ve co u vte, i to, co jet chcete vdt ... Sabina Hurnkov V. B

ObsahAtmosfra ZemMeteorologieHistorie meteorologieRozdlen meteorologieMeteoryHydrometeoryFotometeoryElektrometeoryMeteorologick prvkyTeplota vzduchuVlhkost vzduchuAtmosfrick tlak a proudn vzduchuAtmosfrick srkySlunen svitOblanostDohlednost Tlakov tvaryTlakov neTlakov ve Oblaka Atmosfrick frontyTepl frontaStuden frontaOkluzn frontaStacionrn frontaZvlnn frontyVkov fronty Pedpov poas PlohyBeaufortova stupnice sly vtruMezinrodn meteorologick znaky Zajmavosti

Atmosfra Zem Chemick sloen Dusk : 78 % Kyslk : 21 % Oxid uhliit : 0,04 % Vzcn plyny : 0,96 % Rozdlen podle vrstev Troposfra Stratosfra Mezosfra Termosfra ExosfraRozdlen podle vodivostiNeutrosfra : mn vodivIonosfra : obsahuje ionty, lpe vodiv

Meteorologie Historie meteorologie slovo meteorologie vychz z etiny vzniklo spojenm slov meteoros ( vznejc se ve vi ) a logia ( nauka ) dnes je pojem chpn jako vdn obor zabvajc se vestrannm studiem jev probhajcch v atmosfe potky studia atmosfrickch jev lze hledat ji ve starovkm ecku vlivem asu se teorie a studia o poas rozvjely od poloviny 20. stolet hraj nejvt prim druice umstn na orbitu kolem Zem dky druicm dostvme velmi ucelen pohled na vvoj povtrnosti na cel Zemi

Rozdlen meteorologie na jednotliv podobory

modern meteorologie je komplexn vdou zahrnujc nkolik podobor

Dynamick meteorologie studuje dynamiku a termodynamiku atmosfry Synoptick meteorologie analyzuje a studuje atmosfrick jevy, kter jsou dleit pro pedpov poas Fyzikln meteorologie studuje fyziku oblak a srek, zen, optick, elektrick a akustick jevy v atmosfe Klimatologie popisuje prmrn atmosfrick podmnky na zklad dlouhodobho pozorovn poas na danm mst Hydrometeorologie zabv se vztahy mezi meteorologickmi prvky a hydrologickm reimem (tj. obhem vody v prod s ohledem na meteorologick hlediska) Biometeorologie studuje vlivy poas nebo jednotlivch meteorologickch prvk na iv organismy Aplikovan meteorologie zamuje se zce na studium vlivu poas na dan obor lidsk innosti a vypracovv pedpovdi specializovan pro poteby napklad zemdlstv i leteck dopravy Nauka o meteorologickch pstrojch zabv se konstrukc a funkc meteorologickch pstroj a systm men

Meteory

meteory vznikl kondenzac vodn pry v kapalinu nebo v pevnou stici dlme je podle skupenstv nebo vzniku na srky padajc a usazen

Srky padajc D : nejastj forma kapalnch, padajcch srek Mrholen : hust padajc vodn kapky Mrznouc d a mrholen : srky padaj v kapalnm stavu na zmrzl povrch Snh : tzv. esticp snhov vloky skld se z ledovch krystalk Snh s detm : majoritn slokou smsi je snhD se snhem : majoritn slokou smsi je d Pehka : druh padajc srky s krtkm trvnm

HYDROMETEORY

Ledov t a kusy ledu : ne pli ast, vznikaj dlouhodobm narstnm krup v oblaku Cumulonimbus Kroupy : vznik krup je zaloen na postupnm obalovn kondenzanch jader vodou

Srky usazen Ledovka : tenk vrstva ledu vznikl z mrznoucho det Rosa : usazenina vodnch kapek na zemskm povrchu Jn : krystalick usazenina ledovch stic Jinovatka : tvo se pi velmi nzkch teplotch ( nap. na sloupech, plotech ... ) Ostatn hydrometeory Mlha : atmosfrick aerosol

FOTOMETEORY optick kazy v atmosfe Duhy : vznikaj pi prchodu slunench paprsk vrstvami vzduchu obsahujcmi v dostatenm potu vt vodn kapky, obvykle kapky det

