Bílá kniha: čím je a čím naopak není

Bílá kniha terciárního vzdělávání

(očekávaná role vyššího odborného vzdělávání)

Petr MatějůDavid VáclavíkDaniel Münich

Bílá kniha: čím je a čím naopak není

• Bílá kniha je koncepční a strategický dokument, který stanoví, jakým směrem by se mělo terciární vzdělávání v ČR vyvíjet v následujících 15 až 20 letech.

• Formuluje potřeby společnosti a očekávání vlády a vnějších aktérů od terciárního vzdělávání (vysokých a vyšších odborných škol).

• Poskytne koncepční základ pro legislativní změny, které umožní naplnit tato očekávání.

• Poskytne expertní oporu pro politická rozhodnutí jak reformovat systém terciárního vzdělávání.

• Bílá kniha není technickým návodem, jak změny uskutečnit (konkretizace, specifikace parametrů, atd. bude probíhat v rámci systémových projektů OP VpK).

• Bílá kniha umožní efektivněji využít strukturálních fondů pro uskutečnění reformy terciárního vzdělávání.

• Bílá kniha NENÍ nástrojem na prosazování partikulárních zájmů jednotlivých aktérů, institucí, typů škol či úřadů.

• Bílá kniha JE nástrojem směřujícím k celkové proměně systému terciárního vzdělávání, která – poskytne jednotlivým institucím terciárního vzdělávání větší

autonomii;– převede na ně více odpovědnosti za vlastní rozvoj;– umožní ve vzájemné konkurenci dosahovat výsledků, které

školám různého typu poskytne šanci růstu a dosažení excelence

Výchozí teze

• V terciárním vzdělávání v ČR po roce 1990 došlo k výrazným změnám: – Vysokým školám byla vrácena autonomie a nezávislost.

– Na vysoké školy se vrátil výzkum a vývoj.

– Vznikl a etabloval se segment „regionálních univerzit“.

– Vznikl sektor vyšších odborných škol – dodnes nejasné postavení, rizika pokračujícího „nicnedělání“.

– Vznikl a dynamicky se vyvíjí segment soukromého vysokého školství.

– Počet studentů na vysokých školách se zněkolikanásobil.

– Růst počtu studentů byl rychlejší než růst výdajů, výdaje na studenta klesly.

– Prudce vzrostla individuální ekonomická návratnost VŠ vzdělání, dnes patří k největším v OECD.

• Na konci roku 2006 obdržela ČR hodnocení expertů OECD v rámci projektu Thematic Review of Tertiary Education.

• Závěr lze shrnout: Ve stávající podobě (struktura, řízení, financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti:– stárnoucí populace → zvýšit produktivitu práce;– udržitelný hospodářský rozvoj → přejít k ekonomice tažené

inovacemi;– konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti →

základním kapitálem se stává vzdělání;– sociální soudržnost a mobilita → při nízké mobilitě vede

rostoucí návratnost vzdělání k růstu nerovností.

Vývojový kontext (M. Porter)

Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce

Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního

kapitálu

Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do

výzkumu a vývoje s vysokým inovačním

potenciálem

Ekonomika tažená primárními zdroji

Ekonomika tažená investicemi

Ekonomika tažená inovacemi

Na počátku této fáze se nacházíme

Co je nutné • Více diverzifikovat celý systém terciárního

vzdělávání: více otevřít a přitom posílit excelenci:– lépe definovat a rozšířit segment profesně

orientovaných studijních programů (Bc. + kratší programy) a tím celý systém více otevřít rostoucí poptávce, větší část systému více orientovat na profesní přípravu;

– vytvořit podmínky pro koncentraci špičkového výzkumu do výzkumných univerzit (fakult).

• Do řízení a činnosti vysokých škol zapojit vnější aktéry, zajistit kvalitnější zpětnou vazbu, podpořit manažerské řízení: posílit odpovědnost a efektivitu.

Co je nutné • Do oblasti terciárního vzdělávání zapojit více soukromých

zdrojů (veřejné zdroje budou chybět v jiných oblastech): posílit vícezdrojové financování: – vytvořit příznivější podmínky pro spolupráci s podniky,

větší zainteresovanost na obou stranách;– vhodný model finanční spoluúčasti studentů zvyšující

zainteresovanost VŠ na uplatnění absolventů, více zahraničních studentů.

