1

Dějinyprávníhomyšlení(DPM)–EasyWayPřípravaOldřichaFloriana(439528)

kezkoušcezDPMnaPrFMU,2016/2017

ObsahVÝPISKYZUČEBNICEFILOSOFIEPRÁVA(PAVELHOLLÄNDER) ....................................................................... 2 ČÁST1–POJEMASTRUKTURAPRÁVA ......................................................................................................................... 2 A. Pozitivismusv.iusnaturalismus:nekončícípříběh .................................................................................... 2 B. Účelprávaaúčelvprávu ........................................................................................................................ 12 C. Právnínormy:kontextyfilosofické .......................................................................................................... 14 D. Právníprincipy ........................................................................................................................................ 18

ČÁST2–NOETICKÁVÝCHODISKAPRÁVNÍHOMYŠLENÍ................................................................................................. 21 A. Kategoriepravdyvnormativnímmyšlení ............................................................................................... 21 B. Právníjazykaprávníhermeneutika ....................................................................................................... 23 C. Logicismusvprávnímmyšlení ................................................................................................................. 26

ČÁST3–PROBLÉMSPRAVEDLNOSTI ......................................................................................................................... 26 A. Antinomiespravedlnosti.......................................................................................................................... 26 B. Spravedlnostjakokontextuálníaobecnéhodnocenípřiřazováníaodnímánídober .............................. 27 C. Úlohavědy ............................................................................................................................................... 29

ZÁPISKYZPŘEDNÁŠEK,JARO2017 .................................................................................................................... 30 1.PŘEDNÁŠKA–DOC.ŠKOP ...................................................................................................................................... 30 2.PŘEDNÁŠKA–DOC.POLČÁK .................................................................................................................................. 30 3.PŘEDNÁŠKA–DOC.SOBEK .................................................................................................................................... 32 4.PŘEDNÁŠKA–DOC.POLČÁK .................................................................................................................................. 34 5.PŘEDNÁŠKA–DR.SMEJKALOVÁ............................................................................................................................. 39 6.PŘEDNÁŠKA–DR.HLOUCH ................................................................................................................................... 43 7.PŘEDNÁŠKA–DOC.POLČÁK .................................................................................................................................. 46 8.PŘEDNÁŠKA–DOC.SOBEK .................................................................................................................................... 49 9.PŘEDNÁŠKA–DR.SMEJKALOVÁ............................................................................................................................. 52 10.PŘEDNÁŠKA–DOC.ŠKOP .................................................................................................................................... 55

ZÁPISKYZESEMINÁŘŮ,JARO2017 .................................................................................................................... 58 1.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 58 2.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 59 3.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 62 4.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 64 5.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 68 6.SEMINÁŘ ............................................................................................................................................................ 75

Upozornění:TentosouborjsemsicenazvalEasyWay,aletojenabychvásnachytal.Žádnáeasywaytotižneexistujeajednáseomojevýpiskyzknihyazápiskyzpřednášekaseminářů.Písemnýtestjebohuželspíšeonáhodě,protoženazačátkujsoudvěvyřazovacíotázky,nakterémusíteodpovědětstoprocentněsprávně,jinaksenehodnotízbytektestu.Toseasinejlípnaučítebiflovánímkrátkýchdefinic,coseobjevilyvpředešlýchtestech.Problémvšakje,žetačást,kdetvůrcitestuvminulýchletechchtěliménědůležitékrátkédefinice,seztestu letos vypustila. To si ostatně můžete přečíst ze zápisků zprvního semináře. Proto na tombiflovánídefinicztestůzminulýchletužletosnemůžetezískattolikbodů.Jestlitobudetěžšínebolehčí,toseteprveuvidí.Vtéposledníčástitestujeprostorprodelšíodpovědi,stejnětaknaústnízkoušce.Adoufám,žeprávěktomubudouužitečnétytovýpisky.SpozdravemOldřichFlorian,vězeňč.439528

Verze1.8,červen2018Posledníverzedostupnázde:http://dpm.oldrichflorian.cz

2

VýpiskyzučebniceFilosofiepráva(PavelHolländer)Upozornění:V některých případech jsemuvedl nějaké svoje postřehy. Snažil jsem se vybrat to, co pokládám zanejdůležitější,aletvůrcitestutomůžoubrátjinak.Protodoporučujusituknížkupřečístcelou.Některéčástisenavícdocelaobtížněčtou,takženeodpovídámzapřípadnéchyby.Část1–Pojemastrukturapráva

A. Pozitivismusv.iusnaturalismus:nekončícípříběh• Kapitola1–Vymezenípojmuprávajakovýchodiskořešenínetriviálníchpřípadů

o Školavolníhopráva(Freirechtsschule)sesoustředízejménanasoudnínalézáníprávavoblastimezerpráva

o Dworkin – koncepce přirozeného práva (spočívajícího vprávních principech) jakovýchodiskařešeníhardcases.

§ (hardcases jsouprávemnedeterminovanépřípady,alemnohdysetonepřesněpřekládájako„složitépřípady“,mojepozn.)

o Zielinskéhozásadnídilema(T.Zeliński)–Volbamezirevolučníalegalistickou(evoluční)cestoukdemokracii,resp.volbameziaplikacípositivistickéčipřirozenoprávnídoktrínypřipřechoduodtotalitykdemokracii.

• Kapitola2–Impulsykdiskusizdobynedávnéo 2.1Východiskopřirozenoprávní(G.Radbruch,M.KrieleaL.L.Fuller)

§ GustavRadbruch – nejvýznamnější představitel koncepce priority přirozenéhoprávapředpozitivnímprávem.

• Radbruchovaformule• „Konfliktmezispravedlnostíaprávní jistotoupatrně lzeřešit jentak,že

pozitivníprávo,zajišťovanépředpisyamocí,mápřednostitehdy,pokudje obsahově nespravedlivé a neúčelné, vyjma toho, jestliže rozpormezipozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak nesnesitelné míry, žezákon musí jako nenáležité právo (unrichtiges Recht) spravedlnostiustoupit“

• Reakcenanacistickýrežim.• Spolkový ústavní soudSRN vycházel zRadbruchovy formule a souhlasil

smožností odepřít nacionálněsocialistickým „právním“ předpisůmplatnostjakoprávu,protožeprotiřečízákladnímprincipůmspravedlnostitakzjevně,žesoudce,kterýbychtěljenebojejichprávnínásledkyuznat,nalézalbyneprávonamístopráva.Takovýpředpisjeneplatnýodpočátku(extunc)anestáváseúčinnýmanitím,žebylněkolikletuplatňován.

§ M.Kriele• Podleněj jepovinnostdodržovatprávodánatehdy, jestliže„vcelkuave

velkémíře“splňujepožadavkymorality.• Podmínka morality je splněna, pokud je právo částí systému, jenž se

zakládánaprincipechdemokratickéhoprávníhostátu.§ LonFuller

• Ktomu,abyseprávnísystémstalpřijatelný,musísplňovatminimálněosmzákladníchpožadavkůmorality

o obecnostprávníregulaceo nezbytnost zveřejnění právních pravidel a možnost jejich

podrobeníveřejnékriticeo zákazzpětnéúčinnostizákonůo jasnostasrozumitelnostformulovánízákonůo bezrozpornostprávníhosystémuo stabilitaprávao nepřípustnosttoho,abyzákonyvyžadovalynemožnéchování

3

o nezbytnost interpretace a aplikace zákonů vsouladu sjejichformulováním

o 2.2Východiskopozitivněprávní(H.L.A.HartaO.Weinberger)§ Pro pozitivněprávní teorie je právo institucionální faktum bez ohledu na jeho

obsah. U analytické jurisprudence apriorním (jeho rekonstrukce je výsledkemanalytickéhopoznání),usociologickéaposteriorním(jevýsledkeminduktivníhozobecnění).

§ Autoritativníurčeníasociálníúčinnostnormyjsoupropozitivněprávníteoriidvahlavníprvkyprodefinovánípojmupráva.

§ Definiceprávaorientovanénaúčinnost–zperspektivypozorovatele§ Definice práva orientované na tvorbu – zperspektivy účastníka, zvláště

perspektivasoudce.§ HerbertL.A.Hart

• právnípositivista,odkazujenaAustina• „Mělibychomprohlásit,žetotojeprávo,avšakpříliššpatnénato,abybylo

aplikovánočidodržováno“• Teorieominimálnímpřirozenoprávnímobsahupráva

o Akceptuje morální důvody jako důvody prolomení standardníchprávníchprincipů,jakýmijsouprávníjistotačizákazretroaktivity.

• Hartovacesta–zrušenímorálněšpatnéhopozitivníhoprávaanahrazenínovým,sretroaktivnímiúčinky.

§ OtaWeinberger• Právnípozitivista.• „Existujíurčitépřirozenéreakceazpůsobychování,kterébychpovažoval

zapřirozenérudimentyspravedlnosti.Aletonenípřirozenéprávo,nýbržpoukaz na přirozený základ, který nás nutí tvořit normy a institucetakovýmzpůsobem,ževyrůstajízpřirozenýchantropologickýchreakcíastrukturažepřitomprovádímevždytakéhodnocenízhlediskapostulátůspravedlnosti“

o 2.3„Pohartovskéobdob퓧 Za znaky nové epochy Hart označil teorie Rawlse a Nozicka namířené proti

utilitarismu, jakož i teorii jeho nástupce vOxfordu Dworkina, směřující protiprávnímupozitivismu.

§ Dworkinpřišelsestrukturálnímargumentem• „Právními principy jsou i ty principy, jež nemají dostatečnou

institucionálnípodporu(tj.nejsouzakotvenyvústavě,zákonech,právníchobyčejích nebo doktríně), avšak protože jsou součástí politické nebospolečenskémorálky,platívdůsledkusvéhoobsahu“

§ Dworkinůvrozdílmezinormamiaprincipy• Principy se svou strukturou liší od norem. Neplatí pro ně např. logicky

zákonovyloučenítřetího.Jejichplatnostnespočívávmodalitáchplatnostičineplatnosti,nýbržtakévrůznémířeintenzitytétoplatnosti.

• RobertAlexy:Principyjsoupříkazykoptimalizaci.• Kapitola3–Distinkceaargumenty:dějstvíprvní

o 3.1Stručnérepetitorium§ Úvod

• Distinkcemeziiuspositivismemaiusnaturalismemo Spojovací/oddělujícíteze

§ Spojovací teze – iusnaturalismus – vnitřní spojení práva amorálky

§ Oddělujícíteze–iuspositivismus–striktněoddělujeprávoamorálku,jakodvanasoběnezávislénormovésoubory

o Noetickádistinkce

4

§ Kognitivismus – iusnaturalismus – Předpokládá možnostpraktickéhopoznání.Tvrdí,žeto,comábýt(správné„mětí“)lzeobjektivnězdůvodnitracionálníanalýzoučiempirickýmpoznáním.

§ Non-kognitivismus – iuspositivismus – Existencipraktického poznání popírá a tvrdí, že „správné právo“,respektive objektivně platné hodnoty, nelze určit ryzekognitivně.

o Důvodyplatnosti§ iusnaturalismus–platnostseodvíjízjinénežnormotvorné

aktivitymocenskýchinstitucí.Těmtomocenskýminstitucímjenadřazená.Např.proAkvinskéhobožívůle,proCiceronarozum, pro Rousseaua lidská přirozenost, pro Radbruchaprincipy morálky, pro Kriele legitimita mocenskéhosystému.

§ iuspositivismus – normotvorná aktivita univerzálníchmocenskýchinstitucí(státuapod.)

o Úhelpohledu § pohledzákonodárce,soudce,vnějšíhopozorovatele

o Distinkce deskriptivního a normativního náhledu na funkcivymezenípráva

• Pojmová jurisprudence se domnívala, že nalézání práva vjedinečnémpřípaděsedějevýlučněcestoulogickédedukce.

• Kritika pojmové jurisprudence byla nasměrována proti její ambici naúplnost.Zrodilsesměrsociologicko-právníhomyšlení.Podobnýproces ivUSA vedl ke vzniku právního realismu. Právní pozitivismus tak nabyldvojí možné podoby – podoby analytické (subsumpční) a podobysociologické.

§ 3.1.1Iusnaturalismus:dualitaprávavespojenísprioritouprávapřirozeného• Všechny iusnaturalistické koncepce vycházejí zdvojí povaha. Akceptují

právo jako soubor norem, jenž je dílem lidí (veřejných mocenskýchinstitucí). Zároveň však koncipují kněmu existující transcendentnínormovýsoubor,kterýlegitimitutohoprvníhozakládá.

• AlfredVerdrosso Ideainstitucionálníhosepjetíprávaamorálky.

§ Hraničníorgán• Každý právní řád předvídá existenci orgánu, jemuž

rovněž ukládá, nařizuje určité chování, avšak beztoho, že by mu hrozil pro případ jeho porušenísankčnímdůsledkem.

• Můžemejejoznačitjakohraničníorgán.• Hraničníorgánmánazákladěpozitivníhoprávního

řádusledovaturčitéchování.Nenívšakodůvodněnohrozboudůsledkuporušenípráva,nýbržapelemnasvědomí hraničního orgánu, tedy poukazem namorálku,ježhraničníorgánzavazujesledovatprávnířádpodlenejlepšíhovědomíasvědomí.

• Právem samým je tedy cokoliv, co hraniční orgánvjednotlivémpřípadězaprávoprohlásil.

• Anglickýempirismuso DavidHume

§ Tezeonepřeklenutelnépropastioddělujícífaktyodhodnotanorem.Rozdílmezi„bytím“a„mětím“(is-oughtproblem).

5

o ThomasHobbes§ položil základ pojmového spojení chápání práva výlučně

saktivitouinstitucíveřejnémoci.§ 3.1.2Hume-Jörgensenovodilema

• PředpokladyJörgensenao Logikapopisujepouzeúsudku,jejichžpředpokladyazávěrymohou

nabývathodnotypravda/nepravdao Nařizovací věty (normy) nemohou být odvozeny zvýroků. Věta

vrozkazovacím způsobu nemůže být odvozena zvětvoznamovacímzpůsobu.

o Dva příkazy mohou být splněny/nesplněny, přijaty/nepřijaty,pokládány za důvodné/nedůvodné, ale nelze se ptát, zdali jsoupravdivé/nepravdivé.

• ZávěrJörgensenao Rozkazovací věty nejen nemohou být závěry, ale nemohou také

fungovatjakočástnějakéhologickéhodůkazuobecně.• DilemaJörgensena

o Rozporuvedenéhozávěruskaždodennízkušeností,zekterésezdázřejmé, že závěr vrozkazovacím způsobu může být odvozen zedvou premis, ze kterých jedna nebo dvě jsou vrozkazovacímzpůsobu.

§ 3.1.2ThomasHobbes:zrodprávníhopozitivismu(naiusnaturalistickémzákladu)• Podle Lona L. Fullera Hobbes značí zrod právního pozitivismu na

iusnaturalistickém základu. Hobbes zdůvodňuje nevyhnutelnost zrodustátu a jeho definování prostřednictvím kategorie suverénaiusnaturalisticky – důsledek, jenž tímto procesem vzniká, je pakpozitivistickákoncepcepráva.

• Hobbes tvrdil, že zákony jsou pravidla o tom, co je spravedlivé a conespravedlivé. Za nespravedlivé prý nelze pokládat nic, co neodporujenějakémuzákonu.Zákonynavícmůževydávatjediněstát,protožejenstátujsmepodřízeni.Zákonodárcejesuverén(aťužjedenčlověkčishromážděnílidí),ajetoten,kdotvoříprávo.Ajediněstátstanovíanařizujezachovávattapravidla,kterýmříkámezákony.Aprotojestátzákonodárcem.

• TřiskupinyzákonůpodleHobbeseo Zákonystátuo Zákonymorální

§ Pronějjsouzákonypřirodyo ZákonyBoží

• Hobbestvrdí,ževestátě,kdepoddanýnemáovůliBožížádnéinformace,musíbýtvevšem,coneodporujezákonupřírody,poslušenpříkazustátuatomu,costátzákonyzazákonBoží.

o 3.2Relativizovánírozdílumezipozitivismemaiusnaturalismem§ OtaWeinbergertvrdil,ževsoučasnéprávnífilosofiiexistujímezipositivismema

iusnaturalismem sbližovací tendence. Existují zde „slabé“ systémypřirozenéhopráva,jakonapříkladVerdrossůvmodelinstitucionálníhosepjetíprávaamorálkyaHartem formulovanou teoriiominimálnímpřirozeně-právnímobsahu práva.Weinbergerjealeodmítá.

• Kapitola4–Érapozitivníhoprávav.návratyprávapřirozeného:OsvětimanebRadbruchovaformule,dějinyFrancieanebklauzulevěčnosti

o 4.1 Imperativ nezměnitelnosti materiálního jádra Ústavy aneb klauzule věčnosti:evropsképoohlédnutí

§ Francouzskárevolucepřineslaosvícenstvíaracionalismus

6

§ Anglický liberalismus přinesl představu samoregulujícího trhu stojícího nadspolečnostíautilitarismus.(nenítotosamé,jenmojepozn.)

§ Myšlenkovými zdroji anglického positivismu 19. století se staly anglickýfilosofickýaekonomickýliberalismus,jakožiutilitarismus.

§ Stoletracionalistickéhooptimismualevyústilovopakovanénávratymetafyzična.JedendůvodjeOsvětim,druhýmdůvodemjsouústavnídějinyFrancie19.století.Francouzskáústavazroku1884totižpřišlastím,že:„Republikánskáformavládynemůžebýtpředmětemrevize“

§ Toto poté vtělil Georg Jellinek, jakožto imperativ nezměnitelnosti, do rámcekategoriímodernístátovědy.

§ AlfredVerdrosszvažovalmožnostzaložitprávnízávazekdvoustátůnikolivpouzemezinárodní smlouvou, nýbrž i tím, že legislativa sama sebe zaváže, čímž byústava obsahovala klausuli nezměnitelnosti, vázanou na naplnění podmínkyneodvisleodjejívůle.

§ FrantišekWeyrpovažujeale takovouklausuliza logickynesprávnou.Podlenějplatí,žepokudvíme,jakýmzpůsobemnějakánormavznikla,pakmusímelogickyuznat,žestejnýmzpůsobemlzeprovéstijejízměnu.

§ Imperativ nezměnitelnosti máme vČl. 9 odst. 2 Ústavy: „Změna podstatnýchnáležitostídemokratickéhoprávníhostátujenepřípustná.“

§ CarlSchmittaprolomeníústavy–Uprolomeníneníustanovenízměněno,nýbržjezachována jehoplatnostapouzepřijatoodchylujícísenařízení.Zákonodárcemůže vydávat zákony, ale nikoliv je prolamovat. Zastává pozici materiálníhoomezeníústavníchzměn.(mojepozn.–vzpomeňtesinatopřiMelčákovi)

§ Imperativ nezměnitelnosti byl obsažen i vZákoadním zákoně SRN. Spolkovýústavní soud SRN kdoktríně nezměnitelnosti materiálního ohniska ústavy(Ewigkeitsklausel)judikovalnásledující:

• Návrh směřující ktakového změně nesmí být projednán a nesmí býtpředloženkhlasování

• Bylo-lioněmhlasováno,nemůžebýtpřijatžádnouvětšinou• Byl-lipřijatýnávrhpředloženprezidentovi,nesmělbyjejvyhlásit• Vyhlásil-libyjejprezident,pakbymuselSpolkovýústavnísoudprohlásit

tuto změnu za právně neplatnou. O otázce, zdali byla nedotknutelnostZákladníhozákonaporušena,pak stejně rozhoduje skonečnouplatnostíSpolkovýústavnísoud.

§ SpolkovýústavnísoudSRNnerušíexnunc,nýbrždeklarujeneplatnostextunc.o 4.2JudikaturaÚstavníhosouduČeskérepublikypředkauzouprotiústavnostiústavního

zákonaadhoc.§ Ústavnísoudjižvrozhodnutíchpředrokem2009dalnajevonezbytnostochrany

materiálníhoohniskaústavníhopořádkuanaznačilskutečnost,žedůsledkyznějplynoucídopadajínejennademokratickéhozákonodárce,nýbržinaÚstavnísoudsamotný. Vyjma ochrany materiálního ohniska Ústvy formou interpretativníchnálezůponechalsoudotázkugarancíimperativunezměnitelnostiotevřenou.

o 4.3.Kauzaústavníhozákonaadhoc–Prolog:Ústavnízákonč.69/1998Sb.,ozkrácenívolebníhoobdobíPoslaneckésněmovny

§ Politickákrize1997(vizsarajevskýatentátnaKlause,mojepozn.)vyústilakromějiného i vdohodu klíčových politických stran konat předčasné volby. Ústavnímechanismus se jim však zdál nevyhovující, proto prosadili zákon o zkrácenívolebníhoobdobíPoslaneckésněmovny.Itehdytomělosvéodpůrce.

o 4.4.NálezPl.ÚS27/09aneb„Velkýtřesk“§ Moje pozn. – Pavel Holländer byl tehdy soudce zpravodaj tohoto případu.

Doporučujuproty,cotytovýpiskybudouněkdyčíst,sekouknoutnareportážČTo tomto případu, protože vás to uvede víc do té situace, co tehdy nastala. Bezznalostikontextutomuporozumítedalekohůř

7

§ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/209452801240035/obsah/87609-zakulisi-ustavniho-soudu

§ Ústavnísoudopřelsvérozhodnutíodvazásadnídůvody• Požadavek obecnosti ústavního zákona jako podstatné náležitosti

demokratickéhoústavníhostátu.o Poukázalnato,žeseústavnípraxeVýmarskérepublikyvyznačovala

pravidelným prolamováním ústavy cestou speciálních ústavníchzákonů,atoiprojedinečnýpřípad(adhoc).

o ÚstavnízákonozkrácenívolebníhoobdobíPoslaneckésněmovnyjedle soudu ústavním zákonem pouze formou, nikoliv ale svýmobsahem.Obsahemjetotižindividuálnímprávnímaktem,kterýsetýkánikolivobecněvymezenéhookruhuadresátůasituací,nýbržkonkrétně určeného subjektu (PSPČR zvolené vroce 2006) asituace (skončení jejího volební období dnem volem, jež se majíkonatdo15.října2009azkrácenílhůtdlezákonáchovolbáchdoParlamentu ČR a dle soudního řádu správního pouze pro tentopřípad.

o Prolomení Ústavy vtomto případě obchází ústavní účel instituturozpuštěníPoslaneckésněmovnyParlamentuČR.

o Už dříve ÚS judikoval, že ani zákonodárce ani exekutiva nemůžespramenyprávanakládatlibovolně.

o Podle ÚS spadá porušení principu obecnosti zákona donepřípustného narušení právního státu podle Čl. 9 odst. 2(materiálníohniskoÚstavy)

• Ústavnízákazretroaktivity.o Ústavaupravujeinstitutrozpuštěníposlaneckésněmovnyavypsání

předčasných voleb. Byla však zcela ignorována. Tento zákondočasnězpůsobpodleČl.35Ústavydočasněadhocsuspendovalastanovilprotentojedinýpřípadpostupzcelajiný.

o Takovéobcházení základníchústavníchprincipůpovažovalÚSzaneslučitelnésprincipemzákazuretroaktivityvespojenísprincipyochranyoprávněnédůvěryobčanůvprávoaprávasvobodněvolit– tj. kromě jiného – práva volit se znalostí podmínek utvářenízvoleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetněznalostijejichvolebníhoobdobí.

o 4.5Weyrůvargumentperpetitionemprincipiiačl.9odst.2Ústavy§ PetitioprincipiipředstavujejednuzAristotelemrozlišenýchchybvodvozování.§ Spočívá vtom, že vodvození, kterémá teprve určitou teziprokázat, je použita

nepravdivápremisa.§ KonradHesse tvrdí,žedorámce,nanějž imperativnezměnitelnostidopadá, je

nutno zařadit i právě imperativ nezměnitelnosti. Podle této úvahy argumentWeyraohlednězměnitelnostimateriálníhojádra(kdyžvíme,zajakýchpodmíneknormavznikla,takjilzeizastejnýchpodmínekodstranit)nenílogickysprávný,jelikožpracujesnesprávnoupremisou.

§ Čl.9odst.2ÚstavyČR,tedyimperativnezměnitelnostimateriálníhojádraÚstavy,jenutnopodřaditpodpojem„podstatnénáležitostidemokratickéhostátu“.

§ Merkl navíc považuje imperativ nezměnitelnosti za přítomný vústavě i tehdy,kdyžvníneníexplicitněvysloven.

o 4.6Diskreceústavodárceasoudnípřezkum„jednoduchéhoústavníhopráva“§ Základ otázka: Jaké existují garance nedemokratické reverze provedené

legalistickoucestou?

8

§ Základním argumentem skeptiků vůči ústavnímu zakotvení imperativunezměnitelnostijepoukaznajehoautonomnípovahuaznějplynoucíneexistenciheteronomníchgarancíjehouplatnění.

§ PodleÚstavníhosoudu:Ochranamateriálníhojádraústavynenípouhýmapelem,proklamací, nýbrž ústavním ustanovením snormativní důsledky. Jak napsalAlexander Hamilton vČl. 78 Listu Federalistů, prostředníkem mezi lidem azákonodárnýmsboremmajíbýtsoudy,abymimojinéudržovalyzákonodárstvívmezíchjehopověření.

• Kapitola5–Tříděnípřípadůobsahovéhonapětímeziprávemamorálkouo 5.1Konfliktdemokratickéhoatotalitníhosystému

§ 5.1.1Překonání totalitníhosystémuvkontextuvztahumorálkyapráva (neboliexkurz o československém a následně českém řešení vyrovnání se stotalitníminulostí)

• Dvěprávnímožnostivyrovnánísesminulostí.o První možnost je priorita přirozeného před pozitivním právem.

(Radbruchovacesta,mojepozn.)o Druhámožnostjeakceptovánímorálníchargumentůjakodůvodů

priorityjednohopozitivníhoprávapředjinýmpozitivnímprávem,přičemž dochází kprolomení standardních právních principů,jakými jsou právní jistota či zákaz retroaktivity. (Hartova cesta,mojepozn.)

• Důležitým způsobem vyrovnání se sminulostí se stalo restitučnízákonodárství. Svojí konstrukcí představuje Hartovu cestu. Restitučnízákonš.229/1991Sb.podlenázoruÚSpředstavujelexspecialisvevztahukobčanskému zákoníku. Jde o právní konstrukci, která retroaktivněstanoví důvody protiprávnosti a vylučuje nabytí vlastnického právavydržením, a to zdůvodu ochrany základních hodnot demokracie alidskýchpráv.

• Ústavnísoudsepřiprojednávánízákonaoprotiprávnostikomunistickéhorežimuodvolalnaprioritupřirozenéhopředpozitivnímprávem.Zločinsepodle něj nesmí ve jménu „právní jistoty“ stát beztrestným, i když jeprováděn hromadně, organizovaně, po delší dobu a pod ochranouorganizace,ježsezmocnilastátu.JetovsouladusargumentacíM.Krielehoa G. Radbrucha o nutnosti posuzovat pozitivní právo hlediskemdemokratickélegitimityadodržovánízákladníchlidskýchpráv.

§ 5.1.2Občanskáneposlušnost• Myšlenkaobčanskéneposlušnostiseobjevujejakvpozitivněprávním,tak

iusnaturalistickémmyšlení.• Evropské přirozenoprávní myšlení zrodilo představu „občanské

neposlušnosti“jižvestředověku,atovkoncepciprávanaodpor.OpětovněvšakzrozenovkontextusM.GándhímivývojemUSAv60.letech.

• Tyto podněty vedly R. Dworkina kakceptaci občanské neposlušnostivpřípaděextrémníhorozporuvlastníhosvědomíspožadavkypráva.

• SpornáúvahaH.Coingaktrestněprávníodpovědnostisoudcůzapoužívánízákonůodporujícíchpřirozenémuprávu.

o 5.2 Konflikt nikoli systémový neboli akceptace nepsaného práva vevropskémkontinentálnímprávuasoudcovskérozhodovánícontra,resp.praeterlegemjakozpůsobřešenínapětímezimorálkouaprávem

§ Problémextrémníhonapětímeziprávemamorálkouvdemokratickémprávnímstátěmůževzniknoutrovněžvsituacijehořádnéhofungování.

§ VSRNsevýchodiskemřešenístalainterpretaceČl.20odst.3Základníhozákona,podle kterého je soud při nalézání práva vázán „zákonem a právem“. Podle

9

interpretace Spolkového ústavního soudu SRN se ztoho dovozuje přítomnostnadpozitivníhopráva(desüberpositivenRechts)vústavnímřádu.

§ Podle českého ÚS soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonnéhoustanovení, nýbrž se od něj smí amusí odchýlit vpřípadě, kdy to vyžaduje zezávažnýchdůvodůúčelzákona,historiejehovzniku,systematickásouvislostneboněkterýzprincipů,jenžmajísvůjzákladvústavněkonformnímprávnímřádujakovýznamovémcelku.Jenutnosepřitomvyvarovatlibovůlearozhodnutísoudusemusízakládatnaracionálníargumentaci.

• Kapitola6Distinkceaargumenty:dějstvídruhéo 6.1Kontextyavýznamy

§ Kontextuální pojem práva – úsilí pochopit, jak fungují veřejné instituce přiuplatňování moci (panství), jakými paradigmaty myšlení se řídí, jak se tatoparadigmata utváří amění vzávislosti od historických změn, tradic, dobovýchvýzev, vůdčích idejí daného společenství, dobových představ o spravedlnosti aracionalitě,akonečněivzávislostiodnauky.

§ ThomasHobbes:„Zákonodárcemneníten,zjehožmocibylyzákonyvydány,aleten,zjehožmocijakozákonynadáleplatí.“

§ Recepčnínormy–jejímdándůvodplatnostiprávníchpředpisůpředchozíhostátumocenským suverénem nově vznikajícího, nástupnického státu. Důvodem jezamezeníprávníhovákua, jehoždůsledkembynevyhnutelněbylstavnejistoty,napětíakonfliktu.

§ Viktor Knapp: Právní norma, jakmile vznikne, stává se součástí bytí práva azároveňjakosoučástprávaplatí.Nabývásvéhovlastníhobytí,kterénenízávislénaexistencijejíhotvůrce.

§ HerbertHart:Lzepřipustit,žeparlamentbymohlsámsebeúplnězničitzákonem,kterýbyjehopravomociprohlásilzaukončenéazrušilbylegislativuumožňujícívolbydobudoucíchparlamentů

o Kapitola6.2Iusnaturalismusv.iuspositivismus:důsledekkonceptulegitimitymoci§ Tezespojeníprávasvětskéhoaprávabožíhoseodvíjelaodkoncepcelegitimity

moci. Tato se po století zakládala na myšlence legitimity dané Bohem, kterápřitomvsoběobsahujeimaximuomezenísvětskémoci.

§ Francouzskárevoluce,dějinykonce18.acelého19.stoletípřineslynovýkonceptlegitimity, legitimitu odvíjející se od suverenity lidu a přinesly i představu o„neomezenémocisuveréna“.

§ Camus:AždosudpocházelikrálovéodBohaalidodkrálů.OdčasůSpolečenskésmlouvypocházílidsámodsebeaodlidupakpocházejíkrálové.Zakrálovraždami19.stoletínásledujíbohovraždy20.století,kterédomýšlejílogikurevoltyaždokonceachtějíučinitzezeměkrálovství,vněmžčlověkbudebohem.ZbylužjediněpřízrakBohaodkázanéhodonebeskésféryprincipů.

§ Tatosféraprincipůteďtedyzískávánovéoznačení–morálka§ MilanKundera:JedinábožíPravdaserozpadlanastarelativníchpravd,okterése

lidépodíleli.TaktosezrodilNovověk.§ FriedrichNietzsche:Bůhjemrtev.Bůhzůstanemrtev.Azabilijsmehomy!Jakse

utěšíme,my,vrahovénadvrahy?Nejsvatějšíanejmocnější,jenždoposudovládalsvět,vykrvácelpodnašiminoži,-kdosmyjeznástutokrev?Jakouvodoubychomsemohli očistit?Není velikost tohoto činu pro nás příliš veliká?Nebudeme semusetsamistátbohy,abychomsetohotočinujenjevilihodni?

