Argejsk povsti

- (latinsky Io) je v eck mytologii dcera argejskho krle Inacha. Byla knkou bohyn Hry.

Zletn nejvy bh Zeus se zamiloval do knky a ped svou rlivou manelkou Hrou ji skryl v podob krvy. Ovem Hra zjistila, jak se vci maj a Dia pemluvila, aby j krvu daroval. Nechala ji potom hldat stookm pastem Argem.

Zeus poslal boha Herma, aby paste zabil. Pot Hra poslala na zaarovanou velkho ovda, kter ji zahnal a severozpadnmu moi, kter bylo po n nazvno moem Inskm. Tam vak pou neskonila, prchala ped ovdem na vchod, zastavila se u skly, k n byl pikovn Titn Promtheus. Ten j poradil, aby se uchlila do Egypta.

Skuten se j podailo doshnout cle. Na behu Nilu porodila Epafa, Diova syna, kter se pozdji stal prvnm egyptskm krlem. se v Egypt dostalo boskch poct.

Danaovny, t Danaidky - (latinsky Danaides) jsou v eck mytologii dcery Danaa, krle v Libyii a pozdji v Argu, praotce kmene Dana (Danajc).

Jejich strcem byl Danav bratr Aigyptos. Ten touil po ovldnut Libye, kterou od svho otce dostal Danaos, proto vymyslel jako cestu ke svmu cli to, e jeho padest syn se oen s padesti Danaovnami. Jene to nepijal ani Danaos, ani jeho dcery. Proto nejprve opustili Libyi a plavili se do ecka, kde nalezli toit u argejskho krle.

Aigyptos se za nimi vydal i se svmi syny a s vojskem, porazil krlovo vojsko a Danaa donutil, aby jeho synm sv dcery dal. Danaos naoko pijal, svm dcerm vak pikzal, aby o svatebn noci sv vnucen manely zavradily. Tak se i stalo, vjimkou byla nejmlad Danaovna jmnem Hypermstra, kter se do nejmladho Aigyptova syna Lynkea zamilovala a ped smrt ho uchrnila. Hlavy jeho zavradnch brat pr byly hozeny do eky Lerny.

Za to, e se zpronevila jemu i svm sestrm, nechal otec Hypermstru vsadit do vzen. k se, e sama bohyn Afrodt se ujala jej obhajoby. Bohyn Athna a bh Herms pak z viny oistili i vechny jej sestry. Velk rada podsvtn e vak trest uloila: Danaovny mus v podsvt navky nabrat vodu do prasklch dbn a nalvat ji do bezednch ndob.

Hypermstra se stala Lynkeovou manelkou a stala se pramt velkch hrdin Persea a Hrakla.

Jet jedna z padesti Danaoven zstala vce v povdom: byla to Amymn. Pr hned po piplut do ecka ji poslal otec pro vodu, aby mohl obtovat bohm. Amymn napadl chlpnSatyr, ona volala o pomoc a pispchal sm bh moe Poseidn. Po Satyrovi vrhl svj trojzubec. Kdy dovolil dvce, aby trojzubec vytrhla ze zem, vyrazil na tom mst mohutn pramen vody, kter nesl jej jmno. Sm se stal milencem a enichem Amymny, vzal si ji za manelku a zplodili syna Nauplia, pozdjho zakladatele vznamnho pobenho msta.

Dana (ecky , latinsky Danae) je v eck mytologii dcerou argejskho krle Akrisia a jeho manelky Eurydiky, matka hrdiny Persea.

Krlovsk dcera Dana byla tak krsn, e pithla pozornost nejvyho boha Dia a ten si pl mt s n syna. Jej otec vak pro to neml pochopen, hlavn proto, e vtba pravila, e zahyne rukou syna sv dcery. Proto ji uvznil hluboko pod zem, aby ji ukryl ped vemi mui. Ovem Zeus to pekonal ve sv vemohoucnosti tak, e se k n piblil v podob zlatho det, pronikl zdmi jejho vzen a po patin dob se stal otcem synaPersea.

