Jakub I. vldnul pedtm, ne byl povoln na anglick trn, pvodn ve Skotsku (jako Jakub VI.).

Zjistte, kdo byli jeho rodie.

Kter listina vydan anglickm krlem Janem Bezzemkem roku 1215 je

povaovan za zklad evropskho parlamentarismu. eho se vlastn tkala? Co byla tzv. Velk rada a kdo ji tvoil?

U v dob vldy Jakuba I. odplouvali prvn nespokojen protestanti ped pronsledovnm z Anglie do Severn Ameriky, aby zde vytvoili vlastn ideln spolenost podle puritnskch zsad. Skupina puritn, kte po strastipln sedmimsn plavb dopluli do nov vlasti na lodi Mayflower (viz na obr.) na jae 1621, se oznauje jako Otcov poutnci. Usadili se v Nov Anglii a vyhradili si prvo vydvat vlastn zkony a zizovat vlastn sprvu. V ele jejich spolenosti stl sbor volench zstupc. Volebn prvo mli vichni dospl mui. Stejn jako jin protestantsk crkve kladli i oni velk draz na vzdln. V roce 1636 v kolonii Massachusetts zaloil teolog John Harward prvn americkou univerzitu. Prvn roky na novm kontinent by jen st peili bez pomoci mstnch indin, od nich se nauili nap. pstovat kukuici a chovat krocany.

Jak se jmenuje sttn svtek, kterm si dnen potomci tehdejch pisthovalc v USA pipomnaj prvn spnou sklize (1621)?

9. Anglick revoluce zrod parlamentarismu

Po smrti bezdtn krlovny Albty I. zasedl na anglick trn roku 1603 Jakub I. (16031625) ze skotsk dynastie Stuartovc, kter spojil pod svou vldou Anglii, Skotsko a Irsko. Nov krl vak neml potebn rozhled a schopnosti, nedokzal na rozdl od sv pedchdkyn tlumit rozpory mezi rznmi skupinami obyvatel, poppad jejich ambic vyut ve prospch sttu jako celku. Zklamal jak protestanty na kontinent (nepodpoil ani svho zet Fridricha Falckho, eskho zimnho krle, v boji s Habsburky), tak i sv poddan.

Rozpory mezi hospodsky stle slc buroazi, kter usilovala zskat vedle ekonomick taky politickou moc, a zkou vrstvou aristokracie, kter spolu s krlem sousteovala ve svch rukch na potku 17. stolet vekerou moc, jet zeslily za Jakubova nstupce Karla I.

Karel I. a spory s parlamentem Jakubv syn Karel I. (16251649) nastoupil na trn s pevnm

pesvdenm, e vldne z Bo vle. Nehodlal se smit s tm, aby jeho moc jakmkoliv zpsobem omezoval parlament. Jene parlament ml v Anglii nejen velkou tradici, ale znanou pravomoc. Ml radit krli a pedevm mu povoloval vypisovat dan, kter panovnk poteboval na vydrovn vojska a provoz svho dvora.

Karel I. chtl ale vldnout absolutisticky a obejt se bez parlamentu. Bez jeho souhlasu zaal vybrat mimodn dan a nutil obchodnky a podnikatele, aby mu poskytovali pjky. Kdo se jeho vli vzepel, skonil ve vzen. Roztrka s parlamentem vyvrcholila roku 1629, kdy poslanci prohlsili vybrn dan a vznn bez soud za nezkonn, a krl pot parlament rozpustil. Aby Karel I. zskal potebn penze, nechal zavdt na doven zbo a suroviny vysok cla, co ho pro anglick spotebitele nemrn prodraovalo. Dle zaal jednotlivcm nebo skupinm podnikatel prodvat vhradn prvo (monopol) na vrobu, dovoz nebo i obchod s jednotlivmi druhy zbo (nap. mdla, soli, piva, papru). Doshl tm jedinho popudil proti sob vechny. Dritele monopol za nehorzn sumy,

kter od nich vymhal, ostatn obchodnky a vrobce za diskriminaci a spotebitele za prudk rst cen, je odstrann konkurence vyvolalo.

