19. stolet - Romantismus

ROMATISMUS - HISTORICK VOD

Romantismus je mylenkov a umleck hnut, kter vznik na konci 18. stolet jako reakce na nadvldu rozumu a klasicismus. Historicky je zce spjat s revolunm hnutm a sebe uvdomovnm jednotlivch nrod hledajcch svou identitu v dvn historii a kultue. Vyjaduje konflikty a idely jedince zbavujcho se feudalismu i rozpory mezi idely a skutenost. Souvis s mylenkami Jeana-Jacquese Rousseaua, hlsajcho nvrat k prod. Ve vtvarnm umn, v hudb a literatue se projevuje nejvraznji ve 20. a 30. letech 19. stolet, jeho konec spad a do poloviny 19. stolet. Romantismus zasahoval do vekerho ivota veejnho i soukromho. V mnohm se stal vchodiskem modernho umn, pesto je pesnj oznaen umleck hnut ne umleck sloh (nevytvoil nov vtvarn soustavy, ve vbru vtvarnch prostedk je eklektick). Nejdve a nejplnji se projevil v literatue a v malstv, ale jeho vliv je patrn i v zahradnm umn rozvinutm krajinskho parku.Pojem romantismus souvis se slovem romn, jm se oznaovalo vypravovn v romnskm jazyku, pln rytskch dobrodrustv, fantastickch zpletek a nespoutan vnivosti. Podle tchto rys pvodnho romnu nazvali osvcent kritikov nov hnut posmn romantismem.

Charakteristick rysy

subjektivn vztah ke svtu, osobn pohled, tvr svoboda jedince vniv cit, nitern proitek a okouzlen smysl (na rozdl od chladnho rozumu klasicismu a osvcenstv)

inspiraci hled zejmna ve zidealizovan historii vlastnho nroda, pedevm v gotickm stedovku, kter lkal svou hlubokou vrou a legendami; romantick nacionalismus vedl ke studiu lidov kultury a folklru fantazie a snn (barbarsk mytologie, lid na okraji spolenosti - vzbouenci, lenci)

exotika vzdlench zem (hlavn Orient)

divok proda nkdy reaguje na souasn revolun udlosti - revolun romantismus

nkdy se projevuje nvrat k ran stedovk nboensk tmatice - nazarni, preraffaelist

Hlavn vrazov prostedky jsou barva a svtlo. Charakteristick je dynaminost a dramatinost.

ROMANTISMUS - ARCHITEKTURA Zjem o historii se v architektue projevil tzv. historismy neboli historizujcmi slohy, obnovou nejprve antiky (u v klasicismu), pot gotiky a romnskho slohu - mluvme o neogotice (novogotice), neoromnskm (novoromnskm) slohu. Kolem poloviny 19. stolet k tmto slohm pibv jet neorenesance (novorenesance), v jejm stylu se stav zejmna svtsk reprezentativn stavby (divadla, radnice, edn a sttn budovy) a v poslednch tech desetiletch se objevuje i neobarok (novobarok) a druh rokoko. Historick eklekticismus se v architektue udruje i v obdob realismu a do konce stolet, do nstupu secese.

Gotika symbolizovala romantikm ztracenou jednotu stedovk Evropy a zrove jim umoovala projevit nrodn ctn. Neogotika vznikla v ANGLII, kde se gotick tvaroslov objevovalo na stavbch venkovskch sdel tm nepetrit po cel stalet. Neogotick zmky, vily a domy se tady stavly u na konci 18. stolet, soubn s klasicismem. Nejvznamnj stavbou je Parlament v Londn (po 1840), kde se dostv do rozporu forma s praktickou funkc stavby.

Zajmavou stavbou v Anglii je Krlovsk letohrdek v Brightonu (1815 - 1823), kter kombinuje prvky neogotick s nskmi na viditeln litinov konstrukci.

Soubn s novogotikou stavli ineni uitkov stavby s pouitm elezn konstrukce. (Prvn litinov most byl vybudovn u koncem 70. let 18. stolet, etzov most ve 20. letech 19. stolet).

Mohutn neogotick budova parlamentu byla postavena i v Budapeti v Maarsku.

Zjem o stedovkou architekturu vyvolal potebu jejho hlubho studia a pedevm restaurovn. VE FRANCII, kde mnoho zejmna crkevnch pamtek utrplo bhem revoluce velk kody, byl nejvznamnjm restaurtorem Eugene-Emmmanuel Viollet le Duc (en emanyjel vijole l dyk, 1814 - 1879). Hlsal svobodnou volbu sloh ve shod s funkc a typem architektury. Jako teoretik zdrazoval vdeckou dokumentaci a citliv pstup k tomu, co se dalo zachovat. Restauroval nap.: Notre Dame a Sainte Chapelle v Pai, opevnn msta Carcassonne aj.Svm funkcionalistickm pstupem ke gotick architektue ovlivnil mnoh modern architekty (Gaudho, Perreta a Le Corbusiera; ti: korbusijra).

Pomoc elezn konstrukce napodobovali francouzt architekti gotickou architekturu - nap.

knihovna Sainte Genevive v Pai (architekt Labrouste, 1843-1850)bylo pouito eleza a litiny, co umonilo podstatn zmenit poet a hmotnost svislch podpor, konstrukce byla jet zamaskovna zdnou fasdou.

Restaurtorsk tendence vak v 19. stolet mnohdy vystily u nkterch architekt v tzv. purismus, kter odstraoval vechny pozdj pdavky a pestavby ve prospch istho slohu, take asto vznikala neivotn schmata.

ESK ZEM Feudln lechta, ztrcejc sv pozice a louc se s vsadami, vzpomn na starou zalou slvu a stav nebo pestavuje si honosn sdla. Ve slohu neogotiky se u ns postavilo mnoho zmk

Hlubok (1841 1871, a Lednice (1843 - 1856) - styl anglick novogotiky, tzv. windsorsk (podle pestavby zmku ve Windsoru v gotickm stylu); vyznauje se: tupm zakonenm budov i v a nronch viek pokud mono mnohobokch, s bohatm zubatm cimbum vysazenm na krakorcch, tudorovskm obloukem uvanm u portl bran, oken i v ebrovch klenbch

leby u slavi (po 1849) - styl francouzsk novogotiky; vyznauje se: hrady s vlcovitmi hrotit zasteenmi vemi a hradbami; v interiru devn obloen penesen z jinch staveb - z Tyrolska a z polskho Malborku, doplovan podle poteby ve stejnm duchu.

Menm rznch historickch styl se vyznauje zejmna: zmek Sychrov (1847 - 1862) - barokn jdro doplnno prvky emprovmi, gotickmi (mal baty s klovmi stlnami - tzv. Bretask v) i romnskmi (obloukov vlys s renesannm diamantovm ezem, liseny), renesann technika sgrafita uita i v interiru; devn schodit bud dojem, e je z litiny nebo kamene, v interiru tukov krouen ebra na plochch stropech, motiv pozdn gotickch seschlch sukovitch vtv Hradec nad Moravic (u Opavy) - pvodn renesann, 1814 upraven emprov, okolo nj romantick stavby - hranolov voln stojc v v zahrad, cihlov brna sloitho lenn, tzv. erven zmek (cihlov s konrnou), jzdrna

Za nejromantitj hrad u ns je povaovn hrad du nmeckch ryt Bouzov, pestavn romanticky v letech 1896 - 1902.U vech tchto staveb se jedn o vnj zdn, v polovin 19. stolet nelze myslet a jednat i stavt jako ve stedovku. Proto dochz k men sloh, zmn materil, jejich nejrznj kombinaci v exterirech i interirech.( Sbratelstv vyvolalo vlnu falovn starch historickch pedmt, vrobu replik s falovanm letopotem. Objevuj se opt malby na skle romantickch oken, zejmna renesann erby, zalvan do olovnch rmk. Snaha zdraznit starobylost rodu - portrty v obleen ze star doby, ideln smylen podoby asto i mtickch pedk, erby, hesla, nstnn figurln malby, zbran rozven po stnch.

Tzv. nov lechta - velkopodnikatel, prmyslnci - se sna vyrovnat star lecht: stav si nebo zakupuje od zchudl lechty a upravuje star hrady, nap.: Kokon (ze 14. stolet), romanticky upraven 1911 - 1918.( V neogotickm stylu bylo postaveno tak mnoho kostel, zejmna v Praze

sv. Petra a Pavla na Vyehrad

sv. Ludmily na Vinohradech

sv. Prokopa na ikov aj.

( Ve stylu neoromnskm bazilika sv. Cyrila a Metodje v Karln (Karel Roesner, Ignc Ullmann; DVU III/1, s. 273, .-b.)

( Ve stylu neorenesannm

kostel sv. Vclava na Smchov

bazilika Boskho Spasitele v Ostrav

a pozdji mnoho dalch.

Zprvu necitliv do stavby zasahovali J. O. Kranner a Josef Mocker. Stavbu nakonec zachrnil a dokonil Kamil Hilbert.

Mnoho stedovkch staveb v tomto regotizanm puristickm restaurtorskm naden utrplo vn kody, kter se ji nedaj nikdy napravit (nap. Karltejn, chrm sv. Vclava v Olomouci aj.), ale mnohdy vznikly nov hodnoty, dnes oceovan jako typick projev romantismu (Kokon, Bouzov). ROMANTISMUS - MALSTV

Nejvraznji se romantismus projevil v malstv, a to po obsahov i po formln strnce.

Vyzdvihuje:

subjektivn citovost a rozporuplnost individua (proti klasicistickmu objektivismu sloucmu velkm mylenkm)

dramatinost (proti statinosti)

pravdivost a krutou (proti ideln krse).

Msto kresebnosti nastupuje opt zjem o barvu.

Tmaticky erp:

z historie i ze souasnosti

inspiruje se divadlem, literaturou a lidovm umnm

do krajiny promt umlec sv nlady ovlivnn romantickou rozervanost.

