37/2012/2

E D I T O Ř IZ D E N Ě K M Ě Ř Í N S K Ý et P A V E L K O U Ř I L

MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA,ÚSTAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE

MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED NITRA

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR, BRNO, v. v. i.

BRNO 2012

37/2012/2

Na přední straně obálky / Umschlagvorderseite: Náboženské nepokoje v Rimavskej Sobotě v roku 1769, veduta z roku 1771. Ze sbírek Gemersko-malohont-ského múzea v Rimavskej Sobote. Ev. č. HU 365. Foto Júlia Ferleťáková. Religiöse Unruhen in Rimavská Sobota im Jahr 1769. Stadtansicht aus dem Jahr 1771. Aus den Sammlungen des Gemer-Kleinhont-Museums in Rimavská Sobota. Evid.-Nr. HU 365. Foto Júlia Ferleťáková.

© 2012 Masarykova univerzita

ISSN 0231-5823

Prošlo recenzním řízením

REDAKČNÍ RADA

prof. PhDr. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ, CSc. (člen výboru MVS a ředitel ÚAM FF MU, Brno), předsedadoc. PhDr. PAVEL KOUŘIL, CSc. (ředitel ARÚ AV ČR, Brno, v. v. i.), místopředsedaprof. PhDr. JAN KLÁPŠTĚ, CSc. (ředitel ÚPRAV FF UK a vědecký pracovník ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.)prof. PhDr. ALEXANDER RUTTKAY, DrSc. (vědecký pracovník ARÚ SAV a profesor FF UKF v Nitre) doc. PhDr. MICHAL SLIVKA, CSc. (KA FF UKO v Bratislave)prof. PhDr. PETR SOMMER, CSc., DSc. (ředitel CMS a vědecký pracovník ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.)Univ.-Prof. Dr. FALKO DAIM (generální ředitel RGZM Mainz, SRN)prof. dr. hab. JERZY PIEKALSKI (Instytut archeologii, Wydzial Nauk Historicznych i Pedagogicznych, Uniwersytet Wrocławski, Wrocław, Polsko)

507

Abstrakt: Příspěvek reaguje na interpretaci některých anomálií stavebních postupů týkajících se západní věže a lodi románských podélných kostelů.Klíčová slova: Románský kostel – loď – věž.

Relationship between the West Tower and Nave of Longitudinal Romanesque ChurchesAbstract: This contribution is a response to the interpretation of some anomalies in building approaches to the west towers and naves of longitudinal Romanesque churches. Key words: Romanesque church – nave – tower.

Památky románské architektury představují nejstarší vrstvu vyspělé stavební kultury na českém území. Jejím nejvíce zastoupeným projevem jsou venkovské podélné románské kostely, mnohdy opatřené západní věží. Četnosti jejich výskytu nemohou konkurovat ani ostatní sakrální stavby z  tohoto slohového období, ani podstatně méně početné stavby profánní, byť mezi nimi zaujímá významné místo relativně početná skupina románských domů, koncentrovaných však s jedinou výjimkou v Praze a zpracovaných formou zevrubného katalogu (Dragoun–Škabrada –Tryml 2002).

Jedním z významných aspektů stavebního řešení uvedených podélných kostelů se západ-ní věží je vzájemný vztah lodi a věže, který se vyskytuje v několika základních variantách uspořádání západní části stavby.

Poměrně málo frekventované jsou případy, kdy věž vyrůstá nad západní částí lodi v celé její šířce a ve svém prvním patře obsahuje tribunu. Poněkud skromnější obdobou tohoto řešení je subtilní věž, která nezaujímá celou šířku lodi a je situována v její ose, což se v in-teriéru projevuje v uspořádání tribuny. Vedle toho se uplatňovalo rovněž úsporné řešení s věží v koutě lodi.

Naproti tomu daleko početnější jsou románské kostely s hranolovou věží, která předstu-puje před západní průčelí lodi, zpravidla v její ose. Okolnosti vzájemného vztahu předstu-pující západní věže a lodi byly zkoumány již dříve (Radová 1977, 94–95, 97; Radová-Štiko-vá–Ška brada 1976), přičemž bylo konstatováno opět několik variant stavebních postupů. Nejjednodušší řešení představuje zcela samostatná výstavba věže, jejíž západní zeď přiléhá k západnímu průčelí lodi na spáru. Vedle toho existují po stavebně-technické stránce nároč-nější, avšak úsporu stavebního materiálu, a tudíž i kvalifikované práce, přinášející řešení, kdy západní zeď věže není vyzděna od základu, ale spočívá až ve značné výšce na půlkruhovém pasu rozepjatém mezi oběma podélnými zdmi věže a přiléhajícím k západnímu průčelí lodi. Poněkud jednodušší, ale ze statického hlediska choulostivější způsob připojení věže spočíval v založení východní zdi bezprostředně na západní štít lodi.

Rozeznání těchto jevů u alespoň torzálně dochovaných příslušných partií románských kostelů obvykle není obtížné. Složitější je v konkrétních případech podat odpověď na otázku, zda výstavba věže byla integrální součástí původního stavebního záměru, byť uskutečněného v plném rozsahu až po určité, nejspíše sezónní přestávce, či zda byla připojena dodatečně k lodi podélného bezvěžového kostela, pokud nejsou k dispozici výsledky archeologického výzkumu. Poměrně bezpečnou indicií původně bezvěžového kostela mohou být architek-tonické detaily, zachované v západní zdi lodi, dokládající, že se s připojením věže původně nepočítalo. Takovým přesvědčivým dokladem je například štěrbinové okénko směřující

K vzájemnému vztahu západní věže a lodi románských podélných kostelůJIŘÍ VARHANÍK

508

z lodi do interiéru věže, jako je tomu v Bernarticích (Varhaník 1993), existence portálku na tribunu v západní zdi lodi, špaletovaného směrem dovnitř, jako je tomu v Pařížově (Varha-ník 2008), či dokonce stavební změna spojená se zaslepením původního vstupu na tribunu zvenčí (Nováček–Adámek 2010, 153–156).

