Antibakteriální

chemoterapeutika

Všeobecný přehled

Historie

ATB se musela užívat již ve starém Egyptě (v mumiích se našly stopy látek s tetracyklickou strukturou).

Ve středověku se k léčbě hnisavých ran užíval plesnivý chléb.

1929 Flemingův objev penicilinu.

1932 synteticky vyrobena první skupina sulfonamidů.

1939 H. W. Florey a E. B. Chain izolují penicilin z kultury Penicillium notatum.

1940 R. B. Woodward určuje chemickou strukturu penicilinu.

Klinicky byl penicilin použit poprvé koncem II. světové války.

Nyní je známo cca 10 000 antibiotik a podobných látek z mikroorganizmů, rostlin, či živočichů.

Odvozeno více než 100 000 polysyntetických a syntetických látek. Jedna setina používá v klinické praxi.

ČR bylo objeveno antibiotikum - mucidin (V. Musílek a kol., r. 1970)

Definice a zařazení antibiotik

= látky používané k léčbě infekcí vyvolaných

bakteriemi (vč.mykobakterií)

Chemoterapeutika proti cizím bio-noxám:

Antibiotika

Antivirotika

Antiparazitika-antiprotozoika, anthelmintika

Antimykotika

Pojmy související

Antibiotika - původně přírodní produkty

mikroorganismů

Chemoterapeutika - uměle syntetizované

látky

Antiseptika – neselektivně poškozují veškeré

živé organismy s buněčnou stěnou

Typy antibiotik

„Cidní“ látky – činí mikroorganismus

neschopný života

„Statické“ látky – zastavují růst mikroorg.

Imunomodulační látky – zvyšují odpověď

hostitele na mikroorganismus

Cíl léčby infekčních

onemocnění

1/ léčebná - eradikovat infekční agens 1.1/ dosáhnout minimálně MIC v místě mikroba

1.2/ působit dostatečně dlouhou dobu

1.3/ zpomalit vývoj rezistence

2/ preventivní – zabránit rozvoji infekce 1.1/ dosáhnout koncentraci v chráněném prostoru

1.2/ zabránit šíření infekce

3/ zabránit komplikacím zánětu 3.1/ nefunkční tkáň

3.2/ systémové komplikace

3.3/ smrt

Základní rozvaha

Jde o mikrobiální,

mykotickou,

virovou infekci?

Terapie ATB:

Empirická – na základě epidemiologických dat

Cílená – odběr vzorků, kultivace, stanovení citlivosti, rezistence

Diagnostika infekčních

onemocnění

epidemiologicky

GIT G- a anaeroby

urogenitální spíš G-

kůže spíš G+

dýchací systém G+/G- a aspirované

anaeroby

mikrobiologická diagnóza

protilátky - TBC

patologicky

Klasifikace antibiotik dle

struktury

Beta-laktámy

Amfenikoly

Tetracykliny

Makrolidy

Linkosamidy

Aminoglykosidy

Ansamyciny

Oxazolidinony

Pleuromutiliny

Glykopeptidy

Polypeptidy

Sulfonamidy

(Fluoro)Chinolony

(Nitro)imidazoly

(Nitro)furany

Streptograminy

Glycylcykliny

Ostatní

Klasifikace dle mechanismu

účinku 1.

Inhibice syntézy nebo

poškození

peptidoglykanové

buněčné stěny

Betalaktámy – G+/-,anaer.

Bacitracin – G+

Izoniazid – G+, mykobact.

Vankomycin – G+, anaer.

Inhibice funkce

buněčné

membrány

Polymyxiny – G-

Klasifikace dle mechanismu

účinku 2.

Interference s metabolismem nukleových kyselin

Sulfonamidy, trimetoprim, dapson – G+/-,protozoa

Rifampicin – G+

Fluorochinolony – G+/-

Nitrofurany – G-/+

Metronidazol – anaeroby, protozoa

Klasifikace dle mechanismu

účinku 3.

