Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a ... · renty v sektorech s oligopolní a monopolní tendencí; 3. zvýšení mzdové úrovně pro vyšší absorpci přidané

ANALÝZA ODLIV ZISKŮ: DŮSLEDKY PRO ČESKOU EKONOMIKU A NÁVRHY OPATŘENÍ 1

Úřad vlády České republiky

&

Odbor analýz a informací

Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření

Příspěvek k debatě o udržitelnosti českého hospodářského modelu

2016

Diskuzní dokumenty ÚV ČR

2 ANALÝZA ODLIVU ZISKŮ: DŮSLEDKY PRO ČESKOU EKONOMIKU A NÁVRHY OPATŘENÍ


Manažerské shrnutí Rychlost, s jakou česká ekonomika zvyšovala svůj výkon od vstupu do Evropské

unie až po začátek globální hospodářské a finanční krize, lze označit za

dostatečnou pro konvergenci se západní Evropou v horizontu dvaceti až třiceti let,

a to v kupní síle i v nominálním HDP. Intenzita růstu z této doby však byla do velké

míry daná jednorázovými faktory, zejména naplňováním investiční kapacity

podinvestované ekonomiky a zvyšováním produktivity rozvojem levných

technologií a inovací s vysokým mezním užitkem (tzv. nízko visící ovoce).

Analýza podniků v domácím a zahraničním vlastnictví ukazuje, že prakticky veškerý

růst ekonomiky od roku 1995 je dán expanzí zahraničního sektoru. Objem

ekonomiky v domácím vlastnictví od roku 1995 zůstal v reálných hodnotách

nezměněn. Jedná se o výrazně neintuitivní závěr, dle kterého vesměs celý

přírůstek HDP je dán aktivitami v zahraničním vlastnictví, zatímco aktivity

v domácím vlastnictví se na růstu HDP téměř nepodílely.

Objem ekonomiky v domácím vlastnictví v reálných hodnotách od

roku 1995 nezaznamenal prakticky žádný růst. Ve stejném období

vzrostl objem aktivit v zahraničním vlastnictví sedmkrát.

Pozitivní přelévací efekty (spillovers) v rozvoji zahraničního vlastnictví na českém

území k domácímu vlastnictví tedy nejsou patrné a zjevně dochází k mírné

substituci mezi těmito dvěma sektory. Podniky v zahraničním vlastnictví vykazují

nižší podíl na zaměstnanosti (daný patrným vyšším nasazením kapitálově náročné

výroby), avšak paradoxně nižší míru relativní přidané hodnoty na produkci než

podniky v domácím vlastnictví. To poukazuje na realizaci výnosů z pokročilých

technologií teritoriálně či účetně mimo ČR. Tyto podniky rovněž vykazují výrazně

vyšší ziskovost a zároveň proporcionálně nižší podíl na daních z důchodů, a

zejména na mzdách oproti podnikům v domácím vlastnictví. Z vysokého poměru

výroby a zaměstnanosti v high-tech v porovnání s reálným primárním a

aplikovaným výzkumem v této oblasti je rovněž patrná vysoká závislost na vnějších

vstupech v oblasti technologií a know-how a absence nefinančních přelévacích

efektů v této oblasti. Zvýšení pozitivních přelévacích efektů na domácí ekonomiku

se přitom komplexně nevěnuje žádná státní hospodářská strategie a není

systematickou součástí procesů vzniku a revize hospodářských institucí.

V posledních deseti letech a do velké míry nezávisle na globální hospodářské a

finanční krizi se členské země EU ze střední a východní Evropy potýkají s výrazným

útlumem přílivu přímých zahraničních investic (PZI), zejména z důvodu vzrůstající

relativní investiční saturace v sektorech s nejvyššími výnosy. Objem výnosů, které

míří do zahraničí, zároveň překračuje objem nových zahraničních investic i

reinvestic zhruba od roku 2005, tj. již v období před hospodářskou krizí. Tato

diskrepance má rostoucí tendenci.

Odliv výnosů z ČR a ze zemí střední Evropy od roku 2005 převyšuje

příliv nových zahraničních investic a reinvestic a dále v poměru

k němu stoupá.

ČR by konvergovala se

západními státy EU

tempem od roku 2004 do

začátku hospodářské krize

relativně rychle

Ekonomika v zahraničním

vlastnictví je prakticky

jediným zdrojem růstu ČR

od roku 1995

Relativně omezené

přelévací efekty PZI na

českou ekonomiku dané i

absencí návodné strategie

v této oblasti

ČR a země střední Evropy

se potýkají se situací, kdy

odliv výnosů výrazně

převyšuje příliv nových

investic

DISKUZNÍ DOKUMENT ÚŘADU VLÁDY ČR 4

Odliv výnosů je přirozeným důsledkem expanze PZI v regionu a nevypovídá sám o

sobě o stabilitě a výkonu daného hospodářského modelu. Vysoký odliv výnosů

může svědčit o strukturálních problémech ekonomiky pouze v případě, že je

neúměrný ekonomickým veličinám, které by měly být dle ekonomické teorie jeho

objektivními determinanty.

Studie v kapitole 2.4 vytváří regresní model v několika specifikacích na základě

dlouhodobé řady investičních a makroekonomických dat členských států EU, který

predikuje míru odlivu odůvodněnou objektivními ekonomickými veličinami. Tento

model je robustní ve všech specifikacích a vyjadřuje silnou schopnost predikce

každoročního odlivu v zemích západní Evropy. V členských státech EU ze střední a

východní Evropy, a zejména v ČR, však vykazuje několikanásobně vyšší odliv, než

jaký je predikován tímto modelem.

Tento model jednoznačně ukazuje i ve své nejkonzervativnější specifikaci, že míra

odlivu výnosů z ČR je více než dvakrát vyšší, než by odpovídalo objektivním

makroekonomickým podmínkám, včetně rizikovosti ekonomiky, jejího výkonu a

celkové zásoby PZI (viz Graf 1).

Zdroj: Model, Eurostat, UNCTAD.

Míra odlivu výnosů z české ekonomiky je dlouhodobě přinejmenším

dvakrát vyšší, než by odpovídalo empirickým a teoretickým

předpokladům odvozeným ze situace na vnitřním trhu EU.

Vyšší neúměrnost než ČR vykazuje pouze Lucembursko, Irsko a v některých

specifikacích Kypr. Všechny tyto ekonomiky přitom požívají implicitně speciálního

statutu sídel pro korporátní a investiční aktivity, které vysvětlují vysoký výnos i

přes nízkou míru počáteční investice. ČR se v charakteristice těmto zemím v ničem

neblíží a strukturální důvody neúměrnosti jsou tedy jiné. Jsou podobné jako u

ostatních zemí střední a východní Evropy a jsou i potenciálně problematičtější.

0x

1x

1x

2x

2x

3x

3x

4x

4x

5x

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Panelový model dle zásoby PZI a růstu

Panelový model dle zásoby PZI

Nepanelový model dle zásoby PZI

Odliv výnosů svědčí o

strukturálních problémech

ekonomiky pouze

v případě, že je neúměrný

Model predikující

úměrnost odlivu má silnou

vysvětlující hodnotu

v případě západní Evropy,

avšak nízkou u nových

členských států, a zejména

ČR

Vyšší odliv z ČR, než by

odpovídalo objektivním

makroekonomickým

podmínkám

Graf 1 – Neúměrnost

výnosů z ČR oproti

předpokladům

Třetí nejvyšší neúměrnost

odlivu výnosů z ČR v EU a

nejvyšší svého druhu

ANALÝZA ODLIVU ZISKŮ: DŮSLEDKY PRO ČESKOU EKONOMIKU A NÁVRHY OPATŘENÍ 5

Studie rovněž přistoupila k sektorové analýze odlivu výnosů a výnosnosti PZI. Na

předních příčkách v objemu odlivu se nacházejí odvětví se síťovým charakterem

v oblasti finančnictví, energetiky, telekomunikací a malo- a velkoobchodu. Nejsou

to však nutně sektory s nejvyšší výnosností na jednotku kapitálu, kde jsou

zastoupeny jak síťové, tak některé zpracovatelské sektory, viz kapitola 3. Sektorová

analýza odlivu výnosů.

Nejvyšší objem odlivu výnosů zaznamenávají sektory se síťovým

charakterem: finančnictví, energetika a vodárenství, telekomunikace

a maloobchod. Na evropské poměry výrazně nadprůměrnou

výnosnost však vykazují i některá zpracovatelská odvětví.

Neúměrný odliv výnosů v kombinaci s útlumem nových PZI může pro českou

ekonomiku představovat růstové i strukturální riziko. Celá řada hospodářských

institucí ČR (od systému financování, přes sektor výzkumu a vývoje po nastavení

průmyslových vztahů) je přizpůsobena pravidelnému a systematickému přísunu

zdrojů, technologií a know-how ze zahraničí. V případě již dnes patrného útlumu

kombinovaného se sníženým potenciálem kapitalizace vlivem kapitálového odlivu

je růstový potenciál ČR příliš nízký na to, aby i dlouhodobě mohl aspirovat na

konvergenci s vyspělými ekonomikami západní Evropy.

Opatření, které navrhuje tato studie, je možné rozčlenit do šesti oblastí, které jsou

v textu dále rozvedeny:

1. Přizpůsobení vnitřních hospodářských institucí ČR, aby byly navzájem

návazné a umožnily růst i bez výjimečných zahraničních zdrojů;

2. efektivnější regulace zejména síťových odvětví s cílem eliminace dolování

renty v sektorech s oligopolní a monopolní tendencí;

3. zvýšení mzdové úrovně pro vyšší absorpci přidané hodnoty v podnicích

s neúměrnými výnosy;

4. omezení nekalé účetní a daňové optimalizace, boj s daňovými ráji a

harmonizace daňového základu na úrovni EU;

5. progresivní opatření v daňové oblasti pro snížení dolování renty;

6. debata nad vytvořením rovného prostředí na vnitřním trhu EU.

ČR proto musí v první řadě připravit své hospodářské instituce, aby mohly plnit

svou funkci i bez výjimečných či systematických exogenních vstupů, tj. musí své

hospodářské instituce učinit návaznými (komplementárními), aby vytvářely

optimální prostředí pro růst a zároveň dokázaly nahradit snižující se vliv

zahraničních zdrojů. Těmto opatřením se věnuje kapitola 5.1. Nastavení

strukturálních ekonomických institucí komplementárním způsobem.

Mezi opatření vedoucí ke zvýšení institucionální návaznosti českých ekonomických

institucí patří obecně přizpůsobení se modelu, ke kterému ČR inklinuje silnou

průmyslovou základnou a korporativistickým prostředím. Tento model ekonomicky

návazných institucí je silně zastoupen např. v Německu a Rakousku a do určité

míry i ve skandinávských zemích. Navázání institucí neznamená kopírování těchto

modelů, ale jejich přizpůsobení specifikům české ekonomiky.

Analýza odhalila na

evropské poměry vysoké

výnosy v síťových

odvětvích, ale rovněž

v některých sektorech

zpracovatelského

průmyslu.

České hospodářské

instituce jsou

přizpůsobeny a do určité

míry jsou závislé na

vysokém přílivu finančních

zdrojů a know-how, který

však vchází do silného

útlumu. To představuje

vysoké riziko.

1. ČR musí učinit své

hospodářské instituce

návaznými

Přizpůsobení

hospodářských institucí

směrem k modelu

vyspělých západních

ekonomik se silnou

průmyslovou základnou


Mezi konkrétní příklady patří (i) vytvoření technologické výzkumné instituce

schopné poskytovat spolupráci s podnikovou sférou v aplikovaném výzkumu na

bázi inkrementálních inovací a poradenství, např. dle německého vzoru

Fraunhofer institutu, (ii) zvýšení koordinace dovednostních potřeb podniků se

vzdělávacím systémem a zaměstnanci s odpovídajícím rozložením rizik, např.

zavedením duálního vzdělávacího systému, (iii) posílení schopnosti domácího

finančního systému poskytovat zdroje malým a středním podnikům, např.

vytvořením asistující veřejné bankovní kapacity pro jejich rozvoj, či fungujícího

kapitálového trhu schopného obhospodařovat domácí ekonomiku a (iv) vyšší

participaci zaměstnanců na rozhodnutích týkajících se vzdělávání zaměstnanců a

návratnosti vzdělávacích programů.

Podobné přizpůsobení hospodářských institucí by mělo pomoci dosáhnout

odpovídající úrovně růstu i bez výjimečných zahraničních zdrojů. Jejich zavedení je

však krátkodobě a v některých případech i střednědobě nerealistické. V mezidobí

by neúměrný odliv mohl natolik oslabit schopnost kapitalizace české ekonomiky,

že by již nebylo možné dlouhodobě dorovnat rozdíl ve vývoji se západní Evropou.

Proto je možné v první fázi či v mezidobí přistoupit k zavedení korekčních

mechanismů pro snížení neúměrnosti odlivu výnosu na úměrnou úroveň

odpovídající obecné investiční výnosnosti v EU.

Vzhledem k výraznému odlivu ze sektorů síťového charakteru (telekomunikace,

energetika, rozvod vody, ale i finančnictví a maloobchod) je možné, a ve

střednědobé perspektivě patrně nutné, přistoupit k efektivnější regulaci těchto

sektorů, který by dokázal předejít efektu dolování renty (rent seeking) z důvodu

oligopolizace či monopolizace těchto odvětví. Role existujících regulačních úřadů a

nové efektivnější legislativy jsou v tomto ohledu klíčové.

Analýza mzdové úrovně ukazuje, že poměr mezd na HDP přizpůsobený

zaměstnanosti v ČR je zhruba o 20 % a 10 p. b. nižší než v zemích západní Evropy.

Pokud by mělo dojít k přizpůsobení výnosnosti zahraničních investic v ČR na

průměrnou evropskou úroveň, pak by měly i české mzdy narůst o zhruba pětinu

nad rámec současného trendu růstu a to zvláště v sektorech s vysokou výnosností.

Současná pravidla a praxe v koncernových politikách umožňují strategické

oceňování mezi-vstupů pro účely účastní a daňové optimalizace. Jednotná

evropská pravidla v této oblasti, která by vedla k větší transparentnosti a

objektivitě vnitro-koncernových cenových údajů by vedly k narovnání přehledu o

reálné tvorbě přidané hodnoty a umožnily reflektovat vyšší než účetně

vykazovanou produktivitu na území ČR. Je proto třeba zavést opatření proti účetní

a daňové optimalizaci finančních toků, která je úzce spjatá s bojem s daňovými

ráji. Harmonizace daňového základu na úrovni EU by rovněž umožnila efektivnější

přehlednost o reálném místě vytváření přidané hodnoty a měla by v případě ČR

vést k vyššímu daňovému výnosu a navýšení účetně vykazované přidané hodnoty.

V případě, že není možné, efektivní či realistické pomocí regulace předejít

neúměrným výnosům v síťových odvětvích daných jejich přirozenou tendencí

vytvářet oligopolní či monopolní postavení, je pak možné i v kombinaci s menší či

rozdílnou mírou regulace zavést diferenciovaná opatření v oblasti daňové politiky,

Některé případy pro

zvýšení komplementarity

českých hospodářských

institucí

Hlubší reformy


jsou krátkodobě

nerealizovatelné

2. Efektivnější regulace

síťových odvětví

3. Zvýšení mzdové úrovně

pro vyšší absorpci přidané

hodnoty v podnicích

s neúměrnými výnosy

4. Omezení nekalé účetní

a daňové optimalizace, boj

s daňovými ráji a

harmonizace daňového

základu na úrovni EU

5. Opatření v daňové

oblasti skrze sektorovou

diferenciaci


např. skrze zavedení rozdílných sazeb dle míry monopolizace daného sektoru do

podoby daně ze síťových sektorů či obecně vyššího či nižšího zdanění některých

sektorů odpovídající jejich přirozené tendenci vytvářet provozní přebytek za malé

míry vnitřní konkurence.

Vzhledem k vyšším úsporám z rozsahu a efektu sítě u velkých podniků, který vede i

k nadprůměrné výnosnosti, je v rámci vytvoření rovného prostředí pro všechny

podniky možné podpořit MSP skrze nižší zdanění oproti velkým firmám způsobem,

který by činil dělení podniků pro účely optimalizace neefektivním.

Debatu je rovněž nutné vést na poli vnitřního trhu EU, a to v případě, že neúměrná

výnosnost české ekonomiky je dána charakterem vnitřního trhu spíše než

domácími faktory. Tato problematika se rovněž dotýká kohezní politiky a její

schopnosti podobné nerovnováhy efektivně kompenzovat. K těmto řešením je

nutné přistupovat na evropské úrovni a v souladu s principy fungování evropské

integrace.

Zavedení progresivní

podnikové daně

6. Debata nad

strukturálními

nerovnováhami na

vnitřním trhu EU a

struktuře kohezní politiky


Obsah Manažerské shrnutí ........................................................................................................................... 3

Úvod: Růstový potenciál české ekonomiky ...................................................................................... 10

1 Vyhodnocení přílivu zahraničních investic a pozitivních přelévacích efektů ................................ 13

1.1 Vývoj zásoby českých PZI v zahraničí v perspektivě zásoby PZI v ČR ....................................... 14

1.2 Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky ..................................................................................... 15

1.3 Podíl sektoru PZI na významných veličinách národního účetnictví ......................................... 16

1.4 Nefinanční přínosy zahraničních investic ................................................................................ 18

2 Zmapování odlivu výnosů a vyhodnocení jeho přiměřenosti ...................................................... 22

2.1 Porovnání s ostatními členskými státy EU ............................................................................... 22

2.2 Omezení výpovědní hodnoty růstu hrubého domácího produktu jako míry reálného zvýšení

blahobytu v ČR ................................................................................................................................ 24

2.3 Analýza úměrnosti odlivu výnosů ............................................................................................ 26

2.4 Výsledky regresního lineárního modelu .................................................................................. 28

3 Sektorová analýza odlivu výnosů ................................................................................................ 32

3.1 Analýza reinvestic ................................................................................................................... 34

3.2 Analýza celkového odlivu ........................................................................................................ 34

3.3 Teorie monopolů v síťových odvětvích ................................................................................... 35

4 Rizika spojená s nižším přílivem PZI a odlivem výnosů ................................................................ 36

4.1 Rizika pro hospodářský model ze zastavení přílivu PZI a odlivu investic ................................. 37

4.1.1 Malá financovatelnost domácí ekonomiky jako riziko snížení váhy zahraničních

investic ................................................................................................................................ 37

4.1.2 Riziko omezení transferu technologií pro hospodářský rozvoj ............................... 38

4.1.3 Riziko obtížnějšího uplatnění absolventů učňovských oborů .................................. 39

5 Analýza opatření ........................................................................................................................ 41

5.1. Nastavení strukturálních ekonomických institucí komplementárním způsobem .................... 41

5.1.1 Opatření zmírňující rizika nižší komplementarity hospodářských institucí ............. 43

5.2 Změny pro posílení konkurence v daných sektorech .............................................................. 44

5.3 Sektorová diferenciace v daňových sazbách ........................................................................... 44

5.4 Progresivní zdanění podniků ................................................................................................... 46

6 Přílohy ........................................................................................................................................ 47

6.1 Použité a zkratky (mimo zemí) ................................................................................................ 47

6.2 Glosář (orientační) .................................................................................................................. 48

Zkratky zemí .................................................................................................................................... 49


Seznam grafů .................................................................................................................................. 50

Seznam boxů................................................................................................................................... 50

6.3 Definice pro potřeby platební bilance výnosů ........................................................................ 51

6.4 Deskriptivní model .................................................................................................................. 52

6.5 Prediktivní model .................................................................................................................... 53

6.6 Středoevropské hospodářské modely ..................................................................................... 56

6.7 Hodnocení stavu hospodářských institucí ČR prizmatem dvou vyvinutých a institucionálně

komplementárních hospodářských modelů ................................................................................... 58


Úvod: Růstový potenciál české ekonomiky Po transformační recesi a stagnaci v druhé polovině 90. letech vedl růst založený

na výrazném přílivu přímých zahraničních investic (PZI) k historicky nejvyššímu

tempu růstu české ekonomiky (viz Graf 2). Tento růst vedl s výjimkou období

recese ke konzistentní konvergenci se západní Evropou.

Graf 2 – Hospodářský výkon Československa a Česka v konstantním dolarovém ekvivalentu (1920-2010)

Zdroj: Databáze Maddison, výpočet. Pozn. Kupní síla je v konstantní hodnotě k roku 1990.

Přesto tento významný růst v případě ČR vedl k nejpomalejší konvergenci ze

států v regionu (viz Graf 3). Tempo konvergence posledních dvaceti let by

nevedlo k vyrovnání životní úrovně západní Evropy ani v horizontu desítek let.

Graf 3 – Hrubý národního důchod v kupní síle jako procento k průměru EU15 v porovnání se státy regionu (levá

škála) a kumulativní konvergence od roku 1993 (pravá škála)

Zdroj: AMECO, výpočet.

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

1920 25' 30' 35' 40' 45' 50' 55' 60' 65' 70' 75' 80' 85' 90' 95' 2000 05' 10'

Období rekordního růsttu PZI Československo Česko

0p.b.

10p.b.

20p.b.

30p.b.

40p.b.

50p.b.

60p.b.

70p.b.

80p.b.

90p.b.

