ČSN-73-1401---Navrhování-ocelových-konstrukcí

C E S ~ NORMA

Design of steel struLTures

Calcul des structures en acier

Entwurf von Stahltragwerken

D Cesk\j normalizatni institut, 1994

MDT 624.01 4.2.624.04 C E S ~ NORMA Duben 1995

Design of steel stru~hres

Calcul dcs structures en acier

Entwurf vcm Stahltragwerken

Obsah

Piedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

3 Zhsady navrhovini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 = . 3.1 ak ladn i po2adavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

3.2 Meznis~avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.3 Zatiieni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4 Vlasmosti materidfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.5 Podminkyspolehlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

4 Materidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 4.1 VSeobecne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Zakladni materid 9 4.3 SvaiiteInostoceli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4.4 Materialovk vlastnosti za tepla valcovank oceli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4.5 Odlitky a v9kovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 4.6 Hodnoty fyzikalnich ve l ih oceii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i l 4.7 Piidavnk materiily pro svafovini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 4.8 S r o ~ b ~ a n $ ~ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 4.9 VboEtovk hodnaty pevnosti rnateriilii a spojfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Mezni stavy poGitelnosti . . . . . . . . . . . . . : 15 5.1VhbecnC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Pruinh prihyby 15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Dynamickk Ginky 18

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Mezni stavy Cnosnosti 18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1. Zkkladni ustanoveni 18

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 V+poEet vnitinich sil a momenta 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Klasifikace prhiezi 19

6.4 Pohdavky na pnifezy pfi plaslicitnim \3poEtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Pohdavky na priGezy pi3 pruinostnim v*of tu 24

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 hosnost kompaktnich prfii-ezii 24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 hosnost 5tihl+ch pniiezii 29

. . . . . . . I 6.8 VzphB linosnost celistvjich prutii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i 6.9 VzpEmB unosnost ElenEnfch prutfi 50

7 Spojc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Vieobecni: 56

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Klasifikace spojfi podle tuhosti a unosnosti 56 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 .%oubovk, n9tovt a tepovt spoje 56

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Svarovk spoje 64

I O eesky normalizaeni institut . 1994

8 Onava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Vbbecne 70

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Mpady nevyhdujici pomuzeni na iinavu 70 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Piedpoklady @po&u na dnavu 70

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 ParcialIlll souEinitelt spolehlivosti pii \jpdtu na 6navu 71 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Vj$oEet napgti pfi namfiini na iinavu 71

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 V+i% unavovt pevnosti 72 8.7 V w t poEkozeni linavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ; 73 . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8 Posouzeni na linavu 76

9 Kiehkflom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 VSeobecn$ 77

9.2 Nhvrh podle pfechodovjch teplot materiilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Nawh podle lomovd houievnatosti materihlu 78

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Navrhoviini pomoci zkoukk 80 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 VgeobecnT: ; 80

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 PEprava zkoGek 80 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 ProvAdtni zkou6ek 81

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4 Vyhodnoceni zkoukk 82 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.5 Dokumentace o zkou3kach 82

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Pokyny pro konstruovhi 82 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 VieobecnI: 82

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.2 KonstrukE~ ieSeni ocelov~ch konstrukci pozemnich staveb 82 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Ochrana proti korozi 84

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 ZabezpewvBni a prokazcrvini jakosti

. . . . . . . . . . . . . . Pfiioha A (informativni) ZWadnipravidla spdehlivosti ocelovjch konstrukd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Padoha B (normativni) Ekvivalentni imperfekce prutS

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Philoha C (norrnativnf) VzpErni dilky prutd Eiloha D (informatimi V$poEtovk normilov8 sily a ofiybovC momenty plastickk linosnosti redukovank vlivem

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . smyko~ch sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Phloha E (normativm? SouanitelC vzpGrnosti x

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pidilaha F (informativni) KiehkP lorn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PTnnha G (normativni) Pruty nam6hank kroucenim

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pfloha H (norrnativnfj Krilicke BtlMosti prutfi pii klopeni . . . . . . . . . . . . . . Piiloha J (informativni) SouEiniteE q, pro vboEct smykov& iinosnosti stojin

PEiloha K (normativni) KhsifikaEni tabulky konstruktnich detaild pro vhotet na ixnavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Yiiloha L (informativni) UrEeni linavovi pevnosti podle vjdedkfi zkougek

Tato noma je v podstatnk mife sjednmena s CSN P ENV 1993-1- 1 Navrhov6ni oceloech konstrukci . &;t 1.1: Obecna pravidla a pravidla pro pozemni stavby (73 1401.)

Citovani normy

~ S N 01 4010 Metricki: zivity . V9bgr pro irouby a matice

~ S N 02 1005 Pfesnk Srouby a matice . Technick6 dodaci pzedpisy

~ S N 02 1006 Hrubk Brouby a rnaticc . Technick6 dodaci pkdpisy

~ S N 02 1070 Podloiky . Technick6 dodaci piedpisy

~ S N 02 1101 Pf esne Brouby se Cestihrannou hlavou

CSN 02 1601 Hrub6 BcstihrannC maticc

~ S N 02 1706 Podlo2ky pro t ieu spoje

~ S N 02 1721 Hrubk podloiky

&N 02 1739 Podloiky pro tyEe 1, U, IE, UE

~ S N 03 8260 Ochrana occlo@ch konstrukci proti atmosfhicke korozi. Pf-edpisoviini, provideni, kontrola jakosti a 6dr2ba

~ S N 05 1173 Nedestruktivni zkouslcy. Klasifikace jakosti svarovjich spoj5 zkouienqch ultramukern podle ~ S N 05 1172

~ S N 05 1310 Zvhanie. SkuSanie zvaritel'nosti oceli. Zikladnt ustanovenia

~ S N 05 1312 Zvkanic. Skliganie zvaritehosti oceli hrubiicb ako 5 mm na zvhanie plameiiomi a obld- kovfmi spbsobmi

~ S N 05 1314 Zvhanie. ZvaritePnost' a jej hodnotenie. SkGky odolnosti proti lamelknej praskavosti

~ S N 05 3401 Zvhanie. Tepeld delenie kovov, rczanie kovov kyslikom a plazmou. Akost', oznaEovanic a meranie povrchu reaijkh plbch

CSN 27 0103 Navrhovhi oceloech konstrukci jcfibfi. VJipoEet podie meznich stavli

-CSN 41 5217 Ocel15 217 Cr-Ni-Cu-P

~ S N 42 0346 Zkouieni kovir. Stanoveni pfechodovd teploty konstruktnich oceli zkouSkou rkem v ohybu velkich tEles pdvodni tloulitky

~ S N 42 0347 Sk&nie kovov. Lomovii hfiievnatost' kovov pri statickom zat'aieni

~ S N 73 003 1 Spolehlivost'stavebnich konstrukci a z&lado@ch p6d. Zfiladni ustanoveni pro v$poCet

~ S N 73 0035 Zatiieni stavcbnich konstrukci

CSN 73 0038 Navrhovini a posuzovini stavebnich konstrukci pIi pkstavbach

CSN 73 1495 !hubovk tied spoje oceloech konstrukci

CSN 73 2030 - ZatEhvaci zkouiky stabebnich konstrukci. Spolehi ustanoveni

CSN 73 203 1 ~Lbukni stavebnich objekti, konstmkci a dcii . Spolehi ustanoveni

CSN 73 2037 ZatEovaci zkouiky kovoTjch stavebnich dilcfi

CSN 73 2039 N h a d n i za@iovaci zkoui;ky oceloech konstrukci a acii

CSN 73 2601 ProvidGni ocelovfch konstrukci

CSN 73 261 1 achylky rozmEfi a tva1-6 ocelo+ch konstrukci

CSN EN 10025 V9obky vdcovan@ za tepla z nelegovanjkh konstrukhich oceli. Technick6 dodaci podminky (42 0904)

~ S N EN 10204 Kovovk v$robky. Druhy dokumentfi kontroly (42 0009)

~ S N P ENV 1993-1-1 Navrhovhi ocelo@ch konstrukci - t i s t 1.1: Obecnii pravidla a pravidla pro po- zemd stavby (73 1401)

~ S N EN 45012 Vgeobccn5 kritkria pro certifikaeni orghy providzjici ceoifikaci qst&mu jakosti (01 5257) '

E N 10027 Systemy onaE.ov6ni oeli - dosud nczavedena

I S 0 5817 . Svarovk spoje oceli zhotovend obloukoqh svafovhim. SmZrnice na urbvini stupfiii jakosti - dosud nezavedena

I S 0 7412 Srouby se Cestihrannou hlavou pro vysokopevnostni koubovk spoje se zvEt5enjhn otvorem kliEe - Stupeii C - Pevnostni tiidy 8.8 a 10.9 - dosud nezaedena

1SO 7414. Scstihrann~ rnatice pro Irroubovt spoje se zvCtkn$m otvorem klEe - Stupefi B - Pewostni tfida 10 - dosud nezavedena

IS0 7416 Plochk tvrzcn6 podloiky sc sraienjhni hranami pro vysokopevnostni HoubovC spoje - dosud nezavcdcna

Da1Bi souvisici normy

~ S N 73 1402 Navrhovani tenkostCnn9ch profil6 v ocelov$ch konstrukcich

&N 73 6205 NavrhovM ocelovjch mostnich konstrukci

Obdobnd zahranibi normy

BS 5950 Structural use of steelwork in buildings (NavrhovAnr' ocelojrch konstrukci pozernnich staveb)

DIN 18 800 Stahlbauten (OcelovC konstrukce)

Touto normou se nahrazuje CSN 73 1401 z 5.4. 1984.

Hlavni zm&ny j sou:

- prohloubeni ujpottu s vyuiitim plasticity materiilu; - zavedeni klasifikace prGefi podle itihlosti; - prohloubcni v$poEtu tinosnosti kompaktnich a gtihl$ch pfifezfi a vyztuienfch poli stojin; - nave metodika urzeni @poMovii pevnosti materidu a @po&ovk bosnosti koubovjkh spoju; - prohloubeni metodiky navrhovhi konstrukci na havu; - zavedeni ujpottu odolnosti konstrukce proti kzehkkmu lomu; - uplatneni zasad navrhovhi na zikladE zkouSek; - uplatngni zasad pro zajigteni a prokazov8ni jakosti ocelovk konstrukce.

~pracovatel: Konsorcium NORMY OK Frqdek-Mistek, I ~ O 1266473 1 Prof. Ing. Pavol Juhis, DrSc., Ing. Lubomir Rozlivka, CSc.

: Technick6 normalizahi komise: TNK 35 OcelovC konstrukce

Pracovnik Ccskkho normalizaMho institutu: Ing. Ircna PavliCkova

Tato norrna navazuje na ~ S N 73 0031 a plati pro navrhovini a posuzov6ni oceloech konstrukci staveb pozemnich, priimyslovjkh a inienprskjkh, pro jcjichi zatEeni plati CSN 73 0035.

M i i e b@ uplatnha i pro navrhovini a posuzoviini ocelovfch konstrukci technologick$ch nebo jinych nosnjkh zakeni, pokud jejich provozni podminky a konstrukhi Wary jsou ohdobnk jako u staveb a pokud splhji dde uvedenk pkdpoklady.

Norrnu nelze pou3t pro navrhovhi oceloech konstrukci z materiglu a tlou8t'ce rnengi nei 4 mm a pro konstrukce vystavent teplotam vy%m ne i 100 "C.

Ustanovcni tkto normy plati za tkhto piedpokladfi:

- konstrukce jsou navrhovany pZsluinE kvalifikovangmi a zkuienfmi osobami; - je zajiStEn dohlcd a kontrola jakosti pii *obi: i pi-i montiii; - stavbu prov5dEji osoby s pZslu~nou odbornosti a zkugenosti; - stavcbni materihly a vfrobky se pouzvaji podle ustanoveni t6to normy ncbo podle ustanoveni pEi- sluhych pfedpisfi pro materiily neb0 vgrobky; - konstrukce se bude naleZitE udriovat; - konstrukce bude uiiv5na v souladu s piedpoklady projektu. -

S ohledem na poiadovan6 funkhi vlastnosti konstrukce, na zp6sob vfroby a na poiadovanou pi-esnost 9- roby se ocelovk konstrukce zaiazuji do +-obnich skupin podle CSN 73 2601.

2 Terminy a znaeky

Tcrminy a matky pouiitk v tkto norm6 vychizeji z ~ S N P ENV 1993-1-1. Pouiivaji sc tyto hlavni opakuji- ci se maEky:

mimoEiidn6 zatiicni, plocha modul pruinosti zatiicni, sfia stilt5 zatiieni, modul pruinosti ve smyku moment setrvabosti soutinitel tuhosti ddka, rozpgti, systi.mr>vii ddka moment, ohybo* moment normdovi sila nahodilk zatiieni unosnosl, rcakcc, pevnost vnitini sfly a momenty (s indcxy d nebo k) posouvajici sila, elkov6 svislC zatiieni neb0 reakcc pruYezov$ modul pevnost (materiau) vygka polornh setrvah~sti, ccli Eislo soueinitcl (neho L): ddka, rozpEti, vzpErn6 dtlka rovnom%rnk spojitk zati2eni polomer, polomEr zaobleni tlougt'ka parciilni soutinitel spdehlivosti, pomk prfihyb, pi-etvofeni pomErn6 pietvofeni, pom%r itihlostni porn&, porn& soutinitel pSCnkho pietvoIcni (Poissonovo Eislo) redukEni souEinitc1, hustota normidov6 napEti smykove napeti

d vfpoEtoe, diagonilni eff fiEinnf el pruinji f piisnice, spojovaci prostFedek pl plastickf

3 Zasady navrhovani

3.1 ZAkladni poiadavky

3.1.1 Konstrukce rnB b g navriena a provedena tak, aby

- byla s pfijateln6 malou pravd+odobnosti poruchy schopna uiivilni k poIadovan6mu fitelu po celou pZedpokl8danou dobu iivota; - odolala s plrisluInou spolehlivosti viem zatiknim, jejichi vjkkyt lze %hem providhi a uiivhi o k - kivat; - pfipadnk nehodovc p~Zkozeni mElo omezeny rozsah; - byla hospodCnh; - rnda pfimEknou trvanlivost ve vztahu k udriovacim nwadfim.

3.1.2 Moinost poikozenimGe b$ omezena n5sledujicimi zpbsoby:

- odstrangnim neb0 ornezenim-zdrojii ridk; - pouiitim konstrukce m h t citlivk na rizika; - pouiitim takovkho typu konstrukce, ktcrq sc nczhrouti pii poikozeni nebo odstraneni nekterkho prvku pfi nebodg; - zajigtgnnim spolupdsobeni jednotli\jch &ti konstrukce.

3.1.3 SplnEnl poiadavkli podle 3.1.1 a 3.1.2 se zajisti:

- volbou vhodngch materiilfi; - p?imEien$m .jpohem a konstrukkimi upravami; - kontrdou projektu, *oby a Mriby.

3.2 Mezni stavy

3.2.1 PE navrhovini ocelovjch konstrukci se uvaiuji tyto skupiny meznich stavk

M e d stavy iinosnosti:

- poruSeni stability polohy; - pi-ekroEeni pevnosti; - ztrAta stability tvaru konstrukce neb0 niiktere jeji Eisti; - havoc lorn; - kiehkp lorn; - n a d m h i plastickh deformace.

Mezni stavy pouiitelnosti:

- nadmErn6 p d y b y ; - nepfijatclni dynamicka odezva (nap?. kmitini apod.).

3.2.2 &dn$ z rnoin9ch meznich s t m ~ nesrni b$ piekroEen. Je nut& uvaiovat vgechny moink navrhove situacc a zat6hvaci pzpady, vtetnZ Ginkho uZvhi, montiic, oprav i nehod.

Vb&tovC modely maji zahrnovat vgechny diileiitk faktory, vtetni: odhadu chovani konstrukce, urovni: e- roby a spolchlivosti vstupnich dat. Podle potfeby je moh6 v$poEet doplnit neho nahradit cxpcrimcntcm.

~ S N 73 1401

Pro zajiitgni odpovidajici trvanlivosti konsrrukce se maji uvaiovat tyto navzajem souvisici Einitelt: %el konstrukce; poiadavky na funkci konstrukce; okkivank podminky prostfedi; vlastnosti materiilu; tvar konstrukimich prvkft a konstrukM detaily; urovcii provAdEni, kontroly a hclr2by; ochranni opatienl*; oEekivan8 doba iivota konstrukce.

3.3.1.1 VeSkere 6daje o zatiieni je nutnk uvaiovat v souladu s ~ S N 73 0035.

3.3.1.2 Charakteristickk hodnoty zatEeni Fk jsou hodnoty normo@cb zatiieni podlc CSN 73 0035, nebo hodnoty, ween6 dohodou zikaznika, projektanta a odpovEdneho ufadu.

3.3.1.3 V*oEtovk hodnoty zatiieni F , se urEi ze vztahu

61 = Y I . F ~ , (1)

kde y, je parcidni souEinitc1 &okhlivosti zatiieni podle ~ S N 73 0035. Obecni se rozlihji extrimni a.provozni vjipoEtov5 zatiieni, kterfi se Iigi velikosti soutinitelu y, .

3.3.1.4 Kombinacc zatiieni se uvaiuji podle ~ S N 73 0035. Jsou-li k dispozici potrebnk iidaje, je mob@

Ghck vEtSiho poEtu zatiicni vyj6dZt statistick* @poetem podle &sad uvcdcn$ch v informahi p i i l o ~ A.

3.3.2 ZaGcni kanstrukci p~zcmnich staveb tepiotami

3.3.2.1 U konstrukci, kt& nejsou mirno%dnC citlivk na zatiieni teplotami, se zatiicni klirnatickBmi teplotami stanovi z normo~ch hodnot uvedenych v tabulce 1.

Zatikni klirnatickfii teplotami nernusi b$ uvaiovfino, je-li konstrukce a&na na dilatatni 6seky uvedenk v tabulcc -2 a znizornEn6 na obrizku 1. Tato .tabulka plati i v pfihkrn sm&u budovy. Vzddennst a v tomto pEipadE oznaEuje Eku staticky ncurEiit@ Cisti piiEnt? vazby.

Obrhzek 1 - Dilatahi iseky oceloech konstrukd badov

Tabulka 1 - Klimaticke teploty

ZaEeni teplotami

Vychod teplota

Odchylka prfirnErn6 teploty od .jchozi leploly

Teplotni rozdfi Gsti konstrukce

NormovC hodnoty klimalickych teplot

v budov5ch Y enkovnich

+10 "C

I +20 "C +30 'C

-- 15 OC

Tahulka 2 - Mezni rozm&q dilatatnich usekf

Hadnoty v m

3.3.2.2 Ocelovk konstrukce v horkych provozech maji b+t chrhzny tak, aby teplota konstrukce nepf'e- krotila 100 "C.

Neni-li takova ochrana zajiitha, posuzujc sc konstrukce s ohledern na z m h y mcchanickych vla5tnosti oceli za vysokqch teplot a na namihini zpfisobenk zatEenim provoznimi teplotami.

3.3.2.3 P o i h i odolnost ocelovk konstrukce se posuzuje podc zvlGtnich pi-edpisii.

Konstrukce

3.4 Vlastnosti materiili

a

50

50 ChfinEnA

3.4.1. Vlastnost rnateriilu se vyjadfuje *oEtovou hodnotou X, , kteri odpovida pfisluin6 pravdepodobnosti vzniku mezniho stavu, nebo charakteristickou hodnotou X, , ktera odpovidi 5% kvantilu skutebhho statistickkho rozloieni pfisluhk materiilove velitiny.

ve vytip.pCne budovi:

v nevytiptnk budt~vt a v tepl4ch provozech

3.4.2 Hodnoty @pottov6 pevnosti f, se urti ze vztahu

fJ = ffkl*i.W r (2) kde fk je charakteristicki hodnota pcvnostni velitiny (meze kluzu f, nebo pevnosti v tahu f,);

y , pwciilni souEinite1 spolehlivosti matcriilu.

b

90

75

3.4.3 Pokud jsou k dispozici potkbnk udaje, je mohe mo13ovk ncbo charakteristicke hodnoty pevnostnich veliEin materihlu urGt statistick* *poetem podle &sad uvcdcnych v informativni pfflme A.

L

230

200

3.4.4 VljpoEtovi hodnoty jin9ch rnatcridoech veliEin se urhji ohdobnz jako v$poEtovii pevnost podle 3.4.2 a 3.4.3.

3.4.5 Pokud nejsou charakteristickk hodnoty rnateririlovjih veliSn znArn6, nahrazuji se jrnenovitfmi hodnotami podlc kapitoly 4.

35.1 Pfi meznim stavu homosti musi bft konstrukce navriena tak, aby byla splngna podminka

kde S, je u k c k extrkmniho TjpoCtovc5ho zatizeni; R, Tjpoetovii tinosnost; y, soutinitel 6Eelu konstrukce podle CSN 73 0031.

3.5.2 PC meznh staw pouiitelnosti se posuzuje, zda litinky od provoznihu @po&ovkho zatiieni nejsou vCtG nei piisluGn6 mezni hodnoty.

8

4.4.1 Pro ocelovb konstrukce se pouiivaji rnaterihly, jejichi mechanickt vlastnosti a chernicke sloicni jsou stanoveny v pfisluinfch norm& technickych dodacich podminck oceli a jejichi tvary a r o m h y jsou we- deny v normich rozdrfi a geometrick$ch odchylek hutnich vjrobkk N

4.1.2 Oceli o tainosti menii nei 15 % nejsou pro svaFovan6 ocelovE konstrukce vhodnt.

4.1.3 KromE: materid6 uvedenych v tkto kapitole jc mokk pouiit i jink materisly, pokud spliiuji poiay davky tkto normy a byly dohodnuty mezi &aznikem, projektantem a odbornou instituci.

4.2.1. Pro ocelove konstrukce se obvykle pouZvaji ziikladni materigly pevnostnich tfid Fe 360, Fe 430 a Fc 510 a tiid houievnatosti B, C, D, dodavank v souladu s &N EN 10025. Jejich pfehled podle materii- leech list$ je uveden v tabulce 3.

4.2.2 Pro konstrukce do vnEjSich prastfedi je vhodnk pouiit patinujici oceli bez ochrannqch protikoroz- nich naterfi. Pro tyto utely lze pouiit

- ocel 15 2 17 podle ~ S N 41 52 1 7, k t d pfibliinit odpovidi pevnostni tiidC Fe 5 10 C; - occl 15 127 podle tcchnickk norrny .jrobce oceli, kterh pfibliZnZ odpovidi pcvnostni tZid6 Fe 510 D.

Pro nhrh a konstruktni i-eEeni konstrukci z patinujicich oceli je nutnd dodriet zvliitni p c ~ M ~ ~ k y a pfedepsat p3sluhi opatfed pro +obu a lidrfbu.

Tabulka 3 - DoporuEene zikladni materirily pro svaiovank ocelov6 koostrukce

4.2.3 V technicky a ekonomicky odixvodnGnfch pfipadechse po dohod6 s vjhbcem ocelovk konstrukce mohou pouiit wafitelne konstruktnni oceli vysokk pevnosti Gf, = 400 MPa ai 700 MPa).

Pro nfivrh a konstrukEni i-ekni konstrukci z oceli vysokt pcvnosti je nutnk dodriet zvla$tni podminky a pkdepsat pfisluha opatkni pro vfrobu.

Pevnostni tiida oceli podle.

4.2.4 V konstrukci i v jednotli*ch preiezech je mohk vzijemni5 kombinovat oceli r h j c h pevnostnich ti-id. Dirsledky kombinacc matcriilu pro unosnost je nutnh posoudit pndc zvliitnich podminck a pro *so- bu pfedepsat piisluIn8 vjrobnt' opaticni.

TKda houhmalosli

CSN EN 10025

Fe 360

4.2.5 Plechy a Broki ocel pro prvky nosnPch konstrukci se objednivaji s dokumenty kontroly jakosti ma- teri6Iu podle CSN EN 10204. Zpravidla se poiaduji dokumenty kontroly jakosti matcriilu typu 2.2, u n& roEn@ich konstrukci typu 3. LB. Jejich druh sc pFedepisuje v projcktov6 a mob& technick6 dokumentaci. Plcchy pro nome prvky se obvykle pouiivaji vc stavu normalizabit hihankrn ncbo normalizaZnE vdcova- n6m.

EN 10027

S 235

Fe 430

D B

11 378 1 11 378 11 375

C

S 275 11 443

11 373 i

I

Fc 510 1 S 355

11 448 11 448 1 ? 449

11 523 11 503

Dalgi zikladni konstrukEni matcriily (tyk, profily) se zpravidla objcdnavaji s dokurnenty kontroly jakosti materi5lu typu 2.2 nebo 3.1.B. Obvykle se pouiivaji ve stavu po vilcovhi.

1.2.6 Pevnostni tEda oceli se urcujc podle funktnich, konstrukhich, *obnich a ckonomicljch podrni- nek.

Tfida houievnanosti oceli se urzuje podle:

- zpdsohu spojovani; - zpiisobu a lirovn6 nam8hi.ni prvku; - diisledki poruSeni konstrukce; - tlouEt'ky materidu; - provozni teploty konstrukce.

Maximrilni tlouitky materiglu, vyhovujici z hlediska kkhkCho lomu, jsou v z5vislosti na zpusobu namghani, dhledcich porugenl' a na minimAlni provozni teplote konstrukce uvcdcny v inforrnativni phloze F.

4.3 Svaiitelnost oceli C

4.3.1 Pro svaiovanc5 konstrukce jc nutnc pouiit oceli vhodnh pro svafovhi podle ~ S N 05 1310. Vhod- nost oceli ke svafov6ni se hodnoti pomoci ukazatelii svai-itelnosti podle CSN 05 1312. Tomu vyhovuji oceli podle ~ S N EN 10025, @tom se konkrgtni tEida houievnatosti oceli urE podle typu konstrukce a jeji pro: vozni teploty.

Cclistvost a po2adovanE mcchanickc vlastnosti svarovjkh spojQ sc zajisti volbou vhodnkho pfidavnkho ma- tcriau a dodricnim tcchnologickEho postupu svaiovhi, kterj sc urEi podle hodnoty ekvivalentu u h l h CE, tlouitky matcriilu, tuhosti a konstrukEniho Feieni svaience.

Jakost svaro*ch spcijfi se hodnoti klasifikaenirni stupni podle ~ S N 05 1305 ncbo ~ S N 05 1173. Pi-ipustnost vad se posuzuje podle poiadavkfi na iinosnost a dobu iivota konstrukce.

4.3.2 Zhkladnim ukazatelem svai-itelnosti konstrukhich oceli je hodnota ckvivalentu uhliku CE. Pokud tat0 hodnota neni garantovina v norme jakosti materialu, urEi se @ppEtern podle ~ S N 05 1312 nebo CSN EN 1 0025.

Pro svaiovanC konstrukce z oceli pevnostni tiidy Fc 510 ncbo konstrukce provozovan& za sniiengch teplot se doporutuje pouZt matenil s hodntltou ekvivalentu uhlllru C, menii nei 0,42.

4.3.3 Pro dileiitdm konstruktni prvky namihani: ve sm&u kolrnim k povrchu materiglu se dopomEujc pouiit occli sc stupnEm odolnosti proti lamelami praskavosti alcspofi Z 25 podle ~ S N 05 1314.

4.4 MateriilovC vlastnosti za tepla vailcovan6 oceli

4.4.1 Jmenovitt hodnoty meze kluzu f, a pevnosti v tahu f, za tepla vdwvan$ch hutnich erobkir z oceli pevnostnich tEd Fe 360, Fe 430 a Fe 510 podle ~ S N EN 10025 jsou uvedeny v tabulce 4. Tyto jmenovite hodnoty je mohC povaiovat za charakteristickk

JmenovitC hodnoty meze k l ~ u f, a mezc pevnosti f, patinujkich oceli 15 217 a 15 127 se povaiuji za rov- n6 hodnoth pro occli pcvnostni tfidy Fe 5 10.

4.4.2 Jmenovitk hodnoty meze kluzu f, a pevnosti v tahu f, jinfch oceli, neuveden9ch v 4.2.1, pop?. oceli vysoke pernosti,- jsou uvedeny v normach jakosti pkIuin$ch oceli hodnotami nejniEi rncze kluzu a dolni hranice rozp%ti pevnosti v tahu. Tyto hodnoty je mohe povaiovat za charakteristick&.

10

Tabulka 4 - Jmenovite hodnoty pevn~tnich vtlitin konstruktnich uceli

4.5 Odlitky a vjkovky

Hodnoty v M

4.5.1 Odlitky a v$kovky se navrhuji z oceli, jejichi vlastnosti jsou zaruEeny v nomich jakosti. DoporuEe- nk oceli jsou uvedeny + tabulce 5.

4.5.2 Occli s tainosti menii nei 10 % nejsou vhodnk Pokud se ke konstrukci piivahji, rnaji mit tainost alespofi 15 % a b 9 vhodne ke sva?ov&ni podle CSN 05 13.10.

Pevnostni tKda oceli podle .

Tabulka 5 - Jmenovite hodnoly materiilevjkh v d i h oceli na odlitky a vfkovky

TlouEtIra t mrn

~ S N EN 10025

Fe 360

..

EN 10027 - S 235

Odlitky

42 2660.1.') 42 270'1.1') 42 27 12.1 280

Fe 430 S 275 R 510 1 S 355

.-

t240

Ocel

I ') ZuClechthim niohrm bft mechanick6 hadnoty njScny. ') JmcnovitC hodnoly meze kluzu f, a pcvnosti v tahu f, sc poraiuji za charakteristicke. I

40 < t < 100 - -.

f~

4.6 Hodnoty fyzikfilnich velirin oceli

f~ f r'

Mez kluzu')

f! MPa

Hodnoty EyzikMch veliEin v5lcovani,litC nebo kovank oceli se ve ~$~oEtechuvaiuji takto:

f u

340 410 490

235 275 355

- modul pruinosti v tahu, tlaku E = 210 000 MPa; - modul pruhosti vc smyku G = 81 000 MPa; - souEinitc1 pfiEni deformace v = 0,3; -- souZinite1 dClkove tepelnk roztahosti a = 1.2 X 10-"(0)-l; - hustota Q = 7 850 kg/m3.

