Josef Pekař : Kniha o Kosti: kus české historie (Díl 2) / The Book of Kosti : a piece of Czech history (Part 2)

KNIHA O KOSTI

DÍL DRUHÝ.

KNIHAO KOSTI-KUS ESKÉ HISTORIE-0680*5 DIL DRUHÝ:S^^SNAPSAL JOSEF PEKAR

NÁKLADEM MELANTRICHA7/r/^wm a. s. g^^^^^:.iW^ V PRAZE m^mw

PRACOVNÍKM V SELSKÝCH DJINÁCH.

PEDMLUVA K TENÁM.

DRUHY díl „Knihy o Kosti" obírá se, jak bylo slíbeno,

djinami stavu selského. Opustíme navždy panskou

spolenost na zámku, v níž nás upoutalo nkolik originálních

postav. Opustíme i pohnuté prostedí švédské vojny v Ce-

chách, kdy naposled zápasila vojska o pevnost kostekou.

Kapitolami naší knihy, kudy projíždly díve loupící partaje

a táhly k novým a novým bojm císaské a švédské regimenty,

postupovati budou nyní šiky íslic a kolonny statistických ta-

bulek. A na stránkách, kde bavili jsme se letmým studiem

duše a života eské šlechty, pán a dam 17. století, ale po-

znali i utrpení sedlák, pjde nyní od poátku do konce o je-

dinou tžkou otázku : o zevrubné vyšetení hmotných a práv-

ních pomr eského poddaného sedláka od 14. do 19. století.

Vidím již, jak tenái, kteí si chválili prvý díl mé knihy,

zeje etbou poutavou, zavírají zklamáni a unudni její po-

kraování. A obávám se, že i z kosteckých sedlák, na které

jsem pvodn myslil, spisuje svou knihu, jen nemnoho najde

vytrvalost ísti do konce. Snažil jsem se sice i nyní, aby vý-

klad mj byl jasný a dobe srozumitelný, aby i sedlák ne-

studovaný mohl vnikati se mnou v záhady selských djin.

Ale celek práce pedpokládá pece jistý zájem badatelský,

jejž hledati mohu vtším právem v kruzích vdeckých.Pracoval jsem na díle tomto se zájmem tím vtším, ím

více jsem poznával, že postup práce smuje k cíli nad pou-hou monografii o djinách Kosteka patrn vyrstajícímu,

t. j. že v knize pevládá úmysl položiti základy k vdeckýmdjinám selského stavu v Cechách. Budiž mi dovoleno pov-dti nkolika slovy, na em tento úsudek zakládám. Knihamoje užívá po prvé mrou náležitou hlavních pramen k d-jinám selským v naší zemi, t. j. katastr a gruntovních knih,

dosud kritickým bádáním nedotených. Ona uí, jak vy-

šetiti rozsah pozemkového majetku sedlákova i výši a vzá-

jemný pomr všech bemen jeho. V tom nejen povinností ke

gruntovní vrchnosti, jichž skoro výhradn si všímalo bohaté

bádání dosavadní, ale i církevního desátku a zejména kontri-

buce, která, jak poznáme, mla v djinách selských významohromný. Vše pak chce znázorniti v hodnotách naší dobbžných. Badatel-odborník pozná, v em výsledky méhostudia liší se od vylíení, které o djinách eských sedlákpodal ve vynikající své práci Karel Grúnberg, i pokud pi-léhá obraz bezprostedným názorem na velkém dominiuzískaný k obrysm stavu celkového, jak je, pokud jde ze-

jména o právní podmínky bytu sedlákova, rýsuje velká a

velmi záslužná publikace Kalouskova ,,Rády selské a in-

strukce hospodáské".Pokládal jsem vždy za nezbytné, ešiti všechny otázky

o hmotném vývoji stavu selského pímým studiem na územívtšího feudálního dominia, t. j. poznati pomry, jak se je-

vily v skutené praxi a poznati je do podrobností. Práce má,tuším, dosvdí, jak je tato methoda s to, aby obohatila naše

poznání. Tím nechci íci, že obmezil jsem své studiumúzkostliv na territoriální rozsah panství kosteckého. Právnaopak: má práce má na mysli eské selské djiny vbec,chtj íc na Kosteku, jako na vhodném píklad, jen jaksi de-

monstrovati zjevy a promny jejich. Proto nelitoval jsem ná-

mahy, kde šlo o to vyložiti na p. djiny našich katastrvbec nebo porozumti selské kontribuci v 17.— 19. stol. Vše-

obecné výklady tyto usnadní jist porozumní pramenm a

pomrm všem tm, kteí podle vzoru v mé knize podanéhopokusí se o práci podobnou na jiném dominiu. Také k tomucíli psal jsem svou knihu: teprv potom, až budeme míti po-

dobné vylíení poddanských pomr na nkolika panstvích

v Cechách, z rozliných ástí zem, vylíení v kladení otázek

i method si blízká nebo totožná, bude lze napsati dokonalé

djiny selského stavu, event. poddanství v naší vlasti. Proto

také pipisují díl tento,,pracovníkm v selských djinách".

Druhý díl ,,Knihy o Kosti" jest celkem o sob uzave-ným, ale není slíbeným zakonením celého díla. Musí ná-

sledovati ješt díl tetí, tentokráte doopravdy díl poslední,

jenž obsáhne selské djiny od doby tereziánské až do vy-

vážení a vedle toho obírati se bude historií panského hos-

podáství. Doufejme, že za rok bude v rukou tená.

V Praze, v íjnu 191 1. J. P.

PEDMLUVA K DRUHÉMU DlLU.

V PEDCHOZÍM úvodu k prvému vydání bylo pov-dno vše, co bylo nutno, o povaze a cílech druhého

dílu Knihy o Kosti. Proetl jsem nyní, pipravuje druhé vy-

dání, pozorn knihu znovu a vyznávám, že jsem se nemohlubrániti podivení, co pozornosti, píle a bystrosti vnoval jsemešení problém, o nž mi šlo. tená, který je prost toho ba-

datelského zájmu, sotva porozumí mé sebechvále; jde-li muvšak o to, aby porozuml selské historii v naší vlasti, najdejist

v knize žádoucí pouení. Kapitola prvá o hranicích panství

mže ovšem zaujmouti pedevším znalce krajiny, a má také

výhledy do djin celozemských a kapitola druhá (Pohyb sel-

ské pdy) a ásten i tetí (Vesnice a lány) až unavují (jak

pozoruji sám) svým detailním vyšetováním záhad, jimž

chtjí pijíti na kloub; závry obecné povahy a dleži-

tosti jsou tu jen, krom vt roztroušených v textu, na konci

kapitol. Ale od kapitoly tvrté mže etba knihy již pou-tati a to mrou rostoucí; zde najde tená skoro všechno,

ehoje potebí k porozumní stavu a osudu sedlákova v minu-losti,a zatížené místy pehojnou dokumentací datovou a ísel-

nou. A ve výkladu o poklesu poddanských dávek vrchnosti

v prbhu staletí a o vlivu vzrstu státní kontribuce, výkladuvyvrcholeném srovnáním bemen selských v 14. na jedné a

17. století na druhé stran (a to nejen na Kosteku, nýbržv celé zemi), postihne hlavní výsledky a zisky díla; nevím, že

by se kdekoli pokusil kdos o nco podobného pede mnou.

Upozoruji znovu výslovn, zeje žádoucno, aby pelivá Šet-

ení a výpoty podobného rázu byly podniknuty i na n-kolika jiných panstvích s dochovaným archivním materi-

álem— teprv potom budeme moci souditi bezpenji o všech

souvislostech vývoje.

Slib na konci pedchozí pedmluvy uinný, že do roka

bude mít tená v rukou díl tetí, ovšem splnn nebyl. K vlinmu zajisté vrhl jsem se na studium katastr, které dohoto-

vení práce zdrželo nesmírn; pes to mohla tiskárna ásttetího dílu již vysázeti — ale zastavil jsem pokraování,

když jsem pozoroval, že (práv díky podrobné znalosti ka-

tastr) zabedl jsem píliš do detail a tím karakter celého

díla ohrozil. A svtová válka mi již nedovolila, abych s tak na-

pjatou pozorností prodléval dále v 1 8. století. Dnes ovšemjiž nemám nadje, že bych sek zapoaté práci vrátil. Ale dru-

hý díl ,,Knihy o Kosti" je vskutku s dostatek dílem v sob ho-

tovým a uzaveným; tolik dležitého, co je v nm, by historie

let 1740— 1850 vyložiti nemohla.

Zmínil jsem se již v pedmluv k dílu prvému, že

píloh obrazových a reprodukcí má druhé vydání Knihyo Kosti více než vydání prvé; jde tu celkem o sedmnáctnových kus; sedm starých bylo vypuštno, eventueln no-

vými snímky nahrazeno. Za pomoc pi shledávání a urová-ní jejich jsem povinen velými díky jednak pátelm Zd.

Wirthovi, Fr. Zákavcovi a J. Stencovi, jednak horlivémutajemníku ,,Melantricha' dru J. Hertlovi,jenž má o výpravu,,Knihy o Kosti" a vbec o její druhé vydání zásluhy nejvtší.

27. srpna 1935. Jos. Peka.

KAPITOLA I.

HRANICE PANSTVÍ.RUSTIKÁL A DOMINIKÁL. — VELIKOST KOSTEKA. — VÝ-

ZNAM PANSTVÍ V ÚSTAV FEUDÁLNÍ. —PROCHÁZKA PO HRANICÍCH.—VYSOKÉ KOLO. — LAŽANSK Ý SEDLÁK. — ZEMPISNÝ ÚTVAR PANSTVÍ.—BOJ O KOSTELÍK VLESÍCHKIŽÁNECKÝCH.— DÍL OSENICKÝ. — GRUN-TY V CIZIN. — PVODNÍ A POZDJŠÍ ROZLOHA KOSTEKA.

DNES, mluvíme-li o rozloze njakého panství, máme na mysli

pouze plochu les, polí, pastvin, rybník atd. k velkostatku

náležejících. Ale v asech minulých, v dob staré ústavy, již zveme

feudální a jež trvala v naší vlasti až dor. 1848, patila k velkostatku

i veškerá selská pda uritého obvodu. Vrchním vlastníkem této

selské ili rustikální pdy byl majitel velkostatku; sedlák byl jen

držitelem neboli užívatelemjejím ; za užívání statku, na kterém sedl,

platil dávky v naturaliích a penzích a robotoval na panském. Tak

teba u našich velkostatk až dor. 1848 rozlišovali pdu pímo vrch-

nosti náležitou ili dominikál a pdu jí nepímo náležející, podda-

nými (mšany nebo sedláky, chalupníky, domkái) osazenou ili

rustikál.

Prostá mez dlila panské lány od selských, po obou stranách

jejích prostírala se pda stejné obyejn jakosti a asto i stejného

vzdlání. Ale jak hluboký rozdíl byl mezi obojí pdou po stránce

právní ! Panská pda byla svobodná, selská nesvobodná. To zname-

nalo: panská pda nepodléhala pvodn žádné dani, na selském

poli tkvly tžké povinnosti královské bern a rozmanitých dávek

vrchnostenských. O že dlil se tu se sedlákem v prvé ad král,

potom gruntovní pán, konen i fará, jemuž slušel církevní desátek.

Z pdy panské církev desátku nebrala. A nejen že pán ze své vlastní

PANSKÁA SELSKÁ

PDA.

PDA SVO-BODNÁ A NE-SVOBODNÁ.

DlL DRUHÝ. KAP. PRVÁ.

pdy nieho neplatil : on dal šiji vzdlávati z vtší i menší ásti za-

darmo, robotním potahem držitele pdy nesvobodné. A jako pda,byli rozdleni i lidé. Mezi echem svobodným a nesvobodným byl

hluboký rozdíl. Svobodní, to byla vlastn šlechta. lenové její, spolu

s preláty amšany mst královských, byli státními obany eskými i-li „stavy". Nesvobodní byli všichni ti, kteí sedli na pd stavm ná-

ležející. A tch byla ovšem ohromná vtšina. Pdu svobodnou mohl

držetijen ech svobodný. Když kol r. 1 750 nakreslil geometr Hótzel

prvou podrobnou mapu panství kosteckého, oznail všechna panská

pole korunkou. Naznail tak dobe jejich povahu. Byla to pda,,urozená". Na jižní Rusi íkali jí ,,bílá zem". „ernou" zemí byla

kontribuní, sprostá pda selská.

Orné pdy rustikální bylo na každém vtším panství více než

pomr rsti- pdy panské. Na Kosteku bylo na p. v dob kolem r. 1648 selských

nikAlu."

Pou# ornýcn sedmkrát tolik co panských. I souhrn vší pdy domini-

kální málo kde pevyšoval pdu poddanskou. A to pes velký rozsah

panských les. Na panství fridlandském na p., jež mlo nejvtší

dominikál v kraji boleslavském, pokrývaly lesy ohromnou plochu

víc než 26.000 jiter. Kost mla sotva ptinu této lesní arey, a také

rozloha ostatní její pdy dominikální zstávala daleko za velkými

panstvími kraje boleslavského. V poadí deskových statk v kraji,

r. 1867 sestaveném, najdeme Kosteko teprve na míst osmnáctém.

Ale rozlohou svého rustikálu závodilo s nejvtšími dominiemi v kraji.

Summa všeho kosteckého rustikálu byla víc než dvakrát vtší než

plocha dominikálu. Bylo to tedy panství velkou pevahou rustikální.

Potem poddaných pekonávalo v celé zemi Kost v 17. stol. jen asi

30 dominií. A to již nco znamenalo, zejména ve stát, jenž známbyl velikostí svých magnátských panství. Nejvtší panství eské,

pravé knížectví, dominium krumlovské, pokrývalo plochu pes216.000 jiter (skoro 22 tverených mil). Polovice toho byl rustikál,

polovice dominikál. Druhé rozsahem nejvtší panství, pardubické,

jež náleželo králi, mlo pes 123.000 jiter. Poddaných mly Pardu-

bice r. 1603 Pês 2500, Krumlov pes 3000. Tetí, potem poddá-

HRANICE PANSTVÍ.

ných v zemi nejvtší panství, litomyšlské, mlo již jen 70.000 jiter.

Poddaných mlo pes 2000. Kosteko mlo v dob ernínské rozsah plošný.. . , v v v , „ v t ,j , , , ,. ROZSAH

asi 20.000 jiter, t. j. dve tverení mile a všech poddanských rodin kosteka.(na poátku války ticetileté) bezmála 700.

Celková plocha feudálního dominia byla zvláštním správním

obvodem. A to obvodem takového významu, že dnes žádná správní

jednotka uvnit zem eské nemže tomu býti postavena na roven.

Všechnu úední moc, kterou má dnes okresní soud, okresní hejtman- Vloha

ství a berní úad, sousteoval pán dominia ve své ruce a vykonával výstavji nade všemi poddanými. Pi tom ml mnohem více samostatnosti stedovké.než má dnes vedoucí úedník v svém okresu. V mnohých smrechbyl nejen první, ale i poslední rozhodí instancí. Hlavní bylo však,

že pán ml nejen vrchní vlastnické právo nad vším pozemkovýmmajetkem poddanským, ale že rozhodoval do jisté míry i o osobpoddaného. Bez schválení pánova nesml poddaný vysthovati se na

jiné panství, pozdji i k uení emeslu ba i k satku poteboval svolení

jeho. Tak vykonával pán nad tisíci svých poddaných v nkterých

smrech práva taková, jako poruník nad nedosplými, maje v rukou

svých zvláštní moc íditi sociální a hospodáský vývoj na panství

podle uritého, svobodn voleného programu. V praxi to vše vypa-

dalo pravidlem mnohem prostji a nevinnji. Ale je jisto, že domi-

nium bylo takka malým státem, státem se svým vlastním ádema životem správním i hospodáským. Kam vykroil poddaný za hra-

nice, vstupoval na cizí pdu, do jiných, asto zcela odlišných po-

mr. Život sedláka byl spoután mezemi panství skoro úpln. Zahranicemi byl už jiný svt, jiná íše.

Lidé zapomínají ku podivu rychle. Dodnes (psáno r. 191 1) uply-

nulo teprv 63 let od pádu poddanství, a kosteky sedlák ví sotva, které

vsi ped r. 1848 slušely ke kosteckému dominiu. A jen v okruhu tchvesnic se pedek jeho mohl kdysi zakupovati svobodn a pravidlem

jen v mezích bývalého panství hledal si družku života. Uzavenosthranic pispla na starých dominiích podstatn k tomu, že obyvatel-

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ.

EVIDENCEHRANICDOMINIA.

stvo se krevn pomísilo, že dodnes tvoí takka jedno velké píbu-

zenstvo. Anebo lépe: píbuzenstev nkolik, podle sociálního roz-

vrstvení. Mezi sedlákem a baráníkem byla zajisté propast nemenší

než mezi pánem a poddaným.

Dnes již bývalé Kosteko jako celek správní neexistuje, ale hra-

nice jeho vedou se dosud v evidenci. A to proto, že kryjí se vtšinou

s hranicemi katastrálních obcí, r. 1785 a r. 1842 vymených. Dosud

platný katastr zizován byl ješt v dob, kdy zem byla rozdlena

v dominia; je proto pochopitelno, že nová úprava obcí katastrálních

nechtla (nebylo-li to opravdu teba) pestupovati hranic jednotli-

vých panství. Kde na hranicích panství nalézá se pda dominikální,

je ovšem peliv oznaena mezníky, asto staletí starými. Ale i tam,

kde bžela mez hraniní mezi selskými pozemky, najdeme ješt dnes

stopy starých hraniník. Nkde i starý dub nebo buk s kížem v tle.