100p.b.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

EU15 Česko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

Silná konvergence během

přílivu zahraničních

investic

Relativně však pomalá

oproti ostatním zemím

regionu


Jako alarmující lze vnímat, že země s nižším příjmem měly tendenci konvergovat

výrazně rychleji, zatímco státy s nejvyššími příjmy v rámci Visegrádské čtyřky

(V4) rostly pomaleji a měly dokonce tendenci stagnovat i v dobách růstu. Státy

regionu V4 se tak v celkovém výkonu národní ekonomiky přiblížily samy sobě

výrazněji než průměru západních členských států EU, kdy se relativní standardní

odchylka zmenšila mezi roky 1993 a 2015 z 31 % na 10 % (tj. ca na třetinu),

zatímco stejná míra se za tuto dobu mezi EU15 a skupinou těchto zemí snížila

z 50 % na 27 % (tj. ca na polovinu) a o zhruba stejnou absolutní hodnotu.

Z tohoto vyplývá, že konvergence uvnitř regionu V4 patrně nastane výrazně

dříve než dosáhnutí úrovně EU15. Tempem, kterým se státy V4 ekonomicky

přibližují od roku 1993 do současnosti, by konvergence uvnitř skupiny V4 a

Slovinska nastala již v roce 2027 na úrovni těsně pod 80 % hrubého národního

důchodu (HND) EU15 v kupní síle.

Podobný scénář lze teoreticky vysvětlit podobností hospodářských modelů

těchto zemí zavedených v období transformace a pomalejší konvergence více

vyvinutých zemí tohoto regionu (čím více vyvinutá země, tím pomalejší

konvergence vzhledem ke společným komparativním výhodám). Je

pravděpodobné, že úroveň zhruba 75 % až 80 % HND v kupní síle (a 50 až 60 %

v nominálních hodnotách) je i dlouhodobým limitem těchto ekonomik při jejich

současném hospodářském modelu a způsobu zapojení do globálních

hodnotových řetězců.

V období kolem přistoupení ČR do EU rostl výkon hospodářství dostatečným

tempem, aby v řádu dvaceti let dorovnal výkon ekonomik západní Evropy.

S příchodem hospodářské krize však bylo toto silné tempo konvergence

přerušeno. Toto období přišlo v době, kdy se výrazněji snižoval mezní užitek

nových investic v postkomunistických zemích a klesal příliv PZI výrazněji, než by

napovídalo efektům krize. Je patrné, že sektory vytvořené díky zahraničním

investicím budou v regionu střední a východní Evropy nadále vytvářet

významnou a patrně i rostoucí část blahobytu. Potenciál jejich další expanze

v tvorbě přidané hodnoty a příspěvku k hospodářskému růstu však bude ceteris

paribus stále menší.

Během dlouhodobé hospodářské transformace středoevropských zemí lze

z vývoje investiční bilance předpovídat tři fáze. V první fázi transformující se

ekonomika bez dostatečné přítomnosti obchodovatelného kapitálu konsoliduje

svou produkční kapacitu ve světle nové konkurence a vzhledem k nízké

přítomnosti domácích konkurenceschopných sektorů se stává silným příjemcem

PZI. Ty jsou zásadním a v případě České republiky dokonce jediným zdrojem

růstu ekonomiky (viz Graf 6).

Dnes se česká ekonomika patrně nachází právě uprostřed této druhé fáze. V ní

se příliv nových zahraničních investic dostává v kontextu zralosti ekonomiky – a

v současném kontextu i konkurence nově industrializovaných zemí – do útlumu.

V druhé fázi se příliv PZI k HDP snižuje a jejich zásoba se stabilizuje. Výnosy

z těchto investic jsou repatriovány do zemí původu a částečně reinvestovány.

Snižující se dopad přílivu nových investic je tedy umocněn zvýšeným odlivem

zisků z těchto investic.

Vzájemné přibližování

výkonu ekonomik

v regionu je rychlejší než

přibližování západním ČS

Strop dlouhodobého

vývoje v rámci současného

hospodářského modelu

Snižující se potenciál

přímých zahraničních

investic jako nová realita

českého hospodářství

Tři fáze dlouhodobé

hospodářské

transformace z pohledu

investiční bilance a bilance

výnosů

Druhá fáze v ČR v podobě

snižujícího se přílivu PZI a

zvyšujícího se odlivu


Ve třetí fázi, ke které plně nedošlo ještě v žádné z postkomunistických zemí, by

se odliv výnosů měl vyrovnat s jeho přílivem z investic uskutečněných domácími

subjekty v zahraničí. V této potenciálně poslední fázi by se postkomunistické

země měly stát hospodářsky plnoprávnou součástí vyspělých světových

ekonomik.

Zvýšení odlivu výnosů a snížení přílivu investic je přirozený a předpověditelný

proces, který vypovídá o určité zralosti české ekonomiky. V případě snižujícího se

přílivu nových investic a excesivního odlivu (tj. excesivní výnosností zahraničních

investic na úkor kompenzací domácím subjektům, které by je dokázaly

kapitalizovat) však může podobný systematický odliv vést k trvalému snížení

růstového potenciálu. Jestliže se hospodářský model nedokázal přizpůsobit

budoucímu útlumu zahraničních investic během období masivního přílivu a

nedokázal zvýšit potenciál růstu z domácích zdrojů, následky útlumu PZI mohou

trvale vést k menšímu potenciálu růstu celé ekonomiky, který v důsledku ani

dlouhodobě nepovede ke konvergenci s životní úrovní vyspělých ekonomik,

jejichž národní důchod je nadto zvyšován právě těmito repatriovanými zisky,

čímž dochází k potenciálně vyšší diferenciaci příjmů.

Nalezením cesty vyrovnání se s touto situací (tedy nalezením zdrojů pro

dostatečně významný vnitřní růst spolu s odpovídající retencí přidané hodnoty z

PZI a vyrovnání odlivu výnosů skrze příliv výnosů ze zahraničních investic českých

subjektů) by se české hospodářství dostalo do konečné fáze své ekonomické

transformace a Česká republika by se tak stala vyspělou ekonomikou, ve které

suma zahraničního a domácího potenciálu růstu dává šanci na střednědobou

ekonomickou konvergenci s nejvyspělejšími zeměmi světa.

Tato analýza se snaží přispět k diskuzi rizik a příležitostí spojených se současnou

fází rozvoje české ekonomiky a poukázat na možnosti posílení českého

hospodářství na úroveň nejvyspělejších světových ekonomik skrze snížení

deficitu bilance výnosů za pomocí konstruktivních a v evropském prostředí

běžně používaných nástrojů.

V první kapitole se zabývá přílivem zahraničních investic a zhodnocuje, do jaké

míry se podařilo absorbovat přidanou hodnotu a tím se připravit na dobu

relativního útlumu. Druhá kapitola, která je stěžejní části celé analýzy, se

zaměřuje na míru odlivu výnosů ze zahraničních investic a skrze existující data

z národního účetnictví a platební bilance zhodnocuje, zda dochází k nepřiměřené

míře odlivu výnosů. Tato kapitola rovněž vytváří model, který by měl napovědět,

jaká část současného odlivu je nepřiměřenou a odpovídá tedy patrně chybnému

strukturálnímu nastavení českého hospodářství. Třetí kapitola skrze sektorovou

analýzu identifkuje zdroje a pravděpodobné příčiny excesivní míry odlivu. Čtvrtá

kapitola nastiňuje důsledky pro českou konvergenci se západní Evropou a

upozorňuje na nebezpečné následky, které nezvládnutí druhé fáze rozvoje

z pohledu výnosové bilance může mít pro dlouhodobou konvergenci s životní

úrovní západní Evropy. Pátá a poslední kapitola nabízí možnosti přizpůsobení se

české hospodářské a průmyslové politiky s cílem vyhnutí se současným rizikům,

zvýšení míry absorpce přidané hodnoty PZI a tím i zvýšení růstového potenciálu

na úroveň dostatečnou pro konvergenci s nejvyspělejšími ekonomikami světa.

Potenciální třetí fáze a

plná vyspělost ekonomiky

Rizika pro nepřipravený

hospodářský model

z neschopnosti zachytit

přidanou hodnotu PZI na

národní úrovni

Nalezení udržitelného

růstového modelu

nezávislého na výjimečné

expanzi PZI

Cíle analýzy

Obsah analýzy


1 Vyhodnocení přílivu zahraničních investic a

pozitivních přelévacích efektů V polovině 90. let se ČR mezi zeměmi střední a východní Evropy umisťovala na

předních místech v atraktivitě prostředí pro přímé zahraniční investice (viz Mapa

1). Tato atraktivita pramenila z absence globálně konkurenceschopných podniků,

relativně slabé měny s potenciálem budoucího zhodnocení, relativně rozvinuté

infrastruktury a vysoké vybavenosti lidským kapitálem kombinované i s reálně

nízkými nominálními náklady práce, příznivou geografickou polohou a nízkou

rizikovostí politického prostředí.1

Tuto atraktivitu od roku 1996 ještě zvýšil oficiální proces přístupu k Evropské unii

a tedy plánovaný vstup na jednotný evropský trh a zvýšení předpověditelnosti

vývoje politických institucí. Zároveň byla orientace na přímé zahraniční investice

patrně jedinou cestou hospodářského rozvoje po zmizení bývalých produkčních

struktur ekonomiky na základě postupu transformačního procesu, zániku méně

konkurenceschopných odbytišť a plného otevření se globální konkurenci.

Zdroj: UNCTAD, Inward FDI Potential Index, 1995. Poznámka: Kódy zemí jsou uvedeny v příloze.

Od konce 90. let se tak výrazněji zvýšil objem přímých zahraničních investic

plynoucích do české ekonomiky (viz Graf 4). Z pohledu na celkový příliv investic

je možné identifikovat koncem 90. let začátek silného investičního cyklu, ve

kterém dochází v první řadě k silnému přílivu investic a následně využití

reinvestic (znovu investovaných zisků). Druhý vlna přichází spolu s přístupem ČR

do Evropské unie, ale je přerušena patrně globální finanční a hospodářskou krizí

od roku 2008. Značná část přílivu (60 % do roku 1995) byla spojena s procesem

privatizace.2

1 UNCTAD (1996). World Investment Report 1996. 2 Ibid., str 67.

Vysoká atraktivita ČR pro

přímé zahraniční investice

od konce 90. let a její

příčiny

Přístup do vnitřního trhu

jako další faktor

přitažlivosti pro PZI

Mapa 1 – Potenciál

příchozích přímých

zahraničních investic

podle žebříčku

Konference OSN o

obchodu a rozvoji

(pořadí mezi

hodnocenými zeměmi

v roce 1995)

Nárůst přímých

zahraničních investic jako

důsledek integrace do

jednotného trhu EU


Graf 4 – Vývoj nových a reinvestovaných přímých zahraničních investic (jako % HDP)

Zdroj: ČNB, vlastní kompilace. Pozn.: Záporná položka znamená ztrátu nebo dezinvestici. ᵖ = předběžné údaje.

1.1 Vývoj zásoby českých PZI v zahraničí v perspektivě zásoby PZI v ČR

Jednou z nejpřímějších možností, jak se vyrovnat s vysokým odlivem

kapitálových výnosů je přirozené vybudování dostatečné zásoby PZI domácího

původu v zahraničí. Následující podkapitola se věnuje právě stavu odchozích

investic z ČR v poměru k příchozím a perspektivě vyrovnání této bilance.

Pohled na poměr zásoby příchozích zahraničních investic k odchozím jasně

ukazuje silný nepoměr odchozích a příchozích investic a tedy specifické prostředí

pro transformované ekonomiky střední Evropy oproti relativně stabilní situaci

v západní Evropě. Poukazuje rovněž na dlouhodobý horizont, který je nutné brát

v potaz při uvažování o definitivním konvergenci transformovaných ekonomik a

vyspělých západních ekonomik.

Vývoj PZI sám o sobě nereflektuje vývoj konkurenční vybavenosti nebo investiční

zajímavosti ČR v daném momentu. Do statistik PZI jsou započítány zahraniční

privatizace velkých společností, které nepoměrně zvyšují výši PZI zejména

v počátcích expanze avšak způsobem, který nevypovídá o konkurenční situaci ČR

v následujícím období. Druhým zkreslujícím faktorem je pak hospodářská krize

od roku 2008, která snižuje hodnoty kvůli zvýšené averzi investorů k riziku

v globální ekonomice jako celku, tedy pod vlivem exogenních faktorů.

-1%

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

Reinvestice Nové investice Reinvestice (tříletý průměr) Nové investice (tříletý průměr)

Vývoj zahraničních

investic v regionálním

kontextu

Nemožnost PZI zachytit

reálný stav konkurenční

vybavenosti ČR


Graf 5 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý průměr)

Zdroj: OECD, UNCTAD. Pozn.: Do roku 2012 byla použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 3th Edition (BMD3). Od roku 2013

byla použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 4th Edition (BMD4).

1.2 Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky

Sektor vázaný na přímé zahraniční investice (v národním účetnictví vystupující

jako sektor pod zahraniční kontrolou), zažil vysoký růst od konce 90. let. Zároveň

byl prakticky jediným přispěvatelem k růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) a tím i

HDP. Sektor v domácím (národním) soukromém vlastnictví (podniky často

označované jako domácí) jevil až překvapivou nehnutost. Tento sektor stagnuje

od roku 1996 dodnes v překvapivě úzkém rozhraní mezi hodnotami 1,6 a 1,7

bil. Kč v cenách roku 2010. Sektor vázaný na PZI přitom ve stejném období

vzrostl sedmkrát ze 160 na 1 140 mld. Kč. Sektor ve veřejném vlastnictví pak

zůstal po tuto dobu spíše stabilní mezi 850 a 550 mld. Kč, přičemž jeho přidaná

hodnota klesala do roku 2001 a dále stoupala až do roku 2009, aby následně

došlo k jeho stagnaci.

Z tohoto čistě mechanického porovnání je patrné, že čistě z hlediska objemu

nelze najít výraznější přetékací efekty na domácí ekonomiku. Sektor ekonomiky

kromě PZI se totiž od konce transformační recese buď zmenšil nebo zůstal

totožný, a to překvapivě i v absolutních hodnotách.

Sektor v zahraničním vlastnictví znásobil svůj reálný objem od roku

1995 sedmkrát. Objem české ekonomiky v domácím vlastnictví

v tomto období zůstal téměř nezměněn.

V rámci detailnější sektorové analýzy, která zde není graficky zobrazena, je však

možné dojít k závěru, že ve skutečnosti některé části sektorů v domácím

vlastnictví postupně přecházejí do zahraničního vlastnictví, zatímco vlivem PZI

roste jiná část domácích podniků, zejména skrze subdodavatelské zakázky

zahraničních podniků a spotřebu domácností z mezd v zahraničních podnicích.

Jedná se tedy o dvě protichůdné dynamiky působící na objem domácí (národní)

0.25

0.5

1

2

4

8

16

32

64

Loga

ritm

ická

šká

la

ČR Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko Německo Rakousko

Vývoj sektorů dle

rezidentury vlastnictví

Pozitivní vliv PZI na objem

domácí (národní)

ekonomiky není patrný

Ve skutečnosti se ve vlivu

na objem národní

ekonomiky navzájem ruší

dvě protichůdné dynamiky


ekonomiky. Tyto dvě dynamiky se v posledních dvaceti letech překvapivě silně

vyrovnávaly a reálný objem domácího vlastnictví na HPH tedy zůstal prakticky

totožný. Závěrem ale opět není možné odvodit jednoznačný pozitivní vliv na

sektor v domácím vlastnictví, přinejmenším z hlediska jeho objemu. Naopak

dlouhodobě nerostoucí objem národní ekonomiky je možné brát jako výrazné

riziko v kontextu menšího přílivu nových PZI.

Graf 6 - Rozdělení hrubé přidané hodnoty dle vlastnictví v české ekonomice (mld. Kč v cenách roku 2010 dle

deflátoru HPH)

Zdroj: ČSÚ, roční národní účty.

1.3 Podíl sektoru PZI na významných veličinách národního účetnictví

Mezi lety 1995 a 2012 se zvýšil podíl zahraničního vlastnictví na produkci

v nefinančních podnicích z 10 % na 51 %, na přidané hodnotě z 9 % na 45 % a na

ziscích z 6 % na 58 % (viz Graf 5). Poměr přidané hodnoty a zisků k obratu

poukazuje, že expanze PZI se neodehrál v sektorech s nejvyšší přidanou

hodnotou na produkci nýbrž s hodnotou mírně podprůměrnou. Zároveň aktivity

PZI vykazuji systematicky nadprůměrnou ziskovost oproti zbytku ekonomiky.

Expanze přímých zahraničních investic se odehrála v aktivitách

s mírně nižší přidanou hodnotou, avšak vysokou ziskovostí.

Samotný růst zahraničního sektoru sám o sobě nesvědčí o vlivu na zbytek

ekonomiky. Ten je patrný teprve z dlouhodobých poměrů těchto veličin na

celkové ekonomice, které mohou napovědět, do jaké míry se zahraniční sektor

podílí méně či více na jednotlivých klíčových položkách národního hospodářství

(přidaná hodnota, produkce, mzdy, zisk, daně).

Veřejný sektor

Domácí (soukromé)

Zahraniční (soukromé)

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Významná část ekonomiky

vázaná na minulá PZI

zjevně vykazuje vysokou

ziskovost a nižší přidanou

hodnotu

Nutnost porovnávat

celkový příspěvek

k jednotlivým položkám

národních účtů


Graf 7 – Podíly nefinančních podniků v zahraničním vlastnictví na hrubé přidané hodnotě, produkci a zisku (čistém

provozním přebytku)

Poznámka.: Graf znázorňuje podíly na hrubé přidané hodnotě, produkci a čistém provozním přebytku. Jedná se o poměr nefinančních

podniků pod zahraničním vlastnictvím na všech nefinančních podnicích.

Zdroj: ČSÚ, vlastní kompilace.

I přes intuitivně vyšší nasazení vyspělých technologií v sektoru přímých

zahraničních investic je patrné, že objem přidané hodnoty v sektoru

v zahraničním vlastnictví je mírně nižší než produkce. Ač by bylo možné očekávat

v sektoru PZI výrazněji vyšší přidanou hodnotu než v domácích podnicích

vzhledem k aplikaci pokročilejších technologií, sektor paradoxně vykazuje nižší

přidanou hodnotu. Přidaná hodnota vyspělých technologií se tedy zjevně

realizuje teritoriálně či účetně mimo ČR.

Přidaná hodnota z intuitivně vyšší aplikace vyspělých technologií

v sektoru zahraničních investic se zjevně realizuje teritoriálně mimo

Českou republiku.

Samotný růst zahraničního vlastnictví finančních a nefinančních podniků by

v principu měl mít pozitivní vliv na růst domácí části ekonomiky. Daná

ekonomika však musí být schopna absorbovat či kapitalizovat vytvořenou

přidanou hodnotu, a tak si udržet potřebné zdroje pro svůj vlastní růst (zejména

subdodavatelskou přidanou hodnotu, mzdy a daně). Literatura se již delší dobu

věnuje případům, kdy ekonomika není schopna tento potenciál zachytit a ten na

ni tedy nemá růstově a rozvojově pozitivní vliv.3 Ač se v českém případě

rozhodně nerozvinula plně duální ekonomika, jak je to v některých rozvojových

státech, některé veličiny svědčí o slabé absorpci pozitivních dopadů PZI.

3 Jorgenson, D. W. (1961). The development of a dual economy. The Economic Journal, 71(282), 309-334.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

HPH 9% 10% 13% 15% 19% 26% 30% 31% 34% 39% 39% 46% 46% 47% 48% 46% 46% 45% 46%

Produkce 10% 11% 14% 17% 21% 29% 33% 35% 38% 43% 43% 52% 52% 52% 53% 52% 52% 51% 52%

Zisk (ČPP) 6% 8% 13% 16% 25% 41% 45% 45% 50% 57% 51% 63% 62% 61% 67% 62% 58% 58% 58%

Menší část HPH na mzdy a

daně

Pozitivní dopad


může být různý a záleží na

nastavení ekonomiky


Růst zahraničního vlastnictví finančních a nefinančních podniků by

v principu měl mít pozitivní vliv na růst části ekonomiky v domácím

vlastnictví.

Graf 8 - Podíly zahraničního vlastnictví na čistém provozním přebytku, mzdách a běžných daních z důchodů (1995-

2013) v nefinančním sektoru

Poznámka: ČPP je čistý provozní přebytek a Běžné daně jsou z důchodů, jmění a jiné. Znovu se jedná o znázornění součtu podílů nefinančních

a finančních podniků vlastněných zahraničím na celkové ekonomice ČR. Zdroj: ČSÚ, vlastní kompilace.

Silný růst zahraničního vlastnictví se projevil na nárůstu podílu čistého

provozního přebytku v zahraničních rukou, jenž narostl mezi roky 1995 a 2013

z 6 % na 58 % (viz Graf 7). V tomto srovnání mírně nižší nárůst zaznamenal

zahraniční podíl na daních z důchodů z 10 na 54 %. Do roku 1999 podíl na

daních převyšoval podíl na ziscích, od roku 2000 pak podíl na ziscích výrazně

převyšuje podíl na daních. Ve stejném období však vzrostl podíl na mzdách z 8 %

pouze na 41 %, což činí poměr zisku na mzdách výrazněji menší než ve zbytku

ekonomiky. Systematicky vyšší podíl zahraničních podniků na ziscích oproti

daním a zvláště mzdám může poukazovat na nízkou absorpční schopnost české

ekonomiky.