360 ! 215 430 255 510 1 335

Pevnast v tahu2)

f u

MPa

4.7 Piidrvne ma terialy pro svaihvani

Tahost

A 5

, 740

4.7.1 Pfidavnk materiAly pro svafovgni se voli cak, aby hodnoty mcze kluzu, mczc- pevnosti, ta5nosti a vrubove houievnatosti svarovkho kovu byly pfibliinC stejnk jako odpovjdajlci hodnoty svafavan6 oceli.

VqraznF: vyEi pevnost svarovkho kovu vh3 pevnosti svafovani: oceli ncni ptipustna. DoporuEeny pomgr rncze klum a rnezc pevnosti svarov&ho-kovu k p?isluh$m hodnotam svai-ovan& oceli je

f, , , /f , = 1,O ai 1,3;

f,,sK/fw = 0,9 ai 1,2.

Pro koutove svary he pouiit i pfidavnk materi5ly niigi pcvnosti s lcpgimi plastick9mi vlastnostmi.

4.7.2 Pro svaFovanl oceli o pcvnosti se voki piidavnd rnaterialy pevnostnE odpovidajici spojovanhu materiau niigi pevnosti. Podminky svafova;ni (nap?. pFedehfev) se urhjl' podle spojovankho materiilu vyEi pevnosti.

4.7.3 DoporuEenk p'n'davnk materiily pro svafovhi jsou v &N 73 2601.

4.8.1 Na spojov5ni prvkii ocelo+h konstrukci se obvykle pouiivaji grouby, maticc a podloiky uvedenk v tahuIce 6.

4.8.2 Doporueenk pfiEazeni pevnostni t8dy Sroub3 v zfivislosti na mezi kluzu spojovangch oceli a kategorii Broubov6ho spoje podle kapitoly 7 je uvedeno v tabulce 7.

4.8.3 Jmenovit6 hodnoty meze kluzu f,, a pevnosti v tahu fUb materialu 5roubQ jsou uvedcny v tabulce 8. Povaiuji se za charakteristickk hodnoty.

TabuIka 6 - Pkhled spojovacich prostiedk6 pro Lroubov6 spoje

Spojovaci prvek

5.6 pi.esn4 se 5estihrannou hlavou I CSN 02 1 1012)

Popis

brubt se Eestihrannou Mavou

pfesni s vttG hlavou I 8.8 10.9

1 IS0 7412

pro tfed spoj

Pevnostni tiida

i 4.6 5.6

1 1

Gkmk pro tyEe I a U ~ S N 02 1739

Norma

- I)

TechnickC dodaci pkdpisy - &N 02 1006. Technickk dodaci @erlpisy - CSN 02 1005. Technick€ dodaci pkdpisy - &N 02 1070.

Tabdka 8 - Jmenovitf' hodnofy mexe kluzu f,., a peunosti v tahu fWb matcrialu koubfi

~ a b i l k a 7 - DuporuhnE piifaxemi pevnostni tZdy Irroubi? podle meze kluzu f, zikladnlo materialu

Mez kluzu zrikladnfho materiilu

MPa

do 300

300 ai 450

nad 450

4.8.4 Na spojovhni prvkfi z oceli pevnostni tEdy Fe 360 se ohvykle pouiivaji njhy z oceli 11 343 se jme- novitjhi hodnotami meze kluzu fyr = 200 MPa a pevnosti v tahu fur = 310 MPa. Pro prvky z oceli pevnostnich tEd Fe 430 a Fe 510 se pouzvaji ngty z oceli 10 451 se jrncnovitjhni hodnotami meze kluzu f,, = 245 MPa a pevnosti v tahu f,, = 440 MPa.

Hodnoty v MPa

Tyto jmenovitk hodnoty se povaiuji za chamkteristickk.

Kategorie ~routiov~ho spoje

Pevnostni tiida iroubii

4.6 5.6 8.8

10.9

4.9 VfioEtov6 hodnoty pevnosti materiflu a spojl

A,

4.9.1 V@oEtovk hodnoty pevnosti z5kladniho matcriilu z oceli pevnostnich tfid Fe 360, Fe430 a Fe 510 se urtuji podle kapitoly 6.

B, C , E

f ~ b

4.9.2 V@ottov6 hodnoty pevnosti materiilu odlitkfi a *kovki je moin6 ur&t pfihIiinC podle tabuky 9.

f ~b

Tabulka 9 - V@oEtovk hodnoty pevnosti matcriiilu odlitki 'a vfkovkii

Pevnostni t6da 6roubu

240 I

400 300 500 640 800 900 1000

Hodnoty v MPa

4.6 - 5.6

-

8.8, 10.9 -

I) Plati pro narnahani tahem i tlakem. 2, Plati pro stav normalizaEnE iihanjr a prum&r nebo ilou8tku od 25 mm do 100 mm.

VypoEtova pevnost f,,

pro odlitky z ocelil) pro v9kovky z oceIiz)

49.3 V$poEtovC hodnoty pevnosti v soustkdZnkm tlaku f, oceli pevnostnich t3d Fe 360, Fe 430 a Fc 5 10 podlc tabulky 4 a oceli na odlitky a v$kovky podle tabulky 5 se ura pFibli5G podle tabulky 10. Hodnoty v tabulcc plati pii v9po&u napEti v soustFed6nkrn tlaku podle Hertze pro dotyk v pTimce. Pro dotyk v bodE Ize brit hodnoty o 25 Oh v X .

~ a b h k a 10 - VfpoetovC hodnoty pevnosti I,,,+- soustkdEndm tlaku

V9robek

V@alky

Odlitky

Pevnostni tfida ocelil)

Fe 360 Fe 430 Fe 510

42 2630

42 27 1z2), 42 2660'). 42 27092)

12 024'), 12 0602), 11 523

Hodnnty v MPa

f N,n

') Pro uwli v tabulce neuverl'ent se v$p&tovh pevnost fd,, urei z charakte- r~st~ckC meze kluw vynisobcnim pkwdnim tinitelem y , - 4,O. ') Plati pro stav normaliaaEnE %an$.

4.9.4 Hodnoty vfpoCtovC pevnosti spojd se wEuji podle kapitoly 6 a 7.

4.9.5 Pfevodni souEinite1 pro urtcni vjpoEtovC pevnosti kotevnich groubfi v tahu, pokud se potit6 s 6- po&ncm plochou (jidrem) 5roubfi podle CSN 01 4010, je y , = 0,8.

4.9.6 Pievodni soutinitel pro urteni v f p o ~ o ~ k pevnosti tupjkh svaroqch spoj5 je

- y,. = 1,O pfi narnagni v tlaku, pro mar s plnfm priivarem, nebo kdyi se potit6 s ueinnou plochou svaru podle kapitoly 7; - y, = 1,0 pii nam5h5ni v tahu pro wary s plnym pruvarem, jcstliie je defektoskopicky prok8z;in alc- ..

spofi klasifikatni stuperi. 2 podle CSN 05 1305, IrrornZ taien9ch tupych svarfi v ki-iiovem spoji; - I., = 0,85 pfi namihini v tahu pro svary s plnjkn priivarem defektoskopicky nekontrolovzn~, avSak s IAdn6 provaienjm koienem, u nichi lze pi-edpoldidat eskyt type vad piipustnPch pro klasifikahi stupefi 2 a? do rozsahu pKpustnkho pro klasifikatni stupei 4 podle CSN 05 1305; tcnto souhitel plati rovnci pro taiene tupe svary v ki-iiov6m spoji a pro ELsteEni: zavaient svary, pokud sc poEtB jcn s Ginnou plochou svaru podle kapitoly 7;

, - y,. = 0,7 pro tupd jcdnostrannc pfistupnk svary, u tterjch neni mohe kontrolovat provaieni k0i.e- ne; - y , = O,6pii namahini ve smyku, pokud se poEit6 jen s dEinnou plochou svaru.

Klasifikace jakosti s v ~ podle~ultrazvukov& kontroly je p?edm;tem dohody mezi projektantem, vfrobcem a odpovEdnjm IjIadcm.

4.9.7 Hodnoty v$poEtovk pevnostj je moin& upravit vynAsobenim soutiniteli podminek pisobed y , , ktc- r6 vyjadfuji zvli3nosri pusobeni oceli, konstrukhich prvkfi, spojfi a celych konstrukci. Tyto snutinitele je mob6 zavEst do epoEtu po dohodE projektanta, Akaznika a odpovCdnkho liiadu.

4.4.8 V$znam objekti je moink vyj8dfir souEinitelern Celu konstrukce y, podle CSN 73 0031.. Pokud se tento soutinitel neuplatni pii urteni Einkh zatEcni podle 3.5.1, mi& se uplatnit jako delitel vgpo13o\jch hodnot pevnosti zikladniho materiilu.

V m a m jednotli@ch nosnych prvkii se v zAvislosti na rozsahu jejich rnoinkho porukni a kontroly kvality vyjadhje souEinitclcm vjrinamu prvku y , podle ~ S N 73 0031, ktcrjm se d2.li vfpoEtovi hodnota pcvnosti materialu.

4.9.9 Hodnoty -vypoEto+h pevnosti a hodnotp parcialnich soutinitclfi spolchlivosti rnatcriau, uvedcnC v tito norm:, piati pro nhhovou dobu Zivota konstrukce T = 80 kt.

Pro konstrukce s nivrhovou d o b u iivota dclG ne2 80 let je potiebni hodnoty q?poEtovjkh pevnosti a hodnoty souEinitclQ spolehlivosti piim6ienE sniiit, nap?. podle informativni piilohy A. U konstrukci s nhrho- vou dobou iivota kratci nei 80 let je moine naopak tyto hodnoty pfimZien8 nj5it.

4.9.10 VJipolAov6 hodnoty pevnosti materiiilu je moine ve zvliiitnich pfipadech urzovat podle informativni phiohy A piimjim statistickqm *o&em pro nawhovk pravdEpodobnosti poruchy P:, jsou-li k dispozici dostatc6n:ni: poEetn6 statistick6 soubory vikohodn$ch hodnot pZsluZnych matcriillotjch charakteristik.

5 Mezni stavy pouiitelnosti

5.1.1 Urkni rnemich hodnot pouZitelnosti zfivisi na vztahu Ijthkfi piedpokladanfch zati5eni a provoznich po5adavk& z hlediska %dnkho plnEni poiadovan6 funkce konstrukce.

lkinky zatiieni jsou z hlediska pouiitelnosti vyjidieny zejmkna:

- pruinfm pi-etvoienim; - pruinoplastickPm pi-etvoFccnim s piipadnfm pfihlklnutim k vlivu rcologick$ch vlastnosti rnatcrialu, napf. pii zvj%enqch teplotiich; - dynamickou odezvou, vyjAdEcnou napi. zrychlenim neho frekvenci; - piernistCnim konslrukce, napi-. na poddolovan6m dzemi; - otevirinh styku, prokluzem ve spojich apod.; - vlivem provozovank konstrukce na prostiedi, napf. hlukern vznikajicim pfi zati%ni konstrukce.

Poiadavky z hkdiska pouiitelnosti konstrukcc jsou:

- zachovani kvality iivotniho prostkdi; - pohoda ElovEka, vktnE estetickkho dojmu; - sprivni funkce stavby, strojfi a zai-izeni; - vylouteni nebo omezeni poruch ujplfiov@ho a jinkho stavebniho vybaveni objektu; - nhvamost objektu vCatn2 ocelovd nmni konstrukce na inienjirskc site, komunikace, souscdni ob- jekty apod.; - vodotkmt a plynotEsnost.

5.1.2 Pfi meznim stavu pouiitebosti se posuzuje, zda 6Cinky od provozniho @poCtovkho zatiieni nejsou v X nei. mezni hodnoty, uvedenb v 5.2 a 5.3.

5.1.3 Pfi posuzovini p~uiitelnos~i occlov~ konstrukce je potFebnC pGhl6dnout ke zvl6Ztnim erobnirn ncbo provomim opatienim, ktera ovliviiuji pouiitelnost konstnikce, jako jsou nap?. nade8eni a rektifikova- telnost konstrukcc nebo pouiiti dynamickych tlumitfi.

5.2.1.1 Svis16 priihyby, znhrnZnB na obrizku 2, se urtuji z v9azu:

arnrrr = $ 1 + 6 2 - 6 0 (4)

kde 6 ,,, je tjsledny p ~ h y b vztakn$ k piimce spojujici podpory; d, nadv$eni nosniku v nezatiiendm stavu - stav (0); 6, prdhyb nosniku od stid$& zatiieni bezprostFedn< po zatiieni - stav (1); 6, soukt pr;lhybii nosniku od nahodil$ch zatikm a &so6 njrfist pruhybu od stAlych zatikni -

stav (2).

Obri~ek 2 - Svisli priihyby

5.2.1.2 Doporuknk memi hodnoty svisl$ch prfhybfi konstrukd pozemnich staveb jsou uvedeny v tabulce 1 3 , ve ktcre L je rozpEti nosnfku. Pro konzoly je nutnk uvaiovat delku L rovnou dvojnisobku d@lky konzoly.

U prostoroech konstrukci ncbo v jinich piipadech, kdy klasifikace nosn9ch prvki podle tabulky I I neni SejrnA, je nutnk omezit priihyb d ,,, kaid&ho prvku witi spojnici jeho podpor hodnotou nejege 1 /25O je-

Tabulka 11 - Doporuhni mezni hodnu* svislfch priihybi

StieEni konstsukce - vaznice - vazniky - s hst* vyskytem osob

Stropni konstrukce - stropnice - privlaky

- - nesouci sloupy, p k u d nehyl pfihyb zahrnut do rozboru rnezniho stavu hosnosti

Stropni a stfehi konstrukce - nesouci dla?by, omitky neb0 jink kFehke obklady a nepoddajnk pi%ky

Jefibovt ddhy - pro podvtsnk jefiby - pro ruEni mostovt jefLby - pro rnostovi jeGby do 50 t - pro mastove jeGby nad 50 t

Prfimyslov& ploiiny - podlahov6 nosniky - priivlaky - nosniky pod kdeji lizktho rozchodu - nosniky pod klezniEni kolcji

Piipady, kdy prfihyb d ,, miik naruPit vzhled objektu

Mezni hodnoty

5.2.1.3 a vmik dim na

U sti-egnich konstrukci s malyni sklonem je nutne prokizat, ie vytveeni kaluZi deBtbv6 vody odpovidajicich pfiriistkf~ priihybu ncpovcdou bud' k naruknl provozu, k poruicni izolaci, k ziva- odvodnzni nebo k pfeti2eni konstrukcc.

16

5.2.2 Voduruvni pwShyby nebu posnnuti

5.2.2.1 Doporutenk memi hodnoty d, vodorovn$ch p~%hybli:

Prvky s t h :

- p53e zaskleni - sloupky a paidik y - sloupky a paidiky u zasklenPch a vyzdgngch stgn

Vrcholy sloupfi budov bez jeciboech drah oil zatiieni vEtrern:

- u portdovjkh r h i i - u jednopodlainich budov - u vicepodlainich budov

a) v ka5dim podlaii b) pro konstrukci jako celck

Hodnota h je vfka sloupu nebo podlaE; h, celkov5 v$ka konstrukcc.

Jsou-li s t h y vyzdeny, nema bgt vodorovni prfihyb sloupli vicepodlainich budov vztii nei 1 /I000 \j9ky budovy. Pfitom Ize pozitat se spolupimbenim zdiva, pokud jc konstrukEnE zajiitCno.

5.2.2.2 Vodorovnk prfihyby d, sloupfi nebo vazeb budov s je%bo\jmi draharni zdvihovk tEdy H2 a5 H4 podle ~ S N 27 0103 v kovni temene kolejnice jeEibov6 drrihy nemaji pkkrotit hodnoty:

- v pod6lnkm s m h h/2000; - v piiEnkm smh-u

a) je-li zajiitgno prostorove spdupfisobeni se sousednimi sloupy nebo vazbami, alc neni ve vjp&u pnihybu uvaiovgno h/ 1000; b) je-li pfi ujpottu uvaiovino prostorove spolupdsobeni neb0 neni-li zajigtgno h/ 1500.

Hodnuta h je egka od temene kolejnice jefiibove drihy po patm plech slvupu.

Pro jefiby zdvihovk 6 d y H1 podle ~ S N 27 0103 se dovoluji dvojnisobnk hodnoty.

Posuzuji se priihyby od provoznich epotto+ch vodorovngch sil jednoho, a to nejvice zatiienkho jcfibu. Mostovf jeSb Ize pzitom povaiovat za tuhy spojovaci tlinek a prdhyb sloupf~ v pZZnkm sm&u poutat z podminky, ie prayby sloupi pod obcma vgtvemi jei-Abov6 drghy jsou stejnk. Ve smhu podklnkm se pfihyb post& z podminky, ie p~%hyby vSech ztuiidel nebo sloupii dilatahiho useku jsou stejne. Pro jefihy, kted jen ~jirneCnE pracuji s t E k w i bfemeny, nap?. ve strojovnach elektriren, lze posuzovat priihyby od vodorovn$ch sil, odpovidajicich hEin@mu prnvozu.

5.2.2.3 VodorovnC priihyby 6, sloupfi venkovnich je%bov$ch drah pro jeiiiby zdvihovC ti-idy HZ a2 H4 v firovni temene kolejnice jefabovC drihy nemaji pfekrozit hdnoty:

- v poddlnkm s m h - v pfickkrn sm6ru.

a) pro h 5 12m b) pro h> 12m

h/ 1500; h/2000 + 2 mm.

Pro jcfaby zdvihovk tZdy H1 se dovoluji dvojnasobnk hodnoty. Pnihyby sc posumji za podminck uvede- nqch v 5.2.2.2. Prfihyby od jinych vodorovn$ch sil (vEtru, nham je%bu na koncoe niiraznik) se zpravidla ncposumji.

5.2.2.4 Vodorovny pdhyh nosniku je3ibovC dr&y od provoznich ujpoEtoech piitn9ch sil jednoho jeid- bu nemi pfekrotit hodnotu 1./1000 rozpEti. Mostavj jcffib lze pfitom povaiovat za tub$ spojovaci Elanek, pokud tomu odpovkki konstrnkce nikolkii jeiAbo*ch kol.

5.3.1 Konstrukce p5stupnC obsluze neb0 vekjnosti musi bgt navrieny tak, aby dynamickk Cinky zatige- ni, vyjadEen6 zejmbna zrychlenim a frekvenci, nevyvolfivaly nepohodu uiivatele. Rozhodujici vlastni frekvcnce konstrukcc a jejich Eiisti maji t$ pro zamezeni rezonance dostateEn2 d i h C od frekvcnce budicich sil.

5.3.2 Vlastni frekvence f, stropnich konstrukci v obytnpch, administrativnich a obdobnfch hudoviich nesmi byt men3 nei 3 Hz, v t~locvihGch, tanGnich silech, tribun5ch apod. me& nci 6 Hz. Ve zvlfEtnich pzpadech je tfeha dynamickjm *&tern prokkt , ie vfslednh qchleni a frekvcncc nezpfisohl' eraznou nepohodu uiivatele neb0 poruchy zaiizeni a jeho funkce.

Uvedenk podminky budou pfibliin5 splnhy, pokud prlihyby nosnikii o rozpiti L 6 10 m jsou:

- u bEnZ piistupnfch stropnich a stk~nich konstrukci d , + d , S 2 8 m m ; - u tdocviEen, tanchich dl& tribun apod. d l + d 2 S 10mm.

5.3.3 Netuhd konstrukce nebo nckterk jejich :&ti (nap?. n o d konstrukce Xhl$ch budov, stoihy, k o d - ny, velkorozponovai zasti-eHd a tihla) je potiebne posoudit z hlediska dynamicljch Ginkc vgtru jak ve smcru, talc kobo na smGr vEtru.

6 Mezni stavy unosnosti

6.1.1 Hodnota vlpottove pevnosti f,, oceli odvozenk od meze kluzu se uriY z *azu

$,d = ~ J Y Y r

kde f, je charakteristicki hodnota meze kluzu oceli; y , parciilni sou6nitel materiiilu y ,, neb0 y ,, uvedeny v tabulce 12.

') Hodnoty parcimch soutinitelii yolehlivosti materihlu occli zdkladmch pevnostnich tifd uvedenk v teto tabdce byly odvozeny statistickfm rozborem skutccnJich hcdnot meze kluzu oceli Eesk9ch a sLovenskJich *ob& 2, Klasifikace pnlfezfi podle 6.3.

Tabulka 12 - Parciail~ soutinitel6 spolehlivwti materiailu y,')

Hodnota *o~t&6 pmosti fUd oceli odvozenh od pevnosti v tahu & urEi z vjrazu

Srrd = f u/ rM2 , (6) kde f, je charakteristicka hodnota pevnosti oceli v tahu;

y, parc ia~ souEinite1 pdFezu oslaben6ho dirami pro kouby podle tabulky 12.

-

~ ~ O S ~ O S L

Priifezy tEdy 1,2, 3*)

PrEezy tfidy 42)

Stabilita

PrEezy oslabenC dirami pro jrouby "..

6.1.2 Plastickk vlastnosti mohou b$t vyuiivhy, pokud ocel spliiuje nfisledujid podminky:

Yw

YMJ

, Y M I

Y M I

jr,

Pevnosd tEdi oceli

- porn& charakteristickfch hodnot pevaosti v tahu f, a meze kluzu f, je alespofi 1,20; - tainost A, je alespofi 15 %.

Fe 360

1 , l O

1,lO

1 , l O

Oceli podle 4.2.1 t h t o podminkam vyhovuji.

1,25

Fe 430

lJ5

1,15

1,lS

Fe 510

1,20

1,20

I ,20 -

6.2 VQpoiIet vnitfnich sil a moment&

6.2.1 Vnitmi sily a momenty lze vEeobecni: stanovit s por&itim:

- pru2nostniho e p d t u nebo - plasticitniho *oEtu.

Piitom sc poEit8:

- podle teoric 1. fidu s pouiitim n5vrhovC gcometrie konstrukcc neb0 - podle tmrie 2. ifidu s uvsenim vlivu poEiteXch imperfekci a pfetvofeni konstrukce od zari2eni.

6.2.2 Pruhostni *&et je zaloien na pZedpokladu line&ni Avislosti napeti a pfetvofeni Pfi plasticitdm @poEtu se piedpoklidii vmik plastickqch kloubfi a plastickPch mechanizmii pfi uplatnEni tuhoplastick&ho nebo pruZnoplastick6ho pracoMiho diagramu.

6.2.3 Teorii 1. f6du lze uplatnit v piipadech, kdy pietvofeni konstrukce od zatiicni podstatnE neovliviiujc velikust vnitEnich sil a momenti. PfibliZnt podminky pro uplatngni teorie 1. iddu nebo teorie 2.2idu jsou v ~ S N P ENV 1993-1-1.

6.2.4 Pfi vJipoEtu vnitEnich.si1, rnomentfi a pfetvofeni je tkba uviiit vliv imperfekci, jako jsou zbytkova napzti, poGteEni zaki-ivcni os prutiq odchylky od svislosti prutfi a ma16 excentricity ve spojich a pi-ipojich. Na vyj6dfeni vliw tkhto impcrfekci je mokk pouiit jedinou ekvivalentd gcometrickou imperfekci, jejE War a vclikost vyjadiuje vliv v%ech impcrfekci.

6.2.5 Pro prutovC soustavy Ize ekvivalentni geometrickou imperfekci vyjAdFit ve tvam po&tefniho pruto- vkho poototeni ncbo n&radnim ekvivalentnim zatiienim podle ~ S N P ENV 1993-I- 1. - AltemativnT: kc ekvivalentni geometrickuu imperfekci tlaEenPch prutii vyjadi-it pGkei.nirn zakfivenh podle noirnativni pfilohy B a jejich unosnost poeitat podle teorie 2. i8du.

Pfi vjpoku tinosnosti tlaEenych prutfi podle teorie 1. iAdu je vliv imperfekci zahrnut do soutinitel5 vzpCr- nosti podk 6.8.1.1.

6.2.6 lhosnost rrimii se posuzujc 7jpoaern

- kritickk hodnoty uvaEovanc5ho zariieni a jcmu odpovidajicich vzphngch ddek nebo - vnitftiich sil, momenti a pktvofeni podle teorie 2. Mu.

Pro urteni vzpi:rn$ch ddek prutu r h f i Ize pouiit diagramy v normativni pfiloze C. Zhady a poiadavky pruinostniho i plasticitniho vjpo&u r h b obsahuje CSN P ENV 1993-1-1.

6.2.7 Pro *o&t linosnosti rirnfi s polotuhjmi p3poji podle 7.2 lze pouiit pflohu 1 CSN P ENV 1993-1-1.

6.3.1 PrEezy se klasi6kuji podle gtihlosti a linosnosti jejich jednotlivjkh tlaknjkh a ohgbanfch &ti, tj. stojin a phnic. V ziivislosti od klasifikace rozhodujidch p ~ f e z f i se mfik uplatnit plasticitni neb0 pruinostni \ j pok t ocelo@ch prutii a konsmku.

- pfiiezy tfidy I , ve k t e ~ c h je mofn@ pkdpoklidat ciplnp plastick? kloub s dostatetnou kapacitou pootakni pro plasticitni vwkt; - priifezy ti4'dy 2, ve kterych je moink piedpoklidat plnou plastickou ohybovou unosnost, ale kter6 maji omczcnou kapacitu pootikni; - pnifezy tzdy 3, vc kterfch je mokk pkdpokltidat pouze plnou pruinou unosnost, definovanou do- safenim v9poCtove pevnosti v nejvice nam*an$ch tlaeen9ch vlgknech; - prdfezy tfidy 4, jejich? ohybov8 nebo tlakova unosnost je v diisledku Iok8lniho bouleni s t h n e b p b i c mcnsi, nei je jejich plnh pruini unosnost.

~ S N 73 1401

Tabulka 13 - NejvgtlZi MMosti pro tlaZen& h i s t i

d = h - 3 t it = tf = t,]

Stojina a tlakern namaana ohybem

Tabulka 13 (pokraEovSmi)

(b) Vnitfnl €&.ti pdsnic: (vnithl E M rovnob8Znd s osou ohybu)

I

Osa

PrDbeh napgtl v p&nici a v prfifezu (tlak znaCen Wadn4)

V=ilcovanB uf aviend prfii'eq

Ostatnl

Valcovane uzavre'en6 pnj?ez

Ostatnf

PrGbGh napi3tl - v pAsnici a v prirrezu (tlak znaCen kladne)

PrCFez v ohybu

Tabulka 13 (pokraiovid)

(c) PT&nlvaifcl CBsf

Pdsnice v tlaku

Prtjbeh napM v p&nici (tlak maten MadnG]

P&nice v tlaku a ohybu

Vokq konec v tlaku Volng konec v tahu

cRr ?; ~ I E / &

k, viz vzorce ( 4 0 ) , ( 4 1 ) , ( 4 2 )

Pdbz v tlaku

(d) Qhelnky:

Viz te2 (c) t "pfe'eEnfvajici (neplati pro Cnelniky E&ti pasnic" (list 3)

TTlda

Prf beh nap&[ v prfirezu (tlak maten hladn8)

3

-

-

-

(el T w W

d

TIda

1

2

Prfirez v ohybu, v t\aku, v tlaku a ohybu

dlt s 5 0 ~ ~

dh S 70iZ2

3 dn s 90&2

355

0.81 E = J 2 3 5 1 f y f~ -

E

235 275

1 0.92

6.3.3 Maximdni Btihlosti tlakn9ch a ohqbanych Easti priiFe~ pro dcfinovane tii'dy 1, 2 a 3 obsahuje tabulka 13. PriiEez sc zafazuje podle nejnepii'znivejgi (ncjvyiig tfidy jeho jednotliech Zsti.

PrGezy, spliiujici poiadavky mardmil.lni~h M~losti pro tii'dy 1, 2 ncbo 3, se povaiuji za kompaktni. PriiEczy fidy 4, ktcrC nespliiuji poiadavky rnaxidlnich Bthlosti pro tfidu 3, se povaiuji za ?itihlk.

6.4 Poiadavky na priii-ezy pii plasticitnim epoEto

6.4.1 Plasticitni ~ p o t e t <& mfiie uplatnit u staticky neurEit$ch konstrukci, jestliie pni?ezy v mistech plastickych kloubii splfiuji pdadavky pro fidu 1. weden& v tabulce 13.

Prfikzy v mistcch plastickych kloubii maji mit zatifeni v rovini: syrnetrie a maji bj4 pi.iEnE vyztuienk

6.4.2 PTi plasticitnim @ p o h musi bpt konstrukce v mistech plastickgch kloubfi pfiEnE: zabezpeteny proti vyboteni, piitemf ztuiujici pXn8 podpora nesmi h g od mista tcorctickkho plastickkho kloubu vzdilcna vice, nei je polovina @8ky pnifezu.

U prutu prom8nneho prG-ezu ma b$ ohyban5 stojina a tlatenfi pasnice t5dy 1 minirn5lnZ do vzddenosti rovnk dvojn5sobku @iky stojiny od mista plastickkho- klouhu. V ostatnich Gstech prutu m5 b$ tlaEen5 pisnice tIidy 1 nebo 2 a ohqbani stojina tiidy I., 2 nebo 3, pfi2:emi by mEly bfl v kaid6m prufezu splnhy podminky ljnosnosti podle 6.6.

6.4.3 Lokglni stabilita ohybank stojiny, jcjii Stihlost je vCtG nei maxim5lni &lost tiMy 1 neho 2, muie bit v mistech plastickgch kloubii zaji9tEna pomoci dostatetn6 tuh9ch pfiEn$ch a podkln9ch eztuh.

Stabilizujici pi%& a podkhe eztuhy je tfeba navrhnout tak, aby pfechazely a2 do pruinych oblasti namihini prutu. Potom se posuzuje

- E i s t stojiny mezi tlazenou pasnici a podClnou \jztuhou jako tlakni oboustranni: podepien5 stojina: - East stojiny mezi podklnoi @ztuhou a taicnou pisnici jako nhyhan6 oboustrannE podepi-en8 stojina.

6.5 Poiadavky na prlfezy pii pruinostnim vfpottu

6.5.1 Jestliie tlaEene a ohfbank &ti priizezti splriuji stabilitni poiadavky pro tEdu 3, poGt5 se s jejich pruinou ohyhovc~u hnosnosti.

6.5.2 Pro prakzy tsdy 1 nebo 2 lze momenty ziskani pruinostnim v9poEtem podle teorie 1. fadu pieroz- ddit a5 o 15 O h cxtrkmniho prufnkho momentu kaidkho prutu za pFedpokladu, fe vnithi slly a rnomenty v konstrukci ztistanou v rovnov5ze s vnCj?&n zatuenim.