MALSTV (FRANCIE)Zakladatelskou osobnost francouzskho romantickho malstv byl mal a grafik

JEAN-LOUIS-ANDR-THODORE GRICAULT (n luj andr teodor eriko/t, 1791 1824).Od mld ml zlibu pro kon a dostihy

Rann kyrysnk

Derby vEpsomu

Dstojnk gardovch myslivc pi toku (Louvre)

V Itlii na nj zapsobilo dlo Michelangelovo.

Nejvznamnjm obrazem, kter se stal manifestac romantismu je:

Nejvznamnjm malem romantismu se stalEUGNE FERDINAND VICTOR DELACROIX (1798 1863).Byl ptelem Gricaulta, Chopina, Berlioze, Baudelaira. Projevil se tak jako teoretik a bystr kritik, jeden z prvnch modernch umlc intelektul (Denk zachycuje jeho nzory na umn, literaturu, hudbu, kter maj platnost dodnes; knihovna SU). spojil temperament a vitalitu Rubensovu s barevnou ndherou bentskch mistr. Do francouzskho malstv vnesl, inspirovn anglickmi krajini, modern malskou techniku, pracujc s dlenou plonou skvrnou podle zkona barevnho kontrastu. Vyvrcholil tak tradici renesann a barokn malby a zrove pedjal impresionismus. Jeho romantismus vak obsahuje i klasicistn jdro, byl Francouzem, proto obdivoval klasickou antiku a ml vrozen smysl pro racionln d, harmonii a dokonalost.

K prvnmu velkmu obrazu se inspiroval Dantovou Boskou komedi

Dantova brka (Dante a Vergil v pekle, 1822; vliv Rubensova Medicejskho cyklu a studia Goyovch kreseb a grafickch list)

Nmtem slavnho pltna z roku 1824 byla drastick udlost soudob historie, pobit 20 000 ek Turky na ostrov Chiu

Vradn na ostrov Chiu; u po oteven vstavy na Salnu pemaloval krajinn rmec svho obrazu pod vlivem obrazu anglickho krajine Johna Constabla Vz na seno - rozklad lokln barvy do dlench skvrn, hust kladench vedle sebe, je se spoj ve vsledn tn a na stnici divkova oka podle zkona barevnho kontrastu; to umouje prohloubit obrazov prostor a zobrazit skuten vci ve skutenm osvtlenm a vzdunm prosted. Obraz burcoval veejn mnn. Zvl psobiv je vjev len staeny a mrtv eny s dttem.

Brzy potom odjel do Anglie studovat anglickou krajinomalbu. Seznmil se tak s literrnmi dly romantik Waltra Scotta a lorda Bayrona, zapsobil na nj tak Shakespeare, z jeho dla pouil ve sv tvorb nkolik hamletovskch nmt.

Na revoluci v roce 1830 reagoval politickou alegori

Ji po nvratu z Anglie se Delacroixova paleta prosvtlila, rozhodujc vliv ale na jeho zivou barevnost mla cesta k marockmu sultnovi (jako len poselstva francouzsk vldy). Na tto cest si podil adu skic a kreseb, kter pozdji pouil pro obrazy bitek, lov a jinch vjev; nap. i pro sv slavn dla

Jezdec napaden jagurem NG Praha; Lov na lvy a dal.

Celm jeho dlem prochzej vynikajc podobizny lid, s nimi se stkal George Sandov

Fryderyk Chopin aj.Od tictch let dostval i vznamn sttn zakzky: historick kompozice Dobyt Caihradu kikynstnn malby do veejnch budov (krlovsk palc, Lucembursk palc, pask radnice, Louvre); v poslednch letech ivota vytvoil nstnn malby v paskm kostele Saint-Sulpice na Vyhnn Heliodora zchrmu Zpas Jakuba s andlem

Dal znm dla:

Smrt Aurbanipalova

Arabsk fantazie (Gomb./331).

Svm malskm dlem ovlivnil ob nsledujc generace mal realisty a impresionisty. Podle Czannova vroku ml nejkrsnj paletu Francie.

Romantickou krajinomalbu ve Francii reprezentuje tzv. barbizonsk kola (nebo kola roku 1830, jak ji nazvaj Francouzi).

Jmenuje se podle vesnice Barbizon, kam jezdili mali, aby pmo v prod nachzeli motivy pro sv obrazy. Romantick lska k prod vak u nich byla brzy vystdna zjmem o skutenost.

Pvodn ped motivem v plenru provdli pouze barevnou skicu, podle n v ateliru komponovali hotov obraz, jak to bylo typick pro romantismus. Pozdji peli jako jedni z prvnch k malb celho obrazu v plenru, kter zachycovali jako vsek skuten prody, ve skutenm osvtlen a skuten vzdun atmosfe viz. realismus.

ROMANTISMUS - MALSTV (ESK ZEM)

Nstup romantickho malstv meme sledovat ji v prbhu prvn poloviny 19. stolet. Nejedn se vak o romantismus v tak vyhrann podob jako v ostatnch zemch. V potcch eskho romantismu jde spe o klasicismus zmkovan sentimentem a emocionalitou (tedy prvky, kter nebyly ppustn v rmci psn estetiky pravovrnho klasicismu).

V echch reprezentovali romantismus st sv tvorby figuralista Frantiek Tkadlk a krajin Antonn Mnes. Oba viz. t klasicismus.FRANTIEK TKADLK (1786 1840)Bergerv k na prask Akademii, psobil ve Vdni a v m, kde se stkal s nazarny, od roku 1836 v Praze jako editel Akademie.

V dle vnovanm nboensk malb a podobizn se proln raffaelovsk klasicismus s vlasteneckm romantismem.

Madona s peslic

Sv. Vclav a sv. Ludmila pi mi (na Tetn)Tkadlk ovlivnil adu svch k, pedevm Josefa Mnesa.

Teprve postupem asu, pedevm dky Josefu Navrtilovi, Haushoferov krajinsk kole (hlavn Adolfu Kosrkovi) a Josefu Mnesovi se esk vtvarn umn oteven pihlsilo k romantismu. Pro esk romantismus je typick, e na msto francouzskho romantickho malstv (vzruenho, patetickho a pevn figurlnho) thne k romantismu nmeckmu (rozjmavmu, teskn elegickmu, zasnnmu a pevn krajinskmu).

Nstup romantismu v eskch zemch je nejvce patrn v rostoucm zjmu o krajinu (vliv filosofie J. J. Rousseaua), co se v malstv projevuje stle intenzivnjm rozvjenm krajinskho nru.

Krajinomalbu nastupujcho romantismu nejlpe vystihuje krom u zmnnho Antonna Mnesa dlo mal Augusta Piepenhagena a Josefa Navrtila.

JOSEF NAVRTIL (1798 1865)Byl jednm z mla naich mal skuten evropsk rovn. jeho koloristick ctn z nj in jednoho z nejvtch mal 19. stolet v echch a nejvraznjho pedstavitele prvn romantick vlny v naem prosted.

Ve sv dob byl cenn pedevm jako mal nstnnch dekorac

zmek Jirny a tzv. Vvrv dm v Praze (dnes Potovn muzeum, zde navrhoval celkovou vzdobu vetn strop a keramickch kamen) - tzv. Alpsk pokoje velkolep pohledy na rakousk, vcarsk a italsk Alpy a lzesk msta pod nimi zaplnn mnostvm postaviek pi njak innosti, kter poznal za svch cest po Evrop a dv krajiny domc Kamk v litomickm kraji Vodopd u Adrpachu zmek Libchovice (historicko romantick cyklus o Vlast a dv vlce)

Kovnick klter v Praze

V eskm umn je typickm pedstavitelem tzv. druhho rokoka (Vrchol nstnn malby z tohoto obdob pedstavuje vzdoba saly terreny zmku v Jirnech z roku 1857; ve stejnm duchu provedl i vzdobu zmku v Zkupech).

Ve sv tvorb Navrtil vychz z koloristick tradice 18. stolet (miniatury Norberta Grunda). Spojoval tak pouen bentskm a holandskm malstvm s rokokovmi vlivy francouzskmi (Antoine Watteau).

Jeho krajiny vznikaly spojovnm relnch prvk v uml, ale iv celek. Typick je pro jeho tvorbu rokokov zivost kvaovch rovch, svtlezelench a modrostbrnch valr. Jistota a virtuozita podn se v jeho dle spojuje s vjimenm smyslem pro skladbu barev a jejich valry. Svm dlem ovlivnil nastupujc generaci eskch mal - pedevm Adolfa Kosrka.

Vytvoil i adu vynikajcch krajin, zti a figurlnch motiv.

Vodopd ve vesnici (40. lta 19. stolet) - krajinn vjev skldn na zklad jednotlivch skic podle prody. Typick je jemn, drobnopisn malba

Hon na liku olejomalba (DVU III/1, s. 133 II. verze, kolem 1850, NG)

Navrtilova zti pat ke skvostm esk malby, mnoh svm realismem a uvolnnm malskm podnm pat u spe do nslednho obdob realismu

Zti s melounem (Rozkrojen meloun) (50. lta 19. stolet)

Zti s ovocem (nstnn malba z Vvrova domu v Praze)

Patika (velmi uvolnn rukopis, NG Praha)

V ztich se projevuje jeho velk zjem o vyjden skutenosti. Plastick, ucelen forma, lomen barevnost a pesvdiv zachycen struktury, mkkosti i avnatosti plod prody dodvaj ztim jemn ndech senzulnho opojen z krsy tvar, barev a vn.

Navrtil maloval tak nry, asto z prosted divadla (Podobizna hereky; Pekvapen; Desdemona; Sen noci svatojansk) nebyly ureny pro veejnost; vystaveny byly a v r. 1909 a zskaly si rzem obdiv irokho publika.

Romantick krajinstv v podob nladov krajinomalby se do ech dostv spolu s Maxem Haushoferem (1811 - 1866). Zapsal se do dobovho povdom jako citliv pedagog, kter sv ky nauil zvldnout kompozici, vyzdvihnout zajmavost scenrie a barevn vyjdit promny poas a dennch nlad. Jeho vznam pro esk malstv je velk. Vilo se proto i oznaen Haushoferova krajinsk kola. Mezi jeho nejlep ky patili nap. B. Havrnek, A. Bubk, H. Ullik a pedevm Adolf Kosrek.

