Z. n. o. v N . byla zř zena r. 1875; téhož roku bylazaložena německá žid. škola. Př livem z venkovskýchobc rostla obec tou měrou, že již r. 1891 bylo přikročeno' k výstavbě synagogy, která je ozdobou města.

R. 1893 bylo v N . 116 žid. duš , Vel. Kostomlatech14, Kovanic ch 15, Dvorech 10, Jikv ch 5, Vlkavě 6,Zavadilce 7, dohromady 178 osob. Starostou ž. o. bylAdolf Bergmann, náměstek a pokl. Josef Polák, výbor: AI. Bergmann, Mojž š Klein, Jos. Steiner a Jos.F riedmann.

Gh. k. v N . opatruje dva hřbitovy: v Křinci a v Kovanic ch; jej stanovy jsou z r. 1877. Potřeby, hrbit,vůz a j . byly zakoupeny v r. 1889. Starostou ch. k.byl v r. 1893 Mojž š Klein, pokl. Josef Polák, náměstkem J. F riedmann, výbory AI. Bergmann a Š. Klein.

Starostou ž. o. v N. je nyn Filip Polák, velkoobch.

obil m. V n. o. v N . byl rb. dr. Jakub G o 1 d 8 t e i n.Týž se nar. 26. zář 1849 v Pacově, složil r. 1873zkoušky na učit. ústavě v Č. Budějovic ch a habilitoval na české universitě v Praze. Učitelem na žid. školách byl nepřetržitě po dobu 55 let v Kasejovic ch,Rokycanech, Milevsku, v N. — zde skoro 25 lét. P roočn chorobu vzdal se r. 1928 svého m sta a žil pakdo sklonku svého požehnaného věku u svých dětv Trutnově. Rb. G oldstein byl literárně činný. P ráce:„Každý hř ch se tresce", „ Jiskry" (Feder, Bes dky),„Neřež větev, na n ž sed š" (Čes. žid. kal.) a j . Syn,poslanec JU D r. Angelo G qldstein v Praze, je známýpředák sionistického hnut v Čechách.Židé v N. žij v m ru a národn m souladu s1 ostatn m

obyvatelstvem a četné rodiny těš se v každém ohleduveliké vážnosti u svých spoluobčanů.

Nymburk 2 464 Nimburg S

Dějiny Ž idův Pardubic ch.

Zpracoval

prof. J. Sakař v Praze.

Geschichte der Judeuin Pardubitz.

Bearbeitet von

Prof. J. Sakař, Prag.

.H ned při obnově Pardubic, r. 1507 ohněm spálených, znamenaj se v m stn m obchodě a řemesle takéŽ idé1) . Z těch asi nejstarš byl Žid Kapř k, maje gruntv dnešn ulici Arnoštově již po r. 1507 vedle podruhůDavida a mladš ho „Žida v baště mezi branami" připředměst Malém.2). P řed r. 1518 přibyl Abrahams ženou D úbrou. Sirotkům odkázal r. 1518 300 kopm šeňských, hotových, dobrých i knihy, „Bibl celou,Chumeš dva, tři Megzer, Desatero Bož ch přikázánneb Seffertor Mahylla, Slichas, Joczeros a Sider pergamenový3) . K mladš m usedl kům (1519) náležel Achaz(?) z V dně, Izák mečiř a zvláště Chaim, dobře jakovelkoobchodn k ceněný. Z pardubských sousedů půjčilmu Jiř k Ltbánský 100 kop a když druhý jeho dlužn k,Markvart Žid, kramář, prve v Pardubic ch, potom veZnojmě, zemřel, nic prý nenechav, chytali se dědicovéLibánského r. 1534 Chaima, „ježto po něm (Markvartovi) některé věci bra l4) . V cizině obchodoval Chaimhlavně s Janem Herwertsem z Augsburku. P ř i svésmrti (1541) dluhoval mú 212 zl. 18 gr. a 1 denár. Členové rodiny, Estera žena, syn Jakob a Izák ze , mužRachny (1534), smluvili se s Jakubem Buldsingarem,faktorem Jana H erwertse z Vratislavě, pripovidaj cedáti prvou splátku 10 zl. při sv. Alžbětě o j a rm á r c e ve Vratislavi"). Starš styk s cizinou zůstalpozději zvláště v rodině Izákově. Žena jeho, Rachna,dluhovala r. 1556 Židům z polského Lubl na a z Prostějova. Vrstevn ky jej mi v P . byli: Šalomún (1523),Majer (1523), Maňas (1532), Fuchs (3536), Jelen,Š astný a Šeps (1538) e ) .

P m eň pánů z Pernšteina, držitelů města P., bývalak Židům někdy vrtkavou. R. 1538 bránilo se Chaimovi Židu v živnosti hostinské i várce v městském pivova ře 7) . Př znivějš byly počátky vlády královské. Mezit m co vyháněli se z města Češt bratři, přálo se žid.poddaným nejen volnosti náboženské, nýbrž i výhodného bytu. R. 1560 rozkazem arcikn žete F erdinandastěhovati se musil do dvou neděl Jan Štěrba z domku,jejž koupil si dva roky předt m, na Malém předměst . G runt zabrán byl od Rachny Židovky prostředkem jej ho zetě, Jelena Ž ida 8) . R. 1561 pustilaRachna stateček Štěrbovi znovu. Živnostem žid. nepřekáželo se však ani r. 1566, kdy jednalo se o jakéms Židu i v královské komoře, že vysm val se lidem,klekaj c m při klekán proti T u rku 9) . Částečnou výluku Židů přinesla teprve resoluce královské komoryz r. 1589. Na panstv smělo ž ti jen čtrnáct žid. rodin— však na půl m le od P . 1 0 ) .

V prvých letech sedmnáctého věku pobytu Židůvv městě se již nebránilo a v knize gruntovn bylazvláštn vložka pro zápisy, koupě a prodeje žid. domů u ) . Jeden z nich, Isaiaše Žida na Malém předměst ,vedle Isáka Žida, prodali konšelé sami.zase FaltynoviŽidu r. 16,18 za 130 kop m šeňských pro všelijaké zem