To byly dív mezníky nejobvyklejší. Kámen „pištitej" (pískovec),

pod njž vložena škvára, sklo nebo uhlí, potom kopec vyházené

zem nebo píkop poízeny tam, kde nebylo hraniných potok,

strom neb skal. Obas obnovovaly se hranice komissionální po-

chzkou, jíž se musilo úastnit mimo osoby úední z obou soused-

ních panství nco mladých hoch. Dva až ti z nich drželi pi mez-

nících dležitjších „kopy". To jest: dostali kopu ran ferulí rychtá-

skou, aby na mezník, s nímž spojenamla býti památkajejich utrpení,

nezapomnli. Stejn na pamtnou dostali ti, kteí pi dávání kop

opomenuli smeknout. Nebyl to tedy obyejný výprask, nýbrž slav-

nostní obad. Sporm o hranice pece nezabránil.

NA MEZÍCHSVIJAN-SKÝCH.

Vydáme se na cestu po hranicích starého Kosteka (vezmi do

ruky starou mapu, pipojenou v píloze). Obchzku zahájíme u ma-lé vsi Kamenice, která je od Kosti pouze pl hodiny vzdálena. Tupijdeme na meze panství svijanského, jež dnes patí knížeti Roha-novi. Ale díve, od dob vévody Fridlandského až do r. 1820 byli

tu pány hrabata z Valdštejna. Kamenice pináleželajiž k Svijanm.Ke Svijanm patila i velká devná hospoda „Na Zavadilce", n-

HRANICE PANSTVÍ.

kdy kolem r. 1692 založená. Kolem ní, z Zehrova na Horní Bousov,

vedla tenkrát, ásten pímo po hranici kosteckosvijanské, t. zv.

rajchmberská silnice. Nová hospoda mla patrn ubírat formany

hospod bousovské a poddaní kostetí mli se octnouti v pokušení

chodit na cizopanské, svijanské pivo. Proto zdvihla vrchnost kosteka

velký spor proti té hospod. Hospoda v nm, jak vidno, obstála.

Od Zavadilky až k mlýnu Podvyskeskému bžely meze mezi

panstvím kosteckým a svijanským skrze lesy kostecké neboli žehrov-

ské tak jako dnes. Tedy tudy, kudy dnes mezuje okres sobotecký

s mnichovohradišským a turnovským. ,,U dubu" pekroovaly sil-

nici libereckou a u Podvyskeského mlýna vstupovaly do pvabnérokle, zvané tenkrát dolem Lažanským. Ale i vn mimo tuto klikatou

linii ležely dva kusy rustikální pdy kostecké. Byl to pedevším mlýn

Vysoké Kolo, ležící práv ve vstupu do malebných skalních roklí ml ýn vysokédolu Lažanského. Píslušenstvíjeho tvoilo malý, ven vysunutý ostr- kolo.

vek Kosteka mezi panstvím svijanským na jedné a hruboskalským

na druhé stran. Mlýn ve válce ticetileté byl hospodáem opuštna spustí. R. 1682 postavil si stehomský mlyná Žofka vedle zícenin

mlýna starého mlýn nový a nkdy r. 1699 zídil si novýjízek a náhonna vedoucí jinak založil. Hoení mlýn Podvyskeský i dolení Mlej-

necký slušely k panství skalskému; oba mlynái jali se naíkati : prvý,

že mu nový jez Vysokokolský zdýmá vodu až pod palení kola, dru-

hý, že za zimních mraz mu vodu stavuje a tíští. Skalská vrchnost

naídila selskému úadu vyskeskému, t. j. rychtái a konšelm, aby

nový náhon strhli. Rychtá a konšelé tedy pišli, spolu s hajnými.

Ale Žofkové, otec a syn, pijali je s nabitými runicemi, zapisaha-

jíce se u všech ert, že každého zastelí, kdo se náhonu dotkne.

Úad moude ustoupil. Byl z toho proces; celý balík akt je o nmv Jindichov Hradci. Spory se rozšíily i na další hranici mezi Ska-

lou a Kostí v dolu Lažanském. Ve sporu produkovala vrchnost kos-

teka historický dokument znaného stáí: popis hranic na místsporném, sestavený v kvtnu r. 1546 z naízení pana ZikmundaSmiického ze Smiic, pána skalského. Dokument opatili vrchnosti


falšovaný purkmistr a rada msta Sobotky, zaruujíce se za správnost opisu.dokument. Ovšem že dokument dotvrzoval, že hranice má jíti tak, jak tvrdil

úad kosteky. Ale Sobotetí byli prašpatnými historiky: sfalšovali

to velmi naivn. V dokumentu jejich je pan Zikmund Smiický

pánem na Svijanech (Svijany nikdy Smiickým nepatily),je pánemna Dubu a Frydštejn (ob panství r. 1546 náležela Vartenberkm)

a je konen pánem na Velkých Skalách. Název ,,Velká" nebo

,,Hrubá" Skála vyskytuje se však jen v rukopise Králodvorském

a potom i vlastn ped tím teprv od války ticetileté. Na Hr. Skále

ovšem nelenili a opatili si také historické svdectví. Zase od svého

hlavního msta, to jest od Turnova. Toho bohužel nemám po ruce.

Nedovedu tedy íci, dovedli-li Turnovští falšovati obratnji než So-

botetí.

Od mlýna Podvyskeského (kde byl dnes zaniklý rybník) až

skoro k mlýnu Nebákovskému pod Troskami Šla tedy hranice mezi

kosteckým a skalským panstvím divokým údolím Lažanským. Mlýnmlýn tu však náležel ke Kosti jen jediný, rozkošn položený mlýn Ples-PLESKOTSKÝ

kotský. Byl postaven teprv r. 1 754 mlynáem Tomášem Roudným.Obyvatelstva od doby Marie Terezie pibývalo, spoteba mlýnských

výrobk rostla; pro mlýny nadcházely dobré asy. Nový mlýn

o dvou složeních, k nmuž si mlyná vedl strouhu od rybníka Pod-

semínského, byl proto vložen do gruntovních knih v cen veliké,

1500 kop míšeských (asi 87.000 K). Tolik nestály tenkrát ani dva

nejvtší statky v Oseku dohromady. Mlýn Vysokokolský stál r. 1610

jen 200 kop míš.

Nedaleko nad Pleskotským mlýnem vystupovala hranice Kos-

teka podivným zpsobem vzhru na levo na vyskeský kopec, za-

bírajíc skoro polovici vesnice Lažan nad roklemi nahoe rozložené.

Malá ves ta mla v 17. stol. všeho všudy ti osedlé: dva sedláky a

jednoho chalupníka. Z tch dvou statk jeden, pvodn o ptilažanský tvrtích lánu, patil ke Kosti. Ostatek vsi slušel k valdštejnskému

(dnes aehrenthálskému) panství skalskému. Byl to jeden z nejvtších

kosteckých grunt selských;ped válkou býval šacován pes 600 kop,

HRANICE PANSTVÍ.

po válce za 450 kop groš (31.500 K). Tenkrát tu byl hospodáemKryštof Opit, horlivý evangelík, pravdpodobn luterán. Po r. 1650

tikrát prchl pro náboženství do Zitavy a tikrát se vrátil zpt, k žena malým dtem. Až v kvtnu r. 1670 prchl na vždycky, v noci, se

ženou a temi dtmi. Hejtman a purkrabí pronásledovali jej osobnaž do Chrastavý. Ale pišli pozd. Zjistili jen, že Opit ve Chrastav,

,,na posledním v stranu tu clu císaským, dajíce jméno své správn

zapsati, se stavoval a na každém cle deset strych žita vyclil". Opit

pipáhl k vozu ti své kon, žena s dtmi hnala dobytek jinými ces-

tami. Grunt sbhlého hospodáe propadal podle práva pánu. Ale

ernínská vrchnost chovala se k poddaným v takových pípadech

velmi humánn. Nevzala nic. Hejtman dosadil na grunt syna

Opltova (jenž se piženil na statek v Bezn Soboteckém), a v zápisu

novému hospodái nezapomenuto ani na podíly dtí ostatních, pro

pípad že by se dobrovoln vrátily. Opltm náležel pak statek až do

r. 1746, kdy jej koupil pedek nedávného držitele, Martin Šimnek.Tenkrát bylo od statku tvrtlánu role oddleno pro chalupu . 16,

na níž Opltové chtli dále hospodaiti. Celek statku nerozdleného,

tenkrát za lán poítaného, ml na 109 korc výmry a obcí patil

ke kostecké Malé Lhot.

Lažanský dl, kterým hranici sledujeme, je stále pvabnjší.

Nejuzavenji a nejsnivji psobí v údolí Semínském. Mineme tichý

rybník podsemínský a zahneme v právo roklí, kudy cesta stoupá hranice

k Rovni. Ale tu na levo na stráni máme ješt pruh katastru libošo- mladjovem.vického, tedy také kus starého Kosteka. Hranice pak sestupuje

pímo na cestu k Rovni. Tsn ped touto vsí zahýbá vpravo k Ma-lechovicm. Ves tato náležela ke Kosti; a jen dv drobné chalupy

její slušely k statku roveskému. Tu všude jsme totiž již na hranici

roveské, jež odboujíc ze samého stedu Malechovic k lesu He,bží po dolním okraji jeho a pak, po oklice k Mladjovu, vrací se

vzhru na kopec, na nmž stojí kosteka ves Stéblovice. Tu jsme na

vysokém plateau nad Sobotkou a v poblíží proslulé vyhlídky stéblo-

vické, jejímž stedem i slávou jsou Trosky. Hranici roveskou jsme


NA HRANI-CÍCH ŠLIKOV-SKÝCH.

ZEMPISNÝÚTVARKOSTEKA.

zatím opustili a stojíme již na hranici bývalého statku Mladjov-

ského. Na této strané, smrem k Jiínu, sousedilo Kosteko vesmss menšími statky rytískými, jež se tu zachovaly z dob, kdy takových

vladyckých zboží bylo v okolí mnohem více. Hned u Mladjova na

p. statky Hubojedy, Mackov, Samšina a Drštkryje. S nimi se

všemi Kosteko hraniilo pímo, až ke konci 17. a na poátku18. století skoupil všechna ta rytíská zboží hr. František Šlik a pi-

pojil je k svému panství velišskému ili vokšickému. Njaký as byly

i statky Roven i Mladjov pohlceny sousedním velkým dominiem.

Koupil je kosteky pán, Václav Kazimír Netolický a Roven spojil

pímo s Kosteckem. To pipojení roveského statku ke Kosti po-

trvalo po léta 1743 až 1761. Mladjov s Rovní odprodali teprv d-dici Netolického. Ve vsi Drštkryjích, dále za Samšinou k Jiínuležící, náleželo nkolik velkých statk ke Kosti ješt ped válkou

ticetiletou.

Tam tedy, kde mez panství, vzdalujíc se Stéblovic, piblížila

se nejvíc k Lhot Stakov, pestávala hranice mladjovská a po-

ínala se mez šlikovského panství Velišského. Na rozhraní tom jsmenejblíže mstu Sobotce, vzdálenému sotva pl hodinky. Ale odtud

ubíhá hranice ím dále tím do vtších dálek. Ped Šalandou vstu-

puje na íšskou silnici (vystavnou r. 1753) a obchází velkým kru-

hem výšinu, na níž sedí kostecké vsi Zajekury a Píchvojí. Dnes se

íká prvé vsi Zajakury a druhé Píchvoj. Potom vystupuje nahoru na

kopec píchvojský, bžíc podle les šlikovských tsn za kosteckými

vesnikami Netolicemi a Leštinou. Podle jména Netolice soudil bys,

že tu jde o osadu prastarou; vskutku je to nejmladší víska kosteka,

založená kolem r. 1 753 hr. Netolickým. Leží ve výši bezmála 400

metr. S cesty od ní kol Píchvojí vedoucí rozevírá se nejhezí vy-

hlídka na Sobotecku. Trosky odtud jsou úchvatné.

Zde všude nacházíme se v nejvyšších polohách bývalého pan-

ství a odtud uvdomíme si nejlépe zvláštní zempisnou formaci jeho.

Všechny potoky vytékají z Kosteka, cizí vody odnikud nevstupují

na pdu jeho. Je to v celku vypnulina na všech stranách nad sou-

8

\PrwsizJia J

Wttxmansu* o

I**

PANSTVÍ KOSTECKÉ V L. 1623— 1739(Podkladem mapa ech z doby Maric Terezie)

HRANICE PANSTVÍ.

sedni území se zdvihající. Nejvýš na hranici severovýchodní, k Ji-

ínsku. Lesnaté návrší, jež z plateau píchvojského vybíhá k západu

až blízko nad Dolní Bousov a odtud se obrací víc k jihu, rostouc do

šíe a nesouc na temeni rozsáhlé lesy, dlí je ve dv nestejné polovice

a zárove ve dva horizonty. Na západ od tch lesních výšin pro-

stírá se vtší díl Kosteka, Kosteko vlastní, pvodní. Humprechtská

ediová homole u Sobotky s vžitým starým zámkem stojí asi ve

stedu jeho. Díl ten svažuje se ve východní ásti své, takka bez-

prostedn pod lesním chlumem, na východ jej uzavírajícím, v ro-

vinu, která se otevírá široko k jihozápadu, smrem k Mladé Bo-

leslavi.

Tady je vypadni brána hlavních potok kosteckých, tady,

kolem msteka Dolního Bousova soustedny byly nejvtší kostecké

rybníky. Menší polovice Kosteka prostírala se na jižním, event.

východním svahu lesnatého chlumu, uzavírajícího na východhorizont humprechtský, anebo pímo na výši jeho. Tu byly vsi

„zálesní", jak íkali na Kosti, vsi výše položené než v Kosteku vsi zAlesní.

vlastním a hledící již do horizontu libáského. Zde, jako ostatek

i v Kosteku vlastním, kráíme po prastaré pd lesní. Všude je

patrno, že pluh dotkl se tu zem pomrn pozd, že dlíme na území

teprv nkdy v 12.— 13. stol. zemdlství oteveném. Pdy nejsou tu

sic špatné, ale celkem horší než všude v sousedství.

Opustili jsme kostekou hranici u Leštiny. Tu jsme již v hori-

zontu libáském, klesajícím v mírn zvlnnou, dalekými lesy uza-

venou rovinu. Už nevidíme velebného dvojvží Trosek, nepozdra-

víme z dáli žádné z krásných hor Turnovská. Jen mohutný, hluboce

zbrázdný skalní chlum, na nmž kdysi pnul se mocný hrad Veliš,

sídlo nkdy pana Matyáše Hendrycha z Thurnu, dívá se sem z dáli

jako host z cizího kraje. Tam nkde u Leštiny poínalo se sousedství

Kosteka s jiným velkým panstvím šlikovským: se Starými Hrady hranice sta-

neboli Kopidlnem. Leština, Rakov, Markvartice (nejvtší ze vsí

,,zálesních"), Mrkvojedy (pvodn Mrchojcdy), Skuina, Lhota

Zelenská — to byly všechno vsi kostecké. Dnešní jejich hranice ka-


tastrální byly zárove mezemi dominia v tch stranách. A ješt

dobrou hodinu cesty od tchto hranic, smrem k jihovýchodu upro-

sted vsí starohradských, ležel, odtržen od tlesa panství, osamocený

kus Kosteka. Byla to velká ves Bystice u Libán, s velkými sel-

skými statky, s plochou polí ješt rozsáhlejší než mly Markvartice.

Ale nepatila ke Kosti celá; menší ást (r. 1684 sedm sedlák a

4 chalupníci) slušela k Starým Hradm. Odtud mli poddaní na

Kost nejdále. Bezmála tyry hodiny cesty.

Západn od Lhoty Zelenské vstupovala hranice mezi Kostí a

Starými Hrady do kižáneckých les. To byly vlastn lesy šlikovské;

s nimi a se sousedními lesy domousnickými mezoval nejvtší kos-

teky revír, vyšopolský, tak jako dnes. S výminkou ,,soudného lesa".

soudný les. Bezmála v prostedku cesty od Lhoty k Vyššímu Poli, na levo od

silnice, leželo totiž asi 1 1 korc smíšeného lesa, o nž veden spor

mezi Kostí a Starými Hrady. Spor trval dobe na sto dvacet let.

Vyrovnán byl teprv nkdy za Marie Terezie, kdy se ob panství

o les rozdlila. V archivech najdeš celé svazky svdectví, protokol,

protestací a podání toho kusu lesa se týkajících. A ješt jiné místo

uprosted tchto širých les mže se pochlubiti bohatým archivním

materiálem. Je to dosud znatelná parcela lesa šlikovského, kde stával

kostelíek, posvcený tuším nalezení sv. Kíže. Po nm má celý les

jméno své. V letech kol r. 17 10 byl kostelík již pustý; z inventáe

bohoslužebného nezbývalo v nm skoro nic. Ale obyvatelé Zelenské

Lhoty a i jiných obcí sousedních lnuli k nmu se zvláštní vytrvalostí.

Konaly se tu nejen pouti, ale Zelenští tu pochovávali od nepamtisvé nebožtíky a ve velkých svátcích shromažovali se tu na nešpory.

Lhota Zelenská slušela farou do Libán a libáský fará, jménemStella, tžce nesl tento postranný kult. Také proto, že mu ubíral

Štoly. Zelenští to ovsem vykládali tak, že fará žádá od nich nebý-

valých desátk a od svátostí že vybírá poplatky neslýchané. Až 1 zl.

(60 K) od ktu, by ten nejchudší podruh byl, od svatby po 3 i 4 zl.

A k pohbu nebo ke ktu dává se voziti vždy tymi komi ! Že mu

10

HRANICE PANSTVÍ.

ostatek všechno, co pedkové jejich platívali, odvádjí bez pekážky.

