Upload
janvrut91
View
222
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
1/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
1
II. Stavové chování látkových soustav
dokončení
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
2/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
2
2.3.2 Reálné plynyIP – Boyle-Marriotův zákon RP – Andrewsův diagramp
[kPa]
0
100
200
300
400
500
600
700
800
0 10 20 30 40
V [m3]
T [K]
100200
300400500
600
(n = 1 kmol)
10
8
6
4
2
00 50 100 150 200 250
p[MPa]
v [ml.mol-1
]
t [oC]
77 oC52 oC
31,1 oC
-20 oC
20 oC
0 oC Kritickáizoterma(t = 31,1 oC)
Oblast mokrépáry
Oblast plynnéfáze
Oblast
kapalnéfáze
K
A
C B
Horní mezní k řivka
(k ř ivka syté páry) - KBH
Dolní mezní k řivka
(k ř ivka syté kapaliny) - KCD
vK = 94,2 ml.mol-1
pK = 7,38 MPa
H
D
Experimentální zjišťování stavového chování nejr ůzně jších plynů v širokém rozmezí tlaků a teplot – zjištěno, že SRIP nevystihuje skutečné chování
Odchylky od SRIP jsou významné • čím větší je tlak• čím menší je teplota plynu
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
3/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
3
Reálné plyny – Andrewsův diagram10
8
6
4
2
00 50 100 150 200 250
p[MPa]
v [ml.mol-1]
t [oC]
77 oC52 oC
31,1 oC
-20 oC
20 oC
0 oC Kritickáizoterma(t = 31,1 oC)
Oblast mokrépáry
Oblast plynnéfáze
Oblast
kapalnéfáze
K
A
C B
Horní mezní k řivka
(k ř ivka syté páry) - KBH
Dolní mezní k řivka
(k ř ivka syté kapaliny) - KCD
vK = 94,2 ml.mol-1
pK = 7,38 MPa
H
D
Sledujme plyn o stavu A• Př i izotermické kompresi se zvyšuje tlak a
snižuje se objem až do bodu B, kdy seobjeví první kapka kapaliny.
• Dalším snižováním objemu dochází kezkapalnění (kondenzaci) dalšího podíluplynu.
• Během kondenzace se tlak nemění, dokudnezkondenzuje poslední část plynu – C:
veškerý plyn zkapalněn ; sytá kapalina.• Dalším stlačením dochází k prudkémur ůstu tlaku.
Kritický bod: • kritické veličiny = souř adnice kritického bodu: TK, pK,vK. Význam: Kritická teplota T K
• Maximální teplota, př i které lze plyn ještě zkapalnit pouhou změnou tlaku• Nad touto teplotou již nelze plyn sebevětším tlakem zkapalnit.⇒ pro kapalinu – nejvyšší teplota, př i které může existovat jako kapalina.⇒ pro plyn – nejnižší teplota, př i které existuje vždy jen jako plyn.
Př íklad: VzduchTK = 132,42 K = - 140,73°CpK = 3,775 MPa
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
4/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
4
Srovnání vlastností ideálního a reálného plynuModel IP Model RP
• p.V = n.R.T • SRRP
• cp = konst. • cp ≠ konst. = f (p, T)
• cV = konst. • cV ≠ konst. = f (p, T)
• Mayer ův vztah cp – cV = R •
• Nelze je zkapalnit. • Lze je zkapalnit.
• Bez vnitř ního tř ení. • S vnitř ním tř ení.
Pozn. Poloideální plyncp = f (T), cV = f (T)
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
5/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
5
Př íčina odchylek chování reálného plynu (RP) od ideálního plynu
• existující př itažlivé (kohezní) síly mezi částicemi plynu- u IP zanedbány
• vlastní objem částic plynu- u IP zanedbány
Př íklad: Metan T = 20 °C T = 20 °C
p = 100 kPa p = 10 000 kPaStavová rovnice (kg/m3) (kg/m3)
SRIP 0,658 65,81
SRRP - van der Waalsova 0,659 82,31
SRRP - Teorém korespondujících stavů – GKD 0,658z ≈ 1
80,258z ≈ 0,82
????? co s tím ?????
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
6/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
6
Řešení: van der Waals A. Kohezní tlak
• Tlak plynu způsoben nárazy částic plynu na stěnu soustavy.• Částice v blízkosti stěny jsou př itahovány ostatními částicemi plynu
směrem dovnitř .
• Tyto př itažlivé (kohezní) síly způsobují, že částice nenarážejí do stěnsoustavy tak často a s takovou rychlostí, jako kdyby částicemi uvnitř nádoby př itahovány nebyly.