ské sb rky, defensi a jiné zasedělé daně, protože „Isaiaše Žida od drahně času při městě nen a se naj ti nedává" 1 2 ) . Zato však již od delš doby využitkovali konŠélé styku Židů s P . k ukládán mimořádného platuceln ho, obracej ce z skaný pen z k lepš mu vychován purkmistrů a dvou servusů. Z toho dovolávali seŽidé r. 1617 pomoci „celé obce žid. v P raze". Tato žalovala zase u presidenta královské komory, „že byPardubšt nem rnými šacunky Židy k nim přicházej ca přij žděj c pod titulem cla nad způsob jiných královských m st, na silnici lež c ch, jež své obzvláštn obdarován na to maj , obtěžovati jměli". H ejtman zámecký, Sebestyan Reyšvický z Frayfeldu, vyšetřovala konšelé se přiznávali, „že sic na vybrán takovéhocla žádného obzvláštn ho obdarován nemaj , ale že jižpředkové jejich, poznávaj ce potřebnost obce, platůtakových nař dili pro vynahrazen podle velikosti amalosti nákladů, co by tak kterému štěst m přišlo".K tomu odpověděla Královská komora v sobotu denpamátný Svaté Panny Kateřiny (25. listopadu) 1617konečným rozhodnut m: „Protože jsou Židé JM. C sařské lidé glej ovn , aby z nař kán dalš ho sj ti mohloa t ž Židé mimo náležitosti takovým clem v ce obtěžováni nebyli, porouč se, aby (Pardubšt ) po dnešn denv ceji týchž Židův jak domác ch, tak ani přespoln chnem rným clem a šacunkem neobtěžovali. Nicméněponěvadž Židé v královských městech při branách odosoby po b lém pen zi a od koně po jednom krejcarudávaj , to se Pardubským na ten čas a do vůle JMC.povoluje, aby od nich vyb rati a bráti mohli" 1 3 ) . Že seúřad pardubský hned svého zvyku nespouštěl, žalovaliŽidé pražšt u komory České znova, a ta zase již13. prosince 1617 hejtmanovi vytýkala, že „konšelé poručen jej z nedávno pominulých dinův zahřbet kladou".

Po šesti měs c ch začalo se vypravovati o pražskédefenestraci, o počátku války stavův českých s c sařem a na pardubské radnici přestalo se uvažovati o zápovědi komorn na vyb rán zvýšeného cla od osob žid.Teprve když na B lé hoře zlomil se odpor Čechův akn že Karel z Lichtenšteina uváděl v zemi novýtvrdý řád, žalovali „Židé, jak v městě Pardubic chtak i v jiných okoln ch městech přebývaj c ", svýmStarš m Židům v Praze, „kterak by (je) Páni purkmistr a rada téhož města Pardubic již od několika letpořád zběhlých nem rnými šacunky obtěžovali". AStarš Židův v Praze odes lali zase 25. července 1622novou supplikaci „vladaři domu Lichtenšteinského am stodrž c mů JM C ", ukazuj ce, že „ačkoliv za panován slavné a svaté paměti c saře Mathyáše od JMC.Pánův rad Komory České bylo jest jim Pardubským několikrát dostatečně poručeno, •— — oni tážporučen sobě jako za hřbet položivši, od takovýchnem rných šacunkův že jsou neupustili, nýbrž č m

30 465

dále, vždy v ce sobě to zveličuj ". I „poněvadž všickniŽ idé, v Královšt Českém bydl c , od JMC. na milostjsou přijati" — toužili v supplikaci — „aby P . Purkmistr a rada v Pardubic ch žádných Židův, bu to domác ch, neb přespoln ch pod skutečnou a neprominulelnou pokutou žádným neobyčejným clem a šacunkem neobtěžovali"14) . Královská komora, ukazuj ckonšelům supplikaci 2. srpna 1622 bez obvyklé pomocihejtmanovy, tázala se na spěšné dobrozdán ; ale přiveškerých sporech nevzdalovali se Židé z P . ani v letech pozdějš ch 15).

„Ve středu po památce sv. Šimona a Judy (30. ř jna)léta 1624 vstoupili do radn ho domu před primátoraJakuba Bruneria — ten čas purkmistrovstv drž cho • — Faltýn Lev, Izák Lev a Jakub Mendl, přivedšes sebou Jana Vorla Kol nského, a ten přiznán učinil,že jim prodal stodolu od domu svého se zahrádkou,při n lež c , po straně Bukovinské pod hráz rybn kanového Pardubského k dědičnému držen a už ván zasumu 48 kop m šeňských. P ři tom zavazovali se(smlouvaj c důvěrn ci) za domác Židy, že jak z téstodoly, tak i zahrádky při n k obci Pardubské ourokusv. Jirského i Havelského od r. 1625 — každého —platiti budou po půl kopě. Zároveň oznamovali, žetoho obého k pohřbu těl mrtvých jak svých, taki budouc ch svých už vati budou. Však co se dotycepřespoln ch Ž idův, kteř by se tu pohřb vati dátichtěli, od starého po půl kopě a od mladého po 15groš ch m šeňských Panu purkmistru platili maj . Aprve než by přespoln ho pohrbiti dali, povinni jsoupanu Purkmistru se oh lásit i1 6) ." —

— Od roku 1636 společenská snášenlivost mezi pardubskou obc a m stn m židovstvem valně se pobořila.Přistěhoval se do města Daniel Mojž š z F riedlandu,nájemce cla c sařského, a z skal tu podruž . Brzy strhlna sebe prodej obiln , sol a věcmi krámskými; protoživnostn ci zdejš , chtěj ce si zabezpečiti svůj dosavadn zisk, pokoušeli se po letech zbaviti Daniele uděleného podruž a vybaviti friedlandského občanaz města. Odvažovali se však podniku tuhého. DanielMojž š, pokládaje se býti sousedem, opatřil si př zeňpanského hejtmana Jana Purgharta Kordule ze Sloupna i České komory a úřad královský přejal na sebespor s městem na m stě Mojž šově. Své dobrozdán poslal do Prahy zámecký hejtman 18. zář 1640. Na toskládala se zase v domě radn m obš rná obrana a podelš m odkladu odpověděli pardubšt konšelé presidentovi Královské komory 7. března 1641 břitkou atehdejš čas charakterisuj c replikou: „ P ředně to námvelice divné jest, jakým štěst m dotčený Daniel Mojž šů Žid takové defensi nad nás, věrné JMC. poddané,od pana hejtmana našeho zasloužil. Pan hejtman sicevlastn m přiznán m na té zprávě patrně se doličuje,že týž Žid na onen čas ne za souseda, nýbrž za podruha i do času a k př mluvě toliko Pana hejtmana odpráva byl přijat. A tak jako podruh a ne jako sousedna milosti toliko sub conditione při právě trvaje, nicdědičného nikdy pro sebe neměl a nemá, a každéhočasu z př čin hodných od práva vypuzen býti může."„Kdež (od pana hejtmana) položeno jest, že jsme prýv létu 1636 téhož Žida o své újmě pro dobré př jemnéza souseda přijali, práva městského jemu tidělili atudy svá privilegia sami protrhli a potupili — čemumy světle a patrně odp ráme — a že on Daniel Mojž šŽid i s t m vejpisem 1') proti nám za dokument kezprávě přiloženým naskrze podezřelý jest, prav me:Každý vejpis, pořádně od práva vydaný, netoliko pečet městskou utvrzen bývá 1 8 ) , ale i v kterých knihácha na kterém listu se vynajde, svůj titul náležitý m vá.P ři této pak nepořádné a podezřelé skartě mimopřoistý Thobiáše Koc ka, tehdejš ho p saře radn ho,