6.5.3 Jestlife tlaEcn6 a cihfbank Gsti priiiezi spliiuji stabilitni poiadavky pro tsdu 2, rnEk se poeitat s plnou plastickou- ohybovou linosnosti nkjvice narnilhandho prfCczu.

6.5.4 U Ztihlych prfiiezi ti-idy 4 je tkba potitat s j jich rcdukovanou tlakovou nebo ohybovou dnosnosti v dfislcdku boulenl' jejich tlatenpch &ti podle 6.7.

6.6 lhsnos t kompaktnich prdiemi

6.6.1.1 Pfi %o&u hosnosti kompakmich prEed (tj. priifezii tfidy 1, 2 a 3) se potit5 s jejich ii6nnou plochou.

6.6.1.2 ~ t i n n i plocha oslabenkho prifezu A,,,, je jmenoviti plocha riY-em, zrnengd o vEechny diry E pro spojovaci prostkdky a jinG otvr~ry. NevyIutuje se viak postup podle SN 73 1495.

Pokud jsou diry pro spojovaci prostiedky vystiidank (viz obr5zck 31, ode& se od jmenovitk plnchy prbiezu vetSi z hodnot

- soueet plnch oslabcni v fern kolmkm na osu prutu; - souEet vkch ploch oslabeni v libovolnim Eikmem nebo Iomen@m iezu, menIen9 o hodnotu s2t/(4p) pro kaidou roztet p, kde s je roztei: der ve s m h sily;

p roztci: dEr kolmo ke smEru sily; t tlouStka.

Obrhek 3 - Vystiidani uspofidini dCr pro spojovaci prostkdky

6.fi.2 Tah

6.6.2.1 Prut namahany osovym tahcm se posumje podle podminky

N w 'l lZi,.,,, , (7) kde N,, je @potttovi tahavi sfla;

N,?,, *oEt:tovA normilova sfla iinosnosti pfii-ezu v rahu, kter5 se urti jako menii z hodnot N,,,,, a Nu.,,.

V~poZtovB normfilov5 sfla hasnosti neoslabeneho prG-ezu se stanovi ze vztahu

N , , b ~ d = @? /y.MO 7 (8) vjqmEtov5 norm6lovA srla iinosnosti oslabendm pdfezu, urEen8 z meze pevnosti, se stanovi ze vztahu

" # , : ~ d = ArjC!fh/y2\f2 . (9)

6.6.2.2 Pro pruty se Sroubovfmi spoji kategorie C, navrhovank na rnezni linosnost pfi prokluzu podle kapitoly 7, se uvzliuje ~$poaov& plastickii kosnost oslaben6ho priif-czu

lJt,w,,~<d = A n e r ,fv / Y .\-Q . (10) 6.6.2.3 Pro oslaben? prGcz prutu m i bjrt ruvnEi splnha podminka

hirm 2 fi,,LHd 3 e.

6.6.3 Tlak

6.6.3.1 Prut narnahanf osoTjm tlakern se posuzuje podlc podminky

x.sd 5 NC..Jfd ,

kde IV, jc vfpoEtovB tlakovi silaj N , , , moEtovi normilovi sila 6nosnosti pr6i-e.zu v tlaku, piiEemi

6.6.3.2 KromZ posouzeni Cnosnosti pnVezu podle 6.6.3.1 se musi o v K t i vzpErna unosnost prutu podle 6.8.1. Oslabeni dirarni pro spojovaci prostfedky se neuvaiuje, kromi nadmgmych neb0 prodlouienfch dCr, kdy je nutn& rovnE splnit podrninku (1 1).

6.6.4 Ohyb

6.6.4.1 Prut namihanq prost9m ohybem se posuzuje podle poddnky

M.w 5 M , R ~ , kde M,, je 6poEtovf1 ohybovf moment;

MCRd @poEto\j ohybovj moment hosnosti, kterj se vyp&e pro neoslabenk priiezy:

- tiid 1 a2zvjkazu

Mr.~<d = Mpl.~d = Ydfv / Y M! ; (15) - t3dy 3 z @ram

M r: ~d = MCl.l<d = Wcl fk / ~/,lfl, . ( 16)

6.6.4.2 Oslabeni ohqbaniho priii-em dirami pro spojovaci prostiedky se neuvaiuje, pokud je

kde Afi.,, a Aj, jsou oslaben6 plocha a cekovh plocha taient phsnice.

.Pokud podminka (17) neni splnha, pothi se s redukovanou plochou taienk pasnice, kterh ji spliuje.

V ta?enk &ti stojiny se oslabeni neuvaiuje, pokud je splngna podminka (171, posumvani pro celou taie- nou %st prEezu A , . V tlaknb &ti pdfezu se uvaiuje pouze oslabeni nadm6rnymi nebo ov&in$rni dirami (viz 7.3.9.2).

6.6.4.3 S pruinoplastickou Cnosnosti ohybankho prfiPezu jc mob@ poztal, kdyi litihlosr stojiny P ohfba- nkho priifezu

B ! I < B < P ~ , (18) kdc /3, a P, jsou maximani itihlosti ohjrbane stojiny pro pnli-ezy tiidy 2 a 3 pndle tabulky 13.

~noplast ickfi ohybova dnosnost pnifezu se vypoEte podle vzorce

~M,RI( = !Jltp.Rd = KI' L. J y?IL' ? (19)

kde W, je pruhoplasticky prfifezovj modul, kterf se urEi podle rozvoje plastickfch deformaci, definova- nkho mevlimi deformacemi E , v krajnich vlgknech tlaEen6 Ckti stojiny; E , se vypotte podle vzorce

f, = lh+ k , (81 - ,q"3/p2 ?

kde k,, k , jsou souEinitelC k , = 17,2; k, = 0,008 Cf, 1235).

Pro symetrickf I pnifez, ohfbanf v rovin; stojiny, je

Stihlosti tlaten9ch pisnic pfitom maji vyhovovat stabilitnim poiadavkfim na prfifczy tiidy 2 uvedenk v tabulce 13.

6.6.5.1 Prut namaany smykem se posuzuje podle podmhky

kdc V.%, je @@OVA smykov5 sda; VI,,,,, ~poEtovi smykovh sila hosnosti, kter5 se vypoete z @ram

kde A , je plocha litinn8 na smyk.

KromZ pevnostni podrninky (23) se musi posoudit i smykovfi unosnost s uvsenim bouleni stojiny podle 6.7.3.

6.6.5.2 Plochu A , 6Einnou na smyk tvoii &ti priiiezu rovnobEn6 se smgrem pfisobeg pfitnk d y . U vdcovan9ch profilfi je moin6 poztat se zaoblenim v - pfechodu stojiny do pEirub podle CSN P ENV 1993-1-1.

6.6.5.3 OsIabeni plochy litinn6 na smyk se ncuvaiuje, pokud plati

A ,,&4 2 f , / f , . (24)

Pokud tato podminka neni splnha, potit& se s redukovanilu smykovou plochou, ktcrA ji spliiuje.

6-6.6 Ohgb, smyk a tah nebo tlak

h.6.1 ObccnA podminka spolehlivosti prilfezu nam5han6ho ohybem, srnykern a them neb0 tlakem je

kdc N,, , M,.sdl, M,,, jsou v$poEtove tahovk neb0 tlakovk d y a \%oEtov& ohybove momenty; N ,<,, , M ,,.,, d , M u,z,,, vhoEtovk normflovk say unosnosti a vho&ovh ohybovk momenty linosnosti

priifezu podle 6.6.7; k F

exponent, zavisejici na stupni vyuiiti prGezu podle 6.6.7.5.

6.6.6.2 - Konstrukcc s kompaktnjmi prSczy nadhank pohyblijrm ncbo dynamickfrn zatiienim se pnsu- zuji podle podminky

kdc u,, , z,, jsou @po&ov5 normdovi a smykovA napgti v posuzovankm bod6 prE-em; fyd = f y ' ~ !I-M - .

6.6.7 Vliv smyku na vfportov6 Zifiosnosti prEezu

6.6.7.1 Pro kompaktni priiiezy t3d 1,2 a 3 (krom6 pfipadfi podlc 6.6.6.2) se vliv smyku vyjadiuje reduk- ci vlpoEtoech dnosnosti prGezu.

6.6.7.2 Vliv smyku na ohybovk momenty a normAov& say plastickk hosnosti se zanedbivi

- pro prGcz I namihanf na ohyb ve s m h stojiny a pro obddnfkovj n e b i3vcrcovJi dut? uzavfeny priifez namaan? na ohyb bud ve s m h stojin neb0 ve sm6m pasnic, je-li

6.6.7.3 V$po&ovt ohybovk momenty M , , , a q7poEtovi norm8lova siia NeRj plastickk linosnosti, redukovad vlivem smyku, sc urG pro prfiiez I tiYdy 1 nebo 2 se dvcma asami symetrie, nam5hanq jen v jednk hlavni rovinE takto:

- pfi narnihhi na ohyb ve smEm stojiny

- pfi namih id na ohyb ve srncru p h i c

Npl.f.Xd = A fy/~'.l-ll) *

kde A, je plocha jednk pgsnice, A, plocha stojiny.

Vzorce (27) plati rovnEi pro obdClnikov$ nebo avercolj dut$ uzavieny pfifez namihan9 na ohyb vc smE- ru stojin ncbo pasnic.

6.6.7.4 V-6 redukovank ohybov.6 rnnrnenty M,,, a normilovk say N,<,,, plasticke finosnosti pro jink piipady se mohou urtit podle informativni pi-ilohy D.

6.6.7.5 Ihosnosti prfif-czi ti-idy 1 a 2 se posuzuji plastidtnim vfpoEtem. Do podminky (25) se dosazuje

. -

urE podle tabulky 14.

Tabulka 14 - Hodno$ parciflaich exponcntu k , , k ,

3

4 .

~2- k, Pfitn? fez

Pravdhlb (obd~lnfiovk, Etuercovk) d ~ l f p f i k y se dvgma osami symetrie

-- . . . . - . .-

Kruhove trubky konstantni tlougtky -.--A

Obd&iiove plnk prideq. pn%ezy desek

, k:

1 1,3 - .- -. - 1,s I 1,s

2,O - 2,O

h.6.7.6 finosnost p r i i f e ~ t5dy 3 se posuzuje pruhostnim vbottem. Podminkou (25) sc prokazuje spolehlivost v nejvicc namghanem mistC (bodu) pr6i:ezu. Do podminky (25) se dosazuje:

Vliv smyku se pfitom zanedbavi pro

vSd/vp~.Rd 5 073b

Jinak se poCitt8 s redukovanou hodnotou vhoCtove pevnosti f,,,,, kterii sc ur8 podle informativni phlohy D.

Altcrnativni podrninkou spolehlivosti pro 1ibovolnC misto pKEnkho iezu je podminka (26) pouiiti pro sta- tick@ nam;ihAni, kterou se vSak vliv smyku uvaiuje v c e l h intervalu 0 5 V,,lVpb,, 5 1,O.

6.6.8 Rovinni namhhani ve st&$ nosnllru

6.6.8.1 Pokud je stojina priifezu t5dy 3 namihina kombinaci ohybovkho momentu, osovk say a pfitn6 slly a pokud jc

v.$d/vp& 0333

pak v kaidkm bode stojiny musi bfi splngna podminka

6.6.8.2 Pokud je

~ , 'T / , , ,R ,> 093, pak v kaidkm bode stojiny musi b$ splnEna podminka

(3 la)

/

a,,, *&tov& pod61116 normdovt napsti v posuzovanem bod& cr,,, vfpoaov6 piihk normdovk napzti ve s tejnh bode; z, v$pottovk srnykovk nap6t:ti.

nosn no st prutii se i&l$rni pdfezy, tj. s prGezy tfidy 4, je ncpfizniv8 ovlivnha boulenim jejich stojin a p5snic.

Pi-i @poi.tu j jich 6nosnosti se uvaiuj; se vziijemn$n spolup5sobenim stojiny, pasnic a v9ztuh v ramci jed- notlivjrch poli podle obrfizku 4.

Posuzuji se nejvlce namihan6 pole stojiny (ncbo pi&). Pokud sc namiih6ni prutu po ddce polc men& uvaiuje sc s hodnotami, ktcr6 pi'islur;i tzv. charakteristickemu priikzu, za ktejr sc povaiujc

- stkdni priifez pole, pokud a 5 d,tj. a,, =an; - stiedni prilfcz nejvicc narnghaneho dseku polc, pokud

A> d, tj. a, =d/2.

Posuzuji se t@i ncjvice nam5hank prEezy v mistech e z t u h jako prSezy tf'idy 3.

Obdzek 4 - Schima zatEeni pole stojing

6.7.2 Namiihini tlakem a ohybcm

6.7.2.1. Pii epoEtu lokalni tlakovc a ohybovk unosnosti pruti se ihihl@i pfifczy se potit8 s redukovanf- mi prfiiezovfmi charakteristikami A Tlfi a W eff, kterk odpovLdaji efektivnirn priiEezftm znfizornEn$rn na obrhku 5.

pFi ohybu p i i t laku

~6r i~ inn6 I I

plochy

Obrrizek 5 - Efektivni priliezovii plocha Ztilrliho prihiczu

Efekrivni prljfezy prutQ se ur6 pornoci efektivnich Zifek bseff, stanoven$ch pro jednotlive tlaEenC Easti.

6.7.2.2 Lokdni tinosnost tlafenych a ohybanfch prutc se m5ie *:it vyztuienim jejich 5tfilfch stgn pi%- npmi, piipadng i pod@lnqmi eztuhami.

Efektivni prGezy prutfi s poddn$mi eztuhami se urEi pomoci efektivnich E?ek hi# jejich jednotliech tla- Een$ch Cisti, a to tak, ie se uvaiuje s podepi.enim sthy i v mistech podCln9ch vfztuh. Podklnk eztuhy se .zapdtfivaji do efektivnho priiiczu jen v piiPadE, kdyi probihaji spojitg po dace prutu, PO@. kdyi je za- bezpekn9 pfenos normiloech napeti i do podklnfch eztuh.

6.7.2.3 PE urbvini efektivni Siiky pknic sc milie p o d r norrndovjkh napCti I# podle obrkku 6 a 7 po- Gtat jako pro pin? prfii'ez.

Pii urhvhlni efcktivni EEky stojiny se miie pomer normilov$ch napkti q~ poEitat jako pro prhiez, kterj se sklgdfi z efcktivni plochy tlaEen6 piisnice, plnt plochy stojiny a plnk plochy &en& phiice.

V obecn6m pfipadE se neutrdni osa efektivniho prbfczu posouv6 oproti neutralni ose plnkhn prdfezu o vzd5lcnost e , neb0 e, (viz obrkek 5).

6.7.2.4 Efcktivni E k a tlaknych &ti stojin a pfisnic

h,, = b , Q,,W,

kde b, je plni BEka tlaEend Ssti stojiny nebo pisnice; p jeji redukEni souiinitel pii tlaku a ohybu;

Mezni itihlost ,!ll,N,cl z6~isi na podcpkni a zatiieni stojiny ncbo pssnice a urt3 se podle 6.7.2.5 a 6.7.2.6.

6.7.2.5 Pro stojiny a pisnice oboustrannE poddni: podepfent podle obrAzku 6 jc v souladu s tabulkou 13 mezni 3iilost

p1,.,r4., = 32 J235/fY/(0;67 -+ 0,33 v). (35)

Efektivni tlaEenC :&ti stojin a p5snic jsou . .

tlnk tlnk 1

Obrazek (i - OboustrannC pode'ln& podepkne stajiny a pisnice

6.7.2.6 Pro stojiny a p&n& jednostranni: podkln6 podepfeng je v souladu s tabulkou 13 maxim6lni Bti- hlost I

l,S.M = 23 d235/Jv Jk, u vilcovan9ch priiEezi; I-. .- - (3%

p , ,, = 2 1 J 2 3 5! f,, ,i k , u svaIovanPch pfifezii. (39b) Soutinitel k , z9visi na zatiieni a urti se

- jestliie volny konec je narnihang tlakem a podepfcnp konec tlakcrn nebo tahem (vin obrazek 7a) ze vztahu

k,, = 0,57 - 0,21 I# + 0,07 q2 (40)

pro1 Z$L-1;

- jestliic podepi-en9 koncc jc namAhan9 tlakem a volnj? koncc tlakcm ncbo tahcm (viz obrazek 7b) ze mtahu

pro 1 > > 0;

k, = 1,70 - 5,00 + 17,lO v2 pro 0 > 21,> -1.

Pfi p o m h J!J = 1 jde o namihini tlakem, a potom

k, = 0,43, .. ..

6.7.2.7 Stojiny prutii maji zabezpezovat dostate&& podepfeni tlatenpm pisnicim. Aby nedoglo ke Ytlate- ni pisnice do prirfezu ohgbandho prutu musi se Xhlost stojiny p,: omezit. Maximdni 3iilost stojiny sc urEi z @ram

kde soui5nitel k = 0,3 pro pasnice pr&zQ tEdy 1; k = 0,4 pro p h i c e priifezil fidy 2; k = 0,55 pro pasnice priifezii fidy 3 a 4.

Obrizek 7 - Jcdnostranne poddlne podepicnk stojiny a pnisnice

6.7.2.8 Lok5lni linosnost tlaEenqch a oh9banjkh pruth se 3iIilymi prGezy se posuzujc podle podminky

O x . ~d .f pi 3 (45)

kde o,,, je maxirniilni normdovi nap& v posuzovankm prfilezu, urtend s pouiitim redukovanfch prii-e- zov$ch charakteristik A ,jf a We# odpovidajiciho efcktiwfo priiezu;

fy* = fykw . Pi'ipadn6 oslaheni posuzovanCho priifczu dirami pro spojovaci prosiicdky se uvaiujc podle kapitoly 7.

St& prbfezy bez d&r pro spojovaci prostlcdky, narnihan6 tlrtkern a ohybcm, se mohou posoudit rovnE podlc podminky

6.7.2.9 Pro jednoose symetrickk I priiiezy se 9tiMou stojinou bcz podeln.9ch vgztuh, namahane ohybem, je rnoino cfcktivni priikzov6 moduly urSt piibliin6 podle vztnhil

- pro tlaten$ okraj

I = 2 A,. d,. + - - i :)I + I,, ;

- pro taieny okraj

w,, = w, , kde W, a W, jsou pfii-emv& moduly pro tlaEen9 a ta%en$ okraj pMho priii-ezu.

U priifezfi, here maji 5tihlou stojinu i tlaknou pasnici, sc poEit;i s efcktivni plochou pasnicc

A, = A , , - Redukhi soutinitel pii ohybu e , se urti podlc vztahii (331, (34) a (38).

6.7.3 Namahaini smykem

UvaZuje se pouze smykova finosnost s thoech Eisti pr61ezii podlc abrazku 4. Smyko~i 6nosnost stojin prutd rivisi na

- Gtihlosti #? ,,: = dlttJ ; - stranovbm p o m h poli a = ald; - tuhosti lemujicich E&i.

Srnykern namihank stojiny pruti se Stihlosti

f i ,.: > 70 ?235:/f,,,?

maji bGt piiEnE vyztu5cnC minimahe v mistech podpor. V9eobecnE je irEeln6, aby by1 stranoj. pomzr rx 2 1. Kdy? je a < 1, poCitit;i se Gtl'hlost stojiny, kt& odpovidi kratJi strane pole, tj. /3 ,. = d t , . .

Z hlediska smykovk hosnosti je pEh6 vyztuieni stojin tXinn6, kdyi stranovp pomgr a < 3.

Smykovh tinosnost stojin prutii vyztuienych pEEn$mi a poddn$mi @ztuhami se urEi jako s&ct smyko- Tjch unosnoSti jednotliech dllEich poli.

Mezni Xhlost stojin pop?. jejich dilEich poli namihanych smykem se urEi ze mtabu

100 (0,7 + 0,3/a" )235/f f,,.:. (50)

Smykem namihank stojiny o ithlosti 8,s p, , , se povaiuji za stabilni. V tomto pfipade se po5tA s plnou plastickou smykovou Gnosnosti

Vpl,kl = A EC tJJl/NII 3 (51)

kde r , = f,&k . Smykem namihani stnjiny o Ztihlosti P , > PI,, jsou 9tihle. V d6sledku bouleni se jejich unosnost musi redukovat. Smykova linosnost prutir se Itihlwi stojinami je

e 4 1, (52) kde @ je redukeni souCinitel pfi smyku, kterf se urEi v zivislosti na nhwho.jch podminkach bud jedno-

duchou pokritickou metodou (6.7.3.1) neb0 ~plnou pokritickou metodou (67.3.2).

Minimiilni srnykovii unosnost pole stojiny se urEi z erazu

v 6 m , ~ d = V p l , ~ d Q I',m r P3) Me P v., = Bl, v/lo ,.; 5 1 - (54)

Dfisledky vyuEv6ni pokritickk dnosnosti stojiny je tkba uvSit pii n h h u a posouzeni piihpch eztuh podle 6.7.6.

6.7.3.1 Jednoduchil pokritickil metoda

Pfi jcdnoducht pokritickc mctodt se s vlivem pisnic nepoEt8. Moino ji pouEt vkobecni: pro vyztuienk i nevyztuiene Stihlk stojiny prutc, vyiaduji se Gak minirnalni: podporovk piiIEnC vjktuhy.

/

Smykova unosnost pak je

Rcdukovan5 M~lost stojiny jc

&.G' = 0,8 13,:: +w P1,v.

6.7.3.2 aplni pokriticka metoda

Pii liphi5 pokriticke metodE se poEt6 i s vlivcm pfisnic. Efektivni uplatneni t&o metody vyiaduje piitne vy- ztuZcni stojiny se stranovfm pornkern 1 5 a 5 3.

Srnykovg 6nosnost pak je

'bb.IZd = v ~ L ~ d V, b >

I ... . .

kde %=0,93 / 1 - a / J K 2 1 d3 + g1&[2,25/(1 + a') - 31 - 1,5 ~ ; , / d l + a'. . .

1 b /

Hodnoty souEinitele yf obsahuje informativni pikloha J. Mezilehlk hodnoty je moZn6 linearn; interpolovat podle pom&i a a Mdosti P ,,

VeliEiny I M , ~ , ~ a M , jsou plastickk mnmcnty tlazcne a taZeni pisnice, redukovang v disledku primsrnich iitinkfi osov6 d y N.;, a ohybovkho momentu M,, &inky say N, a momentu M,,, se vyjadfuji podehou silou v pasnici N,;,, .

- Redukovanq plastickg ohybouj moment tlaeenk ncbo-tab6 pisnice je

= U,25 b t: f,,-( .. 1 - [3,-,,/(/I r , f,riy.lflj) j2 )

a plastickf ohybovjr moment s thy

MA,: = 0,25 t,, . V piipadB prostkho smykov6ho namihini pole prutu, kdyi N&= O a MSd = 0, je plasticky moment ilatene pasnice

M,,;. = :\4:;. = 0,25 b,. t i . f,: (61a)

a plasticky momcnt t a i e d pisnice 2 . ll.I,va* = iy, = 0.25 b, 1,; Jj,-.

Potom smykovri ljnosnost pole prutu je maximAni

v,,,,,,, = Vh, . , , . Nejsou-li pisnicc dosti tuh6, nebo kdyi se s jejich vlivem nepo6t8, je smykovfi linosnost

Vhb. ~d = V h . M d -

6.7.3.3 Koncovk pole

V diisledku pokritickkho piisobcni jsou podporov@ vjiztuhy oh$ban& v roving. stojiny. Proto smykova Gnos- nost koncoech poli z5visi na tuhosti podporovjkh vqztuh. Podporovi jztuhy jc proto tfeba navrhnout do- stateM tuh& podle 6.7.6.

V xivislosti na tuhosti podporovjkh ~jztuh se pro @poEct smykovi hosnosti koncovqch poli pruti~ mSie pouiit liplna pokriticki metoda (smykova linosnost VhbW,J neb0 jednoducha pokriticki metoda (smykov6 unosnost a pr'edchozi vztahy pro vnithi pde. Pi'i nedostateEnE tuhgch podpororjch eztuhich neni mohk potitat s ph$m pokritick9m pfisobcnim stojiny a uvaiuje se jen srnykovi unosnost Vl,,,,,,, podle vztahu (53).

Smykovi linosnost polc prutu s poddn$rni vPztuhami se podle Jplne pokritickk metody urEi tak, ie se poEi- t i s redukbim souCiinitelem Q ,,, , kterjr odpovid5 nejvCt3i mdhlennsti mezi podkln$mi v@tuhami nebo poddnou v$ztubou a pisnici. Souhitel p ., se urEi jako pro pole bcz pod@ln$ch vjztuh.

63.3.4 Pohdavky na svary

Silov& lzinky pokritickkho pasobmi stojiny na pknice a \jztuhy se pknGeji prostfcdnictvim j j i ch svarovjkh pfipoji. Proto je potiebnc tyto 6Zinky uvf i t i pfi n h h u svar6.

Plipojovaci svary stojiny -k pasnicim musi b$t prfibEnC. Silovk Sinky pokritickkho phsobeni stojiny se spo- IehlivE pi-enesou do piisnic, kdyi u h n i v$ika jejich svarov@ho pfipoje je rovna tlou9t'ce stojiny. Svarovk pipoje vfztuh maji pienkt Einky, na kterk byly vjktuhy navrieny.

thomost prutfi narnihanPch rnistnim pfitnjm zatiicnim pfisobicim mezi \jztuhami zivisl na Iokilni pevnosti, borceni a stabilit; jejich stojin.

Vyztnieni stojiny p?iZn$mi a poddn@i vfztuhami lokdni pevnost a brccni stojiny podswng neovlivni, krom8 pfipadu, kdyi pod&& vjztuhy jsou dostateEnE blizko od zatEcne piisnice, tj. jestliie je d , < d4.

iiakalni vliv pXnCiho zatiieni na stojinu prutu zivisi na rozniieci ddce s , ~ , kter5 se urEiza pfedpokladu rom55eni vyztuienjbi ocelov$mi thstmi vc sklonu 45" podle obrizku 8. RoznaZeni prostfednictvim volnt vloienych vloiek sc fieuvaiuje.

Obdzek 8 - R o z d e c i ddka pKm6ho zatiieni

6.7.4.1 Lokilni unusnost stojiny

Lokani dnosnost stojiny sc posuzuje podc podminky

F,S R , , , 7

kde F , je v@&ove pEiEne zatiieni; R , , , * o ~ t o v ~ Iokalni linosnost stojiny, kteri je urEen8 plastifikaci stojiny t&n@ pod p8snici; vypob

te se z @~azu

uJ, je nomdovk naptti v pasnici, bf 5 25 fI . Pro konec prutu se s, uvaiuje polovitni hodnotou.

VJipoaovi lokitni irnosnost stojiny nosniku jeiibovk dray, jestliie kolejnice neni pfivaiena k pisnici nosniku jeFabovEt drahy, se vypoEte z e a z u

V " . " ,

I f je moment setrvairnosti piisnice k vlastni vodorovnk tmstov& ose; I , moment setrvaenosti kolejnice k vlastni vodorovne tEiit'ove ose; k, = 3,25, kdyi je kolejnice uloieni pi?imo na p h i c i ; k , = 4,0, kdyi je mezi kolejnici a pasnici alespoi 5 mm tlusti pruM podloika.

6.7.4.2 Lokilni borceni stojiny

Lokdni borceni stojiny se posuzujc podle podminky

R,,, 5

kde R , , , je vfpoEtov8 bsnos t stojiny v lok51nim borceni, ktera je dins plastifikaci a vyboulenim stojiny tCsnt5 pod pasnici. Urti se i @ram

R , = 0,5 t: JEf, [Jt& + 3 .(r,/tf) (ss/d) j/ y,, ; (66)

Pokud je prut namkhan9 tak& ohybo* momentem M, , musi bpt rovnE splncna nhledujici podminka:

V$poEtovii (maasnost stojiny v lokdnm borceni prutu pii pohyblivkm mistnim tlaku (nap:. pfi tlaku kol je- i-abu) sc stanovi z v9razu

. ,-

kde ~ , / a 4 0,2; Y V.Y ,

I , ie moment setrvaEnosti zatiscne pisnice k vlastni vodorovne tenstove ose; " rnez klum zatiknb pisnice; a vzdiilenost pfiEn$ch Tjztuh.

Je-li stojina vyztumiena take poddnou ~ z t u h o u a put je namihan pohybliv$m m i s t h flakem, je optim5lni poloha poddd v$-ztuhy ve vzddlenosti (d /5) od zatiicne pisnice. Potom je

Pokud je prut namihin i ohyboljm momentem musi b$t ppii pohyblivkm mistnim tlaku splnha podminka .

kde a,, je napgti od ohybov6ho momentu M ,, v krajnich vliknech stojiny u zatiienk pisnice.

6.7.4.3 Lokdni stabilita stojiny

L o k o i stabilita stojiny je d i m vyboulenim stojiny na pieviint Eisti jeji v$ky a posuzuje sc padle podminky

F , 5 R b , ~ d - (71)

Za stabilitni linasnost stojiny R*, se povaiuje vzpCrnb hnosnost fiktivnihn prutu, k t e j je vytvvoien z &ti stojiny s efektivni Ekou belf podle obrazku 9.

@7=r/3 7:-3 u btft L

- bcrt

6 , = h/2 + a,

ale b ,ff 5 h,

Obrizek 9 - Efektivni Mka stojiny

Stabilitni unosnost stujiny R,,,, se urE podlc 6.8.1.1 a normativni piilohy E pro v z p h o u kfivku c a PA = 1- VzpErnB d&a posuzovan&o tlakn@ho fiktivniho prutu se u d podle podminek pro pfiEny po- sun a pmtoCeni konci stojiny v pisnicich. Pfiblihinr: lze uvaiovat v z p h o u ddku v 0,75 d

Tuhi poddnk v9ztuhy zkracuji v z p h ~ o u delku tlaEenCho fiktivniho prutu. Pak se p&tA s nejvetgi v$kou dilfiho pole stojiny.

6.7.5 Namahaini dakem, ohybem a smykem

lhosnost kombinovani: nam&an$ch prutii se Xhljki prui-ezy a \ytuienjmi poli se posoudi pornoci inte- raktnich ~Avidosti normdovych a smykovfch litinkir namahfhi. V ziivislosti na metode vfpottu smykov& 6nosnosti stEn se rozlihji dve nasledujici skupiny intcrakEnich zivislosti.