⇒
naměř ený tlak plynu je proto menší než tlak plynu uvnitř soustavy, kde se působící př itažlivé
síly navzájem kompenzují
⇒
kohezní tlak = rozdíl mezi tlakem uvnitř soustavy a skutečně naměř eným tlakem
B. Vlastní objem částic plynu
Objem, který částice mají ke svému chaotickému pohybu V:• IP : = objem soustavy• RP : = objem soustavy – vlastní objem částic plynu
C. Řešení: van der Waals odchylky respektoval zavedením korekcí do SRIP
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
7/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
7
van der Waals: odchylky respektovány zavedením korekcí do SRIP
• SRIP T RnV p ⋅⋅=⋅ • zobecněná van der Waalsova rovnice T RnV V p p KOR KOR ⋅⋅=−⋅+ )()(
pKOR - korekce na př itažlivé kohezní síly
VKOR - korekce na vlastní objem částic plynu
výsledný tvar vdW rovnice
T RnbnV
V
an p ⋅⋅=⋅−⋅
⋅+ )(
2
2
resp.pro 1 kmol T Rbv
v
a p ⋅=−⋅
+ )(2 ; v – molový objem
• historický význam rovnice – v praxi není obvykle používána
Řada autor ů se pozdě ji pokusila zvýšit př esnost SR precizně jším vyjádř enímkorekcí, čímž vznikly další více či méně složitě jší stavové rovnice.
Redlich – Kwongova rovnice (RK) Soave – Redlich – Kwongova rovnice (SRK)Peng – Robinsonova rovnice (PR)
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
8/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
8
Reálné plynyStavové rovnice reálného plynu – př ehled
• SRIP modifikovaná korekcemi T RnV V p p KOR KOR ⋅⋅=−⋅+ )()(
pKOR - korekce na př itažlivé kohezní síly
VKOR - korekce na vlastní objem částic plynu
• SRIP modifikovaná součinitelem z T Rn z V p ⋅⋅⋅=⋅ resp.pro 1 kmol T R z v p ⋅⋅=⋅
z - kompresibilitní součinitel ; z = VRP /VIP = vRP /vIP ideální plyny z = 1 - stanovení z pomocí TKS ; z = f (Tr , pr ) ; Tr = T/TK, pr = p/pK
• Viriální rovnice
.....
)()()(
1 32 ++++=⋅
⋅
= v
T D
v
T C
v
T B
T R
v p
z
B, C, D,.. – viriální koeficienty
podrobně ji: př edmět 2181130 Fyzikální chemie
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
9/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
9
Kompresibilitní součinitel pomocí TKS
z = vRP /vIP = f (Tr , pr ) kde Tr = T/TK a pr = p/pK
TKS: za stejné redukované teploty a redukovaného tlaku mají látky stejný redukovaný objem
GKD - generalizovaný kompresibilitní diagram
0,80,85
0,9
0,95
1,0
1,01
1,03
1,05
1,11,15
1,2
1,31,4
1,61,8
2,0
15
1,0
3
4
15
2
1,1 1,3
1,4
1,6
1,2
1,4
1,6
6
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,60,7
0,80,91,0
2,0
3,0
0,3 ,4 ,5 ,6 1,0,7 ,8 ,9 2 3 4 5 6 7 8 9 10 20 30
log pr
log z
Tr
0 0,1 0,2 0,3 0,40,7
0,8
0,9
1,0
pr
z
Tr
1,2
1,1
1,0
0,9
0,50,60,7
0,8
Výřez pro z = 0 až 0,4
Př íklad: vzduch
TK = 132,42 KpK = 3,775 MPa
t = 20°C, p = 100 kPa
Tr = 293/132,42 = 2,213pr = 100/3775 = 0,026
⇒ z ≈ 1 ⇒ pro vzduch za těchtopodmínek lze považovat zaideální plyn
pomocí diagramu lze rychle poznat, zda se plyn chová jako IP nebo jako RP
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
10/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
10
2.4 Skupenství kapalné
• vzdálenost mezi částicemi je malá • prakticky stálý objem
• př itažlivé síly udržují částice ve stálém styku ⇒
• př izpůsobení se tvaru nádoby
• vzájemný pohyb je umožněn • tvoř í hladinu
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
11/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
11
2.4 Skupenství kapalné
• vzdálenost mezi částicemi je malá • prakticky stálý objem
• př itažlivé síly udržují částice ve stálém styku ⇒
• př izpůsobení se tvaru nádoby
• vzájemný pohyb je umožně
n • tvoř í hladinu
Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se ?