Kdy se o tom dozvdl jej otec, eil to hroznm inem. Do velk truhlice zavel svou dceru i vnuka a hodil ji do moe. Vlny je odnesly k ostrovuSerifos a tam je vylovil ryb Diktys, bratr serifskho krle Polydekta. Ten se ujal Dana a kdy mu ekla, e jej syn je Div potomek, vnoval j vechnu pi a pozornost. Nabzel j vechno mon, ale Dana jeho pozornosti i pze odmtala. Kdy u jeho krlovsk trplivost dochzela, chtl se j zmocnit i nsilm, avak Perseus u byl v t dob dost siln, aby svou matku ubrnil.

Polydekts se chtl Persea zbavit, take ho neustle provokoval, nejastji tm, e pochyboval o jeho boskm pvodu. To vystilo do slibu Perseova, e pod dkaz splnnm njakho nadlidskho kolu a sm neprozeteln slbil, e teba pinese hlavu hrozn Gorgony Medsy. A tak se Perseus vydal do neznmch dalekch konin, pekonal adu obtnch nstrah, zskal si pomoc a dleit pomcky od rznch boh, a se nakonec dostal k Medse a maje na pamti vechny dobr rady, souboj s Medsou vyhrl, a s hlavou pery se vracel na Serifos.

Byl tak nejvy as, protoe matka se u skrvala ped Polydektem v Diov chrmu, obklenm krlovskmi vojky. Krl ekal v hodovn sni, kdy mu ji pivedou. Msto toho se objevil Perseus a ohlsil splnn kolu. Krl byl nejprve vyden pekvapen, potom vak oznail Persea za lhe a dal o pedloen dkazu. Tm ale vyslovil posledn pn svho ivota, protoe Perseus odvrtil zrak, vythl hlavu Medsy a v tu chvli byli Polydekts a jeho druina promnni v kmen.

Pot Perseus svou matku osvobodil a vrtili se do rodnho Argu. Vldu nad Serifem penechali Diktyovi, bratru bvalho krle. Kdy se vak krl Akrisios, Persev dd, dozvdl, e se Dana se synem vrac, opustil rychle Argos a hledal toit v Larisse. Ale dvn vtba ho stejn dostihla. V Larisse se konaly velk sportovn hry, zastnil se jich tak Perseus a kdy soutil v hodu diskem, jeho disk se odchlil z drhy, trefil Akrisia a zabil ho.

Perseus se pot vydal do svta za svmi dalmi dobrodrustvmi. Dana na hrad ila astn a do sv smrti.

Perseus

Krli Akrisiovi z Argu pedpovdla vtba, e ho zabije jeho vlastn vnuk. Krl se o svj ivot bl, a tak poruil, a jeho dceru Dana zavou do sklepen, kde nebude v kontaktu s dnm muem. Ale Diovi bylo Dana lto, a tak se do sklepen dostal v podob zlatho det. Dana se narodil syn, kter dostal jmno Perseus.

Kdy se Akrisios o vnukovi dozvdl, spolen s Dana ho zavel do sudu, kter pustil na ir moe. Dopluli na ostrov Serifos a tam je nali rybi, kte je odvedli ke krli ostrovaPolydektovi. Krl si je v zmku ponechal.

Dobrodrustv s Gorgonami

Perseus zabj Medusu - relif z mramorovho sarkofgu, umstn v Maarskm nrodnm muzeu v Budapeti (polovina 2. stolet)

Kdy Perseus vyrostl, byl siln, a tak se krl obval o svj trn. Proto ho poslal za Medusou, stralivou enou Gorgonou s hady msto vlas a ohavnm obliejem. Medusa je smrteln, ale jej sestry jsou nesmrteln. Krl ekl Perseovi, aby pinesl jej hlavu, ale a se m na pozoru, protoe kdo se na n podv, ihned hrzou zkamen.

Cestou mu Athna dala me z adamantinu, kterm lze Medusu zabt, a tt tak leskl, e se v nm ve odr jako v zrcadle, kterm se me na Medusu podvat, ani by zkamenl. Od nymf dostal kouzelnou monu, kter se pizpsob velikosti vci, kter se do n vlo, okdlen stevce, pomoc kterch me ulett jejm sestrm a Hdovu plbu neviditelnosti. Kdy piel na msto, ual Meduse hlavu a ostatnm dvma Gorgonm zmizel.

