„VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MSTA BRNA · VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZM NY ÚZEMNÍHO PLÁNU MSTA BRNA B1/13-0 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Číslo dokumentu C1699-14-0

„VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA

B1/13-0

NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ“

POSOUZENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

číslo smlouvy o dílo: 4114054234

zpracováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence

územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012.

leden 2015, revize květen 2015

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území

Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01

Vydání: 01 1

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Číslo dokumentu C1699-14-0

Objednatel Statutární město Brno, Magistrát města Brna, odbor územního plánování a rozvoje

Účel vydání Final

Stupeň utajení Bez omezení

Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum

01 Final J. Nezvalová K. Maříková P. Vymazal

11. 5. 2015

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník 2 výtisky MMB

2 CD MMB

1 výtisk archiv AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2015

Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.


Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území


Vydání: 01 2

ÚDAJE O AUTORECH

Autor/ka:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.ro.,

držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09, prodloužena rozhodnutím č. j. 7681/ENV/13

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Datum zpracování: 11. 5. 2015

Vedoucí zakázky: Mgr. Jana Švábová Nezvalová

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Spolupracovali:

Titul Jméno Příjmení Firma Telefon Email

Ing. Kateřina Maříková AMEC s.r.o. 725 607 971 [email protected]

RNDr. Tomáš Bartoš, Ph.D. AMEC s.r.o. 725 607 968 [email protected]

RNDr. Zuzana Flegrová, Ph.D. AMEC s.r.o. 725 607 969 [email protected]

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft.

Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

mailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]


Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí


Vydání: 02 3

OBSAH

ÚDAJE O AUTORECH ..................................................................................................................................... 2

OBSAH .......................................................................................................................................................... 3

PŘEHLED ZKRATEK ....................................................................................................................................... 6

ÚVOD .......................................................................................................................................................... 8

ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA) .............................................. 10

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ............................................................................................................ 11

1.1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k jiným koncepcím ............................ 12

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................. 14

2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní a místní úrovni, které mají zvláštní význam vzhledem k SEA .................................... 14

2.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví .................................................................... 29

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ............................................................. 30

3.1. Geologické a geomorfologické poměry ................................................................................. 30

3.2. Hydrologické poměry ............................................................................................................. 31

3.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry ...................................................................................... 33

3.4. Pedologické poměry .............................................................................................................. 34

3.5. Biogeografické poměry .......................................................................................................... 35

3.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území .................................................................. 36

3.7. Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................................... 37

3.8. Hmotný majetek a kulturní památky ...................................................................................... 40

3.9. Dopravní a technická infrastruktura ....................................................................................... 40

3.10. Obyvatelstvo .......................................................................................................................... 41

3.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce........................ 42

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ........................................................................ 43

4.1. Urbanizované území .............................................................................................................. 43

4.2. Zóny neurbanizované ............................................................................................................ 43

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................... 46

5.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 ............................................................................... 46

5.2. Ovzduší ...................................................................................................................................... 46

5.3. ZPF a PUPFL ............................................................................................................................. 47

5.4. Hluk ............................................................................................................................................ 51

5.5. Veřejné (lidské) zdraví ............................................................................................................... 54

5.6. Krajinný ráz ................................................................................................................................ 54

5.7. Biotická složka krajiny ................................................................................................................ 56

5.8. Vodárenské zdroje ..................................................................................................................... 56

5.9. Ochrana proti povodním ............................................................................................................ 57

5.10. Dopravní infrastruktura města .................................................................................................. 58

6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A




Vydání: 02 4

DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ.60

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ................................................................................................................... 65

7.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 ........................................................................................... 65

7.2. Vlivy na ÚSES ........................................................................................................................ 65

7.3. Vlivy na ZPF a PUPFL ........................................................................................................... 65

7.4. Vlivy na krajinný ráz ............................................................................................................... 66

7.5. Vlivy na biotickou složku krajiny ............................................................................................ 66

7.6. Vlivy na hlukovou situaci ........................................................................................................ 66

7.7. Vlivy na ovzduší ..................................................................................................................... 67

7.8. Vlivy na veřejné (lidské) zdraví .............................................................................................. 67

7.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ........................................................................ 68

7.10. Vlivy na hydrologické poměry ................................................................................................ 68

7.11. Kumulativní a synergické vlivy ............................................................................................... 68

8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ......................................... 69

8.1. ZCHÚ a NATURA 2000 ......................................................................................................... 69

8.2. ÚSES ..................................................................................................................................... 69

8.3. ZPF a PUPFL ......................................................................................................................... 69

8.4. Krajinný ráz ............................................................................................................................ 69

8.5. Biota ....................................................................................................................................... 70

8.6. Hluková situace ...................................................................................................................... 70

8.7. Ovzduší .................................................................................................................................. 70

8.8. Veřejné (lidské) zdraví ........................................................................................................... 70

8.9. Územní plánování .................................................................................................................. 70

8.10. Technická a dopravní infrastruktura ...................................................................................... 70

8.11. Hydrologické poměry ............................................................................................................. 70

9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ................................................................................ 71

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ......................................................................................................................... 72

11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................. 73

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................................... 74

ČÁST B VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI SOUSTAVY NATURA 2000 ............................................................................................... 76

ČÁST C VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH .............................. 77