Inhibice proteosyntézy

Tetracykliny – přes 30S ribozóm, G+/- spektrum, anaeroby

Aminoglykosidy – přes 30S ribozóm G-/+ spektrum

Glycylcykliny - přes 30S ribozóm, G+/- spektrum, anaeroby

Chloramfenikol – přes 50S ribozóm G+/- spektrum, anaeroby

Makrolidy – přes 50S ribozóm, G+/- spektrum, ICpatogeny

Linkosamidy –přes 50S ribozóm, G+ spektrum, anaeroby

Oxazolidinony - přes 50S ribozóm, G+ spektrum,

Pleuromutiliny - přes 50S ribozóm, G+/- spektrum

Kyselina fusidová – hl. stafylokoky

Testování citlivosti bakterií

u některých bakteriálních patogenů je možno citlivost k antimikrobiální látce předpovědět, u jiných se však liší případ od případu

v praxi se často zkouší jeden lék po druhém dokud není dosažena příznivá odezva nebo v případě vážných infekcí se podá více látek naráz

riziko toxického nebo alergického účinku

změna normální flóry, což může vést ke kolonizaci rezistentními patogeny

citlivost může být testována – disková, e-stripová metoda

citlivost a rezistence jsou posuzovány podle pravděpodobnosti léčitelnosti mikrobiální infekce

MIC a MBC

Připraví se série snižujících se koncentrací látky ve vhodném médiu a přidá se suspense bakterií

Po inkubaci se stanoví koncentrace, při které nenastal viditelný růst

Minimální inhibiční koncentrace (MIC) Nejnižší koncentrace látky, při které nenastává růst

mikroorganismu

Minimální baktericidní koncentrace (MBC) Médium, ve kterém není pozorovatelný růst může být

přeneseno do média neobsahujícího antimikrobiální látku a pozoruje se, jestli v něm zůstaly živé MO

Rezistence na ATB

Přirozená (primární) - u mikrobů buď bez

peptidoglykanové stěny (např. mycoplasma) či se

stěnou neprostupnou pro PNC, absence biostruktur

klíčových pro účinek (Proteus a nitrofurantoin)

Získaná (sekundární) - plasmidovým transferem –

významné klinicky

enzymová aktivita-degradace ATB

snížení permeability buň.obalů bakterie

Změna zásahového místa - PBPs, ribosomy

Aktivní vypuzování ATB-specif.přenašeče-TTC,chin,SLM

C NH CH CH C

O

O C N CH

CH3

CH3

COOH

S

Místo penicilinasové aktivity.

Rozštěpení beta laktamového kruhu.

Struktura penicilinu

Kombinační ATB terapie

▼ Posílení účinku: A) sekvenční blokáda - souč. inhibice po sobě jdoucích

metabolických pochodů (trimetoprim + sulfonamid)

B) inhibice enzymatické inaktivace – (amoxicilin + kys.klavulanová)

C) zvýšení průniku ATB do bakterie - (beta laktamová s aminoglykosidem)

D) zvýšení průniku ATB do místa infekce – (vankomycin+rifampicin, G-pen+klindamycin, oxacilin+rifampicin)

E) snížení rozvoje resistence intraterapiam – u Ps.aeruginosa (betalaktam+AMG/chinolon), u mykobakterióz

▼ Snížení účinku:

1. Současně bakteriostatická a baktericidní ATB – platí pouze obecně, mnohdy se kombinují s výhodou!!

2. ATB silně indukující beta laktamázy (Imipenem, Cefoperazon)

Nežádoucí účinky ATB:

1/ Alergické reakce: urtika, kožní exantémy, kontaktní dermatitis, léková horečka, cévní projevy, edémy, sérová nemoc, ANAFYLAKTICKÝ ŠOK

2/ Toxické projevy:

A/ Lokální dráždění po p.e. aplikaci: bolestivá aplikace-i.m. (G-PEN), tromboflebitis-i.v. (Ciprofloxacin. Klaritromycin)

B/ Nefrotoxické účinky: proteinurie, cylindrurie, hematurie, nekróza ledviných tubulů, SELHÁNÍ LEDVIN

(Aminoglykosidy, Polymyxin E=Kolistin, Neomycin, Vankomycin, Amfotericin B, Kotrimoxazol)

Nežádoucí účinky ATB:

C/ Hepatotoxické účinky: vzestup jaterních enzymů, bilirubinu

(Ceftriaxon, Oxacilin, Sulfonamidy, Erytromycin, Rifampicin, Nitrofurantoin, Klindamycin)

D/ Hematotoxické účinky: poškození krvetvorby (aplastická anémie, agranulocytóza), hemolytické anémie

(Chloramfenikol!!! Reverzibilní i nereverzibilní útlum krvetvorby,

Kotrimoxazol, Linezolid, Betalaktámy)

Nežádoucí účinky ATB:

E/ Ototoxické účinky: Závisí na hladině ATB, stačí i jedna dávka!!

vyšší nebezpečí u snížených ledvinných funkcí, při současném podávání kličkových diuretik

př. Aminoglykosidy (Streptomycin, Gentamycin, Amikacin), Glykopeptidy (Vankomycin), Klaritromycin

F/ Neurotoxické účinky: Neuromuskulární blokáda (vazba na receptory

synaptického přenosu vzruchu) - Aminoglykosidy

Neuropatie: Nitrofurantoin, Vankomycin, PolymyxinE=kolistin, Amfotericin B, Pen G

Prokonvulsivní účinky: Cefalosporiny, Karbapenemy

Nežádoucí účinky ATB:

G) Účinky na muskuloskeletální systém

Poruchy kostního metabolismu – tetracykliny

Poruchy pojivové tkáně – chinolony

Poruchy svalové tkáně – makrolidy

H) Gastrointestinální účinky

Dráždění horního GITU po p.o podání (Klaritromycin,

Nitrofurantoin, Tetracykliny, Klindamycin)

Rozvrat přirozené GIT mikroflóry (např. přerůstání

Cl.dif) až rozvoj megakolon (Klindamycin, Chinolony,

Cefalosporiny)

Nežádoucí účinky ATB:

CH) Kardiovaskulární účinky

Prodloužení QT intervalu – makrolidy

(klaritromycin), chinolony (moxifloxacin)

Ovlivnění vasomotoriky cév - linezolid

I) Dermatologické účinky

Red man syndrom – vankomycin (CAVE:

prodloužit infuzi vždy min na 60 minut)

Steven-Johnsnův syndrom (Sulfonamidy,

Betalaktámy)

Fototoxicita – chinolony, tetracykliny, kotrimoxazol

Farmakokinetika antibiotik

Pro racionální využití antibiotik jsou důležité

informace nejen o farmakodynamice (viz

dále), ale také farmakokinetice

Rozdělení antibiotik dle farmakokinetiky:

1) Čas nad MIC (čím déle tím lépe) – př.

betalaktámy

2) Peak nad MIC (čím větší peak, tím lépe) –

př. aminoglykosidy

3) AUC nad MIC (čím větší celková expozice,

tím lépe) – př. rifampicin, vankomycin

Inhibice syntézy nebo poškození peptidoglykanové buněčné stěny

INHIBITORS OF CELL WALL SYNTHESIS b-LACTAMASE

INHIBITORS

b-LACTAM ANTIBIOTICS

OTHER ANTIBIOTICS

PENICILLINS CEPHALOSPORINS CARBAPENEMS MONOBACTAMS

1st GENERATION 2nd GENERATION 3rd GENERATION 4th GENERATION

Clavulanic acid Sulbactam Tazobactam

Bacitracin Vancomycin

Imipenem/cilastatin Meropenem* Ertapenem

Aztreonam

Cefepime

Amoxicillin Ampicillin Cloxacillin Dicloxacillin Indanyl carbenicillin Methicillin Nafcillin Oxacillin Penicillin G Penicillin V Piperacillin Ticarcillin

Cefadroxil Cefazolin Cephalexin Cephalothin

Cefaclor Cefamandole Cefprozil Cefuroxime Cefotetan Cefoxitin

Cefdinir Cefixime Cefoperazone Cefotaxime Ceftazidime Ceftibuten Ceftizoxime Ceftriaxone

(according to Lippincott´s Pharmacology, 2006)

Beta-laktámy – mechanismus

úč.