Systematicky vyšší podíl zahraničních podniků na ziscích oproti

daním a zvláště mzdám může poukazovat na nízkou absorpční

schopnost české ekonomiky.

1.4 Nefinanční přínosy zahraničních investic

Mezi dva hlavní kanály, kterými zahraniční investice pozitivně ovlivňují důchod

celé ekonomiky, patří její schopnost zadržet či využít přidanou hodnotu

investičních a na nich napojených sektorů a schopnost využít tzv. nefinančních

přínosů zahraničních investic.

Mezi nefinanční faktory, které vstup zahraničních investorů přinesl, patří

například zlepšování firemní kultury, tlak na kultivaci podnikatelského prostředí

či šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Zvláště důležitý pro

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zisk (ČPP) 6% 8% 13% 16% 25% 41% 45% 45% 50% 57% 51% 63% 62% 61% 67% 62% 58% 58% 58%

Mzdy 8% 9% 11% 13% 15% 22% 25% 26% 28% 33% 34% 39% 40% 41% 41% 40% 41% 40% 41%

Běžné daně 10% 18% 20% 23% 23% 33% 37% 37% 41% 46% 43% 54% 53% 51% 55% 52% 51% 52% 54%

Vysoký podíl na ziscích,

nižší na daních a nízký na

mzdách se jeví jako znak

malé absorpční kapacity

české ekonomiky

Způsoby retence

pozitivních dopadů

investic

Nejistý dopad

nefinančních výnosů PZI


dlouhodobý výkon ekonomiky je pak transfer technologií a podnikatelské praxe.

Zásadní dopad těchto nefinanční transferů je však těžce měřitelný.

Právě transfer technologií a know-how patří k jednomu z potenciálně

nejzásadnějších přínosů PZI. Podle dostupných informací se však jeví, že právě

tento potenciál byl k transformaci ekonomiky České republiky na model

znalostní ekonomiky využit pouze částečně, ve větší míře v sektorech s vysokým

podílem PZI (bankovnictví či automobilový průmysl), avšak již méně

v navázaných tuzemských firmách a dalších hospodářských odvětvích.

Podle DG pro podnikání a průmysl Evropské komise se Česká republika nachází

na nadprůměrném místě v zaměstnanosti v high-tech výrobě a exportu středních

a high-tech výrobků mezi státy Evropské unie (prakticky exkluzivně vycházejících

z PZI). Přítomnost výroby v high-tech však sama o sobě nesvědčí o umístění její

přidané hodnoty, může se tedy jednat o relativně málo kvalifikovanou a špatně

ohodnocenou část výrobního procesu. Česká republika se nachází na 18. místě

v patentových žádostech a na 20. místě v hodnocení vědeckých publikací, což

poukazuje na slabou propustnost PZI do obecného výzkumu a koncentraci ČR na

části výrobního procesu se slabou přidanou hodnotou. V rámci regionu střední

Evropy na tom ČR nicméně není srovnatelně hůře oproti ostatním zemím (Graf

7), naopak v podnikovém vývoji a inovacích si vede dokonce komparativně lépe.

Zdroj: Innovation Union 2014, vlastní výpočty.

5 12 16Export středních a high-

tech výrobků

Výdaje firem

na výzkum a vývoj

Zaměstnanost ve vědomostních

službách

16 18 20Podnikový vývoj

a inovace

Patentové žádosti Vědecké publikace

Lidské vzdělanostnízdroje

Výzkum

Výdaje na výzkum

Patenty

Podnikový vývoj ainovace

Zaměstnanost aprodukce v High-tech

Německo

ČR

V4 (bez ČR)

Patrně omezený transfer

technologií a know-how

Graf 9 – Pořadí ČR

v rámci EU28

v relevantních

inovačních kritériích (za

rok 2014)

Vysoký podíl high-tech

výroby a nízký podíl

znalostní ekonomiky

poukazuje na výrobní

procesy inovativních

produktů se slabou

přidanou hodnotou

Graf 10 – Vývoj

v inovačních kritériích

Evropské komise (tzv.

Innovation Union index

2014) v roce 2013


Box 1 – Vyrovnání investiční pozice Rakouska od pádu Berlínské zdi a závěry pro Českou republiku

Při bližším pohledu na vývoj poměru příchozí a odchozí zásoby PZI v západní Evropě se výraznějšího

přesunu v posledních třiceti letech dočkalo Rakousko, které bylo ještě na počátku 90. let významným

příjemcem investic a jejich spíše méně významným zdrojem. Otevřením trhů transformujících se zemí

v bezprostřední blízkosti Rakouska došlo k rychlému přeorientování zahraničních investic na tyto nové

trhy. Rakousko se stalo silným investorem v zemích střední a východní Evropy, zejména v bankovním

sektoru, který v období privatizací představoval významný prostor pro jednoduchou expanzi

s potenciálně vysokou výnosností. Rakousku se díky této expanzi podařilo smazat nepoměr zásoby

zahraničních investic a vyrovnat svou pozici na úroveň ostatních západních zemí. Je pravděpodobné, že

investiční pozice ostatních zemí byla vlivem otevření trhů ve střední a východní Evropě významně

posíleny a tím udržely poměr zásoby příchozích k zásobě odchozí PZI pod hodnotou.

Současný poměr v zemích střední a východní Evropy je však na úrovni Rakouska z roku 1990 pouze

v Maďarsku a Slovinsku. V ČR a v Polsku je stále více než dvakrát a na Slovensku více než pětkrát vyšší

než byl v Rakousku právě při otevření východních trhů. Vzhledem ke komplikované ekonomické a

politické situaci ve východnějších částech Evropy a na Balkáně pak není patrné, jaká destinace by pro

ČR mohla sehrát podobnou roli, jakou tyto země SVE hrály zejména pro Rakousko. Vzhledem k tomu,

že investiční příležitosti ve vyspělých zemí jsou saturovány a k tomu, že vzdálenost v toku investic hraje

překvapivě podobnou roli skrze princip gravitace jako u obchodních toků,4,5,6 perspektiva vyrovnání

zásob příchozích a odchozích PZI přirozenými tržními procesy se při nezměněné ekonomické a politické

situaci ve východní Evropě jeví jako vysoce nepravděpodobná.

Graf 11 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve vybraných státech západní Evropy

(klouzavý průměr)

Zdroj: OECD, výpočet. Pozn.: Do roku 2012 byla použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 3th Edition (BMD3). Od roku 2013 byla

použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 4th Edition (BMD4).

4 Anderson, J. E., & Van Wincoop, E. (2003). Gravity with gravitas: a solution to the border puzzle. the american economic review, 93(1), 170-192. 5 Anderson, J. E. (2010). “The gravity model”. NBER Working Papers 16 576. National Bureau of Economic Research. 6 Blonigen, B. A., & Piger, J. (2014). Determinants of foreign direct investment.Canadian Journal of Economics/Revue canadienne d'économique, 47(3), 775-812.

0

0.5

1

1.5

2

2.5

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014

Švédsko Velká Británie Německo Rakousko


Poměr mezi významem výroby aplikující výzkum a vývoj a původním výzkumem

a vývojem na daném území lze odvodit jako přibližný indikátor závislosti na

technologickém importu (země produkuje dané zboží či službu, ale nevytváří

k němu technologii). Dle výše zmíněných žebříčků by na vysoký technologický a

výzkumný import do ČR upozorňoval vysoký poměr mezi relativním umístěním

v hodnocení míry vědeckých publikací a zaměstnaností ve vědomostních

službách na jedné straně k zaměstnanosti a exportu high-tech výrobků. Podobné

rozložení inovativního potenciálu naznačuje koncentrovanost inovací v PZI

sektorech a jejich slabou propustnost do domácích sektorů.

Vysoká míra

technologického importu

a koncentrace v PZI

sektoru


2 Zmapování odlivu výnosů a vyhodnocení jeho

přiměřenosti Deficit bilance výnosů k HDP se výrazně a systematicky zvyšuje od poloviny 90.

let. Odliv kapitálových výnosů očistěný o reinvestice se pak systematicky zvyšuje

zhruba od roku 2000 (viz Graf 12). Česká republika má v současnosti stabilně

třetí nejvyšší deficit bilance výnosů v poměru k HDP v celé EU. Pracovní výnosy a

pracovní náklady národní ekonomiky ve vztahu k zahraničí jsou na rozdíl od

ostatních států regionu relativně vyrovnané, současná míra odlivu výnosů je tedy

zejména způsobena čistým odlivem výnosů investičních, nikoli pracovních

příjmů.

Graf 12 – Struktura bilance výnosů (1995-2015)

Poznámka: Čistý odliv kapitálových výnosů je saldo kapitálových výnosů (dividendy a úroky) očištěné o reinvestice. Zdroj: ČNB.

2.1 Porovnání s ostatními členskými státy EU

Deficit výnosů je v České republice v poměru k HDP třetí nejvyšší v EU za

Lucemburskem a Irskem (viz Graf 13), přičemž tyto země se vyznačují

specifickou strukturou ekonomiky díky velkému poměru finančního sektoru

investičních fondů a vysoké míře zahraničních pracovníků (Lucembursko) resp.

nejnižší daňové sazbě korporátní daně v EU a působením jako sídlo

nadnárodních korporací pro zbytek Evropy (Irsko). Během krize se deficit výnosů

ČR dál zvyšoval.

-12%

-10%

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

2%

4%

201520142013201220112010200920082007200620052004200320022001200019991998199719961995

Dividendy a úroky - výnosy Reinvestice - výnosy Pracovní transfery - výnosy Dividendy a úroky - náklady Reinvestice - náklady Pracovní transfery - náklady Celková bilance výnosů Čistý odliv kapitálových výnosů

Stručný popis vývoje

bilance výnosů

Třetí nejvyšší deficit

výnosů v EU bez přímého

důvodu


Graf 13 – Deficity výnosů v porovnání s ostatními státy EU v roce 2015

Zdroj: AMECO

Výraznější deficit bilance výnosů je typickou složkou vývoje zemí střední a

východní Evropy uvnitř EU. V rámci nich však v České republice docházelo

k rychlejšímu růstu tohoto deficitu. U zemí jako Slovensko, Slovinsko či Polsko se

deficity výnosů relativně stabilizovaly (viz Graf 14). Pokud nedojde v případě ČR

ke zlepšení dalších indikátorů oproti ostatním zemím (jako je např. HNP či

důchod domácností, jejichž výraznější růst by mohl poukázat na přirozenost

deficitu výnosů), pak by mělo dojít dlouhodobému snížení, nikoli jen k zastavení

růstu tohoto deficitu.

Zdroj: AMECO. Poznámka: roky 2016 a 2017 jsou predikce.

Jednou z měr hodnocení postavení jednotlivých ekonomik a zhodnocení stavu

jejich vnitřní kapitálové kapacity ve srovnání s vnější atraktivitou je zhodnocení

poměru zásoby příchozích přímých zahraničních investic a zásoby tuzemských

přímých investic v zahraničí, jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách. Díky

spíše výjimečnému způsobu privatizace skrze zahraniční investice si Maďarsko

-34

,1 %

-15

,1 %

-7,7

%

-3.9

%

-3.8

%

-3.1

%

-2.8

%

-2.6

%

-2.5

%

-2.1

%

-2.1

%

-1.9

%

-1.8

%

-0.8

%

-0.7

%

-0.6

%

-0.3

%

-0.1

%

-0.1

%

-0.0

4 %

0.3

%

0.3

%

1.1

%

1.5

%

1.9

%

2.2

%

2.3

%

2.5

%

-10%

-9%

-8%

-7%

-6%

-5%

-4%

-3%

-2%

-1%

0%

1%

2%

3%Lu

cem

bu

rsko

Irsk

o

Čes

ko

Litv

a

Pols

ko

Bu

lhar

sko

Maď

arsk

o

Mal

ta

Slo

ven

sko

Port

uga

lsko

Esto

nsk

o

VB

Ru

mu

nsk

o

Slo

vin

sko

Ch

orv

atsk

o

Rak

ou

sko

Loty

šsko

Itál

ie

Špan

ělsk

o

Niz

oze

mí

Řec

ko

Kyp

r

Fin

sko

Bel

gie

Fran

cie

Něm

ecko

Švéd

sko

Dán

sko

-9%

-8%

-7%

-6%

-5%

-4%

-3%

-2%

-1%

0%

1%

1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017

Česko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

Stabilní růst deficitu než u

ostatních zemí regionu a

pokračující prohlubování

Graf 14 – Vývoj rozdílu

mezi HDP a HND ve

vybraných zemích

Země střední Evropy si

prošly vrcholem přílivu


v různých momentech


prošlo vrcholem rozvoje přímých zahraničních investic již v roce 1997 (viz Graf

15). Česká republika se spolu s Polskem nacházela v podobném stádiu až v roce

2002, Slovensko pak až v roce 2006 (patrně kvůli fakticky přerušenému trendu

vývoje hospodářské transformace na konci 90. let).

Graf 15 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý průměr)

Zdroj: OECD, UNCTAD. Pozn.: Do roku 2012 byla použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 3th

Edition (BMD3). Od roku 2013 byla použita statistika měření FDI dle Benchmark Definition 4th Edition (BMD4).

Detailní rozložení deficitu výnosů pak poukazuje na stoupající odliv dividend a

úrokových plateb z České republiky. K vysokému deficitu však přispěla i stagnace

přílivu výnosů ze zahraničí od roku 2009 (viz Graf 12).

Důležitým bodem rovněž je, že transfery zahraničních pracovníků u nás nemají

vliv na saldo výnosů (vzájemně dochází vzhledem k jejich podobné úrovni

k vyrušení, viz Graf 12). V případě České republiky se tedy jedná prakticky

výhradně o deficit investičních výnosů, nikoli pracovních výnosů (jaký je běžný u

zemí západní Evropy).

2.2 Omezení výpovědní hodnoty růstu hrubého domácího produktu jako míry

reálného zvýšení blahobytu v ČR

Zejména na úrovni přijmu domácností údaje o růstu HDP mají tedy omezenou

vypovídající hodnotu o vývoji životní úrovně. HNP bylo jen v roce 2013 o zhruba

8 % nižší než HDP, čímž národní ekonomika de facto přišla o užitek zhruba

dvanáctiny svého výkonu (viz Graf 16).

2002

1997

2002

2006

1998

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014

ČR Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

Odliv dividend a úroků a

jejich nižší příliv ze

zahraničí

Nedochází k deficitu

výnosů z práce, nýbrž ze

zisků

Nutnost hledání produkce

s vyšší přidanou hodnotou

pro zajištění vyšší úrovně

reinvestic


Zdroj: AMECO (data za 2016 a 2017 jsou predikce).

Kvůli tomuto výraznému rozdílu se tak růst české ekonomiky plně nepromítá do

příjmu české ekonomiky a je jedním z průvodních jevů nekonvergujících mezd a

obecně příjmů českých domácnosti oproti sousedům a zbytku EU. Dalším

aspektem vysokého deficitu bilance výnosů je pak klesající výpovědní hodnota

hrubého domácího produktu jako takového (viz Graf 17) jsou na pravé škále

ilustrována zkreslení národního důchodu oproti HDP. Ač v jednotlivých letech

není často statisticky významný, ve své kumulativní hodnotě ve dvou až třech

letech již ano.

Graf 17 – Rozdíly v růstu HDP a HND od roku 1998 a tříletý trend růstu obou veličin

Zdroj: AMECO. Poznámka: data pro roky 2016 a 2017 jsou predikce.

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016

Čistý odliv výnosů Hrubý národní důchod Hrubý domácí produkt

-3 p.b.

-2 p.b.

-1 p.b.

0 p.b.

1 p.b.

2 p.b.

1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016

Graf 16 – Hrubý domácí

produkt a transfery

výnosů v miliardách

korun roku 2010

Jeden z faktorů

stagnujících příjmů

domácností a omezená

výpovědní hodnoty růstu

HDP o příjmu české

ekonomiky


2.3 Analýza úměrnosti odlivu výnosů

Při pohledu na jednoduché regionální srovnání lze dojít k zavádějícím závěrům o

míře odlivu výnosů v případě, že další indikátory (zásoba zahraničních investic,

růst, pozice v investičním cyklu, indikátory konkurenčního prostředí) ovlivňují

celkový výnos bez negativního dopadu na dlouhodobý výkon ekonomiky.

Literatura zabývající se úměrností či odvozením míry odlivu výnosů v současné

debatě post-transformačního rozvoje zásadně chybí. Oproti tomu literatura

zabývající se determinanty celkového přílivu zahraničních investic7 i v post-

transformačním kontextu8 či národních investic v zahraničí9 je v současné i

historické ekonomické literatuře významně zastoupená.

Mezi intuitivní vysvětlení vyššího poměru odlivu k celkové zásobě však

jednoznačně patří dynamika ekonomického výkonu. Analýza jejího vlivu (viz

Přílohy) však ukazuje, že výkon ekonomiky vyjádřený přírůstkem HDP je

korelován slabě negativně a jen v několika specifikacích nevýznamně nebo slabě

pozitivně. Z tohoto vztahu lze vyhodnotit růst ekonomiky jako slabý determinant

odlivu výnosů. Patrně je tento fakt dán protichůdnými dynamikami, kdy slabší

růst může vést k větší míře odlivu jako příprava na stáhnutí se z trhu, zatímco

stejně tak slabší růst může vést k menší úspěšnosti aktivit (zvláště v síťových

sektorech, které jsou přímo vázány na poptávku v dané zemi) a tím i k menšímu

odlivu výnosů.

Vyjádření modelu celkového odlivu, který závisí jednak na celkové zásobě PZI,

popř. jeho bezprostředních přítocích a jednak na růstovém potenciálu

podobného odlivu je pro každou specifickou zemi možné vyjádřit poněkud

komplexně za pomoci nestandardních modelových operátorů pro takto

jednoduchý vztah:

odliv𝑡 = α + β1 (∏Yt−τ + ΔYt−i

Yt−τ

τ

i=0

) + β2PZIzásobat−τ+ β3 (∑

κ

iPZIpřílivt−i

τ

i=1

) + ε𝑡

Kde τ je časová vzdálenost od nejsilnější korelace zásoby PZI s celkovými výnosy

(střední délka investičního cyklu), Y výkon ekonomiky (v rovnici je zahrnut pouze

pro relevantní období), κ koeficient ponížení významu posledních přílivů

(vzhledem k délce investičního cyklu lze očekávat menší návratnost nových

investic a zároveň vyšší podíl reinvestice dle literatury).10

7 Bénassy-Quéré, A., Coupet, M., & Mayer, T. (2007). Institutional determinants of foreign direct

investment. The World Economy, 30(5), 764-782. 8 Bevan, A. A., & Estrin, S. (2004). The determinants of foreign direct investment into European transition economies. Journal of comparative economics, 32(4), 775-787. 9 Buckley, P. J., Clegg, L. J., Cross, A. R., Liu, X., Voss, H., & Zheng, P. (2007). The determinants of

Chinese outward foreign direct investment. Journal of international business studies, 38(4), 499-518. 10 Brada, Josef C., and Vladimír Tomšík. "Foreign investment and perceptions of vulnerability to

foreign exchange crises: evidence from transition economies." Politická ekonomie 2004.3 (2004):

313-329.

Nutnost zvážit úměrnost

odlivu výnosů na základě

dalších parametrů

Oblast míry odlivu či míry

výnosnosti zahraničních

investic

z makroekonomického

hlediska není v literatuře

dostatečně rozvinuta

Míra odlivu či výnosnosti

není významně ovlivněna

růstem ekonomiky a

teoreticky odvozené

důvody

Hypotéza lineárního

vztahu odlivu na základě

vývoje PZI v minulosti a

růstu HDP

(1)


Tento vztah, ve kterém růst má spolu se zásobou a toky PZI identifikovat celkový

odliv, se však nepotvrdil z důvodů zanedbatelného koeficientu determinace

daného komplexností podobného modelu ve srovnání s objemem dat, na

kterých je nutné jej postavit. Z tohoto závěru by mělo vést k hypotéze, že výkon

ekonomiky se odráží na poměru odlivu k celkové zásobě, tedy výnosnosti dané

investice, který je možné popsat jako:

odliv𝑡

PZIzásobat−τ

= α + β1 (∏Yt−τ + ΔYt−i

Yt−τ

τ

i=0

) + β2 (∑κ

iPZIpřílivt−i

τ

i=1

) + ε𝑡

Ač neintuitivně, ani tato hypotéza se významně nepotvrdila. Jedním z možných

vysvětlení je relativně nízká provázanost s národní ekonomikou některých

zahraničně vlastněných sektorů (zejména výroby), především pak ale dvě

protichůdné dynamiky potenciálně ovlivňující odliv výnosů, které byly naznačeny

výše: (i) zvýšený potenciál přirozených zisků v době růstu a (ii) tendence vytvářet

likvidní výstupy v době ekonomické stagnace pro repatriaci investičních výnosů.

Tyto dvě dynamiky se ve výsledku mohou vyrušit a vysvětlují omezený dopad

diferenciálu výkonu ekonomiky na míru odlivu či jejího složení.