• Zmenšit sociální bariéry v přístupu k VŠ vzdělání: lépe využívat potenciál lidských zdrojů, talenty – vytvořit účinný systém finanční pomoci studentům;– zvětšit propustnost systému (struktura);– vytvořit podmínky na úrovni středního vzdělání (prostupnost,

připravenost uchazečů, aspirace).

Cíle reformy

Podstata reformy

Výz

kum

a v

ývoj

Říz

ení

Diverzifikace

Větší otevřenost

Konkurenceschopnost

Dyn

amik

a

Sp

rave

dln

ost

Financování

Inst

ituce

Stu

dent

i

Vzdělávání

Problémy• Stále nízký počet absolventů s terciárním vzděláváním v dospělé

populaci, růst mezigeneračních nerovností.

• Neuspokojená (odložená) poptávka po VŠ vzdělání z minulosti (též důsledek vysoké fluktuace).

• Oborové struktury poptávky a nabídky se výrazně liší, slabé mechanismy podporující racionalizaci na obou stranách

• Nároky málo diverzifikovaných institucí terciárního vzdělávání nedostatečně reflektují různé předpoklady studentů.

• Vysoká propadovost, vysoká fluktuace, jedna z nejnižších úrovní úspěšného dokončování v rámci OECD.

• Nízká zainteresovanost VŠ na uplatnitelnosti absolventů a jejich úspěšnosti na trhu práce.

Problémy• Akreditace umožňuje vysokou míru oborové fragmentace.

• Příliš silná a málo diferencovaná vazba akreditace na vědecké hodnosti („létající profesoři“).

• Stále často přetrvávající styl výuky s velkým důrazem na memorování, nikoliv pochopení, slabá role „soft-skills“.

• Malý důraz na „problem-based learning“ a projekty.

• Malá mobilita akademického sboru, silná tendence k „academic inbreeding“.

• Nízké zastoupení zahraničních odborníků na českých vysokých školách.

Řešení • Diferencovat cíle, personální zajištění i styl výuky podle

typu instituce.

• Diferencovat kritéria akreditace, posílit úlohu AK v průběžném hodnocení výsledků.

• Kromě vstupů (personální zabezpečení, vybavení) větší důraz klást na procesy (průběžné hodnocení) a výstupy (kvalita absolventů).

• Zapojit do výuky více odborníky z praxe (souvisí s diversifikací a se změnou udělování hodností).

• Zavést pravidelné a z velké části standardizované hodnocení výuky na bázi mnoha kritérií.

Řešení • Vytvořit kvalitní a veřejnosti dostupný informační

systém o institucích terciárního vzdělávání (zaměření škol a oborů, specifika, hodnocení kvality, úspěšnost absolventů, přijímací řízení, financování, atd.).

Struktura systému

• Zavedení tzv. strukturovaného studia mělo spíše formální charakter, v mnoha ohledech zatím neodpovídá základním intencím Boloňského procesu.

• Hluboce zakořeněné přesvědčení, že bakalářský stupeň je „neúplným“ a neplnohodnotným vysokoškolským vzděláním.

• Tichá dohoda, že každá vysoká škola má status univerzity, ne-li „výzkumné univerzity“.

• Proces akreditace dostatečně nerespektuje potřeby terciárního vzdělávání jako celku.

• Nevyjasněné postavení VOŠ (pasivní „nicnedělání“, vyčkávání nebo kladení nesystémových požadavků a podmínek povede k zániku VOŠ, nebudou mít studenty).

Problémy

Doporučení obecně• Vytvořit výrazně diferencovaný systém vzájemně

propojených segmentů terciárního vzdělávání, jehož každá součást bude mít jasné legislativní zakotvení.

• V každém segmentu musí být možné dosáhnout excelence, která musí přinášet ekonomický efekt.

• Rozšířit nabídku terciárního vzdělávání odpovídající jak rychle se měnícím potřebám trhu práce, tak rostoucí globální konkurenci v produkci znalostí a inovací.

• Zhruba 60 % z těch, kteří nastoupí do terciárního vzdělávání, by mělo ukončovat své vzdělání absolvováním bakalářského stupně v takové kvalitě, která jim umožní jak konkurenceschopné zapojení na trhu práce, tak případně pokračovat v magisterském studiu.

