CUM EX APOSTOLATUS OFFICIO

Bulla Pavla IV.

O ztrt ad heretik

1

CUM EX APOSTOLATUS OFFICIO

Bulla mskho papee Pavla IV. o ztrt ad heretik

Pavel, biskup, sluebnk sluebnk Boch

Na vnou pamtku

vod Na zklad Apotolskho adu, kter je Nm sven od Boha, tebae ovem bez

Naich dostatench zsluh, dolh na Ns veobecn starost o stdce Pn. Proto jsme povinni, abychom k vaemu vrnmu opatrovn a spsnmu zen po zpsobu pozornho paste byli stle bdli a abychom velice peliv uinili takov opaten, aby v tto dob ti, kte se v dsledku hchu stle nevzanji opraj o svou vlastn moudrost a stle osudnji se v me vt ne obvykle pozvedvaj proti zachovvn prav vry a nadto pomoc povrench a vymylench pekrucovn komol smysl Psma svatho, jeho se i sna jednotu svat Crkve katolick roztrhnout jako nese-van roucho Pn; aby tedy tito byli od stdce Kristova zahnni a aby se myln uen nemohlo dle it, kdy oni pohrdaj tm, aby byli uednky pravdy. 1. Podnt k tto bulle

Se zetelem na tuto tak obtnou a velmi nebezpenou zleitost m msk vele-knz, jen je zstupcem Bom a nmstkem Jee Krista na zemi, nad nrody i emi neomezenou pravomoc a soud vechny, ani by sm na tomto svt podlhal nmu soudu; avak sm se mu odporovat, shled-li se, e se odchlil od vry. m vt je vak to nebezpe, kter na sebe nyn pitahuje pozornost, tm plnji a pelivji se mus dbt toho, aby dn falen proroci nebo jin osoby, je maj svtskou moc, ne-zapletli politovnhodnm zpsobem do svch st due prostch lid a nesthli ne-setn lidi, kte jsou v duchovnch i svtskch vcech sveni jejich pi a veden, s sebou do zkzy a do zhuby vnho zatracen.

Nikdy nesm dojt k tomu, abychom ohavnost zpustoen, jak j pedpovd sv. pro-rok Daniel, nkdy vidli na mst svatm. Proto toume po tom, pokud tak meme s pomoc Bo uinit moc Naeho pastskho adu, abychom liky, je usiluj zpu-stoit vinici Pn, polapily a vlky, kte se sna napadnout stdce Pn zahnali daleko od ovince, abychom nebyli jako nm psi, nemohouc tkat, ani abychom nezahynuli se patnmi pachti a nebyli srovnvni se zlm sprvcem. 2. Pape zde potvrzuje vechny tresty, ukldan bludam a rozkolnkm

Po zral porad s Naimi ctihodnmi bratmi, toti s kardinly svat crkve msk, schvalujeme a obnovujeme s jejich radou a s jejich jednomyslnm souhlasem vcelku i jednotliv kadou hrozbu exkomunikac, suspenz, interdiktem, zbavenm adu a ve-mi ostatnmi odsouzenmi, cenzurami a tresty, je byly ode vech Naich pedchdc na takov ppady uvaleny; dle ty, je byly stanoveny mimozkonnmi listy i byly pijaty od Crkve Bo na svatch snmech nebo byly nkdy uvaleny nebo zveejnny nazenmi a ustanovenmi svatch Otc i svatmi vnosy, pedpisy a knony apotolskmi proti bludam a rozkolnkm tyto, tak ustanovujeme natrvalo, musej bt zachovvny a znovu dojt innosti, pokud snad v innosti nejsou, a v innosti