Nedávno byl formulován nový názor na etapizaci výstavby západních věží románských kostelů. Na základě pozorování na několika lokalitách, Svojšíně, Plaňanech, Vysokém Újezdě nad Dědinou a v Poříčí nad Sázavou (Falta 2011), bylo konstatováno, že na vnějším líci vý-chodní zdi věže se uplatňuje ložná spára vždy ve stejné úrovni, a to v místech styku šikmé roviny střechy s vertikálou bočních stěn věže, tedy zhruba v polovině výšky štítu. Tento jev je dáván do souvislosti s etapizací výstavby věže, přičemž je předpokládáno dočasné za vršení věže ze spalného materiálu. Ve Vysokém Újezdě nad Dědinou je ovšem jedinou indicií v tomto smyslu skutečnost, že románské zdivo nad tuto úroveň nepokračuje (Falta 2010).

Předpoklad existence dřevěné nástavby se zvonicí nad zděnou předsíní byl formulován již dříve v souvislosti s analýzou stavebního vývoje románsko-gotického kostela v Heřmani (Varhaník–Noll 1997, 34).

Nová interpretace stop stavebních procesů dokládajících proměny vzájemného vztahu lodi a  věže byla nedávno předložena v  souvislosti s  dalšími pozoruhodnými poznatky zaznamenanými ve stavebním organismu kostela ve Svojšíně (Hauserová–Nováček–Če-chura–Falta 2011, 10–25).

Neobvyklé napojení západní věže k dochované severní románské zdi lodi „na střih“ je považováno za výsledek přestavby, při níž byla zbořena západní zeď románské lodi a na ní nasazený románský štít. Otisk střechy na východním průčelí věže, jehož zdivo vykazuje stopy požáru, tedy mohl vzniknout až po odstranění románského štítu, který měl pouze lichoběžníkový tvar, jak vyplývá z charakteru spodní části líce zdiva věže. Nad tímto licho-běžníkovým štítem je předpokládána provizorní dřevěná nástavba, předcházející dokončení věže. Odstranění západní zdi románské lodi je kladeno do souvislosti se záměrem rozšíření lodi kostela, při kterém bylo zdivo lodi s výjimkou severní zdi rozebráno. Autoři explicitně neuvádějí charakter materiálu odstraněného románského štítu, z kontextu však lze dovodit, že předpokládají obvyklou zděnou konstrukci. Pozornost nebyla věnována zřetelným ne-pravidelnostem ve skladbě kvádrového líce nad uvedeným otiskem lichoběžníkového štítu, který se od běžného spárořezu líců zdiva věže liší a působí dojmem možného lokálního mladšího přezdění.

Pokud se pokusíme rekapitulovat takovýto model stavebního vývoje kostela po jednot-livých fázích v jejich vzájemné souvislosti, zjistíme, že do téže fáze nejspíše nemůže spadat odstranění štítu a rozšíření lodi. Po odstranění štítu – když už přiléhající část východního průčelí věže jím nebyla chráněna – došlo k požáru, který na líci jejího zdiva zanechal do-dnes zřetelné stopy. Pak teprve mohla být zřízena střecha, po níž zůstaly otisky a dodatečně vysekané kapsy pro vaznice krovu ve zdivu věže. Tyto stopy nového zastřešení lodi však neodpovídají uvažovanému záměru jejího rozšíření, přičemž kapsa pro hřebenovou vaznici nasvědčuje tomu, že i v této fázi stavebních dějin kostela hřeben jeho střechy zůstal v podélné ose věže. Odstranění štítu tedy sotva mohlo být vyvoláno záměrem rozšíření lodi.

Vedle poněkud spekulativního vysvětlení uvedeného modelu stavebního vývoje podstatně dřívějším odstraněním západního štítu lodi, než došlo k rozebrání její západní zdi, se nabízí poměrně jednoduchá korekce navržené interpretace.

Ta spočívá pouze v předpokladu lehčího materiálu nedochovaného západního štítu lodi, respektive případné jiné konstrukce na jeho místě, například dřevěné nástavby nad západní částí lodi, která znemožňovala obvyklé provedení líce zdiva věže ve spodní části. Snad již dokončený románský kostel byl postižen požárem, který poznamenal východní průčelí věže. Není přitom rozhodující, zda jeho obětí byla i předpokládaná lehká konstrukce štítu, či zda byla odstraněna již dříve po připojení věže. Poté bylo zřízeno nové zastřešení lodi nad jejím stále stejným půdorysem, zatímco rozebrání její západní zdi logicky souvisí s pozdějším, snad až barokním radikálním rozšířením kostela.

509

Obr. 1. Svojšín, kostel. Východní strana věže v podstřeší lodi. Podle Hauserová–Nováček–Čechura–Falta 2011, 12. Abb. 1. Svojšín, Kirche. Turmostseite im Dachboden des Schiffs. Nach Hauserová–Nováček–Čechura–Falta 2011, 12.

Provizorní dřevěná nástavba, nahrazující nedokončenou věž, je zcela nově předpokládána i u kostela v Pařížově (Falta 2011) s tím, že dřevěná nástavba nebyla nad celým půdorysem věže a po předpokládaném přerušení stavby byla západní stěna dřevěné zvonice založena na dřevěných vzpěrách.