Argument relativně dobrého výkonu ekonomiky jako důvod zvýšeného deficitu

bilance výnosů se tedy nezdá relevantní. Zásadním determinantem zůstává

celková zásoba PZI a pozice v investičním cyklu pro nominální odliv a pozice

v investičním cyklu, pro kterou lze vyjádřit jako:

odliv𝑡 = α + β1PZIzásobat−τ+ β2 (∑

κ

iPZIpřílivt−i

τ

i=1

) + ε𝑡

Množství dostupných dat bohužel neumožňuje ověřit tento vztah (celá řada zemí

nejeví skokové navýšení PZI).

Pro grafické zobrazení rovnice a pozice v rámci investičního cyklu lze nastínit

situaci ČR oproti ostatním zemím zobrazením vztahu výnosů k celkové zásobě

investic. Jestliže Česká republika v rámci těchto modelů vykazuje abnormální

výkyv, je pak i odliv způsoben blíže neurčenými proměnnými, pravděpodobně

pak celkovým strukturálním nastavením ekonomiky, které jsou odlišné od

ostatních zemí, a lze tedy odvodit jejich potenciálně rizikový charakter. Naopak

v případě, že ČR zapadá do celkového trendu, nejedná se o odliv excesivní, nýbrž

přirozený a pokusy o jeho zajištění mohou mít nekýžené zkreslující dopady na

ekonomiku. Následující grafika ukazuje rámec pro komplexní zhodnocení vývoje

v rámci investičního prostředí ČR oproti dalším státům V4 a Slovinska.

(2)

Důvodem slabého dopadu

růstu na odliv jsou

protichůdné dynamiky

ovlivňující obě pozitivně

míru odlivu

Za zásadní determinanty

odlivu výnosů lze tedy

považovat zásobu PZI a

pozici v investičním cyklu

(3)

Relativně vyšší hodnoty

odlivu výnosů v ČR

naznačují existenci

potenciálně rizikových

institucionálních a

strukturálních specifik


Graf 18 – Klouzavé průměry vyplacených odlivů výnosů ve vztahu k celkové zásobě zahraničních investic v EU a V4 a

Slovinska

Poznámka: Statisticky významné odlehlé hodnoty nejsou zahrnuty.

Zdroj: Eurostat a výpočet.

Všechny země vykazují konzistentní vývoj v rámci svého investičního cyklu

v souladu s výše zmíněným modelem a dlouhodobý návrat ke středním

hodnotám vyspělých ekonomik. ČR naopak zatím k dlouhodobému trendu odlivu

výnosů v závislosti na zásobě PZI nekonverguje.

Na základě těchto výsledků a v souladu s modelem celkových výnosů jako funkce

celkové zásoby a pozice v investičním cyklu lze odvodit dva závěry: ČR je odlišná

od ostatních států, nebo zpožděná vzhledem k investičnímu cyklu posledních let

(abnormálních ca pět až sedm posledních let). Graf 15 ukazuje, že státy V4 a

Slovinska dosahovaly maxima zásoby zahraničních investic v různých letech a

maximální odliv výnosů následoval s určitým zpožděním. Ten však nenastal

v případě ČR a je tedy vidět strukturální odlišnost od ostatních zemí regionu.

Z teoretického a empirického hlediska je však podobný i dočasný nárůst

nepřirozený, jak ukazuje následující analýza.

2.4 Výsledky regresního lineárního modelu

Na základě regresního testování více 20 makroekonomických proměnných v 80

různých datových specifikacích z 28 zemí EU mezi dostupnými lety 1996 a 2013,

byla vybrána skupina proměnných, které byly testovány jako vysvětlující v pěti

finálních specifikacích. Ty byly následně podrobeny testu korelace v čase pomocí

zpoždění jednoho až pět let. Cílem bylo vybrat proměnné s co nejvyšší

statistickou významností, tj. i co nejpřesnějšími výsledky (nejužší konfidenční

intervaly) a to napříč jednotlivými specifikacemi. Posléze byla brány v potaz i

celková vysvětlující hodnota regresní specifikace (koeficient determinace) a i

ČR zatím nekonverguje

k dlouhodobému trendu

odlivu výnosů

ČR zatím nekonverguje

k dlouhodobému trendu

odlivu výnosů. Pokud

tento scénář nastane,

bude relativní odliv vyšší

než v ostatních státech V4

Výběr proměnných pro

regresní model


teoretická a logická souvztažnost daných proměnných z hlediska klasických

ekonomických modelů. Nejvýznamnějšími z hlediska robustnosti modelu a jeho

prediktivního charakteru se ukázala celková zásoba PZI zpožděná o tři roky a

nominální přírůstek HDP zpožděný o jeden rok.

Specifikace a metodologie celého postupu jsou uvedeny v kapitole přílohy 6.4 Deskriptivní model a kapitole 6.5 Prediktivní model.

Na základě odvozených postupů byly vypracovány tři robustní modely, kterými je

možné predikovat míru odlivu výnosů z dané ekonomiky. První byl stanoven

analýzou panelových dat a použitím zpožděné zásoby PZI a nominálního

přírůstku HDP (panelový model dle zásoby PZI a růstu). Druhý pak panelových

dat za použití pouze zpožděné zásoby PZI (panelový model dle zásoby PZI). Třetí

byl specifikován jako nepanelový, ve kterém jednotlivá pozorování

nevystupovala jako státy a který je tudíž totožný s mírou průměrné výnosnosti

dané investice v daném státě.

Box 2 – Skutečný a předpokládaný odliv v zemích západní Evropy

Model vykazuje výrazně vyšší míru předpověditelnosti (a tedy výnosu odpovídajícímu teoretickým a

empirickým základům) dané investice zemím starých členských států, viz Graf 19. Pro porovnání bylo

vybráno Rakousko a Nizozemí, avšak všechny západoevropské ČS EU vykazují větší soulad mezi

předpokládanými a skutečnými výnosy. ČR se svým vývojem odlivu výnosu výrazně vymyká a je

v podstatě odpadlíkem celého modelu a to i v porovnání se státy regionu střední a východní Evropy. I u

těch registrujeme vyšší než předpokládaný výnos, avšak nikoli v takové míře jako v ČR (viz Přílohy).

Graf 19 - Skutečný a předpokládaný (modelovaný) odliv z Rakouska a Nizozemí (příklady)

Zdroj: Model, data z Eurostat, UNCTAD, AMECO.

Rakousko

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

19

96

19

98

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

Skutečný odliv




Nizozemí

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

19

96

19

98

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

Metodologie je uvedena v

příloze

Tři modely pro určení míry

odlivu výnosů


Zdroj: Model, data z Eurostat, UNCTAD, AMECO.

Tento model byl aplikován na ČR a je zobrazen v předchozím grafu. Z tohoto

porovnání je patrné, že ČR vykazuje systematicky vyšší než předpokládaný odliv

výnosů. Poměr, o jaký lze považovat český výnos za neúměrný postupně roste a i

v nejkonzervativnější variantě posledních kolísá mezi hodnotami 2 a 2,5

v posledních deseti letech, viz Graf 21. Lze tedy usoudit, že míra výnosů v české

ekonomice je dlouhodobě zhruba dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než by

odpovídalo empirickým a teoretickým předpokladům odvozeným od evropského

průměru.

Míra odlivu výnosů v české ekonomice je dlouhodobě zhruba

dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než by odpovídalo empirickým a

teoretickým předpokladům.

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

Skutečný odliv Panelový model dle zásoby PZI a růstu

Panelový model dle zásoby PZI Nepanelový model dle zásoby PZI

0x

1x

1x

2x

2x

3x

3x

4x

4x

5x

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12




Graf 20 – Skutečný a

předpokládaný

(modelovaný) odliv

z České republiky

Vyšší odliv výnosů, než by

odpovídalo empirickým a

teoretickým

předpokladům

Graf 21 –

Nepřiměřenost výnosů

z ČR oproti

předpokladům


Pro celkový závěr o úměrnosti je nutné se této tématice dále věnovat pro zjištění

komplexních determinantů míry odlivu. V současnosti ale dostupná data směřují

k závěru, že vyšší míra odlivu je způsobena strukturálními parametry, tedy

institucionálním nastavením příjmu zahraničních investic či mírou konkurenčního

prostředí v jednotlivých sektorech, nikoli makroekonomickými veličinami a to ani

mírou rizikovosti dané země. Pro ověření těchto dílčích závěrů však bude nutné

se dále uchýlit k hlubším analýzám.

Aktuálně dostupné

informace naznačují, že je

relativně vyšší míra odlivu

výnosů z ČR způsobena

strukturálními parametry

české ekonomiky


3 Sektorová analýza odlivu výnosů Otázka rozložení přímých zahraničních investic a odlivu výnosů do sektorů je

zásadní, protože může vést k odhalení strukturálního původu nadměrného

odlivu výnosů v podobě nedostatečné úrovně konkurence mezi jednotlivými

firmami v daném odvětví či nevhodně nastaveného systému regulace (pokud se

jedná např. o oligopolní či monopolní strukturu).

Vyšší odliv výnosů je umožněn mimo jiné vyšší výnosností zahraničních investic v

některých sektorech. Nejvyšších výnosů trvale dosahují společnosti v energetice

a rozvodu plynu a vody, které v roce 2013 dosáhly průměrného zisku téměř

39 %; v předkrizových letech výnosnost přesahovala dokonce 40 %. Vysokých

hodnot dosahují další sektory, jako je ropná, chemická, pryžová a plastová

výroba, automobilový průmysl, ale také potravinářský a tabákový průmysl nebo

finanční služby. Trvalý růst výnosnosti, odpovídající postupným fázím

investičního cyklu, lze vidět v odvětví výroby strojů a zařízení nebo v sektoru

telekomunikací.

Tento způsob rozdělení dle sektorů může vést k příliš zjednodušujícím závěrům,

proto je nutné brát podobné rozložení dle sektorů v kontextu. Je nutné vzít

především v úvahu, že při celkovém hodnocení sektorů se nejedná o hodnocení

jednotlivých podniků, které v daných odvětvích působí, ale sektoru jako celku

s výraznými odchylkami na podnikové úrovni.

Následující graf zachycuje osm sektorů vykazujících největší objem odlivu výnosů

z ČR od roku 2000. Ostatní odvětví vzhledem k nízkému podílu na celkových

výnosových odlivech nebyly pro zachování přehlednosti do analýzy zahrnuty.

Graf 22 – Struktura PZI a výnosů dle sektorů v miliardách k roku 2014, ve stálých cenách

Zdroj: ČNB. Poznámka: Odvětví nemovitostí vykázalo dezinvestici reinvestic (tedy negativní objem reinvestic).

Dle statistik ČNB se na prvních třech pozicích v celkovém odlivu výnosů od roku

2000 (předtím byly odlivy vzhledem k počáteční fázi investičního cyklu

zanedbatelné) umisťují odvětví (i) finančních a pojišťovacích činností (dále jen

finanční služby), (ii) informačních a telekomunikačních činností (dále jen IT a

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

Finanční Energetika avodárenství

Telekomunikace Velkoobchod amaloobchod

Motorová vozidla Ropné, chemické,plastové výrobky

Nemovitosti Kovy a kovovévýrobky

Odliv výnosů Vstupní investice Reinvestice

Pohled na sektory

představuje možnost

odhalení strukturálních

příčin odlivu výnosu

Nutnost chápat sektorová

data v kontextu

První tři odvětví vykazující

největší odliv jsou finanční

služby, telekomunikace a

energetika


telekomunikace) a (iii) výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a vody (dále jen

energetika).11

Přestože má finanční sektor největší podíl na celkových investicích, je zároveň

největším původním investorem i reinvestorem a pro zhodnocení relativní

úrovně a tedy přiměřenosti odlivu výnosů v daném sektoru oproti ostatním

sektorům je proto třeba zohlednit jiné porovnání (viz kapitola 3.1 Analýza

reinvestic a 3.2 Analýza celkového odlivu). Pro zjištění úměrnosti odlivu v daných

sektorech je možné použít stejnou metodologii jako v případě komparace měr

celkových států EU (viz kapitola 2.3. Analýza úměrnosti odlivu výnosů).

Sektorové rozložení rovněž může odkazovat spíše na problematiku snížené kupní

síly v případě, že míra významného odlivu výnosů se nachází v sektorech se

silnou domácí spotřebou. Hlubší prostor pro zachycení zdrojů možných

nadměrných výnosů představuje následující tabulka:

Tabulka 1 – Vývoj průměrné výnosnosti přímých zahraničních investic v sektorech s přístupnými daty

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

8 7 10 11 10 9 21 45 41 39 17 22 16 39 21%

Celkem ropa, chemické, pryžové a plastové výrobky

19 11 12 17 18 18 17 19 18 16 28 29 32 36 21%

Výroba dvoustopých motorových vozidel

11 10 13 8 15 16 31 32 19 11 27 33 23 20 19%

Průmysl potravinářský a tabákový 13 16 15 18 19 18 17 19 15 18 26 25 16 14 18%

Zpracovatelský průmysl 12 11 12 12 14 12 18 21 12 9 19 19 19 19 15%

Stavebnictví 4 9 12 14 15 7 15 11 13 16 19 16 21 24 14%

Peněžnictví a pojišťovnictví 5 9 12 10 11 13 13 14 14 18 18 18 17 11 13%

Kovy, kovodělné výrobky 9 12 8 15 19 16 16 23 13 0 10 7 10 14 12%

Dřevozpracující průmysl, papírenství, vydavatelství a tisk

11 9 13 14 15 11 10 16 14 11 13 8 11 12 12%

Výroba strojů a zařízení 10 11 17 4 5 1 14 16 7 10 17 16 19 17 12%

Telekomunikace -2 1 1 4 2 6 7 11 14 14 18 14 13 10 8%

Služby celkem 4 6 7 7 8 8 8 10 5 11 11 9 8 8 8%

Obchod a opravy 1 7 7 4 8 7 7 15 10 8 9 5 4 4 7%

Textilní a oděvní průmysl 2 1 5 9 5 1 1 6 4 10 15 9 13 10 7%

Výroba ostatních dopravních zařízení

-45 1 -4 16 15 8 9 5 -27 45 20 12 10 15 6%

Činnosti v oblasti nemovitostí 0 2 2 0 1 4 5 2 -11 -2 4 0 1 3 1%

Pohostinství a ubytování 7 8 6 3 11 9 8 8 -12 -14 -9 -9 2 -11 1%

Celkem 7% 8% 9% 9% 11% 9% 12% 16% 10% 13% 14% 13% 12% 12% 11%

Zdroj: ČNB; vlastní výpočet. Pozn. Šedá čísla jsou odvozené predikce.

11 Přesné názvy dle metodiky NACE rev. 2 nesou označení NACE 64-66 Finanční a pojišťovací činnosti, NACE 58-63 Informační a telekomunikační činnosti a NACE 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a NACE 36-39 Úprava a rozvod vody, kanalizace, sběr a úprava odpadů.

Omezenost pohledu

pouze na celkový objem

výnosů nezávisle na

dalších proměnných

Problematika nízké kupní

síly v sektorech s vysokou

mírou domácí spotřeby


3.1 Analýza reinvestic

Otázku, zda daný sektor reinvestoval více či méně, je vhodnější zodpovědět

využitím poměru reinvestic ke kumulovanému odlivu investičních výnosů, neboť

tento ukazatel vypovídá o rozdělení výnosů zahraničních investorů na částku,

která byla reinvestována v ČR a na částku, která byla odvedena ve prospěch

akcionářů. Tento ukazatel tedy vypovídá nikoliv o absolutní výši reinvestic, která

se může lišit dle hospodářských výsledků firem v daném odvětví, ale o relativní

výši reinvestic vůči objemu vyvedených zisků. Jinými slovy ukazatel popisuje,

jakou část svého zisku zahraniční investoři reinvestovali v ČR, bez ohledu na jeho

výši.

Při zkoumání poměru částek, které firmy investovaly a které odvedly mimo ČR

(tj. poslali zahraničním investorům), je možné zaznamenat značné rozdíly. Mezi

odvětví, která reinvestovala nejmenší část svých zisků relativně k vyplaceným

výnosům, patří sektor telekomunikačních činnosti (pouze 16 % z celkových

výnosů), který je následován sektorem velkoobchodu, maloobchodu a oprav

motorových vozidel (27 %). Naopak mezi sektory s největší mírou reinvestic patří

odvětví motorových vozidel (61 %) a sektor kovů a kovových výrobků (62 %).

V sektoru telekomunikací a energetiky byly reinvestice v poměru k celkovému

odlivu minimální. Pouze 16 % resp. 32 % výše celkových zisků byly použity

k dalšímu rozvoji, což napovídá, že byl český trh velice rychle saturován a nebylo

třeba pravidelně rozšiřovat či obnovovat telekomunikační sítě. Svoji roli mohl

sehrát i omezený počet hráčů a tím nedostatečné konkurenční prostředí

v daných sektorech.

Poznámka: Sektor nemovitostí vykazoval negativní míru reinvestic. Zdroj: ČNB.

3.2 Analýza celkového odlivu

Data zobrazují nerovnoměrný odliv výnosů mezi jednotlivými sektory. Zatímco

některým investorům se již vstupní investice vrátila v ziscích více než dvaapůlkrát

(např. sektor energetiky a vodárenství), v jiných sektorech, zejména v činnostech

v oblasti nemovitostí investoři na navrácení investovaných prostředků stále

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%Reinvestice Odliv výnosůGraf 23 – Poměr

reinvestic ke

kumulovanému odlivu

investičních výnosů od

roku 2000 do roku 2014

dle sektorů v korunách

roku 2013


čekají, neboť podíl odlivu výnosů na počáteční přímé investici je velice nízký (28

%). Tato v relativním měřítku nízká hodnota odlivu výnosů také znamená, že

investoři v tomto odvětví dosahují zatím spíše nižších zisků, o čemž by svědčila

také nízká míra reinvestic.

Sektor nemovitostí zároveň vykazuje v posledních deseti letech zvláštní vývoj,

kdy investoři dosahují jen velmi nízkých či záporných zisků. Zdá se, že

v segmentu je nainvestován značný objem zdrojů, u kterých však ještě nenastal

výběr zisků, tj. že se patrně dlouhodobě počítá s nárůstem cen. V případě, že

k tomuto nárůstu dostatečným způsobem nedojde, může to pro tento segment

a obecně pro nemovitostní trh ČR přestavovat strukturální riziko, které je hodno

většího zřetele.

Protože se jedná o čísla v reálných hodnotách, převis nad hodnotou 100 % je

čistým výnosem přesahujícím původní vstupní investici. V šesti z osmi

sledovaných sektorů, které vykazují největší objem odlivu výnosů ze všech

odvětví v ČR, byla již od roku 2000 dosažena návratnost investovaných

prostředků (tedy za 12 let).

Největší odliv výnosů vzhledem k původní investici vykazuje sektor výroby a

rozvodu elektřiny, plynu, tepla, klimatizovaného vzduchu a vody (279 %) a sektor

ropných, chemických, farmaceutických, pryžových a plastových výrobků (216 %).

3.3 Teorie monopolů v síťových odvětvích

Tato kapitola identifikovala odvětví české ekonomiky, která mají největší podíl na

nadměrném odlivu výnosů do zahraničí. Vybrané sektory mají společnou

charakteristiku v podobě nedostatečné konkurence s tendencí k monopolizaci a

vzniku nadměrného ekonomického zisku na úkor spotřebitelů. Vyšší ceny,

podinvestování a v případě zahraničního vlastnictví i odliv výnosů mají silně

negativní důsledky na spotřebitele i celou ekonomiku.

Mezi nimi jsou navíc jasně zřetelná tzv. síťová odvětví, která jsou typická vznikem

přirozených monopolů. Jedná se o speciální případy, ve kterých může být celá

poptávka po daném zboží či službě uspokojena s nejnižšími náklady jednou nebo

malým počtem firem. Jedná se o tržní selhání, které vyžaduje státní zásah.

Nemusí se přitom objevovat jen v sektorech, které disponují sítí, ale i které

disponují vysokými náklady na vstup na trh a tím mají tendenci k monopolizaci či

oligopolizaci.

Nedostatečně konkurenční sektory působí na ekonomiku extraktivně, čili těží

ekonomickou rentu. Proto se zde nabízí role hospodářské politiky státu, jež může

pomoci korigovat tržní selhání vyplývající z existence omezené konkurence.

Možnými v Evropě běžně užívanými řešeními jsou např. regulace podnikání v

daném odvětví, speciální zdanění nebo vlastnictví ze strany samospráv.

Nedostatečná konkurence

ve vybraných odvětvích

Přirozené monopoly

Role hospodářské politiky

při tržním selhání


4 Rizika spojená s nižším přílivem PZI a odlivem výnosů Zvyšující se deficit bilance výnosů není sám o sobě znakem dysfunkční

ekonomiky. Je přímým a přirozeným následkem rozvoje zahraničních investic a

tedy cenou za kapitál, kterého se v ČR v polovině 90. let nedostávalo. Může

dokonce svědčit o výrazném výkonu domácí ekonomiky a jeho schopnosti

generovat vysoké zisky. Jestliže však v ekonomice nezůstává odpovídající část

jejího produktu a systematicky klesá přísun nových zahraničních zdrojů (jak

popisuje Kapitola 1), pak lze hovořit o dlouhodobé nevyváženosti struktury

hospodářství potažmo hospodářského modelu a předjímat budoucí stagnaci

z důvodů nedostatečných zdrojů pro budoucí růst.

