Andre Van Lysebeth - Cvi 269 Me j Gu

2

Do digitlneho formtu previedol Exceptus

3


Andr Van LYSEBETH

Cvime jgu

OLYMPIA PRAHA

4


5


Pedmluva

Cvime jgu je druh kniha Andr Van Lysebetha, vydan u ns; rozvj ltku zkladn uebnice Jga, je vyla v nakladatelstv Olympia ve tech vydnch v letech 1972,1978 a 1984. Pojet obou dl pibliuje na veejnosti jgu v jej inn a souasnosti odpovdajc form, kter zdrazuje nutnost nvratu k racionlnm zdrojm jgy a jej oprotn od dodaten pijmanch teori a metod, kter se k pvodnmu systmu pipojovaly ve stalet trvajcm vvoji. Prvn st publikace pispla k tomu, e i nae veejnost zaala chpat jgu jako empirick teoreticko-praktick systm, realizovan specifickmi metodami a postupy, jejich clem je aktivn ovlivnn harmonickho rozvoje osobnosti lovka odhalenm jeho skrytch a dostaten nevyuvanch fyzickch i psychic-kch rezerv. Hlavnm prostedkem rozvoje jsou jgov cvien, kter pi pravidelnm cvien psob kladn na lidsk organismus.

l kdy je vyuvn jgovch cvien obecn pevn individuln, v naem systmu socialistick tlesn vchovy se uplatuj i formou spolench cvien, kter se stala soust vchovn vzdlvacho programu Svazu ZRTV. Jgov cvien dopluj v oddlech odbor ZRTV spolen program velmi specifickm programem volitelnm. Oboj vyaduje veden kvalifikovanmi cviiteli, kte mus mt monost nejenom kolen, ale i dalho vzdlvn, pro kter je teba pipravit pedevm vhodnou literaturu. Publikace Andr Van Lysebetha pebr doasn tuto funkci. Je vhodnm pomocnkem cviitel i cvienc, vyuvajcch jgovch cvien k soustavnmu a pravidelnmu tlovchovnmu procesu, kterm jsou plnny zkladn koly tlesn vchovy v souladu se spoleenskmi potebami a zjmovou sfrou cvienc. Prof. PhDr. Jarmila Kostkov,CSc., nelnice VS ZRTV VSTV

6


ST I

I. Omlazovac a proiovac techniky

ZSTAT MLD, TO JE POVINNOST

lovk tou t co mon nejdle, ale nechce se smit se stm. Bylo tomu tak ji v dob Ciceronove, kter napsal: Kad chce doshnout st, a kdo ho doshl, v poetil nestlosti si na n stuje".

Je ale st, senilita, vlastn normlnm nevyhnutelnm stavem? Menikov ekl ve sv Studii o lidsk podstat: Beze v pochybnosti je omylem povaovat st za fyziologick jev".

Pro jogny je mld nebo spe stav zralosti, fyzick a psychick plnosti, nazvan plnou ivotn silou normlnm stavem lidsk bytosti, kter by se ml udret a k blcmu se konci. Dosaen fyzick a duevn dokonalosti vyaduje mnoha let a jogn tedy povauje za nezbytn dlouho t. Z hlediska jgy lovk me naplnit svj osud pouze tehdy, zstane-li zdrv a mld. Ale jak je skutenost? Sotva doshne zralho vku to je asi padesti let , ji se objevuj prvn znaky fyzickho chtrn. Do schod se zadchv, u nenabv tak rychle sil. A to je ppad nejmn nepzniv! Mezi naimi spoluobany je bezpoet tch, kte v tomto vku maj u vn zdravotn pote. V tomto smru je nejzvanj infarkt a ostatn kardiovaskulrn choroby (podle zprvy Svtov zdravotnick organizace je 30 a 40 % mrt v prmyslovch zemch zpsobeno poruchou kardiovaskulrnho systmu). Kdy by tedy ivot ml skuten zat, kdy zkuenosti a rozum umouj rozliovat opravdov radosti od falench poitk, kdy materiln problmy jsou nebo brzy budou vyeeny, lovk stoj na prahu dchodu kter je asto jen sousedem smrti se zchtralm tlem. Ve vku kolem sedmdesti let, zdka pozdji, se selost stv trvalm stavem a lovk je na nejlep cest stt se impotentnm upovdanm starcem, lidskou troskou, bemenem sm sob i druhm. Zaten, kter senilita pin spolenosti, je nad-mrn. Zavazuje mlad generace starat se o poteby svch starch ro-di a peovat o n. Tto povinnosti se podrobuj s ctou, ale ne bez smutku. Kdo z ns by si nevzpomnl na svj dtsk zrmutek pi pohle-du na prvn ediv vlas sv maminky, o n jsme se domnvali, e nestr-ne, e je nesmrteln? Nen zarmucujc, e st ns zbavuje vynikajcch slueb, kter by nm mohly poskytnout skvl mozky zralch a zkuench lid, schopnch vst lidstvo moude a jist k novm vrcholm

7


kultury a humanismu, a pitom se sami rozvjet? Odchzej pedasn a ztrtu s tm spojenou nelze odhadnout. Je politovnhodn vidt, e stle vce a vce odpovdnch vedoucch mst je svovno stle mn a mn zralm mum. Tuto tendenci je ovem teba pist tomu, e sta jsou z formy". Osud lidstva by se zmnil, kdyby 60,70 a SOlet mu-i zstali v pln form. Problm pelidnn, jeden z nejzkladnjch, kter mus eit pt generace, lidstvo nevye, kdy tm, kte se u narodili, zabrn v naplnn jejich osudu. Chtt zstat mlad nen tedy -dn fantazie, zbyten malichernost, ale naopak povinnost vi sob sammu i ostatnm. Nen spoleensky prospnj zstat mlad, ne klst na sv dti nebo spoluobany thu sv staroby jako dsledek chyb-nho zpsobu ivota? Nen lep bt radji aktivnm, veselm ddekem, plnm ivotn sly, ne lidskou troskou, v n se sotva udruje plamnek ivota? Nen na povinnost peovat o sv tlo, uchovat mu mld a vst je a k pirozenmu konci?

Ale jak je tento konec? Bogomolec ujiuje, e se nesetkal ,,s dnm autorem, kter by pi studiu mon dlouhovkosti netvrdil, e smrt lovka ped dosaenm 100 let je zpsobena shodou nepznivch okolnost: nemoc, petenm, nedostatkem osobn nebo spoleensk hygieny. V rutin, dodv Bogomolec, ,,stejn slovo znamen vk, stolet i dlku ivota".

dn oven ppady, z nich nkter jsou ze souasnosti, ns pouuj, e lid doshli 130, dokonce i 150 let nebo vce. t stolet by nemlo bt vjimen. A je tomu jakkoli, nejdleitj je a do konce si uchovat vitalitu, mld, i kdybychom naemu byt nepidali ani jeden den.

V tomto duchu uvedeme v nsledujcch kapitolch techniky, jak zstat mladm nebo znovu se stt mladm; organismus si toti zachovv obdivuhodn monosti regenerace. Jga nejenom navrhuje jako cl n pln rozvoj, ale nabz nm rovn prostedky, jak ho doshnout, prostedky vyzkouen bhem mnoha tiscilet.

8


Kjakalpa

JGOV OMLAZOVAC TECHNIKY

Kdy doktor Faust podepsal smlouvu s blem, na prvm mst

dal znovuzskn svho mld. Mefisto ho odvedl do jeskyn k arodjnici, a kdy Faust uvidl na ohniti kotel, v nm se prv vail magick npoj, udlalo se mu nevolno. Faust Mefistovi: Ty zbrkle tup kejkle se mi hnus! Tou pustou frakou, je m dus, mi zaruit chce len? Pro star bba m mi radit? A pinav to kuchtn o ticet rok m m zmladit? Bda, kdy nezn lepch rad, nadj a vyhldky m opustily. Co proda, co dobr dmon snad nic hojivho nevaili? Mefisto, sarkasticky: Tos opt moude promluvil! T pirozen lk tv st zdol: Le v jinou knihu zapsn byl a je to divn kapitola. Faust: J chci jej znt. Mefisto: Je zdarma pipraven, lze bez kejkl a lkae jej mti: jen do rol si vyjdi ven a kopat zani tam a rti, ij tlesn i duevn v co mon omezenm kruhu, a nesmen pokrm jde ti k duhu; jak dobyte ij s dobytkem; a sm, ba sm hnoj pole, je ti n m dti

9


tak nejlp lze si, povdm, uchovat mld do osmdesti! Faust: Tomu jsem nepivyk a nic to pro mne nen, kopat a dt se do umdlen. Mn tsn ivot nesvd! Mefisto: Tak arodjka jen t vyl! *)

Faust je modern lovk chtiv moci, kter chce omldnout, ale neum si pedstavit, e by ml opustit msto a vrtit se na venkov. Kad z ns je Faustem. Obrtme se snad tak na arodjnici? Neme nm pomoci jga?

lovk pijm snadnji smrt ne sti, kter se mu zd poniujc a nespravedliv a od t doby, co obv Zemi, sn o prameni Mladosti, kter by'mu mohl vrtit poklad, jeho cenu si uvdom teprve kdy jej ztrat: mld!

Prozkoumejme nejdve vdeck aspekt problmu. Strnout a zemt se nm zd nevyhnuteln, nebo je to odvk dl kadho lovka. Ale jedn se skuten o nevyhnuteln zkon? lovk se skld z miliard bunk, avak jednobunn ivoichov jsou ne-smrteln! Nlevnk, tvoen jedinou bukou, stejn jako amba, nezn st ani smrt.

Nlevnk me bt znien nepteli, me zemt hladem nebo intoxikac zpsobenou okolnm prostedm, ale krom tchto nhodnch ppad tvo nenavn ivou hmotu a po nashromdn dostatenho mnostv ivotnch rezerv se rozdl na dva. Nemt neptele, nlevnci by dky svmu asnmu vitlnmu potencilu bhem krtk doby zaplavili celou zemkouli. Menikov z Pasteurova stavu ekl: Generace nsleduj rychle jedna za druhou, ani by dolo k jedinmu mrt: marn byste mezi nespoetnm mnostvm hemcch se nlev-nk hledali odumel jedince. Jestlie se jejich neuviteln vitalita *Peklad Otokara Fischera.

10


zmen nsledkem ochuzen prosted, v nm ij, co udlaj? Omlazuj se! Pibliuj se jeden k druhmu, splvaj a znovu se reprodukuj. Tato skutenost je u dlouho znma: Metalnikov, rovn z Pasteurova stavu, pozoroval na zatku stolet nlevnka nalezenho v akvriu v roce 1908; za tinct let byl tento prvok pvodcem 5 000 generac, ani by dolo k jakkoli zmn i ztrt vitality.

Nae buky jsou vak podobn tmto jednobunnm bytostem! Lidsk buky, oddlen od tla a ponoen do ivnho prosted, jsou rovn nesmrteln a neznaj st. Pro tedy strnou a umraj, tvo-li spoleenstv? Pro lovk, republika tvoen miliardami jednobunnch a potenciln nesmrtelnch bytost, strne a umr?

Z tohoto hlediska jsou st a smrt nevysvtliteln vdeck absurdity sp ne evidentn prodn zkony. Je samozejm, e druh vyaduje smrt jednotlivc, nebo stl nahrazovn je nezbytnou podmnkou jeho vvoje, to vak nen ppad st. Pro tedy mnohobunn bytost strne? een vech dleitch problm ivota, nemoci a smrti se mus hledat na rovni buky a nikde jinde.

Odpov mon dvaj opt nlevnci, kte umraj pot, kdy se ivotn prosted napln toxickmi ltkami pochzejcmi nap. z jejich vlastn ltkov vmny. Mnohobunn bytost je pohybujcm se akv-riem, kdy buky plavou v ivn tekutin, z n si berou obivu, ale kam tak vypoutj jedy, kter zaiva produkuj. Jestlie ivn prosted, tedy tkov mok, je postupn itno, pak buky prakticky nemusej strnout. Zkladnm prvkem je tedy pimen viva, ale druhou stra-nou te mince je odstraovn metabolickch toxin, nezapomnejme nato!

St je dsledkem pomalho a postupnho zneiovn organismu, kter je zpsobeno neplnm odstraovnm odpadovch ltek: vnitn prosted se stv pro nae buky toxickm. Vhodn se stravujme, ale pedevm proiujme nae tkn; dbejme, aby vude obhala ist krev, nositelka ivota, magick tekutina, a zstaneme mlad, poppad mld znovu nalezneme.

A. Bogomolec vstin charakterizoval problm: Omlazen prosted, podobn jako zmna prosted v umlch kulturch, hraje ve vitalit bunk nesmrnou lohu. Zd se, e tento faktor nm v lkaskch vdch otevr nov a irok perspektivy v zpase o dlouhovkost; medicna se nachz ped nesmrn dleitm kolem: nauit se ovlivovat stav tohoto vnitnho prosted, ve kterm ij bunn prvky, nalzt metody pro ozdravn prosted, jeho proitn a systematick obnovovn." Nemohl jasnji formulovat koly a cle ttdenn lebn metody zvan kjakalpa.

Zde je skuten pramen Mladosti!

11


Pomineme zde otzku ivotosprvy, kter jsme ji vnovali kapitoly v knize Jga.*) Nebudeme pipomnat vznam dchn, kter dodv bukm nejvce potebnou vivu kyslk, a pitom odstrauje mnostv toxin.

