Tento informační materiál se rozdává zdarma. Je

zakázán jeho prodej, distribuce a přejímání textu i

jeho částí bez souhlasu autorky. Vezměte prosím

na vědomí, že rozhodnutí, zda použít zde uvedené

informace, je pouze na vás. Autorka nenese

zodpovědnost za užití informací a vyplývající

důsledky.

Úvod

Lidský mozek i celé tělo mají úžasné možnosti

vývoje a samoléčení. Moderní spěchající člověk

jich ale málo využívá, a když pocítí nějaké potíže,

často je neřeší vůbec, nebo jen za pomoci léků.

Ale abychom si dobře rozuměli - nemám nic proti

lékům a pokud právě vy nějaké berete, nikdy je

nevysazujte bez konzultace se svým lékařem.

V této knížce se dozvíte, jak využít přirozené

možnosti, které si 24 hodin denně, 7 dní v týdnu

nosíte s sebou - naučíte se, jak se uklidnit, když

jste rozrušení, jak se aktivovat, když jste

utlumení, jak povzbudit kreativitu, když vás nic

nenapadá, a další zajímavé triky.

Postupy, které vás zaujmou, si hned vyzkoušejte

- jedině tak vám mohou pomoct.

Děkuji Vám za zájem o tuto knížku

a ať Vás inspiruje!

Michaela Peterková

září 2013

Jak náš mozek funguje

Nejdříve se úplně jednoduše a stručně seznámíme

s tím, jak náš mozek vlastně funguje.

Jako příklad vezměme třeba situaci, kdy si doma

v klidu posloucháte hudbu, zazvoní zvonek, jdete

otevřít a je to policista. Pozdraví a zeptá se:

"Znáte Adama Novotného?" Vy odpovíte: "To je

můj syn. ... Co se stalo??" Pokud máte bujnější

fantazii a jste tak trochu katastrofista, je vám už

v téhle chvíli strachy na omdlení. Policista řekne:

"Nic vážného, nebojte. Někdo ho na bazéně okradl

o všechny věci, tak mu prosím vezměte nějaké

oblečení a boty a dovezte mu to tam." Srdce vám

buší jako splašené, ale přece pocítíte úlevu.

Vaše pocity - klid, strach a úleva, i tělesné

projevy jako bušení srdce, mají svůj podklad v

dění v mozku. Mozek se skládá (mimo jiné) z

ohromného množství speciálních buněk -

neuronů. Jednotlivé neurony nejsou pevně

spojené, jsou mezi nimi mezery a neurony si přes

ně posílají vzkazy. Těmi vzkazy jsou chemické

látky zvané neurotransmitery. A to je vlastně vše,

co je pro nás v této fázi důležité: mozkové buňky

neurony spolu komunikují pomocí

neurotransmiterů.

Těchto neurotransmiterů máme několik desítek

druhů a každý přenáší jiný typ zpráv. Tak

například pro klid, který byste v tom našem

příkladu prožívali na začátku, se hodí

neurotransmiter serotonin. Při následném

rozrušení se uplatnil noradrenalin (a v krvi jeho

bratranec, hormon adrenalin; ten způsobil

například bušení srdce). Hladina noradrenalinu

začala po úlevě z toho, že se Adamovi nestalo nic

fatálního, pomalu klesat. Serotonin přišel ke slovu

zase večer, kdy jste se všemu společně zasmáli.

Neurotransmitery společně s hormony mají

obrovskou moc. Určují, jaké děje proběhnou a

jaké ne. Zda máme vztek nebo jsme soucitní. A

nejde jen o pocity. Například některé nervové

plyny a jedy člověka paralyzují tím, že zablokují

funkci acetylcholinu (to je další neurotransmiter),

bez něhož nefunguje svalstvo. A bez svalů se

nedá dýchat. Neurotransmitery tedy rozhodují o

smrti i životě a o tom, jaký se nám ten náš život

bude zdát.

A teď jedna výborná zpráva: Nejsme jen obětmi

nějaké chemické hry v našem mozku. Existuje

mnoho způsobů, jak můžeme hladiny některých

neurotransmiterů sami ovlivnit a tím si přivolat

dobrou náladu, uklidnění nebo co právě

potřebujeme.

Pojďme se teď na sedm takových situací podívat a

přesvědčme se, že náš vlastní mozek je opravdu

dobrý doktor - ostatně studoval na to během

vývoje člověka miliony let.

