UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Katedra geografie

Aktuální problémy socio-ekonomického rozvoje

mikroregionu Otrokovice

Bakalářská práce

Michal Zapletal

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlašuji, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně a ţe jsem uvedl

veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.

V Olomouci dne _______________ Podpis_________________

Rád bych na tomto místě poděkoval panu doc. RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph.D. za

ochotu a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

OBSAH

1 ÚVOD ............................................................................................................................... 1

1.1 Úvod a cíle práce ....................................................................................................... 1

1.2 Metodika práce a zdroje dat ........................................................................................ 1

2 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ................................................................................ 4

3 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ORP OTROKOVICE ....................................... 6

3.1 Historicko - správní vývoj Otrokovic .......................................................................... 7

4 HODNOCENÍ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE REGIONŮ PO R. 1989 ........ 9

5 OBYVATELSTVO A SÍDLA ......................................................................................... 10

5.1 Sídelní struktura správního obvodu........................................................................... 10

5.2 Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................... 10

5.3 Pohyb obyvatelstva .................................................................................................. 13

5.4 Ekonomická aktivita obyvatelstva ............................................................................ 14

5.5 Vyjíţďka a dojíţďka obyvatelstva do zaměstnání ..................................................... 16

6 SITUACE NA TRHU PRÁCE ........................................................................................ 18

6.1 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 18

6.2 Největší zaměstnavatelské subjekty na trhu práce ..................................................... 21

7 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA................................................................................. 26

7.1 Silniční doprava ....................................................................................................... 26

7.2 Ţelezniční doprava ................................................................................................... 27

8 SLUŢBY, OBČANSKÁ VYBAVENOST A ZÁZEMÍ OBCÍ .......................................... 28

8.1 Školy a školská zařízení ........................................................................................... 28

8.2 Zdravotnictví............................................................................................................ 28

8.3 Veřejný a kulturní ţivot obcí .................................................................................... 29

9 SWOT analýza ................................................................................................................ 31

10 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 33

SUMMARY .................................................................................................................... 34

Key words:............................................................................................................... 34

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ......................................... 35

SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 38

1

1 ÚVOD

1.1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE

Bakalářská práce se zabývá hodnocením sociálně ekonomického rozvoje

mikroregionu s nastíněním klíčových oblastí rozvoje po roce 1989. Z pohledu koncepce

navazuje práce na sérii prací s podobnou tématikou zpracovaných v minulosti na

katedře geografie. Zkoumaným mikroregionem je správní obvod obce s rozšířenou

působností (SO ORP) Otrokovice. Velikostně se jedná o poměrně malé území, které je

tvořeno katastry deseti obcí. Co se týká administrativního vymezení působnosti

správního obvodu, musíme brát v potaz, ţe jsou všechny členské obce zájmového území

ovlivňovány krajským městem Zlín, které leţí v těsné blízkosti správního obvodu.

Hlavním cílem bakalářské práce je provedení rozboru relevantních otázek sociálně

ekonomického rozvoje zájmového území. Těmito otázkami je míněn zejména vývoj

počtu obyvatelstva, struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva, vyjíţďka a dojíţďka

do zaměstnání, nezaměstnanost v regionu, počet uchazečů o zaměstnání, dopravní

infrastruktura, sluţby a občanská vybavenost správního obvodu apod.

Dílčím cílem práce je poukázat na vliv největších zaměstnavatelů na sociálně

ekonomický rozvoj regionu a uvést na konkrétních příkladech úspěšnou a neúspěšnou

transformaci ekonomických subjektů na území správního obvodu. Dále je také cílem

přiblíţit čtenářům práce město Otrokovice, které je centrem správního obvodu a mezi

ostatními obcemi má výrazně dominantní postavení.

Na konci práce je provedena SWOT analýza k otázkám sociálně ekonomického

rozvoje zájmového území.

1.2 METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT

Hlavní metodou pří vypracování bakalářské práce byla regionálně geografická

analýza zájmového území, tedy správního obvodu obce s rozšířenou působností

Otrokovice. Při analýze byl kladen důraz na rozbor relevantních otázek sociálně

ekonomického rozvoje a dodrţení vytyčených cílů práce. Jednou z metod byla

komparace získaných poznatků a dat s údaji vyšších územních jednotek – okresem Zlín,

Zlínským krajem a Českou republikou.

2

Co se týče zdrojů dat, tak nejvíce informací bylo čerpáno z oficiálních stránek

Českého statistického úřadu1. Vhodným a často vyuţívaným zdrojem byla také Veřejná

databáze Českého statistického úřadu (VDB), která funguje jako základní a jednotný

datový zdroj pro prezentaci statistických údajů určených především pro veřejnost. VDB

obsahuje pouze agregovaná statistická data a to za všechny sledované úseky statistiky.

Čerpá jednak z výsledků zpracování statistických úloh v ČSÚ, ale rovněţ vyuţívá

statistických údajů z externích a administrativních zdrojů, zejména z dalších pracovišť

státní statistické sluţby. Neomezuje se jen na data za Českou republiku, k dispozici jsou

i data za regiony (kraje, okresy, obce a města apod.), ale také za údaje ze zahraničí.

Zdrojem dat, pojednávajících o zaměstnanosti, je portál Ministerstva práce a

sociálních věcí ČR. Zdrojem informací především ekonomického charakteru je Registr

ekonomických subjektů a databáze Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a

obchodu ČR.

Významnými zdroji pro regionálně geografickou analýzu celého zájmového

území jsou územně analytické podklady, Rozbor udrţitelného rozvoje území nebo

krajský Generel dopravy, zabývající se dopravní infrastrukturou. Dále jsou cennými

zdroji také internetové stránky obcí, respektive jejich obecních úřadů. Statistické

informace, avšak pouze v omezeném mnoţství, lze čerpat od krajské pobočky ČSÚ,

která vydává i ročenky s regionální tématikou.

Data potřebná k analýze vývoje počtu obyvatel byla získána z Historického

lexikonu obcí České republiky 1869-2005. Vývoj počtu obyvatel je v práci znázorněn

na základě výpočtu bazických (Bi) a řetězových (Ri) indexů. Bazický index je

výsledkem podílu počtu obyvatelstva ve zkoumaném roce a stavu obyvatelstva v roce

1869. Výsledná hodnota je pak vynásobena 100 z důvodu převodu hodnot na procenta.

Výsledná hodnota je tedy procentuální vyjádření počtu obyvatelstva ve zkoumaném

roce, oproti výchozímu roku 1869. Řetězový index je výsledkem podílu počtu

obyvatelstva ve zkoumaném roce a v roce předcházejícím. Hodnota je opět vynásobena

100 z důvodu převodu na procenta a vyjadřuje tak procentuální nárůst počtu obyvatel

v zájmovém území oproti předchozímu uvedenému roku.

Z hlediska budoucího vývoje regionu, tedy správního obvodu ORP Otrokovice, je

důleţitá demografická analýza pohybu obyvatelstva v zájmovém území. Pohybem

obyvatelstva se míní porodnost, úmrtnost a počet přistěhovalých a vystěhovalých

1 Dostupné z: www.czso.cz

3

obyvatel za určité časové období. V bakalářské práci je v rámci analýzy pohybu

obyvatelstva sledovaným obdobím rozpětí mezi roky 2000-2007 a uváděny jsou

relativní údaje, tedy pohyb obyvatelstva přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu

v SO ORP Otrokovice. Údaje o počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých

a vystěhovalých jsou získány ze stránek ČSÚ. Přirozený přírůstek je spočítán jako

rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých obyvatel a migrační saldo jako rozdíl mezi

počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel. Stejný princip je pouţit i při výpočtu

salda za zaměstnáním v analýze vyjíţďky a dojíţďky obyvatelstva do zaměstnání.

Výpočet je prováděn rozdílem mezi dojíţdějícími a vyjíţdějícími obyvateli.

Informace o ekonomických subjektech v zájmovém území pouţité při geografické

analýze trhu práce byly získány z Hoppenstedt Bonnier Information (HBI)2. Krátkodobý

přístup do této databáze byl umoţněn po odeslání stručné anotace bakalářské práce,

spolu s potvrzením o studiu tamnímu personálnímu oddělení. Situace na trhu práce je

popsána pomocí portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Bakalářská práce je zpracována v kancelářském balíku Microsoft Office 2007.

Text je vypracován v textovém editoru Microsoft Word. Tabulky a jejich grafické

zpracování je vyhotoveno v tabulkovém procesoru Microsoft Excel a mapy jsou

vytvořeny v programu Arc GIS 9.3.

2 Dostupné z: www.hbi.cz

4

2 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Zájmovým územím bakalářské práce je správní obvod obce s rozšířenou

působností Otrokovice. Z geografického hlediska se zájmové území nachází na rozhraní

Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu v okolí toku řeky Moravy, která zde

vytváří řadu mrtvých ramen. Jihozápadní část oblasti tvoří okraj pohoří Chřibů a na

severu zasahují jihovýchodním cípem Hostýnské vrchy (ČSÚ, 2009). Centrem

zájmového území a zároveň obcí s rozšířenou působností je město Otrokovice, které leţí

v západní části Zlínského kraje asi 10 kilometrů západně od krajského města Zlín.

Město má rozlohu 19, 61 km² a nachází se v nadmořské výšce 190 m n. m. Územím

protéká řeka Dřevnice, která se na západním okraji katastru města vlévá do řeky

Moravy.