ADOLF KOSREK (1830 1859)

nejvznamnj Haushoferv k pln rozvinul eskou romantickou krajinomalbu a ve svch poslednch dlech ji posunul a na okraj realismu. Bhem svho krtkho tvrho ivota (zemel ve 29 letech na tuberkulzu) vyel z pouen A. Piepenhagenem a J. Navrtilem.

dokzal sladit tepl a studen tny stejn jako napt a rovnovhu. S oblibou zobrazoval blc se boui jako projev nespoutan prodn sly >>> Motivy hledal v Krkonoch, na umav, na eskomoravsk vysoin. Jeho krajiny nejsou doslovnm pepisem toho, co vidl, ale ani ne pouhm vtvorem pedstavivosti. Od romantickch nlad (Jezero v boui) brzy peel k prostm zbrm, v nich krajinu pojmal v jejm geologickm utven i pirozenm osvtlen. Postupn zjednoduoval kompozici, vynechval ve, co neurovalo rz krajiny. Stv se proto tvrcem pedstavy o typicky esk krajin, m ovlivnil krajinomalbu dalch generac.

Krajina ze stednch ech (1855) - motiv ze ivota na venkov; pichzejc podveer, idylick nlada je naruovna z dlky se blc bou

esk krajina (1858) - obraz odpozorovan v prod; hndav, rezav a zelenav tny. V barevn interpretaci krajiny a jej atmosfry zde otevr cestu k realistickmu krajinstv

Lesn krajina (Poustevna), 1856 - stejn dlo eskho romantickho krajinstv >>> modelace oblohy; malsk rozlien jednotlivch druh vegetace. lovk ztrcejc se v krajin nebo s n naopak splvajc.

Svho vrcholu doshl esk romantismus v osob JOSEFA MNESA (1820 - 1871)byl prvnm eskm malem 19. stolet, kter vytvoil dlo obsahem a formou odpovdajc dobov pedstav o nrodnm umn. Vyel z kreslsk tradice prask akademie a sklon ke kresb a akvarelu si jet upevnil bhem studi v Mnichov (1844-46). Zkuenost zskal od otce krajine Antonna Mnesa a od strce Vclava Mnesa (obdiv k italsk renesanci, zejmna k Raffaelovi). Malebn ovzdu druhho rokoka v nm uvolnilo smysl pro senzuln podn malby. V roce 1848 byl vysln na Kromsk snm, aby tam portrtoval esk demokratick politiky. Na svch cestch po echch, Morav, Slezsku, Polsku a Slovensku zachycoval lidov kroje a lidov typy >>> jeden z prvnch eskch vtvarnch umlc, kte se zabvali folklrem. (Veruna udov z Blovic; Marina Kurincov; Jan Postava z Bezolup a dal dnes vznamn pramen pro etnografick = nrodopisn bdn).

Lbnky na Han grafick list oslavujc ivot na vesnici po zruen roboty cyklus Musica zachycuje ivot lovka od kolbky do hrobu, jedinen ukzka brilantn kresby a kompozice.

Kresby mu pozdji poslouily k vytven typu staroslovanskch mtickch hrdin pro ilustrace k Rukopism (50. lta 19. stolet) - ilustrace k obma Rukopism dokldaj Mnesovo kresebn mistrovstv a jeho pedstavu o slovanskch typech, kter se v plnosti rozvine v medailonech Orloje.

J. Mnes zashl do vech druh malstv od monumentln malby a ke knin ilustraci. Vytvel i nvrhy na prapory rznch eskch zejmna pveckch spolk (Hlahol).

Jeho krajiny z Polab (Labsk krajina; ipsk kraj) jsou apotezou vlasti ale i vsekem reln prody v mkkm osvtlen letnho dne.

V nrov malb se ztotonil s malbou tzv. druhho rokoka, plnou hravosti, humornch metafor, alegorick ei Pi msku, 1853-1855 - obraz ve stylu druhho rokoka zachycuje idylick ivot lechtick spolenosti v kostmech 18. stolet; >>> nevzan hravost a galantnost. (Ve stejnm stylu jsou dal obrazy, nap. Pjezd hosta; Polben; V lt; ivot na panskm sdle; erven paraplko).

Malsk zjem v portrtn tvorb vnoval hlavn enskm modelm.

Josefna, 1855 - Mnes se zde pokusil vyjdit na konkrtnm modelu pedstavu o ideln krse - ideln ensk portrt, v nm je vyjdena rovnovha smyslovho a citovho ivota. Kultivovan malba, tajemn vraz a jemnost podn dokldaj inspiraci bentskou renesann malbou (Tizian).

I jeho dal portrty charakterizuje lyrick mnesovsk typ, vznikajc spojenm realistickho vidn a lyrickho, osobnho vztahu k portrtovanmu.

K nejlepm Mnesovm portrtm pat

Luisa Blsk, 1857 - z portrtu prosvt subjektivn zaujet autora a osobn vztah k portrtovan. Dobov konvence portrtnch zobrazen zde ustoupily psychologick hloubce, zvltn tajemnosti a subtilnosti malby.

Jeho tvr zmry asto nenaly pznivou odezvu a proto jich ada nebyla realizovna.

Jeho jedinm monumentlnm dlem tak zstv orloj Staromstsk radnice (1864-66) - vrcholn dlo, ojedinl pklad jeho monumentlnho ctn. Ve 12 medailonech (leden prosinec), inspirovanch stedovkmi iluminovanmi rukopisy, pinesl do monumentlnho malstv tmata z prostho ivota esk vesnice. Vyjden symbolickho sepjet lidu s pdou v rytmu asu se stalo inspirac pro dal generace umlc.

Josef Mnes vytvoil ve svm kresebnm dle nrodn figurln styl, kter ovlivnil vizuln vkus dalch generac.K jeho odkazu se hlsil svm kresebnm i malskm dlem nap. Mikol Ale, ale tak socha Josef Vclav Myslbek.

ROMANTISMUS - MALSTV (OSTATN EVROPA)

ANGLIE

V Anglii pokraovala i v 19. stolet koloristick tradice, povaujc barvu a svtlo za nejdleitj prvky malby. Prkopnkem se stala krajinomalba. Jej hlavn pedstavitel John Constable a William Turner zapsobili svmi objevy studium osvtlen a atmosfry, svtl kolorit, dynamick a dramatick pojet krajiny, technika barevnch skvrn na francouzsk romantiky a realisty.

JOHN CONSTABLE (1776 1837)

Vychz z klasicismu, nejvtm uitelem mu ale byla proda. Zklad jeho tvorby tvoily studie malovan vrn podle prody, v nich se snail zachytit pirozenou neupravenou krajinu se zvltnm zetelem na barvu. Hlavn pozornost vnoval studiu prodnho osvtlen; horizont zaujm doln tetinu vky obrazu, jeho nejvt st ovld nebe s kupovitmi mraky (z potku dvactch let 19. stolet pochz tak ada jeho vynikajcch studi mraen). Ve dvactch letech maloval skici ve formtu definitivnho obrazu, na nich dlenmi skvrnami istch barev usiloval vyvolat bezprostedn dojem prodnho ovzdu (nejvy svtla pitom nanel pachtl blobou).

Na paskm Salnu roku 1824 byly vystaveny a vzbudily senzaci ti jeho obrazy, mezi nimi slavn

itn pole (Pole u lesa, 1826; Prv.III/162)

Constable byl jednm z nejvznamnjch anglickch krajin a zakladatelem modern realistick krajinomalby 19. stolet.Na jeho zpsob malby, nahrazujc lokln barvu barevnmi skvrnami, hust kladenmi vedle sebe, je se spoj ve vsledn tn sugerujc prodn osvtlen a na divkov stnici, navzali impresionist.

JOSEPH MALLORD WILLIAM TURNER (1775 - 1851), mal a grafik

V ran dob maloval topografick akvarely, v nich usiloval podat hru svtla a atmosfry a sv skici a studie z cest publikoval a vytvel z nich lepty Prvn olejomalby byly klasicistick historick obrazy (Hanibal pekrauje Alpy; Nelsonova smrt u Trafalgaru; Dido buduje Kartgo vedle klasicistick kompozice se projevuje ji zven zjem o barvu). Postupn zaaly pevaovat krajinomalby, v nich je patrn subjektivn prociovn prodnch jev a dramatick chpn ivl, kter pivdlo male k pojet obrazu jako vtvoru svobodn imaginace. Zem a moe, vzduch a voda, slunce a oblaka se staly prvky, z nich skldal sv malsk vize. V poslednm obdob se odpoutal od pevnho tvaru pedmtu a jeho barvy a zachycoval dlenm rukopisem pouh zrakov dojem, kter vyvolalo spojen svtla a barvy v atmosfe Snhov boue na moi (Parnk ve snhov boui, 1841-42, Gomb./325; Prv. III/63)

D, pra a rychlost (D, mlha, rychlost) povaovn za prvn projev impresionistickho vidn svta; v mlnm mavm ovzdu splv voda s oblohou a miz pevn tvary, naznauj je jen svteln odrazy a barva; prostorov plny se pekrvaj, svteln hodnoty se ms, realita ztrc soudrnost, motiv jedoucho vlaku je sotva iteln.

Por parlamentnch budov (1834) Bentsk slunce pluje do moe veduta promnn v ohostroj paprsk zcch v zamlenm prostoru laguny.

Turner patil k nejvtm anglickm malm 19. stolet. Vyel z domc malsk tradice 18. stolet, spojil klasicismus s romantismem a dospl k istmu vrazu zrakovho dojmu, pedjmaje impresionismus.Jako prvn z mal 19. stolet si za nmty svch obraz zvolil produkty modern technick civilizace, pipravuje tak realismus.