Baktericidní – interferují s posledním stupněm syntézy bb. stěny »»» vedou k lýze bb., účinné proti rychle rostoucím mikrobům, které syntetizují peptidoglykanovou stěnu »»» inaktivní proti mykobakteriím, houbám a virům.

vazba na „penicillin binding proteins“ (PBPs) ve stěně bakterií – jedná se o enzymy účastnící se syntézy bb stěny - působením PNC dochází k morfologickým změnám či lýze citlivých bakterií

Inhibice transpeptidasy: PBPs katalyzuje tvorbu příčných můstků mezi peptidoglykanovými řetězci. PNC inhibují tento transpeptidázový stupeň a tak tvorbu těchto můstků nezbytných pro integritu stěny.

podpora autolysinů: Mnoho, zejména G+ koků produkuje degradační enzymy (autolysiny), které se podílejí na normální remodelaci bb. stěny. V přítomnosti PNC, pokračuje tato činnost ale bez syntézy bb. stěny.

Antibakteriální účinek PNC – výsledek jak inhibice syntézy stěny, tak její destrukce autolysiny

Beta-laktámy – peniciliny -

přehled

Základní (úzkospektré peniciliny) – hl. koky G+, ale i G-, anaeroby

Acidolabilní – benzylpenicilin (PEN G)-prokain, benzatin G pen

Acidostabilní – fenoxymethylpenicilin (V),

Peniciliny stabilní vůči betalaktamázám – oxacilin, (meticilin, kloxacilin a jeho deriv.) – hl.stafylokoky

Širokospektré peniciliny – G+/-, anaeroby

Aminopeniciliny - ampicilin, amoxicilin- str,hemof.,Shig, klebsiela

Karboxypeniciliny - tikarcilin, azlocilin - navíc pseudomonas

Ureidopeniciliny – piperacilin – navíc pseudomonas,

+ Inhibitory betalaktamáz – kys.klavulánová, sulbaktam, tazobaktam (samy moc ATB účinnost nemají, jen potencují, Sulbactam má protimikrobní účinnost proti Acinetobacter)

Vybrané peniciliny

PEN G – hl. G+/- endokarditidy, meningitidy, pneumonie; krátký poločas možno retardovat vazbou na prokain (12-24h) nebo benzatin (až 28 dní)

PEN V – méně závažné infekce hl. měkkých tkání, postihuje téměř všechny běžné patogeny

Aminopeniciliny – oproti pen V navíc spirochety, H.pylori, kombinace s klavulánovou k.

Karboxy a ureidopeniciliny – G+/-, aneroby závažné inf. širokého spektra – sepse, meningitidy, nozokomiální infekce, uro a gyn a nitrobřišní infekce, inf dolních dých.cest…

Oxacilin – zatím stále LPV u stafylokokových infekcí rezist. vůči jiným PEN, osteomyelitidy, endokarditidy, kloubní infekce, katetrové infekce, meningitidy – DNES POUZE I.V.

Výhody a nevýhody penicilinů

Výhody Nevýhody

Velmi nízká toxicita,

dlouhá klinická zkušenost

Alergické reakce –

náhradní LV - makrolid

Široké spektrum s dosud

malou rezistencí

Jarisch-Herxheimerova

reakce – vysoký nárůst

pyrogenů po cidním úč.

POUŽITELNOST V

TĚHOTENSTVÍ !!!

Eosinofilie, hemolytické

anémie

Nízká cena Pseudomembranózní

kolitidy - vzácně

Beta-laktámy – cefalosporiny I.generace – hl. G+,

Parenterální – cefazolin (dnes hl v chir.profylaxi)

Perorální – cefaclor, cefprozil

II.generace – hl. G+, část G-, Parenterální – cefuroxim sodný + CEFAMYCINY – cefoxitin

(anaeroby-málo důkazů)

Perorální – cefuroxim-axetil

III.generace – G+ ale posun ke G-, Parenterální – cefotaxim, ceftriaxon, cefoperazon (PSAE),

ceftazidim (PSAE)

Perorální – cefixim

IV.generace – vyhrazená– hlavně pseudomonas Parentrální – cefpirom, cefepim (vždy komb. s metronidazolem

hl. při těžkých intraabdominálních infekcích)

V.generace – vyhrazená – hlavně PSAE + navíc MRSA Parenterální - ceftarolin – MRSA infekce

Žádný z cefalosporinů nepokrývá spektrum enterokoků a i anaerobů (cefoxitin má nedostatečné důkazy)!