Shrnutí:

Neurony, což jsou nervové buňky v našem mozku, mezi

sebou komunikují pomocí chemických vzkazů -

neurotransmiterů, mezi něž patří například serotonin,

noradrenalin a další. Neurotransmitery řídí celé naše

chování i vnitřní prožívání. Máme naštěstí spoustu

možností, jak jejich hladiny v mozku ovlivnit.

1. Jak se povzbudit

Všichni známe situaci, že jsme unavení nebo

ospalí v nevhodnou denní dobu. Může to být kvůli

velké námaze z předchozího dne, kvůli nedostatku

spánku, depresi, dlouhodobému vypětí nebo třeba

zamračené obloze. Člověk je pak nevýkonný a

utlumený.

Při útlumu převládají v mozku "klidové

neurotransmitery", jakými jsou například

serotonin nebo gamaaminomáselná kyselina (pro

niž se používá stravitelnější zkratka GABA). Akční

chemické látky, jako je transmiter noradrenalin a

hormon adrenalin, jsou naopak v pozadí a jejich

hladina na nervových spojích v mozku je nízká.

Cesta z únavy je tedy jasná - zvýšit hladinu

akčních chemických látek. To jde mnoha umělými

způsoby od kávy přes různé povzbuzující léky až

třeba po kokain. Máme ale k dispozici i přirozené

postupy, kterými hladinu noradrenalinu i

adrenalinu zvýšíme a tím se dostaneme z

ospalosti do akce.

Adrenalin se vám do krve vyplaví při dynamických

a emočně nabitých situacích. Je to hormon vzteku

a agrese. Tady bychom si měli říct, že vztek ani

agrese nejsou primárně špatné emoce, za jaké je

lidi často považují. Obě jsou pro člověka docela

přirozené a dusit je v sobě znamená zadělávat si

na neurózy a zdravotní problémy, jako je

například vysoký krevní tlak. Projevy těchto emocí

musíme samozřejmě vhodně ovládat s ohledem

na situaci, ale při nejbližší příležitosti je potřeba je

odreagovat. Když vás například naštve nadřízený

v práci nebo zamrzlý mobil, v zájmu zachování

místa či mobilu se v danou chvíli ovládnete.

Nemrštíte po šéfovi nadávky, které vás zrovna

napadnou, ani mobilem o zem; jinak přijdete o

místo nebo telefon. Ale ten vztek pak můžete

vybít později při sportu nebo doma - někdo kope

do polštářů, jiný se vykřičí, další si zaboxuje do

pytle (a někdo seřve děti za nepodstatnou

drobnost, což je už podstatně méně žádoucí

způsob vybití). A to jsou také způsoby, jak

vyplavit adrenalin, když se člověk potřebuje

probrat z letargie. Pusťte si hlasitou hudbu,

prudce se pohybujte, křičte.

Adrenalin je hormon, který se šíří krví. Jeho

příbuzný noradrenalin je neurotransmiter, který

se nachází na nervových spojích v mozku. Jeho

hladinu můžete zvýšit následujícími způsoby:

vystavte se slunci nebo aspoň silnému

světlu, něčemu se zasmějte, usmívejte se

(třeba i na sebe do zrcadla), zatančete si nebo

zaskákejte.

Nedostatek noradrenalinu je typický u deprese a

dětské hyperaktivity. Proto výše zmíněné způsoby

pomáhají i při těchto nepříjemných poruchách. U

nich si také dejte pozor na příjem fosfátů (ve

velkém množství se nacházejí v tavených sýrech,

měkkých salámech, colových nápojích a mořských

rybách). Fosfáty hladinu noradrenalinu snižují a

tím přispívají k depresivním rozladám,

hyperaktivitě a celkové ochablosti.

Pokud zrovna v tuto chvíli cítíte, že by se vám

trochu víc noradrenalinu nebo adrenalinu hodilo,

vyberte si jakoukoli z výše popsaných aktivit a

pusťte se do ní. Ta nejlepší chvíle je vždycky

právě teď. Zvedněte se a začněte. Jestli máte

čas, věnujte se zvolené zábavě třeba půl hodiny;

jestli máte zrovna času míň, stačí minuta - a tu

člověk sežene vždycky. Jenom číst nestačí.