6.7.5-1 Jednoducha pokritickai met oda

Ij'nosnost priii-em nebo polc stojiny vyhovuje, kdyi jsmi splngny niisledujici podrnin ky :

VSd 6 V b # . ~ d ;

kde V,,,i je smykov6 irnosnost podle 6.7.3.1;

- *oao~$ ohyboe moment

pokud jc V,, > 0,5 Vhunxd . Piitom M,,, je moment 6nosnosti efektivniho pfii-ezu redukovany v d6sledku piisobeni move sily

j'+'.$d ; L

- P ~ ~ ~ . , = O J ~ M , , ~ . ~ , ~ M ~ , R , ~ ; Mp.~d moment unosnusti prurezu, slofen&ho pouze z phsnic, rdukovan9 v dlisledku piso-

beni osovk 3 y N, ;

pro NM = 0 j e Mf;v.~d = MJ R~ .

Piitom sc pGit5 pouze s efektivni Zasti tlaEen@ pisnice. Tyto interalibi zivislosti jsou znkornhy na obre- ku 10.

Obrazek 10 - Interaktni z5vislust ;W, Vpii jednoduche pokritickd metodE!

6.7.5.2 Op1o5 pokriticki mctnda I

Unosnost polc stojiny vyhovuje, kdyi jsou splneny tyto podminky:

. , 0 ' M ~ N , R ~ Mi,j m

Obrazek 11 - Interaktni zavislosti M, Vpii dplnk pokritickC metodg

6.7.6 Vfztuhy stojin prutfi

&ihl& stojiny prutii sc doporuhje vyztuZit pEEnjmi a pZpadnE i poddn$ni vfztuharni. Stojiny prutfi je nut- n6 vyztuiit al'espoii pFiEn$mi tjztuhami nad podporami a pod vkgimi sousticdEn$mi silami.

Vfztuhy maji b@ dostateht tuhk, aby se zabezpeEi10 nepoddajnk podepfeni stojin v mistech @tub. Pfi na- vrhovgnini @ztub je nutnd rcspektovat alespoir poiadavky na priiiezy tiidy 3 podle tabulky 13. Jinak se poE- ti pouze s efektivnimi Ehtmi podle 6.7.2.

V$~tuhy se posuzuji z hlcdiska tuhosti a z hlediska pcvnosti. Do jejich efektivnfio prbkzu se zapof%bfaji i spolupOsobici &ti stojiny s,, s,, s2, znhzorn6nk na obr&u 12.

DoporuEuje se navrhovat vjktuhy symctricke wEi rovin6 stojiny. Jinak je potkbnC uviiit vliv excentricity zatikni.

Tuhost pfii.nqch e a u h se posuzujc podle podminky

I , L 0,l d f ~ : x , y 5 ,

kde I , je nutnj. moment setrvahosti vjktuhy; x,= 1 pro dlr, 5 70; x , = 3 d/ t , 2 130; y , = 2 1 d i a - 1 5 d d u / d S 1; ys = 6 ald > 1.

Pro hodIloty 70 < d/t,.: < 130 se hodnota x, urZ linc6rni interpolaci.

Pokud jc stnjina vyztuiena krornt5 pfihych i p~ddn@i v$ztuhami, pogta se v rovnici (79) misto skutcEn6 tlouEt'ky stojiny t,,! s ckvivalentni tlouit'kou stojiny I,, urtcnou z podminky stcjnb smykovk unosnosti stojiny hez podkIn$ch vfztuh podlc 6.7.3.

Pevnost vnitinich pliEnjkh v@uh se posuzuje na vzpCrnou rinosnost pro zatiieni

a) mistni piEnou silou F,, , pfisobici v mistz eztuhy; b) tlakovou silou N.qd, vyvolanou pukritick9m pDsobenim stojiny, kteri se urCi z vjrazu

N, = VSd - V b w . ~ d ,

kde V,, je v M z posouvajicich sil po obou stranich eztuhy; V,,,,, minim6lni hmsnost, urEccn8 podle vzorcri (53) a (54).

inky sil F , a NSd na vjztuhu se posuzuji sarnostatnE. Piititom se potit5 se vzpErnou delkou \jztuhy l,,, = 0,75 d nebo p5padn6 i s me&, kdy5 je z k r k e ~ vzp&nk d&y eztuhy konstruk~n~ zabezpeceno, napf. pii'En* ztuiidlem.

Koncovk a podporovC p 5 X vjiztuhy 'se posuzuji obdobni: jako vnithi pficni eztuhy na vzpErnou unosnost pro zatiM:

a) mistni pi4'hou silou P,, . b) tlakovou silou N,, ; a navic

c) na Ginky ohybovkho momentu M,, , vyvolaneho pokritick* pfisohenim stojiny, ktery se vypoEte z rovnice

kdc z je prfirncrnk smykovk napgtti v koncov&rn poli stojiny a .A

/ i j ~ u z = fw Q 1:~n J 9 (82)

kde p v., se ur5 podle (54).

~ ~ i d c y ohybov&o momentu M, se seEitaji s vWm z d6nku sil F, a N,. Pokud je stojina vyztuiena pZhgrni i poddn$mi @ztuhami, ~013th sse s ekvivalentni tlougt'kou stojiny t,,:, .

Poti-ebn$ moment setrvatnosti poddd eztuhy se vypotte z rovnice (791, avgak souEinite1 x, se bere z tabulky 15 a soutinitel y , se vypoEte z wazu (83).

kde , a L jsou prhErn5 normilovi a smykovi nap6t:ti pfisluhkho djl5ho polc stojjny od tlako- v6 sily, ohyboveho momentu a od pEh6 sily;

Q.w,i 9 Q g ~ i a P ~ . i redukEni souEinitelC tlakove, ohybovk a smykovk hosnosti pfisluSnCho dlEho pole stojiny podle 6.7.2 a 6.7.3;

Y ,v , Y .u a Y I,. se urti podlc vyztuieni a narn6hini celkho pole stojiny podle tabulky 16.

Tabulka 15 - Hodnoly souGnitele x ,

Vyztukni I dh,,. L 120 ') I dlt. L 240 .l)

Hodnoty y , se urEi pro ob6 dilE pole pfilghajici k posuzovank vjktuze. Uvaiuje se v6tE z takto vypoeita- n$ch hodnot souikiitele J / , ~ .

Z hlediska pcvnosti se podklnk eztuhy posuzuji pouze v pfipadE, kdyi jejich tlakovk namihftni pksahuje 2/3 narnih5ni v tlaEcnC pisnici. Posuzujc se jejich v z p h 6 iinosnost s uviknirn vzpCrn6 dBky, rovn& vzda- lcnosti pXn$ch v$ztuh a utinnkho prbfczu podlc 6.7.6.

Tabulka 16 - Sourinitdi y , y,w y , pro podilni v$ztuhy

d plati pro 0,l S ' 5 0,s

d -

d d , =-

d - d , '

Tabulka 16 (dokonkni) t I

mengi z. hodnot

anebo y, = 16 + 2006

rnenbi z hodnot a a'

ylM = 3,87 + 5 , l - + (8,82 + 77,661 7 > 0,5 : d rl anebo y,= 50 + 2006

6.8 Vzptrnii unosnust celisivfch prutii

V$poCtovB tlakovii sila N , centricky tlahkho prutu pii rovinnkm vybokni musi spliiovat podminku

kde PA = 1 pro prhi-ezy fidy 1,2 a 3; At, P . ~ = 2 pro prsezy tZdy 4;

X je souchitel vzp6rnosti pro piisluhq smgr vybokni.

Pro pruty s konstantnim prii-ezem a konstantni osovou silou po jejich dklce se soucinitel vzpErnosti 31 vypo- Eit8 pode vzorcc

kde #=0,5 [ I + a , ( i 7 - -0 ,2 )+2 ] , a, je mira imperfekci, kterjl se urEuje podle tabulek 17 a 18; X pornem8 Itihlost prutu, kteri se vypoEt6 zc vzorce - .

2 = (>./Ai> /a,, kde d je gtihlost prutu pro pEsluSny smCr vybokni, ktcrfi se vypotita ze vzorce

A, srovn5vaci Stihlost, kter5 se vypotit8 ze vzorce

2 , = 9 3 3 ;235:/f, ;

L , vzpknfi ddka pro pfisluEn+ smEr vyboEeni.

Hodnoty sou~nitc1G vzphosti x podle vzorce (85) jsou v normativni pfilozc E.

Pro priii-czy neuvedenC v tabulce 18 se pfii-adi kfivka vzp&n& pevnosti podle analogie s priiiezy v tabulce uveden$ni.

Tabulka 17 - lMira impcrfckri a,

Vzp6rn5 ddlka L , zivisi na okrajoTjch podrninkich. Pro zBkladni pi'ipady pruti s konstantnim prfifezern a konstantni osovou silou jsou vzp6rni dklky uvedeny v normativni pfiloze C.

Pruty s promcnnou tlakovou sku ncbo s promEnn]irn prilfezem se s pou2itim soutinitelb wp&-nosti posumji romE podle normativni paohy C.

c d

0,49 ' 0,76

Kfivka vzpernk pcvnosti

C * I

c~nosnost centricky tlazenjch pruti pfi rovinnCm vyboteni je moin6 urEit alternativni: vfpo&em podle teo- rit 2. fidu s uviicnim imperfekci podle normativni phlohy B.

PEi tlaEenjkh prutech z priZeA tvarovanfch za studena jc moink pozitat:

a

0,21

- s priimEmtm mezi kluzu materiau prfifezfi tvarovanPch za studena f ,:, a s kiivkou vzp6rnk pevnosti c ncbo - s mezi kluzu zikladniho matcrialu f ,, a s kfivkou vzpErn6 pcvnosti b.

b

0,34

Pdrnhou mez kluzu materidu pfifczfi tvarovmych za studena f ,, je moin-5 urtit pomoci zkouiek prfiie- zS skutchjkh rom6rii neho podle ~ S N P ENV 3.993- 1 - 1 . Zv$eni meze kluzu, Askan6 tvarovinim za studena, sc ncsmi vyuiivat pro prvky, kt& sc po tvarovani svai-uji, hiaji, galvanizuji neb0 tepelng zpracov5- vaji.

Tabulka 18 - Pfiiazeni kiiivek vxpirne pevnosti I k prbi.ezfim I

Dutt prhkzy 1

6.8.1.2 Prostorovj vzpEr

Vjpohva vzp&nl Gnosnost cmtricky tlahych prutfi pii prostorovkm v z p h se urZi p d e rovnice (84). Pii urZovAni souEinitelfi vzpCrnosti x se vgak Stihlast j. nahradi XhIosti I,,,, Izc,ncbo I , : , . Pro Gtihlosti pro- storov~ho a p h ;. ,,, , I , nebo I,. se berm souEinitelk vzp6rnosti podle Eivky vzpErnosti b.

ZWadni gtihlosti pro pruty st5lkho pni?ezu jsou: - pro vyboEcni ohyhcm kolmo k hlavni osc y - y

I

- pro vyboeeni ohybem kolmo k hlavni ose z - z

- pro vyhoteni zkroucenim kolem pod&& osy prutu x - x I ....

kde L , jsou vzp6rni5 ddky prutu pro 1yboEeni ohybem v hlavnich rovin6ch setrvaEnosti a pii vyboteni zkroucenim;

I , Z rnomcnty setrvatnosti praiezu k hlavnim os5m y - y, z - z; 1, 3seEoe moment sctrvahosti ke stiedu smyku C',; 1, moment tuhosti v prostem krouccnni; I , = I , + I , + A a Z polami moment setrvatnosti preezu kc stkdu smyku;

kde a , , a, jsou souhdnicc skdu smyku k hlavnim osam y - y, z - z.

Zikladni Ztihlosti I., , E-, a A,, podle (87a) ai (87c) j s m kritickk Btihlosti prutu s priii-ezem dvounse neb0 stfedov6 soumEmym.

Kritickg Ibilost prutu s pnifczcrn soumCrn$m k jednC ose z - z jc: -

A;, = x: 2 A ,, nebo A , . kde x, je souEinite1 nesoumErnosti, kterj se vypoEita z vfrazu

i, je polhni polomEr setmatnosti prbfezu kc sticdu smyku, kte j se vypotitzi z vfruu

KritickA 5tfilost prutu s nesoumEmjh pnXezem je piibliink

- pkvlida-li jedna ze Ctihlosti 1. ,,, , A , neb0 i. ;:

kde a , > iW2 > A, jsou BtiMosti 2 , , A , , i .,, , sefazenk podlc vclikosti; a,>ur, paramelry or, = (a ,/iJ l, cc = (aJi,) ', sefazene podle velikosti;

kde x je sout3nitel nesoumknosti, kter? je mohk urEit z rnvnice

kde a, je vzdilcnost stkdu smyku od tEiiStE prikzu.

6.8.2 - Pruty nan~ahane ohybem

6.8.2.1 OhPbany prut ncmusi b$t posumvh na ariitu stability pfi ohybu (na klopcni) v tEchto pfipadcch:

- prfii-ez prutu je tuhji v krouceni, nap?. uzavienji prii?ez; - pfi ohybu v hlavni rovinE rnengi tuhosti prilezu prutu; - je-li tlaEen9 pis zabezpckn proti vyboteni z roviny ohybu nebo je-li prdicz prutu zabezpekn proti pootozcni, a to spojitz ncbo ve vzd&nostech rnenlich nc.5 40ti nisobcli polomEru setrvatnosti kon- vencniho tlaCen6ho pasu nosniku. Pfitom se uvaiuje polom6r setrvatnosti z roviny ohybu pro konvenz- ni tlatenq piis nosniku, ktetj je t v o h p h i c i (pop?. piirubou) nosniku a pfilehlou Ssti stojiny, za- hrnujici 115 jeji plochy.

Je-li prut z@t& proti vyboEeni v taiene oblasti (nap?. pii zatueni vaznice shim vgtru), Ize uvakvat klopcni s vnucenou osou ot5Ecni - vhan6 klopeni.

6.8.2.2 Stabilita pmtu pfi ohybu se posuzuje podle podminky

kde Mh?,, je v@o&ovy moment finosnosti prutupii ohybu, ktelj se ur5 z v$razu

kde LT je soutinitel vzpirnosti pfi kklopeni; PA= 1 pro priiZezy t5dy 1 a 2;

,+. = W e , W pro priii-ez tfidy 3; BW = WPfJ,/ W,,, pro pnifez tfidy 4.

kde 1 je kriticka Stihlost p?i klopeni, kterou je moini ur&t podle normativni pfillohy H.

PomihB 9tfilost pfi klopcni zl.--,, sc urti podle @ram:

kde A, = n ~ E I S , .

SouCinitel vzpemqsti pfi klopcni 1~ se urE pro pomErnou Ctihlost rL, podle normativni pfilohy E pro LT,, , kfivku vzpern6 pevnosti b, ncbo vypoclta z vjkazu

6.8.3 Pruty namBhan6 ohybcm a osovfm tahem

Pruty namrihank kornbinau ohybu a osov6ho tahu musi bft posouzeny na klopeni pfi uvseni vektorov6ho liBnku osovk sily a ohybovkho momcntu.

Stabilita prutu pfi namahini ohybem a oso*m tahem se posuzuje podle podminky

Meff,~dd Mh,Hd, (98) kde Mflff,, jc 66nn9 v$pottov$ ohybo* moment., ktee se vypoEita z vjkazu

M e . @ ~ d = Wcum a c u m , ~ d 9 (g9a)

kde o,,,,, je napa pro oslaben9 prfikz (kter6 rniiie pfesrihnout f,), odpoddajici vlivu vektorotjch fitinkfi ohybovkho momentu a osovk say v krajnim tlaEe&m vliknu, kterk se vypoEt8 z 6- ram

N,, vfpokova hodnota tahovk mav& sfly, W , , pruinq modul pnifezu pro krajni tlacenk vlano, J reduktni sou~nitel, odpovidajici vektorovkmu efektu, ktetj je

I#,:, = 0,8 pokud sc M, a N, ,, mohou mhi t nezgvisle, I#,, = 1,O pokud se M , a N;, mgni souEasn6.

Vj@oEto\j moment 6nosnosti prutu pii ohyhu M,,,, se urti z rovnice (94).

.6.8.4 Pruty namaiham6 ohgbern a osovjm tlakem

6.8.4.1 Pruty s prfifczy tEdy 1 a tiidy 2, namihang kombinaci ohybu a osovkho tlaku, musi vyhovEt podmince

xmin je menG z hodnot souEinitelu vzp&rnosti X, a x z pro OSY y - y, z - z; P ,cfy, P souEinitcl6 ekvivalentniho konstantniho momentu pfi vybokni ohybcm podle tabulky 1 9.

Pruty, u kteljch je klopcni moinou formou vyboEeni, musi vyhovEt take podmincc

.uL7=0,15 &JB.lj,LI.-0,15 50.90; P,,,, je souEinite1 ekvivalentniho konstantniho momentu pro klopeni podle tabulky 1 9.

6.8.4.2 Prury s priiiezy ti-idy 3, namAhan6 kombinaci ohybu a osovkho tlaku, musi spltiovat podminku

X.sd k , M,, ki !21,,qci ... ---+ 5 1 , x,iin A fJy.rrl 1x1,~) JY&arl ~T-L: ~ J Y :\i~

kde k, , kLa xmi, jsou jako u vzorcc (100) a (101); p, = &. (2 - 4) 5 0,90 ; p , = A, (2 p , - 4) 5 0,90 . . .

Pruty, u kterjch je klopeni moko formou vybozeni, musi Arovcii vyhovet podmince

6.8.43 Pruty s priifezy tfidy 4, nam&anC kombinaci ohybu a osove s i ly , mud spliiovat podminku

. k d e k , , k , a ~ , ~ , , j s o u velicny jako v (100); P , a P , velit%y jako v (102); ACR, W e f l y , Wax , c,, a e , vditiny jako v 6.7.2.

Pruty, u ktefich je klopcni rnohou formou vybokni, musi &overi vyhovet podmince

6.8.4.4 Souhitel6 ekvivalentmio konstantnho momentu /3,, , 8, a P,,, sc urEi podle tabulky 19 v zAvis1osti na prfibzhu ohybov&o momentu mezi pEsIuh@i body vyztukni.

~ S N 73 1401

Tabulka 19 - SouCiniteli ekvivalentnfia konstantnibo momentu

PrfibEh momentu I Souc5niteE ekvidentniho konstantniho momentu /I,')

I Konwvk momenty

Momenty od klopicich zatikni phsobicich v roving ohy- I bu

Momenty od klopicich zatEeni phsobicich v roving ohybu a od koncoech momentfi

lmax M . pro momentovy pri~bth bez zmtny mamtnka

AM= { IrnaxMj + IminM-

- pi'i mtnt znamknka pfibEhu momentu

I ') Oznaijeni I Moment pfisobici okolo osy I Body vyauZen6 ve smhu 8 M

6.9 VzpCrnB inosnost Flentnfch prutl

6.9.2 WeobecnC

ClenEnk pruty jsou'se~tavcn~ z hlirich pru15 (vetvl') celistvkho priiFezu, jeZ jsou nep&bEnC spojeny vloikami, rhovjhni spojkami nebo pi%-adovinou.

Pii nAvrhu tlatenpch ElcnEnych pru@ sc uvaiujc ckvivalentni geometricki irnperfekce ve tvaru poE6th io z s v e n i prutu s amplitudou e,, ktera neni medi nnei L JSOO.

a e n ~ n ~ centricky tlaEcn$ prut se posuzuje pro vyhgeni kolmo ke hmotne ose (kter6 protini p&ezy a- Gch pmtii) jako prut celisw podle ustanoveni uvcdenjkh v 6.8.

6.9.2 clen~n4 pmty s phiradovfm spojenim

6.9.2.1 VzpErnii linosnost E:len%nkho prutu s pfirado@m spajenim podle obrizku 13 se posuzuje podle podminky: - .

Nf..W s Nb.Rd I t106)

kdc NJSd je *oaovb osovi sila drlEho prutu uprostied ddky klenEntiho prutu, kteri se stanovi z erazu

kde N, je ~ o E t o v 5 osovA da , pfisobici na Ben&@ $rut;

M , = N, e,/(l - N,/N,, - W,,ISJ ; (108) e, = LJ500 ;

N, = nZ E I,,rf/L:r ; (109) *S, je smykovi tuhost pir'hradovEho spojeni zn&ornGneho na obrizku 13; I . efektivnl moment setrvaEnosti cel6ho Ben6nCho prutu, kterj se stanovi z *azu

AI plocha priifezu jednoho dil3ho prutu; h, vzd5lenost t6%mich os dilEich prutfq N,,, linosnost dWho prutu pro vybokni kolmo k nehmotne ose ElenGnt5ho prutu; pfitom se za jeho

vzpCrnou d&uv roving pEhradovkho spojerii uvGuje vzdilenost s t y E d k i i .

6.9.2.2 VzpErn6 iinosnost Elenh5ho prutu se t t y b i ~~i v6tverni z rovnoramennfch 6heMii podle obrizku 14 s o b h a hlavnimi nehmotnwi osami se posoudi porovnhnim mp6rne Jnosnosti dilhiio prutu s osovou silou N J S d . Stihlost &li?iiho prutu se potid pro vzp&nou ddku LC,{ = L, podle obr&u 14 a nej- menG polom& setrvahosti jeho prGezu.

6.9.2.3 Nam5hh' spojek na konci Elengnkho prutu s pilhradov$n spojenim se odvodi z posouvajici sily

Vs -n MJL,, ,

kde M, se urZi podle 6.9.2.1.

Osov5 d a v diagonfich pfihradovkho spojeni je

Nd = Vs d/(n hn) , kde 4 n, h, jsou veli6ny podle obr;izku 13.

r

i n je p&et rovin pEhradov&ho spojeni / A , , A , odpovida jedni rovin6

6.9.3 tlen&ne pruty s r8movfm spojenim - -

6.9.3.1 VzpknA hosnost tlenendho prutu s ramojm spoje~m d1Eich pmti podle obrhlcu 15 se pro vyboEenl kolrno k nehmotne ose prokfie posouzenim vzpGrn6 iinosnosti dilEfho prutu uprostkd ddky E l e nEnkho prutu na osovou silu N L S , ktera se urEi z @ram:

N,,, =0,5 (N, + M, h, Ape,,) 9 (113)

kde N, je osovA sfla E1enEn:nCho prutu; M.$ se urEi podle *azu (108h ve kterem se vSak S, bere padle (1 15) oebo (1 17);

I&=0,5 h$A,+ 2 p I f , (114)

kde A je prhiezovi plocha dilEho prutu; I f moment setrvainosti d i l a o prutu; h, vzdilenost tE%tnich os &Ech prutb; p = lprod575; ,u=2-d/75pr075<i l<150; p = 0 pro A> 150; A = L ,,,/ i,;

io = J0,5 l , / A f ;

I, je hodnota Iefr pro ,p = 1.

Smykovfi tuhost r5movkho spojeni S, se urG:

- neuvaiuje-li se vliv poddajnosti spojek je

S,= 2 x2 E I f h 2 . (115)

V@ka konco@ch spojek m i b$ alespofi h, a v$ka medehl9ch spojek alespoii 0,5 h, RovnG I& b$t

kde I, je moment sctrvahosti priiiezu spojky;

If moment setrvahosti dflmo prutu; h, mdilenost tEiStnich os d1tYch prutu; a osovfi vzdilenost spojek; n pokt rovin spojek;

- neni-li splnha podminka (116), uvaiuje se vliv poddajnosti spojek a smykovii tuhost S , sc urG z *am:

6.9.3.2 Na koncich Elenznkho prutu s ramovjhn spojeni je dilu prut nam&&n podle obrfizku 15 osovou sibu 0,5 N,, a momentem vypl+ajicim z posouvajici sily Vs , kter6 se urG z e a z u (1 11).

Spojky a jejich pfipojeni se posoudi na MitEni say, vypljkajici z Ginku posouvajici say Vs podle obr8z- ku 15.

Obrizek 15 - &ni!nf p u t s r h o \ j m i spojkami

6.9.4 SloZeni ElenEni pruty

6.9.4.1 . VzpErni hosnost sloien$ch ElenEn$ch pruta podle obr5zku 16 se i pro vybohi k nehmotp6 ose posuzuje jako u celistvjch prutii, pokud vzddenost spojovadch vloiek

ammS 15 imi,,,

kde i,, je nejrnensi polom& setrvatnosti di1Eiho prutu.

Pokud tat0 podminka neni sp lnh , posuzuje se vzpZrn8 hosnost d11&o prutu na odpovidajici %st .jpoE- tovd osove say N,, VzpErna deka L ,,, se r o d osovk vzdilenosti spojovacich vloiek.

Obrhek 16 - Slo5eni BenW pruty

6.9.4.2 Spojovaci kouby nebo wary vloiek se navrhnou na podklnou smykovou d u N, mezi dilEimi pruty, kteri se odvodi z vnit&i smykovk sily V,, kterit se uvaZuje jako 2,5 Oh m v 6 sfiy Eleniinkho prutu nebo alternatimE podle 6.9.2.3.

Podklni smykova sila se urEi z rovnice

Np = 0,25 Vs a/imk ,

kde a je osovh vzd5lenost spojovacich vloiek.

VzphA hosnost IciEovfch ZlenEnfch prutii, sloienfch ze dvou stejnych uhelnilcd a spojenych dvojicemi kolm3ch spojovacich vloiek podle obrizku 17, se pi-i vyboteni kolma k ose y - y urcuje jako pro prut ce- liste, pokud jsou e r n t d&y v rovinhch y - y, z - z stejni a pokud vzdiilenost spojovacich vloiek

uma 5 70 imim , kde i,, je nejmenSi polomer setrvaEnosti jednoho hhelniku.

V plipade nerovnoramenngich iihelnikft Ize +itat

iy = io/ ,

kde i, je nejmenfi polom& setrvaenosti ElenEnkho prutu.

Obrsizek 17 - KMove Elenhe pruty z uheln~lri

7 Spoje

7.1.1 Spoje maji mit takovk konstruktni uspoiiiddni a *o&ovou Tinosnost, aby konstrukce spliiovala poiadavky, uvedcnC v kapitole 3.

7.1.2 Vypottov6 iinosnost spojd se stanovi s uviknim parcidnich souEinitela spolehlivosti spojO y , uveden$& v t&o kapitole a v kapitole 4 a 6.

7-1.3 Piislubb *otttovk vnitmi d y a momenty se urEi pruinostnim nebo plasticitnim @poEtem, pf- E e d je tkba uvAZIt deformaeni charakteristiky vEech &ti spoje. Ve spoji je potiebnd zabczpeEit plynulost silov6ho toku s ohledem na relativni tuhosti spojovanPch prvku. Naopak neni potfebnC ve spojovanych prvcich a svarech uvaiovat reziddni siiy od svafovAni, utahovhi Eroubfi neb0 montiie s bEinou piesnosti.

7.1.4 Pii volbE typu spoje je nutn6 respektovat funkci spoje a zphob jeho nama8ni. Pro prvky namaha- ni5 n h a q nebo vibracemi se pouiivaji svary neb0 Srouby, ktere jsou dSn& zabezpekny proti uvolneni. Pro spoje, ve ktcech ncjsou pEpustnk prokluzy, sc pouiiivaji svary, tied spoje s VP grouby nebo n*.

7.2 Masifikace spojii podle tuhosti a inosnosti

7.2.1 Podle tuhosti se rozeznivaji:

- nom@ilnE Idoubovi: spojc, j j ichi dcformace nemi podstatn9 vliv na rozdgleni withrich sil a mo- mentli v konstrukci; - tuhC spoje, jejichi dcformace mi podstatn9 vliv na rozdgleni vnitfnich sil v konstrukci; - spoje, kted nespliiuji kritCria pro nomin5lnC kloubovk spoje n e b pro tuhk spoje se klasifikuji jako polotuhk.

7.2.2 Podle dnosnosti se rozezniivaji:

- spoje s plnou dnosnosti, kteri se minimane r o d vfpoCtovd 6nosnosti pZpojen6ho prvku; - spoje s i3stehou Gnosnosti, kted zaruiiji pienos vliech @poEto~@h moment5 a sil, avhk jejich iinosnost mi3ie b$ meng nei je hosnost pfipojovankho prvku.

Pro vfpoEet charaktcristik tuhosti a tinosnosti spojc je mohC pou% piflohu J k ~ S N P ENV 1993-1-1.

7.3 Sroubov6, nftov& a Eepov& spoje

7.3.1 Vrtfini pro Irouby a nfty

PriunEry dEr pro Erouby neb0 nw, vzdidenosti dzr od koncfi a okrajfi pfipojovanfch &ti a roztete mezi dirami jsou Iimitovank konstrukbhni a \jrobnimi hledisky. Uvaiuji se pZi *&u hosnosti spojc.

Pro roztete a vzddenosti dk, znhrnhk na obrhku 18, jsou jejich extrernnl' hodnoty uvedeny v tabulce 20. ZAviseji rovnE2 na zpikobu narn5Mni a vlivu prostfed. Doporutenk vzdilenosti jsou ncjmengi vz&- lenosti, ktere ui vfrazn6 neovliviiuji hosnost spoje a souEasn6 zajia'uji jeho potiebnou tgsnost.

7.3.2 Oslabeni dirami pro gojovaa prostfedky

Oslabeni dirami pro spojovaci prostkdky sc uvaZuje podle kapitdy 6. S oslahenim se nemusi poEtat, pokud porntr pnifemvfch ploch A/A,, jc:

- pro oceli Fe 360 rnengi nei 1,2; - pro oceli Fe 5 10 me& nei 1,1.

V tlaEen9ch pruikzech se oslabeni neuvahje, kdyf viile mezi dirou a spojovacim prvkem Ad5 0,3 rnm.

b) ProdlouknC diry s osou rovnobE:;inou se smErem say

c) Prodlouf enC diry s osou kolmou na sm& say

hosnost ve stiihu pro jednu sti?ihovou rovinu: - kdyi rovina stiihu prochihi zzivitern koubu:

a) pro pevnostni tKdy 4.6 a 5.6

? Mb

b) pro pwnostni tiidy 8.8 a 10.9

- kdyi rovina stiihu prochki'pfes plny &I Sroubu:

2,5 a f,, d t Fh.# = ,

Y u b

kde rx je nejmengi hodnota z v 9 r a ~

V rovnicich (120) a2 (1%) je A - plna priikzova plocha d&u 3roubu; A , - plocha jiidra h u b u ; d - priimgr koubu; do - prhmitr diry; f,, - mez pevnosti Sroubu.

