51
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1.moucha domácí

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

  • Upload
    tauret

  • View
    33

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH. m oucha domácí. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH. 1. moucha domácí Třída : hmyz Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb. Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

1. moucha domácí

Page 2: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

1. moucha domácíTřída : hmyzOči mouchy jsou složeny z tisíců čoček

jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb.Ústní ústrojí je sosák se sacími

polštářky. Má jeden pár křídel a druhý pár

přeměněný v kyvadélka.

Page 3: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Moucha žije samotářsky.Každá samice naklade do různých

odpadků až 900 vajíček ve snůškách po 120 až 160.

Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4 dnech se zakuklí.

Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka.

Page 4: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Page 5: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly.

Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a spolu s ostatními druhy dvoukřídlých má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů.

Bez much a jim příbuzných druhů bychom byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami.

I ona se navíc stává potravou, často žab.

Page 6: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc.

Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly i několiksetkrát za vteřinu.

Výskyt : Moucha domácí je po celém světě známá jako přenašeč různých mikrobů.

Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel.

Page 7: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

2. octomilka obecnáTřída: hmyzJsou využívány jako laboratorní zvířata

nebo krmivo(zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích.

Page 8: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

2. octomilka obecná

Page 9: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.

Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm.

Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod.

Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Page 10: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

2. octomilka obecná

Page 11: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

3. potemník moučnýLarválnímu stadiu tohoto brouka se

říká moučný červ. Jako všechny druhy hmyzu s proměnou

dokonalou, prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec.

Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více, zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25 až 1,8 cm.

Page 12: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

3. potemník moučný

Page 13: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

3. potemník moučný

Page 14: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

4. šváb obecnýPatří k nejprimitivnějším a

nejstarobylejším skupinám hmyzu.Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se

vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota.

Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.

Page 15: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

4. šváb obecný

Page 16: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

4. šváb obecnýMladí švábi (nymfy) se podobají dospělců, mají

však nevyvinutá křídla. Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají asi

za šest týdnů. Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá až

půl roku.Na území Česka se nejedná o původní druh,

byl zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje.

Page 17: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

4. šváb obecný

Page 18: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

4. šváb obecnýPůvodním místem výskytu byla

pravděpodobně jižní Asie.Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má

tmavě hnědou barvu.Řadí se mezi všežravce.Samice a samec jsou rozdílní. Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto

samice má jen pahýly křídel.

Page 19: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. mol kožešinovýŽlutě hedvábitě lesklý, uprostřed předních

křídel s 1 nebo 2 černými tečkami. Rozmnožování, šířeníZakuklují se v září buď v dutých zrnech

nebo ve štěrbinách podlahy. Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách, z nichž

v 10–14 dnech vylézají housenky.

Page 20: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. mol kožešinový

Page 21: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. mol kožešinový Způsob životaPoletují nejčastěji v červnu a v červenci.Housenky molů jsou velmi škodlivé ve

vlněných látkách, kožešinách, vycpaném nábytku a ve sbírkách.

Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané hmoty hnízdo.

Page 22: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. mol kožešinový

Page 23: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. mol kožešinový

Page 24: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

6. zavíječ moučnýZavíječ moučný neboli mol potravinový

je původně asijský motýlek, který však byl do Evropy i Ameriky zavlečen.

Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí až dva centimetry.

Podobně jako u mola šatního, ani dospělci zavíječe již nemusí přijímat potravu a žijí jen několik týdnů.

Page 25: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

6. zavíječ moučný

Page 26: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

6. zavíječ moučnýLétají především zrána a zvečera, mají za úkol

se co nejrychleji spářit.Samička pak klade stovky vajíček na vhodný

podklad.Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i

rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny, sušené ovoce, ořechy apod.

Page 27: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

6. zavíječ moučný

Page 28: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

7. bzučivka obecnáVelká moucha okolo 1cm namodralé

barvy. Je známá tím, že když jí máme v místnosti

bzučí. Obecně se mouchám této velikosti říká

masařky i když masařka obecná je jiná moucha.

Page 29: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

7. bzučivka obecnáSamice bzučivky klade vajíčka na

rozkládající se maso a může být přenašečem některých onemocnění.

Page 30: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

7. bzučivka obecná

Page 31: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

7. bzučivka obecná

Page 32: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácíJedná se o velmi starobylý hmyz. Patrně na zemi žijí již 300 milionů let

/srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl přibližně před 200.000 lety/.

Jeho velikost je okolo 1 cm má kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými šupinkami.

Odtud její český název rybenka domácí.

Page 33: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácí

Page 34: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácíZdržuje se převážně v domech, kde se živí

různými zbytky sacharidů a škrobů. Má raději tmu, při rozsvícení se snaží

uprchnout a schovat do nějaké skuliny. Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a

při změně proudění vzduchu rybenku včas varují před blížícím se nebezpečím.

Page 35: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácí

Page 36: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácíRybenky milují vlhké prostředí a teplotu

od 22-27°C.Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu

dobou jsou schopny naklást až 100 vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a to zejména na výrobcích z papíru, nebo výrobcích z kůže, koberců, fotografií.

Page 37: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

8. rybenka domácí

Page 38: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecnýJe nejznámějším a velmi

hojným pavoukem v Česku. Zbarvení je velmi variabilní, od světle

hnědého až po červenohnědé a černohnědé.

Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn.

Page 39: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecný

Page 40: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecnýTvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem

větší než hlavohruď. Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice

můžou mít 12-17 mm.Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny.Křižák se zpravidla dožívá 3 let. Kousnutí křižáka obecného je pro člověka

naprosto neškodné.

Page 41: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecný

Page 42: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecnýDospělý samec si už nepřede síť, neloví,

veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé

samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť.

Page 43: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecný

Page 44: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

9. křižák obecnýNámluvy velmi často končí zabitím

samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček,

která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře.

Samice hynou po nakladení vajec.

Page 45: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

Page 46: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácíPokoutník se vyskytuje hojně všude v

domech, kůlnách a stájích, uchyluje se často do světlíků, které nikdo nevymetá.

Page 47: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácíV rozích místnosti si spřádá hustě,

vodorovně napnuté pavučiny, směrem do kouta končí síť upředenou trubicí, která slouží jako úkryt.

Page 48: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácí

Page 49: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácí

Page 50: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácí

Page 51: ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

10. pokoutník domácí