§ Na přelomu 19. a 20. století se pak všechna nejvlivnější filosofická směřovánívymezujívůčitranscendenci.

§ Pro Kelsena je kategorie suverenity státu kategorií normativní (Ought, mojepozn.)anikolivfaktuální(Is,mojepozn.).Paktedynemůžebýtdefinovánajinak,nežnormou,kteráidentifikujeurčitý,samostatnýprávnířád,zakládávýlučnostjehoplatnosti.PronějjetoutoformouGrundnorm–základnínorma.

10

§ Kelsen:„Soustavanorem,kterouoznačujemejakostátnířád,nacházísvůjposlednídůvod platnosti [...] vnormě, která jakožto poslední se předpokládá a jakožtozákladnínormanemátřebažádnéhodalšíhoodůvodněníneboodvození“

• Proodlehčení:https://www.youtube.com/watch?v=BNEclgQFDNg§ Weyr: Ktomu, aby se pozitivní právní řád nestal svévolí, musí pohledem

iusnaturalistickým obsáhnout „metafyzický apendix“ aneb metanormativnímateriálníjádro,pohledemanalytickýmmusípakvyplývatzhypotetickézákladní(ohniskové)normy.

§ Böckenfördehoparadox:„Svobodný,sekularizovanýstátžijezpředpokladů,kterésámnemůžegarantovat“

§ AlasdairMacIntyre:„Žádnápřirozenáalidskáprávaneexistujíavíravnějetotéžjako víra včarodějnice či jednorožce. Žádné samozřejmé pravdy neexistují.Použije-li morální filosof slova ‚intuice‘, je to vždy signálem toho, že jesargumentacíněcozásadněvnepořádku“

§ Ronald Dworkin: Ztoho, že nějaké tvrzení nelze prokázat, neplyne, že nenípravdivé.

§ Alexyhozdůvodněnílidskýchpráv• Zdůvodněnínáboženské,danévírou

o Omezenovšaknavěřící,resp.druhnáboženství• Socio-biologickézdůvodnění

o Morálkajedruhemaltruismuaaltruismusjevýznamnýmprvkemreprodukce

• Intuitivnízdůvodněnío Existencelidskýchprávjeevidentní

• Konsenzuálnítezeo Lidskáprávaseopírajíosouhlasvšech

• Instrumentálnípřístupo Uznánílidskýchprávmaximalizujeužitek

• Koncepcekulturníhozdůvodněnío Lidskáprávajsouvymoženostídějinlidskékultury

• Zdůvodněníexplikativní,anebKantovoo Uznáníněkohojinéhojakoautonomníosobnostijespjatosuznáním

jeho důstojnosti, což má nutně za následek respektování jeholidskýchpráv.

• Existenciálnízdůvodněnío Vyjádření hledisek pro přijetí či odmítnutí zdůvodnění

explikativního. Základním rozlišením je rozlišení, zdali je lidskéspolečenství utváření pohledem na individuální maximalizaceužitkuanebopožadavkemnasprávnost(vevýznamumorálním).

§ Limitydemokratickélegitimity• Gödelovské–spojenésnemožnostívytvořitracionálnímodelyfungování

institucíuplatňujícísiambicinaúplnost.• Civilizační – výzvy jednotlivých epoch, jež nutí modifikovat utváření a

fungováníveřejnýchinstitucío 6.3Eudaimonistickáživotníočekáváníneboobrácenísv.Pavla

§ Ambicí dnešní ekonomie je stát se univerzální sociální vědou. Člověk je dleekonomickéhopřístupuracionálnějednajícíbytostímaximalizujícívevztazíchsesvým okolím užitek pro sebe a jedná-li altruisticky, jedná se o recipročníaltruismus.Ekonomiepředpokládásociálně-darwinistickýmodelčlověka.

§ Richard Allen Posner je ústřední osobnost ekonomické teorie práva, přičemžprocházelněkolikafázemi

• Fázeutilitaristická–BenthamůvutilitarismusjepodlePosnerapouzedalšínázevproekonomickouteorii.Potěšeníjehodnotou,bolestjecenou.

11

• Fázespjatásodklonemodutilitarismu• Fázespjatásesnahouetickyprincipmaximalizacebohatstvíodůvodnit

o Kaldor-Hicksovo kritérium – Ospravedlnění změn, majících zanásledeknárůstužitku,jenžlzealedosáhnoutjenktížijednotlivce.

• Fáze,kdesesnažípřesvědčit,žejemaximalizacebohatstvírozumné,ikdyžnikolivetickyevidentníneboobecněsprávné.

o 6.4Soudceanapětímezimorálkouaprávem:iuspositivistickýparadox§ Právní řád, jehož existence by spočívala pouze na systému sankcí, a to bez

jakéhokoliv sepětí se společností akceptovanými morálními principy, ztrácíjakoukolilegitimitu.

§ Pohledy• Pohledzákonodárce

o TypickýpohledHobbesůvneboAustinův• Pohlednestrannéhopozorovatele

o Pohledsociologiepráva,např.právnírealismus,chápáníWeberovo,Luhmannovoapod.

• Pohledsoudceo Resp.šířejipohledemadresátapovinnosti

§ HolländerveshoděsVerdrossempovažujezahraničníorgánsoud.§ Pro iuspositivisty možné řešení obsahového napětí mezi morálkou a právem

vdemokratickémprávnímstátěspočívávpřisouzenínormotvornékompetence.Platí-li Hume-Jörgensenova teze, je právo institucionální faktum (je volnímaktem)anenívýsledkemlogickéhoodvozenízfaktuálníchvýroků.

§ Englišůvrozdílmezinegacíaderogacínormy• Každýsoudlzepopřít,lzepopřítjehosprávnostčipravdivost.Normunelze

popřít,nelzepopřítjejípravdivost,protožejinevyjadřuje.Normulzejenzrušit(odvolat).Soudmůžepopřítkaždý,normumůžezrušitjenten,kdojivydal,nebojiný,kohoten,kdojivydal,ktomuzmocnil.

§ Vdemokratickémprávnímstátěkompetenceprvotnínormotvorby(suverenita)není soustředěna pouze vrukou zákonodárce. Jako ultima ratio je spjatasotevřenoumožností příméhomocenského rozhodování suveréna (lidu), a tobuďformoupříméhorozhodováníneboformouobčanskéneposlušnosti.

§ Zastává-li právní positivista tezi, že má soudce morální povinnost odmítnoutaplikovatmorálněnespravedlivéprávo,plynouznídvěotázky

• Určeníobsahupojmuextrémnínespravedlnosti• Způsobtakovéhorozhodnutí

§ Mohounastatdvapřípady• Soud rozhodne contra legemsodvolánímnaobyčejové právo (common

law)• Soud rozhodne contra legem sodvoláním na hodnoty spravedlnosti

(equity),jimžpřisoudípřednost.§ O.Weinbergerohledněobsolence

• Obsolence kromě desuetudinis zahrnuje i princip cessante ratione legiscessatlexipsa–odpadnutímúčeluzákonazanikásamotnýzákon

• Musíbýtsplněnýdvěpodmínkyo Výslovná kompetence nepovažovat právní pravidla, která již

neodpovídajíaktuálnímuinstitucionálnímustavu,zaplatnéprávnípředpisy

o Obsolentnostjepovažovánazaderogujícíobyčejovéprávo.Obecněpanujícípřesvědčeníotom,žeformálněplatnépravidlojižnenípoprávu,vytváříprávnínormu,kterátotopravidloderoguje.

12

B. Účelprávaaúčelvprávu• Kapitola1–Textualismusv.právníteleologie

o Počátek 19. století je spjat snástupem pojmové jurisprudence a ve Francii správníexegezí.

o Pojmovájurisprudence§ Pro pojmovou jurisprudenci (nelze nutně spojovat siuspositivismem) je

příznačnéúsilíodedukcinormativních(právních)větzprávníchpojmů.§ G. F. Puchta: „Je úkolem vědy poznávat právní věty vjejich systematické

souvislosti jakonavzájemsepodmiňujícíaodsebepocházející,abychommohlisledovatgenealogiijednotlivéprávnívětynahoruažkjejímuprincipuaabychomobdobně mohli vystoupat od principů kjejich nejposlednějšímpříčkám“[...]“Právnívětyviditelněvznikajíjakoproduktvědeckédedukce.

§ Myšlenkovýmizdrojipojmovéjurisprudencesestalyracionalismusaosvícenství.Pojmová jurisprudence je spojená sparadigmaty kognitivismu, racionality,úplnosti,konzistentnostiahierarchickéhouspořádáníprávníhořádu.

o Vroce1864seprotipojmovéjurisprudencipostavilRudolfJhering,anazvalji„kultemlogického,kterýzamýšlel jurisprudencivyšroubovatnamatematikupráva.“.Tvrdil,žepojmyvůleamocinejsoustoobsáhnoutprakticképochopenípráva.

o JheringaÚčelvprávu§ „Stvořitelemceléhoprávajeúčel.Neexistujeprávnívěta,ježzasvůjpůvodnevděčí

nějakémuúčelu, tj. nějakémupraktickémumotivu. A na nejobecnější úrovni jeúčelemprávazajištěníživotníchpodmínekvespolečnosti“

§ Účelyjsouhistorickyměnícísepožadavkynaštěstí,ježmajízaúčeltrváníaúspěchspolečnosti.

§ Po Jheringovi evropská kontinentální právní věda není již dominantně vědouanalytickou

o Ryzínaukaprávní§ HansKelsen§ Vědeckouaspiracísejíjevídosaženívnitřníkonzistentnostipojmovéstavby.

o Zájmovájurisprudence§ pozdníJhering,Heck

o Koncepcevolníhopráva§ Kantorowicz,Ehrlich,Gény§ Usilujeoanalýzumožnéhoprostoru tvůrčí soudcovskéaktivityvoblastimezer

vprávu.o Analytickájurisprudence

§ VyhraněnápodobunabízíprávěRyzínaukaprávní§ Přicházísambicíapriorníanalýzouasystematizacíprávníchpojmůutvořitjejich

konzistentnívědeckýsystém.§ Předmětemjejíhobádáníjedeontickyideálnísvět.

o Marijan Pavčnik: „Ačkoli pojmová jurisprudence již nemá žádné příznivce, je jakoideologie přinejmenším latentně přítomna. Jedná se přitom o nekritické ztotožněnízákonasprávem“

o Ústavnísoudo„přepjatémformalismu“–„Pokudprocesníprávníúkonyúčastníkůřízeníobsahují zjevnou nesprávnost, je nutno účastníkům řízení dát příležitost ji odstranit.Opakem tohoto postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikovanézdůvodňování zjevné nespravedlnosti, nebo nepřihlédnutí ke smyslu a účelu právníúpravy“

o Ústavní soud o jazykovém výkladu – „Jazykový výklad představuje pouze prvotnípřiblíženísekaplikovanéprávnínormě.“

• Kapitola2–Smyslaúčel–pojmyaúhlypohleduo Normativnísystémysloužíjakonástroj,kterýmčlověksvobodujedněchuvádídosouladu

sesvobodoujiných.

13

o Účelpráva–Účelemprávajezajistitvnitřnímírvurčitémlidskémspolečenstvíaumožnittakjehozachování.Tentoúčelprávasepakpromítádoúčelůvprávu.

o Účelvprávu–DleRadbruchazákladní strukturuúčelůvprávu tvoří třiprvky (triádaúčelů)

§ Obecnéblaho• Pojemrelativní.Lzejejchápat

o sociálnějakoblahovšecho organickyjakoblahostátníhocelkuo institucionálnějakouskutečňovánívěcnýchhodnotzvycházejících

zjejichvlastnípovahy§ Spravedlnost

• Garanceochranyjednotlivce§ Právníjistota

o Účelyjsouzamýšlenédůsledkyjednání.o KarelEngliš:„Normavznikájakoprostředekkúčelu“o Účelymohoubýt individuálnídobra (lidskádůstojnost, život, zdraví, vlastnictví)nebo

dobrakolektivní(obrana,vnitřníbezpečnost,zdravéživotníprostředí)o Ústavnísoudorozděleníveřejnýchaindividuálníchstatků

§ Proveřejnéstatkyjetypické,žeprospěchznichjenedělitelnýalidénemohoubýtvyloučeni zjeho požívání. Např. národní bezpečnost, veřejný pořádek, zdravéživotníprostředí.

§ Pro základní práva a svobody je typická jejich distributivnost. Aspekty lidskéexistence,jakýmijsounapř.osobnísvobody,svobodaprojevu,účastvpolitickémděníatd.lzepojmově,věcněiprávněčlenitnačástiatytopřiřaditjednotlivcům.

o Rozdílvnahlíženínaúčelyvprávuvzhledemkúhlupohledu§ Prozákonodárcejeúčelmotivem,důvodempřijetíprávnínormy§ Prosociologajeúčelprávnínormycílemavýsledkempoznávání§ Pro soudce je účel normativnímmomentem spoluurčujícím interpretaci práva,

jenžhrajeklíčovourolipřiobjasňováníobsahuasmyslupráva• Kapitola3–Účelanorma

o Ústavnísoud:Každáprávnínormamásvůjsmyslaúčel,jejichrekonstrukcejevšakspjatasřadounejistot.Smyslaúčelzákonalzedovoditpředevšímzautentickýchdokumentůvypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce – důvodová zpráva, argumentacepřednesenávrozpravě.Dáletakélzesmyslaúčeldovoditzpramenůpráva.Smyslaúčelvšaknelzestanovitbezrekurzunapředporozuměníinterpreta.Sehrávajítedyklíčovourolivlastnípředstavyinterpreta.

o Radbruch:Vůlezákonodárcenenímetodouvýkladu,nýbržcílemvýkladuavýsledkemvýkladu.Interpretmůžerozumětzákonulépe,nežmurozuměljehotvůrce.Zákonmusíbýtmoudřejšíjakojehoautor.

o Häberle:Neexistujížádnéprávnínormy,existujítolikointerpretovanéprávnínormy.• Kapitola4–Kolizeahierarchieúčelů

o Radbruchupozorňuje, žeobecnéblaho,spravedlnost aprávní jistota jakoúčelyprávajsouvevzájemnémostrémkonfliktu.

o Ústavní soud: Ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty aochrany důvěry občana vprávo. Tento postup zahrnuje zákaz retroaktivity právníchnorem,resp.jejichretroaktivníhovýkladu.

o Ústavnísoud:Zrušenístaréapřijetínovéprávníúpravyjespjatosezásahemdoochranydůvěry občana vprávo. Tento konflikt se posuzuje hlediskem proporcionality.Proporcionalitu lze charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmuodůvodňujevětšímíruzásahudoprincipů rovnosti aochranydůvěryobčana vprávonovouprávníregulací.

o Jheringjepovažovánzazakladateleteleologickéhosměřování.o Radbruch:Veškeréprávojeřešenímkonfliktů.

14

C. Právnínormy:kontextyfilosofické• Kapitola1–Pojemprávnínormy

o 1.1Hlediskonoetickéanebkognitivismusv.nonkognitivismus§ G.H.Wrightčleníteorienoremdlehlediskanoetického,tj.vzávislostinatom,jestli

lzenorměpřiřadithodnotypravda/nepravdačinikoliv.§ ČleněnínoremdleG.H.Wrighta

• kognitivistické(deskriptivní)o Naturalistickýkognitivismuso Nonnaturalistickýkognitivismus

§ přirozenoprávní směry, např. některé sociologické apsychologickéteorieprávnínormy

• nonkognitivistické(preskriptivní)o Spojovánínoremsnormotvorníautoritouo O.Weinbergerčlenínonkognitivistickénaty,ježpočítajísmožností

logického popisu normativního myšlení (normologickýoptimismus), a ty, jež takovou možnost odmítají (normologickýskepticismus)

§ Vprávnímmyšleníjenormachápánajakonejazykovánebojazykováskutečnost.§ PozdníKelsenvymezujenormujakoaktvůle.Kelsendůsledněspojujeexistenci

normysprojevemvůlejejíhotvůrce.o 1.2 Hledisko ontologické aneb platnost jako bytí právních norem (problém kolize

platnosti)§ R.Alexyrozlišujesociologický,etickýaprávnickýpojemplatnosti.

• Sociologickýo Platí sociálně, je-li buď dodržována anebo je její nedodržení

sankciováno.• Etický

o Etická platnost je dána morálním zdůvodněním a je typická propřirozenoprávníteorie.

• Právnickýo Interníproblém

§ dánpříslušnostínormotvornéhoorgánuaprocedurouo Externíproblém

§ spočívávestanovenívztahuprávnickéhopojmuplatnostikedvěmadalšímpojmůmplatnosti

§ Mezisociologickou,etickouaprávnickouplatnostímůžebýtkolize.§ O.Weinberger–čtyřiskupinyteoriíplatnosti

• teorierodokmenuo Zdůvodňujeplatnostprávnínormyodkazemnapravidlaovznikuo Např.KelsenovaGrundnorma

• teorierealistickáo Kritériem platnosti je rozhodovací praxe a způsob argumentace

orgánůaplikujícíchprávo• teorieospravedlnění

o Usilujeomorálnízdůvodněníplatnosti• teorieinstitucionální(vlastníkoncepceWeinbergerova)

o Zohledňujenormativněupravenévztahyvznikuprávnínormy,aleivztahy norem kinstitucionálním, sociologicky prokazatelnýmskutečnostem.

§ Holländer-Členěníteoriínoremnateorieanalytickéasyntetické• Analytické

o Objasňujíplatnostnoremvycházejícepouzeznormovéhosystémusamotného

15

o Endogennídůvodyplatnosti(mojepozn.)• Syntetické

o Formulují exogenní důvody platnosti, jež jsou přítomny vněprávníhonormovéhosystému.

o Lzerozdělitdodvouskupin§ Vnější důvod platnosti práva vjiném normovém systému

nebo autoritě (např. morálka či Bůh). Typické proiusnaturalismus.

§ Vnější důvod platnosti nachází vaktivitě veřejných(mocenských)institucích.Typicképroiuspositivismus.

• Právnínormajepropozitivníteoriebuďplatnáproto,že je za platnou pokládánamocenským suverénem(apriorní povaha), nebo proto, že je výsledkeminduktivníhozobecnění(aposteriornípovaha)

§ Problematika akceptace desuetudinis jako derogačního důvodu vsystémupsanéhopráva

• PodleO.Weinbergeramusíbýtsplněnydvěpodmínkyo Aplikujícímu orgánu je dána kompetence nepovažovat tyto

předpisyzaplatnéo Obsolentnostjepovažovánazaderogujícíobyčejovéprávo

• Otázkabenešovýchdekretů.o Ústavnísoud:„Tentonormativníaktjižsplnilsvůjúčel“o Dekret prezidenta republiky ztratil platnost na základě

obsolentnosti.o 1.3Exkurz:platnostaúčinnostzákona

§ Platnost normy dle J. Sedláčka: Platnost normy znamená tolik, co právní mocnormy,tj.žesedovršenímnormotvornéhoprocesustalanormasoučástíprávníhořádu.

§ Krejčí: „Každýplatnýzákon jepočátkemsvéplatnosti, tj.okamžikemvyhlášení,nezbytněúčinnývstanovenípočátkusvévlastníúčinnosti“

o 1.4Reprodukceživota,svobodaamoc–pojmovávýchodiskavnějšíhopozorovatele§ Vkaždé lidské skupině existuje systém řízení, systém působení na jednotlivce

scílem zabezpečit určitý stav, scílem zabezpečit reporodukci skupiny. Tentosystémpůsobenínazývámemoc.Mocjetudížomezenímsvobodyjednotlivcezaúčelemreprodukceskupiny(společnosti).

§ M. Duverger: „Mocmá najednou dvě tváře – zjedné strany je utlačovatelem azdruhéstranyjeintegrátorem“

• Kapitola2–Znakyprávníchnoremo Úvod

§ Základníznakyprávníchnorem–regulativnostaobecnost.§ (zkouškováotázka,pozn)

o 2.1Regulativnost§ Podstata regulativnosti spočívá vtom, že norma představuje určitý pokyn

kurčitémudruhuchování.Omezujetedyvýběralternativchováníjednotlivce.§ Pokyny(deontickémodality,normativnímodality)

• příkaz• zákaz• dovolení

§ RozděleníprávníchnoremzavedenéKelsenem,WeyremaMerklem• Normychování–primárnínormy• Zmocňujícínormy–sekundárnínormy(rozdělenídleHarta)

o poznávacío měnící

16

o rozhodovací§ A.Ross:„Každákompetenčnínormamůžebýtpřepsánananormuchování§ Zmocňovacínormyobsahují(dlepozdníhoKelsena)dvanormativníprvky

• hypotetickánorma–normaudělujícíplatnost• kompetenčnínorma–normaobsahujícíprávočipovinnosttvořitnormy

chovánío 2.2Obecnost

§ HansKelsenvymezilnormujako„Sollen“,tjvýraz,dleněhožněconikolivjest(bytí,mojepozn),nýbržbýtimá(mětí,mojepozn),atobezohledunaobecnost.Jestliženormamáobecnýcharakter,jednáseo„povinnostnípravidlo“.Spojovánínormysobecnostíodmítájakoneodůvodněné.

§ Weinbergerzavádípojemprávníhopravidla,kteréjeobecnévtomsmyslu,žejeadresováno každému a týká se právě těch subjektů, které splňují všechnysubsumpčnípodmínky.

§ V.Knapprozeznáváobecnostprávnínormytýkajícíse• předmětu

o obecně vymezuje svou skutkovou podstatu (nikdy nemůže řešiturčitýkonkrétnípřípad)

• subjektůo Dvaaspekty:

§ Povinnostvšechsubjektů§ Povinnost určité množiny subjektů, vymezené obecnými

znaky§ Vprávnímjazycesetermínnormaspojujesobecnostíregulace.Normaurčujesvůj

předmětasubjektyjakotřídydefiničnímiznaky,anikolivvýčtemjejichprvků.o 2.3Differentiaspecifica

§ Specifickéznakyprávníchnorem,odlišujícíjeodjinýchnorem.§ Differentiaspecifica

• Subjektemtvorbyjestát• Adresátemprávníchnoremjeceláspolečnostorganizovanávestátě• Právnínormamástátemstanovenounebouznanouformu

• Kapitola3–Regulativaregulativnívěta(normaanormativnívěta),preskriptivníadeskriptivnívěta

o Vztahmeziregulativem(normou)aregulativnívětou(normativnívětou)§ Regulativní (normativní) věta - jazykové vyjádření závazné úpravy lidského

chování§ Regulativ(norma)–významregulativní(normativní)věty

o Dvěmožnéinterpretacevýznamuregulativního(normativního)výrazu§ Preskriptivníinterpretace–Významemnormativníhovýrazujenorma.

• Např. věta „Můžete zaparkovat auto před mým domem“ – autor sámposkytujedovolením,samatatovětajeregulativemchováním

§ Deskriptivníinterpretace–Významemnormativníhovýrazujetvrzeníoexistencinormy

• Např. ta samá věta – Autor věty informuje řidiče o existenci předpisuregulujícíhoparkováníautadovolujícíhoparkovánínauvedenémmístě

o Kognitivistickýpřístupvprávnímmyšlenípřijímápředpokladpřiřazenípravdivostníchhodnotnormám.Normativnítvrzenímůžebýtpravdivé/nepravdivé.

• Kapitola4–Regulativ(norma)aimperativo Imperativjebuďjazykováaplikacerozkazovacíchzpůsobunapovrchovéúrovnijazyka,

nebotakovátoaplikacenatektogramatickéúrovni,pronižsevytvářílogickésystémy.o JakojazykovévyjádřenípříkazuvymezovalimperativiKant.o Každýregulativjerovněžimperativemo Imperativvšakmůžeexistovatimimoregulativní(normativní)systém

17

• Kapitola5–Exkurzologickéstruktuřeprávníchnoremo Struktura

§ Skutkovápodstata§ Právnínásledek

o 5.1Skutkovápodstataanebpodmínkanastoupenínormativníhotlaku§ Podmínkanastoupenínormativníhotlaku=skutkovápodstatanormy=hypotéza

právnínormy§ Můžebýtikumulativní§ Můžebýtformulovánaivetvarunegacedisjunkcečitvaruimplikace

o 5.2Normativnínásledek§ Normativnínásledekmásvévnitřníkomponenty

• Normativnímodulacelidskéhochování(modalitynormativnosti)o příkazo zákazo dovolení

• Předmětprávníúpravy(druhchování)o To,cojeobjektempráv

• Postavenísubjektuo Stanovení toho, zda subjekt je vykonavatelem chování či

přijímatelemo agens–vykonavatelchování,nanějžsemodalitavztahujeo paciens–přijímateltakovéhochování

• Subjekt,nanějžsemodalitavztahuje§ Příklad–„Dluhmusíbýtsplněnřádněavčas“

• Modalitanormativnostio příkaz

• Předmětprávníúpravy(druhchování)o řádnéavčasnésplněnídluhu

• Postavenísubjektuo jednoduchýagens

• Subjekto dlužník

o 5.3Vztahpodmínkyanormativníhonásledku§ Vprávních textech je podmínka spjata snormativním následkem různými

gramatickýmispojkami,případněsedmýmpádem.§ Formylogickévazbymeziskutkovoupodstatouanormativnímtlakem

• implikace• ekvivalence• replikace

• Kapitola6–Modalitynormativnosti(příkaz,zákazadovolení)o Každýpříkazlzepřevéstnazákazanaopak

§ např.příkazsplnitnazákaznesplnit,zákazzastupovatnapříkaznezastupovato Dovolenímůžebýtnazákladěprávníneupravenosti(právněindiferentníchování).o Výslovnédovoleníneníomezenopouzenavykonánístanovenéalternativy(tobytotiž

bylapovinnost),nýbrž inavykonánínegace tétoalternativyanespojuje stímžádnoupovinnostjinéhosubjektu.

o Dvojíchápáníslova„může“§ Unilaterálnímožnost

• Uvažujeme vní jen o možnosti chování „p“ a neuvažujeme, zdali můžeanebo nemůže existovat rovněž možnost chování „non p“. Vtakovémtopřípadědeontickánutnostchování„p“implikujemožnostchování„p“.

§ Bilaterálnímožnost

18

• Můžeexistovatsoučasněchování„p“ichování„nonp“.Nutnostchovánípvníneimplikujemožnostchování„p“.

• Dvadruhybilaterárníhodovolenío Výslovnédovolenío Dovolenínazákladěneupravenosti

o Existujítytodruhydovolení§ Výslovnédovolení§ Dovolenínazákladěneupravenosti§ Implicitnídovolení

o Všechnytytotřidruhyjsouunilaterální(dovolenívevýznamunezakázanéhochování),alejenprvnídvějsoubilaterální.

• Kapitola7–Impossibilliumnullaobligatioanebvztahaletickýchaprávněnormativníchmodalito Aletickémodality

§ modalitynutnostiamožnosti§ tytomodalityzrcadlívztahykauzální,případněanalytické.

o Deontickémodality§ modalitypovinnostiadovolenosti§ (příkaz,zákaz,dovolení,mojepozn.)

o Celsovavětaimpossibiliumnullaobligatioo F.Weyroponuje:„Normajevýrazněčeho,cobýtimá.Lzetedyříci,žepoznávajícenormu,

poznávámejejíobsah,tj.to,copodleníbýtimá.Obsahemnormymůžebýtcokoliv.“o Kubeš: „Právní norma ač obsahuje plnění teoreticky nemožné, jest platnou právní

normou,neboťojejíplatnostirozhodujejedinějejízařaditelnostvsystémprávníhořádu,tj.vrámecnadřazenédelegačnínormy“

o Analytickájurisprudence§ Vyhraněnoupodobunabízíryzínaukaprávní§ Předmětemjejíhobádáníjedeontickyideálnísvět

o Nemožnosturčitéhochováníimplikujeneexistencipříkazuktakovémuchování,jakožioprávněnítakovéchovánívyžadovat

o Nutnost určitého chování implikuje neexistenci jeho zákazu i oprávnění vyžadovatchováníopačné.

o Právnípovinnostiioprávněníkurčitémuchováníimplikujíjehomožnost.D. Právníprincipy• Kapitola1–Právníformalismus,praktickýdůvodaktuálnostiproblematikyprávníchprincipů

o Nejasnostpojmuprávníprincip,otázkanepsanýchprincipůvsystémupsanéhopráva• Kapitola 2 – Terminologická poznámka (termíny normy, pravidla, zásady,maximy, principy,

hodnoty)o RozdělenípodleF.Weyra

§ Norma• Předmětempoznávánínormativního

§ Pravidlo• Typicképropoznáváníkauzální,kdenelzeformulovatexaktnízákony

§ Imperativ• Zvláštnímluvnickápodobanormy,jejížvýznamjemotivační

§ Maxima• Subjektivníprincipchtění,tedyúvahudelegeferenda

o Larenz,Weinberger,Alexy,ToubezMuniz–kaskádapojmů§ právnínorma

• nejobecnější pojem, může mít podobu principu nebo pravidla neboindividuálníhoakonkrétníhopříkazu,zákazu,resp.dovolení

§ pravidlo• právní norma, kterou je možné vyjádřit univerzálně adresovanou

hypotetickounormativnívětou

19

§ právníprincip• zkoumánvprotikladukprávnímupravidlu• rozdílmezipravidlyaprincipyjerozdílmezidvěmadruhynorem

• Kapitola3–Logickévymezeníprávníchprincipůo 3.1Dworkinovateorieprávníchprincipůjakokritikaprávníhopozitivismu

§ Dworkinova teorie právních principů byla zformulována jako kritika Hartovyiuspositivistickékoncepce.

§ Dworkinuznávástrukturálníargument–spočívávtom,žeprincipyplatíipřesto,žetřebanemajídostatečnouinstitucionálnípodporu.Kvůlitomu,žejsousoučástípolitickénebospolečenskémorálky,platívdůsledkusvéhoobsahu.

§ Dworkinpoukazujenato,žeseprincipysvoustrukturoulišíodnorem.• Normyprýbuďplatí,aneboneplatí.Jezdezákonvyloučenítřetího.• Pro principy neplatí logický zákon vyloučení třetího. Jejich platnost

nespočívátedyvplatnosti/neplatnosti,nýbržvrůznémíře intenzity tétoplatnosti.

§ KritizovánoO.Weinbergerem–podlenějmusíbýtprokázáno,že jsouprincipyplatnýmprávem,pokudsemajípoužívatproprávnírozhodnutí.

o 3.2AlexyhokritikaarozšířeníDworkinovykoncepce§ Nesouhlasístím,žeby toupravidelbylo tak, žebuďplatí,neboneplatí.Aniu

pravidelnelzevjejichhypotézepostihnoutvšechnyvýjimky.§ Rozdílmezi pravidly (normami) a principy je vřešení kolize. Pokud je řešení

kolize dáno poměřovánímpravidel, pak se jedná o principy. Pokud však jednopravidloprohlásízaneplatné,jednáseonormu.

§ Pro Alexyho jsou principy příkazy koptimalizaci, které mohou být splňoványvrozdílnémstupni.

§ Princip je definován schopností poměřování vkolizi a svým aproximativním anikoliabsolutnímcharakterem.

• Kapitola4–Spornebokolize?o 4.1 Srovnání nesrovnatelného (konfliktu dispozic dvou norem skolizí subsumpčních

podmínekobsaženýchvhypotézenormyjedné)§ Řešení rozporumezi normami je vjejich derogaci – tedy vpoužití pravidel lex

superiorderogatlegipriori,lexspecialisderogatlegigeneraliadalších.§ Řešení rozporu mezi principy je vjejich poměřování použitím testu

proporcionality(Alexy).o 4.2Kolizeprincipůametodaspecifikace

§ Kolizeprincipůvzákonodárství• pravidelněseřešímetodouspecifikace–tj.důsledkemkolizeprincipůse

stávánormativní spor, jenž je řešenpravidlem lex specialisderogat legigenerali.

