Embed Size (px)
Citation preview
Metodickaacute přiacuteručka
bdquoZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PCldquo
Rozvoj počiacutetačoveacute gramotnosti ţaacuteků zaacutekladniacute školy v raacutemci
projektu
Viacuteme jak na to aneb škola je kamaraacuted
Zpracovala a realizovala Mgr Jarmila Hellebrandovaacute Mgr
Michal Zatloukal Petra Pavliacutečkovaacute
Zaacutekladniacute škola Viacutetkov naacutem J Zajiacutece č 1 přiacutespěvkovaacute organizace
Projekt bdquoZaacuteklady praacutece na PCldquo ndash Mgr Jarmila Hellebrandovaacute
Mgr Michal Zatloukal Petra Pavliacutečkovaacute
Ciacutel projektu Umoţnit ţaacutekům ze sociaacutelně znevyacutehodněneacuteho prostřediacute
dosaacutehnout zaacutekladniacute uacuterovně počiacutetačoveacute gramotnosti Mladšiacute děti si osvojiacute
zaacutekladniacute dovednosti praacutece na počiacutetači Staršiacute a pokročilejšiacute ţaacuteci se seznaacutemiacute
s naacuteročnějšiacutemi činnostmi se kteryacutemi se v hodinaacutech školniacute vyacuteuky nesetkajiacute
např praacutece s obraacutezky s fotkami uacuteprava fotografiiacute Naučiacute se pracovat
s textovyacutem a tabulkovyacutem editorem s programem na vytvaacuteřeniacute prezentaciacute
apod
Diacutelčiacute ciacutele projektu
ziacuteskaacuteniacute elementaacuterniacutech vědomostiacute při praacuteci na počiacutetači
rozvoj zaacutekladniacutech dovednostiacute praacutece na PC
orientace ve světě informaciacute
moţnost tvořivě pracovat se ziacuteskanyacutemi informacemi
Ciacutelovaacute skupina Ţaacuteci niţšiacuteho a vyššiacuteho stupně našiacute školy
Pouţiteacute zdroje
Pouţiteacute obraacutezky byly vyhledaacuteny pomociacute internetoveacuteho vyhledaacutevače
wwwseznamcz
METODIKA
Teacutema Prvniacute setkaacuteniacute
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky se zaacutesadami praacutece s počiacutetačem
Vysvětlit důleţitost spraacutevneacuteho zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute počiacutetače
Poskytnout informace o přihlaacutešeniacute ţaacuteka do siacutetě stejně tak i o jeho
odhlaacutešeniacute ze siacutetě
Činnost Seznaacutemeniacute s pokyny ktereacute budou ţaacuteci povinni dodrţovat při praacuteci
s počiacutetačem Vyučujiacuteciacute ukaacuteţe ţaacutekům jak spraacutevně zapnout počiacutetač
naacutesledneacute přihlaacutešeniacute do školniacute siacutetě odhlaacutešeniacute ze siacutetě a spraacutevně
vypnutiacute počiacutetače Poteacute si zapnutiacute i vypnutiacute PC vyzkoušejiacute takeacute ţaacuteci
Nebudou-li si jistiacute jak PC spraacutevně zapnout a vypnout mohou
pracovat dle naacutevodu
Pomůcky Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Zapnutiacute počiacutetače
Nejprve zkontrolujeme jestli neniacute počiacutetač jen v klidoveacutem reţimu
(jestli jen bdquonespiacuteldquo)-pohneme myšiacute (bdquoprobudiacuteme jejldquo)
Zapneme monitor (pokud nesviacutetiacute zelenaacute kontrolka)
Počiacutetač zapneme tlačiacutetkem siacuteťoveacuteho vypiacutenače na předniacute
straně PC ndashPower
Pracovniacute plocha
Po zapnutiacute PC (přiacutepadně přihlaacutešeniacute) se objeviacute pracovniacute plocha =
můţeme začiacutet pracovat
Na pracovniacute ploše vidiacuteme
různeacute ikony (obraacutezky ktereacute zastupujiacute programy)- např koš tento
počiacutetač dokumenty apod
hlavniacute panel ndash (šedyacutemodryacute paacutes kteryacute byacutevaacute většinou umiacutestěnyacute ve
spodniacute čaacutesti obrazovky)
ikony
Hlavniacute panel
Vypnutiacute počiacutetače
Ukončiacuteme všechny programy
Tlačiacutetko START ndash VYPNOUT POČIacuteTAČ
Vypnout
Vypneme obrazovku
Pokud odchaacuteziacuteme jen na kraacutetkou dobu nebudeme počiacutetač vypiacutenat
Teacutema Počiacutetačovaacute sestava
Ciacutel
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute čaacutesti počiacutetačoveacute sestavy
Vysvětlit k čemu v počiacutetačoveacute sestavě slouţiacute jednotliveacute
prvky monitor počiacutetačovaacute skřiacuteň klaacutevesnice myš
Činnost Učitel ţaacutekům představiacute a pojmenuje a vysvětliacute vyacuteznam jednotlivyacutech
prvků počiacutetačoveacute sestavy skřiacuteň počiacutetače monitor klaacutevesnice myš
Naacutesledně ţaacutekům rozdaacute pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Pomůcky Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Uacutekolem ţaacuteků je přiřadit spraacutevnyacute naacutezev k jednotlivyacutem prvkům
počiacutetačoveacute sestavy
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Zaacutekladniacute škola Viacutetkov naacutem J Zajiacutece č 1 přiacutespěvkovaacute organizace
Projekt bdquoZaacuteklady praacutece na PCldquo ndash Mgr Jarmila Hellebrandovaacute
Mgr Michal Zatloukal Petra Pavliacutečkovaacute
Ciacutel projektu Umoţnit ţaacutekům ze sociaacutelně znevyacutehodněneacuteho prostřediacute
dosaacutehnout zaacutekladniacute uacuterovně počiacutetačoveacute gramotnosti Mladšiacute děti si osvojiacute
zaacutekladniacute dovednosti praacutece na počiacutetači Staršiacute a pokročilejšiacute ţaacuteci se seznaacutemiacute
s naacuteročnějšiacutemi činnostmi se kteryacutemi se v hodinaacutech školniacute vyacuteuky nesetkajiacute
např praacutece s obraacutezky s fotkami uacuteprava fotografiiacute Naučiacute se pracovat
s textovyacutem a tabulkovyacutem editorem s programem na vytvaacuteřeniacute prezentaciacute
apod
Diacutelčiacute ciacutele projektu
ziacuteskaacuteniacute elementaacuterniacutech vědomostiacute při praacuteci na počiacutetači
rozvoj zaacutekladniacutech dovednostiacute praacutece na PC
orientace ve světě informaciacute
moţnost tvořivě pracovat se ziacuteskanyacutemi informacemi
Ciacutelovaacute skupina Ţaacuteci niţšiacuteho a vyššiacuteho stupně našiacute školy
Pouţiteacute zdroje
Pouţiteacute obraacutezky byly vyhledaacuteny pomociacute internetoveacuteho vyhledaacutevače
wwwseznamcz
METODIKA
Teacutema Prvniacute setkaacuteniacute
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky se zaacutesadami praacutece s počiacutetačem
Vysvětlit důleţitost spraacutevneacuteho zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute počiacutetače
Poskytnout informace o přihlaacutešeniacute ţaacuteka do siacutetě stejně tak i o jeho
odhlaacutešeniacute ze siacutetě
Činnost Seznaacutemeniacute s pokyny ktereacute budou ţaacuteci povinni dodrţovat při praacuteci
