztok

daného složení

- vysvětlí faktory ovlivňující rozpouštění

pevných látek

- navrhne postupy a prakticky provede

oddělování složek směsí o známém složení,

uvede příklady oddělování složek v praxi

-charakterizuje vzduch, jeho složení a vlastnosti

-uvede význam vzduchu jako základní

podmínky života i významné chemické suroviny

Chemie

Bezpečnost práce -piktogramy, H-věty, P-věty

-mimořádné události

Látky a tělesa -laboratorní práce

-experiment

Chemické látky a směsi

-roztoky -laboratorní práce -rozpustnost látek

-separování, sedimentace, destilace, filtrace, krystalizace, extrakce…

-vzduch

F – opakování skupenství F- teplota, hustota

OSV – Os. rozvoj OSV . Morál. rozvoj EV – Vztah člověka.. OSV – Morál. rozvoj

EV- Lidské aktivity

EV – Podmínky života EV- Lidské aktivity


18

V Chomutově 1. 9. 2016 ………………………………………….

PhDr. Petra Jandová

ředitelka školy

Documents

důsledku změn RVP ZV se upravuje text v těchto kapitolách · V rámci uvedených institucí využíváme nabídky pro proškolování a další vzdělávání pedagogických pracovníků