4-4-Druhy provozu elektrickch stroj 1/2

Peruovan provoz S3, S4, S5

Trval provoz S1

Krtkodob provoz S2

Druhy provozu elektrickch stroj Pi provozu elektromotoru vznikaj tepeln ztrty (ve vinut P=R.I2). U motor malch a stednch vkon je teplo odvdno prodnm vzduchu ventiltorem umstnm na hdeli motoru. Pro velk vkony ~ 1MW se uv vnj nucen chlazen vzduchem, vodkem poppad vodn chlazen. O tepelnm zaten motoru rozhoduje druh provozu jeho zatovn. Motor se me nachzet v tchto provoznch stavech:

1) rozbh dochz ke zvyovnm otek, proud krtkodob me peshnout jmenovitou hodnotu; 2) provoz na jmenovitch otkch a jmenovitm zaten; 3) chod naprzdno motor pracuje bez zte, proud je mal a stroj se dobe chlad; 4) dobh motor je odpojen od napjen, k zastaven dojde v dsledku ztrt v motoru a ztnho momentu

stroje; 5) brzdn zastaven stroje je zrychleno nap. protiproudem nebo stejnosmrnm napjenm do rotoru

kroukovho motoru, v dsledku sniovn otek je motor velmi tepeln namhn; Pi obasnm provozu se nap. motor zahv mn ne v provozu nepetritm. V takovm ppad je mono pout motor dimenzovan na men jmenovit vkon bez nebezpe peht a pokozen. Podle normy IEC 34-41 se rozliuj druhy provozu S1 a S10. Druh provozu nov vyrobench motor je udn na jeho identifikanm ttku.

Trval provoz (S1) provoz motoru nen stroje asov omezen. Pi dosaen rovnovn ustlen teploty nastane rovnovha mezi tepelnmi ztrtami a odvodem tepla chlazenm. V trvalm provozu pracuj nap. motory nkterch erpadel, ventiltory, pohybliv schody.daj o trvalm provozu me bt na ttku vynechn.

Krtkodob provoz (S2) doba provozu s konstantnm zatenm je tak krtk, e nikdy nen dosaeno ustlen teploty. Pi navazujc del pauze bez proudu se motor ochlad znovu na teplotu chladcho mdia nejastji okolnho vzduchu. Doba provozu pi krtkodobm provozu me bt 10, 30, 60 nebo 90 minut denn a bv vyznaena na ttku nap. S2-10min. V provozu S2 pracuj nap. motory domcch pstroj, motory chladniek.

Peruovan periodick provoz (S3, S4, S5) pravideln se stdaj doby provozu s konstantnm zatenm a doby vypnut motoru. Doby provozu i doby pestvek jsou krtk. Bhem pestvek se nesta motor ochladit na teplotu chladcho mdia. Doba bhu motoru bv bn 10 minut. Provozn doba se skld z doby rozbhu, bhu a zastaven. Doba bhu me bt 15%, 25%, 40% nebo 60% a bv vyznaena na ttku nap. S3-25%. Periodick peruovan provoz S3 - rozbhov proud m zanedbateln vliv na oteplen motoru.

Provoz S4 motor se pi rozbhu zahv del dobu. Provoz S5 je teba potat s oteplenm motoru pi rozbhu i pi brzdn. V peruovanm reimu pracuj motory jeb. Pi provozu kategori S4 a S5 jsou daje o typu provozu na ttku stroje doplnny o daje momentu setrvanosti rotoru a o ppustnm momentu setrvanosti zte.

4-4-Druhy provozu elektrickch stroj 2/2

Neperuovan periodick provoz S6, S7

Neperuovan periodick provoz se zmnami zaten a otek S8

Provoz s neperiodickmi zmnami zaten a otek S9

Provoz s jednotlivmi konstantnmi zatenmi S10

Neperuovan periodick provoz (S6 a S7) - oba druhy provozu se skldaj ze stejnch cykl bez pestvek. Provoz S6 pracovn cyklus se skld z doby zaten a z doby chodu naprzdno, nikdy nenastane bezproudov stav. Kad akce motoru zahrnuje as konstantnho zaten a as bhu naprzdno. V provoznm reimu S6 pracuj nap. obrbc stroje. Neperuovan periodick provoz s elektrickm brzdnm (S7) pracovn cyklus motoru se skld zdoby rozbhu, doby provozu a doby brzdn, na rozdl od reimu S6 zde nen bh naprzdno.tj .motor se pi kad akci rozbhne, pracuje s konstantn zt a je elektricky zabrzdn. Provozn reim je bn pro obrbc stroje pracujc pi sriov vrob.

Neperuovan periodick provoz se zmnami zaten i otek (S8) motor pracuje v trvalm provozu s periodickmi zmnami otek a vkonu nap. pepnnm potu pl. Provozn reim je bn pro obrbc stroje a dopravn stroje.

Provoz s neperiodickmi zmnami zaten a otek (S9) otky a zaten se mn nepravideln a pi provozu mohou nastat zatovac piky pekraujc jmenovit vkon motoru. Provozn reim je bn pro obrbc stroje.

Provoz s jednotlivmi konstantnmi zatenmi (S10) motor pracuje a se tymi rznmi zatenmi, pi kterch doshne stavu tepeln setrvanosti. Provozn reim je bn pro pohony vlcovacch trat a dopravn zazen.