§ Kolizeprincipůvpřípaděkontrolynoremvústavnímsoudnictví• výsledek je dán principy proporcionality, specifikace a minimalizace

omezenídotčenéhoprincipu§ Kolizeprincipůvpřípaděpříméaplikace

• Principmůženabýtpovahyprincipuinormy.§ Kolize principů vpřípadě naplnění subsumpčních podmínek obsažených

vhypotéze§ Metodaspecifikacepředpokládáschopnostrozlišeníobecnéazvláštníúpravy

• ÚS: „Vzniká-li konflikt mezi obecným a zvláštním pravidlem, lze sedomnívat,žezákonodárceseprostřednictvímzvláštníhozákonachtělodobecnéhopravidlaodchýlit“

• Kapitola5–„Axiomatická“povahaprávníchprincipůanebpostupováníprávníhořáduprincipyo Právníprincipymajíuvnitřnormovéhosystémupovahuaxiom.o Dalšíznakyprávníchprincipů

20

§ Působíjakoregulativníideje§ Vysokýstupeňobecnosti

• obecnostisubsumpčníchpodmínek,nikolivnutněobsahudispozice§ Jsou nejtěsněji spjaty smetanormativními východisky normového souboru, tj.

sjehohodnotovýmiateleologickýmivýchodisky• Kapitola6–Poznámkakotázcenepsanýchprincipůvsystémupsanéhopráva

o Důvodemveprospěchpotřebypřekonánítradičníkoncepcepramenůprávavevropsko-kontinentálnímsystémuprávajepředevšímdynamikaspolečenskýchzměn,nakterounenístoreagovatlegislativaaniobrovskouhypertrofiíprávníchpředpisů.

o ÚS: „Akceptace i dalších pramenůpráva, kroměpráva psaného, evokuje otázku jejichpoznatelnosti.“

o PříkladyběžněaplikovanýchprincipůpodleÚS§ Neznalostprávaneomlouv᧠principnepřípustnostiretroaktivity§ výkladovápravidlaacontrario,aminoriadmaius,amaioriadminus,reductioad

absurdnumapodobně§ řešeníkolizezákladníchprávasvobodprincipemproporcionality

• Kapitola7–Zásadaproporcionality:Varbabilitajejístruktury?o 7.1 Od Forsthoffa po Böckenförde: Identita anebo rozdílnost ústavy a zákona jako

předmětuinterpretace§ Dobu50letoddruhésvětovéválkylzeoznačitjakoéruzákladníchprávasvobod

aústavníhosoudnictví.§ Spolkovýústavnísoud–zavedeníminstitutuústavnístížnostinabylpřezkumnou

pravomoc, katalog základních práv a svobod se stává bezprostředněuplatnitelnýmaaplikovatelnýmprávem.

§ Nutnosthledánímetodologieaplikaceústavy§ Dle Forsthoffa obecnější, abstraktnější povaha ústavy vytváří rozdíl toliko

kvantitativní,nikolialerozdílprincipiální§ Böckenfordeho paradox: Spočívá vnapětí mezi povahou ústavy, pro kterou je

typická její obecnost a která obsahuje spíše principy než normy, ale zároveňparadigmatemjejípříméaplikovatelností.

o 7.2Zásadaproporcionalityjakovýsledekjudiciálníhoúsilípřiaplikaciústavy§ Zásadaproporcionality

• Postupněv50.a60.letechvjudikatuřeSpolkovéhoústavníhosouduSRN• Jejíkomponenty

o Zásadavhodnosti§ posuzování zvoleného normativního prostředku zpohledu

možnéhonaplněnísledovanéhoúčeluo Zásadapotřebnosti

§ formulujepostulátanalýzypluralitymožnýchnormativníchprostředků ve vztahy kzamýšlenému účelu a jejichsubsidiarityzhlediskaomezeníústavouchráněnéhodnoty

o Zásadapoměřování§ zvažovánívkolizistojícíchústavníchhodnot

• Např.svobodaprojevuvsochranasoukromí(Rejžekv.Vondráčková)o Osobyveřejněčinnémusíakceptovatvětšímíruveřejnékritikynež

jiníobčanéo Uveřejně činnýchosob jedánvětšíprostorpro intenzitu zásahu

svobodouprojevudoosobnostnísféry.o 7.3Zásadaproporcionality–utvářenídoktrinální

§ PodleAlexyho,principyjsoupříkazykoptimalizaci,ježjsoucharakterizoványtím,žemohoubýtsplňoványvrozdílnémstupni,jakožitím,žepřikázanýrozsahjejichsplňování neodvisí pouze od skutkových, nýbrž také od právních možností.

21

Principjetudíždefinovánschopnostípoměřovánívkoliziasvýmaproximativnímanikoliabsolutnímcharakterem.

o 7.4Proporcionalitaaoptimalizace:Identitaanebonikoli?§ 7.4.1MůžeÚstavnísoudpřezkoumávatprocenta?

• ÚS: „Zákonemstanoveníminimálnívýšepokutymusíbýtnastavena tak,aby umožňovala alespoň do určité míry zohlednit majetkové a osobnípoměry delikventa, vdaném případě tak, aby uložení pokuty, byť ivminimálnívýši,neměloprodelikventa likvidačníúčinek,případněabynezpůsobovalo,žepodnikatelskáčinnostpoznačné(několikaleté)časovéobdobíztratíjakýkolivsmysl“.

§ 7.4.2Evropsképoohlédnutí• ESLPpovažujezdaněnídlerozdílnýchmajetkovýchapříjmovýchkritérií

za věcně odůvodnění a nezakládající dotčení vprávech plynoucíchzÚmluvy. Zůstává však zachována možnost přezkoumávat, zda sankcenejsouzneužíványanebonejsouneproporcionální.

§ 7.4.3Problémsfungovánímteorie:vedevýjimkakmodifikaciteorie?• Rationalbasistest–vyloučeníextrémnídisproporcionality.• Strictscrutinytest–přísnějšíhlediska

• Kapitola8–Zásadaproporcionality:hermeneutickástrukturaanebokognitivnívzorec?o Hermeneutickýkruho Kauzaanonymníhosvědka

§ 2tezeústavníhosoudu• Primafacierovnocennostzákladníchpráv,resp.veřejnýchdober• Nárysstrukturypoměřování

o „Porovnávání závažnosti vkolizi stojících základních práv, resp.veřejných statků (po splnění podmínky vhodnosti a potřebnosti)spočívá ve zvažování empirických, systémových, kontextových ihodnotovýchargumentů.“

o Kauzarekognicefotografiemi§ ÚStestemproporcionalitydošelktomu,žejetentozásahospravedlnitelný

Část2–Noetickávýchodiskaprávníhomyšlení

A. Kategoriepravdyvnormativnímmyšlení• Kapitola1–HumovatezeaJörgensenovodilema:dějstvídruhé

o Hume: „Vkaždém systémumorálky, se kterým jsem se doposud setkal, jsem si vždypovšiml, že jeho autor po nějakou dobu postupuje běžnými úvahami a ustanovujeexistenciBoha,nebovyslovujesvápozorováníohlednělidskýchvěcí,kdyžpojednoujsempřekvapenzjištěním, ženamístoběžných sponvýroků jako ‚je‘ a ‚není‘ senesetkávámsžádnýmvýrokem,kterýbynebylspjatspomocí‚mábýt‘nebo‚nemábýt‘[...].“

o JörgJörgensenpřeneslHumovutezidooblastilogiky.• Kapitola2–Výrokapravdivost

o 2.1PojemvýrokuaFregehokoncepcelogickésémantiky§ Gottlob Frege: „Významem názvu je samotný předmět, který jím označujeme;

představa,kteroupřitommáme,jevýlučněsubjektivní;uprostředležísmysl,kterýužnenísubjektivníjakopředstava,aleneníanisamotnýmpředmětem.“

§ Frege konstatuje, že pro výrok je definičním znakem jeho spojení sdenotátem(významem) – pravdivostí nebo nepravdivostí a nic víc. Vše ostatní jeproblematikoufilosofie,nikolialelogiky.

§ Fregesiuvědomoval,žeexistujívěty,kterémajísmysl,nemajíaležádnýdenotátaktakovýmtovětámřadilinormy.

o 2.2Krátkýexkurzoteoriíchpravdivosti§ Korespondenčníteorie

22

• Definujepravdujakoshodumyšlenkyseskutečností.• Teorieverifikace(LudwigWittgenstein)–každousmysluplnouvětujazyka

je nutno považovat za funkci konečného souhrnu bezprostředněověřitelnýchskutečností.

• Induktivní teorie pravdivosti (Reichenbach, Mises) – Údaje smyslovézkušenostinemohoudokázatpravdivosthypotézy,nýbržtolikozvýšitjejípravděpodobnost

§ Koherenčníteorie• Podle ní se jako pravdivé uznávají pouze ty věty, jež jsou nerozporné

sdanýmsystémemlogickyformulovanýchauspořádanýchvět.• Kritika verifikovatelnosti výroků – teorie falsifikace – Znepravdivosti

důsledku nelzeusuzovat na nepravdivost předpokladu. Naopak,znepravdivostidůsledkumůžemeusuzovatnanepravdivostpředpokladu.

§ Tarskéhoteorie• Spočívávodděleníobjektovéhojazykaametajazyka

§ Pragmatickáteorie• Pravdivosttvrzeníjespatřovánavrelevanciinformaceproindividuálnía

společenskéchování.• Pravdivé je takové tvrzení, které je významné pro chování jednotlivce

anebospolečnosti.§ Konsensuálníteorie

• Podmínkoupravdivostivýrokůjepotencionálnísouhlasvšechostatních• Kapitola3–Pravdivostnorem

o GottlobFrege:„Nařizovacívětěnikdonechceupřítvýznam;jejívýznamalenenítakový,žebyunímohlapřicházetdoúvahypravdivost“

o Georg Henrik von Wright: „Normy mohou být vysloveny (ne)odůvodněně,(ne)spravedlivě,(ne)platně,alenikolivpravdivěčinepravdivě“

o HansKelsen:„Normystanovujípovinování,nejsoupravdivéaninepravdivé“o JerzyWróblewski:Normajemetajazykovývýraz,kterýsestávápravdivýmsplňováním

určitýmisubjektyvurčitésituaciurčitýmzpůsobem.o Kazimierz Opałek: Deontická tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá vzávislosti na

existencipříslušnýchnormotvornýchjednánío RozdělenídlevonWrighta

§ kognitivistické-spojujínormuspravdivostí• naturalistickýkognitivsmus–pravdivostdánapozorovánímspolečenské

reality• nenaturalistický kognitivismus – pravdivost norem chápána ve smyslu

nutnostivevazběprávaamorálky§ nonkognitivistické–nespojujínormuspravdivostí(mojepozn.)

• Kapitola4–Deonticko-právníideálnísvětanormativnísporo Přilogickémzkoumánínoremrozlišujemedvěmožnosti

§ logickouteoriinorem• zkoumámenapř.rozpornost.

§ logikutvrzeníonormách• popis světamyšleného, jenž je produktem lidského rozumu. Je popisem

ideálníhosvětanorem–deontickyperfektnímsvětem.(deontickyideálnísvět)

• Kapitola5–Dokazovánío Dichotomiemezimateriálníaformálnípravdou.o Praktickájistota

§ Vpraktické činnosti nelze dosáhnout absolutní jistotu poznání, lze všakdosáhnouttzv.praktickoujistotu.

23

§ Praktickájistota–Zjištěnískutkovéhostavubezdůvodnýchpochybnostío Zákonnáteorieprůvodní

§ Zákonný předpis závazným způsobem určuje, jak mají býti provedené důkazyhodnoceny.

o Zásadavolnéhohodnocenídůkazů§ Žádnýdůkazníprostředeknemáapriori zákonemstanovenoudůkazní sílua je

úkolemsoudcetransparentněvyložitdůvody,prokteréurčitémudůkazupřiřadilurčitoudůkaznísílu.

§ Možnoneprovéstdůkaz(abysenejednalooopomenutý)jezatěchtopodmínek• Tvrzenáskutečnost,kjejímužověřenínebovyvraceníjenavrhovándůkaz,

nemárelevantnísouvislostspředmětemřízení• Důkaznení stoaniověřit anivyvrátit tvrzenouskutečnost,nedisponuje

vypovídacípotencí• Nadbytečnostdůkazu

• Kapitola6–Aplikacepráva:subsumpčnísylogismusanebokaskádakorelací?o Představasoudceautomatuz19.století–Řešeníkaždéhokonkrétníhopřípadujepodle

níimplicitněobsaženovzákoněaúkolemsoudcejetotořešenínalézt.Aplikaceprávajetedyekvivalentnísjehonalézánímvplatnémobjektivnímprávu.

o Propřirozenýjazykjetypickánepřesnostaneurčitost.Nemůžemepředpisempostihnoutvšechnypřípady.

o Zájmovájurisprudence(pozdníHering,Heck)o Koncepcevolníhopráva(Kantorowicz,Ehrlich,Gény)

§ Soudcovskéaktivityvoblastimezervprávuo Americkýprávnírealismus(OliverWendellHolmes)o Esserůvpojempředporouzmění(„Vorverständis“)

§ (jednáseootázku,cobývávtestech,ajeonípojednánopozději)o Dworkinovatezeojedinésprávnéodpovědi–TheOneRightAnswerTheory

§ nový impuls pro diskusi mezi kognitivním a decisionistickým pochopenímaplikacepráva.

§ Tvrdí, že o právní větě lze tvrdit, že je pravdivá, jestliže správní teorií, kteránejlépe ospravedlňuje ustálené právo, ladí víc, než právní věta, která je jejímopakem.

o F. Bydlinski: „Problematika aplikace práva nespočívá ale vlogickém sylogismu, nýbržvpřípaděvyššíanižšípremisy,znichžlzezávěrúsudkudefinitivnědovoditnebopopřít“

§ Přípravavyšší(horní)premisy–díleminterpretacepráva,zrcadlívždyurčitoumíru neurčitosti a její pravdivostní hodnota je otázkou interpretace (asoudcovskéhodotváření)práva

§ Příprava nižší (dolní premisy) je pak výsledkemdokazování, platíproni tudížpravdivostníhlediskavesmysluaproximativním(limitním)anikolivabsolutním.

B. Právníjazykaprávníhermeneutika• Kapitola1–Právníjazyk

o Právnínoetika§ Analyzuje postup od empirických a hodnotových soudů kformulování norem,

dálepakpoznávání(nalézání)právníchnorem,ježjesoučástíaplikacepráva§ Aplikace zahrnuje nejen nalézání obsahu právní normy, nýbrž i poznání

skutkových okolností a jejich subsumování pod obecnou skutkovou podstatuprávnínormy.

o Dreier: „Kontinentální právní věda se konstituovala ve vrcholném středověku jakodogmatickáknihovědaatutopovahusivzásadězachovaladosoučasnosti.“

o Právníjazyk§ jednímzodbornýchspisovnýchjazyků,jenžseodpřirozenéhojazykališílexikou

istylistikou

24

§ lze jejzkoumatzpohledu jeho funkcíavlastností, jakož ipohledu jeho lexikyastylistiky

§ plní jednak funkci jazykového vyjádření právních norem a jednak funkciinformační – prostřednictvím právního jazyka sděluje zákonodárce adresátůmprávníchnoremdruhypovinnostního,resp.dovolenéhochování

o Odprávníhojazykajenutnoodlišitjazykprávnický.Jazykemprávnickýmjejazykprávnívědy,aplikačnípraxe,jakožiprávníslang.

o Funkce„butaember“zapanováníMarieTerezie–Člověkprůměrnéinteligence,kterýčetlnávrhyprávníchtextůapotésdělovalkomisijejichobsahsvýmislovy.

o Paradoxprávníhojazyka§ Zvyšování přesnosti, exaktnosti, vede knesrozumitelnosti, a opačně, zvyšování

srozumitelnostivedekesnižovánípřesnosti.§ Řešeníprávníhojazykaspočívávevzájemnéproporcionalitě.

o Náležitostiprávníchtermínů§ jazykovásprávnost§ odbornásprávnost§ jednoznačnost§ přesnost§ ustálenost§ zřetelnost

• Kapitola2–Právníhermeneutikaanebfilosofickéotázkyinterpretaceprávao 2.1Předmětprávníinterpretace

§ Knapp:Interpretacejepřiřazovánívýznamuznakům.o 2.2.Savignyhovalčík

§ ČtyřimetodyvýkladudleSavignyho• gramatická

o předmětem je slovo, jež zprostředkovává přechod zmyšlenízákonodárcedomyšlenínašeho

• logickáo rekonstrukcelogickýchvazemmezičástmimyšlenky

• historickáo věnujesesituacivdoběpřijetízákona

• systematickáo nutíchápatvýznamzákonavcelkuprávníhosystému

§ Alexyhoklasifikaceinterpretačníchmetod• přístuplingvistický

o přístupsémantickýasyntaktický• přístupgenetický

o ekvivalentníhistorickémuvýkladu• přístupsystematický

o spojensvnitřníkonsistencípráva• přístupobecněpraktický

o řadíknimteleologickéadeontologickéargumentyo 2.3Smyslinterpretacepráva

§ Postup,jímžlzevyplnitneúplnostprávníregulace,nazývámedotvářenímpráva(vyplňovánímmezer)

§ Metodyvyplňovánímezer• analogie• argumentafortiori• argumentaminoriadmaius• amaioriadminus• argumentpovahouvěci• apod.

25

o 2.4Otevřenátexturapráva§ HerbertHart:„Aťužsiprosdělovánínoremvyberemejakýkolivprostředek,vjisté

chvílivždyvyvstanoupochybnostiojehopoužitíadanýprostředekseprojevíjakoneurčitý,přestoževobrovskémmnožstvíběžnýchpřípadůfungujezcelahladce.Budemítto,cojsmenazvaliotevřenoutexturou“

§ Důvodyotevřenétextury• nemožnostapriorněuchopitsvětvjehoúplnosti• musímepoužítprostředkypřirozenéhojazyka• obecnostprávníregulacejakodefiničníhoznakupráva• rozdílmezistrukturouprávníhopředpisuastrukturouprávnínormy

§ Výkladlargosensu–vyvozováníimplicitněvyjádřenýchznaků.Uplatňujesepřivyplňovánímezervprávu,kteréjechápánojakodotvářenípráva.

§ Dodotvářeníprávaseřadítakévyplňovánínepravýchmezerjudikaturoucontralegem,vpřípaděnapětímeziintencíadikcízákona.

§ Není-liněkteráčástprávnínormyvýslovněvyjádřena,jdebuďovýrazneúplnostiprávníregulace(mezeruvzákoně),aneboopřípadprávnínormy,ježjevprávnímřáduobsaženaimplicitně.

§ Podruhésvětovéválcesezačínáprosazovatprincipprozařováníprávníhořáduhodnotovýmiprincipy.

§ Nové interpretační metody po otevření textury – metoda proporcionality ametodapriorityústavně-konformníhovýkladu

§ Dekonstrukcepráva• Ztrátaschopnostiformulovatainterpretovatúčelypráva• opuštění, resp. relativizace tradičních pořádacích principů práva

(bezrozpornost, obsahová konzistentnost, stupňovitá výstavba, relativníustálenostsystémuprávaajehojazyka,relativnístálost)

• Jejísoučástíjedynamikanormotvorby,majícízanásledeknárustobjemuprávaipočetnostijehozměn

• Většíkasuistika,kratšíživotnostpředpisůo 2.5Rolepředporozumění,anebmůžeinterpretrozumětzákonulépenežjehotvůrce?

§ Vprávní teorii převažuje názor odmítající Dworkinovu představu ometodologickédosažitelnostijedinéhosprávnéhořešeníprávníhopřípadu.

§ Převažujenázor,žeprávnívědanedokáževolbuinterpretačníchmetodracionálnězdůvodnit.

§ Gizbert-Studnicki: Odlišná významová očekávání vedou kodlišnýmvýznamůmjednohoatéhožtextu.Textnemážádnývýznamosobě.Příslušímuvýznamtolikozpohleduurčitéotázky.Odpověď,ježtextinterpretunabízí,můževéstkezměněvýznamovéhoočekávání.Tentofenoménoznačujemejakohermeneutickýkruh.

§ Röhl: „Právní normu poznáváme zpravidla sohledem na aplikační případ,konkrétníkauzučili‚covšechnopatříkpřípadu‘sedozvídámeteprveznormy“

§ Esseropojmupředporozumění• Interpret (osoba aplikující právo) si utváří představu o spravedlivém

řešení rozhodované věci ještě předtím, než provede interpretacipříslušnéhozákonaobvyklýmimetodami.

• Otázkaprointerpretatudížneznítak,jakéřešenírozhodovanéhopřípaduplyne ze zákona, nýbrž tak, jak je možné uvést již nalezené řešení dosouladusezákonem.

• Interpretačnímetodyprotonejsouprostředkemnalézánísmysluzákona,funkcíinterpretacejedogmatickyodůvodnitjižpředempřijatýzávěr,jenžjezaložennapředpozitivníchspravedlnostníchstanoviscích interpretaořešenídanéhopřípadu

• Významová očekávání interpreta mohou být ovlivněny např. znalostmiústavníhopořádku,teleologickýmipředstavamiapodobně.

26

§ Forsthoffůvzávěroklíčovéroliosobnostisoudcepřiutvářeníprávníhosystému• Klíčovároleosobnostisoudcepřiutvářeníprávníhosystému.• Existujelogickýprostorsoudcovskýchúvah,jenžnenívymezenzákonem.

§ Interpretaceprávasehráváfunkciheuristickouiargumentační.C. Logicismusvprávnímmyšlení• Kapitola1–Ambicenovéhologicismu

o Logikajevědouomyšlenkovémpřenosupravdivosti.o Rozvoj deontické logiky (G. H. Wright) a nastolení základních logicko-sémantických

otázekprooblastnormativníhomyšlení(J.Jörgensen)• Kapitola2–Logickáformalizaceapředporozuměníanebvedlejšíproduktyjakovědeckýpřínos

o Přístupklogickéformalizaciprávníhomyšlení(Prakken,Sartor)obsahujedvamomenty§ Úsilínaobecnéúrovnipopsatavyjádřitanalyzovanýpředmětzkoumání§ ilustrativním rozborem jeho vybraných příkladů prokázat adekvátnost

nastíněnýchzobecnění• Kapitola 3 – Hermeneutická kompetence adresáta a použití enthymématu vrozhodnutích

Ústavníhosouduo Odůvodnění soudních rozhodnutí předpokládá určitou hermeneutickou kompetenci

adresátů, což je spjato stradicí odůvodňování, spřesvědčivostí a srozumitelnostírozhodnutí.

o Občasseprojevujíenthymémata,např.rozhodnutíÚSvevěciPl.ÚS25/06:„Ministerstvovnitratímvytvářísituaci,ježukazuje,žeabsurdnísvětrománůFranzeKafky,čiGeorgeOrwella,divadelníchherSamuelaBecketta,čiEugenaIonescanemusíbýtanenítolikofikcí,nýbržzačastéjeiživotnírealitou“

Část3–Problémspravedlnosti

A. Antinomiespravedlnosti• Kapitola1–Spravedlnostformálníamateriální

o Hart:„Dokudnestanovíme,jaképodrobnostiajakérozdílyjsourelevantní,zůstanevěta‚posuzujpodobnépřípadypodobně[arozdílnérozdílně]‘prázdnouformou“

o O. Weinberger: Formální spravedlnost spočívá na pojmu formální rovnosti. Principformálnírovnostijeabsolutněobsahověprázdnýahodnotověneutrální.Sámosobějakoformálníprincipnevylučuježádnoudiferencujícípodmínkyažádnéprávnídůsledky.

o Zpostulátůformálníspravedlnostiproprávnímyšlenívyplýváprincipobecnostiprávníregulaceaprincipstejnéhozacházenípředzákonem.Tytoprincipypakimplikujízákazdiskriminaceazákazlibovůle.

• Kapitola2–Spravedlnostarovnosto OtaWeinbergerodkrývádvěnejvětšíslabinyutilitarismu

§ Rozpormezijímformulovanýmhlediskemspravedlnostiajehoformulováním–problémsumaceužitkůaškodrůznýchsubjektů

§ Utilitarismusakceptujejakomorálnínestejnoměrnérozdělenínáslednéhoužitku.Můžetakchápatzadobréityčiny,kterémyvnímámejakozavrženíhodné–např.justičnívraždy,kterémajíodstrašujícíúčinek,atedyjsouužitečné.

• Kapitola3–Spravedlnostarelativitamorálkyo Kelsenuznávalrelativníspravedlnost,odpovídajícírelativitěmorálníchsystému.o Stejně takF.Weyr sedomníval, žedokazovat lze jen relativní spravedlnost.Absolutní

spravedlnost lze jenpředpokládatanení tudíž tatospravedlnostmožnýmpředmětempoznávání.

o AlfredRoss:Kdyžněkdotvrdí,žejeněconespravedlivé,takdávánajevopouzenějakýemocionálnívýraz.

o MartinKriele–nástinpředmětuspravedlnostníchúsudků.• Kapitola4–Zákonnáanadzákonnáspravedlnost

o Radbruchovaformule

27

§ Konfliktmezispravedlnostíaprávníjistotoupatrnělzeřešitjentak,žepozitivníprávo, zajišťované předpisy a mocí, má přednost i tehdy, pokud je obsahověnespravedlivéaneúčelné,vyjmatoho,jestližerozpormezipozitivnímzákonemaspravedlnostídosáhnetaknesnesitelnémíry,žezákonmusíjakonenáležitéprávo(unrichtigesRecht)spravedlnostiustoupit.

o KriticiRadbruchovýchtezíjenazývajíRadbruchovýmmýtem.Nesouhlasítotižstím,žebysoudcibylinegativněovlivněniprávněpozitivistickoutradicívdoběnacismu,jelikožpro období nacionálního socialismu je prý příznačný spíše přirozenoprávní nežpozitivněprávnípostoj.

• Kapitola5–Rawlsv.Nozickanebspolečenskásmlouvav.neviditelnárukao URawlse jespolečenskéuspořádání(utvořenístátu,spravedlnost)spjatosexistencía

působením veřejných institucí (společenskou smlouvou, státem), u Nozicka kvznikustátuvedeneviditelnáruka.

o DleRawlse jespravedlnostprimárníctnostíspolečenských institucí,základníproblémvtétooblasijedleRawlsesociálněspravedlivérozdělenídober.

o O.Weinbergertvrdí,žeexistujíještědalšídruhyspravedlnosti–retributivní,restitutivní,procedurální.

o Rawlsovapravidla§ Maximalizacesvobodyjednotlivce§ Sociálníaekonomickénerovnostimajíbýtutvořenytak,abybylykuprospěchu

každémuo F.A.Hayek: „Pravidladistributivní spravedlnosti vrozdělovánínemohoubýtpravidly

chování vůči sobě rovným, nýbrž to musejí být pravidla chování nadřízených vůčipodřízeným.“[...] „Přechod od vzájemné spravedlnosti ke spravedlnosti distributivníznamenápostupnénahrazovánísoukroméhoprávaprávemveřejným“

• Kapitola6–Napětímezispravedlnostíaefektivnostío SamuelsonaNordhaus: „Nelzesestrojit smysluplnápravidla zajišťující, abykolektivní

akcevždyzlepšilysituacikaždého.“• Kapitola7–Spravedlnostobecnáaindividuální

o Jakformulovatspravedlnostvzhledemkjedinečnostiazvláštnostikonkrétníhopřípadu?o Právním institutem reagujícím na možné napětí mezi spravedlností obecnou a

individuálníjenapříkladvoboruprávasprávníhoodstraněnítvrdosti,voborutrestníhoprávainstitutmateriálníchkorektivů.

o Požadavkemplynoucímzformálníspravedlnosti jeprinciprovnostipředzákonemčilistejné rozhodování vobdobných případech. Tento princip bývá však někdy obětovánkobecnémuúčelu.

B. Spravedlnostjakokontextuálníaobecnéhodnocenípřiřazováníaodnímánídober• Kapitola1–Definičníhypotéza

o Dreier: „Jednání, jednající subjekty, normy a normové řády jsou předmětemspravedlnostního úsudku jenom potud, pokud se vztahují na nějaké dávání neboodnímání, na vyžadování nebo odepření, jinými slovy: na rozdělování a kompenzacidoberabřemen.“

o Vanalýze spravedlnosti považujme za první bod dalších úvah kritérium rovnosti,zahrnujícíproblematikuhledisekodlišování,zaboddruhýpakroliinstitucívpřiřazovánídober a zel, a za třetí ujasnění si hledisek, které spojují spravedlnostní hodnocenísvýsledkempřiřazovánídoberazelneboprocedurou,ježkněmuvede.

• Kapitola2–Exkurzoutilitarismuso 2.1 Dostojevskij a Dürrenmatt: může obecné blaho ospravedlnit utrpení či křivdu,

existujespravedlnostbezctnosti?§ nocomment

o 2.2ZrušeníSpeenhamlanduanebzánikstaréazrodnovécivilizace§ Utilitarismus, usilující o největší štěstí co největšího počtu, získal vážnost

světskéhonáboženství

28

§ Otec utilitarismu J. Bentham pojem užitku vymezuje takto: Principem užitkurozumíme zásadu, podle níž každé jednání, vzávislosti na míře souhlasu činesouhlasu,směřujekestavuvětšíhočimenšíhoštěstískupiny,respektivetomutostavunapomáhánebozabraňuje.“

• Kapitola3–Rovnostvespravedlnostnímúsudkuo 3.1Překvapivostparadigmaturovnosti

§ F. A. Hayek: „Pravidla distributivní spravedlnosti vrozdělování nemohou býtpravidly chování vůči sobě rovný, nýbrž to musejí být pravidla chovánínadřízenýchvůčipodřízeným“

o 3.2Spravedlnostjakodvojírovnost(rovnostkontextuarovnostobecností)§ Rovnostkontextu

• Aristotelovskárovnost• Hodnocení přiřazování dober a zel jejich poměřování skontextem, ve

kterémkněmudochází.• Představujeúsilípokongruencikompenzovanéakompenzujícíentity

§ Rovnostobecností• Rovnostkantovská• Sestejnýmnakládatstejně,sodlišnýmodlišně

o 3.3Spravedlnostaakceptovatelnosthledisekodlišování(hledáníústavněprávní)§ NejvyššísoudUSA–3způsobyodlišování

• Rationalbasistesto Proústavníkonformitunějaképrávníregulacepostačuje,nachází-li

se klasifikace vnějakém racionálním vztahu kúčelu zákona, tj.pokudnějakýmzpůsobemmůžepodpořitdosaženíúčeluzákona

o Protiústavnostjedánapouzetehdy,je-listátníregulacelibovolnáažádným myslitelným způsobem nemůže ovlivnit dosažení účeluzákona.

• Strictscrutinytesto Přísnějšítest,používanýtřebavpřípadechrasovédiskriminaceo Ústavnostdánatehdy,existuje-liúzkávazbazákonnýchprostředků

aúčeluzákona• Intermediatelevelofscrutiny

o Zákonnáklasifikacemusínapomáhatkdosaženízákonnéhoúčelunejen potenciálně, nýbrž skutečně. Dále musí být dán významnýveřejnýzájem,avšaknikolinadjinédůležitý.