podpis nic jiného se nespatřuje, č mž se patrně pronáš , že také v nižádných knihách při právě našem zaznamenán ani s vědom m celého úřadu, též starš chobecn ch, nikdy psán nebyl a nen , nýbrž tak jalovýtoliko z dobrého ouplatku od samého Thobiáše Koc katémuž Danieli Mojž šovu Židu vydán jest." „Že on D a ,niel Mojž šů Žid, v čele města Pardubic sed c , nek užitku městu tomu, nýbrž k veliké škodě ubohýchsousedův a ku překážce živnost jejich městských i tud ž k záhubě celé obce jest, nebo netoliko obil všelikéskupuje a zas prodává, ale i přespoln m Židům, chytřecla městská proj žděj c m, v tento nebezpečný čas bezvědom a z povolen úřadů pokoutně, kdo v jakésklady u sebe dopoušt . Ježto kdyby se měš anům Pardubským takové ochrany jako Židu tomuto od Panahejtmana užiti dostalo, nepochybně že by se také hojnost věc potřebných — podobně jako prve, když Židav městě nebylo, mezi sousedy — v m rné a slušnéceně vynaj ti dalo. Že jsou již skrze handle doloženéhoŽida uboz lidé na nejvýš potlačen , nen divu, že seŽidu jakožto bohatš mu a nad kramáři daleko zásobenějš mu nyn lepš svědom a chvála v jeho kupectvpřipisuje. Co pak soli pro svůj vlastn a neposlednužitek shromážděné měl, tu věc při vpádu nepřátelském 10.) tak dobře zaopatřil, že když sůl z města markytandrům vyprodal, t m městu, prve dostatkem solzaopatřenému, netoliko nic neprospěl, ale ani dobréhoslova, mnohem méněji jaké chvály nezasloužil. Contribucimi extra ordinarie žádnými obt žen nebyl, ale anijednoho krejcaru — což sice držitel gruntu vedle šosuměstského, kdyby př tomen byl, zapravoval — öd sebeneodvedl. — Pročež V. M. Páni pro Bož svatou spravedlnost pon ženě pros me, že tuto supliku naši dobrovolně přij ti a — milostivě povážiti ráč t e 2 0) ." — Komora pražská s konečným rozsudkem nechvátala asousedé pokoušeli se zat m omezovati živnost Danielovu sami, odp raj ce mu nájem bytu i krám. D anielžaloval znovu a president komorn podepřel svého celn ka proti konšelům ještě v ce. Dne 14. ř jna 1643 psalo tom na zámek hejtmanovi: „V dobré paměti snáš te,že jsme skrze psan Vám 26. dne měs ce Aprilis létapominulého 1641 učiněné k tomu, aby Daniel Mojž š?"Žid z F riedlandu v městě P . bez zakoupen , avšak jakožto čelný neb mejtný JMC. bydleti a vedle toho obchod židovský ve věcech krámských, suchých a krátkých, odvedouce, co JMC. v městě z toho náležetibude, až do dalš resoluti naš zůstávati mohl —• svépovolen dali. Nyn ale tomu srozum váme, že by muPardubšt , jsouce dům, v kterémž až posavad nájmema v podružstv zůstával, prodán, v jiném domě bytu,

méněji pak tedy živnost přáti se spěčovali. Nadč mž žádného zal ben nemaj ce, Vám znovuporouč me, abyste to při prv oznámených Pardubských nař dili a opatřili, aby oni témuž Židu v obchodujeho, dokudž by tu v povinnosti své celnické anebomýtnické zůstával, žádné překážky nečinili, ani komujinému obzvláštně pak proto činiti nedopouštěli, poněvač jsou ho na onen čas sami poid ochranu právasvého z ouplatku přijali, 4.u v městě v jiném domě bydliti a z něho nájem platiti nepřekáželi. Pokud by oniPardubšt sami, aneb někdo z sousedův jich takovéclo zastoupiti a z něho tu sumu, kterouž Žid vždyckyanticipando odvozuje, tolikéž dávati chtěli, že jimtoho přáti a dovoliti chceme2 1) ."

Po této komorn výpovědi Daniel Mojž šů v Pardubic ch zůstal, vzájemné potýkán se poodstavilo aostatn Židé, pokud bydleli tu, jsouce prve „pod ochranou práva a do času sub čerta conditione přijati", pokoušeli se slibován m ročn ho' platu obci o živobyt pokojnějš . Obec, dopřávaj c po sm ru starš m rodinámzdejš ho bytu, snažila se omeziti př liv nový5 2) .

466

V pátek 22. ledna léta 1644 vstoupili před purkmistra a radu Šimon Veselský, Isák a Jo.sef Paur, Židépardubšt , a s těmito „na m stě jiných Židův pod ochranou Práva a do času sub čerta conditione přijatých,stala se tractati a smlouva taková: Že nadepsan Židé,poznávaj ce nad sebou každého' času obzvláštn a právěotcovskou Pana purkmistra, Pánův radn ch a Pánůvstarš ch v nastalých potřebách ochranu, podrobili sedobrovolně a bez přinucen z handle svého židovskéhok obci města Pardubic beze všech vejmluv, obran anebč mkoliv se zast rán od actum této smlouvy každoročně platu stálého dvaceti zlatých reynských 2 3 ) , " „atomu přisl bili neproměnitedlně dosti činiti: By sečasem přitrefilo, že by toliko jeden nebo dva z nadepsaných Židův a potomkův jejich při právě vobytnzůstávali, maj přece i oni na m stě jiných Židův tétosmlouvě dosti čin iti". Zato sl bili konšelé Židům zaobec: „V dom ch svých židovských, které knihamijněstskými zapsané maj , mohou sobě bez překážkyk handlům svým židovským krámy zdělati dáti, v trhové pak dni na rynku tak jako prve a nic jinač prodávati. Nicméně pokudž by domové jejich židovšt , napředměst lež c , od soldatesky skrze nepř tele —, cožse nyn zhusta veřejně děje — pobořeni byli, anebohněm k zkáze přišli, budou moci oni Židé,; kterým seškoda stane, do města se schrániti, pokudž by sobězase gruntův svých na témž m stě, aneb kdež jim odpráva vykázáno bude, nevyzdvihli. Obil ssutého, všelikého — mimo domác potřebu svou — ke škodě sousedům skupovati, zase prodávati a v něm handlovati,ani pod zámyslem dluhův m sto peněz obil od lid přij mati nemaj ." „Páleného sami páliti, ani od přespoln ch k šenku překupovati nemaj , nýbrž od samých,toliko měš anů pardubských." „Varty městské bu toosobně zároveň s křes any a sousedy zastávati, anebna ně vys lali povinni budou. Ěemesel všechněch —mimo obchod židovský ve věcech suchých krámských— maj se varovati, po dom ch neroznášeti a sumou,co samým křes anům k živnosti jejich městské př sluš ,do toho nemaj se vt rati, ani překážky činiti.'' „Viitom sl bili Páni nerozpisovati palet na ubytován vojska v bytech židovských 24)."