Odliv podílů na ziscích, dividend či úroků se stává v omezené míře i

makroekonomickým problémem, neboť stahuje do deficitu běžný účet platební

bilance (který zůstává v jiných aspektech v přebytku zejména díky pozitivní

obchodní bilanci), viz Graf 24. Právě deficit běžného účtu platební bilance byl

pak jedním ze symptomů krizových zemí v rámci eurozóny, do které je ČR vázaná

vstoupit, a představuje i obecné riziko pro finanční stabilitu vůči zahraničí.

Poznámka: Čistý odliv kapitálových výnosů je saldo kapitálových výnosů (dividendy a úroky) očištěné o reinvestice. Zdroj: ČNB

Pokud by v minulosti nedošlo k tak výraznému rozvoji PZI, dnešní schodek

bilance výnosů by byl výrazně nižší. Výnosy ze zahraničních investic by však bez

PZI v minulosti nemohly vzniknout a není tedy argumentačně koherentní

kritizovat odliv výnosů jako takový. Snížení PZI v budoucnu pravděpodobně

povede dlouhodobě i ke snížení deficitu bilance výnosů, avšak při trvalém

omezení národních kapitálových zdrojů a potenciálním zachování dlouhodobých

problémů s retencí přidané hodnoty v národní ekonomice.

-8%

-7%

-6%

-5%

-4%

-3%

-2%

-1%

0%

1%

1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015

Saldo běžného účtu k HDP Čistý odliv kapitálových výnosů

Saldo bilance výnosů k HDP

Zvyšující se deficit bilance

výnosů není sám o sobě

problémem, ale může

poukazovat na slabý

růstový potenciál

Riziko pro deficit běžného

účtu platební bilance a

pro stabilitu ČR vůči

zahraničí, zvláště po přijetí

eura

Graf 24 - Vývoj

běžného účtu a čistého

odlivu kapitálových

investičních výnosů

k HDP 1995-2014

Vysoké PZI minulosti na

počátku dnešních

vysokých transferů výnosů


4.1 Rizika pro hospodářský model ze zastavení přílivu PZI a odlivu investic

Tato podkapitola si klade za cíl poukázat na rizika, která mohou vyvstat jako

důsledek relativního oslabení investičních aktivit zahraničních investorů

v odvětvích s velkou koncentrací zahraničního kapitálu. Níže naznačená rizika se

týkají dostupnosti zdrojů financování reálné ekonomiky, transferu technologií a

inovačního potenciálu ČR a také změn v poptávce po absolventech středních

odborných škol a učilišť. Jedním z možných opatření, které by mohlo přispět ke

zmírnění těchto rizik, je posílení výzkumné, vzdělávací a finanční spolupráce

mezi univerzitami, středními odbornými školami a učilišti a soukromým

sektorem.

4.1.1 Malá financovatelnost domácí ekonomiky jako riziko snížení váhy


Relativní pokles investičních aktivit velkých zahraničních korporací formou

snížení investic do základního kapitálu, reinvestic, vnitropodnikových úvěrů či

snížením čerpání úvěrů od místních bank může představovat riziko pro rozvoj

české ekonomiky. Příčinou je zejména skutečnost, že malé a střední podniky mají

relativně obtížnější přístup k bankovním úvěrům, v ČR nejsou vhodné podmínky

pro private equity a venture kapitálové financování a samotné MSP nemají vůči

tomuto způsobu financování dostatečnou důvěru.

Zahraničí investoři jsou pro výkonnost české ekonomiky nadále zásadní. Stav

přímých zahraničních investic v ČR ke konci roku 2012 dosáhl 2,6 bilionu Kč.

Odvětvová struktura přitom zůstává oproti minulým rokům stabilní. Největší

zahraniční investoři v ČR co do objemu investic se koncentrují v odvětví

finančních a pojišťovacích činností (21,7 % celkového objemu investic), dále

v odvětví výroby motorových vozidel (9,8 %) a činností v oblasti nemovitostí (8,2

%).12

V ČR působí cca 1 milion podniků, z nichž 99,8% pak tvoří malé a střední podniky

do 250 zaměstnanců (k roku 2012), které zaměstnávají asi 68,5% pracovní síly

ČR. Největší podíl představují mikro firmy (95,5% ze všech malých a středních

podniků). Tyto hodnoty však zásadním způsobem nevybočují z průměru EU,

zejména pokud jde o podíl MSP na celkovém počtu podniků, zaměstnanost

v MSP a velkých firmách či přidanou hodnotu produkovanou MSP (54,9 % v ČR

vs. 57,6 % v EU).13

Tento poslední údaj naznačuje, že podíl MSP a velkých podniků (tedy těch

převážně pod zahraniční kontrolou) na přidané hodnotě je srovnatelný (54,9 %

vs. 45,1 %) a změny v aktivitě obou z těchto segmentů mohou mít na ekonomiku

ČR značný vliv, resp. omezení aktivity velkých podniků pod zahraniční kontrolou

by si vyžadovalo proporční zvýšení aktivity MSP. Situace MSP týkající se

dostupnosti zdrojů financování však není příliš pozitivní.

12 Přímé zahraniční investice za rok 2012. Sekce měnová a statistiky. Odbor platební bilance. ČNB, 2014. 13 European Commission. Enterprise and Industry. 2013 SBA Fact Sheet. Czech Republic.

Riziko snížení aktivit

zahraničních investorů se

týká financování, inovací a

poklesu poptávky po

absolventech učilišť

Ekonomika ČR je mírně

dualizovaná, domácí MSP

mají obtížnější přístup

k finančním zdrojům

Největší koncentrace FDI

je v sektorech finančních a

pojišťovacích činností,

výroby motorových

vozidel a činností v oblasti

nemovitostí

Distribuce přidané

hodnoty a zaměstnanosti

mezi velké podniky a MSP

v ČR odpovídá situaci v EU

Podíl velkých firem a MSP

na přidané hodnotě je

srovnatelný, avšak

dostupnost financí pro

MSP je horší


Pokud jde o bankovní financování, porovnáme-li objem nových podnikových

úvěrů pro MSP na celkových podnikových úvěrech v roce 2007 s rokem 2012,

došlo zde k poklesu z 24,4 % na 17,2 %, což je nejnižší podíl mezi lety 2007-2012.

Kromě MSP úvěrů však nebyl celkový pokles nových podnikových úvěrů tak

významný, což může naznačovat pozitivnější trend v případě úvěrů pro velké

firmy.14

Podle průzkumů prováděných v minulých letech má mnoho českých podnikatelů

obavy ze zadlužení a neschopnosti své dluhy splácet. Proto nadále spoléhají na

své vlastní příjmy. Mezi českými podnikateli panuje také poměrně rozšířené

přesvědčení, že vnější kapitál není nutný a rozvíjejí tak své podnikání rychlostí,

kterou jim umožňují vlastní zdroje. Velké podniky jsou navíc pro banky

atraktivnější, zatímco malé a střední podniky jsou často odmítány především

kvůli stále přísnější bankovní regulaci, což je omezující zejména pro start-up

firmy. Zatímco úrokové sazby pro velké firmy byly v roce 2012 2,43 %, pro MSP

3,48 %.15

Equity financování (nabídka formou veřejné emise akcií, private equity a venture

kapitál) je zatím na periferii zájmu podnikatelů v ČR. V provozu jsou dvě burzy

cenných papírů s 15 obchodovanými tituly na Pražské burze cenných papírů

(2012). Tento způsob financování není v České republice obvyklý, neboť podniky

mají obavy z náročnosti a nákladnosti procesu veřejného úpisu akcií. Podobně

private equity a venture kapitálové investice hrají v ČR marginální úlohu. Private

equity a venture kapitálová asociace v ČR měla 13 členů s kapitálem v objemu

4,47 miliard eur (2012).

4.1.2 Riziko omezení transferu technologií pro hospodářský rozvoj

Vliv zahraničních investorů na transfer technologií do zemí střední Evropy není

v literatuře popsán jednotně. Je přitom možné předpokládat dva odlišné efekty

FDI na technologický rozvoj dané země. Spíše pesimistický pohled naznačuje, že

dceřiné společnosti zahraničních korporací operují jako montovny pro výrobu

standardizovaných produktů a pasivně přijímají technologie vyvinuté primárně

v ekonomikách mateřských společností. 16 Tento pohled však nezohledňuje

možné spill-over efekty z dceřiných firem v zahraničním vlastnictví směrem k

firmám v hostitelské ekonomice.

Jiné studie tedy naopak argumentují, že export hi-tech produktů firem v CEE

regionu vyplývá z jejich schopnosti dosáhnout dostatečné organizační kapacity,

která jim umožnila absorbovat technologie vyvinuté mimo tuzemskou

ekonomiku. Jsou tedy schopné vytvořit takové výrobní strategie, díky nimž jsou

14 Financing SMEs and Entrepreneurs 2014. Country profiles of SMEs and entrepreneurship financing 2007-2012: Czech Republic, OECD. 15 Ibid, str. 122. 16 Nölke, Andreas; Vliegenthart, Arjan. Enlarging the Varieties of Capitalism. The Emergence of Dependent Market Economies in East Central Europe. World politics 61, No. 4, October 2009, str. 681-682.

Podíl velkých firem a MSP

na přidané hodnotě je

srovnatelný, avšak

dostupnost financí pro

MSP je horší

MSP využívají zejména

vnitřní zdroje, jsou také

méně atraktivní pro banky

Burza cenných papírů je

spíše na okraji zájmu

českých podnikatelů

stejně jako private equity

a venture kapitálové

fondy

Vliv FDI na transfer

technologií není popsán

jednotně

Tuzemské firmy dosáhly

technologické kapacity

umožňující větší míru

nezávislosti na

zahraničních investorech


hodnotné a obtížně nahraditelné, což se může promítnout také do posílení

autonomie zahraničně vlastněných dceřiných společností.17

Jiné studie na příkladu automobilového průmyslu ukazují, jakou formu mohou

technologické spill-over efekty mezi zahraničními a domácími firmami konkrétně

nabývat. Na vzorku 37 firem bylo prostřednictvím interview analyzováno,

že 45,9 % firem získalo přínos z technologických spill-over efektů od firem

kontrolovaných ze zahraničí. Mezi nejdůležitější přímé technologické efekty patří

např. poskytování výrobních technologií nebo zaškolování managementu

domácích firem v quality managementu. Zejména se jednalo o případy, kdy si

zahraniční firma zvolila domácí firmu jako svého dodavatele a požadovala

dosažení určitých standardů kvality a efektivity výroby. 18

Nepřímé technologické spill-over efekty zahrnují získávání znalostí

prostřednictvím místních návštěv, např. o nových technologiích, organizačních a

manažerských metodách, přístupu k novým komponentům nebo transfer

technologií prostřednictvím zaměstnanců, kteří měli jako předchozího

zaměstnavatele zahraniční firmu.19

Hodnocení podílu 45,9 % firem, které dokázaly využít technologických přínosů ze

strany zahraničních firem, je otevřený diskuzi. Dle autorů studie přispívá k této

spíše nízké hodnotě využití technologických spill-over efektů nízká absorpční

kapacita domácích firem. Tu způsobuje omezená míra spolupráce mezi firmami

a univerzitami a veřejnými výzkumnými instituty stejně jako malý podíl firem

s vlastní výzkumnou kapacitou.20

Jedná se tedy o nevyužitý potenciál, který přítomnost zahraničních firem

v průmyslovém sektoru nabízí. V případě poklesu zájmu zahraničních investorů o

rozvoj svých výrobních kapacit v ČR lze očekávat také omezení příležitostí pro

čerpání technologických poznatků ze strany českých firem bez ohledu na to, zda

se jim v současném období podaří zvýšit jejich absorpční kapacitu.

4.1.3 Riziko obtížnějšího uplatnění absolventů učňovských oborů

Přítomnost zahraničních investorů má vliv také na pracovní příležitosti

absolventů domácích univerzit a učilišť. Středoškolský vzdělávací systém v ČR je

charakteristický vysokým podílem studentů středních odborných škol

s maturitou a středních odborných učilišť, kteří tvoří dohromady 75 % všech

studentů středních škol, což je jeden z největších podílů v zemích OECD.21

Těžiště středoškolského vzdělávání v praktických technických dovednostech

vytváří vhodnou vazbu s potřebami relativně rozvinutého zpracovatelského

průmyslu, který je tažen zahraničními firmami především v automobilovém a

strojírenském průmyslu.

17 Allen, Mathew M.C.; Aldred, Maria L. Varieties of Capitalism, governance, and high-tech export performance: A fuzzy-set analysis of the new EU member states. Employee Relations, Vol. 33, Issue 4, str. 336, 351. 18 Pavlínek, Petr; Žížalová, Pavla. Linkages and spillovers in global production networks: firm-level analysis of the Czech automotive industry. Journal of Economic Geography (2014), str.19-20. 19 Ibid. 20 Ibid, str. 21-22. 21 Education Policy Outlook: Czech Republic, OECD, str. 8.

Transfer technologií mezi

zahraničními a domácími

firmami je detailně

popsán a analyzován

Transfer technologií může

mít také nepřímou formu

v podobě sdílení informací

Nízká absorpční kapacita

tuzemských firem může

být překážkou pro větší

využití technologických

spill-over efektů

Pokles inovačních aktivit

zahraničních firem by měl

negativní dopad také na

firmy tuzemské

Středoškolský vzdělávací

systém má těžiště

v praktických a

technických dovednostech


Některá data však naznačují, že potenciál učňovského vzdělávání není plně

využit. Podle OECD se ukazuje, že kvalita výuky a studijní výsledky na učilištích

jsou nižší než na středních odborných a obecných školách. Dalším nedostatkem

je proměnlivá kvalita výuky, jež má různou úroveň v závislosti na konkrétním

oboru a škole, nízká účast firem na zajišťování firemních tréninkových programů

a fragmentovaný systém institucionální koordinace se sociálními partnery, kteří

nejsou dostatečným způsobem zapojeni do konzultací.22

Nedostatečně rozvinutý systém průmyslových vztahů, tedy chybějící koordinace

mezi zaměstnanci a zaměstnavateli spolu s absencí zástupců zaměstnanců na

řízení firem (jako je tomu např. v Německu) způsobuje, že dominantní úlohu při

formování vzdělávacího systému a rozvoji kvalifikací na pracovním trhu sehrává

stát. Ten má díky systému investičních pobídek také možnost ovlivnit typ

investorů, kteří budou pracovní sílu (absolventy) poptávat a spoluurčuje tím

charakter poptávky po konkrétních kvalifikacích či studijních oborech. Stát tedy

do určité míry nahrazuje chybějící koordinaci ze strany odborů a asociacemi

zaměstnavatelů.

Některé studie naznačují, že koordinace přípravy vzdělávacího systému může

vznikat přímo z iniciativy soukromého sektoru v reakci na potřebu posílit systém

učňovského vzdělávání, který by odpovídal potřebám zahraničních investorů

v automobilovém průmyslu. Na Slovensku např. mezinárodní obchodní komory

plnily koordinační roli při jednáních mezi zahraničními automobilkami a státními

orgány, jejichž výsledkem bylo vytvoření de-facto celo-odvětvových vzdělávacích

programů se zaměřením na znalosti a dovednosti potřebné pro automobilový

průmysl.23

Příležitost k opuštění trhu (exit options) hostitelské země však vytváří tlak na

vládu, aby se přizpůsobila potřebám TNCs.24 Pokud se např. objem reinvestic

zahraničních investorů sníží a jejich význam bude klesat relativně vůči domácímu

sektoru, může se objevit riziko snížení poptávky po pracovní síle s učňovským či

středním odborným vzděláním. Taková situace by mohla být řešena buď

absorpcí zaměstnanců v domácím sektoru ve stejném odvětví či alternativně

přizpůsobením vzdělávacího systému, aby lépe vyhovoval potřebám

zaměstnavatelů z odlišných odvětví, než je automobilový či strojírenský průmysl.

Lze proto uvažovat o rozvinutí koordinace vzdělávacích programů také v

sektorech s významným zastoupením domácích firem, aby se zvýšila jistota

zaměstnání pro budoucí absolventy středních a vysokých škol v případě, že by

došlo k přizpůsobení struktury české ekonomiky v souvislosti s útlumem odvětví

s koncentrací firem pod zahraniční kontrolou.

22 OECD Reviews of Vocational Education and Training. Learning for Jobs, pointers for Policy Developments. Directorate for Education, Education and Training Policy Division, May 2011, str. 29. 23 Hancké, Bob. Endogenous Coordination. Multinational Companies and the Production of Collective Goods in Central and Eastern Europe. LSE Europe in Question Discussion Paper Series. LEQS Paper No. 41/2011, str. 22. 24 Bohle, Dorothe; Greskovits, Béla. Neoliberalism, Embedded Neoliberalism and Neocorporatism: Towards Transnational Capitalism in Central Europe. West European Politics. Vol. 30, No. 3, 443 – 466, May 2007, str. 457.

Potenciál středních

odborných škol a učilišť

může být posílen

Nedostatečnou koordinaci

mezi zástupci

zaměstnavatelů a

zaměstnanců v otázkách

vzdělávání nahrazuje stát

Pro koordinaci mezi

firmami a státními

institucemi v oblasti

vzdělávacích programů

existuje prostor

Přizpůsobení programů

vzdělávání jako možné

řešení rizika snížení

poptávky po absolventech

učňovských oborů

Zapojení domácích firem

do přípravy vzdělávacích

programů


5 Analýza opatření Tato kapitola diskutuje možnosti přizpůsobení se české hospodářské a

průmyslové politiky s cílem vyhnutí se rizikům sníženého přílivu PZI a zvýšeného

odlivu výnosů, zejména skrze zvýšení přidané hodnoty PZI a míry její absorpce a

přizpůsobením hospodářského modelu. Cílem je zvýšení růstového potenciálu

na úroveň dostatečnou pro konvergenci s nejvyspělejšími ekonomikami světa.

5.1. Nastavení strukturálních ekonomických institucí komplementárním způsobem

Kromě opatření, která by zvýšila udržení kapitálových zdrojů uvnitř ekonomiky,

je možné i dlouhodobé nastavení hospodářských institucí způsobem, který by se

dokázal vyrovnat s omezenými novými zdroji ze zahraničí a zároveň dlouhodobě

vedl k většímu využití zdrojů vzniklých v české ekonomice. Inspirací z vyspělých

západních hospodářských modelů splňujících tato kritéria se zabývá právě tato

podkapitola.

Patrně nejběžnější typologií rozdělení ekonomik dle jejich zaměření a

strukturálního fungování je dle počtu referencí a celkovému vývoji literatury

teorie tzv. odrůd tržní ekonomiky, který se zakládá na principu vytváření

komplementarit hospodářských institucí. 25

Tato teorie vysvětluje institucionální uspořádání rozvinutých tržních ekonomik.

Poukazuje přitom na skutečnost, že je možné rozlišit dva základní modely, jejichž

vnitřní organizace vytváří komplementární systém vzájemně se funkčně

doplňujících institucí. V případě, že se hospodářský model nestává

institucionálně komplementární, mohou se objevit patologie vedoucí k nižšímu

růstu.

Tato typologie nezařazuje veškeré ekonomiky jednoznačně, ale vytváří základní

dichotomii mezi dvěma archetypálními modely, jmenovitě mezi tzv. liberálními

tržními ekonomikami (LME), zastoupené především Velkou Británií a Irskem a

tzv. koordinovanými tržními ekonomikami (CME), reprezentované např.

Německem či Rakouskem. Kromě nich existují v mnoha zemích EU smíšené

modely, které však nevedou k podobné míře hospodářské efektivity.

Česká republika plně nezapadá do tradičních modelů v rámci institucionální

komplementarity. Je spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy

považována za hybridní ekonomiku, popř. za zvláštní model závislé tržní

ekonomiky (DME), 26 jejíž fungování zaručuje právě velká otevřenost k PZI a

transferu know-how a technologií ze zahraničí.

25 Varieties of Capitalism, in Hall, Peter A.; Soskice, David. 2001 Varieties of Capitalism: The institutional Foundations of Comparative Advantage. New York: Oxford University Press, 2001. 26 Analýza nepracuje se zavedeným termínem „malá otevřená ekonomika“, neboť na rozdíl např. od Švýcarska či Belgie, které vykazují rovněž vysoký podíl zahraničních investic k HDP, nevykazuje ČR odpovídající hodnoty domácích přímých investic v zahraničí. ČR je tedy malou otevřenou ekonomikou v rámci obchodu, kde dováží a vyváží objemy relativně vysoké v poměru k HDP, pokud jde o zahraniční investice, absence vlastních investic v zahraničí naznačuje vysokou mírou asymetričnosti a určitou míru závislosti právě na zahraničních zdrojích.

Obsah kapitoly

Dlouhodobé nastavení


k většímu využití

národních zdrojů

Typologizace tržních

ekonomik

Institucionální

komplementarity

Liberální a koordinované

tržní ekonomiky

Zařazení ČR do modelů

tržních ekonomik


Útlum přílivu PZI ještě akcentovaný významným odlivem výnosů může právě

způsobit dysfunkci současného DME modelu, resp. odkrýt problémy

nekomplementárních hospodářských institucí, které byly v minulosti

nerelevantní vzhledem ke značným zdrojům zahraničního kapitálu a levným

vstupům, popř. byly vytvořeny právě kvůli nim. Instituce DME totiž prezentují

institucionální komplementarity jen za podmínek vysokých zahraničních vstupů.