Halov jevy : halov jevy jsou nejznmj skupinou atmosfrickch optickch jev podoby blch, pop. barevnch prstenc, kol, oblouk, sloup nebo jasnch skvrn, vznikaj lomem nebo odrazem slunenho nebo msnho svtla na oblacch z ledovch krystal (Cirrus, Cirrostratus) nebo na volnch ledovch krystalech rozptlench v ovzdu Korny Glrie, Irizace oblak, Soumrakov jevy

ELEKTROMETEORYjevy spojen s vmnou a penosem atmosfrick elektiny

Blesky : vboje atmosfrick elektiny vznikajc pi boukch rov blesk Rozvtven blesk Kulov blesk Plon blesk Rencov blesk Ostatn elektrometeory Ohe svatho Elie : akustick a viditeln projev sren hrotovho vboje pi silnch bouch Polrn ze : jev vznikajc ve vysokch vrstvch atmosfry vlivem interakce nabitch kosmickch stic s magnetickm polem Zem

Meteorologick prvky veliiny, kter nm charakterizuj fyzikln stav atmosfry v danm mst a ase Teplota vzduchu teplota je termodynamickou veliinou, charakterizujc kinetick stav zkladnch stavebnch stic molekul a atom teplota vzduchu se mn v zvislosti na mst zemskho povrchu i na ase Vlhkost vzduchuve vzduchu je prakticky vdy ptomna vodn pra, kter m velmi velk vznam pro vznik a prbh meteorologickch djje-li m hmotnost vodn pry v danm objemu V, pak absolutn vlhkost vzduchu lze vyjdit jako: [g.m-3]

astji se pouv RELATIVN VLHKOST : [ % ]

Rosn bod [C] : je teplota, pi n vzduch dosahuje za danho tlaku stavu nasycen a vodn pra v nm obsaen se zan sret Atmosfrick tlak a proudn vzduchuatmosfrick vzduch vlivem sly te psob na zemsk povrch tlakem (hydrostatick tlak), jeho mnostv zvis na mnostv vzduchu lec nad danou plochou z tohoto dvodu je tlak nejvy u povrchu Zem a s vkou kles jako jednotka atmosfrickho tlaku se pouv hektopascal [ hPa ], nkdy se mete setkat s jednotkou milibar [ mbar ]

Atmosfrick srky produkty kondenzace vodn pry v ovzdu, kter nsledn dopadaj na zemsk povrch nebo se na nm usazuj Slunen svitjeho men dokresluje celkov obraz prbhu poas na danm mst pomoc pstroje zvanho heliograf se m doba a intenzita slunenho svitu Oblanostje rove pokryt oblohy oblakyv tomto ohledu urujeme druh oblak, jejich vku a jejich tah a zejmna stupe pokryt oblohy oblanost v osminch i desetinchDohlednostcharakterizuje mru zneitn pzemn vrstvy atmosfry vodnm aerosolem, prachem i kouemdohlednost zhoruj mlha, koumo i zkal

patn dohlednost boukov oblanost

Tlakov tvary Tlakov ne= cyklna, oblast s nim tlakem vzduchu vyjden alespo jednou uzavenou izobaroucharakteristick pro tlakovou ni je to, e smrem k jejmu stedu kles atmosfrick tlakdky tomu dochz k proudn vzduchu zven smrem dovnit cyklny, tj. z oblasti vyho tlaku do oblasti s tlakem nimznaen stedu tlakovch n na synoptickch mapch se u ns provd psmenem N, v nmecky mluvcch oblastech T a anglicky mluvcch oblastech L

Tlakov ve = anticyklna, je tlakov tvar v atmosfe, kter je vyjden alespo jednou uzavenou izobarou, jako oblast vyho tlaku vzduchusmrem do stedu tlak stoup pro tlakovou vi jsou typick sestupn pohyby vzduchu, pi nich se vzduch otepluje a vysuuje na synoptickch mapch nalezneme pro tlakovou vi oznaen V, v nmecky a anglicky mluvcch oblastech pak H

Oblaka Oblak neodborn mrak je viditeln shluk drobounkch vodnch kapiek nebo ledovch krystalk v ovzdu Oblaky se skldaj z kapiek vody i krystalk ledu Viditelnmi se stvaj paklie svtlo odrej, rozptyluj i propoutj Oblaky tdme podle vzniku a vvoje (nap. frontln, nefrontln, kupovit, turbulentn)sloen (vodn, ledov a smen) vky (nzk, stedn, vysok a s vertiklnm vvojem)vzhledu (na jednotliv druhy dle mezinrodnho dlen) V mrnch zempisnch vkch se oblaky vyskytuj zhruba do vky 13 km, na zklad mluvy, byla tato vrstva, ve kter se oblaka vyskytuj, rozdlena na ti oblan patra Oblaky v nich se vyskytujc jsou :