Dvno ped La Rochefoucauldem se v jze tvrdilo: St se pipravuje pedem, dlouho pedem." Hathajogn nevkld sv nadje do zzranho lku, kter me sett let nenapravitelnou pohanu"; v, e je teba zat vas, a jestlie je pravda, e jga vytvoila omlazovac metody, pak jim pedchz dlouh pprava, kterou tvo kadodenn provdn san, relaxace, prnjma, zdrav a jednoduch strava, zbavovn se zkosti a pozitivn orientovan mysl povznesen nad malichernosti. Od 45 let se hathajogn pipravuje na omlazovac lbu: 60 dn v roce provd mlno-ovocn pst a minimln tyikrt do roka ankhapraklanu, kterou dle popeme, zkladn prvek ttdenn proiovac lby. Tento pstup je vdeck a kjakalpa, i kdy m pozoruhodn a mimodn vsledky, naprosto nen magick": zkony fyziologie v n nejsou poruovny. plnou ttdenn lbu nelze na Zpad**) praktikovat, nebo vyaduje veden odbornka. Provdn jgovch metod proiovn organismu, zvan dhaut, vak umouje zskat tyt vsledky, sice pomaleji, ale bez nebezpe a v domcm prosted. Pro informaci dodejme, e bhem ttdenn lby metodou kjakalpa se doshne plnho proitn organismu vemi prostedky, jimi jga disponuje: vplachy aludku (vamanadhaut viz str. 32), pstem, dchnm. Na Zpad se doporuuje jednou tdn 24hodinov pst. Bez odbornho veden nedrte pst dle ne ti dny.***)

Uv se rovn jgov sauna". V severn Indii se adept nathne na polednm slunci, tlo si pokryje velkmi listy bannovnku, a nastane siln pocen. Na jihu Indie se pouv jin metody. Adept si nanese na cel tlo silnou vrstvu surovho ricinovho oleje a pak se vystav tropickmu slunci. Ricinov olej z prvnho lisovn, kter je velmi viskzn, ucpe pry a zabrn vekermu pocen. Teplo se v tle nahromad, a tm dojde k uritmu zven tlesn teploty. Potom je olej odstraovn tenm tla pomoc specilnho prku; jde o jemn mlet oech, kter olej zmdeluje, ani by ml nepjemn nsledky jako obyejn mdlo (kter ki ist nsiln a mn jej kyselost). Kdy je olej odstrann, pry se otevou a nastane siln pocen odvdjc toxiny z organismu.

*) A. V. Lysebeth: Jga, OJympia Praha 1972, 1978, 1984 **) Pojmem Zpad je myleno zpadn od Indie, tedy nikoli tak, jak je pojem chpn u ns. (pozn. red.) ***) Viz knihu J. Dvok: lovk mezi ivotem a smrt. Avicenum Praha., 1986. V n je do poruovn jako nekodn pst jednodenn. (Pozn. red.)

12


Na Zpad lze stejnho vsledku doshnout pravidelnm sauno-

vnm, kter vm vele doporuuji. Bhem t tdn je tak lidsk motor podrobovn, ,dekarbonizaci",

kter mu m navrtit jeho sprvnou kompresi". Vechny pirozen vylu-ovac orgny (ke, steva, ledviny, plce) se podlej na tomto odstra-ovn vech odpadovch ltek, produkt metabolismu, kter se v orga-nismu nashromdily pes vechna ji dve uinn opaten. Trvic trubice je potom ist, zbavena vech usazenin a tlo, kter nyn pln vyuv svch asimilanch prostedk, skuten znovu nachz sv mld jako vadnouc rostlina, kter dostane erstvou vodu. Ke, jej vzhled je odrazem zdrav, zskv hebkost a lesk, vlasy zskvaj piro-zenou barvu a lovk znovu poznv plnost a inorodost, vlastnosti pa-tc k opravdovmu mld.

Krtce jak u bylo eeno mnohobunn bytost je akvriem, v nm jako ryby ij buky. Kdy je akvrium dobe vyitn, voda vymnna a provzdunna, pekvap vs, e se v nm ryby ct dobe a astn, jako je tomu u vech ryb na svt?

Zvrem vm doporuuji pravideln uvn postup popsanch v tto knize, kter vm zajist stejn proitn a stejn omlazen vaeho tla, jako kdybyste podstoupili plnou ttdenn lbu metodou kjakalpa.

13


ankhapraklana Jeden z kl zdrav se nachz ve stevech. Organismus se intoxikuje systematicky a bez peruen po cel ivot. Intoxikuje se jednak ltkami, kter do nj pichzej zvnjku se stravou, je nen vdy dobr kvality,

ze vzduchu, kter nen dostaten ist, jednak nsledkem dietnch chyb a konen a to pedevm produkty hnilobnho kvaen zbytk

potravy ve stev pi chronickch poruchch trven."

A. Bogomolec Jak si prodlouit ivot?"

Jednou z hlavnch pin pedasnho strnut, prost st, je tedy nahromadn toxin v organismu vlivem autointoxikace. Kad iv buka produkuje toxiny, kter jsou prodou ureny k vylouen: prostednictvm ke, ledvin a plic. Podstatn je udrovat tyto orgny zdrav, nebo nepln-li dokonale sv funkce, organismus se pomalu, ale jist otravuje.

Existuje vak zhoubnj zdroj autointoxikace: jsou to jedy, kter pronikaj stnou steva, a tm zneiuj cel organismus. Z toho plyne zajist vznam sprvn vivy, ale hlavn dleitost naprosto istho steva. Zde ten pokv hlavou a ekne: Ano, ovem, zcpa! Copak nen, jak nm to hlsali odedvna, pvodcem velkho mnostv chorob, a tak snad i nepmou pinou skoro vech naich pot?" Stv se vak, e i ti, kte NETRP ZCPOU, nebo aspo si to mysl, maj peso, ani to tu, trval zdroj intoxikace v tlustm stev. Kadodenn vy-prazdovn stev toti nevyluuje monost zanen sliznice sedimenty, kter se postupn usazuj a nejsou NIKDY odstranny. Vyvolvaj hnilobn kvaen, jejich toxiny se nepetrit po celm tle a psob zhoubn. Nehled na to, e trval drdn stevn sliznice me bt pinou mnoha zhoubnch ndor nebo alespo zdrojem bujen. Ppady ndor tlustho steva dr rekord ve srovnn se zhoubnmi ndory ostatnch orgn tla. Zkoumme-li lokalizaci ndor stev, kon-statujeme, e podobn jako jsou zatky na silnici msty zven neho-dovosti, existuj i msta zvenho vskytu ndor, a jsou to prv ob-

14

lasti, kde ohyb tranku zpsobuje zpomalen prchod" obsahu, tedy v mstech nejvhodnjch pro zanen a usazovn na sliznici. Doku-mentuje to uveden schma trvicho traktu.

Lokalizace ppadu rakoviny (z 41 779 ppad)

Zcpa je ve skutenosti stavem, pi nm trank nen dokonale

ist a zbaven vech fekli. Nkdo me tedy chodit pravideln kad den na stolici a pesto trp, ani by o tom vdl, chronickou zcpou se vemi dsledky, kter jsou s tm spojeny.

vcarsk lka dr. A. Keller sestavil ve sv knize Smrt pichz ze steva nsledujc tabulku, ve kter jsou uvedeny dsledky zcpy. aludek: Ztrty napt (tonu) aludku, snen aludku, vedy, rakoviny. (Nehled na to, e asto je pinou zpachu z st.) Ledviny: Ledvinov kameny, ledvinov koliky. Nervov systm:


Nespavost, deprese, zven drdivost, hysterie.

15


Doln konetiny: Znt sedacho nervu, venostza vedouc k tvorb mstku (varix). Trank: Hemeroidy, rakovinn bujen (viz ve). Jtra: Jatern mstnn, luov kamnky, intoxikace. Apendix: Chronick nebo akutn znt. Krev: Anmie, patologick zmny sloen krve (kter ovlivuj VECHNY orgny a VECHNY buky). Podbiek: Rzn mstnn krve, chronick infekce pohlavnch orgn (dlohy, vajenk, vejcovod), posun dlohy. Ke: Rzn vyrky.

Opravdovou tragdi tto zcpy zpsoben nnosy je, e neexistuj proiovac orgny mezi sliznici traniku a krevnm obhem: toxiny vniknou pmo do krve a roz se do celho organismu dve ne se dostanou do zmnnch vyluovacch orgn (ke, ledvin, plic). Jestlie takto v traniku vyluovan jedy pronikaj do krve po mnoho let, jak se velmi asto stv, umme si pedstavit, jak zpsob kody a jak maj dsledky na strnut.

Propustnost stny traniku je znan, a proto je mnoho lk pedepisovno ve form pk, kter tmto zpsobem pronikaj pmo do krve. Pokud jde o projmadla, jsou to prostedky, kter by lovk neml nikdy brt bez doporuen lkae. Sedav zpsob ivota je jednou z nejdleitjch pin zcpy. sany a sprvn viva v mnoha ppadech zcpu odstran, ale k dekarbonizaci" traniku to nesta. Klystry jsou innm pleitostnm lkem, ale sliznici nevyist dkladn, jejich pravideln uvn nejene zcpu vbec nel, ale in ji tm nelitelnou tm, e se roztahuje trank a zrove naruuje jeho peristaltika.

Zkoumejme, jak problm e jga. K pravidelnmu proitn traniku jogni pouvaj metodu

samovy-mvn bati, o n se jenom zmnme. K proveden bati, kter spov v absorbovn vody konenkem a jejm nslednm vypuzen, je teba umt provst naul, co nen dostupn vem a velmi obtn se u. Nevhody klyzmatu se pi tomto samovymvn

16


neprojevuj, ponvad voda je nasvna vytvoenm podtlaku a stevo tedy nen roztahovno.

Ideln metodou je vak ankhapraklana. Je jednoduch, vem dostupn, m jedinenou innost; krom toho, e dkladn ist trank, pln odstrauje usazeniny celho trvicho traktu, od aludku a po konenk, co nedoke ani klyzma, a dokonce ani bati. Voda, kterou vypijeme, jde do aludku, pak je vedena pomoc jednoduchch pohyb, je jsou dostupn vem adeptm jgy, dokonce i zatenkm, a prochz celm stevem a k vchodu. Cvien se provd tak dlouho, dokud voda nevychz tak ir, jako byla na potku.

Pokud je pesn dodrena technika, nepedstavuje cvien dnou vt nesnz, nen spojeno s dnm nebezpem, je doporuovno prakticky vem (vet nkterch kontraindikac je nastr.20).

ANKHAPRAKLANA neboli VRISARA znamen gesto ulity", ponvad voda prochz trvic trubic jako jed-noduchou ulitou. Je to zkladn jgov technika. Je pekvapujc, e o tomto proiovacm cvien nenachzme dnou zmnku v ji tak rozshl jgov literatue vydan na Zpad; nenachzme ani nejmen stopu technickho popisu. To opt dokazuje, e jgu je nutno jet objevovat!

Zde popisovan technika pedstavuje syntzu rznch vyuovacch metod. Srovnvali jsme metodu Dhrndru Brahmarho z Dill, vzkumnho stavu jgy v Lnavle a jgov nemocnice (u Bombaje) a konen techniku uvanou svmm Satjnandou v Bihrsk kole jgy v Monghyru.

PPRAVA

Ohejte vodu, do n pidte sl v pomru 5 a 6 gram na litr, co pedstavuje o trochu mn ne je koncentrace fyziologickho roztoku (1 nepln polvkov lce na 1 litr vody). Voda mus bt slan, nebo v opanm ppad by byla osmoticky absorbovna sliznic a vy-louena normln cestou ve form moe a nikoli konenkem. Zd-li se vm pli slan, lze jej koncentraci snit na pijatelnj mru.

17


VHODN DOBA

Nejvhodnj doba je rno nalano. Potejte s tm, e cel oista trv dle ne hodinu, proto je k tomu vhodn nedln rno. Tento a ani pt den neprovdjte dn sany ani nsiln cviky. Vynechte-li sany, cvien vm nezabere tolik asu.

JAK POSTUPOVAT?

Nsleduje schma celho prbhu proiovn, vyjma pohyb nut-nch k zajitn prchodu vody trvic trubic, kter budou uvedeny a po-psny dle. 1. Vypijte sklenici tepl slan vody (o teplot polvky pipraven k jdlu). 2. Ihned potom provete pedepsan cviky. 3. Vypijte dal sklenici vody a provete srii cvik. Stdav pijte vodu a provdjte cvien. Na rozdl od vamanadhaut, kdy se voda hromad v aludku (co vyvolv nauseu pocit na zvracen), bhem ankhapraklany voda pechz ihned do trvic trubice, ani by zpsobovala zvedn aludku. Pokraujte stdav v pit a cvien, dokud nevypijete celkem est sklenic. Pak je teba jt na stolici. K prvnmu vyprzdnn dojde tm okamit. Po normlnch vkalech, tvarovanch, nsleduje stolice mk a potom tekut (naloutl). Kdy k vyprzdnn nedojde ihned, nebo nejpozdji do pti minut, znovu provdjte cviky, tentokrt bez pit vody, pak se vrate na WC. Jestlie by se vjimen ani potom nedostavil vsledek, je teba navodit vyprzdnn pomoc klyzmatu o obsahu 1 /2 litru zavedenho obvyklmi prostedky (klystr, irigtor). Je teba, aby se vytvoil efekt sifonu (n-sosky); jakmile vyjde prvn stolice a sifon" nen peruen, ostatn u po-krauje automaticky. Rada: pokad, kdy jdete na WC a pouijete toaletn papr, vymyjte si konenk vlanou vodou, osute ho a ppadn ho natete olivovm (nebo jinm) olejem, abyste pedeli podrdn zpsobenmu sol. U nkterch citlivch" jedinc me toto podrdn vyvolat nepjemn pocity, kterm vak lze snadno zabrnit.