Odeznění významnějších zahraničních vstupů spolu s ustálením současných

hospodářských institucí DME (odpovídajících na jiné ekonomické prostředí)

může vést k jejich zafixování v nekomplementárním stavu k budoucímu

ekonomickému kontextu. To může vést k trvalé hybridizaci české ekonomiky ve

stylu ekonomik jižní Evropy a tím pravděpodobně k trvale nižšímu potenciálu

růstu.

Ustálení současných hospodářských institucí za současného vymizení

zahraničních zdrojů tedy může vést k faktickému konci konvergence se západní

Evropou. Jednou z možností vyhnutí se této situaci dlouhodobě

nekompatibilních hospodářských institucí a tím i nižšího růstu je pokus o zvýšení

jejich komplementarity buď novým směrem nebo přizpůsobením některý

institucí v souladu s modely, které fungují ve vyspělých ekonomikách.

Podobný pokus by v praxi znamenal faktické zařazení České republiky do škály

klasické dichotomie tržních ekonomik (tedy CME nebo LME) a vytváření

komplementarit podle jejich příkladu. Přestup z centrálně plánované na tržní

ekonomiku s sebou přináší množství dlouhodobých specifik (zmíněné

strukturální charakteristiky) a institucionálních závislostí (path dependence), což

může vést k trvalým strukturálním rozdílům vyspělých západních (LME a CME) a

středo-východoevropských (DME) ekonomik, které je v inspiraci západním

modelem institucionálních komplementarit třeba vzít v potaz a nemusí být

možné je přímo převzít. Příkladem malého prostoru k přizpůsobení

strukturálních charakteristik může být obecně nižší kapitálová vybavenost DME

ekonomik, kterou nelze kompenzovat vývojem alternativních hospodářských

institucí krátkodobě, ale je nutné jejich vytvoření postupně vytvářet.

Západní modely komplementárně fungujících ekonomik se nadto potýkají

s novými problémy globálního charakteru, které nejsou plně reflektovány v jejich

institucích. Inspirace modely CME a LME by tedy měla být zároveň doprovázena

předjímáním možných změn v rámci CME a LME modelů.

Útlum zahraničních

investic může vést k

nekomplementárním

hospodářským institucím

Hybridizace českého

ekonomického modelu a

trvale nižšího potenciálu

růstu

Riziko trvale nižšího růstu

a konec konvergence se

zbytkem EU vyvolává

nutnost přehodnotit

současný model

Západní CME a LME

modely jako inspirace,

nikoli jako přímý vzor

Při inspiraci je nutné

předjímat budoucí vývoj i

v rámci modelů západních

zemí


Box 3 – Institucionální komplementarity a výkon ekonomiky Pojem komplementarit je v ekonomické teorii obecně spojován se dvěma druhy vzájemně se doplňujících zboží (např. chléb a máslo), kdy růst ceny jednoho z nich vede k poklesu poptávky po druhém. V případě institucionálních komplementarit se jedná o situaci, kdy přítomnost jedné instituce zvyšuje výnosy či efektivitu jiné. Např. systém specializovaného učňovského vzdělávání by měly doplňovat takové instituce trhu práce, které zajistí, že úzce profilovaný absolvent bude mít jistotu zaměstnání v daném oboru, aby se mu tedy individuálně vyplatilo vstoupit do nejistoty investice do svého specifického vzdělání či vyškolení. Předpokladem může být účast firem na organizaci a zajištění učňovského vzdělávání, aby absolventi získali dovednosti potřebné v konkrétních podnicích a např. také možnost získání dlouhodobějšího pracovního kontraktu, který absolventovi zaručí stabilní pracovní pozici.27

Jedním ze zásadních sdělení pohledu skrze teorii hospodářských modelů

založených na institucionálních komplementaritách je tedy skutečnost, že

jednotlivá reformní opatření měnící hospodářské instituce nesmějí vycházet

pouze z tzv. dobré zahraniční praxe (good practice) bez kontextu dalších

institucí, které mohou podobnou dobrou praxi v jiných zemích (tedy v jiném

institucionálním kontextu) vytvořit nerelevantní. Příkladem je často opakovaná

dobrá praxe německého a rakouského duálního vzdělávání, které mají empirický

vliv na snížení nezaměstnanosti mladých, v kontextu západních LME by ale

mohly vést k opačnému nebo neutrálnímu efektu. V kontextu zemí, které mají

k této instituci strukturální inklinaci (učňovské vzdělávání) by však mohly vést

k pozitivním dopadům.

5.1.1 Opatření zmírňující rizika nižší komplementarity hospodářských institucí

Omezení aktuální silné pozice zahraničních investorů by mohlo způsobit vnitřní

„institucionální nekompatibilitu“ české ekonomiky, která nemusí být připravena

na tuto hospodářskou změnu reagovat a moci tento výpadek finančních zdrojů,

technologií a poptávky po pracovní síle s odpovídající kvalifikací nahradit.

Nepřipravenost české ekonomiky na tento ekonomický scénář by mohla vyústit

v problémy při definování nové hospodářské politiky ČR a představovat překážku

pro samotný hospodářský rozvoj ČR.

Opatření vedoucí ke zvýšení připravenosti české ekonomiky na změny v chování

zahraničních investorů a ke zmírnění výše identifikovaných rizik mohou mít

mnoho podob. Potenciálně velice účinným opatřením, které by mohlo pomoci

přispět ke snížení všech tří zmíněných rizik, je navázání intenzivní spolupráce

mezi firmami v jednotlivých odvětvích a univerzitami včetně středních

učňovských a odborných škol.

Spolupráce mezi firmami a univerzitami či učilišti je příležitostí pro spolupráci

v oblasti výzkumu a vývoje, implementaci akademických a vědeckovýzkumných

poznatků do praktického využití, či uvedení nových výrobků na trhy. Může se

jednat o aplikaci poznatků z oblasti procesního řízení, obchodních vztahů, výroby

a změn výrobních postupů, inovaci produktů, zkvalitňování služeb atp.

27 Hall, Peter A.; Soskice, David. Idem, str. 17-18.

Při přejímání zahraniční

praxe je nutné brát

v potaz zakotvení této

praxe v celém

hospodářském modelu

Omezení aktivit

zahraničních investorů

jako riziko pro vznik

institucionální

nekompatibility české

ekonomiky

Navázání spolupráce mezi

firmami, univerzitami a

středními odbornými

školami a učilišti

Zapojení domácích firem

do přípravy vzdělávacích

programů


Současně by zavedením povinných firemních stáží během vysokoškolského a

středního odborného a učňovského studia bylo možné vhodněji připravit

studenty na následné zaměstnání, zpřístupnit studentům zkušenosti a znalosti o

aktuálních požadavcích v daných oborech/odvětvích a zvýšit tak ochotu firem

k zaměstnávání čerstvých absolventů a zajistit jejich dlouhodobou uplatnitelnost

na pracovním trhu.28

V posílení vazeb mezi akademickou a firemní sférou lze identifikovat také přínos

pro řešení problému nedostatečných finančních zdrojů na financování

výzkumných projektů a firemního rozvoje, např. prostřednictvím využití

grantových prostředků z veřejného rozpočtu a evropských fondů na financování

univerzitního výzkumu, jehož výsledky by byly následně využitelné v konkrétním

odvětví, alternativně zvýšením atraktivity společných projektů pro získání

bankovních či jiných zdrojů soukromého financování.

5.2 Změny pro posílení konkurence v daných sektorech

Jeden z možných závěrů excesivního odlivu ze síťových sektorů může být jejich

neodpovídající regulace, potažmo příliš nízká konkurence v jednotlivých

sektorech. Je nad rámec této studie doporučovat jednotlivé kroky v této oblasti,

avšak je patrné, že opatření směřující k vyšší odpovědnosti za správu sítě,

směřování k cílům funkce sítě spíše než na výnos a vyšší konkurence v rámci

těchto sektorů by mohly vést ke zmenšení excesivního odlivu výnosů z těchto

sektorů.

Zdanění cílené na firmy s dominantním postavením (viz níže) zvýšit cenu zboží či

služby pro spotřebitele, případně snížit investice a ohrozit tak údržbu či rozvoj

síťové infrastruktury v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že přirozený monopol

často vzniká v odvětvích, která uspokojují základní potřeby, lze proto

předpokládat, že poptávka v těchto odvětvích bude velmi neelastická, čili

potenciál pro přenesení dopadu zdanění na spotřebitele může být značný.

Dostatečná a přiměřená regulace je nepostradatelnou součástí správy funkčního

tržního hospodářství i regulace odvětví s tržními selháními, nehledě na další

zavedená opatření. Regulace může spočívat v případě podinvestovanosti sítě

např. v povinnosti určitého využití zisku v podobě investiční činnosti či ve

striktnějším a transparentnějším nastavení koncových či subdodavatelských cen.

5.3 Sektorová diferenciace v daňových sazbách

Jeden z možných nástrojů, které umožňují relativní vyrovnání makroekonomické

nerovnováhy a řešících problematiku nedostatečně konkurenčních odvětví s

převažujícím zahraničním vlastnictvím, je zavedení vyšší daně v sektorech, které

vykazují díky svému strukturálnímu nastavení nižší konkurenční prostředí a vyšší

výnosy. Jedná se obecně o daňovou přirážku pro společnosti podnikající v jasně

specifikovaném odvětví, nicméně podoby daně se mohou lišit. Jak již bylo

vysvětleno výše, monopolní sektory umožňují podnikům zavést vyšší než

28 Viz. problematika nezaměstnanosti mladých diskutovaná také na úrovni EU. Dlouhodobá nezaměstnanost čerstvých absolventů může mj. zvyšovat riziko trvalého vyloučení z pracovního trhu.

Zapojením studentů do

stáží se zvyšuje jejich

uplatnitelnost na

pracovním trhu

Společné projekty

akademické sféry a

tuzemských firem může

vytvářet atraktivní

podmínky pro nové zdroje

financování

Konkrétní opatření jdoucí

nad rámec této studie by

měla směřovat

k identifikaci problémů ve

fungování či vysoké

nákladovosti

Přiměřená regulace jako

nezbytná část fungující

tržní ekonomiky

Nehledě na zavedení

dalších opatření,

přiměřená regulace musí

hrát svou roli

Sektorová daň má státu

umožnit omezit tržní

selhání


efektivní marže, a tedy těžit z nadměrné ziskovosti. Sektorová daň má státu

umožnit toto tržní selhání omezit a v případě zahraničního vlastnictví takových

podniků může zadržet neúměrné výnosy v ekonomice, ve které vznikly. Je třeba

dodat, že toto nejsou všechny důvody zavádění sektorových daní, které se liší

mezi zeměmi i mezi jednotlivými sektory.

Typickými odvětvími s přirozenými monopoly jsou síťová odvětví – např. rozvod

elektřiny, tepla, plynu, vody či telekomunikace. Zavedení sektorové daně může

firmám v těchto odvětvích odebrat část nadměrného zisku, zamezit tak pobírání

renty a jejímu odlivu mimo ekonomiku původu.

V případě energetiky jsou nejčastější rolí státu regulace či přímo vlastnictví.

Speciální sektorovou daň na energetické společnosti v Evropě zavedlo např.

Maďarsko. Firmy působící v energetice musí namísto základní 19 % korporátní

daně odvádět 31 % ze svého zisku. Kromě toho v Maďarsku platí daň na síťovou

infrastrukturu. V jejím případě se jedná o fixní částku 125 forintů na každý metr

telekomunikačních sítí, vodovodů a plynovodů či zdrojů elektrické a tepelné

energie. Na Slovensku platí zvláštní daň tzv. regulované společnosti podnikající

v odvětvích energetiky, ale i pojišťovnictví nebo poštovních služeb.

Sektorová daň se daleko častěji využívá v oblasti telekomunikací. Kromě

zvláštního případu Maďarska, které zdaňuje telefonní hovory a SMS zprávy,

uplatňují sektorovou daň např. Francie a Španělsko. V obou případech se jedná

především o kompenzaci výpadku příjmů do rozpočtu kvůli omezení reklam ve

veřejnoprávním televizním vysílání. Francie zavedla 0,9% daň z příjmů

telefonních operátorů, Španělsko uzákonilo tři různé sektorové daně na

telefonní společnosti, televizní společnosti a na placené televizní kanály.

Zdanění finančního sektoru s cílem omezit odvody výnosů do mateřských

společností může současně i omezit přítomná tržní selhání. Především v reakci

na finanční krizi po roce 2008 se rozšířilo speciální zdanění finančních institucí s

cílem snížit systémové riziko. Taková daň platí např. v Belgii, Portugalsku nebo

Řecku. Progresivní charakter má finanční daň v Německu, Rakousku, Maďarsku,

na Slovensku, na Islandu nebo ve Velké Británii.

Riziko ve finančním sektoru se snižuje např. i zdaněním nežádoucích aktiv.

Německo zavedlo daň z derivátů, Nizozemí uplatňuje dvojnásobnou sazbu na

krátkodobé nezajištěné závazky, navíc zvýšenou v případě vysokých odměn

managementu. Ve Francii jsou zdaňovaná aktiva vážena podle rizikovosti.

Určitou formu takového zdanění má i Portugalsko a Švédsko.

Často diskutovanou daní je i daň z finančních transakcí, jejímž cílem kromě

rozpočtových příjmů je především omezení krátkodobých operací. Daň se může

uvalovat na cenné papíry, měnové transakce, bankovní transakce, pojistné nebo

v širším smyslu i na převod nemovitostí. Členské země Evropské unie nějakou

formu této daně využívají jednotlivě, nicméně se uvažuje nad potřebnou

celoevropskou koordinací. Vzhledem k malému počtu finančních operací na

českém trhu se jedná o realistické opatření pouze v případě, že by byla jasně

daná konsolidace výnosů této daně dle místa vzniku výnosu.

Síťová odvětví

Daň na energetické

společnosti

Sektorová daň se častěji

využívá v

telekomunikacích

Finanční sektor

Zdanění nežádoucích aktiv

Daň z finančních transakcí


5.4 Progresivní zdanění podniků

Progresivní podnikovou daň zavedlo sedm členských států EU, mj. Nizozemí,

Francie, Litva, Portugalsko a Belgie. Zavedení progrese u daně z příjmů

právnických osob (korporátní daně) znamená vytvoření více než jedné daňové

sazby, a to takovým způsobem, aby společnosti různé velikosti platily různé

procento z jejich příjmů. Cílem progresivního zdanění příjmů právnických osob

nemusí být jen udržení finančních prostředků uvnitř ekonomiky. Doprovodnými

pozitivními efekty může být relativní zvýhodnění malých a středních podniků a

tedy podpora stability a regionální vyrovnanosti celého hospodářství, omezení

konkurenčních výhod velkých společností nebo vyšší příjmy do státního

rozpočtu. Naopak negativním důsledkem může být případný nižší příliv

zahraničních investic.

Plošné zvýšení korporátní daně bez ohledu na sektorovou příslušnost společností

nicméně necílí přímo na problematiku odlivu výnosů. Progresí by byly postihnuty

i firmy bez excesivních zisků a jejich odlivů do zahraničí. Lze jej tak považovat za

efektivní nástroj pro vyrovnání ekonomických výhod velkých firem nebo

vytvoření stabilní struktury malých a středních podniků, který je navíc využíván v

mnoha zemích. Zdanění nadměrného odlivu výnosů do zahraničí je pouze

doprovodným efektem.

V České republice existuje jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve

výši 19 %. Jedinou výjimku tvoří investiční, podílové a penzijní fondy, kterých se

týká pouze 5% sazba. Od zavedení daně z příjmů právnických osob v roce 1993

ve výši 45 % tato sazba trvale klesala. S otevíráním české ekonomiky a růstem

možností kapitálu pohybovat se mezi zeměmi svou roli v tomto trendu hrála

především nezdravá mezinárodní daňové konkurence.

Česká republika se řadí mezi země s nižší korporátní daní. Vzhledem k této

analýze je však důležité, že patří především mezi ty země, které mají pouze

jedinou sazbu. Mnohé země naopak zavedly více úrovní podle velikosti podniku.

Belgie zavedla čtyři sazby daně, které se pohybují mezi 24,98 a 33,99 %, dvě

sazby jsou zase v Nizozemí. Čtyři sazby v Portugalsku mezi 21 a 29,5 % jsou

nadto upraveny pro malé a střední podniky v zemědělství, průmyslu a obchodu,

které prvních 15 000 eur zisku daní ještě nižší 17% sazbou. Ve Francii se na malé

a střední podniky vztahuje méně než poloviční sazba korporátní daně. Třetinová

sazba pro podniky do 10 zaměstnanců platí zase v Litvě, stejně tak se podle

počtu zaměstnanců odvíjí nižší zdanění i v Maďarsku. V Irsku se vyšší sazba

vztahuje na neobchodní příjem firem a například ve Španělsku jsou daňově

zvýhodněny nově vzniklé firmy.

Princip progresivního

zdanění právnických osob

Progrese podporuje malé

a střední podnikání

DPPO v ČR trvale klesá

Progresivní daň z příjmů je

v Evropě běžným jevem


6 Přílohy

6.1 Použité a zkratky (mimo zemí)

EU Evropská unie, EU28 pokud jinak nespecifikováno

EU15 Staré členské státy (do roku 2004)

ČS Členský stát (míněno EU)

HDP Hrubý domácí produkt

HNP Hrubý národní produkt

PZI Přímé zahraniční investice

LME Liberální tržní ekonomika

CME Koordinovaná tržní ekonomika

DME Závislá tržní ekonomika

TNC Transnacionální korporace

MSP Malé a střední podniky


6.2 Glosář (orientační)

Bilance běžného

účtu

Běžný účet zachycuje toky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), výnosy z kapitálu, investic a práce (úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy) i kompenzující položky k reálným a finančním zdrojům poskytnutým či získaným bez protihodnoty (běžné převody).

Bilance výnosů Bilance výnosů zachycuje důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví domácí země, jež jsou zapojeny v zahraničí a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví zahraničních subjektů, jež jsou zapojeny v domácí ekonomice, tj. mzdy, zisky, dividendy, úroky.

Dezinvestice Odliv přímých zahraničních investic z dané země.

Dividendy a

rozdělené zisky

poboček

Dividendy včetně dividend vyplácených v akciích jsou rozdělením zisku alokovaným do akcií a jiných forem účasti na vlastním kapitálu registrovaných soukromých podniků, družstev a veřejných korporací.

Hrubý domácí

produkt

Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.

Hrubý národní

produkt

Hrubý národní produkt je celková peněžní hodnota finální produkce vyrobené za určité období (obvykle jednoho roku) výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů dané země. Oproti HDP zahrnuje zahraniční produkci z výrobních faktorů vlastněných rezidenty a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů vlastněných cizozemci.

Institucionální

komplementarita

Situace, kdy přítomnost jedné instituce zvyšuje výnosy či efektivitu instituce jiné. Např. vytváření efektivnějšího pracovního prostředí prostřednictvím poskytování dlouhodobých pracovních smluv je pro danou firmu snáze uskutečnitelné, pokud jí institucionální prostředí umožňuje přístup k finančním zdrojům za podmínek relativně nezávislých na její aktuální ziskovosti.

Investiční

(kapitálové)

výnosy

Investiční výnosy jsou příjmy ze zahraničních finančních aktiv. Investiční výnosy zahrnují úroky, dividendy, převody zisků poboček a podíly přímých investorů na nerozděleném zisku z přímých investic. Jsou členěny na výnosy z přímých, portfoliových a jiných investic.

Nejlepší praxe

(best practice)

Nejlepší praxe či osvědčená praxe, je pojem pro osvědčené postupy, procesy či osvědčené metody řízení, pomocí kterých se ve více organizacích dosáhlo dobrých výsledků a používají se proto jako doporučení pro ostatní.

Obchodní bilance Obchodní bilance zahrnuje vývozy a dovozy zboží z dané země.

Portfoliové

investice

Portfoliové investice představují majetkové cenné papíry a účasti, jež nespadají do kategorie přímých investic (v případě ČR se jedná o podíl vlastnictví do 10 %) a dluhové cenné papíry.

Pracovní výnosy

(náhrady

zaměstnancům)

Náhrady zaměstnancům zahrnují mzdy, platy a jiné odměny v hotovosti či v naturáliích, které získají fyzické osoby v jiných hospodářstvích, než ve kterých jsou rezidenty.

Přímé zahraniční

investice

Přímou zahraniční investici (PZI) z kategorie mezinárodního investování uskutečňuje domácí subjekt (přímý investor) koupí subjektu v ekonomice zahraniční za účelem trvalého dosahování zisku, přičemž přímý investor ovládá minimálně 10 % kapitálu subjektu zahraničního.

Reinvestice Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.

Reinvestované zisky

a nerozdělené zisky

poboček

Reinvestované zisky zahrnují podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku nerozděleném formou dividend dceřinými nebo spřízněnými společnostmi a zisk poboček nevyplacený přímému investorovi.