Nový způsob hospodářstv Židů v Pardubic ch trvalaž do času zkázy města v konci ř jna 1645. Drž ce sepř obci i v roce následuj c m, skládali zbyl Ž idé:Šimon, Josef, David, Tobias, Lev, Abraham Vokatý aMojž š Tejce jménem svým i rodin artikuly nové,předkládaj ce je k novému zpečetěn : 1. „Že domovéjejich zbořeni jsou, aby sobě u sousedů světničky nebpokoje mohli najmouti." 2. „Aby mohli bu v dom ch,neb na rynku svobodně prodávati, nemaj ce jinš živnosti, než ty skrovné krámečky, a ježto i z těch J. M.C sařské na soldáty veliké daně dávaj ." 3. „Aby jimpřáno bylo pálené prodávati, protože ho sami nepál ,nýbrž od domác ch sousedů béřou a je přepaluj ."4. „Aby jim palety dávány nebyly." 5. „Co koli v ponděl na trhu prodávaj , jakž obyčejně jest, že se jedenkrejcar dává, aby ho nedávali." 6. „Aby jim budoucněpřáno bylo — kdo s to býti mohli — dva neb tři domykoupiti, poněvadž i předešle Židům se toho přálo ajim se na domy zápisové činili." 7. „Ze zbož , jež bydomác Židé zde handlovali a je odsud jinam pos lali,aby cla nedávali2") ."

Konšelé pohořelým Židům předměstským některýčas bytů v hradbách své pevnosti p řáli2 6) . Avšak nadelš lhůty př střeš trvalejš ho a zvláště krámů odprali. Proto odvolávali se Židé zase k hejtmanovi:„Vedle poručen hospodářům, kdež my naše byty s povolen m (radn ho) ouřadu pojednou máme, těchtodnů Pan purkmistr, též páni starš nař zen dali, abynás déleji od sv. Havla v dom ch svých netrpěli, nýbrž

beze vš výmluvy z př bytku vybýti hleděli. I poněvadžnám chudým lidem na předměst ~~) m sta našich někdejš ch domkův v šanc ch po vypálen a rume (města)zcela zasypané jsou, jichž nám vyzdvihnouti nemožné,ani také až dosavad křes ané domy, od nichž bychompronajati, aneb trhem koupiti mohli, v témž předměst/vystavené nemaj a nevystavěli, na ciz ch pak gruntechpro velikou chudobu a nepř slušenstv vyzdvihovatisamo se brán a nemožné jest — pročež poněvadž tenprvn punkt od JMC. v obdarován ch a privilegi chnašich máme, že žádný Pán v Královstv Českém bezpovolen JMC. pod velkou pokutou nás vypověděti nemůže, nyn nás Pan purkmistr a Páni k tomu maj ,abychom na předměst sobě domy zase stavěli, vědouceo tom, že v chudobě veliké postaveni jsm e 2 8) . " Hejtmanovo slovo však tenkráte zesláblo, a rozhojněnýspor ohlašoval se od pardubských Židův st žnost Královské komoře. Psal o n president komorn 8. března1650 hejtmanu Havlu G otthelfovi z Freydenbergku,„že by sousedé téhož města Židy do arestu potahovalia nenáležitě utiskovati měli". V tom však již chystalise češt stavové ubrati volnějš ho stěhován Židův pom stech v královstv vůbec. Podle artikulu sněmovn ho7. dne ř jna 1650 prohlašovali: „Poněvadž přij mána do země vpouštěn Židův, vlastni JMC. jakožto králiČeskému, na panských statc ch a panstv ch do domůvkřes anských ne bez všelikého nebezpečenstv a pohoršen v velikém obecenstv vždy v ce a v ce se vluzuje, tam přij máni, vychováni a trp ni jsou, pročež natom jest jednomyslně znešeno, aby žádný z obyvatelůvv královstv tomto nižádných takových Židův (mimoty, kteř ž jsou kde před prvn m dnem měs ce lednajiž dávno minulého r. 1618 byli aneb od toho času seosaditi od JMC. sobě obzvláštně dovoleno maj ), nažádném m stě netrpěl, mnohem méněji pak jim jakésprávy, držen a pronájmy cel, meyt aneb gruntův svěřoval. P ři čemž se jim Židům př sně zapov dá, abyžádné křes anské čeládky nepřij mali, ji u sebe nezdržovali a k svým službám nepotřebovali." V tomsmyslu pracovala od r. 1653 zemská komise visitačn 2 9 ) , zastihnuvši v P . celn ka Daniele Mojž še a jiné,časem přišedš Židy, počtem 68 osob.

Pardubšt sousedé, op raj ce se o sněmovn nález,vyžádali si 25. ledna 1657 komorn ho rozhodnut , „abyvšichni jinš Židé, nebyvše tu v 1. 1618 zastiženi, nýbržv té nastalé válce tak do města se vloudivše, podlezněn sněmovn ho, odkud jsou přišli, tam se zase navrát ili"3 0) . S t mto komorn m souhlasem stalo se nazámku 13. června 1657 „poznamenán Židův, kteř vedle svého ohlášen při městě P . na předměst 31) obydlsvé m ti a k vystaven sedmi domkův pro své obydlkaždý po deseti zlatých anticipando složiti maj 1'.Stavbu domků měla podniknouti obec. O domicil hlásil se Daniel Mojž š, Salomon Wolf, Salomon Mojž š,Jonáš Veselský, Abraham Vokatý a Josef Pour. DavidMarek zavazoval se při tom, že si domek postav sám.Šimon Veselský směl zůstati v P . jen do „dalš JMC.komory České resoluti". — Ostatn m v městě bydl c mŽidům, oznamoval zámecký rozkaz, že „do času sv. Jakuba nejprve př št ho se všemi svými nábytky se vyslěhovati a města na konec prázdni býti maj " 8 2 ) . Mezitakové však kladli konšelé zvláště Daniele Mojž šů.Ten dovolával se opět ochrany hejtmanovy, ale z radn ho domu dávalo* se v odpově : , Že město P . ve svémpoložen velmi skrovné jest a tento Daniel jako i ostatn Ž idé č m dál vždy v ce se tu plemenili snaž , nebov ohrazen města v těch nejpř ležitějš ch dom ch zevšech tř stran rynku nájmy sobě obrali. To také sousedé dosti bolestně na patrnou potupu obce (prý) vztahuj , když se s Velebnou Svátost jisté dni process vykonávaj , že Židé vykoukán m z oken a chůz přes rynk

SO*

jeden k druhému, klobouky své na hlavách maj c ,sm šky a rouhán svá z toho maj " 3 S ) .

Zat m Židé složili v rathúze již smluvených 70 zl.rýnských a obec zaplatila 23. srpna 1658 za pět vorůplaveckého dř v na pět domků, nehodlaj c patrnězdvihnouti staven rodině Mojž šově34). A na konecvrátili konšelé složenou zálohu i ostatn m Židům s poznámkou, „že když na staveniště dř v se sváželo,odp rali tomu majitelé zbořeniš , že tu zase své bývalégrunty zdvihnou".

Posléze obrátil se hněvivě na Daniele Mojž šů i zámecký hejtman. Dne 10. ledna 1660 vzkazoval na rathúze primátoru Pavlu Volfovi z Rriegsfeldu, „aby Daniel z města propuštěn nebyl, nýbrž vazbou st žen" 3 i i ) .Konšelé, hov ce ochotně vůli zámecké, zapečetili i Danielův krám 3 6) . V listopadu odešel Daniel do Chrudimě a skládal na Českou komoru nový memoriál.Pardubšt vzkazovali však současně chrudimskémuP ráju , že „purkmistru před očima pěst na stůl tlouciá šňupati se opovažoval a celý ouřad konšelský nešlechetně a nevázaně vedle svých jinš ch lehkomyslných,židovských a utrhavých řeč v jistém m stě j zlivě adůtklivě za šelmy jisté znař kati se opovažoval" 3 T) .