Po prvn stolici je teba znovu vypt sklenici tepl slan vody, provst cviky, pak jt na WC, kde pokad dojde k vyprzdnn. Dle stdav provdjte: pit cviky WC, dokud voda nevychz tak ist jako byla na potku. Podle stupn nnosu v tranku to odpovd vypit 10 a 14 sklenic, zdka vce.

18


Jestlie jste spokojen s vsledkem, to jest voda je podle vs dostaten ist, mete: - bu pestat; v tomto ppad pjdete v nsledujc hodin jet nko-likrt na toaletu to je jedin nevhoda; - nebo vypt ti sklenice vlan NESLAN VODY a provst vamana-dhaut (viz str. 32). To peru sifon a zcela vyprzdn aludek. Jogni tradin provdj vdy po ankhapraklan vamanadhaut.

PINY NESPCHU

Jestlie po vypit napklad ty sklenic ctte, e obsah aludku neprochz normln do trvic trubice, co vyvolv pocit peplnnosti a nevolnosti, znamen to, e hrdlo vrtnku se neotevr tak, jak by mlo. Jet nen vechno ztraceno: zopakujte dvakrt nebo tikrt srii cvik bez pit vody. Vymizen pocitu nevolnosti znamen, e prchod je oteven. Jakmile se sifon vytvo, mete u bez problm pokraovat v postupu. Me se vak stt, e u nkterch osob plynov bublina vznikl kvaenm zabrn vytvoen sifonu. V tomto ppad sta rukama stlait bicho nebo provst sarvangsanu jako doplnk ke tyem dle popsa-nm cvikm. V nejnepznivjm ppad, to jest, e by voda vbec ne-vyla ze aludku, jsou mon dv een: - provst vamanadhaut (viz str. 32), to je vyprzdnit aludek tm, e podrdme koen jazyka temi prsty prav ruky vyvolme reflex zvracen; - nedlat nic . . .; voda sama vyjde ve form moi. PO CVIEN je teba si odpoinout a vyhnout se podchlazen.

PRVN JDLO

Po ankhapraklan je teba BEZPODMNEN dodrovat nsledujc pokyny:

Jst nejdve pl hodiny po cvien a NEJPOZDJI jednu hodinu po skonen. Je vslovn zakzno nechat trvic trubici przdnou dle ne hodinu.

Prvn jdlo m obsahovat: BLOU ri (tedy ne ri prodn, jej buniina by drdila

stevn sliznici) vaenou ve vod a rozvaenou: vaen re se m v stech rozplvat. Me se podvat s tomatovou omkou, trochu osolenou, ale bez pepe. Lze ji doplnit dobe uvaenou okou nebo karotkou. Souasn s r muste snst alespo 4 dkg msla. Mete je bu nechat rozpustit na ri, anebo snst po likch. V Indii se pouv jedin gh" (rozputn a proitn mslo), kter se vmch do re.

19


Ri lze nahradit peninou nebo ovesnou ka i tstovinami (makarny, pagety) posypanmi strouhanm srem.

DLEIT

Re se nesm vait v mlce. 24 hodin po ankhpraklan nen dovoleno pt mlko ani jst jogurt. Krom toho bhem tchto 24 hodin jsou za-

kzny kysel pokrmy a npoje (je to jeden z dvod, pro je zakzn jogurt), ovoce a syrov zelenina. Chlb je dovolen pi druhm jdle, kter nsleduje po cvien. Je mon jst vechny tvrd a polotvrd sry, jako napklad eidam, ale jsou zakzny tvaroh a kvaen sry, jako nap. camembert.

Po 24 hodinch se mete vrtit ke svmu normlnmu stravovacmu reimu, vyvarujte se vak nadmrnho mnostv masa.

NPOJE

Nsledkem poit slan vody se st tekutin vaeho organismu os-mzou dostane do trvic trubice. To je soust proiovacho procesu. Po tomto cvien je tedy normln pociovat velkou ze. Ped prvnm jdlem nepijte dnou tekutinu ani istou vodu, jinak byste sifon neperuili a pokraovali byste v chozen na toaletu. Naopak, bhem prvnho jdla a po nm mete pt vodu nebo lehk odvary (nap. kombinace lipovho kvtu a mty), minerln vodu bez nebo jen s malm obsahem kyslinku uhliitho. Nen snad teba ani dodvat, e alkohol, kter neradme ani v bnm ivot, je bhem 24 hodin, kter nsleduj po cvien, psn zakzn.

Nikoho nepekvap, e se stolice objev a po 24 nebo 36 hodinch. Prvn stolice bude zlatolut a bez zpachu jako u dtte.

Toto cvien se m provdt nejmn dvakrt za rok. Prmrn frekvence bude tyikrt do roka, pi zmn ronch obdob. Ti, kte chtj bt dkladn, mohou cvien provdt jedenkrt za msc. Dhrndra Brahmar rad dokonce kad dva tdny. Zle tu na chuti a odvaze kadho jednotlivce. Toto cvien opravdu nen nepjemn, i kdy znme pjemnj formu zbavy. Nenechme se ovlivovat popisem: nejmn pjemn je pt slanou vodu, zbytek u nic nen. Nicmn, pro labunky navrhujeme pipravit lehk bujn z prku nebo jin zeleniny, kter jist bude chutnj ne tepl slan voda. Jeden adept se nm dokonce svil, e pouv polvkov kostky. Lid trpc zcpou mohou provdt ankhapraklanu kad tden, ale pouze se

20


esti sklenicemi vody. V tomto ppad cel cyklus potrv asi pl hodiny. Je to nejlep zpsob, jak regenerovat steva: neroztahuje stny tranku.

BLAHODRN INKY

Prvoad inek se tk vyluovn: dojde k plnmu odstrann usazenin, kter pokrvaj sliznici tlustho steva. Je ohromujc, do jak mry me bt stevo zaneseno.

Lid, kte se domnvali, e nemaj zcpu, i kdy tm kad den chod na stolici, s pekvapenm nalezli ve vylouench hmotch teovou pecku spolknutou ped nkolika msci! Co k tomu dodat? Pacienti jgov nemocnice v Lnavle, kte jsou leni jgou pod vedenm lka, asnou, kdy zjist, m vm mohou bt steva pokryta v prbhu msc, a nato pak rok. Je neuviteln, e lid mohou nosit ve svch trobch tolik odpad! Pekvapuje vs, e se cel organismus v pravm slova smyslu intoxikuje takto vyluovanmi jedy? Nepovaujte tato slova za pli siln! Je-li mlo lkav pipomnat si takovou situaci, je jet mn lkav se v n nachzet. Provdjte tedy ankhapraklanu a zbavujte se vech nnos, kter zneiuj vai trvic trubici. Blahodrn inky se neobjev ze dne na den; jej bezprostedn vsledky nejsou zvratn. Ale brzy se projev svest dechu, lepm spnkem, vymizenm vyrky na tvi a po tle. Kdy si zvolte hypotoxickou stravu, tedy bez pemry masa, dojde k vymizen tlesnho pachu, kter nkdy bv velmi siln. Pot bude bez zpachu, ple se proist.

Toto cvien nen pouze negativn, ist vyluovac": je rovn toni-zujc. Stimuluje jtra to se projev na barv prvn stolice a ostatn lzy nleejc k trvicmu systmu, pedevm slinivku bin. Lkai v Lnavle s spchem lili nkter ppady zanajc cukrovky praktikovnm ankhapraklany kad dva dny po dobu dvou msc; bylo to spojeno s vhodnou stravou a provdnm prnjmy a jinch jgovch technik.

Zd se, e Langerhansovy ostrvky, umstn ve slinivce bin, vlivem celkov stimulace tto lzy vyluuj vce inzulnu. Proitn trvic trubice m za nsledek sprvn metabolismus, a to zpsobuje, e huben se spravuj a hubnou ti, kte maj kila navc.

21


KONTRAINDIKACE

Kontraindikac nen mnoho. Lid, kte maj aluden ved, si samozejm mus

ankhapraklanu odci a pokat na uzdraven, ne se j podrob. Tot plat o lidech, kte maj akutn onemocnn trvicho traktu, jako nap. plavici, prjem, akutn znt tlustho steva kolitidu (chronickou kolitidu lze naopak tmto cvienm, provdnm mimo kritick obdob, zlepit), akutn znt slepho steva, a tm spe o lidech s vnm onemocnnm, jako nap. tuberkulzou stev a rakovinou.

Tyto kontraindikace vak nejsou absolutn. Znm alespo jeden pklad ankhapraklanou radikln vylen plavice, kterou pacient pedtm marn lil nkolik msc. Tato technika by mohla bt zajmav i pro nai medicnu.

Toto cvien je velmi innm doplkem lby oxyurizy (roup). Tm, e se cel obsah steva vyprzdn, ervi i vajka vyjdou ven. Vzhledem k velkmu mnostv klk ve stevech vak nkter vajka zstanou ve stev zachycena, proto ankhapraklana lbu pln nahradit neme.

PRO INFORMACI

V ttdenn lb integrlnho omlazovn metodou kjakalpa se ankhapraklana provd denn. Bhem prvnch t dn se pouv ist slan voda. Potom se ankhapraklana provd s odvary rznch zelenin (cibule, prek, abychom jmenovali pouze druhy, kter rostou u ns), aby se organismu znovu dodaly minerln ltky. Nkter rostliny se pouvaj pro stimulaci celkovho proiovacho procesu organismu. ten pochop, e pro trvic trakt je to zatkvac zkouka, a e je proto nezbytn trval dohled odbornka.

K tomu, aby voda prola celou trvic trubic, sta provst nsledujc tyi cviky. Kad cvik se mus opakovat tyikrt stdav na kadou stranu, a to v dosti rychlm rytmu: CEL srie netrv dle ne jednu minutu.

22

PRVN CVIK Vchoz postaven: mrn stoj rozkron, chodidla asi 30 cm od sebe, prsty rukou jsou propleten, dlan otoen nahoru. Narovnejte zda, dchejte normln. Ani byste otoili hrudnk, uklote se nejdve doleva, nezastavujte se v konen poloze, znovu se vzpmte a hned se uklote na druhou stranu. Tento cvik opakujte tyikrt, taje osm klon stdav vlevo a vpravo, co potrv CELKOV asi 10 sekund. Tyta pohyby otevou vrtnk a pi kadm klonu st vody vyjde ze aludku smrem ke dvancternku a tenkmu stevu.


23


24


DRUH CVIK Tento cvik zpsobuje postup vody v tenkm stev. Vchoz postaven je stejn, tedy mrn stoj rozkron, upate a pokrte levou a se ukazovk a palec dotknou prav kln kosti. Pak provete rotaci trupu a prothnte pravou pai co nejdle dozadu; dvte se na konce prst. Nezastavujte se, ale vrate se hned do vchozho postaven a pak provete pohyb na opanou stranu. Tento cvik opakujte tyikrt, tj. osm pohyb stdav vpravo a vlevo. Celkov doba trvn 10 sekund.

25


26


TET CVIK V tenkm stev bude voda postupovat pi dalm cviku: provete variantu kobry podle obrzku. Zem se dotkaj pouze prsty nohou a dlan, stehna tud zstvaj nad podlokou. Chodidla jsou od sebe vzdlena asi 30 cm (dleit). Kdy zaujmete tuto polohu, otote hlavu, ramena a trup tak, abyste vidli opanou patu (pi oten vpravo se tedy dvte na levou patu). Nezastavujte se, vrate se hned do vchozho postaven a zopakujte na druhou stranu. Tento cvik opakujte tyikrt, tj. osm otoen stdav vpravo a vlevo. Celkov doba trvn: 10 a 15 sekund.

27


TVRT CVIK Voda, kter postoupila a na konec tenkho steva, je dle vedena trankem pi poslednm, tvrtm cviku. Tebae je nejsloitj ze srie, je dostupn vem cviencm, s vjimkou osob, kter maj pote s koleny nebo meniskem. Tyto osoby pouij variantu popsanou na zvr. Vchoz postaven: dep, chodidla vzdlena asi 30 cm, paty jsou vytoeny vn, take jsou pod stehny a nikoli pod hdmi; ruce jsou poloeny na kolenou, vzdlench od sebe asi 50 cm.

28


Otote trup vpravo a kleknte si na lev koleno, ped prav chodidlo. Dlan stdav stlauj prav stehno k lev stran a lev k prav stran tak, aby stehna stlaovala polovinu bicha, a tm i trank. Dvejte se vzad, abyste zeslili torzi trupu a stlaovali bicho. Zatmco v pedchozch cviench nezleelo mnoho na tom, zda zanete na levou nebo na pravou stranu pro toto cvien je vhodnj stlait nejdve pravou stranu bicha, a tm pedevm vzestupn trank. Obrzek C ukazuje pohyb proveden na druhou stranu. Jako vechny pedchoz, i tento cvik se provd tyikrt, tj. osm pohyb stdav vpravo a vlevo. Celkov doba trvn: 15 sekund.

29


VARIANTA TVRTHO CVIKU Jestlie tvrt cvik nen provediteln, mete doshnout podobnho vsledku pomoc varianty pouvan v jgov nemocnici v Lnavle. Vidl jsem tam nemocn, kte snadno zvldli ankhapraklanu, i kdy ped tm jgu nikdy nedlali. Tento pohyb je odvozen z ardhamatsjndrsany. Podvejte se pozorn na obrzek: vimnte si, e noha je prost umstna u vnitn stranystehna a nikoli na vnj, jako je tomu v ppravn poloze pro ardhamatsjndrsanu. Rameno se nedotahuje co nejble ke kolenu pokren nohy; naopak trup je mrn naklonn vzad. Pae open o pokren koleno slou jako pka k torzi ptee a k pitlaovn stehna proti podbiku. Na rozdl od ardhamatsjndrsany toto cvien m stlaovat pouze podbiek, a proto se skren noha nesm dotkat eber. Ne zanete provdt ankhapraklanu, naute se jeden cvik po druhm. Je to zleitost nkolika minut, nebo sloitost je pouze zdnliv. Nevhejte a... mnoho zdaru v proiovn!