7.3.4.3 $rouby souhsnE nzirn6hank smykovou silou P,i, a tahovou silou F,, musi rovnEE spliiovat podminku:

7.3.4.4 VfpoEtove hosnosti Zroubfi v tahu F , , a ve stiihu v ztivitovk Zisti Croubu F,,, podlc vzorcfi uvedenJich v tabulce 21 plati jen pro Grouby vyrobenk v souladu s normami uvcden$mi v tabulce 6 . Pro le- zan6 zivity sc tyto hodnoty redukuji vynkohcnim souEinitclem 0,85.

7.3.4.5 PTi extrkmn6 malfch piihfch vzdidenostech e, = 1,2 d,, nebo p , = 2,4 do, nebo pE obou souzas- n6, je potiebnk v$poEtovou unosnost v otlahni F,,,, redukovat na 2/3 hodnot urknfch v tabulce 21. Pro meiileble hodnoty 1,2 d, < e2 5 1,5 d,,, neho 2,4 d,, < p , 5 3,s d, se iinosnost v otlakni urti linerirni interpolaci.

7.3.5 VfpoZtuvsi inusnost nfhovfch spoji

7.3.5.1 Pro nflovank konstrukce sc poug~aji npy podle 4.8.4. VfpoEtovb linosnosti njttovjrch spojfi ssc poGtajl' podle vzorcfi u\icdenYch v tabulce 22. Pfitom parci5lhi souZinite1 spolehlivosti n9oviho spojc Y.W = L45. \..

7.3.5.2 Pro cxtrt5mne malk pfitnk vzdilenosti nqtii je nut& jejich v$p&tov~ irnosnosti v otlakni Filld redukovat analogicky jako u h u b i i podle 7.3.4.5.

7.3.5.3 Nftov12 spoje maji b$ navrieny tak, aby pien6kly jen zatiieni smykern. Pii souEasn6m narniihhi smykem a tahcm musi bfl splnha podminka (125).

7.3.5.4 Maxirnilni sv&d delka nfiu n e d pi-ekroEit 4,5 d pfi n$tovhi kladivem a 6,5 d pii n9ov6ni li-

Tab- 22 - VfioEtovk unosnosti nftcrech spojl . . .. . -. ..

Ihosnost ve strYihu na j e h u stfihovou rovinu

lhxmost v otlateni

kdc a je nejmengi z hodnot

finosnost v tahu

V rovnicich ( 1 26) a? (128) je A, - - placha diry pro n*; d , - prhEr diry pro n$; I,, - jmenoviti pevnost n$u v tahu podle 4.8.4.

V*oaava iinosnrjst v t a u F,, , zapuStEn$ch Hroubi a n$tii je 0,'lnhisobek .jpo&wk iinosnosti v tahu podle tabulek 21 a 22.

PEi *oEtu iinosnosti zapuWnPch Zrnuhi a npfi v otlateni Fh,Rd se od tlougtky t spojovanjch prvki ode& polovina hloubky zapuZtM.

7.3.7 Spuje s jednim groubem

U spoju plochych occli s jednim hubem je poti-ebnk dit pod hlavu koubu i pod matici podlo%u, aby se zamezilo vytrieni koubu. V$pottov6 iinosnost Sroubu v otlateni F,,,, je v tomto pfipadi: nejvgk

7.3.8 Spoje s vloikami

7.3.8.1 Sroubovj spoj kategorie A nebo 3 se pol38 jako spoj bez vloiky, pokud je vloika pfipojcna alcspoii jednou fadou Broubi navic. Pokud vloika neni pfipojena, s&je se linosnost spojt: ve sti-ihu FE,Hd a v otlakni sou&nitelem

kde t , je tlou3ka vloiky. Pokud jsou ve dvoustFiiinCm spoji pouiity vloiky z obou stran, potit8 se s vet5 tlouit'kou vloiky.

7.3.8.2 grouhovk spoje kategoric C s vloikami se poEtaji jako spoje bcz vloick, pokud jc povrch vloIek upraven stejnz jako spojovank prvky. Ncjrncnzi tlou?;t'ka vloiky je 1,5 mm.

7.3.9 Tkci spoje s vpsokopern(~~tnimi h u b g

7.3.9.1 V$po&ovB hosnost tEeciho spoje s vysokopevnostnimi grouby F, , , se urei z v j k a

kde F,,, jc vfpoEtovB pfedpinaci sila podle tabulky 23; P soubitel t?eni; n poEet tfecich ploch; k, = 1,O pro diry se standardni viili; - 0,85 pro nadmzrnk diry, nebo krfitke prodloukn6 diry;

= 0,7 pro dlouhk prodlouient5 diry.

y , , = 1,30 pro memi stav poufitelnosti; y ,,,, = 1,30 pro mezni stav iinosnosti pro diry se standardni vkli, nebo prodlouieni diry s osou kol-

mou ke s m h zati%& y,ws,,, = 1,50 pro rnezni stav tinosnosti pro Erouby v nadrnEm9ch neb0 prodlouienPch dirich s osou

rovnobEinou se smcrem zatiieni.

7.3.9.2 KromE pfesnych koubii, nebo jsou-li pfedepsiiny menJi nebo v W viile, musi hjh jmenoviti vile standarddch der:

- 1 mm pro irouby M 12 a M 14; - 2 mrn pro Brouby M 16 a M 24; - 3 rnm pro irouhy M 27 a vEtE

Jmenovitk vide v nadmh$ch & i c h pro spoje odolnk proti prokluzu jsou:

- 3 mm pro Erouby M 12; - 4 mm pro kouby M i 4 ai M 22; - 6 mm pro Brouby M 24; - 8 mm pro Irouby M 27 a vEG.

J.menovitC rozrni3-y kratkfch prodlouienych dEr pro spoje odoln6 proti prokluzu nesmi bp vEtSi nei:

- (dS 1) rnm a5 ( d + 4) mm pro h u b y M 12 a i M 14; - ( d + 2) mm a2 ( d f 6) mm pro grouby M 16 a5 M 22; - ( d $- 2) mm a5 (d + 8 ) mm pro Srouby M 24; - ( d -k 3) mm ai (d + 10) mm pro Crouhy M 27 a vet%

kde d jc jmenovitq pnimer iroubu v mm.

7.3.9.3 V*&ova hodnota souEinitcle t h i p zrivisi na zpiisobu lipray tfecich ploch spoje a ur3 sc podle ~ S N P ENV 1993-1-1:

y = 0,50 pro tiidu'povrchu A - tryskany povrch s dokonale odstranhou rzi, nebo tryskany povrch pokoven9 nlistiikem hliniku nebo zinko@m povlakem;

p = 0,40 pro tfidu povrchu B - tryskang povrch s alkalicko-zinkov* silikitotjm nkErem; p = 0,30 pro tiidu povrchu C - povrch EiitCny kart6tem neb0 piamenem, bcz jakbkoliv rzi; ,u-= 0,20 pro tFidu povrchu D - bez lipravy ploch.

Tabulka 23 - Vfpottov6 pk:edpinaci s i l ~ vysokopevnostnich Iiroubii Fp,,

Hodnmy v kN

7.3.9.4 Pokud je tfeci spoj namihin smykovou silou F,, a souhsnE tahovou silou F, , , , vypoete se odolnost proti prokluzu pro jeden Sroub:

- pro mezni stav pnuiitelnosti - kategorie spoje 3:

M 12 M 16 M 20 M 24 M 30 M 36

- pro memi stav Gnosnosti - kategorie spojc C:

7.3.10.1. Spojovaci prvky, kterk pfeniieji tahovou sBu, mud b$t tak dimenzovank, aby pienesly i piidavnk namihini od pakni, ktcrk zkisi na tuhostcch &ti spoje a ur5 se na podkladg vhodneho modclu.

I ) Pfi jinych pevnostnich tfidkh vysokopcvnostnich groubfi je potiebnk stanovit wpoirtovou piedpinaci sflu F,,, pudle zkougek nebo zvlGmich pod- kladfi.

47 88

137 198 3 14 484

'7.3.10.2 S vlivem piceni se nepotith, p k u d tlouXka t piipojovant p h b y vyhovujc podmince

59 109 171 2.47 392 605

kde d je jmenovity prfirner di-iku hubu; a, h rormhy podle obriizku 19 v rnm.

1-1-1

Pokud podminka (134) neni s p l n h , zvySuje se Ijpottovl tahova sila ve Sroubu souhitelem y,

7.3.10.3 PEi pieniEeni tahovC say se spolupGsobeni Sroubfi n e b n@u v dalgich bohich il-adBch neuvaiuje.

U spojii, kde vzdAlenosti Li meri s ~ e d y konwvjkh spojovadch prvki ve smgru pfcnagenk say je vt%i nei 15 d, je potiebnk vfpoEtovou bosnost ve stEihu Gech spojovacich prvkfi redukovat souEinitelem PLI.

7.3.12 tepo2.6 spoje

7.3.12.1 eepov6 spoje, u kterjch se nepoiaduje voln@ pootiteni, se navrhuji jako spoje s jcdnim Srou- bem. -

7.3.12.2 Cepovk spoje, u kt@& se vyiaduje vohk pootGeni, musi b$ ovEeny podle podminek uvede- n+ch v tahulk&ch 24 a 25. Pfitom se potitit s parcittlnim souhitelem spohlehlivosti y ,, = 1,45.

Tabulka 24 - Navrh desek Eepuviho spoje

:yp A - danG tlouitla r :

Typ I5 - dm& geornetrie: + --

Tabulka 25 - Vfpdet irepu

Onosnost Eepu ve srnyku: r -

7.4 Svarov6 spoje

7.4.1 VgeobecnG

7.4.1.1 Ustanoveni tkto &ti plati za pkdpokladu, ie:

- jsou pouEl-y oceli vhodnC ke svaZovM;

- piidavnd rnateriay jsou *hod& z hlediska mechanickych vlastnosti ziikladniho materiilu a pracov- nich podminek konstrukce;

- spoje jsou zhotoveny oblwko@m svaiovinh podle piedepsan9ch technologick$ch podminek sva- Iovini a v souladu s CSN 73 2601;

- je zajiztzna pZstupnost war3 pro kontrolu.

7.4.1.2 Stup& jakosti svarovjch spojl se urtuji podle IS0 5817. Pokud neni urfeno jinak, plati e p o a o - v6 hodnoty podle tkto norrny za pfedpokladu, ie stupeii jakosti svarov~ch spojfi:

- u prvkir pasuzown~ch na h a w podle kapitoly 8 jc alespofi C;

- v ostatnich pfipadech je alespot D.

7.4.2 Tvary a rozmhy

Koutove svary jsou provedeny do n8varovfch ploch, tvoiengch prvky svirajicimi iihel v rozmezi 60" a5 1 20 ". P?crubovank koutovk wary je mohe pouiit oa staticky zatiient a m6nZ narn&an6 prvky, pfiikrni:

- nesmejji mit mczeru (pii oboustram$ch i vystiidanfch svarech) vgtgi n& 200 mm, neb0 12 r v tlak- nqch EBstech a 1.6 t v taienqch Eastcch; - na zazatku a na konci spojovan$ch Eiisti rnusi bgt oboustrannk svary na ddku alcspofi 3/4 :Sky ui- Siho spojovankho prvku; - ncsmejji se pouiivat v koroznim prostfcdi.

JednostrannC koutovt wary nesmeji b$ narnAhanC momentem v roving k o h k k ose warn, pokud se kokn svaru nachklzi na tagen6 strang svaru.

Koutovk svary v kruhovfch nebo prodlouZen$ch dirich je mohk navrhovat powe k pfenosu smyku neb0 na piipoje zamezujici vybouieni nebo odtricni pi-eplatovanjkh Cisti . P r h k tkhto kruhoech nebo Lii-ka prodlouienjkh dcr nesmi bfi rnengi nei ttyEnasobck tlouXky pfipojovanych &ti Prodlouicnk dry maji mit pfilkruhovk konce.

Tupk wary s pin* prtivarem maji pfctavenP Akladni materia a nancsen9 svarovg kov v ceI6 tlouitce spojovanych prvkii, tupE svary s EasteEnprn prfivarem jen na Eristi tlouItky spojovan$ch prvfi.

Jednostranny tupy svar s Eistetnjh pfivarem nesd b$ namahiin rnommtem v rovinE kolmk k pod&& ose svaru, pakud se tim vyvozuje tah na strang koi-ene warn. JednostrannP tup9 svar s &teZr@m pdvarem, namiihan9 tahovou osovou silou, je mohC navrhovat jcn v piipadech staticky zatii;en$ch a rndo narnh- nych svarii.

D~rovk svary, kterk vyplriuji kruhovm ncbo prodlnuienou dim, je rnoink pouZit pouze pro rnknz diile2itk konstrukce na picnos smykovC say, na zamezcni vyboulcni nebo na vzrijemnk konstrukhi spojeni prvkfi.

PriimCr kruuhovk diry nebo Eka prodlouknk diry pro derov$ war maji b$ nejmkne o 8 mm vBGi nei jc tlouSt'ka pfipojovank Eisti.

Hi tlou8t'ce piipojovank &ti vztii nei 16 mrn ma bJit v$ka dCrov6ho svaru rovna alcspofi polovihi tlou3"- ce pEpojovan6 &ti, nejrnkne vBak 16 mm.

Konce prodlouienjkh dEr maji b$t pfilkruhovk nebo se zaoblcn-i rohy, pfiEem2 polomCr zaohlcni m6 b$t roven nejmkne polovine tlous't'ky pfipojovank tiisti.

7.4.3 Lalneliirni praskavosf

Je potiehne vyhybat se dctailfm a spojbm, kt& zphsobuji narnaini ve smih-u kolmkm k povrchu mate& lu. V tkhto pfipadech jc nutne navrhnout potiebna konstruka, materidovg a technologicka opatieni na rninimalizaci liEinku lamel6rni praskavosti. Odolnost oceli proti l a m e M praskavosti se zpravidla hodnoti podle obsahu sky a hodnoty kontrakce vc s m h tloufit'ky matcriilu podle CSN 05 1314.

7.4.4 h m o s t koutovfch svarii

7.4.4.1 fJ~inni delka svaru

OEinnB ddka koutovkho rsvaru je ddka, ve ktcre rnB war ping prEcz- Minimani ddka nosnkho svam mi bft alespofi hti nisobek jeho litinn6 vjgliy, nejmknE viak 40 mm.

JestlZc je rtmMcni napEti v koutovkm svaru ovlivnEno rozdilnou tuhnsti podkladu pIipojen$ch Gsii podle 7.4.8, neho je ncrovnomGrne rozloLcnE po deice svaru podle 7.4.9, je nutnt lii;jnnou dklku svaru reekovat.

7.4.4.2 l%nn~ eHka svaru a

ofinn5 v$ka koutovdho svaru a je @Ska trojilhelnika, ktee je moink vepsat mezi natavenk plochy a povrch svaru, kolmi ke strang trojaelnika pfi povrchu svaru podk obrizku 20. NejrncnIii qSky koutovjch svarfi v zivislosti na tlouXkfich spojovanych prvku jsou uvcdeny v tabulce 39.

Hlubgi zivar je moin& zapotitat do uEinnCho priiEezu koutovkho svaru podle obrazku 21 pouze za pzedpokladu, ie by1 dokumentovin *obcem konstrukcc a bylo prokizho jcho soustavnk dod6ovanipro piislu5- nd technologic svaf-ovbni. Pii sva+ovini automatem pod tavidlem je m o h & uvaiovat 6tinnou rjgku svaru vZtG a2 o 20 % (avgak rnaxim5lG o 2 rnm) i bez uvedengch p ~ k a z i i .

Obrizek 20 - l%nd e4ka koutoveho svaru

Obr6zek 21 - d~ionii vfLka koutovCho svaru s hluboljm dvarem

7.4.4.3 V$poi.tovB iinosnost koutoviho svaru

Vkottovou hosnost koutovkho svaru je mohk ur6t' na ziklad& prirmErn6ho napEti neb0 srovnivacho napcti.

Podle prhkniho napgti je hnosnost koutovdho svaru vyhovujici, jestliie Ekt v@lednice vgech sil pfipada- jici na jednotku dkky svaru F,, je rnenii ne2 \jpo&ov5 Gnosnost jednotkovk ddky svaru F , , , , kteri se vypoEt8 z vjrazu

. . FL:,H~ = f c v , d a 9 (138)

kdk f,,, je v*ottovit pevnost svaru ve smyku

7

kde P, je soulinitel pro pfisluSnou pevnostni tfidu oceli podle tabulky 26; y,, = 1,50 je parciilni souEinite1 spolehlivosti svarovjkh spojfi.

Tabulka 26 - Sodnitel B ,

Podle srovnavaciho napgti se posuzuje linoshost koutovkho svaru pro napgti 0-, z, a r: , podle obrkku 22; kt& musi vyhovgt podminkh

Obrhek 22 - Napeti v koutovdm svaru

7.4.5.1 Tup6 svary s plnfm prharem

V$poihovB tinosnost tupkho svaru s pin* priivarem se uva2uje stejna jako .jpottovi unosnost slabiiiho zc spojovanqch prvk6, jestliie mez kluzu a mez pernosti svarovkho kow se alespori r o m i hodnotarn zalad- niho materiau.

Pfitom se uvaiuji pfevodni sou6nitelt5 pevnosti svaru v &vislosti na namih8ni a zpirsobu kontroly svaru uvcdenk v 4.9.6.

Vjp&ovii iinosnost tupych svarfi s Sstchpm pnivarem sc urii obdobnE jako pro koutovk svary s plnjhn prharem, piiEemi nosnp rozm& tupCho waru s Ehtetnjhn zavarem sc rovni tlouit'ce spolehliv8 dosaienC- ho zivaru, coZ je potfebnd prokiizat zkou$kami. Pfi svaro\jch plochich tvaru U, V nebo 1/2 V podlc obrizku 23 je moink nosn9 rozmEr svaru urCit podle nominihi hloubky tikosu zmenieni o 2 mm, pokud se zkouEkami neprokaZe v&:i hhonota. PEitom se poEititi s excentricitou nefiplneho priivaru.

Obrazek 23 - c a s t e ~ n ~ provafenk tupe svaq

7.4.6 SvarovC spoje tvaru T

VJjpoCtovi tinosnost svarovCho spqe tvaru T, kterj je vytvoi-en dvojici tupjkh svarii s EisteCn@ prharern, zcsflenych koutomi svary (viz obrazck 24), se stanovi jako pfi tupych svarcch s pln$m prfivarem, pokud celkovj nominilni nosn9 rom& (po odcztcni nepriivaru v koieni svaru) neni mcnBi nei tlouit'ka t pi-ipojo- vane Ztsti. N e p ~ v a r c,, v kofenu nesmi piekroiit hodnotu t/5 a maximid& 3 rnm.

Svarovj spoj T, kterj nesplfiuje pZedchAzejici poiadavky, sc povaiuje za dvojici koutoech s hlubo- kjhn ziivarern.

Obrazek 24 - Svarove spoje tvnru T

V ~ o t t o v i iinosnost F,:,,, dgrovjkh svarfi se vrpoEte z vfrazu

F w . ~ d = f m:,d A u? 9

kde F, , , , je vfpoEtov5 pevnost svaru ve smyku podle (139); A , plocha derovkho svaru s kruhovou nebo prodlouienou dkou.

7.4.8 Pspoje plechu k nevyztuienjm pisnicim

V$po&ovou linosnost pfipoje plechu k nevyztukd pasnici je v disledku nernvnomErn6 tuhosti svarovkho podkladu pot?ebni5 vypoEtat z rcdukovanC dclky svaru a Gfky pfipojen6ho plechu befl . Podle typu pasnice CjcdnostEnrkho nebo sk?i%ov&ho prhiezu, viz obrhek 24) se redukovane dklky v m t a j i :

- pro jednosthnp prfii-ez I

kde ffi jc mez kluzu materialu pisnice; f,, mez kluzu rnateridu pEipojovankho plechu.

P h i c i jc potiebnc vyztuiit, pokud je

V@&tovB unosnost svani na jednotku d&y -piipojovan&o plechu k pasnici se m5 rovnat alespoii @pot5 tovC linosnosti pFipojovan6ho plechu.

ObrBzek 25 - fi~innsi dilka svaru b , . nevyztuienych pFip4)jh

7.4.9 Dlouhi. spoje

V$pottovi unosnost koutoqch s v d dklky Lj v pHepIfitovan$ch piipojich delSich nei 150 a se redukuje souirinitclem

7.5 Hgbridni spoje

SeStat linosnosti spojovacich prostfedkfi rozdfinr'. tuhosti v jednom spoji neni piipustnk. Pfi pouiiti kornbi- novan6ho spoje jc potiebnk zajisdit, aby jeden druh spojt pknesl e l k zatiieni.

Je pfipustnk sdtat linosnosti svarfi a tkcich spoj6 kategorie C za piedpokladu, Ze tied spoje budou taieny na plnou silu piedpEti a2 po dokonkni svark

8.1.1 OEelem navrhovzini konstrukci na mezni stav linavy je zajistit s pfijatelnou pravdtpodobnosti, iie v nivrhovi dobE iivota se koastrukceneporuBi nebo nepogkodi v dkledku iinavy.

Poiadovanou liroveii spolehlivosti Ize zajistit pfi pouiiti parci6lnich soueiniteli spolehlivosti podle tito normy.

8.1.2 Tento vfpotet lze pouilt pro nosnk konstrukce st&b a zaiizeni, ktcrk jsou:

- odbornE konstruovhy, vyrobeny a udriovany z hlediska podminek pro konstrukce namahanh na iinavu; - vyrobeny s pouiitirn ziikladnich, spojovacich a pFidavnych materiilfi, odpovidajicich kapitolam 4 a 7 teto normy a CSN 73 2601; - opatieny vhodnym systCmem protikorom' ochrany.

8.1.3 Spedni tcrminologie a natky pii navrhovani konstrukci na mezni stav 6navy se pouiivaji v souladu s kapitolou 9 CSN P ENV 1993-1-1.

8.2 Piipady neqiad jici posouzeni na inavu

8.2.1 U konstrukci pozemnich stavcb se posouzeni na Gnaw obvykk nevyiaduje, kromi: prvkfi:

- podpirajicich zdvihaci zafizeni nebo pfcni5ejicicfi pohyblivi zatiieni; - pfenGejicich opakovad namhhini od nevyviienosti stroja; - kmitajicich Ginkern vGtru; - krnitajicich uEinkem pohyblivkho zatiieni.

8.2.2 Posouzeni na imavu nemusi b@ provedeno, kdyi se prokaie splnhi alespoii jedne z podminek:

kde yFf je parciillni soutinitel spolehlivosti unavovkho zatiieni; , parcihi souEinite1 spolchlivosti bnavovk pevn osti; y , souEinite1 asymetrie cyklu; tp, souhitel vlivu tlouit'ky materidu; Ao,,, ekvivalentni konstantni rozkmit normilovkho napgti pfi 2 milionech cyklfi.

8.3 P?edpokladj- v j ~ o t t u na inavu

Pii maEtu na dnavu se pfedpoklidi, k:

- jmcnovitri napeti jsou v pruink oblasti pkobeni materidu; -.

- nejvEtii rozkmit napeti neni v W nei 1,5 f, pfi normilov6m nebo 1,5 f , / j 3 pfi smykovem namAh8- ni.

8.4 Parciiilni souanitel6 spolehlivosti pfi vjipoh na ham

8.4.1 ParciAni soulinitel spolehlivosti ftnavoviiho zatiieni y Ff zahrnuje nepfesnosti, plynouci z

- uva2ovan~ch urovni zatiieni; - pievodu techto zatiieni na napGti a rozkmity napgti; - urEcni navrhovk doby iivota konstrukce; - vfvojc havoveho zati%ni v pdbghu n5vrhovk. doby 5vota konstrukce.

Pokud se zaGcni ur5 podle CSN 73 0035, je yq= 1,O.

8.4.2 Pfi posudku finavy na dklad8 mG?enk historic napeti se mud uvgiit podminky pfi mEed a oCek8- van6 podminky p~ provozu konstrukce volbou vhodne velikosti y ,y.

8.4.3 Dynamickk uEinky je moinb zahrnout pomoci dynamickbho souEinitde pro statickq stav nebo pomoci dynamickkho @poEtu.

.

8.4.4 Parcigni sou5nitel spolehlivosti finavovi pevnosti y ,, zahrnuje nejistoty od vlivu:

- velikosti konstrukcc; - urteni typu, velikosti a rozmisthi vad; - promEnlivosti vlastnosti materiilu a procesfi sv Jovi&, - koncentrace napcti od geometric povrchu waru, zbytkovjkh napEti a dodatehfch liprav pro svaI.0- v h i .

Pro konstrukce pozemnich staveb se parciani soutinitele spolehlivosti havovd pevnosti yjWf vol podle ta- buiky 27.

Tabulka 27 - Pardiilni soutinitel6 spolehlivosti iinavov6 pevnosti yJwI

Dkledky havovkho lomu

8.5.1 Konstrukce se na dnavu posuzuji z hlediska rozkmitu napgti. Pro e p o k t rozkmitii napgti se podle uspoFadani konstrukhiho detailu pouiije bud *ot,et jmenovitbho napEti ncbo upraveneho jmenovitdho napgtti nebo tvarovtho napcti podle teorie pminosti.

8.5.2 V koutovjch svarech se posuzuji smykovh napgtti rovnobGin8 s osou s v m a normdovA napsti kolmi na osu svaru.

8.5.3 Pro konstruktni detaily neobs&n@ v klasifikatnich tabulkich v normatimi pfilozc K jc nutnC vy- poiitat tvarovk napgti. Maximm velikost rozkmitu tvarovqich napEti se u r 5 vyWenirn vice dzn$ch mist v oblasti svaru nebo v oblasti koncentrace napEti.

8.5.4 Konstrukhi detaily pi%radov$ch nosnki s pruty uzavi-eneho prfikzu he na iinavu posuzovat podle ~ S N P ENV 1993-1-1.

8.6 Vfpotet cinavovi pevnosti

8.6.1 fhavov~ pevnost pfi normailovh napgti neb0 smykovtm napgti je urkna Evkami iinavovk p v - nosti, z nichi, ka id i plati pro p3sluEnou katcgorii detailu. Kategorie detailu sc omahje Zslem, kterk vyjadhje referenhi hodnotu havovk pevnosti pro 2 miliony cyklh.

Tvar kEivck linavovC pevnosti a hodnoty pro jejich *oEet jsou na obrkcich 26 a5 29. Klasifikace konstrukhich detailh a pfifazeni odpovidajici kategorie detailu pro \jpokt 6navovk pevnosti je v normativni phloz K.

8.6.2 Kiivky havovk pevnosti pro jmcnoviti normiilova napgti podle obr6ih.1 26 jsou definoviny vzta- hem

log N = log a - rn log AU, , (147)

kde An, je linavova pevnost; ,

N poEet cyklfi rozkrnit6 napEt:ti; rn konstanta sklonu ki'ivky unavovk pevnosti s hodnotami 3 ncbo 5; log n konstanta, platn5 v urEenC oblasti N(viz tabulka 28).

8.6.3 Konzcrvativni: lzc 6navovou p c ~ o s t pii normfilovkm namfihani pozitat podle kfivck havtwe pevnosti s jednatnh sklonem m = 3; jejichi tvar je na obrazku 27. ZjednoduEeny War Evek 6navovk pcvnosti pi5 n o ~ l o v ~ m namiihini jc na obr5zku 29.

8.6.4 Tvar Eivek havovd pevnosti pfi smykovh namaani s jednotnfm sklonem m = 5 je na obrazku 28.

8.6.5 Kcdukci linavov6 pevnosti v dlsledku tlouXky jc potiebnk uvahvat pro tlouiiky matcriglu vet$ nei 25 mm souEinitelem tlou?.tlry materi5lu

Korckce se pouiije pouzc pro konstrukhi detaily obsahujid svary napst ke smhv namiMni, pokud jif neni v klasifikairnich tabulkach tlouXka zohlcdn6na.

8.6.6 Jcstliie se pro urteni unavovi: pevnosti pouzjiji vfsledky tinavovfch zkoukk piisluCn6ho dctailu, lze pii stanovcni k-ategoric detailu postupovat podle infonnativni piilohy L.

8.6.7 chavov6 posouzeni vkch konstrukhich dctailii, kter& nejsou obsaieny v klasifiahich tabulkhch v pfilozc R, je tkba prt~vbt postupem zaloienym na rozkmitu tvarovjkh nap& PFislu5na kfivka unavovk pevnosti sc urti podlc svaru v posuzovandm detailu:

- pro tupd- svary naps: smEru nam5hhi s plnjhn priwarcm se podle kvality povrchu svaru a rozsahu vnitinich vad pouzji krivky Linavovk pevnosti pro kategorii detailu 90 ncbo 71; a) kagcgmie 90 se pouiije, kdy? war vyhovuje v k m poiadavkfim na svar katcgorie 90; b) katcgorie 71 se pouiije, kdyi pow& vnitini kvalita svaru odpovida kateg0.i 90; - pro tup6 svary napX smgru namrihani s EasteEnjkn priivarcm a pro koutove wary sc poGiji Eivky unavovt pcvnosti ka~cgorie 36.

8.6.8 Ffi posuzwani ncsvafovanfch dctaili nebo detailfi Ehanich na odstranhi vnithich pnuti se mi% linavovh pernost WHit pomoci souEinitele asymetrie cyklu

8.7.1 Pro vypokt poslranni neb0 ekviualentnfho rmkmitu se pouZji Evky imavovk pevnosti podle ob- rkkG 26 a5 29. Rozkmit napzti sc podlc poticby uvakje jako rozkmit jmenovittho, upravcnkho jmenoviti- ho ncbo tvaroveho napgti.

Kozkmit napeti A (7 (MPa)

kde n, je poEet cyklii o rozkmitu napgti Ani za nivrhovou dobu iivota; N i poEet cyklfi o rozkmitu nap&ti y ,l y*Aai do porukni pro pEsluhou kategorii detailu.