§ SpolkovýústavnísoudSRN• Stejnéposuzovánískutečnostíúplnějinéhodruhuporušujeústavujenom

tehdy,kdyžkněmudocházílibovolně.• Vkonkrétním případě zákonodárce nemusí zvolit nejúčelnější,

nejrozumnějšínebonejspravedlivějšířešení.• Postačuje, když se toto řešení zakládá „na nějakém obhajitelném

dostatečnémdůvodu“• Zákonodárcemátudížvzásaděvolnostvolitznakyproporovnávání,podle

kterýchseorientujerovnostanebonerovnostzákonnéregulace.§ ÚstavnísoudČR

• Zohledňuje jakvyloučení libovůle (tj. hlediskavhodnosti apotřebnosti),takústavněprávnípoměřováníúčeluodlišovánívprávech(atometodouproporcionality)

o 3.4Hierarchiedoberabřemenamírajejichkongruence§ Přesnéstanovenírovnostinarozdílodpřírodníchvědvevědáchsociálníchmožné

není.• Kapitola4–Spravedlnostjakopředmětinstitucionálníaktivity

o 4.1Spravedlnost,změnaainstituce

29

§ Člověk jemyslícíbytostschopnávolního jednání.Současně jebytostíschopnoupřežití pouze ve skupině. Tím je dán rozpormezi individualitou člověka, jehozájmyacíli,anevyhnutelnostípřizpůsobeníseskupině.

§ Mocjeomezenímsvobodyjednotlivcezaúčelemreprodukceskupiny,atímijehovlastní.

o 4.2Institucionálnípastmodernídoby§ Etatismusjespolečnýmrysemindustriálníhosystému.§ Toffler: „Rozeběhnutářídícímašinérieprodukujestáleneproniknutelnějšísměs

právníchnorem.“o 4.3ImplikacenedosažitelnostiParetovaoptima

§ 4.3.1Funkceinstitucí• Sfungováníminstitucíjsouspojenydvězákladníotázky

o Prvníjejejichlegitimitao Druhoujejejichfunkce

• F.A.Hayek:„Jednotlivcůmbymělobýtdovolenovrámcistanovenýchmezísledovatspíšsvévlastníhodnotyapreferencenežhodnotyapreferenceněkohojiného“

§ 4.3.2Legitimitainstitucí• „Státní moc je legitimní tehdy, je-li jí podřízenými osobami vcelku

považovánazaoprávněnou.“• Dvěstránkylegitimity

o Procedurálnístránkalegitimity§ Moc se stává legitimní tehdy, je-li výsledkem obecně

akceptovanéprocedury.o Hodnotovástránkalegitimitymoci

§ Obecněakceptovanýrámechodnot,vekterémse legitimnímocmáamůžepohybovat

• Kapitola5–Spravedlnostjakovýsledekneboprocedura(přiřazovánídoberabřemen)?o 5.1Affirmativeaction

§ Affirmativeaction–politikazvýhodňující,formoukvót,rasovémenšiny§ VněkterýchstátechUSAjeústavnízákazafirmativníakce

o 5.2Ekvivalencevýměnnýchvztahův.jejichférovost§ Rovnost ekonomických vztahů (rovnost výsledků) předpokládá, že existuje

obecněuznávanéměřítkohodnotydoberaslužeb.o 5.3Prioritaprocedurálníspravedlnosti

§ PrincipyřádnéhoprocesuC. Úlohavědy• KarlPopper: „Nejjednoduššíanejdůležitějšíbodetiky jepravděpodobněčistě logický.Míním

tímnemožnostodvoditnetautologickáetickápravidlaztvrzeníofaktech“To jekonec.Něco jsemuvedlpodrobněji,něcoméněpodrobně. Snažil jsem to redukovat jak tošlo.Některévěcinejsoupořádnědefinoványanivtéučebniciacelkovětaučebnicenenímocpřehledná.Jetoprýalepodledoc.Škopanejlepšímateriál,kterýsiktézkoušcečlověkmůžepřečíst.

30

Zápiskyzpřednášek,jaro2017Upozornění:Byljsemnavšechpřednáškách,kterésekonaly.Vzhledemkestátnímsvátkůmaleněkolikpřednášekbohuželodpadlo.1.přednáška–doc.ŠkopZprvnípřednáškyodM.Škopa jsemsinedělalpoznámky,protože šlopředevšímo stručné shrnutídistinkcíiusnaturalismuaiuspositivismu,kteréjsouhnednazačátkumýchvýpiskůzučebnice.2.přednáška–doc.Polčák

• Právnípragmatismuso dominantnívUSAo Efektivitajezákladnímparametrem,kterýjepropragmatismusnejdůležitější

• Radbruchovy3funkceprávao Spravedlnost;o právníjistota;o praktickáužitečnost(všeobecnéblaho)

• Konferenceotom,jaksezbavitŽidů(KonferenceveWannsee).Právnícivšakřekli,ženemůžoudozákonůnapsatto,žebysemělovyzabíjetŽidy.

• AlfredVerdrosso podílelsenazákladníchkamenechOSN(HansKelsenčástečnětaky)o jejednímzautorůteorieonezměnitelnémjádruústavy.o Spojil pojem tvrdého jádra ústavy spojmem suverenita. Jestliže stát není schopen

respektovatzákladníprincipy,nakterýchjepostaven,taknemůžeočekávat,žeostatnístátybudourespektovatjehosvrchovanost.Mezinárodnívázanostvlastnímprávem.

• FrantišekWeyro Pozitivistao Psaloproblematicetvrdéhojádraústavy,alemezipositivistynebyljednotnýnázor.Říkal,

žejestližejezdemožnostvytvořitústavu,kteráobsahujetentočlánek,taktadymusíbýtmoc,kterátentočlánekzasezruší.Říkal,žetobudestejnámoc,kteráhovytvoří.Říká,žetvrdéjádroexistovatnemůže.

• HansKelseno bylvtomtoohleduprotiWeyrovi.Positivistickýmargumentemříkal,žetonenípravda.

Že ta ústava byla vytvořena jako celek a jedním zparametrů je nezměnitelnost jejíhotvrdého jádra. A jestliže tam máme tvrdé jádro zakomponováno, tak vylučujemeproceduru, která by to tvrdé jádro mohla změnit. Nemožnost změnit nezměnitelné(faktickámožnostXnormativnínemožnost).NatomtojepostavenMelčák.Říká,žetvrdéjádroexistovatmůže.

• Problém byl vpřípadě odstraňování vůdčí role komunistické strany. Byli zde právníci, kteříříkali, že je to špatně, pokud používáme proceduru komunistické ústavy ktomu, abychomvytvořiliústavunovou.Jdetamootázkukontinuity.

• Kelsenříká,žemůžememítvůdčíroliKSČjakosoučásttvrdéhojádra,aletímpádemmusímeudělatnovouústavu.

• CarlSchmitto Svoji genialitudaldo služebnacistickéhoprávaabyl toon,kdovytvořil architekturu

ústavníchzměn.o Vytvořilnormujakoopatření.Onříkal,žemůžebýtnorma,kteráneníobecnázhlediska

časovépůsobnosti.Onříká,žetímtozpůsobemmůžemenavrtávatústavu,kdyučinímejednuzměnu,řekneme,žejetojenproteď,apakučinímedalšíavždycky,kdyžsetatoústavarozlívala,takCarlSchmittposkytlprávněfilosofickézdůvodnění.

31

o Říkal,žedokudtazměnanenízrušenízákladníchparametrů,nakterýchústavastojí,takjetoOKanenítonicnepřípustného.Takževždy,kdyžbylyprováděnyjednotlivézásahydostrukturyústavy,takCarlSchmittřekl,žejetofurtještěOK.

• GeorgJellineko Setkáváme se stezí, že není nezměnitelné, ale mechanismus změny nemá charakter

ústavníprocedury,jetonásilí.Vpřípadě,žebychomzasáhlidotvrdéhojádra,kterésetýkátěchpodstatnýchnáležitostíkonstitucetohostátu,taksejednáonásilí,resp.násilnévytvořeníjinéústavy.

o MůžeústavnívětšinaParlamentuČRvytvořitÚstavu?• Ústavní soudceČermák říkal, žemusímeprojevitnásilí, abychomvytvořilinovouústavu. Že

nemůžemetvořitpodleprocedurkomunistickéústavy.• Pl.ÚS19/93=základdoktrínytvrdéhojádraústavy.• Hodnotová diskontinuita. „I při kontinuitě se starým právem je hodnotová diskontinuita se

starýmrežimem“• Doc. Sobek varuje před přílišnou hodnotovostí práva. Říká, že nejhorší právní systémy jsou

založenynahodnotovosti.• SpormociustavenéVSmociustavující.Mocustavující(lid)dáválegitimitumociustavené(volby,

alenejenvolby).AmocustavenápodleÚSnemálegitimitumociustavující.Ústavnívětšinanenívůlelidu.

• Pl.ÚS36/01–ZČl.9/2neplynoukonsekvencejenproústavodárce,aleiproÚstavnísoud.o Jeprávojednoduchéaprávoústavní.o Najednoujetuvšaksituace,kdykvůlitomu,žemámejakosoučástústavníhoprávarůzné

technikálie,takserozdělujenajednoduché,jednoduchéústavníaústavní.o Pakmámerozdělenínajednoduché,jednoduchéústavní,ústavníaústavníústavní.o Na druhém konci jednoduchého práva je ještě jednoduché jednoduché, tj. právo

správní.Mácharakterzákonnéhopráva,aletýkáseběžnéhofungováníbyrokratickéhoaparátu. Zhlediska obsahu tedy je to něco, co na té úrovni jednoduchého práva sesdalšímičástminedásrovnávat.

• Teoreticképoznánío originální, poznáváme nějaký objektivně existující fenomén. Snažíme se ji poznávat.

Nemůžemedosáhnoutdokonalosti.• Prakticképoznání

o Charakterjakéhosipouzelogickéhopoznáváníněčeho,cojsmeobjektivnímimetodamischopnizpracovat.Jetojedndušší,atadyjsmeschopnidosáhnoutdokonalosti.

• Teorémneúplnostio KurtGödelo Nelze udělat formální logický systém takový, aby byl zároveň kompletní a zároveň

vnitřně bez rozporu. Pokudmám nějaký formální systém poskládaný ze slov a jehopředmětemjenějakýkomplexnífenomén,taknikdynedosáhnuzároveňkompletnostiazároveňvnitřníbezrozpornosti.

• Ryzínaukaprávnío právně filosofický systém,který jedokonalý.Nikomusenepodařiloprokázat logickou

kontradikci.Nenívšakkompletní,alezároveňnenívnitřníbezrozpornost.• Dáseuplatnitteorémneúplnostinateorémneúplnosti?Nedá.• Melčák

o jaksetoktomusouduvůbecdostalo,jakábylapolitickásituace,prejudikatura,podstatavěci?

o Podstatnénení,žebylozkrácenovolebníobdobí.Podstatnéje,žejetozásahdotvrdéhojádraústavy

32

3.přednáška–doc.Sobek• Teoriespolečenskésmlouvy=vycházízhypotetickésituace,kterounazývápřirozenýstav,aje

tostav,vekterémnevládnoužádnáfyzickápravidla.Kdybychomnerespektovaližádnénormy,nýbrž jen sílu, tak by byl člověk člověku vlkem a život by byl špatný. I kdyby člověk bylracionálním egoistou, tak by se člověk měl podřídit autoritě, která bude vymáhat sdílenápravidla.

• ThomasHobbes:„Jediné,coexistuje,jsouhmotnéobjekty“• JehovrstevníkembylBenedictSpinosa,kterýmělještěradikálnějšínázorynežHobbes.Obabyli

osočovánísateismu.• Přicházísteoriípolitickéautority,kterájesvýmzpůsobemnová.• JeanBoden=„vládajezaloženanasuverenitěpanovníka,kterýberelegitimituodBoha“• Hobbesmá jinouteorii legitimity. Je to teorie,kteráseopíráoracionalitu.Legitimitavychází

ztoho,žeprokaždéhoznásjerozumnésepodříditautoritě.• Hobbes=užitekjsousplněnétouhy• (problém„freerider“(černýpasažér)=proegoistujelepší,kdyžsemudařískrýtnedodržování

pravidel,aabydodržovalijenostatní)• PodobnýproblémřešíDavidHume.Tatomorálkanenízaloženanaegoismu,nýbržnaempatii.

Dokážemesevcítitdodruhéhoajehoutrpenícítitjakovlastníutrpeníacizípotěšeníjakovlastnípotěšení.

• DavidHumeo hedonista,hodnotaspočívávpotěšení,negativnívutrpenío Humovateze=Zfaktůnevyplývajínormy.Jestliževpremisáchmámejensoudyotom,co

je,avzávěruje,ženěcomábýt,takjetošpatně.Jerozdílmezi„bytí“a„mětí“.Bylatokritikapřirozenéteologie,kterázexistencebohaodvozujemorálnípovinnosti.

o Humovapsychologierozlišujedvarůznéaktymysli.Jedenaktjeimpression(dojem),tímsemyslí,ževnímámsvětkolemsebe(vnějšífakty).Něcojinéhojeexpression,tojevnějšívyjádřeníněčeho,cojevemně.Těmisoudyotom,coje,myslíimpression,atím,comábýt,myslíexpression.

o Zvjemů kolemnás nelze vyložit expressions, protože ty expressionsmají něco navíc.Kdyžvidímepotratařekneme,žeješpatný,taktamvidímeněconavíc.

o Humeříká,žekdyžjávyjádřímsvůjnázornato,cojemorálněsprávné,taktímnepopisujusvětkolemsebe,nýbržjetamisubjektivnípostoj.

o Humejevšakpřesvědčen,žemylidéjsmevelmipodobněnastaveníohledněemočníhoprožívání.Dojistémírytomůžememodifikovatvýchovouakulturou.

o Humova etika je ryze sekulární, dělal si prdel ze zázraků a podobně. Je založená nasentimentech.

o DavidHumeříká,žespolečenskásmlouva ješpatnáteorie.Říká,žesliby jsouzávaznéproto,žezdemámenějakouzvyklost,kterásezdlouhodobéhohlediskavyplácí.

• ThomasHobbesbylnejspíšpřirozenoprávník,ikdyžněkteříautořiříkají,žejehoteorieautoritybyla právně-positivistická. David Hume ale nebyl právní vědec, takže nelze říct, co byl on.InspiracíbylproJeremyhoBenthama.

• Právnípositivismuspřicházíažna18.Stoletínadvoumístech–AnglieaNěmecko.• JeremyBentham

o Anglieo bylžákWilliamaBlackstona.o Začíná filosofovat jako právní teoretik právě kvůli tomu, že se vymezuje vůči

Blackstonovi. Jeho spisy byly natolik autoritativní, že jeho spisy byly používány jakopramenypráva.

o Blackstonebylpřirozenoprávníkvtomsmyslu,žeříkal,žepanovníknemáplněvesvýchrukou právo, protože základem práva je právo přirozené, které je od Boha. A my topřirozené právo poznáváme tak, žeBůh byl tak hodný, že námdal rozum, kterým topřirozené právo dokážeme poznat a my ho poznáváme tím, že ty zvyklosti, které sedlouhodoběosvědčují,seukazujíjakoracionální,tj.vsouladusrozumem.

33

o Blackstone připouštělmožnost, že anglické právomá chyby a že by semohlozlepšit.Nicméněbylpřesvědčenotom,žetonemohoubýtmocvelkéchyby.Říkal,žesecommonlaw mění podle toho, jak se mění potřeby lidí. Blackstone můžeme považovat zaposledníhopředmoderníhoprávníhovědce.Předmoderníprávní teorie je založenanamýtu zlatého věku = že někdy to bylo skvělé a od té doby se to zhoršuje, a proto jespolečnostskeptickávůčiradikálnímzměnám.

o JeremyBenthamžijenapočátku19.StoletíavtédoběužtyzměnyvEvropěčiAngliijsoutakvýrazné,kvůliprůmyslovérevoluci,žetyzásadyobyčejovéhoprávaužpřestávajítolikplatit.Společnostpotřebujebuďmodernízákoníky,neboprecedenčnísystémtak,jakhochápeme.Právosetakdostávádokrize.

o Austinmuselvysvětlovat,žesoudvytváříprávo.Dotédobyplatiladeklaratorníteorie,podlekteré soudní rozhodnutíneníněconového,nýbrž soudnalézápřirozenéprávo.Protosepoužívá„nalézánípráva“,cožjetermínspojenýsdeklaratorníteorií.To,žesoudmávytvářetprávo,byladocelaproblematickáidea.

o JeremyBenthamvšak říká, ženalézánípráva jekonzervativní fikce,protože soudyveskutečnostitoprávovytváří,atojenespravedlivé.Precedenčnísystémjenespravedlivýavadný,protožejeprecedentzdefiniceretroaktivní.Benthamprecedenčnímusystémuříká„psíprávo“,protožeprávěpespoznávápravidlopodlesankcí.

o Dnešnípojetíprecedentůjemoderníavytváříseažnakonci18.Století,atvrdí,žeprávěsoudytoprávokonstituují,nikolivdeklarují.

o JeremyBenthampřišelsrozlišenímdeskriptivníprávnívědyanormativníprávnívědy.Deskriptivnísezabývádelegelata(positivníprávo,právo,kterévdanýokamžikplatí,jaképrávoje),normativnídelegeferenda(představyoprávu,jakébymělodobudoucnabýt,cobyjakozákonměloplatit).

o Deskriptivníteorieprávajeto,čemuříkámeprávnípositivismus.o Bylanutnostodlišitprávood jinýchnormativníchsystému.Ateď jeotázka, jakodlišit

právoodne-práva,tedyodjinýchnormativníchsystémů.o Ve středověku je jen křesťanskámorálka, není odděleno náboženství amorálka, není

oddělenýhříchodtrestnéhočinu.Tozměniloažosvícenství.Máme„nenítrestnéhočinubez zákona“ (nullum crimen sine lege), což je zásada osvícenství, která zabraňujepoužíváníanalogievtrestnímprávu.

o Benthamříká,žemorálkajezaloženanavnitřnímsvědomí,náboženstvíjezaloženonaautoritěvBohu,právojezaloženovpozemskéautoritěprávníchinstitucí.

o Přišelsbehaviorálníteorií.o JeanAustinrozvinulBenthama.o Positivní právo je právo zhlediska pozorovatele, a to by David Hume označil jako

impressions.o Něco jiného je ale kritická teorie práva. Ta se zabývá tím, jaké by právomělo být. A

Bentham je zakladatelem utilitarismu. Správné jednání je takové, které maximalizujeužitekosob.Conejvětšísoučet.Onjehedonista,mámejenpotěšeníautrpeníaonříká,žepokudpotěšenísamoosobějedobré,pakjejedno,kdotopoužívá.

o Zhlediskautilitarismuneníživotžádnáhodnota.Můžemesenalidskýživotdívatjakonaprázdnousklenici.Atenživotmánějakýobsah.Mámepříjemnéanepříjemnépocity.Čímméněutrpeníavícepotěšení,tímlepšíživot.

• Součetsdělujezákladnízásaduohledněutilitarismu.Vznikljakoantidiskriminačnínáboženství.J.S.Millvesvéknizeutilitarismusříká,žesevymezujemevůčikřesťanství.

• Diskuse: (Hypotetické situace?), (Preferenční utilitarismus), (Buržoazní ctnosti, Buržoaznídůstojnost,Buržoaznírovnost)

• „Kdyžmámenespravedlivýzákon,conatoprávnípositivismus?“jeprýstupidníotázka.Právnípositivismusjedeskriptivníteorie,jenompopisujeprávo.

• Máme zkoumat důsledky dodržení či porušení zákona. Musíme kalkulovat všechny dopady.Musímesiuvědomit,jestlidokážujájakojednotlivecodhadnoutdůsledkyprospolečnostlépenežzákonodárce.

34

• Francienapočátku19. století,CodeCivil. Ideově seprezentoval jakoztělesněnípřirozenéhorozumu.Přebíralasepravidlaobyčejů,inspirovalisevřímskémprávuapod.Ajetokompilát,nicméněse toprezentovalo jakodokonalévědeckédílo.Napoleonsimyslel, žekaždýčlověktomu bude rozumět a svět již nebude potřebovat právníky. Soudce nesmí odmítnoutspravedlnostzdůvodumlčenízákona.

• Právníexegezeo zkoumáníCodeCivilslovoposlověalogickévyplývání.(„textnadevše,ikdybymělbýt

absurdní“).o Vycházelilogickyztoho,žekdyžtenzákonpřijalonárodníshromáždění,taktenzákon

nemůžebýtšpatný.o Textualismus.

4.přednáška–doc.Polčák

• HansKelsen–kdyžodešeldoUSAdoexiluamělnějakoupřednáškunaHarvardu.PřišeltamHerbertHart a zeptal se, co je tovlastně tanorma.Kelsenna to, ženorma jeprostěnorma.(WTF?)

• DavidHume–tezeonesouvislostimezibytímamětím(mětízbytínevyplývá,mětísivytvářímemy)

• Za základní jednotku normativity vezmeme normu, tak norma nemá žádnou souvislost seskutečností.Můžemevytvořitjakoukolivnormu,itu,coabsolutnězeskutečnostinevyplývá.

• (PřirovnáníkMalémuprinci,kdekrálnechávázapadnoutSlunce)• JörgJörgensen–jedenzezakladatelůdeontickélogiky–vezmemevýrokovoulogiku,kteráje

postavená na logickém vyplývání, a změníme operátory, takže namísto pravda/nepravdapoužívámeoperátorplatnost/neplatnost.

• Jakývztahmánorma, tedyzákladnípovinnostní jednotkakvýroku, což je základní jednotkapravdivosti.KdyžaplikujemeHumovutezi,taknámtvrdí,žeplatnostníhodnotanormynemůževyplývatzpravdivostivýroku.

• Jörgensenovodilemao 3výroky

§ Vyplývánímápravdivostníhodnotu§ Příkazynemajípravdivostníhodnotu§ Příkazyzesebevyplývají

o Alespoň1nemůžeplatit• Kelsen–zplatnostigrundnormyvyplývajíplatnostivšechostatníchnorem• Unlikeclassicallogic,thereisalmostnoconsensusonanyaspectofimperativelogic• LudwigWittgenstein

o (najdemehoivLogikomiksu)o Tractatuslogicusphilosophicus

§ Kapitola7,kteránemážádnýtext• HenrickvonBrick

o Jedenzezakladatelůdeontickélogikyo Základníteorieplatnostiprávnínormy

§ Deontickýoptimismus• Kognitivismus• Skutečnostjsmeschopnípoznat

§ Deontickýpesimismus• Non-kognitivismus• Skutečnostschopnípoznatnejsme• Kantjenon-kognitivistický

• ÚSselišívnázorechnakonkrétnívěc,azáležínatom,kterýsenátpřípaddostane• Dalšírozděleníkognitivismu

o Naturalistickýkognitivismus

35

§ Jsme schopní odečíst kvalitu právních pravidel zněčeho, co můžemekognitivisticky zkoumat. Jsme schopni najít obsah právních pravidel vtom, cojsmeschopnidokázat

o Non-naturalistickýkognitivismus§ Zdrojemjeněco,coschopníprokázatnejsme§ Většinapřirozenoprávníchsměrů

• Termínyo 3termíny

§ Pravidla§ Normy§ Principy

o UHanseKelsenajenejvyššímpojmemprávnínorma.o KarelEngliš

§ Hodněpsaloúčeluvprávu,hádalsesKelsenem,zdadoprávapatříanebone.Kelsenříkal,žeúčeltamnepatří,protožejekategoriífaktickou,apatřídobytí.

o Brněnskáškolanormativníteorie–OtaWeinbergero PřiklánímesedneskEnglišovi,protožepoužívámeteleologickoumetodu interpretace.

Podleníúčeljekategoriínormativní,nikolivfaktickou.• Normajakojazykováskutečnost

o Textjakoindikátornormy§ Textpouzeindikuje,žetanormaexistuje§ Např. Listina základních práv a svobod, která nezakládá práva, nýbrž pouze

indikujejejichexistenci.o Textjakovýpověďonormě

§ Normareálněexistuje§ Výpovědísdělujemeobsahténormy,akdyžtooddělíme,takříkáme,žetonení

totéž,žetavýpověďnenídokonalá,žetammůžebýtinformačnídeficit§ Následně musím interpretovat. Interpretace je pomocí výpovědi se dostat

kobsahunormy.Musímemítmetodu,kteroutuvýpověďinterpretujeme.o Textjakozdrojnormy

§ Textzákona=obsahzákona• Formalismusjerelevantníksystémupráva,protožejepostavenýnapředpokladu,žepokudpo

násstátchce,abychomsenějakchovali,taknámtomusířícitak,abychombylischopnítovnímat,jinaknelzevynucovatobsah.

• Calculusphilosophicuso Leibnizsepokoušelvytvořitdokonalýjazyk.

• GottlobFrege=BylvytvořenBegriffsschrifto jazykformulí,napodobenýnatomaritmetickém,čistéhomyšlenío 9axiomů

§ • KurtGödel

o ZačalanalyzovatCompendium,publikaciosoudobématematice.Přišelnato,žetamjsourozpory.

36

o Obecnýteorémneúplnosti§ Nejsme schopni dát dohromady formální logický systém tak, aby byl zároveň

kompletní,azároveňvnitřněbezrozpozrný.• Ryzínaukaprávní

o Formálně logický systémpopisujícíprávo,který ještědoposudnikdonezpochybnil. Jedokonalá,nenítamžádnývnitřnírozpor,atoproto,žesimusípomáhatgrundnormou.Protoneníkompletní.

• Teorieplatnostio OtaWeinberger

§ Rodokmenová• Mám1ohniskovounormu,aznívyrůstáplatnostvšechostatních• Platnostkaždéčástinormovéhosystémujenějakýmzpůsobemodvozena

odtétoohniskovénormy§ Pragmatická

• Normaplatí,pokudfunguje§ Ospravedlnění

• Přirozenoprávní• Právnínormaplatní,je-liospravedlněnaněčím,coexistujevtomsystému

bytí.§ Institucionální

• Teoriejeho.• Platnostprávnínormědávánějakáinstituciálníaktivita.• Právnínormamůžeexistovatjenomtehdy,je-lizajištěnanějakouinstitucí

o PavelHollander§ Analytické(endogenní)

• Platnosthledámeuvnitřsystémupráva§ Syntetické(exogenní)

• Hledámetomimo• Morálka,autorita

• Závaznosto Platnost/účinnosto Závaznosto Prototeoretickévnímánínemáplatnost/účinnostsmysl

• Typologieplatnostio 1

§ Absolutní• Zákonplatíabsolutně

§ Relativní• Smlouvaplatírelativně

§ Argumentační• Judikatura

o Alexy§ Formální(právnická)

• Kdyžjeprávnínormasoučástízákona,takmězajímá,zdaliprošelnějakouprocedurou,apod...

• Jestliže se formální platnost dostane do kolize stěmi dvěmi dalšími,formálníplatnostnezvítězí,tojehistorickyprověřenýfakt.

§ Sociální• Danátím,zdatospolečenství,kterémujetanormaurčena,jidodržuje• Můženastupovatkolizeplatností

§ Etická• Individuální,vlastníhosystémumorálky

37

• Polčákříká,žekaždýmámesvojivlastnímorálku• Radbruchovaformule

o Pokudjeprávovpřímémrozporusfundamentálnímiprincipyspravedlnosti,takjejehoplatnostderogována

o PlatnostanalytickáXsynetická• Desuetudo

o Vyjitízužívánío Pokudnormanenífaktickyužívána,takzplatnostivyjdeo Jeproblematické,že tomůžebýtvládasoudce,protoženěkdomusíříct,že to tedauž

neplatío Císařskýpatentotvarusklenicvevýčepech

• Cessanterationelegiscessatlexipsa(Obsolence)o Odpadne-lismyslzákona,odpadázákonjakotakovýo Kdyžbudememítzákazzastavenínamostě,kterýspadne,taktenzákonužnebudemít

smyslo ROZDÍL

§ Obsolencijsmeschopnidokázat.Hypotézanemůženikdynastat.Obsolencenenídesuetudo.

§ Desuetudojesociální.Jeotom,žesispolečnostřekne,žetonebudedodržovatastát to odsouhlasí. U obsolence jsme schopni prokázat, že objektivně nemůževzniknoutsituace,kteránaplníhypotézu

§ Benešovydekretyjsouobsolentní• Aletickémodality/deontickémodality

o Modality§ Aletické

• Např.“jemožné”,“jenutné”jsoutzv.aletickémodality§ Deontické

• “jepřikázáno”,“jepovoleno”§ epistemické

• “jeznámo”,“věřím,že”o Impossibiliumnullaestobligatioo JedinávýjimkazHumovytezevpositivnímprávuo Právnínorma,kteréstanovínemožnénásledky,nemůžeplatit,čímžsrovnávámeplatnost

spravdivostí• Kolizeplatností

o Zapamatovat simámeOtuWeinbergera– „Bezrozpornost jedůležitějšínežhierarchieprávnísíly“

§ Protensystémjedůležitějšíbezrozpornostnežhierarchie§ KlíčemfungováníEU§ Systémjefunkčnější,pokudsebudemesnažitobezrozpornost

• Harto Normychovánío Metanormy

§ Poznávací§ Měnící(zmocňování,kompetenční)§ Rozhodovací

• Zakládá např. pravomoc soudního dvora EU vydávat rozhodnutí opředběžnýchotázkách

• Obecnostjakoznakprávnínormyo Vprávuberemenormuněco,cojeobecné,alefilosofiedonídáváiimperativy,protose

nedáobecněříct,žeobecnostjeznakemnormy.o Jeotázkou,vjakémaspektutuobecnosthledáme

§ Věc

38

§ Adresát§ Území§ Čas

• Benešovydekretynemajíobecnostčasovou• CarlSchmidt

o Norma-opatřenío Časováobecnostnenínezbytná,abytobylanorma

§ Dalšíspecifickéznakyprávnínormy• Právotvůrce• Adresát• Forma

o Vnitřníforma§ Skutkovápodstata–normativnínásledek

• Skutkovýstav=to,cosestane• Skutkovápodstata=to, jakýmzpůsobemto jednání

kvalifikujeprávnínorma,jetohypotéza,ajakmilejenaplněna,nastupujenormativnínásledek

§ Implikace(jednosměrná)• A=>B

§ Ekvivalence(obousměrná)• A=B• Kdyžvydělám10k,zaplatím8k=ekvivalence.Jestliže

jsemzaplatil8k,museljsemvydělat10k§ Replikace(částečná)

• Tamu toho normativního následku něcomůže být,něconemusíbýtobousměrné

• Cosetýčesamotnéhonormativníhotlakuo Povinnostvždyomezujesvobodu(svoboda=volbyalternativychování/nechování)o 3typydeontickýchoperátorů(módůnormativnosti)

§ příkaz§ zákaz§ dovolení

• implicitní/explicitní/tacitnío implicitní

§ Dovolení,kteréjeobsaženovněčem,avtomtokonkrétnímpřípadějeobsaženovpříkaze.Jestližemámpovinnost,jetoidovoleno.

o explicitní§ Přímovyjádřeno.

o tacitní§ dovolenínazákladěneupravenosti§ neplatíprostát,platíprovšechnyostatní=státmůžedělat

jen to, comuzákonstanovípříkazem,nebocomustanovíexplicitně.Aleostatníkroměstátumůžoudělatto,cozákonnezakáže

• unilaterální/bilaterálnío unilaterální

§ jednostranné,nemámdovolenopak.§ Implicitnídovoleníjezpravidlaunilaterární

o Bilaterální§ Obojaté§ Mámněcodovoleno,alemámdovolenýiopak

39

o Tutéžpovinnostjsmeschopnivyjádřitvšemi3.Každánormamůžebýtvyjádřenavšemi3způsoby.Inormaotom,žesemusíplatitdaněapod.

5.přednáška–dr.Smejkalová

• Nevšechnynormativnístandardyjsoustejné• 2příklady

o Svobodaprojevujezaručena§ Čl.17odst.1LZPS§ Nejednoznačné,můžetonarušovattřebaosobnostnípráva

o Jestliže bylo ÚS, dříve než se odebral kzávěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu,kterýmústavnížalobuodvolává,Ústavnísoudřízenízastaví.