Proč vás takhle přemlouvám a povzbuzuju? Ve

své psychologické praxi jsem se u určité části

svých klientů setkávala s tím, že chápali, co mají

dělat a jak to mají dělat, dokonce horlivě

uznávali, že je to pro ně dobré, ale tím to

skončilo. Nedělali nic. Jejich potíže se pak

samozřejmě nelepšily. Druhá část klientů do toho

šla aktivně a aspoň něco, když ne všechno, v

praxi dělali. U nich byly výsledky často

ohromující.

Tato kapitola se týká povzbuzení a získání pocitu

energie. Jestli je to to, co právě vy potřebujete,

udělejte něco hned. Ještě jednou: Ta nejlepší

chvíle je právě teď.

Shrnutí:

Akční látky adrenalin a noradrenalin povzbudíte

křikem, pohybem, tancem, sluncem a smíchem. Teď!

2. Jak se uklidnit

Energie a akce jsou fajn, ale ne pořád. Denní

rytmus a různé životní situace vyžadují také klid a

o klidu bude i tato kapitola.

"Kliďasy" mezi neurotransmitery jsou hlavně

serotonin, GABA, částečně endorfiny a také blízký

příbuzný serotoninu, hormon melatonin. Vysoké

hladiny těchto chemických poslů relaxují, tlumí a

působí proti úzkosti a depresi (i když u deprese je

to s mírnou výhradou, protože příliš vysoká

hladina melatoninu naopak depresivní náladu

podporuje).

Nadměrné prožívání úzkosti trápí poměrně velké

procento lidí a zdá se, že (relativně) blahobytné

společnosti, kam patří i ta naše, trpí různými

úzkostnými stavy a poruchami víc, než chudší

oblasti světa. Možná je to daň za zpohodlnění,

které nám právě bezpečí a zajištění všech

základních potřeb přináší.

Ale ať je to jak chce, i proti úzkosti a přebytečné

aktivaci máme účinné přirozené zbraně.

Začneme s hormonem melatoninem. Kromě

tlumivých účinků má také výrazný efekt proti

zhoubným onemocněním, stárnutí a příznivě

ovlivňuje hladinu cholesterolu. Nadmíru vysoká

hladina má ovšem za následek depresivní

letargické ladění, takže i u melatoninu platí, že

všeho s mírou.

Melatonin je hormon tmy - jeho produkce je

nejvyšší v noci. Podmínkou je tma na sítnici oka,

což na první pohled vypadá jako nedůležitý

akademický detail, ale je to přitom fakt s

nemalými praktickými důsledky: Když se člověk v

noci probudí a jde třeba na záchod, obvykle si

rozsvítí na cestu. Toho se ovšem melatonin silně

lekne a schová se kamsi do hloubi mozku. Než si

troufne vylézt, trvá to velmi dlouho, až dvě

hodiny. Takže takovým rozsvícením nebo

kontrolováním svítících hodin (o mobilu nemluvě)

se člověk okrádá o velké množství elixíru mládí a

zdraví, jímž melatonin je.

Produkci melatoninu během spánku podpoříte,

když budete spát dostatečně a ve tmě. Kromě

spánku melatoninu pomáhá relaxace, přítmí,

nicnedělání a koupel.

Neurotransmiter serotonin má tlumící účinky,

podporuje spaní a účastní se na empatii a

harmonickém porozumění. Sníženou hladinu

serotoninu najdeme u lidí s depresí - právě na

serotonin a ještě noradrenalin cílí většina

antidepresiv, když se snaží různými způsoby

jejich množství na nervových spojích zvednout.

Serotonin se začne vyplavovat při následujících

aktivitách: poslech klidné nebo přímo

relaxační hudby, autogenní trénink nebo jiná

relaxace, klidné představy, prožívání a

uvědomování si přírody, opalování.

Další možností, která vede ke klidu, je působit na

endorfiny. Jde o zajímavou skupinu

neurotransmiterů, které se velmi podobají morfiu

(nebo se morfium podobá endorfinům?) a mají na

lidské prožívání více účinků. O nich bude ještě

řeč. Uklidňující efekt endorfinů si přivodíte

sexem, autoerotikou, vystavením se slunci,

klidnou masáží a soustředěným pozorováním

svého dechu.