Nejvt osobnost anglickho romantismu jeWILLIAM BLAKE (1757 1827)mal, grafik, ilustrtor, mystik, vizion, bsnk Roku 1789 si sm vydal knihu vlastnch bsn Psn nevinnosti a roku 1794 Psn zkuenosti text napsan pmo na desku doprovodil kresbou, desku vyleptal, obtiskl v rznch barvch a kresbu akvarelem vykoloroval tuto svou originln techniku nazval iluminovan tisk. Od dtstv mval vizionsk stavy a v dosplosti si vytvoil vlastn mystickou filozofii. V druh polovin devadestch let 18. stolet vytvoil adu velkch barevnch monotyp, je dokonil perokresbou a akvarelem, na tmata z Shakespeara, Miltona, bible a vlastn imaginace. zatku 19. stolet pracoval na mystickm eposu Milton a na symbolick knize Jeruzalm, jej jedin exempl sm koloroval. Na konci ivota se zabval ilustracemi ke knize Job Starho zkona a k Dantov Bosk komedii.

Elohim tvo Adama (barevn monotyp)

Duch dvnch dn (1793, monotyp, lept, akvarel a tu).

Mnohovznamn symbolick obsah Blakeovy tvorby svd o jeho mylenkov originalit.Jeho dlo pln docenila na konci 19. stolet secese, kter v nm vidla svho velkho pedchdce.

Jako pozdn vlna romantismu je nkdy uvdna tvorba preraffaelist (prerafaelit), kter asov spad do obdob kolem poloviny 19. stolet a hrani se symbolismem a seces, jejmi jsou preraffaelist bezprostednmi pedchdci (asopis Nejv. mal . 26).

hnut zamen proti materialismu prvn prmyslov revoluce, snaha obnovit v umn citlivost a istotu proveden, jakmi se vyznaovala dla italskch umlc ped Raffaelem. Hnut navzjem zce spojovalo vtvarn umn a literaturu, z n mali asto erpali nmty pro sv dla. Malovali tak nmty nboensk a alegorie naplnn zbonou a prodn lyrikou, vyznaujc se preciznm zobrazenm detail, nerelnm koloritem a dekorativn-ornamentln kompozic. Bratrstvo preraffaelist se rozpadlo roku 1853 a tvorba jeho len se postupn uvolovala z jeho vlivu. Do hnut patili: Dante Gabriel, William Holman Hunt, Sir John Everett Millais, k nim se pozdji pipojili jet William Morris a Edward Burne-Jones. Vtho vznamu doshlo hnut v uitm umn, kde zejmna William Morris poloil zklady ke skuten modernmu tvrmu pstupu ve svch umleckoemeslnch dlnch, pro n vytvoil mnoho nvrh pro uit umn. Roku 1883 realizoval mylenky ptele preraffaelist filozofa Johna Ruskina a zaloil hnut Arts and Crafts (Umn a emesla), usilujc o spoluprci umlc a emeslnk proti nevkusnm strojovm vrobkm.

Nejnadanjm malem z preraffaelist byl JOHN EVERETT MILLAIS Oflie (Pij.8/196; zaujme dramatickou emotivnost) Slep dvka (1855, Pij.8/197; jedno z jeho nejkrsnjch dl; ziv barevnost, precizn kresba a kehk nha postav obdivovan Delacroixem se staly charakteristickmi rysy anglickho preraffaelismu.

NMECKONmeck romantismus je svzn se skupinou nazarn, jak byli posmn nazvni mali, kte se proti klasicismu obrtili k nboensk malb a inspirovali se umnm stedovku a ran renesance. Nejvznamnjm byl zakladatel hnut, sprvn Bratrstva sv. Luke, Johann Friedrich Overbeck (1789 1869). lenov po roce 1810 ili a tvoili v m v kltee sv. Isidora podle nboenskch zsad a v obdivu k Raffaelovi, Peruginovi a Fra Angelicovi. Nazarni ovlivnili tak do urit mry tvorbu Frantika Tkadlka.

Nejvtm krajinem nmeckho romantismu byl CASPAR DAVID FRIEDRICH (1774 1840). Ve svch kompozicch, vyznvajcch tragickm tnem, vyjdil pocit osamocen, kter lovk pociuje ped obma prodnmi nekoneny moem a horskmi velikny. Maloval krajiny z Pomoan, Krkono, eskho stedoho, z poho Harzu (ti: harcu). Svm originlnm umnm psobil spe na romantick bsnky ne na male.

Jeho prvn olejomalbou je slavn obraz

K na horch, 1808

V pozdjm obdob m dleitou funkci lidsk postava obrcen zdy, je psob jako prostednk mezi divkem a prodou Dva mui pozorujc msc; Mu a ena pozorujc msc Kdov tesy na Rujan (Krajina z ostrova Rujany)

ROMANTISMUS - SOCHASTV

Romantick sochastv se postupn vymaovalo ze zvislosti na antickch vzorech k realistitjmu a dramatitjmu pojet. Zpodobovalo tak nov nmty, a u historick nebo souasn, vrazn samostatn styl vak nevytvoilo.

Nejvznamnjm pedstavitelem je francouzFRANOIS RUDE (rd, 1784 - 1855)vborn portrtista, autor

sochy Johanky z Arku

pomnku marla Neye

ESK ZEM

Obdob romantismu je v eskm sochastv nevrazn. Vtinu zakzek od nmeck aristokracie i od csae Ferdinanda V. dostvali brati Josef a Emanuel Maxovi.

V jejich dle pevauje emesln zrunost nad strohou modelac a nedostatkem tvr invence. Jsou autory mnoha pomnk nap. pomnk marla Radeckho, jezdeck pomnk csae Frantika I. (DVU III/1, s. 295) a soch pro Karlv most.

N jedin skuten romantick socha je VCLAV LEV (1820 1870).Psobil ve tyictch letech 19. stolet na panstv vlastenecky ctcho Antonna Veitha v Libchov. Inspirovn Braunovm Betlmem a podncovn F. M. Klcelem a Josefem Navrtilem vytesal v letech 1840 1846 pmo do skal v blzkosti Libchova nejprve jako samouk po krtkm kolen v Praze vytesal soubor skalnch skulptur Blank nadivotn postavy Jana iky, Prokopa Holho a dalch, velkolep vidiny eskch bohatr ze svtel a stn, v nvaznosti na domc barokn tradici (Braunv Kuks) slouil prodn scenrii se sochaskm dlem v jeden nladov celek.

V uml jeskyni v Klcelce vytvoil jet

satirick relify podle grafickch pedloh ke Klcelovu zpracovn Feriny Lika (DVU III/1, 287 interir Klcelky).

Na zmku v Libchov, kde se schzela spolenost eskch vzdlanc a umlc rozpoznal jeho talent zejm Josef Navrtil. Vclav Lev byl posln na kolen do Mnichova, kde se sptelil s Josefem Mnesem; zde vytvoil

sochu hrdiny Rukopis Lumra souso Adam a Eva v t dob se stal vyznavaem klasicismu, jak je na tomto souso patrn (mramor, 1849); pes zvislost na antickch vzorech je postava Evy i vrazem soudobch pedstav o krse esk Vlivem nepznivch podmnek v esk spolenosti odeel pozdji do ma. Jeho projev u byl pak konvennj ne v ranch dlech.Vclav Lev byl i jednm z prvnch uitel Josefa Vclava Myslbeka. ROMANTISMUS - UIT UMN

V obdob romantismu se rozvinula knin ilustrace zaloen na devorytu, kter roku 1775 vynalezl Thomas Bewick. (Jeho vrcholn dlo ilustrovan Ezopovy Bajky).

Po Napoleonov pdu penesli anglit rytci techniku devorytu do Pae, kde ovldala knin ilustraci a do druh poloviny 19. stolet. Po nastolen svobody tisku po revoluci roku 1830 se prosadila politick karikatura v nov zaloench asopisech La Caricature (1830) a Le Charivari (1835), v nich psobil i vynikajc umlec a mistr realistick karikatury Honor Daumier (1808 -1879). V asopiseck karikatue se uplatnily pednosti nov grafick techniky litografie. Vynalezl ji na konci 18. stolet prask rodk Alois Senefelder (ti: zenefeldr, 1771 - 1834). V umn ji nejdve vyuili romantit mali Gricault a Delacroix, k nejvy dokonalosti ji dovedl Daumier.

V romantickm obdob dolo tak k pevratnmu vynlezu objeven fotografie a tm ke vzniku novho druhu vtvarnho umn. Prvnm typem fotografie byla daguerrotypie z roku 1839, nazvan podle svho vynlezce, Francouze L. J. M. Daguerra (1787 1851). Protoe kad snmek byl originlem, kter nemohl bt dle rozmnoovn, prosadil se nakonec objev Angliana Henryho Foxe Talbota (1800 1877), jen tho roku vynalezl metodu zpracovn pozitiv z negativ, kter umouje vyrobit neomezen mnostv kopi.

Ve vrob nbytku se prosazovaly historismy obdobn jako tomu bylo v architektue, jen z asovm zpodnm (v souvislosti s zemn oblast).

VE STEDN EVROP se i v uitm umn v letech 1815 1848 projevil biedermeier (nazvan t sloh pedbeznov). Nbytek vyel z empirovch typ odtud nzev pozdn empr, rovn tvary nahradil oblmi a masivnjmi. V oblib byl zejmna nbytek pro mal mstnosti. Technologickou novinkou se stal nbytek z ohbanho deva firmy Thonet. Michael Thonet (1796 1842) ve sv dln od roku 1830 vyrbl sedac nbytek z ohbanch dhovch pruh po vrstvch klench. Roku 1842 zskal na tuto vrobu privilegium a pesthoval se do Vdn, kde vytvoil prvn idli pro hromadn odbyt.

V ECHCH

bylo nejvznamnjm oborem biedermeierovskho emesla sklstv. et skli obnovili figurln ezbu do skla (pozdji k pednm mistrm ezby patil tak Dominik Biemann v Novm Svt v Krkonoch). Nejslavnjm vynlezcem novch technik vzdoby a barven skla se stal Friedrich Egermann (1777 1864), mimo jin vynlezce lut a rubnov lazury na sklo zdoben matnou ezbou, pozdji barevnmi emaily. erven lazurovan sklo znaky Egermann se v echch vyrb dodnes. Egermann je tak vynlezcem mramorovanho skla lithyalinu. Sklrny hrabte Jiho Buquoye na Novohradsku v jinch echch vyrbly od roku 1817 ern neprhledn sklo hyalit a od roku 1819 erven hyalit zdoben brusem, ornamentln ezbou, zlatem malovanm ornamentem nebo chinoiseriemi (nskmi motivy).