C.I Horninové prostředí a geologie ................................................................................................... 77

C.II Vodní režim ................................................................................................................................. 77

C.III Hygiena životního prostředí ......................................................................................................... 77

C.IV Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................ 77

C.V Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) ................................................................................................................................................ 77

C.VI Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................................ 77

C.VII Sociodemografické podmínky ..................................................................................................... 77

C.VIII Bydlení ......................................................................................................................................... 78




Vydání: 02 5

C.IX Rekreace ..................................................................................................................................... 78

C.X Hospodářské podmínky, komerce a výroba ................................................................................ 79

ČÁST D VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA OSTATNÍ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ÚZEMÍ ..................................... 80

D.I Vyhodnocení vlivu řešení Změny ÚP na cíle udržitelného rozvoje ............................................. 80

ČÁST E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ........................................................ 84

E.I Priority územního plánování na národní úrovni ........................................................................... 84

E.II Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni ................. 85

ČÁST F VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................ 87

F.I Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území .............................. 87

F.II Shrnutí základního přínosu územního plánu ............................................................................... 87

SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Schéma řešeného území .................................................................................................................8 Obr. 2 Geologická mapa řešeného území .............................................................................................. 31 Obr. 3 Půdní typy v dotčeném území dle TKSP ..................................................................................... 35 Obr. 4 Chráněná území v řešeném území .............................................................................................. 38 Obr. 5 Území s překročením imisního limitu v roce 2012 ....................................................................... 47 Obr. 6 Ochrana ZPF v řešeném území .................................................................................................. 49 Obr. 7 PUPFL na území města dle UAP 2014 ........................................................................................ 50 Obr. 8 Hlukový ukazatel Ln, ................................................................................................................... 53 Obr. 9 Hlukový ukazatel Ldvn .................................................................................................................. 53 Obr. 10 Jímání a zasakování podzemních vod v řešeném území ............................................................. 57 Obr. 11 Návrh protipovodňové ochrany na úrovni města Brna v řešeném území ..................................... 58 Obr. 12 Dopravní systém města Brna dle UAP 2014 ................................................................................ 59 Obr. 13 Vývoj prodejní plochy v jednotlivých morfogenetických zónách města ........................................ 79 SEZNAM TABULEK: Tab. 1 Sada referenčních cílů ochrany ŽP .............................................................................................. 29 Tab. 2 Problémové lokality města s překračováním imisních limitů, příp. imisních limitů a mezí tolerance ...................................................................................................................................................... 33 Tab. 3 Podíl zemědělské půdy na území města Brna ............................................................................. 48 Tab. 4 Vývoj úbytku zemědělské půdy .................................................................................................... 48 Tab. 5 Procentuální zastoupení půdních představitelů na variantě D, zvané Bystrcká. ..................... 50 Tab. 6 Pravidla použití korekce pro chráněný venkovní prostor a chráněných venkovních prostorech staveb ...................................................................................................................................................... 51 Tab. 7 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku a v chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti .............................................................................................................................. 51 Tab. 8 Sada referenčních cílů ochrany ŽP .............................................................................................. 60 Tab. 9 Hodnocení vlivů vymezených ploch a strategických cílů změny ÚPmB B1/13-0 na referenční cíle ochrany životního prostředí .......................................................................................................................... 63 Tab. 10 Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce ................................................... 68 Tab. 11 Sada referenčních cílů udržitelného rozvoje ............................................................................ 80 Tab. 12 Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle udržitelného rozvoje ............................ 82




Vydání: 02 6

PŘEHLED ZKRATEK

B(a)P benzo(a)pyren

CO oxid uhelnatý

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP Česká inspekce životního prostředí

ČOV čistírna odpadních vod

ČSÚ Český statistický úřad

dB(A) ekvivalentní hladina akustického tlaku A

EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment)

EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000

HG hydrogeologie / hydrogeologický

CHKO chráněná krajinná oblast

CHLÚ chráněné ložiskové území

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod

JMK Jihomoravský kraj

JZT jihozápadní tangenta

JVT jihovýchodní tangenta

KHS krajská hygienická stanice

KÚ krajský úřad

LBC lokální biocentrum

LBK lokální biokoridor

MHD městská hromadná doprava

MCHÚ maloplošné chráněné území

MŽP Ministerstvo životního prostředí

MÚK mimoúrovňová křižovatka

NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR

NOx oxidy dusíku

NRBK nadregionální biokoridor

NRP Národní rozvojový plán

NP národní park

OP ochranné pásmo

OOP orgán ochrany přírody

ORP obec s rozšířenou působností

PHO pásmo hygienické ochrany

PM10 tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter)

PO ptačí oblast soustavy Natura 2000

PP přírodní památka

PR přírodní rezervace

PRVK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

PÚR Politika územního rozvoje

PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa

PZKO Plán ke zlepšení kvality ovzduší

RBC regionální biocentrum

RBK regionální biokoridor

ŘSD Ředitelství silnic a dálnic

SEA Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví)