Jednán o Danielově memoriálu u České komoryvzalo se před se teprv v lednu 1661 při zvláštn komisi, j ž účastni byli z Pardubic i zámecký purkrab adůchodn p sař 3 8) . Pardubšt zat m domáhali se častými listy k vrchnosti o vyloučen i ostatn ch Židů.Královská komora vyhověla jim ; 20. ř jna 1661S9).Protože právě v ten čas předkládaly se pardubskémajestáty c saři k obnově, žádali konšelé hraběte Vratislava z Mitrovic, komorn ho presidenta, aby jim rozsudek České komory z r. 1661 vložiti dal též „doconfirmati". Když 5. ledna 1662 c sař Leopold I . veV dni privilegia pardubská stvrzoval, byla tam již vepisána i věta: „Poněvadž žádný Žid nad pamět lidskoua předešle nikdá a tak ani v minulém tis c m šesti stémosmnáctém létu (kdež pokuadž kde lehdáž jac Židébydleli, tu také ještě dále se zdržovati, sněmem minulého 1650 léta v dotčeném Královstv našem Českémdržanýna sobě propůjčeno maj ), v dotčeném městě P .obytný nebyl a usedlý a oni Židé teprv za časů minulých vojenských neřest pro lepš bezpečnost jichv témž městě samého toliko bytu a to do vůle a libostijich Pardubských užili, k těm pak domům, které jsouněkdy na Malém předměst dotčeného města někteřŽidé od křes anův koupili, a v naddotknutých vojenských časech v dokonalou ruinu a zkázu přivedené ad lem do šancův a Fortificati pojaté byly a ostatn posavad pusté a samá toliko m sta zůstávaj , právo svéproto, (že jsou pen ze ty, které jsou na vystaven jimna témž předměst na m stě již řečených pustých jiných skrovných domkův složili, zase vyzdvihli a odtoho upustili), potratili, aby často psaného města doičen Židé, nyn i na časy budouc prázdni byli a tudáleji a v ceji, jak v městě, tak i na předměst trpěnnebyli" 4 0 ) . Dne 9. Januarii 1. 1662 jsou Židé do domuradn ho povoláni a jim v srovnalosti od JMC. KomoryCeské prošlé resoluce pod datum na H radě Pražském20. Octobris 1661 nař zeno, aby neprodleně dne středečn ho, jenž bude 11. Januarii, se všm nábytkem, ženarrri a dětmi pryč, kam se jim dobře vid , vystěhovatihleděli po d zlými následky a trastem" 4 1 ) . Židé vybralisi potom byt na pardubském venkově, ale stykus městem nenechali42) . Obcházeli sousedy podomn mobchodem, při r. 1683 najali si u cihelny za Labskýmmostem panskou chmelovnu4S) a zvláště hájili si takésvého hřbitůvku „U Ž idova", kam časem snášeli svémrtvé. Odpor Pardubských pokusil se však záhy překážeti jim i v tom. Dne 10. listopadu r. 1697 vypověděla Královská komora dvě židovské rodiny z Pardu

biček, od hejtmana Celestýna Slav ka tam usazené „naveliké sklamán a ruinu chudých řemesln kův i lidhandlovn ch".

Po nástupu primátora Václava F r. J. F iedlera —kupce — bránilo se Židům v živnost tak tuze, že volalina pomoc zase panstv . D ne 7. března 1720 „publikována jest missiva od JMC. hejtmana F r. Václava Kwietoně z Rosenwáldu, kterak isobě Židovstvo, stěžuje, žeza nynějš ho pardubského primasa netoliko v svýchhandlich trpěni býti nechtěj , (nýbrž) i také jim sev Bohdanči konop kupovati a prodávati zabraňuje".Potom v radě sneseno, že „má se odpově na JMPhejtmana stilisovati, „že ne P . Primas, než magistrátvedle Privilegi měis a Židův přes noc trpět i nechce.S strany těch jejich po dom ch hausirován na prošlépatenty se odvolává, že se krádež obávati jest, neb žese shledalo, že Žid Hostovský ukradené pan Justovéperly koup il"4 4) . Protižidovský směr pardubskéhokdnšelstva z skal dočasně ohlasu i v zámku. D ne 4.února 1723 „publikována v radě missiva JM P. hejtmana", že se „z poručen P . Administrátora židovskýkrchov cassirovati má". A konšelé, uv tavše panskýpokyn, prohlásili, že jest o to dožádati „zdán P . starš ch obecn ch a k tomu směřovati, aby se tak stalo".Okoln Židy o chystané zkáze hřbitova spravili konšeléprostředkem „starš ho Židů — brozanského", jejž porvolali na m sto radn 4 5) . Ohrožený zbytek svého bývalého majetku chránili si Židé velmi horlivě a s úspěchem. Již 17. února ohlašovala se konšelům „missivaJM P. hejtmana (no vá), aby cassirován žid. krchová do14 dn se zastavilo". A od té doby nastalo čilé sepisován listů jak v domě radn m, tak v zámku po celýrok d c ) . Posléze rozmrzel konšelé pos lali 16. prosince1. 1723 list zámeckému hejtmanu Václavu Josefu deBossi a druhý krajskému úřadu, ohlašuj ce, „že tu Židév létu 1618 ani před t m nebyli (a) krchov neměli.(Poněvadž) zase odtud vypověděni jsou, že se jim (také) krchov vypov dá"47) . A rozhodnut oznámili takéŽidům. Avšak i Židé, v ten čas v Brozanech a Dašic chbytem, uměli se dobře hájiti. „Dne 13. Januarii 1. 1724skrze vstoupen (dotaz) přednesli, (proč) se jim jejichmrtvá těla na krchov tu při městě P . od vzácného magistrátu pochovati zapov dá. Načež podle snesen relatore D. "Vene. Jos. F iedler jim oznámeno, že skrze troje a (v) pominulém r. 1723 od Kr. Krajského (úřadu)s připojeným m stodrž c ch poručen m prošlé patenty.Že nájmu z toho m sta již dvě léta neplat . Že o svéújmě bez prohlášen se při vzácném magistrátu: tělamrtvá pochovávaj ." Zástupcům Židovstva zdařilo sevšak magistrátn rozkazy opět zmařiti. D ne 26. Januarii 1. 1724 od Král. adminis trati cameráln missiva(v radě) publikována, aby cassirován (hřbitova) poodloženo' bylo, leda by Král. ouřad krajský takovécassirován per expressům nař dil."4S) A po tomto kameráln m vzkaze vytrval žid. hřbitov až dosavad 4 0 ) ;