Cestou zpt zabloudil a potkal Giganta Atlanta, kter drel nebeskou klenbu. Nevil Perseovi, e m Medusinu hlavu a tak mu j Perseus ukzal. Atls padl na zem a od t doby le na tom mst poho se jmnem Atlas.

Andromeda

Perseus a Andromeda (Tizian)

Dle se cestou zastavil v Aithiopii, kde vldl krl Kfeus a krlovna Kassiopeia. Zem byla prokleta Poseidnem a kad den z moe vychzela thlav obluda Kt a porala nevinn obany. Podle vtby bylo nutn obtovat j krlovu dceru Andromedu, a proto ji nechali pivzat na pobe. Perseus ji nael, porazil obludu s pomoc Medusiny hlavy a Andromedu dostal za enu. Andromedin bval npadnk Fneus se na Persea rozzlobil, a tak ho Perseus nechal zkament. Spolen s Andromedou odplul zpt na ostrov, kde vyrstal. Krl nevil, e hlavu pinesl, a tak mu ji Perseus ukzal. Perseus se spolen s Andromedou stali vldci tto e.

Naplnn vtby

Jednou sptelen krlovstv pozvalo Persea na sportovn hry. Perseus neastnou nhodou vrhl disk do divk a ten trefil njakho starce, o kterm zjistili, e to byl jeho dd. Bval krl Akrisios zemel a vtba se tak naplnila.

Zvr

Vzbroj vypjenou od Athny Perseus vrtil a daroval bohyni i hlavu Medusy.

Za sv iny se Perseus dostal na oblohu; Perseus je tak dnes i nzvem jednoho z nejznmjch souhvzd. Na obloze skonila i Andromeda a Cassiopea.

Hrakls

Narozen a dtstv

Bohyn Hra, kter rliv steila kad Div krok a jeho milenkm i nemanelskm potomkm pipravovala mnoh strzn a komplikace, Hraklv osud s chut a zt dn promchala.

Jet ped jeho narozenm se stalo to, co asto pedtm i potom - jej manel, nejvy bh Zeus, se zamiloval do krsn Alkmny, dcery myknskho krle lektryna a spojil se s n, kdy na sebe vzal podobu jejho manela, trynthskho krle Amfitryna. Ta po pslun dob porodila hned dva syny - Diova syna Hrakla a hned po nm fikla, kter byl synem Amfitryna.

Tsn ped jejich narozenm vak nejvy bh Zeus v rad boh hrd prohlsil, e prv dnes spat svtlo svta nejvt hrdina. To ovem neulo He a rozhodla se manelovi pomstt. Lst vymmila z Dia psahu, e kdo se toho dne narod, bude vldnout vem mum z Diova rodu. A Zeus odpishl.

Hra bez prodlen zadila, aby se Sthenelov manelce Nikipp t den narodil syn, i kdy ml jet dva msce asu. Naopak Alkmnin porod pozdrela. A tak se stalo, e se narodil Sthenelv syn Eurystheus a teprve po nm Div potomek Hrakls. A pesn podle Diovy psahy stal se Hrakls sluebnkem Eurystheovm, a ani sm nejvy bh s tm nic nemohl udlat.

Kdy se Hrakls narodil, dostal jmno Alkeids i Alkaios a teprve pozdji Hrakls, co znamen skrze Hru nabyl slvy. Stalo se toti, e lst se dt dostalo do nrue bohyn Hry a k jejmu prsu.

Jakmile se od n napil, zskal nesmrtelnost. Hra se rozzlobila a hned tho dne na nj poslala dva hady a zatmco jeho bratr fikls strachy kiel, Hrakls ukrtil kadho hada v jedn ruce.