Proč se špína bojí mýdla ?
Proč med teče pomaleji než voda ?
Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda ?
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
12/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
12
2.4 Skupenství kapalné
• vzdálenost mezi částicemi je malá • prakticky stálý objem
• př itažlivé síly udržují částice ve stálém styku ⇒
• př izpůsobení se tvaru nádoby
• vzájemný pohyb je umožněn • tvoř í hladinu
Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se ?
Proč se špína bojí mýdla ?
Proč med teče pomaleji než voda ?
Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda ?
Charakteristické vlastnosti • povrchové napětí
• viskosita
• tlak par nad hladinou
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
13/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
13
1. Povrchové napětíσ
• Částice na povrchu kapaliny jsou př itahovány ostatními
částicemi na povrchu a uvnitř kapaliny
• Výslednice těchto sil př itahuje částice v povrchové vrstvě dovnitř kapaliny
Hladina
Kapalina
Plyn
• Částice uvnitř kapaliny jsou př itahovány ze všech směr ů stejně, takže se toto silové působení směrově vyruší
povrchové napětí kapaliny = energie potř ebná k př ekonání sil na povrchu
• Čím větší je povrchové napětí, tím má kapalina větší snahu zaujmout kulový tvar
Př . voda σH2O ∝ 72 mN/m → vodní film
rtuť σHg ∝ 455 mN/m → mnoho drobných kuliček
• Čím větší je povrchové napětí, tím hůř e smáčí pevné povrchy
Př . čistící prostř edky voda σH2O ∝ 72 mN/m
voda + tenzidy σH20+tenzidy ∝ 30 mN/m
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
14/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
14
Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se ?
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
15/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
15
Povrchově aktivní látky Proč se špína bojí mýdla ?
Asymetrická molekula – obsahuje jak hydrofilní tak hydrofobní část
• Hydrofilní část – polární skupina, rozpustná ve vodě • Hydrofobní část – nepolární skupina, nerozpustná ve vodě, rozpustná v tucích,
olejích (mastnotě)
⇒ umožňuje vodě odstranit jinak ve vodě nerozpustné látky pomocí emulsifikace⇒ umožňuje vodě lépe odstranit špínu z povrchu
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
16/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
16
2. Viskosita
• měř ítko odporu kapaliny vůči proudění• viskosita (vnitř ní tř ení) je př íčinou, proč některé kapaliny (med, olej) tečou zvolna, jiné snadně ji
(voda, benzín) • s rostoucí teplotou viskosita klesá – T ↓ µ ↑
voda µ ∝ 0,001 Pa.s med µ ∝ 22 ÷ 60 Pa.s
olej transformátorový µ ∝ 0,021 Pa.s plyn µ ∝ 18.10-6 Pa.s
Směr proudění
y vx
y
rx
rychlostní profil př i laminárním proudění
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
17/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
17
3. Tlak par nad kapalinou Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda ?
• částice s vyšší energií z kapaliny př es hladinu do plynu
• částice s nižší energií z plynupř es hladinu do kapaliny ⇓
⇓ tvorba páry nadhladinou rovnovážný stav
⇓
tlak par nad hladinou
⇓ ⇓ nasycené páry
⇒
tlak nasycené páry
Př íklad: voda : tlak sytých par p´´H2O (t = 20°C) = 2,3368 kPaetanol: tlak sytých par p´´C2H5OH (t = 20°C) = 5,8707 kPa
Pozn. tlak nasycené páry = fce (teplota) využití: např . Papinův hrnec
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
18/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
18
2.5 Skupenství pevné
• vzdálenost mezi částicemi je malá • stálý objem a tvar
• částice pevně fixovány ve struktuř e • tepelná roztažnost (∂V/∂T)p ∝ malá
• pohyblivost částic je malá ⇒
• objemová stlačitelnost (∂V/∂p)T ∝ malá
• pohyb omezen na oscilace • hustota ∝ vysoká
Rozdělení podle uspoř ádanosti vnitř ní struktury
• Látky krystalické• Látky amorfní
Rozdělení podle vazby mezi částicemi• Látky s iontovou vazbou
• Látky s kovalentní vazbou• Látky s kovovou vazbou• Látky s molekulovou vazbou
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
19/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
19
Krystalické látky
• částice uspoř ádány v pravidelné struktuř e – v krystalové mř ížce
• změna skupenství – skokový př echod př i jedné teplotě
• anizotropie (v r ůzných směrech r ůzné vlastnosti)
Amorfní látky
• nekrystalická mř ížka - struktura př ipomíná kapalinu, v které ustal pohyb částic ⇒ označení: podchlazená kapalina s vysokou viskositou
Př íklad: sklo, vosky, asfalt, pryž, pryskyř ice
• změna skupenství – spojitý př echod v širším teplotním intervalu
• izotropie
Pozn. Některé látky lze př ipravit v amorfním nebo krystalickém stavu volbou ochlazovací rychlosti.Př i rychlém ochlazení nestačí částice vytvoř it pravidelnou krystalickou strukturu.