SHM Strategická hluková mapa aglomerace Brno




Vydání: 02 7

SLDB sčítání lidí, domů a bytů

SO2 oxid siřičitý

SPŽP Státní politika životního prostředí České republiky

SUR ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky

SVP Směrný vodohospodářský plán

SZÚ Státní zdravotní ústav

TZL tuhé znečišťující látky

ÚAP územně analytické podklady

ÚP územní plán

ÚPmB územní plán města Brna

ÚPD územně plánovací dokumentace

ÚSES územní systém ekologické stability

UZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

VD vodní dílo

VKP významný krajinný prvek

VN vodní nádrž

VMO velký městský okruh

VOC těkavé organické látky

VOV Vírský oblastní vodovod

VVURÚ vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

WHO World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace

ZCHÚ zvláště chráněná území

ZPF zemědělský půdní fond

ZÚR zásady územního rozvoje

ZVHS/ZVS Zemědělská vodohospodářská správa

ŽP životní prostředí




Vydání: 02 8

ÚVOD

Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Vyhodnocení vlivů změny ÚPmB B1/13-0 na udržitelný rozvoj území“ je vypracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky 458/2012, a v souladu s požadavky stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje k Obsahu změny B1/13-0 vydaného pod čj. JMK 70114/2013.

Důvod pořízení změny

Územní rozsah platnosti územního plánu je omezen na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Ao 1/2010-84 ze dne 27.5.2010, kterým se opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna dne 3. 11. 1994, zrušuje v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech souvisejících ochranných pásem, a to dnem vyhlášení tohoto rozsudku.

Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k pořízení změny územního plánu, která by v území dotčeném výše uvedeným rozsudkem NSS vymezila stávající způsob využití území a zajistila ochranu před nežádoucím zastavěním do doby vyřešení vedení koridoru R43 v Brně resp. jeho okolí.

Rozsah změny

Změna B1/13 - 0 je řešena v části území dotčené rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84, tj. v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43.

Obr. 1 Schéma řešeného území

Předmět řešení změny

V řešeném území, dotčeném změnou, bude stabilizováno současné využití ploch dle zjištěného skutečného stavu využití území. Celé řešené území bude součástí vymezené územní rezervy– Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43

V tomto prostoru vymezené plochy jsou navrženy tak, aby nebyl znemožněn nebo ztížen záměr na budoucí využití řešeného území prověřovaný v územně analytických podkladech Jihomoravského kraje (ÚAP JMK), tj. vymezení koridoru územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení




Vydání: 02 9

rychlostní komunikace R 43, se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť. V rámci změny jsou realizovány tyto cíle:

o je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných ploch, které odpovídá současnému využití:

Zemědělský půdní fond (ZPF) dle stávajícího využití území

Plochy krajinné zeleně všeobecné (KV) dle stávajícího využití

Plochy s objekty pro individuální rekreaci

Vodní a vodohospodářské plochy

Zvláštní plochy pro rekreaci (R)

Plochy pro dopravu/ významná parkoviště (DP) dle stávajícího využití

Plochy pro dopravu/ tělesa dopravních staveb (násypy, zářezy)

Plochy pro dopravu/ plochy komunikací a prostranství místního významu

o nejsou vymezeny žádné nové návrhové plochy stavební ani nestavební – volné;

o je vymezen Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 v identickém rozsahu ploch části území dotčeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Koridor územní rezervy je vymezen za účelem umožnit případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, s touto regulací: Dosavadní využití ploch nesmí být měněno takovým způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil možné budoucí využití, včetně umísťování staveb a jejich změn.

Dobu trvání existujících staveb a zařízení, které byly povoleny jako dočasné, lze prodloužit pouze na dobu, která neznemožní nebo neztíží možné budoucí využití ploch (podle aktuálního ověření stavu záměru, k jehož ochraně je územní rezerv vymezena), nejdéle však na dobu 3 let.

Širší souvislosti

R43 je dlouhodobě plánovaná rychlostní komunikace, výhledové spojení Brna s okresy Blansko a Svitavy, přičemž tvoří spojku mezi dálnicí D1 a budovanou rychlostní silnicí R35 Hradec Králové – Olomouc. Navazuje na nedokončený předválečný projekt tzv. „německé dálnice“ Vídeň – Wroclaw, po níž převzala plánovanou trasu. Význam rychlostní silnice R43 je různý v závislosti na její funkci, od městské až po mezinárodní.

Posuzovaný úsek komunikace je dlouhodobou součástí městské resp. regionální komunikační sítě. Komunikace R43 má v dopravní koncepci města Brna své nezastupitelné a dlouhodobě sledované místo. Jejím základním cílem byla původně ochrana města před tranzitní dopravou. Vzhledem k rozvoji města Brna i brněnské aglomerace se R43 postupně přibližuje k těžištím cílů a zdrojů dopravy (přesněji řečeno cíle a zdroje se přibližují k její trase). Vzrůstá tím i její význam pro vnitroměstskou a cílovou (zdrojovou) dopravu. Je proto logické, že je s ní počítáno se stále větší měrou při řešení problematiky brněnské cílové (zdrojové) a vnitroměstské automobilové dopravy. Silnice R43 je koncepční součástí vyšší komunikační sítě - státní a s ní i mezinárodní. Podíl tranzitní dopravy na celkových intenzitách dopravy představuje cca 30%. Z této hodnoty je drtivá většina dopravy vnitrostátní, mezinárodní tranzit představuje cca 2% (rok 2010) až 4% (rok 2020 a další) celkových intenzit dopravy. Zásadní dopravní význam silnice R43 je proto nutno spatřovat v městském resp. regionálním měřítku, a to pro vnitroměstskou a dále městskou cílovou a zdrojovou dopravu.

