1

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Katedra křesťanské výchovy

Mgr. Marie Klašková

Biblické postavičky -

jejich vznik, výroba

a využití při praktické práci s Biblí

Rigorózní práce

OLOMOUC 2008

2

OBSAH Úvod........................................................................................... 6

1. Cesta k porozumění Bibl i ............................................ 7

1.1. Recepce bibl ického textu...................................... 8

1.2. Využití symboliky bibl ického textu................... 9

1.3. Celostní př ístup......................................................11

2. Vznik postaviček a šíření...........................................12

2.1. Švýcarsko................................................................13

2.1.1. Vznik a vývoj postaviček ..........................................14

2.1.2. Problémy kolem vzniku ............................................20

2.2. Německo..................................................................22

2.3. Rakousko.................................................................24

2.4. Další evropské země a Amerika.........................26

2.5. Česká republ ika......................................................27

2.5.1. Počátky ....................................................................27

2.5.2. Obstarávání materiálu ...............................................28

2.5.3. První kurzy...............................................................29

2.5.4. Další kurzy a rozvoj..................................................29

2.5.5. Nové objevy .............................................................30

2.6. Slovensko................................................................31

3. Charakterist ika.............................................................32

3.1. Velikosti postaviček .............................................33

3.2. Materiál a složení postaviček.............................34

3.3. Praktické využití bibl ických postaviček..........35

3.4. Tvůrč í dí lny ............................................................36

3.5. Exkurs - Rekvizi ty................................................38

3.5.1. Zvířata......................................................................38

3.5.2. Rostliny....................................................................40

3.5.3. Doplňky k oblečení...................................................40

3.5.4. Hudební nástroje.......................................................41

3.5.5. Pracovní nástroje ......................................................41

3

3.5.6. Další rekvizity a dekorace.........................................41

3.5.7. Rekvizity jako prostor pro scénu...............................42

3.5.7.1. Faktické barvy............................................42

3.5.7.2. Symbolické barvy......................................43

4. Vyjadřovací schopnosti postaviček .........................47

4.1. Rozsah pohybu postaviček ..................................47

4.2. Polohy vyjadřující pohyb....................................48

4.3. Postoje vyjadřující pocity ...................................49

4.4. Postoje vyjadřující vztahy...................................50

5. Možnosti využití..........................................................53

5.1. Pravidelná setkání dospě lých nad Biblí...........54

5.2. Práce s Biblí v rodině ...........................................54

5.3. Katecheze dě t í a výuka náboženství.................55

5.4. Společenství mládeže...........................................56

5.5. Práce s handicapovanými.....................................57

5.6. Práce se seniory.....................................................58

5.7. Mše svatá.................................................................58

5.8. Mše svatá pro dě t i .................................................59

5.9. Pobožnosti s malými skupinami.........................61

5.10. Betlémy v rodinách a ve farnostech..................61

5.11. Výstavy na bibl ická témata.................................62

5.12. Terapeut ická praxe................................................63

6. Šance a meze bibl ických postaviček .......................66

6.1. Šance........................................................................67

6.2. Meze .........................................................................70

7. Bibl ická práce ve skupině ..........................................74

7.1. Př íprava moderátora na práci s Biblí................75

7.2. Průběh práce s Biblí pomocí postaviček..........78

7.2.1. První fáze – přístup k textu .......................................78

7.2.1.1. Představení se pomocí postavičky .........79

7.2.1.2. Meditace nad scénou.................................79

4

7.2.1.3. Brainstorming.............................................80

7.2.1.4. Pohybové impulsy......................................80

7.2.2. Druhá fáze - práce s textem.......................................81

7.2.2.1. Dramaturgické otázky...............................81

7.2.2.2. Barevné zvýraznění ...................................82

7.2.2.3. Grafické zachycení do tabulky...............82

7.2.2.4. Přehled..........................................................84

7.2.2.5. Další vhodné metody.................................84

7.2.3. Třetí fáze ..................................................................85

7.2.3.1. Klí čová scéna..............................................85

7.2.3.2. Několik scén postupně za sebou.............87

7.2.3.3. Několik tématických scén vedle sebe...88

7.2.3.4. Dvě protikladné scény..............................90

7.2.3.5. Průběžná inscenace „všichni, všechno“91

7.2.3.6. Průběžná inscenace s „mou“ rolí............93

7.2.3.7. Průběžná inscenace „herec - divák“......94

7.2.3.8. Postavička jako symbol účastníka.........95

7.2.3.9. Proměna v dnešní scénu...........................97

7.2.3.10. Dokončení př íběhu ..................................98

7.2.3.11. Bibl iodramatické př ístupy.....................99

7.2.3.11.1. Identi f ikace......................................102

7.2.3.11.2. Vnit řní monolog..............................103

7.2.3.11.3. Rozhovor s postavou - tehdy........105

7.2.3.11.4. Rozhovor s postavou – dnes.........106

7.2.3.11.5. Svíce jako symbol účastníka........108

8. Průběh kurzu...............................................................109

8.1. Návrh víkendového programu...........................109

8.2. Výroba postaviček...............................................110

8.3. Výroba a získávání rekvizit..............................112

8.4. Metodika práce s postavičkami ........................113

8.5. Bibl ická práce......................................................114

5

8.6. Vzdě lávání vedoucích kurzů .............................115

Závěr .......................................................................................117

ANOTACE ................................................................................118

RESUMÉ................................................................................119

RESUMÉ................................................................................120

Bibliografie .............................................................................121

Literatura k bibl ickým postavičkám............................121

Bible a prakt ická práce s Biblí.....................................123

Další l i teratura:.................................................................125

Webové stránky k bibl ickým postavičkám.................127

Č lánky na internetu..........................................................129

Další webové stránky......................................................130

Seznam obrázků a tabulek.................................................132

Seznam příloh............................................................................132

Př í lohy ....................................................................................133

Př í l . 1: Soubory obrázků : ...............................................133

Př í l . 2: Stručná metodika práce s postavičkami........138

Př í l . 3: CD ROM...............................................................143

Př í l . 3a: Učedníci na cestě do Emauz......................143

Př í l . 3b: Metodika nácviku pohybů a postojů ........143

Př í l . 3c: Výroba postaviček........................................143

Př í l . 4: Scénáře pro praktickou práci s Biblí .............144

Př í l . 4a: Učedníci na cestě do Emauz......................144

Př í l . 4b: Žalm 22...........................................................148

6

Úvod

Když jsem začala v lednu 2006 př ipravovat tuto práci,

neexistovala v naší zemi žádná publ ikace zabývající se biblickými

postavičkami, jej ich vznikem a prací s nimi. V červenci 2006

vydalo České katolické biblické dílo překlad knihy A.Hechtové,

Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami. Jedná se o metodickou

pomůcku, zaměřenou hlavně na práci s postavičkami. Ve své práci

bych ráda bibl ické postavičky zařadi la do širší souvislosti. Mimo

nastudované l i teratury bych chtě la využít svých zkušeností

s vedením biblických kurzů , z kurzů výroby postaviček a také

z kurzů , kterých jsem se zúčastnila především v Německu a ve

Švýcarsku.

Po teologickém úvodu a zařazení práce s postavičkami

do rámce biblické pastorace se ve své práci se zabývám otázkou

vzniku biblických postaviček a jej ich šíření v rámci Evropy

i zámoř í . Pak se zaměř ím na jej ich charakterist iku a možnosti

vyjádření pohybu, pocitů a vztahů . S používáním biblických

postaviček se pojí také jej ich možnosti a meze. Stěžejní část práce

tkví ve využit í postaviček př i praktické práci s Biblí . Č lenění

tohoto oddílu jsem postavila na modelu tř í fází, který patř í do

skupiny celostních př ístupů k Písmu svatému. V př í lohách jsem

př ipravi la několik vzorově př ipravených biblických úryvků

zpracovaných s využitím bibl ických postaviček.

Daniel Kosch píše ve své knize Alte neue Bibel: V Bibl i

najdeme právě tol ik, kolik hledáme. Mnoho velkého a božského,

pokud velké a božské hledáme. Něco marného a historického,

pokud marné a historické hledáme. A vůbec nic, když vůbec nic

nehledáme.1 Praktická práce s Biblí poč ítá s očekáváním č lověka,

1 Srov. KOSCH, D., Alte neue Bibel, s. 8.

7

s jeho životní si tuací a problémy a zapojuje je do procesu četby

Bible ve společenství.

V České republice se biblické postavičky postupně rozšiřují

a moderátoř i bibl ických skupinek, animátoř i , katecheté a kněží

s nimi pracují č ím dál častě j i .

1. Cesta k porozumění Bibli

Druhý Vatikánský koncil znamenal v katol ické církvi mnoho

nového v př ístupu k Bibli. Vybízí „všechny věř ící, aby častým

č tením Písma svatého získal i „nesmírně cenné poznání Ježíše

Krista“ (Flp 3,8). „Vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista.“

(sv. Jeroným). Ať tedy rádi př istupují př ímo k posvátnému textu

jak prostřednictvím posvátné l i turgie,… tak v četbě . Věř ícím

křesťanům musí být dokořán otevřen př ístup k Písmu svatému.“ 2

Koncil vybízí k zř izování biblických vzdě lávacích insti tucí, které

by slouži ly realizaci bibl ického apoštolátu.3 To bylo impulsem pro

vznik národních insti tucí věnujících se překladům Bible do

národních jazyků včetně výkladových poznámek, vzdě lávání

věř ících v četbě a znalostech Bible. Pozdě j i vznikla zastřešující

organizace Katol ická bibl ická federace.4 Posláním těchto

katol ických institucí je př inášet Boží slovo věř ícím, uč i t je, jak

Bibl i č íst a rozumě t j í . K tomu používá různých metod a př ístupů .

Pro praktickou práci s Biblí se jako jedna z úč inných metod

ukázala práce s biblickými postavičkami. Bibl ické postavičky jsou

však pouze jednou z možností, jak pracovat s poselstvím

biblických textů . Často se používají společně s dalšími metodami

prakt ické práce s Biblí. Metodicky smíšená práce s Biblí využívá

vedle biblických postaviček také j iných prostředků jako jsou

2 II. VATIKÁNSKÝ KONCIL , Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25 a 22. 3 Srov. II. VATIKÁNSKÝ KONCIL , Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25. 4 Více: http://www.c-b-f.org/start.php?CONTID=01_02_00&LANG=de - [cit. 15.3.2008]; BENZI, G., Federazione biblica cattolica, s. 77-79.

8

např íklad symboly, šipky s vysvě t luj ícím textem a barvy. Takřka

vždy předchází práci s postavičkami práce s textem, která je více

zaměřená na kognit ivní stránku č lověka. Ta pomáhá skupině

objevit obsahy, vztahy, souvislosti a motivy textu. Co č lověk sám

objeví a zažije, prohlubuje jeho víru, důvěru ve vlastní úsudek

a jeho křesťanskou zralost.5

1.1. Recepce biblického textu

Existuje mnoho př ístupů , jak se zabývat biblickým textem.

Metodologicky je můžeme rozdě l i t na metody zaměřené na autora

textu, metody zaměřené na text, metody zaměřené na obsah

a metody zaměřené na č tenáře. Graf ickým znázorněním vzniká

hermeneutický č tyřúhelník, resp. spirála.6 Praktická práce s Biblí

je druhem recepce biblického textu or ientovaným na č tenáře, která

č tenář i umožňuje překlenout vzdálenost mezi dobou autorů č i

prvních adresátů bibl ických textů a naší současností. Cílem je

správná aktualizace poselství bibl ických textů pro posilu života

víry křesťanů .7 Metodologicky můžeme dále rozlišit : dě j iny

působení bibl ického textu, hlubinně psychologický př ístup,

exegezi symbolů , bibl iodrama; kontextuální př ístupy v teologi i

osvobození a feministické teologi i.8 Obecně tot iž platí , že

l i terárním dílem se text stává pouze tehdy, najde-li č tenáře, kteř í

mu dají život tím, že si ho př isvojí. Př isvojení textu, ke kterému

může dojít individuálně nebo ve společenství, př ispívá k lepšímu

pochopení samotného textu. Co se př i osobním osvojování

biblického textu odehrává, záleží hlavně na č tenář i , na jeho

sociálním a kulturním kontextu, na jeho př ístupu k životu, ke

svě tu.

5 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 47-49. 6 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 7 Srov. PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE, Výklad Bible v církvi, s. 63. 8 Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 107-159.

9

Zde se dotýkáme celých dě j in vl ivu Bible na č lověka.

Vyprávění o Ježíšově narození popsané v Lukášově evangeliu

zaujalo natolik svatého Františka z Assisi, že vytvoř i l první živý

betlém. V šedesátých letech 20. století byl tento př íběh impulsem

pro sestru Anitu Derungs, která udě la la první biblické postavičky,

a tak př ipravila betlém, jehož postavičkami mohly dě t i hýbat,

měnit jej ich polohu. Pozdě j i se postavičky sestry Anity začaly

využívat i ve vztahu k j iným textům a začaly se s nimi zachycovat

i j iné novozákonní a starozákonní př íběhy.

Prvotním účelem četby (nejčastě j i ve skupině) není

podrobné exeget ické, tedy vědecké zkoumání, ale četba,

jejímž cí lem je nechat se oslovi t , proměnit . Text má být

výzvou ke změně smýšlení. Postavená scéna má informovat

o minulost i . V této souvislosti se využívá poznatků exegetů .

Scéna může také aktual izovat poselství , hlásat ho v dnešní

době a pro současnou situaci, může také burcovat

a provokovat k zaujetí stanoviska, nebo může jen jednoduše

působit radost nebo vyvolat umě lecký dojem.

1.2. Využití symboliky biblického textu

Symbol je „výraz o dvojím smyslu, kde smysl

doslovný, bezprostřední, fyzický odkazuje na smysl skrytý,

obrazný, existenciální, ontologický atd.“9 V dnešní době je

používání symbolů mnohem rozšířeně jší než dř íve. Každá f irma,

polit ická strana i obchodní značka má své logo, které více č i méně

symbolicky zachycuje, o koho se jedná. Symboly mohou

vyjadřovat svů j význam v několika vrstvách. Jednotl ivé symboly

jsou spojeny s poznáním a zkušeností č lověka. Tvoř í tak základ

našich předpokladů a chápání. Ačkoli se v zevrubném poselství,

které sdě lují , mohou odrážet některé kulturní rozdíly, promlouvají

9 RICOEUR, P., Život, pravda, symbol, s. 161.

10

symboly ke všem l idem.10 Bibl ický text je pouze prostředkem pro

vyjádření významu. Poselství a životní zkušenost je zachycena

řeč í, zakódována do písma. Dnešní č tenář musí text opě t

dekódovat, aby se dobral poselství a významu, který autor chtě l

sdě l i t . 11 Biblické postavičky jsou též prostředkem pro zdůraznění

významu, který je nutné odvodit z biblického textu. Bez řádné

práce s textem jsou postavičky prázdné, bez výpovědi. Bible je

zásobárnou symbolických př íběhů , postav a č inů , které ukazují na

vztah č lověka k Bohu a opačně . Př i výkladu jde o nalezení vztahu

mezi konkrétními l idskými zkušenostmi a biblickými

„prasymboly“.12

Sama práce s postavičkami využívá symbolického

znázornění. Postavička je prostředek stat ický, aktér musí vybrat

jedno gesto, které symbolizuje celý pohyb. Také rekvizi ty, barvy

prostředí, oblečení vypovídá právě svou symbolikou.13 Úkolem

moderátora je pomoci účastníkům získat k symbolu emocionální

př ístup a poukázat na to, co je v pozadí věcí.14 Pomocí biblických

postaviček se nejčastě j i zachycují př íběhy – osudy praotců ,

události v knihách Rút, Ester, Tobiáš, Ježíšovy př íběhy č i Skutky

apoštolů . Postavičky však mohou být prostředkem pro zachycení

i zcela abstraktních textů – žalmů , proroctví. Tato práce však

vyžaduje řádnou dávku zkušeností a je třeba uvědomit si , že touto

metodou nelze znázornit každý text. Pokud se podař í – text se

nesmazatelně zapíše do pamě t i č tenáře.

10 Srov. KELNER, T., Symboly a jejich skrytý význam, s. 6-9. 11 Srov. MUCHOVÁ, L., Vyslovit nevyslovitelné, s. 102-103; OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 12 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 127-130. 13 Srov. WOLLSCHLAGER, M., WOLLSCHLÄGER, G., Symbol v diagnostice a psychoterapii, s. 23-25. 14 Srov. KASTOVÁ, V., Dynamika symbolů, s. 26.

11

1.3. Celostní přístup

Tento druh recepce biblického textu se vyznačuje celostním

př ístupem k Písmu svatému. Biblické texty vycházejí ze života

konkrétních l idí, zachycují jej ich situaci, problémy, krize,

zkoušky, ale i radosti a štěstí . Bible je psaná životem a pro život.

Lidé zakoušejí událost i celostně , tedy nejen duševně , ale

také tě lesně . Lidé vyjadřují poselství nejen slovy, ale umožňují

slovům „vtě lení“ pomocí svého neverbálního projevu. Proto

bychom ke svědectví celých dě j in spásy nemě l i hledat jen př ístupy

rozumové, ale celostní, které zapojí i tě lo a duši. Práce

s biblickými postavičkami odpovídá tomuto celistvému př ístupu.

V něm jsou prostorově znázorňovány scény, které slouží hlásání

zvěst i, aby mohla být úč inná.

Př i práci s textem je třeba poč í tat s urč i tým stupněm

předporozumění, jež vyrůstá z tradice, která umožňuje orientaci

v př i rozeném svě tě . Toto předporozumění může být

zprostředkováno působením vykládaného textu v dě j inách nebo j iž

dř íve přeč tenou l i teraturou č i zkušeností. Předporozumění může

být motivací pro četbu konkrétního biblického úryvku.15

„Rozhovor s textem je otevřen tím, že o textu máme jisté

předběžné vědomí, předporozumění, které však dovede nabýt

odstup vůč i sobě samému, respektovat vnitřní autonomii textu a po

konfrontaci s ním se vrací k sobě , opraví vlastní otázku, opě t se

obrací k textu v jeho širší souvislosti a vede k novému pochopení

sebe sama. Od části textu postupujeme k duchu celku a odtud

můžeme potom pochopit jednotl ivou část, postupujeme od tázání

k textu a zpě t. “ 16 Podle Ricoeura chápe č lověk sám sebe oklikou.

Prostřednictvím textu, který č lověka zaujme a prostřednictvím

15 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 106-107. 16 SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125.

12

interpretace svého vlastního svě ta se k textu vrací s porozuměním

a následně začne lépe rozumě t i sám sobě .17

„Př ivlastnit si slovo znamená, že jeho pomocí nalézám novou

možnost svého jednání i sebepochopení, a tím i smysl své

existence. Kdybych nevědě l , že slovo mohu ně jak použít, že může

alespoň v něčem naplnit mů j život, neposlouchal bych je. Může jí t

o pochopení možností malých, momentálních a okrajových, pro

něž vnímám vzkaz, ale i o celkové rozvržení mého života.

Porozumění je př i jetí výkladu, kterým se výrok srozumitelně

projeví jako objevení, upřesnění nebo obohacení smyslu života.“18

Př i tomto druhu četby Písma svatého se do četby nezapojují

především rozumové schopnosti („hlava“), ale ve velké míře také

smyslové vnímání („ruce“) a emocionali ta („srdce“). V německy

mluvících zemích se ř íká, že př i prakt ické práci s Biblí se využívá

metody tř í „H“ – Hirn, Hände, Herz (hlava, ruce, srdce). Skupina

se snaží porozumě t textu společnou četbou a podrobným

zkoumáním a výkladem. Chce proniknout do jeho hloubky. Již

v této fázi se může objevit slovo č i vě ta, která se dotkne l idského

srdce, která osloví. Zapojením kreativních č inností, jako je třeba

práce s bibl ickými postavičkami, se biblická zvěst konkretizuje,

stává se osobním poselstvím.

V ě tš ina biblických textů je písemným vyjádřením životních

zkušeností jednotl ivce, skupiny l idí nebo společenství celého

národa. Je proto vhodné Bibli č íst a čerpat z dávných zkušeností

pro svou si tuaci, každodenní život.

2. Vznik postaviček a šíření

Bibl ické postavičky vznikly ve Švýcarsku. Vyvinuly se

z tradičních vánočních betlémů . Lidová tvoř ivost během let

17 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202. 18 POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202.; SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125.

13

vytvoř i la nejrůzně jší betlémy. Nejčastě j i ze dřeva, ale i ze sádry,

z papíru, z těsta nebo z látek. Základní postavy tvoř í malý Ježíš

s Marií a Josefem.19 K nim se tradičně př idává také vů l a osel,

andě lé, pastýř i , mudrci od Východu. Z našich Betlémů známe také

postavičky muzikantů , pekařů , různých řemeslníků , matek s dě tmi,

mládeže a dě tí.

Původní biblické postavičky velikostí i částí použitého

materiálu odpovídají současným, ale celý vývoj od těch

prapůvodních je neuvěř i telný. Velký vývoj prodě laly v materiálu,

ze kterého je vytvořena hlava a hlavně v botičkách, které dávají

postavičce stabil i tu. Původní postavičky mě ly hlavu plněnou vatou

a nohy ze dřeva.

Obr. 1: Během psaní této práce jsem absolvovala kurz v centru

Matt ve Schwarzenbergu nedaleko Luzernu ve Švýcarsku, kde

probíhal jeden z prvních kurzů . Na fotografi i jsou úplně první

postavičky Marie, Josefa, Ježíše a jednoho z mudrců .

2.1. Švýcarsko

Literatura se velmi l iší v názoru, kdo je autorem biblických

postaviček. V zásadě existují dvě teorie. Obě se shodují v tom, že

postavičky vznikly ve Švýcarsku.

19 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126.

14

2.1.1. Vznik a vývoj postaviček

První bibl ické postavičky vynalezla v průběhu letních

prázdnin roku 1964 sestra Anita Derungs, OP,20 jedna z řádových

sester kláštera I lanz ve Švýcarsku. Sestra Anita byla tehdy

vychovatelkou v I lanz. O snaze vytvoř i t pohyblivé postavičky

v klášteře Ilanz se dovědě la Josy Brunner.21 Byla vedoucí ,,Domu

matek“ ve Schwarzenbergu. Josy Brunner navázala kontakt se

sestrou Anitou Derungs. Tento kontakt vedl k prvnímu kurzu

„betlémských postaviček“ v Maria-Licht a pak i ve

Schwarzenbergu u Lucernu na podzim a v zimě roku 1964 a 1965.22

Sestra Anita odpovídá na otázku o vzniku a počátcích:

„Nebyl to mů j nápad, ale mé představené. Mě la jsem pro rodiče

dě tí (ženy) zachyt it l i turgický rok (Vánoce, půst, Velikonoce,

mezidobí). Tak jsem začala tvoř i t betlém. Nejdř íve jsem

přemýšlela, jak by to bylo nejjednodušší. Zkusila jsem vytvářet

postavičky z modelářské hlíny, Pak jsem je dvakrát vypáli la

v peci. Ale byly křehké, často se rozbíjely, postup byl moc

náročný (technologicky i f inančně) . Potom jsem zkusila j iný

materiál – drát, látku a olovo. Snažila jsem se udě lat takové

postavičky, aby jej ich proporce odpovídaly dospě lému č lověku.

V kantonu Graubünden byly vypsané kurzy a ženy se na ně hlási ly.

Pozdě j i jsem vzdě lávala vedoucí kurzů . Dne 11.11.1964 byl první

kurz v Maria Licht a pak o týden pozdě j i ve Schwarzenbergu

u Lucernu. O rok pozdě j i v roce 1965 byly tyto kurzy zopakovány.

Za dva roky si ženy vyrobi ly svatou rodinu, mudrce a pastýře.“23

20 Narozena 14. 9. 1921, Srov. ALBIN , V., Zum 80. Geburtstag…, s. 8-9.; http://www.kloster-ilanz.ch/aktuelles/sr_anita.htm - [cit. 22. 11. 2007]. 21 Více: ROSIO, M., Josy Brunner zum Gedenken, s. 8-9. 22 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; ABEGG-SCHÄFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef Beeler, s. 6-9. 23 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.

15

Obr. 2: Sestra Anita Derungs vytvář í nejen postavičky, ale také

maluje obrazy a modeluje skulptury.

Postavičky se začaly rozšiřovat. Procházely nejrůzně jšími

vylepšeními, např íklad od umě lkyně Alois Carigiet. Postavičky

mě ly však nohy ze dřeva, takže nebyly stabilní.24 Stále se tyto

prototypy zdokonalovaly, což dokazují některé dochované podoby

dř ívě jších postaviček. Avšak jej ich pohyblivost vykazovala velké

nedostatky. Byly použity např íklad nevhodné materiály, které se

př i pohybu zlomily, jako např íklad lámavý drát. Sestra Anita

Derungs pracovala s materiálem, který se nacházel v každé

domácnosti, nebo se dal levně opatř i t : elektrický drát na ruce,

sisalový provaz s drátem na nohy, zbytky látek, dřevo. Už v roce

1965 mě ly postavičky hlavu udě lanou z tvrdé pěny, nazývané

sagex, která byla potahována duvetinem a sametem.25 V tomtéž

roce zkusi la Brigi tta Wipf l i nahradit dosud používané dřevěné

boty botami z tvrdé sádry. Také Josy Brunner př išla na řadu

vylepšení. Původní boty podrazila olověnou deskou, takže byly

o něco těžší a postavička mě la vě tší stabil i tu.26 Na přelomu

šedesátých a sedmdesátých let se začaly používat celé boty

z olova. Vymyslela je sestra Anita Derungs, př ipravila formu

24 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 131-132. 25 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 26 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 132.

16

a první boty z olova odl i l v roce 1968 farář Werner Thommen.

V roce 1973 byly vylepšeny a od roku 1975 se používá stejná

forma jako dnes, kterou př ipravi l umě lecký kovář Berchtold Frei.

Jeho syn Christoph po něm výrobu převzal a boty v různých

velikostech dodává dodnes.

Obr. 3: Vývoj bot od dřevěných přes sádrové až po olověné v

letech 1964-1975

První účastnice kurzů se podílely v následujících letech na

dalším vývoji postaviček.27 Mezi těmito č tyřmi až pě t i , ,ženami

první generace“ byla i Beatr ice Zimmermann, která pozdě j i

vynalezla okolo padesáti vylepšení a Maria Widmer, která se

seznámila s mladou Doris Egli .28 V roce 1966, tedy dva roky poté,

co sestra Anita tvoř i la postavičky v klášteře Ilanz, ukázala Maria

Widmer Doris Egl i , jak se postavičky vyrábě j í . Doris Egli př iš la

na další vylepšení a s jejím př ispěním dosáhla výroba postaviček

dalších změn. Její tvoř ivé a nápadité vědomosti se prokázaly jako

velice prospěšné. Doris Egli mě la i odpovídající vzdě lání,

studovala na Státní akademii výtvarného umění ve Stuttgartu.

Společná práce Doris Egl i a ostatních žen ve Schwarzenbergu

nebyla dlouhá. Konfl ikt vznikl kvů l i patentu, který si nechala

Doris Egli evidovat. Od roku 1976 se používá sisalovým provazem

obalený drát také na ruce. Do té doby se používal jen na nohy.

27 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 28 Srov. http://www.immel-online.de/figuren.html - [cit. 2007-10-10].

17

Problém, jak oba dráty spoj it, vyřešila Doris Egli. Se svým mužem

vynalezl i kovovou svorku, která oba dráty pevně spoji la. Tuto

svorku si Doris Egli nechala patentovat pod názvem „Original-

Doris-Egli-Material“, a t ím si zajisti la autorská práva.29 Od roku

1979 j iž nedocházelo k významně jším změnám v materiálu koster

postaviček. V roce 1979 vznikla nadace Brändi v Horwu ve

Švýcarsku, která funguje jako chráněná dílna pro l idi

s handicapem a vyrábí kostry pro biblické postavičky.30

Obr. 4: Vývoj koster od roku 1964 až po současnost

První postavičky, které vytvoř i la sestra Anita byly o trochu

menší než dnešní postavičky vysoké zhruba 30 centimetrů . Od

počátku mě ly postavičky obličej jen naznačený tvarem, ale nemě ly

vyznačené oč i , nos ani ústa. Tato vizáž vylučovala strnulou

grimasu. Umožňovala naopak těm, kdo s postavičkami pracoval i,

zapoj it svou vlastní fantazi i, myšlenky a představy.

Nejvýznamně jším centrem výroby a práce s biblickými

postavičkami se stal Schwarzenberg ve Švýcarsku.31 Svým

významem a aktivi tami zastíni l i místo původního vzniku, klášter

29 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 30 Srov. GLAUS, P., Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“…, s. 10-11; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 139-141. 31 Srov. http://www.biblische-figuren.at/grundlegendes/ursprung/index.html - [cit. 10. 3. 2007].

18

I lanz. Od roku 1964 zde probíhají kurzy výroby biblických

postaviček a pozdě j i i školení vedoucích kurzů .32 Na podně t Doris

Egli se začaly absolventky kurzů pravidelně setkávat. Od roku

1977 se tato setkání pořádají každý rok. Vždy se dotýkají tř í

hlavních bodů :

� řemeslné a technické otázky,

� kreativní a umě lecké problémy,

� náboženské prohloubení.

Ve Schwarzenbergu probíhá dále školení vedoucích kurzů

výroby a práce s biblickými postavičkami. Po sestře Anitě Derungs

převzala vedení Beatrice Zimmermann a pozdě j i Doris Abegg.

Nyní se dalšímu vzdě lávání věnuje Františka Schneider, Ruth

Erne, Priska Bischofberger a Barbara Ruf.33 Vznikl tak základní

škol icí kurz a pozdě j i i následné vzdě lávání j iž vyškolených

vedoucích. Důraz je kladen především na kvalitu, která se netýká

jen rukodě lného provedení, ale i duchovního pozadí

a náboženských znalostí.34 Po něm následuje každoroční setkávání

vedoucích a další školení a vzdě lávání. Celý postup výroby

neustále prochází urč i tým vývojem. Není sice už tak razantní jako

v šedesátých a sedmdesátých letech, ale nové vedoucí př ichází

s novými nápady a vylepšeními.35

Sestra Anita si sama vyrábě la i některé rekvizity

k postavičkám – ovce, osla, vola. První kurz však byl zaměřen jen

na výrobu postaviček. Rekvizi ty bylo možno zakoupit , nebo si

doma vyrobit. Pozdě j i se začala zdokonalovat zvířata a další

rekvizity. Základ však byl stále stejný – elektrický drát. Z ně j pak

vznikaly ovce, osel, velbloud a vů l . Sestra Anita také vytvoř i la

32 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 134-136; http://www.krippen.ch/images/gloria/gl2001-02.pdf - [cit. 12. 3. 2008]. 33 Srov. FURRER, R., Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007. http://www.vkbfs.ch/ files/berichtgv07a.pdf - [cit. 11. 3. 2008]. 34 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 136-137. 35 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Grusswort zur Gründungsversammlung..., s. 5-7.

19

lampičku pro pastýře, pastýřskou hů l a j iné drobnosti. Pro

účastnice kurzů vymyslela také stř ihy na šaty pro jednotl ivé

postavičky – Mari i, Ježíše, Josefa, pastýře, mudrce z Východu.

Původní kurzy sestry Anity byly tř ífázové. V prvním kurzu si

účastník vytvoř i l Svatou rodinu, pastýře a andě la. Ve druhé fázi

mudrce z Východu a ve třetí zvířata – velblouda, ovce, vola a osla.

V sedmdesátých letech předala vedení kurzů svým nástupkyním.

Jednou z nejvýznamně jších byla Lucia Netzer-Peduzzi, která pro

prakt ickou práci vytvoř i la i teoretický základ. Od roku 1978 vedla

kurzy pravidelně ve Švýcarsku a od roku 1985 i v Německu.36

Stále častě j i byly postavičky spojovány nejen s př íběhem

o narození Ježíše Krista v Betlémě , ale také s dalšími biblickými

př íběhy. Spojení kurzů výroby postaviček s teologickými tématy

umožnilo postupnou změnu názvu. Kolem roku 1979 se z původně

používaného „Schwarzenberger Krippenfiguren“ začal stále více

vžívat název „biblische Figuren“ - „bibl ické postavi čky.“ Spojení

rukodě lné práce s dalším teologickým vzdě láním j iž k tomuto

způsobu práce bezprostředně patř í . Spojení teorie a praxe je

charakterist ické pro práci s biblickými postavičkami.37

Hlavní centrum výroby a práce s bibl ickými postavičkami je

v j iž zmiňovaném Schwarzenbergu u Lucernu. Na jaře 2006 na

mimořádném shromáždění VKBFS (Vereinigung Kursleiter innen

Bibl ische Figuren Schwarzenberg) bylo rozhodnuto, že vzdě lávání

bude přesunuto z centra Matt do Lassalle-Haus v Bad

Schönbrunn.38 Doris Egl i vede kurzy výroby postaviček ve

vzdě lávacím centru také v Bad Schönbrunn. Další kurzy jsou pak

vedeny v nejrůzně jších exercičních domech a na farách po celém

Švýcarsku.39 Třetím centrem je klášter I lanz, kde postavičky

36 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 133-134; GASSER, E., Bündner Krippenfiguren, s.5-8. 37 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 137-138. 38 Srov. RAESS, P., Auszug aus dem Protokol…, s. 5. 39 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 159-160.