Př . plasty – čistě amorfní: PVC, PS – částečně krystalické: PE, PP, PTFE, PA
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
20/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
20
Kapalné krystaly (krystalické kapaliny)
• př echod mezi kapalinami a tuhými látkami
Př íklad: ur čité organické sloučeniny s výrazně nesymetrickými molekulami
• lecitin• estery a deriváty cholesterolu
• název podle svých některých vlastností
• viskozita - charakteristické pro kapaliny
• vnitř ní uspoř ádání - charakteristické pro krystalické látky
• nesymetrické (tyčinka, disk) molekuly lze orientovat magnetickým polem
- ve směru siločar: kapalina čirá a naopak ⇒ elektrotechnické displeje
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
21/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
21
Rozdělení tuhých látek podle vazby mezi částicemi
Elektronová valenční teorie
• k vazbě dojde, pokud ve vně jší elektronové vrstvě (valenční vrstvě) k takovému
př eskupení elektronů, která má větší stabilitu než původní elektronové seskupenínesloučených částic.
• vnitř ní elektronové vrstvy tvoř í zpravidla uzavř ená seskupení ⇒ nejsou vazboudotčeny
• největší stabilita – elektronový oktet – všech 8 pozic ve valenční vrstvě obsazenoelektrony ⇒ nereaktivnost inertních plynů
podle uspoř ádání valenční vrstvy
• vazba iontová• vazba kovalentní• vazba kovová• vazba molekulová
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
22/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
22
Vazba iontová
• prvek s menší elektronegativitou odevzdává jeden nebo několik elektronů prvkus velkou elektronegativitou
• prvky se př emění v ionty ; tyto ionty se vlivem rozdílu nábojů př itahují př itažlivými
elektrostatickými Coulombovými silami.
Vazba kovalentní
• vzájemné sdílení valenčních elektronů
• každý z prvků poskytne jeden elektron a vytvoř í elektronový pár
Vazba kovová
• př echod mezi iontovou a kovalentní vazbou• část slabě vázaných elektronů je odtažena → ionty → elektronový plyn →
elektronový pár tu s jedním iontem tu s druhým iontem → kovová vazba
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
23/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
23
Smíšené vazby
• uvedené typy vazeb (iontová, kovalentní a kovová) se ve skutečnosti v čisté formě prakticky nevyskytují. Reálné vazby jsou téměř vždy “směsi” těchto mezních typů.
• podíl kovalentní a iontové vazby lze jednoduše vypočítat z elektronegativit prvků,které se účastní vazby.
1.Výpočet rozdílu elektronegativit.
2. Odečet procentuálníhozastoupení iontové a kovalentnívazby z nomogramu.
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
24/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
24
Elektronegativita
• vyjadř uje schopnost vázaného atomu př itahovat vazebný elektronový pár .• je dána energií, kterou atom poutá valenční elektrony př i spojení s jiným atomem.
⇒
Čím více atom poutá valenční elektrony, tím má větší elektronegativitu, resp.
menší elektropozitivitu. Elektronegativita se udává v elektronvoltech (eV).
• Čím větší je elektronegativita prvku, tím má prvek větší tendenci tvoř it anionty,protože dokáže “odebrat” elektrony elektropozitivně jším prvkům.
⇒ Proto se např . halogenidy a prvky podskupiny 6A vyskytují ve sloučenináchtéměř výhradně ve formě aniontů.
• Naopak čím je prvek elektropozitivně jší, tím menší silou jsou vázány jeho valenčníelektrony.
⇒
Proto se např . alkalické kovy a kovy alkalických zemin vyskytují vesloučeninách jako kationty.
• používá se pro stanovení oxidačního čísla prvku ve sloučenině.
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
25/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
25
Oxidač
níč
íslo• Číslo, které udává, kolik kladných nebo záporných elementárních nábojů, by měl
každý atom prvku v molekule, kdyby byly vazebné elektrony př iř azeny vždy k tomu z obou vázaných atomů, který je elektronegativně jší.