Péče České a dvorské komory o žid. živnostn kypardubského venkova podložena byla fiskáln m "zájmem. R. 1697 žili v Bohdanči žid. obch. dva, v Přelouči jeden. Podle komorn ho rozhodnut měl každýz nich do zámeckého důchodu v P . klásti ročně 50 zl.rýnských"0). Protože doufali v sn žen vysazeného pen ze, dluhovali do r. 1702 již 408 zl. 20 k r . ") . V Sem ně byl nájemcem panské vinopalny Žid P et r H eršl.R. 1719 přiznával se také on v důchodě k některýmnedoplatkům 52) . V čas války slezské popudili Židékrálovnu Marii Terezii svým sklonem k nepř teli apřekupem věc , öd. nepřátelských důstojn ků v Čecháchnaloupených. D ekretem z 18. prosince r. 1744 zakazoval se Židům pobyt v královstv . Avšak k prosbámm stodržitelstv a některých vyslanců 'omezil se zákazna města uzavřená B S) . P roto také již r. 1747 přiveden

Anna Steiner Dr. Berthold T.hein Markus Österreicher Karel Winternitz

jest opět žid. nájemce Daniel Vesský (Veselský?) i dozámecké vinopalny na pardubském „ P řihrádku"; t mdal se počin k obnově pardubského bytu aspoň žid.podruhům 5 4) . Vrstevn kem Vesského v sem nské vinopalně byl Israel Patzovskýv Celkem č taly se naPardubsku 23 žid. rodiny, jež panstv na svých gruntech trpělo za ročn plat, do r. 1759 na 172 zl. zvýšený5 6) . Do r. 1760 ovládala panské vinopalny „hlavn nájemnice" Eva Veselá se svým „podnájemcem"Pacovským, maj c najatou i pardubskou koželužnu.Záhy však ji překonal přeloučský Isák Sušický, obch.kladrubským senem 5 8 ) . Přestěhovav se do Pardubic,marně pokoušel se O' založen tabákové továrny5 7) . Zato však zabral r. 1761 po Evě Veselé nájem panskýchvinopalen 5S) i zdejš koželužny a současně hledal obchodn zdroje nové. Snažil se o z skán hlavn ho skladutabáku, skupoval sukna, barviva i různé rekvisity z rozvrácené továrny kladrubské Baillouxovy, byl hlavn mtupcem na veškerou vlnu z panských ovčinců, a dvorská komora, ochotně s n m jednaj c, dovolila Sušickému i zř zen nové kladrubské továrny na vlněnýceik5 8) . V půli r. 1764 žádal však již Sušický dvorskoukomoru o zrušen kontraktů , jež s n m ě l6 0) . VedleSušického hledalo v P . pohostinstv vždy několik Židůpřespoln ch. R. .1764 a 1768 napom nán byl pardubskýsoused Jan N anka, „že byli při generáln visitaci u něl ó natrefeni Židé proti privilegi m n ocleh em 6 1) " astejně obviněn, byl r. 1773 soused Josef H ulata. Vymlouval se, že noclehem, chová jen pozdě přij žděj cformany. „Potom sneseno per majora: Pozdě přij žděj c Židy s nákladem lze na předměst trpěti, *nevšak prázdné. Formany jest opov dati bez odkladuprávu rychtářskému02) ."

V zámecké vinopalně po Sušickém nejv ce zmohutněl Löw Mauthner. C sař Josef I I . potvrdil sice 29.ledna 1785 pardubské právo na výluku Židů, avšakvinopal Mauthner pokusil se o právo sousedské přece.

Z skav od panstv emphyteus tř slovnu, kupoval pozrušen řádu minoritu i klášterský dvůr. Odpor, kterýkonšelé kladli proti Mauthnerovi při dvorské kanceláři, vyř zen byl kladně léta 178763) . Vrstevn kemMauthnerovým byl Aron Kraus, r. 1782 koželuh naB lém předměst , olec Josefa a Machese (1782), Jakuba (1786), Wilhelma i Mandasa (1790), synů. Napočátku stol. devatenáctého nechal Mauthner prácev zámecké vinopalně ve prospěch nového vinopalaWintern itze61) . Moses Kraus, nástupce Winternitzův,a předák Židovstva pardubského panstv ,, opatřil svýmsouvěrcům r. 1837 trhovou smlouvou g magistrátempř děl obecn ho pozemku pro rozš řen a obezděnm sta žid. hřbitova i pro stavbu umrlč komory6S) .

Početně zmohutněli Židé v r. 1801 na 235 duš v 56"rodinách, č taly totiž P . r. 1801 v zámeckých realitáchžid. rodiny 2 se 17 členy; P řelouč 4 s 21 př slušnkem, Bohdaneč 2 (10), Dašice 4 (23), Holice 1 (7),Sezemice 1 (5), Býště 1 (5), Bělá 3 (8), Brozany 7(16), Bukovka 2 (3), Bukovina 1 (2), Časy 1 (5).Chvojno 1 (7), Ohvojcnec 1 (7), D ř teč 1 (5), H abřinaVlč 1 (5), Hostovice 1 (5), H radiště Č. 1 (3), Jankovice 1(3),Kasalice 1 (4),Kojice2 (8) ,Kunět icel (5),Lány'naDůlku 1(9) , Lohěn icel (1), Lukovn al(5) , Libišaiiyl(3), Mnělice 1 (6),P lch 1 (3),Raab 1 (2),Roven 1 (7) ;Redice 2 (7), Rokytno 1 (6), Rohoznice 1 (2), Sém n1 (3), Soprč 1 (5), Voleč 1 (5), Vyšehnějovice 1 (6),Ždanice 1 (7), Živan ce 1 (4).

Daně žid. (Sohaitzgeld — Judengeld) sešlo se nazámku r. 1793 262 zl. 30 kr.; r. 1801 220 zl. 30 kr . 6 l 1) .

Üstava z r. 1849 zrušila právo žid. výluky při gruntovn ch smlouvách. Této výhody po prvé užil v PMarkus O e s t e r r e i c h e r , z Pecky původem. Dne13. února 1850 žádal při zdejš m magistráte vtělentrhové smlouvy o koupi várečného domu čp. 77 na rohu náměst při věži Zelené; byl však odm tnut s poukazem, že předem neprokázal přijeli do měš anského

svazku"'). K protestu Oesterreicherovu uložil vrchnsoud okresn mu, soudu vtěliti smlouvu do kn ih 6 8) .Obec hledala pomoci u minisler&tva a posléze u nejvyšš ho soudu. Ten zam tl odpor jej dne 28. zář1850 6 9 ) .

Když okresn hejtmanstv svolalo 4. prosince 1851otce žid. rodin, v P . usedlých, přihlásili se: MosesKraus, Ludv k Kraus, Samuel Nekolo, Josef Kopeckýa Emanuel N et tel7 0) . Do r. 1858 byla tu již 21 žid. rodina s 86 členy, léta 1880 žilo v P . již 387 Ž idů 71) .