V keramick vrob se po cel obdob biedermeieru produkovalo ndob z proviny, kterou v druh polovin 19. stolet nahradil porceln s malskou vzdobou s rznou tmatikou. Prask porcelnka vyrbla jemn modelovan figurky podle sochaskch nvrh.

REALISMUS - HISTORICK VOD

Realismus jako umleck smr nastupuje ve Francii ve tyictch letech 19. stolet, vrcholn obdob spad do let padestch a edestch a v akademick podob peval realismus jet v obdob impresionismu a postimpresionismu. Z Francie psobil realismus na ostatn zem Evropy.Realismus se nejplnji uplatnil v literatue (romn, divadlo) a v malstv, mn v sochastv a architektue.

POJEM REALISMUS ml pvodn zesmujc obsah, znamenal "barbarsk zpsob malby" a "oklivou malbu" jak kritici charakterizovali Courbetovy obrazy. Realistickm pstupem se vyznaovalo u malstv ran renesance v Itlii (15. stolet) nebo holandsk malstv 17. stolet, kter francouzsk realisty 19. stolet siln ovlivnilo.

Zkladn znaky francouzskho realismu:Na rozdl od subjektivnho pstupu romantismu realismus vyaduje objektivnost, zobrazen skutenosti takov, jak doopravdy je, bez pikralovn. Umn nem erpat z literatury, ale vmat si souasnho ivota se vemi problmy, i socilnmi, kter pin prudk rozvoj prmyslu.

Vneli do umn nrov obrazy z prosted pracujcch lid na venkov i ve mst. Tyto lidi zobrazovali v monumentlnm zpracovn, bez idealizace ale i bez zesmovn i sentimentality, jak bylo do t doby ast.

Vychzeli z vdy (hlavn pozitivismu), byli naplnni nezlomnou vrou v pokrok, nboensk cit romantik nahradili materialistickm nzorem na svt.ARCHITEKTURA

V architektue pokrauje i v realistickm obdob (1848-1870) historismus (eklektick historizujc slohy). Novogotiku vystdala novorenesance, kter (podle teoretika a architekta Gottfrieda Sempera, autora dransk opery) nejlpe vyhovuje praktickmu vyuit, zatmco novogotika a novoromnsk sloh jsou vhodn pro crkevn stavby.

VE FRANCII dochz z podntu Napoleona III. v dob druhho csastv k velkolep

pestavb Pae (irok bulvry, uvolnn pamtnch staveb uprosted msta), zaloen proslulho Buloskho leska, dostavba Louvre, zaloen pask opery (novobarok s novorenesannmi prvky, Charles Garnier).Vedle historizujc architektury se v Pai a ve Francii budovaly stavby z novch materil - zejmna ze eleza a elezobetonu.

eleznou konstrukci mla pask trnice (Pij. 9/36, 37); Severn ndra (Pij. 9/38) a Eiffelv most v Bordeaux (pesnji v Garabitu; Pij. 9/43, 44)

oba prmyslov palce na paskch Svtovch vstavch - Grand Palais a Petit Palais studovna Nrodn knihovny v Pai - v detailech jet typick eklekticismus 19. stolet, kdy se sna eleznou konstrukci pekrt bezvznamnmi historizujcmi ozdobnmi prvky - Pij. 9/40

Nejznmj stavbou s eleznou konstrukc je

Eiffelova v v Pai, postaven v r. 1889 u pleitosti Svtov vstavy (Pij. 9/30).

elezobeton byl poprv pouit ke stavb domu v roce 1852.

V ANGLII zstala v oblib novogotika, kter byla nkdy mena s prvky novorenesance. Vjimku tvo Kilov palc na nm bylo poprv pouito novch materil, eleza a skla. Vytvoil ho pro prvn Svtovou vstavu v Londn roku 1851 z prefabrikovanch st Joseph Paxton na ploe 8 ha (pozdji znien porem v Sydenhamu) Stejn materily se uplatnily i na stavb londnskch ndra.

NMECKO hrad Neuschwanstein, kter si od r. 1872 nechal stavt bavorsk krl Ludvk II. v novogotickm stylu.

V RAKOUSKU nechal csa Frantiek Josef I. zbourat ve Vdni mstsk hradby a vybudovat irok bulvry. Na volnch prostranstvch mohly bt postaveny veejn budovy a zzeny sady. Vznikla

6 km dlouh Ringstrasse s nejvstavnj architekturou hlavnho msta monarchie

v novorenesannm slohu byla postavena Nov univerzita a Opera byl restaurovn gotick dm sv. tpna ve Vdni, provedena dostavba katedrly v Koln nad Rnem a postavena novogotick radnice ve Vdni.

ESK ZEM novorenesann architekt Ignc Vojtch Ullmann farn kostela sv. Cyrila a Metodje v Karln; esk spoitelna na Nrodn td (dnes Prezdium AV R; Sokola (Sokolsk tda) budova esk techniky na Karlov nmst

Budova bvalho eskho polytechnickho stavu Krlovstv eskho, dobov fotografie a pdorys).

Josef Hlvka navrhl praskou porodnici v novogotickm slohu.Do obdob 1848-1870 spad i ran dlo Josefa Ztka, prvnho architekta Nrodnho divadla.

Stavby z novch materil

Prmyslov palc pro jubilejn vstavu 1891 (DVU III/2, s. 191)

Velk kolonda v Marinskch lznch, 1889 (DVU III/2,s. 193) SOCHASTV

Sochastv bylo zvisl na siln akademick tradici a na vkusu objednavatel, nemohlo se proto dost radikln zbavit urit dekorativnosti.

Nejvznamnjm sochaem byl Francouz JEAN-BAPTISTE CARPEAUX, 1827 - 1875), Rudv k portrtista druhho csastv

autor ve sv dob kritizovanho slavnho souso Tanec pro paskou Operu. Toto alegorick souso pln dynamismu je realisticky zachycen kompozice pln ivota, na n tyi nah ensk postavy tan okolo gnia Tance.

Nemn slavn je jeho posledn monumentln dlo kana ty svtadl na nmst Observatoe v podob zemkoule nesen alegorickmi postavami nahch en rznch ras a souso Flra na vchodnm kdle Louvre

JULES DALOU (1838 - 1902) erpal nmty z prostho ivota a prce venkovskho i mstskho lidu, odkud bral i sv modely. Otevel cestu socilnmu umn v sochastv. souso Triumf Republiky v akademickm duchu.

Na jeho dlo navzal belgick socha Constantin Meunier, kter uvedl do sochastv nmt dlnka.

Honor Daumier socha, mal, kresl a grafik. Jeho karikaturn busty len Zkonodrnho sboru a figurka Ratapoil maj expresionistick rysy.

Pedstaviteli eskho realistickho sochastv jsou Tom Seidan, Ludvk imek a n nejvznamnj socha 19. stolet Josef Vclav Myslbek.

TOM SEIDANumlec akademickho typu, ale dobr portrtista, proto vyhledvan tvrce pomnk - nap. Komenskho v Perov; busty Mozarta na Bertramce; sochy studenta pro Klementinum spolu s bratrem Vclavem nhrobku B. Nmcov na Vyehrad.Spolupracoval pi sochask vzdob architektur v Praze - Rudolfinum, Nrodn muzeum, Arcibiskupsk palc i ve Vdni - vdesk Arzenl.

LUDVK IMEKnejvznamnj dla dodnes oceovan jsou

dvee pro karlnsk kostel sv. Cyrila a Metodje v Praze citliv vymodelovan podle nvrhu Josefa Mnesa

pomnk sedcho Josefa Jungmanna na Jungmannov nmst v Praze JOSEF VCLAV MYSLBEK (1848 - 1922) socha, kter vyrovnv mezeru v naem umn 19. stolet. V jeho dle se projevuje cel obdob od klasicismu, pes romantismus k realismu (vechny sloky paraleln, ne postupn, uv pojet podle tmatu, kter zobrazuje) a k potkm modernho sochastv 20. stolet. podnty kinspiraci > antika, klasicismus, soudob francouzsk sochastv nebo secese > originln projev. Psobil v dln Tome Seidana, pozdji se uil u Vclava Levho. Nejsilnji se u nj projevuj dv linie: romanticko-historick a realistick.

Nejvznamnjmi dly prvn linie jsou souso pro vzdobu Palackho mostu, dnes na Vyehrad (U-soch 424): Libue a Pemysl; Ctirad a rka; Lumr a Pse; Zboj a Slavoj - DVU III/2, s. 124 - nmtov se poj k Rukopism v Mnesov duchu.

Z realistick linie vynik pedevm socha Oddanosti (pro atiku vdeskho parlamentu, syntza antiky a realismu, DVU III/2, s. 123; U-soch 424) portrty - autoportrt (na podstavci v relifu tv matky a ptel nap. Vrchlickho, Zeyera aj.; U-soch 424); portrt ryte V. Lanny; klec kardinl Schwarzenberg ve Svatovtsk katedrle a civiln pojat portrtn pomnk F. L. Riegra na Vinohradech.

Stejnmi dly, v nich se ob linie spojuj, jsou socha Hudby (ve foyeru Nrodnho divadla v Praze, 1892) pomnk sv. Vclava na Vclavskm nmst (od roku 1887, 36 let).

Na obou pracoval nkolik desetilet, vytvoil mnoho skic a variant. Hudba v konenm pojet m v sob pokoru, lbeznost, ale i monumentlnost. Pomnk sv. Vclava, obklopenho eskmi svtci sv. Ludmilou, sv. Anekou, sv. Prokopem a sv. Vojtchem se stal jednm ze symbol eskho sttu - viz. knihy: J.V. Myslbek (U-soch 424).

K dalm znmm dlm pat pomnk K. H. Mchy v Petnskch sadech - nejde o portrt bsnka, ale o ztlesnn vnitnho ladn Mchovy poezie (Mcha jako autor Mje - oslava mje, mld, i kdy Myslbek byl v t dob ji star a stle vce hluch, osaml, nepstupn).