§ §98ZÁKONAČ.182/1993Sb.§ Naplnímepodmínkyhypotézy,ÚSmusízastavittořízení

• JeÚstavajenomnějakýprogramovýdokument,nebozákonjakokaždýjiný?• Před2sv.válkou

o HansKelsen§ Ústavajejenmnožinoupřevážnězmocňovacíchnorem

o FrantišekWeyr§ Ústavníustanoveníjsou„monologyzákonodárcovy“,„programovévěty“,anemají

vpraxižádnývýznam• Po2svválce

o Prosadilasefrancouzská(aamerická)koncepcebezprostřednízávaznostiústavníúpravyzákladníchprávasvobodyprosoudyadalšístátníorgány

o Ústavní ustanovení, přesto, že jsou vágní, jsou něco, co je potřeba aplikovat přímo,bezprostředně.Jetoněco,cozavazujesoudypřitom,kdyžaplikujíprávo

• „Konstitucionalizaceprávníhořádu“o Ústavajebezprostředněaplikovatelnávpřípadě,žechybíjednoduchéprávoo Ústava je nejdůležitější interpretační východisko jednoduchého práva („koncepce

prozařování“)• Böckenfördehoparadox

o „Ústava je na jedné straně obecná a neúplná a vurčitých oblastech obsahuje právníprincipy,ovšemnadruhéstraněstojípožadavekpříméaplikaceÚstavy,kterývyžadujenormuschopnouaplikace.“

o Ernst-WolfgangBöckenfördeo Některá ustanovení vústavě jsou neurčitá, a přesto chceme, abychom byli schopni je

bezprostředněaplikovat• Otázka, zdaliprávníprincip jeněco jinéhonežprávnípravidlo, jak se liší a jakýmzpůsobem

aplikovatto,copotomnazývámeprávníprincipy• Většinousetvrdí

o Normajetímnejobecnějšímpojmemo Normasemůžeprojevovatve2charakteristikách

§ Buďtojakopravidlo§ Nebojakoprincip

• Někteří autoři používají pojem imperativ, např.Weyr topoužívá jako to obsahové vyjádřeníkonkrétníhopravidla.

• Dworkino Kdyžsivymezuje,jaképojmybudepoužívatprojakéjevy,činírozdílmezio Politika(policy)

§ Nějakécíle§ Relativněobecné

o Pravidlo§ „všechnonebonic“

40

§ platnostxneplatnosto Princip

§ Kontextuálněpodmíněnádimenzedůležitosti§ Jsouschopnyrozhodnoutpřípadjenvkombinacisjinýmiprincipy§ Ityprincipy,kterénejsouzakotvenyvprávníchpředpisech,alejsousoučástínapř.

společenskénebopolitickémorálkyaplatívdůsledkusvéhoobsahu§ Např.

• Právonasvoboduprojevusestřetávásprávemnadobroupověst,acoteď• Principymajídimenzidůležitosti

o Důležitostjeněco,conelzestanovitapriorio Nemůžeme dopředu říci, jestli vnějaké konkrétní situaci musí

převážitprávoříkatsicochci,oprotiprávunadobroupověst• Principy nemají schopnost rozhodnout nějakou informaci samo o sobě,

vždyckydocházíknějakýmkolizím,vždyckysepoměřujeapod.• Právníprincipmůžebýtdovozenzespolečenskémorálky,apod.,ato,proč

platí, není proto, že se objeví výslovně vpředpise, nýbrž proto, že mánějakýuznávanýobsah

o Pravidloxprincip§ To, že pravidlo aplikujeme pravidlem „všechno nebo nic“, zatímco principu

dávámedůležitost,jelogickýmrozdílem• JosephRaz

o KritizovalDworkinao To,covypadájakoprávníprincip,jeveskutečnostiurčitouzkratkouprocelýkomplex

právníchpravidel,kteráužaplikujíklasickýmsubsumpčnímzpůsobemjakopravidlao Např.právonaspravedlivýproces–kdyžsepodívámedočeskéhoprávníhořádu, tak

vrámci zákonů najdeme konkrétní pravidla. Raz říká, že to, co vnímáme jako právníprincipy,jejenomzkratkouproceloutumnožinukonkrétníchpravidel,jejichžcílemjezajistit,žekonkrétníobviněnýnebudeodsouzenýbezdůkazů.

• OtaWeinbergero DalšíkritikDworkinao Právnípositivistao Pokudsepoužijíprincipy,musíbýtprokázáno,žesejednáosoučástiplatnéhoprávao Nelíbí se mu, že Dworkin říká, že právní princip je něco, co vadí zhlediska obsahu,

protožepodleWeinbergamůžemevprávuoperovatsprincipyjenkdyžprokážeme,žetenprávníprincipjesoučástípráva

• RobertAlexyo NavazovalnaDworkina,alenebylzAmeriky,nýbržzNěmeckao Souhlasí svymezením rozdílu mezi pravidlem a principem, ale říká, že ho můžeme

vysledovatjenomvpřípadě,kdysenámdostanoudokolizedvěpravidlačidvaprincipy.o Kdyžsepodívámena„svobodaprojevujezaručená“,taknemůžemeříci, jestlitobude

pravidločiprincipo Logickýrozdílmeziprincipyapravidlyjemožnéstanovitpouzevpřípaděkolizeo Konfliktpravidel

§ Normativníspor§ Rozpordispozic§ Řeší se prostřednictvím formálních metapravidel (l. posterior, l. specialis, l.

superior),zavedenímvýjimky,prohlášenímjednohozaneplatné§ Vždyjemožnéaplikovatjenjednopravidlo

o Kolizeprincipů§ Nemůžeme aplikovat jenom jeden či druhý princip, protožemají svoji dimenzi

důležitosti,majínějakýsvůjaproximativnícharakter§ Musímesevzájemněpoměřovat:jednomudámepřednostauplatnímejejvevětší

míře,druhýuplatnímevmenšímíře

41

o Alexyříká,žeprincipyjsoupříkazykoptimalizaci§ Principyjakopříkazyktomu,abybyloprávorealizovánovconejvětšímožnémíře§ Tohlejepředstava,zakteroubylAlexykritizován

o Shrnutí§ Pokudjeřešenídánopoměřovánímvkolizistojícíchnorem,jednáseoprincipy§ Pokudjeaplikacedánajednoznačně,jednáseopravidlo

• Zásadaproporcionalityo Vyvinulasejakometodaaplikacekolidujícíchzákladníchprávasvobodo 50.a60.léta20.stol.SpolkovýústavnísoudSRNo Posuzujeme,zdalizásahjepřiměřenývevztahukjinémuprávuo Kroky

§ Zásadavhodnosti• Zkoumáme,jestlitoomezeníjezpůsobilédosáhnoutzamýšlenéhoúčelu

§ Zásadapotřebnosti• Pluralitamožnýchprostředků,kterýmimůžemeněcoudělat

§ Zásadapoměřování(proporcionalitastrictosensu)• Základníprávolzeomezitpouzevzájmuochranyjinéhozákladníhopráva

(zvažovánídůležitostivkolizistojícíchústavníchhodnot->optimálnost)• Problematickéto,nazákladějakýchkritériípoměřujeme.Subjektivnínebo

objektivní?Kdejetahranice?o Empirickéargumenty

§ Faktickázávažnostjevu,kterýjespojensochranouurčitéhozákladníhopráva

o Systémovéargumenty§ Zvažovánísmysluazařazenídotčenéhozákladníhoprávači

svobodyvsystémuzákladníchprávasvobodo Kontextovéargumenty

§ Zkoumání dalších negativních dopadů omezení jednohozákladníhoprávavdůsledkuupřednostněníjiného

o Hodnotovéargumenty§ Zvažování pozitiv vkolizi stojících základních práv

vzhledemkakceptovanéhierarchiihodnoto 2omezení

§ Principvyvážení• Čím intenzivnější zásah do jednoho principu, tím významnějšímusí být

ochranaprincipudruhého§ Zásadaminimalizacezásahu

• Minimalizujemezásahdo tohozpráv,kterénedostávávdanémpřípaděpřednost

o Případsanonymnímsvědkem§ OchranaosobnínedotknutelnostisvědkaVSprávonaspravedlivýproces§ ÚSzkoumal, jestli ochranuosobnínedotknutelnostisvědka lzedělat tak, jak to

dělalzákon.Došelktomu,žetobylozbytečně,protoževpraximájinéprostředkyktomu,jakochránitsvědka,beztoho,anižbymuselzákonpsáttímtozpůsobem

o LebachBVerGe35(202)§ Alexyobhajovalrozhodnutíspolkovéhoústavníhosoudu,jednoznichjetentoshit§ Můžebýtvysílánteleviznípořadokonkrétnímtrestnémčinutěsněpředtím,než

mábýtjedenzezúčastněnýchpachatelůpropuštěnzvězení?§ Konflikt

• Svobodavysílání(jakočástsvobodyprojevu)• Ochranasvobodnéhorozvojeosoby(ajehoprávanaresocializaci)

§ Optimálnířešení• Vysíláníjenepřípustné,pokud:

42

o zdeneníaktuálníazvláštnípotřebainformovatveřejnostotévěciAZÁROVEŇ

o bymohloohrozitresocializacidanéosobyo Pl.ÚS4/94„anonymnísvědek“

§ PrávonaobhajobaXprávonaosobnínedotknutelnost§ Jak zajistíme, že ta konkrétní osoba má možnost využívat svého práva na

obhajobu,alezároveňochránímetuosobu,cobudesvědčito Nenípoměřovánísubjektivní?

§ SpolkovýÚSSRNrozhodnutí„Soraya“(BVerGE34,269-293)• Soudce má povinnost vyvarovat se svévole, jeho rozhodnutí musí být

založenonaracionálníchargumentecho Interpretační aktivity soudce jsou podřízeny a

vymezeny/ohraničenytextyprávníchpředpisů)o Proporcionalita(přiměřenostvjinýchoblastechpráva)

§ Zákonodárství§ Aplikacepráva

o USSupremeCourt§ Enmundv.Florida(1982),Solemv.Helm(1983),Tisonv.Arizona(1987)§ Tříprvkovýtestproporcionality

• Srovnatpodstatuazávažnostčinuapřísnosttrestu• Srovnat trestyuložené jinýmisoudyvjinýchpřípadechvrámcistejného

právníhosystému• Srovnat tresty uložené za spáchání stejného trestného činu vjiných

právníchsystémech/jurisdikcích§ Rationalbasistest

• Vpřípadech, kdy jde o základní práva, se uplatní přísnější metodyposuzování

• To,coseřešívrámciprvníhoadruhéhokroku.Řešíseotázkalegitimitytohoúčelu–jestlimůžeprávovůbecomezitnějakéjinéprávo

• Vechvíli,kdyjdeozákladníprávaasvobody,takjenutnobýtpřísnější.§ Intermediatescrutiny

• Jdeještědál,aposuzujese,jestlijetovsouladusnějakýobecnýmicíli,jestlijenějakýcílprávníregulacelegitimníčinikoliv

§ Strictscrutiny• Ústavníprávovs.Governmentprinciply

• AaronBarako DojistémíryseshodujesAlexymaDworkinem.o Israelskýprávníteoretiko Princip

§ Druh normy, který je tvořen základními hodnotami, a tyto hodnoty reflektujíideály,kteréjetřebauplatňovatvconejvětšímíře

§ Vpraxi není možné uplatňovat vabsolutní míře svého rozsahu,a le pouzevurčitémstupni

o Rozlišujemezirozsahemprávaamírouochranyprávao Hodnotíse,nakolikomezenípráva(menšímíraochranypráva)

§ Směřujekrelevantnímuúčelu§ Zda prostředky, kterými se omezuje právo, jsou racionálně spojeny

sdosaženímtohotorelevantníhoúčelu§ Zdabysenáhodoujinýmiprostředkynedosáhlodanéhoúčelulépeasmenšími

zásahydopráva(testpotřebnosti)§ apoměřovánídůležitosticíledosahovanéhoopatřenímaspolečenskédůležitosti

omezovánízákladníhopráva(proporcionalitastrictosensu)

43

6.přednáška–dr.Hlouch• Terminologie

o Nepléstsihermeneutikaahermetika§ Hermetické nauky jsou určitý směr, který dal základ vzniku okultních nauk –

magie,astrologieapod...• Kořenyvantice,zejménasokratovsko-platónskýdialog• Do18.stoletíbyladominantníteologickáhermeneutika

o Patristika (Aurelius Augustinus), scholastika (Tomáš Akvinský), Chladenius, G. Vico(renesance)

• Od 17. století snaha najít obecnou teorii výkladu dějinných skutečností (skutečnostísouvisejícíchsčinnostílidskéhoducha)

• JohannConradDannhauer(1603–1666)o Švýcarskýteologo DíloHermeneuticasacra(1654)

§ Myšlenkaobecnéhermeneutiky.§ Hermeneutikageneralis–termín,kterýoznačujemyšlenku,ževšechnanaukao

lidskémporozuměnímusímítstejnéprincipy,kterésedajíuplatnitkdekoliv.§ Mělabymítpřesah,nenítojenotázkavýkladupísma,alecelkovětoho,jakčlověk

můžeporozumět• FriedrichAst(1778–1841)

o Filologie,literárníhermeneutikao Základemúvahojednotěporozuměníjekonceptducha(Geist)

§ Porozuměníseodehrávávduchu,přičemžAstříkal,ženějakávěc,cočlověkchcepoznat, má význam jen vjednotě toho ducha. Tím nastínil koncepthermeneutickéhokruhu.

o Úvahyohermeneutickémkruhuo Třiformyporozumění

§ Historick᧠Gramatick᧠Duchovní

o Ovlivnilhermeneutikuprávní.o Objevujeseunějpojemrekonstrukce(Nachbildung)

§ Tvrdil,žeporozuměníjeopakovánítvůrčíhoprocesu,kterývedlkevznikutohodíla.

• FriedrichAugustWolf(1759–1824)o Hermeneutikajevědouopravidlech,kteráurčujívýznamznaků

§ Jsouodvozenazezkušenostianepředstavujísystémo Objektovádeterminacetěchtopravidel

§ Hermeneutikaorientovanánaobjektčisubjekt.UWolfanaobjekt.o Rozdělení tří forem porozumění/interpretace (interpretatio) – stupňovitý model

porozumění§ Gramatick᧠Historická(zahrnujekonfrontacisfaktickouznalostí)§ Filosofická

o důraznapraktickýrozměrhermeneutiky• Novéhermeneutickémyšlení

o FriedrichDanielE.Schleiermacher(1768–1834)§ Východisko:existujípouzespeciálníhermeneutiky§ „Úkol hermeneutiky se objevuje všude, kde zachycujememyšlenky nebo řady

myšlenekpomocíslov“–universalitahermeneutiky§ Spojeníhermeneutikyajazyka§ Hermeneutikajakouměníporozumění,resp.uměnívyvarovatseneporozumění§ Gramatickýxpsychologickýrozměrvýkladutextu

44

• Důraz na psychologický aspekt – tzv. divinace (transformace vědomíinterpretadovědomíautora)

§ Porozuměníjakorekonstruktivníproces–vycházíztzv.hermeneutickéhokruhu.o WilhelmDilthey(1833–1911)

§ Rozlišení „rozumění“ jako metody poznávání typické pro duchovní disciplíny(Geistewissenschaften) protimetodě „vysvětlení“ typické pro vědecké poznánívpřírodníchvědách

§ Významdějinnéskutečnostijetvořensouvislostnímpůsobením§ Právnívědajejednouztzv.duchověd§ Hermeneutika je univerzálním nástrojem historie pro zkoumání lidské

společnosti• 20.století–tzv.hermeneutickýobrat

o Podmíněntzv.jazykovýmobratem(linguisticturn)o Nejdřívedošlokjazykovémuobratuvefilosofii,Wittgensteino HansGeorgGadamer

§ Nejvýznamnější představitel hermeneutiky ve filosofii 20. století (žák M.Heideggera,T.Adornaatd.)

§ Tzv.filosofickáhermeneutika=nováhermeneutika§ Důraznačasovostbytí(porozumění)atradici§ DíloWahrheitundMethode§ NávaznostnaučeníF.D.E.SchleirmacheraaMartinaHeideggera§ Otevřeldveřenovéhermeneuticedoprávníhomyšlení§ Tezeo„exemplárnímvýznamuprávníhermeneutiky“

• Odlišnost juristických výkladových postupů od obecné duchovědnéhermeneutikynenízásadníhocharakteru

§ Pracujevícesesubjektemnežsobjektem,ovlivněnofenomenologií.§ Nebylprávník,aleprávnímyšleníovlivnilsvojíteorií.§ Tvrdil, že právní hermeneutika má mezi všemi hermeneutikami příkladné

postavení.Nanísedádemonstrovat,jakfungujelidsképorozuměníobecně.§ „Veškeráinterpretacejeaplikace.Nenížádnývýkladbezužití“

• Směryprávníhermeneutikyo Metodologickáprávníhermeneutika

§ tzn.právnímetodologiečimetodologievýkladu§ Subjekt–objektovéschémaporozumění§ ModernímzakladatelemF.C.vonSavigny(1779–1861)

• DíloSystemdesheutigenrömischenRechts• Cílemjenaléztobjektivnípoznáníprávanezávislenajehointerpretu• Interpretace = „rekonstrukce“ myšlenky obsažené vzákoně (vliv

Schleiermachera)• Hermeneutikasubjektivistická

o Máme najít myšlenku, kterou zákonodárce vtělil do zákonů.Podstatnýjepsychologickýmoment.

§ EmilioBetti(italskýprávník,1890-1968)• Allgemeine Auslegungslehre als Methodik der Geistewissenschaften

(1955)• Snaha vytvořit metodologii všech humanitních věd (hermeneutica

generalis).Vycházelziuristickýchvýkladovýchpostupů.• Porozuměníjerekonstruktivníproces,alemusíbýtzachovánaautonomie

subjektu(jdeoobjektivizacilidskéhoducha)• Odlišujevýklad(Auslegung)aporozumění(Sinngebung)• Musíbýtzaručeno,želzeodlišitsprávnéanesprávnévýsledkyvýkladu• KritikaGadamerovyfilosofie(vizdále)

§ Německémetodologickésměry

45

• Alternativakpozitivismu,zejménavjehoryzípodobě• Hledánítestůsprávnostiprávníinterpretaci

o Pořadíinterpretačníchmetod–pravidlapřednostio Fenomenologickáhermeneutika

§ Fenomenologickáfilosofie• GerhartHusserl,FelixKaufmann• nepléstsprávníhermeneutikou

§ Fenomenologická„nová“právníhermeneutika• Navazuje na fenomenologickou filosofii (E. Husserl – Loische

Untersuchugen,M.Heidegger–SeinundZeit)• Gadamervymezujehermeneutickýproblémtakto

o třipropojenémomenty§ Porozumění§ Vysvětlení§ Aplikace

o Tezeototožnostiinterpretaceaaplikace• JosefEsser

o Bývápovažovánza„stavitelemostumeziteoriíapraxí“o Předporozumění

• Zkoumástrukturuprávníhoporozumění,neprodukujemetodyčinávody(kruhovýpohyb,před-strukturyporozumění)

• Staví se proti objektivistickému chápání pojmu poznání (formalistickýracionalismus)

• Důraznarozumějícísubjekt(interpreta)o Pracuje sintuicemi, ale celé porozumění chápe jako racionální

processracionálnímvýsledkem• Překonává subjekt-objektové schéma porozumění tradované

metodologickouhermeneutikou§ Analytickáprávníhermeneutika(T.G.Studnicki)

• H.L.A.Hart,A.Aarnio,O.Weinberger• Důraznavýkladtextovýchskutečnostívpodoběvýkladovýchvět• Návaznostnafilosofiijazyka,logikunorem(A.Tarski,G.H.vonWright)a

skandinávskýprávnírealismus(A.Ross)• PronašeprostředíjenejvýznamnějšíWeinbergerovopojetíhermeneutiky• Modelhermeneutickéhokruhu

o Schéma,kterénikdomocnezpochybňuje.Musímeinterpretovatodčástikcelkuaodcelkukčásti.

• Kategorieo Předvědění

§ Základnípojem§ Suma znalostí toho, co si ten člověk nese. Jsou to znalosti faktické, právní,

metodologické,metaznalosti,...§ Musímetamdátjazykovoukompetenci

o Předporozumění(JosefEsser)§ Conditiosinequanonprávníargumentacea interpretace,a tedy irozhodování

právníchpřípadů§ Vztahujenejennaskutkovéaprávníjazykovévyjádřeníprávníhopřípadu,aleina

společenské souvislosti, rozložení zájmů, strukturuživotních vztahů, na něž seprávnínormyvztahují.

§ Zpředporozumění vzniká tzv. očekávání smyslu (Sinnerwartung) právavkonkrptnímpřípadě,příbuznoukategorií je též intuice (právní cit) interpreta(hunchtheory,intuitivismus).

46

§ Vaplikaci právamápředporozumění institucionální rozměr vytvářený řídícímiidejemiorgánůaplikacepráva(ústavnost,zákonnost,služebnívázanost)

o Předsudek(H.G.Gadamer)§ Navazujenapředporozuměníinterpreta§ Vnegativní podobě je zdrojem tendenčního výkladu (tzn. interpret záměrně

přetváříapřizpůsobujevykládanýsubjektsvémupředsudku)§ Nemusívždyvéstknesprávnémuřešení§ Právníinterpretacebysemělaspředsudkyvyrovnávat§ Platnáprávníúpravasoudcizakazujemítněkterétypy„předsudků“

o Hermeneutickýkruh§ kruhová struktura duchovního porozumění dějinným skutečnostem, tedy i

právníhorozumění/metodaporozumění§ odcelkukčástiaodčástikcelku(kruh)§ Hroch: „teze o dialektické totožnosti poznávajícího s poznávaným,

interpretujícího s interpretovaným na podkladě procesu, v němž opětovněpostupujeme od části k celku, od celku k části, abychommohli najít cestu kestanoveníjednotnéhosmysluinterpretovanéhotextu.“

§ Časovýakvalitativnífaktor–tzv.hermeneutickáspirála§ Transcendentnímodelprávníhomyšlení

• normativnítext-předporozuměníjehosmyslu• právnínorma(normy)-systémpráva• Skutkovézjištění–skutkovýstav• právnínorma-skutkovýstav

7.přednáška–doc.Polčák

• Právnínormaseskládázo Skutkovápodstata

§ Vymezujeokolnosti,zanichžnastávánormativnínásledek§ hypotéza§ budemesezabývattím,jakýmzpůsobempracujemeseznakyhypotézy

o Normativnínásledek• Důležitýječas

o Většinoujetototižtak,žeseněcostane,apaksesnažímezjistit,cosevminulostistalo.• Disciplína dokazování – Charles Nesson (https://blogs.harvard.edu/nesson/) co má

imaginárníhopříteleeon,cojecestovatelvčase(lol)• Perfektní důkaz je něco, co nás může dokonale převést do minulosti ve vztahu ktomu, co

hledáme.Musínámdokonaleodpovědětnanašiotázku.• Antickáfilosofiebylapostavenanatom,žekrásamusíbýtpravdivá.• Dokonaloupravdunejsmeschopnízjistit,protoženemámedokonalýdůkazazároveňjakolidé

nemámepercepce pro to, abychomměli vůbec schopnost ji uchopit. Ale to neznamená, že jinemámehledat.

• Vprocesuautoritativníaplikaceprávasenámpravdazačalavytrácet.• Materiálnípravda

o Součástíjepožadaveknato,abychomconejlépeodhadli,cosevlastněstalo.• Dokonalýdůkaz

o Mělijsmevhistoriisituaci,kdytadybyldokonalýdůkaz–ordál.§ Je postavený na předpokladu, že Boží moc má zájem na průběhu procesu

autoritativníaplikacepráva.§ Spojísetamnalézacířízenísvýkonem

• Materiálnípravdajeskutečnost/realita(podleŠkopaaSobkajevšaktatodefinicenesprávná)• Formálnípravdajezformalizovanáskutečnost,kterousinějakýmzpůsobemzformalizujeme.• Principzjištěnímateriálnípravdy

47

o Pokudjeřízenívedenozjištěnímmateriálnímpravdy,takorgánmápovinnostzjistit,coseskutečněstalo.

• Principzjištěníformálnípravdyo Orgán má povinnost zjistit formalizovanou pravdu. Není důležitá skutečnost, nýbrž

formálníznaky,kterétaskutečnostgeneruje.o To,cojenapsanévrozsudku,jevždyckyformálnípravda,nehleděnato,jestli jeřízení

vedenoprincipemzjištěnímateriální,čiformálnípravdy.Nakoncitohořízeníjevždyckyformálnípravda,protožesisoudzformalizujeskutečnost.

• Absolutnípravdaarelativnípravdao Absolutnípravda

§ Realita.o Relativnípravda

§ Pravda,kteroukonstatujesoud§ Relativitadánarelativitouřízení§ Formálnípravda

• Principinkviziční,principdispozičnío Principinkviziční

§ Mápovinnostzjistitskutkovýstav§ Znamenáto,žeorgánpostupujetak,žemáaktivnípovinnostdospětktomu,co

označujemejakopraktickoujistotu.Tenorgánmápovinnostdosáhnoutpraktickéjistoty,jistotyohledněskutkovéhostavu,zvlastníiniciativy.

o Principdispoziční§ Tenorgánmůževyjítztoho,conanosístrany,apokudstranynenanosídost,tak

můžeříct„sorryjako,neuneslijstedůkazníbřemeno“§ (V OSŘ jsou i výjimky - Vurčité otázce na základě průběhu řízení může dojít

ktomu,ženajednoumáorgánpovinnostaktivnějednat)• Praktickájistota

o O.Weinbergero Neříkáme, že je to pravda. Říkáme, že jsem vtomto řízení (jako soudce) dospěl

kpraktickéjistotě,žesestalotohleatohle.o Hypotézaprávnínormynenípostavenatak,žeokomsesoudcedomnívá,nýbržnapř.

„kdojinéhoúmyslněusmrtí“o Mírapraktickéjistotynenínekonečná.Mámeprávonatojakosoudceříci:„Dosáhljsem

praktickéjistoty,anazákladětohomůžurozhodnout“• Zapomenoutna„skutkovýstavmusíbýtprokázánnadevšípochybnost“.Mámeprincipindubio

proreo,aletímjemyšlenapochybnost,kteránámbráníkonstatovatpraktickoujistotu.• zákonnáteoriedůkazní-rulesofevidence

o používásenapř.vUSA.o Dokazovánívícezformalizovánoo Rulesofevidencejsouprocesnípravidlaprozajišťovánídůkazu,jejichhodnocení,atato

pravidlajsouobalenaohromnoujudikaturou.o Dalekopreciznějšíaformálnějšísystém.Kdyžjdemesnějakýmskutkovýmstavem,tak

mámevětšímíruprávní,resp.skutkové,jistoty,jakstímsoudnaloží.o Takézákonnáteorieprůvodní(průvod=staréslovoprodůkaz)

• Volnéhodnocenídůkazůo cokolimůžesloužitjakodůkazo jenasoudci,jakbudenakládatsdůkazem,jakouváhumudáapodobně

• Právnískutečnosto Prokazatelná

§ Tyto skutečnost se prokazují. Pokud to tvrdím amám důkazní povinnost, pakmusímprokázattuskutečnost.

o Předpokládaná

48

§ Domněnkyčifikce.Prokazujemepředpoklad,tenseprokáže,atuskutečnostužkonstruujeprávnínorma.Např.domněnkaotcovství.

o Znám᧠Tyseneprokazujívůbec,nejsoupotřebaprokazovat

• Problémzákonnéhodůkazuo Předsoudemmůžeobstátjento,cosedostalozákonnýmzpůsobem.o Unássealetradujedoktrínaotrávenéhostromu

§ Jestliževprocesuzískánídůkazudošlokporušenízákonu(procesjestrom,důkazjeplod)ajestlisetenstromotrávil,taktendůkazjeabsolutněnepoužitelný.

§ Můžeme vkonkrétních případech ale konstatovat přípustnost (zákonnost)důkazu,kterýnebylzískánzákonnýmzpůsobem.Vpřípadech,kdytanezákonnostnemánějakýzásadnícharakter.

• Např.případčlověka,kteréhošikanovalzaměstnavatel,alenemělmožnosttoprokázat,protožetašikanavždyckybylaverbální.Jednousenaštvalavzaltelefonanahrálsiho.AleÚStoprohlásilzaOK.

• Neprokázanétvrzení,lež,hruběurážlivépodánío Neprokázanétvrzení

§ Velmihojněstímpracujínašesoudy.§ Strananěcotvrdíanenítodostatečněprokázáno.

o Lež§ Úmyslněprezentovanánepravda§ Civilnísoudytenpojemležmocnepoužívají.§ Uangloamerickýchsoudůtohrajevelkouroli,pokudjdeotvrzenívstvrzení.

o Hruběurážlivépodání§ To je terminus technicus. Hrubě urážlivé podání může vést kpořádkovému

opatření.• argumentaceskutkovéhostavu

o argumentkorespondencí§ korespondenčníteoriepravdivosti§ mámvýrok,a tenvýrokkorespondujeseskutečností.Ověřuju, jak je tenvýrok

souladnýsrealitou.o argumentkoherencí

§ Argument koherencí se provádí tím způsobem, že prokazují faktickou blízkosttoho,coseprokázalo,ktéprokazovanétezi.

§ Nemámaležádnýpřímýdůkaz.Můžumítřadujinýchinformací,kterésektomunepřímovztahují.Např.tenčlověkmohlmítsezavražděnýmspory,mohlysenajítotiskyprstů.

§ Vnitřnísoudržnosttěchinformací.Jetokoherentnívesmyslu,žesitovzájemněneodporuje.Kdyžalemápodezřelýalibi,taktonelzeprokázat.

• Teorieverifikaceafalsifikaceo Verifikace

§ Verifikujiskutečnost.Existujíaleskutečnosti,kteréverifikovatnelze.o Falsifikace

§ Týká se to skutečností, které nenastanou. Dá se verifikovat „nezaplatil mi“?Nemůžemepřeci verifikovatněco, conenastalo.To, že seněconestalo,nejsemschopenverifikovat.Jedinámožnostprokázáníjetedy falsifikace.Tasepoužívátak,ženelzeprokázatopak.

§ (Není to přenos důkazního břemene. Sice se tomu technicky blíží, ale nelzerozhodnout,žestrananeunesladůkazníbřemeno.)

• 3metodydůkazníspolehlivostio Metodaempiricko-logická

§ Použijuempiricko-logickémetodyo metodakonsensuální

49

§ Např. Obsah jazykového výrazu. Obsah jazykového výrazu má konsensuálnícharakter. Např. vprávu nekalé soutěži nebo právu duševního vlastnictví(všeobecněznáméznámky).

o metodazákonn᧠Můžebýtdůkazníspolehlivostpřímozaloženozákonem.Technickytoznamená

přenos důkazního břemene. Přinesu tamněco, ta důkazní spolehlivost je dánazákonem,aprotistranamusípřinéstněco,cotozpochybní.

• Opomenutýdůkazo Terminus technicus. Doktrína, kterámá určitý obsah. Situace, kdy soud vdokazování

zasáhnedoněčíhoprávanaspravedlivýproceso Základnítypologie

§ Důkaznebylproveden,přestoženutnostjehoprovedenívyplývázezákonanebozřízení

• Orgán autoritativně aplikující právo má povinnost provést důkaz, aleneprovede

§ Důkaznebylproveden,přestožemohlmítvýznamvhodnocenískutkovéhostavu• Důkazy, které chybí do té praktické jistoty, a přitom by jí soud mohl

dosáhnout§ Důkazbylproveden,alenebylzohledněnveskutkovémstavu

• Důkazprovedenýmáme,alejakobyjímnebyl§ Důkaz byl proveden, ale byl do skutkového stavu zohledněn nelogickým

způsobem• Napříkladpřípadpobodanéhočlověka,nebopřípadpostřelenéhočlověka

přidemonstraci,kdešlooto,žesoudsenatopodíval,anazákladědůkazůvšakrozhodlúplněnelogicky,jakotřebažemohlistříletdemonstranti.

