4. TÉMA

VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE

ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU

VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Veřejná volba – ekonomické zkoumání netržních rozhodnutí; nebo také: aplikace ekonomických nástrojů na politické vědy.

Hlavní autoři (zakladatelé):Kenneth Arrow (1951) Social Choice and Individual ValuesAnthony Downs (1957) An Economic Theory of DemocracyJames Buchanan, Gordon Tullock (1962) The Calculus of ConsentMancur Olson (1965) The Logic of Collective Action

DVA PROBLÉMY:

1.Jak agregovat jednotlivé preference ve skupině?

2.K jakému cíli agregovaná rozhodnutí směrovat?

Ad 1. VOLEBNÍ SYSTÉMY, JEJICH VLASTNOSTI

Problémy- individuální preference se těžko odhalují- voličů je velké množství- jaká pravidla má mít volba- atd.

Individuální preference alternativního sociálního stavu

Pravidla kolektivní/ společenské volby

Společenská/kolektivní volba sociálního stavu

1 Jak by měly být agregovány individuální preference

normativní

2 Jakými kritérii by se měla řídit společenská/kolektivní volba

problémy

3 Jak jsou individuální preference agregovány v praxi? Jaká je povaha ústav nebo pravidel výběru ve skutečnosti? Je provádění těchto pravidel nákladné?

Pozitivníneboempiricképroblémy

4 Řídí se pravidla pod bodem 3 kritérii pod bodem 2?

Soukromý zájem - jednotlivec maximalizuje svoje užitky za pomoci racionálního užívání zdrojů homo economicus

Veřejný zájem - (někdy také kolektivní potřeby) - je patrný intuitivně, ale při podrobném studiu se začne rozkládat na různě integrované zájmy skupin nebo jednotlivců.Často je idealizován - v ideologiích a teoriích státu

Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 1)Pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti mají splňovat tato kritéria:Kolektivní rozhodnutí musí být dosaženo nehledě na uspořádání voličových preferencí (včetně dvouvrcholových preferencí)Kolektivní rozhodnutí musí být schopno seřadit všechny možné výsledkyKolektivní rozhodnutí musí odpovídat individuálním preferencímKolektivní rozhodnutí musí být tranzitivní (A>B, B>C, pak A>C)Kolektivní rozhodnutí musí obsahovat jen indviduální srovnání bez nerelevantních alternativKolektivní rozhodnutí nesmí vycházet z diktatury

Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 2)Pokud jsou tato pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti dodržena, nelze dospět k rozhodnutí

Reálné volební systémy - obcházejí některou Reálné volební systémy - obcházejí některou Arrowovu podmínkuArrowovu podmínku

• Bodová volba - pořadí alternativ není Bodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájemnavzájem

• Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativyrůzné alternativy

• Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)po volbách (nelze!)

Paretovské optimum v tržní ekonomice bez selhání

Užitek skupiny A

Uži

tek

sk

up

iny

B

E1

Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání.

Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů na pozici F1.

E

F

Paretovsky Paretovsky neoptimální bodneoptimální bod

F1

Užitek skupiny A

Uži

tek

sk

up

iny

BUžitky dostupné při

kolekt. akci

EDůchody dostupné bez

kolektivní akce

Bod E: Výsledek čistého laissez faire v tržní ekonomice se selháním trhu.

Při kolektivních akcích se může užitek každého zvyšovat s tím, jak se společnost pohybuje z bodu E k hranici užitkových možností.

Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu

Tři výsledky kolektivní akce

Užitek skupiny A

Uži

tek

sk

up

iny

B

Užitky dostupné při kolekt. akci

E

P

RW

E: Bod laissez faire.EP: Každý si polepší.EW: Vládní selhání (každý si pohorší).ER: Efekt přerozdělení (odnětí zdrojů

skupině B a jejich postoupení skupině A.

Základní pravidla většinového hlasování I.

• PROSTÁ VĚTŠINA (absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty)

• RELATIVNÍ VĚTŠINA (voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí – first past the post, winner takes all)

• CONDORCETOVO PRAVIDLO (bodují se výsledky porovnání s každou variantou

• PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) – přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám

Základní pravidla většinového hlasování II.