Silnice R43 představuje pouze dílčí součást celkové dopravní koncepce. Teprve realizace (lépe řečeno dokončení) celého souboru staveb komunikačního systému města Brna (tangent, okruhů a radiál) umožní plné fungování jednotlivých staveb a základní páteřní komunikační systém převezme v maximální možné míře intenzity dopravy z ostatní (historické) komunikační sítě.

Tzv. Bystrcký koridor - "německá dálnice" je z hlediska potřeb dopravy výhodný, územně připravený a ochrana dotčeného území je řešitelná pomocí technických opatření, pro která je navíc dostatek prostoru v okolí plánované komunikace.




Vydání: 02 10

ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ (SEA)

Obsah změny územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavků § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí. Příslušný úřad vydal v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím JMK 70114/2013 k Obsahu změny B1/13-0 Územního plánu města Brna závěr zjišťovacího řízení, jímž stanovil nutnost jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

Důvodem pro tento požadavek bylo, že ve změně územního plánu (B1/13 - 0) mají být mimo jiné prověřeny nové plochy pro ochranu území pro případné budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. U změny B1/13 - 0 jde o území značného rozsahu, ve kterém jsou již nyní situovány významné dopravní trasy, část řešeného území je v bezprostředním kontaktu s bytovou zástavbou, významná část pak v kontaktu s lesními pozemky. Obsah změny ÚP je formulován obecně a neumožňuje dopředu vyloučit možnost negativních vlivů na životní prostředí, proto je uplatněn požadavek na vyhodnocení.

KÚ dále požadoval zpracovat vyhodnocení v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter změny územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení má zaměřit zejména na problematiku krajinného rázu, ochranu přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, hluku, ochrany ovzduší a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch. Návrhové plochy mají být posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. OŽP neuplatnil požadavek na variantní řešení.

Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Změna Územního plánu města Brna B1/13-0" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí bylo zpracováno řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové.

Pořizovatelem změny územního plánu je Statutární město Brno, zastoupené Odborem územního plánování a rozvoje.

Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 3., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 3.11. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 7.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu stavebního zákona, včetně posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je samostatnou přílohou a nedílnou součástí návrhu Změny územního plánu.

Níže v rámci části A. VVÚRU uvádíme celé posouzení vlivů na životní prostředí. (SEA).




Vydání: 02 11

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

Obsah změny

Aby nebyl znemožněn nebo ztížen záměr na budoucí využití řešeného území prověřovaný v územně analytických podkladech Jihomoravského kraje (ÚAP JMK) tj. vymezení koridoru územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43, se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť, je obsahem návrhu následující:

1) je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných ploch, které odpovídá současnému využití:

o je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných ploch, které odpovídá současnému využití:

Zemědělský půdní fond (ZPF) dle stávajícího využití území

Plochy krajinné zeleně všeobecné (KV) dle stávajícího využití

Plochy s objekty pro individuální rekreaci

Vodní a vodohospodářské plochy

Zvláštní plochy pro rekreaci (R)

Plochy pro dopravu/ významná parkoviště (DP) dle stávajícího využití

Plochy pro dopravu/ tělesa dopravních staveb (násypy, zářezy)

Plochy pro dopravu/ plochy komunikací a prostranství místního významu

o nejsou vymezeny žádné nové návrhové plochy stavební ani nestavební – volné;

o je vymezen Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 v identickém rozsahu ploch části území dotčeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Koridor územní rezervy je vymezen za účelem umožnit případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, s touto regulací: Dosavadní využití ploch nesmí být měněno takovým způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil možné budoucí využití, včetně umísťování staveb a jejich změn.

o Dobu trvání existujících staveb a zařízení, které byly povoleny jako dočasné, lze prodloužit pouze na dobu, která neznemožní nebo neztíží možné budoucí využití ploch (podle aktuálního ověření stavu záměru, k jehož ochraně je územní rezerv vymezena), nejdéle však na dobu 3 let.

Žádné další zvláštní podmínky využití území se nevymezují.

Shodně s přístupem k vymezení ploch se nemění ani význam stávajících komunikací a silnic v řešeném území. S ohledem na význam a dopravní zatížení stávající sil. III/3844 (Stará dálnice) v úseku Kohoutovická – Přístavní není vyloučeno její zařazení do systému místních komunikací.

V souladu s PÚR ČR, ÚAP JMK, Generelem dopravy JMK a Generelem krajských silnic bude v rozsahu řešeného území vymezen Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43.

Podle § 36 stavebního zákona jsou v územní rezervě zakázány změny v území [§2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit.

Urbanistická koncepce

Urbanistická koncepce, která je založena na vyváženém vztahu urbanizovaného území (území

zastavěného a zastavitelných ploch) a území nezastavěného – volného, s významnou ochranou

„krajinných klínů“ nezastavěného území se změnou územního plánu nemění.




Vydání: 02 12

Koncepce veřejné infrastruktury

Občanská vybavenost

Koncepce občanské vybavenosti se změnou územního plánu nemění.