Název a symbol prvku Oxid. číslo Název a symbol prvku Oxid. číslo
Brom Br -1, 1, 5 Mangan Mn 2, 3, 4, 6, 7Draslík K 1 Měď Cu 1, 2Dusík N -3, 1, 2, 3, 4, 5 Olovo Pb 2, 4
Fluor F -1 Síra S -2, 4, 6Fosfor P -3, 1, 3, 5 Sodík Na 1Hliník Al 3 Stř íbro Ag 1Hořčík Mg 2 Uhlík C -4, 2, 4Chlor Cl -1, 1, 3, 5, 7 Vápník Ca 2
Chrom Cr 2, 3, 6 Vodík H -1, 1Jód I -1, 1, 5, 7 Zinek Zn 2K ř emík Si -4, 4 Zlato Au 3Kyslík O -2 Železo Fe 2, 3
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
26/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
26
Typy mř ížek
Typy mř ížek podle vazby a typu částice v mř ížce:• atomová•
iontová
• molekulová•
kovová, speciální př ípad je mř ížka slitinová
1. Mř ížka atomová• elektricky neutrální atomy stř edně lehkých prvků vázané kovalentní vazbou.
⇒
elektricky nevodivé a velmi tvrdéPř íklad: diamant, karbidy (SiC), silicidy, boridy, nitridy, oxid kř emičitý.
2. Mř ížka iontová
• kladné a zápornými ionty navzájem spojené iontovou vazbou.⇒ poměrně velká stálost na vzduchu a poměrně vysoké teploty tání a varu díkyelektrostatickým silám vazby.
Př íklad: soli - chloridy, dusičnany, uhličitany, sírany.
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
27/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
27
3. Mř ížka molekulová
• molekuly vázáné slabými silami.• molekulová vazba slabá ⇒ př i zahř ívání se uvolňuje molekulová vazba dř íve nežvazby uvnitř molekul ⇒ poměrně nízké body tání a varu, nízké sublimační teplo, malátvrdost, velmi dobř e těkají (mají velký tlak nasycených par).
• typy molekulové mř ížky A. polární mř ížka
• sdílený elektronový pár je jedním z atomů př itahován více než druhým.⇒ Atom, který jej více př itahuje a posouvá k sobě tak získává částečně záporný
náboj, zatímco na druhém atomu, od kterého je elektronový pár odtahován,př evládá kladný náboj. Molekula jako celek však samozř ejmě zůstáváelektroneutrální !!!!! ⇒
velmi dobrá rozpouštědla Př íklad: voda
B. nepolární mř ížka
• jejich elektronový pár je př itahován rovnoměrně oběma atomy (H2, N2, Cl2). • symetrické molekuly, jejichž vazby jsou vzájemně kompenzovány (metan CH4,
chlorid uhličitý CCl4, benzen, naftalen).
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
28/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
28
Srovnání polární vs. nepolární látky
Polární látkyExistence elektrostatických sil ⇒ • větší pevnost a vyšší teploty tání
• velmi dobrá rozpouštědla
Stupeň
polarity• podle dipólového momentu vazby (součin vzdálenosti atomových jader a výslednéhonáboje na atomových jádrech vzniklého posunem elektronového páru).
Dielektrická konstanta
Polární látky voda εr = 81,1 (18°C)
Nepolární látky benzen εr = 2,275 (25°C)
etanol εr = 2,275 (20°C)
nitrobenzen εr = 2,275 (15°C)
8/15/2019 CH Predn03 Sch2
29/29
Chemie2. Stavové chování
Ústav procesní a zpracovatelské technikyFS ČVUT v Praze
29
4. Mř ížka kovová
• kladné ionty kovů obklopené volně pohyblivými elektrony a vázáné kovovouvazbou ⇒ kovová vazba je většinou velmi pevná ⇒ velká tvrdost, vysoký bod tání avaru a malá těkavost.
5. Mř ížka slitinová• zvláštní př ípad kovové mř ížky
• kovové slitiny mohou být tvoř eny shlukem krystalů každé jednotlivé složky anebosměsnými krystaly (tuhý roztok), pokud složky spolu reagují nebo se v sobě vzájemně rozpouště jí v kapalném i krystalickém stavu
• typy tuhých roztoků:
A. intersticiální tuhý roztok atomy jedné složky pronikají do mř ížky druhé složky a zůstávají v mezimř ížkovépoloze
př íklad: vodík či dusík v oceli
B. substitu č ní tuhý roztokatomy jedné složky pronikají do mř ížky druhé složky a nahrazují její atomy svými
Radek Šulc @ 2008