22
Další podpůrné programy • Tzv. Norské fondy • Program Zelená úsporám (národní zdroje) • EFEKT (národní zdroje) • Panel • Investice na úsporu energií pořízené metodou EPC 1

Další podpůrné programy

  • Upload
    arien

  • View
    46

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Další podpůrné programy. Tzv. Norské fondy Program Zelená úsporám (národní zdroje) EFEKT (národní zdroje) Panel Investice na úsporu energií pořízené metodou EPC. Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Norska ( 2009-14). - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Další podpůrné programy

Další podpůrné programy

• Tzv. Norské fondy• Program Zelená úsporám (národní zdroje)• EFEKT (národní zdroje)• Panel• Investice na úsporu energií pořízené metodou

EPC

1

Page 2: Další podpůrné programy

Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Norska (2009-14)

Na konci července 2010 byla po dvou letech vyjednávání podepsány nové dohody (programy zpožděny). ”Donor States”: Iceland, Liechtenstein and Norway. Info na stránkách MF ČR:http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63516.html

Dva mechanismy:Podpora EHPhttp://eeagrants.org/Results-data/Results-overview/Documents/Legal-documents/Regulations-with-annexes/EEA-Grants-2009-2014

Podpora z Norskahttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63514.html

Žadatelem může být každý subjekt: vládní, nevládní, soukromý, veřejný, ziskový, neziskový, ale i fyzická osoba (občan) v případě projektu vzdělávání či kulturního dědictví.

Page 3: Další podpůrné programy
Page 4: Další podpůrné programy
Page 5: Další podpůrné programy

Finanční mechanismu EHP (EEA European Economic Area)

Pro CZ celková podpora projektů 61,400,000 EUR (Polsko např. 266 mil. EUR), finanční příspěvek 56,795,000 EUR.Oblasti podpory:(a) environmental protection and management; (b) climate change and renewable energy; (c) civil society; (d) human and social development; (e) protecting cultural heritage.

5

Page 6: Další podpůrné programy

Podpora ve výši 70 % uznatelných nákladů (sociální projekty až 90 %).• Částka podpory na projekt by měla normálně činit

nejméně 1 mil. EUR s výjimkou vzdělávacích a výzkumných programů - ne méně než € 170,000.

• Dotace malých grantových schémat činí nejméně € 5,000 a ne více € 250,000. Pro vzdělávání by mohly činit i méně než € 5,000 (pro fyzické

osoby).

6

Page 7: Další podpůrné programy

Norský finanční mechanismusPro CZ celková podpora projektů 70.400.000 EUR (Polsko např. 311 mil. EUR), finanční příspěvek 65.120.000 EUROblasti podpory:(a) carbon capture and storage;(b) green industry innovation;(c) research and scholarship;(d) human and social development;(e) justice and home affairs;(f) promotion of decent work and tripartite dialogue.

7

Page 8: Další podpůrné programy

Příspěvek je do 85 % uznatelných nákladů. V některých případech může dosahovat 90 % až 100% výdajů (programy vzdělávání)• Částka podpory na projekt by měla normálně činit nejméně 1 mil. EUR s výjimkou “Global Fund for Decent Work and Tripartite Dialogue” ne méně než € 170.000. • Dotace malých grantových schémat činí nejméně € 5.000 a ne více € 250.000. Pro vzdělávání může činit i méně než € 5.000 (pro fyzické osoby).

8

Page 9: Další podpůrné programy
Page 10: Další podpůrné programy
Page 11: Další podpůrné programy

Program Zelená úsporám (2009 – 2011) - vyhodnocení

• Zaevidováno 80 341, uspokojeno cca 74000 žadatelů.• vyplaceno 20,5 mld. Kč (při průměrné podpoře 59,5 %

investičních nákladů to představuje celkové investice 34,5 mld. Kč).

• environmentální přínosy Programu byly 760.738 tun CO2.• Předpokládá se, že program Zelená úsporám pomohl vytvořit

nebo zachovat 20 tisíc pracovních míst.• Dle propočtů NERV (Národní Ekonomická Rada Vlády)

představuje jedna investovaná miliarda korun přibližně 1 000 pracovních míst. V přímé návaznosti na provedené investice dochází k úsporám finančních prostředků za energie. V případě výměny zdroje vytápění na obnovitelný zdroj energií dochází zároveň ke zvýšení spotřeby lokální produkce surovin (dřeva).