2

zstat. Vichni, kdo se dosud od katolick vry odchlili, upadli do bludu nebo se do-stali do rozkolu i takov vyvolali nebo se takovm provinili; jsou-li odhaleni, piznali se nebo jsou usvdeni, a nebo (co Bh nech ve sv milostivosti a dobrotivosti ode vech odvrt) se nadle od katolick vry odchyluj, upadaj do bludu nebo se dost-vaj do rozkolu i takov vyvolvaj a nebo se s takovm proviuj, nebo se o nich zjistilo, e se od katolick vry odchlili, upadli do bludu nebo se dostali do rozkolu i takov vyvolali nebo se takovm provinili a e byli odhaleni, piznali se anebo byli usvdeni; tito, tak chceme a ustanovujeme, e tito kadho stavu, stupn, hodnosti, zamstnn i znamenit dstojnosti, a to i kdyby byli nositeli dstojnosti biskupsk i arcibiskupsk nebo byli patriarchy, primasy i mli jinou vy crkevn dstojnost, i kdyby byli kardinly nebo legty Apotolskho Stolce, kdekoliv na zemi, trvale nebo doasn; e vichni propadaj ve uvedenm odsouzenm, cenzurm a trestm. Tot plat pro svtskou autoritu hrabat, baron, markrabat, vvodu, krl i csa a vbec, tch kdo vynikaj vy dstojnost. 3. Preltm a knatm, kte se odchyluj od katolick vry, se ukldaj dal tresty.

Nicmn povaujeme za vhodn, aby ti, kdo se nezdruj zlho z lsky ke ctnosti, byli od nho odstraeni bzn ped trestem. Biskupov, arcibiskupov, patriarchov, primasov, kardinlov, legti, hrabata, baroni, markrabata, vvodov, krlov a csa-ov, kte jin pouuj, a proto jinm musej dvat dobr pklad setrvn v svat Crk-vi katolick; maj t vinu ne ostatn, protoe ni nejen sebe sam, ale i nesetn dal lidi, kte jsou v duchovnch i svtskch vcech sveni jejich pi a vdn, nebo jim jsou jinak podzeni, thnou s sebou do zkzy a do molu zhuby. Ve shod s kar-dinly a s jejich souhlasem ustanovujeme v tto konstituci, je m platit navdy, z od-poru proti tak velkmu zloinu, se zetelem k tomu, e v Crkvi Bo nen vtho a osudnjho, na zklad plnosti apotolsk pravomoci stanovujeme, naizujeme a defi-nujeme, e odsouzen, cenzury a ve uveden tresty zstvaj v platnosti a innosti a zstanou v innosti i v budoucnosti. Vichni spolen i kad zvl, toti, biskupov, arcibiskupov, patriarchov, primasov, kardinlov, legti, hrabata, baroni, markra-bata, vvodov, krlov a csaov, kte dosud zjevn se odchlili od katolick vry, upadli do bludu nebo se dostali do rozkolu i takov vyvolali nebo se takovm pro-vinili a jako takov byli odhaleni, piznali se nebo byli usvdeni anebo se v budouc-nosti od katolick vry odchl, upadnou do bludu nebo se dostanou do rozkolu i takov vyvolaj nebo se takovm provin: budou-li jako takov odhaleni nebo se pi-znaj nebo budou usvdeni; ponvad jsou v tto vci neomluvitelnj ne ostatn; tak ztrcej mimo potrestn ve uvedenmi odsouzenmi, cenzurami a tresty eo ipso, bez njakho prvnho nebo faktickho ednho vkonu, sv ady a biskupsk sdla, jako i sv arcibiskupsk, patriarchln a primaciln kostely, jako i svou kardi-nlskou hodnost a jakkoli ad legta. Rovn ztrcej aktivn i pasivn volebn prvo a jakoukoli autoritu ve svch klterech, obroch a crkevnch adech, a spojench i nespojench s duchovn sprvou, a to bez ohledu na to, zda jsou svtskmi kleriky nebo leny nkterho du, i kdyby doshli na zklad zvltnch vhod nebo apotol-skho pokynu ili dispenze njakho prvnho titulu, komendy nebo sprvy vbec n-eho, na co nebo k emu mli prvo nebo prvn nrok. Budou zbaveni vech vnos a pjm a poitk, kter jim jsou vyhrazeny a pidleny.