20

vznikly a kde probíhají stále další kurzy. Sestra Anita Derungs,

která postavičky vynalezla, ještě ži je, má kolem 85 let, kurzy však

j iž od sedmdesátých let minulého století nevede.

2.1.2. Problémy kolem vzniku

Literatura udává dva způsoby vzniku.40 Jedna verze

předpokládá postupný vývoj od l idových betlémů přes touhu dát

betlémské postavičky do pohybu až po realizaci sestry Anity

Derungs z kláštera I lanz, která vytvoř i la bet lémské postavičky

z elektrického, sisalem obaleného drátu. Tak bylo možné s nimi

pohybovat. Postupně byly zdokonalovány až do nyně jší podoby.

Druhá verze vychází od Doris Egli. Ta chtě la svým č tyřem

dě tem udě lat betlém, a tak vytvoř i la postavičky ze sisalem

obaleného drátu. Sama k tomu vypráví: „V naší mladé rodině se

zrodi lo vyprávění př íběhu s biblickými postavičkami. „Mami, co

dě lala Maria s Ježíšem, když j i nenásledoval, neposlouchal?“ „Kde

dě lala Maria, taťka a chlapec piknik? A mě l i také dřevo a kameny

na ohniště?“ Naše č tyř i dě t i pozorně poslouchaly vyprávění,

napjatě pozorovaly drama, kri t icky prožívaly zobrazení

postavičkami. Uč i l i jsme se s nimi… Od přátel v našem

společenství jsme byli požádáni, abychom naši práci sdílel i dále,

a brzy jsme byl i zahrnuti dotazy a požadavky z farností, škol

a organizací, abychom vedli kurzy a společně tvoř i l i bibl ické

postavičky. V mnoha farnostech a inst itucích jsou dnes naše

postavičky, vysoké až 140 cm, 50 cm nebo 30 cm. Biblické

postavičky zprostředkovávají náboženské obsahy skrze scénický

obraz.“41

Doris Egli si však nechala tyto postavičky patentovat jako

první, č ímž si chtě la zajist it autorská práva na biblické postavičky.

40 Kvůli autorským právům na tento nápad probíhaly v sedmdesátých letech právní spory a situace není zcela vyjasněná dodnes. Podrobněji: DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126-185. 41 Srov. http://www.egli-figuren.de//content/view/25/156/ - [cit. 15. 3. 2008].

21

To se jí ale nepodař i lo právně prosadit, protože se na jej ich výrobě

nepodílela sama, ale zásluhy patř í i j iným ženám. Bylo jí tedy

pouze umožněno si patentovat výrobní jméno pod názvem

,,Original-Doris-Egli-Material“ . Nazývá je „Egli-Figuren“, tedy

Egli-postavičky, a materiál pro ni vyrábí f irma Knorr.42

Postavičky od Doris Egli se od postaviček ze

schwarzenberské školy l iší v několika bodech. Mají mohutné

vlasy, které dě lají celou hlavu výrazně vě tší než je 1/8 tě la. Vlasy

bývají často rozpuštěné nebo v drdolu. V obličeji mají naznačený

nos, celý je ve tvaru stř íšky odshora dolů . I postavičky vysoké 30

cm mají na ruce palec postavený kolmo k ostatním prstům (jako

rukavice palčáky).43 Postavičky jsou celé potažené kůží –

duvetinem, včetně bř icha. Doris Egli s oblibou používá jakékoliv

látky i na starozákonní postavičky, tzn. kvě tované, s puntíky,

kostkované, umě lé materiály. Postavičky bývají i v moderním

oblečení – v rif l ích, svetru, tr ičku, apod. Postavičky ze

Schwarzenbergu podléhají př ísně jším pravidlům, i když také zde

mají některé lektorky (včetně Anity Derungs) dva druhy

postaviček – v bibl ickém oblečení a v moderním oblečení.

Po prostudování veškeré dostupné l i teratury a webových

stránek se př ik láním k první verzi vzniku. Je doloženo, že sestra

Anita Derungs mě la první kurz j iž v roce 1964, zatímco sama

Doris Egli píše, že postavičky vynalezla v roce 1966. Je málo

pravděpodobné, že by dvě ženy bydlící pár ki lometrů od sebe

napadla stejná myšlenka vytvoř i t pohybl ivou postavičku ze zcela

totožného materiálu, stejných proporcí a velikost i. Myslím si, že

postavičky vynalezla Anita Derungs. Př ínos Doris Egli je tom, že

ona rozšíř i la používání postaviček na všechny bibl ické př íběhy

a začala je více zapojovat do práce s Biblí. Je však pozoruhodné,

42 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 12.3.2006]. 43 Srov. http://www.badel.de/Beate - [cit. 2008-02-01].

22

že Doris Egli nikde na svých webových stránkách nepíše o tom, že

by se postavičky nauč i la dě lat od Anity Derungs nebo jejích

pokračovatelek. Př i tom v histori i tvorby postaviček sestry Anity je

výslovně zmíněno, že Doris Egli př ivedla na kurz Maria Widmer

v roce 1966.

2.2. Německo

V roce 1978 se na setkání ve francouzském Taize seznámila

rodina Knoch z Mägerkingenu s rodinou Marty ze švýcarského

Luzernu. Rodina Knoch se velmi brzy seznámila s biblickými

postavičkami, protože v té době Ida Marty vedla kurzy výroby

biblických postaviček. V roce 1980 se farář Werner Koch stal

vedoucím v nadaci Urach. A tak první kurz výroby biblických

postaviček v Německu proběhl v Bad Urach v ř í jnu roku 1981 pod

vedením Idy Marty a Wernera Knocha. Od začátku však nechtě l i

pořádat jen kurzy k výrobě postaviček, ale součástí kurzu byla

i práce s bibl ickým textem a s j iž hotovými postavičkami.

Následně začali nabízet kurzy bibl ické práce s hotovými

postavičkami, aby se zájemci mohli plně soustředit na význam

biblických textů v dnešní době .44

V letech 1981 – 1994 vedla Ida Marty 32 různých kurzů

v nadaci Urach. Rok a pů l po prvním kurzu byl v únoru roku 1983

uspořádán první kurz pro vyškolení nových lektorů pod vedením

Doris Egli. Byla pozvána, protože se velkou částí podílela na

jej ich vzniku. Očekávaly se od ní nové impulsy. Avšak její nápady

byly pro Idu Marty a Wernera Knocha moc přeumě lkované. Proto

se rozhodl i, že vezmou školení nových lektorů do svých rukou.

Tak vzniklo každoroční setkání lektorů pod vedením W. Knocha

a I. Marty.45 Ze společné práce Wernera Knocha a Idy Marty

44 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 161-162. 45 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].

23

vznikla kniha ,,Jako bys sám byl u toho“ s bibl ickými př íběhy

a prožitky od W. Knocha a i lustrované I. Marty.46 Od roku 1991

přebraly vedení kurzů především Marie-Luise Pöpel a Sigrid

Meyer. Vzdě lávání nových lektorů je vždy vedeno odborným

teologem, aby se mohlo prohlubovat spojení postaviček

s biblickými texty.47

Nezávisle na personálním vedení nadace Urach mají kurzy

s biblickými postavičkami své pevné místo v programu. O tyto

kurzy byl stále vě tší zájem, a tak rostl i počet lektorů . V oblast i

Würtenberg jsou tyto postavičky známé pod názvem ,,Egl i-

Figuren,“ protože ženy po návštěvě Doris Egli pracovaly s Egli-

materiálem. S postupem času nebylo dostatečné množství Egli-

materiálu pro všechny kurzy a jeho dodávky nebyly pravidelné.

Proto chtě l i p řejít na kostry a ostatní materiál ze Schwarzenbergu.

To však vyvolalo ostrý nesouhlas původní školi telky lektorů Doris

Egli. V roce 1997 byl založen nový spolek bibl ických postaviček,

který dostal název: „Arbeitsgemeinschaft Biblische Figuren –

ABF“. Nato se Doris Egli od nadace Urach a ABF distancovala.

ABF převzala nabídku kurzů , vyškoli la nové lektory a doplnila

nabídku kurzů s 50ti, 70ti a 140ti cm postavičkami. Pozdě j i byla

nabídka kurzů rozšířena ještě o kurzy výroby zvířat – osla, vola,

velblouda, ovcí, koz.

Bibl ické postavičky se začaly více používat v biblických

kroužcích, př i bohoslužbách, mších pro dě t i , mateřských školkách,

výuce náboženství, př ípravě na první sv. př i j ímání, a př i

výstavách.48

Jak jsem j iž naznač i la, také v Německu vznikl spor ohledně

volby materiálu pro biblické postavičky. Existovaly dvě různé

f irmy. Jedna vyrábě la kostry pro bibl ické postavičky pocházející

46 Viz: KNOCH, W.; MARTY, I., Als ob du selbst dabei wärest. 47 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 162-163. 48 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].

24

ze Schwarzenbergu. Druhá vyrábě la kostry pro Egli-postavičky.

Obě f irmy se vzájemně nařkly z výroby plagiátů . Spor byl opě t

složitě soudně řešen.49

V Německu se hlavním centrem výroby biblických

postaviček stalo městečko Bad Urach, ve kterém v osmdesátých

letech začaly kurzy biblických postaviček a ve kterém je také sídlo

ABF. V oblasti Baden-Württemberg pořádá kurzy i Doris Egli, a to

nejčastě j i v klášteře Denkendorf50 nebo Schöntal. Již od

osmdesátých let probíhají kurzy v Hohebuchu. V této oblasti je až

100 vyškolených lektorek kurzů bibl ických postaviček!

V severním Bavorsku v Řezně se nezávisle na hlavním

proudu vyvinuly menší postavičky. Jsou vysoké jen asi 8-15 cm

a nazývají se „Regensburger Bibelf iguren – Řezenské biblické

postavičky.“

V roce 1993-1994 začaly i první kurzy v bývalém východním

Německu. Jsou organizované především v městě Schmochti tz

u Drážďan, v Berlíně a v Duryňsku. Biblické postavičky jsou

v celém Německu známé především pod názvem „Egli-Figuren“,

i když pocházejí ze schwarzenberské školy.

2.3. Rakousko

Až v devadesátých letech 20. století se postavičky dostávají

přes Německo do Rakouska.

Řádové sestry Regina Fucik, SSM, a Anemarie Holzer, SSM

(sestry od Bolestné matky), poznaly postavičky v Německu a od

roku 1993 organizují kurzy ve Františkánském centru ve Vídni. Na

jej ich doporučení proběhl v roce 1995 první kurz v „Haus der

Sti l le“ v Heil igenkreuz ve Štýrsku. Pozdě j i si některé z účastnic

udě la ly lektorský kurz buď ve Schwarzenbergu nebo u Doris Egli.

49 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 164-170. 50 Srov. http://www.kloster-denkendorf.de/kurse_fuer_egli-figuren.htm - [cit. 2006-05-10].

25

Kurzu ve Schwarzenbergu se zúčastni la také Elizabeth

Waltersdorfer, která jako vyučená tkadlena byla vel ice rychle

z této kombinace ruční a duševní práce nadšená. Pod jej ím

vedením pak v roce 2001 proběhl kurz pořádaný Katolickou

biblickou federací - subregionem Střední Evropa, kterého se

zúčastni l i i tř i zástupci Českého katol ického bibl ického díla

z České republiky.

V ě tší popularity se bibl ickým postavičkám dostalo po vydání

knihy Anneliese Hechtové, Kreativní práce s Bibl ickými

postavičkami51. A. Hechtová uvádí na konci knihy kontakty na

lektory kurzů výroby bibl ických postaviček.52 Tato kniha se přes

Bibl ické dílo v Klosterneuburgu a v Linci rozšíř i la mezi širší

publ ikum, a tak postavičky získaly na popularitě .53 Mezi první

odborně vyškolené lektorky patř í sestra Bernadette Wagner,

Elisabeth Waltersdorfer a Martha Leonhartsberger, které

absolvovaly kurz ve Schwarzenbergu a sestra Annemarie Holzer,

která má lektorský kurz od Doris Egl i. V březnu 2004 absolvovala

2. generace (5 žen) školení ve Schwarzenbergu. V Rakousku,

podobně jako ve Švýcarsku č i v Německu, probíhá každoroční

setkání lektorů a lektorek. Tato pravidelná setkání umožňují

výměnu názorů , zkušeností, kontaktů a rozvoj přátelských

vztahů .54

V Rakousku vzniklo sdružení Bibl ische Figuren Österreich

(BFÖ).55 Tato organizace vznikla 1. 7. 2006 a sdružuje vedoucí

kurzů výroby bibl ických postaviček především z Rakouska, ale

také z ČR (jsem č lenkou od r. 2007). Na svých webových

stránkách (www.biblische-f iguren.at) nabízí kurzy jednotl ivých

51 Vydalo v roce 1998 Katholisches Bibelwerk ve Štutgartu. Do češtiny přeložena a vydána v roce 2006 Českým katolickým biblickým dílem. 52 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 110-111. 53 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 179-180. 54 Srov. http://www.biblische-figuren.at/geschichte/oesterreich/index.html - [cit. 2006-09-22]. 55 Srov. http://www.biblische-figuren.at - [cit. 2006-09-22].

26

lektorek, fotky z kurzů , základní informace o biblických

postavičkách.

2.4. Další evropské země a Amerika

Práce s biblickými postavičkami se rozšiřuje dále za hranice

Švýcarska.56 Do Francie se biblické postavičky dostaly ze

Švýcarska v 80. letech 20. století . První kurz výroby postaviček

proběhl ve Versai l les v l istopadu 1989 pod vedením Idy Marty ze

Švýcarska. S postavičkami se ve Francii pracuje v některých

farnostech (Pař íž, Marseil le, východní část Francie), zatím se však

nerozšíř i ly natolik, jako např . ve Švýcarsku. Ve Francii prozatím

nevznikla žádná organizace, která by sdružovala l idi zabývající se

prací s bibl ickými postavičkami.

Postupně se tato metoda šíř í také do Lucemburska, Švédska

a Finska. Kurzy výroby biblických postaviček jsou vě tšinou

organizovány ve spolupráci s vyškoleným lektorem nebo lektorkou

z Německa. Ve Švédsku ži je lektorka, která má od roku 2006

l icenci ze Schwarzenbergu.

Díky misionářům a dalším kontaktům se práce s biblickými

postavičkami dostala i do Latinské Ameriky. Chile má od roku

2000 dvě vyškolené lektorky. V tamním dynamickém prostředí si

postavičky získávají velkou oblibu.

Několik kurzů proběhlo díky iniciativě jedné německé

lektorky i v Indonésii. Je otázkou, jestl i se tam tato metoda uchytí

i navzdory velké vzdálenosti a kulturní rozdílnosti.57

56 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 57 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 180.

27

2.5. Česká republika

2.5.1. Počátky

Praktickou práci s Biblí spojenou s biblickými postavičkami

poznali představitelé Českého katolického bibl ického díla na

pravidelném setkání ředitelů a dalších spolupracovníků inst itutů

Katolické biblické federace - subregion Střední Evropa,

pořádaném v italském Brixenu v roce 1999. Součástí pracovního

setkání bývá i seznámení s novými metodami biblické pastorace.

Práce s biblickými postavičkami zástupce Českého katolického

biblického díla velmi zaujala.

Začal se proto př ipravovat kurz pro zástupce Bibl ických

insti tutů ze střední a východní Evropy. Až v červenci roku 2001 se

podař i lo tento kurz uskutečnit. Proběhl v Domě t icha – Haus der

Sti l le - v Hei l igenkreuz u Štýrského Hradce. Zúčastni l i se ho dva

zástupci z Polska, dvě účastnice z Maďarska a tř i zástupci

Bibl ického díla z České republiky. Kurz proběhl v týdnu 1.-

7.7.2001. Jeho součástí byla nejen výroba bibl ických postaviček

a oveček, ale také práce s Biblí. E. Waltesdorfer nám ukázala nové

možnosti, jak se dá bibl ický text znázornit bibl ickými

postavičkami, a tak posluchače vtáhnout do dě je.

Z kurzu jsme si do Bibl ického dí la př ivezli 10 postaviček

znázorňujících dospě lé postavy, dvanácti letého hocha a šesti letou

dívku, dvě postavičky znázorňující miminka a několik ovcí. Kromě

toho jsme nakoupil i také další rekvizity – zmenšené nádoby,

hudební nástroje, hů l , lampičku pro pastýře, klec s párem hrdliček

a 15 cm vysokého osla. Účast na kurzu včetně materiálu byla

sponzorována KBF – subregion Střední Evropa a nadací Biblia.

28

2.5.2. Obstarávání materiálu

Zač ít kurzy v našich podmínkách nebylo jednoduché. Kostry

biblických postaviček vyráběné ve Švýcarsku byly pro nás cenově

nedostupné. Proto jsme hledal i někoho, kdo by je byl schopen

vyrobit u nás. Podař i lo se navázat spolupráci s Chráněnou dílnou

v Ludgeřovicích u Opavy. Díky osobní angažovanosti pana Lukáše

Volného se podař i lo sehnat č lověka, který by odl i l olověné boty.

Velký problém byl se samotným drátem a sisalovým

provazem, které tvoř í základ kostry. Sisalový provaz utkaný tak,

aby se j ím dal prostrč i t drát, se u nás nedal sehnat. Proto byl

sisalový provaz nahrazen horolezeckým lanem. Chráněná dílna pak

vytvoř i la několik prototypů koster s různými druhy drátů . Drát

nesmě l být ani př í l iš tvrdý, protože by nešel ohýbat, ale ani př í l iš

měkký, protože by se postavička borti la. Musel být z takového

materiálu, aby se př i opakovaném ohýbání nelámal. To je hodně

nároků na obyčejný drát. Po několika pokusech se podař i lo vybrat

ten správný, s odpovídající tuhostí i pružností.

Nečekané problémy nastaly s materiálem používaným na

hlavu. Jedná se o zvláštní typ polystyrénu, zvaný styropur. Po

dlouhém shánění byl i tento materiál k dispozici, a tak se mohly

kostry zač ít v chráněné dílně vyrábě t.

Otázkou zůstávalo, kde vezmeme materiál vhodný na vlasy.

Pro tento účel se používá srst (kůže i s chlupy) od různých zvířat.

Přes kontakty se Slovensko, Slováckem a Polskem jsme sehnal i

nejrůzně jší zbytky kůží od kožešníků , č i nakoupil i celé velké kůže

na trhu. Díky osobní angažovanosti paní Jarmily Dostálkové se

podař i lo sehnat velké množství polyesterového rouna na vycpání

tě l í ček u postaviček.

Dř íve velmi moderní tzv. „počesaný silon“ nebol i

„duvetine“, který se používá jako kůže postaviček, byl nyní jen

těžko k sehnání. Několikrát se ho podař i lo koupit ve výprodejích

29

zbytků látek v Brně . Pozdě j i objevi ly kolegyně ze Slovenského

biblického díla továrnu v Liptovském Svatém Mikuláši, která tuto

látku vyrábě la a byla ochotna nám ji na požadovaný odstín

i obarvit. V roce 2007 továrna zkrachovala, takže další zdroj

počesaného silonu se nyní opě t hledá.

Pak bylo třeba nakoupit látky na šaty, nastř íhat spodní košile

a kalhoty, nažehl i t plátno pro tě l í čko, nastř íhat pruhy pružné

bavlny na zpevnění končetin a nastř íhat počesaný silon; poté kurzy

mohly zač ít .

Na první kurzy si účastníci vozi l i vlastní šicí stroje, se

kterými byly neustále potíže. Někteř í př ivezli nefunkční stroj, j iní

na něm neumě l i šít. Problém se šicími stroji se vyřeši l

dlouhodobým zapů j čením kvalitních strojů značky Pfaff od sester

dominikánek z Dolních Bojanovic.

2.5.3. První kurzy

První kurz proběhl v nově opraveném sídle Českého

katol ického bibl ického díla v Dolanech u Olomouce na podzim

2002. Zúčastni lo se ho 16 l idí – 15 žen, jeden muž a moderátoř i .

První kurz byl zkouškou časové náročnosti, př ipravenosti

materiálu, nářadí atd. Trval od pátečního odpoledne až do

pozdního nedě lního večera.

2.5.4. Další kurzy a rozvoj

Kurzy se staly velmi populárními. Nejvě tší zájem byl

o víkendové kurzy, př ípadně prodloužené víkendy – od č tvrtečního

večera. V Dolanech jsou víkendové kurzy každé dva měsíce pro

max. 16 l idí pod vedením P. Petra Chalupy a Mgr. Marie

Klaškové. O prázdninách probíhá i týdenní kurz výroby a práce

s biblickými postavičkami v Dolanech. Č innost Českého

katol ického biblického dí la se nezaměřuje jen na Dolany, proto

30

byly kurzy realizovány i v j iných místech v České republ ice –

např . : Český Těšín, Vidče, Zlaté Hory, Město Albrechtice, Jič ín,

Francova Lhota, Vnorovy, České Budě jovice, Písek, Hradec

Králové, Pardubice, Horní Lideč…

Během kurzů se zpř ísni la výstupní kontrola. Postavička musí

být na konci kurzu zcela dokončena. Zjist i lo se, že to, co č lověk

nedokonč í na kurzu, j iž doma nedodě lá.

2.5.5. Nové objevy

Během př ípravy na kurzy docházelo k neustále novým

nápadům a vylepšením. Podař i lo se vytvoř i t dům jinou technikou,

než jaká byla představena v Rakousku. Na základ jsem použila

stejný materiál – polystyrén. Abych dosáhla vzhledu izraelských

domů , nepouži la jsem sádru, která se drolí a zanechává bílé stopy

na koberci, ale polystyrén jsem obali la za použití kašírovací

techniky novinami. Na spodní část domu jsem př idala zbytek

dlaždice, což sníži lo těžiště a zvýši lo stabil i tu domu. Na závěr

jsem dům natřela bílou matnou barvou (Balakryl). Dům se nedrolí ,

nepadá a slouží svému účelu.

Podobné techniky se využi lo i př i stavbě lodi. Loď je jednou

z dů leži tých rekvizit pro některé biblické př íběhy (např . vyprávění

o Jonášovi, o bouř i na moř i nebo o zázračném rybolovu). Základ

lodi byl opě t polystyrén a drát. Polystyrén vytvoř i l základ lodi

a drát umožnil dát lodi potřebný tvar. Dále se postupovalo

podobně jako u tvorby domu – kašírovací technikou. Loď

z polystyrénu a drátu se obalovala novinami a lepidlem na tapety.

Po zaschnutí se přetřela různými odstíny hnědé barvy, aby mě la

vzhled dřeva.

V některých detailech se podař i lo usnadnit a zrychlit práci –

pro lepení bot, hlavy a kopýtek u ovcí se používá rychle tuhnoucí

31

lepidlo z tavné pistole. Během kurzů se př iš lo i na několik nových

stř ihů na šaty pro ženy i muže.

Pokusil i jsme se vytvoř i t osla a velblouda k postavičkám.

Účastníci je opakovaně žádali (do chléva v Betlémě , útěk do

Egypta, vjezd do Jeruzaléma, př íběhy praotců , atd). Tato zvířata je

možné koupit j iž hotová v Churu ve Švýcarsku. Osel však stojí asi

600 Kč , velbloud 750 Kč . Jsou proto pro mnoho katechetek

nedostupná. Základ pro výrobu osla tvoř í plastový osel nebo zebra

pro dě t i z kolekce „Svě t zvířat“, př ípadně drátěná kostra, která se

používá na ovečky i velblouda. Z kůže se vytvoř í kopyta a hlava.

Osel se pak omotává koudelí nebo šedočerným polyesterovým

rounem od hlavy až ke kopytu. Pro velblouda se používá vlna

z velbloudí srsti. Uši jsou z kůže a na hř ívu a ocas se použi je

kousek srst i, která se na j iž skoro hotové zvíře nalepí.

2.6. Slovensko

Na kurz do Dolan př i jely i dvě zástupkyně Slovenského

katol ického bibl ického díla. Zúčastnily se několika víkendových

kurzů a jednoho týdenního. Vytvoř i ly si tak několik postaviček, se

kterými začaly pracovat na Slovensku. O postavičky začal být

velký zájem, a proto začalo Slovenské bibl ické dílo nabízet kurzy

výroby biblických postaviček i na Slovensku. Nadále pokračuje

intenzivní spolupráce s Českým katolickým bibl ickým dílem –

výměna materiálů , nákup rekvizit, nové zkušenosti a nápady, apod.

Na Slovensku probíhají kurzy postupně ve všech diecézích pod

vedením Jany Glončákové.

32

3. Charakteristika

Hned na počátku uvedení této metody do ČR nastal problém

s překladem. Jak vhodně přeložit německý termín „biblische

Figuren“ nebo též často používaný „Erzählf iguren.“ Čeština zná

mnoho výrazů , jak přeložit německé slovo „die Figur“. Stejný

kořen slova je v českém termínu f igurka, ten se však používá

hlavně u stolních her (Č lověče, nezlob se apod.). Další možností je

panáček a panenka. Zvláště pak ženský rod panenka označuje

dě tské hračky. Nabízel se také termín loutka č i marioneta. Oba

termíny už mají bl íže k jej ich významu. Obojí často symbolizuje

živého č lověka, s obojím se dá pohybovat a používají se v divadle.

Nakonec zvítězil termín bibl ická postavička. Ani tato zdrobně l ina

však není zcela dokonalým překladem, co se významu týče. Tento

termín se v našich zemích ujal a nyní se j iž běžně používá.

Bibl ické postavičky jsou pomůckou primárně určenou

k př iblížení biblických př íběhů l idem všech věkových kategori í, od

dě tí až po seniory. Existuje několik druhů podle velikosti (15, 30,

50, 70 a 140 cm). Postavičky mají tě lo z drátu obaleného sisalem,

botičky z olova a hlavu ze styropuru. Na oblečení se používají

jednoduché materiály jako jsou vlna, bavlna, len a hedvábí.

Postavičky nemají namalovaný obličej, takže jej ich hlavní

vyjadřovací síla je v gestech.58

Díky své konstrukci jsou velmi pohyblivé a dokáží zachytit

takřka jakýkol iv biblický př íběh. Postavená scéna pak je impulsem

pro podrobně jší zabývání se textem, meditaci, aktualizaci.

Postavička může vyjádř i t pocity skrze držení tě la a gesta. Radost,

strach, nadě je, zoufalství a smutek, otevřenost a uzavřenost, př i jetí

i odmítnutí. Samozřejmě může č lověk stavě t s postavičkami také

j iné př íběhy, ale těžiště je právě v biblické práci. Oblečení

58 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].

33

i rekvizi ty jsou zaměřeny na dobu před 2000 lety. Biblické texty je

tak možné viditelně zachyt it a nechat se j imi oslovit, vnímat je

nejen intelektem, ale i smysly a emotivní stránkou.

Bible vypráví o l idech, kteř í skutečně ži l i , kteř í mě l i plno

zážitků a zkušeností s Bohem i l idmi. Zachycení pomocí

biblických postaviček vybízí k vyj it í od biblického poselství,

k přemýšlení o našem každodenním životě , práci a smyslu života.59

Postavičky tak umožňují neobvyklý př ístup k Písmu svatému.

Obr.5: Muž, žena a dítě

3.1. Velikosti postaviček

Existuje několik velikostí bibl ických postaviček. Neznámě jš í

a také nejčastě j i používané jsou postavičky vysoké asi 30 cm. Pro

betlémy do kostelů byly vytvořeny postavičky vysoké 50 cm. Pro

scény před oltářem ve velkých kostelech vznikly dokonce

i postavičky vysoké 70 a 140 cm. V Řezně dě laj í postavičky

vysoké jen 15 cm.60 Standardní postavička má výšku 30 cm,

a proto je tato práce zaměřena právě na tuto velikost, z níž se

vyvinuly všechny ostatní. Výrobní postup u ostatních velikostí je

velmi podobný. Všechno je však vě tší, př ípadně menší. Hlavní

59 Srov. http://milerski-eglifiguren.de/9987/home.html - 14. 4. 2006. 60 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - 14. 4. 2006.

34

rozdíl mezi 30 a 50 cm vysokými postavičkami je nejen v jej ich

výšce, ale také ve vytvarování rukou. Vyšší postavičky mají

vytvarované prsty na rukou i na nohou, zatímco u menších

postaviček jsou vě tšinou jen naznačeny. Doris Abegg vyvinula

ruce pro vysoké postavičky, které mají krásně vypracované prsty

a hlavně palec, který je jako u č lověka kolmo k ostatním prstům.

Ruka vypadá jako l idská.

Sada postaviček 30 cm vysokých obsahuje tř i vel ikosti

dospě lých osob (odstupňované po dvou centimetrech – cca 26, 28,

30 cm), postavičku miminka (cca 8 cm), asi šesti letého (cca 14

cm) a dvanácti letého (cca 18 cm) dítě te. Nejvyšší postavička se

používá pro znázornění muže, především Ježíše, Abraháma,

Mojžíše, popř . andě la. Ze střední dospě lé postavičky může

vzniknout muž č i vyšší žena a nejmenší vel ikost dospě lé

postavičky se používá pro ženu nebo mládež. Postavička

dvanácti letého dítě te se často používá pro Ježíše č i Davida,

šesti leté dítě pro l ibovolné dě t i a miminko pro narozeného Ježíše,

Mojžíše, apod.

3.2. Materiál a složení postaviček

Postavičky mají základní kostru ze dvou kusů 50 cm

dlouhého drátu obaleného provazem (sisalem č i horolezeckým

lanem). Oba dráty jsou spojeny kovovou svorkou. Horní končetiny

jsou zakončeny svorkou a očkem, které se pak přetvaruje na ruku.

Dolní končetiny jsou zakončeny pouze svorkou. Na př ipravenou

kostru se př idává hlava, kterou tvoř í styropur o vel ikosti 4 x 5 x 6

cm. Boty jsou z olova, váží 135 gramů .

35

Obr. 6: Složení postaviček – styropur, olověné boty, sisalový

provaz s drátem

Během postupu se kostra obaluje pružným trikotem, obšívá

plátnem, plní se vatou. Obličej a ruce jsou tvořeny z jemných

dřevěných pil in, spojených př írodní klovatinou z rybích kostí .

Prodává se pod výrobní značkou Schubimehl, Holzform, apod.

Kůže je tvořena látkou zvanou počesaný si lon č i duvetine.

Oblečení je také z př írodních materiálů – len, vlna, bavlna,

hedvábí, viskóza. Vlasy jsou ze srstí zvířat (hlavně ovce, ale i pes,

nutrie, králík, koza). Nově bývají i z některých druhů umě lých

kůží. Pokrývka hlavy (závoj, šátek, turban) je vytvořen

z barvené gázoviny nebo organtinu.

3.3. Praktické využití biblických

postaviček

Pomocí biblických postaviček se znázorňuje bibl ický text.

Jednotl ivé postavičky zachycují konkrétní jednající bibl ické

postavy. Takto zachycený biblický obraz, ať už vytvořený

účastníky nebo moderátorem, působí na účastníky biblické práce,

mše svaté, dě t i př i katechezi, návštěvníky výstav, apod.

Postavičky často pomáhají v mezil idské komunikaci. To, co

36

č lověka zaujme, ať už pozit ivně č i negativně , ho pak nutí o tom

mluvit, vyjádř i t svů j názor, zamyslet se.

Postavičky samozřejmě samy o sobě nemluví. Záměr tvůrce

vyjadřují skrze držení tě la a gestikulaci. Tímto způsobem často

sdě l í více, než co by mohlo být vyjádřeno pouze slovy.61

Předpokládá se, že jen pě t až deset procent urč i té výpovědi

opravdu souvisí s mluveným slovem. Zbývající část se skládá

z prvků jako situace, souvislost i, vztahy, intonace a gesta.62 Právě

využitím těchto neverbálních projevů jsou postavičky tak působivé

a oslovující.63

Někdy se č lověk dostane i do si tuace, ve které gesty

postavičky vyjádř í daleko více než slovy. Skrze zapojení více

smyslů zůstane biblické poselství č lověku mnohem déle v pamě t i .

Různé možnosti využití př i prakt ické práci s Biblí popisuj i

v kapitole nazvané „Biblická práce ve skupině“ .

I přes veškerou kreativi tu a nejširší možnosti použití se však

nikdy nesmí zapomenout na primární účel postaviček. Vždy musí

sloužit bibl ickému poselství. To stojí neustále na prvním místě

a biblické postavičky jsou jen nástrojem k jeho lepšímu

pochopení.64 Cílem četby Bible a práce s biblickými postavičkami

je vždy setkání s Bohem a proměna vlastní existence skrze Boží

slovo.65

3.4. Tvůr čí dílny

Bibl ické postavičky (velikost i 30 cm) není možné zakoupit

hotové. To je jedna ze zásad jej ich výroby a práce s nimi. Jedinou

možností, jak je získat, je vlastnoruční výroba. Postavička by

61 Srov. http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren.htm - [cit. 2006-06-19]. 62 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 63 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang – [cit. 2007-12-21]. 64 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 65 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 6.

37

nemě la být ani darovaná, a to z několika důvodů . Vlastnoručně

vyráběná postavička doslova ožívá před oč ima. Zvláště k první

mívá její tvůrce si lný osobní vztah. Ten, kdo j i vyrábí, už na ni

myslí. Koho by mohla představovat? Bude to muž č i žena, č lověk

mladý č i starší? Jaké bude mít šaty, doplňky? Postavička tak

dostává urč i tý charakter.66 Nevznikne však postavička, která by

znázorňovala jen jednu biblickou postavu, např . Abraháma; ale

č lověk tak vytvář í staršího, moudrého, Bohu oddaného muže, který

v j iné situaci může znázorňovat j iného praotce, ale také Nikodéma

z Janova evangel ia nebo apoštola Pavla na některé z jeho cest.