Okzal pepych krlovskho dvora i smlivost krle Karla I. vi zbytkm katolk vyvolvaly dal nespokojenost. Kritici tto politiky se oznaovali jako puritni (z latinskho puritas = istota), nebo usilovali o oistu crkve od zbytk katolicismu, volali po jejm nvratu k biblick chudob i odtren od sttn moci (uvolnn politick kontroly). Vyznaovali se pevnm nboenskm pesvdenm, psnou morlkou, skromnost v jdle, pracovitost.

Pozdji se v rmci tohoto opozinho proudu vydlili nap. presbyterini pvrenci Kalvnova uen, kte se stavli proti principu crkevn hierarchie a usilovali o svobodnou vnitn sprvu crkve volenmi sbory, tzv. radami starch (tento reforman proud se prosadil zejmna ve Skotsku) a independenti (z anglickho independent = nezvisl), usilujc o plnou nezvislost crkve na sttn moci (jej hlavou u neml bt panovnk) a voln vklad bible, v jejich ele pozdji stanul hlavn aktr anglick revoluce Oliver Cromwell.

Zasedn anglickho parlamentu roku 1641 na mdrytin od eskho umlce Vclava Hollara (il v letech 16071677).

Vclav Hollar opustil Prahu ji roku 1627. il a tvoil nejprve ve Frankfurtu, pozdji v Koln nad Rnem. Roku 1636 odtud odeel a natrvalo pesdlil do Anglie, kde doshl jako rytec a kresl velkho vhlasu a uznn dokonce se stal uitelem kreslen prince z Walesu [velsu], pozdjho krle Karla II.

Co vedlo tohoto eskho rodka k odchodu z ech a pobytu ostrovnm krlovstv?

Karel I. (il v letech 16001649) na trojportrtu od svho dvornho male Antonise van Dycka [fan dajka] nebyl prvorozenm synem Jakuba I. a jeho manelky Anny Dnsk, kdy ale jeho star bratr Jindich zemel v 18 letech na tyfus, tak to byl prv on, kdo nastoupil po smrti otce na anglick trn. Karlova sestra Albta byla provdna za falckho kurfita Fridricha, s nm krtce (16191620) jako esk krlovna pobvala i v Praze. Jej vnuk se stal jako Ji I. zakladatelem hannoversk dynastie vldnouc ve Velk Britnii od roku 1714.

Tower (na rytin od V. Hollara) pevnost ve starm Londn na severnm behu eky Teme byl do roku 1509 sdlem anglickch krl, pozdji se stal sttnm

vzenm, pak zbrojnic a kasrnami.

Oliver Cromwell (il v letech 15991658) pochzel z ni lechty, byl vychovvn v psn puritnskm duchu a v odporu proti stuartovsk vld. Zskal prvnick vzdln a u v roce 1629 zasedl v parlamentu. Do

poslaneckch lavic se vrtil opt v roce 1640, kdy se postavil do

ela opozice vi vld Karla I. Po vypuknut obansk vlky se projevil i jako vborn vojk. Jeho piinnm a dky pebudovn vojska parlamentu se podailo nad krlovskmi oldni zvtzit (1645) a svrhnout krlovsk reim. I po vyhlen republiky (1649) si ponechal neomezen vliv nad vojskem a i nad celou zem (od roku 1653 ve funkci lorda-

protektora). Krlovskou korunu, je mu byla nabzena (jaro 1657), nepijal, i kdy poval krlovsk moci. Kdy 3. z 1658 zemel, byl pohben s vekermi krlovskmi poctami, ale u za ti roky byla jeho mrtvola vleena k ibenici, sata a hlava vetknuta na cimbu Westminsterskho palce. Jeho nejstar syn Richard nezddil po otci rozhodnost a clevdomost, nedokzal elit vln kritiky vi dstojnick rad a pomrm v zemi a po necelm roce dobrovoln z adu protektora odstoupil.

V em byly na prvn pohled nejvt rozdly ve stylu oblkn mezi stoupenci krle Karla I. (tzv. kavalry) a jeho odprci z ad puritn (tzv. kulatohlavci)?