Fará v kvtnu r. 1 7 1 8 vydal se do Kižánek a skonfiskoval to poslední,

co v kostelíku zbylo : zvonek. Došlo tu již díve o pouti k sbhu lidí boj o koste-

a rvace, pi níž fará okrvavil dva Zelenské poddané, ale i sám n- necky.jakou ránu utržil. Zelenští si stžovali mimo jiné také na to, že jim

fará nadává lutriánských ps. Fará odpovídal dkazem, že jsou

vskutku ve Lhot luteráni, že íkají, že svatí, figury svatých, oistec,

sošky Panenky Marie nic nejsou atd. Ze se scházejí u njakého Karla

Maxe na tení a zpívání, synek Maxv že jim pedítá z knih. Bylo-li

to pravda, porozumíme lépe, pro Zelenští lpli na tom polozboe-

ném lesním kostelíku. Na Maxe (byl zárove krejím) bylo mezi

jiným dosvdeno, že íká, že není žádnej oistec, že on má na svtdost velkej oistec sám. Ale do kižáneckého kostelíka s jinými

zpívat nechodí; že se radji pomodlí a si pozpívá doma sám.

Být nekatolíkem bylo tenkrát podle zákon zemských zloinem.

Poalo se vyšetování, jež pomry v zapadlé, ztracené vsi osvtlilo

rozmanitým zpsobem. Seznamuje na p. s Evou Svobodovou, sto- stoletá eva

letou slepou porodní bábou ze Lhoty, jež byla jakoby knžkou ki-

žánecké svatyn. Ktila tu a pochovávala dti, uvádla šestinedlky.

Hlavní však bylo, že mla vládu nad živly: vodila mraky a žehnala

ohe. ,,Když mrana vystupujou," vypravovala, ,,jdu na pole, na

kížovou cestu aneb po mezi, tam se modlím, mraky za mnous pomocí boží bžejí. Pustím-li je na rybníky, padnou na rybníky,

pustím-li je na lesy, padnou na lesy. Když jest jich mnoho, mžou se

rozdliti.Jáje cejtím,jejich e,jak oni hluejí, kdyžjdou, i taky je vi-

dím." Ceremonie, kterých užívala pi tom zaíkání mraen a posílání

jich na rybníky kostecké nebo bezenské („abyste nemohly škoditi ani

obilíku ani stromovíku ani dobyteku ani domeku, abyste šly

za mnou, kudy já vám cestu ukážu") zapáchaly ponkud arodj-nictvím. To byl tenkrát také zloin. Bábu vyslýchali, chtliji dokonce

vézti do Prahy ke konsistoi, ale vskutku neudlali nic; asi r. 1723

Svobodová zemela. Za to fará libáský provedl svou : v kvtnovénoci r. 1 719 devný kostelík s pomocí šlikovského úadu poboil.

//


V tom sporu, jejž nám nedávno (v mém Sborníku) podrobnji vy-

ložil historik Fr. Teplý, stáli proti sob nejen Zelenští a libáský

fará, vtící všude husity a lutriány, ale iob vrchnosti, o les v sou-

sedství se proucí : šlikovská a ernínská. Hr. František Josef ernín,

jejž jsme poznali jako osvíceného kavalíra, se Zelenských ujímal

a jeho vdova, Belgianka markýza z Westerloo, dovedla eliti i roz-

kazm pražské konsistoe. Napsala (r. 1 735) , že všechny mrzutosti za-

vinil libáský fará svou chtivostípenz, že zneuctil kostelík sám, když

se sedláky dal se do rvaky ; mírnji si poínali ti hrubí sedláci než on

vzdlanec. Nemohu chválit zcela, psala, že Zelenští bez knze pohbí-

vají, ale dovedu si to jejich úctou k místu a pedkm vysvtliti. Jen afará vrátí vci, jež z kostelíka vzal (patrn šlo nejvíc o ten zvonek) a

je rád, že okolní vsi o zvonní Ave Maria tolik stojí. Za to by je mlchválit a ne jim tu útchu odmítat. O podezení z kacíství ani slova

!

Jak vidno, nebylo to ,,temno" ped dvma sty léty tak naprosté.

Vyšopolský katastr byl v tch stranách hraniní obcí kostekou

teprv od r. 1739. Díve po víc než sto let, tedy i po celou dobuDÍL

m ernínskou, náležel prostranný kus kraje dále k jihu se táhnoucíhoOSENICKY. . v v . -r . o *i 11 / -r» 1 , ,,, . tn , ,\ 1

jeste ku Kosti. Staly tu velká ves Rokytaný (Horní a Dolm), k mpiléhající dvr Osenice s ástí vsi Osenic (ostatek vsi patil k statku

dtenickému), na kopci nad Osenicemi položená ves Baálky, sa-

mota „V Rychnovách" u lesa kižáneckého a nkolik grunt ve vsi

Veselicí. Zemanský dvr s vtší ástí vsi Veselice a statek Domous-

nický drželi tu jako sousedé Kosteka v 17. století rytíi Kouovéz Koue a po nich Rašínové z Ryzmburka. Meze Kosteka ob-

cházela všechny tyto vsi, vybíhajíc od vyšopolského revíru a zase se

k nmu vracejíc. Až k Linu šla po šlikovské hranici, pak, sestupujíc

u Osenic s lesnatých výšin do údolí, dotýkala se rozlin hranic

dtenických, domousnických ano i dobrovických, aby u Vyššího

Pole vstoupila na mez panství bezenského a kosmonoského.

K Beznu slušel totiž nejvtší díl itonic— odtud patily od r. 1 75

1

4 chalupy ke Kosti— Skyšice byly kosmonoské. Výšiny u Baálek

12

HRANICE PANSTVÍ.

odmní poutníka dalekou vyhlídkou, v niž nescházejí ani Trosky

a za jasného vzduchu ani Krkonoše. Ale stojíme tu pece níže než

prve u Píchvojí.

Západn od Vyššího, pvodn Vlího Pole sestupuje hranice

s les a výšin do roviny dolnobousovské. Tu již všude mezovalo staré

panství s dominiem kosmonoským a bezenským. A to na dosti ^í^/^^f"dlouhé linii od Vyššího Pole až do Obrub. Rohatsko bylo ješt ves monosy.kosteka. Ves ležela na behu velikého kosteckého rybníka, Rohat-

ského, jenž se táhl až k Dol. Bousovu (viz piloženou mapu). Hnedpod ním, u Rohatského mlýna, poínal se rybník Bechovský, již kos-

monoský. Všechny ty velké rybníky byly ku konci 1 8. stol., když obilí

stoupalo v cen, zrušeny a promnny v luka nebo pole. Od Rohatska

obracely se hranice k severozápadu, probíhaly vsí Obruby a šly dále

smrem k Všeborsku, aby pak v ostrém úhlu obrátily se zpt kolem vel-

ké kostecké vsi Peper, a dostihly našeho východiska, vsi Kamenice.

V Obrubech patil ke Kosti dvr a asi tetina vsi; ostatek vsi slušel

k panství kosmonoskému. Pepere nepatily také ke Kosti úpln;

jednu vtší chalupu a šest malých drželi tu hr. Valdštejnové k svému

panství klášterskému, dnes mnichovohradišským zvanému. Velké

selské grunty píslušely ke Kosti; pepeští sedláci s pohrdáním

mluvili o ,,sedmi nemastných nudlích" klášterských. Hranice AswRweAs Klášterem poínala se hned u Obrub. Ale pvodn to byla hra-

nice s rytískými statky v Malobraticích. Jeden z nich koupili hr.

Valdštejnové kol roku 1680, druhý, na nmž sedl (od r. 1661) rod

Strak z Nedabylic, po r. 1 7 1 6. Tak i tu vidíme,jak rytíská zboží za-

nikala ím dál tím více v magnátských dominiích.

V mezích vytených bylo panství dokonale arrondováno.

V stedu svém nemlo, mimo njakou parcelu pi samých hranicích,

žádných cizopanských ostrov. Za to slušela k nmu ada vtších

a menších grunt, roztroušených v panstvích jiných. Byly to ušed- grunty

losti, jejichž roní plat byl ješt v dobách pedhusitských vnován ke sedstvíkostelu soboteckému. Roní plat šel tedy ke kostelu, ale panství nad

tmi grunty vykonával kosteky pán. Byly to pedevším usedlosti ve

13


vsích panství klášterského: v Bosni pllánový statek, od nhož se

pozdji oddlila chalupa (ped rokem 1848 ís. pop. 35 a 18),

chalupa v Dnebohu (. 8), dv usedlosti na Mužském (. 1 a 2) a

chalupa v Zapudov (. 4). Ješt dále, na hranicích panství dub-

ského a svijanského, hodinu cesty za Svijany smrem k eskémuDubu, patil ke Kosti velký statek selský v Havlovicích, v 19. stol.

rozdlený již na ís. 2, 3, 4. A ješt dále na míli cesty odtud, ve vsi

Malicích, kde mlo panství eskodubské dvr, patila jedna cha-

lupa ke Kosti (. 7 a 4). Z ní jediné šel roní plat k panství, nikoli

dkanovi soboteckému. Malický poddaný sedlák ml na Kost

z celého panství nejdále. Pt až šest hodin cesty.

Tak vidíme, že sídlo celého dominia, hrad Kost, nalézalo se

pvodní takka na samé severozápadní hranici panství. Nebylo tomu tak

kosteka pvodn. Pvodn, v dob Karla IV., kdy byla Kost založena —stalo se to asi touže dobou, co vystavn byl Karlštejn— a v prvých

letech Václava IV., patily ke Kosti všechny lesy dnes svijanské od

Zehrova až k Bousovu a s nimi znaná ást Turnovská. Kostekypán byl na p. tenkrát patronem všeského kostela, hodinku od

Turnova. Na stran sobotecké podával knze do Sobotky, Oseká,

Nepívce a Libošovic, ale nikoliv do Dolního Bousova, nikoliv do

Vyššího Pole. Oba Bousovy, Pepere, Rohatsko, Trní, Vyšší Pole

a ovšem všechny vsi zálesní tenkrát ke Kosti nepatily. Tenkrát ne-

bylo v echách tak velikých panství, jako pozdji a zejména ne tak

scelených. Po vtších vsích bylo hojn vladyckých zboží, a církevní

a rytíské vsi nebo usedlosti prostupovaly mnohonásob i territoria

vtších držav panských. V dob krále Václava IV. odtrženo bylo od

Kosti a pipojeno k Rohozci všechno, co leželo ve vlastním Turnov-

sku. Hlavní ást toho dostala se pozdji Svijanm. Tedy již nkdyza as Husových založena byla staletá hranice mezi lesy svijan-

skými a kosteckými tak, jak se zachovala do dneška.

Jak rozšíilo se dominium kostecké ze stedu svého, z krajiny

mezi Kostí a Sobotkou, do hranic námi popsaných, nechci po-

HRANICE PANSTVÍ.

drobn sledovati. Staí íci, že po válkách husitských, za panování

Zajíc z Hazenburka, vzrostlo nesmírn. Zaujímalo tenkrát vtší

plochu než pozdji, v tom ásti potomního panství bezenského,

kosmonoského a klášterského, na p. dvory ve Studénce a Nasedlnici.

Ale za Šelenberk, poátkem 16. stol., byl kus po kuse odprodáván.

Tak teprv za Lobkovic, od polovice 16. stol., v dob, kterou vbecvyznauje snaha organisovati vtší dominia, zaokrouhlovati a

scelovati je a rozmnožovati dvory panské, bylo dohonno, co pedtím promarnno. Staré pvodní panství kostecké mlo jen jediný

dvr, Semtiny; v ticetileté válce má již dvor pt! R. 1598 koupil

kosteky pán, Oldich Felix z Lobkovic, poplužní dvr Osenice,

s druhým dvorem pustým v Osenicích a 4 chalupami, od Štpána

Ji. z Šternberka za 1900 kop es. (asi 265.000 K). Roku následu-

jícího koupil celý statek Hoení Bousov, t. j. dvr, pivovar a ves

Ho. Bousov, vsi Vochvišovice (dnes Vošovice), Rohatsko a Pe-pere, od Adama Mstidruha z Chlumu za 9500 kop es. (1 mil.

330.000 K). Díve r. 1587 koupila Anna Lobkovská z Hradce a na

Kosti od Viléma ml. Odkolka dvr a tvrz Velké Obruby se vsí

Zelenskou Lhotou za 4025 kop es. (560.000 K). R. 1623 koupila

paní Polyxena z Lobkovic, také od lena rodu Odkolk z Oujezdce,

dvr Vyšší Pole s krmou a kostelíkem za 8300 kop mís. (580.000 K)

.

Tak pibyly k Semtinám ješt tyry nové dvory. S tmi, jak jsme

vidli, pikoupeno zárove nkolik vesnic; nkteré jiné vsi skoupeny

díve v 2. polovici 16. stol. Tenkrát na p. (r. 1572) koupena ves

Lavice. R. 1557 koupena od panství rohozeckého t. zv. rychta za-

holská, t. j. vsi Rakov, Leština, Mrchojedy (dnes Mrkvojedy) a

mlýny v Dolích. „Záholskou" slula rychta ta úadu rohozeckému

snad proto, že ležela za ,,holským" lesem. Tak nebo krátce „Holá"sluly tenkrát lesy kostecké mezi Podkostí a Zehrovem. Tak celkem

vidíme vzrstat Kosteko v to rozsáhlé dominium, jehož hranice

jsme výše pro 17. stol. popsali.

A z koupí tch mžeme se zárove pouiti, jak roztíštna byla

territoria dominií namnoze ješt v 16. stol. a jak energicky poali

ZA HAZEN-BURKÚ.

VZRST ZALOBKOVIC.

*5


tenkrát starati se velicí gruntovní páni o ádné scelení své državy.

Mohly-li vsi Rakov nebo Mrkvojedy náležeti k Rohozci u Turnova,

vzdálenému pt až šest hodin cesty a dvma nebo tema panstvími

oddlenému, nebo mohla-li Zelenská Lhota slušeti k Obrubm, je

zejmo hned, že vrchnost ve vsích tak vzdálených mohla vybírati

jen platy a dávky, ale o pronikavjší správ a o naturálních robotách

že nemohlo býti dobe ei.V mezích vyložených trvala pak kosteka zem až do r. 1739.

odprodej Tenkrát nový pán kosteky, Václav Kazimír Netolický z Eisen-

osenického. Derk:a, odprodal od Kosti hr. Karlu Batthyanymu, držiteli statku

dtenického, t. zv. díl osenický panství kosteckého, t. j. dvr v Ose-

nicích a ást vsi Osenic, vsi Hoení a Dolní Rokyany, Baálky a

ásti vsí Veselic a Hrubé a Malé Bystice (u Libán) se vším píslu-

šenstvím. Panství tak zmenšené, ale nejvzdálenjších ástí svých

zbavené a lépe arondované, zachovalo se již nezmnn až do vel-

kého roku pevratu starých ád a ústav, do r. 1848, když zrušeno

bylo poddanství a kdy následkem toho odpadl od dominia všechen

rustikál. Podrobný obraz panství z doby Netolických, již po odlou-

ení dílu osenického, zachovala nám pkná mapa pehledná, zhoto-

vená zemmiem Ignácem Hótzlem kol r. 1750. Je piložena

v zmenšené reprodukci k naší knize.

Ješt nkolik slov o osudu Kosti v dob nejnovjší.

Václav Kazimír Netolický, nový pán kosteky (byl z drobnékost za šlechty, ale brzo povýšen do stavu panského a pak hrabcího) dosáhlNETOLICKÝCH •

a vratisla- díky svým schopnostem správním a finanním v dob Marie Terezie

V1&- nejvyšších úad v království. Ale tu šlo již o hodnosti, jichž stará

ústava eská neznala; nadaný povýsenec sloužil vlastn absolutis-

tickým zámrm nového režimu, jež pipravovaly již splynutí zemí

eských se zemmi rakouskými v jeden nový stát. Z dominia kostec-

kého zídil rodinný ideikomis, ale umíral (r. 1760) bez nadje, že

panství bude zachováno potomkm. Jeho syn, Jan Adam, zemelr. 1769, podkopav si zdraví rozmailým životem; zemel bez ddic,

16

g>2Dc/:

HRANICE PANSTVÍ.

a byl dvakrát ženat (prvý satek s dívkou stavu mšanského byl

na nátlak otcv v nive obrácen). Tak se svenství dostalo zeti

Václava Kazimíra, hr. Frant. Václavovi Vratislavovi z Mitrovic.

Vratislavové (pijali do titulu i jméno Netolických) byli odtud pány

na Kosti až do r. 1867, do smrti vnuka Františkova, hr. Eugena.

Sídlili nejvíc na zámeku ve Vyšším Poli, kde zídili park, svou do-

bou velmi slavený. Hr. Eugen tu ovšem mnoho nepobyl; udlal vel-

kou kariéru v službách vojenských (byl polním maršálkem a rytí-

em zlatého rouna). Eueren zstal neženatí o fideikomis poal se proces oKOST

dlouhý proces mezi potomky jeho nejstarší sestry, která se r. 1810 1868—1872.

vdala za cizince korsického pvodu, hejtmana v císa, armád, Jo-

sefa Pozzo di Borgo. Nejbližší píbuzný jeho, Flaminio dal Borgo,

proces r. 1872 vyhrál, pes to, že potomci druhorozené sestry Euge-

novy (byla to známá vlastenka hr. Eleonora Kounicová) dovozovali,

že soudní rozhodnutí protiví se výslovnému znní fideikomisní lis-

tiny, protože cho hejtmana di Borgo porodila muži syna již dva

msíce po svatb i protože její muž byl pouhý vlašský ,,nobile", tedy

nerovnorodý. Ale hr. Vratislav ped svou smrtí patrn uznával ná-

roky italských nápadník. Tak dostala se Kost trvale cizímu rodu

(sídlo jeho je v Pise);prvý vlašský pán eského panství zasloužil se

nemálo o starý hrad Kosteky, dav jej restaurovati, a to s poroz-

umním pro jedinený pvab jeho. Kdybychom mli po ruce ko-

respondenci Netolických a Vratislav (prozatím chová Kostekojen hroby jejich v kostele soboteckém), v tom snad i listy tí sester

komtes Vratislavových z vyšepolského a pražského prostedí, bylo

by lze tetí díl Knihy o Kosti doplniti kapitolou o život a duchu

eské šlechty v dob osvícenství a romantismu, podobn jako námdobu baroku ilustrovaly papíry ernínské.

n

KAPITOLA II.