Každý, kdo si vytvář í postavičku, vkládá do ní něco svého. Snad

lze ř íci , že mezi ním a postavičkou vzniká urč i té pouto. Proto se

také postavičky nedají jen tak předávat dál, ale zůstávají tomu,

kdo si je vyrobil. Každá postavička je jedinečná.

V České republice se dají postavičky vyrobit na kurzech

pořádaných Českým katolickým bibl ickým dílem, které probíhají

po celé republice. Aktuální nabídka se nachází na internetových

stránkách www.bible-cz.org a www.bibl ickepostavicky.cz. Není

ani možné si koupit pouze kostru a zbytek si dodě lat doma. Ze

zkušenosti vyplývá, že č lověk leccos zapomene, něco si zjednoduší

a postavička by pak nemě la odpovídající vlastnosti . Proto na

kurzech musí každá postavička projít závěrečnou prohlídkou

vedoucí kurzu, zda má vše, co má mít.

Kurzu se vě tš inou účastní 8-18 l idí, podle schopností

vedoucí skupiny. U nás se osvědč i ly víkendové kurzy, př ípadně

prázdninové č i týdenní. Ve Švýcarsku jsou oblíbené večerní

šesti týdenní kurzy, kdy se po šest večerů po třech hodinách tvoř í

postavičky. Výhodou je, že odpadají náklady za ubytování

a stravu. Tyto kreativní kurzy probíhají vě tšinou na farách,

66 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 37-42.

38

v duchovních centrech, exercičních domech a j iných vhodných

zař ízeních.

3.5. Exkurs - Rekvizity

Pro stavbu scény je třeba mít nejen biblické postavičky, ale

také jednoduché rekvizity. Jedna ze zásad práce s biblickými

postavičkami ř íká, že postavičky musí vždy stát na ně jakém

podkladu (látce, kamení, kůře, písku). Př i rozeně je třeba

k postavičkám př idat dům, strom, studnu, zvířata nebo také některé

doplňky oděvu, jako např . mošny, hů l , šperky, pracovní pomůcky,

hudební nástroje, apod. Některé rekvizity se dají koupit67, j iné je

třeba si vyrobit. Proto vznikly vedle kurzů výroby biblických

postaviček i kurzy výroby rekvizit k postavičkám.

Pro č lověka je velkou pomocí, když vidí scénu jako celek

s množstvím doplňků a rekvizi t vypovídajících o biblické době ,

o tehdejších zvycích, pracovních pomůckách a způsobech jednání.

Některé biblické scény jsou pak vyzdobeny s velkým smyslem pro

detai l. Někdy ovšem tyto detai ly odvádí pozornost od hlavní

výpovědi textu.

Př i používání rekvizit by č lověk mě l mít neustále na pamě t i

hlavní poselství textu a celou scénu vytvoř i t tak, aby toto poselství

zachycovala a zvýrazňovala; aby se nestalo, že nepotřebné, i když

krásné rekvizi ty odvádě j í pozornost j inam. Proto mají být použity

jen ty postavičky, o kterých se text výslovně zmiňuje nebo které

předpokládá, stejně tak i rekvizity.68

3.5.1. Zvířata

Zvířata jsou v mnoha př íbězích velmi dů leži tou rekvizitou.

Velmi často se v Bibl i vyskytují ovce. Ve Starém zákoně , hlavně

67 Srov. http://tor-zur-wirklichkeit.com/cgi-bin/shop/index.cgi - [cit. 2008-01-02]. 68 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 43-45; HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 21-23.

39

v př íbězích o praotcích, č teme o neustálém putování z místa na

místo. Tento nomádský způsob života předpokládal dobytek,

hlavně ovce a kozy. Beran je dů ležitou rekvizitou např . v př íběhu

o obě tování Izáka (Gn 22). V Novém zákoně je mnoho podobenství

o pastýř i a ovcích, např . o dobrém pastýř i (J 10), o ztracené ovci

(Mt 18). Pastýř i byli také první, kteř í se př iš l i poklonit do

Betléma. S ovcemi jsou úzce spojeny i kozy. Stáda ovcí a koz

bývala často pohromadě nebo v těsné blízkost i.

Dalším dů ležitým zvířetem pro přepravu l idí i materiálu byl

osel. V Bibl i č teme o mluvící osl ici (Nm 22), o ztracených

oslicích Saulova otce (1 Sam 9-10), vů l a osel se znázorňují u jeslí

(Iz 1,3), oslátko hraje významnou roli př i Ježíšově vjezdu do

Jeruzaléma (Mt 21). Osel se vyskytuje i v mnoha dalších

př íbězích.

Pro výrazně jší zachycení karavany poslouží velbloud, zvláště

v př íběhu o prodání Josefa. Lidová tradice staví velblouda

k mudrcům putujícím poklonit se narozenému králi v Betlémě .

Velbloudi zastávají významné místo př i výběru nevěsty pro Izáka

(Gn 24).

Někteř í moderátoř i mají znázornění vola č i telete. Toto zvíře

se j iž tradičně staví do Betléma, ač se o něm evangel isté výslovně

nezmiňují, ale může být použit i v j iných př íbězích. Myslím však,

že není bezpodmínečně nutné mít ho mezi rekvizi tami.

V některých př íbězích ještě vystupuje pes – doprovází

Tobiáše na jeho cestě (Tob 6), bývá společníkem pastýřů , pomáhá

sháně t stádo dohromady.

Mezi dů leži té vodní živoč ichy patř í ryby. Ať už velká ryba,

která vystupuje v knize Jonáš (Jon 2) a Tobiáš (Tob 6), tak i ryby,

které se běžně lovi ly a jedly. Využijeme je př i zachycení evangelia

o rozmnožení chlebů a ryb (Mt 14 a 15), o zázračném rybolovu (Lk

5, J 21).

40

Někde se používá i drobná drůbež, jako třeba slepice,

kohout, kačeny, křepelky. Tyto rekvizity jsou vhodné pro výstavy

zachycující scény z biblických př íběhů , ale pro biblickou práci

nejsou nutné, a mohly by spíše odvádě t od textu.

3.5.2. Rostliny

Izrael je země na jedné straně plná zeleně a množství stromů ,

na druhé straně pustá a vyprahlá poušť. Pro inscenaci bibl ických

př íběhů se však hodí 1-3 umě lé palmy nebo ně jaký l istnatý strom,

nejlépe umě lý f íkovník. V našich podmínkách můžeme použít

strom vytvořený z vě tví vrby kroucené (Salix tortuosa). Osvědč i l y

se také různé samorosty č i kousky kmene vinné révy.

Z menších rostl in se používají snopy obilí, nebo alespoň

zrní, sláma a seno. Tyto rekvizity hojně využijeme v př íbězích

o Josefovi (Gn 41-45), v knize Rút (Rt 2), v Ježíšových

podobenstvích (Mk 4) a př i znázornění běžného života l idí ži j ících

v biblických dobách.

3.5.3. Doplňky k oblečení

Postavičky mají mnoho doplňků , které je dobré používat,

neodvádě j í- l i od poselství textu. Existuje velké množství pokrývek

hlavy – šátky, turbany, šály. Muži nosi l i přes šaty přehozený

plášť. Postavičku na cestě můžeme zvýraznit mošnou č i vakem na

vodu. Pastýř i dáme do ruky hů l , králi korunu na hlavu. Ženy

používaly odjakživa různé šperky, které nosi ly vě tšinou na krku č i

na hlavě . Pro zachycení těhotenství existuje těhotenské bř icho,

které se př i loží postavičce pod šaty - využije se např . př i setkání

Marie a Alžbě ty (Lk 1) nebo ve vyprávění o Támar (Gn 38), apod.

41

3.5.4. Hudební nástroje

V Bibli najdeme nejrůzně jší hudební nástroje. Citaru, na

kterou hrál král David (1 Sam 16), harfu (2 Sam 6) nebo f létnu pro

pastýře č i loutnu. Dále pak množství bicích nástrojů (bubínky,

tamburíny, chřestítka). Nesmíme zapomenout ani na šófar (beraní

roh; do češtiny se obvykle překládá jako polnice), na který se

tradičně troubi lo (Joz 6).

3.5.5. Pracovní nástroje

Mezi vybavení domu bezesporu patř í nejrůzně jší zmenšené

keramické nádoby – džbány, džbery, kádě , mísy, misky, konvičky,

lampičky, kalichy apod. Také koše a košíky z proutí a kožené

měchy na vodu č i víno.

Někteř í moderátoř i vlastní i zmenšený tkalcovský stav, různé

zmenšené pomůcky k opracování dřeva – pilu, hoblík, kozu,

kladivo, nože.

Mezi dů ležité pracovní pomůcky patř í zmenšený l is na

olivový olej, mlýnek na mouku a kamenný vál k zpracování těsta.

3.5.6. Další rekvizity a dekorace

K biblickým postavičkám neodmysli telně patř í zmenšený

dům. Pro biblickou práci se nehodí uzavřený prostor, do kterého

by nebylo vidě t, proto dům bývá tvořen jen symbolicky dvěma

stěnami, a tak neskrývá vnitřní prostor. U př íběhů praotců

využijeme nomádský stan, který je tvořen jen z tyč í, látek č i kůží

a provazů .69 V mnoha př íbězích se mluví o městské bráně , ve které

byl č i lý ruch. V bráně se soudilo, diskutovalo, žehnalo. Studna je

také jednou z dekorací, která se velmi často využívá. Mnoho

biblických př íběhů se odehrálo u studny. Kde byla studna s vodou,

tam byl i život.

69 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Nomadenzeltkurs, s. 11.

42

Mezi drobné dekorace patř í chlebové placky, svitek Písma,

svícen, lampy pro družičky na svatbu a nádobky na olej , cihly pro

otroky v Egyptě .

3.5.7. Rekvizity jako prostor pro scénu

Utváření a dekorace prostoru barevnými šátky také může

hodně napovědě t o venkovním prostředí (poušť, jezero, louka,

cesta), ale také o vnitřním dění (radostné událost i znázorněné

pomocí svě t lých šátků a neradostné pomocí tmavých odstínů).70

3.5.7.1. Faktické barvy

Moderátor si musí př ipravit sadu látek, která bude sloužit

jako podklad pod postavičky. Látky by mě ly být z měkkého

materiálu, v př írodních tónech, v různých odstínech jedné nepř í l iš

výrazné barvy. Doporučuje se mačkaná viskóza nebo velké

množství gázoviny. Co mohou jednotl ivé barvy znázorňovat je

zachyceno v následující tabulce:

BARVA ZACHYCENÉ PROST ŘEDÍ

různé odstíny hnědé půda, hl ína, země , cesta

červenohnědá, žlutá,

žlutohnědá

poušť, pustina, neúrodná

půda, cesta

různé odstíny modré řeka, jezero, moře

různé odstíny šedé kamenitá země , městské

dláždění, podlaha v domě

různé odstíny zelené pole, pastviny, les, oáza

Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev.“

70 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14].

43

Látky je možné doplnit drceným korkem, pískem, různě

velkým kamením a j inými materiály, které zvýrazní to, co látka jen

naznačuje.

3.5.7.2. Symbolické barvy

Př i vytváření scén s biblickými postavičkami se používá

symbolické znázornění. Často se používají barevné šátky. Př i

symbolickém znázornění si můžeme dovol it i hodně výrazné a syté

barvy. Výbornou pomůckou mohou být šátky nazývané výkladový

materiál , které se používají př i metodách Franze Ketta. U nás je

v současnosti ši je chráněná dílna v Ostravě-Kunč i čkách.71 Barevné

látky můžeme ještě doplnit barevnými papírovými šipkami, kruhy

a kartičkami.

Symboličnost barev se v průběhu věků mění, jak od kultury

ke kultuře, tak individuálně psychologicky. Např íklad v Orientu je

bílá barvou smutku. Pro Evropany bývala modrá vždy symbolem

víry, zatímco pro Č íňany je znakem nesmrtelnost i. Zelená, dnes

známá jako symbol nadě je a přátelství, byla ve středověku

symbolem lásky. Islám povýšil zelenou barvu na barvu

slavnostní.72

V našem kulturním prostředí bývají vě tšinou barvám

př i řazovány významy, které jsem pro vě tší přehlednost zachyti la

do následující tabulky:73

71 Kontakt na chráněnou dílnu: Charita sv. Alexandra, Holvekova 651/28, 71800 Ostrava-Kunčičky, www.charitasvalexandra.cz 72 Srov. http://lilyann-thumn.blog.cz/0706/symbolika-barev - [cit. 2008-02-19]. 73 Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-05-01]; GOETHE, J. W., Smyslově morální účinek barev, s. 37-46 a 81-83; NORRIS, S., Tajemství léčení barvami, s 35, 50, 62, 86-87; KELNER, Symboly a jejich skrytý význam, s. 11-17.

44

V Ý Z N A M B A R E V

Bílá l i turgický

rok Velikonoce, Vánoce, Zelený č tvrtek

symbolika

Je výrazem č istoty a pořádku, symbolizuje

počátek bytí, svě t lo, nevinnost, duševní

č istotu bez hř íchu, dobro. Může být

symbolem i pro uzavřenost, prázdnotu

a nemoc.

Černá l i turgický

rok Možno použít př i pohřebních obřadech

symbolika

Je výrazem prázdnoty, nicotnosti , smutku.

Symbolizuje konec, uzavřenost, kl id,

vážnost, tmu, zlo a smrt. Je to barva

tajemství.

Šedá l i turgický

rok Nevyužívá se

symbolika

Vyjadřuje kl id, neutrali tu, j istotu,

zdrženlivost a neangažovanost. Může také

symbolizovat nerozhodnost, bezútěšnost,

netečnost a smutek.

Hnědá l i turgický

rok Nevyužívá se

symbolika

Je to zemitá barva, která př ipomíná plodnou

půdu, př ipravenou pro setbu. Je symbolem

pro stř ízl ivost, mlčenlivost a vážnost. Může

symbolizovat pocit povinnosti , ale častě j i

znamená zemitost, př i rozenost a bezpeč í.

Vyzařuje z ní důvěrnost a prostota.

45

Žlutá l i turgický

rok Nevyužívá se

symbolika

Má v sobě optimismus a povzbuzení. Bývá

výrazem vzrušení, veselí a radosti, také

vítězství. Barva zastupující Boží př í tomnost.

Oranžová l i turgický

rok Nevyužívá se

symbolika

Vyvolává pocit radosti, sí ly, vzrušení.

Dodává pocit tepla, spokojenosti, přátelství

a pohody. Jde o barvu veselí, ale i vzdoru,

brutality a hrůzy.

Červená l i turgický

rok Letnice, barva mučedníků a Ducha svatého

symbolika

Symbolizuje život, sílu, dynamiku, č i lost, je

výrazem podnikavosti, žádostivosti

a tvoř ivého úsi lí. Samozřejmě je symbolem

ohně a krve, boje, utrpení a mučednictví.

Často vyjadřuje i vášeň a náruživost, lásku

a půvab, ale i nebezpeč í a nouzi.

Fialová l i turgický

rok Doba postní a adventní

symbolika

Symbolizuje dynamiku a statečnost,

nedočkavost a snad i dramatičnost.

Vyjadřuje povýšenost, důstojnost, mystickou

tajemnost a utlumenou vášeň . Výborně může

vyjádř i t i skrytou touhu, bojácnost,

rozpolcenost nebo cit l ivost.

Modrá l i turgický

rok Mariánská barva, starodávná Kristova barva

46

symbolika

Vyjadřuje kl id, jas, mír a pasivitu, touhu

i věrnost, jemné city, soustředěnost

a oddanou spokojenost. Př ipomíná nebe,

nekonečnost, nedosažitelnost a hlubokou

víru. Symbolizuje zbožnost, moudrost, sílu

a praktičnost, ale i chlad a mráz.

Zelená l i turgický

rok Liturgické mezidobí

symbolika

Vyvolává kl id a pohodu, vyjadřuje

životodárnou energii př írody, a proto je

pokládána také za barvu j istoty a růstu.

Symbolizuje nadě j i , přátelství, mládí

a př í rodu, bezpeč í a j istotu. Může být také

symbolem pro jedovatost, shnilost,

ztrouchnivě lost.

Zlatá l i turgický

rok Slavnosti a svátky

symbolika

Je symbolem pro Boha, svě t lo, moc, úctu,

nádheru, lesk a bohatství. Je barvou

nejvyšších hodnot zastoupených ideal ismem,

velkorysostí a šlechetností . Vyjadřuje kl id

a vyrovnanost.

Růžová l i turgický

rok 3. nedě le adventní a 4. nedě le postní

symbolika

Symbolizuje jemnost, milost, lásku. Může

však vyjadřovat i přeslazenost č i kýčovitost.

74

Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev.“

74 Srov. http://vyznam-barev.najdise.cz/zlata-barva - [cit. 2008-03-01].

47

4. Vyjad řovací schopnosti postaviček

Kromě mimiky obličeje může postavička napodobit skoro

všechny postoje č lověka. Je samozřejmě omezená v pohybu –

nikdy nebude chodit. K tomu však ani není určena. Není to ani

panenka, ani marioneta. Biblické postavičky mohou si lně

zapůsobit pomocí vytvořených obrazů , které jsou sice statické, ale

mohou zachyti t hloubku pocitů a prožitků . Pro kvali f ikovanou

biblickou práci s biblickými postavičkami je třeba znát jej ich

výrazové možnosti, které jsou dány tvarem tě la a jeho pohybovými

možnostmi. Výpovědní síla postaviček je závislá na kvalitě

zachycení jej ich výrazu.75

4.1. Rozsah pohybu postaviček

Postavička má podobný pohybový rozsah jako č lověk. Díky

drátu, který je ohebný v kterémkol i místě , má rozsah pohybu

dokonce i vě tší. Dů ležité je osvoj i t si dvě zásady. Postavičku

nikdy neuchopujeme za hlavu, ale za tě lo, ruce č i nohy. Hlava je

nejkřehč ím materiálem celé postavičky.76

Druhou zásadou je výchozí pozice, která je stejná pro

vyjadřování jakéhokol i pohybu č i postoje. Postavička stojí

s nohama lehce od sebe a rozpaženýma rukama do tvaru „T“.

Procvičování gestikulace a výrazu se může orientovat podle

prvků l idského pohybu, protože postavičky jsou zhotoveny tak, že

dokáží napodobit proporcemi a pohybl ivostí l idské tě lo.

75 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHEN-KEL, M., Adam, wo bist du?, s. 22-23 76 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/moglichkeiten.html - [cit. 2006-04-24].

48

Obr. 9: Základní pozice „T“

4.2. Polohy vyjadřující pohyb

Drát postavičky se má ohýbat jen v těch místech, kde má

č lověk kloub. V pohybu se vždy vychází z pozice „T“. U horní

končetiny se začne pohybem v ramenním kloubu, pak v lokti ,

v zápěstí a v ruce - postavička umí také zatít pěst. Pak se přesune

k pohybu dolních končetin. Nejdř íve v kyč l i a pak v koleni. Kvů l i

olověné botě není pohyblivá v kotníku. Pak se postavička vrátí

opě t do výchozí pozice „T“ a účastníci zkouší pohybovat s trupem.

Postavičku nahrbí, nahnou dopředu a pak zakloní. Trupem se dá

pohybovat i do stran, př ípadně j i v trupu můžeme otoč i t dozadu.

S pohybem trupu souvisí i pohyb hlavy. Pokud se hlava uchopí

celou dlaní, lze j i sklonit nebo zaklonit a také lehce pootoč i t

doprava č i doleva. Př i pohybu je však třeba dbát zvýšené

opatrnosti.77

Procvičování pohybu postavičky se po dílč ích cvičeních

zaměř í na pohyb celého tě la. Zač íná se stabilními symetrickými

pohyby – stoj rozkročmo, v podřepu, vkleče na obou kolenou.

Pohybuje se nejen nohama, ale př idávají se př i rozeně i ruce, trup

a hlava. Od symetrických pohybů se přechází k asymetrickým.

V poloze „T“ se přenáší váha stále více na jednu nohu až

postavička stojí právě jen na jedné noze.78 Tato poloha je dů ležitá

77 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 22. 78 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12-13.

49

pro vyjádření chůze, př i které jedna noha stojí pevně na zemi

a zaj išťuje těžiště a druhá slouží pouze jako opora.

Př i znázorňování pohybu je vždy dů leži té, aby vypadal co

nejpř i rozeně j i . Ze zkušenosti vyplývá, že pokud si někdo není

j istý, jak pohyb zachytit, zkusí ho nejdř ív provést sám a pak na

postavičce (sezení, ležení, tanec). Č lověk si více uvědomí, kterým

směrem je tě lo př i rozeně nakloněné, v kterých místech a do jakého

úhlu jsou klouby ohnuté.

Mnozí pohybují převážně pažemi nebo rukama, méně

nohama, ještě méně hlavou a skoro vůbec trupem. Je však třeba

uvědomit si, že nositelem výrazu je celá postavička, od hlavy až

k patě . Síla její výpovědi narůstá v míře, v jaké je postoj odshora

dolů harmonický.

4.3. Postoje vyjadřující pocity

Postavička dokáže zachytit nejen pohyb v prostoru, ale také

vnitřní dění. Předpokládá se, že až 95 % jakéhokoliv sdě lení

probíhá neverbální komunikací.79 „Neverbální komunikace

zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov č i spolu

se slovy jako doprovod slovní komunikace. Neverbálně

komunikujeme:

� gesty, pohyby hlavou a dalšími pohyby tě la

� postoji tě la

� výrazy tváře (mimikou)

� pohledy oč í

� volbou a změnami vzdálenosti a zaujímáním pozice

v prostoru (př ibl ižováním a oddalováním se)

� tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekty řeč i

79 Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226.

50

� oblečením, zdobností, fyzickými a j inými aspekty

vlastního zjevu.“80

Z těchto sedmi bodů používáme př i práci s postavičkami 4-5

bodů (1., 2., 5., 7., u bodu 4. – postavička sice nemá oč i , ale

vzájemná poloha obou obličejů naznač í, zda jsou nebo nejsou dvě

postavičky v očním kontaktu). Postavičce chybí mimika obl ičeje

a řeč , ale může se vyjadřovat celým tě lem. Pro vě tší zvýraznění

gest má delší ruce než proporcionálně odpovídá běžnému č lověku.

Vyjadřování pocitů potřebuje urč i tý cvik. I zkušený

moderátor musí dbát na nebezpeč í kl išé, kterému lze snadno

podlehnout. Urč i tý pocit mohu zachyti t mnoha různými postoji tě la

a není pravda, že pouze jeden postoj je správný č i nej lepší. Př i

práci s biblickými postavičkami je třeba neustále zapojovat

kreat ivi tu a fantazii, zkoušet stále nové postoje. Existuje také

množství l i teratury, která se věnuje neverbálnímu jednání. Vlastní

pozorování a také tato l i teratura může být velkou pomůckou pro

moderátory biblických setkání.81

Př i tréninku s účastníky se zkouší základní pocity – smutek,

radost, strach, usebraná modlitba.

4.4. Postoje vyjadřující vztahy

Př i vytváření scény je vzájemný vztah osob dů ležitým

aspektem, kterému se musí věnovat mnoho pozornosti. Postava

z př íběhu má obvykle vztah k minimálně jedné další postavě , není

rozhodující, zda je vztah pozit ivní č i negativní. Je třeba si

vyzkoušet, jakou výrazovou sílu má blízkost a vzdálenost jedné

postavičky vůč i druhé. Postaví se dvě postavičky naproti sobě

a pak se mění vzdálenost mezi nimi, př ib l ižují se a oddalují. Co

80 VYBÍRAL , Z., Psychologie komunikace, s. 81. 81 K neverbální komunikaci existuje dostatečná množství literatury: VYBÍRAL , Z., Psychologie komunikace; KOL.AUT., Řeč těla; PEASE, A., Řeč těla; BRUNO, T., Řeč těla, CLAYTON , R., Reč tela; ČERNÝ, V., Řeč těla, HARTLEY, M., Řeč těla v praxi; TEGZE, O., Neverbální komunikace; THIEL, E., Mluvíme tělem; atd.

51

tato měnící se vzdálenost může znamenat (intimitu, blízkost,

odstup, nepřátelství)?82

Dbá se také na „oční kontakt“. Navzdory tomu, že postavičky

nemají oč i , mohou být jej ich obličeje př i rozhovoru v kontaktu,

nebo se pohledem míjet.

Pro zachycení vztahů je dů ležitá nejen horizontální

vzdálenost mezi postavičkami, ale i vzdálenost vertikální. Je

možné postavit jednu postavičku na vyvýšené místo a druhou pod

ni. Pak jednu postavit a druhou posadit , př ípadně pokleknout.

Vztah mezi postavami, které jsou v různé výšce se různě mění

a vě tšinou není rovnocenný (nadřazenost, moc, poddanost, úcta,

pokání).83

Po pohybu do dálky, do výšky je třeba ještě zkusit rotaci;

postavit postavičky naproti sobě , pak vedle sebe a pak za sebe.

Každý z těchto postojů vyjadřuje j iný vztah mezi jednajícími

postavami, j inou si tuaci.

Př i sestavování scény se často používá více než dvou

biblických postaviček, proto je třeba se zamyslet a zkusit si

zachyt it vztahy ve skupině , př ípadně vztahy skupiny vůč i

jednotl ivci:

uzavřená x otevřená skupina

uspořádaná x chaotická skupina

kl idná až pasivní x „živá“ skupina

skupina mající jeden cíl x roztř íštěná skupina

uvolněné vztahy x napjaté a svárl ivé vztahy

sedící skupina x stojící skupina

jednotl ivec ve vztahu ke skupině : př i jatý x nepř i jatý84

82 Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226-228. 83 Srov. THOMSON, P., Tajemství komunikace, s.119-132. 84 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 15.

52

Je třeba mít stále na vědomí, že neexistuje jen jedna

možnost, jak tyto vztahy znázornit . Př i práci ve skupině musí být

možnost diskutovat nad různými možnostmi zachycení, aby byl

výsledný obraz co nejvýrazně jší.

53

5. Možnosti využití

S pomocí bibl ických postaviček se dá velmi dobře př ib lížit

textům Starého a Nového zákona. Umožňují lépe pochopit text

i beze slov. Mezi možnosti uplatnění bibl ických postaviček patř í :

� Pravidelná setkání dospě lých nad Biblí

� Práce s Biblí v rodině

� Mše svaté

� Mše svaté pro dě t i

� Různé formy pobožností a bohoslužeb s malými skupinami

� Katecheze dě tí i dospě lých

� Večery rodičů př i př ípravě na svátosti (křest, eucharistie)

� Mateřské školy

� Vyučování náboženství na základní a střední škole

� Společenství mládeže

� Modlitební a meditativní společenství dospě lých

� Rozjímavé zahájení pracovní porady

� Duchovní cvičení, rozmluvy a terapie

� Práce s mentálně a fyzicky handicapovanými l idmi

� Práce se seniory

� Manželské a rodinné terapie

� Výstavy na biblická témata

� Vánoční bet lémy v rodinách, společenstvích a kostelech85

Na některé z vyjmenovaných bodů se nyní zaměř ím

podrobně j i .

85 Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-04-28]; http://www.bibel.lu/ article.php3?id_article=52 - [cit. 2006-05-18]; http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren. htm - [cit. 2006-04-28]; http://www.milerski-eglifiguren.de/9987/home.htm - [cit. 2006-04-14]; http://www.biblischefiguren.de - [cit. 2007-09-28].

54

5.1. Pravidelná setkání dospělých nad Biblí

Bibl ické postavičky se nejčastě j i používají př i prakt ické

práci s Biblí pro dospě lé. Mnoho biblických textů lze výborně

zachyt it pomocí bibl ických postaviček. Mnohé texty jsou

vystavěny jako drama. Skrze scénické vyjádření se stávají

zřetelně jší urč i té akcenty, které by př i č tení č i rozhovoru vůbec

nevynikly. Text se díky scénickému ztvárnění někdy ukazuje ze

zcela j iného úhlu pohledu.86 Už př i samotné tvorbě scény dostávají

význam slova, která by se j inak jen rychle přešla. Např . na druhém

břehu, před městem nebo cestou. Během pomalého tvoření scény je

dobře patrné, která postava zaujímá jaký postoj č i gesto.87

I v naší republice jsou společenství, která s postavičkami

s oblibou pracují . Postavičky často vlastní moderátor nebo někdo

ze skupiny, který touto metodou nadchne i ostatní. Pro biblickou

práci stač í 3-5 postaviček. Problém, kde vzít vě tší počet

postaviček a dalších rekvizi t, se dá vyřešit i t ím, že si celé

společenství č i farnost objedná kurz výroby bibl ických postaviček.

O metodách a způsobu práce se podrobně j i zmiňuji v kapitole

„Biblická práce ve skupině . “

5.2. Práce s Biblí v rodině

V mnoha křesťanských rodinách č tou rodiče dě tem

z obrázkové Bible. Mám dobrou zkušenost z rodin, které mají

několik postaviček doma. Vždy v sobotu večer si přeč tou nedě lní

úryvek evangelia nebo první č tení. Dě t i ho pak převyprávě j í ,

chvíl i s i o něm s rodič i povídají. Rodičům mohou pomoci otázky –

Kde se př íběh odehrává? Kdo v něm vystupuje? Co je v př íběhu

dů ležité? Jaké si můžeme vzít poučení? Dě t i si pak vyberou scénu,

která je nejvíce oslovila a pokusí se j i s rodič i znázornit pomocí

86 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40. 87 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 25-27.

55

postaviček. Př i nedě lní bohoslužbě pak dávají dobrý pozor, jest l i

bylo č teno to, co den před tím četl i s rodič i doma. Postavená scéna

má své místo v domácnosti po celý týden až do další soboty.

Postavičky tak slouží jako př íprava na mši svatou a vyzývají

k společné četbě z Písma a modlitbě celé rodiny.88

Jinou variantou je práce s postavičkami po návratu z nedě lní

bohoslužby. Dě t i př i mši svaté musí dobře poslouchat, co se četlo.

Po návratu domů si znovu převyprávě j í , co slyšel i, co k tomu ř íkal

kněz a pak se pokusí jedno z č tení zachyt i t pomocí postaviček.

Tzv. kostelní a domácí prostředí se tak př i rozeně propojí .

Sluchový vjem z kostela se doplní o zrakový a hmatový vjem

z domova. Scéna opě t může zůstat na vyhrazeném místě

v domácnosti celý týden.

5.3. Katecheze dětí a výuka náboženství

Již od mateřské školy probíhá ve škole č i na faře katecheze

dě tí a výuka náboženství. Pro katechetu mohou být biblické

postavičky velkou pomůckou. Pro každou věkovou skupinu je

samozřejmě třeba př izpůsobit metodu práce s bibl ickými

postavičkami. U malých dě tí je často lepší si scénu postavit j iž

předem. U dě tí může př ipravená scéna vyprovokovat očekávání, co

zajímavého se bude dít. Dě t i jsou tak j iž předem motivovány, což

ulehč í katechetovi počáteční fázi. Katecheta pak může vzít

některou postavičku ze scény do ruky a zač ít jejím jménem

vyprávě t bibl ický př íběh. Katecheta může také scénu stavě t

s pomocí dě t í. Někdo př inese látku, která znázorňuje pole, j iný

př inese látku pro cestu, další pro potok, někdo j iný př inese

kameny, domeček, palmu, zvíře. Další pak př inese postavičku,

která bude zastupovat Ježíše, j iný některého z učedníků , další

slepého a tak dále. Dě t i se tak akt ivně zapojí do celého procesu.

88 Srov. MEISINGER, G., Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen, s. 26-27.

56

Vytvořený obraz si pak daleko lépe zapamatují , než kdyby j im celý

př íběh katecheta jen vyprávě l .

Př i výuce na druhém stupni č i na střední škole je práce

s postavičkami komplikovaně jší. Podrobně j i se o ní zmiňuji

v následující kapitole „Společenství mládeže“. Navzdory všem

úskalím může být využití bibl ických postaviček př i bibl ické

katechezi a práci s biblickým textem hodnotnou alternativou.

5.4. Společenství mládeže

Mladiství se v pubertě ocitají na rozhraní mezi dě tstvím

a dospě lostí, proto práce s bibl ickými postavičkami je v této

skupině často náročná. Postavičky j im př ipomínají panenky, které

jsou př i rozeně spojeny s obdobím dě tství, které mladiství právě

opusti l i . Tvorba scény z postaviček je pro ně proto často

napodobováním dě tských zábav přecházejícím až v zesměšnění

celé č innosti . Už samotnou nabídku hry vnímají někdy jako

provokaci. Velký rozdíl v př i jetí této metody biblické práce je

i mezi hochy a dívkami, kterým jsou postavičky často bl ižší.

