1

AKTIVNÍ OBČANSTVÍ A PARTICIPACE OBČANŮ NA VEŘEJNÉM DĚNÍ

Mgr. Pavel Motyčka

2

„Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel

věci, které změnit nemohu. A moudrost, abych obojí od sebe odlišil.“

Fridrich Öttinger

3

Vymezení a funkce

Občanská sdružení

Aktivní občanství

Občan a politika

Občan a právo

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

4

Vymezení a funkce

Občanská společnost

Občanská společnost je pospolitost občanů, která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivým skupinám prostřednictvím bohaté vnitřní struktury společnosti a procesů, které tyto zájmy zajišťují.

Vyplňuje prostor mezi světem soukromých zájmů a světem státní moci.

5

Vymezení a funkce

Funkce občanské společnosti

Obranná - brání pronikání státu do sfér, které mu nepřísluší

Ovlivňující - občanský sektor je zpětnou vazbou pro politiky

Aktivizační - umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů

Posilující - posiluje vědomí zodpovědnosti občanů za veřejné zájmy

6

Občanská sdružení

Založení občanského sdružení

Upravuje ho zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.

Nutno vytvořit minimálně tříčlenný přípravný výbor – jeden člen musí mít minimálně 18 let (mohou to být i cizinci).

Nutno vytvořit stanovy.

Podat žádost o registraci na adrese: Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4

7

Občanská sdružení

Žádost o registraci musí obsahovat

podpisy členů přípravného výboru,

jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,

označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,

text stanov ve dvou vyhotoveních.

8

Občanská sdružení

Stanovy musí obsahovat

název sdružení (v názvu musí být označení "občanské sdružení" nebo zkratku "o. s.)

sídlo sdružení,

cíl jeho činnosti,

práva a povinnosti členů sdružení,

orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,

ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,

zásady hospodaření.

9

Aktivní občanství

Teorie občanské participace

Teorie elitní demokracie

Teorie racionálního výběru

Teorie participační demokracie

10

Aktivní občanství

Kritéria aktivního občanství

dobrovolná činnost v organizaci,

organizované aktivity pro komunitu,

účast ve volbách,

zapojení se do politické strany,

zapojení se do zájmové skupiny,

nenásilné formy protestu,

zapojení se do veřejné debaty.

11

Aktivní občanství

Problémy občanského vzdělávání

1. Dospělí nemají zájem o občanské vzdělávání

2. Dospělí mají averzi vůči některým termínům

spojeným s občanským vzděláváním

3. Současné formy občanského vzdělávání dospělých

nevedou k vyšší angažovanosti

4. Obtížnost změny již zformovaných postojů

12

Občan a politika

Volby a volební právo

Volební právo vs. Volební povinnost

Volební systémy

Typy mandátů

Funkce voleb

13

Občan a politika

Politické strany

Dobrovolné seskupení občanů, kteří se snaží mít podíl na veřejné moci.

Funkce:

Zprostředkovatelská Integrativní Socializační

Mobilizační Výběrová Ústavní

14

Občan a politika

Formy konvenční participace

Účast ve volbách

Dopis poslanci nebo senátorovi

Návštěva poslance nebo senátora

Návštěva komunálních poslanců nebo radních

Dopis do místních nebo celostátních médií

Účast na politickém nebo předvolebním mítinku

Vstup do politické strany (nad 18 let)

15

Občan a politika

Formy konvenční participace

Vlastní kandidatura ve volbách (do obecního zastupitelstva od 18 let, do Sněmovny od 21 let, do Senátu od 40 let)

Vstup do nátlakové skupiny

Pomoc nátlakové skupině

Účast nebo organizace shromáždění, demonstrace

Podepsání nebo sepsání petice

16

Občan a právo

Právo plnoletého občana obce

a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

17

Občan a právo

Právo plnoletého občana obce

e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů,

g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

18

Občan a právo

Právo plnoletého občana kraje

a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,

b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,

19

Občan a právo

Právo plnoletého občana kraje

d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,

g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

20

Občan a právo

Petice

Úpravou se zabývá zákon 85/1990 Sb., o právu petičním.

Každý občan má mít možnost sám nebo s jinými se obracet na státní orgány se žádostmi, návrhy, nebo stížnostmi.

Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí vyzývat k porušování platného práva.

K sestavení petice je možné vytvořit petiční výbor. Je pak nutné určit osobu starší 18 let k zastupování ve styku se státem.

Petice musí být písemná.

Jakýmkoliv způsobem, který neodporuje zákonu, může petiční výbor, nebo jednotlivec vybízet ostatní občany, aby svým podpisem petici podpořili.

K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

21

Občan a právo

Petice

Pokud petiční archy neobsahují text petice, musí být zřetelně označeny, aby bylo jasné, jaká petice je podpisem podpořena. Na petičním archu musí být dále jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo toho, kdo je oprávněn zastupovat petiční výbor.

Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

22

Vymezení pojmu

Etické kategorie

ETIKA

23

Vymezení pojmu

Definice etiky

praktická filozofická disciplína

posuzuje skutky člověka

zda se s nimi můžeme ztotožnit či ne

24

Vymezení pojmu

Význam etického chování

působí při utváření charakteru člověka

odlišuje člověka od ostatních živočichů

je zdrojem pravé radosti

je základem odpovědného chování

upravuje mezilidské vztahy

25

Vymezení pojmu

Faktory lidské důstojnosti

SebereflexeSchopnost

lásky

Svědomí

Prožívání štěstí a radosti

Sebetranscendence

SmysluplnostVytváření hodnot

26

Etické kategorie

Metody rozhodování

Těžší varianta

Příklad

Losování

Doprovázení

Pro a proti

27

Etické kategorie

Rozvoj rozhodnosti

Nerozhodnost souvisí s problémy se sebevědomím. Přiměřeným posilováním sebevědomí roste i rozhodnost

Rozhodnost patří mezi volní vlastnosti. Rozvíjením vůle např. skrze drobné sebezápory poroste i naše rozhodnost.

Rozhodnost má souvislost s lidským sebepoznáním. Na základě pravidelné sebereflexe, psaní deníku atd. můžeme poznávat naše slabé a silné stránky, které s rozhodností souvisí a díky tomu rozhodnost posilovat.

Po každém závažnějším rozhodnutí, je dobré provést reflexi a vyvodit doporučení pro další rozhodování.

28

Etické kategorie

Svědomí

Hlas vnitřního soudce

Části svědomí

Svědomí předcházející a následné

Autonomie svědomí

Svědomí správné a bludné

29

Etické kategorie

Ctnosti

Získané dispozice jednat dobře

Platonovy kardinální ctnosti

Střed mezi dvěma extrémy

30

Eriksonovo pojetí ctnosti

ERIKSONOVA PSYCHOSOCIÁLNÍ TEORIE

31

Eriksonovo pojetí ctnosti

Jednotlivé kategorie

1. Bazální důvěra vs. nedůvěra NADĚJE

2. Autonomie vs. stud VŮLE

3. Iniciativa vs. vina CÍLEVĚDOMOST

4. Snaživost vs. méněcennost KOMPETENCE

5. Identita vs. rozptýlená id. VĚRNOST

6. Intimita vs. izolace LÁSKA

7. Generativita vs. stagnace STAROSTLIVOST

8. Integrita vs. zoufalství MOUDROST

32

Psychoanalytická teorie

Behavioristická teorie

Piagetova teorie

Kohlbergova teorie

MRAVNÍ ROZHODOVÁNÍ

33

Psychoanalytická teorie

Chlapci se identifikují se svými otci na základě respektu a náklonnosti.

Chlapci se identifikují se svými matkami na základě strachu z jejich ztráty.

Platí stejný princip pro vztah dcer a matek a dcer a otců. Zvnitřnělé a ne plně uvědomované představy rodičů o

chování dítěte se v jeho psychice formují jako superego.

Superego tedy nazýváme jako tzv. rodič v nás. Jednou vytvořené superego slouží dítěti jako míra

správného a špatného – mluvíme o osobním morálním kodexu.

Dítě pociťuje vinu, když pravidla superega poruší.

34

Behavioristická teorie

Morální učení nelze rozlišit od ostatních druhů učení.

Morální zralost se liší od nezralosti individuálně množstvím reakcí, které se osoba naučila.

35

Behavioristická teorie

Základní termíny jako odměna, trest atd. nejsou nikde definovány, tzn. že se jedná o subjektivní záležitosti, jejichž vnímáním se jednotliví lidé liší.

Důležitější než výsledek je proces morálního učení.

Morální hodnoty, kterým se člověk učí jsou velmi relativní.

36

Piagetova teorie

Do 2 let – žádná pravidla v životě dítěte nehrají roli

Mezi 2 – 6 rokem – děti si uvědomují, že existují pravidla, která regulují jejich činnost. Znalost pravidel je povrchní, ale děti je považují za posvátná nedotknutelná.

Mezi 7- 10 rokem – děti pravidlům ještě nerozumějí ve všech detailech, ale mají silnou potřebu podle pravidel hrát. Dojde-li k nesouladu mezi dětmi, jsou pravidla zjednodušována díky tendenci spolupracovat a domluvit se.

Po 11 roku – Děti zajímají pravidla a hodně času věnují jejich formování a vysvětlování. To jim může zabrat více času než samotná hra.