Autor předpokládá, že věž v Pařížově byla k západnímu průčelí lodi připojena poměrně záhy, a to patrně ještě před jejím dokončením, na základě okolnosti, že provedení povrchové úpravy vnějšího líce východní zdi věže vylučuje, aby zde tehdy existoval západní štít lodi, a domnívá se, že ten byl přisazen až následně.

V případě kostela v Pařížově je však zřejmé, že se ještě v době výstavby horní části zdiva lodi s připojením věže nepočítalo, což vyplývá z orientace portálku na pavlačovou tribunu, který je špaletován směrem do lodi, jak bylo výše uvedeno (Varhaník 2008).

Líc zdiva východního průčelí lodi, patrný z půdy lodi, má rovněž dvojí úpravu, oddě-lenou horizontální spárou, obdobně jako je tomu ve Svojšíně, ale provedenou opačným způsobem – spodní část je opatřena rytými spárami a úsek líce bez povrchové úpravy je situován nad ní, přibližně od úrovně hambalků stávajícího krovu.

Důvody pro tyto anomálie líce zdiva východní zdi věže lze odhadovat byť i jen hypoteticky velmi obtížně. Za současného stavu poznání nelze než spekulovat o tom, že provedení po-vrchové úpravy zdiva na příslušné partii věže bránila jakási konstrukce nejspíše jen z lehčího materiálu nad západní částí lodi. Konečně ani autorově představě dodatečného přizdění západního štítu lodi nic nenasvědčuje. Pomineme-li, že z konstrukčního hlediska by nemělo jeho pořizování po výstavbě věže smysl, na věži se nezachovaly žádné jeho otisky, nehledě na to, že by byl sotva vysvětlitelný důvod jeho následného odstraňování.

Jakkoli je třeba hodnotit pokus o interpretaci neobvyklého prvku v podobě negativu po šikmých vzpěrách ve východní zdi věže, je zřejmé, že uvažovaná dřevěná nástavba věže by musela být zakládána takovýmto způsobem pouze za předpokladu, že by k tomu účelu

510

Obr. 3. Pařížov, kostel sv. Máří Magdalény. Pohled z půdy lodi na horní část východního průčelí věže, nad úrovní hambalků krovu, kde líc zdiva není povrchově upraven. Foto J. Varhaník, 2007.Abb. 3. Pařížov, Maria-Magdalenen-Kirche. Blick vom Dachboden des Schiffs auf den oberen Teil der Turmostfassade, über dem Kehlbalken des Dachstuhls, wo die Vorderseite des Mauerwerks keine Oberflächenbehandlung aufweist. Foto J. Varhaník, 2007.

Obr. 2. Pařížov, kostel sv. Máří Magdalény. Pohled z půdy lodi na spodní část východního průčelí věže s rytými spárami. Foto J. Varhaník, 2007.Abb. 2. Pařížov, Maria-Magdalenen-Kirche. Blick vom Dachboden des Schiffs auf den unteren Teil der Turmostfassade mit Ritzfugen. Foto J. Varhaník, 2007.

511

byla k dispozici pouze západní zeď věže, zatímco podélné zdi věže ještě neexistovaly, čemuž žádné indicie nenasvědčují. Přihlédneme-li vedle toho k malým půdorysným rozměrům věže pařížovského kostela, je s podivem, že by dřevěná nástavba byla zakládána takto kom-plikovaným způsobem, když by bylo možné snadno provést z běžně dostupného materiálu nástavbu nad celým půdorysem věže. Pokud by přesto existoval nějaký důvod pro minima-lizaci půdorysného rozsahu nástavby, nabízelo se podstatně jednodušší a zdivo neoslabující řešení, totiž založení východní stěny dřevěné nástavby na obou podélných zdech věže.

Výše uvedeným anomáliím, zaznamenaným přibližně v úrovni poloviny výšky štítů lodi na stavbách románských kostelů, je zajisté zapotřebí věnovat náležitou pozornost, nicmé-ně právě opačný způsob úpravy vnějšího líce zdiva pod touto úrovní a nad ní ve Svojšíně a Pařížově naznačuje, že pokus o zevšeobecňující interpretaci těchto jevů na základě jejich zaznamenání jen na několika málo lokalitách může být zavádějící.

Nevelký ústupek člení v této úrovni vnější líc zdiva věže v Krašově, avšak zde je nejno-věji věž považována za dodatečnou přístavbu, která si vyžádala změnu v komunikačním schématu kostela (Nováček–Adámek 2010, 153–156).

Západní štít lodi lichoběžníkového tvaru je ukryt v poněkud mladší nadezdívce west werku kostela v Horní Stropnici (Noll–Varhaník 1996), ačkoli se zde západní věž neuplatňovala a dvojice větracích otvorů v tomto štítu vylučuje eventualitu, že by její připojení bylo byť jen zamýšleno.

V této souvislosti je třeba bohužel konstatovat jako závažný nedostatek absenci kriticky zpracovaného katalogu románských kostelů, vybaveného náležitou dokumentací a odpoví-dajícího současným potřebám. V důsledku toho je třeba pořizovat většinu i toho základního srovnávacího materiálu k nově zaznamenaným jevům „ad hoc“, což v praxi nutně vede ke stavu, kdy je s hmotnými prameny pracováno selektivním způsobem.

V druhé polovině 20. století představovala v poznání románské architektury určitý pře-děl syntéza A. Merhautové (1971). Tu organicky doplnila obsáhlá recenze D. Líbala (1974), který v  jejím rámci formuloval základní požadavky na formu katalogu těchto památek. Regionální záběr měl podrobněji zpracovaný katalog J. Kuthana (1977), avšak ani v tomto případě nebyla plánová dokumentace součástí všech jeho položek. Cenné informace rovněž v regionálním záběru přinesla drobná publikace M. Radové (1983), která však, stejně jako řada ostatních prací, jež byly této problematice věnovány, přistupovala k pojednávanému materiálu výběrovým způsobem.