Kdo chce pracovat s postavičkami mezi mládeží, musí mít

předem k mladým vztah, mít o ně zájem, mít jej ich důvěru a být

j imi akceptován. Mladé l idi je třeba motivovat, dodat j im odvahy,

pochváli t je a ocenit jej ich snahu. Moderátor by je mě l vést od

individualismu ke spolupráci ve skupině a sám se do č innosti

tvoř iv ě zapojit .89 Moderátor může také zprostředkovat, co pro něho

postavičky znamenají, jaký mají význam. Moderátor musí do práce

s postavičkami dobře uvést, to znamená, že musí ukázat, co se

s nimi může dě lat a jak scéna může vypadat. Během práce

s postavičkami musí být jasně daná pravidla.90 Př i tom je však třeba

velké tolerance ze strany moderátora, protože mladiství s oblibou

89 Srov. SMAHEL, R., Učitel a jeho žáci, s. 7-11. 90 Srov. GODDETOVA, E. T., Umění jednat s dospívajícími, s. 11-15.

57

tato pravidla překračují. Mladiství mají velký strach, že se

zesměšní. Na to musí brát moderátor ohled př i výběru metody

práce s postavičkami.91 Kdo se však nenechá odradit a sám se

s touto metodou identif ikuje, může s ní mít velký úspěch

i u mladistvých, mnozí mladiství si j i oblíbí a často pozdě j i

vyžadují př i bibl ické práci.92 Mladí bývají velmi kreat ivní. Tato

forma práce by mohla vyústi t v bibl iodrama, které (je- l i odborně

vedeno) může být pro mladé l idi hlubokým zážitkem a velkým

př ínosem v jej ich dospívání a v hledání vlastní identity. 93

5.5. Práce s handicapovanými

Pro l idi s tě lesným č i duševním handicapem jsou biblické

postavičky dobrou možnosti, jak se vyjádř i t . Tito l idé jsou často

omezeni ve schopnosti vyjádř i t se slovně . Také postup myšlení

a jednání může být více č i méně pomalejší. Postavičky jsou zde

dobrou pomůckou pro názorné vyjádření jak pro samotné osoby

s handicapem, tak pro ty, kdo s nimi pracují. Handicap zpomalení

hraje v práci s postavičkami dů ležitou funkci a je třeba s ním také

vědomě poč ítat a př izpůsobit práci podle druhu a stupně post ižení.

Tito l idé se velmi často nechají spontánně oslovit některou

postavičkou a snadno se s ní identi f ikují.94 S postavičkami však

není úplně jednoduché pohybovat a také nemusí vždy stát

v potřebném gestu, které by č lověk chtě l zachyt it. Lidé, kteř í mají

problémy s jemnou motorikou, mohou dát postavičce žádané gesto

a postoj jen velmi pomalu a s různě velkými obtížemi. Moderátor

může pomoci s postavením postavičky č i sám postavičkami

pohybovat. Obojí musí být dě láno s velkou cit l ivostí a pochopením

91 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 23-25. 92 Srov. BREM, G., HEINN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 38-39. 93 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 25-26. 94 Srov. ANTWEILER, D., GRILLMAIER , G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 56-59.

58

vůč i skupině . Pomoc je vhodná jen tehdy, když č lověk nabídku

pomoci př i jme, anebo o ni sám požádá.95

5.6. Práce se seniory

Senioř i jsou skupinou, která na postavičky reaguje velmi

pozit ivně . Př ipomínají j im sice hračky a panenky z mládí, ale na to

může moderátor vhodně navázat. Senioř i vyžadují delší čas na

„rozehřátí“. Př i práci s nimi je třeba vytvoř i t atmosféru pohody,

přátelství, zač í t setkání j iž dř íve nabídkou kávy, čaje; zajímat se

o jej ich momentální radosti a starosti. Pak je práce se seniory

osvěžením pro moderátora i skupinu.96 Senioř i ztrácejí zábrany,

které mají l idé středního věku a často se velmi lehce ponoř í do

celého př íběhu, mají různé podně tné návrhy př i tvorbě scény

a dobře se identi f ikují s jednotl ivými postavami ve scéně .97

Z praktického hlediska je pro seniory výhodně jší stavě t postavičky

ve středu kruhu na konferenční stolek než př ímo na zem.

5.7. Mše svatá

Také př i mši svaté mohou najít bibl ické postavičky své

místo. Ve velkých farnostech však může nastat urč i tý problém,

který spoč ívá ve velkém množství l idí, kteř í sedí č i stojí daleko od

oltáře a od scény z postaviček, která je v presbytář i . Mnoho l idí na

scénu nevidí, ni jak se nepodílelo na její tvorbě , a tak k ní nemá

žádný vztah. Urč i tým řešením je vynalezení postaviček vysokých

70 a 140 centimetrů . Scéna z takto velkých postaviček je daleko

lépe vidě t, a proto se může i lépe využít. V menších

společenstvích, př i bohoslužbách pro urč i tou omezenou skupinu

l idí, může být evangeli jní scéna i z klasických postaviček velkým

př ínosem. Existují různé varianty využití postaviček př i mši svaté.

95 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 39-41. 96 Srov. WALSH, D., Skupinové hry, s. 24-25. 97 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 70-71.

59

Od jedné jediné postavičky po př ipravenou scénu s mnoha

postavičkami a rekvizitami. Vždy je dů ležitý postoj kněze a jeho

ochota zapoj it urč i tou postavičku č i celou scénu z postaviček do

mše svaté. Pak se kreativi tě meze nekladou. V každém př ípadě

může využít scénického znázornění pro lepší pochopení biblického

poselství nebo pro zdůraznění urč i tého aspektu.98

5.8. Mše svatá pro děti

Bibl ické postavičky jsou v německy mluvících zemích a stále

častě j i i u nás s obl ibou používány př i mších svatých pro dě t i . Mše

svatá pro dě t i je bohoslužbou, ve které hraje dů ležitou roli spojení

četby, modl itby a zpěvu s uspořádáním prostoru (oltář , ambon,

prostor pro dě t i a ostatní věř ící). Použití bibl ických postaviček př i

mši svaté pro dě t i umožňuje spojení l i turgie a vyprávění.

Vyprávěním bibl ických př íběhů je možné interaktivně předávat

i víru. Př i bohoslužbě může být scéna z postaviček postavena na

vyvýšeném místě před oltářem, aby na ni všechny dě t i dobře

vidě ly. Postavená scéna doplňuje a rozšiřuje běžně známý pohled

na oltář se svící, kyticí, kř ížem. Už samotná změna ve známém

prostoru dě t i upoutá.

Př i č tení z Bible může scéna z bibl ických postaviček před

oltářem pomoci navázat na myšlenky a obsahy nedě lní bohoslužby.

Dě tem se snadně j i spojí tematické nebo l i turgické souvislosti

jednotl ivých bohoslužeb.

Bibl ické postavičky vybízejí dě t i , aby si na ně sáhly, aby

s nimi samy pracovaly. Vypravěč (kněz, katecheta) nejčastě j i

používá j iž postavenou, dobře promyšlenou scénu před oltářem.

Náročně jší formou je zapojení dě tí do tvoření scény během

vyprávění. Dě t i mohou př inést látku, vytvoř i t cestu, doplnit

a dozdobit j i kamínky a vě tv i čkami. Takováto spolupráce dě tí je

98 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 24-25.

60

výborná také z pedagogického hlediska.99 Bibl ické postavičky však

nejsou žádné hračky pro dě t i , postavení scény vyžaduje peč l ivost

a čas. Postavičky jsou vzácné a křehké, a proto se nedávají dě tem

na hraní. Navzdory těmto výhradám je smysluplné s menší

skupinkou dě tí společně stavě t scénu. Lektor může dě t i nechat

přemýšlet, kterou scénu z př íběhu společně vyberou. Dě t i si mohou

postavičky ohmatat a také s nimi zkusit opatrně pohybovat, dát j im

urč i tý postoj. Dě t i se velmi snadno identif ikují s postavičkou,

zvláště pak, pokud s ní mohly samy pohybovat. Vypravěč musí

myslet také na to, že dě t i do deseti let často berou vyprávění

doslovně . Pokud mají sluchový vjem doplněný o zrakový vjem,

utvrdí se v nich představa: „ tak přesně to bylo, a ne j inak“.

Bibl ické př íběhy mají hlubší smysl. Jejich význam spoč ívá v tom,

že to, co se odehrálo před mnoha lety, je aktuální i nyní, Bible

mluví i k nám, dnes.

Bibl ické postavičky jsou dů ležitým médiem pro vyprávění

biblických př íběhů . Existuje však mnoho j iných metod, jak Bibli

př i bohoslužbě dě tem př ib líži t, různé metody je třeba stř ídat.

Bibl ické postavičky osloví mnoho dě t í, u mladších dě tí bez rozdílu

pohlaví. Pozdě j i však mohou mít s těmito „panenkami“ kluci

problém. Proto je třeba neulpě t na jedné metodě , byť j i vypravěč

rád používá.100

Scénu z postaviček je dobré nechat ještě někol ik dní před

oltářem, nebo j i přemístit např . do speciální vi tríny u vchodu do

kostela, kde se na ni mohou dě t i př i j í t znovu s rodič i podívat, a tak

si př ipomenout, o čem jim kněz nebo katecheta vyprávě l .

Scénu je možné během urč i tého období rozvíjet nebo

pozměnit. Např . v době adventní může být před oltářem vytvořená

krajina s Jordánem, cestou a Janem Kř t i telem.

99 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 37-38. 100 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 24-27.

61

5.9. Pobožnosti s malými skupinami

Bibl ické postavičky můžeme kreativně využít i př i

pobožnostech – př i modli tbě růžence, kř ížové cestě , májových

pobožnostech a podobně . 101 Existuje mnoho možností. Pomocí

postaviček můžeme zpracovat růžencová tajemství, zastavení

kř ížové cesty, modlitbu „Otče náš,“102 i obrazy ze života Panny

Marie. Moderátor, nebo lépe skupinka př ipravující pobožnost, si

doma postupně př ipraví z postaviček jednotl ivá zastavení. Scénu si

z několika stran vyfotografují a pak staví další scénu, kterou si

opě t vyfotografují… Tak postupují , až mají zachycena všechna

zastavení č i tajemství růžence. Na všech zastaveních tak může být

stejná biblická postavička zachycující hlavní postavu. Fotograf ie

pak v poč í tač i protř ídí, upraví a vytvoř í z nich sadu obrazů pro

pobožnost, které pak pomocí data-projektoru promítají během

pobožnosti.103

Druhou možností je vytvoř i t jednotl ivé scény po vnitřním

(nebo i vně jším) obvodu celého kostela. Pro tuto práci je j iž

zapotřebí vě tšího množství postaviček (na růženec min. 25

postaviček, na kř ížovou cestu kolem 30 postaviček). Růženec nebo

kř ížovou cestu se pak společenství modlí v pohybu od jednoho

tajemství / zastavení k druhému. Díky pohybu je do modli tby

vložena urč i tá dynamika. Pro mládež často neoblíbená pobožnost

tak může získat na př i tažlivost i.

5.10. Betlémy v rodinách a ve farnostech

Bibl ické postavičky byly primárně určené pro stavbu

betléma. Základní sada postaviček, kterou si l idé př i jedou vyrobit,

je svatá rodina – Maria, Josef a Ježíš, tedy mladá žena, mladý muž

101 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Auferstehung – nicht ohne Leiden und Tod, s. 6-31. 102 Srov. BISCHOFBERGER, P., Das „Vater unser“ für die Kursarbeit nach Weihnachten, s. 15-16. 103 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 57-68.

62

a miminko. Z dalších postaviček si pak vyrobí staršího muže

a starší ženu a dospě lého Ježíše. Tato základní sada 3 mužů , 2 žen

a 1 dítě te stač í pro tvorbu všech biblických př íběhů .104 Mnoho l idí

si vyrobí základní sadu bibl ických postaviček a pravidelně si

z nich staví na Vánoce betlém, který je originální právě v tom, že

postavičky mohou každý den nebo i několikrát denně měnit svou

pozici. Často se také stává, že se domluví celá farnost a společně

vytvář í betlém z biblických postaviček. Během roku používá tyto

postavičky kněz nebo katechetka př i bibl ické katechezi a v době

adventní nebo až na Vánoce se z nich staví v kostele betlém. Po

několika letech a př i zapojení více l idí z farnost i může vzniknout

originální betlém úctyhodných rozměrů .105

Sestra Anita Derungs vytvář í bet lém j iž od roku 1964. Každý

rok př idává jednu č i několik nových postaviček. Její betlém,

zaujímající plochu 15 m2, je pozoruhodný prolínáním různých

časových rovin. Sama ho popisuje slovy: „Vytvoř i la jsem

Abraháma, Davida s Jonatánem, Rút, Noemi, Josefa. Celý Ježíšův

rodokmen. Všichni jdou do Betléma. V mém betlémě je zachycen

i útěk do Egypta. Setkává se v něm několik časových rovin. Stavím

ho celou dobu adventní a hotový je na Boží narození. Jsou v něm

starozákonní postavy, ale i postavy z dnešní doby. V mém betlémě

najdete i africkou královnu oblečenou do barevných látek se

spoustou šperků , také poustevníky, dě t i z ul ice, Eskymáky. Je to

jednoduše velké putování národů do Betléma.“106

5.11. Výstavy na biblická témata

Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku jsou velmi oblíbené

výstavy z biblických postaviček. U nás tato forma práce

104 Srov. http://members.aon.at/krippenfiguren - [cit. 2007-05-11]. 105 Tímto způsobem pravidelně tvoří betlém jedna farnost v Č.Budějovicích, v Ostravě-Porubě, ve Vnorovech aj. 106 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.

63

s biblickými postavičkami ještě nebyla doceněna. Výstava však

může být i urč i tou formou evangel izace. Postavičky je možné

vystavit v muzeu, v nákupním centru, na obecním úřadě , v domě

pro seniory, v klubu pro matky s dě tmi, ve škole, v kostele a kapli ,

ve vzdě lávacím č i duchovním centru.

Organizátor a tým real izátorů vymyslí nosné téma výstavy

a rozdě l í je na jednotl ivé scény. Existuje nepřeberné množství

různých možností. Jednou z nich je zpracování Ježíšova života

v několika obrazech: Narození v Betlémě – Útěk do Egypta –

Dvanácti letý v chrámě – Křest v Jordánu – Povolání učedníků –

Zázračný rybolov – Kázání na hoře – Ukř ižování – Vzkř íšení –

Nanebevstoupení.107

Další možností je zpracování jednotl ivých zastavení kř ížové

cesty, jak je známe z obrazů v kostelech. Nové možnosti skýtá

zachycení jednotl ivých tajemství růžence. Zajímavé by také bylo

zpracovat v několika obrazech dě j iny spásy od stvoření po Ježíše

Krista, nebo cesty apoštola Pavla, č i př íběhy některé ze

starozákonních postav (Abrahám, Jakub, David, apod.). Tímto

způsobem je možné v někol ika obrazech zachytit celé biblické

knihy. Př ímo se nabízí kniha Rút, Ester, Judit, Jonáš, Tobiáš.

5.12. Terapeutická praxe

Bibl ické postavičky se využívají také př i terapeutické práci.

Jako východisko pro terapii je možné použít vhodný bibl ický text.

„V evropské tradici je Bible vnímána jako „zrcadlo“ l idského

nitra, jako materiál pro subjektivní projekční zpracování. Tento

terapeutický př ístup předpokládá, že každý č lověk má své vlastní

specif ické předporozumění, …na které se zaměřuje terapeut, který

je tř ídí a zpracovává metodami analyt ické práce.“108 Hlubinně

107 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 113-121. 108 REMEŠ, P., HALAMOVÁ , A., Nahá žena na střeše, s. 20.

64

analyt ický př ístup k Bibl i poprvé rozvinul psycholog a teolog

E. Drewermann ve svém díle Hlubinná psychologie a exegeze.

Předpokládá, že autoř i Bible promítali do biblických př íběhů

archetypální obrazy svého nevědomí a že tyto obrazy mají moc

rezonovat s obrazy a symboly uloženými v duši č tenáře. Nemá

tedy smysl př ít se o to, co se reálně histor icky událo a co je ve

vyprávění symbolem. Dů ležité je, že Bible nám vypráví, co se

stalo, tak aby to pro nás mě lo uzdravující význam. Existenciálně

analyt ický př ístup vychází z logoterapeutické školy V. E. Frankla

a jeho žáka A. Längleho. Dle jej ich teorie je každá situace výzvou

pro naplnění ně jakého smyslu. To má dů leži tý psychoterapeutický

význam, protože vědomí smyslu dokáže překonávat bolest i

a obtíže života. Existenciálně analytická exegeze objevuje sí lu

biblického poselství zejména hledáním podobností mezi tehdy

a tam (v Bibli ) a nyní a zde (v životě č tenáře). Biblické př íběhy

obsahují motivy lásky, radosti, bolest i, smrti , v iny, hledání smyslu

života a mnoho dalšího, což může být inspirací pro objevení cíle,

kterého se č lověk může př idržet a jít za ním.109

Stále více l idí vyhledává terapeuta (i věř ícího terapeuta) pro

nejrůzně jší problémy (deprese, manželské problémy, potíže

v rodině , s výchovou, mobbing, šikana, domácí nási lí, sekty,

extrémismus u dě t í atd.). Pro tuto práci je však nutný odborně

vyškolený terapeut (psychoterapie, ideálně spolu s teologií).110

Vodítkem k řešení situace mohou být vybrané vhodné biblické

př íběhy a jej ich zachycení pomocí biblických postaviček.

Postavičky je v terapii možné použít i bez biblického textu.

Př i manželské č i rodinné terapii mohou být biblické postavičky

prostředkem pro vyjádření vztahů mezi manžely a v rodině . Každý

z účastníků terapie si vybere jednu postavičku, která ho bude

109 Srov. REMEŠ, P., HALAMOVÁ , A., Nahá žena na střeše, s. 19-21; FRANKL, V. E., Lékařská péče o duši, s. 43, 80-84, 195; VYMĚTAL, J., A KOL., Obecná psychoterapie, s.197-198, 218-232. 110 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 92-95.

65

zastupovat. Klienti mohou pracovat dohromady, nebo každý sám

tvoř i t scénu na základě zadání a pak je vzájemně srovnávat.

Vyškolený terapeut zadá téma („konkrétní problémová situace“,

„ trávení volného času“, „pohled klíčovou dírkou k nám domů“,

„ jak to vypadá, když př inesu domů špatnou známku“, „mů j vztah

k Bohu“…). Účastníci terapie postupně staví postavičky do scény,

terapeut sleduje celý proces, všímá si jej ich vzájemné spolupráce,

vztahů , rozdílnost i scén… Tato metoda je dynamič tě jší než

kreslení obrázků . Klientům umožňuje jednodušší zachycení vztahů ,

pohybu, postoje jedné postavy ke druhé. Před dokončením scény je

možné s postavičkami pohybovat, měnit jej ich vzájemnou

vzdálenost, postoj. Jakmile je scéna hotová, mohou j i kl ient i

zvenč í pozorovat, komentovat, odpovídat na dotazy terapeuta.111

Č lověk př icházející k terapeutovi v těžké životní si tuaci

často obtížně slovy vyjadřuje to, co cítí a jak s ním l idé jednají.

Postavičky pomáhají v názorném vystavění si tuace a ve vidění

různých možností řešení. Prostřednictvím biblických postaviček

může č lověk jasně j i podat návrhy řešení, nebo i odhalit omyl,

který ho spoutává.112

I samotný kurz výroby biblických postaviček může mít

terapeutické úč inky. Zvláště př i ztrátě blízké osoby (dítě te,

manžela, rodiče) může být konkrétní postavička médiem vedoucím

ke zpracování bolesti a frustrace.

Sestra Anita Derungs, která postavičky vynalezla, mně př i

rozhovoru předala svou osobní zkušenost: „Stalo se to na přelomu

80 a 90 let. … Dě t i z Altdorfu se př ipravovaly na první svaté

př i j ímání. Dnes už nevím, jestl i j ich bylo 8 nebo 12. Dě t i mě ly

víkendovou př ípravu v objektu, který náhle zasypala lavina,

a všechny dě t i pod ní zemřely. Pak byl svě tový kongres betlémů

111 Srov. MAJZLATOVÁ, K., Dramatoterapia v liečebnej pedagogike, s.108-111. 112 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 26.

66

v Innsbrucku. V Rakousku, Německu i Švýcarsku se betlémy

především vyřezávají. … Byla tam výstava betlémů a setkání

betlemářů . Večer za mnou př išla jedna paní a zezadu mě objala.

Neznala jsem ji, ona se mně představila: „Já jsem Brigi te

z Altdorfu. Byla jsem na tvém prvním kurzu.“ Nepoznala jsem ji ,

nečekala jsem ji tu. A pak mně ř íkala, že mně musí něco ř íct. Že

za ní př išly matky těch dě t í z Altdorfu, jestl i by pro ně neudě lala

kurz postaviček. Mě la z toho však strach, a proto si vzala čas na

rozmyšlenou. Nevědě la, jak pracovat s ženami po takto těžkém

traumatu. Já jsem jí řekla: „Brigit, to bys mě la udě lat.“ Ženy si

př inesly oblečení svých mrtvých dě t í a z něho ušily šatičky pro

postavičky. Jedna z nich pronesla: „Pamatuješ, tuto zástěrku? Tu

nosi la má dcerka.“ Díky tomuto kurzu tyto ženy zpracovaly svou

bolest. Byl to pro mě nejsi lně jší kurz výroby biblických

postaviček. Bolest a smrt patř í k životu. Postavičky j im dodaly

odvahu a sílu jít dál. Žít.“113 S podobnou zkušeností jsem se

setkala také př i lektorském kurzu ve Švýcarsku, kdy škol itelce

Doris Abbeg př i havári i zemřely obě dě t i a manžel zůstal po úrazu

hlavy trvale postižený. Také jí k př i jetí této skutečnosti pomohla

výroba a práce s bibl ickými postavičkami a následné školení

nových lektorek.

6. Šance a meze biblických postaviček

Obecně se uznává, že z didaktického hlediska splňují

bibl ické postavičky velmi mnoho požadavků na úč inné

zprostředkování biblického textu.Jedná se o názorný prostředek.

Č lověk tak může vnímat bibl ický text více smysly. Nejen sluchem,

ale i zrakem. Vzhledem k tomu, že postavičky tvarem

a proporcemi svého tě la př ipomínají l idské tě lo, umožňují tak

snadné ztotožnění se s nimi. Lidé, kteř í pravidelně pracují

113 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.

67

s biblickými postavičkami, ztrácejí ostych a dokáží se lépe

vyjádř i t slovy i gesty v běžném životě .114

Žádná metoda biblické práce není zcela univerzální. Kdo

chce pracovat s biblickými postavičkami, potřebuje znát nejen

jej ich výhody, ale také jej ich meze a hranice.115

6.1. Šance

Práce s bibl ickými postavičkami vede k vě tšímu vnímání řeč i

tě la. Č lověk si musí uvědomit, jaký postoj bude nejlépe vyst ihovat

daný okamžik. Také je nucen zaměř i t se na vztahy mezi

jednotl ivými postavami v př íběhu a pak tyto vztahy zachytit

pomocí postaviček. Př i práci s bibl ickými postavičkami často

dochází k rychlejšímu a úč inně jšímu dialogu s hlubinnými

vrstvami textu, než je tomu př i analyt ické práci.116

Scénu netvoř í sám moderátor, ale zapojuje se do ní každý

z účastníků . To je vytrhuje z pasivity a povzbuzuje ke kreativní

č innosti a odpovědnosti za vzniklé dí lo. Než se začne tvoř i t urč i tá

scéna, je třeba najít kl íčový okamžik, dohodnout se, která scéna

z př íběhu se bude znázorňovat. Společná práce samozřejmě

podporuje komunikaci a kooperaci ve skupině .117

Během práce vznikne obraz, který se j iž dál nepohybuje. To

umožňuje další práci ve skupině (bibl iodrama, rozhovor, t ichá

meditace aj.). Př i delším pozorování, př ípadně př i další práci, s i

č lověk může všimnout vztahů a okolností, které mu zatím unikaly,

zaměř i t se na hlubší vnímání jednotl ivých postav.

Tě lo, ruce, nohy i hlavu má postavička pohyblivé. Výhoda

práce s nimi spoč ívá nejen v tom, že se dají postavit do téměř

jakékoli polohy, ale také je třeba citu a trpě l ivosti, aby postavička

114 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 115 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. 116 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 168. 117 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68.

68

v zamýšlené poloze vydržela. Je třeba j i dobře vyvážit. To

samozřejmě potřebuje čas, cvik a zkušenosti.118 Pomalý pohyb

postaviček a jej ich gest ikulace během zpracovávání textu

zvýrazňuje velmi dobře změny, popř . pohyb př i postupu biblického

vyprávění. Vstřebávání během pomalého zpracovávání umožňuje

sledování práce ve skupině všemi účastníky. Nevede pouze

k poznání průběhu, ale především sleduje, k čemu nás chce text

svým poselstvím inspirovat. Tak se často př i práci s postavičkami

objeví také některé poznatky a textové souvislosti , které tu byly

i dř íve, kterých jsme si však nevšimli.119

Př i pomalém průběhu biblické práce a velké koncentraci na

řeč tě la a gesta postaviček ustupuje slovní vyjádření do pozadí.

Text, znázorněný postavičkami, si lně vypovídá sám za sebe, bez

velkého komentáře. Např íklad př i změně polohy některé

postavičky ve scéně , když ustavující slovně komentuje rychleji,

než vůbec stihne postavičku ustavit do vybrané polohy. Proto často

dochází k rozvinutí dialogu a postavičky zůstávají v jedné poloze.

Postavená scéna je vě tš inou statická, intenzivní práce se často

obejde i beze slov. Když někdo mluví, vě tšinou jen krátkými

vě tami, dů leži tými slovy. Teprve po sehrání, když probíhá reflexe,

je řeč opě t velmi nutná a dů ležitá.120

Účastník si také sám určuje, jak hluboko zapojí sám sebe do

práce s biblickými postavičkami. Může se s postavičkou zcela

identif ikovat, nebo se od ní distancovat a jasně rozlišovat mezi

svými pocity a vyjadřováním postavičky. Č lověk se také může

podívat na celou scénu současně a z různých směrů . To je hlavní

rozdíl mezi prací s postavičkami a klasickou hrou v rolích.

Skutečnost, že č lověk skrze postavičku vstoupí do role některé

z biblických postav, mu pak umožňuje snáze z ní opě t vystoupit .

118 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. 119 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 120 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 34-35.

69

Přehraná scéna často vyvolává velmi si lné pocity a někdy probouzí

i bolestné vzpomínky. Práce s postavičkami umožňuje účastníkovi

svobodně se rozhodnout, jak hluboce se do své role ponoř í. Úplné

vtažení do dě je nebo urč i tý odstup je zcela v rukou účastníků .121

Př i stavění vybrané scény z bibl ického úryvku se dají krásně

vyjádř i t vztahy mezi jednajícími postavami. Blízkost, odstup,

přátelství, nenávist a další.

Stále znovu se stává, že ten, kdo vidí postavičky poprvé, je

zklamán č i překvapen, že nemají obličej. Běžně jsme zvyklí na

oční kontakt, dívat se do obl ičeje a používat mimiku. Zbytek tě la

jen doprovází výraz obličeje. U biblických postaviček je tomu

právě naopak. Jej ich velké vyjadřovací schopnosti jsou právě

v řeč i tě la. Proto mají také nepatrně delší ruce, než jsou obvyklé

proporce č lověka, aby vynikla gesta. Jejich komunikace spoč ívá

v držení tě la a v gestech. Je jasné, že některá gesta č i držení tě la

mohou mít více významů . U postaviček někdy zdánlivě

protichůdné situace mohou z vně jšku vypadat podobně . V běžném

lidském kontaktu je právě to korigováno mimikou obl ičeje.

U postaviček dostávají mnohá gesta svů j pravý význam v interakci

s dalšími jednajícími postavami.122

Jedním z velkých problémů by bylo vytvoř i t takový obličej,

aby byl pěkný, nerušil celkový dojem z postavy. Dalším

problémem by byl výraz obl ičeje – jak obličej namalovat, aby

vyjadřoval všechny pocity – radost, smutek, překvapení.

Postavička s úsměvem od ucha k uchu by těžko mohla znázorňovat

zkroušenou postavu (např . Joba post iženého nemocí a utrpením).

Chybě j ící obl ičej může být mimořádnou šancí pro naši

představivost a kreativi tu. Vybraná biblická postava se pak nepojí

s konkrétními rysy obličeje, ale ponechává prostor pro vlastní

121 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33. 122 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33-34.

70

fantazii. Výrazně se to projeví u rysů Ježíše Krista. Každý obrázek

č i f i lm nám Ježíše pojí s konkrétním obličejem. Všichni se snaží

co nejpravděpodobně j i rekonstruovat Ježíšovy rysy. Ježíšův pohled

byl j istě důvěryhodný a následováníhodný. Jak ho však zachytit?

Díky neexistenci Ježíšovy fotograf ie si může každý představit

„svého“ Ježíše. U ostatních biblických postav je tomu podobně .

Chybě j ící obličej nás vede k vyjadřování, které nás denně

doprovází, kterému ale věnujeme málo pozornosti a které je často

věcí podvědomí, k vyjadřování řeč í tě la. Bez obličeje u postaviček

musíme být k řeč i tě la pozorně jší . Biblické postavičky mohou být

pomůckou k vě tší koncentraci na řeč svého tě la i ostatních l idí.123

Bibl ické postavičky jsou proto úžasným prostředkem pro

l idi, kteř í se stydí vyjádř i t svým vlastním tě lem, „hrát divadlo, být

ve svě t lech ref lektorů“ . Postavička slouží jako médium, jehož

prostřednictvím mohou snáze mluvit, vyjádř i t své pocity,

myšlenky.124 Na postavičce se lépe znázorňují gesta, která by

č lověk rád vyjádř i l , ale cítí se trapně , nebo se stydí. Biblická

postavička tak slouží jako zástupce pro vyjádření každého ze

skupiny. I stydliví l idé, kteř í běžně moc nemluví a divadlo by

v žádném př ípadě nehráli , se do takovéto práce po vybídnutí

a povzbuzení se zápalem zapojí.

I l idé, kteř í se do stavění scény nezapojují, mohou být na

závěr osloveni hotovou scénou, od které se samozřejmě mohou

distancovat, ale do které se také mohou nechat vtáhnout.125

6.2. Meze

Možnosti práce s biblickými postavičkami mají samozřejmě

i své meze. Nezř ídka se stává, že l idé, kteř í pracují vědecky, mají

výhrady k práci s postavičkami. Př ipadá j im jako hraní si

123 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/tipps.html - [cit. 2006-10-10]. 124 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 32. 125 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68-69.

71

s panenkami, což biblickému textu nepř ísluší. Zvláště někteř í

exegeté mají pocit , že jde o zlehčování biblických textů , Božího

slova.126 Je proto třeba poč ítat i s takovýmto př ístupem.

Tato metoda se někdy nehodí pro pubertální mládež. Mladí

sami sebe vnímají jako l idi, kteř í se konečně zbavil i dě tství a jsou

dospě l í . Hrát si s panenkami je pro ně dě t inskou záležitostí. Jedná

se vě tšinou o hochy ve věku 13 – 16 let.127

Problém bývá s nadměrným používáním rekvizit. Pokud

č lověk použi je všechny rekvizity, které má k dispozici (dům,

stromy, zvířata, šperky, nádoby aj.), může se ve výsledné scéně

zcela ztrat it hlavní poselství textu. Lidé sice budou obdivně kývat,

jak je to úžasné, ale stádo krásných ovcí může zcela přehlušit

hlavní výpověď . Podobně je tomu s postavičkami. Ty, které v textu

nevystupují a nejsou pro znázornění vybrané scény dů leži té, je

lépe do scény nevkládat. Podobně jako rekvizity odvádě j í od

hlavního poselství. Existuje urč i té pravidlo: Jestl iže rekvizi ta č i

postava hraje v textu dů ležitou roli, mě la by být uplatněna, j inak

ne.128

Je třeba si uvědomit, že ne všechno se dá vyjádř i t gesty

postaviček. Rozmanité výpovědi textu se zjednoduší a redukují na

výpovědi, které může č lověk vyjádř i t svým tě lem. Mnoho odstínů

zvěst i nelze vyjádř i t bibl ickými postavičkami kvů l i jej ich

omezeným výrazovým možnostem. Je proto třeba dát si pozor na

zjednodušená klišé (např . modlící se č lověk musí klečet, mít

sepnuté ruce a hlavu lehce v záklonu. Nebo smutný č lověk má

vždy svěšenou hlavu a ruce před obl ičejem, apod.). Tomu se však

dá zabránit, pokud na to moderátor upozorní, nebo když práci

koriguje.129

126 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. 127 Podrobněji v kapitole 5.4. Společenství mládeže. 128 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. 129 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.70.

72

Může se stát, že moderátor podsouvá vlastní projekce

biblickým postavám, lpí na urč i tém rozestavění biblických

postaviček, apod. Zkušený moderátor by se této chyby nemě l

dopouště t.

Bibl ické postavičky mají omezenou schopnost vyjádření,

protože nemají obličej. Obl ičej je náš nejsi lně jší výrazový

prostředek s mnoha tisíci malých svalů . Díky chybě j ící mimice

nejsou možné některé jemné nuance vyjádření.130 Mnozí l idé nejsou

navíc vyškoleni v převádění vnitřního postoje do výrazu tě la.