§ Důkazbylprovedenabylzohledněnveskutkovémstavu,aleneodpovídátomuvýrok

• I.ÚS2750/168.přednáška–doc.Sobek

• Pokračovánípřednášky#3• Savignyargumentoval,žeNěmcinemohoupřebíratcizíobčanskýzákoník.NesnášelFrancouze,

covnucovaliCodeCivile.• Rozvíjísehistorickáškolaprávní,kterájeprvnípositivistickouprávníškoluvNěmecku

o HistorischeRechtsschuleo Někdyjimříkámepandektistika,obzvlášťromantickévětvi.Alebylatamigermanistická

větev.o Vysvětlujeplatnostpozitivností.o iuspositivum–právostanovenéo Postupně se to od práva stanoveného vyvinulo ktomu, že positivní právo je právo

vytvořenéčlověkem.Aťužobyčejnebosoud.o GustavHugo

§ „Přirozenéprávoneexistuje“§ Všímási,žeprávnířádyrůznýchstátůjsourůzné.

o Úvahyiusnaturalistůnejsoudelegelata,nýbrždelegeferenda.o Jsou4zdrojepráva

§ zákony• mocjealenezdůrazňují,protožetenzákonjeteďatadynějakáarbitrární

vůlezákonodárce,kterámůžebýtnecitlivávůčihistorii§ právníobyčej

• tojeněco,cojedlouho,cosehistorickyosvědčiloNěmcům,ahlavnějetozakořeněnévevědomíněmeckéholidu

50

§ právnívěda• Obyčejovápraxejeněcokazuistického.Potřebujemevědu,abytonějakým

způsobem uspořádá. Potřebujeme pojmový systém, systém právníchprincipů.

§ Volksgeist• duchnároda• Savigny a Puchta byli přesvědčeni o tom, že se duch národa objevuje

vmnoha různýchoblastechspolečenskéhoživotaa žeprávo jevýrazemduchunároda.

o Savignyho nejznámější dílo je Systém současného římského práva. Byl romanista,profesor římského práva, co se snažil římské právo aplikovat na současnost. Chtělvytvořitpojmovýsystém,najehožbázilzepostavitobčanskýzákoník.

• ŽákemPuchtybylJhering.Tenzezačátkuvypadaljakopandektista.o Jhering napsaldíloDuch římského práva. Aleuž ve třetímdílu se začíná odklánět od

pandektistickéhomyšlení. Savigny a Puchta zastávali představu, že právo je výrazemduchanároda(expresivismus),atímpádemnemůžebýtšpatné,protožeodrážíprakticképotřebylidu.

o JheringsipřečetlBenthamaastalseutilitaristou.o Jheringvyčítalpandektistům,žesenezabývajíprávem, jak fungujevrealitě.Nazýváto

„kultemlogiky“.o „Účelvprávu“

§ Publikace,kdesehlásíkutilitarismuavytváříjehoradikálnějšíverzi.§ Bentham říká, že účelem práva je maximalizovat štěstí pro maximum osob.

Celkovéštěstíchápeagregačně.Tj.tak,žesispočítáme,jakémámeštěstívšichni,sečtemetodohromady,atojeobecnéštěstí.Nenítoaproximačníkoncepceužitku,nýbržagregační.Jetopřeklep.

§ Jheringříká,žeobecnéblahomámechápatorganickytak,žehonelzeredukovatna štěstí jednotlivců. Protože jsou nějaké účely, nějaké hodnoty, které jsoucelospolečenské. Užitek jednotlivce je relevantní jen tehdy, kdy přispívácelkovému štěstí, ale zároveň říká, že je zde celkový účel nezávislý na účelechjednotlivců,napříkladreprodukcespolečnosti.Organickýkonceptužitku.

§ Jhering říká, že účel práva je pragmatický, praktický, právo má poskytovatnástroje společnosti ktomu, aby lidé mohli sledovat svoje cíle, ideálně propřispíváníspolečenskéhoblaha.Tímúčelemjereprodukcejakočelku.

§ JheringovanejznámějšípublikacejeBojoprávo• NaJheringanavazují2metodologickéškoly

o zájmováiurisprudenceaškolavolnéhoprávao obědvěsekněmuhlásí,avymezujíseprotihistorickéškoleprávní,kteréJheringříká

hanlivě„pojmovájurisprudence“(jetoprýněcojako„debil“)o Jheringajehonásledovnícikritizovalisoudcovskýsyllogismus.Právnímyšlenívsoběprý

zahrnujeúčelypráva,praktickoupotřebnostapraktickédopady.• Škola nespokojených právníků – např. Göny – říká, že nemůžeme právo brát jen zhlediska

syllogismu,alemásebrátvpotazto,cojedobré.• Formalismus se promítal tak, že stát nekecal do smluvních vztahů, kvůli vlivu klasického

liberalismu. A jestli je to spravedlivé či nikoliv. Ale pak se vyvinul socialismus, a vlády jsounucenydělatústupky,nežabybylysocialistickérevoluce.

• Zájmováiurisprudenceo PhilippHeck,vypracovalteleologickývýklado Vučebnicíchsepíše,žeJheringjejejízástupce,aletojebullshito Jezaloženánatom,ženašespolečnostneníhomogenní,alemámetadyzájmovéskupiny.

Zaměstnavatelé/zaměstnanci,nájemníci/nájemci,výrobci/spotřebitelé.

51

o Hecksikladeotázku,jakýúčelsledujezákon.Tenříká,žemámebýtrealističtí,koukatse,jakskutečněfungujelegislativaazákonnenínicjiného,nežjistélobbyistickénátlakovéskupinyprotlačilysvůjzájem.

o Philip Heck byl ius positivista, ale naturalista zhlediska toho, že vše, co se děje, jekauzální.Zákonjenásledkemnějaképřičiny.Apříčinouje,ževnějakémzájmovémbojinějakýzájempřevážil.Zákonjepakjenomjehoinstrumentem.Soudce,kdyžinterpretujezákon, se má soustředit na zkoumání toho, za jakým účelem byl zákon vytvořený, atomutoúčelumásloužit.Soudcetedynemávytvářetvlastnípolitiku.

o Vroce1933HeckvstupujedoNSDAP,stejnějakovelkáčástostatníchprávníkůamyslísi,žezájmováiurisprudencesestanedominantníprávnívědoutřetíříše.Alezmýlilse.Zaprvémubylovyčítáno,žejeprávnípositivista,zadruhéžejeutilitarista,zatřetívůbecjak chápe společnost. Nacisté neuznávali pluralitu zájmové společnosti a neuznávaliheterogenitu. Zase se vraceli korganickému pojetí. Prosadila se tedy hodnotováiurisprudence.

• Školavolnéhoprávao FreirechtsSchuleo Začátek-1903–EugenEhrlicho Nejznámějšípublikace–Kantorowicz–Bojoprávnívěduo 1933–nejznámějšípředstavitelébyliŽidé,taktohnutískončilo,aemigrovali.o Přesvědčení,žezákonnámnedávájednoznačnépremisyažesoudcirozhodujínazákladě

nějakýchpředpokladů,kteréjsoutuzamlčeny.o Právnícičtoutenzákonstejně,teďjdeoto,jaktovykládat.Školavolnéhoprávasesnaží

vysvětlit, jak je možné, že soudci rozhodují odkazem na zákon, přestože vzákoně taodpověď není. Říkají, že zákon je závazný, ale obsahuje tolik mezer, že je obrovskýprostorprávěprovolnéprávo.

o Metodologiedojistémíryabsorbujepsychologii.• Americkýprávnírealismus

o Langdello Langdellbylamatérskýmbotanikem.Scientismus, tonejlepší,cočlověkmůžedělat, je

věda,aamatérskýchvědcůbylacelářada.o Rechtswissenschaft– jakákolivvzdělanost.AlekdyžseAmeričanoviřeknevěda, taksi

představípřírodnívědu.o Kdyžseřeklolegalscience,taksilidipředstavovalipřírodnívědu.Langdellsiuvědomil,

ževlastnědělalpojmovýsystém,atomupřišlo,žebymělobýttenzákladvědy.Uspořádatinformacedonějakéhologickéhosystému.

o Studovalaserozhodnutíasnažilosepřijítnanějakézobecněnéprávníprincipy.o Kdyžtamněconezapadalo,takLangdellřekl,žejetoanomálie,cosenemábrátvážně.A

zákonyLangdelltakynebralvážně,protožetobylajenomarbitrárnívůlezákonodárceanictonevypovídáoskutečnépovazepráva.

o Hlavním Langdellovým kritikem byl Holmes, který mu říká podobnou námitku, jakopozdní Jhering vůči Savignymu a Puchtovi. Účel práva je podle něj veskrze praktický.„Právoneníanikdynebylologikou,aleježitouzkušeností“.Prýnelzeuchopitvědecky,alemusímsepořádptát,jakprospíváčiškodíspolečnosti.

o Kritika§ Mechanickáiurisprudence,lawinbooks&lawinaction§ mechanickáiurisprudence§ lawinbooks

• právovknihách§ lawinaction

• prakticképrávo,jakskutečněfunguje,atomámezkoumat• Zkritikysevyvinulanalytickýprávnírealismus

o Aplikujepragmatismus.NejvýznamnějšípředstavitelijsouPierce,JohnDeweyaWilliamJames.Primárnípodlepragmatistůnenípoznánípravdy,nýbrždosahovánísvýchúčelů.

52

Jsoupraktickécíle,abyvěcifungovaly,jakchceme.Pravdiváteoriejeta,cojeužitečnápro naše potřeby. Testování vrealitě pro praktické účely je rozhodující pro to, jestlinějakáteoriejedobráčišpatná.

o RealisténavazujínaHolmese,pragmatismusaškoluvolnéhopráva.o Llewellyno Jehlubokápropastmezitím,jakseprávoučíveškoleatím,jakprávofunguje.Veškole

seučíme,žeprávnímyšlenífungujenatom,žemámenějakéformálnípramenyprávaaznichněcodeduktivněodvozujeme,alerealitajetroškujiná.Právochápemepouzejakopředpověďotom,jakrozhodnesoudce.

9.přednáška–dr.Smejkalová

• Právníjazykjedůležitý,protožejetojazykkontrolyspolečnosti.Právnímjazykemregulujeme.• JeremyBentham

o „Právojesouborznaků,kterévyjadřujízáměrsuveréna“–JeremyBenthamo ->Právníteoretikmázaúkoldefinovat/Vysvětlovatpojmyo JedenzvelkýchomylůpodleBenthamajepředstavaopřirozenémprávu.

• Obratkjazykuo definujefilosofii20.stoletío filosofiejazykao „Části filosofických otázek se zbavíme tak, že se ukáže, že se jedná o chyby a

neporozuměníspočívajícívnašemjazyce,ostatníseukážoubýtvědeckýmiotázkamivpřestrojení“-MoritzSchlick–30.léta20.století

o „bezjazykanejsoumyšlenky“-Schleiermachero „všechnymetaetickéotázkyjsouveskutečnostiotázkamiojazyce,avšechnymohoubýt

zodpovězenytím,žepochopímepovahujazyka“–Nietzcheo Schleiermacher,Humboldt,Nietzche,Kant,Frege,Gödelo Wittgensteino Peirce–semiotik,lingvista,autorrozdělováníznakůnasymbolyaikony

• JacquesDerridao Postmodernífilosofieo Pokud bez jazyka nejsme schopní myslet a vyjadřovat myšlenky, tak to znamená, že

vnímámesvětskrzejazyko Koncept textu bychom si neměli zužovat pouze na psaný text. Text se týká jakékoliv

promluvy.o „Mimotextnenínic.“

• Interpretativníuniversalismuso Představa,ževeškerárealitajeněco,cosemusíinterpretovatpředtím,nežvůbecdojde

knějakémuporozumění.o Alekdejsounějakéobjektivnímomenty,kdyžzáležínainterpretaci?o Interpretacejepřecejenovlivněnatím,kdointerpretujeo Předporozuměnío „smrtautora“a„zrozeníčtenáře“-RolandBarthes

§ Jestližejsmeschopniporozuměttextukaždýjinak,jsmevůbecschopnisedopátratúmysluautora?Jsmeschopnisedopátratobjektivníhovýznamutextu?

§ Smrtautorajeesej,kdeBarthesvysvětluje,žekdyžinterpretujemeliterárnítext,taknásnemázajímat,cotímtenautorchceříci,protožetosenikdynemámešancidozvědět.

§ Nehrajerolijenpředporozumění,aleikontext.Např.větatypu„odcházím“budemítjinývýznamvechvíli,kdytodr.Smejkalovářeknenámnapřednášce,akdyžtořeknesvémumuži.

• H.L.A.Harto Jakýkolikomunikačníaktjepoužitínějakéhosouboruznakůknějakémuúčelu.->Právní

jazykjeformouprosdělováníprávníchnorem.

53

o VpodstatěnavazujenaBenthama,resp.jehopředstavu,žeprávojesouborznaků,kterévyjadřujívůlinějakéhosuveréna.

o Hartzačínámluvitoprávnímjazyce.Hartsiprávní jazykpředstavujepodobně jakosimůžeme představit jazyk medicíny, nějaký technický jazyk, prostě druh odbornéhojazyka. Je to pořád jazyk založený na běžném jazyce, ale má nějaká specifika, např.pojmoslovná,syntaktická,stylistickáapod.

o Hart však nemyslel na to, že vprávu neříkáme věci jen snějakým účelem, ale jsmeschopnipoužítnějakáslovaapoužitímtěchslovněcoudělat. „Tímtovásprohlašujizamužeaženu“–pokudtoprohlásímjakostarosta,takto,cosestane,mánějakénásledky.

o Právnímjazykemdocházíkezměnámvreálnémsvětě–jeperformativní• JohnLangshawAustin(nenítotenJohnAustinprávníteoretik,nýbržlingvista)

o filosofieobyčejnéhojazykao Jakudělatněcoslovy(1962)o teorieřečovýchaktů

§ Nějaká promluvamámožnost vyvolat nějaké následky vrealitě, ale zároveň takonkrétnísituacemusísplnitnějakéočekávanépožadavky.

o performativnícharakterjazyka§ jazyk má performativní charakter. Například křest knihy není žádná právní

situace.Topolitímásymbolickýefektvtom,žejsmepokřtiliknížku.Navazujetonanějakýnáboženskýrituál.Tomutoříkalřečovéakty.

o felicityconditions–nějakézákladnípodmínky,kterékdyžjsousplněny,taksestaneto,cosemástát

• Právoajazyko Máme autory, které říkají, že právo je jazyk – způsob, kterým něco sdělujeme a

komunikujeme.Můžemesetedybavitojazycepráva,aletakéoprávujakojazykuo Jazykpráva

§ Jakvypadájazyk,kterýmsdělujemeprávo?§ Českýprávní jazyk jeoblast, kde seautořineshodnouna tom, jestlise jednáo

odbornýčiběžnýjazyk.Např.anglickymluvícízeměmají„legalese“§ Plain language movement – hnutí za to, aby bylo právo sdělováno nějakým

srozumitelnějšímjazykem.o Právníjazykjakoodbornýjazyk

§ Q:Jakoufunkcimáprávníjazyk?A:Sdělovánípráva§ JazykovévyjádřeníPN,informačnífunkce§ Požadavkynapojmosloví,syntaxastyl.§ Přesnost,určitost,stručnost,srozumitelnost,stabilita,neutrálnost,účelnost

o ViktorKnapp§ Právní jazykmožná ani není odborný jazyk, je to ve skutečnosti srozumitelný

jazyk.Sicepoužívánějakéspecializovanétermíny,alenevymýšlísižádnévětnéstruktury,snějakýmiustálenýmifrázemitotakynepřehání,používáspoustuslov,kteráseobjevujívběžnémjazyceapoužívátosvýznamem,covběžnémjazycemají.Takžeprávníjazykjecosetýčesrozumitelnosti,nemělibychomstímmítproblém

o Hollander:Paradoxprávníhojazyka§ „Čímpřesnějisesnažímepopsatnějakýprávníjev,tímméněsrozumitelná

tatokomunikaceje.“§ např.ptydepe.§ Čímjednodušejiseprolaikasnažímeněcosdělit,tímméněpřesnétoje.§ Jakdalekomůžemezajítvpožadavcíchnapřesnost?§ Právoobsahujeivágní,neurčité,pojmy.Např.dobrémravy.§ Hart:Otevřenátexturapráva

54

• Právě to, že jeprávosdělovánonějakýmodborným jazykema jsoutamvágníneurčitépojmy,jeproto,abychommohlijehointerpretaciměnitvčase.

• Nevýhodouprolaikaje,ženeví,jakbudetentopojemvysvětlen,alejezdestejnětakvýhodavtom,žesoudmáprointerpretacipojmuprostorktomu,abytoprávomohlzměkčit.

• Srozumitelnostprávamůžebýtlingvistickánebokonceptuálnío Znát slova nestačí. Musíme rozumět konceptům, které se za nimi skrývají a jejich

vzájemnýmvztahům.o Cokdybychomprávonesdělovalislovy?o Lingvistikapracujesesemiotickýmtrojúhelníkem

§ Mámeslovožidle,ato,cotoužidlíoznačujeme.Paktadymámelogickouspojku,kterásenazývákoncept.Otázkaporozuměníprávuneníjenporozuměníjazykusdělování,aleporozuměníkonceptuálnímupodhoubí.

§ • JamesBoydWhite

o Zakladatelhnutíprávoaliteraturao Právo jako zvláštní prostor, konstituivní prostor, ve kterém jsou vymezovány role a

postaveníosob,jejichvzájemnévztahy,pozice,zekterýchjsouoprávněnykomunikovat,apublika,kekterýmmohoumluvit.

o Základnífunkcíprávníhojazykajevytvářenspolečenstvíosob.o TheLegalImagination(1973)

§ psanýprostudenty,kteřísezabývaliotázkouprávaajazykao JusticeasTranslation(1990)o „Právojejazyk“o Účelemjazyka jevytvořeníurčitékomunityspolečenstvíosob,např.právníci.Právo je

podleWhitajazyk.• ConatoÚS?

o Srozumitelnostprávajakosoučástprincipudemokratickéhoprávníhostátuo Prakticképožadavkynasrozumitelnost

§ Strukturálnípožadavky• rozčleněnínavýrokaodůvodnění• technickéuspořádání• jasnéoddělenípůvodníchzněnícitovanýchnálezůodjejichinterpretací

§ Určitostapřesnostsdělení• nepřesnostaneurčitostsdělenívedekmenšísrozumitelnosti• přílišnástručnost(odůvodnění)implikujemenšísrozumitelnost

55

• odůvodnění,kteréspočívávodkázánínaobsahspisujenesrozumitelné• Přílišná kompllikovanost a vágnost (neurčitost) sdělení může mít za

následeknesrozumitelnosttakovéhoustanovení• Výslovnécitacezpřesňujívýroksoudníhorozhodnutí

§ Obsahováaterminologickájednotnost+jednotnáinterpretace• Obsahovákoherence(tzn.NEpřílepky)• terminologickájasnost• Souladvýrokuaodůvodněníajasnostvýroku.

§ +požadaveknazacházenístextem• Existenceustálenáaplikačníainterpretačnípraxe

o Rozhodnutí§ PL.ÚS77/06aPl.ÚS21/01(přílepky)

• princippředvídatelnostizákona• principsrozumitelnostiavnitřníbezrozpornostipráva

10.přednáška–doc.Škop• „Spravedlnostníotázkyjsoudůležité“• Oblastprávníaxiologie,pracujemeshodnotamiakaždéhodnoceníjesubjektivní.• Přirozenáspravedlnost–antickýobraz–Platón:Gorgiás:„Spravedlivéje,abylepšímělvícenež

horšíamocnějšívícenežméněmocný“–právojetadyproto,abynapomáhalotomusilnějšímu.Např.přikolonizačníchválkáchapod.Kdovyhraje,tenurčujespravedlnost.

• Později(Aristotelesapod.)sezačalavnímatnutnosturčitéhovztahurovnosti.Toprávolidské,které je spojeno se společností, je tím, co vzdoruje té přirozené spravedlnosti (tomu právusilnějšího).Rozdílmezitím,covytváříčlověksvýmvlastnímrozumemVSpřirozenost.

• Potépojetípřirozenéspravedlnostijetak,žečlověkupomáháBůhvdosaženítoho,cojesprávné.• (Právníontologie–coprávoje)• Mámetadypojemspravedlnosti,kterýmospravedlňujemespoustusnah,bezohledunato,jestli

majínějakouspravedlnostnírelevanci.Dokážemetímněcohodnotit,bezohledunato,jestlitovůbecumožňujespravedlnostníúsudekčinikoliv.

• Nemůžemeříctjento,žejeněcospravedlivé,protosemusímedostatnanějakourovinu,kdemůžemeracionálněospravedlnostiuvažovat.

• Typologieproblémůspravedlnosti(Weinberger)o Problémdistributivníspravedlnosti

§ Spravedlivérozdělovánístatkůapovinnostívespolečnosti§ Spravedlivérozdělovánívýsledkůspolečnépráce§ Radbruchtochápevevztazích,kteréjsouvertikálněuspořádané.

• Někdo,kdojevýš,rozděluje(přerozděluje)nějakéspolečnéstatky,kterémusíbýtmožnédistribuovat.

• Někdo,kdojevýš,rozdělujetěm,kteříjsouníž• Státrozdělujícídůchody(dáváněkteréstatky)• Stát,kterývybírádaně(odebíráněkteréstatky)• Spojujetotakysveřejnýmprávem

o Problémkomutativníspravedlnosti§ Plněníjednéstranyaspravedlivýekvivalentprotiplněnístranydruhé.Stranyjsou

si vzájemně rovné. Do tohoto vztahu vstupuji smlouvou. Něco dávám, něcodostávám.Dějesetovevzájemněrovnýchvztazích.

§ ProRadbruchajetospojenosesoukromýmprávemo Problémspravedlnostirestitutivní

§ Tadysevěnujemeškodě.Jestlivznikáškoda(neboužitek,alenemocčasto),takpotom hledáme spravedlivé vyrovnání – náhradu škody. Opět by měla býtspravedlivá,resp.přiměřenátévznikléškodě.

o Problémvynucování§ Vindikativníspravedlnost

56

• Směřuje nám kformě donucení. Jakým způsobem budeme právovynucovat.Jakýmzpůsobembudemetrestat.

§ Retribučníspravedlnost• Tadyzkoumámetypsankce.Např.trestvevýši5let.• (Včetněodměnyzadodržení,nikolivjentrestuzanedodržení.)

o Procesníspravedlnost§ Půjdenámouspořádánípoziczúčastněnýchosob.Jestlijsousityosobyrovné.§ Spravedlivévyrovnávánívztahůapozic,kterévtomřízeníjsou.§ „Férřízení“,jakbypředpokládalHart.

• Protikladyo Spravedlnostmateriálníaformální

§ Jedenzezákladníchprotikladů.§ Např. pokud jde o hodnocení důkazů, takmámemateriální a formální pravdu.

Vsoučasnosti už podle některých (zejm. českých) autorů by se neměly takprosazovat. Ale stále se snimi setkáváme. (WTF?) A tady se nám projevujeantinomiemeziformálníamateriálníspravedlnosti.

§ Pronássemůžejevitjakozajímavátamateriálníspravedlnost,protožemateriálníspravedlnost je onen cit, to je ten pocit, tahodnota. To je ten skutečný pojem,skutečnáexistencespravedlnosti.Něco,cojespravedlnostjakotaková.

§ Princip formální spravedlnosti: Za stejných relevantních podmínekmají nastatstejnéprávnínásledky.(Weinberger)

§ HansKelsen• „Spravedlnostníformulejsoubuďobsahověprázdné,nebovedoukrozdílným

důsledkům, nebo nelze určit (racionálně vědecky), která znich má mítpřednost“

• „Neexistuje,aaninemůžeexistovat,objektivníkriteriumspravedlnosti“• „Základnímelementemprávaneníuskutečňovatmyšlenkuspravedlnosti“• „Spravedlnost je relativní hodnota různící se vrůzných hodnotových

systémech.“• ProKelsenajejedináspravedlnostpřísnédodržovánípravidel.

§ Rawlseirituje,žepokaždétojinéamůžetozáležetnatom,vjakésituacibudeten,kdorozhoduje.

§ (Škop:Ústavnísoudzastávápřirozenoprávnítradici.)§ Formálníspravedlnostpronásbudezaměnitelnásformálnírovností.Alebudeme

tady mít rozdíl mezi spravedlností a rovností. Někteří autoři totiž chápouspravedlnostspojenousužitkem.

§ H.L.A.Hart• Slova spravedlivý a nespravedlivý jsou mnohem specifičtější formou

morálníkritikynežslovadobrýašpatný• Většina kritických výroků používajících výroků spravedlivý a

nespravedlivýmůžebýtadekvátněvyjádřenaslovy„férový“a„neférový“• Spravedlnostjeto,coobnovujerovnováhučiúměrnost–vrátilsezpátky

ktomuAristotelovskémupojetí• „Dospívákformuliformálníspravedlnosti:Posuzujpodobnépřípady

podobněaodlišnéodlišně.“–jetoprázdné,protožemusímeurčit,cotoznamenápodobně,acoznamenáodlišné.

• Jepodstatnéstanovitjaképodobnostiajakérozdílyjsourelevantní.• Strukturapředstavyspravedlnosti:

o Jednotný(stálý)ryso Nestabilní(proměnlivé)kritérium

• Najednéstranějetadynutnostanovitobjektivníkritériaodlišování,anadruhéstranějenelzeurčitnaprostopřesně.

57

§ OtaWeinberger• Teoriespravedlnostzpohledunormativistickéhoinstitucionalismu

o Formálníspravedlnostspočívánapojmuformálnírovnosti,kterýjeabsolutněobsahověprázdnýahodnotověneutrální

o Formálnícharakteristikaspravedlnostisouvisíspojmemrovnosti.• Vystupuje proti utilitaristickému pojetí spravedlnosti. Pro něj bylo

nepřijatelnéztotožňovatspravedlnostspojmemužitek.• Některézákladníprvky,kterénásdovedounakonecpojetíspravedlnosti

o UžitečnostvsSpolečenskáočekávání§ Dnes bychommohli tu užitečnost spojit se společenským

očekáváním.§ Některéokolnostinásnutíčinittak,ženejsouužitečné,ale

naplňují společenská očekávání. Např. jdu do opery anemůžutamjítvplavkách,přesto,žejehorko.

o Ideályspravedlnostijsouvespolečenskýchinstitucích§ Idea neoinstitucionalismu. Pokud uvažujeme o nějaké

spravedlnostijakotakové,taktonemusímeumětvyjádřit.Tahodnota je vyjádřena vinstitucích – jak se lidé chovají,nemusí to být úřad, jsou to ustálené způsoby lidskéhochování.

o Užitečnostneníčistěegoistick᧠Klasickýliberalismusaleužitečnostpovažujezaegoistickou.

Weinbergertrvánatom,žeužitečnostnenízaměřenajenomnaurčitéhočlověka,alemůžemítiurčitéaltruisticképrvky.

o Analýzaspravedlnostivprávnívědě§ Právní věda má poskytovat dost nástrojů pro praktické

zvládáníspravedlnosti.o Spravedlnost

o Spravedlnostarovnost§ Aristoteles:Spravedlivýjeten,kdodbázákonůašetřírovnost§ Akvinský: Právo nebo spravedlivo je nějaký skutek, vyrovnaný druhémupodle

nějakéhozpůsoburovnosti§ JeremyBentham–„Morálníposouzenílidskýchčinůzávisívýlučněnavýsledcích

jednání.“• Weinbergerovakritika

o Problémsumaceužitkůaškodrůznýchsubjektůo Některé výsledky jednánímohou být dobré, i když následky pro

jednotlivcejsouvelminerovnoměrnéo Zákonáanadzákonnáspravedlnosto Relativitaspravedlnostio RawlsvsNozick

58

Zápiskyzeseminářů,jaro2017Upozornění:SnažiljsemsechoditnaseminářejakM.Škopa,takT.Smejkalové,protožetokaždývedejinýmzpůsobem,alenepokaždémitovyšlo.NaseminářiR.Polčákajsemnebylanijednou,takdoufám,žesetoalespoňtrochubudepřekrývat.ZápiskyzprvníchčtyřechseminářůobsahujítakézápiskyzeseminářůvedenýchT.Sobkemzroku2016,takžeprotojsoudivněstrukturované.1.seminář

• doc.(tehdydr.)Sobek(2016)o pozitivníprávo–iuspositivum–právostanovené–jakékolivprávo,kteréjedefinované

jako produkt lidské normotvorné aktivity – právní předpisy, právní obyčej, soudníprecedenty,…Nechápemehoúzcejakozákony.

o přirozené právo – ius naturalis – právo odvozené od něčeho jiného než lidskénormotvorby. Například boží vůle. Deset přikázání se však dá považovat za pozitivníprávo.Přirozenéprávojerozumné,spravedlivéavěčné,stejnějakoBůh.Takémůžebýtodvozeno zlidské přirozenosti. Tomáš Akvinský – nejvýznamnější iusnaturalista. Proprávolidskéjepřirozenéprávotranscendentální(nějakýmzpůsobemjejpřesahuje).

o Kritikapřirozenéhopráva=najednéstraněříkají,žejepoznatelnésamotnýmrozumemažejejpoznáivesničan,alenadruhéstraněseaniiusnaturalistineshodnounaobsahu.

o Je dnes lepší používat přirozenoprávník než iusnaturalista, protože došlokvýznamovémuposunuslovanaturalismus.

o law=objektivníprávoo right=subjektivníprávo=oprávněníkonkrétníhojednotlivceo Kdyžseříkaloiusnaturalis,taktoznamenalovětšinouprávovobjektivnímsmyslu.Poté

sevšakzačalorozdělovatmezipřirozenýmprávemvobjektivnímsmysluapřirozenýmiprávyjednotlivců.

o Počátekucelenýchpřirozenoprávníchteorií=nakonci18.stoletívBritánii,NěmeckuaFrancii.UžsealenemluvíoBohu,alejdeosekularizaci.Následujícímkrokembylprávnípozitivismus.

o Právnípozitivismus=Prýnemánicspolečnéhostím,žeselpíjennazákonech(„Cojepsané,tojedané.“).VanglickémpozitivismuJeremyBenthamříká,ženicjakopřirozenáprávaneexistuje.Onprávnívědu(iurisprudenci)rozdělujenadeskriptivníanormativní.Deskriptivnísezabýváúvahamiotom,jakoprávoje(delegelata).Normativnísezabývátím,jaképrávomábýt(delegeferenda).JeremyBenthambylpřesvědčený,žeanglicképrávojehodobyješpatné,nepředvídatelnéachaotickéažebysemělozměnit.

o Deskriptivníjepozitivníprávo.o Utilitarismus=užitekproconejvětšípočetlidí.o Benthamchtělkodifikovatanglicképrávo,aleneuspělvtom.Psaldošuplíkuzákoníky.o Právní realismus = vzniká na začátku 20. století a rozlišujemedvě větve. Americký a

skandinávský.Zkoumá, jakvpraxiprávoreálně funguje.VUSAvznikáhnutí,kterámézkoumat, jaktisoudcipůsobía jestlitydůvody jsouskutečnémotivyči jeza tímněcojiného.Poukazovalnato,žesoudnírozhodováníbývámotivovánočastoideologicky.TosedneszmiňujetřebavsouvislostiseSupermeCourtemneboÚstavnímsoudem.

o Ústavasedáinterpretovatoriginalisticky(originalintent(otcovézakladatelé)VSoriginalpublicmeaning(lid))azpozicživéústavy.

o VdobězakládáníUSAbylaspolečnostdalekokonzervativnějšíneždnes,protoprosazujedoktrínuoriginalisticko-textualistickou.