Myslbek znovu zapojil esk sochastv do evropskho vvoje. Pestoe jeho ci li vtinou jinou cestou, byli jm siln ovlivnni, prv tak jako sochai dalch generac.

MALSTV

Malstv ve Francii se od tyictch let sna o co nejpesnj vystien skutenosti bezprostedn vnman zrakem. Realismus, tj. pravdiv, smyslov vrn zobrazen prody a svta, byl obsaen u v romantismu, proto se prvnmi prkopnky realismu stali krajini barbizonsk koly, kte postupn od romantismu doli k realismu a stali se pmmi pedchdci impresionismu.

Vznam barbizonsk koly spov zejmna v tom, e tito mali jako prvn peli k plenrov malb. Tedy nemalovali v prod pouze skici, podle nich by pak zhotovili konen obraz v ateliru (jak bylo do t doby zvykem), ale malovali v prod cel obraz, jako vsek skuten, vedn kadodenn krajiny, kterou se snaili vyjdit co nejpesnji jak v kresb, tak i v barv, osvtlen a vyjden atmosfry. Pro co nejvt objektivitu vidn se snaili zachytit krajinu v rznch konkrtnch dennch dobch, tm se zkrtila doba malby obrazu a uvolnil se rukopis, kter se stal prostedkem vyjden atmosfrickch dn v prod. Odstranili temnou podmalbu, m obrazy nabyly na svtlosti a svesti.

snaha o postien skuten barevnosti a svtelnch hodnot v krajin, nezekli se vak nikdy barevnho valru, co uinili a impresionist, kte navzali na vechny pnosy barbizonsk koly.

Nzev barbizonsk kola je odvozen z nzvu vesnice Barbizon na okraji fontainebleauskho lesa, v jejm okol se od roku 1830 usadili mali, aby tam, inspirovni holandskou a anglickou malbou, malovali krajinu. Jejich vdcem byl Thodore Rousseau, patili sem dle Diaz de la Pena, Jules Dupr, Charles Daubigny, Constant, st svho dla i Jean-Baptiste Camille Corot a Jean-Francois Millet a dal (viz. Mrz 2, s. 122-123 a 135).

CHARLES DAUBIGNY (1817 - 1878)- realistick pedchdce impresionismu zejmna ve svch obrazech tekoucch ek a plujcch oblak, grafik. Atelir si zdil na loce, aby mohl co nejlpe vystihnout skicovitm rukopisem ve svtlch barevnch skvrnch svtelnou a vzdunou atmosfru nch krajin.

JEAN-BAPTISTE CAMILLE COROT (1796 - 1875) nejstar francouzsk krajin 19. stolet, zanal jako klasicista ve stylu Poussina. Pat k nejvtm krajinm svtovho malstv. Na veejnosti vystavoval klasicistn krajiny s mytologickou staf, intimn krajiny, kter maloval v plenru a pouval je jako skici, nrtky, studijn materil. Poprv je veejn vystavil a na Salnu v roce 1849. Byly naprosto vcn v pepisu prody, vdy oiven lidmi. Na krajinch z 50. let se obrysy pedmt rozplvaj a krajinu zahaluje mkk stbrn opar, kter vytvej svteln odstupovan barevn skvrny. Corot tu pracoval s jemnou klou pltn a svou schopnost postihnout nejjemnj nuance prodnho osvtlen se stal zakladatelem modern intimn krajinomalby. pozdn psychologick portrty zasnn smutn krsn eny > vyznauj se citovou intenzitou, hloubkou a poetickm kouzlem, sedavch tn Svm koloristickm citem a volnm skvrnitm rukopisem se piblil impresionistm nejvce ze vech pedimpresionistickch francouzskch mal, i kdy nikdy neopustil valrovou malbu a nedospl k analze svtla na barevn tnyDlo: Katedrla v Chartres (1830, dnes Louvre)

Svresk cesta (mat. ukzka)

Most v Mantes (Pij. 8/204, maloval mnohokrt, v rznch letech)

ena s perlou

Ve figurlnm malstv se prosadil realismus pozdji. Velkou zsluhu na tom ml zpola samouk, umlec velkho talentu a siln osobnost GUSTAVE COURBET (1819 - 1877). Vnesl do malstv nekonvenn realistick nmty ze souasnosti, sociln nmty vidn jako oslavu prost lidsk prce, podanou popisnm realismem. Courbet zanal jako romantik, zachycujc promnliv duevn stavy lovka (autoportrty - Autoportrt s ernm psem, Pij.8/215, namaloval ve svch 23 letech), ale brzy peel k programovmu realismu.

Jeho prvnm velkm realistickm pltnem byl

Poheb v Ornans - tmatika prostho venkovskho vjevu, mysln neupraven kompozice, detailn popis osob a pastzn nnos barev - to ve bylo proti panujcmu akademismu

trkai (mat. ukzka) - prvn obraz, jeho nmtem je tk prce, namaloval jej v tomt roce; od tto chvle u neexistovalo v malstv tma, kter by nemohlo bt vtvarn zpracovno.

V 50. letech maloval i velk alegorick kompozice - Atelir (dvojstrana; nejznmj, "realistick alegorie" ivota a dla male, sm zobrazen u stojanu s modelkou v aktu, kterou ale nemaluje, po jedn stran jeho ptel a znm, po druh pedstavitel sociln bdy a rznch socilnch vrstev). Tento obraz spolu s dalmi 40 pltny vystavil v "boud", kterou si najal v roce 1855, kdy umleck porota odmtla jeho dla vystavit na Svtov vstav. Na boudu dal npis "Realismus".

Znm je tak alegorie Setkn neboli Bonjour, Monsieur Courbet (Dobr den, pane Courbete, 1854), pojat jako poklona bohatstv reprezentovanho Courbetovm obdivovatelem, bohatm sbratelem, gniovi - tedy samotnmu Courbetovi. Realistinost obrazu je vak takov, e alegorick zmr nelze bez pedbnho upozornn odhalit.

Sleny na behu Seiny (1857, dlo namen proti prostituci pod vlivem socialistickch idej jeho ptele Proudhona, v NG Praha studie hlavy jedn z dvek).

Maloval tak loveck vjevy, za n se mu u za ivota dostalo vtho uznn v Nmecku ne ve Francii, krajiny ze svho rodnho kraje a marny.

Za vldy Pask komuny byl jejm lenem a pedsedou umleck komise poven zabezpeit umleck sbrky ped pokozenm. Po pdu Komuny byl inn odpovdnm za stren Vendmskho sloupu a zaten. Pl roku byl vznn (ve vzen namaloval adu zti). Kdy mu hrozilo nov vzen utekl do vcarska, kde maloval hlavn krajiny, aby mohl zaplatit pokutu na obnovu Vendmskho sloupu, k n byl odsouzen. Ve vcarsku il a do sv smrti.

Technika malby: Courbet usiloval vystihnout pirozenost materilov podstaty zobrazovanho, tekutost vody, zemitost pdy, drsnost skly i svest lidsk pleti. Vytvoil si osobitou malskou techniku, zekl se hladk malby a peel k malb hustmi pastami barev. Barvu nanel v nkolika vrstvch bez lazur pes sebe, snail se objem stanovovat pouze barvou, m potlaoval valr. Na tento Courbetv zpsob vytven objem navzal Czanne (ti: szan). Ke konci sv tvorby peel Courbet dokonce od malby ttcem k nanen barev pachtl nebo noem, co vce vyhovovalo jeho cli.

JEAN-FRANCOIS MILLET (1814 - 1875) objevitel poezie venkovskho ivota, voln patil k barbizonsk kole, ale krajinu nikdy nemaloval bez lid. V jeho obrazech se poprv v modernm malstv objevuje sedlk pi prci bez sentimentlnho nebo humoristickho podtextu, je vyloueno vechno zbyten a malichern a vynik pouze harmonie mezi lovkem a krajinou.

Nejvznamnj dla:

Sbraky klas (1857)

Klekn (znmo t pod nzvy Veern modlitba nebo Andl Pn, 1859) Svm dlem zapsobil na francouzsk impresionisty a zejmna na Vincenta van Gogha.

HONOR DAUMIER (1808 - 1879) vynikajc mal, grafik a socha, jeho dlo se vyznauje nejvt sociln kritinost ze vech francouzskch realist. Ml velk vliv na pozdj vvoj malstv. Ji jeden z prvnch Daumierovch obraz, alegorie Republiky, (z roku 1848, postava eny, tisknouc k prsm sv dti - mistrovsk kompozice jeho realistickho, plasticky vraznho stylu) mu pro svou monumentalitu vyslouil oznaen Michelangelo 19. stolet Zanal litografiemi v asopisech (La Caricature, Charivari) jako karikaturista kritizujc politick pomry, ale i soukrom ivot malomk. Jeho karikatury tehdejch politik a politick satiry jsou mistrovskmi dly litografick techniky. Kritick nebo sociln ladn jsou vak i mnoh jeho oleje malovan krajn uvolnnm, a expresivnm rukopisem. Daumier maloval vtinou v cyklech nmty ze soudnch sn, milovnky rytin a knih, prosted divadla, chodce na ulici. Vybral si i nmty z literatury (La Fontainovy bajky, Moliere, Cervantes - Don Quijote, Pij. 8/213, as. Nejvt mali . 24).

K nejznmjm pat dla z kadodennho ivota prostch lid

Pradlena Polvka

Vagn tet tdy Daumierova politick innost vyvrcholila jeho ast v Pask komun (obraz Rodina na barikd, Prv. III/170 - ppravn skica, detail - Hlava; Revoluce - Prv. III/169).

Typick pro Daumiera je, e zachycuje jen to nejdleitj, nevm si detail. Daumierv osobn styl charakterizuje vypjat smysl pro plastinost, zliba v prudkch svtelnch kontrastech a dramatickm stupovn dje a dynamick, radikln dlen malsk rukopis. Nejsilnjmi vtvarnmi prostedky jsou u nj zkratka, nadszka, vyhrann gesto. Dramatinost i rukopis mly velk vliv na van Gogha i na ranou tvorbu Czannovu.