Další šířeji pojatá syntetická práce katalog jednotlivých staveb obsahovat nemohla (Merhautová–Třeštík 1983).

Vzhledem k povaze materiálu a naléhavé potřebě důsledné komplexní dokumentace těchto staveb je zřejmé, že v současné době se takováto práce vymyká možnostem jednotlivce, ale měla by být zajištěna způsobem, který by garantoval její dokončení i za předpokladu její dlouhodobější realizace. Poznávání této mimořádné součásti hmotného kulturního dědictví však bohužel není věnována systematická institucionální pozornost.

Literatura

DRAGOUN, Z.–ŠKABRADA, J.–TRYML, M., 2002: Románské domy v Praze – Romanesque Houses In Prague. Praha – Litomyšl.

FALTA, M., 2010: Vysoký Újezd nad Dědinou, k otázkám stavebního vývoje kostela sv. Jakuba Většího – Zu den Fragen der Bauentwicklung der Kirche St. Jambus der Ältere, Dějiny staveb 2010, 127–137.

– 2011 Pařížov, románský kostel sv. Máří Magdalény, prezentace v rámci panelové diskuse na konferenci Dějiny staveb.

HAUSEROVÁ, M.–NOVÁČEK, K.–ČECHURA, M.–FALTA, M., 2011, Románský kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně – Romanische Kirche der heiligen Petrus und Paulus in Svojšín, PRP 2011, č. I, 5–30.

KUTHAN, J., 1977: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století – Die mittelalterliche Architektur Südböhmens bis zur Mitte des 13. Jahrhu-nderts. České Budějovice (druhé vydání).

LÍBAL, D., 1974: A. Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, recenze, Umění XXII, 160–175.MERHAUTOVÁ, A., 1971: Raně středověká architektura v Čechách. Praha.

512

MERHAUTOVÁ, A.–TŘEŠTÍK, D., 1983: Románské umění v Čechách a na Moravě – Die romanische Kunst in Böhmen und Mähren. Praha.

NOLL, J.–VARHANÍK, J., 1996: Westwerk kostela sv. Mikuláše v Horní Stropnici – Westwerk in der St. Ni-kolaus-Kirche in Horní Stropnice, AH 21, 103–109.

NOVÁČEK, K.–ADÁMEK, J., 2010: Kostely krašovského okruhu. In: Nováček, K. a kol., Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty – The Kladruby Abbey 1115–1421. Settlement – Architecture –Artefacts, 143–183. Plzeň.

RADOVÁ, M., 1977: Románské stavitelství. Praha.– 1983: Předrománská a románská architektura Středočeského kraje. Praha.RADOVÁ-ŠTIKOVÁ, M.–ŠKABRADA, J., 1976: Příspěvek k poznání románských stavebních postupů,

Umění XXIV, 274–278.VARHANÍK, J., 2008: Pařížov (okr. Chrudim) – nadstandardní refugium ve věži vesnického románského

kostela – Pařížov (Bezirk Chrudim) – ein über den Standard hinausgehendes Refugium im Turm der romanischen Dorfkirche, AH 33, 377–386.

– 1993: Pozůstatky románského zastřešení kostela sv. Martina v Bernarticích – Fragments of the romanesque roof of the St. Martin church in Bernartice, ZPP 53, 122–124.

VARHANÍK, J.– NOLL, J., 1997: Kostel sv. Jiljí v Heřmani – Die Kirche des hl. Ägidius in Heřmaň (Bez. Písek), PRP 1997, č. I, 27–38.

Z u s a m m e n f a s s u n g

Zur Beziehung zwischen Westturm und Schiff bei länglichen romanischen Kirchen

Der vorliegende Beitrag weist auf bestimmte Klippen hin, die bei einer verallgemeinernden Interpretation von neu verzeichneten Belegen über die bauliche Vorgehensweisen beim Bau von romanischen Kirchen besonders im Zusammenhang mit einem gemeinsamen Bezug zwischen der Westfassade des Kirchenschiffs und des Westturms auftreten können. Gleichzeitig trifft er die Feststellung, dass die bisherige Bearbeitung dieses außerordentlich wertvollen Bestandteils des kulturellen Erbes bislang unzulänglich ist und verweist auf den spürbaren Mangel eines den gegenwärtigen Bedürfnissen entsprechenden Katalogs dieser Bauten mit einer gebührenden Dokumentation.

JUDr. Jiří Varhaník, Orlík nad Vltavou 26, 398 07 Orlík nad Vltavou, jiri.varhanik@gmail.com

821

Zkratky

Prameny

AČ Archiv českýAKČ Archiv Koruny českéBR Berní rulaCDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae CDH Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilisCDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae CDS Codex diplomaticus Silesiae CDSl Codex diplomaticus et epistolaris SlovaciaeCIM Codex iuris municipalisDRC Decem registra censum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente – Deset urbářů českých z doby před válkami husitskýmiDD Desky dvorskéDZM Desky zemské menšíDZV Desky zemské většíFRB Fontes rerum Bohemicarum – Prameny dějin českých G-M II Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II (C. Grünhagen–H. Markgraf eds.) HOkl Hazai oklevéltárLC Libri confirmatium ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesimLCS Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezovéMGH SS Monumenta Germaniae Historica Scriptores MMFH Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké MoravyMVS Monumenta Vaticana SlovaciaeNH Schlesische Nekrologien. Nekrologium des Stifts HeinrichauNK Schlesische Nekrologien. Nekrologium des Stifts Kamenz (obě In: Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 1862, 278–337, W. Wattenbach ed.)RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae RDP Registra decimarum papalium – Registra desátků papežských z diocezí pražskéRI Regesta ImperiiRTT Reliquiae tabularum terraeSUB Schlesisches Urkundenbuch V-H Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz ZDB Moravské zemské desky brněnskéZDO Moravské zemské desky olomoucké