s počiacutetačem Vyučujiacuteciacute ukaacuteţe ţaacutekům jak spraacutevně zapnout počiacutetač
naacutesledneacute přihlaacutešeniacute do školniacute siacutetě odhlaacutešeniacute ze siacutetě a spraacutevně
vypnutiacute počiacutetače Poteacute si zapnutiacute i vypnutiacute PC vyzkoušejiacute takeacute ţaacuteci
Nebudou-li si jistiacute jak PC spraacutevně zapnout a vypnout mohou
pracovat dle naacutevodu
Pomůcky Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Zapnutiacute počiacutetače
Nejprve zkontrolujeme jestli neniacute počiacutetač jen v klidoveacutem reţimu
(jestli jen bdquonespiacuteldquo)-pohneme myšiacute (bdquoprobudiacuteme jejldquo)
Zapneme monitor (pokud nesviacutetiacute zelenaacute kontrolka)
Počiacutetač zapneme tlačiacutetkem siacuteťoveacuteho vypiacutenače na předniacute
straně PC ndashPower
Pracovniacute plocha
Po zapnutiacute PC (přiacutepadně přihlaacutešeniacute) se objeviacute pracovniacute plocha =
můţeme začiacutet pracovat
Na pracovniacute ploše vidiacuteme
různeacute ikony (obraacutezky ktereacute zastupujiacute programy)- např koš tento
počiacutetač dokumenty apod
hlavniacute panel ndash (šedyacutemodryacute paacutes kteryacute byacutevaacute většinou umiacutestěnyacute ve
spodniacute čaacutesti obrazovky)
ikony
Hlavniacute panel
Vypnutiacute počiacutetače
Ukončiacuteme všechny programy
Tlačiacutetko START ndash VYPNOUT POČIacuteTAČ
Vypnout
Vypneme obrazovku
Pokud odchaacuteziacuteme jen na kraacutetkou dobu nebudeme počiacutetač vypiacutenat
Teacutema Počiacutetačovaacute sestava
Ciacutel
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute čaacutesti počiacutetačoveacute sestavy
Vysvětlit k čemu v počiacutetačoveacute sestavě slouţiacute jednotliveacute
prvky monitor počiacutetačovaacute skřiacuteň klaacutevesnice myš
Činnost Učitel ţaacutekům představiacute a pojmenuje a vysvětliacute vyacuteznam jednotlivyacutech
prvků počiacutetačoveacute sestavy skřiacuteň počiacutetače monitor klaacutevesnice myš
Naacutesledně ţaacutekům rozdaacute pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Pomůcky Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Uacutekolem ţaacuteků je přiřadit spraacutevnyacute naacutezev k jednotlivyacutem prvkům
počiacutetačoveacute sestavy
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
METODIKA
Teacutema Prvniacute setkaacuteniacute
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky se zaacutesadami praacutece s počiacutetačem
Vysvětlit důleţitost spraacutevneacuteho zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute počiacutetače
Poskytnout informace o přihlaacutešeniacute ţaacuteka do siacutetě stejně tak i o jeho
odhlaacutešeniacute ze siacutetě
Činnost Seznaacutemeniacute s pokyny ktereacute budou ţaacuteci povinni dodrţovat při praacuteci
s počiacutetačem Vyučujiacuteciacute ukaacuteţe ţaacutekům jak spraacutevně zapnout počiacutetač
naacutesledneacute přihlaacutešeniacute do školniacute siacutetě odhlaacutešeniacute ze siacutetě a spraacutevně
vypnutiacute počiacutetače Poteacute si zapnutiacute i vypnutiacute PC vyzkoušejiacute takeacute ţaacuteci
Nebudou-li si jistiacute jak PC spraacutevně zapnout a vypnout mohou
pracovat dle naacutevodu
Pomůcky Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Zapnutiacute počiacutetače
Nejprve zkontrolujeme jestli neniacute počiacutetač jen v klidoveacutem reţimu
(jestli jen bdquonespiacuteldquo)-pohneme myšiacute (bdquoprobudiacuteme jejldquo)
Zapneme monitor (pokud nesviacutetiacute zelenaacute kontrolka)
Počiacutetač zapneme tlačiacutetkem siacuteťoveacuteho vypiacutenače na předniacute
straně PC ndashPower
Pracovniacute plocha
Po zapnutiacute PC (přiacutepadně přihlaacutešeniacute) se objeviacute pracovniacute plocha =
můţeme začiacutet pracovat
Na pracovniacute ploše vidiacuteme
různeacute ikony (obraacutezky ktereacute zastupujiacute programy)- např koš tento
počiacutetač dokumenty apod
hlavniacute panel ndash (šedyacutemodryacute paacutes kteryacute byacutevaacute většinou umiacutestěnyacute ve
spodniacute čaacutesti obrazovky)
ikony
Hlavniacute panel
Vypnutiacute počiacutetače
Ukončiacuteme všechny programy
Tlačiacutetko START ndash VYPNOUT POČIacuteTAČ
Vypnout
Vypneme obrazovku
Pokud odchaacuteziacuteme jen na kraacutetkou dobu nebudeme počiacutetač vypiacutenat
Teacutema Počiacutetačovaacute sestava
Ciacutel
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute čaacutesti počiacutetačoveacute sestavy
Vysvětlit k čemu v počiacutetačoveacute sestavě slouţiacute jednotliveacute
prvky monitor počiacutetačovaacute skřiacuteň klaacutevesnice myš
Činnost Učitel ţaacutekům představiacute a pojmenuje a vysvětliacute vyacuteznam jednotlivyacutech
prvků počiacutetačoveacute sestavy skřiacuteň počiacutetače monitor klaacutevesnice myš
Naacutesledně ţaacutekům rozdaacute pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Pomůcky Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Uacutekolem ţaacuteků je přiřadit spraacutevnyacute naacutezev k jednotlivyacutem prvkům
počiacutetačoveacute sestavy
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Naacutevod ndash Zapiacutenaacuteniacute a vypiacutenaacuteniacute PC
Zapnutiacute počiacutetače
Nejprve zkontrolujeme jestli neniacute počiacutetač jen v klidoveacutem reţimu
(jestli jen bdquonespiacuteldquo)-pohneme myšiacute (bdquoprobudiacuteme jejldquo)
Zapneme monitor (pokud nesviacutetiacute zelenaacute kontrolka)
Počiacutetač zapneme tlačiacutetkem siacuteťoveacuteho vypiacutenače na předniacute
straně PC ndashPower
Pracovniacute plocha
Po zapnutiacute PC (přiacutepadně přihlaacutešeniacute) se objeviacute pracovniacute plocha =
můţeme začiacutet pracovat
Na pracovniacute ploše vidiacuteme
různeacute ikony (obraacutezky ktereacute zastupujiacute programy)- např koš tento
počiacutetač dokumenty apod
hlavniacute panel ndash (šedyacutemodryacute paacutes kteryacute byacutevaacute většinou umiacutestěnyacute ve
spodniacute čaacutesti obrazovky)
ikony
Hlavniacute panel
Vypnutiacute počiacutetače
Ukončiacuteme všechny programy
Tlačiacutetko START ndash VYPNOUT POČIacuteTAČ
Vypnout
Vypneme obrazovku
Pokud odchaacuteziacuteme jen na kraacutetkou dobu nebudeme počiacutetač vypiacutenat
Teacutema Počiacutetačovaacute sestava
Ciacutel
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute čaacutesti počiacutetačoveacute sestavy