oblaky vysokho patra

oblaky stednho patra

oblaky nzkho patra

oblaky vertiklnho vvoje : zasahuj do vce oblanch pater

Atmosfrick frontyrozumme, e proti sob stoj dv vzduchov hmoty rznch fyziklnch vlastnost (tepl a studen vzduch) atmosfrick fronty jsou zce spjaty s tlakovmi nemi (cyklnami)na pedn stranu tlakov ne se ve tepl fronta a na jej zadn stranu fronta studen, takov komplex front se nazv frontln systmpi pechodu front nad danm zemm se mn hodnoty jednotlivch meteorologickch prvk (nap. pokryt oblohy oblaky, druh a vka oblak, teplota a vlhkost vzduchu) nkdy a skokov a nhle, co je dsledkem toho, e nad dan zem pronikla vzduchov hmota zcela odlinch fyziklnch vlastnostpechod front doprovz zvten oblanost a vypadvn srek, jejich charakter se me mnit

Tepl frontaje zk rozhran mezi studenm a teplm vzduchem, kde dominantn roli hraje tepl vzduchov hmota smujc ke studen prvnm pznakem blc se tepl fronty jsou oblaky vysokho patra, kter postupn zatahujc oblohu, nakonec pichz mohutn deov oblakStuden frontaje zk rozhran mezi masou teplho a studenho vzduchu, postupuje za teplou frontou rychlost a o polovinu vy a uzavr tepl sektor tlakov nepechod studen fronty se projevuje pevn vskytem kupovit oblanosti s pehkami a v lt s boukami, v zim nastv pechod kapalnch srek v tuhOkluzn fronty= okluze, je systm vznikajc tehdy, kdy studen fronta doene pomaleji postupujc teplou frontu a dojde k jejich spojenstuden okluze : studen vzduch pronikajc za studenou frontou bude chladnj, ne studen vzduch nachzejc se ped teplou frontou tepl okluze : studen vzduch bude mn chladnm ne studen vzduch ped teplou frontouStacionrn frontyjedn se o teplou i studenou frontu, kter setrvv po del dobu celkem nemn na jednom mstZvlnn frontyvznikaj na dlouhch studench, zdka i teplch frontch, na nich se v krtkch secch mn samotn charakter fronty na opan (nap. bval studen fronta se projevuje jako tepl)Vkov frontyjsou rozhranm dvou vzduchovch hmot, kter nedosahuj a na zemsk povrchtoto rozhran bv obvykle ve stednch a hornch vrstvch troposfry, ili ve vkch nad 3 kilometry

Pedpov poasJak se pedpovd poas? Jak existuj pedpovdi a jak se rozdluj? Naute se pedpovdat poas samiVce o pedpovdi poas a aktuln pedpovdi zjistte na tchto webovch adresch :Pedpovdn poas http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/metody-predpovidani-pocasi.phpAktuln pedpovdi na kad denhttp://pocasi.idnes.cz/?gclid=CPutuur8-5YCFRmA1QodqXugXQhttp://www.in-pocasi.eu/predpoved-pocasi/

Plohy

ZajmavostiRekordy poas

Nejchladnj msto - Vostok; 21.7.1983; namena teplota -89,2C Nejteplej msto - Libye; 13.9.1922; namena teplota 57,8C Nejhust snn boue - Kalifornie; 13.-19.12.1955; nasnilo 480 cm snhu Nejzasnenj msto - Washington - Mont Baker; zima 1998/99; 29 metr snhu Nejvt kroupa - Kansas; 3.9.1970; prmr: 14,4cm, vha: 0,77kg Nejdetivj msto - Kolumbie; za 29 let prmrn srky 1330 cm/rok Nejdetivj den - ostrov Reunion v Indickm ocenu; 15.3.1952; naprelo 187cm Nejsu msto - pou Atacama; za 59 let prmrn srky 0,75 mm/rok Nejsilnj tropick cyklon - tajfun Tip; 12.10.1979; vtr o rychlosti 305 km/h Nejni tlak - v oku tajfunu Tip; 870 hPa Nejvy tlak - Sibi; 31.12.1968; 1083,8 hPa

Pouit zdroje : http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologie http://www.astronomie.cz/data/uvod_do_meteo.pdf http://planety.astro.cz/zeme/17/ http://images.google.cz/

DKUJI ZA POZORNOSTSabina Hurnkov , V. B