„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol

v oblasti cizích jazyků“

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

ZŠ Dělnická

Určeno pro 9. tř. ZŠ

Sekce základní

Předmět Přírodopis

Téma / kapitola Vnější geologické děje

Zpracoval Mgr. Lenka Grygová (tým 3)

2

Obsah:

1 ÚVOD - POJMY ..................................................................................................................................... 4

2 ZVĚTRÁVÁNÍ ....................................................................................................................................... 5

3 VZNIK PŮD ............................................................................................................................................ 6

4 VLIV GRAVITACE ............................................................................................................................... 7

5 ČINNOST POZEMNÍ VODY ............................................................................................................... 9

6 ČINNOST PODZEMNÍ VODY........................................................................................................... 13

7 ČINNOST MOŘE ................................................................................................................................. 14

8 ČINNOST LEDOVCŮ ......................................................................................................................... 15

9 ČINNOST VĚTRU ............................................................................................................................... 18

10 ČINNOST ORGANISMŮ A ČLOVĚKA ........................................................................................... 19

11 PŘEHLED LITERATURY ................................................................................................................. 20

3

V této kapitole se dozvíte:

Jak se liší mechanické a chemické zvětrávání

Který vrstva půdy je nejúrodnější

Proč v krasové oblasti řeka zavrtává do krajiny

Co jsou ronové rýhy

Budete schopni:

Vysvětlit, proč hromaděním suti vznikají různé útvary

Vysvětlit, co ovlivňuje odnášení půdy z povrchu Země

Vysvětlit, kde vznikají krasové oblasti

Vysvětlit, čím se liší jednotlivé typy krápníků

Klíčová slova této kapitoly:

Vnější geologické děje, rušivá, tvořivá činnost, zvětrávání,sedimentace,

podloží, půdní profil, typy půd, humus, gravitace, suť, suťový kužel, proud,

pole, ronové rýhy, niva, krasové oblasti, minerální vody, pramen, tvrdost

vody, pláž, příboj, příliv, odliv, ledovcový kotel, typy ledovců, moréna,

bludný balvan, ledovcová řeka, pleso, duna, skalní města

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:

3 h (teorie)

V N Ě J Š Í G E O L O G I C K É D Ě J E

4

1 Úvod - pojmy

Vnější geologické děje jsou způsobeny silami na povrchu planety nebo mimo ni –

v atmosféře.

Jejich působení dělíme na 2 typy činnosti:

Rušivá činnost – způsobuje rozpad hornin. Při jejím působení zanikají vrstvy, tvoří se

prohlubně. Tento jev nazýváme také eroze.

Tvořivá činnost – způsobuje přemisťování materiálu hornin a jejich ukládání do vrstev

– sedimentaci.

5

2 Zvětrávání

Samovolný rozpad hornin vlivem přírodních pochodů nazýváme zvětrávání.

Při mechanickém zvětrávání vznikají větší i menší úlomky minerálů a hornin. Jejich

chemické složení se při tom nemění. Úlomky vznikají vlivem střídání teplot, přítomností

vody v hornině při mrazu, působením větru apod.

Příklady mechanického zvětrávání:

pískovcová skalní města např. Teplicko – adršpašských skalách,

útesy na mořském pobřeží – Jaderské moře.

Chemické zvětrávání je způsobeno chemickými reakcemi probíhajícími v horninách a

nerostech. Nejčastěji je vyvolávají voda, oxid uhličitý a kyslík. Při těchto jevech dochází

k chemické přeměně nerostů a hornin, mění se jejich chemické složení.

Příklady chemického zvětrávání:

železná ruda krevel se oxiduje na méně kvalitní železnou rudu hnědel,

živce se rozpadají na jílové nerosty, kaolin, bauxit.

6

3 Vznik půd

Neživým základem pro půdu jsou zvětraliny hornin a nerostů. Jejich charakter a

složení ovlivňují vlastnosti půdy, která z nich vzniká. Původní horninu nazýváme matečná

hornina. Kvalitu půdy ovlivňuje také podnebí, např. množství srážek.

Živou složkou půdy jsou půdní bakterie, které rozkládají mrtvá těla rostlin a živočichů

a vytvářejí humus. Také další organismy se spolupodílejí na procesu tvoření půdy – larvy

hmyzu, žížaly a další provzdušňují půdu a obohacují ji o organické plátky.

Vznik půd je dlouhodobý proces.

Svislý řez svrchními částmi zemské kůry nazýváme půdní profil. Na něm můžeme

dobře pozorovat, jak z původní horniny zvětráváním vznikají úlomky a ty se postupně

promísí s organickými zbytky a humusem. Prosakující dešťová voda zanáší organické

látky hlouběji a zvyšuje hloubku vrchní nejúrodnější vrstvy.

Vrstva úrodné vrstvy půdy je odlišná na různých částech povrchu Země. Na skalách je

nulová, ale v obdělávaných oblastech dosahuje hloubky kolem 30 – 40 cm.