Dopravní infrastruktura

V rámci řešené změny ÚPmB byla plně zachována stávající koncepce.

Technická infrastruktura

Koncepce řešení jednotlivých sítí technické infrastruktury zůstává beze změny.

Koncepce uspořádání sídelní zeleně

Beze změny.

Koncepce uspořádání krajiny

Koncepce uspořádání krajiny nedozná změnou B1/13-0 žádných změn.

1.1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k jiným koncepcím

Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA nejdůležitějších koncepcí, je uvedena v následující podkapitole 2.1.

Mezinárodní úroveň:

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES)

Úmluva o ochraně přírodního a kulturního dědictví UNESCO

Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy

Úmluva o ochraně volně žijících ptáků (1979)

Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1992)

Druhý akční program Evropského společenství v oblasti veřejného zdraví 2008 – 2013 (2008)

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011)

Národní a regionální úroveň

Politika územního rozvoje ČR

Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020

Dopravní politika České republiky pro období 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020

Státní politika životního prostředí ČR

Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 a pro navazující období 2014 – 2020

Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020

Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21)




Vydání: 02 13

Místní agenda 21

Národní program snižování emisí České republiky, 2007

Plán odpadového hospodářství České republiky, 2014

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie

Plán hlavních povodí ČR, 2007

Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (Natura 2000)

Dopravní politika ČR (2013)

Regionální úroveň:

Územně plánovací dokumentace Jihomoravského kraje, UAP

Koncepce podpory státní památkové péče v Jihomoravském kraji

Strategie rozvoje cestovního ruchu

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje

Koncepce environmentálního vzdělávání

Územní energetická koncepce

Program rozvoje tělovýchovy a sportu

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje

Plány péče o zvláště chráněná území

Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje

Program snižování emisí znečišťujících látek

Regionální inovační strategie

Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl

Plánování v oblasti vod

Místní úroveň

Územní plán města Brna

Strategie pro Brno

Plán odpadového hospodářství města Brna

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje - 4. etapa PRVKÚC Brno – město

Generel odvodnění města Brna

Koncepce protipovodňové ochrany města Brna

Aktualizovaný program snižování emisí statutárního města Brna

Program zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna

Územně analytické podklady (2014)

Dopravní politika města Brna




Vydání: 02 14

Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje.

V rámci vyhodnocení vlivů Změny B1/13-0 Územního plánu města Brna na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 2.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní a místní úrovni, které mají zvláštní význam vzhledem k SEA

Politika územního rozvoje (PÚR) – aktualizace č. 1

Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje (dále jen PÚR) (1. aktualizace PÚR byla schválena Vládou ČR usnesením č. 276 ze dne 15. 4. 2015). Celé řešené území spadá dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje do Metropolitní rozvojové oblasti Brno (OB 3).

OB 3 Metropolitní oblast Brno je vymezena v rozsahu obcí z ORP Brno, Blansko (jen obce ve střední, jihovýchodní a jihozápadní části), Kuřim, Pohořelice (jen obce ve střední a severní části), Rosice (jen obce ve východní části), Slavkov u Brna (jen obce v severní části), Šlapanice, Tišnov (jen obce v jihovýchodní části), Židlochovice, Ivančice (jen obce v jihovýchodní části), jako území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem; sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy.

Úkoly pro územní plánování v rámci OB3 jsou zejména:

a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1,

b) pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné infrastruktury.

PÚR ČR v aktuálním znění 2015, v části, věnované koridorům a plochám dopravní infrastruktury, vymezuje mj. Rozvojovou osu OB9 Brno – Svitavy/ Moravská Třebová jako území ovlivněné silnicí I/43, připravovanou silnicí R 43, železniční tratí č. 260 Brno–Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová.

PÚR ČR 2015 tak předpokládá vybudování R43 jako spojky mezi dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35, kterou PÚR také zmiňuje. Konkrétní vymezení trasy R43 přenechává PÚR ČR krajské úrovni územního plánování, vymezuje pouze začátek R43 v Brně nebo jeho blízkosti a konec u Moravské Třebové nebo u Svitav. Tím také připouští možnost vedení R43 odchylně od původní trasy německé dálnice.

V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR ČR 2015 následující relevantní priority (upraveno pro účely posouzení):

(14)1 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně

urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice... Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

1 Pro snadnější orientaci odpovídá v závorce uváděné číslování odstavcům originálního znění Politiky územního

rozvoje




Vydání: 02 15

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření….V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

Komentář:

Změna územního plánu je navržena v souladu se základními principy územního plánování tak, jak je navrhuje PÚR, i s těmi principy, které reprezentují ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Vymezení územní rezervy za účelem chránění jedné z možností vedení koridoru R43 je potom zcela v souladu s úkoly územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje. Lze tedy konstatovat soulad cílů předkládané změny ÚPmB a Politiky územního rozvoje.

Dopravní politika České republiky pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050

Dopravní politika je vrcholový strategický dokument Vlády ČR pro sektor doprava, dokument identifikuje hlavní problémy sektoru a navrhuje opatření na jejich řešení.