Vysvětlit k čemu v počiacutetačoveacute sestavě slouţiacute jednotliveacute
prvky monitor počiacutetačovaacute skřiacuteň klaacutevesnice myš
Činnost Učitel ţaacutekům představiacute a pojmenuje a vysvětliacute vyacuteznam jednotlivyacutech
prvků počiacutetačoveacute sestavy skřiacuteň počiacutetače monitor klaacutevesnice myš
Naacutesledně ţaacutekům rozdaacute pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Pomůcky Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Uacutekolem ţaacuteků je přiřadit spraacutevnyacute naacutezev k jednotlivyacutem prvkům
počiacutetačoveacute sestavy
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Počiacutetačovaacute sestava
Ciacutel
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute čaacutesti počiacutetačoveacute sestavy
Vysvětlit k čemu v počiacutetačoveacute sestavě slouţiacute jednotliveacute
prvky monitor počiacutetačovaacute skřiacuteň klaacutevesnice myš
Činnost Učitel ţaacutekům představiacute a pojmenuje a vysvětliacute vyacuteznam jednotlivyacutech
prvků počiacutetačoveacute sestavy skřiacuteň počiacutetače monitor klaacutevesnice myš
Naacutesledně ţaacutekům rozdaacute pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Pomůcky Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Uacutekolem ţaacuteků je přiřadit spraacutevnyacute naacutezev k jednotlivyacutem prvkům
počiacutetačoveacute sestavy
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute sestava
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Klaacutevesnice
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s klaacutevesniciacute
Pojmenovat a vysvětlit vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves na klaacutevesnici
Činnost Učitel vysvětliacute ţaacutekům ţe klaacutevesnice a klaacutevesy na ni slouţiacute
k zadaacutevaacuteniacute dat a instrukciacute do počiacutetače Většina klaacutevesnic maacute
101 klaacuteves Ale vyraacutebiacute se mnoho různyacutech typů ktereacute se mohou
lišit Proto je důleţiteacute aby vyučujiacuteciacute ţaacutekům ukaacutezal klaacutevesy přiacutemo na
klaacutevesnici kterou majiacute ţaacuteci před sebou Poteacute jim vysvětliacute vyacuteznam
jednotlivyacutech klaacuteves a rozdaacute ţaacutekům pracovniacute list ndash Klaacutevesnice
Pomůcky Pracovniacute list - Klaacutevesnice
Ţaacuteci si přečtou vyacuteznam důleţityacutech klaacuteves a přiřadiacute jej ke
konkreacutetniacute klaacutevese na obraacutezku klaacutevesnice
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash klaacutevesnice
Klaacutevesa Escape ( ESC) Funkčniacute klaacutevesy (F1 ndash F12) Klaacutevesa Backspace Klaacutevesa Delete
Tato klaacutevesa přerušiacute činnost umoţňujiacute rychleacute provaacuteděniacute klaacutevesa mazajiacuteciacute znak klaacutevesa mazajiacuteciacute znak
kterou praacutevě provaacutediacutete určityacutech uacutekonů vlevo od ukazatele vpravo od ukazatele
Klaacutevesy Caps lock a Numerickaacute klaacutevesnice
Shift jsou klaacutevesy pomociacute klaacutevesy Num lock
ktereacute naacutem umoţňujiacute můţeme pouţiacutevat klaacutevesy
psaniacute velkyacutech (ABC) 0 aţ 9 na numerickeacute
a malyacutech (abc) klaacutevesnici
piacutesmen
Klaacutevesy Ctrl a Alt Klaacutevesa Windows Mezerniacutek klaacutevesa Enter Šipky
Klaacutevesu Ctrl nebo Alt stisknutiacutem teacuteto klaacutevesy touto klaacutevesou vloţiacutete pokud chcete aby počiacutetač klaacutevesy slouţiacute k přesouvaacuteniacute
v kombinaci s jinou rychle zobraziacutete nabiacutedku mezeru mezi zadaacutevaneacute začal provaacutedět určitou ukazatele po obrazovce
klaacutevesou můţete pouţiacutet Start v OS Windows Znaky Činnost pak stiskněte
k provedeniacute nějakeacuteho klaacutevesu Enter
Uacutekonu
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Myš
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s myšiacute
Ukaacutezat jak spraacutevně s myšiacute pracovat
Vysvětlit funkci praveacuteho a leveacuteho tlačiacutetka myši
Činnost Ţaacuteci se s seznaacutemiacute s myšiacute a jejiacutem vyacuteznamem pro praacuteci na počiacutetači
Vyzkoušejiacute si jak myš spraacutevně drţet a jak s niacute pracovat Velmi
důleţiteacute je zda-li ţaacutek kteryacute bude s myšiacute pracovat je pravaacutek či
levaacutek Podle toho se přepne funkce leveacuteho tlačiacutetka myši na praveacute
Daacutele si ukaacuteţiacute co vše myš ovlaacutedaacute a jak toho dosaacutehnout Co znamenaacute
klepnutiacute neboli klik poklepaacuteniacute (dvojklik) klepnutiacute (kliknutiacute) pravyacutem
tlačiacutetkem myši přetaţeniacute a puštěniacute K tomu pouţijiacute naacutevod ndash Praacutece
s myšiacute
Pomůcky Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Naacutevod ndash Praacutece s myšiacute
Klepnutiacute (klik)
Klepnutiacutem můţete na obrazovce
vybrat nějakyacute prvek (např ikonu) klik
Chcete-li klepnout stiskněte
a ihned zase uvolněte leveacute tlačiacutetko
myši
Poklepaacuteniacute (dvojklik)
Poklepaacuteniacutem otevřeme konkreacutetniacute klik
dokument nebo spustiacuteme program klik
Chcete-li poklepat rychle dvakraacutet
stiskněte a ihned zase uvolněte
leveacute tlačiacutetko myši
Klepnutiacute pravyacutem tlačiacutetkem
Praveacute tlačiacutetko myši zobrazuje klik
na obrazovce nabiacutedku moţnyacutech
přiacutekazů
Přetaţeniacute a puštěniacute
Taţeniacute a naacutesledneacute puštěniacute se
vyuţiacutevaacute k přesouvaacuteniacute vybranyacutech
prvků na obrazovce Umiacutestiacutete
ukazatel myši na vybranyacute prvek
poteacute stiskneme leveacute tlačiacutetko
ktereacute ponechaacutete stisknuteacute
a ukazatel přesunete tam kam
chcete danyacute prvek přemiacutestit
Teprve poteacute tlačiacutetko uvolniacutete
Počiacutetačoveacute myši mohou miacutet nejrůznějšiacute tvar a vzhled jako napřiacuteklad tyto
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Ciacutel
Seznaacutemit ţaacuteky s obsahem počiacutetačoveacute skřiacuteně
Pojmenovat ukaacutezat a vysvětlit vyacuteznam jednotlivyacutech komponentů uvnitř
počiacutetačoveacute skřiacuteně
Zaacutekladniacute deska
Procesor
Paměť RAM
Mechanika CD-ROM či DVD-ROM
Zdroj napaacutejeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Karty
Porty
Činnost Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute počiacutetačovaacute skřiacuteň Ukaacutezat ţaacutekům co