R. 1886 č talo se žid. př slušn ků v soudn m okresepardubském: v P . 432, r. 1912 557; v Bohdanči 26(19), v Brozanech 3 (—), v Bukovině 4 (9), v Čeperce— (7), v Černé za Bory 3 (—), v Civ c ch 4 (4), v Dolanech 7 (4), v Dražkovic ch 8 (—), v Hradišti 8 (5),v Jesenčanech 3 (3), v Jezbořic ch 4 (—), v Křičen 7(1), v Kunětic ch 3 (1), v Lánech u Dašic 7(—), v Libišanech 2 (3), v Mnětic ch 8 (—), v Nemošic oh 2(3), v Opatovic ch nad Labem 5 (5), v Osič ch 1 (3),v Ostřešanech 5 (—), v Pardubickách 1 (—), v Rosic ch 5 (10), v Rybitv 3 (—), v Sezemic ch 26 (99),v Spojile 1 (—), v Srchu 5 (2), ve Sv tkově 6 (7), veŽdánic ch 8 (2) 7 2 ) .

Vrchn správu nad židovstvem r. 1850 měl krajskýrb. 7 3) . Př spěvek na služné téhož vyb ral c. k. okresnú řad 7 4) . Týž také připraivoval r. 1863 volbu žid. representanta pro kraj chrudimský i pro israel. službyBož 7 5) .

Starostou m stn obce náboženské byl od r. 1855Markus O e s t e r r e i e h e r . Stál v čele po 42 léta azemř. r. 1897 7 6 ) . V stol. dvacátém jest starostou ŽidůJUDr. Berthold T h e i n, advokát v P., od března 1929Karel W i n t e r n i t z .

Výchovu školn opatřili si pardubšt Židé již r. 1867v německé konfesn škole soukromně77). Od r. 1878pož vala práva veřejnosti a z dvoutř dky rozš řila sena ústav trojtř dn . Učiteli byli: J. B a ss a M. Kön i g s b e r g ; B. L ö v y a Jak. K r á l . R. 1894 přibylučitel češitiny F r. K o h o u t e k 7 8 ) . Tehdy byl správcem školy Em. K o h n. R. 1899 škola zanikla.

Ú ředn správa státn ch matrik byla od doby josef nské na pardubském děkanstv . Po zaveden ústavy1849 vlastn žid. matriky se osamostatnily v rukousprávců synagog. R. 1857 vydával výtahy z žid. matrikpardubským Židům vrchn rb. David F r a n k v Kol ně, r. 1858 rb. chrudimského a čáslavského krajedr. P o l á t s e h e k. R. 1863 spravoval matriky JakubH i t s c h m a n n v Přelouči. Avšak ještě v únoru 1858hlásili se Židé z rozkazu okr. úřadu na pardubskémděkanstv pro zjištěn matričn ch změn v letech 1856až 1857 7 S ) .

Obř zku vykonával v prvých letech druhé polovinystol. devatenáctého Isak P f e i f e r z Roubovic a Jonas G o l d m a n n z Heřmanova Městce.

Pro bohoslužbu vyzdvihla si náboženská obec v r.1879—1880 úpravnou synagogu na Masarykově tř.,čp. 237. Návrh stavby opatřil arch. F r. Schmoranz zeSlatiňan. Budova, nákladem 28.000 zl. zř zená, rozšřila senově r. 190480).

Léta 1895 spojen byl se synagogou i samostatný rabinát. Prvým správcem jeho byl Adolf N e n a d l ,rb., rodem ze Svratky. Zemř. r. 1930.

.) N ejstarš u rbář pern št ein ský v arch ivu N árodn h

2) B lém.s ) Kn ihy R udé města P ardubic I I I , A 5 násl. v archivu

Měst. musea v P ardubic ch . Sig. Ag 98.4) Kn ihy Kšaftovn města P ardubic v arch ivu zemském

v P raze.5) Kn ihy Smluvně m. P ardu bic v arch . zemském.6) Kn ihy R udé 1. c. I . B 9, D 4, E 3, J 9, K 6; I I . G 1, H 2,

4, 6; I I I . C l , E 4 , 8, G 9 , H 5, J 8. 7) Compendium I . magistr, rady Červenky; N echv le, P ar

dubice 126.8 ) K n ih y R u d é 1. c. I I I . , J 1 4 .8 ) R egist r a fin . a r ch . ve V dn i. Bö h m . B. XI V. Opis v arch .

zem ském .1 0 ) C o m p en d iu m I . 1. c. — P ř i r o ku 1580 živil se tu židovský

u sed l k Lev. ( K n ih y R u d é I I I , M 5.)a l ) K n ih a Ž elen á ( gru n t ovn ) m. P a r d u b ic v a r c h . zem.

v P r a ze .1 2 ) K n ih a Z elen á 1. c. W 56.1 3 ) L ist á ř p an a řed it e le Vam bery v P a r d u b ic c h" ) L ist á ř p a n a řed . Vam bery.1 5 ) T a m t éž .I 8 ) K n ih y R u d é p ro d a jův ro l , lu k a za h r a d . V a rch . M ěst .

m u sea v P a r d u bic c h . S ign a t u ra G 99.1 7 ) O svém sousedstv . ( P o zn ám ka . )1 8 ) St rážcem p eče t i byl p u r km ist r .1 9 ) T . j . švédském r. 1639.

) L ist á ř p a n a řed it e le Vam bery. «*) List vkusn ě p sa n ý v list á ř i p . řed i t e le VaSnbery.

**) Z t o h o asi poch áz r. 1640 ko n še lské r o zh o d n u t , že„Ž id é ven kovšt , an i dom ác sva t ebn h o vesel v m ěstě , an i n ap ř e d m ě st d rže t n em aj p o d p o ku t o u 20 ko p m šeň ských ".( C o m p en d iu m I . 1. c.)

2 3 ) P ř i sv. T ř e c h kr á l c h a sv. J a n u K ř t i t e l i — ve lh ů t ěpololetn .

2 4 ) L ist á ř p . ř e d i t e le Va m ber y.2 5 ) L ist á ř p . ř e d i t e le Va m ber y.2 6 ) Z a t o p la t i l i Ž id é r. 1646 r o čn h o p l a t u 30 ko p . ( C o m p . I .)2 ? ) M a lém — B lém .2 8 ) L ist á ř p . ř e d i t e le Vam bery.

) Srov. Saka řo výc h D ě jin P a r d u b i c d l I . , st r . 136 n ásl .s o ) L ist á ř p . ř e d i t e le Vam bery.s l ) M a lém .3 2 ) L ist á ř p . ř e d i t e le Vam bery.3 S ) T a m t é ž .3 4 ) C o m p e n d iu m VI L

3 5 ) P o č e t m ě st ský z r . 1659—1660 v a r c h ivu N á r o d n h om u se a .

s 6 ) Z d á se, že p o zn ám ka v „ P o č t u " k „ 7. Ju lli j o odpečet ěn k r á m u ž id o vskéh o " vzt ah u je se n a D an iele

3 7 ) L ist á ř p . ře d i t e le Vam bery.3 8 ) P o č e t m ěst a P a r d u b ic v a r c h ivu N á r . m u sea v P r a z e .