Autonomní vs. heteronomní morálka

37

Piagetova teorie

Heteronomní morálka

Je založena na vnějším tlaku autorit

Pravidla jsou chápána jako neměnné požadavky, které přichází od autority zvnějšku

Nesprávné jednání je posuzováno podle vnějších znaků a následků

Tresty jsou obecně chápány jako správné a jsou záležitostí rozhodnutí autority

Existuje souhlas se svévolným a nerovným trestáním a odměňováním ze strany autority

Povinnost je definovaná jako poslušnost vůči autoritě

38

Piagetova teorie

Autonomní morálka Je založena na vztazích spolupráce a vzájemného porozumění

Pravidla jsou chápána jako produkty vzájemné dohody a jsou otevřena diskuzi

Nesprávné chování je posuzováno ve vztahu k původnímu záměru jednající osoby

Trest je definován přiměřeně s ohledem na přestupek a původní záměr

Existuje požadavek na spravedlivé trestání a odměňování

Povinnost je chápána jako vnitřní závazek vůči principu rovnosti a péče o blaho druhých

39

Kohlbergova teorie

Předkonvenční úroveň1. heteronomní morálka2. Individualizmus, účelovost, směna

Konvenční úroveň3. orientace na vzájemné vztahy a konformitu4. společenský systém a svědomí

Postkonvenční úroveň5. společenská smlouva a individ. práva6. univerzální etické principy

40

Kohlbergova teorie

Heteronomní morálka

Nesprávné je takové jednání, které je potrestáno.

Důvodem pro správné jednání je vyhnutí se trestu a podřízení se autoritě

Hlavní je sebestředné hledisko

Dítě si neuvědomuje zájmy druhých

Svoje jednání ztotožňuje s pohledem autority

Stane-li se, že jednání zůstane proti zvyklostem nepotrestáno, nebo dokonce odměněno, není v očích dítěte již špatné.

41

Kohlbergova teorie

Individualizmus, účelovost, směna

Pravidla jsou dodržována, když to vyhovuje okamžitému zájmu jednotlivce

Existuje snaha uspokojit svoje potřeby a nebránit druhým dělat totéž

Správné je to, co je výhodné hlavně pro mě Egocentrický postoj zůstává, i když se objevují prvky vzájemnosti

a férovosti Figuruje heslo: Ty uděláš něco pro mě a já zas udělám něco pro

tebe Člověk jedná v duchu, že každý sleduje svůj zájem a tyto zájmy se

u různých lidí mohou dostat do konfliktu – právo je tedy relativní Existuje výrazný cit pro spravedlnost tzv. rovnostářský

fanatizmus

42

Kohlbergova teorie

Orientace na vzájemné vztahy a konformitu

Snahou je žít tak, aby to odpovídalo očekávání blízkých osob.

Důležité je pečovat o vzájemné vztahy, které jsou postaveny na důvěře, respektu a vděčnosti.

Hlavní potřebou je být dobrým člověkem ve svém pohledu i v pohledu druhých lidí.

Individuální potřeby jsou propojeny s potřebami druhých lidí.

Orientace na normy zájmových skupin, které jsou pro člověka důležité.

Skupinou, na kterou se člověk orientuje, může být skupina velmi společensky nekvalitní.

43

Kohlbergova teorie

Společenský systém a svědomí

Správné je plnit povinnosti a prokazovat respekt autoritě a podporovat fungující řád společnosti.

Respekt společenských autorit z důvodů zachování společenského řádu.

Důvodem správného jednání je snaha zachovat stávající společenství respektováním jeho zákonů a pravidel.

Pravidla a zákony jsou chápány jako dané a neměnné.

Autorita, která je opřená o normy, musí být přijata.

Společenská norma je upřednostněna před hlasem svědomí.

V některých společnostech např. diktaturách se mohou stát oficiálními normami antihumánní předpisy.

Začíná probíhat proces zvnitřňování norem.

44

Kohlbergova teorie

Společenská smlouva a individuální práva

Lidé zastávají široké spektrum hodnot a většina hodnot se objevuje ve většině lidských společenství.

Existují hodnoty, které jsou trvalým základem lidského soužití a musí být respektovány.

Dodržování zákonů je pro obecné blaho a pro zachování lidských práv.

Správné jednání je dáno respektováním individuálních práv, která byla odsouhlasena celou společností.

Změny v normách je možné provést prostřednictvím demokratického vyjednávání.

45

Kohlbergova teorie

Univerzální etické principy

Správné je řídit se podle vlastních svobodně zvolených morálních principů.

Člověk má jednat v souladu s principy.

Člověk jedná podle principu rovnosti, na základě respektování lidské důstojnosti a individuální svobody.

Kriteriem morálního hodnocení je vlastní svědomí.

Univerzální morální principy se mohou stát vyšší hodnotou než je dodržení zákona.

46

Nepřipomíná Vám to něco?

ZÁVĚREM

47

Závěrem

V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.

Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Tomáš Baťa 1932