• doc.Škopo „Letošníkurzjetroškujiný,nežbyldoposud“o Mělobysevycházetzknížkyatoho,coseprobíránapřednáškách.o „Zkouška byla tak, že byly 2 vyřazovací otázky. Ty zůstanou. Pak byly pojmy, ty ale

nezůstanou.Aletyrozšířenéotázkyzasezůstanou.“

59

o „Tenkurzchcemeumrtvit,zlikvidovat.MělbysestátsoučástíTeoriepráva.“

2.seminářPovinné

• Radbruchovaformuleo „Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou lze řešit jen tak, že pozitivní právo,

zajišťovanépředpisyamocí,mápřednost i tehdy,pokud jeobsahověnespravedlivéaneúčelné,vyjmatoho,jestližerozpormezipozitivnímzákonemaspravedlnostídosáhnetak nesnesitelné míry, že zákon musí jako – nenáležité právo (unrichtiges Recht) –spravedlnostiustoupit.“

• Překážkareiiudicatae(překážkavěcirozhodnuté):o Jednáseonegativnípodmínkuřízení,spočívajícív tom,že jakmilebyloo totožnévěci

pravomocněrozhodnuto,nemůžebýttatážvěcvrozsahuzávaznostivýrokurozhodnutíprojednávána znovu; totožnost věci je dána stejným předmětem řízení a stejnýmiúčastníky.

• I.ÚS281/97zedne17.01.2001(N9/21SbNU63)o Otázka,zdalimáreiiudicataeplatitivpřípaděrozsudkusoudu,kterýporušilzákladní

práva,ježbylavdoběrozsudku(1977)prosoudzávazná.Formálnějetosiceoznačenojakorozsudek,alemateriálnějevrozporusezásadouspravedlivéhoprojednánívěci. Podle Čl. 36 odst. 3 LZPS má každý právo na náhradu škody způsobené munezákonnýmrozhodnutímsoudu.Článek6odst.1ÚOLPZSdáválidemprávonaprojednánízáležitostínezávislýmanestrannýmsoudem.

o (jetamhodnotovádiskontinuita,protozhlediskaprincipůtakovározhodnutíneobstojí)o Formavsobsah.Jetavěcskutečněvěcírozhodnutou?o Jetootázkoutoho,jakýmzpůsobemstátbudujesvojilegitimitu.o Legalita=otázka,jestliseněcoděječinedějepodleprávao Legitimita=otázkapřijetí,akceptace

• 7Tdo549/2008o Městský soud v Praze (2007) rozhodl o tom, že obžalovaná (prokurátorka) je vinna

trestnýmčinemvraždy(MiladyHorákové)podletehdyplatnýchzákonůaodsouzenana8let."Přisamémvykonávánívraždyčinnýmzpůsobemspoluzpůsobila"-§136tr.zák.č.117/1852ř.z.VrchnísoudvPrazezastavilřízeníkvůliúdajnémupromlčení.Nejvyššísoud však došel ktomu, že nebyla naplněna ani 20letá lhůta (30. 12. 2009 – podáno2005),anavícsenatentozločintatolhůtanevztahuje.

• Pl.ÚS42/02zedne26.03.2003,106/2003Sb.,N42/29SbNU389:Odepřenívýkonuvojenskéslužbyspoukazemnasvobodusvědomí.

o Stěžovatelbyl rozsudkemNižšíhovojenskéhosouduvBrněPSP47zedne7.1.1954uznánvinnýmzespáchánítrestnéhočinuvyhýbáníseslužebnípovinnostikvůlisvémunáboženskémupřesvědčení.Bylodsouzenktrestuodnětísvobodynadvaapůlrokuazároveňvyslovenanatřirokyztrátaněkterýchobčanskýchpráv.

o Protitomutorozsudkupodalministrspravedlnostistížnostproporušenízákona.TrestnýčinvyhýbáníseslužebnípovinnostiprýalepodleSenátyNSzaujímalydvanázory.Prvníje,žeodsuzujícírozsudeknenínapadnutelnýnazákladězákonaosoudnírehabilitaciaodsouzení za tento čin nelze pokládat za neslučitelné s demokratickými právnímiprincipy.Druhýje,ževzhledemknemožnostialternativyvůčipovinnévojenskéslužbětovrozporusdemokratickýmiprávnímiprincipyje.VyhrálovšaktoprvnístanoviskoavěcšlakÚstavnímusoudu.

o ESLP (2001), soudce Levits: „Demokratické státy mohou povolit svým institucímaplikovat právo, které má původ v předdemokratickém režimu, pouze takovýmzpůsobem, který je inherentní demokratickému politickému řádu“ ÚS se stímtostanoviskemztotožňuje.

o ÚS: Svoboda svědomímá význam pro demokratický právní stát respektující liberálnímyšlenkuúctystátukprávůmčlověkaaobčana.Narozdílodtotalitníchrežimů,které

60

nerespektujíautonomiisvědomíjednotlivce.Navíc,svobodasvědomípatříkabsolutnímprávům,kteránelzeomezitobyčejnýmzákonem.

o ÚSzrušilrozhodnutíNejvyššíhosoudu.Opětsejednaloohodnotovoudiskontinuitu.o „Ustanovením § 2 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci byla přímo ze zákona zrušena

odsuzující rozhodnutí za takové činy, které byly prohlášeny za trestné činy v rozporu sprincipy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobodyzaručenéústavoua vyjádřenévmezinárodníchdokumentechamezinárodníchprávníchnormách.Trestnýčinvyhýbáníseslužebnípovinnostipodle§270odst.1písm.b)trestníhozákonač.86/1950Sb.neníuvedenvustanovení§2odst.1zákonaosoudnírehabilitaci.VzhledemktomunelzepodleodůvodněnínapadenéhousnesenívelkéhosenátuNejvyššíhosoudu považovat odsouzení stěžovatele za nezákonné jen proto, že se při jeho spácháníodvolával na své náboženské přesvědčení. Jestliže zákonodárce nepovažoval za nutnétakovéodsouzenízrušitpřímozezákona,paknejdeočin,jehožprohlášenízatrestnýčinbysamoosoběodporovalomezinárodnímdokumentům,mezinárodnímprávnímnormámaprincipům demokratické společnosti respektující zaručená občanská politická práva asvobody.ProtopodleNejvyššíhosouduaniodsouzeníprouvedenýtrestnýčinnelzesamoosoběpokládatzaneslučitelnésdemokratickýmiaprávnímiprincipyabezdalšíhovněmspatřovatporušenízákona.“

o Nejvyšší soud říká, že ten spor má řešit zákonodárce, a nikoliv soud. ÚS se stímneztotožňuje.

o ÚSříká,žejesiceformálníkontinuita,alehodnotovádiskontinuita.Spojovacíteze.Doporučené

• Pl.ÚS19/93zedne21.12.1993,14/1994Sb.,N1/1SbNU1:o Rozhodnutíspočívána3věcech:

§ 1)ÚstavaČRnenízaloženánahodnotovéneutralitě.Včleňujeiregulativníidejevyjadřujícízákladnínedotknutelnéhodnotydemokratickéspolečnosti.Výkladapoužití právních norem podmiňuje respektováním hodnot demokratickéspolečnosti.

§ 2)Poslancikritizovali to, žeod25.února1948do29.prosince1989neběželapromlčecí lhůta.ÚSargumentoval,ženezbytnousoučástípromlčení je,abystátvůbecchtěltrestnýčinstíhat.Cožsevtédoběnedělo.Protojeběhpromlčecílhůtyažod30.prosince1989ospravedlnitelný.

§ 3)ÚstavaaLZPSneřešídetailníotázkytrestníhopráva,neupravuje,jakdlouholzečinystíhat.

o Podle poslanců odporuje posuzování trestných činů v době komunistického režimunovouprávníúpravouústavnímuprincipurovnostivšechlidípředzákonem,aiČl.40odst.6LZPS,podleněhožsetrestnostčinuposuzujeatrestukládápodlezákonaúčinnéhovdobě spáchání tohoto činu.Alenámitkaneníospravedlnitelná, vzhledemk tomu, žeretroaktivitajepřípustná,vpřípadě,žejepropachatelepříznivější.

o Návrh na zrušení zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu aodporuprotiněmusezamítá.

• 7Tz179/99• Pl.ÚS77/06zedne15.02.2007,37/2007Sb.,legislativnípřílepky(jezdci)ajejichústavnost• Pl.ÚS38/06zedne06.02.2007,84/2007Sb.,N23/44SbNU279,Knávrhuobecnéhosoudu

podlečl.95odst.2Ústavynaposouzeníústavnostizrušeného,alestáleaplikovatelnéhozákonaPoznámky2016

• Justičnívražda–předemrozhodnutoodanévěci,politikazasahujedoprůběhu• Každý totalitní stát si definuje vnitřního a vnějšího nepřítele. Hitler se vymezoval vůči

Spojencům jako vnějšímunepříteli. VnitřnímnepřítelemŽidé a němečtí komunisté. Dálemávýhradnouideologii.Mávůdce,kterýjeidealizovanýaovládávšechnysložkystátnímoci.Kultpráce.

61

• Radbruchovaformule:Ikdyžjezákonnespravedlivý,jeplatný.Ledažebymíranespravedlnostibylanesnesitelná.

• Hodnota rasy je jedna zvěcí, které byly součástí nacistickémorálky. Ta spočívala hlavně nasociálním darwinismu. Uvažovali pseudovědeckým způsobem, že jde o přirozený výběr.Homosexualitabylašpatnátakyproto,žebylaprotipopulační.Němcibraliideálemancipovanéženyzamerickýchhollywoodskýchfilmů.

Poznámky2017

• Distinkceo Noetickádistinkce

§ Naukaopoznání§ Hledámpravdu§ Humovateze=zfaktůnámnevyplývajínormy

• To,coje=bytí(Sein)• To,cobymělobýt=mětí(Sollen)–pravidla

§ Prakticképoznání• (budenazkoušce)• Týkásepoznávánísprávnéhomětí• PoznáváníXVytváření

o Základvytvářeníjevůle• Jdenámoto,jakýmzpůsobemvůbecpravidlavznikají

o Optimismus=poznávámepravidla§ Jsmeschopnipoznatto,comábýt§ Iusnaturalismus

• Svět->zákony->přirozenéprávo->pozitivníprávoo Přirozenéprávokauzálněovlivňujepozitivní

právoo Positivistétvrdí,žene

o Pesimismus=vytváříme§ Iuspositivismus

• Můžemeříci,ženějaképravidloješpatné,amůžemehozrušit

o Spojovacíteze/Oddělovacíteze§ Spojováníprávasmorálkou§ Spojovací

• Dohromadynámtovytváříprávo• Systémmábýtbezrozporný.Kdyžjezdekonfliktmezipozitivnímprávem

amorálkou,takmusímeurčithierarchii• Systémmáschopnosttoeliminovat

§ Oddělovací§ NálezPlÚS19/93

o Podledůvodůplatnosti§ Zkoumá se základní otázka, proč je právo platné. Platnost se totiž spojuje

sexistencí.§ Důvodyplatnosti

• Vnitřnídůvodyplatnosti(vůle+norma)o Forma

• Vnějšídůvodyplatnostio Obsah

62

3.seminář• Máústavodárceprávotuústavunějakýmzpůsobemměnit?• IpositivistéjakoKelsendocházíktémyšlencenezměnitelnostimateriálníhojádraústavy• ÚstavajeproKelsenajenzmocňovacízáklad.To,covytvářístát,protožestátbybeztéÚstavy

nebyl.Propositivistu jeústavanějakámnožinazmocňovacíchustanovení.Kelsen říká, žepokudtopravidloobsahujenějaképravidlo,ženěkterévěcinesmímzměnit,taktaústavanedávázákonodárcizmocněnítotoměnit.

• materiálníjádroústavyjakoněco,načemtenstátstojíaotázkatoho,jestlijetoněco,comůžuzměnit

• Adolf Merkl říká, že i když ústava neobsahuje výslovné pravidlo, tak stejně má nějakémateriálníjádro.

• Conenívosnověo NálezplénaÚS19/93o NálezIII.PlÚS31/97

§ Nenívytvářenjenomzákonodárcem,alejevytvořenidoktrínouo 33/97

§ Budesehoditvsituacikonfliktumezijazykovýmvýklademavýkladempodleúčelu

• Melčáko MávůbecÚSprávorozhodovatoústavnostiústavníchzákonů?o Podívat se na argumenty, na základě kterých ústavní soud došel kzávěru, že ten

konkrétníústavnízákonjeneústavní§ Prolomení Ústavy ústavním zákonem ad hoc (ústavním zákonem pro

jedinečný případ) a rozpor s podstatnými náležitostmi demokratickéhoprávníhostátu

• Obecnostústavníhozákonajakopodstatnánáležitostprávníhostátuo „Aniústavodárcenesmíprohlásitzaústavnízákonnormu,která

charakterzákona,natožústavního,postrádá.“• Zákaz retroaktivity ústavního zákona jako podstatná náležitost

právníhostátuo Takové obcházení základních ústavních principů považuje

Ústavnísoudzaneslučitelnésprincipemzákazuretroaktivityvespojenísprincipyochranyoprávněnédůvěryobčanůvprávoaprávasvobodněvolit,tj.–kromějiného–právavolitseznalostípodmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánůveřejnémoci,včetněznalostijejichvolebníhoobdobí.Porušeníuvedenýchústavníchprincipůplynoucíchzčl.1odst.1ÚstavyÚstavní soud považuje za zásah do podstatných náležitostídemokratického právního státu zakotvených v čl. 9 odst. 2Ústavy.

• Ústavnísoudstojínastanovisku,dleněhožjeplatnostústavníhozákonadána naplněním všech tří uvedených podmínek: podmínkyprocedurální, podmínky kompetenční (zmocňovací) a podmínkymateriální (souladu s nezměnitelnými principy demokratickéhoprávníhostátu).

o NazákladěuvedenýchdůvodůÚstavnísouddovodil,žeústavnízákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního obdobíPoslaneckésněmovny,jevrozporuspodstatnýmináležitostmi

63

demokratickéhoprávníhostátudlečl.9odst.2Ústavy,pročežjejdnem10.září2009,tj.dnemvyhlášenítohotonálezu,zrušil.

• Účelo Pojmovájurisprudencesenaprávokoukájakonazvláštnísystém.o zájmovájurisprudence(Jhering)–právotadyneníproto,abytadybyloprávo,nýbrž

proto, aby splnilo nějaký účel.Nechceme semezi sebou vyvraždit, proto založímenějakápravidla,nazákladěkterýchsivymezímemantinely, jaktaspolečnostbudefungovatacílemjenějakývšeobecnýmír.

o Pročtvořímepravidloacotímpravidlemchcemedosáhnout?Neexistujepravidlobeznějakéhoúčelu.Cojetímzamýšlenýmúčelem?

o Radbruch§ 3základníúčelyvprávu

• obecnéblahoo Uobecnéhoblahachránímecelek

• spravedlnosto Uspravedlnostichránímejednotlivce

• právníjistotao Znamená „co je psáno, to je dáno“. Každý si to může přečíst,

každýsestímmůžeseznámit.§ Účelynámjdoudokolize.Buďchránímspolečnost,nebochránímjednotlivce.§ „Konfliktmezispravedlnostíaprávníjistotou...“–Radbruchovaformule§ Conejménězasáhnout,conejvícepodpořit.§ Otázka spravedlnosti a právní jistoty jdou vždycky proti sobě. Vždy je

nacházímevkonfliktu.§ „přepjatýformalismus“jemaximumprávníjistoty

o NSS2As37/2006-63§ Rozhodnutí rektora nemělo zákonnou podmínku odůvodnění, na rozdíl od

děkana.Znamenáto,žerektornemusíodůvodňovat?§ Teleologickývýklad,hledámesmysl§ Rozhodováníoústavnostiprávníchpředpisůjerozhodováníoústavnostiúčelů§ Pokudbyrozhodnutíoopravnémprostředkuvesprávnímřízenínemuselobýt

řádněodůvodněnoasprávníorgánbysenemuselvypořádats jednotlivýmidůvodyuvedenýmivžádostiopřezkoumánírozhodnutíděkana,postrádalbytentoopravnýprostředeksvůjsmysl.

o účelvssmysl§ účeljeto,kčemutorozhodnutímásměřovat§ smysljeto,cotorozhodnutímusímít,abydosahovalotohodanéhoúčelu§ hledáníúčelujecílemnašíinterpretace,účeljeto,cozamýšlelzákonodárce

• Kezkoušcedoporučujejakpromateriálníjádro,takúčely,taostatnírozhodnutío 33/97o 19/93o 31/97

• Otázkao účelprávavsúčelvprávuo PodleJheringanenížádnélidskéčinnosti,kterábynemělaúčel.Jheringtedypřichází

súčelempráva.PodleJheringajeúčelprávamír.Jetoobecnýcíl.Rozvíjísetodále.Radbruchpřicházísúčelyvprávu.Základnímtvůrcemprávajeúčel.Bezúčeluprávonení.3skupinyúčelůjsouobecnéblaho,spravedlnost,právníjistota.

o Účelpráva=beremeprávojakocelek

64

o Účelyvprávu=jsmeuvnitřtohopráva.o Je potřeba vyvažovat, je potřeba nacházet nějaký soulad, kde bychom co nejméně

poškozovalijednotlivéúčelyadojítktomuvnitřnímumíru.

4.seminář• Zápisky2016

• Testproporcionalitymá3kroky:o testvhodnosti

§ test,kdyzjišťujeme,zdazvolenýprostředekjezpůsobilýkdosaženízvolenéhocíle

o testpotřebnosti§ zkoumáme,zdastejnéhocílenelzedosáhnoutpomocíjinýchprostředků,ale

smenším,případněžádným,zásahemdoústavníchpráv.§ pozn. mezi testovými otázkami je také otázka, co je to požadavek na

subsidiaritu vrámci testu proporcionality. Většinou se myslí subsidiaritavtestu potřebnosti, protože abychom přistoupili knějakému prostředku,musímeseptát,jestlitonelzeudělatsmenšímzásahem.Subsidiaritaseněkdychápeijinýmzpůsobem.Chápeseivtom,žekdyžneprojdemejednímtestem,takkdalšímujižnepostupujeme.

o testpoměřování§ poměřujíse2právaazjišťujese,kterýznichbudemítpřevahu§ poměřovacíformule§ 𝑅𝑉𝐴𝐵 = '()∗+,)∗-.)

'(/∗+,/∗-./

§ Mocninydvou§ RV=relativnívýznam§ SV=společenskývýznam§ IZ=intenzitazásahu§ MN=míranejistoty§ kritika:jemocsubjektivní§ příznivciříkají,žeobjektivníhodnoceníneexistuje,ževždybudesubjektivní

• Anonymnísvědek–zasahujesedoprávanaspravedlivýprocestohožalovaného.• Právnínormy

• Dekretyo Jdeodekretprezidentarepublikyzedne25.10.1945č.108/1945Sb.

§ DekretpresidentarepublikyokonfiskacinepřátelskéhomajetkuaFondechnárodníobnovy

§ osobfysickýchnárodnostiněmecké[...]svýjimkouosob,kteréprokáží[...]o To, co přichází z minulosti, musí sice i tváří v tvář přítomnosti v principu

hodnotověobstát,totohodnoceníminuléhonemůževšakbýtsoudempřítomnostinadminulostí.Jinýmislovy,řádminulostinemůžebýtpostavenpředsouduřádupřítomnosti,jenžjejižpoučendalšímizkušenostmi,ztěchtozkušenostíčerpáanamnohéjevypohlížíahodnotíjesčasovýmodstupem.

o Je třeba hodnotit i sám dekret prezidenta, jehož vydání nebylo ničím jiný nežopatřením,vtétohistorickésituacianabázitehdyplatnéhořádu,reagujícímnapředchozí likvidaci státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti ademokraticko-republikánské státní formy ČSR, likvidaci principůdemokratického,právníhostátu,zahrnutýchvÚstavnílistiněČSR,atonacistickýmrežimem, jenž se svou ideologií světovlády panské rasy a na tuto ideologii

65

navazujícím terorem pustošícím miliony lidských životů, představuje jeden znejničivějšíchtotalitníchrežimůvdějináchlidstva.

o Jeprototřebapovažovatzazcelakonsekventníilegitimní,žekaždýdemokratickýpolitickýsystém,jakzdůrazniljižTGM,mánejenpotřebu,aleipovinnostobranyzákladů, na nichž je postaven, jak se v předmnichovském Československuskutečnětakéstalo,naochranurepubliky,acelouřadoudalšíchopatření,počítajemeziněivojenskoumobilizacivroce1938.

o Vzhledemktomu,žedekretjižsplnilsvůjúčelapodobuvětšínežčtyřidesetiletíjižnezakládáprávnívztahy,anemátedyjižnadálekonstitutivnícharakter,nelzednes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor sústavním zákonem nebomezinárodní smlouvou, neboť takový postup by postrádal jakoukoliv právnífunkci.Opačnýpostupbyostatnězpochybnilprincipprávníjistoty,jenžjejednouzezákladníchnáležitostísoučasnýchdemokratickýchprávníchsystémů.

o „Vyhasínání“o ÚSmuselzasáhnouttrochujinýmzpůsobem.

• VlastnictvíHraduo ÚS řekl, že zákon nemůže zrušit, protože skončila platnost toho zákona, a

maximálně může konstatovat protiústavnost. Jednalo se o normu-opatření.Formálnětypředpisyexistují,takžetovyvolalokolizi.

o ÚSnemůžerozhodovatretroaktivně,nýbržjensúčinkyexnunc.ÚSzdůrazňuje,ževtutochvílinemůžekonat.

o „Problémotevřenéhookna“=nemůžuotevřítotevřenéhookna.ÚSnemůžerušitněco,conení.Tojehorozhodnutíbyneměložádnýnormativníefekt.

o Jedinámožnostje,kdybyzákonodárcevydalzákonspravouretroaktivitou.o ÚSmůžejenříct,žesetonikdynestalozákonem.Aletedytydůvodynemá,tady

kextrémnímuporušeníÚstavynedošlo.• Testproporcionality

• Použitídůkazuanonymníhosvědkavrámcitrestníhořízenío Smyslemprávanaveřejnéprojednánívěci,vespojenísprávemvyjádřitseke

všemprováděnýmdůkazům,jeposkytnoutobžalovanémuvtrestnímprocesumožnostverifikacedůkazů,směřujícíchvůčiněmu,atopředtváříveřejnosti.Tato verifikace v případě svědecké výpovědi obsahuje dva komponenty:prvním je prověření pravdivosti skutkových tvrzení, druhým je potommožnostprověřenívěrohodnostisvědka.Instituceanonymníchsvědkůtudížomezujemožnost obžalovaného verifikovat pravdivost vůči němusměřujícísvědeckévýpovědi,protoževylučujemožnostvyjádřitsekosoběsvědkaakjeho věrohodnosti. Omezuje tedy jeho práva na obhajobu, je v rozporu sprincipemkontradiktornostiprocesu,sprincipemrovnostiúčastníků.

o maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmujinéhozákladníhoprávačisvobody

o Musímeposoudit,jestlimůžemepoužítanonymníhosvědkavtrestnímřízení.o Principproporcionalityjemetoda,kteroutoposouzeníučiníme.o Poměrmezinimijevhodný,jetoproporcionální,přiměřené.o Neprošlotominimalizacízásahu.

• Fotografieo Nelzemítpochybnostiotom,žeinstitutrekognicefotografiemijeefektivním

důkaznímprostředkem, tedy je institutemumožňujícímdosažení veřejnéhostatku (dobra), spočívajícím v náležitém objasnění trestných činů aspravedlivémpotrestání jejichpachatelů.Kroměuvedenéhoplnírekognice i

66

další účel. Vzhledem ke skutečnosti, že rekognice je prostředkem prověrkyvěrohodnostipříméhosvědectví,plnírovněžúčelvyloučenínevinnýchosobzpodezření, a tudíž účel ochrany individuálních práv před neodůvodněnýmstíhánímaodsouzením.

o Dosažení účelu objasňování trestných činů a potrestání jejich pachatelů vtrestnímřízeníjevdemokratickémústavnímřádupravidelněspjatosřadounezbytnýchzásahůdoosobnostníchprávjinýchosob,nežpodezřelého,resp.obviněného. Příkladem jemožnost nařízeníprohlídky a pitvymrtvoly a jejíexhumace(§115tr.řádu)vevazběnaosobnostníprávadle§15obč.zák.,resp.povinnostsvědčit(§97tr.řádu)avtétosouvislostistrpětiotázkydotýkajícísejehověrohodnosti,ježzpovahyvěcipřekračujírámecosobnostníochranydle§11obč.zák.Zrámcetěchtoobecněakceptovaný

o Nutno,abytyosobybylynezúčastněné.• Pořizovánízáznamuzkamery

o Ža|ovanýmse z aka zu j epořizovata shromaŽďovatobrazovéz,áznamyzkamerového systému umístěného nad poštovními schránkami v přízemívstupníchodbydomuč.p.391naMasarykověnáměstíveVyškově.

o kolize mezi právy žalobce na soukromí (s 11 obč. zák) a na ochranu předneschváleným pořizováním a shromažďováním obrazových záznamů ($ 12odst.1obč.zák.)-cožjsouprávaiústavněgarantovaná(čl.7odst.1,čl.10odst.2a3Listinyzákladníchprávasvobod)-ameziprávemžalovanýchnaochranuvlastnictví,kterémárovněžsvéústavnígarance(čl.11odst.1Listiny).

o vhodnost,potřebnost,poměřování

Poznámky2017• Pravidla

o Normy§ ontologickéhledisko

• platnostdleAlexyhoo právnickáplatnost(právní)

§ vydaltostanovenýmzpůsobemvestanovenéformě§ převážíformálníaspekty

o sociologickáplatnost(sociální)§ normajeplatná,pokudjeadresátydodržovánaavpřípadě

porušeníbudevynucovanáo etickáplatnost(morální)

§ normajevsouladusklasickýmtranscendentnímoperátem,přirozenýmprávem,morálkou,...

• platnostdleWeinbergerao rodokmenováteorie

§ něcojakoprávnickáplatnost§ platnostjedánozákladnínormou(např.Grundnorma)

o realistickáteorie§ něcojakosociálníplatnost

o teorieospravedlnění§ něcojakoetickáplatnost

o institucionálníteorie§ jehospeciálníteorie§ kombinace právnického se sociologickým, popřípadě i

právnickýamorální

67

• kolizeplatnostío neníkolizenoremo kolizeprávníasociologické,sociologickéaetické,právníaetickéo kolizeplatnostínastávávevýjimečnýchpřípadecho Právníobyčejpostrádátuprávníplatnost.o Obsoletní(obsolentní)právnínormanemásociologickouplatnost.

§ Můženámdojítke2situacím• desuetudo(vyjitízužívání)

o (Polčáktoprýdefinujejinak)o Normumůžupoužít,alenepoužijuji.

• cessanterationelegiscessatlexipsao Jetorozdílo Normupoužítnelzeo norma-opatření

§ nevyvoláváúčinkydobudoucna§ vznikne,splníúčelazaniknevjednom

okamžiku. Ale následky, které tatonormavyvolává,stáletrvají.

o Kdyžodpadneúčelzákona,odpadneizákono Principy

§ Základníproblém,kterýtadymáme,jejejichvymezení.§ Pokudněcovymezujeme,takjetovždyvůčiněčemu.§ (Principazásadajepraktickytosamé,jenzásadajenašeslovo,zatímcoprincip

cizí)§ Vymezujemeprávníprincipvůčiprávnínormě(pravidlu).§ 2přístupyzpůsobůvymezováníprávníchprincipů

• Tradičnío obsahovýzpůsobo (pokuduvažujemeohodnotách,uvažujemeoobsahu)o rozdíloprotinormámbudevobsahuo Obsahuje

§ základníhodnotovávýchodiska§ Metanormativnívýchodiska

• Principyjsoupodpora,jsouvzákladu§ Obecnějiformulovanésubsumpčnípodmínky

• (obecnějšíhypotéza)• (obecnější podmínky nastoupení normativního

tlaku)• Logický

o logicko-aplikačnízpůsobo Půjdenámstejněspíšeoaplikacio Dworkin a Alexy řekli, že nejsme ani na základě těch tradičních

způsobů určit, že by principy a normy byly odlišné. Navíc se tupoužívámíra,cožnenídostatečněkvalifikovanýurčovatel.

o Přichází stím, že právní norma a právní princip se liší zpohledulogicko-aplikačního

o Klíčové,čímsebudetentopřístupzabývat,jeplatnost.§ Právnínormyjsouplatnéabsolutně.Platíčineplatí.

• vyloučenítřetího

68

• Pokudsenormydostanoudokolize,platípouzejednaznich.

§ Právníprincipmáaproximativníplatnost.• Dworkin,nanějpotomnavázalAlexy.Tenmělvzorce,

jakpracovatstouaproximativníplatností.• Pokud se principy dostanou do kolize, platí oba, a

poměřujemeje.• Snažímeseoto,abyzásahdooboubylconejmenší,

abyobaprincipyzachovalcomožnánejvíce.• Výsledkempoměřováníbudenorma.• Např. presumpce neviny není proAlexyhoprávním

principem,nýbržnormou,protožesenemůžedostatdokolize.

§ Testproporcionality• Vhodnosti

o Zkoumámeúčel,musímenajítnějakýlegitimníúčel• Potřebnost

o Zkoumáme, jestli neexistuje nějaký jiný způsob, kterým by bylodosaženodanéhoúčelu.Hledámealternativy.

• Poměřování(přiměřenost)(proporcionalitavužšímslovasmyslu)o Poměřujemetydvaprincipy

• (4.krok)–minimalizacezásahuo Nestačí,žetenpoměrjeproporcionální.Musíconejménězasáhnout

do obou dvou principů. Zase se zde pracuje shlediskemsubsidiarity.

o Např. u anonymního svědka byly výtky, že ten zásah lze ještězmenšit.Např.tím,žedůvěryhodnostbudezjišťovatsoud.Mátobýtsoud,kterýtotobudeověřovat.

§ Test jakotakový jekonstruovánnaprincipusubsidiarity, tj.kdyžtoneprojdenějakýmkrokem,taktoneprošloanejdesedál.

5.seminář

• Příprava• Interpretace

o Pl.ÚS66/04zedne3.5.2006–Eurozatykač§ Čl.14odst.4listiny:„...občannemůžebýtnucenkopuštěnísvévlasti“

• neumožňujetoprýomezenízákonem• vztahujesenatotrestnístíhání?• restriktivníneboextenzivnívýklad?• jepřípustnýeurokonformnívýklad?• Historickymáprincipextradicepůvodv19. století, kdy stát chtěl co

největší trestnípravomocnad svýmiobčany, spíšenež žeby tobylopřiznání lidemprávanebýtvydán.Pozdějise zákazvydáváníobčanůpřesunulprávěkochranětěchlidí,kvůliproblémůmsnesvobodnýmirežimy. Ale vzhledem k tomu, že občané mají i práva občanů EU,svobodupohybuvrámciEUapod.,jenutnopřijmoutipovinnosti,kteréztohotoobčanstvíplynou.