Obr. 1: Administrativní mapa SO ORP Otrokovice

Zdroj: vlastní mapa

Obec s rozšířenou působností Otrokovice vykonává, v rámci svých kompetencí,

správu nad obcemi: Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice,

Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov a Ţlutava. Dále je město Otrokovice součástí a

zároveň centrem dobrovolného svazku obcí mikroregionu Otrokovicko. Jedná se o

5

základní a nejtypičtější formu spolupráce obcí v ČR, přímo uvedenou v zákoně

o obcích. Obvykle vznikají pro územně ucelenou oblast, vymezenou přirozenými

přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími důleţitými pojícími

prvky. (Galvasová a kol., 2007). Členskými obcemi mikroregionu jsou Bělov,

Halenkovice, Karlovice, Komárov, Kurovice, Lhota, Machová, Napajedla, Nová

Dědina, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Spytihněv, Ţlutava. Mikroregion

Otrokovicko vznikl v roce 2004 a předmětem činnosti členských obcí je koordinace

činnosti při významných rozvojových a investičních akcích a usilování o hospodářský,

kulturní a turistický rozvoj obcí, které jsou členy svazku (ČSÚ, 2005).

Tabulka č. 1 : Obce spadající pod správní obvod ORP Otrokovice

Název obce Rozloha (ha) Prům. nadmořská

výška (m n.m.)

Počet obyvatel

(31. 12. 2009)

Hustota zalidnění

(obyv./km²)

Bělov 344 234 286 83,1

Halenkovice 2 002 288 1 801 90,0

Komárov 762 308 336 44,1

Napajedla 1 980 200 7 488 378,2

Oldřichovice 273 270 376 137,7

Otrokovice 1 961 190 18 518 944,3

Pohořelice 588 252 825 140,3

Spytihněv 964 186 1 719 178,3

Tlumačov 1 552 186 2 524 162,6

Ţlutava 740 298 1 114 150,5

SO ORP Otrokovice 11 169 241 34 987 313,3

Zdroj: ČSÚ; MOS 2010

Zkoumané území je součástí okresu Zlín a Zlínského kraje. Na severu sousedí

zájmové území se správním obvodem Holešov, na západě se SO Kroměříţ, na jihu se

SO Uherské Hradiště a na východě se správním obvodem krajského města Zlín. Státní

správa je na území správního obvodu rozdělena také mezi dvě obce s pověřeným

obecním úřadem. A to mezi města Otrokovice a Napajedla3. Nejsevernější bod

zájmového území leţí v katastru obce Tlumačov, nejzápadnější v katastru obce

Halenkovice, nejjiţnější v katastru obce Spytihněv a nejzápadnější bod zájmového

území se nachází v katastru obce Komárov. Administrativní členění správního obvodu

je patrné z prvního obrázku (Obr. 1).

3 Zdroj: hwww.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/585599

6

3 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ORP OTROKOVICE

Centrem správního obvodu je obec s rozšířenou působností Otrokovice. Město má

v rámci správního obvodu dominantní postavení, které je dáno několika faktory. Jednak

tím, ţe zde ţije více neţ polovina všech obyvatel SO a jedná se o velikostně druhou

největší obec správního obvodu (viz. Tabulka č. 1). Dále také tím, ţe jde o největší

centrum dojíţďky ve správním obvodu (viz. Tabulka č. 5) a na území katastru města se

nachází největší zaměstnavatel v celém kraji. Tímto zaměstnavatelem je společnost

Barum Continental s r.o.

Obec s rozšířenou působností Otrokovice je moderním průmyslovým sídlem,

jehoţ hlavní rozvoj nastal ve třicátých letech 20. století v důsledku výstavby Baťových

závodů. Dynamiku nabral hlavně v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti

s otevřením nové pneumatikárny. V současné době je město Otrokovice se svými

18 518 obyvateli (ČSÚ, 2009) šestým největším městem Zlínského kraje a je centrem

správního obvodu zahrnujícího obce s celkovým počtem 34 987 obyvatel (ČSÚ, 2009).

Můţeme také říci, ţe svou polohou na důleţitých silničních a ţelezničních tazích jsou

Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje4.

Sídelní struktura města je tvořena třemi městskými částmi, které byly dříve

samostatnými obcemi. Jedná se o městské části Otrokovice, Kvítkovice a Baťov.

Otrokovice byly původně vesnicí. Podle této městské části má také dnešní město svůj

název. Kvítkovice se staly místní částí, která má vlastí katastrální území. Baťov byla

původně obec, spadající pod správu baťova koncernu, která nemá vlastní katastrální

území, ale nachází se v katastru Otrokovic. Běţně se můţeme setkat také s názvem

Bahňák. Na území této městské části se nachází stará průmyslová zóna spojená s érou

Baťových závodů, v níţ v současné době sídlí řada menších ekonomických subjektů

a firem. Kromě průmyslové zóny je značná část území městské části Baťov tvořena

typickou zástavbou cihlových domů, jejichţ ţivotnost byla původně projektována na

třicet let. Domy zde však stojí dodnes, přestoţe se přes území této městské části

přehnala v roce 1997 ničivá povodeň.

4 Zdroj: O městě a okolí; dostupné z: www.otrokovice.cz

7

3.1 HISTORICKO - SPRÁVNÍ VÝVOJ OTROKOVIC5

Otrokovice i Kvítkovice byly aţ do zrušení vrchnostenského zřízení součástí

napajedelského panství. V roce 1824 bylo v Otrokovicích 126 obydlených domů. V té

době jiţ měly Otrokovice i vlastní školu. Podle soupisu obyvatelstva z roku 1843 bylo v

Otrokovicích 804 obyvatel (396 muţů a 408 ţen), kteří ţili ve 132 domech a 187

domácnostech. V zemědělství nacházelo obţivu 47 rodin, 6 se ţivilo ţivnostmi a 134

nádenickou prací. Celková rozloha katastru přesahovala 2103 jitra.

V roce 1882 byla v Otrokovicích zřízena ţelezniční zastávka. Do té doby

zastavovaly vlaky pouze v Napajedlích a od r. 1865 v Tlumačově. Rozhodující vliv na

rozvoj ţelezniční dopravy v obci měl aţ projekt nové ţeleznice Otrokovice - Zlín -

Vizovice. V obci byla postavena nádraţní budova a 8. října 1899 byl na trati zahájen

provoz. Roku 1906 převzaly ţelezniční trať Otrokovice - Vizovice, do té doby

soukromou, státní dráhy.

Počátkem 20. století se začalo měnit sociální sloţení vesnice. Rostl počet

ţivnostníků. Avšak nejvýznamnější změnou v sociální skladbě Otrokovic byl výrazný

růst počtu dělníků (růst napajedelského cukrovaru, růst obuvnických a koţařských

závodů ve Zlíně a Malenovicích, část dělníků dojíţděla do továren v Přerově, na

Ostravsko či do Vídně). Nejchudší částí Otrokovic byl tak zvaný Příhon, pozdější

Jiráskova ulice. Téměř všichni obyvatelé Otrokovic byli české národnosti. V roce 1880

se k německé národnosti hlásilo pouze 8 lidí. Drtivá většina občanů Otrokovic se hlásila

k římskokatolickému náboţenství, nejvíce jinověrců bylo roku 1880 - 6 evangelíků a 6

ţidů (v roce 1910 - 4 evangelíci a 5 ţidů).

Nejdynamičtější rozvoj Otrokovic nastal v 30. letech 20. století v souvislosti

s expanzí Baťových obuvnických a koţařských závodů. Tomáš Baťa koupil od

napajedelské hraběnky Baltazziové část močálovitých pozemků mezi Dřevnicí a

Moravou a jedinečnou metodou splavování zeminy z nedalekého kopce Tresného zvýšil

jejich úroveň o 1 - 3, místy dokonce o 4 metry. Na získaném prostoru začal budovat

další objekty své zlínské firmy (pomocné závody a leteckou výrobu). Práce byly

završeny jeho pokračovateli, takţe na území někdejších močálů vyrostla moderní

průmyslová čtvrť plná zeleně, několik let dokonce úředně nazývaná "Baťovem", dnes

obecně "Bahňákem". Na její architektonické tvářnosti (český funkcionalismus) se

5 Zdroj: http://www.otrokovice.cz/newWebOtr/historie/h_hist.aspx

8

významně podílely takové kapacity jako např. F. L. Gahura a Vladimír Karfík.

Nejvýznamnější dominantou je Společenský dům postavený v letech 1933 - 36, který

připomíná z leteckého pohledu trojramennou vrtuli. Ve třicátých letech vzrostl počet

obyvatel čtyřikrát (na 8 000 v r. 1938)

V roce 1960 se spojily Otrokovice s Kvítkovicemi a v roce 1964 byly povýšeny

na město. K další průmyslové expanzi a k více neţ zdvojnásobení obyvatelstva došlo

v 70. - 80. letech v době rozmachu dnešního podniku Barum Continental, jenţ tvoří

spolu s několika dalšími podniky průmyslovou základnu města. V téţe době zde

vyrostla moderní poliklinika. Otrokovice, uţ dlouhá léta spojené se sousedními

Kvítkovicemi, se sice nehonosí starobylými skvosty, přesto však mají návštěvníkům co

nabídnout: z období baťovské éry je nejcennější památkou Společenský dům - zajímavě

řešený hotel, který se uţ vzpamatoval (stejně jako většina budov a rodinných domků) z

nejhorších následků katastrofální záplavy v červenci 1997 a poskytuje svým hostům

komfortní ubytování, dobrou kuchyň i společenské zázemí. Někdejší šedá monotónnost

panelákových sídlišť v centru města je od počátku 90. let postupně zastiňována

rekonstruovanými či nově budovanými objekty na náměstí, k nimţ se řadí i radnice -

sídlo Městského úřadu a knihovny. Dominantou města je hotel Atrium kruhového

půdorysu leţící v samotném centru města. Rekreační oblast Štěrkoviště na severním

okraji města nabízí svou rozsáhlou přírodní vodní plochou jedinečnou příleţitost ke

sportování i odpočinku.