je uvnitř skřiacuteně a jak se kteryacute komponent nazyacutevaacute a jakou plniacute uacutelohu
Poteacute daacutet k dispozici jednotliveacute komponenty ţaacutekům aby si je mohli
bliacuteţe prohleacutednout Rozdat pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pomůcky Počiacutetačovaacute skřiacuteň počiacutetače ndash naacutezornaacute ukaacutezka komponentů
Jednotliveacute komponenty
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten ndash ţaacutek maacute za uacutekol poznat
pojmenovat a přiřadit jednotliveacute komponenty v počiacutetačoveacute sřiacuteni
ke komponentům v pracovniacutem listu ndash Počiacutetačovaacute skřiacuten
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Počiacutetačovaacute skřiacuteň
Zaacutekladniacute deska
Tato deska obsahuje nejdůleţitějšiacute
elektronickeacute obvody celeacuteho počiacutetače
K zaacutekladniacute desce se připojujiacute všechny
dalšiacute součaacutesti počiacutetače
Procesor
Procesor je nejdůleţitějšiacutem
elektronickyacutem obvodem v celeacutem
počiacutetači Umoţňuje zpracovaacuteniacute
instrukciacute provaacuteděniacute vyacutepočtů
a řiacutezeniacute toku dat celyacutem počiacutetačem
Paměť RAM
Tato paměť slouţiacute k dočasneacutemu
uloţeniacute informaciacute uvnitř počiacutetače
Po vypnutiacute počiacutetače jsou všechna
zde uloţenaacute data ztracena
Mechanika CD-ROM DVD ndash ROM
Mechanika CD-ROM slouţiacute ke čteniacute
dat uloţenyacutech na kompaktniacutech
disciacutech (CD) Mechanika DVD-ROM
umoţňuje čteniacute dat jak z CD tak
i z DVD nosičů Hlavniacute rozdiacutel mezi
CD a DVD je v kapacitě
CD = 700 MB
DVD = 47 GB
Zdroj napaacutejeniacute
Slouţiacute ke změně napětiacute rozvodneacute
siacutetě na ta kteraacute potřebujiacute dalšiacute
součaacutestky počiacutetače
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pevnyacute disk (hard disk)
Pevnyacute disk je zaacutekladniacutem zařiacutezeniacutem
ktereacute počiacutetač pouţiacutevaacute k uklaacutedaacuteniacute
dat Na pevnyacute disk se uklaacutedaacute operačniacute
systeacutem aplikačniacute software i data
Počet čteniacute i přepsaacuteniacute uloţenyacutech
informaciacute je teacuteměř neomezenyacute
KARTY
Grafickaacute karta
Je deska s elektronickyacutemi obvody
kteraacute se zasunuje do slotu na zaacutekladniacute
desce Grafickaacute karta překlaacutedaacute instrukce
ktereacute jiacute předaacutevaacute počiacutetač do podoby
ktereacute je monitor schopen porozumět
Některeacute počiacutetače nepotřebujiacute grafickou
kartu neboť majiacute potřebneacute obvody jiţ
zabudovaacuteny do zaacutekladniacute desky
(tzv integrovanaacute grafickaacute karta)
Zvukovaacute karta
Tato karta se takeacute zasunuje do slotu
na zaacutekladniacute desce počiacutetače Zvukovaacute
karta umoţňuje počiacutetači vysoce kvalitniacute
zaacuteznam zvuku a jeho naacutesledneacute přehraacutevaacuteniacute
Zvukovaacute karta můţe byacutet takeacute integrovanaacute
do zaacutekladniacute desky počiacutetače
Siacuteťovaacute karta
Siacuteťovaacute karta (Network Interface
Controller zkratka NIC) slouţiacute
ke vzaacutejemneacute komunikaci počiacutetačů v
počiacutetačoveacute siacuteti Ve stolniacutech počiacutetačiacutech
maacute podobu karty kteraacute se zasune do slotu
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
(ISA PCI PCI-e) zaacutekladniacute desky Dnes je
ovšem běţně integrovanaacute do zaacutekladniacute desky
U notebooku integrace převlaacutedaacute a pro externiacute
připojeniacute se pouţiacutevaacute rozhraniacute PCMCIA
Karta s TV-Tunerem
Takeacute se zasouvaacute do slotů na zaacutekladniacute desce
počiacutetače Diacuteky teacuteto kartě můţete sledovat
ve sveacutem počiacutetači televizi Karta
s TV-Tunerem vyţaduje ke sveacutemu chodu
grafickou kartu ale některeacute jiţ obsahujiacute
vestavěnou grafickou kartu
PORTY
Portem je konektor na zadniacute (přiacutep čelniacute) straně PC ke ktereacutemu připojujete
nějakeacute externiacute zařiacutezeniacute jehoţ přiacutekladem je tiskaacuterna Diacuteky tomu mohou byacutet
mezi počiacutetačem a zařiacutezeniacutem předaacutevaacutena jak data tak i instrukce
Port klaacutevesnice Port myši
UBS LAN (siacuteťovyacute port)
Seacuteriovyacute port
(staršiacute typ např modem) Paralelniacute port
(např tiskaacuterna)
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Hardware
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Hardware a jeho vyacuteznamem
Rozpoznat Hardware se kteryacutem jsme se jiţ setkali minule v počiacutetačoveacute
sestavě i v počiacutetačoveacute skřiacuteni
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Hardware Zopakovat konkreacutetniacute komponenty
PC Rozdat pracovniacute list ndash Hardware ndash samostatnaacute praacutece ţaacuteků
Opakovaacuteniacute předchoziacutech teacutemat
Pomůcky Pracovniacute list - Hardware
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Hardware
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Vstupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vstupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vstupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vstupniacute zařiacutezeniacute (Vstupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacutem počiacutetač pořizuje data) Ţaacuteci vyjmenujiacute co nejviacutece vstupniacutech zařiacutezeniacute
ktereacute znajiacute Poteacute vyučujiacuteciacute doplniacute chybějiacuteciacute Vysvětliacute jakyacutem způsobem
konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute
pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vstupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol popsat k jakeacute činnosti je daneacute zařiacutezeniacute na
obraacutezku
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Vstupniacute zařiacutezeniacute
Napište k jakeacute činnosti se pouţiacutevajiacute vstupniacute zařiacutezeniacute na obraacutezciacutech
Klaacutevesnice Webkamera
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Skener Gamepad
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Digitaacutelniacute fotoaparaacutet Mikrofon
___________________________ ________________________
___________________________ ________________________
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ciacutel