) L ist á ř p . ř e d i t e le Va m ber y.4 0 ) M a jest á t cis. L eo p o ld a I . v M ěst ském m u seu v P a r d u

bic ch . Sign . A B 57.4 1 ) M a n u a l r a d n , fol. 43. ( O p is v C o m p e n d iu I V.)4 2 ) L é t a 1674 „ J a n K azd a , jso u ce do r a d y n a p o r u č e n za

p ř č i n o u Ž idův t u se p ř i m ě st ě zd ržu j c ch obeslán , je st p ř in ěm n a ř ze n o , aby jic h p ř i sobě n e p o n e c h á va l p o d p r o p a d n ut m ž ivn o st i m ě st ské ". (Č erven ko vo C o m p e n d i u m I V.)

4 Í ) R o k u 1683 p la t i l i Ž idé n á jm u z c h m elo vn y 6 zl. ( U r bá řh e jt m . L ysa n d r a v M ěst . m useu . ) • *

li) C o m p e n d iu m I V, 191.4 5 ) M a n u a l r a d n , fol. 335. (O pis v C o m p . I V, 211.)4 C ) V p o p ř e d p r o t iž id o vské h o boje n a p a r d u b ské r a d n ic i

st á l ko n še l H o lu b a m ěst ský syn d iku s. T i d n e „ 4 . M a r t i 1723u p r a vi l i p r o ko n še ly r e lac i , aby se h e jt m a n o vi list p o d a l av n ěm d ů k la d n ě r o zep sa lo , že o d t u d Ž id é živ ve l iko u p r a ca outratami vybyti byli; že také mrtvých tu nechtěj , au jestto špatná okrasa a sláva města". (Manual radn , fol. 344; Compendium IV.)

47) Compendium IV, 191.is) Compendium IV.4 9 ) R o k u 1762 r o zš řen byl h řbi t o v ku sem p o ze m ku za

100 zl., od obce ko u p e n ým . P ř i sm lo u vě zavazova li se Ž id é kezvlá št n m u ú r o k u r o čn m u 1 zl. (Č erven ko va k r o n ika „ P op sá n " v m a je t ku p a n a st a t ká ř e V. Č erven ky v P a r d u b ic c h . ) • —R o ku 1806 p r o d a la obec n ový p o ze m e k n a ro zš řen h řb i t o vaza 120 zl. a 4 zl. 30 kr . r o čn h o ú r o ku . ( C o m p . VI , 151.) —P o sléze ro zšiřo va l se h řb i t o v r. 1837. • — Od r. 1883 zř zen jestn o vý p ř i h řb i t o ve c h m ě st skýc h ( P r o t . r ad n . )

5 0 ) K a m e r á ln ro zkaz z 23. sr p n a 1697. ( H a u b t in ve n t a r iu mz r. 1719 v zám ecké r egist r a t u ře [M ěst . m u sea ] v P a rd u bic c h . )

6 1) H a u b t in ve n t a r iu m 1. c.5 2 ) T a m t éž .5 3 ) Ar n o št D en is, Č echy po B lé H o ř e I , 456.5 4 ) Soupis pan st v z r. 1748 v M ěst . m u seu bez sign .; Kabl

kovy „ P a m ě t i " .5 5 ) P r o t h o c o l l des c o m p e n d io se n Ausszuegs au s d e n e n v. K.

H o f a n das P a r d u b . "Wir t sch aft soberam bt E r la sse n e n Vero rd

4 Í 0

n u n ge n ab. A. 1759 1. c. (V zá m ec ké r e gi s t r a t u ř e v P a r d u b i c c hbez sign .) •

5") Ved le Su šic kéh o v P ř e lo u č i vyn ikl Sa lo m o n F r i e d l ä n d e rse svým syn em L ö bl Sa lo m o n em . ( P r o t h o c o l l 1. c.)

6 7 ) P r o t h o c o l l 1. c.6 S ) V P a r d u b ic c h , D ašic ch , Sem n ě a Sm rko vic c h . ( P r o

t h o c o ll z 9. zá ř 1761 a z 11. kvě t n a 1763.)5 9 ) P r o t h o c o l l 1. c. — Sušický jed n a l , t u š m , i s kn žec

sp r á vo u v N a sa vr ká c h o zř zen vln ěn é p r á d e ln y. (Srov. „ P r ot h o c o l l " 1. c. z 20. b ře zn a 1764.)

6 0 ) D e k r e t d vo r ské ko m o r y z 12. kvě t n a 1764. ( P r o t h ocoll 1. c.)

6 1 ) C o m p e n d i u m VI .6 2 ) C o m p e n d i u m VI 1. c.6 3 ) C o m p e n d i u m V.e 4 ) M a t r iky p a r d u b ské h o děkan st v .6 5 ) Intimát kraj. úřadu z 1. února 1837 a magistrátn pro

hlášen ze 4. března 1837. (Archiv Městského musea bez sign.)6 6 ) Vr c h n h o sp rávce J . S t ěn ičky „ Be sc h r e ibu n g d. k a m .

H e r r sc h a ft P a r d u b i c " z r . 1801 v a r c h ivu M ěst . m u sea .6 7 ) P r o t o k o l r a d n v a r c h ivu m ě st ském .6 8 ) T a m t é ž ; d r a Č erven ky č i. v „ O svě t ě L i d u " r. 1914.

6°) P r o t o k o l r a d n . . . . . ' . . . . .7 0 ) T a m t é ž . ' . •7 1 ) M st n p ř e h le d m ě st a P a r d u b i c z r. 1881. ( T iskem firm y

F . a V. H o bl k. )7 2 ) C a t a lo gu s C le r i d iecése k r á lo vé h r a d e c ké .7 3 ) P ro t o ko l radn .7 4) R oku 1865 sebralo se pro kra j. rb. dra P oláčka 13 zl.

71 kr . (P ro toko l radn .)7 5) Volba kon ala se 21. ledn a 1863.7 0) P ro t oko l r ad n v arch ivu m ěst ském ; časopis „ P ern štýn ".7 7 ) V d o bě r o zkvě t u m ě la škola 80 žáků .7 8 ) N a st ř e d n c h ško lá c h p a r d u bskýc h vyučo va li : r. 1863 až

1864 D e u t sc h Sa m u e l z P o ln é , r . 1864—1870 d r . F i l ip P o láč e k ,r b . (s d r e m P o lá č k e m r. 1865—1866 R o sen zweik Sam u el, rb .c h r u d im ský) , r . 1866—1869 L e d e r e r F i l ip , r . 1869—1871 F r a n zSa m u e l a d r . So m r , r . 1871—1874 Bass Josef, r . 1874—1882B a a d e r J a k u b z T u r n o va , K o h n Abr a h a m , rb . k r á lo vé h r a d e c ký( 1 8 9 5 — ? ) , od r. 1901 N ä h n a d l Adolf, rb . p a r d u bský .

7 Ö) P r o t o k o l r a d n v a r c h ivu m ě st ském .8 0 ) P ř i syn agoze je st d ům s byt e m r a b n a a býva lé n ěm ec ko

ž id o vské ško ly n a p o z e m k u r. 1862 ko u p e n é m . ( K n ih a pozemko vá . M ěst ská p a m ě t n kn ih a , 644.)

4 *1