9

4 HODNOCENÍ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE

REGIONŮ PO R. 1989

Pojmem regionální rozvoj je míněno vyšší vyuţívání a zvyšování potenciálu

daného systematicky vymezeného prostoru (území) vznikající v důsledku prostorové

optimalizace socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojů. Toto zvýšení a

vyšší vyuţití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, ţivotní

úrovni obyvatel a stavu ţivotního prostředí apod. Potenciál regionu lze hodnotit pomocí

ukazatelů míry nezaměstnanosti, průměrné mzdy, kvality a dostupnosti infrastruktury a

podobně (Wokoun a kol., 2008).

V současnosti se v České republice zájem o problematiku regionálního rozvoje

zřetelně zvyšuje. V České republice byly regionální vývoj a ekonomická výkonnost

ovlivňovány především transformačním procesem, který započal na začátku 90. let

minulého století. Na počátku transformace byly pouze malé regionální rozdíly, které se

ovšem v průběhu let výrazně prohloubily a došlo ke vzniku regionálních disparit. Z toho

lze vyvodit, ţe ne všechny regiony České republiky prošly transformačním procesem

stejně úspěšně a zároveň lze také konstatovat, ţe pokud nedojde k přijetí určitých

opatření poskytujících pomoc dosud méně úspěšným regionům, tak se i nadále budou

regionální rozdíly prohlubovat, coţ není v zájmu České republiky jako celku (Mates a

kol., 2008).

Regionální disparity vzniklé v průběhu transformace nejlépe charakterizují

socioekonomické ukazatele, jako jsou pohyb obyvatelstva, míra nezaměstnanosti, počet

uchazečů o zaměstnání, ekonomická aktivita obyvatelstva, vyjíţďka a dojíţďka do

zaměstnání, významné zaměstnavatelské subjekty na trhu práce, dopravní infrastruktura

apod.

10

5 OBYVATELSTVO A SÍDLA

5.1 SÍDELNÍ STRUKTURA SPRÁVNÍHO OBVODU

SO ORP Otrokovice je nejmenším správním obvodem ve Zlínském kraji. Zaujímá

2,8 % rozlohy kraje, tedy 111 69 km². Je to také správní obvod s druhým nejvyšším

podílem městského obyvatelstva (75,4 %), v rámci Zlínského kraje. Ke dni 31. 12. 2009

měl správní obvod 34 987 obyvatel (ČSÚ, 2010).

Ve správním obvodu se nachází 10 obcí, z nichţ pouze dvě mají status města.

Prvním z nich je ORP Otrokovice s 18 518 obyvateli. Druhým městem správního

obvodu jsou Napajedla se 7488 obyvateli (ČSÚ, 2009). Tedy více neţ polovina

obyvatel celého správního obvodu ţije přímo ve správním městě Otrokovice a téměř

jedna čtvrtina v dalším městě Napajedlích. Vysoký podíl městského obyvatelstva je

ovlivněn taktéţ vysokým počtem malých obcí, které se v zájmovém území nacházejí.

Z celkového počtu 10 obcí je sedm do 2000 obyvatel a z toho 3 obce mají dokonce

méně neţ 500 obyvatel (ČSÚ, 2004).

Z hlediska vnitřní struktury regionu můţeme říci, ţe správní obvod ORP

Otrokovice je nodálním regionem. Tedy regionem s vnitřně heterogenním uspořádáním,

skládajícím se z jádra regionu a jeho zázemí. Geografické jevy různé povahy se

koncentrují v nodu (jádře) a v ostatních částech regionu jsou rozptýleny (Toušek a kol.,

2008). V případě správního obvodu ORP Otrokovice můţeme říci, ţe se menší obce

nacházejí na okraji správního obvodu a obklopují tak dva hlavní nódy, tedy hierarchicky

výše postavená sídla, která tvoří jádro regionu. Těmito nódy jsou jediná města ve

správním obvodu, a sice Otrokovice a Napajedla.

Co se týče struktury pozemků podle vyuţití, nejvíce je ve správním obvodu ORP

Otrokovice zastoupena zemědělská půda (61% celkové výměry SO), dále lesní půda

(21,3 %), vodní plochy (2,8%), zastavěné plochy (3,3%) a ostatní plochy (11,7%)

(ČSÚ 2005).

5.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Vývoj počtu obyvatel byl zkoumán ve vybraných územních jednotkách ORP

Otrokovice, v okrese Zlín, Zlínském kraji a celé České republice za rok 1869 – 2001.

Tento vývoj je znázorněn na obr. 2 a 3. Z grafu vyplývá, ţe vývoj počtu obyvatel ve

11

všech vybraných územích měl ze začátku pozvolnou rostoucí tendenci. Tento trend lze

sledovat od r. 1869 do 20. let 20. století, kdy došlo hlavně v okrese Zlín a také v ORP

Otrokovice k prudkému nárůstu obyvatelstva v důsledku výstavby Baťových závodů

a s tím související výstavbou domů a sociálního zázemí pro tamější pracovní sílu. To

znamenalo například v ORP Otrokovice nárůst obyvatelstva aţ o více neţ 63% (viz.

Tabulka č. 2).

Tabulka č. 2 : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Otrokovice v letech 1869 – 2001

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

počet

obyv. 10 651 12 050 12 728 13 640 14 022 14 103 15 257 23 247 25 940 27 187 34 581 36 154 35 305

Bi 100,0 113,1 119,5 128,1 131,6 132,4 143,2 218,3 243,5 255,3 324,7 339,4 331,5

Ři 100,0 113,1 105,6 107,2 102,8 100,6 108,2 152,4 111,6 104,8 127,2 104,5 97,7

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. Díl, ČSÚ, Praha 2006, vlastní

výpočty Pozn. Bi – bazický index, Ri – řetězový index

Naopak konec 20. let znamenal pro Českou republiku jako celek úbytek

obyvatelstva v důsledku II. světové války. Na regionální celky jako Zlínský kraj, okres

Zlín a ORP Otrokovice však neměla II. světová válka výraznější vliv a region si

udrţoval tendenci pozvolného nárůstu obyvatelstva. Výraznější změna vývoje počtu

obyvatelstva nastala pouze v 70. letech v ORP Otrokovice, kdy došlo k více neţ 27 %

nárůstu obyvatelstva v průběhu deseti let (viz. Tabulka č. 2). Důvodem byla výstavba

nové pneumatikárny počátkem 70. let a s tím související příliv nové pracovní síly. Tento

nárůst byl také v souladu s tehdejší propopulační politikou a vývojem v celé ČR. Od

sčítání obyvatelstva v roce 1991 dochází v ČR, Zlínském kraji a okrese Zlín ke stagnaci

vývoje počtu obyvatelstva na rozdíl od ORP Otrokovice, kde dochází k pozvolnému

úbytku obyvatelstva.

12

Obr.2a: Vývoj počtu obyvatel ORP Otrokovice, okresu Zlín, Zlínského kraje a ČR

v letech 1869 – 2001, na základě průběhu Bi

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. Díl, ČSÚ, Praha 2006,

vlastní výpočty Pozn.: SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností, ČR – Česká republika

Obr. 2b: Vývoj počtu obyvatel ORP Otrokovice, okresu Zlín, Zlínského kraje a ČR v

letech 1869 – 2001, na základě průběhu Ri

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. Díl, ČSÚ, Praha 2006,

vlastní výpočty Pozn.: SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností, ČR – Česká republika

13

Neuvaţujeme-li samotnou ORP Otrokovice, která počtem obyvatel vysoce

převyšuje všechny ostatní obce správního obvodu, jsou největší obcí resp. městem

Napajedla se 7 488 obyvateli. Počet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do cca 2 500,

u čtyř obcí pouze do 1 000. Nejmenší obcí je pak Bělov s 286 obyvateli.

5.3 POHYB OBYVATELSTVA

Sledovaným obdobím při analýze pohybu obyvatelstva, přepočteného na 1000

obyvatel středního stavu ve SO ORP Otrokovice, bylo rozmezí let 2000-2007.

Celkový přírůstek, který je součtem migračního salda a přirozeného přírůstku byl

za sledované období pouze dvakrát kladný. A to v letech 2000 a 2007. Průměrná

hodnota celkového přírůstku za sledované období má pak hodnotu -1,4 obyvatele na

1000 obyvatel středního stavu správního obvodu.

Úmrtnost v zájmovém území se ve zkoumaném časovém rozpětí drţí pod hranici

10 obyvatel na 1000 obyvatel středního stavu SO, kromě roku 2007, kdy byl údaj

o počtu zemřelých 10,1 (viz. Tabulka č. 3).