Nespokojenost ve Skotsku zase vyvolaly snahy omezit jeho

autonomii a prosadit i zde angliknskou crkev. Na jae roku 1639 skotsk dobrovolnick oddly vpadly do Anglie. Na potlaen vzpoury bylo zapoteb vojk, ale na armdu panovnkovi chybly prostedky. Krli nezbylo, ne aby se obrtil na nenvidn parlament. Poslanci ale odmtli povolit vypsn dan, dokud krl nepotrest sv patn rdce. Po necelch 14 dnech Karel I. parlament opt rozpustil a vythl s chvatn seikovanmi oddly proti Skotm, kter se ale rozprchly dve, ne dolo k bojm, m se krl octl v krajn svzeln situaci. Ta ho donutila v listopadu 1640 svolat parlament znovu (zasedal pak

celch 13 let) a udlat alespo sten stupky souhlasil s popravou svch pednch rdc (vetn arcibiskupa Lauda), rozpustil armdu a zruil nkter mimodn dan a dvky. Radikln poslanci ale dali vc. Chtli, aby byla ustavena vlda odpovdn parlamentu, nikoliv pouze krli. Karel I. se pokusil opozin pedky na pd parlamentu zatknout, tm se vak podailo vas uprchnout. Roztrka s parlamentem byla dokonna krl svm postupem toti ztratil podporu i umrnnch poslanc.

Kavali a puritni v obansk vlce 16421648

Karel I. pot opustil Londn, kde se u nectil bezpen, a zaal shromaovat vojsko proti parlamentu, ktermu 22. srpna 1642 vyhlsil vlku. Zem se zhy rozdlila na dva neptelsk tbory. Za krlem stla hlavn pozemkov lechta, st angliknsk crkve i katolci. Do sv armdy zskal Karel I. tak oldne, kte se vraceli z ticetilet vlky v Evrop, mezi nimi i Ruprechta Falckho (syna eskho zimnho krle), kter velel jzd kavalr, jak se pezdvalo stoupencm krle. Parlament podporovali londnt man, pedevm emeslnci, obchodnci, ale tak znan st men venkovsk lechty, z n pochzel i budouc vdce revoluce Oliver Cromwell [kromvel].

Jak je rozdl mezi monarchi a republikou?

Byly nkter jin evropsk stty v t dob republikou, pokud ano, kter?

Karel I. vak nebyl prvn korunovanou hlavou, kter byla v Londn popravena. Koho postihnul podobn osud jako Karla I.?

Jak politick zzen maj v Anglii, respektive Velk Britnii dnes?

Nejobvanj slokou Cromwellem nov vybudovan armdy puritn byla tk jzda (tzv. ironsides eleznoboc), vyzbrojen senmi i palnmi zbranmi (na obr. vpravo). Prv jzda se vznamn podlela ji na vtzstvch u Marston Mooru (1644) a hlavn u Naseby (1645), kde zajala na 5000 krlovch vojk a zmocnila se vech jeho dl. Armdu puritn tak, na rozdl od oldnsk armdy krle, zdobila vysok bojov morlka. Po bitv vak krlovi pznivci museli elit jet jednomu problmu. Jeho odprcm se toti podailo ukoistit krlova osobn zavazadla. To by samo o sob nic neznamenalo, kdyby v nich nebyla tak panovnkova korespondence. Z n vyplynulo, e hled oporu u katolk nejen v Anglii, ale i na kontinent. Tato skutenost samozejm znamenala velk odliv krlovch pznivc.

V prvnch stetech na podzim 1642 se jet projevila vt zkuenost krlovskch ik, ale pot, co Cromwell zformoval puritnskou jzdu, se situace rychle obrtila. Oliver Cromwell navc prosadil, aby msto pomalho svolvn hotovosti (milic) z jednotlivch hrabstv byla zzena stl, parlamentem placen a disciplinovan armda. Vlku rozhodla bitva u Naseby [nejsbi] v ervnu 1645, kde byl krl drtiv poraen. Uprchl na sever, kde se vzdal Skotm, kte ho vak v noru 1647 vydali anglickmu parlamentu. Presbyterinsk umrnn vtina v parlamentu, povaujc konflikt za skonen a ochotn uzavt s poraenm krlem kompromis, se dostala do sporu s independenty, majcmi velkou oporu v armd. Kdy neuspli v parlamentu, rozhodli se sv poadavky prosadit s pomoc armdy, v jejm ele Oliver Cromwell pithl do Londna. Ti z umrnnch poslanc, kte neuprchli z Londna vas, skonili ve vzen.

