Bioodpad na GVP

Co vás čeká?

Proč jsme tu – o projektu O bioodpadu obecně Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na

GVP Co jako bioodpad třídit a co ne

Proč jsme tu – o projektu

chtěli jsme začít třídit bioodpad (analýza Ekoškoly – měření, dotazníky)

projekt byl podpořen v rámci Rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008

jako studenti máme významný podíl na přípravě a realizaci projektu

Bioodpad

jakýkoliv biologický odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (potraviny, zbytky zeleně, papír…)

40% komunálního odpadu většina ukládána na skládky ->

nežádoucí dopady na ŽP + plýtvání živinami

zpracování bioodpadu: 1. kompostování 2. v bioplynových stanicích

skládkování x kompostování nejčastější likvidace

odpadu hnití = anaerobní rozklad vznik toxinů a

skleníkových plynů zápach ztráta využitelných živin výluh toxinů do

podzemních vod vysoké náklady na svoz

odpadu, izolaci, rekultivaci skládek

domácí recyklace odpadu

tlení = aerobní rozklad vznik přírodního hnojiva správně udržovaný

nezapáchá navrací živiny půdě šetříme na svozu (Kč i

ŽP) a na skládkách

-> eko-logické i eko-nomické

Složení půdy Minerální složka 95 – 98 % Organická složka 2 – 5 %

nehumifikované org. látky 10 – 15 % = živný humus humifikované org. látky 85 – 90 % = trvalý humus

Pokud do půdy nevracíme organickou složku v míře, v které ji sklízením odebíráme, dochází k vyčerpávání půdy, snižuje se její úrodnost.

Význam humusových látek postupné uvolňování živin rostlinám (brání

vyplavování do spodních vod)

struktura půdy

jímavost půdy pro vodu (protipovodňová fce)

vážou těžké kovy

podpora růstu rostlin

rozpouští živiny z půdních minerálů

Pravidla kompostování

Každý kompost by měl mít- správnou vlhkost - dostatek vzduchu - pestrou skladbu materiálu- správný poměr dusíkatých a uhlíkatých látek

- školení Jana Šarapatky ze sdružení Ekodomov 25.6.2008 v 09:00 v učebně č. 211 (+ zakládání kompostérů)

Typy kompostování

domácí kompostování na hromadách v kompostérech vermikompostování

komunitní kompostování komunální kompostování

Domácí kompostování

nejjednodušší, nejlevnější zpracování bioodpadu

zpracování přímo u zdroje zisk hnojiva pro sebe na hromadách nebo v

kompostérech

Domácí kompostování

Vermikompostování kompostování pomocí žížal v tzv.

vermikompostéru uzavřený, kde ho můžeme umístit? vhodné pro domácnosti bez zahrady optimální teplota 20°C

žížala hnojní nebo speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly

Vermikompostování

Komunitní kompostování

kompostoviště sdíleno více domácnostmi

např. Praha – Řepy

Komunitní kompostování

Komunální kompostování

sběr do nádob na bioodpad, pravidelný svoz

vyšší náklady za manipulaci = úspory na skládkování

problém s umístěním kompostárny

hnojivo využívá obec nebo jej prodává

Komunální kompostování

Bioodpad na GVP

10,22 kg (bez školní jídelny) -> 31 % při 100 % třídění bioodpadu, papíru a

plastu do směs. popelnic jen 15 % všeho odpadu

Složky odpadu na GVP (v kg)

papír 32%

plast 22%

směs 15%

bioodpad 31%

Zavedení sběru a kompostování bioodpadu na GVP

červen 1-2 týdenní pilotní sběr z chodeb založení vermikompostéru a

kompostéru na školním pozemku září

sběr ze všech tříd a některých kabinetů

Kompostovací sáčky

budou umístěny ve stojanech ve třídách

jsou biologicky rozložitelné odvádějí vlhkost, zabrání

hnilobnému rozkladu bioodpadu a zápachu

bude vynášet pan školník

Kompostovací sáčky

Kompostéry na GVP dva uzavřené kompostéry na školním

pozemku první hotový kompost očekáváme na jaře

2009

vermikompostér

Co do sáčků vhazovat■ listy a natě ze zeleniny, její zbytky ■ pecky od ovoce, ohryzky■ odpad z pokojových rostlin (zvadlé listy apod.)■ slupky z plodů (i citrusových) ■ zbytky pečiva a obilnin■ kávový odpad včetně filtrů a ubrousků■ čajový odpad, čajové sáčky■ znečištěné ubrousky (které už nelze vytřídit do papíru)■ skořápky z vajíček a ořechů

Dále do kompostu patří: ■ tráva, plevel, košťály i celé rostliny, seno, sláma,

podestýlka, hnůj z chovu drobných zvířat, slepičí trus■ listí, dřevní hmota, hobliny, piliny, jemné nebo nadrcené

větve, popel ze dřeva

Co do sáčků nevhazovat

■ živočišné zbytky jako např. salám, vajíčka, maso, kůže, kosti, exkrementy masožravých zvířat

■ ostatní nebiologický odpad – může narušit rozkladné procesy v kompostu

Živočišné zbytky lze za jistých okolností kompostovat.

- časem se v každé třídě objeví leták znovu připomínající co do sáčků patří a co ne

I třídění bioodpadu je dobrovolné

Kdo nechce krmit žížalky, nemusí .

Další informace

www.ekodomov.cz www.biosance.cz Miroslav Kalina –

Kompostování a péče o půdu

www.gvp.cz/bioodpad (od září)

vedoucí projektu: prof. Lenochová (kabinet 212)

Další průběh projektu

červen 2008 prezentace na pedagogické radě prezentace s pracovníky úklidu pilotní sběr, vyhodnocení školení na téma péče o kompost (sdružení Ekodomov)

+ založení kompostérů září 2008

sběr ze všech tříd prezentace v 1. ročnících zprovoznění www stránek projektu vyvěšení informačních plakátů

prosinec 2008 závěrečné vyhodnocení (odpadová analýza +

dotazníky)

Děkuji za pozornost…