Podíl přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel správního obvodu je v tabulce

(Tabulka č. 3) vyjádřen migračním saldem. Hodnota tohoto údaje je kromě jednoho

roku (2007) za celé sledované období v zájmovém území záporná. Vyjdeme-li ze všech

zkoumaných relativních hodnot pohybu obyvatelstva na území správního obvodu ORP

Otrokovice, můţeme říci, ţe ve zkoumaném časovém rozpětí byl pohyb obyvatelstva

charakterizován celkovým úbytkem.

Tabulka č. 3: Pohyb obyvatelstva přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu v SO ORP

Otrokovice

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Průměr

Narození 9,5 9,4 9,6 9,2 8,8 10 9,4 10,5 9,6

Zemřelí 9,4 9 8,5 9,2 8,8 9,8 9,4 10,1 9,3

Přiroz. Přírůstek 0,1 0,4 1,1 -0,1 0 0,3 0 0,4 0,3

Přistěhovalí 18,3 18,8 24,1 20,9 22,1 20 15,2 21 20,1

Vystěhovalí 18,7 19,4 25,1 24,7 25,7 22,6 19,4 18,5 21,8

Migrační saldo -0,4 -0,6 -1 -3,8 -3,6 -2,6 -4,2 2,5 -1,7

Celkový

přírůstek -0,3 -0,1 0,1 -3,9 -3,6 -2,3 -4,2 2,9 -1,4

Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočet

14

5.4 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Strukturu obyvatelstva podle ekonomické aktivity vyjadřuje zaměstnanost

obyvatelstva v jednotlivých odvětvích hospodářství. V rámci národního hospodářství

rozlišujeme tři základní sektory, v nichţ můţe být ekonomicky aktivní člověk

zaměstnán. Sektory primární, zahrnující získávání surovin a produktů z přírody. Tedy

zemědělství, lesnictví, rybolov. Sektor sekundární, zahrnující zpracování produktů z

prvovýroby a výrobu hmotných statků a sektor terciální zahrnující oblast sluţeb pro

obyvatele. Tedy obchod, dopravu, ubytování, stravování apod. (Toušek a kol., 2008).

Tabulka č. 4: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva

počet

EAO

Struktura EAO

Primér % Sekundér % Terciér %

Bělov 107 6 5,6 72 67,3 29 27,1

Halenkovice 756 33 4,4 459 60,7 264 34,9

Komárov 125 7 5,6 68 54,4 50 40,0

Napajedla 3 711 76 2,0 1 993 53,7 1 642 44,2

Oldřichovice 146 15 10,3 80 54,8 51 34,9

Otrokovice 9 778 94 1,0 5 392 55,1 4 292 43,9

Pohořelice 351 16 4,6 177 50,4 158 45,0

Spytihněv 784 26 3,3 475 60,6 283 36,1

Tlumačov 1 130 71 6,3 576 51,0 483 42,7

Ţlutava 437 15 3,4 259 59,3 163 37,3

ORP 17 325 359 2,1 9 551 55,1 7 415 42,8

Zlínský kraj 298 616 11 797 4,0 138 496 46,4 148 323 49,7

ČR 4 855 565 230 475 4,7 1 980 672 40,8 2 644 418 54,5

Zdroj: Vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

Před rokem 1989 bylo prioritou tehdejší Československé republiky, jakoţto

socialistického státu, udrţení vlastní potravinové soběstačnosti. Po revoluci a změně

reţimu v roce 1989 došlo k otevření státních hranic a nastartování mezinárodního

obchodu. Došlo tedy i k přesunu velkého mnoţství pracovníku z primárního sektoru, do

sektoru sekundárního a terciálního. Úbytek zaměstnanců v priméru znamenal sniţování

stavu pracujících v zemědělství a tím pádem i zhoršování ekonomické situace

zemědělských podniků.

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva zájmového území, tedy správního

obvodu ORP Otrokovice, je vyjádřena v tabulce (Tabulka č. 4). Z tabulky a jejího

15

grafického zpracování (obr. 3) je patrné, ţe největší počet ekonomicky aktivních

obyvatel zájmového území se nachází přímo v obci s rozšířenou působností Otrokovice

(9 778 EAO). Ze srovnání EAO ve správním obvodu Otrokovice, Zlínském kraji

a České republice vyplývá, ţe na rozdíl od větších územních celků jakými jsou Zlínský

kraj, resp. ČR, je v SO ORP Otrokovice zaměstnáno nejvíce lidí v sekundéru, kde je

podíl zaměstnanců nadpoloviční (55,1%) a v ţádné obci neklesá pod 50 %. Tento trend

je dán především dlouhodobou tradicí rozvoje průmyslu, která započala s Baťovou érou.

Nejvyšší hodnotu zaměstnanosti v sekundéru má obec Bělov (67,5 %). V priméru

(zahrnujícím získávání surovin a produktů z přírody) je zaměstnáno nejvíce ekonomicky

aktivních obyvatel ve velikostně menších obcích. Příkladem je obec Oldřichovice, kde

je z celkového počtu 146 EAO zaměstnáno v priméru 15 osob, tedy 10,3%. Naopak

v terciéru zaostávají všechny obce správního obvodu za Zlínským krajem (49,7%)

a celou Českou republikou (54,5%). Nejvíce se k těmto údajům přibliţuje obec

Pohořelice (45%), naopak nejméně ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných

v terciéru je v obci Bělov (27%).

Obr. 3: Ekonomická aktivita obyvatel podle odvětví

Zdroj: Vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

16

5.5 VYJÍŢĎKA A DOJÍŢĎKA OBYVATELSTVA DO ZAMĚSTNÁNÍ

Dopravní dostupnost je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících

geografickou organizaci společnosti. Je nejvíce ovlivňována geografickou polohou,

blízkostí uzlů a charakteristikou dopravních sítí (Hudeček 2010).

Otrokovice, jakoţto správní město, jsou nejlidnatější obcí ve správním obvodu a

jsou také bezesporu nevýznamnější obcí v systému zaměstnanosti celého SO ORP. Je

zde 9778 zaměstnanců, coţ je jednoznačně největší počet ze všech obcí zájmového

území. Dle absolutní vyjíţďky a dojíţďky, kterou charakterizuje následující tabulka

(Tabulka č. 5), dojíţdí do Otrokovic za prací téměř 7500 pracovníků, zatímco je denně

za prací opouští něco málo přes 3700, vyjíţďka je tak zhruba poloviční. Saldo je tedy

výrazně kladné a činí 3745 zaměstnaných. Otrokovice jsou zároveň jediné, které

získávají v saldu za zaměstnáním nějaké pracovníky. Všechny ostatní obce ztrácejí a to

počínaje Komárovem a Bělovem (obě ztrácejí kolem 90 pracovníků) a konče velkými

obcemi SO ORP - Tlumačov (-384), Napajedla (-436) a Halenkovice (-460).

Tabulka č. 5: Vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání v obcích SO ORP Otrokovice v r. 2001

Obec Počet

obyvatel

Počet

zaměstnaných

Vyjíţdí z obce

za

zaměstnáním

Dojíţdí do

obce za

zaměstnáním

Saldo za

zaměstnáním

Bělov 242 107 97 6 -91

Halenkovice 1650 756 550 90 -460

Komárov 331 125 101 12 -89

Napajedla 7607 3711 1896 1460 -436

Oldřichovice 359 146 114 19 -95

Otrokovice 19261 9778 3708 7453 3745

Pohořelice 796 351 270 36 -234

Spytihněv 1692 783 550 209 -341

Tlumačov 2404 1130 686 302 -384

Ţlutava 963 438 350 24 -326

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

17

V relativních číslech jsou jednotlivé obce zájmového území porovnávány

z hlediska míry vyjíţďky a dojíţďky do zaměstnání. Ta je vyjádřena jako podíl

vyjíţdějících nebo dojíţdějících k počtu zaměstnanců dané obce. Největší míru

dojíţďky do zaměstnání vykazují největší obce správního obvodu. Dvě města

(Otrokovice, Napajedla) a obec Tlumačov, které zároveň nabízejí největší počet

pracovních míst.

Obr. 4: Míra vyjíţďky a dojíţďky do zaměstnání (%) v obcích SO ORP Otrokovice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

U všech obcí spadajících do SO ORP Otrokovice je patrná velmi výrazná

závislost. A to jak na správním městě Otrokovice, tak na krajském městě Zlín. Aţ na

dvě výjimky dosahuje podíl vyjíţďky do těchto dvou měst 70 % nebo více. Těmito

výjimkami jsou Halenkovice a Spytihněv, kde tento podíl dosahuje 59, resp. 51 %.

Velmi výrazná závislost na Zlíně je u Otrokovic, odkud do Zlína vyjíţdí 72 % všech

vyjíţdějících. Důvodem je existence velkého počtu ekonomických subjektů v tomto

krajském městě, které nabízí mnoţství pracovních míst. A také velmi dobrá dopravní

dostupnost mezi těmito dvěma městy, která je dána existencí integrovaného dopravního

systému, zahrnujícího vlakovou, trolejbusovou a autobusovou dopravu.

18

6 SITUACE NA TRHU PRÁCE

6.1 NEZAMĚSTNANOST6

V 90. letech měla míra nezaměstnanosti v celé ČR tendenci pozvolného růstu.

Výjimkou byl rok 1992, kdy byl nárůst míry nezaměstnanosti prudší z důvodu první

vlny kuponové privatizace.

Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu ORP Otrokovice je patrný

z obrázku (obr. 5). Sledovaným obdobím vývoje nezaměstnanosti v zájmovém území je

rozmezí mezi léty 2001 aţ 2010.