Základní témata, kterými se Dopravní politika v rámci dosažení svých cílů především zabývá jsou: harmonizace podmínek na přepravním trhu, modernizace, rozvoj a oživení železniční a vodní dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, omezení vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, provozní a technická interoperabilita evropského železničního systému, rozvoj transevropské dopravní sítě, zvýšení bezpečnosti dopravy, výkonové zpoplatnění dopravy, práva a povinnosti uživatelů dopravních služeb, podpora multimodálních přepravních systémů, rozvoj městské, příměstské a regionální hromadné dopravy v rámci IDS, zaměření výzkumu na bezpečnou, provozně spolehlivou a environmentálně šetrnou dopravu, využití nejmodernějších dostupných technologií a globálních navigačních družicových systémů (GNSS), snižování energetické náročnosti sektoru doprava a zejména její závislosti na uhlovodíkových palivech.

Globálním cílem strategie je: Vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy.

Z hlediska územního plánování je klíčový především specifický cíl 2.2 Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury a jeho opatření:




Vydání: 02 16

2.2.2 Hlavní projekty rozvoje železniční sítě

2.2.3 Hlavní projekty rozvoje silniční a dálniční sítě

2.2.4 Hlavní projekty rozvoje vodních cest

2.2.5 Hlavní projekty rozvoje letecké dopravy

2.2.6 Hlavní projekty rozvoje infrastruktury pro nemotorovou dopravu.

Opatření v oblasti silniční infrastruktury:

Prostřednictvím Politiky územního rozvoje ČR a územně plánovacích dokumentací zajistit územní ochranu koridorů a ploch pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury.

Hlavní zásady rozvoje silniční infrastruktury:

Výstavba chybějících úseků na hlavní síti TEN-T do roku 2030 v parametrech odpovídajícím prognózovaným intenzitám provozu (prognózy z dopravního modelu v dokumentu Dopravní sektorové strategie),

Výstavba chybějících úseků na globální síti TEN-T do roku 2050 v parametrech odpovídajícím prognózovaným intenzitám provozu (prognózy z dopravního modelu v dokumentu Dopravní sektorové strategie),

Zkvalitnění napojení všech krajských měst na páteřní kapacitní silniční síť ve směru do hlavních hospodářských center státu (Praha, na Moravě rovněž Brno) do roku 2030,

Zajištění odpovídajícího dopravního napojení průmyslových zón na silniční infrastrukturu v souladu s příslušnými usneseními vlády,

Zajistit napojení významných rozvojových investic na silniční infrastrukturu na úrovni alespoň silnic I. tř.,

Na hlavních dálničních tazích instalovat inteligentní dopravní systémy pro řízení a regulaci provozu, zvýšení bezpečnosti a efektivnosti dopravy a pro zajištění infomobility (aplikace ITS umožní mj. lepší využití kapacity silniční infrastruktury),

Řešení průtahů obcí na tazích s vysokými intenzitami provozu zejména výstavbou obchvatů (týká se i tzv. doprovodných komunikací ke komunikacím dálničního typu), a to dle harmonogramu stanoveného v dokumentu Dopravní sektorové strategie,

Zavádět stacionární i mobilní systémy vážení za jízdy k eliminaci jízd přetížených nákladních vozidel, které neúměrně poškozují silniční infrastrukturu.

Komentář:

Změna územního plánu je navržena v souladu se základními principy územního plánování i s těmi principy, které reprezentují ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Vymezení územní rezervy za účelem chránění jedné z možností vedení koridoru R43 je potom zcela v souladu s cíli a opatřeními Dopravní politiky. Lze tedy konstatovat soulad cílů předkládané změny ÚPmB a Dopravní politiky ČR.

Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020

Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP ČR) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2012. Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020.

Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.

SPŽP je zaměřena zejména na tyto tematické oblasti:

Ochranu a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití




Vydání: 02 17

a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí;

Ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor;

Ochranu přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech;

Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik.

V rámci Státní politiky životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle:

1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu

1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin

1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí

2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny

2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší

2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie

3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny

3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot

3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech

4.1 Předcházení rizik

4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

Komentář:

Zaměření Změny ÚPmB B1/13-0 není v rozporu s cíli SPŽP ČR. Návrhem předkládané změny nedojde k žádným zásahům do podmínek využití území v řešeném území, které by predikovaly významné vlivy na životní prostředí. Při následné územně plánovací činnosti resp. projekční přípravě R43 je třeba v případě využití územní rezervy pro R43 vymezené v navrhované změně územního plánu vyřešit střety s PP Skalky u Přehrady a zajistit technické řešení ochrany urbanizovaného území přiléhajícího k budoucímu koridoru R43.

Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR)

V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální.

Cíle aktualizovaného dokumentu jsou:

Stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR;

určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury;

dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady;

připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů);




Vydání: 02 18

zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006).

Komentář:

Předkládaná změna ÚPmB nemá žádný dopad do stávajícího využití území, a je tak v souladu s cíli této strategie.

Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP

NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LNEHAP).

Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru:

Ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů;

ochrana ozónové vrstvy Země;

ochrana biologické a krajinné rozmanitosti;

zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí.

Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit:

Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi;

pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi;

pokračující obnova území devastovaných hornickou činností;

zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti).

Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA územního plánu):

Stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik;

dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů;

stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek;

předcházet poškození zdraví z používání a užívání vod;

chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci;

zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost;

chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

uplatňovat princip prevence poškozování půdy;

vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody;

omezovat negativní působení hluku na zdraví;

zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny;

snižovat expozici hluku prostředky územního plánování;




Vydání: 02 19

zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof;

soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Komentář:

Předkládanou změnou Územního plánu města Brna nedojde ke změnám stávajícího využití území řešeného změnou a nedojde tedy ani ke střetu s principy ochrany veřejného zdraví. Vzhledem k charakteru změny územního plánu nejsou navrhována žádná opatření před hlukovou zátěží ani ochranu ovzduší prostředky územního plánování. Při následné územně plánovací činnosti resp. projekční přípravě R43 je třeba v případě budoucí aktivace územní rezervy pro R43 vymezené v navrhované změně územního plánu vyřešit střety s PP Skalky u Přehrady a zajistit technické řešení ochrany urbanizovaného území přiléhajícího k budoucímu koridoru R43 před důsledky hlukové a emisní zátěž spojené s provozem po případné budoucí komunikaci.

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21)

Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti.

Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národa a regionu.

Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle:

CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA

CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH

CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY

Komentář:

V případě Programu Zdraví 21 lze konstatovat totéž co u předchozí koncepce. Koncepce nemá přímé vlivy vůči předkládané změně územního plánu.

Místní agenda 21

Místní agenda 21, představuje implementaci závěrů konference v Rio de Janeiro, směřované k udržitelnému rozvoji, tvoří komplexní systém sestavený z dílčích součástí, vzájemně propojených. V části, která se týká „Ochrany a podpory lidského zdraví“, vymezuje následující programové oblasti:

Uspokojování požadavků základní zdravotní péče, zvláště ve venkovských oblastech

Kontrola přenosných nemocí

Ochrana zdravých a citlivých skupin populace

Řešení problémů zdravotní péče ve městech

Snižování zdravotních rizik vyvolaných znečištěním a riziky životního prostředí




Vydání: 02 20

Další programovou podskupinou Místní agendy 21 je „Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel“. V této podskupině jsou zahrnuty následující programové oblasti:

Zajištění adekvátního přístřeší pro všechny

Zlepšení řízení lidských sídel

Podpora plánování a řízení udržitelného využívání území

Podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizaci a nakládání s pevnými odpady

Podpora udržitelných energetických dopravních systémů v lidských sídlech

Podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám

Podpora udržitelného stavebního průmyslu

Podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel

Komentář:

V případě Místní agendy 21 především v ní obsažené priority Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, lze konstatovat, že změna Územního plánu města Brna B1/13-0 má přímé pozitivní vazby vůči cíli „Podpora plánování a řízení udržitelného využívání území“. Ostatní cíle strategie jsou vůči předkládané změně indiferentní.

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020

Národní strategie je nástrojem pro realizaci programu Světové zdravotnické organizace (dále jen „SZO“) Zdraví 2020 v ČR. Program Zdraví 2020 byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru SZO pro Evropu v září 2012 a je adaptabilním a praktickým strategickým rámcem umožňujícím specificky zaměřené přístupy. Má za úkol přispět k řešení složitých zdravotních problémů 21. století, se kterými se ČR potýká, spojených s ekonomickým, sociálním a demografickým vývojem, a to zejména cestou prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví.

Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Národní strategie navazuje na „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21“ (dále jen „Zdraví 21“) podpořený vládou ČR v roce 2002 usnesením č. 1046/2002 a je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu. Ústecký kraj se k programu Zdraví 21 přihlásil v roce 2005 Programem „Zdravý kraj České republiky – Ústecký kraj“.

Hlavním cílem je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet, přičemž hlavní vizí do roku 2020 je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace.

K tomuto cíli vedou dva strategické cíle:

1. zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví

2. posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny složky společnosti, sociální skupiny i jednotlivce.

Pro naplnění výše uvedených cílů byly identifikovány čtyři oblasti prioritních politických opatření zaměřených na řešení vybraných dominantních problémů zdravotního stavu populace ČR:

1. realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu;

2. čelit závažným zdravotním problémům v oblasti neinfekčních i infekčních nemocí a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel;

3. posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, zajistit použitelnost a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců, soustředit se na ochranu a podporu zdraví a na prevenci nemocí, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných situacích;




Vydání: 02 21

4. podílet se na vytváření podmínek pro rozvoj odolných sociálních skupin, tedy komunit žijících v prostředí, které je příznivé pro jejich zdraví.

Prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví jsou důležitými prioritami České republiky. Jsou založeny na vědeckých důkazech a mezinárodních zkušenostech o vysokém společenském a ekonomickém přínosu předcházení nemocem a posilování zdraví. Předpokladem efektivního účinku na zdravotní stav populace je spoluúčast všech složek společnosti, občanů, rodin, státní správy a samosprávy, podnikatelské sféry, nevládních organizací a sdělovacích prostředků. Dosavadní zkušenosti vyspělých států i ČR ukazují, že prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví mají reálný přínos ke zlepšování zdravotního stavu populace.

Komentář:

Předkládanou změnou Územního plánu města Brna nedojde ke změnám stávajícího využití území řešeného změnou a nedojde tedy ani ke střetu s principy ochrany veřejného zdraví. Vztah vůči této strategii je tedy nepřímý.