Doporučení obecně• Dokončit plnou implementaci Boloňského procesu, a to

jak s ohledem na zavádění strukturovaného studia, tak s ohledem na zavádění nových pravidel hodnocení kvality na základě tzv. learning outcomes.

• Podpořit (případně i finančně) rozvoj profesně orientovaných bakalářských programům

• Pokračovat v diverzifikaci za tzv. „binární model“, umožnit a vznik dvouletých programů (do 120 kreditů) poskytovaných v rámci systému terciárního vzdělání

• Zvětšit prostupnost mezi programy Bc, a Mgr. programy nikoli jen v rámci institucí, ale zejména mezi nimi (mezi školami různého typu)

Doporučení obecně• Více propojit nižší stupně vysokoškolského (zejména

bakalářského) vzdělávání s praxí.• Prosadit transparentní diferenciaci institucí terciárního

vzdělávání s ohledem na typ a úroveň poskytovaných služeb.

• Propojit formování struktury celého systému i vývoj studijních programů s přípravou Národního systému kvalifikací (přehlednost, srozumitelnost).

• Podstatná je zejména racionální alokace prostředků.

• Vznik Institutů profesního vzdělávání

• Jasné oddělení (zejména personální) od SŠ.

• Princip rovnosti (bez ohledu na zřizovatele).

• Proces akreditace bude garantovat jedna akreditační komise pro všechny instituce terciárního vzdělávání.

• Zavedení kreditového ohodnocení jednotlivých předmětů v souladu s pravidly ECTS a hodnocení kvality na základě learning outcomes.

• Možnosti uznání podstatné části získaných kreditů v programech terciárního vzdělávání poskytovaných na vyšším stupni.

Jak integrovat VOŠ

• Ekonomicky (pravděpodobně i normativem) stimulovat rozvoj profesně orientovaného segmentu VŠ vzdělávání (alespoň na počátku reformy).

• Základní kvalifikační ukazatele hodnocení škol při případném zájmu o vstup do profesního institutu (7 ukazatelů)

– Podrobení se akreditaci (v novém pojetí)

– Modulové uspořádání vzdělávání

– Kreditní systém

– Hodnocení kvality školy (na základě výstupu)

– Reakce na potřeby trhu práce

– Parametr excelence

– Oddělení od sekundárního vzdělání (neznamená vymístění z prostor SŠ)

Jak integrovat VOŠ

• Všechny VOŠ nebudou o vstup do TV usilovat

• Všechny VOŠ, které o vstup projeví zájem, nemusí uspět hned

• Profesní i krátké programy budou mít zájem poskytovat i existující vysoké školy

• Očekává se proces fúzování škol, vznik celých vnitřně diferencovaných univerzitních systémů, konkurence i šance pro VOŠ

Jak integrovat VOŠ

Financování

Situace a výhled• Neklesající poptávka: růst počtu absolventů maturitních oborů,

odložená, dříve neuspokojená a opětovná poptávka, růst zvyšování formálních i neformálních nároků na vykonávání profesí, rostoucí netržní role VŠ vzdělání, koupěschopná poptávka po vzdělávání ze zahraničí.

• Soupeření s rozpočtovými nároky ostatních kapitol SR (důchodový systém, zdravotnictví, reg. školství, atd.) nárůst veřejných prostředků je věcí politických priorit/rozhodnutí, nikoliv podstatou reformy.

• Realistické řešení: zvýšení alokační a produkční efektivnosti systému, reálné navyšování veřejných prostředků a rozšíření o soukromé zdroje.

Financování jako nástroj řízení• Diverzifikovaný systém pružně reagující na měnící se

potřeby nelze efektivně uřídit současnými metodami.

• Financování je třeba více navázat na prvky konkurence a zodpovědnosti (škol a studentů) za výsledky (zainteresovanost).

• Posílit automatické regulační mechanismy na úkor direktivních nebo zastupitelsky určovaných omezení a rozhodnutí.

• To vyžaduje transparentnější prostředí (informace o výsledcích), změny správy a řízení, řízení kvality, atd.

Základní pilíře financování• Posílení a doladění normativní složky, zpřísnění

podmínek pro její poskytování. • Primárním subjektem veřejné podpory bude občan,

zprostředkovaně poskytovatel vzdělání (krok narovnání podmínek pro soukromé VŠ).