V roce 2001 vykazoval nejniţší nezaměstnanost správní obvod Otrokovice (8%).

Zlínský kraj a Česká republika vykazovaly nezaměstnanost o několik desetin procenta

vyšší a sice 8,1% resp. 8,5%. Od roku 2001, stejně jako v 90. letech, docházelo

k pozvolnému nárůstu nezaměstnanosti a to aţ do roku 2004 kdy vstoupila Česká

republika do Evropské unie a začala se projevovat politika zaměstnanosti. Od tohoto

roku byl nastolen trend poklesu míry nezaměstnanosti v celé ČR, stejně tak i v menších

územních celcích, tedy i ve Zlínském kraji a SO ORP Otrokovice. Změna však nastala

v roce 2009, kdy došlo k opětovnému nárůstu míry nezaměstnanosti v důsledku nejprve

přesycení trhu a s tím související minimalizací poptávky, ale hlavně v důsledku

celosvětové ekonomické krize. Díky tomu došlo např. na území správního obvodu

Otrokovice k nárůstu míry nezaměstnanosti mezi léty 2008 a 2010 o více neţ

dvojnásobek. Z 5% v roce 2008 na 10,2% v roce 2010. Důvodem bylo hromadné

propouštění zaměstnanců největších zaměstnavatelů správního obvodu jako např.

Barum Continental s r.o. nebo Fatra a.s.

Co se týká nárůstu míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji a České republice, tak

ve Zlínském kraji měl nárůst podobnou tendenci jako v SO ORP Otrokovice na rozdíl

od nárůstu míry nezaměstnanosti v celé České republice, který byl pozvolnější. Ze

všech obcí správního obvodu vykazovala nejvyšší míru nezaměstnanosti obec

Komárov, kde byla míra nezaměstnanosti v roce 2010 15,6%.

6 Údaje o nezaměstnanosti vycházejí z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, které spadají pod

gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR).

19

Vyjdeme-li však z údajů o HDP ČR, který za rok 2010 vykazoval nárůst o 2,2%

a z predikcí na následující léta vykazujících taktéţ nárůst 7, neměla by se jiţ situace

z roku 2009, která byla způsobená právě celosvětovou ekonomickou krizí a s ní

souvisejícím propadem HDP, opakovat.

Tabulka č. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu, Zlínském kraji a ČR

Obec

Vývoj míry nezaměstnanosti

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Bělov 8,0 8,9 6,8 5,1 10,3 7,7 7,5 5,3 7,2 9,8

Halenkovice 10,7 11,7 10,9 11,4 9,8 8,2 7,1 6,6 11,3 15,6

Komárov 8,7 6,5 8,7 12,3 9,4 8,7 6,7 5,1 10,3 17,2

Napajedla 8,3 9,5 9,3 10,2 7,8 6,3 5,7 4,9 8,2 9,4

Oldřichovice 6,7 7,4 9,6 11,5 10,2 6,4 5,8 6,4 11,7 15,6

Otrokovice 8,0 10,7 10,7 9,8 8,4 6,2 5,6 4,8 8,3 9,8

Pohořelice 7,2 10,7 10,2 11,0 10,2 6,8 6,8 4,4 8,0 10,3

Spytihněv 9,5 12,5 11,0 8,1 9,0 8,0 6,3 6,1 7,9 9,2

Tlumačov 7,9 9,8 11,0 9,9 7,6 7,0 7,0 5,2 8,4 11,5

Ţlutava 5,9 9,4 7,0 8,7 8,0 6,6 6,0 4,0 7,1 10,0

SO ORP Otrokovice 8,0 9,5 9,5 9,8 7,7 6,6 5,9 5,0 8,4 10,2

Zlínský kraj 8,1 9,2 10,3 9,4 9,2 8,4 6,6 5,5 9,1 10,4

ČR 8,5 9,2 9,9 9,2 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0

Zdroj: ČSÚ, portál MPSV

Obr. 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001 aţ 2010

Zdroj: ČSÚ, portál MPSV, vlastní výpočty

7 Zdroj: Ministerstvo financí, Ekonomický výkon. Dostupné z: www.mfcr.cz

20

Ve správním obvodu ORP Otrokovice byl zkoumán také počet dosaţitelných

uchazečů o zaměstnání v letech 2001 aţ 2010. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří

mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa,

tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí

zaměstnání. Od roku 2001 došlo k patrnému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání na

území správního obvodu. Tendence vývoje počtu dosaţitelných uchazečů o zaměstnání

byla do roku 2004 rostoucí, po roce 2004 naopak klesající. Důvodem je, stejně jako u

změny vývoje nezaměstnanosti, nastolení politiky zaměstnanosti související se vstupem

České republiky do EU. Zlomovým byl ve vývoji opět přelom let 2008 a 2009, kdy byla

celosvětová ekonomika a trh práce postiţen globální ekonomickou krizí. To mělo

pochopitelně vliv na nárůst nezaměstnanosti v celém správním obvodu a společně s tím

došlo i k nejdramatičtějšímu nárůstu počtu dosaţitelných uchazečů o zaměstnání

v důsledku výrazného úbytku pracovních míst a hromadnému propouštění. Například

v obci s rozšířenou působností Otrokovice došlo právě mezi lety 2008 a 2009 k téměř

dvojnásobnému nárůstu počtu uchazečů stejně jako v celém správním obvodu.

Tabulka č. 7: Počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání v obcích správního obvodu

Obec

Počet dosaţitelných uchazečů

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Bělov - - - - - - 9 5 9 7

Halenkovice 87 95 90 94 81 68 46 74 113 115

Komárov 12 9 12 17 13 12 10 7 21 16

Napajedla 323 370 372 410 311 253 197 206 358 343

Oldřichovice 10 11 15 18 16 10 10 11 25 23

Otrokovice 818 1 087 1 135 1 038 887 655 545 541 1 027 1 003

Pohořelice 27 40 39 42 39 26 24 14 35 29

Spytihněv 82 108 95 70 78 69 63 50 74 108

Tlumačov 96 120 136 122 94 87 79 68 137 130

Ţlutava 27 43 36 41 41 31 25 18 36 42

SO ORP Otrokovice 1 482 1 883 1 930 1 852 1 560 1 211 1 008 994 1 835 1 816

Zdroj: portál MPSV

Pozn.: Data za obec Bělov v letech 2001 – 2006 nejsou dostupná

21

6.2 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELSKÉ SUBJEKTY NA TRHU PRÁCE

Situace na trhu práce před rokem 1990 byla odrazem socialistického řízení

národního hospodářství. Největším zaměstnavatelem leţícími na území dnešního

správního obvodu byl v roce 1987 Barum Rudý říjen, který zaměstnával 3219

zaměstnanců. Obrat tohoto státního podniku byl rovněţ nejvyšší a činil necelé 2 mld.

korun. Dalšími největšími zaměstnavateli regionu byly Svit Gottwaldov, Fatra

Napajedla a další (viz. Tabulka č. 8).

Po roce 1990 došlo k privatizaci a dříve státní podniky byly rozprodávány mezi

soukromé vlastníky a společnosti. Pro největší podniky na území správního obvodu to

znamenalo celkový úpadek výroby obuvi a naopak růst zaměstnanců v oblasti

gumárenského a plastikářského průmyslu. Proces transformace ekonomických subjektů

měl nejhorší následky pro Svit Gottwaldov, Moravan Otrokovice a závod Slavia

Napajedla (ČKD). Všechny tyto subjekty se totiţ nedokázaly přizpůsobit novým trţním

podmínkám, které byly nastoleny a skončily tím pádem v konkurzu popř. v likvidaci.

Tabulka č. 8: Největší zaměstnavatelé Otrokovicka v r. 1987

Název společnosti Sídlo

společnosti

počet

zaměstnanců

Obrat v

milionech CZK

Barum - Rudý říjen Otrokovice 3219 1 949,7

Svit Gottwaldov (Koţeluţny Otrokovice) Otrokovice 2660 1 915,5

Fatra Napajedla Napajedla 2609 1 259,3

Moravan Otrokovice Otrokovice 1797 352,0

ČKD Praha (Závod Slavia Napajedla) Napajedla 1142 201,1

Zdroj: Průmysl 1987, Redukovaná zaměstnanost v průmyslu [XLS soubor]. CRR, Brno, 2005.

Tabulka č. 9: Největší zaměstnavatelé SO ORP Otrokovice v r. 2009

Název společnosti Sídlo

společnosti

počet

zaměstnanců

(2009)

Obrat v

milionech CZK

(2009)

Barum Continental spol. s r.o. Otrokovice 4111 43 159,7

Fatra a.s. Napajedla 1400* 34089,1*

BC Logistics s.r.o. Otrokovice 500 520,5

Continental HT Tyres s.r.o. Otrokovice 405 10 158,6

SMO a.s. Otrokovice 240 378,6

Zdroj: databáze HBI; dostupné z: www.hbi.cz

Pozn.: * údaje z roku 2008

22

Správní obvod ORP Otrokovice spolu s krajským městem Zlín jsou regionem

s významnou průmyslovou tradicí sahající aţ do 20. let 20. století. Největšími

současnými zaměstnavateli jsou tedy ekonomické subjekty zabývající se právě činností

v sekundárním sektoru národního hospodářství. Zaměstnavatelé s nejvyššími počty

zaměstnanců ve správním obvodu povětšinou navazují na historický kontext

průmyslové produkce oblasti. Tento fakt je dán především tím, ţe je region spojen se

jménem a prací fenomenálního podnikatele a průmyslníka Tomáše Bati. Zaloţil totiţ

v Otrokovicích první průmyslové podniky na výrobu obuvi, jakoţto odnoţ Zlínských

závodů.