Page 12: Další podpůrné programy

Nová zelená úsporám

• Mezi lety 2013 a 2020 by mohlo být na program úspor energií uvolněno 30 ??? miliard korun.

• Program připraven pro Rodinné domy, bytové domy a veřejné budovy

Page 13: Další podpůrné programy

Vláda schválila rozdělení předpokládaných 80 miliard celkových výnosů z dražeb emisních povolenek v letech 2013 – 2020 tímto

klíčem:

Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8847-rozdeleni-vynosu-z-prodeje-emisnich-povolenek-v-letech-2013-2020

Page 14: Další podpůrné programy

Příjmy žádostí formou výzev. Podpora formou dotace je navržena v následujících oblastech:• A - Snižování energetické náročnosti budov• B - Výstavba budov s velmi nízkou energetickou

náročností• C - Technická zařízení budov pro efektivní využití

energie (zdroje tepla)• D - Podpora na zpracování dokumentace (a technický

dozor u oblasti A)• E - Bonusy za kombinaci vybraných opatření

(realizace více opatření)

Page 15: Další podpůrné programy

• V letech 2013 až 2020 bude mít ČR od EK k dispozici celkem 645 milionů povolenek. 342 milionů povolenek půjde do aukcí a 303 milionů povolenek dostane český průmysl zdarma.

• Energetické firmy si musí od r. 2013 nově pořizovat emisní povolenky, jak vyžadují pravidla EU. Aby se však zabránilo skokovému nárůstu nákladů firem na povolenky, a tím zdražení elektřiny či tepla pro spotřebitele, budou podniky část povolenek dostávat zdarma. Ušetřené peníze mají investovat do ekologických opatření.

• Jedna emisní povolenka se rovná jedné tuně CO2• Stát může jejich prodejem získat během sedmi let (do r.

2020) mezi 90 až 190 miliardami korun (odhad výnosů je nejistý).

Page 16: Další podpůrné programy

• Zvýšení energetické účinnosti budov je nejlevnější řešení, jak snížit emise skleníkových plynů. Jde také o důležitý impulz pro domácí ekonomiku. Podpora energetické renovace budov podpoří české podniky. Jde z velké většiny o střední a malé stavební firmy

• Podle analýzy, kterou vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava Zámečníka, by dobře nastavený dotační program mohl výrazně oživit českou ekonomiku a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony. Z ní vyplývá, že když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice.

Page 17: Další podpůrné programy

Program EFEKT 2013

• Vyhlašován každoročně od r. 2000. • Program EFEKT podporuje energetické úspory a

využití obnovitelných zdrojů energie v ČR a doplňuje energetické programy podporované ze strukturálních fondů Evropské unie.

• Rozpočet programu pro rok 2013 je 30 mil. Kč. Dotace jsou poskytovány na osvětovou činnost a poradenství, energetický management, a menší investiční akce.

Page 18: Další podpůrné programy
Page 19: Další podpůrné programy

PROGRAM PANEL

• Program poskytuje finanční podporu na opravy, modernizace a rekonstrukce panelových domů s dosažením požadavků platných předpisů na energetickou náročnost budov.

• Podporu lze tedy využít na realizaci energetických úspor zateplováním, výměnou oken a realizací dalších opatření ke snížení spotřeby tepla na vytápění.

• Spravuje: Státní fond rozvoje bydlení

Page 20: Další podpůrné programy

Pořízení investice Metodou EPC: Smlouva o energetických službách (Energy Performance Contracting)

• Investice vynaložená na energeticky úsporná opatření jsou dodavateli projektu postupně hrazeny splátkami, které jsou odvozeny z dosažených úspor nákladů na energii.

• Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR (APES) byla založena v roce 2010. Sdružuje společnosti Energ (AB Facility), ENESA, SIEMENS, Středisko pro úspory energie, EVČ, Dalkia Česká republika, Martia, MVV Energie CZ, SEVEn a ENVIROS.

Page 21: Další podpůrné programy
Page 22: Další podpůrné programy

Hlavní přednosti metody

• dosažení úspor bez zatížení veřejných rozpočtů (investice zajišťuje na své náklady dodavatel),

• získání nových moderních technologií a tedy zhodnocení majetku veřejného sektoru,

• snížení provozních nákladů, • zlepšení ekonomiky energetického provozu a snížení

nároků na obsluhu,• garance minimálních dosažených úspor,• zlepšení životního prostředí.