Tak hrabstv, baronstv, markrabstv, vvodstv, krlovstv a csastv ztrcej zcela, naprosto a navdycky a jsou pro n na dle nezpsobil a neschopn. Maj bt ve vech

3

ohledech vcelku i v kadm ohledu jednotliv povaovni za odpadlky a zrdce, i kdyby pedtm nkter blud veejn odpishli ped soudem. V dnm ase nemohou bt znova ustanoveni do vech svch dvjch ad: na biskupsk, arcibiskupsk, patriarchln nebo primaciln stolec nebo do kardinlsk hodnosti nebo do nkterho estnho adu nebo do njak vt i men hodnosti, ani nemohou nabt zpt ak-tivnho i pasivnho volebnho prva a tak ne klter, obro, anebo hrabstv, baron-stv, markrabstv, vvodstv, krlovstv a csastv; nemohou bt znovu ustanoveni, re-integrovni nebo rehabilitovni; naopak budou odevzdni svtskmu soudu k nlei-tmu potrestn.

Pi zjevnch znmkch prav ltosti a nleitho pokn maj bt na zklad shov-vavosti a dobrotivosti Svatho Stolce poslni do nkterho kltera i na njak jin msto s klternm dennm dem, aby tam navdy konali pokn o chlebu hoe a vod zrmutku. Jako takov odpadlci maj bt pozorovni, jako s takovmi se m s nimi na-kldat a za takov maj bt pokldni ode vech, jejich stavu, stupn, hodnosti, za-mstnn mohou t doshnout, i ode vech, kdo jsou nositeli kterkoli vynikajc hod-nosti, a to i hodnosti biskupa, arcibiskupa, patriarchy nebo primasa i jin vy crkev-n edn hodnosti, a tak hodnosti kardinlsk nebo svtsk, toti autority a pednosti hrabte, barona, markrabte, vvody, krle a csae; jako takovm se jim maj vyhbat a jako takov maj bt zbaveni veker lidsk tchy. 4. Kdo maj patrontn nebo jmenovac prva pro ta obro, kter jsou v dsledku bludu neobsazena, maj bt pohnuti k tomu, aby v zkonn lht byly prezentovny ji-n osoby.

Ti, kdo si in nrok na patrontn nebo jmenovac prvo zpsobilch osob pro ka-tedrln, t metropolitn a patriarchln, jako i primaciln kostely a tak pro klter-n statky, maj povinnost, jsou-li tyto v dsledku takovch okolnost neobsazeny, po-starat se o to, aby tyto ady nebyly po del dobu vystaveny nepjemnostem neobsa-zenosti, nbr aby vytreny jsouce z poroby bluda byly sveny zpsobilm osobm, kter sv podzen vrn uvedou na stezku spravedlnosti. Pro kostely, kltery a obro- maj prezentovat tyto zpsobil osoby Nm nebo tomu mskmu papei, kter bude prv zastvat ad, ve lht pevn stanoven podle prva nebo na zklad konkordt i mluv se Svatm Stolcem. V opanm ppad pedchz po uplynut tto lhty pl-n a voln nakldn s ve uvedenmi kostely, kltery a obromi na Ns nebo na to-ho mskho papee, kter bude prv zastvat ad, eo ipso podle prva. 5. Pznivci bluda propadaj zde popsanm trestm

Krom toho ti, kte takov, kdo byli pistieni nebo se piznali nebo byli usvdeni, mysln jakkoliv pijmaj nebo obhajuj nebo podporuj nebo takovm popvaj vry nebo jejich nauky se odvauj vydvat za lnky vry; tito tedy propadaj eo ipso exko-munikaci, jsou bezectn a nemaj volebn prvo, a osobn i psemn prostednictvm posla nebo zmocnnce pro veejn nebo soukrom zleitosti nebo pro poradn vbory, pro synodu nebo koncil provinciln i veobecn, pro kardinlsk konklve nebo vbec jakkoliv shromdn vcch. Pro volbu kohokoliv nebo k vydn svdectv nemaj a nemohou bt volni. Jsou neschopni svdectv a nemaj nrok na ddictv; nadto se jim nikdo nemus zodpovdat z jakkoli zleitosti, jsou-li snad soudci, nema-j jejich rozsudky platnost a nesmj jim bt postupovny k vyzen dn prvn vci. Jsou-li noti, nemaj od nich vyhotoven listiny naprosto dnou platnost a vznam.

