EMPEDOKLÉS A ANAXAGORAS

Antická filosofie

VY_32_INOVACE_28-06

Empedoklův a Anaxagorův pluralismus

jednotný princip (1 pralátka) je nedostačujícínutnost vypracovat zcela novou teorii → existence více

druhů prvotní materietomuto postoji se říká PLURALISMUS (latinsky

pluralis=mnohost, četnost)existence několika pralátek, které jsou řízené (hýbané)

nějakou vnější silou

EMPEDOKLÉS (asi 490 př. K. – asi 430 př. K.)

narodil se na Sicíliibásník, politik a Pythagorův žák (věřil v převtělování

duše)údajně si o sobě myslel, že je bůh (dle legendy skočil

do Etny, aby své božství dokázal a zmizel beze stopy, aby po něm nic nezůstalo, ale sopka vyvrhla jeho zlaté střevíce)

napsal dvě básně, které se nazývaly O přírodě a Očisty

Empedoklova metafyzika

první filosof, který se pokusil kombinovat zjevně konfliktní metafyziku dřívějších myslitelů

Empedoklés si myslel (jako Parmenidés), že pravá realita je neměnná (jako Hérakleitos), že nemůžeme opomíjet změnu, kterou

zakoušíme, jako pouhou iluzi. předměty naší zkušenosti (= ty, které zakoušíme svými smysly)

se mění, ale jsou složeny ze základních prvků, které jsou věčné

Empedoklova metafyzika

rozlišil 4 základní principy oheň vzduch země voda

tyto 4 živly jsou pasivní, věčné, nezničitelné a navzájem kvalitativně různé

mísí se v různých kombinacích, aby vytvořily předměty smyslové zkušenosti

jsou pohybovány 2 aktivními silami Láska Svár

Láska a Svár=2 hybné síly, které působí změny tam, kde převládá Láska, prvky tíhnou k spojování,

smíšení a nehybnosti tam, kde převládá Svár, se od sebe oddělují dualistická koncepce=hybný princip je oddělen od

pasivně chápané pralátky (pralátek)

ANAXAGORAS (asi 500 př. K. – asi 428 př. K.)

narodil v Klazomenách (na západním pobřeží Iónie)jako první přenesl filosofii do Athén, kde strávil značnou

část životav Athénách se stal přítelem státníka Periklaz města byl pro bezbožnost nucen později uprchnout

(tvrdil, že Slunce je žhavá hmota, ne bůh)

Anaxagorova semena věcí

pluralista (ale na rozdíl od Empedoklovy koncepce 4 základních pralátek Anaxagoras uznává neomezené množství arché)

částice pralátek nazývá „semena“, „zárodky“ (řecky spermata)

vyskytují se v každé věci ve větším či menším počtu → v konkrétních předmětech, s nimiž se člověk setkává, se nacházejí částečky všech věcí

„semena“ je možno dělit donekonečna na stále menší a menší částice (X atomy=nejmenší částečky hmoty)

vedle pralátek a jejich částic existuje také hybný princip (obdoba Empedoklovy Lásky a Sváru)

Anaxagoras uznával pouze 1 hybnou sílu a nazval ji NÚS (mysl, rozum, světový duch)

nús je oddělený a odlišný od látky v tom, že sám s ní není smíšený; je všude a oživuje všechny věci

Anaxagoras

Autor: FranksValli , Název: Anaxagoras.pngZdroj:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anaxagoras.png

AUTOR DUM: MGR. VERONIKA ČADOVÁ

Děkuji za pozornost.