O takové převádění však jde př i práci s postavičkami, a tak může

vzniknout kol ize. Postavička pak používá gesta, která spolu

nesouvisí, má škrobený postoj, nebo je gesto jen naznačeno, ale je

nevýrazné.131

Často bývá problém se znázorněním neviditelného – Boha,

ďábla, andě la, Božího hlasu, apod. To je omezení, které př i práci

s biblickými postavičkami často pocítíme. Všechny tyto

neviditelné skutečnosti se dají znázornit pomocí symbolu – hoř ící

svíce, barevné látky nebo provázku. Zde se nejvíce ocení

kreat ivi ta moderátora i skupiny.132

Bibl ické texty neposkytují často žádné údaje o tom, jak

se urč i té události odehrály. Jsme proto odkázáni na svou fantazii

a musíme se pak rozhodnout pro jednu z možností, což vede

k zúžení č i jednostrannosti . Oděv a doplňky pro biblické

postavičky se zhotovují podle nejnově jších historických poznatků .

V Bibli není popisováno, jak vypadal tehdejší oděv a takřka žádný

dobový oděv se nedochoval. Proto vě tšina oděvů na postavičkách

vychází z předpokladů , z fantazie tvůrců o tom, co je orientální.

U dě t í vzbuzují plastické scény dojem, že přesně tak, a ne

j inak, to bylo. Neuvědomují si, že sestavená scéna je pouze jedním

130 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 35. 131 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71. 132 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71.

73

z mnoha možných komentářů . Tak mohou vzniknout potíže nalézt

pozdě j i v textu j iné poselství.133

U nových účastníků je třeba jasně vymezit rozdíl mezi

bibl ickými postavičkami a panenkami č i marionetami. Nejedná se

ani o hru s panenkami ani o marionetové divadlo. Postavičky

např íklad neumě j í běhat jako marionety nebo jako chodící

panenky. Pohyb je vytvářen tak, že někdo vezme ze scény jednu

postavičku, změní její polohu a opě t j i vrátí do scény. Takovýmto

způsobem by nešlo hrát divadlo ani s panenkami, ani

s marionetami. Př i tom př i hře s postavičkami je tento způsob zcela

běžný a takřka jediný možný. Postavičky samozřejmě panenky

mohou př ipomínat, ale moderátor by mě l str iktně dbát na to, aby

se mluvilo o biblických postavičkách, nikoliv o panenkách,

f igurkách, loutkách, marionetách č i j iných hračkách pro dě t i . 134

Někteř í moderátoř i hodnotí postavičky tak, že je chrání

a uctívají skoro jako ”svaté”. Je třeba však mít stále na pamě t i , že

jsou jen a pouze pracovním materiálem ve službě poselství, které

se tak oživuje, stává se srozumitelným a lépe př ístupným.

Celkově je třeba př i zvažování možností a mezí práce

s biblickými postavičkami mnohem více ocenit užitek než těžkosti.

Pro mnoho l idí se stalo biblické poselství pomůckou v životě

a víře na základě práce s biblickými postavičkami.135

133 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71. 134 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 36-37. 135 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71.

74

7. Biblická práce ve skupině

Existuje velké množství metod, jak č íst Bibl i. Jednou

z nejstarších metod, která nyní zažívá své obrození, je lectio

divina.136 Ve své práci se však zaměř ím na metody praktické práce

s Biblí, př i kterých je možné využít bibl ické postavičky.

Metody praktické práce s Biblí př istupují k Bibli empiricky.

Vycházejí mimo j iné z přesvědčení, že texty obsahují a skrývají

zkušenosti, které se dotýkají zkušeností č lověka v každé době .

Bibl ický text se stává protě jškem pro navázání rozhovoru.137

Četba ve skupině má mnoho předností. Skupinu l idí zaujme

více momentů , než je schopen zachyt it jednotl ivec. Mnoho otázek

se vyřeší společnou výměnou názorů . Společenství může sloužit

také jako korektor vlastních názorů , myšlenek a výkladů některých

biblických míst. Pravidelné setkání nad Biblí ve skupině může být

také impulsem pro soukromou četbu doma. Mnoho bibl ických textů

je písemným zachycením společných zkušeností urč i té skupiny

nebo celého národa. Společná praktická práce s Biblí často vede

k prohloubení vztahů ve společenství. Také pro ně platí: „… kde

jsou dva nebo tř i shromážděni ve jménu mém, tam jsem já

uprostřed nich!“ (Mt 18,20)138

Pro praktickou práci s Biblí je dů leži tý rozhovor ve skupině .

Jednotl ivec může jen těžko vést empir ický dialog s bibl ickým

textem. Ve skupině dochází k výměně zkušeností, vzájemnému

naslouchání, diskuzi, rozhovoru v menší skupině i v plénu. Zvláště

př i bibl iodramatické práci s biblickými postavičkami se

předpokládá j istý stupeň vzájemné důvěry a ochota otevírat se

textu i skupině . To klade dva požadavky: za prvé musí účastník

136 Více: VERTEUIL, M., Svítilnou mým nohám je tvé slovo, s. 29. 137 Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_podtema=677&s el_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 138 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 5-7.

75

mít odvahu a právo vyjadřovat vlastní očekávání, potřeby, pocity.

Za druhé pak musí s respektem př istupovat ke každému č lenu

skupiny, k jeho pocitům a náladám. Pouze když každý respektuje

osobitost druhých, může vzniknout důvěrná atmosféra, kterou

spoluvytvářejí všichni, aniž by však byli nuceni se vždy

vyjadřovat.139

7.1. Příprava moderátora na práci s Biblí

Text a mů j osobní př ístup:

Moderátor vybere text. Chce-l i pracovat s bibl ickými

postavičkami, musí př i výběru zohlednit i tuto skutečnost. Nej lépe

se postavičky využijí v př íbězích, které mají konkrétní dě j . Může

to být:

� jedno z nedě lních l i turgických č tení

� postupné č tení některé biblické knihy140

� dané téma a k němu vybírat jednotl ivé texty141

� účastníci si sami přejí některý text, apod.

� Vybraný text si moderátor několikrát přeč te, nej lépe nahlas.

Často je velmi př ínosné přeč íst si různé překlady – např :

Český ekumenický překlad, Český katolický překlad

a překlad Nového zákona od Ondřeje Petrů , Kralický

překlad, aj.

� Podrobně si sám rozebírá celý text:

� Co se mně jednoznačně l íbí?

� Jaká je moje předchozí zkušenost s textem (notoricky známý

text, nový text, tradičně nejasný text…)

139 Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_pod tema=677& sel_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 140 Srov. HIRMER, O., Sie werden auf meine Stimme hören!, s. 18-19. 141 Dostatek témat: SMALE , I., Nad Biblí bez nudy.

76

� Jsou v textu slova, slovní spojení, vě ty, které se opakují?

(vůdč í motivy, kl íčová slova). V jakém jsou vzájemném

vztahu, v protikladu?

� Mohu objevit urč i tou dramatiku textu? Kde má své

vyvrcholení?

� Co je mi nejasné?

� Co si musím nechat vysvě t l i t pomocí komentáře, slovníku,

mapy, webových stránek č i j iných materiálů? (např . :

historické pozadí, místa, jména, zvyky a životní styl dané

doby …)

� Co mě zlobí, rozč i luje, udivuje, těší, dotýká se mě osobně?

� Co ř íká tento př íběh, text, mně samotnému? Č ím je dů ležitý

pro mou víru?142

Zaměř ím se na znázornění postavičkami :

� Které postavy v textu vystupují, jsou popsány (vzhled,

vnitřní pohnutky – nálada, temperament, city)

� Základní dramaturgické otázky: Kdo, co, kde, kdy, jak, proč?

Moderátorovi může být pomůckou načrtnutá skica. Př i ní si

lépe uvědomí, které postavy zde vystupují, kolik bude

potřebovat bibl ických postaviček, jaké rekvizity se uplatní

atd. Moderátor si tak lépe všimne, jaké další pomůcky bude

potřebovat, využije-l i pomoci symbolů , obrazů , šipek č i

kartiček s textem, apod.; které prostředky zdůrazňují

výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem? Př i

práci ve skupině se pak spíše využívají barevné kruhy

z papíru, na které se napíší jména vystupujících postav

a s jej ichž pomocí se hledá odpovídající místo pro danou

postavu ve scéně .

142 Srov. BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND , W., Grundkurz Bibel - AT sešit 1, s. 25.

77

� Jaké mají mezi sebou vztahy?

� Jak by se text dal znázornit pomocí biblických postaviček?

Pro účastníky:

� Ve kterém místě , č ím se tento text dotýká účastníků?

� Jaké reakce může tento text vyvolat? (povzbudit, potěšit,

prohloubit depresi…)

� Je v textu urč i tý motiv č i smysl, na který bych rád upozornil

účastníky?

Metodické plánování:

� Moderátor si musí objasnit cíle daného setkání s bibl ickým

textem.

� Moderátor si také musí jasně def inovat obsahové důrazy

v textu.

� Která metoda je vhodná pro tento text? Jak bude probíhat

celé setkání (v jednoduchosti je krása – př ipravit si několik

metod, nekombinovat j ich př í l iš mnoho dohromady). Jedna

myšlenka by mě la propojovat jednotl ivé fáze práce setkání.

Časové a organizační plánování:

� Rámcově odhadnout čas na jednotl ivé kroky v průběhu

celého setkání (nezapomenout na uvítání, modlitbu, sdí lení,

př ípadně i přestávku).

� Promyslet, který krok mohu př ípadně zkrát it.

� Stanovit si dobrý a kl idný závěr (nikdy nepřestat uprostřed

práce, ale zakonč i t setkání).

78

� Reklama, pozvánky, př íprava materiálů (kopie textů , tužky

na psaní, bibl ické postavičky, látky, dů leži té rekvizity,

ostatní pomůcky).143

7.2. Průběh práce s Biblí pomocí

postaviček

Př i č lenění této kapitoly vycházím z velmi rozšířené

a oblíbené metody – modelu tř í fází. Do tohoto modelu zasadím

metody, které je možné využít př i praktické práci s Biblí

pomocí bibl ických postaviček. Model tř í fází je metoda, která bere

ohled na to, že ži jeme v j iné době a v j iném kulturním prostředí

než l idé, o nichž píše Bible. Každý č len skupiny př istupuje k četbě

Bible s j inými každodenními zkušenostmi. Proto dř íve než se

dostaneme k textu, zabýváme se tím, co se s textem pojí z našeho

života. V první fázi se pokusíme překlenout časovou, kulturní

i náboženskou vzdálenost mezi námi a mezi l idmi, kteř í sepsali

a pro které byl sepsán tento text. Ve druhé fázi se zaměř íme na

podrobnou práci s textem, jejímž cí lem je textu porozumě t, objevit

souvislosti v kontextu, všimnout si zajímavostí, dů ležitých míst,

apod. Tato fáze má individuální a kolekt ivní část. Třetí část má

propojit obě předchozí. Jejím cílem je, aby poznatky získané ve

druhé fázi neobohati ly jen rozum, ale aby se dostaly do vztahu

k našemu životu – jednání, myšlení, pocitům.144

7.2.1. První fáze – přístup k textu

První fázi práce s bibl ickým textem můžeme j inak nazvat

„zahř ívací“. Cílem této fáze je př istoupit k textu na základě své

143 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60-62; ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 33-34. 144 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 69-75; BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND , W., Grundkurz Bibel - NT sešit 1, s. 8-12.

79

vlastní zkušenosti . Metoda hodně souvisí s hlavním poselstvím

vybraného úryvku nebo s tématem celého setkání nad Biblí.

7.2.1.1. Představení se pomocí postavičky

Postavičky mohou posloužit jako výborný prostředek

k seznámení se. Moderátor př ipraví židle do kruhu a doprostřed

scénu – pole, kopec, poušť , cestu s rozcestím, strom,… Bez

postaviček. Všechny postavičky vyskládá do řady na j iné místo

v místnosti . Účastníci si nejdř ív vyberou, která postavička se j im

nejvíc líbí, nebo která je nejlépe vystihuje. Každý z účastníků si

vybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu.

Pak moderátor pustí t ichou hudbu, př i které každý postaví skrze

postavičku sám sebe někam do scény. Podle momentální situace

(v běhu – stále nestíhám, v kl idu pod stromem – o víkendu

odpoč ívám, na rozcestí - rozhoduji se, jak dál v životě) . Až

všichni uloží postavičku na své místo ve scéně , následuje

představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si j i

vezme do ruky a řekne své jméno, něco o sobě , proč si vybral tuto

postavičku, proč j i postavil tam, kam j i postavil. Může také př idat,

kdo je jeho oblíbenou postavou v Bibli. Moderátor pozorně

naslouchá, každý může ř íct jen tol ik, kolik chce. Nikoho nenutí.

Klady: Postavička jako médium pomáhá nesmě lým l idem

mluvit o sobě .

Nevýhody: Pro tuto metodu je třeba mít dostatek postaviček,

minimálně tol ik, kolik je účastníků .

7.2.1.2. Meditace nad scénou

Moderátor př ipraví scénu, která zachycuje urč i tý text, nebo

se ně jak vztahuje k biblickému úryvku, který chce probírat. Takto

předem př ipravená scéna může sloužit jako úvodní meditace nebo

80

počáteční impuls k diskusi. Její velkou výhodou je, že si j i

moderátor může dobře promyslet a př ipravit do nejmenších detailů .

Scéna proto může být velmi působivá. Účastníci j i mají během celé

práce s Biblí před oč ima, proto se často vrývá hluboko do

pamě t i . 145

Klady: Účastníci jsou v kl idu uvedeni do biblické práce,

nejsou přetěžováni, hned z počátku na ně nejsou kladeny téměř

žádné nároky.

Nevýhody: Scénu tvoř í sám moderátor, proto se může stát, že

nevystihne č i zdůrazní něco j iného, než by vyzdvihli sami

účastníci. Účastníci jsou v pasivní rol i.

7.2.1.3. Brainstorming

Moderátor př ipraví do středu jednoduchou scénu

z postaviček, která se vztahuje k tématu setkání. Může být

provokativní, může to být jen jedna z jednajících postav ustavená

do výrazného postoje. Účastníci pak komentují obraz v několika

fázích. Nejdř íve odpovídají na otázku „Co vidím?“, pak na otázku

„Co cítím?“. Potom následuje podrobné vysvě t lení obrazu, popř .

i př iblížení autora a chvíle t icha.146

Klady: Jednoduše se zapojí všichni účastníci, kteř í chtě j í .

Nevýhody: Je třeba dát pozor na str iktní rozč lenění – nejdř ív

zrak a pak cit.

7.2.1.4. Pohybové impulsy

Č teme-li úryvek, který se odehrává na cestě , nebo se hodně

př i něm mluví o pohybu (cesta do Emauz, Exodus, apod.), může

145 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.34-35; HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 64-66. 146 Srov. http://www.telfs.com/pramhaas/erzaehlfiguren/moeglichkeiten.htm - [cit. 2007-05-04].

81

být dobrým impulsem i pohyb účastníků . V prostorné místnosti

může moderátor všechny vyzvat, aby se procházeli. Jejich pohyb

doprovází krátkými impulsy – Jak jdu, když jsem smutný, když

mám radost (otázky se mohou př ímo vztahovat k pocitům, které

mohla mít postava vybraného biblického úryvku). Účastníci se

soustředí na své tě lo, na to, jak se pohybuje, v jaké poloze jsou

ruce ve vztahu k nohám, jaké je držení hlavy. Pozorování se pak

uplatní př i práci s postavičkami.

Klady: Do sedavé práce se vnese dynamika pohybu.

Nevýhody: Nelze provést v malé místnost i.

7.2.2. Druhá fáze - práce s textem

Druhá fáze modelu tř í fází obrací pozornost př ímo k textu.

Vede k důkladnému zabývání se textem. Má-li úryvek č lověka

oslovit, mě l by mu rozumě t. Cílem tohoto kroku je vést účastníky

k zapojení se, ke hledání a objevování souvislostí, k rozšíření

vědomostí. Vždy je dobré mít úryvek okopírovaný pro každého

účastníka, aby si do ně j mohl dě lat poznámky, podtrhávat, apod.

7.2.2.1. Dramaturgické otázky

Základní otázky: Kdo? Kde? Co? Kdy? Jak? Proč? Tyto

otázky pomohou ve snadné orientaci v textu a také umožní dobré

znázornění postavičkami. Na jednotl ivé otázky mohou účastníci

odpovídat na zvláštní papír, nebo si různými barvami č i druhy

podtržení dě lat poznámky do textu.

KDO? – kdo v př íběhu vystupuje, které postavy jsou

výslovně zmíněny, které se předpokládají. Vybrat, které z nich

jsou klíčové a dů ležité a které jsou vedlejší

KDE? – kde se událost odehrává, na kterém místě?

V př írodě , ve městě , na kopci, v domě č i j inde? Je zde ně jaký

82

pohyb, posun z místa na místo? Moderátor si všímá sloves

vyjadřujících pohyb.

CO? – co se dě je? Co vystupující postavy dě lají? Jaké mají

vzájemné vztahy? Jakým tématem se př íběh zabývá?

KDY? – kdy se událost odehrává? Zmiňuje text denní dobu,

přesnou hodinu, roční období? Je to pro událost dů ležité? Který

moment se díky času objasní?

JAK? – jak je celá událost vylíčena, jak jsou popsány

jednotl ivé osoby?147

PROČ? – Proč je událost vyprávěna? K čemu nás chce

př ivést? Proč j i mám č íst právě já dnes?

Klady: Přehlednost, lze použít i u delších textů .

Nevýhody: Nevýhoda žádná.

7.2.2.2. Barevné zvýraznění

Podtrhávání různými barvami – pomůže odhalit skryté

souvislosti , objevit hlavní motiv č i téma, apod. Mohou se jednou

barvou podtrhávat slova, která se opakují (proč asi?), j inou barvou

slovesa vyjadřující pohyb, další barvou vystupující postavy, j inou

barvou místní a časové údaje. Vystupující postavy jsou pak

vodítkem pro tvorbu scény, jej ich zvýraznění podtržením pak

usnadní jej ich vyhledávání v textu.

Klady: Názorné a barevně přehledné č lenění.

Nevýhody: Náročné u delších textů .

7.2.2.3. Grafické zachycení do tabulky

Účastníci zapisují do př ipravené tabulky jednotl ivé vě ty

z vybraného úryvku. Všímají si tak místa, kde se dě j odehrává

147 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60.

83

(popř . jeho změny), dále doby, jednajících osob, č inností, objektů ,

př ímých řeč í mezi vystupujícími osobami, opakování situace č i

jednání a kontrastů .148

Klady: Pro technicky nadané l idi výborná pomůcka.

Nevýhody: Nelze použít u delších textů .

M k 8 , 2 2 - 2 6 místo doba osoby jednání objekt řeč opakování kontrasty

do Betsaidy

Přišli

(lidé) Přivedli k němu slepce a prosili jej (Ježíše) aby se dotkl ho (slepého)

(Ježíš) I vzal toho slepého za

ruku

a vyvedl ho (slepého) z

vesnice potřel mu slinou oči

vložil na něho ruce

a ptal se ho (slepého) "Vidíš něco?"

On

(slepec) pozvedl oči

a řekl:

"Vidím lidi,

vypadají jako

stromy a chodí."

vidí

částečně

Potom mu (slepci) znovu položil ruce na oči slepý prohlédl

byl

uzdraven a viděl

všecko zcela zřetelně

vidí

zřetelně

domů Ježíš poslal ho (bývalého

slepce)

a přikázal mu (bývalému

slepci)

"Ale do vesnice

nechoď!"

Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26

148 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 52-53.

84

7.2.2.4. Přehled

Sestavení přehledu:

� Zvýraznit prostorová místa v textu.

� Načrtnout pohyby z místa na místo, od jedné osoby k j iné.

Všímat si sloves vyjadřujících pohyb. Vně jší pohyb může

odkazovat na vnitřní změnu.

� Jaké jsou vztahy mezi postavami? Které postavy k sobě mají

blízko? Která postava je kl íčová?

� Co je středem scény, na co se text zaměřuje (postava,

událost, téma).

� Jakou má text strukturu? Jedná se o l ineární průběh, o cestu

tam a zpě t, nebo dochází k obratu, k napě tí, střetu dvou

svě tů . Má text koncentr ickou strukturu?149

Klady: Dobrá graf ická názornost, dají se tak zachytit i velké

textové celky (např . Jakubovy př íběhy).

Nevýhody: Nevýhoda žádná.

7.2.2.5. Další vhodné metody

� Metoda Vasteras, metoda Bludesch150, Linecká metoda,

metoda bibl ických kroužků .

� Srovnávání různých překladů (nejlépe originál a překlady.

SZ – hebrejsky, NZ – řecky, s překlady do různých jazyků ,

nebo v rámci jednoho jazyka různé překlady (Český

ekumenický překlad, Bible kralická, překlady Bognerův a

Petrů , Jeruzalémká Bible, aj.). Moderátor by mě l vybrat

krátký text a vytisknout ho do sloupců vedle sebe pro lepší

srovnávání.

149 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 26-28. 150 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-39.

85

� Synoptická četba evangeli í151 - takto lze srovnávat nejen

úryvky evangel ií, ale i texty, které se v Bibli opakují (např .

některé žalmy, Pavlovo obrácení, apod.)

� Využití odkazů (pod čarou nebo na okraj i) – pomohou najít

podobné texty, zmínky v j iných částech Bible, uvádí do širší

souvislosti .

� Moderátor může vymyslet několik otázek, které se př ímo

vztahují k textu. Mezi nimi by však nemě la chybě t otázka

„ Čemu nerozumím?“ a otázka týkající se pragmatického

využití „K čemu mě l být text využit? Čeho chtě l autor textu

dosáhnout?“.

7.2.3. Třetí fáze

Třetí fáze práce modelu tř í fází pomáhá propojit probíraný

biblický text se životem každého z účastníků . Rozumové poznání,

ke kterému jsme dospě l i během druhé fáze práce s textem, má být

nyní zapojeno do života, aktualizováno, prožito. Tato fáze

předpokládá vě tší č i menší zapojení účastníků . Může být hodně

kreat ivní, nebo meditativní. V této fázi se uplatní i bibl io-

dramatické př ístupy.

7.2.3.1. Klí čová scéna

Po podrobné práci s textem hledají účastníci s moderátorem

klí čový okamžik. Může se jednat o vrchol celého vyprávění,

dů ležitý moment č i okamžik zvratu. Jednotl ivé návrhy si

moderátor zapíše č i pamatuje.

Následuje volba toho návrhu, který budeme ve skupině

zachycovat. Moderátor jen ř ídí diskuzi, direktivně do ní

nezasahuje. Účastníci se vě tšinou shodnou, př ípadně mohou

i hlasovat.

151 BEDŘICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií.

86

Podle zvoleného klíčového okamžiku př ipraví účastníc i

s moderátorem scénu, ve které se vše bude odehrávat (pomocí

otázky - KDE?).

K postavám, které v klíčovém okamžiku vystupují , vybereme

odpovídající bibl ické postavičky. Začneme vždy od těch

nejdů ležitě jších. Nemusí být zachyceny všechny postavy,

o kterých se mluví (např . místo 12-ti učedníků mohou být zástupně

jen 2). Použijeme jen ty, které jednají a jsou pro zachycení

okamžiku dů ležité.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může

jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,

v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor do diskuse zasahuje

v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, cítí- l i

však nej istotu účastníků , nabídne několik impulsů č i návrhů .

Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, přeč te

moderátor nebo některý z účastníků znovu celý text a ostatní

sledují zachycenou scénu.

Může následovat další bibl iodramatická práce popsaná

v kapitole „Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexe.

Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text

zapůsobi l díky zachycené scéně , klíčovému okamžiku? Mám

ně jaký nový poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?152

Klady: Z textu je vyzdvižen klíčový – nejdů ležitě jší okamžik

a ten je vizualizován. Každý má svobodu v míře svého zapojení do

procesu. Dá se použít i na delší texty, z monotónnosti dlouhého

textu je vyzdviženo to nejdů ležitě jší.

Nevýhody: Může dojít ke sporu ohledně výběru klíčového

okamžiku (pro každého je klíčové něco j iného). Proto je zde

dů ležitá role moderátora.

152 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.

87

7.2.3.2. Několik scén postupně za sebou

Podle velikost i skupiny a délky textu rozdě l í moderátor

skupinu po práci s textem na dvě až tř i podskupiny. Součást práce

s textem může být rozdě lení textu na několik odstavců č i

tématických celků .153 Každá podskupina pak dostane jeden

odstavec. Do skupinek se buď l idé rozdě l í podle oslovení urč i tým

odstavcem, nebo je moderátor rozdě l í metodou „první, druhý.“

Každá skupinka si znovu přeč te svů j díl textu a hledá

okamžik, který znázorní. Moderátor průběžně sleduje obě

skupinky, do jej ich práce zasahuje jen minimálně .

Podskupiny pracují v jedné místnost i, scénu staví jen asi

metr až dva metry od sebe, aby pak bylo možné kolem obou scén

udě lat kruh.

Podskupiny postaví podkladovou scénu, ve které se jej ich

část textu odehrává. Pak vyberou k vystupujícím postavám

odpovídající bibl ické postavičky.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může

jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,

v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor jen sleduje všechny

podskupiny. Jedná-l i se o událost na cestě , dbá, aby jednotl ivé

scény s cestou a postavičky na nich šly stejným směrem, aby na

sebe jakoby navazovaly.

Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,

shromáždí se kolem první scény. Nejdř íve mluví t i , kdo tuto scénu

nestavě l i (Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Čeho si

všímám? Čemu nerozumím? Co mně tu chybí?). Pak představí

zachycenou scénu její autoř i . Doplní, co nebylo řečeno. Př iblíží

svů j záměr, myšlenku č i teologii znázornění. Postupně se takto

projdou všechny scény.

153 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.

88

Pak se účastníci posadí do kruhu okolo všech scén

dohromady. Moderátor propojí jednotl ivé scény provazem

(pomyslnou červenou nit í, která jednotl ivé scény jednoho př íběhu

spojuje).

Moderátor nebo některý z účastníků znovu přeč te celý text

a ostatní jej sledují v jednotl ivých scénách.

Může následovat další práce ve skupině podrobně j i popsaná

v kapitole „Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexe,

meditace, č i modli tba.

Reflexe: Co nového jsem objevil? Jak na mě text zapůsobi l

díky zachycení v několika po sobě jdoucích scénách? V čem je pro

mě aktuální?

Klady: Vhodné pro vě tší skupinu, kdy menší podskupiny

tvoř í jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně

zapojen každý z účastníků . Výborná metoda pro dlouhé texty,

protože je rozdě l í na více oddílů .

Nevýhody: Moderátor musí sledovat jednotl ivé podskupiny.

Může se stát, že se v jedné potkají l idé málo aktivní č i nezkušení

a práce pak vázne.

7.2.3.3. Několik tématických scén vedle

sebe

Na jednom setkání č i víkendovém kurzu se nemusí probírat

jen jeden text, ale několik krátkých, tématicky podobných úryvků .

Moderátor př ipraví téma a k němu odpovídající texty. Např .

téma: Vztah Petra a Ježíše (texty: povolání Petra, Petrovo vyznání

o Mesiáši, Poslední večeře, Petrovo zapření, setkání se vzkř íšeným

Ježíšem).

Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají př i

práci s textem.

89

Skupina se rozdě l í na tol ik podskupin, kolik je vybraných

tématických úryvků . Do skupinek se buď l idé rozdě l í podle zájmu

o některý z úryvků , ale tak, aby všechny podskupiny byly př ibl ižně

stejně velké.

Každá skupinka si znovu přeč te svů j text a hledá okamžik,

který znázorní. Moderátor průběžně dění sleduje a minimálně do

ně j zasahuje.

Všechny podskupiny pracují ve stejné místnost i. Scény staví

buď v jedné l ini i , jak následovaly texty za sebou nebo

v jednotl ivých rozích místnost i; ale tak, aby scénu mohla obklopit

celá skupina a dobře na ni vidě la.

Podskupiny př ipraví rekvizity, vytvoř í scénu a pak vybírají

k jednotl ivým postavám odpovídající bibl ické postavi čky.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může

jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,

v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor jen sleduje všechny

podskupiny.154

Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,

shromáždí se kolem jedné scény. Nejdř íve dostanou prostor t i , kdo

tuto scénu nestavě l i – Co vidím? Jak to na mě působí? Co cít ím?

Co mě oslovuje? Co je nejasné? Následně autoř i doplní, co nebylo

řečeno. Postupně se takto projdou všechny scény.

Pak si účastníci zapálí svíce a prochází se po místnosti okolo

jednotl ivých scén. Moderátor, anebo z každé skupinky jeden

z účastníků , př i tom znovu č te všechny texty. Do scény, která mě

oslovuje, k postavě , která je mně blízká, dám zapálenou svíci.

Jakmile každý vloží do některé scény svou svíci , sednou si

všichni do kruhu.

Reflexe: Co mě nejvíc oslovilo? Do které scény jsem dal

svou svíci? Která postava je mně v mé životní situaci nejbližší?

154 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 62-63.

90

Jak na mě nově text zapůsobi l díky zachyceným scénám? Objevil

jsem nové souvislosti?

Klady: Vhodné pro vě tší skupinu, kdy jednotl ivé podskupiny

tvoř í jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně

zapojen každý z účastníků . Vhodné také pro synoptická vyprávění,

která se v urč i tých bodech l iší (zachycení odl išností). Dobrá

metoda pro propojení starozákonních a novozákonních textů .

Nevýhody: Takto lze pracovat jen s krátkými úryvky, j inak

by byla zvláště práce s textem moc zdlouhavá. Moderátor musí

sledovat jednotl ivé podskupiny. Může se stát, že se v jedné potkají

l idé málo aktivní č i nezkušení a práce pak vázne.

7.2.3.4. Dvě protikladné scény

Moderátor si př ipraví dva texty, které spojuje urč i té téma,

ale vzájemně si oponují, odporují155 (např . mnoho uzdravených na

různých místech, žádné uzdravení v Nazaretě).

Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají př i

práci s textem, př i které se zvláště zaměř íme na to, co oba texty

spojuje a v čem se l iší, př ípadně proč .

Skupina se rozdě l í na dvě podskupiny buď podle zájmu

o daný úryvek, anebo podle metody „první, druhý“. Obě

podskupiny by mě ly být př ibl ižně stejně velké.

Každá podskupina si znovu přeč te svů j text a hledá okamžik,

který znázorní.

Obě podskupiny pracují ve stejné místnosti, nedaleko od

sebe tak, aby obě scény mohla obklopit celá skupina a dobře na ně

vidě la.

155 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 36-37.

91

Podskupiny př ipraví potřebné rekvizity, vytvoř í podkladovou

scénu a pak vybírají k jednotl ivým postavám odpovídající bibl ické

postavičky.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Jejich postoj

se mění tak dlouho, až je vě tšina č lenů podskupinky spokojená.

Všímáme si také, v jaké vzdálenosti jsou postavičky od sebe,

moderátor jen sleduje všechny podskupiny.

Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,

shromáždí se kolem první scény. Scénu představí někdo z autorů ,

ostatní ho doplní. Ti, kdo scénu nestavě l i , mohou pak klást otázky.

Moderátor pak u každé scény znovu přeč te zadaný úryvek.

Postupně se takto projdou obě scény.

Může následovat další bibl iodramatická práce popsaná

v kapitole „Bibl iodramatické př ístupy“ nebo krátká chvíle t icha

zakončená modlitbou a ref lexe.

Reflexe v kruhu: Co mě nejvíc oslovi lo? Jak mně tato práce

pomohla v pochopení obou textů , jej ich teologie? Co jsem zaži l,

objevil, co se mně propoji lo?

Klady: Vhodné i pro vě tší skupinu, kdy dvě podskupiny tvoř í

jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně zapojen

každý z účastníků . Vhodná metoda pro porozumění textům, které

si zdánl ivě odporují.

Nevýhody: Náročné na př ípravu a výběr vhodných textů .

7.2.3.5. Průběžná inscenace „všichni,

všechno“

Moderátor s účastníky př ipraví scénu (bez postaviček) tak,

aby odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce

měnit (pomocí otázky -KDE?).

92

Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy

a př idě l íme j im odpovídající postavičky, které je budou

znázorňovat (pomocí otázky - KDO?).

Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej

pomocí postaviček. Každý může pohybovat každou postavičkou.

Scéna zachycující první verš se mění tak dlouho, až jsou všichni

spokojeni. Úloha moderátora spoč ívá v č tení textu a v sledování

tvorby jednotl ivých scén. On sám nepř ináší své představy, jen

když vidí u účastníků velkou nejistotu, nabídne ně jaké impulsy,

návrhy.

Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně

zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.

Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou

moderátorem přeč ten.

Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní j i mohou

v t ichu sledovat.

Reflexe: Jak jsem se cít i l během scénického ztvárňování? Co

jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil? Mě l jsem chuť

se aktivně zapojit, nebo jsem jen př ih l ížel?156

Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou.

Umožňuje dobrou vizualizaci. Účastníci se uč í toleranci,

neverbální komunikaci a jemným změnám ve vyjádření urč i tého

dě je.

Nevýhody: Jednotl ivé scény se postaví a po chví l i zas mění.

Na konci zůstane stát poslední scéna, která nemusí být právě

klí čová. Nelze použít na dlouhé texty, práce by se časově velmi

protáhla a někteř í účastníci by se mohli už nudit.

156 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 55-58.

93

7.2.3.6. Průběžná inscenace s „mou“ rolí

Pomocí odpovědi na otázku: „Kde se př íběh odehrává?“

př ipraví moderátor s účastníky scénu (bez postaviček) tak, aby

odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce

měnit.

Každý sám v t ichu přemýšlí nad tím, která role z textu je mu

blízká, nebo ho něč ím oslovuje. Každý si vybere jednu vystupující

postavu a k ní odpovídající postavičku. Je třeba poč ítat s tím, že

dojde ke zdvojení č i ztrojení některých postav, naopak některé

dů ležité postavy, jako např . Ježíš, si nikdo nevybere.