30


PEHLED CELHO POSTUPU 1. Vypt sklenici tepl vody osolen v pomru jedna nepln polvkov lce na litr vody. 2. Provst cel cyklus popsanch cvik. 3. Vypt druhou sklenici a cel cyklus opakovat. 4. Takto pokraovat a po estou sklenici. 5. Jt na WC a ekat na prvn vyprzdnn. Kdy se tak nestane do 5 minut, zopakovat cyklus cvien bez pit vody. Jestlie se opt nedo stav vsledek, pak mal klystr vyvol stevn peristaltiku a navod sifon. 6. Znovu vypt jednu sklenici, provst cvien a vrtit se na WC. 7. Takto pokraovat ve stdn: voda cvien WC a do uspokojivho vsledku. Jogni pokrauj, dokud voda nevychz tak ist, jako byla na zatku. 8. Nakonec nepovinn, vypt znovu dv sklenice tepl vody, tentokrt bez soli, provst vamanadhaut, kter odstran vechnu vodu ze aludku. Vamanadhaut vyprzdn aludek, povzbud jtra, lunk a slezinu a peru sifon. Pokud neprovedete vamanadhaut, nevzdalujte se po dobu jedn hodiny od WC. 9. Pokat alespo pl hodiny ne zanete jst, ale v dnm ppad neekat s jdlem dle ne jednu hodinu. 10. Pt a po prvm jdle, ne dve.

31


Vamanadhaut

Na Zpad se asto projevuje urit obava z jgovch postup vnitnho proiovn, hranic a s odporem. Vjimkou je snad jen nt - oista nosu.

Je to koda, nebo tyto proiovac postupy tvo nedlnou soust jgy. Zasluhuj, aby byly vce praktikovny, tm spe, e ve skutenosti nejsou tak stran, jak by se z jejich popisu dalo pedpokldat. Napklad o vamanadhaut, spovajcm v naplnn aludku vodou a jejm nslednm vypuzen, mi jednou nkdo tvrdil: Kdybych udlal toto dhaut, byl bych z toho tden nemocen, jako pokad, kdy mm zkaen aludek!"

Jak chybn nzor! Ve skutenosti nelze srovnvat zvracen z nevolnosti a zmrn zvracen vody, ani by nm bylo patn. V prvnm ppad lovk zvrac, protoe je mu patn a neme trvit; zvracen samo o sob je levou.

Proto a do konce tto kapitoly se zbavte svch pedsudk; mete se k nim vrtit znovu po peten, pokud ovem neusoudte, e jsou neopodstatnn!

ETYMOLOGIE

vamana = zvracen, vrhnut dhaut = oista, proiovn

Vamanadhaut tedy znamen oista zvracenm". Toto proiovac cvien je nkdy nazvno kudala" neboli gesto slona".

V pojednn Bhaktisgaragrantha se o tomto dhaut k: To, co je znmo jako gesto slona, in tlo imunnm proti vem nemocem. Spov v naplnn aludku vodou a jejm nslednm vyzvracen. Slon, kter svm chobotem nasv vodu z eky a chobotem ji tak vypout, si tak chrn sv tlo pede vemi chorobami, a zrovna tak i lovk si me takto uchovat zdrav tlo. Stejn jako ndoba se ist vodou, tak i my meme promvat aludek teplou vodou." (Atangajgavarnanda.)

32

Bhem pit vody stehna stlauj trank, ale nikoli aludek, kter mus zstat uvolnn.

Pak temi prsty prav ruky podrdte nensiln zadn st hrdla. Voda se snadno vyzvrt, pokud je aludek zcela naplnn. Lev ruka stlauje aludek a zved ho, aby se nabudil sifon. Vykulate zda a pedklote se.

TECHNIKA Ohejte dva litry vody na teplotu mrn vy ne je teplota tla -

poppad pidejte liku soli a liku jedl sody, aby oista byla jet innj. Poloha pro pit:

Sprvn poloha je poloha v depu; kolena od sebe, aby nestlaovala aludek. Vypijte najednou slanou vodu a po naplnn aludku. Je teba vypt minimln jeden litr vody, pokud mono dokonce


33


litr a pl. Jestlie je vm slan voda odporn, mete ppadn pt istou vodu. Pokud to vyvolv pocit zvracen, tm lpe!

A vypijete co mon nejvce vody, narovnejte se. Vrtn"

Ped vrhnutm necht vodu chvli v aludku a provete deset a dvacetkrt uddjna bandhu.*) To vyvol jinm zpsobem nedosaitelnou vnitn oistu" pedchzejc hlavn fzi: vrhnut. VRHNUT Poloha: K tomu, abychom vodu vyzvrtili, je teba respektovat urit velmi pesn pokyny. Nikdy nezkouejte zvracet ve vzpmen poloze. Postupujte takto: - dejte paty k sob a ... - pedklote se do pravho hlu, jinak eeno: trup do vodorovn polohy; - ped vyzvracenm vody levou ruku pitlate do prohlubn aludku a pitom trochu vthnte bicho jako pi uddjna bandze. Tento tlak ruky in vyprzdnn snadnjm a plnjm, nebo zpsobuje ji stoupn vody v aludku a do msta, kde st jcen, co nabud sifon. Tmto zpsobem bude vyprazdovn probhat s men nmahou a menm potem pumpovn", protoe mnostv vyzvracen vody bude pokad vt; - spojte ukazovk, prostednk a prstenk lev ruky (osthejte si nehty na krtko, abyste si neporanili hrdlo; pokud dmy nechtj obtovat nehty, ovou si prsty steriln gzou); - otevte sta a vlote ti prsty co mon nejdle do zadn sti hrdla. Tlak na koen jazyka pobl pku obvykle sta k vyvoln dvivho reflexu. Pokud ne, bude teba se dotknout samotnho pku; podrdte zadn st hrdla a v duchu si pedstavte zvracen. Ze zatku bude voda vychzet v malch proudech, ale po dvou tech pokusech bude pi kad kontrakci vychzet vt mnostv; - jestlie sthnete svaly podbiku, a tm vyvinete tlak odspodu nahoru na aludek, zvracen vm pjde snadnji. Mezi dvma zapumpovnmi" si trochu odpoite, klidn dchejte, otete si prsty a obliej.

Bezpochyby vs bude zajmat, jak vypad vyzvracen voda; konstatujete, e se zpnila a zeloutla. Pokraujte tak dlouho, dokud voda bude vychzet. Pi poslednch zapumpovnch v hrdle poctte hokost, co znamen, e byl vyzvracen pebytek lue a e jste dokonili sprvnou oistu zvracenm". Pak si mete vzt posledn sklenici vody pro konen vyplchnut.

A to je ve!

34


Odpoite si nkolik minut ne pistoupte ke cvien san. Pl hodiny nejezte.

*) Viz Van Lysebeth: Jga. Olympia 1984, str. 214 (3. vydn)

KDY JE PROVDT?

Vamanadhaut se provd nalano a nejvhodnj dobou je rno; pesto se v nkterch ppadech provd s plnm aludkem. Stv se, e pi rodinnch i spoleenskch povinnostech se astnme pli bo-hatch hostin nebo ns zdvoilost nut, abychom jedli a pili vce mno-hem vce ne by bylo teba. Po nvratu dom riskujeme, e ns ek patn noc, pln nonch mr, e budeme patn trvit, rno mt kocovi-nu a e nebudeme schopni dn serizn prce. Nadmrn mnostv stravy zpsobuje kvaen a poruchu celho trvicho systmu. Jako e-en pouijeme vamanadhaut, aby se tento pebytek odstranil co mon nejrychleji a nejplnji. Je to nejmoudej rozhodnut.

A JESTLIE NEZVRACME NIC NEBO PLI MLO?

Co se stane, kdy nkdo nezvrac snadno a voda zstv v aludku? Budte bez obav: vylou se sama pirozenou cestou!

Vytrvejte: s trochou praxe se vm to bude dait m dl tm lpe, s menm silm a bez nejmen bolesti. Brzy se tohoto cvien pesta-nete bt.

FREKVENCE

Nkte jogni provdj vamanadhaut kad den, ale na Zpad se to nedoporuuje. Ve kole Dhrndry Brahmar je nov ci provdj kad den po dobu 45 dn, pak stejnou dobu kad druh den a tak dle a postupn dojdou k jednomu proitn za tden, co pi vyvenm zpsobu vivy pln dostauje. Na Zpad meme tento rytmus pijmout hned od zatku.

KONTRAINDIKACE

Vamanadhaut nebudou provdt lid s poruchami aludku nebo trvic trubice (ved, rakovina atd.), ani lid se srdenmi chorobami nebo vraznou hypertenz.

35


PRO JE TEBA PROIOVAT ALUDEK?

Pedpokldme-li, e proda ist aludek automaticky, a e ho nen teba vbec poteba proiovat, jsme na omylu! Pro si istme zuby? I aludek mus bt pravideln vymvn, nikoli z pouh pe o istotu, ale pro moho jinch dvod a pedevm kvli jeho sliznici.

Prohldnte si jazyk: je potaen? Jestlie ano, je velmi pravdpodobn, e tomu tak bude i u stny aludku. Slizovit hleny, kter in sliznici lepkavou, pokrvaj miliny lz vyluujcch aluden vy a brn tak jejich innosti; trven nebude moci probhat dokonale. Vmna ltek bude tm lep, m ist budou stny aludku.

Krom toho, n nepjemn zvyk jst pli rychle, hltat - tachyfagie, eeno vdecky - in potebu mt aludek ,,v pln form', aby trven mohlo probhat v pijatelnch podmnkch, tm nalhavj.

Bude-li mj aludek trvit lpe, nebudu tloustnout?" Nadbyten tuk si vak vyrbte prv vinou nesprvn ltkov vmny a nikoli proto, e v aludek trv pli dobe! Jestlie je v trvic systm v dokona-lm stavu, jestlie se sprvn stravujete, bez nadmrnho mnostv po-travy, kter zpsobuje tloustnut (tuky, cukry, alkohol), ajestlie dchte normln, zstane vae vha stabiln - tato stabilita je ostatn znmkou zdrav a biologick rovnovhy. Normln aludek Roztaen aludek

36


Na druh stran je nezbytn pravideln odstraovat zbytky ze aludku, jeho kapsovit tvar kad zn z knih o anatomii. U mnoha civilizovanch osob spodn st aludku nen zcela normln. Maj aludek deformovan, roztaen pemrou stravy (zejmna ti, kte jed mnoho polvky). Tat deformace se me vyskytnout dokonce i u nkterch vegetarin, kte konzumuj pli mnoho zeleniny. Nsledkem toho se aludek nikdy zcela nevyprzdn a stle v nm zstvaj zbytky, jejich zmny vyvolvaj pekyselen a plen zhy. Pi dalm jdle se tyto zbytky promchaj s erstvou stravou, co nepjemn ovlivuje trvic proces a kon podrdnm aluden a stevn sliznice. Jgov cvien samotn tuto situaci pomhaj korigovat dky nkterm sanm, zejmna obrcenm polohm. Jejich inky je vak teba doplnit radiklnm a jedinenm prostedkem, jakm je gesto slona. Vechny zbytky se vylou a aludek se zcela proist. Zkuenosti dokzaly, e tm zdrav velmi zsk.

DAL BLAHODRN INKY Jak prokzala modern chirurgie, je docela mon bt relativn zdrv i po odnt aludku. Ale pokud mme aludek, mus bt udrovn v do-konalm stavu; tm spe, e mus snet nefyziologick situace neu-stle naruujc trvic innost - jak je tomu u vech osob, jejich aludek je roztaen a snen.

Vamanadhaut psob pzniv pi nadmn, dyspepsii, plen zhy a pekyselen aludku. Modern medicna to pochopila: provd rovn vplachy aludku, ale prostednictvm sondy (co je samozejm provdno u hospitalizovanch osob); v ostatnch ppadech je vak nejlep metodou vamanadhaut. Vlivem uddjna bandhy je voda v aludku, uren k vymvn, vystikovna silou vemi smry, a dokonce postikuje jeho horn st, zatmco pi pouit sondy se proplachuj pedevm spodn a stedn sti aludku. Navc pouit sondy nevyvolv mohutn reflexn reakce popsan dle. Krom toho, vamanadhaut nedrd jcen tak jako gumov sondy, nevyaduje dn pstrojov vybaven ani pomoc jin osoby. Provd se doma, kdy se vm zachce.

PSOBEN NA SVALY Reflex zvracen je vyvolvn centrem umstnm v prodlouen

me u koene mozku, ale obsah aludku je vypuzovn dky mohutnm

37


kontrakcm brnice, jako i dalch sval binho lisu, kter jsou tak posilovny.

INKY NA OBEZITU Je paradoxn, e lep zpracovn potravy, jako dsledek

vamanadhaut, zabrauje tvoen tukov tkn (viz ve).

PSOBEN NA JTRA, STEVA, LEDVINY ATD.