Jako mal chlapec se uil vemu, co m umt dospl mu - dit vz, ermovat a zachzet se vemi zbranmi, boxovat, stlet lukem, uil se taktice a strategii, ale tak zpvu a hudb. A ml ty nejlep uitele. Hrakls byl siln a prchliv, take kdy ho uitel hry na lyru Linos nkolikrt opravil, udeil ho Hrakls lyrou do hlavy tak, e ho zabil. Za to ho nevlastn otec Amfitryn radji poslal na venkov ke stdm a tam pobyl a do svch osmncti let. Vechny sv vrstevnky pevyoval postavou, silou a odvahou. Na venkov se mlad Herkules proslavil tm, e zabil kithairnskho lva, kter pustoil tamn stda. Sm lva vystopoval a zabil ho kyjem, oblkl se do jeho ke a msto pilby nosil jeho rozeven elisti. Toto se stalo v zemi za vldy krle Thespia. Krl ml padest dcer a kad veer poslal do Hraklovy lonice jednu z nich, aby zplodily Hraklovy potomky, siln a staten. Skuten po ase se krl til z padesti dvou vnouat - dv z dcer toti porodily dvojata, jedna z nich se jmenovala Prokris.

Pot se vracel do rodnch Thb a potkal vbr dan orchomenskho krle Ergna. Ti li do Thb pro sto vol, kter Thban museli po sv prohran vlce odevzdvat kad rok. Vbr se na Herkula povyovali a ureli ho, take se rozzlobil, uezal jim ui a nosy, svzal jim ruce a poslal je dom. Thban ho pivtali s nadenm, jenome jim v patch thl krl Ergnos s velkou armdou. Hrakls se postavil do ela obrnc msta, tonky odrazil a donutil je vrtit Thbm dvojnsobek vybranch dan. Thbsk krl Kren dal Hraklovi svou dceru Megaru a pl krlovstv. Hrakls se v Thbch usadil a stal se otcem t syn.

Ten poklidn spokojen ivot nemohla vidt Hra. Poslala na nj lenstv, v nm pobil Hrakls sv ti a fiklovy dv dti a potom mu zase vrtila rozum. Z tohoto tetn se zachrnil Hraklv synovec Iolos, kter byl tak napaden, ale podailo se mu prchnout. Pozdji se vech akc zastnil s hrdinou jako vozataj nebo ttono. Hrakls odeel do Delf, aby mu vtba ekla, jak se m od stranho zloinu oistit. A dozvdl se, e m odejt ke krli Eurystheovi a vykonat dvanct uloench prac. Hrakls odeel do Argu a usadil se nedaleko Mykn na otcovskm hrad Trynthu. Odsud se hlsil o svch dvanct kol. Eurystheus se tolik bl, e sv rozkazy vzkazoval pes svho hlasatele Koprea. Vymlel je ale s velkou odvahou. Zrove s velkou chut Hrakla urel a ponioval.

Ne se Hrakls pustil do urench prac, dostal vzcn dary od boh: Herms mu daroval me, Apolln luk a py, Hfaistos zlat hrudn krun a Athna roucho. Dva posledn spolu soutili, kdo prospje nejvc. Dle Poseidn daroval kosk speen, Zeus neproraziteln tt. Pesto pr Hrakls spolhal vce na svj kyj, luk a py.

Dvanct kol

Francisco de Zurbarn: Hrakls a nemejsk lev

1. zabt nemejskho lva

Bylo to obrovsk zve s neprstelnou k. Kdy dorazil do Nemeie, nenael nikoho, kdo by

mu ukzal cestu nebo stopy. Lev vyhubil nebo zahnal vechny lidi z okol. Dlouho ptral v

lesch i kopcch, a narazil na stopu. Vystelil na lva py, ale ty se jenom odrazily od koichu

a neublily. Vzal na lva me, ale ten se ohnul. Pak se rozmchl svm kyjem, trefil lva do

enichu a ten zalezl do jeskyn se dvma vchody. Hrakls uzavel jeden vchod, druhm do

jeskyn vstoupil, chytil lva za hlavu a tak ho svral, a se lev udusil. Mrinu pot pinesl

do Mykn. kol mu zabral ticet dn a piel pr pi nm o jeden prst. Eurystheus udiven a

vyden mu provdy zakzal vstup do msta, vsledky svch kol ml pedvdt ped

branami. Nechal si zhotovit mosaznou ndobu, tu zahrabali do zem a krl se do n ped

pchodem Hrakla ukrval.