Každý postaví svou postavičku do scény a představí j i : „Já

jsem Maria, Matouš, žena u studny…“

Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej

každý pomocí své vybrané postavičky. Každý pohybuje jen svou

postavičkou. Během této fáze práce se nemluví. Až všichni vytvoř í

požadovaný postoj, č te se další verš.

Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně

zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.

Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou

moderátorem přeč ten.

Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní j i mohou

v t ichu sledovat.

Každý si vezme svou postavičku do ruky a pohodlně se usadí

do kruhu židlí. Až nyní př i jdou na řadu slova.

Reflexe: Proč jsem si vybral právě tuto postavu z textu? Jak

jsem se cít i l během scénického ztvárňování? Jak se mně podař i lo

ztotožnit s vybranou postavou? Č ím mě text nově oslovi l?

Každý se rozlouč í s vybranou postavičkou a vrátí j i zpě t na

její původní místo mimo scénu. 157

157 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 58-60.

94

Klady: Naprostá svoboda ve výběru role, některé postavy se

mohou opakovat. Výběr podle momentální životní situace

a nálady.

Nevýhody: Nejdů ležitě jší postavy se v př íběhu často

neobsadí (Ježíš, hlavní protagonista).

7.2.3.7. Průběžná inscenace „herec -

divák“

Moderátor může j iž předem př ipravit scénu (bez postaviček),

se kterou se bude následně dále pracovat.

Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy

a napíšeme je na papír.

Obsadíme jednotl ivé role – každá role musí být obsazena

právě jednou. Není možné některou roli vynechat (dů ležitou rol i) .

Každý, kdo si vybral urč i tou roli, vybere si k ní i odpovídající

postavičku.

Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej

pomocí postaviček. Nyní „hrají“ jen t i , kdo mají př idě lené role.

Ostatní dě j pozorují. Scéna zachycující první verš se mění tak

dlouho, až všichni předají „své“ postavičce odpovídající postoj.

Úloha moderátora spoč ívá v č tení textu a v sledování tvorby

jednotl ivých scén. Během inscenace se nemluví, diváci neradí, jak

by to mě lo být „správně“ .

Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně

zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.

Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou

moderátorem přeč ten.

Závěrečná scéna zůstává ve středu kruhu.

95

Reflexe: Moderátor nechá promluvit obě strany – herce

i diváky. Jak na mě dě j působi l, když jsem byl v pozici diváka? Co

mě oslovilo v pozici herce? Co jsem zažil, objevi l?158

Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou,

což umožňuje pozorné sledování změn. Účastníci si mohou vybrat

mezi akt ivní č i pasivní účastí. Pasivní diváci mohou pozorně

sledovat jednotl ivé změny scén, aniž by museli přemýšlet, jak

postavit „svou“ postavičku.

Nevýhody: U textů , kde vystupují např . jen 2 postavy, může

dojít k nezájmu diváků , kteř í jen sledují a nemají prostor, aby se

sami mohli zapojit .

7.2.3.8. Postavička jako symbol účastníka

Tato metoda předpokládá předcházející podrobnou práci

s textem (viz. Práce s textem).

Moderátor s několika účastníky př ipraví scénu (bez

postaviček) předem.

Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy a dvě

až tř i nejdů ležitě jší napíšeme na kruhy z papíru (průměr kolem

5 cm). Nedě láme j ich víc, i když v př íběhu vystupuje více postav.

Pokusíme se jeden okamžik z textu znázornit pomocí kruhů

ve scéně . 2-3 kruhy se jmény hlavních postav umístíme do

př ipravené scény. Zde si všímáme hlavně vzdálenosti mezi sebou,

které mohou vypovídat o vzájemných vztazích. Účastníci tak

dlouho mění polohu kruhů , až jsou všichni spokojeni.

Nyní se každý zamyslí nad tím, která postava je mu z př íběhu

nejbl ižší, která odpovídá jeho současné životní si tuaci, na jejímž

místě by rád byl, nebo poblíž které by se nejradě j i vid ě l . Může

158 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 60-61.

96

vybírat ze všech postav, které v textu vystupují, př íp. i z těch,

které se předpokládají.

Poté, co si vybere některou z vystupujících postav, najde k ní

i odpovídající bibl ickou postavičku.

Vybranou postavičku ustaví do postoje, který vypovídá

o jej ích pocitech, názorech, př ípadně vztahu k j iným postavám.

Může být v pohybu, sedě t, stát, ležet, dů ležitá jsou gesta,

neverbální komunikace. Pak j i uloží na př ís lušné místo do scény.

V této chvíl i jsou pomůckou kruhy papíru se jmény

nejdů ležitě jších postav. Chce-l i někdo např . postavit svou

postavičku blízko Ježíši, tak by nevědě l , kde se Ježíš v této scéně

nachází. Nyní j i postaví do blízkosti kruhu se jménem Ježíš. Tato

fáze práce probíhá v t ichu, bez zbytečných slov a komentářů .159

Jakmile všichni uloží prostřednictvím biblických postaviček

sami sebe do scény, sednou si okolo ní a nejdř íve j i v t ichu

pozorují . Moderátor může pust it t ichou hudbu.

Pak moderátor vyzve ke sdílení. Kdo chce, může ostatním

sdě l i t , kterou postavu si vybral, která je mu blízká, kde by

v př íběhu vidě l sám sebe, proč zaujímá právě tento postoj.

Moderátor může položit několik doplňujících otázek. Účastník má

volnost v tom, kol ik toho chce ř íct. Buď může ř íct jen koho si

vybral, nebo i uvést své důvody, př íp. odpovídat na otázky

moderátora.

Sdílení může být zakončeno chvílí t icha č i modli tbou.

Reflexe: Č ím mě tato práce oslovila? Bylo pro mě náročné

postavit sám sebe do scény? Jak mně tato metoda umožnila lépe

porozumě t textu?

Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já

osobně v této situaci.

159 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.

97

Nevýhody: Předpokládá skupinu, která se navzájem zná,

u mládeže vě tšinou nejdou rozhovory moc do hloubky

7.2.3.9. Proměna v dnešní scénu

Po podrobné práci s textem hledají účastníci ve svých

vzpomínkách, v okolí podobnou scénu dneška. Př ipomíná mně

tento př íběh ně jakou mou zkušenost? Účastníci mohou navrhnout,

co je napadá, jaké propojení s dneškem.

Z několika návrhů pak vyberou jeden, který oslovuje vě tšinu

účastníků a pokusí se tuto si tuaci zachyt it pomocí biblických

postaviček. Je také možné skupinu rozdě l i t na dvě podskupiny –

jedna zachytí bibl ickou scénu a druhá dnešní. Někteř í moderátoř i

mají i postavičky v současném oblečení (v rif l ích, svetru, koši l i).

Pro tuto práci se pak hodí i tyto moderní postavičky.

Ten, jehož př íběh je vybrán, znovu podrobně vypráví svou

zkušenost a účastníci mají možnost se ptát na detaily, které jsou

dů ležité pro scénické zachycení.

Skupina př ipraví scénu, ve které se vše bude odehrávat

a vybere postavičky, které budou zastupovat současné jednající

postavy.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může

jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,

v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor do diskuse zasahuje

v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, ale

může nabídnout několik impulzů č i návrhů .

Může se dále pokračovat metodou popsanou v kapitole

„Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexí.

Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak se mně propoji l tehdejší

text s dnešní událostí? Jak na mě nově text zapůsobil díky scéně

zachycující situaci každodenního života? Mám ně jaký nový

poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?

98

Klady: Propojení biblického textu se současností. Biblické

obsahy jsou často drženy vzdálené od reality. Tímto př iblížením

vznikají často překvapivě nové otázky, text najednou promlouvá ze

zcela nové perspektivy.160

Nevýhody: Na některé texty se těžko hledá paralelní

současná situace.

7.2.3.10. Dokončení příběhu

Některá biblická vyprávění mají otevřený konec. Jsou

zakončeny buď otázkou (jako např . kniha Jonáš), nebo konč í

jakoby uprostřed situace a nedotahují do konce jednotl ivé detaily

(např . v podobenství o milosrdném otci se nedozvíme, zda-l i p ř išel

ještě starší bratr na hostinu č i nikoliv).

Po podrobné práci s textem účastníci přemýšlejí , proč text

dál nepokračuje, proč není dokončen? Své poznatky ř íkají nahlas

a diskutují o nich. Cílem není zj ist i t , proč tomu tak bylo, ale jen si

nastínit možné důvody.

Dále se pokračuje v různých návrzích na dokončení př íběhu.

Během diskuse se účastníci shodnou na urč i tém návrhu, který se

pokusí zachytit scénou z postaviček.161

Skupina př ipraví podklad pro scénu, ve které se vše bude

odehrávat a vybere postavičky, které budou zastupovat jednající

postavy. Je také možné změnit scénu, kterou mě l moderátor

př ipravenou na úvod a postavičky z ní použít k vytvoření nového

závěru.

Účastníci postaví vybrané postavičky do scény a snaží se j im

dát odpovídající postoje a gesta. Moderátor sleduje dynamiku

skupiny. Zasahuje v okamžiku, kdy skupina odbočuje od tématu,

nebo dojde-l i ke sporu.

160 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56. 161 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.

99

Může následovat další práce popsaná v kapitole

„Bibliodramatické př ístupy“ nebo ref lexe

Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě působí text nyní,

když je „dokončený“? Podař i lo se mně odpovědě t na otázku, proč

má otevřený konec? Co mně pomohlo k lepšímu porozumění textu?

Klady: Odpověď na touhu po dokončení př íběhu. Nutí

č lověka k aktivnímu zaujímání postoje a zapojení se do dě je.162

Nevýhody: Vybraný závěr není jediný možný, někdo to může

vnímat jako zasahování do biblického textu, jeho dopisování, které

č lověku nepř ísluší.

7.2.3.11. Bibliodramatické p řístupy

Bibl iodramatické př ístupy163 jsou takové př ístupy

k biblickému textu, které spojují scénické znázornění postavičkami

s vlastním prožíváním. Ztotožněním se s vystupujícími biblickými

postavami pomocí biblických postaviček se může objasnit mnoho

z našeho vlastního prožívání. Pro mnoho l idí je to dobrá cesta, jak

se intenzivně vcít i t do vztahů v biblických textech a současně s i je

promítnout na svou vlastní situaci.164

Bibl iodrama částečně vychází z psychodramatu, které objevil

a praktikoval L. Moreno. Psychodrama je formou skupinové

psychoterapie, kdy jde nejprve o nezávazné sebepřemístění do role

hrané postavy. Č lověku, který spolu se skupinou dramaticky

přehrává urč i tou si tuaci, je nejprve dán volný prostor, ve kterém

se může projevit. V průběhu hry se zpravidla ukáže, že zprvu cizí

role se nevědomě naplňuje vlastními zkušenostmi a pocity. Č lověk

162 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56. 163 Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-135; HECHT, A., Bibliodrama und Exegese, s. 6-10; CHALUPA, P., Četba Písma svatého v procesu formace, s. 46-52; TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen; ANDRIESSEN, H. DERKSEN, N., Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama; WARNS, E. N., Bibliodrama als Prozess. Další odkazy na literaturu: http://www.bibelwissenschaft.de/wibilex/das-bibellexikon/details/quelle/WIBI/zeichen/e/referenz/15309/ //cache/c3e82e5eee/#h6 - [cit. 2008-03-18]. 164 Srov. TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen, s. 40.

100

si př i hře může uvědomit své vnitřní, hluboko usazené konfl ikty,

proto je třeba odborně vyškoleného vedoucího, nej lépe

psychoterapeuta, který s otevřenými pocity dokáže vhodně

zacházet.165 Bibl iodrama př i hře a následné práci vychází

z některého z bibl ických textů . Různých forem bibl iodramatu je

nepřeberné množství.

V této práci se však nejvíce budu zajímat o metodu, která se

často nazývá bibliodrama s postavičkami. Přebírá mnoho

z bibliodramatu, č lověk však nehraje roli sám, ale prostřednictvím

biblické postavičky. Ta umožňuje i nesmě lým l idem se vyjádř i t

a promluvit . Výhodou je také velikost postaviček. Scénu a vztahy

v ní znázorněné mohu bez problémů vidě t z výšky, z boku,

v detailu. Klasické bibl iodrama to neumožňuje. Pomocí biblických

postaviček vyjádř ím urč i tý vztah, vnitřní prožívání, apod. Scéna

zůstane statická a mohu si j i pozorně prohlédnout. Př i práci

s vlastním tě lem je celý dě j více v pohybu.166

Př i poslechu zajímavého př íběhu je do ně j č lověk vtažen.

Může zač ít vidě t sám sebe nově . Př íběh odhaluje, kdo jsem já, co

se v mé vlastní duši dě je. Zprvu cizí př íběh se může stát mým

př íběhem. Často se stává, že č lověk nevědomě začne spojovat dě j

anonymního př íběhu se svým životem, se svými zkušenostmi. Dě j

se pak může protahovat a dotvářet do dalších souvislostí. Č lověk

se pak na zprvu neosobní př íběh začne dívat v j iném svě t le, začne

mu nově , j inak rozumě t , př íběh se tak stává jeho př íběhem, Boží

slovo se dostává ke konkrétním naslouchajícím uším.167

Dvě nejčastě j i používané metody bibliodramatického

př ístupu jsou identif ikace a aktualizace. Obě metody umožňují

ztotožnění s vybranou biblickou postavou. Č lověk mluví za ni,

s ní, a tak jí umožňuje „ožít“. Tyto metody umožňují intenzivní

165 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-139. 166 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 52. 167 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 15-16.

101

ponoření s prožívanými vlastními životními osudy do osudů a dě jů

v Bibli. M ůže tak vzniknout velmi oslovující intenzivní dialog.

Text mnoho věcí neuvádí, nezmiňuje, t iše přechází. Pomocí těchto

metod můžeme poodhalit něco z předpokládaného vnitřního hnutí

jednajících postav. Tak se životní osudy „tehdy“ mohou úzce

propojit z životními osudy „dnes“. Nesmíme zapomenout na možná

nebezpeč í. Vlastní projekce mohou význam textu posunout zcela

j iným směrem, než byla původní výpověď . Moje vlastní pojetí

urč i té biblické postavy nemusí být jediné možné. Tato práce

předpokládá podrobnou práci s bibl ickým textem a j iž postavenou

scénu. Vázanost na text není pro bibliodrama jen omezením, ale

i jeho silnou stránkou. Skupina, která spoléhá na tento text, není

ponechána sama sobě ani odkázána pouze na nápady vedoucího

skupiny. „V textech se setkává se silnými partnery rozhovoru,

kteř í zaručují, že na konci vyjde najevo více, než mohli na začátku

vědě t všichni dohromady.“168 V Bibli najdeme velké množství

př íběhů , které jsou v podstatě velmi hutně formulovanými dramaty

se stručnými scénograf ickými údaj i. Jednou z hlavních zásad

bibliodramatické práce je svoboda v zapojení každého z účastníků .

Moderátor má za úkol povzbudit nesmě lé č leny, ale nikoho do

č innosti nenuti t.169 Př i bibl iodramatu s postavičkami a po něm

následuje rozhovor moderátora se č leny skupiny. Forma, kterou

pracuje bibliodrama, není jedinou, spásonosnou cestou, ale

metodicky zintenzívněnou prací, která napomáhá k ještě lepšímu

porozumění biblickým textům.170

Během bibliodramatu s postavičkami může dojít u některého

z účastníků k vyplavení emocí, k pláč i . Ten je doprovodným

znakem různých emocí (smutek, l í tost, dojetí, štěstí). Může být

168 BALDERMANN , I., Úvod do biblické didaktiky, s. 155. 169 Srov. CAMPBELLOVA, J., Techniky arteterapie, s. 36-38. 170 Srov. BALDERMANN , I., Úvod do biblické didaktiky, s. 151-156; LIEBMANN , M., Skupinová arte-terapie, s. 44-46.

102

katalyzátorem, který uvolňuje napě tí. Je třeba nechat pláč i prostor,

(tzn., aby moderátor falešným utěšováním nebránil plakat). Je-l i

moderátor vyškolený v psychoterapii , může pomáhat pojmenovat

aspekty zážitku vyvolávajícího pláč . Moderátor cit l ivě , ale věcně

verbalizuje pocitové a významové aspekty prožívání. Pláč

a situace č i zážitek, které ho vyvolaly, tak mohou být kognit ivně

zpracovány a zařazeny do smysluplného sebeporozumění.171

7.2.3.11.1. Identifikace

Tato metoda předpokládá předcházející práci s textem (viz.

Práce s textem) a postavenou scénu, kterou mohu tímto způsobem

rozví jet (viz. navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik

scén postupně za sebou“).

Účastníci sedí kolem společně vytvořené scény v jednom

kruhu. Moderátor j im představí další postup. Identif ikace je

hlubším př i jetím role, kdy př i j ímáme nejen vně jší znaky biblické

postavičky, která zastupuje jednající bibl ickou postavu, ale i její

pocity a hodnoty.172

Kdo bude chtí t, vezme si ze scény některou z biblických

postaviček a promluví jejím jménem. Může vyjádř i t to, co by

biblická postava asi řekla: „Já, jako Petr, bych chtě l ř íct…“ „M ů j

apoštol Petr ř íká / ptá se / nerozumí:…“ Může také vyjádř i t něco

z toho, co si myslí, co jí běží hlavou: „Já, jako Abigai l, s i

myslím…“ „Moje Abigail by asi nahlas neřekla, ale myslí si …“

apod. Jakmile domluví, vrátí postavičku zpátky do scény.173

Někdo j iný může na předcházející výpověď reagovat,

odpovědě t na otázku, nebo zač ít úplně z j iného konce. Může si vzít

j inou postavičku nebo tu stejnou a např . ř íct: „Moje Abigail by ale

řekla …“ Může se jednat o dvě zcela rozdílné výpovědi, pojetí.

171 Srov. TIMULÁK , L., Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru, s. 160. 172 Srov. VALENTA, M., Dramaterapie, s. 96. 173 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 14-17.

103

Zde se nehodnotí, co je správně a co ne. Moderátor jen sleduje,

aby nebylo prosazováno pojetí jednoho z účastníků a ostatní bráno

jako chybné. Platí zásada, že se nehodnotí, všechno je dobře.

Komentáře č i nesouhlas mají své místo až v následující ref lexi.

Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci

zapojovat a chtí t se vyjádř i t , nebo pokud dovolí časový

harmonogram. Moderátor pak tuto část zakonč í a následuje další,

v této práci velmi dů ležitý bod – ref lexe.

Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou

postavou? Č ím byla pro mě tato práce obohacením, ochuzením?

Jak mně tato metoda umožni la lépe porozumě t textu?

Klady: Umožňuje pochopení postavy a jej ího jednání

„zevnitř“ . N ěkterá z výpovědí mně může otevř ít zcela nový pohled

na si tuaci. Mohu dojít k poznání, že osudy, problémy a radosti l idí

tehdy, jsou velmi podobné těm mým a vzít si z nich př ík lad,

ponaučení.

Nevýhody: Někteř í účastníci mají tendenci brát své vlastní

představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Pokud

se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.

7.2.3.11.2. Vnit řní monolog

Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat

na kapitolu „Klíčová scéna“) se účastníci posadí okolo scény do

kruhu. Moderátor j im představí další postup.

Kdo bude chtí t, vezme si ze scény některou z biblických

postaviček, nechá si j i v dlani a vede nahlas vnitřní monolog: „Já,

jako Petr, si myslím… na jedné straně rozumím…, ale na druhé

straně vůbec nechápu… Pokud však udě lám… co si o mně

pomyslí…“ Jakmile domluví, rozlouč í se s postavičkou a vrátí j i

104

zpátky do scény. Ostatní tomuto monologu naslouchají . Nijak ho

nekomentují . Mluví jen ten, kdo má postavičku v ruce.174

Někdo j iný si může vzít stejnou nebo j inou postavičku

a pokračovat podobně jako jeho předchůdce. Monolog může být

různě dlouhý – pár sekund až jedna č i dvě minuty. Moderátor dává

impulzy, povzbuzuje účastníky, aby se nebáli a zapoji l i . I zde

platí , že nehodnotíme, co a jak bylo řečeno. Komentáře č i

nesouhlas mají své místo až v závěrečné ref lexi.

Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci

zapojovat a dokud nebudeme omezeni časem. Moderátor musí

poč ítat s dostatkem času na ref lexi, která je př i bibl iodramatické

práci velmi dů ležitá.

Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou

postavou? Co jsem si uvědomil př i vlastním monologu? Co mě

zaujalo na monologu někoho j iného? Č ím byla pro mě tato práce

obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe

porozumě t textu?

Klady: Umožňuje pochopení postavy a jej ího jednání

„zevnitř“ . Pomocí vnitřního monologu si mohu uvědomit možné

př íč iny a důsledky jednání některé z biblických postav, ale i své

vlastní. Některá z výpovědí mně může otevř ít zcela nový pohled na

situaci. Vnitřní dialog odhaluje problémy, způsobuje, že si mohu

vně jší dě j vnit řně představit a sledovat ho - a vede tak dál.

Nevýhody: Někteř í účastníci mají tendenci brát své vlastní

představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Může

se stát, že někdo bude chtí t vést monolog pů l hodiny. Moderátor

musí v tomto př ípadě šetrně zasáhnout. Pokud se účastníci dobře

zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.

174 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 53-54.

105

7.2.3.11.3. Rozhovor s postavou - tehdy

Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat

na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik scén postupně za

sebou“ nebo „Několik scén vedle sebe“) se účastníci posadí okolo

scény do kruhu. Moderátor j im představí další postup.

Účastníci zůstávají dál sami sebou, l idmi 21. století . Jen

jeden z nich se vrátí do doby, o které vypráví text, vezme si do

ruky některou z vystupujících postav. Nejdř íve j i představí a řekne

o ní, co sám chce: „Já jsem Petr, jmenoval jsem se Šimon, ale

Ježíš mně dal jméno Petr. Doma mám ženu a tchýni…“ Jakmile

domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice

současného č lověka, č lověk mající postavičku v ruce, odpovídá

jejím jménem. Účastníci se např . ptají : „Petře, co si myslíš

o Ježíšovi, je skutečně Mesiášem? Jaký máš k němu vztah? Co si

myslíš o Ježíšově jednání?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má

právo na jakoukol iv otázku odmítnout odpovědě t a kdykoliv vrátit

svou postavičku zpě t do scény. Pokud jsou dotazy zaměřené na

nepodstatné detaily, nebo se zač ínají ubírat zcela j iným směrem,

může moderátor svým dotazem vráti t diskuzi zpě t k tématu č i j i

opatrně ukonč i t . Moderátor vždy na závěr poděkuje tomu, kdo

odpovídal. Ten se rozlouč í se „svojí“ postavičkou a vrátí j i zpě t do

scény.175

Další si vybere j inou z vystupujících postav. Opě t se nejdř ív

představí a pak dá prostor dotazům.

Pokračujeme tak dlouho, dokud jsou ještě nepředstavené

postavičky, účastníci se chtě j í zapojovat a dovolí nám to časové

možnosti. Následuje velmi dů ležitý bod – ref lexe.

Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou

postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Která

otázka č i odpověď mě nejvíc oslovila? Č ím byla pro mě tato práce

175 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55.

106

obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe

porozumě t textu?

Klady: Často dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se

setkává současné vidění svě ta s tím tehdejším. Často jsou odkryty

poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojí t

k prohloubení porozumění některým teologickým tématům

a skutečnostem.

Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných

detai lů , úlohou moderátora je vracet diskuzi zpě t k tématu. Často

mluví jen vedlejší postavy, vě tš inou se l idé bojí vzít si do ruky

např . Ježíše a mluvit jeho jménem. Některé dotazy jsou odborně

teologické a l idé na ně nemusí umě t odpovědě t, č i odpoví dle

svého chápání, které nemusí být teologicky zcela korektní. Časově

náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukonč i t .

7.2.3.11.4. Rozhovor s postavou – dnes

Práce s textem a př ipravená scéna jako v předcházejícím

př ípadě (viz navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik

scén postupně za sebou“ nebo „Dvě protikladné scény“). Účastníci

sedí okolo scény v kruhu. Moderátor je uvede do další práce.

Všichni účastníci zůstávají dál sami sebou, l idmi 21. století.

Jako by se tento př íběh odehrál včera, dnes. Jen jeden z nich si

vezme do ruky některou z vystupujících postav. Nejdř íve j i

představí a řekne o ní, co sám chce: „Já jsem samařská žena

u studny, ži j i trošku j inak, než všichni okolo...“ Jakmile domluví,

mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současného

č lověka, č lověk mající postavičku v ruce odpovídá tak, jak by

jednal dnes, s poznáním, které má, se svými zkušenostmi, se

současnými dorozumívacími prostředky. Účastníci se např . ptaj í :

„Jsi spokojená s tím, jak ži ješ? Už ti to někdo vytýkal? Nebojíš se,

107

že tě Ježíš odsoudí?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na

jakoukol iv otázku odmítnout odpovědě t a kdykol iv vrátit svou

postavičku zpě t do scény. Moderátor celou akci sleduje a je-l i

třeba, tak do ní zasahuje. Na závěr vždy poděkuje tomu, kdo

odpovídal. Ten vrátí postavičku zpě t do scény.176

Př i rozhovoru může dojít k odkrytí bolavých míst, někdy se

může některý z účastníků i rozplakat. Moderátor by mě l velmi

cit l iv ě reagovat; viz bod – terapeutická praxe.

Další si vybere j inou z vystupujících postav. Opě t se nejdř ív

představí a pak dá prostor dotazům. Po vyčerpání všech možností

moderátor tuto část zakonč í a následuje ref lexe.

Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou

postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Jaké

vnímám rozdíly mezi jednáním tehdy a dnes? Která otázka č i

odpověď mě nejvíc oslovila? Č ím byla pro mě tato práce

obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe

porozumě t textu?

Klady: Dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se

setkává současné vidění svě ta s tím tehdejším. Často jsou odkryty

poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojí t

k prohloubení porozumění některým teologickým tématům

a skutečnostem. Výborná metoda pro skupinu dospě lých, která se

dobře zná a navzájem se dokáže podržet. Př i dostatečném časovém

prostoru j i lze použít jako druhou fázi předcházející metody.

Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných

detai lů , úlohou moderátora je vracet diskusi zpě t k tématu. Také

někteř í mají tendenci diskusi zesměšňovat č i mít př í l iš dotěrné

dotazy. Některé dotazy jsou odborně teologické a l idé na ně

nemusí umě t odpovědě t, č i odpoví dle svého chápání, které nemusí

176 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56.

108

být teologicky zcela korektní. Moderátor by se k tomu mě l vráti t

př i ref lexi. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit

a ukonč i t . Nepř í l iš vhodné pro mládež.

7.2.3.11.5. Svíce jako symbol účastníka

Jako př íprava poslouží postavená scéna podle některé

z přecházejících kapitol .

Účastníci sedí okolo společně vytvořené scény v jednom

kruhu. Moderátor př ipraví do kruhu okolo postaviček malé čajové

svíce a pak představí další postup.

Do tiché instrumentální hudby každý přemýšlí , která z postav

je mu nejbližší, na kterém místě v př íběhu by nyní stál on sám,

nebo na kterém místě by rád byl. Pak si postupně každý vezme

jednu svíčku, zapálí j i (např . od paškálu, nebo od svíce, která byla

ve středu během práce s textem) a položí do blízkost i vybrané

biblické postavičky. Během toho č i po návratu na své místo může

sdě l i t ostatním, proč se staví právě do této pozice, k této postavě .

Účastníci mají naprostou svobodu, takže mohou svíci jen v t ichu

položit a nijak nekomentovat. Se svící manipuluje vždy jen jeden

č lověk. Další může pokračovat, až se předcházející vrátí na své

místo. Během této práce ostatní nic nekomentují. Promluvit může

jen ten, kdo má svíci v ruce.

Postupně každý uloží zástupně sebe samého do scény.

Moderátor pak ještě ztiší hudbu nebo j i zcela vypne. Vě tšinou je

atmosféra př ipravená k modlitbě č i meditaci.

Reflexe: Č ím byla pro mě tato práce obohacením? Jak mně

tato metoda umožnila lépe porozumě t textu? Bylo pro mě náročné

postavit sám sebe do scény? Jak na mě scéna působí nyní? Je

ně jaké místo, kde je hodně svící? Proč?

109

Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já

osobně v této situaci? Nenáročné na čas.

Nevýhody: Nevýhody jen technické – vylit í vosku do koberce

a na látky.

8. Průběh kurzu

Kurzy vždy bývají minimálně dva a pů l dne, tedy obvykle

víkend. Tato doba umožňuje nejen zhotovení asi dvou biblických

postaviček, ale i poznání metody práce s postavičkami. Výroba

postaviček je vždy pevně spojená s metodikou práce

s postavičkami a s bibl ickou prací. Během kurzu si č lověk nejen

vyrobí biblické postavičky a nauč í se s nimi pracovat, ale také

proži je bibl ickou práci s jedním konkrétním úryvkem. Kurzu se

účastní 10-15 l idí, podle toho, kolik si zadá vedoucí kurzu.177

Kurzy mohou probíhat v exercičních domech, vzdě lávacích

střediscích, centrech mládeže, na farách i j inde, kde je k dispozici

velká, dobře osvě t lená místnost vybavená stoly a židlemi a menší

místnost s kobercem na praktickou práci s Biblí.178

8.1. Návrh víkendového programu

Pátek

18-19 h zahájení kurzu – představení se pomocí

postavičky

19-22 h pracovní blok I : př íprava hlavičky – ořez, č ištění,

tvorba obličeje, omotávání končetin

22h večerní meditace nad scénou (tématicky spojené

s biblickou prací ze soboty)

Sobota

8h ranní meditace nad scénou

177 Srov. http://www.werkstatt-waltersdorfer.at/bibelwerkstatt.html - [cit. 2007-06-22]. 178 Srov. http://www.raaf-eglifiguren.de/ - [cit. 2007-06-23]; též: http://www.gini.neumann.altmuehlnet. de/herstellung.html - [cit. 2007-06-23].

110

8,30-12 h bibl ická práce s postavičkami + mše svatá

(možnost)

14-18 h pracovní blok II : tvorba trupu, potahování kůží,

šití spodních a vrchních šatů ,

19-20 h metodika práce s biblickými postavičkami

20-22 h pracovní blok III : dokončování šatů , šití vlasů ,

zapletení vlasů u ženy, tvorba pokrývky hlavy,

př íp. výroba miminka

22 h večerní modlitba

Nedě le

8h modl itba – např . Zachariášovo kantikum

9-11 h pracovní blok IV: šití bot, tašek, vaků na vodu;

tvorba rekvizit – ovečky, osel, velbloud

11-12 h mše svatá

13 h zakončení kurzu

8.2. Výroba postaviček

Nebudu podrobně popisovat technický postup výroby jedné

biblické postavičky, jen stručně vysvě t l ím smysl některých částí

postupu.179 Každý, kdo si chce vytvoř i t vlastní bibl ickou

postavičku, dostane do ruky jeden pár olověných bot, hranol

styropuru a kostru z drátu a provazu, která tvoř í ruce, nohy a tě lo.

Práce zač íná u hlavy. Jakmile je ořezána do patř i čného tvaru, tvoř í

se obl ičej. Ten se dě lá ze směsi jemných dřevěných pi l in

a př í rodní klovatiny (drcené rybí kosti) . Touto hmotou se

vytvaruje obličej (bez oč í, nosu a úst), jen hladká plocha, která po

uschnutí ztvrdne a nemohou se v ní př i práci vytvoř i t rýhy jako ve

styropuru.180

179 Stručný postup v obrazech je v příloze na CD ROM s názvem „Výroba postaviček“. 180 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 18-20.

111

Jakmile je hlava dokončená a po někol ika hodinách i zaschlá,

př ipevní se k postavičce olověné boty. Ty snižují těžiště těsně nad

zem, takže postavička může zaujímat téměř jakoukol iv polohu

a nepadá.

Další dů ležitou částí je omotávání celé kostry pružným

trikotem, který má za cíl zesíl i t ruce a nohy a hlavně zpevnit celou

postavičku. Pak se př išívá bř íško, které je vycpáno vatou nebo

polyesterovým vláknem. Bř íško je zde nejen z estet ických důvodů ,

ale také jako další prvek, který udržuje stabil i tu. Je-l i dobře

vycpáno, postavička velmi dobře drží v jakékoliv poloze.

Následuje polepení hlavy, rukou a nohou počesaným

silonem, který zastupuje l idskou kůži. Zde si č lověk může vybrat

z několika barev, svě t lejší pleť, tmavší nebo zcela hnědočernou.

V této fázi už postavičce chybí jen oblečení. To předpokládá

minimálně dvě vrstvy. Spodní prádlo a šaty. Spodní prádlo je č istě

funkční záležitostí . Skryje nohy a ruce omotané pružným trikotem,

č ímž se zabrání jeho odmotávání př i bibl ické práci nebo př i práci

s dě tmi. Na spodní prádlo, které mají muži j iné než ženy, se

oblékají šaty. Látka na šaty musí být z př írodního materiálu,

jednobarevná č i pruhovaná. Nedá se použít látka s kvě ty nebo

j iným potiskem, protože l idé takové materiály v bibl ické době

nepoužívali a neumě l i je vyrobit . Před použit ím je třeba látku

několikrát vyprat, nejlépe na 90, nebo alespoň 60 stupňů Celsia,

aby se vypraly všechny impregnace a látka změkla. Z tohoto

důvodu jsou ideální látky nastř íhané z často používaného oblečení.