Jestli je klid a uvolnění to, co právě potřebujete,

vyberte si některý z výše popsaných způsobů a

běžte ho hned uplatnit v praxi. Je totiž jedno

pravidlo, o kterém vám už konečně musím říct:

Ta nejlepší chvíle, kdy to máte udělat, je právě

teď. Že už jste to někde slyšeli? Tak to je dobře,

protože některé neurotransmitery, které se nám v

hlavě starají o zapamatování důležitých věcí,

fungují tak, že se s informací pro zapamatování

musí setkat vícekrát, aby se obtěžovaly stabilní

paměťovou stopu vytvořit. Co jste už slyšeli dřív a

teď znovu (a třeba ještě uslyšíte), to už z hlavy

nedostanete.

Nejlepší chvíle je vždycky teď. Ne "zítra", ani "až

budu mít čas", a už vůbec ne "až potom".

Jestli zrovna svítí sluníčko, zavřete oči a nastavte

mu obličej; soustřeďte se na to, jak vás paprsky

hřejí. Jestli zrovna prší nebo je večer, uvařte si

čaj z meduňky, ponořte si nohy do kbelíku teplé

vody a se zavřenýma očima se soustřeďte na svůj

dech. Nebo zvolte úplně jiný postup - toto byly

dva příklady, které výhodně kombinují hned

několik způsobů, jak ty "klidné" chemické látky

vyvolat. Je jisté, že za pět nebo deset minut

jakékoli z popsaných zklidňujících aktivit budete v

porovnání s výchozí situací pociťovat větší klid a

harmonii, opadne z vás úzkost a případný strach.

Stačí jediné - zvednout se a udělat to. Nejlepší

chvíle je teď.

Shrnutí:

Zklidňující serotonin, melatonin a endorfiny vyvoláte

relaxací, opalováním, přítmím, sexem, koupelí,

soustředěním na dech a vnímáním přírody.

3. Jak podpořit myšlení, pozornost a paměť

Za to, jak rychle a přesně nám to myslí, jak

umíme soustředit svou pozornost a jak snadno

nebo naopak těžko se učíme a pamatujeme si

nové věci, odpovídají hlavně dva

neurotransmitery: dopamin a acetylcholin.

Hladina obou těchto látek je výrazně snížená u

Alzheimerovy demence, která je typická právě

postupným ubýváním mentálních sil. Naopak

vysokou hladinu dopaminu mají lidé trpící

psychózami, což jsou závažná psychická

onemocnění a mezi které patří například

schizofrenie. Opět tedy platí to, co u jiných

neurotransmiterů a ostatně celé přírody - ani

moc, ani málo, všeho má být akorát. Přiměřenost

je jediná věc, která se nedá přehnat.

Acetylcholin, ten toho má v mozku na starosti

opravdu hodně. Kromě myšlení a pozornosti se

uplatní pokaždé, když pohnete jakýmkoli svalem.

Podílí se na řízení spánku a bdění, žízně a hladu.

Vyšší hladiny acetylcholinu mívají hloubaví

introverti se sklonem k melancholickým náladám.

Chcete-li si zvýšit hladinu acetylcholinu v mozku,

hrajte šachy, řešte logické hádanky, učte se

cizí jazyky, cvičte memorování (například

seznam věcí na nákup nebo telefonní čísla),

dělejte kreace jako je čištění zubů ve stoji na

jedné noze, chůze pozadu, příbor držte v

druhé ruce, než jste zvyklí a podobně.

Zatěžování intelektu a učení se novým

pohybovým dovednostem dokáže velmi oddálit

problémy s pamětí a myšlením. Koho má

Alzheimer potkat, toho taky potká, ale díky

mozkové stimulaci člověka dohoní až o mnoho let

později, než měl původně v plánu.

Dopamin se kromě myšlení uplatňuje při jemné

koordinaci pohybů, zlepšuje náladu a působí proti

úzkosti. Podrobněji si o dopaminu řekneme v

kapitole o tvořivosti.

Produkci dopaminu povzbudíte tancem, prožitím

silných emocí (při hudbě, zamilovanosti, ale i při

vybití negativních emocí jako například vzteku),

představováním si určitých situací a obrazů a

brainstormingem (to je volné proudění

myšlenek a inspirace, kdy neodmítáte ani ty na

první pohled nejabsurdnější nápady).

Hladinu acetylcholinu i dopaminu zvyšuje také

nikotin; proto kouření do určité míry stimuluje

duševní výkon (ale samozřejmě to není tak

přímočaré, protože to by nekuřáci byli v porovnání

s kuřáky myšlenkově zpomalení a nesoustředění,

což se v praxi neukazuje). Svým působením na

dopamin vyvolává nikotin radost a příjemné

pocity a to je současně důvod, proč je tak

návykový. Pokud vás toto téma zajímá, tak na

www.uznekourim.jatodam.cz najdete bezplatnou

videosérii s názvem Už nekouřím, ve které se

dozvíte, jak přestat kouřit.