Výnosy Výnosy zahrnují dva druhy transakcí mezi rezidenty a nerezidenty. Jedná se jednak o náhrady zaměstnancům působících v zahraničí a investiční výnosy ze zahraničních finančních aktiv a pasiv.

Výnosy

z dluhových

závazků

Výnosy z dluhových závazků se skládají ze splatných úroků z půjček mezi podniky ve prospěch investorů či ve prospěch přidružených podniků v zahraničí.

Výnosy z ostatních

investic

Výnosy z ostatních investic zahrnují inkasa a platby z titulu všech ostatních pohledávek (aktiv) rezidentů resp. závazků vůči nerezidentům.

Výnosy

z portfoliových

investic

Výnosy z portfoliových investic zahrnují výnosy z držby akcií, dluhopisů, směnek a nástrojů peněžního trhu. Tato kategorie se dále dělí na majetkové výnosy (dividendy) a výnosy z dluhových závazků (úroky).

Výnosy z přímých

zahraničních

investic

Výnosy z přímých zahraničních investic zahrnují výnosy přímého investora z vlastnictví přímé investice v zahraničí. Výnosy plynou z vlastního kapitálu (dividendy, rozdělený zisk poboček, reinvestované zisky a nerozdělené zisky poboček) a z dluhových závazků (splatné úroky).

Závislost na cestě

(path

dependence)

Koncept, který se snaží vysvětlit přetrvávající využívání určitého postupu nebo produktu na základě historických preferencí nebo jeho současného využití. To se týká situace, kdy využití určitého postupu trvá, i pokud jsou k dispozici nové produkty či postupy. Závislost na cestě se objevuje tehdy, pokud je snazší nebo nákladově efektivnější pokračovat již zvolenou cestou spíše než vytvářet cestu zcela novou.

Zdroje: Nařízení č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic. Neumann, P., Žamberský, P., Jiránková, M. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010. ; ČNB ; ČSÚ ; Business Center.cz.

Zkratky zemí

AL Albánie

BG Bulharsko

BY Bělorusko

CZ Česká republika

EE Estonsko

HR Chorvatsko

HU Maďarsko

MD Modalvsko

MK Makedonie

LV Lotyšsko

LT Litva

PL Polsko

SK Slovensko

SI Slovinsko

RO Rumunsko

UA Ukrajina


Seznam grafů

Graf 1 – Neúměrnost výnosů z ČR oproti předpokladům .................................................................................. 4

Graf 2 – Hospodářský výkon Československa a Česka v konstantním dolarovém ekvivalentu (1920-2010) .... 10

Graf 3 – Hrubý národního důchod v kupní síle jako procento k průměru EU15 v porovnání se státy regionu

(levá škála) a kumulativní konvergence od roku 1993 (pravá škála) ................................................................ 10

Graf 4 – Vývoj nových a reinvestovaných přímých zahraničních investic (jako % HDP) ................................... 14

Graf 5 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý

průměr) ............................................................................................................................................................ 15

Graf 6 - Rozdělení hrubé přidané hodnoty dle vlastnictví v české ekonomice (mld. Kč v cenách roku 2010 dle

deflátoru HPH) ................................................................................................................................................. 16

Graf 7 – Podíly nefinančních podniků v zahraničním vlastnictví na hrubé přidané hodnotě, produkci a zisku

(čistém provozním přebytku) ........................................................................................................................... 17

Graf 8 - Podíly zahraničního vlastnictví na čistém provozním přebytku, mzdách a běžných daních z důchodů

(1995-2013) v nefinančním sektoru ................................................................................................................. 18

Graf 9 – Pořadí ČR v rámci EU28 v relevantních inovačních kritériích (za rok 2014) ........................................ 19

Graf 10 – Vývoj v inovačních kritériích Evropské komise (tzv. Innovation Union index 2014) v roce 2013...... 19

Graf 11 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve vybraných státech západní

Evropy (klouzavý průměr) ................................................................................................................................ 20

Graf 12 – Struktura bilance výnosů (1995-2015) ............................................................................................. 22

Graf 13 – Deficity výnosů v porovnání s ostatními státy EU v roce 2015 ......................................................... 23

Graf 14 – Vývoj rozdílu mezi HDP a HND ve vybraných zemích ....................................................................... 23

Graf 15 – Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý

průměr) ............................................................................................................................................................ 24

Graf 16 – Hrubý domácí produkt a transfery výnosů v miliardách korun roku 2010 ....................................... 25

Graf 17 – Rozdíly v růstu HDP a HND od roku 1998 a tříletý trend růstu obou veličin ..................................... 25

Graf 18 – Klouzavé průměry vyplacených odlivů výnosů ve vztahu k celkové zásobě zahraničních investic v EU

a V4 a Slovinska ................................................................................................................................................ 28

Graf 19 - Skutečný a předpokládaný (modelovaný) odliv z Rakouska a Nizozemí (příklady) ............................ 29

Graf 20 – Skutečný a předpokládaný (modelovaný) odliv z České republiky ................................................... 30

Graf 21 – Nepřiměřenost výnosů z ČR oproti předpokladům .......................................................................... 30

Graf 22 – Struktura PZI a výnosů dle sektorů v miliardách k roku 2014, ve stálých cenách ............................. 32

Graf 23 – Poměr reinvestic ke kumulovanému odlivu investičních výnosů od roku 2000 do roku 2014 dle

sektorů v korunách roku 2013 ......................................................................................................................... 34

Graf 24 - Vývoj běžného účtu a čistého odlivu kapitálových investičních výnosů k HDP 1995-2014 .............. 36

Seznam boxů

Box 1 – Vyrovnání investiční pozice Rakouska od pádu Berlínské zdi a závěry pro Českou republiku ............. 20

Box 2 – Skutečný a předpokládaný odliv v zemích západní Evropy .................................................................. 29

Box 3 – Institucionální komplementarity a výkon ekonomiky ............................................................................ 43


6.3 Definice pro potřeby platební bilance výnosů

Výnosy zahrnují dva druhy transakcí mezi rezidenty a nerezidenty: i) transakce zahrnující náhrady zaměstnancům,

vyplácené nerezidentním pracovníkům (např. příhraničním, sezónním a jiným krátkodobým pracovníkům), a ii)

transakce zahrnující příjmy a platby investičních výnosů ze zahraničních finančních aktiv a pasiv.

Náhrady zaměstnancům

Náhrady zaměstnancům zahrnují mzdy, platy a jiné odměny v hotovosti či v naturáliích, které získají fyzické osoby –

v jiných hospodářstvích, než ve kterých jsou rezidenty – za práci prováděnou pro (a placenou) rezidenty těchto

hospodářství. Zahrnuty jsou příspěvky, které zaměstnavatelé platí jménem zaměstnanců do programů sociálního

zabezpečení nebo na soukromé pojištění či penzijní fondy (fondové a nefondové) pro zajištění dávek pro zaměstnance.

Investiční výnosy

Investiční výnosy jsou příjmy odvozené od vlastnictví zahraničních finančních aktiv a splatné rezidenty jednoho

hospodářství rezidentům hospodářství jiného. Investiční výnosy zahrnují úroky, dividendy, převody zisků poboček a

podíly přímých investorů na nerozděleném zisku z přímých investic. Investiční výnosy by měly být členěny na výnosy z

přímých, portfoliových a jiných investic.

Výnosy z přímých zahraničních investic: Výnosy z přímých investic, jmenovitě výnosy z vlastního kapitálu a

výnosy z dluhových závazků, zahrnují výnosy přímého investora, který je rezidentem jednoho hospodářství z

vlastnictví přímé investice v jiném hospodářství. Výnosy z přímých investic se uvádějí v saldo vyjádření pro

přímé investice v zahraničí a ve vykazujícím hospodářství (tj. v obou případech se vykazují obdržené výnosy z

vlastního kapitálu a výnosy z dluhových závazků s odečtením placených výnosů z vlastního kapitálu a výnosů z

dluhových závazků). Výnosy z vlastního kapitálu se dále dělí na i) rozdělený zisk (dividendy a rozdělený zisk

poboček) a ii) reinvestované zisky a nerozdělené zisky poboček. Výnosy z dluhových závazků se skládají ze

splatných úroků – z půjček mezi podniky – ve prospěch/od přímých investorů od/ve prospěch přidružených

podniků v zahraničí. Výnosy z prioritních akcií bez účasti na zisku jsou považovány za úroky spíše než za výnosy

v podobě dividend a jsou zahrnuty do výnosů z dluhových závazků.

Výnosy z portfoliových investic : Výnosy z portfoliových investic zahrnují transakce mezi rezidenty a

nerezidenty, které se týkají výnosů odvozených z držby akcií, dluhopisů, směnek a nástrojů peněžního trhu.

Tato kategorie se dále dělí na majetkové výnosy (dividendy) a výnosy z dluhových závazků (úroky).

Výnosy z ostatních investic: Výnosy z ostatních investic zahrnují inkasa a platby z titulu všech ostatních

pohledávek (aktiv) rezidentů resp. závazků vůči nerezidentům. Tato kategorie rovněž v zásadě zahrnuje čistý

podíl domácností na rezervách životního pojištění a penzijních fondů. Úrok z aktiv zahrnuje úrok z

dlouhodobých a krátkodobých půjček, z vkladů, z jiných obchodních a finančních pohledávek a z věřitelské

pozice daného hospodářství v MMF. Úrok z pasiv zahrnuje úrok z půjček, vkladů a jiných závazků a úroky

spojené s využitím úvěrů od Mezinárodního měnového fondu a půjček Mezinárodního měnového fondu.

Zahrnut je i úrok placený Mezinárodnímu měnovému fondu za držbu zvláštních práv čerpání na Účtu obecných

zdrojů.

o Dividendy a rozdělené zisky poboček: Dividendy včetně dividend vyplácených v akciích jsou rozdělením

zisku alokovaným do akcií a jiných forem účasti na vlastním kapitálu registrovaných soukromých

podniků, družstev a veřejných korporací. Rozdělený zisk může mít podobu dividend z kmenových

nebo prioritních akcií ve vlastnictví přímých investorů v přidružených podnicích v zahraničí nebo

naopak.

o Reinvestované zisky a nerozdělené zisky poboček: Reinvestované zisky se skládají z podílu přímých

investorů – v poměru k držbě vlastního kapitálu – na i) zisku, který zahraniční dceřiné společnosti a

přidružené podniky nerozdělují jako dividendy, a ii) zisku, který pobočky a jiné neregistrované podniky

nevyplácejí přímým investorům. (Pokud tato část zisku není určena, považují se všechny zisky poboček

za rozdělené.)


o Reinvestované zisky zahrnují podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku nerozděleném formou dividend dceřinými nebo spřízněnými společnostmi a zisky poboček nevyplacené přímému investorovi. Tyto reinvestované zisky jsou vedeny jako výnosy se souvztažným zápisem v kapitálových transakcích.

o Výnosy z dluhových závazků: Výnosy z dluhových závazků se skládají ze splatných úroků – z půjček

mezi podniky – ve prospěch/od přímých investorů od/ve prospěch přidružených podniků v zahraničí.

Výnosy z prioritních akcií bez účasti na zisku jsou považovány za úroky spíše než výnosy v podobě

dividend a jsou zahrnuty do výnosů z dluhových závazků

6.4 Deskriptivní model

Pro oba typy analýzy byl využit software Stata Corp. 13. Níže uvedené funkce referují k němu.

Výběr regresorů byl normalizován na podobu nominálních hodnot v tržních cenách, protože

odliv výnosů samotných, očekávaný výnos i zásoba přímých zahraničních investic jsou rovněž v

nominální podobě. Tuto intuici potvrzuje i vyšší statistická významnost u nominálních hodnot

než u hodnot derivovaných.

Po testování, jehož výsledky jsou v tabulce na další straně, vyřazujeme nevyhovující proměnné, v

regresi dále pokračujeme s těmito (jednotka, zdroj):

FDI_ST_2 - zásoba přímých zahraničních investic v dané zemi (mil. eur, Eurostat)

GDP_MP - roční HDP dané země v tržních cenách (miliony eur, Eurostat)

D_GDP_N - přírůstek nominálního roční HDP (miliony eur, Eurostat)

GOS - gross operating surplus, hrubý provozní přebytek (miliardy eur, Ameco)

SPRD_MA3 - rozdíl výnosů 10-ti letých bodů oproti německým (procenta, ECB)

Naprostá většina proměnných, zvláště makroekonomických agregátů, se v ekonomice, stejně

jako v našem případě v odlivu zahraničních investic neprojeví ihned, ale s určitým zpožděním.

I proto je zapotřebí otestovat a vybrat vhodné zpoždění proměnných. Vybrané proměnné

byly testovány se zpožděním jeden až pět let. Kromě zpoždění byly ještě testovány klouzavé

průměry jednotlivých proměnných a to pro dvou, tří a čtyř leté klouzavé průměry v případě,

že hodnota výnosů se jeví rozptýleně. Odtud SPRD_MA3 – jedná se o tříletý klouzavý průměr

rozdílu výnosů desetiletých vládních bondů oproti výnosu německých desetiletých bondům.

Výsledkem je deskriptivní model, viz rovnice na další straně:

𝐼𝑁𝐶𝑂𝑈𝑇𝑖𝑡= 𝛽0 + 𝛽1𝐹𝐷𝐼𝑆𝑇𝐿𝐴𝐺2𝑖𝑡 + 𝛽2𝐺𝐷𝑃𝑀𝑃𝐿𝐴𝐺2 𝑖𝑡

+ 𝛽3𝐺𝐷𝑃𝐷𝑁 𝐿𝐴𝐺1𝑖𝑡 + 𝛽4𝐺𝑂𝑆 𝐿𝐴𝐺2 𝑖𝑡 + 𝛽5𝑆𝑃𝑅𝐷𝑀𝐴3𝐿𝐴𝐺1𝑖𝑡

Nominální vyjádření

proměnných

Výsledné proměnné

Dále byly u proměnných

testovány zpoždění a

klouzavé průměry

Rovnice 1 – Výsledná

specifikace deskriptivního

modelu


6.5 Prediktivní model

Pro účely této studie je vedle modelu deskriptivního, který popisuje odliv výnosů pomocí

hlavních determinantů, k modelu prediktivnímu. Model prediktivní odhaduje, jaká by měla být

adekvátní míra odlivu. Umožňuje nám určit, které země mají excesivní odliv výnosů. Od

modelu deskriptivního k modelu prediktivnímu se dostaneme pomocí následujících úprav:

Vylučujeme proměnnou SPRD_MA3 – má napříč specifikacemi nízkou statistickou významnost.

Jako další proměnné vylučujeme GOS a GDP_MP protože jsou do jisté míry samovysvětlující a

pro potřeby prediktivního modelu se nehodí. GOS tedy hrubý provozní přebytek nám

zjednodušeně říká, jaká je ziskovost dané ekonomiky a GDP_MP je výkon dané ekonomiky v

nominálním vyjádření. Cílem prediktivního modelu je říci, jaký by byl odliv výnosů, například v

České republice, pokud by měla stejné předpoklady jako průměrná evropská země. V

prediktivním modelu tak zůstávají pouze proměnné D_GDP_N – tedy přírůstek nominálního

HDP a FDI_ST_2 – zásoba přímých zahraničních investic. Vycházíme zde v podstatě z principu,

že pokud by fungoval a byl efektivní vnitřní trh, mělo by jedno euro investované v jakékoliv

zemi přinášet zhruba stejný výnos (při zhruba stejném riziku).

Tabulka 1 – Test Rovnice 1

Od deskriptivního modelu

k modelu prediktivnímu


𝐼𝑁𝐶𝑂𝑈𝑇𝑖𝑡= 𝛽1𝐹𝐷𝐼𝑆𝑇𝐿𝐴𝐺2𝑖𝑡 + 𝛽2𝐺𝐷𝑃𝑀𝑃𝐿𝐴𝐺2 𝑖𝑡

Zásoba přímých zahraničních investic pak představuje hlavní determinant odlivu výnosu

zahraničních investic. Na základě tohoto byla také v regresích vynechána konstanta, pokud by

v zemi teoreticky nebyly žádné zahraniční investice, nemůže pak docházet ani k odlivu výnosů

ze zahraničních investic.

Záporný koeficient u proměnné přírůstek nominálního HDP, který byl patrný napříč

specifikacemi, si pak autoři vysvětlují následujícím způsobem? Čím vyšší je přírůstek výkonu

ekonomiky, tím vyšší je schopnost této ekonomiky zadržovat výnosy ze zahraničních investic i

mimo formy reinvestice. Firmy například v období konjunktury budou s cílem uspokojení

rostoucí poptávky rozšiřovat své subdodávky pronájmem nových prostor či pořízením

výrobních faktorů či najímáním nových pracovníků, které se nezobrazí v reinvesticích a tedy i

v odlivu, ale v běžných nákladech. Účetně z pohledu firmy pak bude daňově efektivnější nákup

těchto aktiv či uplatnění takových nákladů na úrovni dceřiné firmy v ČR. Pokud by zisky nejprve

odčerpávala mateřská společnost v zahraničí a následně by byly tyto zisky opět reinvestovány

v ČR docházelo by z pohledu firmy k jejich nadměrnému zdanění. Zároveň se může jednat o

silný dopad efektu hospodářské krize v letech 2008 a 2009, kdy výnosy skokově vzrostly v celé

řadě zemí a to patrně z důvodů nutnosti konsolidace domácích podniků a investic. Vzhledem

k této nejednoznačné teoretické vysvětlitelnosti tedy proměnná nominálního hrubého

domácího přírůstku vystupuje jen v jedné specifikaci v jednom ze tří konečných modelů.

Zvolená regrese byla testována jako panelová data, pomocí funkce regrese multilongitudálních

dat (xtreg), kdy byly nastaveny rozměry panelových dat v podobě 28 zemí a 18 let (období

1996 – 2013), ve specifikaci s fixed effects kvůli časově invariantním specifikům jednotlivých

zemí, které nejsou mezi regresory obsaženy. Běžná panelová funkce však neumožňuje regresi

panelových dat s fixed effects a vynecháním konstanty. Proto je použita regrese panelových

Úpravy specifikace modelu,

vynechání proměnných

Výsledná specifikace

prediktivního modelu

Zásoba přímých zahraničních

investic je hlavním

determinantem odlivu výnosů

Rostoucí HDP pravděpodobně

zadržuje odliv výnosů ze

zahraničních investic, firmy

investují, aby rozšířili své

výrobní kapacity

Testování panelových dat ve

specifikaci fixed effects

s vynecháním konstanty


dat s vynecháním konstanty a umělých proměnných (dummies) pro odlišení všech 28 zemí.

Matematicky se jedná o shodné identické výpočty a proto i výsledky odhadovaných parametrů

oběma metodami jsou shodné.

Koeficienty, jež jsou výsledkem prediktivního modelu, umožňují spočítat, jaký by byl adekvátní

odliv výnosů ze zahraničních investic z ekonomiky ČR, pokud by fungoval optimální vnitřní trh

a jeho jednotlivé ekonomiky byly dostatečně konvergovány. Koeficienty získané prediktivním

modelem jsou vynásobeny jednotlivé hodnoty konkrétních zemí.

Tento spočtený tzv. adekvátní odliv výnosů pak lze porovnat s aktuálními daty pro odliv výnosů

z jednotlivých členských států EU. Z čehož pak lze částečně usuzovat, nakolik v této oblasti

vnitřní trh funguje či na kolik se jednotlivé ekonomiky zemí EU liší. Je to teoretický model

optimálního fungování vnitřního trhu avšak s reálnými daty.

Pokud tedy spočítáme poměr skutečného odlivu výnosů ze zahraničního odlivu lomeno

adekvátním odlivem (odliv daný modelem) získáme osu Y, pokud přidáme podíl zahraničních

investic na HDP a tím osu X, získáváme následující graf. Následující graf zobrazují průměrné

hodnoty za celé pozorované období.

Lucembursko, které má značně odlehlé hodnoty odlivu, je pro celkové rozměry a přehlednost grafu zobrazeno pouze

schematicky, nacházelo by se dále vlevo s hodnotou více než 14.

Regresí získané koeficienty

z prediktivního modelu

umožňují spočítat tzv.

adekvátní odliv výnosů

Porovnáním modelového

adekvátního výnosu

s reálnými daty jednotlivých

zemí

Následující grafy zobrazují

právě poměr mezi

modelovým a reálným

odlivem (osa Y) a poměrem

FDI na HDP (X)


Jak je patrné z grafu, a co podtrhuje následující tabulka hodnot pouze pro poměr skutečného a predikovaného odlivu,

rozdíly mezi jednolitými zeměmi jsou více než značné.