Národní program snižování emisí České republiky, 2007

První Národní program snižování emisí České republiky byl schválen v roce 2004 a přijat usnesením vlády České republiky č. 454/2004. Jeho aktualizace proběhla v roce 2006 v souladu s požadavky na revize národních programů podle NECD. S ohledem na stále nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické strategie o znečišťování ovzduší vydané 21. září 2005 (COM(2005)446 final), byla přijata také adekvátní opatření ke snížení znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a NOx.

Národní program snižování emisí České republiky byl zpracován s využitím energetických vstupů (včetně projekcí) poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Specifické cíle Národního Programu jsou:

Plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak;

přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity;

přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod stanovené cílové imisní limity.

Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programů, předložené ministerstvem, vláda usnesením (s výjimkou Národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, který vydává vláda svým nařízením). Národní programy se aktualizují vždy po 5 letech.

Národní program zahrnuje zejména opatření legislativního, fiskálního, ekonomického charakteru – vytváří podmínky pro návrhy změn zákonů a uplatnění dalších regulačních nástrojů, finanční podporu a využití fiskálních nástrojů. Rozšiřuje stávající opatření ke snížení emisí o dodatečná opatření pro roky 2007 až 2013.

Komentář:

Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi NPSE a změnou Územního plánu města Brna B1/13-0, řešenou změnou nedojde k žádné zásadní změně v dosavadním využití území.

Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR

Tento program má nepřímou vazbu na Změnu B1/13-0 ÚPmB z hlediska spotřeby fosilních paliv, preferenci obnovitelných zdrojů nebo využívání zemního plynu. Obsahuje následující cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů:

Po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000;

po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000;

pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030;

zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030.




Vydání: 02 22

Komentář:

Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi Národním programem na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR a řešenou změnou územního plánu. Na základě změny ÚP nedojde k umístění žádných nových zdrojů znečištění ovzduší do území.

Plán odpadového hospodářství České republiky 2015-2024

Hlavními cíli strategie je jednoznačně předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady. Česká republika se v novém Plánu odpadového hospodářství zavazuje k plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. ČR patří mezi evropské skládkařské velmoci. Proto strategie navržená v plánu odpadového hospodářství vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů.

Schválený POH ČR nově zahrnuje i Program předcházení vzniku odpadů. Ten se zaměřuje například na řešení textilního odpadu, využití potravinových bank pro předcházení potravinového plýtvání nebo např. na systém tzv. opraven pro rozbité výrobky, které nemusí nutně skončit v odpadu.

Strategie nového plánu vychází ze 4 hlavních cílů, kterými jsou předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů, minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při vzniku odpadů a nakládání s nimi, udržitelný rozvoj společnosti, přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“ a maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

Do roku 2020 je cílem POH zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy odpadu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z papíru, plastu, skla i kovu.

Prioritou pro biologicky rozložitelné odpady je podle nového POH snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky nejvýše na 35 % z celkové hmotnosti v roce 2020 oproti roku 1995.

Z priorit Plánu odpadového hospodářství vyplývá i nezbytnost stanovit a koordinovat síť zařízení k nakládání s odpady v regionech.

Nový Plán odpadového hospodářství ČR pro roky 2015–2024 navazuje na předchozí POH ČR 2003–2013,

Komentář:

Cíle POH ČR nemají vzhledem k charakteru předkládané změny ÚPmB přímý vztah k posuzovanému dokumentu.

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie

Tato koncepce vymezená strategickými cíli má silný vliv na budování vodohospodářské infrastruktury, kmenových stok, retenčních nádrží a obecná protipovodňová opatření uvedená v Aktualizaci ÚPmB.

Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství;

zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí;

prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha.

Komentář:

V případě Koncepce vodohospodářské politiky MZe je možné říci, že navrhovaná změna územního plánu nemá přímý vztah ke strategickým dokumentům ve vodohospodářské oblasti.

Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998

Změny B1/13-0 ÚPmB naplňuje obsah tohoto programu především v oblasti územního plánování a urbanismu a respektuje cíle pro lesní a vodní hospodářství, dopravu a těžbu surovin.

I. Regionální politika, územní plánování a urbanizmus

K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného




Vydání: 02 23

hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska:

a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů;

b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury.

II. Lesní hospodářství

Význam mimoprodukčních funkcí lesů poroste především z hlediska jejich ekostabilizační úlohy, ochrany biodiverzity a předpokládaných klimatických změn.

III. Vodní hospodářství

Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká.

IV. Doprava

Stanovit základní parametry rozvoje dopravy v celém státě i jednotlivých regionech z hlediska ekologické únosnosti území i z hlediska rezerv (možností, potřeb, nabídek) rozvoje území.

V. Těžba nerostných surovin

Důsledně respektovat dané územní limity těžby stanovené zejména v územně - plánovacích podkladech a tam kde schází, tyto limity zavést.

Komentář:

Výše uvedené zásady nejsou změnou územního plánu nijak dotčeny z pohledu jejich uplatňování v rámci platného Územního plánu města Brna, který je odráží v cel�

Documents

„VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MSTA BRNA · VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZM NY ÚZEMNÍHO PLÁNU MSTA BRNA B1/13-0 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Číslo dokumentu C1699-14-0