Mohutn kontrakce brnice psob pmo a mechanicky na jtra, ale vamanadhaut tak reflexn reguluje funkce jater. Rovn steva jsou stimulovna (tak reflexn) a i ledviny se podlej na veobecn aktivaci, z eho plyne zven vyluovn moi. Tak srdce a plce, tebae jsou umstny ve, maj prospch z kontrakce brnice, kter je tonizu-je. Ostatn i nkterm kardiakm by tato mohutn innost brnice mohla bt prospn (viz vak Kontraindikace).

ZVR

Nevte sv pirozen - a pochopiteln - averzi vi vamanadhaut, pi nm se vm vybavuj nepjemn vzpomnky na zavac poruchy. Provdjte je kad tden, v aludek vm za to bude vdn; vynahrad vm to zlepenm a snadnjm trvenm, nemluv o vech ostatnch hygienickch vhodch, kter jsme podrobn popsali ve.

38


Dantadhaut

Kulturn lovk si mysl, e pro svou zubn hygienu dl maximum, kdy si rno a veer vyist zuby zubn pastou a dvakrt do roka zajde k zubai. M skuten pravdu?

Dve ne odpovme, vyslechnme Are Waerlanda, slavnho vdskho dietologa, kter pobval na potku stolet v severnm vdsku mezi statnmi rolnky a devorubci ijcmi ve vesnicch izolovanch od ostatnho svta. Tito lid vedli ivot, kter meme hodnotit jako primitivn" a neznali dn komfort a luxus msta; tce pracovali na polch a v lese. Na Are Waerlanda zapsobil jejich pekvapiv dobr zdravotn stav. I ti, kterm bylo pes 80 a 90 let, si udreli pevn a prun tlo, mli jasn oi, erven tve a hust vlasy. Nejvce ho pekvapilo, e jejich chrup byl bez jedinho kazu.

Jeden statn devadestnk, sedc na kmeni stromu ped svm obydlm, mu jednoho dne vyprvl pbh svho bratra Antona, kter se vrtil na statek po 10 letech proitch v Narviku. Bhem dlouhch zimnch veer jim u plpolajcho ohn vyprvl o zzracch msta; cel rodina ho v tichosti a s obdivem poslouchala.

Jednoho dne matka spatila Antona, jak pobhal sem a tam po stji, pitom se klebil a komicky rozhazoval rukama. Zavolala otce a oba se ho znepokojen vyptvali, co se dje. Odpovdl jim se slzami v och: ,,Bol m zuby!" Otec i matka propukli ve smch: Zuby nemohou bolet! Zuby jsou jako kamnky a ty neme nic bolet!" A to bylo nae prvn setkn s bolestmi zub," uzavel star mu. ,,Ped tm jsme o nich nikdy neslyeli."

Ve se zmnilo od toho dne, kdy se pni z vldy ve Stockholmu dozvdli o primitivnm zpsobu ivota tchto vesnic ztracench uprosted los, odznutch od okolnho svta, a rozhodli se tam vybudovat cesty.

Kdy byly postaveny, jako prv se ve vsi usdlil obchodnk a na tkch vozech zdaleka dovezl bl cukr, okoldu, tabk, cigarety, likry ntd. Pak se tam usadil peka a ped zcela ohromenmi vesniany vyndval z pece chlb bl jako snh (pokrvajc v zim jedle) a peivo, a se labunicky olizovali. Brzy ho nsledovala zdravotn sestra s lkrni- kou; o nkolik let pozdji se zadil zuba se svmi kletmi, vrtakami a blm pltm. Po padesti letech, kolem roku 1950, kdy se Are Waerland vrtil do vesnice, mnoho dvek mladch dvaceti let mlo ji uml chrup.

39


Dovolte mi, abych pidal jednu vzpomnku z mld. Ve kole malho provinnho msteka, navtvovanho jak chlapci z msta, tak syny farm, jsem ml jednoho ptele, Petra, veselou kopu, se kterm jsme se navyvdli takovch kousk, e kdyby o nich nae mmy vdly, tsly by se strachy. Jedna vc se mi u Petra zdla zhadn, nepochopiteln: jeho upmn smch odhaloval zuby tak bl, e jsem mu je zvidl, a pesto neznal kartek na zuby, zatmco moje matka striktn bdla nad tm, abych si istil zuby dvakrt denn. A Petrovy zuby zstvaly bl navzdory ernmu a tvrdmu chlebu, s nm se jeho krsn zuby potkaly v poledne v jdeln, tomu chlebu, kter jeho matka pekla kad tden z mouky, kterou otec pivel ze starho vodnho mlna na rozvrzanm trakai. Zdlo se mi nespravedliv, e Petra nikdy nebolely zuby, i kdy se o n nestaral, zatmco mj otec mne ji nkolikrt dothl k zubai bez ohledu na mj pl a m protesty.

Co mli tedy spolenho vdt venkovan a mj ptel Petr! Chlb! vdt venkovan se ivili chlebem, kter pekli na statku dvakrt nebo tikrt do roka ve velkm mnostv. Zhotovovali bochnky siln dva centimetry s otvorem uprosted, aby je mohli navlkat na dlouh de-vn tye a nechat je suit v kuchyni. Po nkolika tdnech bochnky ztvrdly a byly jako kmen. Aby se rozlomily, bylo teba je uchopit obma rukama a v silou s nimi udeit o eleznou ty zatluenou v ohniti. Are Waerland tvrd, e jet nikdy nejedl tak chutn chlb. Spolu s mslem a domcm srem tvoil kompletn jdlo, kter zpsobovalo znan slin-n, ale vyadovalo pevn chrup a svalnat elisti, aby se mohl pot.

A to je zklad zubn hygieny: jst tvrd pokrmy, kter nut k vkn, dvaj zubm monost pracovat a masruj dsn.

To je tak dvod, pro modern strava sloen z mkkch a vaench pokrm, jejich zpracovn se zuby neastn zpsobuje degeneraci naeho chrupu. U neijeme na vesnici, ale kdo nm brn v tom, abychom konzumovali tvrd celozrnn kvaen chlb, kter odolv noi i zubm? Tento chutn chlb budete jst s radost a vae zuby zrove dostanou svou kadodenn dvku gymnastiky. Dobe roz-vkan a proslinn chlb budete snadno trvit. Jezte tedy ern a tvrd chlb, chroupejte karotku: uet vm to hodn nvtv u zubae. Jestlipak vte, e vae zuby a ke raloka maj stejn zklad? To vak nen dvodem, pro se k oetovn zub doporuuje mosk sl! I kdy sl nen istcm prostedkem, dobe ist a dky svm osmotickm a hygroskopickm vlastnostem podporuje prokrven dsn. Sl rovn aktivuje slinn; slina je nejlep aseptick prostedek stn dutiny. Ma- s a mosk sl oddluj odumel buky od sliznice, nnosy na zubech jsou odstraovny. Mosk sl rozpout zubn kmen, brn jeho usazovn, uchovv nebo obnovuje normln fyziologickou rovnovhu

40


st. Zdrav dsn jsou zrukou zdravch zub. Po nkolika dnech jsou zancen, mkk a krvcejc dsn opt rov a pevn, vrt se ke krkm a dobe dr zuby, kterm hrozilo obnaen.

EMU SE VYHNOUT. . .

K tomu, abychom si udreli zdrav zuby, je teba mimo jin respektovat nsledujc pravidla:

1. Pozor na cukr! Jeden vcarsk specialista tvrdil, e bez cukru nen kazu". Cukr tm, e modifikuje chemismus stn dutiny, podporuje ka-zivost zub: dle u nemusme hledat pvod dsiv degenerace chrupu naich dt. Nezdka vidme i u malch dt ji pokroil a etn zubn kazy. Zvl kodliv jsou lepkav bonbny, protoe cukr zstv dlouho v kontaktu se zuby. Kdy snte sladk zkusek, peliv si vyplchnte sta istou vodou. 2. Uette zuby pli kontrastnch teplot, jako je napklad pit hork kvy po zmrzlin; me to pokodit sklovinu a zpsobit jej popraskn.

A CO DLAT...

1. Svt-li slunce, poskytnte slunen paprsky nejen pleti, ale iroce ote-vte sta, rty co nejdl od sebe, abyste mohli odhalit dsn a necht slunen paprsky proniknout do celch st; ultrafialov paprsky pro-stupuj sklovinou a do hloubky proiuj tkn, ani by je drdily. Za-klote hlavu a ozaujte zadn st hrdla: opjejte se sluncem! 2. Kdy si bhem dne vzpomenete, pitisknte piky doln elisti proti pikm horn elisti, piem doln ezky zstanou trochu vzdlen od hornch, a stisknte vkac svaly. Pak svrejte a uvolujte silou elisti: tm zuby rytmicky zapadaj do zubnho lka. Takto masrujeme tk do hloubky, co dopluje mas dsn a stimuluje prokrveni dokonce a uvnit zub, kter maj jemnou, ale dleitou s krevnch cv. Toto cvien opakujte nkolikrt denn. Jedna nebo dv minuty kadho cvien zajist vborn prokrveni celho chrupu a napome udret jej v dokonalm stavu. Nen to pro vs asov ztrta a me se provdt kdekoliv, dokonce i pi zen auta!

41


II.Dchn a relaxace

POZOR NA STRES Jestlie... ... jste zavaleni starostmi, mrzut, trznni neustlou zkost, jestlie ... .. . nadskote, kdy zazvon telefon, jestlie .. . ... se vm srdce asto rozbu, poleje vs studen pot, nebo nhle zblednete, jestlie... ... mte nepjemn pocit tlaku v aluden krajin, jestlie... ... jste pln na dn" ... MJTE SE NA POZORU, nebo ... se enete vstc vyerpn, nervov depresi. Pomalu pchte sebe-vradu, a na to NEMTE PRVO. Je teba jednat, a to nejenom kvli so-b sammu, protoe tyto negativn emoce ni VS, ale tak proto, e v stres" pedvte DRUHM, svmu okol, svm spolupracovnkm: negativn emon stavy jsou nakaliv jako netovice.

Urit byste s touto situac chtli skoncovat. Ale jak? Dve ne ekneme, jak na to, podvejme se na koen zla, na

jeho pvod, inky. Napodobme indick myslitele, kte ped kadm vkladem uvedli definice pouvanch termn. Co je tedy pesn stress"? Toto anglick slovo, bez eskho ekvivalentu, znamen doslova sil, napt". Je to stav, v nm se nachz lidsk bytost pod tlakem nadmrn navy, neustl zkosti, emonho oku, rznch psychickch traumat, atd. M za nsledek adu metabolickch a viscerlnch poruch v organismu. Selye, kter popsal stres ji v roce 1936, jej povauje za adaptan syndrom.

Pod vlivem stresu organismus pltv svmi zsobami energie - a do jejich plnho vyerpn a jestlie stres trv, vznikaj patologick zmny nervovho systmu a orgn. Bradyho pokus na opicch, kter se stal klasickm, nm umon posoudit zhoubnost stresu.

42


K proveden tohoto pokusu se zavou dv opice (impanzi), kad do zvltn klece, a est hodin denn se jim vysl nrazov po 20 sekundch do nohy nepjemn, ale nekodn elektrick vboj, dostanou vdy rnu. Je teba podotknout, e ob opice maj stejn ivotn podmnky: stejnou potravu, stejnou klec atd. Ob maj ped sebou vypna. Jedna ze dvou opic, kterou nazveme odpovdnou", se nauila, e kdy ped uplynutm 20 osudnch sekund uvede do chodu vypna, k vboji nedojde a jej sousedka je rny rovn uetena. Jestlie zapomene otoit pepnaem, dostane rnu do nohy stejn jako jej sousedka. Pokud jde o druhou opici, ta nem vbec monost ovlivnit situaci, protoe jej vypna nen zapojen. A se dje cokoli, ob opice dostvaj pesn stejn poet ran. Co se stane? Po uplynut asi 23 dn, odpovdn" opice, to je ta, kter se snaila manipulovat s vypnaem, umr. Vsledek pitvy: aluden ved. Pokus byl mnohokrte opakovn se stejnm vsledkem.

Ale opusme na chvli nae opice: vrtme se k nim pozdji, abychom si z toho sami vzali cenn pouen.

INKY STRESU NA ORGANISMUS

Podvejme se nejdve na to, co se odehrv v lidskm organismu pod vlivem strachu, kter je velmi uitenou obrannou reakc, kdy ns ohrouje bezprostedn nebezpe. Strach automaticky vyvol adu fyziologickch zmn, je uvedou organismus do stavu, aby mohl elit nebezpe. Krevn obh se znan modifikuje: cvy zsobujc trvic systm (aludek, steva atd.) se sthnou, zatmco cvy ve svalech trupu a d se rozthnou, a tm pipravuj tlo na intenzvn svalovou nmahu, aby mohlo rychleji utkat nebo se lpe bt. Srdce zrychluje poet stah, stoup krevn tlak. Dchn se stv pervan a povrchn, hrdlo se stahuje, sta vysychaj. Nadledvinky uvoluj do krevnho obhu zven dvky adrenalinu, hormonu innosti. Kad z miliard bunk, z nich se skldme, je ve stavu pohotovosti, pipravena k akci na obranu vlasti", tedy ohroenho organismu.

Kdy jsou zmobilizovan sly pouity bu k tku nebo k boji, organismus neutrp dnou jmu a jakmile nebezpe pomine, brzy se obnov pvodn podek.

Jestlie vak strach peroste v trvalou neuritou zkost, kter svr tolik mu a en 20. stolet, jsou jeho nsledky zhoubn. Po del dob zpsob rzn patologick poruchy, mimo jin: tachykardii (zrychlenou srden innost), palpitace (buen), stdav zervenn a

43


zblednut tve, povrchn a pervan dchn; nepjemn pocit v aluden krajin svd o stahu v oblasti solrnho plexu. Nsledky jsou rzn a pokud pina trv, obtn odstraniteln: aluden vedy, cvn poruchy (zejmna hypertenze), nkter formy astmatu, artritidy nebo rev-matismu, poruchy ledvin, jater a dokonce i obezita. Krajnm ppadem je sebeznien.