Podle Rozboru udrţitelného rozvoje území SO ORP Otrokovice8 působí na území

správního obvodu 7 364 firem (2010). Z 3 100 firem, které uvádějí počet svých

zaměstnanců, je 2 297 firem bez zaměstnanců, 486 firem zaměstnává 1 - 5 osob, 94

firem zaměstnává 6-9 osob, 94 firem zaměstnává 10-19 osob a dalších 28 firem

zaměstnává 20-24 osob. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá.

Dle CZ-NACE9 je moţné zařadit největší počet firem, nacházejících se na území

správního obvodu, do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) (996),

velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (828), specializované stavební činnosti

(537), výroba kovových konstrukci a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)

(346), stravování a pohostinství (345)10

.

Největším zaměstnavatelem ve SO ORP Otrokovice je společnost BARUM

CONTINENTAL spol. s r.o., která měla k roku 2009 4111 zaměstnanců (Obr. 6)

a obrat činil více neţ 40 miliard korun (HBI, 2010).

V 90. letech došlo ke sloučení a zaloţení společného podniku a Barum se tak

stává součástí koncernu Continental. Ruku v ruce s tím nastal proces velkých investic

do výrobního závodu v Otrokovicích, který umoţnil nárůst produktivity práce.

V souladu s koncernovou strategií rostla kapacita i kvalita výroby. Barum Continental

8 Dostupné z: www.juap-zk.cz 9 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických

činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický

rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem

na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protoţe je

součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN. 10 Zdroj: RURU SO ORP Otrokovice; dostupné z: www.juap-zk.cz

23

spol. s r.o. získal nejvyšší stupeň hodnocení kvality a současně se stal největší výrobní

jednotkou na výrobu osobních pneumatik v Evropě11

.

Obr. 6: Vývoj počtu zaměstnanců společnosti Barum Continental s.r.o.

v letech 1995 - 2008

Zdroj: databáze HBI; dostupné z: www.hbi.cz

Vliv takto velkého průmyslového závodu na celý správní obvod je patrný např.

z nárůstu počtu obyvatel správního obvodu v 70. letech, kdy byl závod v Otrokovicích

vystavěn (viz. Tabulka č. 2). Dále byla díky společnosti Barum Continental s r.o.

v Otrokovicích po roce 1997 vybudována protipovodňová zeď, kterou společnost

spolufinancovala, stejně jako výstavbu čtyřhvězdičkového hotelu Atrium v centru

města. Existence společnosti má velký přínos nejen pro město Otrokovice, ale také

pro celý region a další obce a města, která ve správním obvodu neleţí. Patrná je

například závislost sniţování nezaměstnanosti v regionu na zvyšování počtu

zaměstnanců ve společnosti, příliv nových investorů a firem souvisejících s výrobou

pneumatik do regionu a podobně.

Společnost má prvenství mezi firmami v kraji. V roce 2008 byla opětovně

vyhodnocena na 1. místě v soutěţích Zaměstnavatel regionu a také získala 1. místo

v anketě Firma regionu. Oba tyto úspěchy jsou zaloţeny na ohodnocení image firmy,

jejího působení na veřejnosti, její personální práce, komunikace apod. Firma činí

11 Zdroj: Historie společnosti dostupná z: www.barum-online.com

24

mnoţství drobných i větších aktivit, které by se daly shrnout pod neformální označení

„Dobrý zaměstnavatel“ a „Dobrý soused“12

.

Obr. 7: Administrativní budova společnosti Barum Continental s r.o.

Zdroj: vlastní fotografie

Druhým největším zaměstnavatelem ve správním obvodu je společnost Fatra a.s.,

která v roce 2008 zaměstnávala 1400 zaměstnanců a její obrat činil necelých

3,5 miliardy korun (HBI, 2010). Tato společnost, na rozdíl od společnosti Barum

v Otrokovicích, má českého vlastníka, kterým je skupina AGROFERT HOLDING. Tato

skupina sdruţuje silné subjekty s vazbou na zemědělství, potravinářství a chemii.

AGROFERT, a.s. je dnes největší obratovou skupinou v českém zemědělství a druhou

největší v české chemii. Fatra, a.s. patří mezi zpracovatele plastů (PVC, PO, PP a PET).

Společnost je nedílnou součástí plastikářského průmyslu v ČR a ve střední Evropě

a více jak polovina produkce směřuje na zahraniční trhy. Fatra provozuje moderní

technologie na zpracování plastů ve dvou výrobních závodech

v Napajedlích a Chropyni.13

Dalšími významnými zaměstnavateli jsou např. BC LOGISTICS s r.o.,

Continental HT Tyres s r.o. a BS Servis Centrum s r.o., coţ jsou všechno společnosti,

které spolupracují výhradně s koncernem Continental. Dále se zde nachází řada

středních firem např. ALGECO s r.o. - výroba kovových konstrukcí a jejich dílů,

HESCO s r.o. - velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky a JAFRA

shoecomponents s r.o. - výroba koţené galanterie (RURU SO ORP Otrokovice, 2010).

12 Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008 společnosti Barum Continental s r. o.; dostupné z: www.justice.cz 13Zdroj: Profil společnosti; dostupné z: www.fatra.cz

25

Zdroj: Historie společností; dostupné z: www.barum-online.com a www.zlinaircraft.eu

Rámeček č. 1: Příklady úspěšné a neúspěšné transformace průmyslových podniků

na území SO ORP Otrokovice

Jasným příkladem úspěšné transformace průmyslového závodu na

území správního obvodu je vznik společnosti Barum Continental s r.o.

Spojení firmy Barum a.s. Otrokovice s koncernem Continental v roce 1993

zařadilo továrnu mezi vzory úspěšné privatizace a znamenalo nastartování

hnacího motoru nejen regionální ekonomiky. Sloučení s německým gigantem

znamenalo zahájení procesu velkých investic do výrobního závodu

v Otrokovicích, které umoţnily nárůst produktivity práce. V souladu

s koncernovou strategií rostla kapacita i kvalita výroby. Barum Continental

spol. s r.o. získal nejvyšší stupeň hodnocení kvality a současně se stal největší

výrobní jednotkou na výrobu osobních pneumatik v Evropě.

Naopak příkladem neúspěšné transformace průmyslového podniku na

území správního obvodu je transformace společnosti Moravan. Do roku 1989

byla společnost národním podnikem s velkými úspěchy i na mezinárodních

trzích, hlavně v oblasti výroby akrobatických letounů. Avšak rok 1989

znamenal zánik Moravanu jako národního podniku a vznik akciové

společnosti. Po roce 1990 se Moravan a.s. Otrokovice stává dceřinou

společností holdingu Aero a.s., v dalších letech se několikrát mění vlastníci

společnosti a dochází k restrukturalizacím a konkurznímu řízení. V roce 2009

byla znovu zaloţena společnost ZLIN AIRCRAFT a.s., která hodlá pokračovat

na základech původní Baťovy Zlínské Letecké jako výhradní výrobce

sportovních letadel ZLIN.

26

7 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA14

7.1 SILNIČNÍ DOPRAVA

Pro zajištění dopravní obsluhy nejen zvoleného zájmového území slouţí síť

pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, silnice – rychlostní silnice

a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku

krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí

a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob (Brunclík

a kol., 2009).

Územím správního obvodu procházejí multimodální koridory (Obr. 8), které jsou

charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou

dopravní práce (Toušek a kol., 2008). Přítomnost multimodálního koridoru na území

správního obvodu je nespornou výhodou, zejména v problematice logistiky tamějších

ekonomických subjektů, které jsou motorem regionální ekonomiky a zásadním

způsobem ovlivňují sociálně ekonomický vývoj a změny regionu.

Obr. 8: Transevropské multimodální koridory

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

14 Zdroj: Generel dopravy Zlínského kraje; dostupné z: www.kr-zlinsky.cz

RURU SO ORP Otrokovice; dostupné z: www.juap-zk.cz

27

Koridory procházející SO ORP Otrokovice (PÚR ČR, 2008):

R55 - koridor silniční dopravy R55 Hulín - Otrokovice

- koncepce: Otrokovice - Napajedla - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav -

- hranice ČR ( - Wien)

Na území SO ORP byly vymezeny v rámci Generelu dopravy silnice I. třídy. Tahy

mezinárodního a celostátního významu s návazností na evropskou dálniční síť, jeţ jsou

základem silniční sítě na území SO ORP Otrokovice:

silnice I/49 Otrokovice (I/55) - Zlín - Zádveřice - Vizovice Pozděchov - (I/57)

silnice I/55 Hulín - Otrokovice - Staré Město - hranice Zlínského kraje

Základní síť v území dotváří následující silnice II. třídy:

II/367 (Prostějov - Klenovice na Hané - Kojetín (I/47) - Kroměříţ) - Tlumačov

II/438 (Teplice nad Bečvou - Bystřice pod Hostýnem - Holešov) - Otrokovice

Základní síť silnic doplňuje síť silnic III. třídy, jeţ zajišťují dopravní obsluţnost

obcí neleţících na hlavních silničních tazích a dostupnost sídla ORP Otrokovice.