2. zabt lernskou Hydru

Hydra ila v doupti a dila v hlubok bain. Byla pern - had tlo a devt hadch hlav,

jedna z toho nesmrteln. Jej dech a pach byl jedovat. Bohyn Athna pivedla Hrakla k

doupti a radila stlet na peru hoc py. Tak donutil Hydru vylzt. Pak se ji pokouel

chytit, roztloukal j hlavy kyjem, ale z kad rozbit vyrostly dv nov. Na pomoc Hyde pilezl

z bainy obrovsk krab, kter tpal do nohou. Hrakls povolal na pomocIola, ten zaplil od

jedn strany les, upaloval Hyde hlavy a pot u nov nerostly. Pak usekl Hrakls i

nesmrtelnou hlavu, zahrabal ji pod velk kmen a jet si ve lui namoil hroty p, kter

pozdji zpsobovaly smrteln zrann. Eurystheus odmtl uznat splnn kolu, protoe Iolos

podval loue.

3. chytit kerynejskou la

Tch lan bylo pt, byly rychl, mly mosazn koptka a zlat paro. Kdysi

bohyn Artemis tyi z nich sama odchytila a zaphla je do svho vozu. Ta posledn voln la

pr pustoila pole. Hrakls chtl la chytit, ani by pouil nsil nebo ji poranil. Stopoval ji

nenavn po cel rok, proel dalek kraje. Nakonec ji dostihl celou vyerpanou, vystelil na ni

p, kterm j probodl ist ob pedn nohy. Pak teprve ji chytil a nesl ji na ramenou a do

Mykn. Bohyni Artemis se omluvil a vinu za lov lan shodil na Eurysthea, jeho myslem bylo

potvat bohyni proti Herkulovi.

4. polapit erymanthskho kance

Obrovsk zve pustoilo irok kraj a dsilo ve iv. Hrakls ho ml donst ivho. Cestou

se zastavil u Kentaur a tehdy zabil nkolik Kentaur a neastnou nhodou trefil otrvenm

pem Cheirna, ktermu nebylo pomoci. Pl si zemt, ale nemohl, protoe byl nesmrteln.

Pozdji si s nm svj osud smrtelnka vymnil hrdina Promtheus a Cheirn se dostal na

oblohu do souhvzd Kentaura. Pot se vydal za kancem. Hlasitm pokikem ho vyznal z

hout, zahnal ho do hlubok zvje, skoil mu na zda a spoutal ho etzy. Pot ho na

ramenou ivho odnesl do Mykn. Shodil ho u trit, zatmco Eurystheus byl schovan v

sudu. Na nov koly Hrakls neekal, protoe se prv shromaovali Argonauti na svou

plavbu do Kolchidy, a pipojil se k nim.

5. vyistit Augeiv (Augiv) chlv

Krl Augeis ml takov stda dobytka, kter z nj udlala nejbohatho mue na svt.

Navc bohov zadili, e stda byla plodn a odoln vi vem nemocem. Stje, ohrady a

dokonce pilehl pole byla vrchovat zanesena hnojem, kter se lta nevyvel. Kdy

Eurystheus tento kol zadval, pedstavoval si Hrakla, jak roky run ist chlvy. Ale

Hrakls obhldl situaci a prohlsil, e kdy mu Augeis d desetinu std, bude veer prce

hotov. Ten se zasml a kvl. Nato Hrakls prorazil na dvou mstech ohrady, zmnil tok

dvou blzkch ek Alfeios a Pneios a jejich proud se prohnal ohradami, stjemi a okolnmi

poli. A prce byla veer hotova. Augeis se zaal vytet a dohadovat, e kol byl zadan

Eurystheem a potom jet zapral, e by desetinu std slbil. Zasedl soud, v nm Augeiv

syn Fleus dval za pravdu Hraklovi a Augeis je oba vyhnal ze zem. A co vc -

Eurystheusprci neuznal, protoe pr si Augeias Hrakla najal. Ve mlo dohru po letech -

Hrakls zniil jeho krlovstv, krle zabil a na jeho msto dosadil jeho syna.