Jak vidíte, tak postupů k povzbuzení myšlení a

zlepšení pozornosti a paměti existuje mnoho. Z

některých získáte ještě něco navíc - například u

čištění zubů ve stoji na jedné noze nebo

prohození příboru se pravděpodobně dost

nasmějete, čímž podpoříte i noradrenalin a tak si

pomůžete k lepší náladě.

Jestli máte potřebu stimulovat své intelektové

schopnosti, vyberte si některý z nabízených

postupů a pusťte se do akce. Měla bych se s vámi

teď asi podělit o jednu z nejchytřejších věcí,

kterou jsem v životě slyšela: Když chce člověk na

svém životě něco zlepšit, tak ta nejlepší chvíle je

vždycky právě teď.

Shrnutí:

Myšlení, pozornost, paměť a učení mají na starosti

hlavně acetylcholin a dopamin. Jejich tvorbu podpoříte

namáháním mozku, studiem cizích jazyků, změnami

rutinních postupů (jedení, čištění zubů), prožíváním

silných emocí, pestrými zážitky a tancem.

4. Jak podnítit tvořivost

Tvořivost, představivost, fantazie a mystické

prožitky jsou územím dopaminu - toho samého

dopaminu, o kterém jsme si říkali v předchozí

kapitole o myšlení.

Při nudném a pasivním životním stylu je jeho

hladina nízká - nebo snad znáte někoho, kdo tráví

dny monotónní prací a válením u televize a je

přitom pohotový, vtipný a kreativní? Trochu moc

vysokou hladinu dopaminu mají naopak někteří

schizofrenici - jejich halucinace nejsou nic jiného

než příliš živá fantazie (natolik živá, že jí nejde

nevěřit).

Dopamin také řídí speciální, jemné naučené

pohyby související s uměním či sportem -

uplatňuje se tak u pohybů prstů různých

muzikantů, u tanečníků či gymnastů a v dalších

podobných případech.

Když potřebujete povzbudit svou fantazii a

tvořivost, zatančete si, přehrajte

improvizovanou scénku, zahrajte si na

hudební nástroj nebo s hudebním pozadím

(případně i v tichu) nechte svým myšlenkám

volný průchod a jen je pozorujte.

Spisovateli nebo tvůrci marketingových hlášek

pomůže, pokud mají tvůrčí blok, když si odskočí

do oblasti tanečního či hudebního umění, a něco

je pak určitě napadne.

Vzpomínáte si ještě, jaké pocity v člověku budí

hormon adrenalin? Tak přesně ty pocity ve vás

teď nechci probudit, čili vám radši nebudu

připomínat, kdy je ten nejlepší čas pustit se do

akce.

Shrnutí:

Tvořivost a představivost podnítíte tancem, hrou na

hudební nástroj, improvizací a volným prouděním

myšlenek a pocitů.

5. Jak posílit vztahy

Tak tak - i naše prožívání mezilidských vztahů má

své pozadí v mozkové chemii. Láska a soucit jsou

dány zejména hladinou serotoninu a oxytocinu.

Serotonin jsme probírali v kapitole o zklidnění;

zde se budeme věnovat novému hráči na poli

mozkové chemie, jímž je oxytocin.

Oxytocin dokáže fungovat jako hormon i jako

neurotransmiter. Jakožto hormon se podílí na

porodu a kojení, erekci a chuti na sex; jako

neurotransmiter na vytváření a udržení důvěrných

vztahů.

Samotáři a chladní lidé mají hladinu oxytocinu

nízkou. S jeho vyšší hladinou stoupá důvěřivost,

potřeba tělesného kontaktu, mazlivost a soucit.

Množství oxytocinu má také výrazný podíl na

pevné vazbě, která se tvoří mezi matkou a jejím

dítětem. Extrémně vysoká hladina oxytocinu se

vyskytuje při orgasmu.

Pokud chcete zvýšit svou produkci oxytocinu, je

nejjednodušším postupem dopřát si nějaký

tělesný kontakt - sex, mazlení s partnerem,

hlazení psa, kočky a jiného domácího

zvířátka, doteky s dítětem, partnerem, ale i

na vlastním těle, pomůže i klidná masáž,

vzájemný úsměv nebo pouhé představování

si, že jste s někým.