• PŘIDĚLOVÁNÍ BODŮ – z daného počtu bodů každé variantě volič přidělí část

• BORDŮV POČET – je to preferenční hlasování s vahami pro preference (např. první pořadí má váhu 5, druhé pořadí váhu 4 atd.)

• a mnoho dalších....

Jednohlasná shoda

Užitek skupiny A

Dostupné užitky

E´

X

Y

Uži

tek

sk

up

iny

B

E

Předpoklad: Každá osoba musí souhlasit s každým rozhodnutím.

Důsledek: Nikdo si nemůže pohoršit. Vyjdeme-li z E, musí všechny výsledky rozhodnutí ležet v oblasti EXY.

Většinové pravidlo

Většinová skupina bude hlasovat pro zlepšení vlastního užitku:

Např. EL - efektivně a s užitkem pro A i B, EN - neefektivně a s velkým zmenšením užitku B, EM - kdy bod M přináší skupině A nejvyšší užitek.

E

Dostupné užitky

Užitek skupiny A (většina)

Uži

tek

sk

up

iny

B

(men

šin

a) L

M

N

Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18.

stol.)• vzniká, pokud žádný jednotlivý program

nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům

• podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy

Dvouvrcholová preference

A B C

(2) volič

(3) volič

(1) volič

Druhý volič má dvouvrcholovou preferenciDruhý volič má dvouvrcholovou preferenci

Aktéři veřejné volby

• politici

• voliči (občané)

• zájmové skupiny

• byrokracie

Všichni: maximalizují svůj užitek

PP

OO

DD11 DD22 DD33

QQ11 QQ33QQ22

QQ

11 22 33

1,2,3 … voliči1,2,3 … voliči

II

Q…Q…množstvímnožstvíveřejnéhoveřejnéhostatkustatku

PPgg…cena veř.…cena veř.

statkustatku

I…indexI…indexordinálníhoordinálníhoužitkuužitku

VOLIČ MEDIÁNVOLIČ MEDIÁN

QQ

PPgg

Hypotéza racionální neúčasti ve volbách

• Volič K nepůjde volit, jestliže náklady na rozhodovací akt (zejména získání informací o možnostech a důsledcích volby) převyšují jeho očekávaný prospěch – tento prospěch závisí na tom, zda volič svým hlasem rozhodne volbu (je mediánový voličem) a ví o tom, tzn. že jeho prospěch je očekávaný

HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU

• Zvítězí-li kandidát X, společnost získá z jeho programu 50 jednotek; zvítězí-li kandidát Y, zisk je 20 jednotek

• ČISTÁ HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU

NV = VX – VY = 50 – 20 = 30 jednotek

• Kdyby volič SÁM ovlivnil výsledek (sám si vybral celý volební program), je jeho očekávaný užitek z volby 30; každý další volič, který může ovlivnit výsledek, snižuje očekávaný užitek voliče K hodnotou pravděpodobnosti, že volba nedopadne podle jeho rozhodnutí:

UK = p * NV, kde p = 1/n

n je počet voličů

Role byrokracie ve veřejné volbě

Byrokrat – odborník realizující rozhodnutí politikova – jak:

MU,MC

MU

MC

C

QN

Q...množství veřejného statku

QOPT

MCBYR

MU=MC

Niskanenův model(William A. Niskanen, USA)

C,B

Qbyr QQopt

CB

Ad 2. CÍL SPOLEČNÉ VOLBY – JAKÝ SOCIÁLNÍ STAV ZVOLIT

Spotřebitelovy preferenceSpotřebitelovy preference pro dva statky pro dva statky::

I1

statek X

statek Y

RO

RO - rozpočtové omezení

X11

YY1

II11 - - indiferenční křivka křivka

Sklon indiferenční křivky Sklon indiferenční křivky … mezní míra substituce … mezní míra substituce

statku X za statek Y statku X za statek Y (MRS(MRSX,YX,Y))