• Převedení investičních prostředků (velká část programového financování) do normativů (s výjimkou soukromých VŠ).

• Navyšování počtu financovaných studentů podle poptávkových signálů a výsledků škol.

Základní pilíře financování• Přechod od nepřímé finanční pomoci studentům na

přímou pomoc. • Všeobecné studijní půjčky na živobytí a školné.• Zavedení regulovaného odloženého školného.

Hlavní informační tokySTÁT

MŠMTakreditační procesparametry a priority

Zaměstnavatelé

Prospěchové stipendium Společné projekty vzdělávání, VaVaI

Výdělky

Podnikové stipendium

Hlavní finanční toky

AbsolventStudent

Prostředky na založení Fondufinanční trh, privatizační příjmy, SR

FinančnízávazkyNastavení

parametrů systému

Informace o studiích

Správa, dohled, analýzy

Databáze & informacePlatby

FOND

XSplácí dodatečným odvodem z DPFO

Nemá dostatečné příjmy - > nemusí splácet

Základní a sociální grant

Půjčka na životní náklady a na okamžitou část odloženého školného

Normativní prostředky

Pravidelný převod vybraných splátek Fondu

Normativní prostředky

Přímá platba školného

Příjmy podmíněná splátka odl. školného

MF ČRdaňová správa

a veřejné rozpočty

Rovné šance

Současná situace• Silně stratifikovaný (selektivní) systém středního školství.• Pro finanční pomoc je student je chápan jako závislé dítě.• Extrémně silné zatížení rozpočtů domácnosti rodičů VŠ studentů.• Velký podíl vlastních příjmů studentů při financování nákladů spojených se

studiem.• Legislativní překážky zaměstnávat studenty ve speciálním režimu

flexibilních úvazků nebo na základě specifických typů smluv.• Sociální dávky směřované dominantně přes rodiče (přídavky na děti,

sociální příplatky), daňové úlevy z příjmů rodičů.• Sociální stipendia jen pro velmi omezený počet studentů, problémy s

administrací.• Absence nekomerčních typů půjček na životní náklady.• Absence základního studijního grantu (stipendia) – viz. příklady z jiných

zemí (např. Nizozemsko).

Zdroje disponibilních příjmů studentů vysokých škol v roce 2005

1972

2632

782

523

71 123

4056

2516

1196

616

128 150

3260

2560

1038

581

107140

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

Kč/

měs

íc

Bydlí s rodiči Bydlí jinak Celkem

Rodiče

Vlastní výdělky

Finanční pomoc

Nepřímá podpora

Půjčky

Ostatní

Source: EUROSTUDENT III and SILC 2005

Výdaje na finanční podporu studentů v % výdajů na terciární vzdělávání (OECD, 2004)

Řešení

• Snížit selektivitu středního školství, oslabit vliv sociálně-ekonomického původu a typu školy na formování vzdělanostních aspirací.

• Ze studenta učinit na výchozí rodině co nejvíce nezávislou „samostatnou jednotku“ sociální a finanční pomoci.

• Výrazně snížit podíl rodičů na financování nákladů spojených se studiem na VŠ.

• Zacílit veřejnou podporu co nejvíce přímo na studenty.• Zvýšit podíl přímé finanční podpory na úkor všech nepřímých

podpor.• Umožnit studentům financovat náklady spojené se vzděláním z

jejich budoucích příjmů (půjčky).

Cílový stav

Základní studijní grant

Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.

Cílový stav


Sociální stipendiumNárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností.

Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno

Cílový stav




Příspěvek na bydlení

Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti

Cílový stav




Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia



Studentská půjčka

Cílový stav








Výdělek studenta osvobozený od daně

Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky

Cílový stav










Registrováno, administrováno,

případně vypláceno

„studijním fondem“

Cílový stav










Rodiče, případně jiné zdroje

Registrováno, administrováno,

případně vypláceno

„studijním fondem“

Děkuji za pozornostTým Bílé knihy terciárního vzdělávání

František JežekPetr Matějů

Daniel MünichEva MünsterováPavla Polechová

Jan Slovák Jana Straková

David VáclavíkAleš Vlk

Simona WeidnerováJan Zrzavý

Documents

Bílá kniha: čím je a čím naopak není