Poprava krle a Cromwellova diktatura Parlament sloen pouze z Cromwellovch pznivc pak

odhlasoval pro Karla I., obvinnho z velezrady, trest smrti. Souasn byla zruena snmovna lord i monarchie. 30. ledna 1649 byl Karel I. Stuart ped krlovskm palcem za ptomnosti zvdavch dav Londan sat. 19. kvtna se stala Anglie republikou.

Vldu ml sice vykonvat parlament, ale skuten moc byla v rukch armdy a Olivera Cromwella. K upevnn jeho postaven mla pispt i dal vojensk vtzstv. V letech 16491652 podnikl taen k ovldnut odbojnho Irska, kter se fakticky stalo prvn anglickou koloni.

Rolnkm na ostrov byla nsiln zabrna pda a pidlovna anglickm statkm a protestantskm usedlkm. Zajmavost je, e nkte Cromwellovi rdci navrhovali usadit v Irsku vysthovalce z ech, kte museli opustit svou zemi z nboenskch dvod po roce 1620.

Zjistte, dokdy bylo Irsko koloni Velk Britnie a za jakch okolnost se osamostatnilo.

Zrove ve stejn dob pacifikoval i Skotsko, kde se pokusil ujmout vldy syn popravenho Karla I.

Cromwell se opral krom armdy tak o majetn obchodnky, v jejich zjmu obnovil v zemi klid a podek, i prosadil schvlen Zkona o plavb (Navigation act, 1651), kter byl namen proti

Soupeen mezi Angli a Nizozemm definitivn skonilo a s nstupem Vilma III. Oranskho na anglick trn. Se kterm dalm evropskm sttem bojovali Anglian o nadvldu nad svtovm obchodem s koloniemi?

Slovnek pojm: pacifikovat z lat.: pax, pacis = mr; zjednat, obnovit klid, podek, mr parlament z franc.: parl = porada; snm, zkonodrn shromdn restaurace obnova

Knihovnika: Libor Budinsk Popravy

slavnch Barry Coward Oliver

Cromwell Miroslav Hroch Oliver

Cromwell Petr Kivsk a kol. Vk star

a nov Alan MacDonald Oliver

Cromwell a jeho bradavice

(Draz zesnul) Daphne de Maurier Krlv

generl Andr Maurois Djiny

Anglie Pavel Vodika Kavali,

puritni, krlovrazi: anglick obansk vlka 1642-1649

Filmotka: Cromwell, reie: Ken Hughes (1970)

zahranin konkurenci. Zkon uroval, e zbo na Britsk ostrovy smj dovet jen anglick lod nebo lod ze zem, kde bylo zbo vyrobeno, m pokozoval pedevm obchodn zjmy Nizozemc. S nimi se Anglian utkali ve tech vlkch a svm vtzstvm si upevnili sv postaven nmon a obchodn velmoci.

Oliver Cromwell nechal v roce 1653 rozehnat vojskem i okletn parlament, kter byl u veejnosti znan nepopulrn, a vldy zem se pak chopil spolu se skupinou vysokch dstojnk, kte ho jmenovali lordem-protektorem. Postupn vak byla jeho autoritativn vlda, kter z pvodnch independentskch poadavk prosadila pouze nastolen omezen nboensk svobody, stle mn populrn, eho se snaili vyut i jeho odprci. Zeslily pokusy o nsiln odstrann Cromwella. Vechny atentty ale strnouc a nemocn dikttor peil. Kdy v roce 1659 Cromwell zemel, hrozilo, e v zemi zavldne chaos a rozpout se nov obansk vlka. I proto byli nejen lechta, ale i armda a podnikatel naklonni tomu, aby se za uritch podmnek obnovila monarchie.