POHYB SELSKÉ PDY.ODHAD KOSTECKHO RUSTIKÁLU V ESKÝCH KATASTRECH.

—BERNÍ ROLLA.— STAROESKÉKORCE.— SVÁDNÍ GRUNT. - ŠLECHTANA SELSKÝCH STATCÍCH. — NOV DVORY HUMPRECHT, KDANICE, RA-KOV. — NÁHRADA PODDANÝM ZA PEPLACENOU BERNÍ. — KATASTRTEREZIÁNSKÝ. — JAK SE PÁNI ZBAVOVALI SELSKÉ DAN. — KATASTRJOSEFÍNSKÝ.— OBCE KATASTRÁLNÍ. — KATASTR STABILNÍ. — ZJIŠTNÍJEHO RUSTIKÁLU. — SROVNÁNÍJEHO SE STARŠÍMI KATASTRY. — DATASTARÝCH KATASTR O VEŠKERÉ PLOŠE ESKÉHO RUSTIKÁLU.

DATAO ROZLOZERUSTIKÁLU.

ÚSTAVA stedovká, která vytvoila v dominikálu a v rusti-

kálu dva rozliné svty právní a hospodáské, žádá od histo-

rika, aby práci o djinách feudálního dominia rozdlil ve dv ásti.

T. j. aby zvláštní studium vnovalpd panské, zvláštnípd selské.

Selské pd dáme pednost. Historie její je daleko bohatší zájmem

i problémy; psáti její djiny znamená psáti djiny selského stavu.

Tomu tedy budeme vnovati nejvtší ást ,,Knihy o Kosti". Nejdív

jest se nám seznámiti s rozsahem a pohybem pdy, jež byla nosi-

telkou selského života.

O rozloze kosteckého rustikálu shledal jsem tato úední data

:

Kosteko Kosteko

v letech 1623 až

!739> celý rustikál

v korcích

bez dílu ose-

nického, celý

rst. v korcích

jen ornápole

v korcích

Berní rolla z r. 1654 15433 (jen pole) 13112

T. zv. katastr tere-

ziánský z r. 1725 19954 17359 14308

Katastr josefínský

zr. 1785—7.19278 14866

Stab. katastr z r. 1842 23355 17292

18

POHYB SELSKÉ PDY.

Tabulka dala mnoho hledání a práce. Ale neradím tenáipedstavovati si na základ jejím historii kosteckého rustikálu.

V tom smru by tabulka poskytla (mimo ádku poslední) ísla cena jejich.

vesms omylná. Poznáme na p. k svému pekvapení, že kosteky

rustikál pokrýval r. 1842 menší plochu než r. 1654. Podle tabulky

by tomu bylo naopak. Mezi lety 1650 až asi 1760 staly se znanéposuny mezi pdou dominikální a rustikální na Kosteku. O tomzápasu, z nhož vyšla selská pda odrána a ochuzena, nepovdí data

naše nezasvcenému pranieho. Je tedy nezbytno vyložiti podrob-

nji, jak vlastn máme íselným datm tabulky rozumti. Toho je

teba tím více, že data ta jsou velmi pouná pro djiny našich ka-

tastr. Mám tu na mysli hlavn povahu a cenu katastrálního vy-

mení pdy. O tom si tedy promluvíme. Zárove seznámíme se

z bezprostedního názoru s podstatou zjevu, jenž je znám v našich

agrárních djinách pod jménem ,,svádní" selské pdy, jenž však

nebyl, pokud vím, nikde dostaten vyložen.

První eský katastr, jenž toho jména zasluhuje, sepsán byl

z usnesení snmu zemského r. 1654. Je znám pod jménem berní

rolle nebo rully. Podntem k nmu bylo dávné pání berní správy

zemské zvdti, kolik na kterém panství je vlastn poddaných a

mnoholi pdy jim náleží. V prvém díle jsme slyšeli, jak dovedly

vrchnosti, dovolávajíce se a nkdy pedstírajíce zniení panství svého

pohromami válenými, udávati v berních fassích menší a menší

poet poddaných. Kost na p. klesla s 500 piznaných poddanýchz r. 1615 na ti poddané v r. 1649. Pro vymení dan gruntovní

ml tedy býti získán nový, spolehlivý- základ. Ponvadž pda domi-

nikální byla vší dan osvobozena, mohla se nová rolla týkati pouze

pdy poddanské. Ale vskutku zabrala do svého popisu i královská

msta a svobodníky. Pes to je berní rolle v podstat soupisem selské

pdy v království. Je to soupis, jenž má zárove úkol býti vrnýmstrážcem selské pdy: co v nm bylo za pdu nesvobodnou ozna-

eno, nesmlo bez vdomí zemské správy býti potaženo k domini-

BERNÍ ROLLAZ R. 1654.

19

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA.

kalu. Pda v katastr pojatá mla tím zpsobem býti bezpen roz-

lišena od urozené pdy panské na všechnu budoucnost. Zcizení její

umenšovalo by zajisté královské dan ke škod panovníka i zem.Nevím, zda hned v tch letech i teprv pozdji uplatnila se zásada,

že rok 1654 má býti ,,annus directorius", rozhodující rok. To jest,

pipoj ila-li nkde vrchnost ást rustikálu k svým svobodným dvo-

rm ped r. 1654 a nedostala-li se ta svedená pda do berní rolly,

mlo to pi dominikálu jako pda svobodná zstati bez pekážky.

Kde však vrchnost zabrala díl rustikálu po r. 1654, tedy díl do berní

rolly již pojatý, tam mla z nho platit da stejnou, jako by pdazabraná byla dále v rukou selských.

Materiál k berní rolli byl sebrán r. 1653 a 1654 prostedkeminstrukce snmovních stavovských komisí, jimž pikázáno k studiu po nkolika

krajským. krajích najednou. Mly uloženo poznamenatijménem každého sed-

láka, chalupníka i domkáe, udati, kolik má polí vbec, kolik osívá

na zimu, kolik na jaro a kolik má dobytka, v tom zvlášt kolik po-

tahu, konen pstuje-li njaké emeslo nebo má jinou výživu. Nakvalitu polí sic zapomenuto nebylo, ale byla poznamenána souhrnnu osady slovy: pšeniná, prostední, špatná a pod. Stará piznání

z dob ped válkou mly komisse kontrolovat urbái a gruntovními

knihami, mly se do každé osady odebrat osobn, vyslechnout pod-

danné, samy seíst dobytek, pímo shlédnout pole. Podvody se pipopisu daly jist: lidé na p. zahnali dobytek do les nebo vysadili

okna a dvée u chalup a opustili je, vydávajíce grunt za pustý. Navšechny takové klamy mly tedy komise míti dobrý pozor. K tomusmovalo i ustanovení, že pokuty za falešná udání pipadají komisi.

Pochybuji, že komise provedly úkol svj tak svdomit, jakjim uklá-

daly instrukce. K tomu by sotva byla staila krátká doba, v níž se

díla shostily. Tím více, že mly naízeno vyšetit i pomry církevní

a náboženské a starati se, aby celá ada zemských zákon z posled-

ních let (na p. o mírách a váhách, silnicích, židech a j.) byla v život

všude uvedena.

O njakém vymování selské pdy, jak vidno, nebylo ei. Po-

20

POHYB SELSKÉ PDY.

zorujeme také, že sepsána býti mla pouze orná pole. Nikoliv tedy

zahrady, luka, pastviny. O soupisu selských les je sic zmínka

v instrukci, ale v Boleslavsku byla poítána pouze role. To prozatím

stailo a proti dívjšku bylo velkým pokrokem. Ta doba, jež chtla

míti pesné vdomosti o ploše a výnosu poddanské usedlosti, byla

ješt daleko. Jsme ješt napolo v stedovku, kdy se vše odhadovalo

podle oka a kdy také plocha orné pdy byla vlastním mítkem vel-

kosti selského statku.

Alejak se stanovila ta plocha orné pdy? Na Kosteku pímýchzpráv v té píin nemáme, ale mohu se domysliti odpovdi. Po- pvod dattebná data pedložil komisi patrn hospodáský úad kosteky a ko- berní rolly.

mise snad výslechem poddaných nebo rychtá je zhruba zkontro-

lovala. Kosteky úad pedložil podle všeho seznam poddanských

grunt s obvyklým na panství vytením jejich velikosti. To záleželo

v odhadu na lány. Lán se na Kosteku v 1 7. stol. poítal na 60 korcvýsevku. Z popisu grunt kosteckých vím, že na p. ve Vesci (ves

nejbližší zámku Kosti) byly dva lány (dnes . 1. a spojená ísla 3.

a 18.). V berní rolli jsou oba statky poítány po 60 kor. rolí. VeVesci byly dále ti pllány. Byla to ísla 11, 12 a 4. Obma prvýmíslm pipsáno v rolli po 30 korcích, íslu 4 korc 40. Ten pllán

byl vskutku vtší. Dva grunty tvrtlánové (. 9 a 10) odhádány jsou

v rolli po 15 korcích, dva grunty titvrtilánové (. 7 a 15) po 54 kor-

cích. V tomto pípad šlo o titvrtilány, jež se velikostí mnoho od

lán nelišily. Tak celkem dostala se do berní rolly v okrouhlých

íslech vyjádená kosteka repartice lánová, upravená zpsobemvyloženým.

Zbývá otázka, jaké korce má berní rolle na mysli. Soudil bys,

že jde o normální eský korec pražské míry, a to, jak z berní rolly korce berní

patrno, nikoliv o korec plošný, nýbrž o korec výsevku. Komise katas-

trální, jež pozdji r. 1725 vymovala na Kosteku nový katastr

„tereziánský", potvrzovala, že v berní rolli bží o korce výsevku, ale

tvrdila že na Kosteku má berní rolle na mysli korce výsevku míry

21


DRUHYKORC NAKOSTEKUA V OKOLÍ.

OSEPNÍKOREC.

vrchovaté, nikoliv míry rovné ili shánné. Ten nasypaný vršek, od-

born zvaný „cumulus", odhadovala u každého korce na dv tvrce.

Jinými slovy: komise stála na tom, že korce r. 1654 vytené jsou

korce o jednu osminu vtší normálního zemského korce. To zname-

nalo, že 200 korc berní rolly je vlastn 225 korc normálních. Picelé ploše rustikálu šel rozdíl do tisíc. Úedníci kostetí tvrdili, že,

co pamatují, nevysívalo se ani neprodávalo obilí (krom ovsa) na

Kosteku nikdy na korce vrchovaté.

Nevím také, že by na Kosteku byli kdy korci osevu, kromovsa, rozumli korce vrchovaté. R. 1640 píše na p. kosteky hejt-

man: „Jemeny aby se mly míra vrchovatá kupovati, o tom v kraji

boleslavským nikdy nebylo slyšeti ani se toho tím celým krajem uká-

zati nemže." Ale vím, že kosteky korec byl vskutku ojednu osminu

vtší korce pražského. Odtud asi omyl rektiikaní komise. Tenkrát

totiž pes všechno úsilí snm zemských mlyješt jednotlivé krajiny

naší vlasti své vlastní, místní míry. Všude sic drželi se základního

typu, korce ili strychu, ale velikost jeho byla namnoze rozliná.

Rozdíly ty pohybovaly se v uritých mezích ; ale uvidíme, že dosa-

hovaly až 50% velkosti pražského korce. Byly to asi podobné rozdíly,

jaké trvaly i vjednotlivých státech a zemích Nmecka co do velikosti

jitra, t. j. našeho korce. Jitro kolísalo tam rozlin mezi 25 až 38 ary;

anglické jitro, acre, mlo 40*5 aru. Jitro rakouské a saské rovnalo se

dvma prmrným nmeckýmjitrm. Na Sobotecku se milo a po-

ítalo na strych míry velké, jenž se rovnal jednomu strychu a dvmatvrcím pražské míry. Byl tedy vtší o osminu korce zemského. Tato

míra slula také ,,mrou osepní"; jí men byl osepní oves, jejž pod-

daní co rok odvádli vrchnosti. Byla to tedy míra prastará.

Ponvadž úty vrchnostenské za ernín poítaly jen s mírou

pražskou, lze si pedstaviti, jaká potíž byla pi prodeji a koupi obilí

s tmi rozlinými korci v okolí. Starý známý náš, Bva, zaíká se

r. 1644, že Turnovským už obilí neprodá, pro jejich neskrovnou

míru. Zita 96 strychu 1 vrtelje najejich mírujen 80 strychu 3 tvrce.

To jest: korec turnovský byl o jednu ptinu vtší korce pražského.

22

POHYB SELSKÉ PDY,

Pišel-li na panství nový úedník z jiné krajiny, ml co dlat, aby se

do místních mr a vah vpravil. Tím více, že nkde bylo souasnužíváno korc nkolika. Na Kosteku na p. vedle starodávné velké

míry osepní a vedle pražského korce— tu a tam lze se doísti v grun-

tovních knihách, že poleje oseto tolika a tolika korci pražské míry

— mli ješt jeden typ korce, t. zv. hrubou míru soboteckou. Tento

korec rovnal se pldruhému pražskému korci. Nalézám o nm zmín-

ku v urbái z r. 1648. A r. 1644 píše hejtman Vrutický výslovn, že

60 korc a 2 vrtele pšence velké míry vydá na pražskou míru

90 korc 3 vrtele. Poddaní byli zavázáni prodati panskému pivo-

varu jisté kvantum pšenice: ta mila se na tyto zvláš velké korce.

Jinak se jich, tuším, neužívalo; po r. 1648 není o nich již zmínky.

Za to korec osepní pipomíná se astji; udržel se až do dob Marie

Terezie. Pi tom je zcela dobe možno, že i v mezích panství jednot-

livé krajiny mly ješt korce speciální. R. 1755 na p. prosí purk-

mistr a rada msteka Bousova u vrchnosti, ,,aby míra pi zdejším

msteku dle libáské míry se srovnávala, podobn i ve vesnicích

takovou aby lidem naízeno bylo držeti." ,,Korec" (dív se íkalo:

korec, jako dosud na p. „staec"), bžný v mst Sobotce, pipo-

míná se již r. 1 36 1. Tenkrát vymínil si fará osecký, že v tom korci

bude mu odvádt desátek jeden sedlák z Horního Bousova. Svd-kem pi té smlouv je panoš Jan, eený Hyník ,,ze Stichom"svobodný zeman, sedící na poddanském pozdji statku Ortovv Stehomi.

Korcem dnes rozumíme polovici rakouského jitra. Má tedy

800 tver. sáh vídeských (287732 aru). Jak velký byl korec staro-

eský, t. j. normální korec zemský míry pražské?Je to dost nesnadno

zjistiti. Staroeský korec obsahoval 81 12 tverených loket eskýchneboli ti plošné provazce po 2704 Q loktech eských. Držíme-li se

pevod úedních (1 loket vídeský = 0777558 m; 1 loket eský =07622718 lokte víde.), vypoítáme, že staroeský korec rovnal se

ploše 28*496 ar. To znamená, že by ml 792-3 vid. sáhu. Ze byl

menší než 800 sáh, t. j. polovice vídeského jitra, je zcela nepo-

HRUBÁ MÍRASOBOTECKÁ.

VELIKOSTSTARO-

ESKÉHOKORCE.

23


DVOJÍ VELI-KOST RAK.JITRA.

PLOCHAKORC SOBO-TECKÝCH.

chybné. Také nedávná práce Lamaova dospívá k resultátm po-

dobným. V ní staroeský korec je vypoten na 28*52 nebo 28*59 aru.

Já se budu držeti o nco menšího ísla výše stanoveného. Ale za-

okrouhlím je na 792 vid. sáh. A to proto, že potom srovnají se dva

staroeské korce úpln s jedním jitrem vídeským, poítáme-li totiž

jitro za 1584 sáh. Tak totiž díve jitro poítáno bylo; jak nabylo

pevahy poítání rakouského jitra na 1600 sáh vid., není mi, bohu-

žel, známo. Nejzajímavjšíje (upozornil na to Kalousek), že podrobné

vynauení pro vrchnosti a obce, jak si poínati pi mení pdypro nový katastr josefínský, dané 20. dubna r. 1785, klade jitro

v textu eském na roven 1600 tverhranným sáhm, v textu nmec-kém však 1584 sáhm. Katastr vskutku poítá s 1600 sáhy; zdali

se tak i vymovalo, nevím. Vavák, sedlák v Milicích u Podbrad,

rozdílu mezi dvma korci staroeskými a novým jitrem nepozoroval.

A podobná nesnáz je s ofíicielními pevody mr eských a

rakouských z doby tereziánské. Ty vycházejí od formule: 82 1/s es.

strych rovná se 125 micím vídeským. Tato formule a s ní i jiné

mi známé tabulky úední tvrdí, že eský korec byl vtší než 800 vid.

sáh. Rovnají-li se totiž ti vídeskémice jednomu jitru, vede uve-

dená formule k resultátu, že eský korec ml bezmála 804 nebo

812 víde. sáh. T. j. podle toho, zda ítáme jitro za 1584 nebo za

1600 sáh. Na základ jiných záhadných pevod toho druhu, er-

paných z práce Lamaovy, vypoetl Sedláek velikost staroeského

korce až na 845 víde. sáh. To je vyloueno. Krátce: kladu staro-

eský korec na roven okrouhle 792 vid. sáhm. To znamená, že

korec staroeský je o 8 sáh neboli o 1% menší korce dnešního. Mltedy 28*48 aru. Osepní korec sobotecký, o osminu vtší, držel

32*04 ary. Hrubý korec sobotecký obsahoval 42*728 aru. Byl tedy

vtší než anglický acre a srovnával se ku podivu dobe s uherským

jitrem. Možná, že jednou napadne nkomu vysvtlovati jméno So-

botky i starý korec její uherským pvodem. Pi tom by mohl mysliti

snad na nmecké, Uhry opouštjící kolonisty.