Y

XY,X P

PMRS

Všeobecná rovnováhaVšeobecná rovnováha

Odvozuje se pro dva spotřebitele Odvozuje se pro dva spotřebitele AA , , BB a a

pro spotřebu a výrobu dvou statků pro spotřebu a výrobu dvou statků XX , , YY

Edgeworthův box:

AA

IIA

BB

..IIB

..YYBB

XXAA

YYAA

XXBB

FF

EE

MMusí platitusí platit pro Paretovské optimum pro Paretovské optimum::

BXY

Y

XAXY MRS

PP

MRS

MRSMRS – mezní míra substituce (v tomto – mezní míra substituce (v tomto případě statku případě statku XX za statek za statek YY) subjektů ) subjektů AA a a BB

PPX,YX,Y – ceny statků X a Y – ceny statků X a Y

Výrobcovy preference:Výrobcovy preference:

I1

Faktor K

Faktor L

RO

RO - rozpočtové omezení -

isokosta

K11

LL11

II11 - - isokvanta

Sklon isokvanty … mezní Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru míra substituce faktoru K za faktor L (MRSK za faktor L (MRSKLKL))

L

KKL MP

MPMRS

Rovnováha výrobců - Rovnováha výrobců - Edgeworthův box:

XX

IIX

YY

..IIY

..LLYY

KKXX

LLXX

KKYY

FF

EE

Také zde musí platit:Také zde musí platit:

YKL

L

KXKL MRS

PP

MRS

MRS – mezní míra substituce (v tomto MRS – mezní míra substituce (v tomto případě faktoru případě faktoru KK za faktor za faktor LL subjektů subjektů XX a a YY

PPK,LK,L – ceny faktorů K a L – ceny faktorů K a L

Rovnováha výrobců - diagram XY:

YY

Křivka produkčnícKřivka produkčníchh možnostímožností

Sklon křivky prodSklon křivky produkčníchukčních možností = mezní míra možností = mezní míra transformace (MRTtransformace (MRTX,YX,Y))

XX

..

XYY

X

Y

X

Y

XXY

MRSPP

PP

MCMC

MRT

Závěr - pravidlo Paretova optimaZávěr - pravidlo Paretova optima v v ekonomice bez tržních selháníekonomice bez tržních selhání::

BXY

AXYXY MRSMRSMRT

Y

P

X

V realitě je překážkou dosažení V realitě je překážkou dosažení Paretova optima soubor Paretova optima soubor mikroekonomických tržních selhání:mikroekonomických tržních selhání:

nedokonalá konkurence (monopol a nedokonalá konkurence (monopol a pod.)pod.)

veřejné statky a externalityveřejné statky a externality

asymetrie informacíasymetrie informací

neúplné trhyneúplné trhy

atd.atd.

S

P

PA+B

DA+B

Q

DBDA

QC

Poptávka po veřejném statku

PB

PA

Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ?

Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

Efektivní zabezpečování veřejných statků•Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům•Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …

PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy:

•stanovení jejich cen•stanovení správného množství

Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider

XA

X

GB

GA

XB

G

f

M

f

O1

N

G'

E

T

B1

G'

G'

B'1

N'

Graf stanovení optimálníhomnožství statků X (soukromý)a G (veřejný) ve všeobecné rovnovázeExistují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivkyJe známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a YPostup:1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A'2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB1, přičemž (XA' + XB1 = G'E); tak je nalezena i křivka B1 a ta se přenese do dolního grafu3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B1 – to je křivka T-T

Pokračuje....

A1A'

xA'

xB1

xB1

xA'

G1*

Spotř.A

Spotř.B

T G1*

P1

Graf stanovení optimálníhomnožství statků X (soukromý)a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A1

Pro tuto situaci platí

MRT = MRSAXG + MRSB

XG

5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu ... to je Paretovo optimum pro danou společnost

XA

GA

O2

Spotř.A

O3

O4

Užitek spotř.A

Užitek spotř.B

P

W3

W2

Abram Bergson - společenská užitková Abram Bergson - společenská užitková funkce a společenské indiferenční funkce a společenské indiferenční křivkykřivky

Užitek spotř.B

Užitek spotř.A

W1