Jak tuto situaci napravit? Mnoho lid hled zchranu v uklidujcch prostedcch

(sedativech). I kdy obdivujeme vdce, kte tyto ltky vynalzaj za cenu dlouhodobch a obtnch vzkum, je teba uvdomit si, e v tto cest nespov skuten een, protoe pina, tedy negativn emon stav, petrvv. Drogy pouze zamezuj, aby ob ctila svou bolest. Navc si organismus asem na n zvykne, dvku je teba neustle zvyovat a tyto ltky maj jet kodliv vedlej inky. Sedativa uvejte VHRADN na lkask pedpis.

Nyn je vhodn okamik, abychom si vzali pouen z Bradyho pokusu a vrtili se k impanzm. Jak by odpovdn opice mohla uniknout smrti? Je to velmi jednoduch a zrove velmi sloit. K niku ped smrt by j stailo, aby si osvojila stejn neutrln mentln postoj, jako jej sousedka. Existuje jen jedin specifick lk: vylouit negativn emoce vyvolnm opanch, pozitivnch emoc. Na sv emoce mete psobit vl. Pstujte radost, sebedvru. To se snadno ekne, namtnete. Mon, e vm to zpotku nepjde, ale je to jedin cesta. Uvdomte si nejdve jak je zbyten dlat si z neho hlavu", dlat si zlou krev".

Zvrem: z nieho si nedlejte zbyten starosti. Bute vdy cheer-ful", to je dobr mysli a naplnn radost, a jsou vnj okolnosti jakkoli. Mte v sob slu nezbytnou k pekonn vech pekek. Svm iv-nanda ekl: astn je ten, kdo ije bezstarostn, vdy se usmv, smje se a vyzauje radost do druhch." Zmte svj pohled na svt. Dvejte se na udlosti jinak, pod jinm zornm hlem. State se nevyl-itelnm optimistou.

V PRAXI

Dve ne budete moci dokonale ovldat sv emoce a bt vdy

dobr mysli, potebujete k pekonn emonch stres urit pomocn prostedky.

Negativn emoce, jak jsme vidli, vyvolvaj patologick poruchy v organismu: psychosomatick medicna to dokazuje. Naopak to plat tak, to jest, psobenm na tlo meme zmnit sv emoce, nebo interakce psychiky a tlesnosti psob v obou smrech. Je k tomu teba,

44


abyste se uchlili do izolovan, co nejti mstnosti, kde jste si jisti, e nebudete rueni. Zamknte! Posate se na polt v lotosov pozici, siddhsan, nebo jednodue v tureckm sedu". Trup je rovn, vzpmen (hlava, je a zda tvo jednu pmku), je-li teba, opete se; ruce v kln dlanmi vzhru, hbet prav ruky vlote do lev dlan.Co nejvce se uvolnte a nezapomete pitom na svaly doln elisti (nepipuste vak, aby se sta otevela). Tve budou jako z mkkho tsta, obliej bez vrazu, vka jemn pikryj on bulvy. Spuste ramena, uvolnte pae, zpst, ruce. Dchejte uvolnn. Jste-li stsnn, provdjte pln hlubok dchn s drazem na pln a pomal vdech.*)

Zstate takto v klidu a tichosti, vdomi si svho dechu, s pohledem upenm na piku nosu, ale s oima zavenma. Rty mohou naznaovat smv. Toto dlejte nkolik minut denn, rno a veer.

Nyn uvedeme jin cvien, kter trnuje smv: je zaloeno na skutenosti, e veker emoce se projevuj navenek odpovdajcm tlesnm vrazem (postoj tla, gesta, mimika). Naopak to plat tak.

Posadte se, jak je uvedeno ve, ale tentokrte ped zrcadlo a dvejte se na sebe. Tak u se netvate tak mrzut! Usmvejte se! ... Tomuto malmu smvu, na zatku nesmlmu, dovolte, aby se promnil v krsn, upmn smv. Dbejte, aby se vae tv usmvala, i kdy, a to pedevm, nemte vbec chu se usmvat. Stav mimickch sval pi smvu, to je sval, kter zpsobuj smv a smch, vyvol ve va mysli odpovdajc emoci. Nespokojujte se s smvem rt, usmvej-te se tak oima. Nemuste mi vit, ale vyzkouejte si to.

Spoj-li se inky nehybnosti, relaxace, klidnho a hlubokho dchn a smvu, stsnnost se rozptl jako rann mlha za letnho slunce. A neusmvejte se jenom ped zrcadlem: keep smiling". Usmvejte se asto, ne reklamnm smvem na zubn pasty, ale smvem ptelskm a hejivm.

Jste-li skuten v bolestiv nebo dokonce tragick situaci, pokuste se pesto usmvat a v duchu si opakujete, vce kad slovo: ,,To se stv ... ve se sprav... na vechno se zapomene! ... To se stv .. . ve se sprav... na vechno se zapomene!..." Nebo je to pravda.

Pozor! Nejsem pro pasivitu pi zdolvn pekek. Nepodporuji pstup kalu na to" nebo nedbalost pod zminkou nedlat si starosti". Nestate se hkou udlost. Prv naopak, bojujte, brate se! Jste-li ve svzeln situaci, a je jej podstata jakkoli, neztrcejte hlavu, nepod-lhejte panice.

*) Viz Relaxan dchn", str. 45.

45


Uvliv ji analyzujte, zvaujte rizika, posuzujte negativn monosti, myslete na to, co by se mohlo stt jet horho a klidn berte v vahu tuto eventualitu, nikoli proto, abyste ji pijali jako nevyhnutelnou, ale abyste se na ni pipravili. Myslete na minul pote: uvdomte si, jak se s malm odstupem zdaj mn zvan! Dvejte se na sv souasn starosti tm pohledem, jak se na n budete dvat za pt let. Pak si vytyte akn pln a stanovte si nejbli cle, potom vzdlenj. Rozdlte si nesnze na men dvky a pak v klidu, beze spchu zante realizovat pouze prvn vymezen cl. To, co nelze skuten zmnit, je teba pijmout klidn, ale uvidte, e beznadjn situace jsou asto bez-nadjn jen zdnliv a e tm vdy existuje njak een. V klidu pe-mlejte, jako by se jednalo o nkoho jinho. Pi akci zaujmte stejn neutrln postoj a uvidte, e se situace obrt ve v prospch. Myslete pozitivn: zmnte chod udlost. Provdjte koncentraci a znsobte si monosti jednn. S vnitnm klidem naleznete vyrovnanost: pzrak stresu se definitivn rozplyne.

RELAXAN DCHN

Nen to paradox, e se m dl tm vc setkvme s pepracovanmi a unavenmi lidmi v dnen dob, kdy se ivot stv stle pohodlnj a snadnj a kdy lovk bez ustn vynalz nov stroje, kter pracuj msto nho? ivot napjat na nejvy mru, kter nm vnucuje modern civilizace, a kter byl dve dlem vedoucch initel, zachvacuje nyn vechny vrstvy spolenosti, nervov zhroucen jsou bnm jevem. Toto neustl napt m katastrofln nsledky: keovit staen, pepracovan lovk si pomalu, ale jist ni zdrav. Jako prvn je zpravidla zasaen trvic systm. Neklidn, zkostn, keovit staen lovk j hltav a patn rozvkan potrava pichz do spastickho, staenho aludku. Kdy jsme otrven nebo nazloben, pociujeme aluden nevolnost a jestlie se tak stane krtce ped jdlem nebo po nm, naru se trven. U trvale napjatho jedince se toto keovit staen aludku stv permanentnm, zpsobuje nedostatenou ltkovou vmnu a spasmus se nakonec roz na cel trvic trakt. asto pak dochz k trval zcp. Poruchy se neomezuj na trvic trakt, ale ponenhlu se a zachvacuj i ostatn orgny,

46


vyvolvaj v nich funkn zmny, kter asem perstaj v organick pokozen.*)

Jin paradox: prv lid nejvce pepracovan, nejvce unaven, maj nejhor spnek. Jene dobr spnek, hlubok, osvujc, neperuovan, je nezbytnou podmnkou tlesnho a duevnho zdrav. Uvedu proto na jinm mst tto knihy techniky umoujc zlepit kvalitu spnku. Ale to nen vechno! U neklidnho a napjatho lovka je naruena jin prvoad funkce: dchn. Dchn se stv povrchnm - tedy nedostatenm - ponvad dchac soustava, hrtan, prduky, hrudn a bin svalstvo a zejmna brnice ztrcej vlivem keovitho staen svou pohyblivost. Dsledkem je nejprve nahromadn plynnch produkt, kter msto aby byly vypuzeny, setrvvaj v organismu a pomalu, a-vak neprosn, jej zanej. Z toho zrove vyplv trvale snen okysliovn, to jest skryt duen. Je mono oekvat, e za tchto podmnek zstane organismus zdrv? Pekvapuje vs, e tito lid trp migrnami, kter vzdoruj vem lebnm metodm, e ztrcej chu k jdlu, stvaj se bu pedrdn nebo lhostejn, tlesn oslaben a chyb jim dynamismus?

Kadmu je znma dleitost dchn, ale kolik lid to bere v vahu? Vzduch je pro ns nesmrn dleit nejenom z hlediska kvalitativnho, ale i z hlediska kvantitativnho. V prvkovm sloen naeho tla je kyslk zastoupen v pomru 65 % (ano, edestipti procenty!). Prvek, kter hned nsleduje, je uhlk (18 %), pak vodk (10 %). Kyslk spolu s uhlkem a vodkem pedstavuj tedy 93 % prvk tvocch nae tlo. Dvacet-est dalch prvk je nerovnomrn zastoupeno ve zbylch 7 %! Tchto nkolik sel svd o vznamu dchn ve vech ivotnch procesech.

Kyslk je hlavn vivou naich bunk; bez nj neme napklad sprvn probhat metabolismus. Trven je velmi sloit chemick pro-ces, kter zahrnuje nesetn mnostv reakc okysliovn a redukc, tzn. pohyb iont kyslku. Jestlie dchme patn, patn i trvme. Funkce dchn, kter podmiuje veker ivot organismu, je t jedinou vegetativn funkc, kter me probhat automaticky nebo bt zena na vl. Tvo hranic mezi nam ivotem vdomm a volnm a ivotem vegetativnm (bezdn, automatick, nevdom). Nemme monost dvat pkazy pmo aludku, stevm, jtrm atd., avak sv dchn meme ndit kdykoli chceme. *) Viz Pozor na stres", str. 41.

47


BRNICE, DRUH SRDCE

Uvaujeme-li o dchn, mme na mysli hrudn ko". Ve skutenosti bychom mli mt na mysli spe brnici". Jene zatmco kad zn srdce, velmi mlo lid si dovede pedstavit, by i jen piblin, brnici, kter je pesto pinejmenm zrovna tak ivotn dleit. Brnice rozdluje dutinu trupu na dv patra, hrudn a bin dutinu; je to kupolovit sval upnajc se k dolnm ebrm. Brnice kryje jtra, aludek, slezinu, slinivku bin a ne steva a ostatn troby.

V hrudn dutin jsou nad brnic umstn plce a srdce. Brnice je se srdcem jednm z nejvkonnjch a nejaktivnjch

sval v tle. Pracuje bez pestn a odpov jen mezi vdechem a ndechem, proto m mimodnou hodnotu zadren dechu pi przdnch plicch. Je to jedin moment, kdy je mon brnici vdom relaxovat. Brnice hraje zkladn roli pi dchn: kdy se nadechujeme, brnice kles, zplouje se a psobenm tohoto tlaku se spodn st dut ly pln krv pochzejc z trvic soustavy prostednictvm jater. Bhem tto doby rozen hrudn dutiny vytv podtlak v plicch a podtlak v hrudnku, kter nasv krev k pravmu srdci.

Brnice a srdce jsou nejdleitj a nejaktivnj svaly v tle.

48


Bhem vdechu nastane opak: brnice v hrudnm koi znovu stoupne a dky tomu se vypud patn vzduch. Krev, kter byla nasta do plic, kde se zbavila plynnch odpad a obohatila se kyslkem, je vhnna do levho srdce.

Jinak eeno, m vce vzduchu nasajeme do plic, tm vce se nasaje krve; plce se chovaj jako sac erpadlo na ilnm (venznm) obhu. Meme tvrdit, e brnice je druh srdce, stejn vznamn jako prvn. Pak ns nepekvap, e jgov dchn je pro srdce velmi blahodrn. Co se te nervovho napt, nepm piny nedostatenho dchn, souvis s povlivm zvenm potu srdench ,,nehod", infarkt atd., kter se stvaj bnm jevem, a to nejen u starch lid.

Nyn se budeme zabvat jinm velmi dleitm poznatkem: jakmile se brnice znovu dostane do horn polohy na konci normlnho vdechu (tedy nensilnho), jsou uvolnny vechny svaly dchacho stroj. A to je to nejdleitj. Bhem relaxanch cvien toti peliv uvolujeme veker svalstvo d a trupu, ale dokud pokraujeme v dchn, etn a dleit svalov skupiny jet pracuj. K absolutn relaxaci dojde, a kdy jsou svaly dchacho stroj rovn uvolnny, co se stane, jak jsme vidli, na konci prbhu normlnho (tedy nensilnho) vdechu. Tmto zkladnm poznatkem se budeme zabvat pozdji v souvislosti se zadrenm dechu na konci vdechu.