A nyní poítejme. Berní rolle shledala, že je na Kosteku

24

X

2

O

o

i-

tí

POHYB SELSKÉ PDY.

15433 korc polí orných. Kdyby to mly býti korce míry osepní,

velké, vydalo by to 17362 korc pražských. A ponvadž šlo o korce

výsevku, jež staré katastry v horších pdách jako na Kosteku kladly

za menší, než byly korce plošné, vydalo by to dokonce 18 až

19.000 korc plošných orných polí. To by bylo mnohem více korc,

než bylo shledáno pi mnohem pozornjším vyhledávánípdy r . 1 7 2 5

.

Polí sic Kostetí mli ješt více, ale nevím, že by berní rolle se pi-

blížila tak povážliv výme skutené. To by odporovalo všem zku-

šenostem, jichž lze studiem našich katastr nabyti. A odporovalo by

to také povaze výmrových dat berní rolly, s jejichž vznikem jsme

se již seznámili. eklo-li se, že lán má 60 korc, mínil se tím r. 1654

patrn normální korec pražský.

V nkterých vesnicích by ostatek údaje berní rolly, kdyby mlybýti vykládány na osepní nebo vrchovaté korce osevu, pekroovalyskutenou, pesn zjištnou rozlohu selských rolí. Poznáme ostatek,

že berní rolle, i když data její vykládáme na pražské korce, udala

plochu kosteckého rustikálu plnji, než jinde v království. Z tchdvod mám za to, že berní rolle i na Kosteku míní svými korci

obyejné pražské korce, ovšem korce výsevku. Není vyloueno, že

komise z r. 1725 chtla svým tvrzením o výme z r. 1654 donutit

poddané k pesnjšímu piznání rolí jejich.

KORCES VRŠKEM

I SHÁNNÉ.

Berní rolle neudává vlastn v koneném soutu summu kostec-

kých polí selských íslem 15*433 korc, nýbrž pouze íslem 14080V2

korc. Souet týká se totiž jen pdy hospodái vzdlávané. Ostatek,

1352 korc (8-7% všeho), slušel ke gruntm pustým. Víme, jak ener-

gicky se vrchnost starala o brzké osazení pustin novými hospodái

(srov. díl I., str. 115). Do 10— 12 let byly pusté grunty namnozezase osazeny. Ale ne všechny: nkde jevilo se výhodnjším pipojit

pustý grunt k panskému dvoru. Hejtman Bejšovec již r. 1646 píše

pánovi, že dal od pustých statk ,,do 12 kop záhon (t. j. jeden lán)

lada lesem porostlý ke dvorm vykopati a podvorati."

Je patrno, že mohlo jíti jen o selské usedlosti v poblíží panského

BERNÍ ROLLAA PUSTGRUNTY.

25


ZABÍRANÍPUSTÝCHSTATKK DOMINI-KÁLU.

DVR ROKY-ANSKÝ.

VÝZNAMRENÍSVÉSTIGRUNT.

dvora ležící. Jeden nebo dva opuštné grunty ve vsi ode dvora od-

lehlé nemohly míti pro panské hospodáství ceny. Leda že by byla

opuštna celá vtší ves nebo znamenitý díl její: to by už stailo

k založení slušného dvora. Takový pípad nenastal na Kostekunikde. Ale u jednoho dvora panského pozorujeme pece, že u nhopolí po r. 1648 znan pibylo. Byl to dvr Osenice, ležící na nejzazší

hranici panství, v sousedství statku dtenického a domousnického.

S dvorem mezovaly vsi Horní a Dolní Rokyany, bohaté velkými

selskými grunty. Dva i ti z nich, dohromady 3—3V2 lán role, ve

válce spustly. Zde, tuším, poruil Bejšovec ,,lada lesem porostlý" ke

dvoru zorati. Brzo potom navrhl asi hejtman pánu, zíditi z opušt-

ných grunt rokyanských nový dvr panský. Statky zmínné by

k tomu nestaily. Proto r. 1650 koupila vrchnost nejvtší živnost

rokyanskou, dvoulánový statek Matje Matlasa. Celkem dostala tak

do své moci pes 5 lán orné pdy, nehled k ostatnímu píslušenství.

Tím zpsobem vznikl nový panský dvr Rokyanský. Již r. 1 650 se

s ním setkáváme v inventái. Dovídáme se odtud, že stavení (patrn

Matlasovské) bylo na spadnutí a že potahy, dobytkem a náadímbyl dvr opaten velmi chud. To se tedy stalo ješt za hrabte He-mana. S nastoupením hr. Humprechta, asi po 15 letech, byl dvrzrušen a pozemky jeho pipojeny k nedalekým Osenicm. Pi tomsmnila vrchnost se sedláky rokyanskými ást polí tak, aby nový

majetek se starou pdou dvora zcelila. Co bylo píliš odlehlé, pro-

dala zpt poddaným.

To je první mi známé „svedení" selské pdy ke kosteckému

dominikálu. Termin ,,svedení" neznamená statek pevésti, odciziti

nebo nco podobného. ,, Svésti" grunt znamená jej zrušiti, v nivec

obrátiti, kassirovati, t. j. pedevším v urbái nebo v gruntovní knize.

Slova se užívá, i když jde o rozdlení selského gruntu v ásti menší:

i pi tom pvodní grunt jako právní jednotka byl v nivec obrácen

a do urbáe muily býti vloženy dva grunty nové. íkalo se však

v takovém pípad také, že byl statek „rozveden". Nesprávno je dále

pedstavovati si, že vrchnost pustý grunt jako vc nemající držitele,

26

POHYB SELSKÉ PDY.

zhola zabrala. Vrchnost jej musila ádn koupiti. I když ušel nebo

umel hospodá spustlého statku, byli tujeho ddici nebo jiní nápad-

níci. Statek Matlasovský (jenž nebyl pustý) koupila vrchnost za

750 kop. míš. (52.500K), jiné dva statky za 140 a 190 kop. I statek

Matlasovský koupen lacino (byl jist velmi zanedbaný), druhé dva

jsou koupeny asi za tetinu normální ceny. Polejejich již asi zarstala

lesem. Do gruntovních knih vloženy kupní smlouvy ku podivu pozd.

U statku Matlasova až r. 1656, u druhých r. 1654. Podivno je také,

že dva z tchto statk, Matlasovský a Tvarohovský, dostaly se do

berní rolly. Každý z nich tu odhadnut na 100 strych, ale pozname-

náno, že oba grunty pipojila vrchnost ke dvoru. Toto vtlení dvou

svedených statk do berní rolly mlo, jak uvidíme, dležité právní

dsledky.

Další vtší svedení poddanské pdy na Kosteku jsou jiného

rázu. Náležejí vesms do doby hrabte Humprechta a jde vesmso rozsáhlejší selské statky,jež si byla zakoupila drobná šlechta. Hlavní

je, že skoro ve všech pípadech je vrchnost o koupi žádána, nkdyprosebn žádána. Toto faktum samo je patrným svdectvím, jak po-

klesl výnos teba velkého poddanského statku po válce ticetileté.

Nebylo lze hospodaiti s prospchem ani sehnati kupce. Ped válkou

a ješt bhem války vidíme, jak hojn a ráda kupuje drobná šlechta

vtší selské statky po vsích kosteckých. Ve Vesci, v Stehomi, Bezn,Pedmstí, Kdanicích, Rakov, Zelcnské Lhot — všude pechází

po jednom vtším gruntu z rukou selských v držení urozeného vla-

dyky nebo naopak. Tenkrát zemdlství vynášelo, zejména na vel-

kých panstvích, kde krom dvor mli tisíce ovcí, na kopu i víc

rybník, pivovar nebo i jiný hospodáský prmysl. Takový velko-

statek, zejména byl-li v držení bohatého pána a dobrého hospodáe,

zabíral valem menší samostatné statky vladycké v sousedství. Vidli

jsme v kapitole pedchozí, jak páni na Kosteku vykoupili kde kte-

rého menšího rytíe-souseda. Nebohatým rytíským rodinám jevilo

se výhodnjším hledati si grunt v mezích dominia, zakoupiti statek

poddanský a chtj nechtj odvádti z nho roní platy a roboty.

DROBNÁŠlechta naSELSKÝCHGRUNTECH.

27


PRÁVNÍPOSTAVENIJEJÍ

Osobou svou takový šlechtic nebyl však poddán pánu velkostatku.

Jako rytíský lovk zstal svobodným echem, a jen bžné povin-

nosti ze statku vybýval jako jiný obyejný sedlák. Byl-li zakoupen

na panství delší dobu, býval jist asto hostem na zámku kosteckém,

vstoupil v styk s rodinou pánovou, dosáhl osvobození od robot nebo

jiné výhody. Šlechta, jež se tím zpsobem zakupovala na Kosteku,

nenáležela k starým rodm rytíským, nýbrž k nové šlecht vladycké,

v 1 6. století se u nás rozmáhající (srv. díl prvý, str. 22). Kdo nebyl

šlechticem, nepatil tenkrát do eské spolenosti, s výminkou snad

mšan mst královských. Ale získati šlechtický pídomek a erb

nebylo tehdy svobodnému echu tak nesnadno. Zejména, byl-li

panským úedníkem. Z tch vrstev pocházel nejvtší díl nové šlechty

vladycké, jež ovšem, pokud si nezakoupila statek svobodný a v stav

rytískýádn pijata nebyla, na snmu zemském zastoupení nemla.Bhem pti let vykoupil hr. Humprecht všechny selské, vladyky

nové dvory osazené statky na Kosteku. Po r. 1671 nebylo, pokud vím, mezi

usedlými na panství žádného šlechtice. Koupmi zmínnými vznikly

ti nové dvory panské: dvr humprechtský, kdanický a rakovský.

Promluvíme si o tom podrobnji.

Ve vsi Bezn u Sobotky byl v držení zemanských rodin vtší

poddanský dvr o tech lánech rolí bez jedné tvrti. Ped válkou

ticítiletou sedl na nm rytí Joachym z Rungen, bývalý panský

úedník kosteky. Od nho ujal jej (za 1830 kop míš.) p. Jan Vilím

Uranoš z Lazína, který býval hejtmanem panství kosteckého v dobpaní Polyxeny z Lobkovic. Pan Uranoš psal se pansky: „na BeznSoboteckém" a držel takédm v mst na rynku, týž tuším, najehož

míst stojí dnes radnice. Crok poddanský vrchnosti i kontribuci od-

vádl z gruntu jako kterýkoli sedlák, ale místo dávek naturálních

a robot platil náhradu v penzích. R. 1648 zemel. Zena i syn byli

ho v smrti pedešli; statek zddili tedy bratí jeho ženy, urození

rytíi Jan Jindich a Fridrich Karel Hoberkové nebo též Hubrykové

z Hendrštorfu. Prvý z nich držel dvr ve Ktové pod Troskami (hlavní

díljeho drží dnes má sestra, z druhé tetiny pocházelmj dd erný)

,

VLADYCKÉDVORYVBEZN.

28

POHYB SELSKÉ PDY.

druhý statek Samšinský. Jiní lenové toho rodu, drželi dvory ve

Václavi a v Mackov. Byl to mladý rod rytíský, jenž zbohatl

patrn službou hejtmanskou na velkých dominiích; pan Frid-

rich Hoberk byl na p. po dlouhá léta vrchním hejtmanem

hr. Maxe z Valdštejna na Skalách a Svijanech. Byli pvod-n, jako velký poet podobných zemanských rodin, zbohatnuv-

ších panskou službou, nmeckého pvodu: je až ku podivu, jaká

spousta nmeckých jmen vyskytuje se v nové drobné šlecht eské

tohoto druhu a to práv v dob pedblohorské. Statek Uranošv

v Bezn ujal starší z bratí, Jan Jindich, po jeho smrti (1657), pak

vdova Sibylla. Pocházela z rodu pvodem i povahou píbuzného,

na Kosteku však déle usazeného, z rodu Kelbich z Ostrychu. Paní

Sibylla prodala pak bezenský dvr v záí r. 1666 hrabti JanuHumprechtovi ernínovi za 1000 kop míš. (70.000 K). Hodnota

statku poklesla, jak vidno, bhem války skoro na polovici. Není vy-

loueno, že tato prvá koup stala se z podntu vrchnosti: právr. 1666 zaal si hrab stavti zámek Humprechtsberk nad vsí Bez-

nem a pdy tu, pedevším pro oboru, poteboval.

Dvrnkdy Uranošv pezván byl potom dvorem humprechts-

berským a rozšíen ješt dalšími koupmi. Tak souasn s dvorem

paní SibyUy koupil hrab pustou chalupu Francovu v Bezn (u So-

botky), sjednou tvrtí rolí (jedním tvrtlánem), která slov ,,vinicí",

i s vrchem, t. j. návrším, na kterém ml býti postaven zámek hum-prechtský. Po tech létech koupil, a to zase v Bezn, pllánový sta-

tek, který v 1. 16 19— 1635 patil sedláku Hornovi, potom panu Ura-

nošovi a jeho ddicm, roku 1669 pak Elišce, rozené Bukovské

z Hustian, ovdovlé Hoberkové. Paní Eliška, provdavši se znovu

za pana Mladotu, nabídla svj ,,dvorec" v Bezn blíž dvoru hum-prechtsberského ležící, hrabti ernínovi ke koupi. Hrab jej koupil

r. 1669 za 250 zl. rýn. (15.000 K) a pipojil pole k novému dvoru.

Tak vznikl panský dvr Humprechtsberský. ást pozemk koupmiv Bezn získaných pipojena byla k oboe; dvr sám poítal se

v 1. pol. 18. stol. na 183 korc polí. Dodati možno, že hrab koupil

HUBRYKOVÉZ HENDRŠ-

TORFU.

JAK VZNIKLDVR HUM-PRECHTSKÝ.

29


KELBICHOVV KDANI-CÍCH.

KOUPKDANICKHODVORA.

od paní Elišky i dm na námstí, nkdy uranošovský, „velmi pustý"

a že postoupil ho obci za radnici. R. 1686 vystavl na nm barokní

vížku s hodinami, zdobící dosud námstí sobotecké. Na zahrad pidvoe uranošovském, koupeném r. 1667, dal Soboteckým místa k sta-

vní 13 domk. To je poátek ,,Nového msta" v Sobotce. Dvrhumprechtskýje dnes ovsem (a s ním ostatní dvory kostecké kromSemtin a Ho. Bousova) rozparcelován pozemkovou reformou.

Také dvr Kdanický byl dvorem poddanským, nesvobodným.

Byl, tuším, již v 16. stol. v rukou zemanské rodiny Kelbich z Ostry-

chu, pvodu nmeckého. Ped r. 1636 hospodail tu Jan Kelbich

s chotí Alenou, rozenou Kekicovou z Rychnova. R. 1636 ujal statek

starší ze syn Kryštof Fridrich ; mladší Jan Bernard vládne potomdvorem v Libunci. Zdá se, že hospodailo se tu šastnji; bratí Kel-

bichové mohli na p. menší sumy zapjiti mšanm soboteckým,

a také stav dobytka ve dvoe r. 1654 (16 krav, 13 jalovic, 120 ovcí

atd.) ukazuje na dosti vzácný v tch zlých asech na zemanském

dvorku poádek. Na zimu se osívalo pi dvoe 50 korc, na jaro 30;

to nasvduje rozloze asi 150 korc polí. Kelbichové drželi v té dobovšem i jeden lánový selský statek v Trní, jejž ke dvoru pipojili.

A r. 1648 postoupil sedlák z Pedmstí Jiík Bva panu Kelbichovi

od gruntu svého tvrt lánu roli,,pusté, lesem zarostlé, které nijak

užívati nemohl" u lesa panského nad Spisovou.

Ale brzo po tom, po smrti pan Kryštofa (nkdy po r. 1650)

vedlo se rodin špatn. Nejdíve prodán kostecké vrchnosti selský lán

v Trní; vrchnost osadila jej selským hospodáem. R. 1659 vdova po

Kryštofovi, Marie Magdalena, rozená Vanurka z ítehnic, „nemo-

houc dvr pro mnohé kontribuce a jinší nedostatky déle držeti,"

utekla se k paní markrabnce z Baden (t. j. naší paní Sylvii er-nínce) s prosbou, ,,aby týž dvr k prošacování a k dosazení jinším

hospodáem co nejspíše pijíti mohl". Statek byl tedy odhadnut

(i s tou Bvovskou tvrtí) na 1600 kop. míš. a za tu sumu koupen

od hrabnky k ruce sestry její, panny Estery Magdaleny, hrabnkyMillesimové z Carett. Terminy platební smluveny podobn jako

30

POHYB SELSKÉ PDY.

u selských statk: 600 kop do 4 let, ostatních 1000 kop po 50 k.

ron, takže statek ml býti zaplacen cele až r. 1683 ! A dopadlo to

také jako asto u ddických podíl selských: paní Kelbichová, žijíc

na výmnku v Kdanicích, na stálé prosby své dostala r. 1 667 400 kop

najednou a vzdala se nárok dalších. Jinými slovy prodala pohle-

dávku svou za polovici, jen aby jí vyplacena byla tato polovice hned.

Slena Estera, mladší sestra paní Sylvie (zstala svobodná), statek

dlouho nedržela. Postoupila jej bratru Karlovi a od nhojej pevzal, patrn ješt r. 1665, hr. Jan Humprecht ernín.

Od té doby patil Kdanický dvr k dominikálu kosteckému. Roz-

loha orných polí pi nm udává se r. 1654 na 170 korc, poátkem18. stol. však nestejn: úad tvrdil, že prodejem z r. 1659 bylo „sve-

deno" 245 korc rolí; vrchnost, že má dvr jen 212 korc. R. 1787

bylo polí 200 korc, ale vedle toho dobe na 1 70 korc jiných kultur.