Tabulka 28 - &selnd hodnoty kfivek inrvtwE pevnosti pro rozkmit normailo@cb nap6ti

C- log a pro N < 10 Kategorie detailu

Rozkmit napEli na mezi 6navy pii

konstantni amplitudg N = 5 . 1 O 6

D MPa

ha,, MPa

Prahovy rozkmit napeti

N = 10" AUL MPa

N 6 5.10" . ( m = 3)

8.7.3 Konzervativne je mohC pii normdovCm namihaidi potitat linavovou pevnost podle kiivky havovk pevnosti s jednotnym sklonem rn = 3 a vzorcd (152). Tvar teto kfivky je na obrazku 27 a pro r jpokt plati hodnoty N , , A o, z tabu1ky 28. Tento postup je vhodnp pro v$poCet ekvivaientniho rozkmitu nap&

- pro vztaZnj poEet cyklfi N,, = 2 . 10"

N~ log N Obrhek 27 - Konzervativni tvar k3ivky inavove pevnosli pEi normhlovkm namaihini

~elikost poSkozcni tlnavou se urE podle vztahu (15 1) neho se vypohe jako pomk ekvivalentniho rozkrnitu napZti An, a Cnavov6 pcvnosti Aopro dan9 poikt c y k h napW

8.7.4 Pii narn5Mni smykem se 6navova pevnost ur8 podle kiivky 6navov6 pevnosti s jednotn* sklonem m = 5 podle obrizku 28 a podle vzorai (153), pop?. (154).