Objasnit ţaacutekům pojem vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vyjmenovat všechna vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Popsat jakyacutem způsobem se tato zařiacutezeniacute připojujiacute k počiacutetači
Činnost Objasněniacute pojmu vyacutestupniacute zařiacutezeniacute (Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute je Hardware
kteryacute předaacutevaacute data z počiacutetače k uţivateli) Vyjmenovat vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Vysvětlit jakyacutem způsobem konkreacutetniacute zařiacutezeniacute připojiacuteme k počiacutetači a jak
s nimi pracovat Ţaacuteci vypracujiacute pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pomůcky Pracovniacute list ndash vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Ţaacuteci majiacute za uacutekol pojmenovat a rozlišit vstupniacute a vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Vyacutestupniacute zařiacutezeniacute
Přiřaď naacutezev k obraacutezku a spraacutevně zařaď Digitaacutelniacute fotoaparaacutet tiskaacuterna klaacutevesnice reproduktory myš monitor
_______________
________________
________________
________________
________________
________________
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Datoveacute nosiče
Ciacutel
Vysvětlit ţaacutekům k čemu slouţiacute datoveacute nosiče
Ukaacutezat a pojmenovat jednotliveacute nosiče dat
Vysvětlit jakyacutem způsobem se na konkreacutetniacute datovyacute nosič uklaacutedajiacute data
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s důleţitostiacute zaacutelohy dat na datoveacute nosiče Rozděleniacute
datovyacutech nosičů do třiacute skupin
Magnetickaacute meacutedia ndash disketa pevnyacute disk
Optickaacute meacutedia ndash CD DVD Blu-rayhellip
Elektronickaacute meacutedia ndash USB flash disk xD Cardhellip
Popsat jakyacutem způsobem se zaacuteloha dat provaacutediacute u konkreacutetniacutech datovyacutech
nosičů ndash ukaacutezka vypalovaacuteniacute CDDVD Rozdat pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Pomůcky Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Uacutekolem ţaacuteků je vyhledat jednotliveacute datoveacute nosiče a dopsat do
pracovniacuteho listu ndash Datoveacute nosiče jak velkou paměť maacute kteryacute nosič
a porovnat je
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Datoveacute nosiče
Vyhledej na internetu a doplň k jednotlivyacutem datovyacutem nosičům kapacitu
paměti a poteacute je podle zjištěneacute velikosti paměti porovnejte
Disketa
je magnetickeacute meacutedium slouţiacuteciacute k uklaacutedaacuteniacute
a přenaacutešeniacute elektronickyacutech dat Jejiacute největšiacute
vyacutehodu a důvodem velkeacuteho rozšiacuteřeniacute byla
vyacuterobniacute cena jak samotnyacutech disket tak
i mechanik pro jejich čteniacutezaacutepis Pro pomalost
malou kapacitu a nevelkou ţivotnost je v prvniacutem
desetiletiacute 21 stoletiacute vytlačovaacutena jinyacutemi meacutedii Paměť __________
CD
podle zkratky anglickeacuteho naacutezvu compact disc
Je optickyacute disk určenyacute pro uklaacutedaacuteniacute digitaacutelniacutech
dat Data jsou uloţena ve stopaacutech na jedneacute
dlouheacute spiraacutele začiacutenajiacuteciacute ve středu meacutedia kteraacute
se postupně rozviacutejiacute aţ k jeho okraji Kaţdaacute stopa
můţe obsahovat digitaacutelniacute zvukovou nahraacutevku
(tzv audio CD) nebo data (CD-ROM) Paměť __________
DVD
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital
Video Disc) je formaacutet digitaacutelniacuteho optickeacuteho
datoveacuteho nosiče kteryacute můţe obsahovat filmy
ve vysokeacute obrazoveacute a zvukoveacute kvalitě nebo jinaacute
data Při vyacutevoji DVD byl kladen důraz na zpětnou
kompatibilitu s CD takţe se mu DVD disk velmi
podobaacute Paměť __________
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pevnyacute disk (Harddisk)
Je zaacuteznamoveacute meacutedium uvnitř počiacutetače Uloţenaacute
data se po vypnutiacute PC nesmaţou Pouţiacutevaacute se
v počiacutetačiacutech a ve spotřebniacute elektronice (MP3
přehraacutevače videorekordeacutery hellip) k dočasneacutemu
nebo trvaleacutemu uchovaacutevaacuteniacute většiacuteho mnoţstviacute dat
pomociacute magnetickeacute indukce Předchůdcem pevnyacutech
disků je magnetickaacute paacuteska a disketa Paměť __________
Externiacute pevnyacute disk
Nebo-li externiacute harddisk je přenosnaacute forma
pevneacuteho disku uvnitř počiacutetače Pouţiacutevaacute se
k přenaacutešeniacute dat archivaci dat nebo takeacute jako
rozšiacuteřeniacute diskoveacuteho prostoru v počiacutetači
K počiacutetači se jednoduše připojuje pomociacute USB
portu Paměť __________
USB flash disk
Je paměťoveacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaneacute převaacuteţně jako
naacutehrada diskety Většinou maacute podobu kliacutečenky
a je vybaveno pamětiacute typu flash kteraacute umoţňuje
uchovaacuteniacute dat i při odpojeniacute napaacutejeniacute Velmi
obliacutebenyacute datovyacute nosič maleacute velikosti s velkou
kapacitou paměti Flash disky se vyraacutebiacute
v nejrůznějšiacutech podobaacutech a s různou kapacitou
paměti Paměť __________
PAMĚŤOVEacute KARTY
xD Card
Je druh paměťoveacute karty pouţiacutevaneacute převaacuteţně
v digitaacutelniacutech fotoaparaacutetech Paměť __________
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
SD (Secure Digital)
Je paměťovaacute karta pouţiacutevanaacute v přenosnyacutech zařiacutezeniacutech včetně digitaacutelniacutech
fotoaparaacutetů přenosnyacutech počiacutetačů a mobilniacutech telefonech
MiniSD
Tato karta je vyacuteměnneacute a přenosneacute paměťoveacute zařiacutezeniacute pro pouţitiacute s mobilniacutem
telefonem digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem MP3 přehraacutevačem nebo s jinyacutem druhem
přenosnyacutech přiacutestrojů Karta miniSD byla uvedena jako menšiacute rozšiacuteřeniacute
standardniacute SD karty
MicroSD
Je formaacutet vyacuteměnneacute flash paměťoveacute karty kteryacute je odvozen od formaacutetu SD
Tento formaacutet se vyuţiacutevaacute předevšiacutem v oblasti mobilniacutech telefonů ale i v
přenosnyacutech GPS zařiacutezeniacutech přenosnyacutech přehraacutevačů meacutediiacute digitaacutelniacutech
přehraacutevačů hudby rozšřitielnyacutech USB flash disků a pro Nintendo DS
Paměť __________
Paměť __________
Paměť __________
Srovnaacuteniacute velikosti SD karet