Moderátorka př i školení vedoucích doporučovala jako nejlepší

materiál bavlněné a často prané pánské košile. Látka je vě tš inou

lehká, měkká a poddajná. Pevně jší a si lně jší látky se mohou použít

na plášť , který mívali muži přehozený přes vrchní šaty.

Až je postavička celá oblečená, dostane vlasy. Jako vlasy se

používají srst i různých zvířat, převážně ovcí. Vlasy se ši jí nebo

112

lepí. V týlu zpevňují hlavu ze styropuru, takže je pak odolně jší .

Žena má vlasy vždy zapletené do copu a přes ně přehozený šátek.

Muž může být bez pokrývky hlavy, ale často také nosí šátek č i

turban. I pokrývku hlavy je třeba před použit ím pořádně vyprat

a dostat z ní všechny impregnace. Pak se teprve barví. Ženy i muži

mohou mít pokrývku tvořenou ze dvou různě barevných šátků .

Obr. 11: Postupné tvoření dospě lé postavičky a miminka.

8.3. Výroba a získávání rekvizit

Rekvizity jsou nedílnou součástí bibl ických postaviček. Již

jsem se zmiňovala o tom, jaké existuj í rekvizity. Některé rekvizity

se dají koupit . Např íklad umě lá palma, ke které je dobré udě lat

olověný č i kamenný podstavec, aby dobře držela stabil i tu. Živá

rostl ina pro tento účel není vhodná, protože velmi trpí př i

transportu. Kromě palmičky, kterou je třeba koupit, si šikovná

moderátorka může vyrobit strom z vrby kroucené (Salix tortuosa)

nebo z j iných vě tví . Je možné koupit nejrůzně jší nádoby – džbány,

mísy, misky, kalichy, vědra na vodu atd. V některých obchodech

najdeme i miniaturní proutěné koše, kovové svícny, královskou

korunu č i různé šperky. V prodejnách hraček se dají koupit i různá

zvířata, jen je třeba dbát na to, aby odpovídala velikostí

postavičce a byla potažena srstí.

Snad nejdů ležitě jší rekvizitou jsou látky, které slouží jako

podklad pro vytvářené scény. Vě tšina moderátorů s i je sama šije.

113

Velmi dobře vypadá také obarvená gáza, kterou lze koupit

v obchodě se zdravotnickými potřebami. Pro vytvoření kopce se

používají pyt líky vyplněné pískem nebo zrním, slunečnicovým

semínkem apod.

V ě tš inu rekvizi t je však nutné si vyrobit. Kašírovací

technikou se dá udě lat dům a loď . Základ z polystyrénu se obaluje

novinami a lepidlem na tapety. Po zaschnutí se dům natře na bílo,

č i šedo-bílo a loď na různé odstíny hnědé, aby př ipomínala

dřevěná prkna.181

Na kurzech výroby rekvizit se vě tšinou vyrábí kromě domu,

př íp. lodi hlavně zvířata - ovce, kozy, osel, vů l , kůň a velbloud.

Ovce a kozy mají stejný základ tvořený drátem a pak se omotávají

ovč ím rounem, až získají požadovaný tvar. Na ostatní zvířata se

používá hračka pro dě t i odpovídajících rozměrů , která se omotává

vláknem č i alpakou.

Mezi rekvizi ty patř í i kameny, které se dají nasbírat v okol í

bydl iště . Jako atrapa kamení mohou sloužit kousky smrkové kůry

nabarvené na šedobílo. Jsou lehč í na přepravu a vypadají jako

bř idl ice č i vápenec. Dále se používají různé druhy samorostů ,

které se dají objevit v lese nebo také koupit v potřebách pro

akvaristy. Velmi dobře vypadají i nařezané kousky starého kmenu

vinné révy. Moderátorky používají na vysypání cesty drcený korek

nebo i písek.

8.4. Metodika práce s postavičkami

Ke kurzu výroby biblických postaviček automaticky patř í

také metodika práce s postavičkami. U začátečníků je třeba projí t

j i celou. U pokroč i lých se moderátor vždy zaměř í na některou část

a tu důkladně procvičuje (hlavně vyjadřování pocitů gesty

a vzájemnou interakci dvou a více postaviček).

181 Přesný postup jsem zavěsila na internet na www.biblickepostavicky.cz - [cit. 2007-11-11].

114

Stručnou metodiku, která je v př í loze, moderátor okopíruje

účastníkům. Může j im také doporuč i t vhodnou l i teraturu, např .

knihu od A. Hechtové, Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami,

kterou vydalo v roce 2006 České katol ické biblické dílo.

Vedoucí kurzu názorně ukazuje účastníkům pohybové

možnosti postavičky. Od postojů vyjadřujících pohyb (sezení,

stání, chůze, tanec) až po řeč tě la, vyjadřování vnitřních pocitů

a postojů (smutek, radost, modlitba, setkání, zlost). Účastníci se

uč í pracovat nejen s jednou postavičkou, ale také ve vztahu

k j iným postavičkám. V bibl ických př íbězích vě tš inou vystupuje

víc l idí než jeden, a tak se uč í i interakci ve skupině . Účastníci si

zkouší různé, často protichůdné situace. Např . setkání dvou osob,

které se rády vidí, anebo i těch, které se setkávají jen z povinnosti .

Je to poznat na jej ich postoji, poloze hlavy, rukou, naklonění

a natočení tě la.

Pro tuto práci je ideální, je-l i k dispozici j iná místnost než

ta, ve které se postavičky vytvářejí, nejlépe vybavená kobercem.

V této místnost i se pak může pokračovat v práci s konkrétním

biblickým úryvkem a biblickými postavičkami bez nutnosti

pracovní místnost uklízet a vytvářet v ní nový prostor pro j iný

druh práce.

8.5. Biblická práce

Praktická ukázka práce s biblickým textem je vždy součástí

kurzu výroby biblických postaviček. Biblický text vybírá

moderátor podle l i turgické doby (č tení z nedě le) nebo podle

tématu kurzu (kurz výroby betléma – př íběh o narození Ježíše

Krista) nebo jeden ze vzorově př ipravených textů182 z metodiky,

182 Je možné využít i dalších připravených textů: http://www.biblickedilo.cz/ckbdweb/ kategorie.aspx?kid=9 - [cit. 2008-02-04]; WELLMANN , B. A KOL. AUT., Zwölfmal Bibel.; LAMBERTY-ZIELINSKI, H., LÜTJEN, P. A KOL. AUT., Lydia.; BAUER, D. A KOL. AUT., Abraham.; BAUER, D. A KOL. AUT., Zeiten Wende.; WELLMANN , B. A KOL. AUT., Zehn gebote.; ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Streit.; Frauen – Trauer.; Frauen – Feiern Feste.

115

kterou mají účastníci k dispozici (A. Hechtová, Tvoř ivá práce

s biblickými postavičkami). Podrobně jší průběh jednotl ivých částí

prakt ické práce s Biblí je rozveden v deváté kapitole. Praktické

ukázky vybraných biblických textů pro různé skupiny jsem uvedla

v př í lohách.

8.6. Vzdělávání vedoucích kurzů

Vedoucím kurzů bibl ických postaviček se může stát jen ten,

kdo prošel vzdě lávacím školením v centu MATT ve Švýcarském

Schwarzenbergu.183 Tyto kurzy j iž mají tradici od roku 1964. Zde

se vyučuje ve skupinkách po osmi účastnících. Bez tohoto školení

není možné vést další kurzy.184 Absolvovala jsem kurz pod

vedením Doris Abegg, která tyto kurzy vedla přes 20 let. Školení

je velmi precizně př ipravené a propracované je i další vzdě lávání

těchto vyškolených vedoucích. Postup výroby se neustále

vylepšuje a č lověk tak nezůstane př i zastaralých metodách.

Kurz je pořádán vždy pro 6-8 l idí, program je od 7.30 do

23.00 každý den, kurz trvá týden. Den zač íná ranní meditací nad

př ipravenou scénou, četbou př íslušného biblického úryvku

a reakcemi účastníků (co mě oslovi lo, zaujalo). Pak následuje

vytváření bibl ických postaviček. V současnosti má v 11.00 hodin

teologickou přednášku k textu dne Ursula Port-Beeler. Celé

odpoledne až do pozdního večera se pokračuje ve výrobě

postaviček. Č lověk si vyrobí postavičku v několika fázích postupu,

malé dítě také v několika fázích a sadu hlav ze styropuru, na které

je dobře vidě t, jak se mají ořezat, aby postavička vypadala dobře.

Jednu postavičku zcela dokonč í. Na základním kurzu je to vě tš inou

Panna Maria. Na tomto základním kurzu se vždy probírají první

dvě kapitoly Lukášova evangel ia. Moderátorka má př ipravené č tyř i

183 Srov. http://www.bzmatt.ch - [cit. 2006-03-05]. 184 Srov. http://www.vkbfs.ch/files/schwarzenberg.html - [cit. 2006-06-22].

116

úryvky a č tyř i j im odpovídající scény. Zvěstování Marii, setkání

Marie s Alžbě tou, hledání místa v Betlémě , klanění pastýřů . Každý

den pak jedna dvojice zkusí úryvek dne sama jinak zachyti t

pomocí postaviček. A ráno dalšího dne se nad scénou diskutuje.

Co je dobře, kde je chyba, co je třeba upravit, aby postoj tě la

odpovídal výpovědi. Na vlastních chybách se č lověk nejl íp uč í.

Podobné vzdě lávání probíhá také pod vedením Doris Egli

a v Německu v Bad Urach.185 Nejvě tší tradici a nejpodrobně j i

propracované je pravděpodobně vzdě lávání v centru Matt ve

Schwarzenberku u Luzernu.

V rámci dalšího vzdě lávání vyškolených moderátorů se může

rozšíř i t specializace moderátora na 50ti a 70t i centimetrové

postavičky (u Doris Egli i na 140ti centimetrové). Skupiny bývají

po 10-12 účastnících. Předpokládají se znalost i z biblist iky a také

znalosti v oblasti metodického postupu. Společně se pak procvičují

gesta a správné držení tě la. 186

185 Srov. http://www.klosterjakobsberg.de/urach/programm.php?nr=MU - [cit. 2006-05-10]. 186 Srov. http://www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli - [cit. 2006-05-22].

117

Závěr

Práce nabízí kompetentní pohled na otázku biblických

postaviček. Využila jsem př i její tvorbě i svou deseti letou praxi

v metodách praktické práce s Biblí. Př ínos práce vidím v tom, že

jako první se soustavně j i v ěnuje histori i a problémům kolem

vzniku biblických postaviček. Snažila jsem se nastínit teologický

základ práce s postavičkami a zařadit j i tak do širší souvislosti

bibl ické exegeze. Věnuje se také praktickému využit í v různých

věkových a sociálních vrstvách. Nezapomíná na možnosti

a omezení př i práci s nimi. Důkladně jsem se také věnovala využití

bibl ických postaviček př i praktické práci s Biblí. Záměrně jsem

jen stručně popsala výrobní postup, protože bez odborného vedení

je znalost jednotl ivých kroků nevyužitelná. Myslím si, že

v budoucnosti by bylo možné podrobně j i se zabývat biblickou

teologií a zasazením této metody mezi př ístupy k biblickému textu.

I přes zmíněná omezení může být práce př ínosná pro všechny, kdo

se věnují pastoraci a s bibl ickými postavičkami pracují.

118

ANOTACE

Př í jmení a jméno autora: Mgr. Klašková Marie

Insti tuce: Univerzita Palackého v Olomouci,

Cyri lometodě jská teologická fakulta,

katedra křesťanské výchovy

Název práce: Bibl ické postavičky – jej ich vznik, výroba

a využit í př i prakt ické práci s Biblí

Počet stran: 159 + CD ROM

Počet př í loh: 7

Počet t i tulů použité l i teratury: 81

Počet internetových zdrojů : 41

Klí čová slova: biblické postavičky

prakt ická práce s Biblí

Bible

vzdě lávání

bibl ická pastorace

katecheze

celostní př ístupy

Rigorózní práce se zabývá vznikem biblických postavi ček

a jej ich šířením ze Švýcarska do dalších zemí včetně ČR. Dále se

věnuje charakteristice bibl ických postaviček a možnostem

vyjádření pohybu, pocitů a vztahů . Stěžení část práce spoč ívá ve

využití postaviček v biblické pastoraci. V př í loze jsou vzorově

vypracovaná biblická setkání.

119

RESUMÉ

KLAŠKOVÁ Marie : Biblické postavi čky – jej ich vznik,

výroba a využití př i prakt ické práci s Biblí

Rigorózní práce

Rigorózní práce nabízí kompetentní ucelený pohled na

otázku bibl ických postaviček. Její př ínos spoč ívá v tom, že jako

první v českém jazyce se soustavně věnuje problémům kolem

vzniku biblických postaviček, jej ich výrobě a šíření práce s nimi

ve svě tě se zaměřením na Českou republiku. Vychází

z teologických základů práce s postavičkami a řadí je tak do širší

souvislosti bibl ické exegeze.

Část práce je věnována charakterist ice biblických postaviček

a možnostem, jak vyjadřují pohyby, pocity a vztahy. Zaměřuje se

také na prakt ické využit í v různých věkových a sociálních

vrstvách. Nezapomíná na možnosti a omezení př i práci s nimi.

Stěžejní část práce spoč ívá ve využit í postaviček v bibl ické

pastoraci. Tato část je postavena na modelu tř í fází, který patř í do

skupiny celostních př ístupů k Písmu svatému. V př í loze jsou

vzorově vypracovaná biblická setkání s využit ím biblických

postaviček. Práce může být př ínosem pro všechny, kdo pracují

s Biblí v pastoraci, tedy pro kněze, jáhny, katechety a katechetky,

animátory, terapeuty. Může být obohacením také pro všechny, kdo

hledají kreativní př ístupy k Bibli .

120

RESUMÉ

KLAŠKOVÁ Marie: Biblical Figures – their origin,

creat ion and application in the pract ical work with the Bible

The thesis provides a competent and complex view of the

issue of bibl ical f igures. The contribution of this work l ies in the

fact that as a f irst thesis written in the Czech language it

systematically deals with questions on the origin of the biblical

f igures as wel l as with their spread around the world with a focus

on the Czech Republ ic. The thesis is based on theological

foundations of working with the f igures thus making them part of

a broader context of bibl ical interpretation.

One part of the thesis discusses the characteristics of bibl ical

f igures and possibil i t ies how the f igures express movement,

emotions and relat ionships. This part also focuses on practical use

with people of various age and social levels mentioning both the

opportunit ies and l imits of working with the biblical f igures. The

central part of the thesis deals with the use of the biblical f igures

in biblical pastoral work. This part is based on a three steps model

which belongs to a group of holistic approaches to the Bible. In

the appendices section there are concrete examples of working

with the Bible with the application of the biblical f igures. This

thesis can be conductive to those who work with the Bible in

pastoral work, i .e. priests, deacons, catechists, animators,

therapists. I t can be an inspiration for all who look for creative

approaches to the Bible.

121

Bibliografie

Literatura k biblickým postavi čkám

A BEGG-SCHAFER, D. Auferstehung – Nicht ohne Leiden und Tod.

Schwarzenberg: Matt, 2000.

A BEGG-SCHAFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr

Josef Beeler. In: VKBFS Werkjournal, 12/2006,

Schwarzenberg: Matt, 2006.

A BEGG-SCHÄFER, D. Grusswort zur Gründungsversammlung

Kursleiterinnen Biblische Figuren Schwarzenberg VKBFS. In:

VKBFS Werkjournal, 1/2000, Schwarzenberg: Matt, 2000.

A BEGG-SCHÄFER, D. Nomadenzeltkurs. In: VKBFS Werkjournal,

11/2005, Schwarzenberg: Matt, 2005.

A LBIN , V. Zum 80. Geburtstag von Schwester Anita Derungs OP.

In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der

Krippenfreunde, 2001.

A LSENZ, C.; A LSENZ, S. Arbeitsbuch Biblische Erzählf iguren.

Wuppertal: R. Brockhaus, 1999.

A NTWEILER, D.; GRILLMAIER , G. Auf Lebensspuren mit Figuren.

München: Deutscher Katechetenverein, 2000.

BEK, B.; L INK , P. Glauben Erfahren und Ausdrücken: Ein Werkbuch

zur Arbeit mit Biblischen Erzählf iguren. München: Don

Bosco, 2002.

B ISCHOFBERGER, P. Das „Vater Unser“ für die Kursarbeit nach

Weihnachten. In: VKBFS Werkjournal, 10/2005, Schwarz-

zenberg: Matt, 2005.

BREM G.; HEIN, L. Glauben ins Spiel bringen. Werkstattbuch

Erzählf iguren. Düsseldorf: Schwabenverlag, 2003.

122

DALFERTH, W. Und er Rührte sie an… Mit bibl ischen Erzählf iguren

glauben gestalten, erfahren, feiern. Stuttgart: Junge

Gemeinde, 2001.

GASSER, E. Bündner Krippenfiguren. In: Gloria, 2/2001, Lausanne:

Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, 2001.

GLAUS, P. Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“ im AWB

Horw, ein Unternehmen der Stiftung Brändi. In: VKBFS

Werkjournal, 2/2001, Schwarzenberg: Matt, 2001.

HECHT, A. Kreatives Arbeiten mit biblischen Figuren. Methoden,

Übungen und Bibelarbeiten. Stuttgart: Katholisches

Bibelwerk, 1998, Pozdě j i p řeloženo: HECHTOVÁ, A. Tvoř ivá

práce s biblickými postavičkami. Dolany: České katolické

biblické dílo, 2006.

K NOCH, W.; M ARTY , I., Als ob du selbst dabei wärest, biblische

Geschichten zum Miterleben. Reutl ingen: Stift Urach, 1991.

K OPP, A. Martha, Eine Frau mit Profil. Herrenberg: Selbstverlag,

2003.

M EISINGER, G. Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium

erzählen. In: Unsere Kinder, 3/2004, Linz: Caritas Österreich,

2004.

M ÜLLER, R. M.; BROMMENSCHENKEL, M. Adam, Wo bist du? + CD

ROM. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 2004.

RAESS, P. Auszug aus dem Protokol der ausserordentl ichen

Generalversammlung vom 29. Apríl 2006. In: VKBFS

Werkjournal 12/2006, Schwarzenberg: Matt, 2006.

ROSIO, M. Josy Brunner zum Gedenken. Pionierin in geistiger

Bildungsarbeit. In: VKBFS Werkjournal, 8/2004, Schwarzen-

berg: Matt, 2004.

DERUNGS, A. Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v I lanz

dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30 zaznamenaný na diktafon,

přepsaný a přeložený.

123

Bible a praktická práce s Biblí

Bible – Český ekumenický překlad. Praha: ČBS, 2000.

BEDŘ ICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií. Olomouc:

MCM, 1995.

A NDRIESSEN, H.; DERKSEN, N. Lebendige Graubensvermittlung im

Bibliodrama. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 1989.

BALDERMANN , I. Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, 2004.

BAUER, D. A KOL . AUT ., Abraham. Ein biblisches Lese- und

Arbeitsheft. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1993.

BAUER, D. A KOL . AUT ., Zeiten Wende. Lese- und Arbeitsbuch zu

Deuterojesaja. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1999.

BAUER, D.; M EISSNER, A.; M OOS, B.; PORSCH, F.; W IELAND , W.

Grundkurs Bibel – Altes Testament. 10 Dílů, Stuttgart:

Katholisches Bibelwerk, 1993.

BAUER, D.; HECHT, A.; M OOS, B.; PORSCH, F.; W IELAND , W.

Grundkurs Bibel – Neues Testament. 8 Dílů , Stuttgart:

Katholisches Bibelwerk, 1989.

BENZI, G. Federazione Biblica Cattolica. In: Grandi temi della

pastorale biblica, Torino: Elledici, 2002.

B ISSOLI, C. Apostolato Biblico. In: Grandi temi della pastorale

biblica, Torino: Elledici, 2002.

CZECH, J. Biblické příběhy v proměnách času. Praha: Portál, 2006.

ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.

Frauen – Streit. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches

Bibelwerk, 1999.

ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.

Frauen – Trauer. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches

Bibelwerk, 2002.

124

ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.

Frauen – Feiern Feste. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart:

Katholisches Bibelwerk, 2003.

GRÜN, A. Hlubinně psychologický výklad Písma. Praha: ČKA, 1994.

HECHT, A. Bibliodrama und Exegese. In: Bulletin Dei Verbum.

Bibliodrama, die Bibel ins Spiel bringen, 66-67/2003.

Stuttgart: KBF 2003.

HECHT, A. Zugänge zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,

2003. Pozdě j i Přeloženo HECHTOVÁ, A. Kreativní přístupy

k Bibli, Brno: Kartuziánské nakladatelství ve spolupráci

s Českým katolickým biblickým dílem, 2008.

H IRMER, O. Sie werden auf meine Stimme hören. München: Missio,

1991.

CHALUPA , P. Četba Písma svatého v procesu formace. In: Četba

v procesu formace. Pracovní seminář katedry pastorální a

spirituální teologie CMTF UP a centra Alett i v Olomouci

uskutečněný ve dnech 1. 5. – 3. 5. 2003, Velehrad: Refugium,

2003.

II. V ATIKÁNSKÝ KONCIL . Věroučná konstituce „Dei Verbum“ o

Božím zjevení. Kostelní Vydř í: Karmelitánské nakladatelství,

2002.

K OSCH, D. Alte neue Bibel. Luzern: Schweizerisches katholisches

Bibelwerk und Schweizerische Bibelgesellschaft, 2000.

L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; L ÜTJEN, P. A KOL . AUT ., Lydia:

Geschäftsfrau, Gastgeberin, Gemeindeleiterin. Stuttgart:

Katholisches Bibelwerk, 2002.

OEMING, M. Úvod do biblické hermeneutiky. Praha: Vyšehrad,

2001.

PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE. Výklad Bible v církvi. Praha: Zvon,

1996.

125

POKORNÝ, P. Hermeneutika jako teorie porozumění od základních

otázek jazyka k výkladu Bible. Praha: Vyšehrad, 2005.

REMEŠ, P.; HALAMOVÁ , A. Nahá žena na střeše. Praha: Portál,

2004.

RICOEUR, P. Život, pravda, symbol. Praha: Oikoymenh, 1993.

SMALE , I. Nad Biblí bez nudy. Praha: Samuel, 2004.

SZONDI, P. Úvod do li terární hermeneutiky. Brno: Host, 2003.

TEICHERT, W. Wenn die Zwischen – Raume tanzen. Stuttgart: Kreuz,

2001.

V ERTEUIL, M. Svíti lnou mým nohám je tvé slovo. Praha: Pastorační

středisko, 1998.

WARNS, E. N.; FALLNER , H. Bibliodrama als Prozeß. Leitung und

Beratung, Bielefeld: Lutherverlag, 1994.

WELLMANN , B. A KOL . AUT ., Zwölfmal Bibel. Entdecken: Lese- und

Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,

2002.

WELLMANN , B. A KOL . AUT . Zehn gebote. Entdecken: Lese- und

Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,

2001.

Další literatura:

BRUNO, T. Řeč tě la: přesvědčte svou mimikou, gesty a držením tě la.

Praha: Grada, 2007.

CAMPBELLOVÁ , J. Techniky arteterapie. Praha: Portál, 1998.

CLAYTON , P. Reč tela: čítajte gestá, hovorte svojimi pohybmi.

Praha: Cesty, 2004.

ČERNÝ, V. Řeč tě la: neverbální komunikace pro obchodníky i pro

běžný život. Brno: Computer Press, 2007.

FRANKL ,V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1996.

GODDETOVÁ, E. T. Umění jednat s dospívajícími. Praha: Portál,

2001.

126

GOETHE, J. W. Smyslově-morální úč inek barev. Hranice: Fabula,

2003.

K ASTOVÁ, V. Dynamika symbolů. Praha: Portál, 2000.

K ELNER, T. A. Symboly a jejich skrytý význam. Praha: Metafora,

2007.

K OL. A UT. Řeč tě la: výklad, mimoslovní komunikace, porozumění

signálům. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002.

L IEBMANN , M. Skupinová arteterapie. Praha: Portál, 2005.

M AJZLANOVÁ , K. Dramatoterapia v l iečebnej pedagogike. Bratis-

lava: Ir is, 2004.

M UCHOVÁ, L. Vyslovit nevyslovitelné. Brno: CDK, 2005.

NORRIS, S. Tajemství léčení barvami, Praha: Svojka & Co, 2004.

PEASE, A. Řeč tě la: jak porozumě t druhým z jejich gest, mimiky a

postojů tě la. Praha: Portál, 2001.

ROMANOWSKA, B. A. Muzikoterapie. Frýdek-Místek: Alpress, 2005.

SMAHEL , R. Uč itel a jeho žáci. Olomouc: MCM, 1996.

TEGZE, O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003.

THOMSON, P. Tajemství komunikace. Brno: Alman, 2001.

THIEL , E. Mluvíme tě lem: řeč tě la prozradí víc než tisíc slov. Praha:

Knižní klub, 1997.

T IMU ĽÁK , L. Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru.

Praha: Portál, 2006.

V ALENTA , M. Dramaterapie. Praha: Grada, 2007.

V YBÍRAL , Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005.

V YM ĚTAL , J. A K OL. Obecná psychoterapie. Praha: Psychoanalytic-

ké nakladatelství J. Kocourek, 1997.

WALSH, D. Skupinové hry a č innosti pro seniory. Praha: Portál,

2005.

WOLLSCHLÄGER, M.; WOLLSCHLÄGER, G. Symbol v diagnostice a

psychoterapii. Praha: Portál, 2002.

127

Webové stránky k biblickým postavičkám

A RBEITSGEMEINSSCHAFT BIBLISCHE FIGUREN. [online]. Sonnenbühl.

[cit. 2006-05-01; 2006-04-28]. Dostupný z WWW: <http://

www.abf-ev.de>

A RBEITSSTELLE FÜR EVENT. RELIGIONSPÄDAGOGIK OSTFRIESLAND -

PRÜTZ, M., ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI . [online].

Aurich. [cit. 2006-05-22]. Dostupný z WWW: <http://

www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli>

A SSOCIATION SUISSE DES A MIS DE LA CRÈCHE. [online]. [cit. 2008-

03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.krippen.ch/index.

php?option=com_weblinks&catid=6&Itemid=8>

B IBLICKÉ POSTAVIČKY . [online]. Olomouc. [cit. 2007-11-11].

Dostupný z WWW: <http://www.biblickepostavicky.cz>

B IBLISCHE ERZÄHLFIGUREN M ICHAELA RAAF . [online]. Ulm. [cit.

2007-06-23]. Dostupný z WWW: <http://www. raaf-eglif igu

ren.de>

B IBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI . [online]. Baar. [cit.

2008-03-15]. Dostupný z WWW: <http:// www. egli-f iguren.

de/erzaehlf iguren.htm>

B IBLISCHE FIGUREN – FIDES HOLLEMANN . [online]. Schleswig. [cit.

2007-09-28]. Dostupný z WWW: <http://www.biblischefigur

en.de>

B IBLISCHE FIGUREN, M ICHAELA STÜRNER. [online]. Oberndorf a. N.

[cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.biblische-

figuren.eu>

B IBLISCHE FIGUREN ÖSTERREICH. [online]. Heiligenkreuz am

Waasen. [cit. 2006-09-22; 2007-03-10; 2007-03-22; 2007-05-

10]. Dostupný z WWW: <http://www.biblische-figuren.at>

ČESKÉ KATOLICKÉ BIBLICKÉ DÍLO . [online]. Dolany. [cit. 2008-02-

04]. Dostupný z WWW: <http://www.biblickedilo.cz>

128

D IE IMMELS B IBLISCHE FIGUREN. [online]. Bad Endbach. [cit. 2007-

10-10]. Dostupný z WWW: <http://www.immel-online.de/

f iguren.html>

DOMINIKANERINNEN I LANZ . [online]. I lanz. [cit. 2007-11-22].

Dostupný z WWW: <http://www.kloster-ilanz.ch/aktuelles/

sr_anita.htm>

DOROSE EPOLET. [online]. Pfinztal. [cit. 2007-11-06]. Dostupný

z WWW: <http://www.dorose-freizeiten-mit-herz.de/de>

ERZÄHLFIGUREN NEHMEN GESTALT AN. [online]. Bad Endbach. [cit.

2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://guenterod.feg.de/

hans/erzaehlf iguren_nehmen_gestalt_an.swf>

ERZÄHLFIGUREN - SUSANNE PRAMHAAS . [online]. Telfs. [cit. 2007-

05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.telfs. com/pramhaas/

erzaehlf iguren>

FRANK UND BEATE BADEL . [online]. Garbsen. [cit. 2008-02-01].

Dostupný z WWW: <http://www.badel.de/Beate>

GINI NEUMANN , K URSLEITERIN FÜR BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN

NACH DORIS EGLI . [online]. Eichstätt. [cit. 2006-04-24; 2006-

10-10; 2007-06-05; 1007-06-23; 2007-12-21]. Dostupný

z WWW: <http://www.gini. neumann.altmuehl net.de>

K REATIVWERKSTATT B IRGIT L ANGER. [online]. Waren. [cit. 2006-

07-26]. Dostupný z WWW: <http://www.bewegliche-figu

ren.de>

K RIPPENFIGUREN CORNELIA HEHLE. [online]. Hörbranz. [cit. 2007-

11-05]. Dostupný z WWW: <http://members.aon.at/krippenfi

guren/>

K RIPPENFIGUREN CORNELIA HEHLE. [online]. Hörbranz. [cit. 2008-

01-02]. Dostupný z WWW: <www.tor-zur-wirkl ichkeit.com>

M ILERSKI RENATE. [online]. Eberdingen. [cit. 2006-04-14].

Dostupný z WWW: <http://milerski-eglif iguren.de>

129

UTE SCHULZ - BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI .

[online]. Rot am See. [cit. 2008-01-21]. Dostupný z WWW:

<http://www.eglif iguren-scholz.de>

V EREINIGUNG K URSLEITERINNEN B IBLISCHE FIGUREN

SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2006-06-22;

2008-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vkbfs.ch>

WERKSTATT WALTERSDORFER. [online]. Heiligenkreuz am Waasen.

[cit. 2007-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www. werkstatt-

waltersdorfer.at>

Články na internetu A BEGG-SCHÄFER, D. SCHWARZENBERGER BIBLISCHE FIGUREN. I N:

K IRCHE HEUTE, RÖMISCH-KATHOLISCHES PFARRBLATT DER

NORDWESTSCHWEIZ. [online]. Basel. [cit. 2008-01-02].

Dostupný z WWW: <http://www.kirche-heute.ch/index.php?

AusgabenNummer=37&Jahr gang=32>

ERZBISTUM HAMBURG. [online]. Hamburg. [cit. 2006-04-28; 2006-

06-19]. Dostupný z WWW: <http://www.erzbistum-hamburg.

de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren.ht

m>

FURRER, R. Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007.

IN: V EREINIGUNG K URSLEITERINNEN B IBLISCHE FIGUREN

SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2008-03-11].

Dostupný z WWW: <http://www.vkbfs.ch/ f i les/berichtgv07a.

pdf>

GEMEINSCHAFT L UMEN CHRISTI, I NGRID THERESIA STEIN. [online].

Maihingen. [cit. 2008-01-20]. Dostupný z WWW: <http://

www.lumenchristi.de/kem/kurse/biblische_erzaehlf iguren_dor

is_egli.htm>

PASTORALE BIBLIQUE DIOCÉSAINE DE L UXENBOURG. [online].

Luxenbourg. [cit. 2006-05-18]. Dostupný z WWW:

<http://www.bibel. lu/article.php3?id_article=52>

130

REGENSBURGER B IBELFIGUREN, B IBELJAHR 2003 – SUCHEN UND

FINDEN. [online]. Sinzing. [cit. 2006-04-14]. Dostupný

z WWW: <http://www.bibelf iguren.de/pressebericht.htm>

Další webové stránky B ILDUNGSZENTRUM M ATT . [online]. Schwarzenberg. [cit. 2006-03-

05]. Dostupný z WWW: <http://www. bzmatt.ch>

CATHOLIC B IBLICAL FEDERATION. [online]. Stuttgart. [cit. 2008-03-

15]. Dostupný z WWW: <http://www.c-b-f.org>

DAS WISSENSCHAFTLICHE B IBELLEXIKON IM I NTERNET. [online].

Stuttgart. [cit. 2008-03-18]. Dostupný z WWW: <http://www.

bibelwissenschaft.de>

CHARITA SV . A LEXANDRA . [online]. Ostrava-Kunč i čky. [cit. 2008-

02-02]. Dostupný z WWW: <http://www.charitasvalexandra.

cz>

K ATHOLISCHE K IRCHE IN DER STEIERMARK. [online]. Graz. [cit.

2006-08-10]. Dostupný z WWW: <http://www.graz-seckau.at/

pa/bibel/methoden4.php>

K LOSTER DENKENDORF. [online]. Denkendorf. [cit. 2006-05-10].

Dostupný z WWW: <http://www.kloster-denkendorf.de/kurse_

fuer_egli-f iguren.htm>

L ILYANN THUMN . [online]. Neurčeno. [cit. 2008-02-19]. Dostupný

z WWW: <http://l i lyann-thumn.blog.cz/0706/symbolika-

barev>

NAJDISE.CZ, PETR ŠOURAL. [online]. Frýdek Místek. [cit. 2008-03-

01]. Dostupný z WWW: <http://vyznam-barev.najdise.cz/zla

ta-barva>

PASTORAČNÍ STŘEDISKO. [online]. Praha. [cit. 2008-01-10].