Tyto způsoby platí jak pro vás, tak jimi můžete

povzbudit oxytocin u svého partnera. Pokud je

trochu odtažitější povahy, opatrně dávkované

doteky a hlazení jej mohou posunout k větší

vřelosti a důvěřivosti.

Jestliže je oxytocin to, co potřebujete, pro

důvěrnější povahu některých postupů nemusí být

ta nejlepší chvíle právě teď. Ale jakmile přijde,

neprováhejte ji.

Shrnutí:

Důvěrnost, soucit, dlouhodobé vztahy a chuť na sex

podpoříte tělesným kontaktem, hlazení, mazlením,

dotyky, představováním si blízkosti druhého a

vzájemným úsměvem. Kontakt s domácími zvířátky vám

s hladinou oxytocinu pomůže také.

6. Jak si ulevit od bolesti

Bolest obvykle nemáme rádi, ale jde o důležitý

děj, který má bránit naše zdraví. Jakmile probíhá

nebo hrozí nějaké poškození našeho těla,

rozběhnou se v nervových drahách poslové bolesti

a my zažíváme nepříjemné pocity. Bolest je tedy

"v souladu s přírodou", ale právě je tak v souladu

s přírodou chtít se bolesti zbavit. A i to naše tělo

umí.

S bolestí souvisí zejména skupina

neurotransmiterů jménem endorfiny - tento název

lze přeložit jako "vnitřní morfiny". Endorfiny

kromě svých účinků na bolest působí blahé až

euforické pocity, ale také příjemnou malátnost

třeba po sportu nebo sexu, pomáhají při depresi a

snižují krevní tlak.

Druhou skupinou neurotransmiterů jsou látky,

které ještě nemají jméno, ale o nichž se ví, že se

chemicky podobají lékům proti úzkosti, které

spousta lidí polyká ve velkém (například diazepam

- valium). Tyto transmitery působí proti

úzkostným a depresivním pocitům a uvolňují

svaly, čímž také mohou přispívat ke sníženému

vnímání bolesti. Jejich tvorbu povzbudíte, když si

dopřejete saunu, relaxaci, meditaci, jógu nebo

si budete představovat příjemné situace.

Endorfiny se povzbudí namáhavějším pohybem

(který musí trvat alespoň 20 minut), sexem a

autoerotikou, adrenalinovými zážitky,

dechovými cvičeními, pobytem na slunci,

poslechem hudby a tancem.

Některé bolesti, hlavně bolest hlavy, zad a břicha,

jsou často psychického původu - souvisí se

stresem, úzkostí a negativními emocemi. Bolest v

tomto případě člověka informuje, že dělá něco

špatně. Speciálně tyto bolesti odstraňujte výše

popsanými, přirozenými způsoby, protože tak

zároveň přispíváte k odstraňování příčiny bolení.

Shrnutí:

Proti bolesti vám pomůže relaxace, pohyb, sex, sauna,

adrenalinové zážitky, meditace, hudba a tanec.

7. Jak se rozveselit

Nálada je něco jako počasí. Jde o základní emoční

ladění člověka, od kterého se odvíjí veškeré

prožívání a chování. Když do vás například někdo

nechtě bolestivě strčí na chodníku, vaše reakce

bude záviset na náladě. Pokud budete zrovna

rozmrzelí, tak na toho strkala zavrčíte nebo mu

aspoň věnujete pohled typu "většího blbce svět

neviděl"; pokud budete v dobré náladě, nejen že

mu okamžitě odpustíte, ale ještě se na něho

usmějete.

Poruchy nálady patří k nejčastějším

psychiatrickým diagnózám - jde o známou

depresi, což je snížená nálada, a její souputnici

mánii, což je zas nálada nadmíru nadnesená (ta je

ale na rozdíl od deprese poměrně vzácná). Pro

úplnost zmíním ještě bipolární poruchu, což je

střídání deprese a mánie s dřívějším názvem

maniodepresivní psychóza.

To, co vám stačí vědět o depresi, je, že existují

dva hlavní typy: Prvním je endogenní deprese,

která na člověka prostě sedne, aniž k tomu je

jakýkoli důvod. Druhým typem je reaktivní

deprese, která je reakcí (odtud název "reaktivní")

na nějaké nepříznivé životní okolnosti. Reaktivních

depresí je mnohem víc než endogenních a jsou

také velmi dobře ovlivnitelné přirozenými

postupy.