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Software
Ciacutel
Seznaacutemit se s pojmem Software a jeho vyacuteznamem
Vyacuteznam pojmů Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
Činnost Objasnit ţaacutekům pojem Software Vyjmenovat jakyacute Software znaacuteme
a jakyacute Software je v počiacutetači Takeacute k čemu konkreacutetniacute Software slouţiacute
Vysvětlit ţaacutekům co znamenajiacute pojmy Aplikačniacute software a Operačniacute systeacutem
a vyjmenovat moţneacute Aplikačniacute softwary a Operačniacute systeacutemy a takeacute kteryacute
Operačniacute systeacutem pouţiacutevaacuteme
Pomůcky Pracovniacute list ndash Software
Uacutekolem ţaacuteků je napsat spraacutevneacute odpovědi na zadaneacute otaacutezky
v přiacutepadě ţe neviacute spraacutevnou odpověď mohou k vyhledaacuteniacute spraacutevneacute
odpovědi vyuţiacutet internet
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
SOFTWARE
(nebo-li program) je sada elektronickyacutech instrukciacute řiacutekajiacuteciacute počiacutetači co
maacute dělat Software nevidiacutete ani se jej nemůţete dotknout Vidiacutete pouze
krabice ve kteryacutech se prodaacutevaacute nebo CD ze kteryacutech se instaluje Software
do počiacutetače
APLIKAČNIacute SOFTWARE
(zkraacuteceně aplikace) je v informatice veškereacute programoveacute vybaveniacute
počiacutetače (tj software) ktereacute umoţňuje provaacutedět nějakou uţitečnou činnost
(řešeniacute konkreacutetniacuteho probleacutemu interaktivniacute tvorbu uţivatele ndash např textovyacute
editor apod) Aplikace vyuţiacutevajiacute pro interakci s uţivatelem grafickeacute nebo
textoveacute rozhraniacute přiacutepadně přiacutekazovyacute řaacutedek
Aplikace se můţe sklaacutedat z několika programů přiacutepadně je několik
aplikaciacute spojeno do skupiny kterou označujeme jako aplikačniacute baliacuteky
(anglicky application suite) mezi ktereacute patřiacute napřiacuteklad kancelaacuteřskeacute baliacuteky
OpenOfficeorg a Microsoft Office
Aplikačniacute software můţeme rozdělit do různyacutech skupin Některeacute aplikace
mohou patřit i do viacutece skupin Např
antiviroveacute programy
grafickeacute editory
hry
internetoveacute prohliacuteţeče
kancelaacuteřskeacute baliacuteky apod
OPERAČNIacute SYSTEacuteM
Operačniacute systeacutem je v informatice zaacutekladniacute programoveacute vybaveniacute počiacutetače
(tj software) ktereacute je zavedeno do paměti počiacutetače při jeho startu a
zůstaacutevaacute v činnosti aţ do jeho vypnutiacute Sklaacutedaacute se z jaacutedra a pomocnyacutech
systeacutemovyacutech naacutestrojů Hlavniacutem uacutekolem operačniacuteho systeacutemu je zajistit
uţivateli moţnost ovlaacutedat počiacutetač vytvořit pro procesy stabilniacute aplikačniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
rozhraniacute a přidělovat jim systeacutemoveacute zdroje Operačniacute systeacutem je velmi
komplexniacute software jehoţ vyacutevoj je mnohem sloţitějšiacute a naacuteročnějšiacute neţ
vyacutevoj obyčejnyacutech programů Operačniacutech systeacutemů je celaacute řada jmenujme
alespoň ty nejznaacutemějšiacute
Microsoft Windows
Linux
DOS
Unix
Mac OS a dalšiacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list ndash Software
Odpověz na otaacutezky přiacutepadně vyhledej odpověď na internetu
Co znamenaacute pojem HARDWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 10 přiacutekladů Hardwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute pojem SOFTWARE
________________________________________________________
________________________________________________________
Vyjmenuj 5 přiacutekladů Softwaru
________________________________________________________
________________________________________________________
Co je počiacutetačovyacute vir
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Co znamenaacute slovo ANTIVIR ( nebo-li Antivirovyacute program)
________________________________________________________
________________________________________________________
________________________________________________________
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema PEXESO
Ciacutel
Vyhledat potřebneacute obraacutezky pomociacute internetoveacuteho vyhledavače na
internetu
Praacutece s textovyacutem editorem Microsoft Word
Seznaacutemeniacute s laminaacutetovaciacutem strojem zalaminaacutetovaacuteniacute pexesa
Činnost Vyhledat obraacutezky na internetu Uloţit obraacutezky do sloţky ţaacuteka
V textoveacutem editoru MS Word vytvořit tabulku do ktereacute budeme obraacutezky
vklaacutedat Přiacutepadně přiřadit text k obraacutezkům Zalaminaacutetovat vyacutesledneacute pexeso
a rozstřiacutehat
Pomůcky Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Ukaacutezka hotoveacuteho pexesa
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Kalendaacuteř ( toto teacutema rozděliacuteme na několik čaacutestiacute)
I Fotografie
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem
Pořiacutezeniacute vlastniacutech fotografiiacute
Seznaacutemeniacute s programem na uacutepravu fotografiiacute
Uacuteprava fotografiiacute v daneacutem programu
Činnost Seznaacutemit ţaacuteky s digitaacutelniacutem fotoaparaacutetem a jeho zaacutekladniacutemi
funkcemi Pořiacutedit vlastniacute fotografie Předveacutest jak stahovat fotografie
z fotoaparaacutetu do počiacutetače Ukaacutezat ţaacutekům jak pracovat s programem na
uacutepravu fotografiiacute ( těchto programů je mnoho můţete takeacute vyzkoušet a
porovnat viacutece programů) Upravit fotografie a naacutesledně uloţit do sloţky
II Tabulka
Ciacutel
Seznaacutemeniacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel
Ukaacutezat jak vytvořit tabulku
Vyplnit tabulku a vloţit ji do MS Word kde jiţ maacuteme fotografii
Činnost
Ţaacuteci se seznaacutemiacute s tabulkovyacutem editorem MS Excel Vyzkoušiacute si vytvořit
vlastniacute tabulku dle potřeby Do tabulky vepiacutešiacute dny v měsiacuteci Poteacute zvoliacute styl
ohraničeniacute a tabulku vloţiacute do MS Word kde jiţ majiacute svou fotografii
III Uacuteprava straacutenky
Ciacutel
Konečnaacute uacuteprava straacutenky v MS Word
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Zvolit styl piacutesma velikost a barvu piacutesma
Upravit rozmiacutestěniacute nadpisu fotografie a tabulky
Přiacutepadně zvolit pozadiacute
Činnost