Zkazy puritn za Cromwellovy vldy:

Od restaurace Stuartovc ke Slavn revoluci (1688) Roku 1660 se tak vldy ujal syn popravenho krle Karel II. (1660

1685). Obnova monarchie vak neznamenala nvrat k pedrevolunm pomrm. Karel II. byl nucen pedevm slbit, e pda zabran crkvi a lecht za revoluce zstane novm majitelm. Musel se smit i s vznamnou rol parlamentu a rstem vlivu buroazie na kor lechty i sv vlastn moci. Teprve po 20 letech na trn se Karel II. odhodlal

Karel II. Moc a ve (Charles II.: The Power and the

Passion), reie: Joe Wright (2003)

Zabijte krle (To Kill a King), reie: Mike Barker (2003)

Jakou souvislost s vtzstvm na ece Boyne maj kadoron podan protestantsk pochody oranist v dnenm Severnm Irsku?

Existuj rozdly mezi Iry a Angliany v jejich nboenskm pesvden a ppadn jak? Zjistte, ke kter zemi dnes Severn Irsko pat a jak je v tto zemi aktuln politick situace.

Anglick politick systm v 18. stolet:

Jak zn dnen oficiln nzev Velk Britnie?

rozpustit parlament a vldnout bez nj. Ovem v t dob u byl pijat proslul Habeas corpus act [korpus akt], kter zaruoval osobn svobodu kadho obana a zakazoval jeho uvznn bez soudnho pkazu.

Pokus Karlova bratra a nstupce Jakuba II. (16851688) o nastolen absolutistick vldy pak vedl k tzv. Slavn revoluci. Zstupci buroazie, nespokojen s vldou Jakuba II., nabdli anglick trn mstodrcmu Spojench nizozemskch provinc Vilmu Oranskmu, kter byl manelem nejstar Jakubovy dcery Marie. Potkem listopadu 1688 se Vilm vylodil v Anglii a pot, co armda pela na jeho stranu, nezbylo Jakubovi II. ne opustit zemi. Zpotku nekrvav slavn revoluce byla dovrena krvavm vtzstvm Vilmovy armdy nad vojskem pvrenc Jakuba II. na ece Boyne [bojn] v severnm Irsku.

Pijetm Listiny prv (Bill of Rights [rajts]) roku 1689 se nov zvolen anglick krl Vilm III. zavzal zachovvat prva parlamentu sepsan v toto dokumentu. Anglie se stala parlamentn monarchi.

Listina prv z roku 1689: 1. Suvernn moc krl bez souhlasu s parlamentnmi zkony nebo opomenutm prva parlamentu provdt zkony je nezkonn ... 2. Suvernn moc krl ruit zkony nebo provdt zkony je nezkonn .. 3. Vymhn penz pro poteby koruny ... bez povolen parlamentu je nezkonn... 5. Prvo poddanch je podvat psemn stnosti krli a zaten i pronsledovn z tohoto dvodu je nezkonn ... 6. Vytven a udrovn stl armdy v krlovstv v mrovch dobch bez souhlasu parlamentu je nezkonn ... 8. Volby len parlamentu maj bt svobodn ... 9. Svoboda slova, diskuse o postupu jednn parlamentu nesmj bt sthny dnm soudem nebo adem krom parlamentu.

Zrod Velk Britnie Po smrti Marie a Vilma Oranskho zasedla na anglick trn dal

Jakubova dcera krlovna Anna (17021714). Za jej vldy dolo k umu spojen mezi Angli a Skotskem do jednotnho sttu oznaovanho jako Velk Britnie (1707), kter se stala postupn prvoadou svtovou mocnost. Pispla k tomu jak jej vhodn ostrovn poloha, tak hlavn vsledky obou revoluc, kter otevely cestu volnmu podnikn i obchodu a nastolily stabiln politick parlamentn systm. Zmosk obchod provzely dal nmon objevy a tak rst koloniln e, kter vyvrcholil v 19. stolet. K poslen postaven Velk Britnie pisplo i to, e dky dostatku voln pracovn sly a bohatm nalezitm uhl a elezn rudy se stala kolbkou prmyslov revoluce.

Otzky a koly: 1. Kter dvody vedly ke konfliktu mezi anglickm parlamentem a krlem Karlem, kter perostl v obanskou vlku (16421649)? 2. O co usilovali puritni? 3. V em se liila Cromwellova nov armda od krlovskho vojska kavalr? 4. K jakm zmnm dolo v Anglii za vldy Olivera Cromwella? 5. Jak hlavn vsledek pinesla anglick revoluce?