Abychom to shrnuli: brnice, tak jako pst, se v hrudnm koi pohybuje vertikln, co vyvolv velmi innou rytmickou mas binch trob, stimuluje stevn peristaltiku, usnaduje trven, psob proti zcp a napomh eliminaci plyn, kter se tvo v trvicm traktu. Mimo to siln ovlivuje krevn obh.

RYTMUS

Vesmr je naplnn rytmy a n ivot je na tyto kosmick rytmy napojen. Rytmick je zejmna innost naich orgn a rytmus dchn a rytmus srdce si podizuj vechny ostatn. Tyto dva rytmy jsou nedln spojeny a jognm neuniklo, e pomr mezi potem vdech a srdenm tepem je jedna ku tyem. Jestlie zmrn zpomalme nebo zrychlme dchn, meme ovlivnit prbh dn v organismu jako celku s mohut-nm dopadem na vai vitalitu (dobrm a zrovna tak patnm, je-li rytmus nesprvn).

Jogni doporuuj dchat tak, jako by nm pi narozen byl vymen urit poet dech na cel ivot. Kdyby tomu tak bylo, jak bychom dbali na velmi pomal a hlubok dchn, abychom si ivot prodlouili! A skutenost jako by tomu dvala za pravdu: uspchan a

49


povrchn dchn podkopv nai vitalitu a zkracuje ivot a naopak dchn pomal a hlubok ns napluje dynamismem a vitalitou. V ppad dchn se zd, e aritmetika ztrc sv oprvnn. lovk se sedavm zpsobem ivota vdechne prmrn 18krt za minutu, pokad pl litru vzduchu; jeho minutov dechov objem je tedy devt litr. Pedpokldejme, e dechov kapacita nm dovol vdechnout 4,5 litru najednou, co je normln prmrn objem; jestlie zpomalme dchn natolik, e snme poet na pouh dva pln vdechy za minutu, meme tedy vdechnout rovn 9 litr za minutu.

V em tedy spov vznam a vhoda pomalho a hlubokho dchn? Mohlo by se zdt, e rozdl je nulov, ponvad v obou ppadech je minutov objem stejn, ale ve skutenosti je rozdl obrovsk. Jak je to mon? Uvaujme. Mezi nosnmi drkami a plicnmi sklpky (alveoly), to je mezi vnjm vzduchem a vmnnmi plochami plic, jsou dchac cesty tvoen prdukami, prduinkami a jejich vtvenm. Objem tohoto potrub" pedstavuje ale nejmn 0,5 litru. Pl litru vzduchu, kter pronikne pi povrchnm dchn, tedy sta prv jen k promchn vzduchu uzavenho v tomto potrub" a do vmnnch alveol se dostane sotva nkolik kubickch centimetr erstvho vzduchu.

Jestlie naopak dchme pomalu a dodvme plicm 4,5 litru, pivdme do kontaktu se vzduchem cel nebo skoro cel uitn povrch plic, a to je vmnn plocha nejmn dvacetkrt vt, kterou oivujcmu vzduchu nabzme. Navc vmny pes plicn membrnu se uskuteuj v nejlepch podmnkch pouze tehdy, kdy doba kontaktu trv vce sekund, co odvoduje pomal dchn a odsuzuje jakkoli spch v oblasti dchn. Tm, e roziujeme zrove plochu kontaktu a dobu jeho trvn, ist zisk dchacho procesu, to znamen vypuzen vtho mnostv CO2 a jinch toxickch plyn, tak i vzn kyslku, bude bez pehnanho optimismu dvacetinsobn v porovnn s dchnm povrchnm a rychlm. Proto jogni kaj, e uitek jedin minuty jgovho dchn perst do celch 60 nsledujcch minut.

Relaxan jgov dchn zahrnuje tyi fze:

1. vdech (raka), 2. zadren pi przdnch plicch (snjaka), 3. pln ndech na ti doby (praka), 4. zadren pi plnch plicch (kumbhaka).

Obvykle se na Zpad berou v vahu pouze ti fze: praka, kumbhaka a raka, nebo dokonce pouze dv (praka a raka). Tyto tyi fze budeme postupn zkoumat.*)

50


VDECH (RAKA)

S vdechem zanme proto, e je to nejdleitj fze dchacho procesu. Na Zpad se asto za prvoad povauje vdech, co vak znamen zapahat kon za pluhem", tedy zanat od konce.

Je mono naplnit ndobu, ani byla pedem vyprzdnna? Ped vdechem jsou plce, nasycen zneitnm vzduchem, jako houba na-skl pinavou vodou. Dve ne nechme vniknout do houby vodu is-tou, je teba z n vytlait vekerou pinavou vodu; stejn tak je tomu s plcemi. Navc, prv vdech podmiuje ndech, a nikoli naopak. Uinit z ndechu tit dchacho procesu je omylem, nkdy dosti zvanm, nap. astmatik pi zchvatu vynakld znan sil, aby se nadechl, a pesto se mu poda nadechnout pouze mlo vzduchu. U nho je problm nikoli v ndechu, ale ve vdechu. Pokud se nau vyprazdovat plce, je napl uzdraven a v kadm ppad je to nejlep prostedek, jak bez lk zamezit zchvatm.

Po neplnm vdechu se reziduln vzduch, kter zstane v plicch, smch s erstv nadechnutm vzduchem a vzduch, kter vlastn dchme, je tak neustle zneitn. I kdy tedy pobvme na velmi istm vzduchu, jako napklad na horch, a pitom nedbme na dkladn vyprzdnn plic, do kontaktu s vmnnmi plochami se dostane polo-zkaen vzduch. Za vech okolnost je tedy teba nejprve z plic vypudit veker neist vzduch a pak teprve pivst erstv.

*) Viz t Lysebeth: Jga", Olympia 1984, od str. 15.

51


ZPOMALENN VDECH

Pi ncviku jgovho dchn je teba na prvm mst se soustedit na pomal vdech. Budeme tedy nacviovat jeho zpomalen.

Co nen povzdech, pirozen znmka levy a uvolnn, vlastn dlouhm a hlubokm vdechem?

Abychom se nauili sprvn a velmi pomalu vyprazdovat plce, pejdeme vlee i vsed ke kontrolovanm povzdechm. Nejdve nkoli-krt mysln vzdychnte a mrnm staenm binch svat na konci v-dechu pitom zdraznte vyprzdnn plic, aby tak mohly odejt zbytky vzduchu. Vdech mus bt co mon nejti a plynul, naperuovan. Mete poppad toho vyut a vyslovit zvuk M.*)

Pokad, kdy se budete ctit unaveni, keovit staeni, vnujte nkolik minut zpomalenmu dchn a zejmna zpomalenmu vdechu, abyste rozptlili navu a napt.

Tento typ dchn nem dn kontraindikace a me se provdt podle libosti. Vdech mus trvat piblin dvojnsobek doby ndechu.

ZADREN PI PRZDNCH PLICCH (SNJAKA)

Jestlie blokujeme dech pi przdnch plicch na konci prodlouenho vdechu, dchac svaly maj pleitost se uvolnit, tak jak jsme uvedli ve. Kdy uvolnme veker svalstvo, ovldan vl, zadrme pohodln dech pi przdnch plicch a zakusme tak mimodn pocit klidu a mru. V tomto okamiku jsme ve stavu pln relaxace a podle jogn je to okamik, kdy pichz spnek.

Proveden prodlouenho vdechu s nslednou pestvkou tsn ped usnutm je nejlep ze sedativ. Provdjte tento vdech: i kdy nemte dn pote s usnnm, usnete mnohem rychleji a v spnek bude hlub a vce vs osv. Zpomalen vdech se zadrenm dechu pi przdnch plicch odstranil bez pouit barbiturt nespavosti vzdorujc vem lebnm metodm a nic pomalu vitalitu sv obti.

Jak dlouho m trvat zadren dechu? Tuto dobu nelze pesn stanovit, zvis na kadm jednotlivci a na okolnostech. Zadren dechu pi przdnch plicch nen nebezpen. Mete zadrovat dech tak dlouho, dokud je vm to pjemn, pak se spontnn nadechnte, a si to organismus vyd. *) Viz Lysebeth: Jga", Olympia 1984, str. 39.

52


Brzy rozeznte spontnn impuls pichzejc ze samotnho organismu od impulsu vyvolanho vdom vl. Dve ne budete provdt komplexn dechov cvien a ne si dech pizpsobte specil-nm rytmm, je teba se nauit normln a spontnn dchat!

VDECH

Jogni rozliuj ti fze vdechu: abdominln (brnin), kostln

(hrudn) a klavikulrn (klikov). pln jgov dchn, kter by mlo bt bn, spojuje vechny ti. Pipomeme je krtkm popisem: - abdominln vdech Pi ndechu se brnice sniuje, bicho se nafukuje. Z uvedench s-tench zpsob ndechu je tento nejmn patn. Rytmick sniovn brnice vyvolv mrnou a trvalou mas vech binch orgn a pod-poruje jejich sprvnou funkci. - kostln vdech Dchn kostln se uskuteuje rozestupem eber a rozpnnm hrud-nho koe jako mchu. Pi tomto ndechu pronik men mnostv vzdu-chu do plic ne pi abdominlnm dchn a pitom vyaduje vtho si-l. Je to vdech atlet". Ve spojen s abdominlnm ndechem poskytuje uspokojivou ventilaci plic. - klavikulm vdech Pstup vzduchu je umonn nadzvednutm klnch kost. Pdl er-stvho vzduchu obdr pouze horn st plic. Je to nejmn vhodn zp-sob ndechu. Vyskytuje se asto u en. - pln vdech pln jgov vdech zahrnuje vechny ti zpsoby ndechu a spojuje je do jedinho plnho a rytmickho pohybu. Nejlpe se mu naute vlee na zdech; me se proto nacviovat v posteli.

Uvolnte se co mon nejvce. Dkladn vyprzdnte plce, jak bylo popsno ve. Potom

1. pomalu sniujte brnici a necht proudit vzduch do plic, bicho se tak nafoukne a spodn st plic se napln vzduchem; 2. rozpnejte ebra a pokraujte v nensilnm ndechu a ... 3. ... dokonete plnn plic nadzvednutm klnch kost.

Bhem kadho ndechu mus vzduch proudit postupn, nepetrit, plynulm tokem. Pi dchn nesmte vydvat dn zvuk. Podstatn je dchat tie.

53


DCHEJTE VDY NOSEM

V zpadn gymnastice se obvykle nadechuje nosem a vydechuje sty. To lze snad odvodnit pi plnm vypt, aby se zrychlilo dchn, ale normln se ndech i vdech maj provdt nosem: bhem celho dchacho procesu mus sta zstat zavena, pokud nebude eeno jinak (napklad pi vydechovn s vyslovovnm M). Pro je nutn vdy dchat nosem?

1. Nos je stroj, kter organismu pipravuje vzduch. Ped vstupem do plic je v nosnch otvorech vzduch zbavovn prachu, pedehvn, poppad zvlhovn. Kdy nadechujeme nosem, vzduch se v nose pede-hv, jestlie vak potom vydechujeme sty, nos se ochlazuje a to me vyvolat napklad rmu nebo znt prduek. Tm, e vydechujeme nosem, nos se vydechovanm vzduchem znovu ohv a me tak upravovat vzduch pro nsledujc vdech.

2. Nosn otvory uruj prtok nadechovanho vzduchu a zpomaluj dchac proces: na pedchozch stranch jsme si ozejmili vznam pomalho dchn. Kdy nadechujeme sty, meme jist velmi rychle pijmout velk mnostv vzduchu, kter vak do plic pichz neetrn, co nen vdy douc. Navc tak vme, e pi ndechu plce nasvaj zrove vzduch a krev v urenm pomru. Dchn sty tento pomr mn a naruuje rovnovhu jemnho dchacho mechanismu. Organismus se uchyluje k tomuto zpsobu dchn v nalhavch ppadech, Kdy dchn nosem nesta, to je pi velmi intenzivn nmaze, nap. pi bhu, kdy je spoteba kyslku osmkrt vy ve srovnn se stavem klidu.

3. Nosn drky ovlivuj reflexn cestou adu orgn celho tla, ponvad jejich vnitn povrch je pokryt nespoetnmi nervovmi zakonenmi, kter psob na ivotn dleit orgny. Na tto zvltnosti je zaloena endonazln reflexoterapie. lovku, kter omdlel, instinktivn dvme nadechnout" sl, pavek, ocet atd. Pi bezvdom je toti dchn tm nulov a drdiv ltka psob nikoli na rovni plic, nbr prv na nervov zakonen nosn sliznice a nepmo na sympatick nervstvo, kter cel mechanismus" znovu uvede do innosti. Organismu je zapoteb stimulace vyvolan prchodem vzduchu v nose.

4. Nakonec to nejpodstatnj. Nos je jogny povaovn za hlavn orgn absorpce prny, co jest jemn energie obsaen ve vzduchu. Upesnme, e prna nen ani kyslk, ani dusk, ani ozn, jak nkte autoi nesprvn tvrd. Zatm si zapamatujeme, e vzduch je nam hlavnm zdrojem prny, kter je i zkladem ivota, a e nos je hlavnm orgnem jejho zachycovn.

54


JE-LI NOS UCPN

Je-li nos ucpn, provdjte nt*), tj. nosn sprchu", pomoc vlan vody osolen na 9 % (fyziologick roztok). Sl vyrovnv osmotick tlak nosn sliznice z obou stran.