P F ~ ~ o v ~ rozkmit naprti

Obrtizek 28 - Kiivky dnavovc' pevnusti Hi namahhi smykem

Tabulka 29 - &An6 hodnoty kiivek rinavuve pevnosti pro rozkmit smykrryjkb napcti

10"Prahq rnzkmit nap-% N = lo8

AT, MPa

46 36

~~~~~~~i~ detailu

AT(: MPa

100 XO

log a pro N <

(m = 5)

16,301 15,801

Pfi namAhhi smykem se linavova pevnost pro y Ff A ri > A tL y , q r / y w urCi ze maha:

Rozkmity y +y A z 5 A r q q Jy ,l,f se zancdbavaji.

V e l h s t dI&o pogkozeni linavou se urE obdobnE jako v 8.7.3.

8.7.5 Pii norm~Iov6m namkhhi je moinC misto obccnkh0 pstupu padle 8.7.2 poEtat zjednoduhE pro bilinehi kiivku dnavovC pevnosti se skloncm v 6 ~ ' rn = 3 a m = 5 podIc vzorcii (154). Tvar tCto kfivky je

' na obrazku 29 a pro epotet plati hodnoty N,, Au, z tabulky 28.

- Pro yJyAui 2 AuD q, ~ ~ / y , ~ ~

Ni.= NIJ vz ( r ? ~ / ? h ' ~ ) / ( ~ f , f ~ ~ i ) ] 3; 1 (154) - Pro Y F ~ A U ~ ' A n , Vr r ~ r / ; / ~ f

Ni = ND [(ADD 9, F ~ / Y . Y ~ ) / ( Y ~;~.'fli)I '. Velikost dlliriho pogkozcni 6navou se ur5 podle vzorce (1 51).

ND log N

Obraizck 29 - Zjcdnoduieny tvar kiivky unavovt pevnosti pfi norma1ovi.m namahrini

H.8.1 Posouzeni spolehlivosti konstrukbiho detailu na unavu se provede porovnhhn hodnoty cehvkho poikozcni hnavou D, , vyvozcnkhn nivrhoem spektrem zatiicni, s pIipustnou mezni hodnotou pn4kozeni bnavou. Podminka spolehlivosti je

PFi @poEtu s pouiitim ekvivalentdo rozkmitu napgti je moine provht posouzeni na z&lad& porovnini ekvivalentniho rozkmitu napeti a finavove pevnosti pro dan? potet cyklii.

8-82 Pfi soubsnhn piisobeni normalov$ch a smykovgch napX se m5 uvaiovat jejich kombinovafiy Gi- ack:

- Einek smykoech napeti je moh6 zanedbat, kdyi

A r , < 0,15 Arr, ; I ~ ~ ~ )

- kdyZ se smer hlavniho napgti v priihehu zatEovani r n M rnfilo, provede se posouzeni pro rozkmit h l a W napctk

- v ostatnich pfipadech se vypoEitt8 nezrivislc po3kozeni linavou od normAhv$ch napeti D , a od smykov$ch napEti D, a za pkdpokladu, ie obS napeti pfispivaji k 8ii.eni t&e trhliny, musi b$t splnena podminka

D , = D , + D,6 1,0. (157)

8.8.3 Jestlik konstrukce po dokonteni *oby a v priibEhu jeji doby Zivota vykamjc defckty, kterk jsou vEtG nci pi.ipustn6 vady podle PSN 73 2611 a I S 0 5817, jc moink posoudit pi?ipustnost techto defcktfi z hlediska 6navovd pemmti metodou vhodnosti ppro dang Gel. A

Pokud konstrukce pfi posouzeni metodou vhodnasti pro dan9 ii&1 vyhovi, ncni nutnC ji opravovat. U dirk- iit$ch konstrukci vZak je potFebn6 pkdepsat fhdnou 6dribu a defektoskopickou kontrolu prvkii se zjiWn9- . .

mi defekty.

9.1.1 Kfehkg lorn je charakterizovim nahlPm poruknim konstrukhi &ti hez plasrickd deformace. Zvisi pfedev5m na:

- pevnostni t5dZ oceli; - tlou4t'ce materi6lu; - provoznich podminkich (teplota, rychlost zatCiovhn9; - typu konstrukhni tiisti.

9.1.2 VgpoCtov$ postup pro ovEeni odolnosti konstrukce proti kfehkkmu lomu podle t&to normy Ize pouiit pro konstruktni oceli urEene' v kapitole 4.2;

Vypokt jc mok6 pfipadn2 pouiit i pro jini: typy konstrukEnich oceli, jsou-li k dispozici vZrohodnE urEcnt5 charakteristiky materillu, konstrukce a zatiieni, potfebnk pro v$poEet. V d0le%tqch ncbo sloiit$ch $padech sc doporuhje vychdzet z posudku odbornkho pracovis*tZ.

Tento tjpoCtov9 postup neni pouiirelnq pro provozni teploty konstrukce T,,, niEi m i -40 "C.

9.1.3 N;ivrh ocelovk konstrukcc proti k fehkhu lomu sc pmvede:

- pode pIechodovfch teplot materi5lu - viz 9.2; - podle lomovC houievnatosti rnateri6I:lu - viz 9.3.

9.2 Navrh podle pi.cchodow~ch teplot materiilu

9.2.1 Spolehlivost ocelovC konstrukcc v i 8 m e d m u stavu kfehktho lomu jc vyhovujici, je-li

T,, 2 T T , ( I 58)

kde T , , je ncjniiii prnvozni teplota occlovC konstrukce; TT pfechodovii tcplota mezi houievnat$m a kichk9m poruknim konstruktni Egsti.

9.2.2 NejniiG provozni teplota ocelovk konstrukce T,, se urE

- jako vj@oEtovi teplota podle kapitoly 3, p3padnE podlc norcm pro natrhovani jin$ch typG ocelo- 4 c h konstrukci nebo - podle ~ S N 73 0035 nebo - podle vh-ohodnych podkladii nebo *lcdkii mGeni teplot.

9.2.3 Picchodovsi teplota mczi hou2evnatj.m a ki-ehkfm podenim TT sc urEk

- zkougkou vzorku materiiilu skuteX tlnuStky podk CSN 42 0346 n e b - pfibliini: podle vgrazu (15.9) ncbo (160).

kde T(50 %) je piechodov5 teplota matcriglu pro 50 % plastickeho vzhlcdu lamove plochy pfi zkoukc .

mbovC houievnatosti KCV; A T (0 my8cni pi-echodovC teploty v zhvislosti na tlougt'ce rnateriilu podle tabulky 30.

?'T= T K + 3 0 " C + A T ( i ) , (160)

kde TK je p?echodovzi teplota materialu stanoven6 podle krith-iovk hodnoty KCV,, podle tabulky 31.

Tabulka 31 - KritGriovg Lodnoty vrubovt5 houievnattrsti KCVpk

Tabulka 30 - ZvfBeni pfechodove teploty v z6vislosti na tlou3'cc materialu

9.3 Navrh podle lomov6 hm~ievnatosti materidlu

. . 'Typ oceli

feriticko-perliticky

hainiticky

Mez kluzu /; MPa *

KCV,, J . mm-' .

9.3.1 Pokud ncni splngna podminka podle vzorce (1581, posoudi se spolehlivost ocelovc konstrukce vGi mcznimu stavu kkhk&o lomv postupem podle 9.3.6 a2 9.3.8 pi-i uvzeni:

- horn; narn5hM podle 9.3.2; - zpiisohu namihani podle 9.3.3; - disledkb porugeni konstrukce ki-ehkfrn lomem podle 9.3.4;

TlouXka materialu r v mm

do 300

37

a za pfedpokladu cxistcnce fiktivnich trhlin podlc 9.3.5. *

do 16

- urovcii S 1 pro prvky: a) ncsvabvank nebo man6 na odstraneni pnuti od svafovini s maximihim tahoern napEtim od zaGeni dn 0,7 f, neb0 h) ve stavu po svaiovini (nehihank) o tlouit'ce do 50 mm s maximihim tahov* aapi5tim od zati- ;en; do 0,2 f,;

- liroveri S 2 pro prvky: a) vc stavu po svafovhi (ncZhan6) o tlouEfce do 50 mm s maximililnim tahofi-napetim od zati- 5eni v rozmczi (0,2 a? 0,7) f, neho b) se svaro\jmi spoji v oblasti konccntraci n&kti, iihanjmi na odstranhi pnuti od sva?ovani, s Io- k d n h tahovjh napctim do 2,O f ,;

I 17 - 25 26 - 35

550 - 7 0

75

300 - 400

50 .

- sroveri S 3 pro oblasti slo5i.fch tvarov@h koncentraci napgti, kterC jsou: a) ve stavu po svafovini (neiihani), s maximAlnim lokhlnim tahov$n napEtim v rozmezi (0,7 do 2,O) f, neho b) se iihan*i wary, s maximihim lokfilnim tahovfm napztim v rozmen' (2,O a5 3,O) f,

36 - 50

AT(t)v°C

400 - 550

62

Ve v$poEtu se h v e i i namih6ni vyjidi.i sou2.initelem k, podle tahulky 32.

20

30

35 -

45

45

55

55

65

~&l%uji se dva zp6soby nam&Ani konstruktniho prvku:

T.abulka 32 - Hodnoty souzinitele k ,

statickg narnihhni F 1, jestliie: a) prvek ncni nut& potitat na iinavu nebo b) pokt cykli zatiieni za dobu iivota konstrukce je rnenBi n& 10 % vfp&ovi doby iivota p o w zovaneho prvku;

linavove namibimi F 2, jestliie: a) pokt cyklii zatiieni za dobu iivota konstrukcc je vy% nei 10 % vfpottovk doby iivota posuzo- vankho prvku nebo b) jestliie se jedna o n&lk r h v C nebo explozivni zatiieni, kterk vyvoli vysokou rychlost deformace.

S 3

. 3,0

Ve e p o h se zphob narnihhi neb0 rychlost zatGovfinni vvyjidfi sou8nitelem k , podle tabulky 33.

S 2 .

2 8

lhovefi namihhi

k 3

Tabulka 33 - Hodnoty soufinitele kF

S 1

1 2

9.3.4 RozliEuji se dva stupnE diisledkG poruIieni konstrukce kfehkjm lomem:

- stupe6 C 1, kdy poruBeni konstrukbi &ti neohroiuje iivoty lidi nebo nem5 zivahe ekonomickk dasledky nebo podstat& neohroiuje iivotni prostkdi; - stupeh C 2, kdy porugeni hlavnich konstrukhich Easti ohrohje iivoty lidi anebo vede k velkjh ekonomickw ztritiim anebo znaEnkmu poikozeni iivotniho prostkdi.

Ve *oEtu se stupeii dfisledkfi ponrgeni konstrukce vyjadi-i soutinitelem k c podle tabulky 34.

9.3.5 DWka fktivni trhliny a, je nejvEt8i charakteristick? rozmEr plohkho defektu, jchoi existence se uvahje pfi navrhu konstrukce z hlediska ki-ehkeho lomu. Ve vfpoztu sc urhje v z5vislosti na tlonitkc materiilu t pode tabulky 35. Musi bpt zajiiteno, ie v konstrukci se po.ce1ou dobu jejiho iivota trhliny tEto vclikosti (vktn; pfislubkho faktoru bezpetnosti) nevyskytuji.

Tabulka 34 - Hodnoty souBnitele kc

'Tabulka 35 - DBka fiktivni trhbny

R o d r y v rnm

Stupefi didedki porukni konstrukce

k c

do 25 25 < t < 100 vice nei 100

C 1 C 2

1 Tlougt'ka materidu f

1 ,o

Delka filctivni trhliny a,

1 s

I

9.3.6 Pot36 sc s minimhi hodnotou dohi meze kluzu oceli f,,, kt& se urEi v z6vislosti na tlou3'ce ma- terial~ t v mrn podle vztahu

f Y l = f r o (1 - 0,25 t / 2 3 5 ) , (161) kde f,, je zzikladni charakteristicki hodnuta meze kluzu oceli podle tabulky 4.

9.3.7 Spolehlivost ocelovt5 konstrukce proti kfehkemu lomu jc postatujici, jestliie lomovi houicvnatost KIc pouZitC oceli, ween8 podle CSN 42 0347, pHi nejniigi provomi teplote T,,,, vyhovuje podmince

K,,L K t , -.. .. .. ..

K,=$,, j;d kc kF(2 k S - I) a,-. (1 6 2)

9.3J Ncjni5.3 provomi teplota konstrukcc T,,,, vyhovujici z hlediska kfebk6ho lomu, se urti pro oceli pevnostnich tfid Fe 360 a Fe 430 z rovnice (1.63), pro oceli pcvnostni tiidy Fe 510 z rovnice (164):

T,,,in,.3,;o = 1,4 T (XI) + 25 + 100 (In K , - 8,06) , Tmi n,,,, = 1,4 T(40J) + 25 + lW(ln K , - 8,465) ,

kde je:

- T (271) nejniigi tcplota, pfi kteri. nkazov5 prace K V pfi zkouZce K C V je ncjm6nE 27 J; - T (4OJ) nejniigi teplota, pi3 kkter& nhrazovi priice K V p?i zkoukc KUV je nejmkne 40 J; - K , minjmdni hodnota lomove houicvnatosti podle (162) vyj8di:cni v jednotkfich Nmm-I,5.

9.3.9 V normatimi piiloze F jsou uvcdeny

- maximahi tlouXky materi6lu vyhovujici z hlediska ki+cchkiho lomu pTi prokzizhi kritkriovk hodnoty n6razov& price K V pTi zkukbni teplotE f,; - hodnoty lomove houkvnatosti K , v zhvislosti na pcvnostni tfidC oceli, tlouit'ce materililu a parame- trech S, F a C.

10 Navrhovani pomoci zkousek

10.1.1 Pokud dostupn6 vj@oEtov6 modely pro urEitou konstrukci nejsou pfimClcnC @st;;n& neho vedou k neekono~nickjh dlisledk~irn, jc moini. misto nawhu zaloien6m na ~ p o E t u pouiit cxpcrimentilni ov&- ni, neho timto zplisohem v$poEct doplnit. Pi-itom vgak je nut& respektovat konzcwativni pkdpoklady stanoven$ch ujpohov9ch model6.

10.1.2 Kozd6leni typfi zkoukk urtuje CSN 73 203 1. Ve sinyslu CSN 73 2039 sc expcrimcntjlnim ovZie- nim rozumi provedcni nahradni zatGovaci zkougky jako zkou5ky prototypovk. Podle jejich ~ysledk~i se urEi nomi zpkohilost konstrukci a prvkfi.

POZNAMKA - Protoie okolnosti zkouiek a experimentAllni zafizeni mohou bj.t znatni: rozdilnk: ma b$t zku4ebni program odsouhlasen pfedem vkmi ziEastn%nymi.

10.2.1 Experimentilni ovEcni sc pfipravuji, prrwidEji a vyhodnocuji jako zatEovaci zkouiky stavcbnich konstrukci podle CSN 73 2030 Cje-li zkukbnim vzorkem ocelova konstrukce) ncbo jako zatEovaci zkougky kwovych slavebnich dflcfi podle ~ S N 73 2037 Cje-li zku4ebnim vzorkenl dilec neho prvek ocelove konstrukce), s doplfiky a odchylkami podle ~ S N 73 2039.

10.2.2 Experimentlilni ovi:icni mj: vych6zet z piedb@inqch ujpGtoech modela, ktcrk maji vystihovat jednu neb0 ngkolik promZnn$ch, zivain6 ovlivhjicich chov&ni sledovane konstrukce. Experhentihi ov& i'eni sc pak zamSujc na vyhodnoccni opravnjkh vztahc na tomto vypohovem modelu.

10.2.3 Pi-ed realizaci zkouiky se musi vypracovat jeji plh. Ten obsahuje cil zkougky a vgcchny niivody a upPcsneni, nutnC pro vybk nebo e m b u zkuiebnich vzork6 a pro prov8dCni a vyhndnoceni zkouSek.

10.2.4 Plan zkouiky musi obsahovat zejmkna:

- pfchled informad poiadovan$ch od zkougek, tj. po5adovand parametry a rozsah platnosti, na jejichi zakladE se stanovi typ nahradni zatEiovaci zkduBky podle ~ S N 73 2039; - popis vkch vlastnosti prvkii, kteri mohou mit vliv na jcjjch chovhi v rneznim stavu, jako jc bar prvku, jeho tnhost, tfida oceli a AvainC vlastnosti rnateridu, geomctrickk a konstrukhi parametry a jejich tolerance, neb0 parametry ovlivnh6 v9obnimi a montfiimi postupy; - specifikaci vlastnosti zkugcbnich vzarkfi a jcjich kontrolu podle CSN 73 2039, napf. zpfisoh odebri- ni vzorkh, spccifikacc romtrh, materia a vjkoha protot@, poEet vzorkc a jejich &ti, jejich upnuti apod.

10.2.5 Potet zkuBebniEh vzorkfi se stannvi dohodou mezi projektantem a zkugebnoil.

10.2.6 Nevyhovuji-li skutehl. odchylky zkukbmio vzorku poiadavkfirn ~ S N 73 2611, je ktnt rozhod- nout o dalgim priiEhu zatGovaci zkouiky, pfipadne takovj vzorek xe zkouzck vyloutit.

10.2.7 CharakteristickC bodnoty vlastnosti materiilu, ze kter&o jsou zkugebni vzorky vyrobeny, se stanovi z norcm nebo jinjrch pfedpise, platnych v dobE v$roby srku5cbnich vzorkfi, z dokumentace zkugebnich vzorkti nebo vjr?etFovinirn na mistg podle podminek stanoven9ch v ~ S N 73 0038.

10.2.8 Popis zatiieni, ktcrjim budou pmky a dike vystawny pfi zkouke, obsahuje:

- hodnoty zkukbniho zatiicni a zatEiovacich stupiiil, kterk se stanovi podle ~ S N 73 2039; - popis zatBovhi a okolniho prosti-edi pii zkouIce (napf. pfisohis'ti: zatiieni, metody zatE2ovGni, rm- loieni zatikni v Easc a prostoru, teploty); - pfedpoklidank zpfisoby poruieni a vjpoEet pi'edpoklidan6 dnosnosti zkukbniho vzorku s odpovi- dajicirni promCnnymi; - uspoiidini zkouiek vEetnE podphijch piipravki dostateen6 tuhosti a pcvnosti s dostatetnou villi pro deformace model5 atd.; - stanoveni pozorovacich bodii a metod slcdnvAni a zamarnen5v&ni (napf. EasovJi prbbch pomErn$ch deformad, sil, prbhybfi); - stanoveni druhu kontroly velikosti zatiieni (kontrola napaim, pomiirnjhni deformacemi); - poiadovanou piesnost mEfeni a mSicich zafizeni, p6Eemi mt?eni pktvoTeni a osazowini mZficich piistrojli musi odpovidat ustanovenim ~ S N 73 2030 a ~ S N 73 2037.

1.0.2.9 Pied rapotetim zkoukk je nutnk zm6tit a zazznarnenat vegkere detaily zkugebnich work6 pii jejich odebirani a @rob&

10.3.2 ProvAdZni experimentilnich ovSeni je rnoini: svEit pouze organizaci s personilem dostatehi? kvalifikovanpm a zkucen* pro pliinovani, provhdhi a vyhodnocov6ni zkou?&.

10.3.3 ZkuSebni organizace musi mit potfebnk vybaveni a musi zajistit peelive vedeni a dokumentaci vicch zkouHck.

10.4.1 Pfi vyhodnocovini zkougek je nutnk brat v livahu nahodil9 charakter viech lidajh.

10.4.2 Vyhodnocoviini zkouIek se prov;idi podle postupfi a kritCrii uvedenich v CSN 73 2037 a ~ S N 73 2039.

10.5 Dokumentace o zkouskach

Zpriva o piipravg, pribghu a vyhodnoceni zkouZky musi obsahovat p%luZnou dokumentaci podlc ~ S N 73 2031., a to zejmina

- zkugebni p lb , vCetn6 vgech m t n ; - dpis o 6bEru vzorkii objektfi, dflcfi ncbo konstrukci s lidaji podlc ~ S N 73 2031 ; - zipis o odbgru work6 dilcfi, surovin a matedi i s 6daji podle ~ S N 73 2031; - zkukbni protokoly s udaji podle CSN 73 2031 ; - zpracovini vljsledk6 zkoukk podle postupu a kriterii uveden9ch v ~ S N 73 2037 a CSN 73 2039.

11 Pokyny pro konstruovani

Konstrukhi i'egeni ocelovk konstrukce musi zajistit:

- splnt111' funkEnich a vykonovfch parametrii za pfirnei-enych pofizovacich a udricivacich nakladu; - nivanost ocelovc konstrukce na dalg stavebni &ti a technologickh zaszeni; - vyrobitelnost a hezdefektnost ocelovk konstrukce; - sphzni podminek pro transport konstrukce na misto stavby a pro rnontc; - provozni udrZovatelnost a kontrolovatelnost; - bczpetny piistup pracovmlii nbsluhy a kontroly.

11.2 Konstrukhi fegeni ocelovfch konstrukci piucmnich siavcb

Vjktuhy stojiny nosniku ma$ bj% oboustranne. ~oddnk vjktuhy, jsou-li povaiovimy za souE5st prfii.ezu, ma$ h$ z oceli alcspoii stejnk pemosti jako stojina a musi bft vhodnE stykoviny.

11.2.2 PhiradovC konstrukce

11.2.2.1 TZiiit'ov6 osy hlavnich prutii pEihradov9ch konstrukci se maji protinat v jedinh bodu - styhi- ku. Pfipoje a styky prutir je potiebnd navrhnout tak, aby vyslcdnicc sil v nich pkobicich leiela v ose prutu. Pokud tytu podminky nejsou splneny, je potfebnk vliv excentricit uvfit pii posoukni linosnosti prutfi, sty- kb i pfipoji.

11.2.2.2 Pfi moMu pfevfiE staticky namahanqch prutojch soustav (nosniki, ztuiidel) je moink pfed- pokladat kloubov6 spojcni prutir ve stytnicich.

11.2.3 h s b w & a nftove spoje

11.2.3.1 Pfi nivrhu je potf-ebn& dbat na dobrou pfistupnost ke Sroubbm a ngiim. V dynamicky namiha- njkh spojich a v piipqich zabradli lhek na je?&o@ch drahlich maji h$ matice zajigtgny proti uvolnhi.

11.2.3.2 Kaid9 prvek mii bfl pfipojen nejm6nE dv&na Brouby ncbo dvEma nqty. Jen v kloubech, ztuiid- lcch zajiifujicich tvar konstrukce, v z&bradlich neb0 jingch vedl jSch prvcich konstrukce se dovoluje piipoj jednim firoubem nebo n@em.

Vloika tlustgi nci 6 mm p?en&ejin' sflu mezi dvEma prvky mi b$t pgpojena k jcdnomu prvku vZtFim po- 'acm nfiii nebo GroubG nei k druh6mu. Jinak se 6nosnost pfipoje sniiuje zavedcnim sou~nitelc podle kapitoly 7. Toto ustanoveni neplati pro tkci spoje.

11.2.3.3 Phsnicc nosniku m5 bjit piipojena alcsp& dvcma iadami n$fi piicd mistcm po2adovanLho piqo- beni. Siika pasnice mB b@ alespori o 1 0 mm vGtG ne? je S k a pisu z 6helnikk

11.2.3.4 StykmF@ pKlo5ky maji tvarem a plochou nahrazovat stykovanjr prGez nebo jcho Easti. Neni-li stykova pfiloika poloicna piimo na stykovani &ti, je nutn@ poEet &oubov$ch ncbo njltovjlch fad zvGt5it rs tolik fad, kolik jc vloiek mezi stykcm a p%oikou.

113.3.5 Spoj s hrub9rni Gouhy vykazujepfi narnfihhi p k l u z , proto nami b$t pouiit pro styky n m 6 - hank sti-idave tahem a tlakem, ncbo v konstrukcich, ve kter$ch by prokluz vedl k nepiipustnk m6nE jejich tvaru.

11.2.4.1 Svary musi bfi piistupnk ke svafov5ni a ke kontrole pfi v$roE, mont5ii neb0 provozu.

11.2.4.2 Koutovk wary se oznaEuji vjrpoEtovou dkkou podle CSN 01 3155. V@ka nosnjkh koutovJ;ch s v a ~ m5 odpovidat tlouEt'ce spojgvankho materidlu. Nejmen5 j g k y jednovrswqch rutnich svad jsou v tabulce 39.

Tabulka 39 - Nejmedi v fky koutuvfch w a d

KozmEry v mrn

do 10 I l af 20 21 a? 30 31 a vice

11.2.4.3 Dilenskk krhi svary maji kontit pied tup$rn montfiinim stykem stojiny a pasnice, aby se tyto prvky mohly ppfi svai-oviini volnE deformovai.KrEni svary se dokrmci jako posledni operacc. Ahy se tup9 war pssnic mohl dobfe pruvdit, doporuEuje se v tkhto mktech provist krini svar jako tupj K svar pro pfipojcni stcjiny.

21.2.4.5 PieruSovanC wary mohou bfi navrhovhy jen v konstrukcich staticky zaaengch, umistZn9ch v ncagrcsivnim prostfedi.

11.2.5 Kontaktni styk

Kontaktni styk, ktee pfenGi tlak piim$m dotyk~m stykovantho priiiezu, smi b p navrhovin u slnupfi n e b jinqch tlaknjjch prutfi se Stihlosti mcdi neE 80 ,1235!fv, a to jen ve vnCjZch Etvrtinkh mpernd delky pru- tll :

- centricky tlaEenych; - tlaknfch a cjhfbanych,'pokud exccntricita say v rnistE styku jc mcnS nei polovina jiidrovh useEky priifezu; - st?idavE t1aEengch a tknych, pokud spojeni pi-cnese maximAhi vjlpr>Etovou tahovou sflu.

Spojovaci prostiedky piitom musi pienest pKpadnou pouvajici' sih, p%emi se s pZmivym vbem tieni nepoi.it5. Kontaktd styk mud b$t pii montBii zajiCt6n proti posunuti.

11.2.6 LoZiska

Loiiska hlavnich nosnikfi a jinPch diilc%titpch nosnfch prvkfi musi bp upravcna tak, aby pfenGela podporo- v6 tlaky dosti:ednE a nebrhda posunuti a pootokni podle pfedpokladii rjpoau.

Pro nosniky doient na zdCn9ch neb0 bctonovfch stEnich a pilisch je m o h t navrhovat kluzni posuvni loiiska do rozpzti 30 rn a do tlaku 150 kN. Pro v M razpGti a tlaky se doporuzuji loiiska vdleEkov8, kyvn6 sloupy ncbo steny apod.

11.3.1 Pro ochranu ocelovc5 konstrukce proti korozi mi bfi navrien vhodn9 systkm protikorozni ochrany podle CSN 03 8260, kte* je phGenY agrcsivnosti prostfedi.

V technicky a ekoncnnicky odfivodnh9ch pi-ipadcch je mohk pouiit ocelovou konstrukci bez protikorozni ochrany. Pro konstmkce do vneiich prostfedi je zpravidla vhodnk pouiit patinujici oceli se zvj3cnou odolnosti proti atmosfkrickk korozi. Pi-itom jc potiebnk dodrict zvlGtni poiadavky vfrobce.

11.3.2 Ocelove konstrukce do agresivnfho nebo neCist6ho prost?edi maji b g navrhovany z profi1fi s ma- 19rn povrchem tak, ahy se nikde nehromadila voda a neeistota. Konstrukce maji byt pfistupnk pro S t C n i , kontrolu a udriovhi protikorozni ochrany. NcpEstupnC prostory v konstrukci maji bjrt t6snZ uzavi-eny - viz ~ S N 03 8260. SloicnC pnifezy se maji navrhovat tak, aby mezi jcjich dllEimi profly byly mezery:

h - 0 5 - v prostfedi s korozni agresivitou stupnE '5, v netistkm prostfedi nebo v chemic-

3 kern primyslu;

kde a je velikost mezery; h v$ka dllEiio profilu.

12 ZaberpeEovani a prokaxovani jakosti

12.1 Jakost ocelovk konstrukce je podminkou pro zajiZt6ni jeji potkbnk spolehlivosti. Jakost konstrukce se zajist'ujc ve vie& f g c h technick6 piipravy, rcalizace a provomiho vyuiivani stavby fsidnym plncnim po- iadavfi piislugnfch Eechnickfch norem pro navrhovini, vjkobu a dd6bu oceloech konstrukci a piirngfe- nou kontrolou v projektu pfedepsanjkh postup6 a opatfeni

12.2 Navrhovat ocelovou konstrukci srnejji powe osoby a organizace, jejichf zpfisobilost k tkto Einnosti. byla prokhzina v souladu s platnfmi pkdpisy. Pokud tat0 zpfisobilnst neni prokkzfina, pkdpoklada sc, i c projekty vypracovank neprovEi-enfrni osobami a organizacemi nejsou v souladu s normami pro navrhovani ocelo\jch kmstrukci.

32.3 Zpisobilost k projcktovini ocelovfch konstrukci se prokazujc certifikgtem, kterj bude vydin certifi- kaEnim orginem po provEcni systemu fizeni jakosti, zpisobilosti pracovniki a 6rovni: projektfi, vypraco- vanfch pfislu&~ou osobou nebo organizaci.

POZNAMKA - Pro zajiitEni souladu ocek~ve konstrukce s nhvrhov$ni pfedpoklady jc nutn&, aby jeji \jrobu a mon- 1% provadEly organizace, kterk pro tuto Einnost maji potfebnou odbomou zpi~obilost. Kozsah pwhdavkfi a zpiisob prokazovini zpfisobilosti k provadhi ocelov$ch konstrukci urzuje ~ S N 73 2601, vEetnE: kategokace konstrukci podle skupin vyrobni nirotnosti.

12.4 Jakmt nivrh0 ocelovjkh konstrukci, dodivan$kh do &ski: republiky zahra&nimi erobci ncbo do- davatcli, musi b$t rovn6i zaji3Ena a prokAz5na v souladu s poiadavky pfishGn$ch Eeskych technickych norem pro navrhovani ocelovjkh konstrukci. Soulad n h h u ocelovi konstrukce s poiadavky ~ S N se obvykle prokazuje ccrtifikitem, k t e ~ vydal ccrtifikaEni orggn akrcditovany podle CSN EN 45012.

P?iloha A (informativni)

Zakladni pravidla pro zajiQtGni spolehlivosti ocelovjkh konstrukci

Ocelov6 konstrukce ma dosahovat poiadovanou koveii spolehlivosti, tj. bezporuchovosti, dobu Zivota, udriovatelnosti a bczpehosti pfi dodGeni hospodhrnosti pfi @oE, mont5ii a provomim vyuEv8ni. Bez- p&ost je vlastnost objektu-neahroZovat lidskk zdravi, Zvoty a iivotni prostidi.

A.2 Memi stavy ocelovfch konstrukci

A.2.1 OvEfeni spolehlivosti nosnk owlov6 konstrukce v souladu s ~ S N 73 0031 spoZiv8 v prukazu spin& ni pfisluinjrch podminek spolehlivosti mezdch stami, ktcrk sc rozdduji do dvou skupin:

- skupiny meznich stavO Gnosnati; - skupiny meznich stavfi pouZtclnosti.

VBechny podminky spolehlivosti v obou skupinich meznich stavh jsou stejnE zhain6.

A.2.2 Podminky spolehlivosti ve skuping meznich stawl linosnosti odpovidajid r h f m typfim vyterpini iinosnosti musi bgt spln6ny po cclou dobu realimcc a provozniho uzvani ocelovk konstrukce.

Podrnlnky spolchlivosti ve skuping rneznich s ta4 pouiitelnosti zajiifujici schopnost konstrukce @it svou funkci pEi obvykliim uiiviini musi bfl spInZny vc vymczendm 6scku nivrhovk doby Zvota konstrukce a za definovanjkh podminek.

A.2.3 OV&- dodricni podminek meznich stavii linosnosti ocelovk konstrukce se zajiit'uje jeji bezporuchovost, poiadovan6 doba iivota a bezpetnost pFi kritkodobkm pfetikni a pfi opakovanCm zatEoviini s pEhlCdnutim k historii zatikni. Z hlediska bezpdnosti se hlavnz jcdna o zabezpeEeni lidi proti ne2ekanB mu a nBh1imu ohroieni.

A.2.4 0vE:r'enim dodrieni podminek mewlich stavfi pou5te1nosti ocelovk konstrukce se zajiit'uje pohoda ElovCka a jeho iivotni prosti-cdi, dAlc pak bezporuchovost, poiadovana doba iivota a udriovatelnost sta- vebnho, technold'gickeho a strojniho vybaveni.

A.2.5 Dodrkni podminek meznich stavu oce1ovE konstrukce se prokazuje vgpoaem neb0 zkou5kami a zaji6a'uje se volbou vhodn6ho materidu, konstrukEnim fc8enim detaili, ochranou proti korozi, poibu nebo jin* negativnim vliviim. Ddeiitou doikou pro zabrin%ni vzniku mcmich stavfi je kontrola pZ projek- tovhi, vfrobC, montSi a ppouiivjni ocelove konstrukce. Uvedeni faktory, vEetne zpdsobu kontroly, se ur- h j i v projektovi: dokumentaci.

A.2.6 Podminky spolehlivosti ocelovk konstrukce vyiaduji, aby hodnoty Ginkfi zatiicni a dalHich vlivfi na konstrukci byly s pripustnou pravdZpodobnostni zirukou mcngi nei mczni hodnoty pPislukqich velitin od- poru konstrukce.

A.3 PravdEpodobnost poruuhy a index spolehlivosti

A.3.1 Ocelova konstrukce mi hfi navriena tak, aby se s dostatetnou z5rukou zabr6nilo dosaieni v k c h rneznich stavfi. Nivrhoyk ridko sc rovnii hndnotE;, niivrhovk pravdZpdobnati poruchy Pf .

A.3.2 Nhrhovi pravdEpodobnost poruchy I'f se urzuje diferencovang pro mezni stavy unosnosti a memi stavy pou5itelnosti v zivislosti na:

- hklu a v$znamu, tj. spoletenskk ddeiitosti ocelovk konstrukce; - moinPch nasledcich pfi dosaieni m e d o stavu z hlediska ohroieni iivotd a zdravi lidi a rozsahu moinich ekonomicljch a ekologickfch ikod; - nhn-hov6 dobE Zivota ocelovk konstrukce; - 6romi kontroly kvality pfi pZpravE, rcalizaci a pouiivani konstrukce; - kvalitativnich poiadavcich na *&et ocelovi konstrukce (navrhovi koncepcc, kategorie epotet- nho moddu, piesnost *oCtu).

A.3.3 Nivrhov9 index spolehlivosti p, se urci jako kvantil vhodnhho typu rozddeni pro nivrhovou pravdepodobnost poruchy Pf .

A.3.4 Misto nivrhovkho indexu spolehlivosti P, je mohe poEitat s dil& n;ivrho* indexem spolehlivosti ficnkfi zatikni Bstl a diI& nhhov$rn indexem spolehlivosti materiilu B,?, Uri5 se z hodnoty P, tak- to:

P X d = a R , y P d , ( A 4

B s d = %{XI P J ~ kde a ,,,,, cr jsou separahi souEinitele. Pokud nejsou k dispozici pi-esnej; jSi podklady pro jejich urteni,

dovoluje se poEtat s hodnotou

A.3.5 Hodnoty nivrhbvk pravdEpdobnosti poruchy PI jsou v tabulce A.1. Pii normihim ncbo alcspori pfibliin% norm5lnim rozd6leni pravd@odobnosti poruchy jsou v tabulce A.1 rovnE uvedeny odpovidajici hodnoty nivrhov6ho indem spolehlivosti P, hl5ch nivrhci\jch indexi spolehlivosti ui.inkti zatEeni b,, a spolchlivosti materiilu B,, a jim odpovidajici hodnoty pravdepodobnr~sti dosaieni vypoEtov6 hodnoty Ginkii zatiieni P,, a v$poi.tovi hodnoty pevnosti materialu P f , pro nivrhovou dobu Zvota ocelovi konstrukce 80 let.

Mezni stavy 6nosnosti T , = XO let

havdtpodobnosl poruchy

spolehlivosii

sniicna 7 . lo-' 3,29 .

C3roveii spolehlivos~i

sniknh

obvy kla

zv yieni

PravdEpodobnosi poruchy lndex spolehlivosti . . . . . . I I

I;- P ;I\ Pm il ,, i ij.,*; Pa,) I

16. lo-' .....

7 . lo-' 15. lo-? 1 12. lo-' ...... ....

23. lo-3 . 81 . I O P 55. lo-"

A.3.6 Pro jinou n~vrhovou dobu iivota T , se urEi pEislujny navrhoe index spolehlivosti j?d:.r (pro prav- dcpodobnost porurhy Pf nebo pravdEpodobnost nedodrkni hodnot zatikni a pemosti P , a PfR podle tabulky A.l pro refercntnl dobu iivota T , = 80 let) jako kvantil norm51niho rozddeni, odpovidajici pravdg- podobnosti pfeiiti

kde PL, jsou h o d n m P I , P,, , Pfl z tabulky A. 1.

A.4 Hlavni faktory spolehlivosti ocelovj.ch konstruk~i

A.4.1.1 Ocelovk konstrukce se navrhuji a vyr6bCji z materililfi, jejichi zakiadni hodnoty mechanickycb vlastnosti, chemicke sloieni, tvar a rozmh+y jsou zaruteny podle. pfisluinjkh norem a dodacich podminck. Stav lxeli sc vnli podle norcm materiiilu neho podle doporuEeni hut<.

A.4.1.2 Pro ocelovk konstrukce se piednostnt pouiivaji materirily, j jichi vlastnosti a technickb parametry odpovidaji poiadavkem CSN E N 10025. Konstriikhi rnateriily se Zleni do tfid podle charaktcristik pevnosti a houievnatosti.

Pevnostni tfida materiilu se urti pock funkznich, konstruktn-nich, vjkobnich a ccnovfch podminek ocelovb konstrukce. Tfida houicvnatosti materiilu se u& podle typu a Celu konstrukce, podle provoznich podminek, teploty a podle zpisobu spojovhi prvkd a dlcfi.

A.4.f.3 V konstrukci i v jdnotli9ch prGi-ezech je moink vz5jemni: kombinovat materitily rozd~hgch pevnostnich tEd. Ddslcdky kombinace pro Cnosnost ocelovk konstrukce je nutn6 posoudit pdle zvli5tnich pEedpish vyrobce, pop:. p d l e pfidrukn9ch norem. Pro vjrobu tgchto konstrukci jc nutnC pfcdepsat odpovidajici jrrobni opath i .

A.4.2.1 Zatiiem' ocelovk konstrukce a jejich kombinace se urtuji podle normy pro zatiieni stavebnich konstrukci (ISSN 73 0035. DalSi d i e @ specifickg pro jednotlivd druhy konstrukci, mohou b* stanovena v piidruienfch normach .

rL4.2.2 OcelovA konstrukce mi bfi idena tak, aby jeji vkchny &ti byly pine vyu*. Pii tom se bcrou do fivahy rean6 materijlov6 moinosti a rjrobni poiadavky.

A.4.2.3 Pokud je pot?ebn& occlovou konstrukci nawhnout s odfwodn6nou rezervou (napf. pro pi-edpo- klgdanou rckonstrukci nebo zmEnu provoznich podminek), vyjadiuje se tato rezcrva vidy v bodnotkh zatiieni.

A.42.4 Kombinace irEinkti nahodilqch zatiieni se obvyklc urhje pbdle ~ S N 73 0035. Pokud jsou v po- .staEujici mEc m h k 6daje o skuteZn& vclikosti, tasovkm rozloicni a vzzijcmnych souvislostech jednotlivfch zatiieni, je mohk urkvat extrkmni hodnoty zatiieni piimo pro poiadovanou huv& spolchlivosti podle kapitoly A.3 s vyuiitim nurnerick9ch metod (metody Monte Carlo apod.).

A.4.3.1 Pro urEeni @poEtowch hodnot pevnosti matcrihlu a irnosnosti konstrukce jc nutn6 uvaiovat moink. nepknivk odchyky gcomctrick$ch vclicin skutchk konstrukce od nivrhovjch hodnot dle projektu. Niivrhovt dchylky rozm%nl a tvarii ocelojrch konstrukci nemaji b$t me& ne.? pripustnt hodnoty podlc ~ S N 73 2611.

~.4.3.2 D&ovk rozrn6ry ocelovk konstrukce (rc)zp&ti, v@ky apod.) se vc vypottu uvahji podle nominal- nich hodnot, ureenjkh projektcm. Odchylky rozrn&h a dimenzi prvkfi pi-iEn6ho rezu nosngch prvki se uplatni jako faktor pii stanovcni parciAhiho souZinitele spolehlivosti materialu, rcsp. $poEtov@ pevnosti materi&lu.

A.4.3.3 Matcrifilov6 dcfckty a nccelistvosti, jejichi druh, tetnost a vclikost jsou rnenbi nei pEipustnA iiro- veii podle norern pro hodnoceni kvality materiilu nebo Mtlby, se pFi posuzov~i spolehlivosti ocelovk konstrukce explicitnE ncvyjadhji. Jcjich h5inck je zahrnut do *oktniho modclu pro hodnoceni mezniho stavu hnavy, pop?. meznho stavu kiehkkho lomu.

A.4.3.4 Pfi posuzovini spolehlivosti ocelovk kontrukce z hlediska vzpCrn6 pevnosti tlaZen$ch prvk6, stability Ctihlfch sten, iinavove pernosti a kiehk&o lomu.,lzc uplatnit p h & vqpotetni postupy pro posouzeni spolchlivosti, obsahujici fiktivni n5vrhovk imperfekcc. Velikost, polohu a orientaci nivrhovgch imperfekci je nutnk urc3t tak, aby byla dodricna podebni liroveii spolehli.;osti ocelov6 konstrukce podle kapitoly A.3.

A.4.4 Negativni vlivy na ocelowu konstrukci

h.4.4.1 Nepfiznivt Gnky koroze matedlu je nutn6 pkdnostni: eliminovat i-adnou protikorozni ochranou, jejii systkm sc WE podlc korozni agresivity prostfedi, mohhsti rcalizace a obnovy systkmu ochrany a s ohledem na poiadrwanou dobu iivota melovk konstrukce. Piitom je nutni respektovat ekologickk poia- dwky pfi .prov$dEni a obnov2 protikorozni ochrany.

A.4.4.2 V technicky a ekonomicky ;rdfivodnCn$ch piipadech je mofne navrhnout ocelovnu konstrukci bez protikorozni ochrany. Pii posuzovin.ni jednotliech mcvlich stav6 je nutn.5 pccitat s negativnirni vlivy koroze na dimenze nosnjlch prvkfi a na m h u materidovjkh charakteristik.

Pro ocelove konstrukcc do vncjiich prostfedi ~e vhodnk pouZt patinujici konstrukhi oceli se zvfGenou odolnosti proti atrnosf6ricke korozi bez ochrany.

A.4.4.3 Negalivni pisobeni zv$enich neb0 vysokych provoznich teplot neb0 dEinka poiiru je nutnC omczit tcpclnorl ochranou nosn9ch prvki~ occlovi: konstrukce. Pfi posuzovani spolehlivosti se pEitom uvaiuji pfishhk mEny matcrialovfch charakteristik v dfisledku teplot.

11.4.4.4 Negativni pisobeni nizkPch atrnosf&-ick9ch nebo provoznich teplot na ocelovou konstrukci je nutni eliminovat:

- pou?itirn materiglu s postaEujici houievnatosti; - konstrukEnim Zc8cnirn omczujicim konstrukEni vruby a. svarovi pnuti; - zvjrSen$mi n h k y na technologii vfroby ocelovk konstrukce a jeji defektoskopickou kontrolu.