Ţaacuteci si esteticky doupraviacute svou stranu kalendaacuteře v MS Word Vyberou si
barvu velikost a styl piacutesma rozmiacutestiacute tabulku fotografii a nadpis dle sveacuteho
uvaacuteţeniacute a takeacute doplniacute pozadiacutem dle fantazie
IV Dokončeniacute
Ciacutel
Zkompletovat celyacute kalendaacuteř
Vytisknout kalendaacuteř
Svaacutezat kalendaacuteř
Činnost
Ţaacuteci dajiacute dohromady sveacute vyacutetvory a vytisknou je Seznaacutemiacute se se strojem na
hřebenovou vazbu ( přiacutepadně jinyacutem zařiacutezeniacutem vhodnyacutem ke svaacutezaacuteniacute kalendaacuteře)
a svaacuteţiacute kalendaacuteř
Pomůcky Ukaacutezka ndash Kalendaacuteř
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
ZAacuteKLADNIacute ŠKOLA VIacuteTKOV NAacuteMĚSTIacute JANA ZAJIacuteCE
Č1 PŘIacuteSPĚVKOVAacute ORGANIZACE
KALENDAacuteŘ
žaacuteků nepovinneacuteho předmětu ZAacuteKLADY PRAacuteCE NA PC
2010
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
LEDEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
UacuteNOR
PO 1 8 15 22
UacuteT 2 9 16 23
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
BŘEZEN
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24 31
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
DUBEN
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24
NE 4 11 18 25
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
KVĚTEN
PO 3 10 17 24 31
UacuteT 4 11 18 25
ST 5 12 19 26
ČT 6 13 20 27
PAacute 7 14 21 28
SO 1 8 15 22 29
NE 2 9 16 23 30
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
ČERVEN
PO 7 14 21 28
UacuteT 1 8 15 22 29
ST 2 9 16 23 30
ČT 3 10 17 24
PAacute 4 11 18 25
SO 5 12 19 26
NE 6 13 20 27
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
ČERVENEC
PO 5 12 19 26
UacuteT 6 13 20 27
ST 7 14 21 28
ČT 1 8 15 22 29
PAacute 2 9 16 23 30
SO 3 10 17 24 31
NE 4 11 18 25
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
SRPEN
PO 2 9 16 23 30
UacuteT 3 10 17 24 31
ST 4 11 18 25
ČT 5 12 19 26
PAacute 6 13 20 27
SO 7 14 21 28
NE 1 8 15 22 29
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
ZAacuteŘIacute
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
ŘIacuteJEN
PO 4 11 18 25
UacuteT 5 12 19 26
ST 6 13 20 27
ČT 7 14 21 28
PAacute 1 8 15 22 29
SO 2 9 16 23 30
NE 3 10 17 24 31
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
LISTOPAD
PO 1 8 15 22 29
UacuteT 2 9 16 23 30
ST 3 10 17 24
ČT 4 11 18 25
PAacute 5 12 19 26
SO 6 13 20 27
NE 7 14 21 28
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
PROSINEC
PO 6 13 20 27
UacuteT 7 14 21 28
ST 1 8 15 22 29
ČT 2 9 16 23 30
PAacute 3 10 17 24 31
SO 4 11 18 25
NE 5 12 19 26
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema INTERNET (historie vzniku fungovaacuteniacute)
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky s historiiacute vzniku internetu a jeho fungovaacuteniacutem
I N T E R N E T
- je systeacutem navzaacutejem propojenyacutech počiacutetačovyacutech siacutetiacute ve kteryacutech mezi
sebou počiacutetače navzaacutejem komunikujiacute Společnyacutem ciacutelem všech lidiacute
vyuţiacutevajiacuteciacutech Internet je bezprobleacutemovaacute komunikace - vyacuteměna dat
- stal se fenomeacutenem posledniacutech let kaţdyacutem dnem pracujiacute s Internetem noviacute
a noviacute uţivateleacute a kaţdyacutem rokem se jejich počet zvyšuje
H I S T O R I E I N T E R N E T U
Historie internetu ndash sahaacute zhruba viacutece neţ 30 let do minulosti ndash do doby
bdquostudeneacute vaacutelkyldquo mezi Zaacutepadem a Vyacutechodem doby plneacute různyacutech tajnyacutech
vojenskyacutech projektů
Roku 1964 společnost RAND navrhuje na svou dobu odvaacuteţnou teorii ndash
navrhuje siacuteť kteraacute nemaacute ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel ndash všechny uzly jsou
rovnocenneacute Pokud by zkolaboval jeden uzel zbytek siacutetě by dokaacutezal
pracovat bez potiacuteţiacute
Projektu se chopila společnost ARPA odtud naacutezev siacutetě - A R P A N E T
- podzim 1969 ndash instalace prvniacuteho uzlu ARPANETU
- konec roku 1969 ndash 4 uzly
- rok 1971 ndash 15 uzlů
- rok 1972 ndash jiţ 37 uzlů
- zanedlouho poteacute ARPANET přesaacutehl hranice USA ndash jednalo se jiţ o siacuteť
mezinaacuterodniacute ndash odtud naacutezev I N T E R N E T
INTERNET - INTER (MEZINAacuteRODNIacute) NET (SIacuteŤ)
Rok 1991 - vznikaacute Word Wide Web - standard pro přenos hypertextovyacutech
a grafickyacutech informaciacute
Diacuteky WWW tedy internetovyacutem straacutenkaacutem se stal INTERNET přiacutestupnyacute širokeacute
veřejnosti
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
JAK INTERNET FUNGUJE
- všechny servery v internetu jsou mezi sebou určityacutem způsobem propojeny
- neexistuje ţaacutednyacute centraacutelniacute uzel kteryacute by řiacutedil celyacute chod internetu
- všechny servery majiacute v internetu rovnocenneacute postaveniacute
- kaţdyacute server tvořiacute jeden uzel kteryacute maacute stejnyacute vyacuteznam jako jinyacute uzel
kdekoliv v internetu
- tok dat neniacute daacuten přesnyacutem pravidlem ndash při bdquoprouděniacuteldquo informaciacute v internetu
se uplatňuje pravidlo ţe informace si vţdy hledaacute tu nejprůchodnějšiacute cestu
(jednou to můţe byacutet satelit jindy podmořskyacute kabel)
- pokud z nějakeacuteho důvodu(porucha likvidace) přestane pracovat jeden
uzel ndash nic se neděje servery spolu začnou komunikovat přes jinyacute uzel
Scheacutema propojeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Identifikace serveru v INTERNETU ndash IP ADRESY DOMEacuteNOVAacute
ADRESA WWW straacutenky
Ciacutel seznaacutemit ţaacuteky se zaacuteklady fungovaacuteniacute INTERNETU
IDENTIFIKACE SERVERU V INTERNETU - IP ADRESA
Kaţdyacute server v internetu maacute pro zachovaacuteniacute určiteacuteho pořaacutedku svoji ČIacuteSELNOU
ADRESU ndash řiacutekaacute se jiacute IP ADRESA
IP ADRESA - je sloţena ze 4 čiacutesel oddělenyacutech tečkou ndash např 1921485212
DOMEacuteNOVAacute ADRESA
Ke kaţdeacute IP adrese existuje i tzv DOMEacuteNA neboli adresa v textoveacutem tvaru ndash
např www iskolacz
Kaţdaacute adresa je v INTERNETU jedinečnaacute ndash neniacute moţneacute aby existovaly dva
servery se stejnyacutem jmeacutenem nebo čiacuteselnou adresou
CO JE TO WWW STRAacuteNKA
- tomu co uţivatel INTERNETU vidiacute na monitoru po přiacutestupu