Dostupný z WWW: <http://www.pastorace.cz>

131

STIFT URACH. [online]. Bad Urach. [cit. 2006-05-10]. Dostupný

z WWW: <http://www.klosterjakobsberg.de/urach/ programm.

php?nr=MU>

W IKIPEDIA [online]. San Francisco. [cit. 2006-03-12]. Dostupný

z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A

4hlf iguren>

132

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: První postavičky 15

Obr. 2: Sestra Anita Drungs 17

Obr. 3: Vývoj bot 18

Obr. 4: Vývoj koster 19

Obr. 5: Muž, žena a dítě 35

Obr. 6: Složení postaviček 37

Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev“ 44

Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev“ 48

Obr. 9: Základní pozice „T“ 50

Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26 85

Obr. 11: Postupné tvoření dospě lé postavičky a miminka 114

Obr. 12: Postavičky v pohybu 135

Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu 136

Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity 137

Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce 138

Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit 139

Obr. 17: Žalm 22 157

Seznam příloh Pří l. 1: Soubory obrázků 135

Pří l. 2: Stručná metodika práce s postavičkami 140

Pří l. 3: CD ROM 145

Pří l. 3a: Učedníci na cestě do Emauz CD

Pří l. 3b: Metodika nácviku základních pohybů a postojů CD

Pří l. 3c: Výroba postaviček CD

Pří l. 4: Př ipravené scénáře 146

Pří l. 4a: Učedníci jdoucí do Emauz 146

Pří l. 4b: Žalm 22 150

133

Přílohy

Příl. 1: Soubory obrázků:

Obr. 12: Postavičky v pohybu:

Jít kl idně Spěchat, běžet

Spát, odpoč ívat Vztekat se, zuř i t

Tanč i t , poskakovat Tleskat rukama

134

Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu:

Meditovat Chváli t Boha, radovat se

Modli t se Prosit , žádat

Naslouchat Být př ipraven

135

Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity:

Rezignovat Truchli t , plakat

Zoufat si Zděsit se, zaleknout se

Odmítat Nesouhlasit, oponovat

136

Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce podle j iného

č lověka:187

187 ANTWEILER, D., GRILLMAIER , G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 18.

137

Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit:

Četba svitku Písma Rút a Boaz

Hra na loutnu Radost z dítě te

Milosrdný Samaritán Farizej a celník

138

Příl. 2: Stručná metodika práce

s postavičkami

Tato metodika je pomůckou všem, kdo si sami vyrobil i

bibl ické postavičky a budou s nimi dále pracovat. Podrobně jší

rozbor je v kapitole „Vyjadřovací schopnosti postaviček.“

Stručnou metodiku moderátor vytiskne účastníkům kurzů , aby mě l i

vodítko pro úvod do práce s postavičkami ve své farnosti . Dále j im

doporuč í další l i teraturu, zvláště do češtiny přeloženou knihu A.

Hechtové. Jako pomůcka může posloužit i soubor „Nácvik

pohybu“ uložený v př í loze na CD ROM.

Pokud se práce s biblickými postavičkami účastní l idé, kteř í

tuto metodu neznají, je třeba udě lat stručný úvod. Je možné ho

i rozdě l i t na několik večerů , nebo jeden večer věnovat jen

procvičování pohybu a vyjadřovacích schopností postaviček. Více

je v knize A. Hechtové, Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami,

vydané Českým katolickým biblickým dílem.

Vybavení: prostor s kobercem nebo stoly do kruhu, biblické

postavičky, látky.

Výchozí pozice: Účastníci udě la jí kruh okolo př ipravených

postaviček, které jsou položeny doprostřed. Každý si vybere jednu

z dospě lých postaviček a jednu látku jako podklad pod svou

postavičku. Biblické postavičky se vždy staví do ně jakého

prostředí (interiér č i exter iér). Nikdy nemůže stát postavička jen

na koberci č i na stole. Splývá s okolním prostředím, kdežto

zvláštní podklad j i vyzvedne a zdůrazní oproti okolí . Látky, které

se používají jako rekvizity mohou mít význam faktický (např . :

modrá jako moře a řeka, zelená jako tráva, žlutá jako poušť , šedá

jako městská dlažba), anebo význam symbolický (např . : žlutá

vyjadřující radost, červená lásku, černá smutek, zelená nadě je

atd.).

139

Vznik: Moderátor stručně informuje o vzniku bibl ických

postaviček – vynalezla je sestra Anita Derungs v roce 1964 ve

Švýcarsku. Odtud se přes Rakousko rozšíř i ly až do České

republiky.

Složení: Moderátor nejdř íve všem př iblíží, z čeho se

postavička skládá. Základním materiálem je drát obalený

provazem, olověné botičky a hlava z materiálu podobného

polystrénu, zvaném styropur.

Základní zásady: Účastníci se nauč í základní manipulaci

s postavičkou. Nikdy se nechytá za hlavu, ale za tě lo, ruce č i

nohy. Hlava je nejkřehč ím materiálem na postavičce.188 Účastníci

uvedou postavičku do výchozí pozice „T“, kdy nohy srovnají od

kyč le až po kotník tak, aby postavička bez problémů stála, ruce se

také narovnají a rozpaží. Tě lo i hlava se narovná do vzpř ímeného

postoje. Toto je výchozí pozice pro jakýkoliv pohyb.

Základní pohyby: Drát postavičky se ohýbá jen v těch

místech, kde má č lověk kloub. Ruka: ramenní kloub, loket,

zápěstí, pěst. Noha: kyčel, koleno, kotníkem se nepohybuje. Trup:

předklon, záklon, rotace vpravo a vlevo. Hlava: poklonění,

zaklonění, naklonění doprava, doleva, pootočení doprava, doleva.

Př i pohybu hlavou je třeba hlavu uchopit celou dlaní. Př i pohybu

je však třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Postavičku uvedeme do pozice „T“. Zkusíme, jaké má

nejvě tší a nejmenší rozpě t í – rukou i nohou. Také zkusíme, ve

které rovině je postavička především akt ivní – v rovině pasu,

hrudníku, horních č i dolních končetin.189

Nácvik pohybu: Účastníci si zkusí několik běžných pohybů .

Nejdř íve sezení (na židli, „na turka“, nohu přes nohu), pak ležení,

stání, chůzi, tanec. U mladších účastníků bývá zajímavé, když

188 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang - [cit. 2007-06-05]. 189 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 14.

140

pracují ve dvojici, kdy jeden si sám zvolí ně jakou polohu a v ní

zůstane a druhý se snaží tuto polohu znázornit bibl ickou

postavičkou. Č lověk si u toho více uvědomí, jakým směrem je tě lo

př i rozeně nakloněné, v kterých místech jsou klouby ohnuté, do

jakého úhlu, apod.

Nácvik postoje: Metodika pokračuje vyjadřováním vnitřních

pocitů a pochodů . Účastníci zkusí zachytit smutek, radost,

modl itbu, přemýšlení, okamžik rozhodnutí, vnitřní nesouhlas atd.

Zde může moderátor upozornit na nebezpeč í k l išé, které může

vzniknout. Typické je modlící se č lověk na kolenou s hlavou

upřenou do oblak. Pokud ve skupině vě tšina postaví postavičku

stejně , může je vyzvat, aby zkusi l i j iný postoj, a tak je př ivést

k vě tšímu přemýšlení a tvoř ivosti .

Od práce jednotl ivce se přesuneme k práci ve dvojicích.

Každá dvojice dostane j inou kart ičku s některým z těchto pocitů ,

postojů a vztahů : láska, př i jetí, usmíření, obdarování, spor,

napě tí, vztek, agrese, utlačování, potrestání, obrana, útěk,

rozhovor, poučování, pozorné naslouchání, žebrání, nuda, apod.

Pomocí dvou postaviček se pokusí výrazně znázornit obsah

zadaného slova. Pak se postupně prochází dvoj ice za dvojicí

a ostatní hádají, co mohou postavičky znázorňovat. Účastníci se

tak uč í na svých vlastních chybách dobrému a výraznému

znázornění jednotl ivých pocitů a postojů . Společně pak hovoř í

o různých možnostech vyjádření. Moderátor zde sleduje mj. i „oční

kontakt“ postaviček. Přestože nemají oč i , je dů ležité, dívají- l i se

př i rozhovoru na sebe, nebo se jej ich pohledy míjejí v různých

úhlech.

Práce ve dvojicích pokračuje zkoušením vhodné vzdálenost i

mezi jednajícími postavami. Všechny dvojice zkusí zachyti t

setkání dvou l idí. Postavičky dávají do různé vzdálenosti. Různě je

př ibl ižují a oddalují, až najdou vhodnou pozici. Uvažují také

141

o tom, co může vzdálenost znamenat. Jinak daleko od sebe budou

dva milující se l idé, j inak l idé, kteř í se vidí poprvé a j inak l idé,

kteř í jsou ve sporu. Pro každý př ípad je „správná“ j iná vzdálenost.

Nyní se skupina rozdě l í na dvě podskupiny a bude pracovat

se všemi postavičkami ve své skupince. Zkusí zachyti t vztahy ve

skupině :

uzavřená x otevřená skupina

uspořádaná x chaotická skupina

kl idná x „živá“ skupina

skupina mající jeden cíl x roztř íštěná skupina

mírumilovná x soupeř ící skupina

jednotl ivec ve vztahu ke skupině – př i jatý x nepř i jatý

Účastníci pak sledují ustavení postaviček ve své skupince

a srovnávají ho s protě jší skupinkou. Jaké jsou rozdíly? Co je

shodné?

Možnosti využití: Moderátor nastíní možnosti, kde všude se

dají bibl ické postavičky použít: setkání nad Biblí, katecheze dě tí ,

mše svatá, práce se seniory, s rodinami, s tě lesně i duševně

handicapovanými, bibl ické výstavy, manželské a rodinné terapie,

apod.

Šance a meze: Moderátor také upozorní na možné šance, ale

i omezení, která př ináší práce s biblickými postavičkami.

Bibl ická práce: Moderátor představí různé možnosti , jak

př ipravit bibl ické setkání s využit ím biblických postaviček.

Účastníci si musejí být vědomi toho, že každé práci s postavičkami

musí předcházet práce s biblickým textem. Postavičky jsou jen

pomůckou ve službě Božímu slovu, nikoliv naopak.

Dramaturgie: Př i práci s bibl ickým textem a následně

i postavičkami může posloužit několik dramaturgických otázek:

KDO? Které postavy se vyskytují v textu? Hlavní postavy,

vedlejší postavy, okrajové postavy.

142

CO? Co tyto postavy dě laj í? Jaké mají vzájemné vztahy?

Blízkost – odstup. Moderátor si všímá sloves vyjadřujících dě j .

KDE? Jak vypadá okolí? Kde se scéna odehrává?

V př írodě , doma, ve městě , na poušti , j inde.

KDY? Denní doba, přesná hodina? Zachytíme neviditelné

prvky? Který moment se díky času objasní? Najdeme v textu

dů ležitý okamžik, který však trval velmi krátkou dobu – byl jako

blesk?

JAK ? Je dobré si předem načrtnout skicu. Potřebujeme

k ztvárnění ještě j iné prostředky a metody? Použití symbolů ,

obrazů , š ipek č i kartiček s textem. Které prostředky zdůrazňují

výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem?

Právě tak je prospěšné uvědomit si základní prvky vytváření

scény: choreograf ie, vztahy hlavních a vedlejších postav, význam

barev př i uspořádání prostoru, oděv postaviček, užití rekvizi t ,

úč innost gestikulace a postoje.190

190 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12.

143

Příl. 3: CD ROM

Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz

Soubor: Emauzy.pps

Příl. 3b: Metodika nácviku pohybů a

postojů

Soubor: NacvikPohybu.pps

Příl. 3c: Výroba postaviček

Soubor: VyrobaPostavicek.pps

144

Příl. 4: Scénáře pro praktickou práci

s Biblí

Příl. 4a: Učedníci na cestě do Emauz

Text: Lk 24, 13-35

Pomůcky: okopírované texty, rekvizity pro tvorbu scény

(látky, kameny, palma), dostatečný počet postaviček (min. pro

každého účastníka jednu), barevné f ixy.

Časový předpoklad: 2 hodiny

Př íprava místnost i: moderátor uspořádá židle do kruhu. Do

středu kruhu vytvoř í scénu, ve které bude cesta, těsně před jedním

koncem bude rozcestí. Kraj inu může doplnit kameny, palmou (bez

zvířat a postaviček). Na j iné místo v místnosti (mimo kruh)

př ipraví bibl ické postavičky. Pro moderátora může být pomůckou

soubor „Emauzy“ uložený na př i loženém CD ROM.

Průběh praktické práce s Biblí:

Př ístup k textu:

� Moderátor uvítá všechny účastníky, uvede je do programu

večera a začne setkání krátkou modlitbou.

� Moderátor vyzve účastníky, aby si vybrali bibl ickou

postavičku, která se j im nejvíc líbí, nebo která je nej lépe

vyst ihuje. Každý z účastníků si vybere jednu biblickou

postavičku a vrátí se na své místo v kruhu.

� Pokud účastníci ještě nepracovali s biblickými postavičkami,

moderátor stručně vysvě t l í , jak se s nimi pohybuje, k čemu

slouží.

� Pak moderátor pustí t ichou hudbu, př i které každý postaví

skrze postavičku sám sebe někam do scény. Podle

momentální situace (v běhu – stále nestíhám, v kl idu pod

145

stromem – o víkendu odpoč ívám, na rozcestí - rozhoduj i se

jak dál v životě apod.).

� Až všichni uloží postavičku na své místo ve scéně , následuje

představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si j i

vezme do ruky, (pokud se účastníci neznají, tak se nejdř íve

představí) a řekne proč s i vybral tuto postavičku, proč j i

postavil tam, kam ji postavil. Jak se cítí, co očekává.

Moderátor pozorně naslouchá, každý může ř íct jen tol ik,

kolik chce. Nikoho nenutí.

Práce s textem:

� Moderátor rozdá okopírované texty Lk 24, 13-35.

� Účastníci hledají, kdo v př íběhu mluví (Ježíš, Kleofáš, druhý

učedník, 11 apoštolů , vypravěč) .

� Účastníci si mezi sebe rozdě l í role a př íběh přeč tou v rolích

(osvědč i lo se, když moderátor předem upozorní na urč i té

záludnosti v textu – např . v.19-24 – mohou č íst oba učedníci

současně , nebo se stř ídat po vě tách. Ve v. 29 a 32 opě t mluví

oba současně , ve v. 34 mluví všech 11 učedníků).

� Moderátor rozdá barevné f ixy (každý si může vzít jednu nebo

tř i barvy) a vysvě t l í metodu Västeras.191 Účastníci si udě lají

v textu tř i značky:

� „?“ v místě , kterému nerozumím

� „ !“ v míst ě , které je dů ležité

� „ “ v místě , které mě oslovilo

� Účastníci mají 8-10 minut na opatření textu značkami. Pak se

moderátor může zeptat, jest l i někdo má text zcela bez

otazníků (tento č lověk může být pomocníkem př i hledání

odpovědí na otázky druhých).

� Skupina se nejdř íve zaměř í na otazníky. Kdo chce, sdě l í

ostatním, kde má otazník a krátce řekne, čemu nerozumí.

191 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-29.

146

Skupina se pak snaží společně najít odpověď . Takto se

postupně projdou všechny otazníky.

� Dále se skupina zaměř í na vykř i čníky – co je dů ležité

v textu. Opě t může každý ř íct, kde má vykř i čník a krátce

vysvě t l i t proč .

� Značku srdíčko prozatím necháme jen tiše v textu. Vrátíme

se k ní pozdě j i .

S textem do života:

� Moderátor požádá účastníky, aby postavičky ze scény vráti l i

na původní místo mimo kruh.

� Moderátor pustí t ichou hudbu a vybere si tř i postavičky

(znázorňující Ježíše, Kleofáše a druhého učedníka). Skupina

sedí t iše v kruhu. Poslouchá hudbu a sleduje moderátora,

který do původní scény staví dva učedníky na cestě

v rozhovoru s Ježíšem. Může zvýraznit (např . nápisem) na

jednom konci cesty Jeruzalém, na druhém konci Emauzy.

Učedníky staví směrem na Emauzy. Pokud účastníci mají

tendenci tvoření komentovat, tak zopakuje, aby t iše

naslouchali hudbě .

� Moderátor se vrátí na své místo v kruhu a vyzve účastníky ke

sdílení, kde si vyznač i l i srdíčka. Kdo bude chtít, přeč te

slovo, verš, kde má zaznačené srdíčko. V této chvíl i to

nedoprovází žádným komentářem. Pokud má někdo srdíčko

na stejném místě , může ho opě t přeč íst. Zde nevadí, že

některá místa budou č tena třeba 10x. Účastníci č tou jeden po

druhém, mezi nimi je vždy chvíl i pauza. Ostatní se dívají na

scénu a nechávají na sebe působit výpovědi ostatních.

� Moderátor meditaci zakonč í modli tbou a písní – „Na cestu

s námi, vyjdi Pane!“

� Následuje sdílení a ref lexe.

147

Text – LUKÁŠ 24,14-35 24 ,13Téhož dne se dva z nich ubíral i do vsi jménem Emaus,

která je od Jeruzaléma vzdálena asi tř i hodiny cesty, 14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. 15A jak to v řeč i

probíral i, př ipoj i l se k nim sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale něco jako

by bráni lo jej ich oč ím, aby ho poznali . 17Řekl j im: "O čem to spolu cestou rozmlouváte?" Oni zůstal i

stát plni zármutku. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpovědě l :

"Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech

stalo!" 19On se j ich zeptal: "A co to bylo?" Oni mu odpovědě l i :

"Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem

před Bohem i přede vším l idem, 20naši velekněží a č lenové rady

vydal i, aby byl odsouzen na smrt, a ukř ižoval i ho. 21A my jsme

doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes

třetí den, co se to stalo. 22Ovšem některé z našich žen nás

ohromily: Byly totiž zrána u hrobu 23a nenalezly jeho tě lo; př išly

a vyprávě ly, že mě ly i vidění andě lů , kteř í ř íkali, že je živ.

24Někteř í z nás pak odešl i k hrobu a shledali , že je to tak, jak ženy

vypravovaly, jeho však nevidě l i ." 25A on j im řekl: "Jak jste

nechápaví! To je vám tak těžké uvěř i t všemu, co mluvi l i proroci! 26Což nemě l Mesiáš to vše vytrpě t a tak vejí t do své slávy?" 27Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal j im to, co se

na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28Když už byl i blízko vesnice, do které šl i , on jako by chtě l

j í t dál. 29Oni však ho začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už

je k večeru a den se schyluje." Vešel tedy a zůstal s nimi. 30Když

byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával

j im. 31Tu se j im otevřely oč i a poznali ho; ale on zmizel jej ich

zrakům. 32Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na

cestě mluvi l a otvíral nám Písma?" 33A v tu hodinu vstali a vráti l i

se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jej ich druhy

pohromadě . 34Ti j im řekl i: "Pán byl opravdu vzkř íšen a zjevil se

Šimonovi." 35Oni pak vypravovali , co se j im stalo na cestě a jak se

j im dal poznat, když lámal chléb.

148

Příl. 4b: Žalm 22

Úvodní poznámka: Tato biblická práce je vhodná pro

zkušeného moderátora a skupinu, která j iž pracovala s biblickými

postavičkami. Pro nezkušeného moderátora i skupinu může být

velmi náročná.

Text: Ž 22, 1-32

Pomůcky: bibl ická postavička do úvodní scény, barevné

kartičky, nastř íhané proužky papíru, barevné kruhy, velký papír

formátu A2-A3, f ixy, různě barevné papíry formátu A4, papír

s okopírovaným textem – na jedné straně 22,1-22a, na druhé straně

zbytek se zdůrazněným veršem 22b, nakopírované obrázky k žalmu

22, kl idná hudba, biblické postavičky (př ibl ižně jednu na

účastníka), látky, drobné rekvizity, zpěvník (Koinonia, Taizé aj.) .

Časový předpoklad: dva bloky asi po 3 hodinách, t j .

6 hodin.

Př íprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu.

Pokud je k dispozici velká místnost, tak kruh udě lá spíše v jedné

polovině , aby bylo možné se přesunout na druhou část programu

do druhé poloviny místnosti. Do středu kruhu položí tmavou látku

a na ni kleč ící postavičku s hlavou skloněnou až k zemi a s rukou

vztaženou k nebi.

Průběh praktické práce s Biblí:192

Př ístup k textu:

� Moderátor uvítá účastníky, nastíní j im průběh celého dne

a začne setkání vhodnou písní.

� Účastníci sedí v kruhu, ve středu kruhu kleč í postavička,

která má hlavu skloněnou k zemi a jednu ruku vztahuje

k nebi.

192 Srov. ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Trauer, Frauen Bibel Arbeit. s. 44-49; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 39-45.

149

� Moderátor uvede účastníky do techniky zvané brainstorming

- každý se může vyjádř i t , jak na ně j scéna působí: „Já

vidím…“, „Já cítím…“, „Mám dojem, že…“ Moderátor, nebo

některý z účastníků zachycuje jednotl ivé reakce účastníků na

velký papír. Nikdo nekomentuje, je-l i to dobře č i špatně .

Všechny názory, byť prot ichůdné, se napíší na papír.

� Moderátor přeč te první část textu, tzn. Ž 22,2-6, alespoň

dvakrát za sebou.

� Účastníci hledají spojitost mezi tím, co právě s lyšeli a tím,

co společně napsali během brainstormingu na papír.

Následuje sdílení.

Práce s textem:

� Práce s touto částí textu – účastníci si jen podtrhají, čemu

nerozumě j í , co je nejasné. Prozatím bez dalšího komentáře.

Vrátíme se k tomu pozdě j i .

� Moderátor přeč te další část žalmu 22,7-22a. Pak požádá

jednoho z účastníků , aby přečetl tuto část ještě jednou.

Ostatní jen naslouchají.

� Podrobná práce s celým textem první poloviny žalmu, tedy

22,1-22a, bude probíhat ve dvojicích. Účastníci se rozdě l í

sami, nebo je rozdě l í moderátor rozpoč í táním. Úkoly pro

dvoj ice:

� Společně podtrhat obtížná a nejasná místa v druhé

polovině přeč teného textu (22,7-22a).

� Vyhledat místa, která známe i z j iných částí Bible, např .

z evangelií (využít i odkazů pod čarou - moderátor může

vysvě t l i t , k čemu slouží a jak se podle nich hledá).

� Najít obrazy ve verších 7-22a, vypsat je na papír.

� Jakmile jsou všechny dvoj ice s prací hotovy, vyzve je

moderátor, aby se vráti ly do kruhu a společně se probírají

150

jednotl ivé body. Všechny objevené obrazy ze třetího úkolu

se napíší na menší papíry a položí se do středu kruhu.

S textem do života:

� Moderátor vyzve dvoj ice, aby si vybraly jednu z karti ček

s obrazem, které jsou př ipravené ve středu kruhu

z předcházející práce ve dvoj icích. Vybranou kartičku

dvoj ice nikomu neukazuje. Dále si vyberou jeden papír

formátu A4 (př ipravené jsou různé barvy), kterým se pokusí

znázornit vybraný obraz. Nesmí používat j iné pomůcky, jen

papír ( je možné ho skládat, mačkat, trhat, ale nesmí se ani

stř íhat, ani na ně j psát). Dvojice se rozptýlí po místnosti

a pracují na zadaném úkolu. Moderátor k této práci pustí

t ichou hudbu.

� Když je dvojice hotová, vrátí se zpě t do kruhu a položí své

dílo do středu kruhu. Kartičku s obrazem, který zachycovala,

si prozatím ponechá u sebe.

� Všichni pozorují jednotl ivá díla. Moderátor je postupně

ukazuje a ostatní komentují, co vidí, co by to mohlo být za

obraz. Když se j im podař í odhalit, co autoř i tvoř i l i , p ř idají

k dílu kartičku s názvem obrazu. Takto se projdou všechna

díla.

� Sdílení: účastníci mají možnost se vyjádř i t , jak se j im dař i lo

př i tvoření ve dvoj icích, co j im komplikovalo práci a co př i

tom zaži l i .

PŘESTÁVKA - oběd

Př ístup k textu:

� Moderátor během přestávky př ipraví pro účastníky sezení

v j iné části místnosti. Výsledky práce z prvního bloku však

151

musí zůstat zachovány, protože se k nim ještě budeme vracet

v průběhu práce.

� Do nového kruhu uloží moderátor látku (svě t lou, jasnou),

vezme postavičku z úvodní scény a změní její postoj –

postavička stojí s radostně pozdviženýma rukama a dívá se

vzhůru.

� Účastníci se posadí do kruhu a moderátor uvede setkání

podobně jako v první části. Účastníci se vyjadřují: „Já

vidím…“ „Mám dojem, že…“. Své pocity ř íkají nahlas,

vzájemně je sdí lí, ni jak je nehodnotí.

� Moderátor uvede účastníky do práce s tě lem: Každý se

pokusí vlastním tě lem zachyti t postoj, který zaujímá

postavička (moderátor nechá dostatek času na vyzkoušení,

zpočátku i na smích, účastníci se postupně uklidní).

Moderátor pustí t ichou hudbu, kterou může zpočátku

provázet slovy: „Pokusím se vnímat sám sebe, jaké mám

pocity? Pak zkusím sám na sobě zachyt it postavení

postavičky na začátku biblické práce (kleč ící, skloněná

hlava, vztažená ruka). Chvíl i v této pozici zůstanu a pak j i

pomalu přeměním do radostného postoje s pozdviženýma

rukama. Toto cvičení několikrát zopakuji .“ Moderátor pak

nechá dostatečně dlouhé ticho doprovázené jen t ichou

meditační hudbou. Účastníci podle svých pocitů mění oba

postoje, až si na závěr sednou zpě t na své místo.

� Moderátor vyzve účastníky k zamyšlení. Dá j im k tomu

impulzy: „Jaká výpověď se skrývá za závěrečným postojem?

Co jsem cít i l , když jsem sám na sobě zakoušel změnu

postoje? Ze schouleného, úzkostného př i zemi do otevřeného

a radostného?“ Každý se svů j dojem pokusí zachyt it na

př ipravené proužky papíru.

152

� Účastníci se s proužky papíru shromáždí kolem výsledků své

práce z prvního bloku (díla z mačkaného, skládaného č i

trhaného papíru) a každý přeč te, co si zapsal a proužek

položí jako sluneční paprsek okolo původních výtvorů . Bez

dalšího komentáře se tiše posadí na zem.

� Moderátor přeč te si lným hlasem verš 22b – „A tys mně

odpovědě l “ (Pán mě vyslyšel).

� Účastníci bezprostředně reagují a píší na př ipravené kartičky

- jaké pocity jsou obsaženy v tomto zvolání? (např : důvěra,

vděčnost apod.). Tyto kartičky se položí přes první výtvory

z trhaného papíru.

� Moderátor dá impulz: „Jak se nyní má modlící se č lověk?“

„Jak se změnil jeho postoj?“ Účastníci mohou v duchu nebo

nahlas reagovat: „Domnívám se, že…“

Práce s textem:

� Společně č těme další část textu 22,22b-32, každý jeden verš.

� Moderátor pak všechny vyzve, aby hledal i a pojmenovával i

jednotl ivé vystupující postavy, č i skupiny postav (např . :

„bratř í“, „ t i , kdo se bojí Hospodina“ atd.). Jednotl ivé

postavy č i skupiny napíšeme na barevné kruhy a položíme na

zem okolo středové scény.

S textem do života:

� Účastníci se opě t rozdě l í do dvojic (mohou být stejné jako

v první části, nebo se mohou změnit). Každá dvojice si

vybere jeden kruh, na kterém jsou napsány vystupující

postavy nebo skupiny postav.

� Moderátor má př ipravené bibl ické postavičky. Představí

účastníkům další postup. Dvojice se zamyslí nad tím, jakým

způsobem by bylo možné zachyti t vybranou osobu č i skupinu

osob pomocí postaviček. Kolik j ich budeme potřebovat, jaký

153

budou mít postoj, co budou vyjadřovat? Na jakou

podkladovou látku je postavíme?

� Každá dvojice vytvoř í malý obraz, který položí kolem scény

s paprsky uprostřed kruhu. K obrazu př ipojí kruh s nápisem

postavy č i skupiny postav.

� Závěrečná meditace – moderátor pustí t ichou hudbu,

účastníci se pohodlně usadí v kruhu a pozorují

mnohovrstevný obraz před sebou. Moderátor meditaci

provází slovy: „Osamě lý a vystrašený č lověk volá ve své

nouzi k Bohu a očekává vysvobození. Bůh se k němu obrací,

pomáhá mu přenést se přes nouzi a tíseň a otevř í t se

společenství. Obohacuje společenství o svou zkušenost.

Kolikrát jsem já vystrašený, zaslepený, obrácený jen do

sebe, kolikrát se věci vyvíjej í j inak, než bych sám chtě l

a mám pocit, že Bohu je to jedno, že je někde v dál i, nebo že

vůbec neexistuje.. . Pak se něco změní, Bůh zasáhne, já

časem zpě tně vidím, že to všechno mě lo smysl, že celé to

bahno, kterým jsem si prošel, bylo jedno velké Boží

požehnání. Obohacen a proměněn touto zkušeností mohu

pomáhat druhým, otevř ít se společenství, žít v církvi, ve

farnosti , v rodině , v přátelství…“

� Možný doplněk: Kdyby se skupina velmi dobře znala, může

následovat svědectví, sdílení životních zkušeností

s podobnou situací, která mnohé obohatí. Toto však musí

moderátor velmi cit l ivě odhadnout a lépe je tento krok

vynechat, než jej zasadit do křečovité atmosféry!

� Závěr : Každý účastník obdrží část obrazu. Jedná se o sedm

nakopírovaných černobílých obrázků , na kterých je zachycen

č lověk v různých postojích odpovídajících jednotl ivým

částem žalmu 22. Na posledním obraze stojí postavička

s pozdviženýma rukama. Obrázky, které je možné si

154

vymalovat, jsou doplněny o př íslušný verš žalmu a všichni

mohou společně postavit ze všech dílů obrazu velký obraz

zachycující žalm 22.

� Moderátor zakonč í setkání modl itbou, je možné se i ve dvou

chórech pomodlit žalm 22 ( jako se modlí breviář) .

� Sdílení: Co mě oslovilo? Jak ke mně text nově promluvil?

155

Obr. 17: Žalm 22193

1. „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Ž 22,1

2. „Proč jsi tak daleko?“ Ž 22,1

3. „Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích!“ Ž 22,8

4. „Zachraň mě!“ Ž 22,22

5. „Tys mě Pane vyslyšel!“ Ž 22,22

6. „Proto Ti Pane děkuji před celým společenstvím!“ Ž 22,23

7. „Chvalte ho!“ Ž 22,24

193 DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 43.

156

Text: ŽALM 22, 1-32 1Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků" .

Žalm Davidův. 2Bože mů j , Bože mů j , proč jsi mě opusti l? Daleko spása má,

ač o pomoc volám. 3Bože mů j , volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit

ani v noci. 4Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. 5Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys j im dal vyváznout. 6Úpě l i k tobě a unikl i zmaru, doufali v tebe a nebyl i

zahanbeni.

7Já však jsem červ a ne č lověk, potupa l idství, povrhel l idu. 8Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě ,

potřásají hlavou: 9"Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho

vysvobodí, když si ho oblíbi l !" 10Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpeč í

u jej ích prsou. 11Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi

mů j Bůh. 12Nebuď mi vzdálen, bl ízko je soužení, na pomoc nikoho

nemám! 13Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuř i mě

obstoupil i . 14Rozevírají na mě t lamu jak řvoucí lev, když trhá koř ist. 15Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují , jako

vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. 16Jako střep vyschla má sí la, jazyk mi př isedl k patru. Vrháš

mě do prachu smrti ! 17Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná t lupa mě obkličuje;

sápou se jako lev na mé ruce a nohy,

157

18mohu si spoč í tat všechny své kosti. Pasou se na mně svým

zrakem. 19Dě l í se o mé roucho, losují o mů j oděv. 20Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sí lo, pospěš mi na

pomoc! 21Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před

psí t lapou; 22azachraň mě ze lví t lamy, před rohy jednorožců ! –

22bA tys mi odpovědě l .

23O tvém jménu budu vyprávě t svým bratř ím, ve shromáždění

tě budu chválit . 24Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctě te ho, všichni

potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, ži j před ním v bázni! 25Nepohrdl poníženým, v opovržení ho nemě l . Když trpě l

př íkoř í, neukryl před ním svou tvář , slyšel, když k němu o pomoc

volal. 26Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své

sliby splním před těmi, kdo se ho bojí . 27Pokorní budou j íst dosyta, budou chváli t Hospodina ti , kdo

se na jeho vů l i dotazují . Vaše srdce bude žít navždy. 28Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy

země . Tobě se budou klaně t všechny čeledi pronárodů . 29Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody

vládnout. 30Všichni tuční v zemi, t i , kdo jedli a kdo se klaně l i , všichni,

kteř í sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jej ich

duše si život nezachová. 31Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávě t

dalšímu pokolení, 32to př i jde a bude hlásat jeho spravedlnost l idu, který se

zrodí: "To uč ini l on!"