Všechno za 1600 kop ili 1 12.000K — tedy lacino.

Ve vsi Rakov, bohaté vtšími selskými grunty, usídlili se rov-

nž zemani. V posledních letech války ticetileté hospodaily tu dvrytíské rodiny: Linhart z Vinoe a Šultys. Pan Vilém z Vinoezakoupil se v Rakov r. 1615 a pan Oldich Linhart z Vinoe, snad

syn nebo ddic jeho, spojil dva selské grunty vjeden statek o 200 kor-

cích polí. Pan Hans Hendrych Šultys, zvaný „adjutant", koupil

r. 1640 dva statky o 170 korcích. Oba platili a robotovali z nich jako

jiní poddaní. Jeden ze statk Šultysových náležel díve (od r. 1632)

Tobiáši Rovenskému z Turnova, písai dchodnímu kosteckému,

jehož smutnou historii z r. 1640 vylíilijsme v díle prvém. Pan Julius

Kryštof z Vinoe, ddic Oldichv, prodal r. 1661 grunt svj se svo-

lením vrchnosti Davidu Munzerovi, zbohatlému výbrímu posud-

ného z Ml. Boleslave. Stavení bylo sešlé, pole zanedbaná. Miinzer

vystavl dvr znovu, a to prostrann, s temi svtnicemi a kanceláí

v pízemí a pknými osmi komorami v prvém pate. Ale r. 1666

vypukl u souseda požár, jenž strávil také nový, ovšem že devnýdvr Mnzerv, s ástí dobytka, koní i zásobami obilí. Z té rány se

Múnzer nezotavil. Stavti nemohl— a poátkem r. 1668 prosí vrch-

VELIKOSTJEHO.

VLADYCKGRUNTY

V RAKOV.

3*


nost o dovolení, aby mohl dvr prodati. Zatím vyšly najevo njaké

nesprávnosti, jichž se Míinzer jako výbrí posudného dopustil. Byl

prosba zaten, a jeho paní znovu a znovu obracela se k hejtmanu Blaten-

skému na Kost s prosbou, aby hrab dvr ukoupil. Blatenský k tomuneradil,

,,jsouce to vc malá". Teprv po dvou létech vzkázal paní,

že, bude-li u dvora dobe na zimu zašito, Jeho hrab. Excellence,

„více z lásky kesanský nežli pohledávání njakého užitku" statek

koupí a Míinzerovi z arestu pomže. Míinzer patrn byl vznn pro

njaké nedoplatky. Tak r. 1670 vrchnost grunt koupila, tuším, že

za 1000 zl. (60.000 K). Ale hned roku následujícího koupila i sou-

sední statek pana Hanse Hendrycha Šultyse. V Rakov tím zpso-

bem vznikl nový dvr panský.

Hejtman Blatenský ped koupí dvoru Mnzerova zinventoval

v nm stav dobytka ,,i jinších hospodáských vcí". Inventá dovo-

luje nám nahlédnouti trochu do hospodáství na takovém zeman-

ském statku. Koní bylo celkem sedm, krav 9, ostatního hovzíhoinventá 8 kus, ovího s jehaty 34, vepového 4, slepic 10, husí 20. Dále:

rakovského. l vuz> 2 PmnY> 2 brány, váhy k vozm a pluhm 4, žebiny k vozu 1,

lišn 4, san 1, chomouty 4, vidle podávai 1, hnojný 1, stolice ezací

s kosíem 1, vrtel 1 a tvrce 1, ešeta 2 a voršoufy 2, másnice 1.

A konen železný mdnec v kamnech. Tento mdnec jako zvláš

cenné píslušenství domu najdeme ve všech prodejích selských grunt

;

v Rakov byl to ovšem jen železný mdnec. Ke dvoru patil i malýmlýn, ale bez poteb mlýnských. Bydlila tu paní Mnzerova s dtmia eládkou ; dvr byl spálený. Stav dobytka, krom snad drbežea pravdpodobn i náadí hospodáského, je pomrn píznivý.

PANSKÉDVORYSE SELSKOUKONTRIBUCI.

Takovým zpsobem byly všechny vtší grunty rustikální na

Kosteku, krom snad Ortova statku ve Stehomi, promnny ve

dvory panské. Pdou rustikální v právním slova smyslu však býti

nepestaly. Byly zaznamenány v berní rolli, tedy v katastru kontri-

buní pdy poddanské a proto musila z nich vrchnost platiti selskou

kontribuci a nésti za n všechna bemena veejná. To jest ubytování

32

STATEK V SPAENCÍCH .

POHYB SELSKÉ PDY.

vojska, pípež, stavní vojenských koní a píspvky na vybírání kon-

tribuce. Berní rolla stála vrn na stráži: kontribuní pdy nesmloubývati, selský grunt vrchností svedený nesml býti zbaven své berní

povahy. Jen z grunt k Osenicm potažených neplatila vrchnost

nieho, akoliv díl jejich byl zanesen v berní rolli. Snad proto, že

svedení stalo se ped r. 1650 a že tudy pda ta do rolly ani nenále-

žela. Pojata byla do ní njakým nedopatením, zavinným snad tím,

že koup svedených statk nebyla r. 1653 ješt formáln provedena.

Ponvadž však dva z tch svedených grunt v rolli se octly, byly od

berního úadu zemského spolu poítány do summy kosteckých polí

kontribucí povinných a s ostatními dani podrobeny. Neplatila-li

vrchnost za n nieho, znamenalo to, že berní podíl jejich pipadl

v repartici dan na veškerenstvo poddaných. Ti platili spolu proti

právu za pdu, na které již hospodaila vrchnost.

V celku vidíme, že znamenité zmenšení selské pdy kostecké

z let 1650— 1 67 1 nebylo výsledkem zištné spekulace vrchnosti, nýbrž

že bylo pivodno po výtce neutšenými pomry hospodáskými.

Nelze také íci, že by vrchnost jím chtla poddané zkracovati nebo

státu ubírati povinných kontribucí. V nejasném pípadu osenickém

jde spíš o nedopatení berního úadu než vrchnosti. Rustikál byl

vším tím ovšem zeslaben znan a to dílem práv o pdy a grunty

nejlepší.

Vrchnost však nebyla tak naskrze korrektní, jak by se zdálo

z toho, co vyloženo. Svedla grunt ješt více. Tujde o menší pípadypovahy rozliné. VSobotcebylar. 1601 odkosteckéhopána Oldicha

Felixe z Lobkovic, horlivého katolíka a zbudovatele krásného chrá-

mu soboteckého, zízena spolenost t. zv. kru literátského. Šlo jí

pedevším o ,,hlunjší a zvunjší" hudbu chrámovou, konec konco zvelebení bohoslužby, kostela, školy, kantor a varhaníka. Spo-

lenost si z dar a sbírek koupila spálený poddanský mlýn ,V dolích'

pod Rakovém, jejž nov vystavla. R. 1650 postoupila jej vrchnosti

a vzala náhradou lánový statek ve vsi Spisové, zvaný Šumovským.

Statek byl spálený, pole ležela ladem a zarstala lesem. Pi tom

PROSVADNYSELSKÉ

GRUNTY.

SVEDENIZAMLENA.

33


vrchnost statek prohlásila za svobodný, t. j. osvobodila jej od robot

a kontribuce, nikoli však od roní inže. Tenkrát tedy si ješt pán

osvojoval dalekosáhlé právo osvobodit poddanský grunt od králov-

ské bern. Po r. 1654 by to již bylo nešlo. Také tento grunt byl po-

divným zpsobem pojat do berní rolle a také za nj platilo kontri-

statekkru buci veškerenstvo poddaných. Grunt byl vskutku rustikálu odcizen.

HO' Pochybuji, že kr pi té smn udlal dobrý obchod. Z mlýna šel

velký roní dchod 50 kop (3500 K) ; mohl tolik vynésti velký sta-

tek, pronajímaný primitivn ,,na tetí mandel"? Jist v dob pedválkou; uvidíme, že ne pozdji.

Ostatek poddanské pdy, již vrchnost skoupila nebo „svedla",

vydal by dobe za ti až tyry lánové grunty. Jeden pustý grunt

v Lhot Záhumenní padl za ob nové bažantnici dolnobousovské.

K rozšíení obrubské bažantnice koupen v Obrubech poddanský

mlýn s rolemi. Ješt jiný statek v Obrubech pipojen k dvoru. VeVyšším Poli pipojen vtší grunt rovnž k dvoru. Podobn jedna

menší usedlost ve Veselici ajedna v Hor. Bousov. Konen spojeno

s panskou pdou nkolik kus selského lesa a zarostlých pustých polí

u Malé Lhoty, Libošovic a Veselíce. U Hor. Bousova zabrána byla

ást obecních pastvin k rozšíení bažantnice. Vše to stalo se po

r. 1654. Žádnou z tchto koupí neoznámila vrchnost bernímu úadu.Všude kontribuci musili platiti poddaní, a ji všude mla platiti

vrchnost. Roní ourok z tchto scizených grunt vydal ron 1 7 kop

míš. (1 190 K). Z veškeré svedené pdy, dokud byla v rukou pod-

danských, plynul vrchnosti dív roní ourok 144 zl. (8640 K) 40 kr.

rozsah To bylo víc než 10% všeho ouroku poddanského, neítáme-li So-

Vdy** botku. Z toho by se zdálo, že kosteka vrchnost svedla dohromady

9*24% rustikálu. Ale jak z rozdílu mezi summou úroku r. 1648

a r. 1 738 uvidíme, vzdlala asi vrchnost nov nkolik poddanských

chalup a nco kopanin vykluili si baráníci. Nebo úbytek roníhoouroku iní pozdji jen 135 zl.

34

POKUSYO NOVÝ

KATASTR.

POHYB SELSKÉ PDY.

Berní rolla, nebolijak se pozdji íkalo,jenerální visitace z r. 1 654,

byla mítkem selské berní povinnosti až do r. 1 748. Tedy bezmála

celých sto let. R. 1748 vystídána byla novým, dokonalejším katas-

trem, zvaným revisitaním. Byl také a dnes je zván obecn kata-

strem tereziánským, a vlastn byl vypracován za panování krále

Karla VI. Stavové eští byli totiž brzo s berní rollou z r. 1653—1655

nespokojeni. Byli by ji rádi nahradili spolehlivjším popisem berní

pdy. Ale zdá se, že se zárove obávali, že by nové šetení nalezlo

poddanské pdy více. Jim šlo spíše o to, aby vysoká ,,osedlost", t. j.

berní povinnost, byla snížena. Tak se asi stalo, že všechny ty pokusy

o novou jenerální visitaci celého království, od r. 1665 se poínající,

nevedly dlouho k patrnému výsledku, le jen v nkterých ástech

zem. Stará rolla vládla v podstat dál. Na Kosteku byla na p.revisitace r. 1668 na jae (nevím nic o jejích výsledcích), ale i po ní

je základem zdanní stará rolla. Snm z r. 1669 totiž novou jenerální

visitaci prost zastavil. Jak hojné a dvodné byly náky na vysokou

berní osedlost, jakou nápravu tu pivodila úprava katastru z r. 1683

(Kosti, jejíž berní osedlost vzrostla dík plnému osazení rustikálu až

na 333 berních jednotek, sleveno tenkrát 6 ,,osedlých") doteš se

plnji v mých „eských katastrech". Teprv r. 171 1—17

13 odhodlal

se snm vzíti nový popis opravdu do ruky. Naídil, aby všichni pod-

daní podali nová piznání o svém pozemkovém majetku a svých živ- pokus

nostech. Ale nejen to: snm se usnesl, že také vrchnosti mají udati, pansképdy.mnoho-li pdy je v držení jejich. To byl veliký pokrok proti dí-

vjšku. Po prvé zas od poátku 16. stol. žádalo se od svobodných

ech piznání o jejich majetku. Po prvé vlastn v djinách našich

vbec žádalo se piznání o rozsahu svobodné pdy, a to zejmk berním úelm. Ale mlo uplynouti víc než tvrtstoletí, než panská

pda byla vskutku trvale zdanna. Fasse dominikálu byly podány,

ale víc se nestalo.

Piznání, jež poddaní i vrchnosti v 1. 1713— 17 14 uinili, byla

velmi nedokonalá. Každý chtl co možná mnoho ulhati. Proto byla vznik katas-TRU TFRPZI-

na mnohých panstvích stranám vrácena a naízeno (na Kosteku se Anského

35


to stalo v lednu r. 1715), aby zhotoveny byly fasse nové. Ty byly

bhem r. 1 715 podány. Snažily se vyjíti námitkám zemské komise

rektifikaní (dnes bychom ekli: katastrální) o njaký krek vstíc.

Byly ovšem stále daleko pravdy. Proto uloženo zvláštním komisím,

ze snmu zvoleným, aby piznání z r. 17 15 po jednotlivých krajích

a panstvích dkladn zrevidovaly. Na Kosteku dala se tato okulární

visitace r. 1725. Taková oitá visitace provedena byla všude po e-chách, nejvíc v letech 171 7—1729. Výsledkem velké té práce byl

nový katastr revisitaní (tereziánský),jenž vstoupil v platnost r. 1 748.

JEHO MÍRYA OBJEKTY.

SVEDENAPDAVKATASTRU.

Na rozdíl od berní rolly z r. 1654 popisuje katastr tereziánský

veškerou pdu poddanskou, tedy ne pouze orná pole. Pole dlí ve ti

tídy podle jakosti jejich a pihlíží k jakosti i u les. Zvláš vyítá

lada, t. j. pole, jež zorána byla jednou ve 4—6 letech a zvláš pole

zarostlá a pustá. Plochu polí a zahrad mí pražským korcem shá-

nným, ale vedle toho udává plochu polí u každého poddaného také

podle výsevku. Lesy mí na provazce (ti provazce rovnají se jed-

nomu korci) a luka podle výnosu. To jest podle toho, kolik vydají

for tyspežných a for dvouspežných a to jednak sena, jednak

otavy. To rozdlení na fry dvojího druhu má snad zárove znázor-

niti jakost luk. tyspežní fra poítá se za dv dvouspežní. Kladu

jednu fru dvouspežní na roven jednomu korci plošnému. A to

ovšem jen fru sena; s Otavou již nepoítám. Mám za to, že tak

vystihnu pibližn plochu luk, pihlížeje zejména k tomu, že katastr

udává rozlohu selské pdy, pokud to nebyla orná pole, pomrnnízko.

Katastr tereziánský vychází od berní rolly a zahrnuje tedy vše-

chnu pdu, která již v rolle byla obsažena. A to bez ohledu k tomu,

byla-li po r. 1654 zabrána k dominikálu. Nebo tím, jak víme, ne-

pestala býti pdou rustikální. Ovšem že ve zvláštní rubrice vede

v evidenci, co bylo od vrchností „svedeno". Úelem tohoto opatení

bylo, aby vrchnosti byly donuceny platit selskou da ze vší svedené

pdy. Revisitaní komise mly na tuto okolnost míti pozor zvláštní.

36

POHYB SELSKÉ PDY.

Proto nejhorlivji vyšetovaly ves, v níž se našlo korc mén než

r. 1654. Byla zajisté na snad myšlenka, že co chybí, bylo skoupeno

od vrchnosti. Komise mly s sebou zemmie. Zdá se, že ornou

pdu zhruba pemily.Katastr tereziánský i vlastn pedbžné operátyjeho mají ješt starájména

jednu pozoruhodnou vlastnost. Nepoítají pouze, co pdy má ten v katastru.neb onen grunt v celku, nýbrž vyítají zvláš každou vtší parcelu.

A to nejen podle velikosti, nýbrž udávají i její polohu ve vsi obvyk-

lým názvem polní trati. Tak zachoval nám tento katastr stará po-

jmenování polí, luk, les. A to ve velké úplnosti. Pozdjší katastry

spokojily se jen názvy hlavních poloh. V naší dob sbírají se staré

názvy polní znovu a znovu. Rozumnjší by bylo jít do zemského

archivu a sebrat je z katastru revisitaního : jeho materiál jmen

topických je cennjší a spolehlivjší. Katastr je tu a tam i jinak

pouný pro poznání tehdejších ech : i nyní mly komise naízeno,

podávati zprávy o pomrech na panství vbec. Hlavn o hospodá-

ském stavu obyvatelstva, o pomrech výrobních a pod., ale i o cír-

kevním a náboženském život, o robotách a jiných požadavcích

vrchností. Krátce o všem, co by politickou správu zemskou mohlo

zajímat.

Jisto je, že katastr z doby Karla VI. je proti berní rolle pokro-

kem velikým. Ale jak je pozadu za prvním moderním katastrem

evropským vbec, který touže dobou, za panování téhož císae, byl

poizován v Lombardii

!

Pokud jde o ornou pdu, piznáno jí na Kosteku r. 1 713 jen

1 1 86 1 korc. Opravené piznání z r. 1715 polepšilo se na 12.788 kor. pochybnosti

t. j., jak za to mám, korc osevu míry pražské. Revisitace však zjistila tastrAlní.všech rolí rustikálních, i svedené v to poítaje — pokud nota bene

o nich vdla— 15.807 korc osevu. Tedy o tvrtinu víc, než se pi-

znávalo. Tch 15.807 korc osevu rovnalo se podle vymení komise

17.668 korcm plošným. Na Kosteku se tedy úedn 1 korec plošný

kladl na roven 0.89 korci výsevku. Jak to bylo vlastn mínno, vylo-

žím v píští kapitole. Komise revisitaní, jak již víme, tvrdila, že

37


DATA O NOVÉVÝME KA-TASTRÁLNÍ.

VÝPOTYOPDSVEDENÉ.

15.433 korc osevu vytených v berní rolli, je vlastn 17.362 korcosevu míry pražské. A stžovala si, že našla jen 15.807 korc osevu,

tedy o 1 555 korc mén, než bylo zjištno r. 1 654 ! Kam se to podlo ?