V NMECKU se realismus ujmal pomaleji, protoe tam byly velmi siln tradice romantismu. Prosadil se zejmna v dle Adolpha von Menzela (Prv. III/171) a Wilhelma Leibla (viz Mrz 2, s. 138,139).

V ESKCH ZEMCH navzalo malstv ji v 50. letech na francouzsk realismus v dle Sobslava Pinkase, Viktora Barvitia, Antonna Chittussiho a sten i Jaroslava ermka, Luka Marolda a Julia Maka. Ke generaci eskch realistickch mal pat tak Quido Mnes (bratr Josefa Mnesa). Nejvznamnjm pedstavitelem eskho realismu byl vak Karel Purkyn.

(Vechna jmenovan i dal dla eskch mal 19. stolet mono vidt bu v Trojskm zmku - katalog sign. U-sb 1749 nebo v NG Praha - Veletrn palc; exkurze ve 3. ronku).

Generace eskch realistickch mal, kte se narodili kolem roku 1830, nespokojena s pomry na prask Akademii ani s umnm ve Vdni a Mnichov, hledala vtinou podnty na Zpad, v Belgii a Francii.

V Belgii i Pai studoval a psobil JAROSLAV ERMK (1830 - 1878) Stal se prvnm eskm historickm malem, jen zskal za sv dlo mezinrodn uznn. Ve svm dle spojil pouen baroknmi mistry a francouzskmi romantickmi mali, ovldl techniku akademick malby i francouzsk kolorismus. Nmty si vybral z esk historie (Po bitv na Bl hoe - Protireformace, 1854; Husit prsmyk brnc, 1857; DVU III/1, s. 336) a z tehdejho boje jihoslovanskho lidu proti tureck nadvld - nejznmj nos ernohorky - DVU III/1, s. 339; ernohorka; Rann ernohorec; Bosna roku 1877 - DVU III/1, s. 340), zobrazil i lidov zvyky Jihoslovan - Dalmatsk svatba. Pro vbr nmt bv nkdy azen k romantismu, ale vtvarnm zpracovnm je realista.

SOBSLAV PINKAS (1827 - 1901) odjel roku 1854 do Pae, rozhodujc vliv na nj mli barbizonci a zejmna Millet. V jeho stylu maloval Rybsk dve; Pasaka z Marlotte - DVU III/1, s. 355; Metaka; Dlnci na Montmartru. Jeho prvn realistick obraz byl z eskho prosted - Hrajc si dti na Kamp - DVU III/1, s. 353. Obraz Drvotp a smrt (v duchu Courbeta, na motiv z La Fontainovch bajek, DVU III/1, s. 354) byl v r. 1863 odmtnut pro "hrub realismus" oficilnm Salonem a proto vystaven tho roku na slavnm Salnu odmtnutch.

VIKTOR BARVITIUS (1834 - 1902) zachytil soudob ivot prask spolenosti v realistickch nrovch kompozicch Nrodn slavnost ve Hvzd (Pou ve Hvzd, 1861, lidov radovnky esk mansk spolenosti) tvo protjek k zbav nmecko-rakousk prask buroazie v obraze tvrtek ve Stromovce (1864; DVU III/1, s. 350). V roce 1865 odeel do Pae, kde namaloval nkolik vynikajcch obraz, upoutvajcch drazem na svteln hodnoty barvy a temperamentnm malskm rukopisem (Place de la Concorde, 1866, napluje svteln chvn edch tn, jako by bylo nmst zasteno mlhou vodnch kapek z fontny; DVU III/1, s. 356). Drsnjm realismem se vyznauj jeho obrazy kon (Rumai, Trh na kon). V Praze pedevm kreslil ilustrace pro asopisy.

ANTONN CHITTUSSI (1847-1891) jeho dlo je vyvrcholenm esk krajinomalby 19. stolet a tvo zrove potek modern esk krajinomalby. Chittussi odeel roku 1879 do Pae, kde se neorientoval na impresionismus, kter byl prv ve sv vrcholn fzi, ale na barbizonskou kolu a pedevm hledal vlastn pojet krajiny. Navzal v plasticit ternu na Adolfa Kosrka, v neupravenosti vseku skutenosti a v pirozenm svtle na Corota a Daubigniho a vytvoil vlastn styl. Nejvc ho zajmala neokzal krsa eskomoravsk vysoiny a jihoeskch rybnk. Ke klenotm eskho krajinstv pat zejmna jeho men obrazy malovan rychlmi uvolnnmi tahy ttce.Ukzky: Vltava u Trje (1885, Prv. III/175); Z eskomoravsk vysoiny (1882; DVU III/2, s. 67); Rybnk Utopenec (1887; DVU III/2, s. 91); dle viz. M 535; M 290.

KAREL PURKYN (1834 - 1868) vynikajc mal portrt, zti i figurlnch kompozic, kter se me adit mezi nejpednj pedstavitele evropskho malskho realismu. Syn vznamnho eskho vdce, prodovdce - fyziologa J. E. Purkyn, kter il v dob jeho narozen ve Vratislavi. Tady proil Karel Purkyn sv mld. Z toho plynula urit nepizpsobivost eskmu prosted, kter ho tak nepijmalo. Po studich ve Vratislavi, Praze a Mnichov odjel do Pae, kde vce ne studium na nj zapsobili soudob francouzt mali i sta misti v Louvre. Dojmy z Pae vyjdil v nkolika drobnch olejomalbch, malovanch ivou pastzn barvou (Bk v bain, Bulosk lesk). Ml vak rd i bentskou, panlskou, holandskou a vlmskou malbu, dobe znal krtu a dal esk barokn male. Prv sta misti ho inspirovali k pojet nkterch portrt, v nich vak usiloval o pravdiv zobrazen lovka i jeho vnitnho ivota. monumentlnch podobiznch, kter zaal malovat po nvratu do Prahy, se harmonicky dopluje koloristick tendence s plasticky ctnm tvarem. V tto dob (od potku 60. let) se pln rozvinul Purkyv velk talent.

adu portrt, pedstavujcch vrchol jeho dla a zrove i esk realistick malby, zahajuje:

Podobizna rodiny ezbe Vorlka v n vdom pipomn dlo svho baroknho jmenovce Karla krty (Podobizna rodiny ezae drahokam Dionsia Miseroniho)

tm renesann vyrovnan klidn Portrt manelky nejslavnj portrtn dlo - Podobizna kove J. O. Jecha (znm pod nzvem Politizujc kov). Pro svj ideov obsah (reaguje na uvolujc se politickou situaci a pedstavuje uvdomlho eskho vlastence-podnikatele) i malsk podn (realistick valrov pastzn malba) bv tento portrt povaovn za manifest eskho malskho realismu.

Od edestch let maloval Purkyn tak sv ndhern zti, v nich se jet vce rozvinula realistick metoda malby. Velkm formtem je povil k monumentalit. Jsou to zejmna Zti s cibul a koroptvemi (1861, tvary cibul jsou modelovny barvou tak, e me bt srovnvn se Czannem, na cibulovch slupkch jsou vytlaeny vrypy, vyjadujc strukturu cibule; M 572/27, 28)

Baanti (1861; M 572/31)

Zti s pvem (1861; M 572/29, 30)

Sova snn (1862)Mal nan barvu v siln past, kterou modeluje pachtl, noem, kresbu vyrv rukojet ttce. V ztich s ptky a zejmna se sovou snnou dokzal uvolnnmi tahy ttce dokonale navodit iluzi pe. Barevn "tsto" zpracovv tvrdm ttcem rznm zpsobem, podle toho, m-li zobrazovat mkk prachov nebo krtk ostr pe. Pitom barevn prostedky jsou mistrovskm zpsobem omezeny: tepl a studen ed tvo barevn souzvuk, kter vysuje do stbrnho tnu.

Na prh impresionismu se dostal ve svch barevn jiskivch:

osmi studich k prvodu shakespearovskch postav (DVU III/1,s. 322 a 323 - prvod postav ze Shakespearovch her I; M 572/37 - 42); zachovalo se jen est, navrhoval iv obrazy a kostmy pro 320 komparsist na shakespearovsk oslavy (uspodan eskmi intelektuly v r. 1864 u pleitosti tstho vro narozen Williama Shakespeara).

Vyrovnn plastinosti a barevnosti doshl Purkyn v Podobizn sleny Bubenkov (M 572/43).

K vrcholnm projevm pozdn portrtn tvorby pat Vlastn podobizna (M 572/46)

nedokonen Podobizna umlcovch dt (ob z roku 1868, kdy zemel).

Purkyn byl inn i jako kritik. Snail se o prosazen pravdy v umn proti li a konvenci, zabval se problematikou umleckho kolstv a vtvarn vchovy, dotkal se i stle ivch otzek, zda m bt umn pedmtem trhu apod.esk umn vak ilo z odkazu Josefa Mnesa a Purkyovo dlo zstalo dlouho nepochopeno. Teprve modern umlci 20. stolet ocenili Purkynho jako nejvtho eskho male 19. stolet, jeho dla jsou soumiteln s malbou francouzskch realist (M 291; M 572; M 426).

REALISMUS - NRODN DIVADLO STAVBA A VZDOBA NRODNHO DIVADLA

Nejvt kulturn a umleckou udlost 2. poloviny 19. stolet bylo budovn Nrodnho divadla ze sbrek celho nroda. Zkladn kameny byly pivezeny z pamtnch mst eskch zem (Blank, Trocnov, Vyehrad, ikov, p, Hostn, Radho, ...) v roce 1868 (16. kvtna). Slavnostn poklep uinily pedn osobnosti tehdejho politickho ivota Frantiek Palack, Frantiek Ladislav Rieger a Karel Sladkovsk. Za vdu vystoupil J. E. Purkyn, za hudbu Bedich Smetana ("V hudb ivot ech"), za budovatele Josef Ztek.

Divadlo bylo oteveno 11. 6. 1881, ale ji za dva msce vyhoelo.

Definitivn bylo oteveno Smetanovou Libu 18. 11. 1883.

Budova Nrodnho divadla byla postavena jako symbolick necrkevn a nearistokratick dominanta proti Praskmu hradu v dobovm neorenesannm stylu.