Country Predikt 1 Predikt 2 Predikt 3 Country Predikt 1 Predikt 2 Predikt 3

Austria 1,78 1,30 1,12 Italy 1,29 0,73 0,63

Belgium 1,61 1,40 1,21 Latvia 1,69 0,87 0,75

Bulgaria 1,74 1,26 1,08 Lithuania 1,68 0,98 0,85

Croatia 1,33 0,89 0,77 Luxembourg 12,27 9,67 8,33

Cyprus 2,70 2,26 1,95 Malta 1,55 1,31 1,13

Czech Republic 2,92 2,16 1,86 Netherlands 1,08 0,86 0,74

Denmark 1,67 1,31 1,13 Poland 1,29 0,89 0,77

Estonia 2,78 2,03 1,75 Portugal 1,03 0,83 0,72

Finland 1,85 1,40 1,20 Romania 1,77 1,01 0,87

Germany 1,17 0,90 0,77 Slovakia 1,90 1,35 1,11

Greece 2,35 0,23 0,20 Slovenia 1,05 0,77 0,66

Hungary 2,02 1,57 1,36 Spain 1,11 0,80 0,69

Ireland 4,98 4,21 3,63 UK 1,39 1,18 1,02

Co je z pohledu naší analýzy ještě důležitější je postavení ČR, rozdíl mezi skutečným odlivem adekvátním dle modelu je

dvoj až trojnásobný. ČR tak zaujímá hned třetí pozici v celé EU a to, za tak z pohledu zahraničních investic specifickými

zeměmi, jakými jsou Lucembursko a Irsko (viz tabulka).

Výsledkem zobrazení modelu pro ČR v čase je následující:

Pro celkový závěr o úměrnosti je nutné se této tématice dále věnovat pro zjištění komplexních

determinantů míry odlivu. V současnosti ale dostupné informace směřují k závěru, že míra

odlivu je způsobena strukturálními parametry, tedy institucionálním nastavením příjmu

zahraničních investic či mírou konkurenčního prostředí v jednotlivých sektorech. Pro ověření

těchto závěrů však bude nutné se dále uchýlit k hlubším analýzám.

6.6 Středoevropské hospodářské modely

Česká republika spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy se vyznačuje společnou

historií ekonomické transformace z plánované na tržní ekonomiku, významnou finanční

závislostí na přímých zahraničních investicích a vývoji zahraničního obchodu, závislostí na

transferu technologií, know-how a inovací z vyspělých ekonomik západní Evropy a USA či

obdobnou, jednostranně zaměřenou výrobní specializací hlavních hospodářských sektorů.

Aktuálně dostupné informace

naznačují, že je relativně vyšší

míra odlivu výnosů z ČR

způsobena strukturálními

parametry české ekonomiky

Společná

politickoekonomická

východiska států střední

Evropy


Při hodnocení stejných kritérií použité pro dichotomii LME-CME se země střední a východní

Evropy nachází ve stavu podobné hybridní dysfunkce jako země jižní Evropy. Je to ale právě

vysoký příliv zahraničních vstupů – nejen finančních, ale i na úrovni know-how a technologií –

který zvyšuje růstový potenciál těchto ekonomik nad ten západní. Různé stupně ekonomické

integrace přitom k odlišným způsobům hodnocení hospodářských modelů.29

Některé studie navíc naznačují, že ekonomiky středoevropského regionu svou vnitřní

charakteristikou směřují k liberálním tržním ekonomikám, 30 jiné studie naopak argumentují,

že se svými rysy blíží koordinovanému ekonomickému modelu,31 či naopak že vzniká právě

nejednoznačný hybridní model, který kombinuje aspekty obou zmíněných.32

Jiné studie potom uvádějí, že státy regionu střední Evropy tvoří samostatný, stabilní hospodářský

model, tzv. závislou tržní ekonomiku (již zmíněné DME), která využívá vzájemně se posilujících

institucionálních komplementarit, jako je tomu u liberálních a koordinovaných ekonomik,

právě úzce napojených a fungujících v souladu s vysokým přílivem zahraničních investic a

technologií. Tímto by se měl DME hospodářský model střední Evropy odlišovat od

„koktejlového“ kapitalismu např. ve východním Balkánu, kterému systém komplementarit i ve

vztahu k zahraničním vstupům chybí, a proto dosahuje horších hospodářských výsledků.33

29 Drahokoupil, Jan and Myant, Martin, Putting Comparative Capitalism Research in its Place: Varieties of Capitalism in Transition Economies (February 14, 2014). In Matthias Ebenau, Ian Bruff & Christian May (eds.) New Directions in Critical Comparative Capitalisms Research. London: Palgrave Macmillan; 2015. 30 Crowley, Stephen. East European Labor, the Varieties of Capitalism, and the Expansion of the EU. Oberlin College, 2005. 31McMenamin, Iain. Varieties of capitalist democracy: what difference does East-Central Europe make? Journal of Public Policy. Cambridge University Press, 2004/12/1. 32Mykhnenko, V. (2007) Strengths and weaknesses of 'weak co-ordination': economic institutions, revealed comparative advantages, and socio-economic performance of mixed market economies in Poland and Ukraine, in Hancké, B., Rhodes, M., & Thatcher, M., (eds). (2007) Beyond Varieties of Capitalism: Conflict, Contradictions and Complementarities in the European Economy. Oxford: Oxford University Press, pp. 351-378. 33Nölke, Andreas; Vliegenthart, Arjan. Enlarging the Varieties of Capitalism. The Emergence of Dependent Market Economies in East Central Europe. World politics 61, No. 4, October 2009, str. 673.

Vysoký příliv zahraničních

vstupů kompenzuje

nekomplementaritu institucí

dle LME-CME modelů

Ekonomický model států

střední Evropy se vyvíjí

Ekonomický model států

střední Evropy může být

stabilním systémem jako LME

a CME

http://journals.cambridge.org/abstract_S0143814X04000170


6.7 Hodnocení stavu hospodářských institucí ČR prizmatem dvou vyvinutých a institucionálně komplementárních

hospodářských modelů

Hodnocení ČR oproti LME modelu Hodnocení ČR oproti CME modelu

Finanční

trhy

Celková nerozvinutost finančního sektoru a závislost na zahraničních vstupech

Zásadní strukturální i objemová nerozvinutost

akciových a dalších likvidních kapitálových trhů

Strukturálně se bankovní systém a systém

financování shodují, nedostačuje však objemem

vnitřních zdrojů

Průmyslové

vztahy

Patrně příliš velká účast a koordinace klíčových

organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců na

chodu ekonomiky

Nedostatečné pokrytí kolektivními smlouvami,

kolektivní dohody uzavírány na firemní, nikoliv

na sektorové či národní úrovni

Vzdělávací

systém

Nedostatek všeobecně vzdělané pracovní síly

schopné flexibilně měnit pozice napříč

odvětvími

Shoduje se, avšak nízké míra zapojení (zejména

zahraničních) firem do praktického učňovského

vzdělávání

Řízení firem

Importovaný systém mateřské společnosti

Absence rozvinutého trhu kótovaných firem

s fungujícím institutem nepřátelských převzetí a

podnikových fúzí

Absence řídících a kontrolních vazeb mezi

bankami, firmami a rodinami (velkými

podílníky), neúčast zaměstnanců na řízení firem

Inovace a specializace

Importované

Pro typ inovací LME chybí produkční sektor.

Chybí radikálně rozvíjené technologie a likvidní

zdroje financování stejně jako dostatečně

odborně kvalifikovaná pracovní síla

Jednoduší typové navázání na současnou

průmyslovou základnu, postupné vylepšování

existujících technologií (inkrementální inovace)

lépe navazuje na průmyslový sektor, ovšem na

kvalitativně nižší úrovni (spíše spotřební zboží

než technologicky vyspělá odvětví jako optika,

elektrotechnika, jemná mechanika apod.)


Celková bilance výnosů (1), bilance pracovních výnosů (2) a bilance

kapitálových výnosů (3) v zemích visegrádské čtyřky

(1)

(2)

(3)

-9,00%

-8,00%

-7,00%

-6,00%

-5,00%

-4,00%

-3,00%

-2,00%

-1,00%

0,00%

20132012201120102009200820072006200520042003200220012000

Slovensko Maďarsko Polsko Česká republika

-1,00%

-0,50%

0,00%

0,50%

1,00%

1,50%

2,00%

2,50%

20132012201120102009200820072006200520042003200220012000


-9,00%

-8,00%

-7,00%

-6,00%

-5,00%

-4,00%

-3,00%

-2,00%

-1,00%

0,00%

20

13

20

12

20

11

20

10

20

09

20

08

20

07

20

06

20

05

20

04

20

03

20

02

20

01

20

00


60 DISKUZNÍ DOKUMENT ÚŘADU VLÁDY ČR

Tabulka 2 - Náklady platební bilance výnosů jako procento HDP (outflows)

Bilance výnosů

Bilance výnosů - Výnosy

Výnosy z práce

tuzemců v zahraničí

Výnosy z investic

Výnosy z přímých investic Výnosy z portfoliových investic

Dividendy - přímé investice

Reinvestovaný zisk - přímé

investice

Úroky - přímé

investice

Dividendy - portfoliové

investice

Úroky - portfoliové

investice

Ostatní investice -

úroky

1= 2 -13 2 = 3 + 4 3 4 = 5 + 9 +

12 5 = 6 + 7 + 8 6 7 8 9 10 11 12

2015 -5,72% 4,21% 1,13% 2,35% 1,11% 0,33% 0,67% 0,11% 0,27% . . 0,59% 2014 -6,07% 3,51% 0,92% 1,88% 0,79% 0,12% 0,56% 0,11% 0,24% . . 0,62% 2013 -6,09% 3,30% 0,83% 1,72% 0,73% 0,21% 0,40% 0,12% 0,30% 0,08% 0,22% 0,53% 2012 -5,87% 3,77% 0,68% 2,37% 1,20% 0,22% 0,86% 0,12% 0,31% 0,06% 0,25% 0,63% 2011 -5,56% 3,13% 0,61% 1,84% 0,64% 0,20% 0,32% 0,12% 0,36% 0,05% 0,30% 0,57% 2010 -6,33% 2,94% 0,59% 1,67% 0,60% 0,24% 0,28% 0,08% 0,24% 0,02% 0,21% 0,55% 2009 -5,52% 3,15% 0,57% 1,97% 0,51% 0,17% 0,23% 0,11% 0,33% 0,07% 0,26% 0,66% 2008 -3,68% 4,67% 0,48% 3,82% 1,87% 0,23% 1,45% 0,20% 0,31% 0,06% 0,26% 0,98% 2007 -6,64% 3,99% 0,65% 3,34% 0,72% 0,19% 0,54% 0,00% 0,73% 0,23% 0,50% 1,89% 2006 -4,69% 3,68% 0,71% 2,97% 0,44% 0,11% 0,33% 0,00% 0,66% 0,15% 0,51% 1,86% 2005 -3,94% 3,27% 0,70% 2,57% 0,37% 0,48% -0,11% 0,01% 0,55% 0,10% 0,45% 1,65% 2004 -5,13% 2,86% 0,68% 2,18% 0,32% 0,04% 0,28% 0,00% 0,47% 0,05% 0,42% 1,38% 2003 -4,28% 2,70% 0,50% 2,20% 0,13% 0,00% 0,12% 0,00% 0,46% 0,02% 0,44% 1,61% 2002 -4,32% 2,50% 0,40% 2,10% -0,09% 0,01% -0,09% 0,00% 0,28% 0,01% 0,27% 1,90% 2001 -3,26% 3,31% 0,38% 2,93% 0,10% 0,01% 0,09% 0,01% 0,32% 0,02% 0,29% 2,51% 2000 -2,23% 3,18% 0,48% 2,70% -0,02% 0,01% -0,03% 0,01% 0,06% 0,01% 0,05% 2,65% 1999 -2,09% 2,88% 0,48% 2,40% 0,02% 0,04% -0,02% 0,00% 0,12% 0,03% 0,09% 2,26% 1998 -1,64% 2,57% 0,52% 2,05% -0,12% 0,02% -0,15% 0,00% 0,16% 0,05% 0,11% 2,01% 1997 -1,29% 2,29% 0,12% 2,18% 0,09% 0,09% 0,00% 0,00% 0,07% 0,00% 0,07% 2,02% 1996 -1,08% 1,75% 0,17% 1,59% 0,05% 0,05% 0,00% 0,00% 0,11% 0,05% 0,06% 1,43% 1995 -0,18% 2,01% 0,32% 1,69% 0,03% 0,03% 0,00% 0,00% 0,05% 0,01% 0,04% 1,61%

Zdroj: ČNB, vlastní kompilace


Bilance výnosů: Náklady

Náklady na práci cizinců

v ČR Výnosy z investic

Výnosy z přímé investice Výnosy z portfoliové investice

Dividendy -

přímé investice

Reinvestovaný zisk - přímé investice

Úroky - přímé

investice


investice


investice


úroky

13 = 14 + 15 14 15 = 16 + 20 + 23 16 = 17 + 18

+ 19 17 18 19 20 = 21 + 22 21 22 23

9,93% 0,44% 9,35% 8,13% 5,31% 2,45% 0,37% 0,83% . . 0,39% 9,58% 0,40% 9,05% 7,80% 5,14% 2,21% 0,45% 0,83% . . 0,43% 9,39% 0,52% 8,77% 7,49% 4,90% 2,12% 0,47% 0,89% 0,22% 0,66% 0,40% 9,64% 0,64% 8,87% 7,41% 5,04% 1,93% 0,44% 0,85% 0,27% 0,58% 0,62% 8,69% 0,67% 7,88% 6,82% 5,44% 0,95% 0,44% 0,78% 0,24% 0,55% 0,27% 9,27% 0,72% 8,42% 7,51% 5,10% 1,92% 0,49% 0,68% 0,21% 0,47% 0,23% 8,67% 0,99% 7,57% 6,67% 4,53% 1,72% 0,42% 0,54% 0,16% 0,38% 0,36% 8,35% 1,10% 7,12% 6,02% 4,56% 1,03% 0,44% 0,54% 0,24% 0,29% 0,56%

10,63% 0,74% 9,89% 8,07% 4,16% 3,66% 0,24% 0,49% 0,13% 0,36% 1,33% 8,37% 0,62% 7,75% 5,87% 3,16% 2,48% 0,23% 0,54% 0,28% 0,26% 1,34% 7,21% 0,58% 6,63% 4,91% 2,24% 2,40% 0,27% 0,36% 0,13% 0,22% 1,37% 7,99% 1,20% 6,79% 5,13% 2,41% 2,48% 0,24% 0,38% 0,19% 0,18% 1,28% 6,97% 1,10% 5,87% 4,22% 1,86% 2,17% 0,19% 0,42% 0,15% 0,27% 1,23% 6,82% 1,08% 5,74% 3,86% 1,22% 2,41% 0,23% 0,48% 0,08% 0,40% 1,40% 6,57% 1,05% 5,51% 3,16% 0,64% 2,25% 0,27% 0,67% 0,12% 0,55% 1,68% 5,41% 0,98% 4,42% 2,24% 0,45% 1,55% 0,23% 0,38% 0,02% 0,36% 1,80% 4,97% 0,98% 3,99% 1,62% 0,39% 1,07% 0,16% 0,63% 0,04% 0,59% 1,74% 4,21% 1,11% 3,10% 0,52% 0,25% 0,27% 0,00% 0,59% 0,05% 0,53% 1,99% 3,58% 0,55% 3,02% 0,09% 0,09% 0,00% 0,00% 0,78% 0,06% 0,72% 2,15% 2,84% 0,45% 2,38% 0,11% 0,11% 0,00% 0,00% 0,69% 0,07% 0,62% 1,58% 2,18% 0,17% 2,02% 0,11% 0,11% 0,00% 0,00% 0,42% 0,03% 0,38% 1,49%


DISKUZNÍ DOKUMENT ÚŘADU VLÁDY 62

Tabulka 3 - Náklady platební bilance výnosů v absolutních hodnotách HDP (outflows)

Bilance výnosů

Bilance výnosů: Výnosy

Výnosy z

práce tuzemců v zahraničí

Výnosy z investic

Výnosy z přímých investic Výnosy z portfoliových investic

Dividendy - přímé investice

Reinvestovaný zisk - přímé

investice

Úroky - přímé

investice


investice


investice


úroky

1= 2 -13 2 = 3 + 4 3 4 = 5 + 9 +

12 5 = 6 + 7 + 8 6 7 8 9 10 11 12

2015 -243 515 179 592 48 356 100 274 47 363 13 970 28 494 4 899 11 684 . . 24 932 2014 -260 778 152 762 39 277 83 135 36 539 6 943 25 247 4 349 10 045 . . 26 884 2013 -249 018 134 794 34 025 70 103 29 679 8 587 16 328 4 764 12 228 3 175 9 160 21 547 2012 -237 528 152 785 27 577 95 810 48 638 9 071 34 880 4 688 12 378 2 255 10 084 25 581 2011 -223 345 125 824 24 644 74 070 25 563 7 943 12 844 4 776 14 351 2 193 12 099 23 062 2010 -249 930 116 118 23 385 66 045 23 835 9 555 11 216 3 064 9 284 974 8 275 21 562 2009 -216 659 123 767 22 566 77 349 19 877 6 601 8 948 4 328 12 773 2 715 10 011 25 877 2008 -147 687 187 190 19 240 153 292 75 221 9 369 58 008 7 844 12 628 2 353 10 239 39 321 2007 -254 699 153 040 24 811 128 229 27 692 7 099 20 528 64 27 929 8 694 19 234 72 611 2006 -164 574 129 208 25 021 104 187 15 438 3 758 11 540 140 23 288 5 424 17 864 65 461 2005 -128 312 106 504 22 769 83 735 12 136 15 607 -3 704 236 17 894 3 216 14 677 53 705 2004 -156 638 87 206 20 655 66 551 9 880 1 180 8 649 51 14 463 1 662 12 800 42 208 2003 -119 858 75 508 13 888 61 620 3 649 52 3 469 129 12 827 627 12 200 45 144 2002 -115 615 66 790 10 696 56 094 -2 285 191 -2 532 56 7 515 253 7 262 50 864 2001 -83 549 84 892 9 747 75 145 2 659 151 2 340 168 8 110 581 7 529 64 377 2000 -52 978 75 439 11 376 64 063 -414 150 -719 155 1 499 299 1 200 62 979 1999 -46 674 64 298 10 731 53 567 488 926 -538 100 2 634 620 2 014 50 446 1998 -35 078 55 042 11 097 43 945 -2 646 466 -3 111 0 3 481 1 027 2 454 43 110 1997 -25 102 44 696 2 250 42 446 1 670 1 670 0 0 1 429 89 1 340 39 348 1996 -19 611 31 766 3 000 28 766 873 873 0 0 1 926 901 1 025 25 967 1995 -2 804 31 696 5 009 26 687 512 512 0 0 798 158 640 25 377



Bilance výnosů: Náklady

Náklady na

práci cizinců v ČR

Výnosy z investic

Výnosy z přímé investice Výnosy z portfoliové investice

Dividendy -

přímé investice

Reinvestovaný zisk - přímé investice

Úroky - přímé

investice


investice


investice


úroky

13 = 14 + 15 14 15 = 16 + 20 + 23 16 = 17 + 18

+ 19 17 18 19 20 = 21 + 22 21 22 23

423 108 18 587 398 351 346 358 226 146 104 541 15 671 35 195 . . 16 798 413 540 17 036 391 056 337 725 245 742 75 664 16 318 35 316 . . 18 015 383 812 21 121 358 259 305 878 200 036 86 532 19 308 36 216 9 118 26 984 16 168 390 313 26 096 359 216 299 976 204 122 78 020 17 832 34 231 10 731 23 499 25 008 349 170 26 898 316 856 274 335 218 533 38 008 17 792 31 535 9 550 21 986 10 986 366 048 28 534 332 723 296 713 201 553 75 924 19 236 26 984 8 319 18 664 9 028 340 425 38 934 297 050 261 906 177 907 67 696 16 300 21 049 6 227 14 824 14 096 334 879 44 084 285 617 241 713 183 015 41 216 17 480 21 557 9 729 11 828 22 347 407 740 28 449 379 291 309 533 159 689 140 536 9 308 18 754 4 878 13 876 51 003 293 783 21 734 272 049 206 133 110 838 87 188 8 105 19 016 9 822 9 194 46 901 234 816 18 856 215 960 159 862 72 934 78 156 8 776 11 625 4 302 7 322 44 472 243 844 36 571 207 273 156 614 73 514 75 759 7 342 11 517 5 904 5 613 39 143 195 367 30 906 164 461 118 261 52 111 60 890 5 260 11 655 4 112 7 543 34 544 182 405 28 986 153 419 103 263 32 656 64 348 6 259 12 715 2 118 10 597 37 441 168 441 27 029 141 412 81 072 16 437 57 757 6 878 17 161 2 972 14 190 43 179 128 418 23 334 105 084 53 202 10 781 36 871 5 550 9 047 466 8 581 42 835 110 972 21 917 89 055 36 164 8 612 23 872 3 680 14 122 997 13 125 38 770 90 120 23 717 66 403 11 184 5 368 5 815 0 12 550 1 117 11 433 42 670 69 798 10 800 58 998 1 787 1 787 0 0 15 298 1 265 14 034 41 914 51 377 8 200 43 177 2 054 2 054 0 0 12 476 1 240 11 236 28 647 34 500 2 664 31 836 1 748 1 748 0 0 6 591 519 6 072 23 497


Zpracovalo Oddělení strategií a trendů EU Sekce pro Evropské záležitosti. & Odbor analýz a informací Úřadu vlády České republiky

Kolektiv autorů: Aleš Chmelař, Michal Pícl, Jan Bittner, Stanislav Volčík, Aleš Nechuta

ISBN 978-80-7440-160-2

Úřad vlády České republiky. Listopad 2016. Verze 3.0.

Documents

Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a ... · renty v sektorech s oligopolní a monopolní tendencí; 3. zvýšení mzdové úrovně pro vyšší absorpci přidané