6. zbavit zemi stymflskch ptk

Byli to velc ptci jako jebi nebo ibisov, ale mli mosazn zobky, paty a kdla. Jsou

zasvcen bohu vlky Areovi. ili nad stymflskou bainou, ve velkch hejnech vzltali do

vzduchu a zabjeli lidi a zvata tm, e nechali padat mosazn pe a zrove vyluovali

jedovat trus, kter niil porosty. Kdy Hrakls piel plnit kol, vidl, e z bainy zatoit

nelze, protoe lovka neunese a lun se na ni ned spustit. Pomohla mu Athna - dala mu

kovov chrasttka a Hrakls stl na vbku hory nebo vysoko na strom a dlal tak hrozn

hluk, e ptci len hrzou odltali do dlek a k ernmu moi. O tom je zmnka v

pbzch Argonaut.

7. pivst divokho bka z Krty

Divok bk byl dar boha mo Poseidna krtskmu krli Mnovi, ovem s podmnkou, e

Mns ho mus bohu obtovat. Mns obtoval jinho bka a Poseidn za trest seslal na bka

zuivost, pi n bk pobhal po ostrov a vechno niil. Hrakls ho holma rukama chytil a v

dlouhm zpase zkrotil tak, e ho pivezl do Mykn. Eurystheus bka nejprve vnovalHe,

pak ho pustil na svobodu. Kdy bk pozdji pustoil krajinu a v okol Athn, zabil

ho Thseus.

8. pihnat Diomdovy divok kon

Diomdes byl thrck krl, vldl bojovnm Bistonm. Jeho stje byly postrachem cel zem.

Kobyly (podle jin verze hebci) mli jmna Podargos, Lamn, Xanthos a Deinos. Byli

pikovni eleznmi etzy k bronzovm labm a krl je krmil masem svch host. Hrakls

se cestou do Thrkie stavil u svho ptele, ferskho krle Admta a jeho manelkyAlkstis,

kterou zachrnil ze spr smrti. Kdy pot dorazil do cle, pemohl eledny, kon zahnal k

moi a nechal je hldat svm ptelem Abdrem. Pak spchal odrazit tok Diomda. To se mu

podailo, avak ptele Abdra divoc kon mezitm roztrhali. Sklen alem pihnal kon do

Mykn a Eurystheus je pustil na svobodu. Pozdji pak byli nalezeni rozspan divokou zv.

9. pinst ps krlovny Amazonek

Dcera krle Eurysthea zatouila po zlatm psu, kter bh res daroval

krlovn Amazonek Hippolyt. Byl to tedy devt Hraklv kol. Vzal s sebou oddl vrnch

ptel, co se hodilo, protoe cestou v zemi krle Lyka zatoili na krlovstv divoc Bebrykov

a Hrakls je porazil. Za to mu byl Lykos vdn a Hrakls si zskal takovou slvu, e

krlovna Hippolyta mu vyla vstc a chtla mu dobrovoln svj ps vnovat. Jene Hiny

intriky rozily pomluvu, e Hrakls chce krlovnu zabt. Amazonky uvily, napadly

Hraklovu skupinu, dolo k boji a v nm mnoho Amazonek pilo o ivot, mnoho padlo do

zajet. Mezi nimi tak Antiopa, kterou si vzal pozdji za enu Thseus. Krlovnin ps odevzdal

Hrakls krli Eurystheovi a ten jej dajn vnoval chrmu bohyn Hry v Argu.

10. pihnat Gryonova stda dobytka

Dal kol byl pihnat ndhern velk stda dobytka, kter vlastnil Gryons, obr s temi tly.