Panští úedníci vykládali úbytek tak, že berní rolla r. 1654 odhadla

rustikál píliš vysoko. Ze si v nkterých vsích lidé s nákem stžovali,

že tolik pdy nemají, kolik je udáno v katastru. Tak zle vskutku

nebylo nikde ; skoro všude mli pdy víc, než našla berní rolle a vel-

kou vtšinou i víc pro ten pípad, že bychom korce berní rolle po-

kládali s komisí za korce o osminu vtší. Ale my výklad komise výše

zavrhli, i nezdržujme se jím déle. Pipomínám jen, že nový katastr

vyetl zvláš mnoho lad a porostlin na Kosteku. R. 1654 byl velký

díl této pdy pojat podle všeho mezi orná pole.

Veškerou plochu kosteckého rustikálu vypoetl katastr tere-

ziánský na 21.345 korc. V tom bylo 17.668 korc polí (t. j. 82*7%),

371 zahrad (17%), 1468 luk (t. j. 6'8%) 580 lad, 698 pastvin a po-

rostlin — tedy lad a porostlin bezmála 6 procent, t. j. jen o málo

mén než luk— a 560 les (2-6%). Na díl osenický z celkové plochy

pipadlo 2902 korc, na Kosteko vlastní 18.443 korc. V tch všech

íslech je obsažen i rustikál svedený vrchností. Komise zjistila, že

vrchnost zabrala celkem 1391 korc (t. j. 1083 korc v pozdjším

Kosteku, 308 v dílu osenickém). V tom rolí 1125 korc plošných

ili 1042 korc osevu. Komise holedbala se v svých referátech, jak

peliv vše vyšetila. Ale všechna výše zmínná drobnjší svedení,

jež jsme odhadli na 300—400 korc, jí unikla. Kdyby byla srovnala

starý urbá z r. 1648 s urbáem tou dobou platným a vyhledala, kde

co od r. 1648 ubylo roního ouroku, byla by musila odhaliti svedení

všechna.

Dlíme-li zjištnou plochu všeho rustikálu íslem, jež vymuje,co vrchnost svedla (zvýšeným o 400 korce zamlené), poznáme, že

k dominikálu potažena byla celkem jedna dvanáctina rustikálu,

pesn 8' 23%. To je spolehlivjší výpoet než onen výše, ídící se

úbytkem ouroku. Odeteme-li od ísel uvedených svedený rustikál

v tom rozsahu, jak jej zjistila revisitace a odeteme-li také díl ose-

38

POHYB SELSKÉ PDY.

nicky, r. 1739 odprodaný, dospjeme k íslicím v tabulce naší obsa-

ženým. Ty týkají se totiž rustikálu, jenž zstal opravdu v držení

sedlák. Zajímati nás mohou jen data, týkající se Kosteka bez dílu

osenického; nebo jen tím obírají se pozdjší katastry. Plocha zby-

lého rustikálu v Kosteku vlastním mla tedy 17.359 eských korc;

plocha orných polí 14.308 korc. Poznáme na konec, že ísla ta

zstávala skoro o tetinu za skuteností.

Revisitaní komise z r. 1725 uinila veliké dobrodiní kosteckým

poddaným. Udala, že z polí potažených kol r. 1650 ke dvoru ose-

nickému, potom ze statku ve Spisové, náležejícího kru literátskému

a ze tí menších objekt neplatí vrchnost žádné dan, akoliv všecka

ta pda je zanesena v berní rolli. Udala ovšem podle pravdy, že

bern na n pipadající platí veškerenstvo poddaných. Udání stalo

se pedmtem vyšetování ku podivu pozd, teprv roku 1734— 1736.

Patrn teprv po smrti hr. Františka Josefa ernína, jenž ml v ko-

misi rektiikaní vlivné postavení. Výsledek byl, že vrchnost byla

odsouzena nahraditi poddaným veškerou kontribuci z té svedené

pdy od r. 1654 až do r. 1734. Nevím, pro s toho rozhodnutí sešlo;

r. 1736 stanovena vc definitivn tak, aby vrchnost zaplatila kontri-

buci jen od r. 1683, ,,v kterémž se usedlost v království eském kal-

kulirovala", t. j. stanovilo se nov, jaká plocha pdy má býti vzata

za základ projeden berní podíl. O tom si ostatek promluvíme níže

srozumitelnji. Berní úad zemský vypoítal r. 1736, že jeden berní

podíl (jeden ,,osedlý") zaplatil na Kosteku od r. 1683 do 1736 cel-

kem 2066 zl. 30 kr. 1 d. Pole svedená k dvoru osenickému, pokudbyla zanesena v berní rolli (200 korc), byla ítána za 4V4 osedlého,

literátský statek (60 korc) za 1 y4 osedlého, ostatek za 5/32 osedlého.

Dohromady tedy musil panský dchod nahraditi poddaným z 521

/32

osedlého 1 1.656 zl. 22 kr. Odetl-li se podíl vrchnosti jako selskému

spolukontribuentu náležející, zbylo isté náhrady n. 185 zl. To jest

pro tu dobu našich 559.250 K.Bylo to v dob, kdy selská kontribuce dosáhla ve vlasti naší nej-

udAníKOMISE

O ZKRÁCENÍPODDANÝCH.

ODSOUZENÍVRCHNOSTIK NÁHRAD.

39


vtší, neslýchané výše. Panství klesalo pod bemenemjejím. Poddaní

byli na kontribuci dlužni skoro 500.000 K (dva a pl mil. K)

!

Náhrada, jíž sejim dostalo (asi 450 K najeden lán), znamenala tedy

úlevu velikou. Bez té nenadálé pomoci bylo by mnohem víc selských

rodin na panství pišlo na mizinu.

Rozsudek z r. 1736 ml ješt jiné zajímavé následky. Vrchnost

platila dosud za svedený rustikál, t. j. za dvory Humprechtský, Kda-nický a Rakovský selské kontribuce z 10V2 lánu. Na lán pipadlo

okrouhle 1V4 berního podílu. Nyní mla platiti krom toho nových

obranné 521

/32 podíl. Toho se úad kosteky ulekl. Vypoítal si pedem, žekroky by z nkterých polí k Osenicm potažených, kdyby ml z nich na

píšt platiti tžkou da selskou, neml nejen valného užitku, ale

v letech slabší úrody dokonce škodu. Sedlák to ml vydržeti! A ješt

platit z polí ourok a desátek a robotovat na panském! Tak pojali na

Kosti úmysl zbaviti se aspo ásti selské kontribuce. A to cestou,

která tenkrát patrn bývala volena v podobných okolnostech astji.

Rozhodli se totiž postoupit potebnou ást dominikálu poddanýma tedy rozmnožit rustikální pdu do té míry, aby mohla nésti dosta-

tenou ást berní usedlosti. Pi tom ovšem mli poddaní z nového

rustikálu platiti obvyklý ourok vrchnosti, po pípad robotovat.

Panství by bylo podle všeho zbavilo se tímto zpsobem znané

jak zba vili ásti selské kontribuce. Ale nemohlo. Bylo to práv po smrti hr. Fran-s*inxp

2 DÍLU tiška Josefa ernína. Allodiální panství ernínská stála ped kridou;

advokáti a úedníci se obávali, že by podstatné zmenšení domini-

kálu vyvolalo protest vitel. Proto obmezila se vrchnost na vyrov-

nání celkem neveliké. Zhostila se jen 3V4 podíl selské dan. K tomu

konci postoupila poddaným 180 korc polí. Byla to, rozumí se,

vesms pole horší jakosti. Sekretá hrabnky vdovy, Kužel, jenž byl

projednáváním té záležitosti poven, radil obtovati pedevším

drobné, po celém panství rozptýlené parcely po jednom až tyechvrtelích, jež panský dchod dosud poddaným pronajímal. Kužel

píše sám, že není jisto, jsou-li to pole dominikální, ponvadž leží

vtšinou mezi rustikálem a poddaní namnoze tvrdí, že patí jim.

40

s s •= r».

I

I I

I Î J

p HUípil

1

1

II

r i ' í s i- í ri- i! ' ^^-HM § - í I. * l

1 1 ^ I- r 1 1 i-1. & 3

'•

s 1 1 1 1--

1

i Iriif Sf p'f líííira& I -Míli

= - -

lpi1

?nnu;

{ (li

1

II ||-"-£f

- = ? I 1 5': I l 1 |. í: i- 1 f I ! ? s- -• 11 =

I ::

'-- ---

POHYB SELSKÉ PDY.

Potom radil zbaviti se asi 87 korc panských polí u Osenic. Jsou prý

ode dvora vzdálena až 3/4 hodiny a vesms horší kvality. Navrhoval

prodávati korec mírn po 8 až 10 kopách (t. j. po 465—580 K).Vrchnost byla spravedlivjší než její zástupce: rozdala pdu zadar-

mo a rozdala jí nco více, než stailo Kuželovi. S tou ovšem pod-

mínkou, že noví držitelé její pevezmou z tch 180 korc 3V4 podílu

kontribuního a budou z korce platiti 7 nebo z lepších polí 10 krej-

car (5*80 a 8*30 K) ouroku. Vrchnosti zbylo selské kontribuce

z 10V2 starých lán a 213

/32 nových berních podíl. Toto plus tkvlo

skoro cele na díle osenickém.

Tak odstoupeno ode dvora osenického celkem 10 1V2 korc polí

menším poddaným do Rokyan a do Baálek. Ostatek rozdlených

rolí záležel z nájemných jiter, kopanin a podobné málocenné pdy,které užívali domkái a malí chalupníci za nájemné pravidlem 1 zl.

(60 K) z korce. Nejhorší ze všeho bylo 22 korc ,,na pískách" u dvora

Vyšopolského, jež byly penechávány poddaným pod tetí mandel.

Podmínky vyrovnání nebyly pro poddané zvláš píznivé. Z 53 korcstarých inžovních polí šel dosud nájem vrchnosti 54 zl. 8 kr. Nyní

mli držitelé platiti všude dohromady asi 6% zl. (390 K) ouroku

a krom toho nésti z nich kontribuci z jednoho podílu berního. Tavydala tenkrát asi 40—50 zl. (2400—3000K) ron. Zdá se tedy, že

na píšt platili víc než díve. Pozemky ovšem byly jejich. Postup

pozemk a rozvrh kontribuce nan stal se prostedkem ádné smlou-

vy s poddanými, jež byla podepsána v kvtnu r. 1736 na kostecké

kancelái. Zemský úad kontribuní neml však mnoho chuti smlou-

vu uznati. Žádal zejména, aby se poddaným dostalo polí stejné bo-

nity, jako byla pole k dominikálu svedená. Hrabnka ernínovaodpovdla, že poddaní dostali náhradou za horší kvalitu vtší kvan-

titu. Nebude-li jí vyhovno, že se odvolá k císai. Tak bylo schváleno

konen všechno.

o POLÍCHROZD-LENÝCH

PODDANÝM.

S rokem 1739 dostalo Kosteko nového majitele, Václava Kazi-

míra Netolického z Netolic. Byl to pán z malé šlechty, ale dvrou,

41

DlL DRUHÝ. KAP. DRUHA.

RADIKÁLNÍIN NOVÉVRCHNOSTI.

JEJÍNÁHRADAPODDANÝM.

jíž se tšil u královny, Marie Terezie, a velkými vdomostmi správ-

ními i finanními nabyl brzo vlivu. Zejména od té doby, co stal se

presidentem komory a representace, tedy finanním a politickým

náelníkem království. Ten pojal plán zbaviti panský dchod kos-

teky selské dan vbec. Byl-li by se k tomu odhodlal, kdyby byl

vdl, že poddanská kontribuce bude znan snížena a že není da-

lekou doba, kdy i z dominikálu se bude platit bezmála tolik, co

z rustikálu, pochybuji. Ale jisto je, že poínal si pi velké operaci své

velmi obratn. Povolal na panství písežného zemmie, Ignáce

Hotzla a dal v letech 1744—1748 pemit spolehliv celé panství,

rustikál i dominikál. Dal zmiti každou parcelu, všude stanovit

bonitu, zhotovit mapy. Co z dominikálu mohl postrádati, rozprodal

poddaným. Díl osenický byl odprodal, za to pikoupil statky Mla-

djov a Roven, Kosti zcela blízké; Roven spojil pímo s panstvím

kosteckým. O to, co bylo svedeno kdysi k Osenicm, se tedy již

starati nemusil. Bylo mu nahraditi jen pdu potaženou k dvormHumprechtu, Rakovu a Kdanicím. Co statku literát ve Spisové se

týe, vymohl si rozsudek, jímž berní povinnost toho gruntu se

zrušuje. Vyložil rektifikaní komisi, že opané rozhodnutí z r. 1736

bylo zavinno jen nevdomostí a lehkomyslností ernínských úed-ník. Je pravdpodobno, že by byl, kdyby šlo ojeho vc, i to, co bylo

svedeno k Osenicm, ubránil ped zdanním. Praxe úední byla

totiž v té dob, pokud šlo o rustikál svedený ped r. 1654, ale pecedo berní rolly pojatý, jiná než díve.

Ale i to, co chtl poddaným nahraditi, rovnalo se ploše dvou

slušných dvor. Šlo o 709 korc polí, 41 lad, 28 pastvin, 142 for sena

a otavy (tedy asi 95 korc) a 34 korc lesa, celkem 907 korc, ili

podle odhadu nového katastru o 92%4 berních podíl. Tolik od do-

minikálu rozprodat nemohl. Nechtl zajisté sáhnouti na dobrou

a výnosnou pdu. Pomohl si vtipn, jenže vtip ten ml píchupodvodu. Piml obce na panství, aby rozprodaly z obecního statku

tolik, kolik se pi pesném vymení Hótzlov našlo nad plochu

v katastr pojatou. A na nové drobné hospodáe, na nové malé cha-

42

POHYB SELSKÉ PDY.

lupníky, tím zpsobem vzniklé, svaloval kontribuci ze svých dvor.

Obecní pole, lada a pastviny (jejichž plocha byla dvakrát i tikrát

vtší, než tvrdil nový katastr), patily zajisté krustikálu, nikoliv k do-

minikálu. Pán nešel ovsem tak daleko, aby si pdu katastru ne-

známou osvojil, ale promnil obecní rustikál nezdanný v rustikál

zdanný. A to jen proto, aby mohl bernímu úadu poukázat ná-

hradu za berni, kterou ml platiti sám. Tak získal menší díl ná-

hrady, kolem 300 korc. Od dominikálu (i roveského) odprodal

asi 556 korc. Dohromady stvoil tedy nové bernípdy na 856 korc.

Z toho asi 125 korc pipadlo na díl roveský.

Malí poddaní, domkái bez poli, jež chtl Netolický vesmsnkolika korci pdy zaopatiti a drobní chalupníci ve všech vsích

kupovali rádi. Za vrchnosti ernínské bylo vzniku nových malých

poddaných bránno, tím vtší byla nyní sháka po vzácné pd.I nyní zbavilo se panství kdejaké odlehlé kopaniny, dosud pronají-

mané, okraj luních pi rybnících, palouk v pokraji les a pod.

Ale musilo ovšem sáhnouti i na pdu dvorskou, zejména u Rakova

a Vyššího Pole. Summa polí, jež tak pod kontribuci uvedeny, ne-

rovnala se ploše polí svedených (na Kosteku vlastním vydala asi

482 korc), za to luk rozprodáno daleko více (312 for sena a otavy,

t. j. asi 206 korc). Co z toho podle jednotlivých kultur rustikálu

vskutku pibylo a co pocházelo z pdy obecní,je tžko rozlišovati. Po-

ítám okrouhle, že z dominikálu kosteckého pocházelo asi 312 korcpolí, 134 k. luk, 27 lesa a 8 korc zahrad. Dohromady 481 korc.

Nejvíc vzrostl rustikál obce vyšopolské, o 140 korc, v tom

85 korc polí. Špatná pole dvora vyšopolského byla obtovánaovšem v prvé ad. U Dolního Bousova prodáno na 38 korc, skoro

veskrze luní parcely u rybník, dosud v nájem dávané. Pod-

kostetí získali na 50 korc, zpola luk, zpola role; tuším, že každý

chalupník koupil po parcele. V Markvarticích a Rakov pibylo

kontribuní pdy 54 a 67 korc, dílem od obcí, dílem ode dvora.

Také v Spaencích koupili na 43 korc, nejvíc kopanin, jež si byli

dávno u panského lesa pod nájem vykluili. Pole se prodávala po

UŽITIOBECNÍHOSTATKU.

PROVEDENÍA VÝSLEDKY

OPERACE.

43


EKVI-VALENCE.

VÝZNAMBERNÍ ROLLY.

6 až 8V2 kop. za korec (obecní po 3 až 5 kop., tedy asi po 160 až

270 K) a ourok stanoven z nich podobn jako r. 1736. Pozemkybyly podle úední terminologie postoupeny poddaným ,,pro aequi-

valenti", jako ekvivalent ili náhrada za kontribuci selskou, dosud

placenou vrchností. Krátce se íkalo celému aktu proto „ekviva-

lence". Smlouva o ni byla podepsána poddanými, v tom i zástupci

mst Sobotky a Bousova, na zámku kosteckém dne 2. dubna 1751.

Netolický vymohl si bez nesnází schválení rektifikaní komise, kraj-

ského úadu i úadu zemského. Všechny instance tyto mu totiž tou

dobou úedn podléhaly.

Z celé té historie je vidno, že berní rolle z r. 1654 má zvláštní

význam v našich djinách agrárních. Úkolem jejím bylo, aby byla

soupisem vší kontribuní pdy v království. Bezdky stala se i ochrán-

kyní této pdy proti rozpínavým snahám dominikálu.

KATASTRJOSEFINSK Ý.

OBCE KA-TASTRÁLNÍ.