4

Jsou-li advokty, nesm se pijmat jejich prvn zastupovn. Nadto klerikov kostel vech vcelku i kadho jednotliv ztrcej ad, t kostel katedrlnch, metropo-litnch, patriarchlnch a primacilnch, jako i klter a obro a crkevnch ad i kdyby jak ji bylo ve poznamenno je byli zskali dnm zpsobem.

Jak klerikov, tak i laikov ztrcej sv ady eo ipso, i kdyby jak bylo pedeslno tyto byli zskali dnm zpsobem, jsou-li nositeli ve uvedench dstojnost, toti jsou-li pny krlovstv, vvodstv, panstv a lennch statk. Tato krlovstv, vvodstv, panstv, lenn statky i jin statky tohoto druhu nech jsou zabaveny a zstanou ne-obsazeny, potom nech jsou prvoplatn odevzdny tm, kdo si je nejdve vezmou do vlastnictv, pokud tito maj upmnou vru a zachovvaj jednotu se svatou crkv m-skou i poslunost vi Nm a Naim nstupcm, mskm papem, kte nsleduj podle kanonickho prva. 6. Prelti a biskupov, kte ped nastoupenm svho adu zjevn odpadli od kato-lick vry, ztrcej eo ipso vekerou autoritu i svj ad. Jejich poven do adu je neplatn a nijak neme bt zplatnno.

Dodvme k tomu, e, mlo-li by se nkdy zjevn stt, e biskup, i kdyby zastval ad arcibiskupa i patriarchy i primasa nebo byl kardinlem ve jmenovan svat crkve msk, ba i kdyby byl legtem nebo mskm papeem jak ji bylo ve po-znamenno, pokud by se ped svm jmenovnm do kardinlsk hodnosti nebo ped svou volbou papeem byl odchlil od katolick vry, upadl do bludu nebo se dostal do rozkolu i takov vyvolal a zapinil; e byl jmenovn nebo zvolen neplatn a nein-n, i kdyby byl svorn zvolen jednomyslnou volbou vech kardinl. Ta neme bt zplatnna ani pijetm biskupskho svcen, nebo nslednm pevzetm veden a spr-vy, ani samou intronizac mskho veleknze nebo sloenm holdu nebo poslunost prokazovanou mu ode vech, i kdyby trvala jakkoli dlouho, vbec nijak neme do-shnout platnosti, ani neme bt pokldan za platnou v jakkoli sti. Musme mt za to, e vem, kdo byli takovm zpsobem poveni do adu biskup, arcibiskup, patriarch nebo primas, byla udlena nebo je udlena v duchovnch i asnch vcech neplatn oprvnnost jejich sprvy. Vechno vcelku i jednotliv, co skrze n bylo kdy-koli vyeno, uinno, vykonno nebo rozhodnuto, a vechno co z toho vyplv, po-strd platnost a vbec nikomu neme poskytnout njakou jistotu nebo dt njak prvo. Tak ztrcej tito takovm zpsobem do adu jmenovan nebo zvolen eo ipso a bez jakhokoliv prohlen kadou dstojnost, postaven, est, kad titul, kadou au-toritu, kad ad a kadou pravomoc, i kdyby tito takovm zpsobem do adu jme-novan nebo zvolen, vcelku nebo jednotliv, se pedtm neodchlili od katolick vry a nestali se bludai a nedostali se do rozkolu i takov nevyvolali a k takovmu nedali podnt, ale stalo se tak a potom. 7. Jejich podzenm je dovoleno, beztrestn odmtnout poslunost a oddanost.