7

Podle vlastností a kvality dělíme půdy do skupin, nejznámější jsou černozem, hnědozem,

písčitá půda, podzolová půda (neúrodná, kamenitá, zbavená humusových částic

vypláchnutím dešťovou vodou), jílovitá půda a další.

4 Vliv gravitace

Vlivem gravitace jsou tělesa na Zemi přitahována směrem k ní. Tato síla způsobuje

sesouvání úlomků hornin a nerostů do údolí, řícení skal a uvolňování kamenných lavin.

Hmotu, která je tvořena úlomky hornin, nazýváme suť.

Na úpatích hor a v údolích se suť hromadí a tvoří různé útvary:

suťové kužely, suťová pole, kamenné proudy.

Často při současné působení dešťové vody a gravitace dochází k sesuvům půd, zvláště

v oblastech bez vegetace.

Sesuv půdy

8

suťový kužel Slovensko – Chopok

Suťové pole Krušné hory Plešivec

Suťový proud Sibiř

9

5 Vliv pozemní vody

Pozemní tekoucí voda výrazně modeluje ráz krajiny. Odnáší úlomky, zaobluje je a

ukládá na místech, kde tok zpomalí, někdy až do moře.

Déšť

Dešťová voda odnáší půdní vrstvy v místech, kde je málo vegetace. Vznikají drobné

ronové rýhy. V případě silných dešťů dochází k rozvodnění toků, které pak devastují

povrch Země (sesuvy půd, záplavy).

Vodní tok

Na horním toku řeky dochází vymílání koryta, proud je silný, odnáší úlomky hornin.

Údolí je úzké do tvaru písmene V. Často mají ráz kaňonů s vodopády.

10

kaňon

Na středním toku najdeme místa (zátočiny), na kterých dochází k usazování úlomků,

ale také místa s rychlým prouděním, kde jsou částice vymílány. Údolí má tvar písmene U.

Často také vytváří zákruty – meandry.

meandr

Dolní tok je charakteristický ukládáním písků a jílovitých částic. Koryto je plytké, často

dochází k rozlévání vody, tvoří se rovina usazenin zvaná niva.

11

niva s deltou

Krasové jevy

Ve vápencových oblastech dešťová voda při prosakování rozpouští vápenec a na

povrchu obnažuje podloží, které tvarově ovlivňuje.

Vytváří:

ostré výčnělky – škrapy

škrapy

12

trychtýřovité prohlubně - závrty.

závrty

Pod povrchem vznikají rozpouštěním vápence jeho zpětným usazováním:

podzemní jeskyně – v nich vápencové útvary krápníky, jezírka, brčka

Stalaktity (shora), stalagmity (zdola), stalagnáty (spojené)

13

propadnutím stropů jeskyní – propasti

vodní tok se zavrtává pod povrch – podzemní řeka a zpětně vyvěrá na povrch -

vyvěračka.

6 Vliv podzemní vody

Dešťová voda vsakuje do zemské kůry póry a puklinami. Při protékání horninami se

čistí a rozpouští rozpustné sloučeniny a sama se jimi obohacuje. Tyto minerální látky

způsobují tvrdost vody.

Voda prosakuje propustnými horninami a hromadí se nad vrstvami nepropustných

hornin. Na úbočí hor nebo v místech, kde nepropustné vrstvy zasahují k povrchu,

podzemní voda vyvěrá na povrch jako pramen. Může stoupat i puklinami v zemské kůře.

Lidé vodonosné vrstvy hledají a uměle navrtanými vrty minerální vodu čerpají a

využívají také k léčebným účelům.

prameny

14

7 Činnost moře

Mořský příboj (vlny) a příliv a odliv jsou 2 jevy, které ovlivňují mořské pobřeží.

Nárazy mořský vln způsobují erozi skal, vymílání mořských jeskyní, vytváření

útesů. Moře pomalu ukusuje pevninu. Úlomky hornin jsou obrušovány a dále drceny,

vytvářejí mořský písek. Ten se ukládá na mořském dně i na pobřeží.

Příliv na pobřeží přináší drobné částečky, které se usazují, vytvářejí pláže.

příliv a odliv

příboj

pláž pod útesem

15

8 Činnost ledovců

Nahromaděním dostatečného množství sněhu a ledu a nízkými teplotami vznikají

ledovce. Podle rozsahu zakrytí plochy je dělíme na pevninské (např. v Antarktidě nebo

Grónsku) a horské (Alpy).

Horské ledovce se tvoří na vrcholcích hor v údolí zvaném ledovcový kar (kotel).

Ledovec se pomalu vlivem gravitace posouvá do údolí. Drtí okolní skály a odnáší jejich

úlomky sebou. Modeluje údolí do tvaru širokého písmene U. Skalní podloží pod ledovce

je ohlazeno, často jsou v něm podélné rýhy od vlečení kamenů a balvanů.

ledovcový kar

V místech, kde se ledovec přestane pohybovat nebo taje, se ukládá vlečený materiál.

Tvoří se valy zvané morény. Podle polohy směrem k ledovci je dělíme na čelní (vpředu),

boční, spodní.