Literatura AH Archaeologia historica AR Archeologické rozhledy AMMS Archaeologia mediaevalis Moravica et SilesianaAVANS Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku AVJČ Archeologické výzkumy v jižních ČecháchBMD Brno v minulosti a dnesCaBe Castrum Bene CB Castellologica bohemica CMB Castella Maris Baltici

822

ČČH Český časopis historický ČsČH Československý časopis historický ČMM Časopis Matice moravské ČMMZ Časopis Moravského muzea (Moravského zemského muzea), Vědy společenské ČNM A Časopis Národního muzea, řada A historická ČSPS Časopis Společnosti přátel starožitností ČSM B Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické ČSZM B Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické ČSPSČ Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze (1893–1926); Časopis Společnosti přátel starožitností československých (1927–1938)HČ Historický časopis HG Historická geografie ITM Internationale Tagungen in MikulčiceJM Jižní Morava JSH Jihočeský sborník historickýLCI Lexikon der christlichen Ikonographie. Ed. E. Kirschbaum. Rom–Freiburg–Basel–Wien 1990LE Libri erectionum archidiocesis PragensisLTK Lexikon für Theologie und Kirche 4. Freiburg–Basel–Rom–Wien 1995MAG Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien MVP Muzejní a vlastivědná práce OSN Ottův slovník naučnýPA Památky archeologické PHS Právněhistorické studie PRP Průzkumy památekPSČ Památky středních ČechPV Přehled výzkumů AÚ ČSAV v Brně (od r. 1963 ARÚ AV ČR v Brně) SbČSSA Sborník Československé společnosti archeologické (při ČSAV)SBM Studien zum Burgwall von MikulčiceSbNM A Sborník Národního muzea, řada A – HistorieSlAnt Slavia Antiqua SlArch Slovenská archeológia SM Severní MoravaSPFFBU C Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada C, historickáSPFFBU E Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada E, archeologicko-klasická SPFFBU F Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F, uměnovědnáSPFFBU M Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada M, archeologickáSVPP Sborník vlastivědných prací z Podblanicka SZM Sborník Západočeského muzea v PlzniŠZ Študijné zvestiVSV Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských VVM Vlastivědný věstník moravský ZPP Zprávy památkové péče ZbSNM Zborník Slovenského národného múzea

Instituce a další zkratky

AP SZM Archeologické pracoviště Slezského zemského muzea, Opava APH Archiv Pražského hraduARÚ AV ČR Archeologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.AÚ Archeologický ústavAV ČR Akademie věd České republiky, v. v. i. BRD Bundesrepublik Deutschland – Spolková republika Německo (SRN) CMS Centrum medievistických studií, Praha CMTF Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci č. j. číslo jednací

823

ČSAV Československá akademie vědČSSA Československá společnost archeologická při ČSAVČVS čelní vyhřívací stěna (u kachle) FÚ farní úřadFF UK Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze FF UKF Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v NitreFF UKO Filozofická fakulta Univerzity Komenského v BratislaveFF ZČU Filozofická fakulta Západočeské univerzityFF, FIF Filozofická fakulta FHV UMB Fakulta humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej BystriciFPF SU Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě GAČR Grantová agentura České republikyGDR DDR – Deutsche Demokratische Republik (NDR – Německá demokratická republika) inv. č. inventární číslo kart. kartonk. ú. katastrální územíKA FF UKO Katedra archeológie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislave KNM Knihovna Národního muzea, PrahaKÖH Kulturális Örökségvédelmi Hivatal Budapest, Tervtár/Könyvtár (Kutatási Osztály) – Úřad na ochranu kulturního dědictví, Oddělení map/Knihovna (Oddělení výzkumu)KPÚ Krajský pamiatkovy úradMK Ministerstvo kultury, Praha MZM Moravské zemské muzeum, Brno MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha MU Masarykova univerzita, Brno MuMB Muzeum města Brna MVS Muzejní a vlastivědná společnost v BrněMZA Moravský zemský archiv v Brně MZM Moravské zemské muzeumnedat. nedatovánonepubl. nepublikovanýNM Národní muzeum, Praha NÖ Niederösterreich, Dolní Rakousy, Rakousko NPÚ ÚOP Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště NŘ Nová řadaNS nálezová správaNZ nálezová zpráva o. p. s. obecně prospěšná společnost OM Okresní muzeumOÖ Oberösterreich, Horní Rakousy, Rakousko OSP Okresní stavební podnik OSSPPOP Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci p. B. politischer Bezirk (Rakousko) parc. č. parcela čísloPrF UK Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave RGZM Römisch-Germanisches Zentralmuseum Mainz (BRD) rkp. rukopis s. j.  stratigrafická jednotkas. s. j. svazek stratigrafických jednotekSAHI Slovenský archeologický a historický inštitútSAV Slovenská akadémia vied, Nitra SHP stavebněhistorický průzkum SNG Slovenská národná galéria, Bratislava SNM Slovenské národné múzeum, Bratislava SObA Státní oblastní archiv SOkA Státní okresní archiv SPS Společnost přátel starožitností