7.2 ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA

Základní kostru ţelezniční sítě vymezenou v rámci Generelu dopravy na území

Zlínského kraje tvoří celostátní trať mezinárodního významu č. 330 Přerov - Břeclav,

která zabezpečuje tranzitní spojení v ose sever – jih. Na území Zlínského kraje je

vedena v trase (Přerov) - Hulín - Otrokovice - Staré Město - (Břeclav).

Základní ţelezniční síť na území SO ORP Otrokovice tvoří následující celostátní tratě:

trať č. 330 Přerov-Břeclav celostátní trať mezinárodního významu jako trasa VI. B

multimodálního koridoru (viz. Obr. 8) a jako trasa II. ţelezničního národního

koridoru, která zabezpečuje tranzitní spojení v ose sever - jih

trať č. 331 Otrokovice - Zlín – Vizovice zvyšující zásadním způsobem dostupnost

krajského města Zlín, coţ má pozitivní význam pro celý správní obvod.

28

8 SLUŢBY, OBČANSKÁ VYBAVENOST A ZÁZEMÍ OBCÍ

Ve správním obvodu ORP Otrokovice je podle údajů ze sčítání lidu z roku 2001

zaměstnáno ve sluţbách 7 415 zaměstnanců, tedy 42,8 % ekonomicky aktivního

obyvatelstva (viz. Tabulka č. 4). Tento fakt je dán především tím, ţe je většina EAO

zaměstnána v sekundéru, protoţe má správní obvod širokou průmyslovou základnu

a dlouhodobou tradici v tomto odvětví.

8.1 ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ15

V SO ORP Otrokovice má 80 % obcí mateřskou školu, přičemţ MŠ Otrokovice

je zařízení spojených šesti mateřských škol v Otrokovicích a jednoho zařízení pro děti

od 1 do 3 let s kapacitou 15 míst. V obci Tlumačov funguje speciální mateřská škola

(zaměřená na péči o děti s kombinovaným postiţením, s vadami řeči a se zdravotním

oslabením), a to soukromá Mateřská škola Klubíčko Tlumačov, s.r.o, s krajskou

působností. Kapacita této školy je 30 dětí. V 70 % obcí se nachází základní škola, jen ve

40 % obcí pak základní škola devítiletá (1. - 9. třída). Ve městě Otrokovice je Základní

škola praktická a Základní škola speciální Otrokovice. V SO ORP Otrokovice dále

působí dvě základní umělecké školy ve městech Otrokovice a Napajedla.

Dalšího vzdělání je moţné dosáhnout v těchto oblastních zařízeních:

Gymnázium Otrokovice, (čtyřleté, šestileté).

Střední odborná škola Otrokovice, (původní název Střední odborná škola, střední

odborné učiliště a učiliště Otrokovice), kde lze studovat čtyřleté obory s maturitou,

tříleté učební obory a pro většinu učebních oborů je moţné i dvouleté nástavbové

studium ukončené maturitou.

Střední průmyslová škola Otrokovice, která nabízí 4 čtyřleté maturitní obory při

denním studiu, a pětiletý maturitní obor při dálkovém studiu.

8.2 ZDRAVOTNICTVÍ

Na území SO ORP Otrokovice se nenachází ţádná nemocnice. Občané správního

obvodu mohou vyuţívat sluţeb nedaleké Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, která je

15 Zdroj: ČSÚ, Ústav pro informace ve vzdělávání

29

poskytovatelem akutní i speciální péče. Ve městě Otrokovice se nachází poliklinika -

Městská poliklinika s.r.o. Lékařská péče pro dospělé je dostupná v 5 obcích, v 7 obcích

je lékařská péče pro děti a dorost16

.

Tabulka č. 10: Dostupnost vybraných veřejných sluţeb v obcích SO ORP

Mateřská

škola

Základní

škola

(1.stupeň)

Základní

škola (2.

stupeň)

Střední

škola

Pracoviště

lékaře

Ústav

sociální

péče

Bělov

Halenkovice • • • •

Komárov •

Napajedla • • • • • •

Oldřichovice

Otrokovice • • • • • •

Pohořelice • • • •

Spytihněv • • • •

Tlumačov • • • • •

Ţlutava • • • Zdroj: ČSÚ; MOS 2008

Z hlediska dostupnosti vybraných veřejných sluţeb v oblasti školství,

zdravotnictví a sociální péče na území správního obvodu můţeme říci, ţe

nejvybavenějšími obcemi zájmového území jsou města Otrokovice a Napajedla, kde se

nachází všechny vybrané veřejné sluţby. Naopak nejhůře jsou na tom velikostně

nejmenší obce správního obvodu, kde se nenachází ani jedna vybraná veřejná sluţba

(viz. Tabulka č. 10).

8.3 VEŘEJNÝ A KULTURNÍ ŢIVOT OBCÍ17

Správní obvod ORP Otrokovice je oblastí vhodnou pro turistiku i cykloturistiku.

Působí zde mnoho svazů, klubů a zájmových organizací. Nově se zde, v rámci Baťova

kanálu, konají vyhlídkové plavby výletní lodí Morava. Ve městě Otrokovice je zřízena

Otrokovická Beseda, coţ je kulturní zařízení s pravidelným programem, jako jsou

divadelní představení, koncerty, zájezdy, různé kurzy, apod. Pro děti a mládeţ zde

funguje Dům dětí a mládeţe Sluníčko Otrokovice, který má rovněţ pobočku v obci

16

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - Registr zdravotnických zařízení 17 Zdroj: RURU SO ORP Otrokovice; dostupné z: www.juap-zk.cz

Zájmové organizace; dostupné z: www.otrokovice.cz

30

Tlumačov. V Základní umělecké škole Otrokovice lze studovat hudební, výtvarný,

taneční a literárně-dramatický obor. V Otrokovicích lze dále navštěvovat turistický

oddíl mládeţe, skautský oddíl Junák pro děti a mládeţ, Katolický tábornický a turistický

oddíl či Stáj Moravia.

Sportovní vyţití je také bohaté, nachází se zde městské koupaliště, hraje se tady

fotbal a prvoligový florbal. Ze specifických aktivit lze jmenovat například Speedskating

club (inline brusle), klub WBC (cyklistika) a další. Jsou zde i oddíly s dlouholetou

tradicí: veslařský oddíl, házená, atletika, šachový a kuţelkářský oddíl, KČT. Dále se na

území správního obvodu nachází např. folklórní soubor Rosenka v obci Spytihněv,

v obci Pohořelice se schází Klub důchodců stejně jako v obci Halenkovice či

Oldřichovice. Navštěvovat lze Modelářský klub Pohořelice a v obci Ţlutava je mimo

jiné Jezdecký oddíl.

Tabulka č. 11: Přítomnost vybraných objektů občanské vybavenosti v obcích SO ORP

Kulturní

dům

Knihovna Kino Kostel Hřbitov Hřiště Tělocvična

Bělov • • •

Halenkovice • • • • • •

Komárov • • • •

Napajedla • • • • • • •

Oldřichovice • • • •

Otrokovice • • • • • • •

Pohořelice • • • • •

Spytihněv • • • • •

Tlumačov • • • • • •

Ţlutava • • • • • •

Zdroj: ČSÚ; MOS 2008

Co se týká občanské vybavenosti jednotlivých obcí ORP Otrokovice z hlediska

vybraných objektů (kulturní dům, knihovna, divadlo/kino, kostel, hřbitov, hřiště,

tělocvična), nejlépe jsou na tom opět jediná města správního obvodu Otrokovice

a Napajedla. Všechny obce správního obvodu disponují sportovním hřištěm a kulturním

domem a v zájmovém území se nenachází ani jedna obec, ve které by nebyl ţádný

z objektů občanské vybavenosti (viz. Tabulka č. 11).

31

9 SWOT ANALÝZA

Poznatky pro analýzu byly zjištěny při tvorbě bakalářské práce za přispění Územně

analytických podkladů ORP Otrokovice.

Silné stránky

přítomnost ţelezničních koridorů a silničních tahů mezinárodního významu

výhodná poloha v blízkosti krajského města Zlín

napojení správního obvodu na dálniční síť

přítomnost největšího zaměstnavatele v kraji na území správního obvodu

blízkost a dostupnost velkých dojíţďkových center (ORP Otrokovice)

tradice silných průmyslových odvětví

Slabé stránky

ekologická zátěţ z průmyslových podniků

výrazný pokles obyvatel v posledních deseti letech

orientace zaměstnanosti jen na jeden typ odvětví (chemický průmysl) a na

jednoho velkého zaměstnavatele (Barum Continental s r.o.)

absence turistických více atraktivních lokalit

Příleţitosti

vyuţití evropských dotačních titulů k budování objektů pro sociální sluţby

dokončení rozšiřování silnice I/49 vedoucí k lepšímu propojení správního

obvodu s krajským městem

rozvoj stávajícího mezinárodního neveřejného letiště pro denní provoz na území

SO ORP Otrokovice

rozvoj malého a středního podnikání a tvorba nových kvalifikovaných

pracovních míst

zavedení integrovaného dopravního systému mezi obcemi ORP

Hrozby

neklesající tendence vývoje nezaměstnanosti

nedostatek zařízení sociálních sluţeb

32

velká část správního obvodu leţí v záplavovém území

riziko velkého růstu nezaměstnanosti v případě krize chemického odvětví

průmyslu

33

10 ZÁVĚR

Hlavním cílem bakalářské práce bylo podat ucelený pohled na aktuální problémy

sociálně ekonomické rozvoje zájmového území, poukázat na vliv největších

zaměstnavatelů na rozvoj regionu a uvést na konkrétních příkladech úspěšnou

a neúspěšnou transformaci ekonomických subjektů na území správního obvodu. Dílčí

závěry byly formulovány průběţně v jednotlivých kapitolách a také v závěrečné SWOT

analýze. Bakalářská práce je doplněna o mapové přílohy, které jsou důleţitým

a přehledným vyjadřovacím prostředkem.