Prvn architekt JOSEF ZTEK (1832 - 1909)se inspiroval severoitalskou renesanc i praskm Krlovskm letohrdkem v prothl kupoli, zavrujc stavbu. (Ml u za sebou stavbu muzea ve Vmaru).

Souasn s Nrodnm divadlem pracoval spolu s JOSEFEM SCHULZEM (1840 - 1917) na vstavb Rudolfina a sm na stavb karlovarsk kolondy. Se stavbou divadla vak zkuenosti neml. Navc parcela byla mal, nepravideln, nebylo mono do n vmstnat vechno, co objednatel poadovali. Proto po vyhoen, kdy se rekonstrukce ujal Josef Schulz, bylo do stavby pojato dosud stojc Prozatmn divadlo, kter vytvoilo provozn zkulis a dal parcela. Byly odstranny i nkter dal nedostatky, zejmna v technickm vybaven. Josef Schulz je autorem Nrodnho muzea (DVU III/2, obr. 465, 466 - Panteon v Nrodnm muzeu).

Vzdoba Nrodnho divadla byla provdna na zklad vypsanch sout, v roce 1873 sochask a v roce 1878 malsk.

Jet ped sochaskou sout byl v roce 1871 vyzvn Josef Vclav

Myslbek, aby vytvoil pro postrann vchod od Vltavy alegorie Opery a Dramatu (Zpvohry a inohry). V pololecch figurch se inspiroval Michelangelovmi Medicejskmi nhrobky.

Pro neshody se Ztkem se vak u dal vzdoby neastnil.

Do vklenk v hlavnm prel vytvoil sochy Lumra a Zboje Antonn Wagner (1834 - 1895), kter pracoval do t doby pedevm ve Vdni ve velkm dekorativnm stylu. Nebylo pro nj proto snadn pizpsobit se mnesovskmu pojet staroslovanskch hrdin.

Nejlpe Ztkovm pedstavm odpovdal Bohuslav Schnirch (1845 - 1901), nejvnj Myslbekv konkurent v souti na svatovclavsk pomnk a pozdji autor jezdeckho pomnku Jiho z Podbrad v Podbradech.

Pro atiku prel Nrodnho divadla vytvoil sochy Apollona a Mz

navrhl spolu se Ztkem vechny plastick detaily vzdoby interiru modely trig (trojspe), kter zavruj celou stavbu. Byly vak dokoneny a osazeny a po jeho smrti (ve 20. stolet sochai Halmanem, Rousem a alounem).

V malsk souti (1878) zvtzil nvrh pod heslem Okdlen paleta, spolen dlo MIKOLE ALE (1852 - 1913) a FRANTIKA ENKA (1849 - 1916). ve trncti lunetch cyklu Vlast (1880) nelze zcela pesn urit, ale ideov a vtvarn zpracovn je bezpochyby Alovm dlem, protoe k nmu pouil svch prac k Bji o vlasti, na nich pracoval ji dve (za svho pobytu u mlyne Brandejse v Suchdole u Prahy). Jeho alov inspirovan mtickou krajinou kolem Levho Hradce, kreslen jistou linkou rkosovm perem na vrcholu umlcovch tvrch sil, se stal zvrenm obrazem cyklu, koncem pouti mladho slovanskho hrdiny po vznamnch mstech esk zem. I ostatn lunety jsou zejm pevn dlem Alovm, podl enkv spatujeme v kompozinm pizpsoben vjev do formt lunet a v celkovm uhlazen robustnho Alova projevu. Definitivn proveden bylo sveno poloemeslnm malm fresek z ciziny. Dal lunety nap.: Rudoho; Otava; Severn prsmyky; Liv zdla; atd.

Spolu s enkem provedl Ale tak

tyi velk nstnn obrazy pro foyer nazvan ivot; Mtus; Zpv bohatrsk; Historie, kde je podl enkv vt.

Nejvt Alovo historick pltno Setkn Jiho z Podbrad s Matyem Korvnem nebylo pijato porotou.

Prce na cyklu Vlast pinesla Alovi mnoho trpkosti a zklamn. To bylo patrn pinou, e se jeho monumentln talent v pozdj dob zaal rozmlovat v drobnch kresbch a ilustracch - palek nrodnch psn; Slabik (husitt bojovnci, slovant hrdinov, selt rebelov i prost venkovan pi prci na poli i pi odpoinku a zbav)

dekorativn kartony pro sgrafita (zejmna v Praze); viz. M 454.

Samostatnou enkovou prac je strop foyeru (Zlat vk umn, padek umn, Vzken umn - V 423, s. 121)

osm postav Mz na strop hledit v duchu novorenesannho idealismu (V 423, s. 59)

je tak autorem prvn opony, kter pi poru shoela.

Ve sv dob byl velice vyhledvanm portrtistou prask smetnky i crkevn a svtsk aristokracie vetn Frantika Josefa I., protoe sploval poadavky okzalosti a reprezentace.

Mnesovsk jsou i lunety pro vnj lodii na tma Psn od Josefa Tulky (1846 - 1882).O nkterch z nich se pedpokld, e byly vytvoeny pmo podle kreseb Josefa Mnesa. O Josefu Tulkovi vme velmi mlo, protoe vechna sv dla i kresby splil a odjel do Itlie, kde zmizel. Zachovalo se jen 5 soutnch karton a ada studi k nim. (Lunety jsou: Poezie bohy nrodu dvan; Pse lsky - V 423, s. 67; Pse zbonosti; Pse utlaovan svobody; Pse slvy).

Celek tvo krlovsk le a pilehl prostory vyzdoben po poru Nrodnho divadla.

VCLAV BROK (1851 - 1901) je autorem alegorie Prahy

obraz na tma ti doby zem esk, symbolicky znzornn Dynasti Pemyslovc, Dynasti Lucemburk a Dynasti Habsburk.

Pes realistick zpracovn historickch podrobnost jsou Brokovy postavy sp divadeln naaranovan modely v kostmech. To se tk i jeho dalch velkch plten jako je Mistr Jan Hus ped kostnickm koncilem nebo Zvolen krle Jiho z Podbrad pro Staromstskou radnici. ivj jsou jeho nrov obrazy z Bretan).Profesor krajinomalby na Akademii JULIUS MAK (1832 - 1899) namaloval

pohledy na pamtn msta, odkud byly pivezeny zkladn kameny pro stavbu divadla; Vyehrad m tajemnost posvtnho msta, ostatn obrazy jsou podan realisticky, v plnm dennm svtle (V 423, s. 151 - Hradany).

Obdobn podl ml Mak na

vzdob novorenesannho Nrodnho muzea (postaveno 1887-1897 podle projektu Josefa Schulze. Spoluprac s enkem, Brokem, Hynaisem a dalmi tu vznikla v tmov koncepci slavnostn mstnost, znm jako Panteon, zasvcen pamtce na nrodn minulosti. V letech 1896-97, a tce nemocen, vyzdobil Mak i schodit muzea estncti pohledy na slavn esk hrady).

Jako profesor na Akademii vychoval generaci modernch krajin v ele s Antonnem Slavkem. Ve svch prosvtlench obrazech lesnch interir proteplench svtlem a intimitou dokzal v bohat kle valr pedznamenat impresionismus a modern malbu. Prv pro tyto obrazy lesnch interir byl nazvn "bsnk lesa".

umavsk prales - vyjaduje typickou umavskou nladu, vlhkou a zamlenou.(Viz. V 1068).

ap snm, 1867 (DVU III/2, obr. 367).

Nejmodernjm malem, kter ji nebyl spjat s mnesovskou tradic, ale s francouzskou svtelnou dekorativn malbou, byl VOJTCH HYNAIS (1854 - 1925).

Je tvrcem alegori ronch dob pro presidentsk budor, z nich Zima ji m rysy symbolismu a secese (dokonena 1901, malovna po 20 letech od pedchozch, zcela jin charakter; V 423, s. 171).

Ped porem namaloval alegorie Zem koruny esk; Mr; Historie (vstupn prostor I. poschod, porem neznieny - malebn ensk postavy, vyznauj se lbeznost a souzvukem barev; V 423, s. 137 - Historie).

Jeho stejnm dlem je

druh opona Nrodnho divadla, kterou vytvoil po poru a na n zachytil alegoricky hlavn mylenku sbrky Nrod sob. Mnoha figurov vjev znzoruje Gnia, kter se vzn nad postavami Tragdie, Komedie a Dramatu. Prav st zachycuje sbrky na vstavbu divadla, lev umlce, kte se podleli na vzdob.

Hynaisova malba je v rmci akademismu dokonal. Po ltech zapomnn se v souasn dob akademick malstv t novmu odbornmu zjmu (V 423, s. 71). Jeho umn je dekorativn, technicky vytben a zrove virtuzn proveden. Vyznauje se prosvtlovnm koloritu, volnost pz a eleganc. Zjem o svtlo znamenal velk pokrok pro nai malbu.Psoben Vojtcha Hynaise na Akademii vyrovnalo opodn esk malby v 19. stolet.

Ke generaci umlc Nrodnho divadla pat tak mali, kte se na jeho vzdob nepodleli

LUDK MAROLD (1865 - 1898)mal a grafik, autor momentek ze ivota spolenosti a naturalisticky popisnch nrovch obraz z Prahy. Postupn zejmna v plaktov tvorb pechz ke stylizovanmu secesnmu projevu. Jeho ilustrace a plakty ovlivnily vvoj eskho secesnho umn.

Vajen trhZnm panoramatick obraz

Bitva u Lipan je dokladem dobov podmnnho akademismu v historick malb.

JAKUB SCHIKANEDER (1855 - 1924)mal zachycujc ve svm naturalistickm obdob sociln tmata - st, ivot dlnk, ebrk, osamlch en (vrcholem tohoto obdob je velk obraz Vrada v dom; DVU III/2, obr. 406). Od poloviny 90. let 19. stolet maloval nladov krajiny a od konce stolet emotivn prask zkout ve veern i non nlad s charakteristickm osvtlenm plynovmi lampami.

Ungelt; Ulice naveer (DVU III/2, obr. 417).

V obrazech mstskch interir vyuval prodnho a umlho osvtlen (petrolejov lampa).