824

SU Slezská univerzita v Opavě SÚRPMO Státní ústav rekonstrukce památkových měst a objektů ŠA MV SR BB Štátny archív Ministerstva vnútra Slovenskej republiky v Banskej Bystrici ŠGÚDŠ Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, BratislavaŠOkAB Štátny okresny archív v Banskej ŠtiavniciŠUBA Štátny ústredny banský archív v Banskej BystriciŠÚPS Štátny ústav pamiatkovej starostlivosti ÚAM FF MU Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, BrnoÚAPP Ústav archeologické památkové péče ÚHM Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v OpavěUJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad LabemUK Univerzita Karlova v Praze (též KU)UKF Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre UKO Univerzita Komenského v Bratislave ulož. uloženoUP Univerzita Palackého v OlomouciÚPRAV Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF KU v PrazeVŠVU Vysoká škola výtvarných umení, BratislavaVZ výzkumný záměr ZAO Zemský archiv v Opavě ZČM Západočeské muzeum v PlzniZČU Západočeská univerzita v PlzniZIP Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památekZSV zaniklá středověká vesniceZVSO Zemská vláda slezská v Opavě

825

Obsah

HRADYTatiana Štefanovičová: Južné podhradie Bratislavského hradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zuzana Ševčíková: Južné podhradie Bratislavského hradu. Kapitoly z dokumentácie architek-

tonických reliktov Vydrice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Denisa Divileková–Katarína Harmadyová: Stredoveké a novoveké hospodárske a obytné

objekty z hradu Devín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Bóna–Peter Barta: Výsledky architektonicko-historického a dendrochronologického

výskumu Živánskej veže při Jedĺových Kostolanoch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bořivoj Nechvátal–Jan Novák–Jan Zavřel: Záchranný archeologický výzkum na raně středo-

věkém hradišti v Šárce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . René Kyselý: Středohradištní zvířecí kosti z výzkumu v Divoké Šárce v roce 1967 . . . . . . . . . František Gabriel–Lucie Kursová: Středověká a raně novověká sídla na pískovci . . . . . . . . . . Michal Budač–Veronika Machačová–Milan Procházka: Příklad nezdařené lokace hradu na

Sedlčansku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . David Novák–Pavel Vařeka: Tvrze na Rokycansku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Bouda–Hana Hanzlíková: Příspěvek k poznání stavebního vývoje tvrze v Nezvěsticích . David Vích: Vrcholně středověké opevnění v k. ú. Výprachtice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Miroslav Plaček: Opevnění města Rhodu z přelomu středověku a novověku . . . . . . . . . . . . . .

SAKRÁLNÍ OBJEKTYBořivoj Nechvátal–Petra Stránská–Ivo Světlík: Radiouhlíkové datování raně středověkého

pohřebiště v Radomyšli u Strakonic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Varhaník: K vzájemnému vztahu západní věže a lodi románských podélných kostelů . . . Drahomíra Frolíková–Josef Matiášek: Archeologie v budově kaple sv. Kříže na Pražském

hradě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Čechura: Raně středověké sídlo (?) u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci (okr.

Domažlice). Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdeněk Vácha: Opatská kaple (kaple sv. Šebestiána) premonstrátského klášterního kostela

Panny Marie a sv. Václava ve Znojmě-Louce (Poznámky ke stavebnímu a výtvarnému vývoji) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dalibor Janiš–Zdeněk Vácha–Radim Vrla: Kostel sv. Jakuba Většího ve Valašském Meziříčí--Krásně (Příspěvek ke stavebním dějinám) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Martin Miňo: Archeologický výskum na mieste predpokladaného zaniknutého Kostola sv. Michala Archanjela v Sliači-Sampore . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Marián Samuel–Henrieta Žažová: Kostol Narodenia Panny Márie v Socovciach (Výsledky archeologického a archívneho výskumu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Štefan Oriško: K problému kaplnky Zvolenského zámku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HMOTNÁ KULTURADaniel Pivko: Stavebný a dekoračný kameň a jeho opracovanie na stredovekom Slovensku . Jana Gryc: Středověké a novověké terakotové podlahové dlaždice ze sbírek Muzea Těšínského

Slezska v Těšíně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Monika Martinisková: Nálezy keramických dlaždíc z hradu Rokštejn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Irena Loskotová: Brněnské kachle se starozákonními hrdiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Markéta Tymonová: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého

Slezska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petr Žákovský: Tesáky s člunkovitými záštitami a jejich postavení ve vývoji chladných

zbraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 343

. . . . 357

. . . . 379

. . . . 391

. . . . 401

. . . . 419

. . . . 423

. . . . 433

. . . . 445

. . . . 461

. . . . 469

. . . . 477

. . . . 497

. . . . 507

. . . . 513

. . . . 529

. . . . 539

. . . . 557

. . . . 571

. . . . 577

. . . . 595

. . . . 609

. . . . 629

. . . . 643

. . . . 663

. . . . 679

. . . . 691

826

Vendula Vránová–Jakub Vrána: Nálezy podkov z hradu Tepence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdeňka Měchurová: Pásové řetězy ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně jako archeo-

logický doklad renesančního užitého umění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šimon Kochan: Dřevěné středověké artefakty z Jihlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

VARIALukáš Funk–Martin Váňa: Datování objektů zaniklých po roce 1945 pomocí dendrochronologií

živých stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

KRONIKAJubileum Jarmily Princové-Justové (Bořivoj Nechvátal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doc. PhDr. Miroslav Richter, DrSc. (Petr Sommer) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Za doc. PhDr. Jozefom Hoššom, CSc. (Andrej Vrtel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZPRÁVYXLIII. mezinárodní konference archeologie středověku (Stanislav Vohryzek) . . . . . . . . . . . . . Dušan Cendelín–Pavel Bolina–Dušan Adam: Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v ob do-

bí raného středověku (Karel Severin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 733