Beta-laktámy - ostatní

Karbapenemy – imipenem, meropenem, ertapenem

Baktericidní ATB s mimořádně širokým spektrem vč. Acinetobacter a (pseudomonas) – těžké sepse

Imipenem nutno komb.s cilastatinem (brání jeho odbourání dihydropeptidázou v ledvinách), meropenem, ertapenem (Ps. NE!)

Monobaktamy – aztreonam

Baktericidní, G+/-,odolný betalaktamázám, rezervní ATB, někdy alternativa aminoglykosidů

+ Inhibitory betalaktamáz – bez ATB účinku, pouze potencují účinek jiných ATB, např. amoxicilinu (co-amoxiklav) či tikarcilinu (co-tikarcilin) v příp.kys.klavulánové, sulbaktam kombinován s ampicilinem (sultamicilin) a cefoperazonem (sulperazon), tazobaktam (tazocin nebo též pipetazol) pak hl. s piperacilinem,

Sulbactam má protimikrobní účinnost proti Acinetobacter

Sulfonamidy, trimetoprim,

dapson

Bakteriostatická ATB, inhibice metabolismu spočívá v

inhibici tvorby kyseliny dihydrolistové buď kompeticí s

pABA (sulfonamidy, dapson) nebo blokádou

dihydrofolátreduktázy (trimetoprim)

Sulfathiazol – pouze topická léčba

Sulfametoxazol v poměru s trimetoprimem (5:1)=

kotrimoxazol – širokospektrý G+/-

Dapson – antileprotikum – viz dále

NÚ: kožní projevy, leukopénie, jádrový ikterus

Poly-, Glyko- a Lipo-peptidy

Polypeptidy – baktericidní atb – poškození stavby nebo funkce buněčné stěny bakterií

Bacitracin – inhibice přenosu stavebních bloků pro tvorbu buň.stěny – topické použití, silná baze, komb. s neomycinem

Polymyxiny – cidní, hl G-, nefrotoxicita; polymix B-topic., polymixin E=kolistin-inj, kapreomycin (anti TBC)

Glykopeptidy – baktericidní atb – inhibice syntézy b. stěny vazbou na její stavební bloky

Vankomycin – rezervní atb pouze pro G+ infekce (strepto, enterokoky, stafylokoky vč. MRSA) + Cl. difficile (p.o.), TDM Teikoplanin – 1x denně inf, celkově lépe snášen, nelze TDM

Lipopeptidy – Daptomycin - baktericidní atb – depolarizace membrán, pouze G+, endokarditidy, Ps.aer. i MRSA

Tetracykliny, Amfenikoly

Tetracykliny – bakteriostatická atb – inhibice proteosyntézy přes 30Sribo, blokáda vazby tRNA na mRNA, G+/-, anaeroby, intracelulární patogeny

Tetracyklin – široké sp. vč. IC bakt. chelatace vícemocných kationtů, fotosenzitivita

Doxycyklin (p.o.) – dlouhý poločas

Tigecyklin (i.v) – viz dále

Amfenikoly – bakteriostatická atb – inhibice 50Sribo a blokáda peptidyltransferázy

Chloramfenikol – široké sp, široká paleta LF, dobrá FK; inj: těžké život ohr. stavy – meningitidy, salmonelové sepse; lokálně: v dermatologii, oftalmologii a ORL infekce

NÚ: závažné ireverzibilní i letální myelosuprese, popsán i vznik leukémie !!!