Nenechte se ale vmanévrovávat do povinného

veselí. Někdy se věci vyvinou tak, že je smutek a

útlum zcela namístě. Proč by měl být člověk

vysmátý, když mu umře někdo blízký nebo když

se mu stane nespravedlnost? Neveselá nálada je v

podobných situacích normální, po nějakou dobu

trvá a za čas se zas vrátí na běžnou úroveň. Jen

pokud se vrátit nechce, je potřeba se zamyslet.

K projevům depresivní nálady patří nezájem o

cokoli včetně mezilidského kontaktu, únava,

nesoustředěnost a špatná motivace - člověku se

do ničeho nechce a když už se donutí, stojí ho to

mnoho sil a z výsledku ani nemá radost. Deprese

se také někdy projevuje na tělesné úrovni -

zejména zažívacími problémy ve všech patrech,

všelijakým pobolíváním a u žen gynekologickými

potížemi; pro tyto potíže se však ani při

opakovaných a pečlivých lékařských vyšetřeních

nenajde vysvětlení. Zato mizí na dovolené, při

čerstvé zamilovanosti nebo příjemném vytížení,

kdy člověk nemá čas myslet na nic jiného. V

takovém případě nezbývá než připustit, že je za

tím hlava, podívat se po příčinách (špatné

mezilidské vztahy, nedůslednost a nepořádek ve

věcech i životě, nahromaděná frustrace a tak

podobně) a poupravit, co jde.

Pokud chcete o depresi, jejích příčinách a léčbě

vědět víc, navštivte webovou stránku

www.deprese.psychoweb.cz, kde všechny

informace najdete.

Na řízení nálady se podílí velké množství mozkové

chemie. Náladu ovlivňuje serotonin, noradrenalin

(hlavně hladina těchto dvou transmiterů je u

deprese snížena a k jejímu zvýšení se používají

antidepresiva), dopamin a endorfiny.

Ke zlepšení svého duševního počasí můžete

podniknout mnoho kroků: dopřejte si tělesnou

námahu (sport, fyzickou práci, rychlejší chůzi),

vystavte se slunci, záměrně se usmívejte,

seďte a choďte s rovnými zády (nehrbte se),

omezte ranní spánek (běžte spát včas, ale

vstávejte brzo), dopřejte si teplou koupel,

relaxaci, sex nebo adrenalinový zážitek,

zazpívejte si nebo zatancujte a dejte si

desetiminutovku, během níž si budete

představovat něco příjemného.

Pokud cítíte, že potřebujete svou náladu

pozvednout, ale nemáte dostatek odhodlání,

požádejte někoho, ať vám zpočátku pomůže - ať

vás vytáhne na procházku, pustí hudbu a

zatancuje si s vámi, přečte vám text relaxace a

podobně. Časem to zvládnete sami.

Výše jmenované postupy vám nejen zlepší

náladu, ale pomohou vám i s motivací, kterou

potřebujete k plnění běžných denních povinností,

se soustředěním a duševní výkonností.

Shrnutí:

Ke zlepšení nálady vám pomůže pohyb, hudba, tanec,

úsměv, omezení spánku, relaxace, sex a adrenalinové

zážitky.

Na konec

Jsem moc ráda, že vás knížka Doktor mozek

zaujala natolik, že jste ji dočetl/a až sem.

Dovolte svému mozku být tím nejlepším lékařem

sobě samému. Naslouchejte svému tělu: tělesné i

duševní potíže v sobě často nesou informace o

tom, že děláte ve svém životě něco špatně;

hledejte návod, co dělat jinak.

Všechny postupy, které jsme zde probírali, jsou

obyčejné v tom nejlepším smyslu - dostupné a

jednoduché. Všechny vám mohou pomoct a

jediné, co pro to musíte udkoloělat, je zvednout

se ze židle a vybraný postup uskutečnit.

Tak hurá do toho a

nezapomeňte na správné

načasování - přesně víte,

kdy je ten nejlepší čas.

Držím Vám palce

Michaela Peterková

Zajímavé odkazy:

www.psychotesty.psyx.cz - odhalte

svou osobnost v online testech;

projití testů je zdarma, za výsledek

se pak platí pár desetikorun

www.uznekourim.jatodam.cz - přesně pro vás, jestli chcete přestat kouřit

www.deprese.psychoweb.cz - web o depresi pro smutné lidi i jejich okolí