16

morény Rakousko

Někdy vleče ledovec opravdu velký kus horniny a zanechá ho osamoceně na místě a

ustoupí. Takové útvary nazýváme bludné balvany. Rozšířené jsou na severní Moravě a ve

Slezsku, kde je zavlekl ledovec v poslední době ledové.

bludný balvan Jeseník

Z dolní části ledovce táním vytéká ledovcová řeka, podle charakteru terénu může

vznikat ledovcové jezero – pleso.

ledovcová řeka Norsko

17

ledovcové jezero Krkonoše

Pevninské ledovce kryjí plochu velké části kontinentu nebo velká území. Mají velikou

tloušťku. Led se hromadí trvale a dlouhodobě. Ledovec zaobluje všechny vyvýšeniny

krajiny. Často se pohybují směrem k moři velmi pomalu a kry se ulamují do moře.

pevninský ledovec Grónsko

18

9 Činnost větru

Vítr působí na povrch Země hlavně v oblastech bez vegetace nebo v oblastech, kde jsou

méně odolné horniny vystupující na povrch.

Rozrušuje pískovce a drolí z nich zrníčka písku. Modeluje skály a vytváří z nich

neobvyklé útvary. Jsou to skalní hřiby, výklenky, dutiny. Větším systémům těch útvarů

říkáme skalní města.

Tam, kde se nahromadí více písku, tvoří vítr duny – písečné přesypy. Přesouvá je a

mění jejich tvar.

19

duny

10 Činnost organismů a člověka

Organismy se spolupodílejí na utváření povrchu Země.

Rostliny, lišejníky a jiné organismy urychlují zvětrávání hornin. Vylučují kyseliny,

kterými horniny leptají, nebo kořeny pronikají do puklin.

Pokud povrch Země porůstá vegetace, je odolný proti erozi a brání sesuvům půd.

Někteří živočichové hromaděním svých schránek nebo celých těl horniny vytvářejí.

V minulosti z těl prehistorických přesliček, kapradin a plavuní vzniklo černé uhlí, z těl

jehličnanů hnědé uhlí, z těl rašeliníků vzniká i dnes rašelina. Z těl mořských živočichů

vznikla ropa a další fosilní paliva.

Ze schránek korálů vznikají i dnes vápence, z rozsivek rozsivkové zeminy, z ulit, lastur

a dalších částí těl mořských živočichů mořský písek. Takové procesy probíhaly i

v minulosti na dně moří, daly vzniknout např. vápencům u Hranic na Moravě.

Člověk mění ráz krajiny úmyslně:

- v důsledku těžby surovin (Karvinsko, Mostecko)

- regulací vodních toků a stavěním přehrad

- umělým zvětšování plochy souše (Holandsko)

- stavěním umělých ostrovů (Kuvajt)

- stavebními pracemi (tunely, metro, obchvaty, přivaděče, spojení ostrovů a pevnin)

- pěstováním zemědělských plodin

- vysušováním bažinatých oblastí

- obytnou zástavbou a dalšími aktivitami.

20

Shrnutí kapitoly

Vnější geologické děje jsou způsobeny silami na povrchu planety nebo v atmosféře.

Činitele vyvolávají tvořivou a rušivou činnost. Zvětrávání znamená eroze. Bez chemických

změn je mechanické, jinak chemické. Půdy vznikají z horninových zvětralin. Jsou

obohaceny humusem, který tvoří půdní bakterie. Půdní profil je kolmý řez půdou. Vidíme

na něj jednotlivé vrstvy při vzniku půdy. Gravitace způsobuje sesouvání půdy a úlomků

hornin. Nahromaděním vznikají různé útvary. Tekoucí voda vymílá úlomky, přemisťuje a

usazuje je. Tyto úlomky jsou zaoblené. Déšť vytváří ronové rýhy v oblastech bez vegetace.

Vodní tok má koryto na horním toku úzké, postupně se rozšiřuje a zanáší usazeninami.

Tvoří zákruty meandry a roviny nivy. V krasových oblastech vznikají na povrchu a pod

ním krasové jevy – jeskyně, škrapy, závrty, propasti. Při prosakování pohlcuje dešťová

voda rozpuštěné minerální látky. Místo, kde podzemní voda vyvěrá, nazýváme pramen.

Moře rozrušuje pobřeží a ukládá nahromaděný materiál. Ledovce dělíme na pevninské a

horské. Horské ledovce vytvářejí koryta - kary, valy - morény, řeky, jezera – plesa. Vítr

obrušuje měně odolné horniny, tvoří skalní útvary, duny. Organismy vytvářejí hromaděním

svých těl nebo jejich částí horniny. Člověk ovlivňuje povrch planety úmyslně.

11 Přehled literatury

Nakladatelství Prodos, Zapletal, Janoška, Bičíková, Tomančáková, Přírodopis

9

SPN Praha, doc. Dr. František Pauk, CSc., Mineralogie, petrologie, geologie

Internetová encyklopedie Wikipedie

http://fyzweb.cz

www.google.cz

Konec kapitoly