Aminoglykosidy

Baktericidní atb, inhibice proteosyntézy na 30Sribo a dále není plně objasněno, hl. G-/ale i G+ bakt, malá resistence, pouze topic, inj.apl, významný postantibiotický efekt (G-)

Názvosloví – mycin(původ z aktinomycet), -micin (původ z micromonospor)

Oto, nefro a neurotoxicita zvláště s kličk.diu

Streptomycin – dnes jako antituberkulotikum 2. linie, enterokokIE

Gentamicin– apl.p.e. nebo lok, peritonitis, infekce kloubů, kurareformní účinky – tlumíme neostigminem (nepř.PSM), TDM

Tobramycin – nejlepší efekt na PSAE (inhalační léčba)

Amikacin – nejméně nefrotoxický oproti ost., zase více ototoxický, TDM

Neomycin-obrovská toxicita pouze lok. v komb.s bacitracin (Framykoin®)

Makrolidy

Bakteriostat. atb, inhibice proteosyntézy na 50Sribo, středně široké sp. vč IC bakt., resistence někdy vzniká i v průběhu léčby, pouze topic, inj.apl, inhibitory CYP 450 - četné interakce

LF: inj i tbl

Erytromycin (ERY) – mykoplasmata, chlamydie, pertuse, difteria, NÚ: agonista motilinových rec. v GITu hypermotilita; hodně IT!!!!

Spiramycin, Josamycin – podobně jako erytromycin, toxoplasmózy

Klaritromycin- infekce resist na ery, alternativa k penicilinovým ATB v případě alergie, atypické patogeny (Legionella, Chlamidia, Mykoplasmata), eradikace Helicobacter pylori

Roxitromycin – dětské faringitidy, dobrá FK a málo nú

Azitromycin – novodobé azalidové ATB (extrémně dlouhý bio. poločas), atypické mykobakteriózy, eradikace helicobacter, sinusitidy, pohl.přenosné choroby (Chlamydia, Mykoplasmata), legionelové infekce (LPV u imunokompromitovaných pacientů)

Telitromycin – ketolidové ATB – záložní na ERY rezist. MRSA

Kyselina fusidová – rezervní pro stafy resist. na meti/oxacilin

Streptograminy a

Oxazolidinony

Streptograminy – quinpristin/dalfopristin

směs – stejný MÚ jako makrolidy, jiná

struktura, záložní ATB na MRSA;

Oxazolidinony – linezolid - stejný MÚ

jako makrolidy (záložní na MRSA, VRSA,

VRE..) – výhoda p.o., CAVE:interakce s

SSRI, ač je bakteriostatický, tak se

používá i u sepsí

Ansamiciny, Linkosamidy

Ansamiciny– baktericidní atb odvozený od naftalenu – inhibice DNA dependentní RNA polymerázy, široké spektrum, an-/aeroby G+/-, rychle vzniká resist, vhodné komb. s protistafyl. ATB

Rifampicin – TBC, IE v komb. s ost., inf. Cévních protéz, infekce pojivového aparátu; barví tělní exkrety do oranžova,

Obrovský interakční potenciál s řadou léčiv, induktor CYP a PGp

Rifaximin – lokální ATB účinek ve střevě, cestovní průjmy

Linkosamidy – bakteriostatická/cidní atb – vazba na 50Sribo a znemožnění nasednutí mRNA, úzké sp.hl. G+,anaerobní bakterie a bac. Antracis, přirozeně resist.G-, široká paleta LF

(Linkomycin – dnes už zcela vytlačen jinými)

Klindamycin – pánevní a nitrobřišní infekce, osteomyelitidy u staf.aureus, ORL inf, lokálně dermatologické, oční inf.

Nitrofurany, Nitroimidazoly

Nitrofurany – bakteriostatická atb – interference s bakteriální DNA, sp. úzké E.coli,Klebsiela,enterobacter, stafylokoky, enterokoky, res. Na pseudomonas, proteus

Nitrofurantoin – LPV při chron. G- zánětu močových cest

Nitroimidazoly – baktericidní atb – inhibice replikace DNA, úzk.sp. Anaerobní, clostridia, protozoa

Metronidazol - clostridiové průjmy, tetanus, trichomonády a ost. gyn.inf, stomatoprofylaxe, né déle než 10 dní v kuse – zlomy v DNA, KI: v těhotenství, NÚ: poruchy CNS, disulfiramový efekt, červenohnědá moč

Chinolony (=Fluorochinolony)

Baktericidní atb, inhibice DNA gyrázy (=topoizomerázu II), široké sp.postupně od G- ke G+ Enterobakteriaceae a ost G- vč. IC bakt., Pseudomonád a někt.stafy, NÚ: osteo a chondrokatabolický efekt, fotosenzitivita