Podzenm osobm, a to jak svtskm a eholnm klerikm, tak i laikm, a tak kardinlm, i tm, kte se zastnili volby papee, jen pedtm odpadl od vry nebo byl bludaem i rozkolnkem, nebo njak jinak mu dvali za pravdu a slbili mu po-slunost a sloili mu hold, co plat i pro kastelny, prefekty, kapitny a ednky Na-eho vzneenho Msta, ma, a celho crkevnho sttu, kte jsou tmto takovm zpsobem do adu jmenovanm nebo zvolenm zavzanmi a povinnmi poslunost sloenm holdu nebo psahy i dluhopisem; je dovoleno, beztrestn se kdykoliv zci

5

povinn poslunosti a oddanosti vi tmto takovm zpsobem do adu jmenovanch nebo zvolench a tmto se stranit jako kouzelnk, pohan, nevstek a arcibluda. Nicmn tyto podzen osoby zstvaj nadle zavzan vrnost a poslunost vi budoucm biskupm, arcibiskupm, patriarchm, primasm a vi budoucmu msk-mu papei, jen bude nsledovat podle kanonickho prva. K vtmu zahanben tch-to takovm zpsobem jmenovanch a zvolench, chtj-li tito nadle pokraovat ve veden a sprv, je dovoleno, povolat proti nim pomoc svtskho ramene. Proto ne-smj ti, kte se zekli vrnosti a poslunosti vi tmto takovm zpsobem jmenova-nm a zvolenm podle ve uvedenho pravidla, bt povaovni za ty, kdo trhaj ne-sevan roucho Pn, ani podlhat cenzurm nebo mstcmu potrestn. 8. Zruen opanch nazen.

Tomu neodporuj apotolsk ustanoven a nazen, ani privilegia, indulty a apotol-sk listy, kter tmto biskupm, arcibiskupm, patriarchm, primasm a kardinlm i komukoli jinmu a v jakkoliv souvislosti nebo v jakkoli form a s jakmikoli klauzulemi byly kdykoli vydny; ani dekrety a vydan jako motu proprio anebo z jistho vdom a v plnosti apotolsk pravomoci nebo i prostednictvm konzistoe nebo jakmkoli jinm zpsobem, ani kdyby byly znovu schvleny a obnoveny a v me-zch knonickho prva , ani kterkoli kapitula konklve; i kdyby byly stvrzeny p-sahou nebo apotolskm potvrzenm nebo jakmkoliv jinm potvrzenm, by i od Ns samch. Vechny tyto souasn ppovdi, jim dan, kter byly vslovn vyjmenovny a uvedeny, je jinak zstvaj v platnosti, My nyn speciln a vslovn pro tyto p-pady rume, ani by tomu cokoli jinho odporovalo. 9. Pkaz k vyhlen tto bully.

Aby vak tento list doel vdomosti vech, jich se tk, chceme, aby on nebo jeden jeho opis (podepsn vlastn rukou veejnho note a oven peet nositele crkevn dstojnosti; ustanovujeme, aby takov doel pln vrohodnosti) byl vyhlen od n-kterch z Naich posl a pibit na veejch baziliky apotolskch knat ve Mst (-m) a Apotolsk kancele a tak na okraji Campo dei Fiori a jeden jeho opis tam byl i pibit ponechn. Vyhlen a pibit, jako i ponechn takovho pibitho opisu po-sta a mus bt povaovno za slavnostn a zkonn, a dn dal vyhlen nen -douc, ani se o nm neuvauje. 10. Trestn sankce

Nen tedy nikomu dovoleno, tento spis Naeho schvlen, obnoven, sankce, ustano-ven, zruen, deklarace a dekretu komolit nebo opovliv proti nmu vystupovat. Kdyby se o to nkdo pokusil, nech v, e na sebe pivol hnv vemohoucho Boha a svatch apotol Petra a Pavla.

Dno v me u sv. Petra, v 1559. roce po vtlen Pn, 15. dne ped beznovmi ka-lendami /to jest 15. nora/, ve 4. roce Naeho pontifiktu + J Pavel, biskup Crkve katolick, jsem podepsal (Nsleduj podpisy jedenaticeti kardinl)