Po nosn spre odstrate nensiln posledn zbytky vody, aby tekutina nepronikla do obliejovch dutin a do Eustachovy trubice, kter smuje do sluchovho stroj. Po nt jogni doporuuj nakapat nkolik kapek gh, to je tekutho proitnho msla, do kad nosn drky. Msto nj mete pout kvalitnho rostlinnho oleje. Mete do nj dt nkolik kapek eukalyptovho oleje (kter koupte v lkrn). Postupnm vypaovnm eukalyptovho oleje se dezinfikuj dchac cesty, co je cenn pro bronchitiky. Jestlie nosn sliznice eukalyptov olej nesnesou, me se jeho mnostv sniovat a se stane pjemnm.

Peliv provdjte jgov dchn. Nem zpsobit ani obte, ani navu. Provdjte ho asto bhem dne, vdy, kdy si na to vzpomenete: pi prci, chzi, pi kad pleitosti vdom dchejte a co mon nejplnji. Pomalu si na pln dchn zvyknete a zpsob vaeho dchn se postupn zlep.

Kad den si stanovte uritou dobu (vhodn je rno po probuzen a rovn veer ped usnutm) a provdjte nkolik minut jgov dchn. Budete-li se ctit unaveni, deprimovni, skleni, dchejte: vae nava zmiz jako zzrakem, obnov se v dynamismus a budete se moci pustit do prce s novm elnem.

Rychl relaxace s uvdomnm

len tempo na civilizace nm vnucuje takov ivotn rytmus, e si u ani nenajdeme as, abychom se zrelaxovali. Mme tak naspch, e metoda pln relaxace popsan v knize Lysebeth Jga" (str.53) je pro ns pli dlouh, protoe vyaduje asi 20 minut! A mnoz teni si stuj, e nemaj ani tolik asu, aby mohli denn provdt uvdomn" (viz Lysebeth Jga", str. 44). Proto vm proke nesmrnou slubu technika rychl relaxace popsan v tto kapitole, jak ji u tak svm Satitnanda. Bhem asi 10 minut vm umon doshnout ji velmi pokroilho stupn relaxace a pitom m tu vhodu, e ji lze spojit s uvdomlou pozornost. *) Technika nt je popsna v knize A. V. Lysebeth: Jga, Olympia Praha 1984

55


Deset minut si najde kad, dokonce i teni v asov tsni

nebo peten a prv ti potebuj nejvce relaxovat.

TECHNIKA Obecn

Tato relaxan metoda se skld z postupn provdnch stench relaxac.

K tomu, aby se kad st tla postupn uvolnila, muste projt nsledujcmi etapami: a) uvdomte si jednu konetinu tm, e na ni soustedte pozornost (po dobu asi 10 sekund) a vyprzdnte plce; b) nadechnte se, zadrte dech pi plnch plicch, pak postupn napnte svaly tto konetiny (nebo sti tla) a doshnete maximln kontrakce (3 sekundy); c) zvednte konetinu do hlu 45 (5 sekund), pak najednou sty vydechnte a souasn ji necht vlastn vahou klesnout na zem d) lehce ji na zemi protepte (2 sekundy); pitom klidn dchejte e) dkladn tuto st tla uvolnte (5 sekund) a pokraujte v pohodlnm dchn f) pejdte na dal konetinu nebo st tla.

SLED DLCH RELAXAC

Vchoz poloha: zaujmte pozici avsany, to je leh na zdech s roznoenm, pae od tla (najdte si nejvhodnj vzdlenost), dlan vzhru, prsty mrn pokreny.

KONETINY

Konetiny se relaxuj v nsledujcm poad: a) prav noha (pi kontrakci napnte piky), b) lev noha (dtto),

56


c) prav pae (pi kontrakci svrejte ruku v pst), d) lev pae (dtto).

Pak relaxujte ostatn sti tla v tomto poad:

HD A SPODN ST ZAD

Maximln sthnte hd, perineum (vetn konenku), spodn st zad. Nhl povolte stah a necht hd uvolnit pod vhou pnve.

TRUP a) bicho: hlubokm ndechem vyklenete bin stnu na 5 sekund zadrte dech otevenmi sty narz vydechnte: bicho samo od sebe klesne b) hrudnk: nadechnte se, rozepnte hrudnk, ale nestahujte bin stnu na 5 sekund zadrte dech vydechnte a hrudnk se uvoln c) zda:

Souasn s nadzvednutm prav lopatky a ramena sthnte

svalstvo tto oblasti. Uvolnte. Tot s levou lopatkou a levm ramenem.

HLAVA

a) je a krk: - ani byste napjali pae i ramena, napnte jov svaly (5 sekund) - prudce tyto svaly uvolnte a necht hlavu lehce otet po zemi vpravo a vlevo (3 sekundy). b) obliej a ke pod vlasy: - svratte" obliej sevenm rt, chp nosu, tv, vek, ela a pitom tisknte elisti (5 sekund) - prudce tyto svaly uvolnte. Vraz tve mus bt neutrln. Ppadn

57


me naznaovat lehk smv.

RELAXACE MOZKU

A nyn budeme relaxovat mozek! Relaxan metody jeho uvolovn opomjej, i kdy je to bezpo-

chyby orgn, kter je nejvce potebuje! Je to z nevdomosti nebo si pedstavujeme, e je to pli obtn, ba dokonce nemon? Ve skutenosti lze mozek relaxovat jako kteroukoli jinou st tla. Jak na to? Je to velmi jednoduch: soustete se na lebku a jej obsah, prociujte ptomnost mozku, kter vypluje dutinu lebe-n, eho doshnete po nkolika cviench. Pak si pedstavte, e veker tato mozkov hmota mkne, stv se houbou, do n proud erstv krev, kter ji promv. Prociujte, jak se stv mkkou a uvolnnou. Ihned se dostav ndhern pocit uvolnn, osvobozen a nepjemn dojem jakoby ml lovk hlavu sevenou v kletch" se okamit rozplyne. Tmto cvienm lze okamit zamezit vznikajc migrn tm, e se sn vnitromozkov napt.

Zkuste to: uvidte, jak je to jednoduch a inn!

VE, CO JSME POPSALI, LZE PO KRTKM TRNINKU PROVST BHEM 5 MINUT.

Nyn zstate nehybn a vdom projdte cel tlo, abyste si

ovili, zda jste uvolnni.

MENTLN DCHN A RELAXACE Jedn se tedy o prohlouben relaxace. Soustete svou pozor-

nost na dchn. Necht v tle odchzet a pichzet pohybujc se vlnu klidnho a pravidelnho dechu. Dchn se samo od sebe umst mezi pupkem a hrudn kost (sternem).

Zpomalte vdech, ani byste ho prohlubovali, a na 3 a 6 sekund zadrte dech pi przdnch plicch. Pak se spontnn nadechnte. Pozorujte pohodln a tich dchn. Pokuste se dchat pirozen jako dt. Toto dlejte asi 2 minuty. Pro duevn relaxaci si pedstavte slunce vychzejc na oblohu bez mrku a odrejc se za krsnho rna v hladin jezera. Voda je przran a hladk. Nechte se zaplavit klidem a mrem. Jestlie nedokete soustedit mysl na jezero, as od asu si pedstavte, e se vyno ryba, pak opt zmiz pod hladinou a pitom

58


vytvo na vod vlny. Pozorujte soustedn roziujc se kruhy. Rybu mete nahradit ob-lzkem, kter pad do vody.

Toto zabere jet dal dv minuty. Necht se kolbat svm de-chem. V tomto okamiku jste ve stavu velmi pokroil relaxace. Tte se z n a necht se prostupovat erstvou energi.

OBNOVEN SVALOVHO TONU

Jestlie relaxaci provdte bhem dne v pracovnm dnu by mla bt NEJMN JEDNA doporuujeme obnovit svalov tonus. Za tm elem si pedstavte, e z mozku te novou energii do celho tla.

Pedstavte si, e jste plni dynamismu a elnu. Prothnte se a zhluboka zvnte. A to je vechno! V deseti minutch budete zcela osveni, jasn mysli vyrovnan

a pipraveni s rozvahou eit ivotn problmy: inky tto relaxace petrvvaj nkolik hodin. Pouvejte ji rovn, a pedevm, kdy budete zavaleni nalhavou prac. Studenti by mli ve zkoukovm obdob studovat 50 minut, pak 3 minuty chodit a nakonec 7 minut relaxovat, ne se opt pust do studia.

NA LKU

Tento zpsob relaxace provdjte i na lku ped usnutm! Jedinou zmnou (to snad nemusme uvdt) je, e se nemus

zvedat ani pae ani nohy. V spnek bude hlub, vce vs osv. asto se vm mon

stane, e nedojdete na konec relaxace, protoe ped tm usnete, co je vak doucm clem!

Spnek

Spnek! ... Co je snaz! A pesto zrove tak obtn! . . . Podvejte se na spc dcko nebo na dmajc kotko: spnek je

tak snadn ... Ale pro lovka trpcho nespavost, kter se obrac na lku sem a tam po cel dlouh hodiny a vytouen spnek stle

59


nepichz, jak je to nesnadn! . . . Ach spnku! Polovinu svho majetku by ti rd dal nejeden miliard, kdybys ho chtl kad den na plnch osm hodin zavst do svho arovnho kr-lovsty. A neudlal by patn obchod, protoe tato ob by mu umonila tit se z druh poloviny majetku. Spnku, bez tebe nen opravdovho tst, ani zdrav, zkrtka ani ivota!

VITLN INNOST"

Kdy hodnotme ivotn poteby podle dleitosti, na prvnm mst je dchn, protoe nedostatek vzduchu zpsobuje smrt po nkolika minutch; nsleduje poteba pit, ze usmrt lovka za nkolik dn; pak daleko za nimi je poteba stravy, protoe bez jdla lze pet nkolik tdn. Obyejn se v tomto vtu ivotnch poteb zapomn na spnek a pesto, je-li lovk pln zbaven spnku, zeme do tdne.

Spnek je doslova vitln innost. Me se zdt paradoxn, e spnek klasifikujeme jako innost", i kdy podle definice by ml bt jej negac. A pesto uvidme, e je teba chpat spnek dynamicky. Spnek je jednou z nevyzpytatelnch zhad prody. Stle nevme, jak se vdom systematicky rozplv a ztrc, aby je nahradila przdnota, kter nen nicotou.

Spnek je jednm z onch drdivch problm, kter dosud vzdoruj vzkumm modern vdy. Vichni spme vce i mn dobe nebo patn, ale dn uenec, ani nikdo jin, neme s uritost tvrdit, e pronikl do vech taj spnku. A pece v tomto smru nechyb ani vzkumy ani teorie! Jejich poet dokonce svd o tom, e dn zcela nee tento problm, e dn nezskaly vechny, ba ani vtinu hlas. Abychom se seznmili se vemi hypotzami a peetli vechna dla o spnku, bylo by teba ... zci se spnku a st, st, ve dne v noci po cel ivot a jet ...!

Podvejme se spolen na nkter z tchto hypotz. Jedna teorie k, e spnek je normln stav lidsk bytosti a

pvrenci tto teorie upozoruj, e novorozenec sp cel den, vyjma dvou hodin, kdy dostv potravu. Postupn se stav bdn konsoliduje, pesahuje do doby spnku, ale uplyne jet nkolik let ne je mal lovek schopen bdt vce ne polovinu dne.

60


V naem tlm dtstv byl tedy spnek nam zamstnnm, ne-li jedinm, tak alespo hlavnm, a domnvm se, e mnoz se rdi pipoj k nzoru, e tyto doby patily k nejastnjm . . .

Ale pro tedy vlastn spme? Kdybychom alespo vdli, pro spme, nepochybn bychom mohli snadnji odhalit, pro nespme a najt zpsob, jak odstranit pekky spnku. Je pli zjednoduen odpovdt spme, protoe jsme unaveni", nebo prv u novorozente, kter stle sp, nen nic, co by ho mohlo unavit, jedin snad, e ho unavuje spnek! Teorie, podle n by akumulace toxin jako nsledek intenzvn innosti vyvolala spnek, je do jist mry opodstatnn, dv vak jen velmi sten vysvtlen. Ostatn jsou ppady, kdy plin nava spnku prv zabrauje!

Jin teorie tvrd, e spnek je periodick nvrat k embryonl-nmu stavu a musme uznat, e poloha ady sp se znan podob poloze plodu. Vraz spt se sevenmi pstmi" by tuto tezi potvrzoval, nebo plod v mateskm ln sp a pitom svr paleky v zavench pstikch.

Pavlovova kola vysvtluje spnek podmnnmi reflexy. Jsme tedy mlo informovni o pinch a mechanismech, kter

vyvolvaj spnek; pece vak je prokzno, e nervov propojen mozkov kry spojen s thalamem a zadn st hypothalamu d stav bdn a spnku. Z jinho hlediska nm zan bt dost jasno v tom, co se dje v organismu spe. I v tomto ppad se stetv mnoho teori, ale shrme do lapidrn formule, m se zsadn li bdl organismus od spcho: bhem spnku pevld parasympatikus nad sympatikem. Pipomeme si, e vegetativn nervov systm, kter autonomn, bez naeho vdom ovld veker biologick procesy, se dl na dv antagonistick vtve: sympatikus a parasympatikus. Dva pklady: sympatick nervstvo zrychluje innost srdce, zatmco parasympatikus ji zpomaluje: sympatikus brzd innost trvicho systmu, zatmco parasympatikus ji stimuluje.

Skutenost, e ve spnku parasympatikus pevld nad sym-patikem, nm bude velmi uiten, a se budeme zabvat prostedky, jak navrtit spnek lidem, kte trp nespavost. Ve jsme uvedli, e spnek je stavem dynamickm, a dokonce s

Documents

Andre Van Lysebeth - Cvi 269 Me j Gu