Jc nutnk omezit vfskyt a pdsobeni konstrukEnich a erobnich konccntr8tofi napeti a vznik erobnich de- fcktu, zcjmena trhlin. V diileiit@h pzpadech je potfe-ehnk occlovou konstrukci posoudit z hlediska meznho stavu kfehkkho lomu.

PTiloha B (normativni)

Ekvivalentni imperfekce tlaeenych prutii

Tabulka B.1- VypoHovi hodnotg poE8tebi echylky e , ,

4 %,d

N +

I Metda pro posouzeni Typ prbfczu a osa Gnosnosti

I

pruinostni libovolnk

linearni plasticitni libovolnk

I priifez, osa y - y

I pt-hiez, osa z - z

nelinearni plasticitni pravofihl6 dutk prhfezy

kruhove dutE prGezy

Metoda vjpoftu I

I Kfivka vzpGm& e M pevnosti a1

a

kd

0,21 1/600

y, = 1,05 I 1,10 1, lS . 1,20

0,42 0,ZS 0,20 0,14

0,12 0,08 0,06 0 p

0,33 1 422 0,16

0,08 j 0,11

0,34 U380 c I/270 d I/ 180

PTiloha C (normativni)

Vzperne delky pruti

Vzp&-ni &lka prutu sthleho prGezu p 5 ztriti: stability ohybem je

kdc L je ddka prutu; f i souEinitelvzp2rnk delky (podminck uloieni) prutu v ohybu. Pro zikladni pfipady uloieni j s m

souEinitel6 vzpGrnk ddky v obrizku C. 1.

l < P < 2 p = 2 p = 2 P ) 2

Obrsizek C.1 - Tvaq vyboteni prutii

C.2.1 VzpErnB ddka pisu pfihradoveho nosniku se uvaiuje:

- pro vybokni v roving nosniku jako teoreticka vzddenost styhikii; - pro vyboEenl' z roviny nosnku jako vzdilcnost bodii pisu, zaji:th$ch proti vyhoteni z roviny nosniku.

- pro vybokni v roving nosniku jako vzdilenoststfedii piipojP prutu; - pro vyboteni z roviny nosniku jako teoreticka vzdiilenost styfnikii.

C.Z.3 Pii stanovcni vzp6rnC dkky prutu lze vyuiit piebytku unosnosti sousednich prutb, sc ktcjmi ma posuzovang pmt spolebk styEniky. Pro vgplfiovf prut, k t e j je stojkou rimu, he uvaiovat vzp&nou ddku pro vyboeeni z roviny nosniku:

- jsou-li horn' s t y h i rfimu kIoubov6 podle obrizku C.2a)

Lr,= 0,s L ;

- jsou-li horni i doloi stytniky r5mu tuhC podle obrizlcu C.2b)

a b 1

Obrhek C.2 - VzpErnC d&lky stojek rami~

C.Z.4 V prutech s prombnou osovou silou (N, < N, ) podle obrizku C.3 je vzperni delka pro vybdeni z roviny nosmfu

le-Li N, tahcm, dosazuje se do vzorcc C.2 se Apornw znamEnkem, vzptrni delka d a k nemfi2e b$ merS nei 0,5 L .

C.2.5 Podrukk svislice ikracujid vzp~rnou ddku prutu podle obr5z.k~ C.4 je nutnk posoudit na flakovou silu rovnou alerpofi 1/ 100 tlakove sfly v prutu, jehdi vzpemou ddku zajiit'uje.

Obrbek C.4 - Zatiieni podruin6 svislice

C.3 ZkFiien6 pruty

C.3.1 VzpZrnB ddka prutu p, jeni probihi mistem ki4'ieni s jin* prutem p , (uprostkd jeho dklky), je pi5 vybkeni z roviny obou prut0:

je-li prut p , taien podle obrizku C.5a). Spojeni prutfi musi b$ dimenzov6no alespoii na silu

L , , = L ,

je-li prut p , tlaten. a mistem kEiieni probihh podle obrhku C.5b). Piitom je L,, = L,.

C.3.2 VzpErni ddka prutu p, jeni je piipojen kloubovG k jinkmu prutu p , (uprostied jeho dklky), ktery mistem kficni probihi, je pEi vyboteni z roviny obou prutii:

L , =0,5 L ,

je-li prut p , taien podle obrhku C.5c) a je-li splnha podminka

L , =O,5 L , , .

je-li prut p , tlaEen podle obrizku C.5d) a je-li splnha podminka

VzpZrnB dClka prutu p , piitom je

VzpErnb dClky nii-oioiku piihrado@ch stoi6riJ pro soustavy podle obrizu C-6 jsou v tabulce C.1. Pii \j- noau Cfilosti drokkij se polom& setrvacnosti bere: r - -

- jsou-li hlavni my prfifczu yroviniich 5 t h soustavy k ose kolmC na smzr vybokni; - nejsou-li hlavni osy prbiezu v rovinich stEn soustavy, bere se nejrnenGi p o h m l setrvahosti.

N5rchiky soustavy podle obrizkii Cha), b) se navrhu(li se stejnjh prfi?ezeme v obau polovia5ch pmtu a pr%iez se posuzuje na v&Ei osovou siiu.

ohyh I ) l-7

C.5 Ramp

-Tabulka C.1 - VzpGrnE dilky miro2nikii

C.5.1 Vzph~ou delku sloupu pro vyboteni v roving rimu lze brit

L , = P h , kde h je vjika sloupu;

p sou6nitel vzpErn6 delky podle tabulky C.2.

PrliIez n6roEnlku

I

Soustava podlc ohr. C.6

a b c, d

Tabulka C.2 (pokratovani)

Riim B Ponhmka

!

pro krajni sloupy -.-- I '1

pro stiedni sloup I ? r I r = l

- 6 + 1,2 x / 2 + p - I - 3 + 0 ~ 1 ~ $ 2 + ~ ~ ~ PIati pro

BSii

do vzorcfi pro rgmy k. 12 se mista

I,. r = , Plati pro p5 3 ,

0,5 L < L , < 2 L

1 L '1 x = F - V I!, h ' zorce plati prn r 5 1 n, pokud ncni v tabulce uvedeno jinak.

.--

i P, ;) 8, = 0;7 i I f - pro 0 < P , 5 P, je-li P, whcrn, dosazuje se P , =O.

\I ' 1:

3, Y = - plati pro v 5 10. P

Plati pro a 5 0,2 x s 10

C.5.2 Jed k r h u pfipojeno vice kyvnPch sloupO stejnk v$ky pode obr6zku C.7, dosazuje se za P, sou- k t bi-emen vkch kyvnPch sloupfi. .

C.5.3 SouEinitele P vzpcrnych delek sloup6 pfi neposuvn9ch styhvicich a sou6nitele vzpErnch ddek sloupfi rami pfi vyboEeneni s posuvern stytnikG je moink ur&t pode pirlohy E ~ S N P ENV 1993-1-1.

1. Prut prornhnkho priifem neposuvni: a kloubovc uloienf, centricky YlaknJi nepromhnou osovou silou N , lze posuzovat v raznjkh mistech jeho dklky podle podrninky

kde A , je plocha prutu v posuzovanim miste; x, - souEinite1 vzpCrnosti;

kde x c j& soutinitel vzpCrnosti podle normativd pillohy E pro 31Wost A , prutu promi.lnn&o pfiIezu po- dE vzorce C.9;

x pofadnice posuzovan&o mista; L . d&a prutu.

Stihlost prutu promGmkho f i k zu Ize brat

kde I,, je moment setrvatnosti nejvMho priiezu prutu; Y souhitel Btlhlosti z tabulky C.3 pro nzkterk typy pfikzli podle obrizku C.8 a pro nzkterk

wary prutii podle obrazku C.9.

Obdobn6 he posuzovat i prut s jednim koncern vetknut* a drub* volnfm, s dvojnisobnou vzphnou d&l- kau. Rovina vetknuti jc pak osou qmetrie prutu.

I) h - konstantni romEr 2) h - promGnn+ romEr

Obrhek C.8 - Typy prbfezfi pruti promnaCho pr6iezu '1, ')

Obraxek C.9 - Tvary p r u ~ prom&m&ho prfnfezu

Tabulka C.3 - SouEinitel6 8tMosti y prutu promht&ho prE-ezu

C.7 Pruty s prom8nnou osawou silou

C.7.1 Prut staleho pr%ezu s promGnnou -osovou silou se posuzuje na maximghi hadnotu osovk sily se souEinitclem vzpEmosti pro Jtihlost

(C. 10)

kde a jsou hodnoty podlc tabulky C.4.

Je-li N,, tahem, dosazuje st: do vzorce C. 10 z6pornou hodnotou; vzorec pIati pro ! N,,1 5 0,2 N,,

C.7.2 Sloupy ha1 odstupfiovan6ho prfi?czu i mtiieni podle obrizku C. 10 lze posuzovat prn vyboteni v roving sloupu po lisecich se vzph- i ddkami:

LC,, =PI L , pro 6sck 1;

LA = P I LZ pro usek 2.

Osek 1 se posoudi na silu N , a usek 2 pro silu N, .

Pro L , / L , 5 0,6 a N,/ lV2 2 3 jsou souZinitelt5 P, a pZ v tabuice C.6. Pro jink rom&y je potfebnk pditat pfcsn6ji.

Tabolka C.4 - Sodinitel6 a prutu s prumhmou osovou silou I

PromEna osovk sfiy Uloieni prutu I LC, a

I

Obrizek C.10 - Sloupg ha! odstnpiiou-aneho prUezu i zatiieni

C.8 Oblouky

Taljulka C.5 - Soutinitelk B pro sloupy ha1

C.8.1 Oblouk stakho paem, kterji je jen tlaten, Ize posuzovat na vz$r jako pfimf prut zafienqi osovou silou, kterti piisobi ve EtvrtinE rozpgti.

*

UloZeni hom'o konce sloupu

6 volnj nebo posum$ kloubov9

2 posuvn$ vetknutf

s# neposuvn9 kIoubov$

neposum9 vetknuty

TabuUaa C.6 - Souhitel B, pro oblouk ')

01 pro 1 2 / 1 1

Pro vybokrd v rovinE oblouku lze postat se Stihlosti

od 0,050 do 0,099

3,o

28

2,o

1.5

f/L

08 0,1 0 2 0,3 0,4 0,5 096 (A8 1 ,o

(C. 1 1)

od 0,l do 0,3

2,s

2,o

1,6

1,2

kde P, je souEiitel podle tabulky C.6.

')-Hodno? #I, p!ati pro parabolick9 rovnorni.. zatikn$ oblouk. Mohou b p pouiity i pro jinC zatiicnl a jinf tvar oblouku, ,'ez se ud tcchto prcdpokladfi pfilii neli5. 4 plati, pokud aa p jm kmstmtni.

OMouk

Je-li prGez oblouku milo promGnn9 nebo se m&ni tak, Ze hodnota I , cos q podle obrAzku C.ll je mAlo prornEnmi, p o W se s plochou priiezu ve Ctvrtine oblouku, ale i, se bere pro vrcholo~ pfifez.

vetknutg

z y 2,

0,70 0,72 0,79

a 0,91 1 ,07 1,28 1-50 2,07 2,68

dvoukloubovj- '

1, cos F 3 .

0,70 0,71 0,75 0,80 0,88 0,97 - - -

-

trojkloubolj

Iy 2,

1,OO 1 ,05 1,18 1,43 1,70 2,03 2,49 3,56 4,74

l y 2l 1,15 1,17 1,26 1,43 1,70

-- 2.03

I , cos q 2,

1 ,OO 1,03 1,12 1,25 1,43 1,62 - - +

I , cos .y

1,15 1,16 1,19 1 ,25 1,43 1,62

2,49 - 3-56 1 - 4,74 -

I

.Obrazek C.11 - Schtma oblouku

Pro vyboEeni z roviny oblouku se p o W se Etihlosti

kde P, je sou5nitel podle tabulky C.7; a sdinitel vyjadijici chovani zatEeni pii vybofeni oblouku.

ZaehovA-li zatiieni svislq smk podle obrSzku C.12a), bere se a = 1, je-li z celkovkho zatiienl q E5st q, za- vGena podle obrhku C. 12b), berc se

Tabulka C.7 - SouZhiteld p,

je-li E i s t q podepkna podle obrbku C.lZc), bere se

f /L

0,os 0,lO 0,20 0,30 0,40

Moment setrvahosti oblouku

I , = konstanta

1 ,oo 1,08

I , cos = konstanta

l,oo 1,04

1,30 l , l 8 1,64 1,42 2,14 132

C.8.2 Oblouk soumErni k polovin5 rozpCti, tlaten? a ohfbang, ma ve viech pniiezcch vyhovzt podmince

(C. 13)

kde M , je ohybo@ moment podle teorie 2.iidu. Jeho nejv8tIi hodnota je pi5bliinC ve &vrtinE roz- pcri

MI,,.,, f,,,, je ohybovj moment a jim vyvozen5 svisli sloika prilhybu ve EtvrtinE rozp6ti podle teorie 1, Mu;

6 vodorod s9a oblouku podle teorie 1. Tadu.

V d6.kiitjkb p3padech jc tieba uvaiovat vliv- st lahi stkdnice a pop?. antimetrickou odchylku s ncjv6t:i poiadnici ve Etvrtint rozpEti pro 8tiihlost oblouku podle vzorce C. 11.

Pzfioha D (inforrnativni)

Vypoetowe n.ormalove say a ohybove momenty plasticke unosnosti, redukovane vlivem smykovych sil

D.1 Vhoaov6 nnrmiilov& sily a ohybovk mnmenty plastickk finosnosti redukovan6 vlivem smykovjrch sir se vS&bccnZ poeitaji podle D.2 a D.3 porn& redukovank vjpoaove hodnoty pevnosti

L v , ~ = ~ ~ V f ~ d s r- .- -

P.1)

kde p,,=-!l,l 11 - ( V . , j / l $ l ~ ~ , a l e q , , 5 1,0: p.2)

Prfifez se mi navrhnout tak, aby platilo

D.2 VypoEtovk normAlov6 sily plastickk linosnosti N,y,,w,, redukovank vlivem smyku sil C / , , Vz , se vy- poEtau podle vzorce

lvw I : . R , = f,.,,, >: + fy , K.d C A ~ J + & C Ai .I

1 k 03.31

kde A jc souZct &ti plochy pfiEnCho iczu pfeni6ejicich smykovou s8u V y ; i

A souEet E M plochy pi-iWho fezu pieniigejicich smykovou silu V , ; I

T A , soilkt &ti plochy pfitn&o Zezu, kter* se nepiisuzuje litinnost na smyk. k

D.3 V+oEtovk ohybovt momenty plastickc 6nosnosti

redukovad vlivem smyku dvou sil V, , Vz , se vypdtou p d e vmrcfi

kde kde Zl;,i,?., , TLLi jsou souEty dlasticljch modul6 pnXczu k ah y, z &ti plochy A pknGejiclch i 1 S ~ Y ~ O V O U S ~ U V, ; \. J+i L p/.y.j , x Y,!.:,j soutty plastick9ch moduli pfikzu k ash y, z Easti plochy A ,j, pien& jicich

i smykovou silu V , ;

1 &L?.I. .I x M$,;.k souay plastick$ch modulfi prfifeg k os5m y, z &ti plochy A ,, kte* se nc- 6 li pfisuzuje Ginnost na smyk.

D.4 Pro prfiiezu 1 se dvEma osami symetric se dovoluje alternativni vfpoEet podle vzorcii

kde

- Q ? n r p ~ y , ~ z - Y r n y , ~ ~ z Yrny;~! ;

Q; m t vz - P mz, kJy ; q! ,ff, vz se vypoEte podle (6.6.7.2);

- tp, ,, - qy, V y - viz vzorec (D.23;

Piiloha E (normativni)

SouCinitele vzp8rnosti 2

Tabulka E.1.- Soutinitel6 vzpernosti x

Tabulka El (pokraiovhi - - -. - - - - -

mvka vzpErn6 pevnosti

Tabulka E.l (pokrabvani)

Piiloha F (normativni)

F.2 Minimahi hodnoty lomovk houievnatosti materi5lu K , pfi provozni teplotE ocelovk konstrukce T,,,, jc mokd urtit podlc tabulck E.5 a? F.7.

Hdnoty v tEchto tabulkgch jsou vypoEteny podle vzoKe (162). Nejsou uvitdBny technicky nerdn6. hodnoty mcn6i nei K ,,,, = 50 MPa moJ nebo hodnoty vZtSi nei . K ,,,, = 250 MPa m0.5, kterk jsou oznaCeen6

Tabdka F.1 - Marimdni tlouSt'ky materialu pti statickern namaihdni z hlcdiska kfehkeho lomn; stupeii dbsledkfi poruBeni konstrukce C1

T,,,,,: v *'C

TEda oceli

l - 4

K V

J

27

27

40

0 F 2 0 --

Fe 360

Fe 430

Fe 510

1 - 3 0 ! 1 6 0 : 100 1 I & : 1 0 0 ; 100 1 61 1100 1 89-

t , I

"C

+20

0

-20

+20

0

-20

-30

-50

+20

0

-20

-30

B

C

D

B

C

D

DD -- E

B

C

D

-

drovefi namah6~

S 1 I S 2 I S3 I S 1 I S 2 I s 3 p - p ; T S 3 t,, v n m

- 43

82

-

30

57

79

100

- 42

81

87

100

100

59

300

100

100

100

85

100

100

-

- -- 6 5 ' 3 1

- -

' -

26 - 35

66 -

-

-

25

45

-

-

32

44

84 -

-

36

67

100

26

47

91

100

100

35

67

100 45

43

82

100

31

57

100

100

. 100

42

81

-

38

72

-

27

50

69

100

-

37

71

-

34

-

25

45

62

100 -

34

54

100

100

a 38

72

I00

100

100

53

100

100 100 63 36

Tabulka F.2 - Maximahi tlnu6tky materihlu pki linavovim namAhami z hlediska kfehk&ho lomu; I stnpefi diisledki poruSeni krmstrukce C1

Tabulka F.3 - Maximalni tlou5tky materialu p2i statickdm namahaini z hlediska kfehke'ho lumu;

I I v "C I I -20 1-30-

TGda ~ l%oveii namAh8ni

stup& diisledklE porulgeni konstrukce C2

oceli

Fe 360

1 B

C

D

J

27

'gT27 Fe 430

B

S 1 ( 6 2 ~ S 3 ) 5 1 ~ S Z ( S 3 ~ S L , S 1 / s 3

t,, v ~m "C

+20

0

-20

0 1: -30

-50

+20

30

57

100

40

100

100

30

5 6 '

100

100

100

0 1

Fe 510 -20

-30

-50

-

25

45

-

-

32

43

83

-

- 44

61

1 0 0

- - - - d - - -

- 36 - - - - 29

26 68 29 - 54 - +

- - - - - - -

- T 2 6 - - - - -

- 47 - 38 - -

25 65 28 -

I I 36 1 -

' 26 67 29

. 34 . 95 39 - 74 31 4

64 100 74 41 100 58 : 33

Tabulka F.4 - Maximihi tIouBtky materiAlu pti inavovi5m namdhhi z hlediska ki.ehk&ho lomu;

Tabulka F.5 - Minimilni hodnoty lomov6 hou#evnatosti K , oceli Fe 360 pfi provozni teploti: ocelov6 konstrukce T,,

Piiloha G (normativni)

Pruty namahan6 -kroucenim

G.1.1 Pusobi-li na prut otevfeneho pnifczu podle obrizku G.la) pZh5 zaGeni v rovinE, jejii vzddenost od osy stkdfi smyku C , je e , stanod se norrn~ovi a smykovA napgti od krouceni podle vzorcii

kde B , , T , , , T,,, jsou sloiky vnithich sil krouceni podle rovnic (G.4) a5 (G.6); o hlavni -0v6 pofadnice posuzovan&o mista; I , , vjkeEov9 moment setrvahosti ke stfedu ohybu; t tlouBt'ka pnifezu v posuzovmkm mist;; 1, mornait tuhosti v prosth krouceni; sm v$seEov$ moment pro posuzovan6 misto.

0 l b l

Obriizek G.1 - Zatf eni prutu kroucenim

6.1.2 Sloiky vnitinich sil krouceni priifezu lze brat:

soutinitel vlivu tuhosti prutu v prosth a ohybovkm krouceni, kte6 zivisi na parameta

kde L je d&a prutu; a, f i jsou souiiOte16 podminek uloieni a zatiieni prutu podle tabulky G. 1.

6.2 Prut uzaviientho pdiezu

6.2.1 Jc-li prut uzavieniho prG-em podle obrhku G-lb) pZh6 zati%n v rovinE, jejE vzdilcnost od t6- zit; prifezu C, je e , lze poEitat smykovk napgti od krouceni podle vmrce

kde. t je tlou4t'ka v posuzovankm mist6; A, plocha uzavi-eni stiednid priifezu; V,, ~ p o t t o v i posouvajici sila.

PFiloha H (normativni)

Kriticke St~Mosti prutil pii klopeni

H.l Kritickh gtihlost prutu pii k l o p e ~ je

kde u, je kritickk napCti prutu pE ohybu.

H.2 Kritickou Btihlost d prutu s prfifezcm alespoii jednoose soum6rnjh podle ohrAzku H.1, zatEen* kolrno k ose syrnetrie y - y, je m o h & ureit podle vjrm

kde Lz je vzpZrna delka prutu mezi podporoemi pnifezy, zabezpeknjhi proti vybokni z roviny ohybu; h teoreticki v$ka prutu.

ObrAzek H.1- Priifeq prutii pii klopcai

Soutinitel vliw ulokni, zatiZeni a tuhosti prutu y lze urtit podle vjrazu

.. ............

7 = J -. 1. ,o

[2;: b,/ (2j2 ] X, - + 1 + x.2 i f ; ,

kde e , j e souHadnice pfisobiEt6 piitnkho zatiZeni;

je parametr tuhosti pr;lfezu pfi klopcni;

je pararnetr krouceni;

je paramctr deplanace.

Soui-initelk x, , xZ jsou pro zhldadni typy zati;,eni a pfisluSn6 vzphu? dClky v ohybu ( L , = k,L) a krouceni (Lo, = k,L) v tabulce H.1. Okrajovk pod- jsou oznaEeny symboly K (kloubov6 podepienfj a V (vetknuti).

Tabulkr H.1 - SouGnitelB x,, x ,

Uloieni

Schema zatiieni ohyb v roving

W YX

K K 1:o

0,53 0,52

1,61 1,3h

I K K K 1 ,o 1,O 0,76 3,26 K K V 1,o 1 0,s 0,87 2,83

F--? V V 0,5 0,5 0,50 '

V 0,s 0 3 1,23

H.3 Kriticka Iitihlost i, vetknute konzoly dvouose syrnetrick&o prilfezu se urii z *am (H.3) st: souhi- telcm y pdlc tabulky H.2 v zavislosti na parametru krouccni a , podk vznrce (H.5). VzpCrni dklka konzoly se bere jako dvojnisobek jejiho vyloieni ( L . = 2 L).

Tabulka H.2 - Sourinitel y pro konzoh~

H.4 Kritjckou Xhlost prutoveho 6seku o volnk dklce b, ktetj je dvouose symctrick~ho prEczu s heir- nim priibChem ohybovdho momentu a s prost@ podepfenim pro ohyb i krouceni v ksnco\jch priFczech liseku, Ize urtit podlc vzorce

kde I je kritick5 gtihlost prutu volnd d&y L, = b pfi piisobeni konstantnihb ohyboveho momentu; y , opravn9 soutinitel podle obrizku H.2, zhvislf na p o m h M J M , - (pro M, > 0, M , Z M,) a pa-

ramctru tuhosti pmtu K,

H.5 PC vysoke svafovanC nebo n$tovane pruty m i b$t kritick5 Ltiihlost il pi5 klopeni mcngi nei kriticki Stfilost p h

podle H.2 a2 H.4

kde a je vd3enost piTcnich v$mh v obom ncjvEtZho momentu; r, souEinite1 vqbnk dklky pi-i klopeni podle ohrazku H.3 pro L,., = a; i, polomcr setrvahosti konventniho tlaknkho phu, sloien&ho I. plisnice a jednd pctiny pfilehld

Elisti. stojiny, z roviny ohybu.

Nosnik

Konzola

Obraizek H.3 - SouEinitel v~p&ne dilky pfi klopeni x ,

H.6 Kritickou Ztihlost d prutu jednoose symetrickkho priifezu podle obrkxku H.4, zatiienCho v roving symetric, lze vypoztat z ~ r a z u

kde L ,, je vzdilenost bod6 tlaknkho p&u, zajiitbych proti vybozeni z roviny ohybu; x, soueinitel vzpern6 d&ky pi3 Hoped podle obrkku H.3.

Polom& setrvahosti tiaeeneho pisu i,, ve vzorci (H.10) je

kde z , je md5lenost tBiiX tlakne pisnice od tE%X pr@ezu; a, vgt3 ze vzdfilenosti a ,, a, podle obrhzku H.4.

SouGnitel Stfhlosti pii klopeni prutu ve vzorci (H.lO) je

kde a, je vzdilenost stFedu stqiny od stfedu smyku C,, kteri je kladnb, je-li tlaten silngjjii p5s; e vzddcnost pfisobi9tE zatiieni od sti'edu-smyku, kter6 je kladna, pbsobi-li zatiicni na t&n& stra-

nK Pi3 pfisobeni jen koncovfch momentfi je e = 0; ' x = 1 pro prut namdhanf jen konco\jmi momenty; x 0,5 pro pmt pEhi: zatizenf;

a , pararnetr krouceni podle morce (H. 5) pro L = L

Obrazek H.4 - Jednoose s~metrickf priifez zamenf v rovin6 symetrie

Pro pruty s pfifezy I (I& = 0) a T ($J = I) kc souEinitele 8tihlosti p?i klopeni urzit podle tabulky H.3.

Pro mczilehlk prCiezy je rnoink intcrpolovat podlc vzorce

Y 'YO+V(Y , - Y " ) ,

kde y,, 7, jsou hodnoty z tabulky H.3 pro I,!J = 0, pop?. $J = 1,

Z I - i2 - q) = - je parametr ncsymetrie,

T , + 1,

I,, I , jsou momenty setrvahosti tla5enkho a taicnkho pdsu k ose z.

Pro prdfezy L (I# = -1) lze brat hodnotu

(H. 13)

Pro 0 > ?$ > -1. je mohi: interpolovat podle vzorce

Y = Yo f (:'-I - yo) 1 (H. 16)

alc jen pokud a , 2 2. V pfipadech, kdy a , < 2, je potkbnk poeitat podle vzorce (H.11), pEiEemi y , jc hodnota z tabidky H.3 pro prfifez 'r (y = 1).

Tabdka H.3 - Soufinitel6 Ltihlosti y pfi klopeni pru priifezy I, T I

t) Plati pro nosnik zatiienf k o n ~ o ~ ~ n l i momenly. ') Plati pro nosnik pii'tne zatkienj. ?) KK je klouhovk ulokni pro vyboEeni i zkrouceni (volnfi dcplanacc). ') KV je kloubmvC ulofeni pru vybofeni, vctknuti pro zkrouwni (nulovi dcplanace).

Tvar , zatiieni a uloicni pnifezu

I , 9

K K " :

: ar

>15

i ; ,! .!I#

0.33 K V 4 ) ' 0,80 0,78. 0,72 0,616 0 , 6 0 : 0,Sl 0,40

0 1 2 15

0,45

0,44

-.

3 6 1 0 4

O,R7 063 0,6X

0,6U

1,00 0,79 0,73 0,52 054

0,50

0,95 1,41

0,82

1,27 0,53 . 0,41

1,24

0,80

1,13

1,03 : 0,9U 0,80

0,67

0,66

0,7h

0.91

0-71

0,76

SouEinitelB Q, pro vypo6et smykove iinosnosti stojin

Tiibulka J.1 - Hodnoty soufiaitclr pj pro vfpoEet smylrov6 Lnosmsti stojin nosnikii z oeeli Fc 360

fi

. .Tabulka 3.2 - Hodntrty souEinitcle tpf pro v$poEet smykove iinosnosti stojin nosmZd z oceli Fe 430

P

a = a/$

a = ald

-yOT'T& 1,50 ; 3,00

3,OO 1

2,50 2,00 1,OO 1,2S 1 1-75

Tabulka 5.3 - Hodnoty soulinitele qJ pro vfpoEet smykov6 unosnosti stojin nosnikh z oceli Fe 510

PFiloha K (normativni)

Klasifikaeni tabulky konstrukhich detailii pro vypoEet na unavu

Yategorie detailu

160

160

140

125

90

90

112

Tabulka K. l - Nesvafovane detaily

Popis detailu a poiadavky na provedeni

Popis: V&lcovani a tvarovank vtiobky s pi;irozen$rni hranami po vi1cov;lni-

Poiadavky: Vrypy, vruby a valmvaci chyhy odstranhy brouknim ve s m h namirhhi. Maximihi mistni zeslabeni do 5 %.

Popis: Plechy se strojne oprawvanjrmi hranami.

Poiadavky: Rohy hran sraicny brouknim ve sm&ru narnghani.

Popis: Plechy s hranamj strojnd Fezanjmi kyslikem. Pohdavky: Viditelnt nerovnosti opracovhny brouZenim ve smiru namiihini.

Popis: Plechy s hranami ruEn2 i'ezan*i kysliiem. Poiadavky: Viechny stopy po iezhnj obroufeny ai na Eist9 kov. Hrub& nerovnosti n- b$t opracov5ny vyvafenim.

Popis: V e detail 4A. Pohdavky: Jakost povrchu B podle CSN 0 5 340 1. Vh3 nerovnosti obrou8eny.

Popis: Plechy se sth?lan$ni neb0 mechanicky iezan$mi hranami. Pohdavky: Otfep neb0 0 5 6 sthian& hrany srai;eny brou5enirn. Drsnost powhu kzanC hrany B padle ~ S N 05 3401.

Popis: Vrtanb diry - pr6zdn& nebn vyplnEn6 Srouby neb0 n$y ve stycich.

Poiadavky: Ve .jp&tu se uv&uje oslabeni priifez, k t e j udpovidi poufitkmu druhu spoje (nqto*, Sroubovf, tkcfj. Uvaiuje se vliv excentricity u jednostfiinfch spojii.

c i s . detailu

7A

Kategorie detailu

100

Tabulka K.l (dokonEenl")


Popis: $muby v jednostfihich a dvojstfiin$ch spojich namLhan6 ve smyku.

Poiadavky: Z i t nesmi zasahovat do stfihk roviny. Srouby musi vyhoykt na ollakni. . ... .... -

Popis: Srouby a svorniky nam6han6 na tah-

- Popis: Zakladd materiil ve smyku.

Popis: Tvarov4 styEm1y pale& z plech3.

Pohdavky: Strojnt k i i o kyshlem, pofadavky jako u detailu 3A.

TabuIka K.2 - Svafovad detaily s podilnjmi wary

0 s . deiailu

10A

10B

10C

102)

Kategorie detailu

125

140

112

100

80

80

56


Popis: Nepferubvank krEni svary.

Poiadavky: OboustrannC tupe svary proveden6 automatem. Nejsou povoleny vady zatitku a konce svaru kromE i8dn& proveden9ch a kontrolovanfch oprav.

Popis: Viz detail 10A. Poiadavky: Oboustrannk tupi wary proveded automaturn s dopl~iujicimi kou- tovjani svary. Nejsou povoleny vady za&tku a konce svaru k r o d Gdnt pro- vedenjkh a kontrolovan+ch oprav.

Popis: Viz detail 10A. Poiadavky :

a) Oboustranne tupd wary podlc detailu 10A. 10B, kt& v k k obsahuji vady zaE5tku a konce svaru; b) oboustrannt5 koutovt svary ruhi nebo automatovk, u ktejch nejsou povoleny vady zaEAtku a konce svaru krom6 kid& proveden9ch a kontrolovan+ch oprav.

Popis: Viz detail 1OA. Poiadavky:

a) Oboustranni koutov6 svary, kt& viak obsahuji vady m&ku a konce svaru; b) oboustrann& tupk i koutovi svary, obsahujici jink vady nei jsou vady m%tku a konce svaru; c) jednostrann6 tupk wary, proveden& rut& nebo automatem, u kteljch jc sprivn* sllcovlnim hran docilen doh+ a souvislf prfivar kokne.

Popis: Viz detail 1OA. PoZadavky: Obaustranne tupC nebo koutovi svary, pokud neni zajif &no dob- rd a souvisli provafeni Rofene.

Popis: Koutovd svary, namahane ve smyku.

Popis: Stehov6 koutod svary, spinan' koutovk wary.

Klasifikace svaru')

cis. detailu

Tabulka K.2 (pokraEodni) I

~-2 I Popis detailu a poiadavky na provedeni

a> c> 5 t, kde tje tlouit'ka sttny;

b) v iiseku c jsou tupt wary doplnhy koutovjhni. V piechodu svaru nesmi b$ trhlinky.

Popis: Podtln$ svar na trwalk ocelovk podlo2ce.

71

PoZtdavky: Stehy pro piipojeni podloZky nesmi mit trhlinky. Neni-li m o h i kontrola, luiije se kalegorie 56. P6 piipojeni podloiky priibth$m svarern neb0 stehy zc strany budoucao svaru a neobsahuji-li svary vady zaEAtku a konce svaru, u5je ssc kategorie 100.

Popis: Sloiene pgsnice.

popis: Konce svaru ve vFezu stojiny pro pmvedeni pXn6ho svaru pisnice.

lisek c a B

jinde 3 C

Poiadavky: AulomatovC koutovt wary neobsahujici vady zaEBtku a konce svaru kromt odborn& proveden9ch a kontrolovan$ch oprav.

Popis: Viz detail 15A. Poiadavky: Nejsou-li splnhy poiadavky pro detail l5A.

B

cis. detailu

16A

Kategorie detailu Popis detailu a poiadavky na provedeni

Popis: Piipojeni licho&inikov$A *uh k desce tupfm svarem s dobie pro- vaienjh koienern.

Poiadavky: Rozkrnit ohyhqkh napEti se po&i s uvGenim tlouit'ky vyztuhy.

Popis: Eipojenf lichobi:inikovjch vwuh k desce koutovjh svarem.

Poiadavky: Rozkrnit oiiybovjrch napgti se potita s uvtiknim nosniho r o m h koutov&ho svaru.

I) Stupnt jakoati provedeni svaru B, C podlc IS0 5817.

Klasifikace svaru I)

Tabulka K.3 - Svahvane detaily s pi.l"cnymi tupfmi wary I

Kategorie i detailu , Popis detailu a pokdavky na provedeni I svam')

-

Popis: Pfihe styky plechd a nosnikfi tupfmi s v q .

rnax 1:k

Poiadavky: PEn& tu@ svary provedeny pfed sestavenirn nosniku. Svary oboustram& neb0 podloienk Povrch svaru vtetnE piechodfi opracovih do oviny plechu. Stopy po opracovhi pouze rovnobtini: se smtrem namgh6ni.

Popis a pohdavky: Jako u detailu 17A, ale s neopr&covan$mi wary s pfev4- h i m maximilnt 10 O/O SCky svaru. PTechod bez dpalfi.

- Popis a poiadavky: Jako u detailu 17A.

Poais a ~oiadavkv: Jako 11 dctailu 1.7A. ale s vfej.fenim svaru maxim6lnl

Popis: Jednostrannk tupt svary bez podloieni. ObouslrnnnC tupk wary s Eas- teEnjrm zivarcm.

Poiadavky: Podlo%a musi bft pfipojena ze strany budouch svaru. Konce pfipevfiovackh svaril jsou minimalni: 10 rnm oil okraje p8snice. Je zabezpc- :

? e m dohre sl icov~i obou plechfi s podloikou.

') Stupnr jakusti provcdeni svaru B, C podle 1SO 58 17.

.- -. -- . , . . . . --

Yopis: Viz detail 19A. Poiadavky: Pokud nejsou splnEny pukdavky pro detail 19A.

E'

Kategorie detailu

Tabulka -JL4 - Svaiiovand detaily a pZpoje


'opis: Podkin& pfipojeny prvek. N l k a prvku Ic.50 mm.

Cis. 1 detailu

20A

20B

20C '

i

Poiadavky: Zaobleni je vylvoi?eno piedem strojnc n e b strojnim fezhim kys- hiem. Svar je p&livi vybrou6en s plynul9m pkchodem do pknice. Stopy po brouieni pouze ve amCu rovnobein~m s b r m u phsnice.

22B 7 1 Popk Viz detail 22A. PolomEr zaobleni b/6 5 r 6 b/3 Pohdavky: Viz detail 22A.

'oiadavky: Koutoe war po celern obvodu. V kondch svaru nesmi b3.t trhlinky.

%pis: Viz detail 20A. D&ka pryku Z< 100 rnm. ?ohdavky: Viz detail 20A.

Popis: Viz detail 20A. Dklka prvku 12 100 mm. ?o?.adavky: Viz detail 20A.

Popis: Poddn6 pspojen? prvek s bezvrubou Cpravim.

Pohdavky: Na Eele prvku a v dsecich c je tupj war s krycimi koutoemi svary s bezvrubB opracovanym povrchem. Ve stfedni E&ti jsou koutovk wary : plynuljh piechodem.

Popis: StyEnikovk plechy pfivai'eni: tupjm svarem. Polom& zaobleni r> b/3

Tahulka K.4 (pokraEovini)

Cis. detailu

Kategorie detailu Popis detailu a pozadavky na provedeni

Popis: Viz detail 22A. Polom<r zaobleni r < b/6. Pohdavky: Viz detail 22A.

Popis: StyEnikov6 plechy s bezvrubou ~pravou.

Pohdavky: Dobfe provafenp cup$ war. Na k l e a v 6secich c je povrch svaru obrouSen s plynd$n piechodern do zikladniho rnaterihlu.

Popis: K E o ~ spoj s tup* svarem.

hek c 3 B

jinde 3 C

I Poiadavky: TupP war podloZen9 neb0 oboustrann9 s plnjm privarem. Pfe- : sazeni maximilne 15 % t1oui;t'ky stkdniho plechu. f

I Popis: K E m + spoj s kouto+ni wary nebo tupjrmi wary s Ssteh* ziva- 1 C rem.

Platnost: Pro nomaovi naptti ve svaru.

Popis: Viz detail 25A. Platnost: Pro posouzeni svani na smyk.

C

Kategorie detailu

7 1

Popis detailu a pohdavky na provedeni

'opis: Viz detail 25A. 'latnost: Pro posouzeni zAdadniho matedh v mi& pfechodu svaru.

'opis: Pkplzitavanf spoj s koutov@ svary.

f -

d = max. (b f I)

r - tlouSt'ka vloienkho plechu

Poikdavky: Maximhi rozm&r pro *Get naptti ve vloienkm pkchu sE=b=l Platnost: Pro posouzeni vloknkho plechu

Popis: Viz detail 26A. PoEadavky: Poddld svary konG min. 10 mm pfed okrajem vlo&n6ho plechu. V koncich warn nesmi bjh trhlinky. Platnost: Pro posouzeni pflo2ek. Pfi zabrouieni koncii svarh je mob4 podit kategprii detailu 56.

Poiadavky: t 5 20 mm, t , + 20 mm, Eelni war a b o h i svar v ddke 4 t, je za- brougen pro odstran&d zipalfi.

Popis: Viz detail 27A. Platnost: Pokud je t nebo r, > 20 mm, nebo p?i nedodrhi poiadavkfi na pro- vden i detailu 27A.

Popis: Bezvrubk ukoni:eni plechu sloient phice.

Poiadavky: I,, = b. Svar mB na Eele a v 6secich I zabrouSeny povrch vki- nC pkhodh. Po pfivafeni a zabrougeni svaru je konec p8snice opracovh podle obr6zku. Svar je kontrolovin na v$skj-t trhlinek.


min

Pohdavky: Ovaieno doknla po cel&m obvodu. Pfi posuzovjni stojiny se rozkmit nap% p o w z hlavnich napi:ti. Platnosl: Pro 1 6 12 mm.

Popis a poizldavky: Viz detail 29A. Platnost: Pro r > 12 mm.

Popis: PfiIoZky pro dosednuti jinych Eisti.

Poiadavky: Piivaicnk koutoem svarem po c e l h obvodu. Pomtr stfan piilo2- ky piibliZnG 1 : 1, rohy zaobleny. Kontrola na trhliny v pfechodu svaru do &admio materiidu.

--

Popis: PBsnice v mist: piivakni spfahovacich tmu. PTipojuvaci war tmu

) Stupni: jakosu provcdeni svaru B, C podlc 1SO 5817.

- c i s -

detailu - 32

33

Categorie detailu

I60

Tabnlka K.5 - h t a i l y z kruhov$ch a ubdClnhovjch trubek


?opis: NesvaiovanC v5lmvant a tvarovanC trubky.

Pokdavky: TlouEtIra sttny trubky t5 12 mm, astrb hrany a po\.rchovG defckty jsou vybroui;eny.

Popis: PodBni! svaiovank trubky.

PoZadavky: Tlouitlra st%ny trubky rS 12 mm. Nepferu5ovand autornatovk poddnk wary bez defcki6 v zatatku a konti svaru. plat nos^: Pro jint pEpady plati hodnoty z tahulky H.2.

Popis: P Z h l svaroe spoj kruho*ch truhek.

Poiadavky: Tlougtka stEny trubky t5 12 mm. Nepferuhvanjl tup$ svaro\y spoj, provedeny bez pferu?enl v poloze shora. Pfev+Seni svaru maximiht 10 % jeho Zitky, hladkjl pfechod svaru do zikkadnikio materihlu. Platnost: Prvky s tlouStkou sthy 8 mm aZ 12 mm jc mok6 zaiadit ai o 2 kategorie vy8e. - .- -- Popis: Piitny tupjr svarovf spuj obdClnikovych trubek.

Klasifikace svaru')

B

C

Pohdavky a platnost: Viz detail 34A. .-

Popis: Ptii:n$ styk kruhovPch trubek s vlokn* plechem, proveden9 tupjh svarcm.

cis. detailu

Kategorie detailu Popis detailu a poiadavky na provedeni

Popis: Pfihy styk obd&iko~+h trubek s vloknjh plechem, provedeny tu- p$m svarem.

Poiadavky a platnost: Viz detail 35A.

Popis: PKEnjr styk luuho+ch trubek s vlo%en$m plechem, proveden9 kwto- svarem

PoZadavky: Nepierubvanf nosnf koutovj war. Platnost: Plati pro tlou?itky steny r 5 8 mm.

Popi: PEEn? styk obd~lnikovfch trubek s vlo?en* plechem, proveden? koutov$m svarem.

Pohdavky a platnost: Viz detail 36A.

Klasifikace svarul)

I) StupnE jakosti provedeni svaru B, C podle IS0 5817.

PFIIoha L (informativni)

UrEeni unavove pevnosti podle vqsledkti zkouJek

L.l E v k y 6navov6 pevnosti se pfedpokIAdajl' ve man p d e obrhku 26 a2 29 normy. Jejich volba z;ivisi na druhu konstrukhdho dctah a zpiisobu narn&iini.

L.2 Minimad Po;.& experimentiilnich @sledkt~ pro v$poEet linavove pevnosti a pro urEeni kategorie detailu je deset. NcukonEcn6 zkouSky sc nezahrnuji do vyhodnoceni. Vgsledek se zaokmuhluje na nejbliie ni i3 kategorii detailu.

L.3 Pfi vyhodnocovid experimentitlnich esledki se jako nezAvisle promZnn5 uvahje Iogaritmus rozkmitu napEti ( x i = log Au,), jako z4visle promhi8 logaritrnus doby iivota (yi = log N,), u nehoi se pfedpoklC dB Gaussovo rozdEleni.

- parametrd a, B regresni piimky pro pravdEpodobnost poru9eni 50 %; - rozkmitu nap& Acr, pro N, = 2 . 10 h;

- lcvostrmn6 predikhi mezc N, ; - rozkmitu napgti A 0, .

L.6 Na regresni p%ce pro pokt cykli~ N, = 2 . 106 je rozkmit nap&

L.7 Levostrannii predika mez pro rozkmit napeti Ao, je

log NIX= log (2.10~) - t s, 43- ; . . .. : . (L.5) . . -

kde t je y - hitick& hodnota Studentova rozdileni r (v, y) pro stup& vbinosti v = ia - 2 a pravd~po- dobnost y = 0,05; . .

. : . s, sm6rodatnA odchylka, kted sc vy@e z @am .. . .

L-8 Rozkmit napEti pro urteni kategorie detaiiu je

log Ad

*UP

A%

Obrhek L.1 - Schema postupu urteni kategorie detaiIu

By1 zkoukn konstruktni svai'ovanf detail z p1cchu tlouit'ky 16 mm, narn6hanp tahoem norm5lovfm nap& tim. lhavovk zkouSky byly provedeny pii tiech tirwnich rozkmitii jmenovitkho norrnAlov6ho napgti. ZkouEenhnu detailu odpovid6 typ kiivky iinavovk pevnosti podle obriizku 26.

DllE esledky vfp&u:

S, = 0,56640, S,= 5,78079, S, = -1,58224, B = -2,79350, a = 11,60035, A up = 78,89 MPa, t = 1,86, s, - 0,41243, f = 1,1029, AoC= 4O,6 1 MPa

&do vmrku

Vfsledn6 kategorie detailu, urEeni podle tohoto phlladu, jc

Au,= 40 MPa.

A5 MPa

N

U p o z orne'n i: Zm&y a doplriky, jakoii zprciq o n o d cydanjkh norrnkch jsou uver'ejrio~any ne V2sirtiku Ofadu pro Iechnickou no~rnai~raci, rnetrolugii a stdinizkufebnictz~i

Documents

ČSN-73-1401---Navrhování-ocelových-konstrukcí