k WWW serveru se řiacutekaacute WWW STRAacuteNKA
- WWW ndash World Wide Web - volně bdquocelosvětovaacute pavučinaldquo
- straacutenka je jakyacutemsi bdquoplakaacutetemldquo sloţenyacutem z mnoha prvků (můţe
kromě textů obsahovat i obraacutezky a multimediaacutelniacute prvky ndash
videosekvence zvuky barevnaacute piacutesma)
- můţe byacutet libovolně dlouhaacute
- je psaacutena v jazyce HTML (velmi jednoduchyacute jazyk v němţ se
miacutesto přiacutekazů pouţiacutevajiacute tzv tagy (značky) mezi kteryacutemi je
napsaacuten text
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute K INTERNETU
Teacutema Moţnosti připojeniacute k internetu
Ciacutel seznaacutemit s druhy a moţnostmi internetoveacuteho připojeniacute
Telefonniacute linkou přes modem
- ISDN ndash kvalitnějšiacute digitaacutelniacute telefonniacute linka
- ADSL ndash ještě kvalitnějšiacute typ připojeniacute přes
telefonniacute linku lepšiacute neţ ISDN
- Pevnou linkou ndash vhodneacute napřpro firmy
Bezdraacutetovaacute datovaacute siacuteť
- satelitniacute siacuteť ndash neobyčejně rychleacute ale draţšiacute připojeniacute
- mobilniacute telefonniacute siacuteť ndash v současnosti velmi rozřiacuteřeneacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
- WindashFi připojeniacute - jednaacute se o připojeniacute bdquovzduchemldquo respektive
raacutediovyacutem přenosem (poskytovatel i uţivatel vlastniacute anteacutenu)
Kabelovou televiziacute
Pomociacute elektrickeacute rozvodneacute siacutetě
Dalšiacute moţnosti - existujiacute i dalšiacute technologie připojeniacute k internetu jsou však
meacuteně znaacutemeacute a zřiacutedka pouţiacutevaneacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Internetovyacute prohliacuteţeč
Ciacutel Seznaacutemit ţaacuteky s funkciacute a druhy internetovyacutech prohliacuteţečů
INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
Aby uţivatel na sveacutem počiacutetači viděl WWW straacutenku tak ji
naprogramoval autor musiacute miacutet k dispozici program kteryacute dokaacuteţe bdquočiacutestldquo
jazyk HTML
Těchto programů existuje celaacute řada ndash řiacutekaacute se jim PROHLIacuteŢEČE
NEJZNAacuteMĚJŠIacute PROHLIacuteŢEČE
- MICROSOFT INTERNET EXPLORER
- MOZILLA FIREFOX
- OPERA
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
- GOOGLE CHROME
- SAFARI
Obliacutebenost a pouţiacutevanost prohliacuteţečů v posledniacutech letech
Prohliacuteţeč srpen 2009 [1]
květen 2010 [2]
květen 2011 [3]
Windows Internet
Explorer 6398 5975 545
Mozilla Firefox 2298 2432 225
Google Chrome 407 477 1482
Safari 284 704 lt 2
Opera 204 243 210
Ostatniacute 409 163 58
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Pracovniacute list - CIČENIacute
Teacutema Zaacutekladniacute pojmy a principy v INTERNETU
1 INTERNET vznikl původně z
o Fidonetu
o Merinetu
o Arpanetu
o Cesnetu
2 INTERNET je
o Univerzaacutelniacute počiacutetačovaacute siacuteť bezpečnostniacutech sloţek
o Celosvětovaacute počiacutetačovaacute siacuteť ndash největšiacute na Zemi
o Spojeniacute počiacutetačů na celeacutem světě přes e-mailoveacute schraacutenky
o Nekonečneacute mnoţstviacute informaciacute na několika speciaacutelniacutech
miacutestech kteryacutem se řiacutekaacute internetoveacute servery
3 Vyjmenuj MOŢNOSTI PŘIPOJENIacute k INTERNETU
-------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
4 Co je to INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ
-----------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------
5 Napište jmeacuteno alespoň jednoho INTERNETOVEacuteHO PROHLIacuteŢEČE
---------------------------------------------------------------------------
5 Kteryacute INTERNETOVYacute PROHLIacuteŢEČ je nejrozšiacuteřenějšiacute
--------------------------------------------------------------------------
6 Co znamenaacute pojem WWW
---------------------------------------------------------------------------
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
Teacutema Elektronickaacute pošta moţnosti vyuţitiacute
Ciacutel Seznaacutemeniacute s elektronickou poštou s jejiacutemi moţnostmi a vyuţitiacutem
ELEKTONICKAacute POŠTA ( E ndash MAIL)
Elektronickaacute pošta zkraacuteceně e-mail je způsob odesiacutelaacuteniacute doručovaacuteniacute
a přijiacutemaacuteniacute zpraacutev přes elektronickeacute komunikačniacute systeacutemy
Z jakeacutehokoliv miacutesta na světě můţe člověk navaacutezat kontakt s jinyacutem
jedincem nebo skupinou osob na jineacute straně planety
Na rozdiacutel od jinyacutech komunikačniacutech prostředků ( telefon fax pošta)
je komunikace prostřednictviacutem e-mailu levnaacute rychlaacute a pruţnaacute
Ke komunikaci e-mailem musiacute miacutet uţivatel zřiacutezenu
E ndash MAILOVOU SCHRAacuteNKU
- tu je moţno zřiacutedit na k tom určenyacutech serverech (např
wwwseznamcz wwwcentrumcz wwwhotmailcom apod)
- je to vlastně prostor na disku vyhrazenyacute pro přiacutejem a odesiacutelaacuteniacute
zpraacutev
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
E-mailovaacute ADRESA
- kaţdaacute e-mailovaacute schraacutenka musiacute miacutet určitou e-mailovou adresu ndash
např frantaseznamcz apod
- sklaacutedaacute se ze dvou čaacutestiacute oddělenyacutech znakem ( hovorově
bdquozavinaacutečemldquo) Před vlevo je adresa konkreacutetniacuteho uţivatele
(můţe to byacutet libovolnyacute text s vyacutejimkou určityacutech znaků) Za
znakem je naacutezev serveru na ktereacutem je schraacutenka uloţena
radeknovakcentrumcz
Text před určujiacuteciacute naacutezev
schraacutenky (nesmiacute obsahovat haacutečky
a čaacuterky) Na jednom serveru
nemůţe byacutet viacutece adres se stejnyacutem
naacutezvem Naacutezev e-mailu je obvykle
jmeacuteno adresaacuteta nebo jeho
přezdiacutevka
slouţiacute
k odděle-
niacute naacutezvu
e-
mailoveacute
schraacutenky
od naacutezvu
serveru
Text za zavinaacutečem tvořiacute naacutezev
serveru na ktereacutem je schraacutenka
zřiacutezena Tento naacutezev nemůţeme nijak ovlivnit
můţeme pouze změnit server
na ktereacutem budeme miacutet
schraacutenku zřiacutezenu
Pokud odešleme elektronickou poštu e-mail hledaacute nejprve server
(podle textu za ) a teprve potom zjišťuje zda na tomto serveru
takovyacute uţivatel existuje Pokud ano doručiacute zpraacutevu do jeho schraacutenky
pokud ne e-mail se vraacutetiacute odesiacutelateli s informaciacute o nedoručeniacute