Zkoumaný správní obvod ORP Otrokovice má rozhodně potenciál pro další

rozvoj. Těţí ze své výhodné geografické polohy. Leţí totiţ v těsné blízkosti krajského

města Zlín a územím prochází významný ţelezniční koridor a silničních tahy. Silnou

stránkou území je také přítomnost největšího zaměstnavatele ve správním obvodu.

Tímto zaměstnavatelem je společnost Barum Continental s r.o., která je zároveň

největším zaměstnavatelem v celém Zlínském kraji. Společnost můţeme povaţovat za

vzor úspěšné privatizace, poté co došlo počátkem 90. let ke sloučení a zaloţení

společného podniku a Barum se tak stal součástí koncernu Continental. Vliv takto velké

společnosti na rozvoj regionu je patrný ze závislosti sniţování nezaměstnanosti

v regionu na zvyšování počtu zaměstnanců ve společnosti, příliv nových investorů a

firem souvisejících s výrobou pneumatik do regionu a podobně.

Problémem správního obvodu je, ţe v posledních letech dochází k úbytku

obyvatelstva na jeho území, coţ je dáno zejména záporným migračním saldem. Slabou

stránkou regionu je také nedostatek pracovních míst v některých obcích správního

obvodu a vyšší nezaměstnanost ve srovnání s celorepublikovým průměrem. To můţe

vést k stěhování obyvatel za hranice správního obvodu, např. do krajského města Zlín.

34

SUMMARY

The subject of this bachelor work is geographical study focusing on problems of

social and economical development of administrative district of municipality with

extended powers Otrokovice. Territory is quite small and it lies in western part of Zlín

region. It is divided into 10 municipalities with total area 111, 69 km². There is 34 987

inhabitants in administrative district.

The bachelor work is divided on several parts. Beginning of this work is about

delimitation of area and describe municipality with extended powers Otrokovice. Main

part is focused on an analysis of relevant issues, like socio-economic development of

the area, population and its development, economical activity and more. Next chapters

describe economy of the area and influence of largest employers of the region, transport

infrastructure, services for inhabitants and so on. At the end of the work there is a

SWOT analysis, which summarize strengths, weaknesses, opportunities, and threats of

region Otrokovice.

KEY WORDS: administrative district, inhabitants, Otrokovice, socio - economical development,

economy

35

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ

Barum : Česká republika [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Naše historie - od výrobce

obuvi k největší výrobě osobních pneumatik v Evropě. Dostupné z WWW:

<http://www.barum-

online.com/generator/www/cz/cz/barum/automobil/hlavni/home/index_cz.html>.

BRUNCLÍK, Alfred; VOREL, Vladimír a kol. Páteřní síť rychlostních dálnic a silnic v

ČR. Praha : Agentura Lucie spol. s r. o., 2009. 147 s. Dostupné z WWW:

<http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/0F4DC593D80BE2FFC12575EC0036F3B8/$file/Pater

ni%20sit%20text%20www.pdf>.

Český statistický úřad [online]. 27.6. 2007 [cit. 2011-04-05]. Obce v číslech - okres

Zlín. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7226-07>.

Český statistický úřad [online]. c2008 [cit. 2011-04-02]. Městská a obecní statistika.

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0724/>.

Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2011-03-20]. Základní charakteristika SO

ORP Otrokovice. Dostupné z WWW:

<http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/1400457E54/$File/7205.pdf>.

Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2011-03-17]. Porovnání správních obvodů

Zlínského kraje. Dostupné z WWW:

<http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/15002AC1E5/$File/7203p01.pdf>.

Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2011-03-24]. Mikroregion Otrokovicko.

Dostupné z WWW:

<http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/4700320C38/$File/72070617.pdf>.

Fatra [online]. c2011 [cit. 2011-04-08]. Profil společnosti. Dostupné z WWW:

<http://www.fatra.cz/cz/fatra/profil-spolecnosti/>.

GALVASOVÁ, Iva a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno : Georgetown,

2007. 140 s.

HBI Česká republika [online]. [cit. 2011-04-17]. Barum Continental spol. s r.o.

Dostupné z WWW: <http://www.hbi.cz/>.

HUDEČEK, Tomáš. Dostupnost : v Česku v období 1991-2001: vztah k dojížďce do

zaměstnání a do škol. Praha : Česká geografická společnost, 2010. 141 s.

36

Informační portál Zlínského kraje [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Generel dopravy

Zlínského kraje. Dostupné z WWW: <http://www.kr-

zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=28640&nid=2785&doctype=ART>.

Integrovaný portál MPSV [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Statistiky nezaměstnanosti z

územního hlediska. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem>.

Integrovaný portál MPSV [online]. 18. 3. 2005 [cit. 2011-04-20]. Národní akční plán

zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 . Dostupné z WWW:

<http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf>.

Jednotné územně analytické podklady a územní plány Zlínského kraje [online]. 2010

[cit. 2011-04-15]. Rozbor udrţitelného rozvoje území správního obvodu obce s

rozšířenou působností Otrokovice. Dostupné z WWW: <http://www.juap-

zk.cz/docDetail.aspx?docid=85727&nid=8836&doctype=ART>.

MATES, Pavel; KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava; WOKOUN, René. Úvod do

regionálních věd a veřejné správy. 2. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš

Čeněk, 2008. 455 s.

Město Napajedla [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Městský úřad Napajedla. Dostupné

z WWW: <http://www.napajedla.cz/>.

Město Otrokovice [online]. c2010 [cit. 2011-03-20]. Oficiální stránky města. Dostupné

z WWW: <http://www.otrokovice.cz/>.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 20.7.2009 [cit. 2011-04-08]. Politika

územního rozvoje České republiky 2008. Dostupné z WWW:

<http://www.mmr.cz/getdoc/873d1a09-3b9d-4a12-9924-e42eb641a0ad/III--Navrh-

PUR-CR-2008>.

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Tiskové zprávy.

Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_50615.html?year=2009>.

Obec Bělov [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Bělov. Dostupné z WWW:

<http://belov.cz/obec/>.

Obec Halenkovice [online]. c2010 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Halenkovice.

Dostupné z WWW: <http://www.halenkovice.cz/>.

Obec Komárov [online]. c2008 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Komárov. Dostupné z

WWW: <http://www.komarov-ou.cz/>.

37

Obec Oldřichovice [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Oldřichovice.

Dostupné z WWW: <http://www.oldrichovice.cz/>.

Obec Pohořelice [online]. c2010 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Pohořelice. Dostupné z

WWW: <http://www.obecpohorelice.cz/>.

Obec Spytihněv [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Spytihněv. Dostupné z

WWW: <http://www.spytihnev.cz/>.

Obec Tlumačoc [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Tlumačov. Dostupné z

WWW: <http://www.tlumacov.cz/cz/index.php>.

Obec Žlutava [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Obecní úřad Ţlutava. Dostupné z

WWW: <http://www.zlutava.cz/>.

Průmysl 1987, Redukovaná zaměstnanost v průmyslu [XLS soubor]. CRR, Brno, 2005.

RŮŢKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef. Historický lexikon obcí České republiky 1869-

2005 : Díl 1.. Praha : Český statistický úřad, 2006. 759 s.

Statnisprava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Okres Zlín. Dostupné z WWW:

<http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0724>.

TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální

geografie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 411 s.

TROJAN, Jakub. Možnosti rozvoje venkova a zemědělství ve správním obvodu ORP

Otrokovice [online]. Brno, 2007. 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita,

Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Dostupné z WWW:

<http://is.muni.cz/th/151236/prif_b/BP.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3D

orp%20Otrokovice%20agenda:th%26start%3D1>

Ústav pro informace a vzdělávaní [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Rejstřík škol a

školských zařízení. Dostupné z WWW: <http://rejskol.msmt.cz/>.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-16]. Registr

zdravotnických zařízení. Dostupné z WWW: <https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm>.

WOKOUN, René, et al. Regionální rozvoj : východiska regionálního rozvoje,

regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha : Linde Praha, a.s., 2008.

475 s.

Zlín Aircraft [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Historie. Dostupné z WWW:

<http://www.zlinaircraft.eu/cz/historie>.

38

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 Mapa hustoty zalidnění obcí SO ORP Otrokovice k 31. 12. 2009

Příloha 2 Mapa dojíţďky do zaměstnání ve SO ORP Otrokovice v r. 2001

Příloha 3 Mapa struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP

Otrokovice v r. 2001

Příloha 4 Mapa míry nezaměstnanosti v SO ORP Otrokovice za prosinec 2010

Příloha 5 Počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání v obcích SO ORP Otrokovice

v r. 2010

Příloha 1

Zdroj: vlastní mapa

Příloha 2

Zdroj: vlastní mapa

Příloha 3

Zdroj: vlastní mapa

Příloha 4

Zdroj: vlastní mapa

Příloha 5

Zdroj: vlastní mapa