• eurozatykačneníprotiústavní,Čl.14/4jenutnovykládatrestriktivně• Historie

69

o 68. Stávajícíúpravaextradicemá,uvětšiny evropských států,svůj původ v modelu vytvořeném v 19. století. Ten jednaknepřipouštěl přímou účinnost soudního rozhodnutí v trestnívěci včetně zatýkacího rozkazu v jiném státě (srov. Musil J.,KratochvílV.,ŠámalP.,Kurstrestníhopráva,C.H.Beck,Praha2003, str. 962), jednak si osoboval úplnou kontrolu a plnoutrestní pravomoc nad vlastními občany (v původním pojetípoddanými), kterou nesměly provádět jakékoliv třetí státy.Zásada,podlenížstát tradičněnevydávalsvévlastníobčanyktrestnímu řízení do zahraničí, zpočátku tedy ani zdalekaneodrážela základní právo občanů nebýt vydán, ale spíševyjadřovala státní suverenitu nad svými občany v jejímtehdejšímpojetí.Zásadanevydávánívlastníchstátníchobčanůktrestnímuřízenídozahraničímělatehdysilnéospravedlněnívširoce panující vzájemné nedůvěře mezi soupeřícímievropskýmimocnostmi.

o 69.Teprvepozději,potragickýchudálostech,kekterýmdošlozejména v Evropě v první polovině 20. století, se zásadanevydávání vlastních občanů transformovala ze státemnárokovanéodpovědnostizavlastníobčanynaprincipochranyvlastníchobčanůpředvydánímdozahraničí.Praxetakzůstalastejná,jensezměnilojejíodůvodnění.Některéstáty,nazákladěsvýchhistorickýchzkušeností,šlytakdaleko,žezákazextradicezačlenily do svých ústav (např. čl. 55 odst. l Ústavy Polskérepublikyčičl.16odst.2ZákladníhozákonaSpolkovérepublikyNěmecko,pokud jdeo sousední státy).Zákaz extradice se takpostupně posouval do oblasti základních svobod, což je zcelapochopitelné za situace, kdy ve světě stále existuje řadanedemokratických režimů, které nezajišťují právo naspravedlivý proces ve standardech vlastních např. členskýmstátůmEU.

• Navrhovateléo Rozpors14/4LZPS

§ „Každý občan má právo na svobodný vstup na územíČeskéaSlovenskéFederativníRepubliky.Občannemůžebýtnucenkopuštěnísvévlasti.“

o BylanavrženazměnaListiny,cobytoumožňovala,aletazměnabylaodmítnuta

§ Listina neumožňuje, aby toto základní právo omezilzákon. S tím byla zajedno i důvodová zpráva knavrhované novele Listiny, zamítnuté PoslaneckousněmovnouParlamentuČeskérepublikydne2.4.2004,jakshorauvedeno.

o RozporsČl.39LZPS§ „Jenzákonstanoví,kteréjednáníjetrestnýmčinemajaký

trest,jakožijakéjinéújmynaprávechnebomajetku,lzezajehospácháníuložit“

§ Obávajíse,žetakbudedocházetktrestnímustíhánítěchčinů, které nejsou trestné v ČR, ale stanoví to nějakýtrestnípředpisnějakézeměEU,dokterésezasáhnenapř.učinůnadálku.

o Občanmá podle ÚS (nález publikovaný pod č. 207/1994 Sb.)právonaochranuzestranystátu.

70

o Eurokonformnívýkladneníneomezený,nejdevykládatústavuvrozporusjejímzněním.

o Interpretace§ Pokud něco interpretujeme, tak bychom to měli

interpretovatnejenveshoděstím,jakjetonapsané,aletřeba i ve shodě snějakými mezinárodními závazky,kterétenstátmávrámciEU.

§ Ve vztahu kEU, kromě toho, že můžeme řešit otázkueurokonformní interpretace, nesmíme zapomenout naaplikační přednost. Česká republika dodržuje závazkyvyplývajícízmezinárodníhopráva.

§ 82,83,115§ 115.Ikdyžtedymohoubýtnapadenáustanovenítr.řádu

aplikována protiústavně, není takováto hypotetická anepravděpodobná situace důvodem pro jejich zrušení.Ústavnísoudjižmnohokrátevesvéjudikatuřeuvedl,že„teoreticky lze samozřejmě každé ustanovení právníhopředpisu aplikovat nesprávně, tedy v rozporu sústavními předpisy, což samo o sobě nemůže býtdůvodem pro zrušení takto eventuálně nesprávněaplikovatelného předpisu.“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 8/98,Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12,nálezč.141;vyhlášenpodč.300/1998Sb.).Jinýmislovy,je-li právní předpis způsobilý mít vícero výkladů,přičemžjenněkterýznichjeprotiústavní,jenutnézvolitvýklad ústavně konformní (nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95,Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5,nálezč.21;vyhlášenpodč.121/1996Sb.).Účelemřízenío obecné kontrole norem však není řešit všechnyjednotlivéhypotetickésituace,kterédoposudnenastaly,byť snad někdy nastatmohou. Pokud by taktoÚstavnísoud postupoval, překročil by svou funkci, která munáležívrámciobecnékontrolynorem,anahrazovalbyochranu základních práv, kterou z povahy věcí musíposkytovattéžobecnéasprávnísoudy.

o III. ÚS 288/04 – zkrácení výplaty výsluhového příspěvku těm, co se podíleli naautoritářskémrežimu

§ „(8) Vojákovi, který byl na základě dobrovolnosti reatestován48) a shledánzpůsobilýmkonatdáleslužbunebojehožslužebnípoměrtrvákedniúčinnostitohoto zákona, se do doby trvání služebního poměru, rozhodné pro přiznánívýsluhovýchnáležitostí,započítávádobaslužbyvrozsahuuvedenémvodstavci7bezpřihlédnutíkvyloučenídobyslužbypodlezvláštníhoprávníhopředpisu.49)Pokudbyltakovémuvojákoviposkončeníslužebníhopoměrupřiznánvýsluhovýpříspěvek, kterýmu byl snížen nebo zastaven z důvodu uvedeného zvláštnímprávním předpisem, přiznává se výsluhový příspěvek zpětně a jeho výše sepřepočteodedneúčinnostitohotozákona,atozapodmínekavevýšináležejícíkedniskončeníslužebníhopoměrupopřičtenívšechzvýšení,kterábykněmunáleželaodtohotodne,pokudnároknavýsluhovýpříspěveknezanikluplynutímdobynebodosaženímvěku60let.“

§ Vojákovibylovroce1995rozhodnutímvojenskéhoúřaduzkrácenovyplácenívýsluhovéhopříspěvku,pouzedo31.prosince1996,protožebylpřijatzákon,podle kterého se u některých skupin vojáků nemělo přihlížet kdobámvyloučenýchzezapočtení.

71

§ interpretacepojmu"reatestován"§ StěžovatelneuspěluNSS§ „Ústavnísoudpřipomíná,ževrámcivýkladovýchmetodsměřujícíchknalezení

významuasmysluzákonalzemimojinéjakorelevantníkonstatovatijedenzvdané věci použitých a rozhodujících interpretačních přístupů, totiž to, že "kporozuměnízákonujetřebaporozumět,choroběspolečnosti',kteroumázákonléčit" (Fuller, Lon L.: Morálka práva, OIKOYMENH, Praha, 1998, str. 81).Popsanou interpretací, resp. jejím výsledkem se tak Nejvyšší správní soudnedostal do rozporu s obsahem obvyklých výkladovýchmetod směřujících kezjištění dosahu interpretovaného ustanovení a nevykročil tudíž z mezíustanoveníhlavypátéListiny.“

§ „Ústavní soud připomněl, že výsluhový příspěvek se přiznává a vyplácí zrozpočtových prostředků, tedy z peněz daňových poplatníků. Bylo by protonemorální, aby z veřejnýchprostředků,nakterépřispívají všichniobčané (i vminulostipersekuovaní),bylyhonoroványbývaléoporykomunistickéhorežimu.Zvýšená ocenění za mimořádně ztížené pracovní podmínky a různá osobníomezení nemohou být poskytována těm, jejichž činnost nesloužila veřejnémuzájmu a veřejnému blahu, nýbrž potlačování lidských práv a demokratickéhosystému. Přitom ustanovení zák. č. 34/1995 Sb. se nevztahují na všechnypříslušníky bývalého SNB, SNV či vojáky bývalé ČSLA, ale pouze na některéfunkce,atonaty,jejichžčinnostjeneslučitelnásprincipydemokratickéhostátu.“

§ Rozhodnutí,kterésetýkáteleologickéhovýkladu.o II.ÚS 87/04 ze dne 06.04.2005 N 75/37 SbNU 63 K vytváření vůle obce a jejímu

projevovánínavenek§ Rozsudeksezrušuje§ „Tvrdil,žedodatekjeneplatnýproto,žeojehouzavřenínerozhodlaobecnírada,

ale sám starosta. Žalovaná částka byla rozdílemmezi zaplaceným zvýšenýmnájemným a původně dohodnutým nájemným. Soud prvního stupně žaloběvyhověl.Vzalzaprokázané,žeradaobce,tedystěžovatelky,podepsánídodatkuneprojednalaaneschválila,aprávníúkonstarostyjeztohotodůvodupodle§39občanského zákoníku (dále jen "o. z.") neplatný od počátku pro rozpor sezákonem.MěstskýsoudvPrazerozsudeksouduprvníhostupněpotvrdil.Plněseztotožnil snázoremObvodního souduproPrahu9, žedodatek č. 3knájemnísmlouvězedne8.6.1994jeneplatnýztohodůvodu,žeojehouzavřenípředemnerozhodl obecní orgán. Proto jeho závěr, že se stěžovatelka bezdůvodněobohatila, pokud přijala plnění z absolutně neplatného právního úkonu, bylsprávný.“

§ „Ústavnísoud,jakvyplývázčl.83ÚstavyČeskérepubliky,jeorgánemochranyústavnosti.Do rozhodovacípravomociobecných soudůprotomůže zasáhnoutjen tehdy, došlo-li v jejich činnosti k porušení základních práv a svobodchráněnýchústavnímpořádkem.Pod tímto zornýmúhlemposoudilnapadenérozhodnutíadospělkzávěru,žeústavnístížnostjedůvodná.„

§ „Z výše uvedeného vyplývá, že Ústavní soud neposuzuje výklad jednoduchéhoprávaprovedenýobecnýmisoudysvýjimkoupřípadů,kdysedostanedozjevnéhorozporu s kogentními ustanoveními a nebo je extrémně formalistický. Vposuzovanémpřípaděbylzákladníotázkouvýkladustanovení§39o.z.,podlekteréhojeneplatnýprávníúkon,kterýjevrozporusezákonem,zákonobcházínebosepříčídobrýmmravům.Obaobecnésoudy,kterésepřípademzabývaly,dospělykeshodnémuzávěru,žejeabsolutněneplatnýprávníúkon,spočívajícívdodatkuknájemnísmlouvě,kterýmseupravovalavýšenájemného.“

§ „Ustanovení §39o. z. bylodo zákonavčleněno při jehovznikuv roce1964 azůstalovnezměněnépodobědosoučasnédoby,sjedinouvýjimkou,žeformulace"anebosepříčízájmůmspolečnosti"bylanahrazenaformulací"anebosepříčí

72

dobrým mravům". Došlo k ní v souvislosti s "velkou novelou" občanskéhozákoníku, provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. Tato změna nebyla pouzezměnoukosmetickou.Tímtotižtotoustanovenídostalozásadnějinýsmysl,nežjakýmělovpůvodníúpravě.Tabylapoplatnádoběsvéhovzniku,kdysistátčinilprávozasahovatdosoukromoprávnísféryvconejširšímožnépodoběaomezilsvobodnouvůličinitprávníúkonycelouřadouzákazůroztroušenýchvrůznýchprávních předpisech. Snahou zákonodárce tehdy bylo omezit svobodnou vůliobčanů, a proto dominujícím kritériem byl tzv. "zájem společnosti", tedy vpodstatězájemstátu.Citovanázměnavšakdalatomutoustanovenízcela jinýsmysltím,žeupřednostniladobrémravy,cožjekategoriemezilidskýchvztahů.Tomu je pak třeba podřídit i výklad celého posuzovaného zákonnéhoustanovení.“

§ „Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem neboproto, že zákon obchází, se musí opírat o rozumný výklad dotčenéhozákonného ustanovení. Nelze vystačit pouze s gramatickým výkladem.Významnourolizdehrajepředevšímvýkladteleologický.Jeprotonutnésevždyptátpoúčeluzákonnéhopříkazučizákazu“

§ „Vsoukromoprávnísféřeplatízásada,žeconenízakázáno,jedovoleno.Protokaždý zákonný zásah do této sféry je třeba vnímat jako omezení lidskésvobody,aprotojenutnovykládatustanoveníoneplatnostiprávníchúkonůprorozporsezákonemrestriktivně,anikoliextenzivně.Opačnývýkladbybylv rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení omezích základních práv a svobod (v tomto případě smluvní volnosti stran)musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí býtzneužívánakjinýmúčelům,nežprokterébylastanovena.“

• Pravdao IV.ÚS570/03–Podmínkyústavněnekonformnírealizacedůkazníhořízení

§ Ústavnístížnostsezamít᧠„Předevšímvšakmástěžovatelza toapovažujezaklíčové,žesohledemna

uvedený důkazní návrh, s jehož odmítnutím se obecné soudy řádněnevypořádaly, rozhodly svévolně v rozporu s principy charakterizujícímiprávnístát.Protosedomáhal,abyÚstavnísoudnapadenéusneseníKrajskéhosouduvBrněnálezemzrušil.“

§ „Vzhledemkjednoznačnédůkaznísituacisepakjeviloprovedenívšechshoranavrženýchdůkazůjakonadbytečné“

§ „Jak vyslovil Ústavní soud již v nálezu ve věci sp. zn. I. ÚS 733/01 (Sbírkarozhodnutí, svazek 32, nález č. 26), mimo formální absenci rozhodovacíchdůvodůneakceptovánídůkazníhonávrhuobviněnéhocodověcnéhoobsahuodůvodnění lze založit toliko třemi důvody: Prvním je argument, dle něhožtvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz,nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dlekterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili vevazběnatototvrzenínedisponujevypovídacípotencí.Konečnětřetímjepaknadbytečnostdůkazu,tj.argument,dleněhožurčité tvrzení,k jehožověřenínebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bezdůvodnýchpochybností(spraktickoujistotou)ověřenonebovyvráceno.“

§ 3skupinyvaddůkazníhořízení• „V řízení o ústavních stížnostech lze jako první vyčlenit případy tzv.

opomenutýchdůkazů.Jdejednakdílemoprocesnísituace,vnichžbyloúčastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemžnávrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátníhoodůvodněnízamítnut,eventuálnězcelaopomenut,cožznamená,ževevlastních rozhodovacíchdůvodechoněmvevztahuk jehozamítnutí

73

nebyla zmínkabuďžádnáči tolikookrajováaobecnáneodpovídajícípovazeazávažnostivěci.Dílemsedálepotomjednáosituace,kdyvřízeníprovedenédůkazynebylyvodůvodněnímeritorníhorozhodnutí,aťjižnegativněčipozitivně,zohledněnypřiustáleníjejíhoskutkovéhozákladu,tj.soudjeneučinilpředmětemsvýchúvahahodnocení,ačkolivbylyřádněprovedeny“

• „Dalšískupinupřípadůtvořísituace,kdydůkaz,resp.informacevněmobsažená není získán co do jednotlivých dílčích komponentů (fází)procesudokazovaníprocesněpřípustnýmzpůsobem,atudížmusíbýtsoudemaliminevyloučen(vkontrapozicikpředchozímu"opomenut")zpředmětuúvahsměřujícíchkezjištěnískutkovéhozákladuvěci“

• „Konečnětřetízákladnískupinoupřípadůvaddůkazníhořízeníjsouvřízeníoústavních stížnostechpřípady,kdyzodůvodněnírozhodnutínevyplývávztahmeziskutkovýmizjištěnímiaúvahamipřihodnocenídůkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp.případy,kdyvsoudnímrozhodováníjsouučiněnáskutkovázjištěnívextrémnímnesouladusvykonanýmidůkazy“

o I.ÚS733/01-Opomenutédůkazyvtrestnímřízení§ jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví a

odsouzenktrestuodnětísvobody.§ Rozsudkysezrušují§ KrajskýsoudvOstravě->VrchnísoudvOlomouci->Ústavnísoud§ „Hodnocení důkazů, skutková zjištění i následně jejich hmotněprávní

posouzení ze strany nejen nalézacího, nýbrž i odvolacího soudu, a to i zpohledu důkazního řízení před Ústavním soudem, jeví se jako rozporné sprovedenýmidůkazy.“

§ „Z principu presumpce neviny (§ 2 odst. 2 tr. řádu) kromě pravidla, podleněhožmusíbýtobviněnémuvinaprokázána,plynerovněžpravidloindubiopro reo, dle kterého není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty oexistenci relevantních skutkových okolností, tj., jsou-li přítomny v danémkontextu důvodné pochybnosti, jež nelze odstranit ani provedením dalšíhodůkazu, nutno rozhodnout ve prospěch obviněného (k obsahu pojmupraktickájistotavizO.Weinberger,Logickéametodologickézákladydůkazuvoborupráva.Státaprávo,č.13,1967,s.202).“

§ „Hodnocením důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu se rozumí hodnocenívěrohodnosti a pravdivosti důkazů, hodnocení jejich závažnosti, jakož ihodnocení jejich zákonnosti. Volné hodnocení důkazů je pak procesnímaximou,dlenížtrestnímřádemnenídánaapriorníhierarchieváhyčidůkaznísílydůkazníchprostředků.“

§ „Pro uvedené okolnosti nelze než konstatovat, že odvolací soud v ústavnístížností napadeném rozhodnutí nedostál požadavkům, jež v rovině právajednoduchého plynou pro něj z kautel vyplývajících ze zásady volnéhohodnocenídůkazůazásadyindubioproreo(§2odst.2a6tr.řádu),jakožizezákonné úpravy nutné obrany podle § 13 tr. zák., a konečně i zákonnýmpožadavkůmkladenýmnaodůvodněnírozhodnutípodle§125tr.řádu.“

§ Ústavnísoudvřaděsvýchnálezůpodrobněvyložilpojemtzv.opomenutýchdůkazůvevazběnazásaduvolnéhohodnocenídůkazůakautely, jež zákonkladenaodůvodněnísoudníchrozhodnutí.Zásadavolnéhohodnocenídůkazůtudížneznamená,žebysoudvesvémrozhodování(vúvaháchnadním)mělnavýběr,kterézprovedenýchdůkazůvyhodnotíakterénikolinebookterézprovedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene.Neakceptovánídůkazníhonávrhuobviněnéholzezaložittolikotřemidůvody:

74

• Prvnímjeargument,dleněhožtvrzenáskutečnost,k jejímužověřenínebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost spředmětemřízení.

• Dalšímjeargument,dlekteréhodůkaznenístoaniověřitanivyvrátittvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponujevypovídacípotencí.

• Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhožurčitétvrzení,kjehožověřenínebovyvráceníjedůkaznavrhován,bylojiž v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickoujistotou)ověřenonebovyvráceno.

• Doporučenéo Interpretace

§ 32Odo383/2006•

§ III.ÚS425/97-KzávaznostinálezuÚstavníhosoudu• Otázka závaznosti nálezůÚstavního soudu, která, navzdory tomu, že

představuje conditio sine qua non ústavního soudnictví, přináší zasoučasnéhoprávníhostavunemáloobtíží.

• Problémyspojenésjejímvýkladem,zejménaapředevšímvevztahukjurisdikci obecných soudů kteréhokoli stupně zůstávají - v teorii i vpraxi - stálenevyjasněnyz řadypříčin;patříknimnekonzistentnostsamotných procesních předpisů (v obou odvětvích obecné justice),kterésjurisdikcí(akasačnípravomocí)Ústavníhosoudunepočítajíapro případ zrušení rozhodnutí obecného soudu nálezem Ústavníhosoudupřímýprocesnípostuppronáslednéřízenínestanoví.

• Všechnynaznačenéspornéproblémydotýkajísevýlučnětzv.absolutnízávaznosti nálezů Ústavního soudu, nikoli však závaznosti, která -konkrétníaÚstavnímsoudemposouzené(rozhodnuté)věci(materie)se týká; vykonatelný nález Ústavního soudu je totiž závazný provšechnyorgányiosoby(čl.89odst.2úst.zák.č.1/1993Sb.),atedy-jakseostatněrozumísamosebou-jezávaznýiprosamotnýÚstavnísoudavdůsledkutohopro jakékolidalšířízenípředním,vněmžbymělobýt(byťodchylnýmzpůsobem)rozhodovánoznovu,představujenepominutelnouprocesnípřekážkuvtomtosmyslureiiudicatae(§35odst.1zák.č.182/1993Sb.),kterápřirozeněbráníjakémukolidalšímumeritornímupřezkumuvěci,včetnětakového,kterýby-ineventum-měl vyplynout ze stanoviska pléna Ústavního soudu; předpokladyplynoucízustanovení§23zák.č.182/1993Sb.seprotonajižjednouÚstavnímsoudemrozhodnutouvěcnevztahují.

o Pravda§ III.ÚS376/03zedne14.01.2004U1/32SbNU451Odokazovánívtrestním

řízení• Zpohleduústavněprávníhonutnostanovitpodmínky,zajejichžsplnění

má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušenízákladníchprávasvobodve smysludotčenípostulátůspravedlivéhoprocesu.

o Vřízeníoústavníchstížnostechlzejakoprvnískupinupřípadůvyčlenitsituace,kdydůkaz,resp.informacevněmobsaženánenízískán co do jednotlivých dílčích komponentů (fází) procesudokazovaní procesně přípustným způsobem, a tudížmusí býtsoudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících kezjištěnískutkovéhozákladuvěci

75

o Další skupinu tvoří případy tzv. opomenutých důkazů. Jdejednakoprocesnísituace,vnichžbyloúčastníkyřízenínavrženoprovedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na totoprovedení byl soudem bez adekvátního odůvodnění zamítnut(eventuálně zcela opomenut), což znamená, že ve vlastníchrozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutínebyla zmínka buď žádná či toliko okrajová a obecná,neodpovídajícípovazeazávažnostivěci,nebodáleosituace,kdyv řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorníhorozhodnutí (ať již negativně či pozitivně) zohledněny přiustálení jejího skutkového základu, tj., soud je neučinilpředmětem svých úvah a hodnocení, ačkoliv byly řádněprovedeny

o Konečnětřetízákladnískupinoupřípadůvaddůkazníhořízeníjsouvřízeníoústavníchstížnostechpřípady,kdyzodůvodněnírozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními aúvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právnímizávěry na straně druhé, resp. případy, kdy v soudnímrozhodování jsou učiněná skutková zjištění v extrémnímnesouladusvykonanýmidůkazy

• Vřízeníoústavníchstížnostechlzetedycodoústavněprávnírelevancepochybenívprocesudokazování,resp.přizjišťovánískutkovéhostavuvyčlenitpřípadydůkazůzískaných,atudížposlézepoužitýchvrozporus procesními předpisy, případy důkazů opomenutých a konečněpřípadysvévolnéhohodnoceníprovedenýchdůkazů.

• Poznámky• Unás toprávoneověřujískutečnostanemění. Jediné, comění, jeprávnívztah, tj. rovinu

práva.Dřívetoalebylotak,žeprávourčovalo,cojeskutečnost.tj.skutečnostvytvářelo.• Volnéhodnocenídůkazů-Jsmenyníspíšenastranědecisionoismu,kterémuvíceodpovídá

teorievolnéhohodnocenídůkazů,doplněnávázaností.• Savignyhometodyvýkladu

o jazykový,systematický,teleologický,historický,(logický)• HollanderodkazujenaEssera.

o Dělá soud rozhodnutí až poté, co dostane všechny důkazy do ruky, nebo veskutečnostilidskámysludělározhodnutípodvědoměještěpředtím,nežsishromáždípotřebnédůkazy?

• Alexy,Dworkin–právníprincipy,testproporcionalityjeAlexyho+Spolkovýústavnísoud• Alexyhometodyvýkladu

o lingvistická,genetická,systematickáaobecněpraktická• Materiální pravdu zjišťujeme tím, že provádíme důkazy ktomu, abychom sco největší

pravděpodobnostítojde,zjistili,jestliseněcostaloajaksetostalo.6.seminář

• Pl.ÚS36/93o Právnívěty

§ Práce vysokoškolského učitele vykazuje specifické znaky, které pramení zvýznamu a účelu jeho činnosti spočívající zejména ve výchově mladévysokoškolsky vzdělané generace. Proto jsou učitelé odpovědni za to, abyzprostředkovávali zadání vysoce odborných poznatků při splnění podmínkysvětonázorové objektivnosti. Tyto požadavky vyjadřuje demokratický stát včlánku33odst.1Listinyzákladníchprávasvobod,podleněhožkaždýmáprávonavzdělání.ZtohotohlediskahodnotíÚstavnísoudiúčelasmyslčlánkuIIzákonač.216/1993Sb. Jde zejménao to, abybyla v oblasti vysokýchškolodstraněna

76

reziduaminulostipřiobsazovánípracovníchmístučitelůavědeckýchpracovníkůvysokýchškolatakzajištěnaskutečnáobjektivitavyučování.

o Poznámky§ Zákonstanovil,žepoměryučitelůnadobuneurčitouseměnínapoměrynadobu

určitou.§ Ustanovenívylučujesjednávánípracovníchpoměrůnadobuneurčitou,apodle

navrhovatele je to v rozporu s principem, podle kterého se pracovní poměrysjednávajíprimárněnadobuneurčitou.

§ Prostorprodiskriminaci,kterájenepřípustn᧠ÚSupozorňuje,žejmenováníprofesorůadocentůbylakádrovázáležitost,achce

vytvořit rovné možnosti pro všechny - stejnou pracovní plochu pro stávajícípracovníkyiproty,kteřímajíotakovouprácizájem.

§ Zákontímchceodstranitnespravedliváprivilegiaminulédoby.§ „rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost

relativní,jakjimajínamyslivšechnymoderníústavy“• Pl.ÚS4/95

o Právnívěty§ Kategorierovnosti,zakotvenávčl.1Listinyzákladníchprávasvobod,náležík

těm základním lidským právům, jež svou povahou jsou sociálními hodnotamikonstitujícímihodnotovýřádspolečnosti.Vsociálnímprocesuplnítytohodnotyfunkcispíšejenideálnětypickýchkategoriívyjadřujícíchcílovépředstavy,ježsenemohou zcela krýt se sociální realitou a lze je dosahovat jen aproximativnímzpůsobem.Rovnostbysetedymohlastátuniverzálním,každéhosociálníhotvaruajevusedotýkajícím,principemteprvevcílispolečenskéhoahistorickéhovývoje,vrámcitohotovývojelzevšaknajejídůslednédodržováníapelovatjenvurčitýchmezích. Neexistuje žádný recept na určení, co všechno by mělo být rovné,egalitářský univerzalismus by však nutně vyvolal hluboce nefunkční sociálníúčinky. Každá rovnost ve společenském děnímůže proto být jen rovností "napochodu", vývojovým tvarem, jehož nepřetržité oscilování v oblasti kontinuanapětímeziúsilímototálnírovnostaúsilímototálnínerovnostsubstituujevlastnícílovoupředstavu.Rovnostmůžesetedykrýtsrealitoujenvurčitýchzákladníchdatech,jinakvzhledemktendencímjejíhoextenzivníhoaintenzivníhonárůstuseúsilíojejíetablovánímůžeocitnoutnahranici,kteroulzepřekročitjenzacenuporušení např. svobody. Jako jedna ze základních podmínek sociálního ahistorického procesu je tak rovnost uváděna zcela konsekventně do vztahů sesvobodou,snížsevzájemněpodmiňujeaocitánabázijakvzájemnépodpory,taki konfliktu. Tak jako krajně egalitářské požadavky ohrožují samu podstatusvobody, děje se tak i opačně. Jako neadekvátní jeví se proto evidence vtěsnatkaždéúsilíodosaženírovnostidorámceetablovánízákladníchlidskýchpráv,ježsvoupovahoupřečnívajínad"politikoukaždodennosti".Toprototakéznamená,ženerovnostv sociálníchvztazích,má-lisedotknout základních lidskýchpráv,musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samupodstaturovnosti.Taksezpravidladějetehdy,je-lisporušenímrovnostispojenoi porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11Listinyzákladníchprávasvobod,některéhozpolitickýchprávpodlečl.17anásl.Listiny,právnárodnostníchaetnickýchmenšinpodlečl.24anásl.Listinyapod.Zatímco totižsvoboda jeobsahovědánapřímopodstatou jednotlivce, vyžadujerovnostzpravidla"mezičlánky",relacikjinésociálníhodnotě.

o Poznámky§ Návrh prezidenta republiky na zrušení ustanovení o výkonu povolání

autorizovanýcharchitektůapod.§ Ověření způsobilosti autorizací zákon ukládá fyzickým osobám, chtějí-li

vykonávat vybrané odborné činnosti ve výstavbě. Právnické a fyzické osoby

77

podnikající podle obchodního zákoníkumohou vykonávat vybrané činnosti vevýstavbě též pouze tehdy, zajišťují-li jejich výkon autorizovanými osobami(zaměstnanci).

§ „Zrušenístaréapřijetínovéprávníúpravyjenutněspjatosezásahemdoprincipůrovnostiaochranydůvěryobčanavprávo.Docházíktomuvdůsledkuochranyjiného veřejného zájmu či základního práva a svobody. Posuzování tohotokonfliktuhlediskemproporcionalitysohledemnaintertemporalitubymělovéstkzávěruodruhulegislativníhořešeníčasovéhostřetuprávníchúprav.“

• Pl.ÚS53/04,341/2007Sb.o Právnívěty

§ Ústavnísoudkonečněpřipomínávevztahukekategoriirovnosti,že"vsociálnímprocesu plní tyto hodnoty funkci spíše jen ideálně typických kategorií,vyjadřujícíchcílovépředstavy,ježsenemohouzcelakrýtsesociálnírealitoualzejedosahovatjenaproximativnímzpůsobem".

§ Sohledemnaokolnost,žeÚstavnísoudpřisvědčilargumentacisvědčícíprozávěr,žeexistovalyobjektivníarozumnédůvodyprouplatněnýrozdílnýpřístup,dospělprotokzávěru,žeustanovení§32zákonaodůchodovémpojištěnínenívrozporusčl.1,čl.3odst.1ačl.30odst.1Listinyzákladníchprávasvobod,pročežnávrhnajehozrušenízamítl(§70odst.2zákonač.182/1993Sb.).

o Poznámky§

• Pl.ÚS33/96o Právnívěty

§ 1)Podlečl.11odst.2Listiny"zákonmůžetakéstanovit,žeurčitévěcimohoubýtpouzevevlastnictvíobčanůneboprávnickýchosobsesídlemvČeskéaSlovenskéFederativníRepublice"(přičemždlečl.42odst.1Listinyačl.1odst.2ústavníhozákonač.4/1993Sb.sejednáostátníobčanstvíČeskérepublikyaúzemíČeskérepubliky). Čl. 11 odst. 2 Listiny je tudíž speciálnímustanovenímk ústavnímuprincipurovnostivšechsubjektůohledněnabýváníaochranyvlastnickéhopráva(příkladem jeho promítnutí do právního řádu je ustanovení § 17 zákona č.219/1995Sb.,devizovéhozákona).Jetoprávěčl.11odst.2Listiny,jenžvytvářípro zákonodárce ústavní prostor omezení okruhu oprávněných osob vrestitučnímzákonodárství.

§ 2) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech princip rovnostiupravujevčl.2odst.1ačl.26.Rovnostdleprvníhozcitovanýchustanovenímápovahu akcesorickou, čili vztahuje se pouze na rovnost v paktem zakotvenýchprávech,přičemžprávovlastnickémezinězařazenonení.Čl.26zakotvujejednakrovnostpředzákonemajednakvyloučenídiskriminace.Vdemonstrativnímvýčtudůvodůvylučujícíchnerovnýpřístuppřitomneníobsaženostátníobčanství.

§ VýborOSNprolidskáprávavopakovaněvyjádřenémnázorupřipouštípřiaplikacičl.26Mezinárodníhopaktuoobčanskýchapolitickýchprávechnerovnostpouzeza podmínky vyloučení libovůle, resp. pokud se tato zakládá na rozumných aobjektivníchrozlišovacíchznacích(reasonableandobjectivecriteria).ZatakovévposuzovanévěciÚstavnísoudpovažujedůsledky,plynoucízčl.11odst.2Listiny,jakožicílerestitučníhozákonodárstvíakonečněprávníúpravustátníhoobčanstvídlečl.IIzákonač.88/1990Sb.

o Poznámky§ Zákaz libovůle vuplatňování principů rovnosti a také minimalizaci zásahů do

nějakéhopotenciálnězasaženéhopráva