. . . . 747

. . . . 767

. . . . 799

. . . . 809

. . . . 810

. . . . 812

. . . . 813

. . . . 813

. . . . 821

827

Inhalt

BURGENTatiana Štefanovičová: Die südliche Vorburg der Burg Bratislava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zuzana Ševčíková: Die südliche Vorburg der Burg Bratislava. Kapitel aus der Dokumentation

architektonischer Relikte von Vydrica (Weidritz, Wödritz) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Denisa Divileková–Katarína Harmadyová: Mittelalterliche und neuzeitliche Wirtschafts- und

Wohnobjekte auf der Burg Theben . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Bóna–Peter Barta: Die Ergebnisse der architektonisch-historischen und dendrochrono-

logischen Untersuchung des Živánska-Turms bei Jedľové Kostoľany . . . . . . . . . . . . . . . . Bořivoj Nechvátal–Jan Novák–Jan Zavřel: Die archäologische Rettungsgrabung auf dem

frühmittelalterlichen Burgwall in Šárka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . René Kyselý: Mittelburgwallzeitliche Tierknochen aus der Grabung in Divoká Šárka von

1967 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . František Gabriel–Lucie Kursová: Mittelalterliche und frühneuzeitliche Sitze auf Sandstein Michal Budač–Veronika Machačová–Milan Procházka: Beispiel für die misslungene Lokation

einer Burg in der Region Sedlčany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . David Novák–Pavel Vařeka: Festen in der Region Rokycany. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Bouda–Hana Hanzlíková: Ein Beitrag zur baulichen Entwicklung der Feste in Nezvěstice David Vích: Untersuchung einer hochmittelalterlichen Befestigungsanlage im Katastergebiet

Výprachtice (Weipersdorf) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Miroslav Plaček: Die Befestigung der Stadt Rhodos von der Wende des Mittelalters zur Neu-

zeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SAKRALOBJEKTEBořivoj Nechvátal–Petra Stránská–Ivo Světlík: Radiokohlenstoffdatierung des frühmittel-

alterlichen Gräberfeldes in Radomyšl bei Strakonice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Varhaník: Zur Beziehung zwischen Westturm und Schiff bei länglichen romanischen

Kirchen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Drahomíra Frolíková–Josef Matiášek: Die Archäologie im Gebäude der Heiligkreuzkapelle

auf der Prager Burg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Čechura: Ein frühmittelalterlicher Sitz (?) an der Mariä-Himmelfahrtskirche in Bukovec

(Bezirk Domažlice). Vorläufiger Grabungsbericht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdeněk Vácha: Die Abtskapelle (St.-Sebastian-Kapelle) der Prämonstratenserklosterkirche der

Jungfrau Maria und des Heiligen Wenzel in Znojmo-Louka (Anmerkungen zur baulichen und künstlerischen Entwicklung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dalibor Janiš–Zdeněk Vácha–Radim Vrla: Die St. Jakobuskirche in Valašské Meziříčí-Krásno (Ein Beitrag zur Baugeschichte) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Martin Miňo: Die archäologische Grabung an der verschwundenen, mutmaßlichen Erzengel--Michael-Kirche in Sliač-Sampor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Marián Samuel–Henrieta Žažová: Die Kirche Mariä Geburt in Socovce (Die Ergebnisse der archäologischen Grabung und der Archivforschung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Štefan Oriško: Zum Problem der Kapelle des Schlosses von Zvolen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SACHKULTURDaniel Pivko: Stein und seine Verarbeitung in der Slowakei des Mittelalters . . . . . . . . . . . . . . Jana Gryc: Mittelalterliche und neuzeitliche Terrakotta-Bodenfliesen aus den Sammlungen

des Museums des Teschener Schlesien in Teschen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Monika Martinisková: Die Keramikfliesenfunde von der Burg Rokštejn . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 343

. . . . 357

. . . . 379

. . . 391

. . . . 401

. . . . 419

. . . . 423

. . . . 433

. . . . 445

. . . . 461

. . . . 469

. . . . 477

. . . . 497

. . . . 507

. . . . 513

. . . . 529

. . . . 539

. . . . 557

. . . . 571

. . . . 577

. . . . 595

. . . . 609

. . . . 629

. . . . 643

828

Irena Loskotová: Brünner Kacheln mit alttestamentarischen Helden . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Markéta Tymonová: Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helden und Tyrannen vom

tschechischen Gebiet Schlesiens . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petr Žákovský: Jagdschwerter mit bootförmigen Parierstangen und ihre Stellung in der Ent-

wicklung kalter Waffen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vendula Vránová–Jakub Vrána: Die Hufeisenfunde von der Burg Tepenec . . . . . . . . . . . . . . . Zdeňka Měchurová: Bandketten aus den Sammlungen des Mährischen Landesmuseums in

Brno als archäologischer Beleg für die angewandte Kunst der Renaissance . . . . . . . . . . . Šimon Kochan: Mittelalterliche Holzartefakte aus Jihlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

VARIALukáš Funk–Martin Váňa: Die Datierung von nach 1945 aufgegebenen Objekten mithilfe der

Dendrochronologie lebender Bäume . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

CHRONIK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

MITTEILUNGEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ABKÜRZUNGEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 663

. . . . 679

. . . . 691

. . . 733

. . . . 747

. . . . 767

. . . . 799

. . . . 809

. . . . 813

. . . . 821

Dosavadní celostátní konference k problematice historické archeologie a jejich publikace:Bisherige Tagungen zur Problematik der mittelalterlichen Archäologie und ihre Schriften:

1. 1969: Praha, Archeologický ústav ČSAV 2. 1970: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea: Časopis MM, LV, 1970, oddíl vědy

společenské, s. 7–119 3. 1971: Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, Sborník: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle

archeologických výzkumů 1, 2, Uherské Hradiště 1973 4. 1972: Bratislava, Slovenské Národné múzeum: část příspěvků in: Sborník Slovenského Národného múzea

Historia 70, 1976 5. 1973: Solenice, Archeologický ústav ČSAV v Praze: Archeologické rozhledy 27, 1955, 243–345, 429–446 6. 1974: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea a Okresní středisko státní památkové

péče a ochrany přírody v Olomouci, Archaeologia historica 1, Brno 1976 7. 1975: Hradec Králové, Východočeské muzeum. Sborník: Středověká archeologie a studium počátků měst,

Praha 1977 8. 1976: Mikulov, Regionální muzeum, AH 2, Brno 1977 9. 1977: Nové Vozokany, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 3, Brno 197810. 1978: Plzeň, Západočeské muzeum, AH 4, Brno 197911. 1979: Tábor, Muzeum husitského revolučního hnutí, AH 5, Brno 198012. 1980: Košice-Zlatá Idka, Východoslovenské múzeum v Košiciach, AH 6, Brno 198113. 1981: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea, Archeologický ústav ČSAV, AH 7, Brno

198214. 1982: Roudnice n. L., Okresní muzeum Litoměřice, AH 8, Brno 198315. 1983: Praha, Muzeum hl. m. Prahy, Urbes medii aevi – Investigationes archaeologicae, Praha 198416. 1984: Nitra, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 10, Brno 198517. 1985: Olomouc, Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, AH 11, Brno 198618. 1986: Strážnice, Ústav lidového umění ve Strážnici, AH 12, Brno 198719. 1987: Pezinok, Slovenské Národné múzeum v Bratislave, AH 13, Brno 198820. 1988: Čelákovice, Okresní muzeum Praha-východ, AH 14, Brno 198921. 1989: Tábor, Muzeum husitského revolučního hnutí, AH 15, Brno 199022. 1990: Brno, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, AH 16, Brno 199123. 1991: Děčín, Památkový ústav v Ústí nad Labem, AH 17, Brno 199224. 1992: Čingov, Spišský dejepisný spolok v Levoči, AH 18, Brno 199325. 1993: Luhačovice, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, AH 19, Brno 199426. 1994: Čelákovice, Městské muzeum v Čelákovicích, AH 20, Brno 199527. 1995: Hradec Králové, Muzeum východních Čech, AH 21, Brno 199628. 1996: Nitra, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 22, Brno 199729. 1997: Prachatice, Muzeum Prachatice, AH 23, Brno 199830. 1998: Brno, Muzejní a vlastivědná společnost a Moravské zemské muzeum v Brně, AH 24, Brno 199931. 1999: Banská Bystrica, Pamiatkový ústav Bratislava, stredisko Banská Bystrica, AH 25, Brno 200032. 2000: Čáslav, Městské muzeum Čáslav a Archeologický ústav AV ČR Praha, AH 26, Brno 200133. 2001: Brtnice a Panská Lhota, Muzejní a vlastivědná společnost a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické

fakulty Masarykovy univerzity, AH 27, Brno 200234. 2002: Opa va, Archeo lo gic ký ústav AV ČR v Br ně a Zem ské Slez ské mu ze um v Opa vě, AH 28, Br no 200335. 2003: Hrabušice, Filozofická fakulta UK v Bratislavě, AH 29, Brno 200436. 2004: Telč, Filozofická fakulta MU v Brně, Ústav archeologie a muzeologie, Muzejní a vlastivědná společnost

v Brně, AH 30, Brno 200537. 2005: Chrudim, Regionální muzeum v Chrudimi, Město Chrudim, ARÚ KV ČZ, v. v. i., AH 31, Brno 200638. 2006: Bardejov-Zlaté, Pamiatkový úrad SR v Bratislave, AH 32, Brno 200739. 2007: Teplý Vrch, okr. Rimavská Sobota, AÚ SAV Nitra , AH 33, Brno 200840. 2008: Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni, AH 34, Brno 200941. 2009: Pardubice, Východočeské muzeum v Pardubicích a Univerzita Pardubice, AH 35, Brno 201042. 2010: Brtnice u Jihlavy, ÚAM FF MU Brno, AH 36, Brno 201143. 2011: Modra u Bratislavy, Slovensko, Katedra archeológie Univerzity Komenského v Bratislave, Archeologický

ústav SAV, Nitra, AH 37, Brno 2012

Mimo konference: Archaeologia historica 9, Brno 1984

V tomto čísle je zařazena část příspěvků přednesenýchna XLIII. mezinárodní konferenci archeologie středověku České a Slovenské republiky

na téma Mesto v stredoveku a jeho zázemieModra u Bratislavy 12.–16. září 2011

Toto číslo připravil Zdeněk Měřínský s redakční radouPřeklady německých resumé Bernd Magar, Eva Zumpfe, anglických abstrakt Irma Charvátová, Tony Long

Jazykové korektury Zuzana Doušková (čeština) a Marika Gajdošíková (slovenština)Adresa redakce: Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Arna Nováka 1, 602 00 Brno

Tajemnice redakce Irena LoskotováOdpovědný redaktor Zdeněk Měřínský

Technická spolupráce Irena Loskotová a Miroslava PluháčkováZhotovila tiskárna Didot, spol. s r. o., Brno

Náklad 600 výtiskůVydává Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, IČ 00216224

Vychází dvakrát ročně, toto číslo vychází 12. 9. 2012Časopis je evidován MK ČR pod č. E 19435

ISSN 0231-5823

37/2012/2