I. skupina - norfloxacin– inf.moč.cest G- (DNES UŽ NE!)

II.sk.- ciprofloxacin, ofloxacin, perfloxacin – salmonelózy, campylobakteriozy, G-infekce DCD mimo Str.pneumoniae, chlamydie, ORL infekce, PSAE má jen ciprofloxacin

III.sk – levofloxacin, sparfloxacin – rezervní výborné ATB hl resp. G+/- infekce

IV. sk. – moxifloxacin – rez. infekce DCD při streptokokové pneumonii alergické na PNC

Chinolony nejsou LPV obecně kvůli rezistenci intraterapiam!!!

Glycilcykliny a pleuromutiliny

Glycilcykliny - tigecyklin

nová skupina příbuzná tetracyklinům, široké G+/- spektrum včetně MRSA a anaerobů, ale přirozeně rezistentní vůči Ps. aeruginosa

doléčení nitrobřišních infekcí u multiresistentních kmenů, nevhodný u sepse, protože není cidní!!!

Pleuromutiliny – retapamulin

nové lokální ATB inh. proteosystézu přes 50S specifickým mechanismem než ostatní ATB – není tudíž zkřížená rezistence!, úč. hl. na S. aureus a pyogenes, léčba infikovaných ran i po chirurgické incizi, impetigo

Klasická lokální antibiotika

Mupirocin (pouze lokálně)

vazba na izoleucyl-tRNA syntetázu, což brání proteosyntéze, ve spektru hlavně stafylokoky

I: bakteriální kožní i podkožní infekce, strepto a stafylokokové + antifungální působení

Poznámka k LF: makrogolový gelový základ je vhodny pro kožní podání, ale toxický pro sliznice

Kyselina fusidová (pouze lokálně)-ve spektru hlavně stafylokoky

inhibice proteosyntézy

I: bakteriální kožní i podkožní infekce

Antituberkulotika, antileprotika

Patofyziologie tuberkulózy:

Mycobacterium tbc jako IC parazit vnikne do plic, pronikne do buňky alveolu, kde se opouzdří, tělo začne syntetizovat protilátky, pokud se v tomto stadiu z těla neodstraní, dochází k postupné likvidaci alveolů, které nekrotizují a kalcifikují, taková tkáň je pak křehká, vypadává a dochází k odhalování samotných cév – hematoptoe

Patofyziologie lepry:

M. leprae jako G+ IC parazit se z kapének z nosu dostává do krevního oběhu a usazuje se v podkoží – tuberkuloidní lepra (skvrny v obličeji) nebo v kloubech, svalech či CNS – lepromatózní lepra (svalová atrofie, malomocenství, otevírání kloubů a upadávání částí končetin)

Farmakoterapie mykobakterióz

Musí být dost. dlouhá a účinná vzhledem k IC lokalizaci

mykobakterií

4 schémata (dle stadia a závážnosti):

6 měsíců – 2 měs. pyrazinamid, 4 měs. rifampicin,

isoniazid

9 měsíců – 2 týdny etambutol, 8 měs. rifampicin,

isoniazid

Rok – kombinace pyrazinamid, rifampicin a etambutol

2-5 let i doživotně – dapson, rifampicin – hl. u lepry

Antituberkulotika

Léky I. linie

Izoniazid–inhibitor tvorby mykolikové kyseliny důl. pro integritu memrány a poškození metabolismu (hepatotox)

Etambutol-inhibice metabolismu (neurotox-zelená bar.)

Pyrazinamid – neznámý mú, „cidní“, rezervní antiTBC

Rifampicin – inhibice NK vazbou na DNA dep.RNA poly

Léky II. linie

Kapreomycin – inhibice 30S riboz, oto, nefro, neurotox.

Cykloserin – neznámý mú, půs. I na G+/- bakterie, tbl.

streptomycin, viomycin – viz aminoglykosidy

Antileprotika

Dapson,sulfoxon – účinek jako sulfonamidy,

kompetice s kyselinou pABA

Klofazimin – fenazinové barvivo, velice levné

a relativně dobré, barví moč

Rifampicin (též rifampin) – viz

antituberkulotika

Děkuji za pozornost