Jeho ostrov Eritheia leel daleko na zpad, kde zem konila, tam Hrakls prorazil zkou

ji a postavil u n dva sloupy zvan Hraklovy sloupy. Kdy ho plilo prv zapadajc

slunce, vystelil p na slunen vz boha Hlia a bh se nerozzlobil, ale pomohl Hraklovi

peplout na ostrov. Tam se na nho vrhl pes Orthos a hlda obr Eurytin. Oba byli za chvli

zabiti a potom i Gryons. Dalek cesta dom byla tak pln trap, musel se vypodat se

silkem Erykem, protoe mu ukradl krvu, potom pemoci obra Kka, rovn zlodje. Kdy u

se zdlo, e cesta nen dalek, seslala Hra na dobytek zuivost, ten se rozebhl a Hrakls

ml pln ruce prce, aby stdo sehnal dohromady. Kdy je astn pedval Eurystheovi, ten

stda obratem vnoval bohyni He.

11. pinst ti zlat jablka ze zahrad Hesperidek

Splnn pedelch kol trvalo osm let a jeden msc. Zahrada, kterou Hesperidky (t

Hesperovny) opatrovaly bohyni He. Byly to dcery Titna Atlanta. Vzcnou zlatou jablo

steil nenavn bdl drak Ldn, obtoen kolem stromu. Hrakls vyrazil na cestu, ale

netuil, kde bosk zahrada je a nikoho se nemohl doptat na cestu. Putoval dlouho mnoha

zemmi, a mu nymfy poradily vyhledat moskho boha Nrea a tam skuten zskal rady na

cestu i na zskn jablek. A brzy nato dorazil k Atlantovi, podal ho, aby sm mu donesl

jablka a nabdl se podret za nj zatm nebeskou klenbu. Stalo se, ale naped jet musel

Hrakls zastelit pem hroznho Ldna. Netrvalo dlouho a Atls se vrtil s jablky a nabzel

se, e je sm donese Eurystheovi. Jene Hrakls se nenechal pelstt, naoko souhlasil,

jenom si pr potebuje lpe podloit rameno, aby ho bemeno netlailo. Vrtil klenbu Atlantovi,

vzal jablka a rychle se vzdlil. Kdy jablka po nkolika mscch odevzdval krli, ten mu je

vrtil zptky. Hrakls je potom dal Athn, ta je vrtila nymfm a tm vlastn zpt

do Hinch rukou.

12. pivst psa Kerbera z podsvt

Poslednm kolem bylo pivst stranho psa Kerbera z podsvt. Jeliko Hrakls bez

zavhn pijal i tento kol, zskal si nklonnost a ctu boh a hlavn jejich pomoc, zejmna

boha Herma a bohyn Athny. Nikdy pedtm se nikdo iv z podsvt nevrtil. Bh Herms

ho dovedl k tajnmu vchodu do podsvt v blzkosti propasti Tainaru a tam se ho ujala Athna

a rychle prochzeli krajinou stn. Pevoznk zemelch Charn, vyden podmraenm

obrovskm nvtvnkem, ho rychle pevezl pes eku Styx (byl pr za tuto vjimku bohem

podsvt Hdem rok spoutan v okovech). Na druhm behu stny mrtvch zmizely,

jenom Gorgona Medsa a Meleagros zstali pobl, ale neublili. Na dal cest u

brnyTartaru nael Hrakls sv ptele Thsea a Peirithoa pilepen na krutch keslech.

Thsea odtrhl a osvobodil, druh tam vak musel zstat navky. Jet se dostal do sporu s

pastem Hdovch std, a musela zakroit krlovna podsvt Persefona. Potom u byl pijat

samotnm Hdem a kdy podal o vydn Kerbera, Hds si vymnil, e to mus zvldnout

bez kyje a p. A tak Hrakls uchopil Kerbera za hrdlo s temi hlavami, ze je vyrstaly had

ocasy s ostny, s dra hlavou na konci. Tiskl ho v silou. Kerberos se dusil a v posledn chvli

prosil o milost, take Hrakls ho pustil a vzal ho s sebou na zpten cestu. Byla dlouh a

namhav, kdy vak dorazili a do Mykn, krl Eurystheus s oima plnma hrzy padl na

kolena a prosil Hrakla, a obludu rychle odvede zpt.