R. 1789 uložili katastr tereziánský (zatím v 1. 1755—57 novupravený) do archivu. Vlády se ujal katastr josefínský. Pokrok v ná-

zorech a požadavcích, jejž s sebou pinesla doba josefínská, jevil se

v nm rozmanitým zpsobem. Pedem v tom, že katastr byl jed-

notný pro pdu selskou i panskou. Panské lány byly zbaveny svého

šlechtictví (to ovšem stalo se již panským katastrem z r. 1756—7)

a zmeny a spoítány bez zvláštního respektu vedle selských v téže

katastrální obci. Katastrální obce byly také novinkou tohoto sou-

pisu. V starších katastrech byla každá osada, neboli jak dnes (podle

nmeckého „Ortsgemeinde") íkáme, místní obec, vedena v evidenci

zvláš. Rozumí se, že samoty i tenkrát byly pipojeny k nejbližší oprav-

dové obci. Nyní všakdv až ti ba i více normálních osad bylo spojeno

vjednu obec berní neboli katastrální. Hranice té nové správní jednot-

ky bylypesn popsány. Co leželo v nich, patilo k nové obci, tebas

by majitel nkteré parcely sídlil mimo hranice obce katastrální. Tohov starších katastrech nebylo. Tam poítána byla za píslušenství vsi

jen ta pda, která náležela osedlým ve vsi, tebas by kusy její byly po-

loženy dále, v mezích vsí sousedních. Na Kosteku utvoeno bylo 1

7

44

POHYB SELSKÉ PDY.

katastrálních obcí. Hranicejejich se kryly na venek, pokud to bylo

možno, s hranicemi dominia. Výminka byla zejména u obce Pe-per, která zaujala i kus Kosmonoska.

Všechna plodná pda byla zmena. Areu stavební a pdu ne-

produktivní, na p. cesty, potoky, josefínský katastr pomíjí. Vrchnost

si zmila pdu panskou, sedláci selskou; jen velké lesy a hory mlymiti inženýi. Ti mli ovsem revidovati zkusmo imení soukromá.

Pda panská byla vymena na Kosteku svdomit; možná že na

základ dat Hótzlových. Jak mili rychtái s obecním výborem,

vypravuje názorn selský kroniká, František Vavák, sedlák v Mil-

icích. Bylo to umní, s nž mnozí, velmi mnozí nebyli. A tžko bylo

pi té neumlosti bráti do slova písahu, že budou mit spraved-

liv. Milo se již na cizí, nmecké míry: t. j. jitra ili nmeckyjochy. Jitro vídeské má 1600 tverených sáh. Ale v patentu do

ech tenkrát poslaném naízeno poítati je po 1584 sázích, což

rovnalo se dvma staroeským korcm. Zmínili jsme se o tom výše.

Každá zmená parcela dostala urité poádné íslo, pod nímž

v katastrálním protokolu musila býti vedena. Mapy kresleny nebyly;

toho pece od sedlák nebylo lze žádati. Císa chtl jeden z nej-

vyšších sn života svého míti uskutenný brzo. Proto naléhal na

rychlé zhotovení nového katastru. Kdyby mli miti zkoušení geo-

meti a zhotovovati ádné mapy, bylo by to trvalo na dvacet let.

Následek byl ovšem, že výmra rustikálu byla nespolehlivá. NaKosteku mili rychtái tak dobe, že div nezjistili orných polí

mén, než se shledalo r. 1725!

Dležitjší a pracnjší než zmení pdy bylo zjištní výnosu.

Ale o tom prozatím nebudeme mluviti. Rozumí se, že v každé

katastrální obci bylo seteno, co patí k dominikálu, co k rustikálu,

co k statku zádušnímu a duchovenskému. Vypoteno také zvláš, co

rustikálu má která jednotlivá ves. Potom vypracována pehlednásummaria, vztahující se na plochy celých dominií. Úední summariatýkají se vlastn výmry uritého potu obcí katastrálních, domi-

nium zhruba vyplujících. Soukromé vrchnostenské summáe mu-

JAKMILISEDLÁCI.

NESPOLEHLI-VOST

VÝMRY.

SUMMAEKATASTRU

JOSE-FÍNSKÉHO.

45


sily ovsem pesn rozlišit vlastní pdu panskou a poddanskou od

cizí. O výsledcích mení josefínského (dalo se v letech 1785 a 1786)

jsme tedy zpraveni dostaten. V zemském archivu mají celé svazky

tch katastrálních summá, bádáním ješt nedotených. Také ve

velké topografii eských kraj, od Sommra v letech ticátých

19. stol. vydávané, setkáváme se s daty odtud vzatými. Pocházejí-li

data katastru josefínského z let rozliných, liší se v jednotlivých rub-

rikách více nebo mén. Upozoruji také na to, že obecní statek pod-

danských mst byl poítán od r. 1757 k dominikálu. Jájej pevádímtam, kam patí, to jest kpd poddanské.

Výsledky mení selského, jak jeví se v katastru josefínském,

znázorním v tabulce, jež obsáhne také podrobnjší data o katastru

tereziánském a o zmnách zpsobených ekvivalencí ernínskou a

netolickou. Jde tu všude ovšem jen o rustikál bez dílu osenického

a to rustikál zbavený pdy k dvorm svedené. Data katastru jose-

fínského vzata jsou z prvé výmry, rektifikované v 1. 1790 a 1803.

SROVNANÍKATASTRZR. 1725

A 1787.

Zbylý rustikál

r. 1725

Vráceno rusti-

kálu v 1. 1736až 1752 asi

Mlo by býti

r. 1753

V katastru

josefínskémzmeno 1787

korc korc korc vrtelú korc vrtel korc sáhu

orných polí 14308| 392 14700 14866 433

zahrad 284 I3/4 8 292 I

3/4 550 666

luk I 188 3 134 1322 3 1569 489

lad 524 V2 524 Vz 123 518

porostlin

a pastviš 574 1Y2 574 iJS 978 299

les 480 27 507 1 189 237

dohromady 17359 2 3/4 561 17920 2 3

/4 19278 242

Z tabulky vidíme, že mení selské není proti dívjšku valným

pokrokem. Orných polí vymeno jen o 166 korc více. Milo-li se

46

POHYB SELSKÉ PDY.

r. 1785 vskutku na jitra o 1600 sázích, stoupne rozdíl na 315 korc!

R. 1725 byla pole selská asi zhruba pemena; proto ísla starého

katastru byla v tom smru dost spolehlivá. Ostatek rustikálu r. 1725

men nebyl. Tím si vysvtlíme, pro tolik pdy neorné (až na lada)

v katastru josefínském pibylo, pro na p. se selské lesy proti dí-

vjšku zdvojnásobily. Je možné ovšem, že v rubrice les je tu leccos,

co díve bylo poítáno k porostlinám. To platí ješt více o rubrice

lad, pastvin a porostlin. asto táž parcela, jež v jednom katastru je

v rubrice lad, vystoupí v druhém v oddlení pastvin a naopak. Mžese také promniti v pole nebo louku. S rozdíly obou katastr v této

píin nelze tedy mnoho poíti. A to tím více, že už tituly rubrik

prozrazují zmnu. Pátá rubrika shora v mení josefínském týká se

jen pastvin, kdežto v tereziánském porostlin a pastvin. Pedchozí

rubrika sluje r. 1785 ,,lada a porostliny". Tu pozorujeme nejvtší

úbytek. Nejspíš proto, že pevážný díl lad poten byl za pole. Ladasnažila se vláda josefínská vyhubiti, nutíc sedláka, aby je vzdlal

v ádná pole nebo louky. Potom by namili sedláci polí r. 1785

vskutku mén, než znal katastr z r. 1725. Plocha polí klesla na

77* 1 %, ale jen proto, že pišla k platnosti víc pda neorná. Luk bylo

podle katastru pes 8%, les 6%. Vzrst zahrad piítám nejen

mení, ale ponkud i rozmnožení domk a chalup na panství,

pivodném ekvivalencí. Pes opatrné selské mení pibylo na Kos-

teku bernímu úadu pece skoro na tináct set korc. Vlastn ješt

více. Katastr tereziánský, akoliv si byl pi revisitacích zmilzhruba plochu selských polí, vzal pece za základ výpotu berního

jen plochu polí podle osevu. Ta byla, jak uslyšíme, poítána níže.

R. 1782 na p. bylo na Kosteku úedn ítáno (bez Sobotky)

12.863 korc osevu, t. j. polí se zahradami dohromady. Se Sobotkou

by to bylo asi 13.430 korc. Po odetení zahrad (304 k.) zbylo by

13.126 korc polí osevu, na rozdíl od 14.700 korc plochy námi vy-

potených. To nyní mlo pestati. Jediné výnos jitra plošného stal se

mítkem bern.

PODROBNJŠÍVÝKLADY

JEHO.

ÚBYTEK LAD

VÍCEO TINÁCTSET KORC.

47

DÍL DRUHY. KAP. DRUHA.

KATASTRSTABILNÍ.

NOVÉ OBCEKATASTRÁL-NÍ.

SUMMAEJEHO.

Výmra katastru josefínského byla základem zdanní naší pdyaž do r. 1860. Tenkrát ujal se panování (v jižních echách ncodíve) katastr, jenž v zemích našich v podstat panuje doposud,

t. zv. katastr stabilní. Dostal to jméno, ponvadž byl myšlen na

vné asy a ponvadž podával konen pesné vymení pdy,jejího druhu a její kvality. Podnikli jej odborn vzdlaní inženýi

a to po pedchozím trigonometrickém zmení zem; zárove byly

zdlány spolehlivé mapy jednotlivých katastrálních obcí. Pi kata-

strálních obcích tedy zstalo. Jenže nový katastr, akoliv podle

instrukce ml se držet josefínských obcí katastrálních, tu a tamrozdlil si katastrální obce jinak. V josefínském katastru byla na p.zvláštní berní obcí Lhota Stakova (slušely k ní obce Cálovice a

Spisová). Nyní byly Cálovice s Lhotou Stakovou pipojeny ke

katastru soboteckému a Spisová stala se zvláštní obcí berní. Také

plocha obcí Skuiny a Vyššího Pole se promnila. Panské lesy byly

mezi ty obce rozdleny jiným zpsobem. V obvodu obce pepeskévznikla nová katastrální obec obrubská. Katastr sobotecký, k nmužslušelo i Pedmstí, Bezno a Osek, byl ovšem nejvtší na celém

panství, pokrývaje pes 2000 jiter plochy. Milo se tenkrát na jitra

o 1600 tverených sázích. Tak se stalo, že korec (pl jitra) katastru

stabilního je vtší o 8 víde. sáh ili o í % než korec na p. katastru

tereziánského.

Stabilní katastr byl naízen patentem z prosince z r. 181 7.

Uplynulo tedy na 40 let, než byl hotov všude do té míry, aby

vstoupil v život. V nmeckých a italských zemích rakouských byl

hotov díve. V echách bylo skoneno r. 1842 nové vymení; vy-

hledávání istého výnosu dalo se v severních krajích teprv v letech

padesátých. Jak vidno, vznikal stabilní katastr v podstat v dobústavy feudální. Proto pochopíme, že v protokolech parcelních roze-

znával pdu panskou a selskou. Oekávali bychom také, že úadykatastrální záhy se postaraly o summární pehledy výsledk nového

mení a že je poídily podle jednotlivých dominií. V nich pak

zvláš o pd rustikální, zvláš o církevní a dominikální. Ze pijde

48

CHALUPA V MARKVARTICÍCH . i (U JIRKU)

POHYB SELSKÉ PDY.

brzo velký rok osvobození, rok 1848, jenž odplaví stedovké formy

a rozdíly, úady nevdly.Bohužel, takových pehled souhrnných jsem se nikde nemohl

doptati. ím víc historik blíží se naší dob, s tím vtšími nesnázemi

shání prameny. V operátech katastru samého (jehož duplikát se

chová nyní z ásti v zemském archivu) — mapy a operáty, týkající

se výpotu výnosu, zstaly v mapovém archivu — nenalezl jsem

nieho. V katastru najdeš jen summaria, týkající se obcí katastrál-

ních, beze všeho ohledu k rozdílu pdy panské nebo selské. Já však

poteboval nezbytn soutu, podobného summám katastr star-

ších. Nebo jen potom, znám-li dobe rozlohu rustikálu podle m-ení z r. 1842, nabude ceny namáhavé sledování výmry katastr

starších. íslice samy o sob znamenají pravidlem málo; ceny na-

bývají teprv vzájemným srovnáním; pi tom však je nezbytnpotebí spolehlivého základu pro srovnání. V našem pípad tedy

výmry z r. 1842. Pede mnou trpl tou pošetilou zvdavostí na

pomr katastru stabilního k josefínskému jen jediný lovk, aspona Sobotecku. Byl to dkan sobotecký, pítel Markv a Jungman-núv, Fr. Vetešník (f 1850). Ten vepsal si do pamtní knihy dkan-ské, do popisu panství, výsledky mení z r. 1787 a (jak se dohaduji)

vyžádal si od nkterého inženýra katastru i výsledky mení z r. 1842.

Nepodepsaný a nedatovaný pipiš ten je dosud v pamtní knize a je

provázen poznámkou, aby adresát aspo ti roky íslic sdlených

neprozrazoval. Neobsahuje nic víc, než co Vetešník pojal potompímo do své pamtnice: t. j. oznámení, že celé panství má 16.429

jiter, 1234 sáh. A vedle toho sdlení, jaká je vzdálenost ve vzdušné

linii mezi kostelem svatovítským a kostelem v Sobotce.

Z té historie vysvítá, že summáe byly poizovány. Nejsou-li

po ruce, nezbývá badateli, než aby poídil si s nemalou lopotou po-

tebné pehledy sám. V tom pípad teba jíti do berního úadua vyžádat si stará summaria stabilního katastru. Nkde ani nevdí,

zeje mají, a nkde je mají v nepoádku. Bylo by velmi žádoucno,

aby se dostala také do zemského archivu k ostatním katastrm;

MARNÉHLEDANÍJEJICH.

SUMMÁEV BERNÍCHÚADECH.

49

DÍL DRUHÝ, KAP. DRUHA.

MJ SOUETA SOUETúední.

u berních úad, obávám se, pijdou na zmar. Jsou to vlastn svazky

pozemnostních arch všech držitel gruntu v urité obci katastrální

z poátku let padesátých; v ele bývá abecední seznam vlastník

a summární výtah celé obce, s podrobným výtem, co který usedlý

má polí, luk, zahrad atd. Odeteš-li v každé obci, co patí vrchnosti,

co k zadusí nebo fae a škole, zbude ti istý rustikál. Nejhe je,

jde-li o obce, které patily k dominiu jen ásten nebo o katastr,

který spolu zaujímá vtší ást jiného panství (na p. Obruby, Pe-pere). Tu teba rozlišit, co kam patilo. Jindy teba k vli odlehlé

obci nebo ásti její hledat u jiného okresního úadu berního. Krátce

je to práce nemalá, a výsledky její sotva mohou býti na sáh pesné.

Podnikl jsem tu práci, ale nebyl jsem výsledkem spokojen. A to

proto, že se rozcházel o 424 jiter se zápisem na soboteckém dkan-ství. Já dospl k 16.853 jitrm, jakožto ploše kosteckého dominia,

nikoliv k 16.429 jitrm. To je rozdíl o celou ves nebo poádný pan-

ský dvr. Konejšiljsem se domnnkou, že dkanský zápis vynechává

snad pdu neplodnou. V poslední chvíli jsem pece vci pišel na

kloub. Po marných pokusech podailo se konen najíti v mapovémarchivu summáe berních obvod dominikálních, vypotené na

základ stabilního katastru. Byly poízeny úetním departementem

pímých daní u místodržitelství v prosinci r. 1874. Summá berního

okresu kosteckého vykazuje celkovou plochu okresu — 16.429 jitry

601 sáhy. Tedy (až na nepatrný rozdíl) týmže íslem, jež znal již

Vetešník. Ale summá zárove umožuje vznik jeho souhrnných dat

sledovati. Jeho 16.429 jiter není nic jiného než prostý souet plochy

17 katastrálních obcí, tvoících berní obvod kosteky. Je vidno

hned, že tu chybí nová katastrální obec Obruby, kde panství kos-

tecké mlo dvr a ást vsi, že chybí ovšem všechny grunty kostecké

rozptýlené v panstvích sousedních. Je to tedy souet, jenž týká se

umle utvoeného berního okresu, kryjícího se zhruba s panstvím

kosteckým, ale skutené plochy jeho nedosahujícího. Potom teprv

byl jsem s výsledky svého poítání spokojen. Tím více, že summáúední vytouženého rozlišení pdy panské a selské neobsahuje.

50

POHYB SELSKÉ PDY.

A kdyby obsahoval, nebyl by k poteb. V stabilním katastru po-

ítali totiž všechen obecní statek v zemi k dominikálu.

Mj výpoet není na jitro pesný. Enklávy kostecké v sousedství

pipoetl jsem na základ výmry Hótzlovy. Podíl kosteky v kata-

stru vyskeském (statek lažanský a j.) jsem vynechal a to na vyrov-

nání cizopanských parcel ležících v obvodu kosteckých katastrálních

obcí. Vydají všeho všudy asi na 50—60 jiter. Ostatek je vypoítán

na základ úedních dat. Mže chybti jen asi 30 jiter za kostecké

parcely v sousedních katastrech.

Kosteky rustikál podle vymení z r. 1842 (v korcích a sázích)

:

polepole

s ovocn.stromy

luka zahrady pastvinypastvinys ovoc.stromy

j

pdalesy ne-

Iprodukt.

areastavební

úhrnem

17292 311 105 108 1803 356 695 98 816 196 62 174 1593 236 758 171 229313 23355 273

74°/o o'45°/o 7"8«/„|

2-98°/ 3'49°/o O-260/ 6-8o/

#3 '24°/, 0*98 °/

nioo°/„

Nyní máme všechen materiál pohromad i mžeme se o po-

kusiti. Nejdív nkolik slov o pomru kultur. Orných polí má a mloKosteko pomrn mnoho, znan víc nad krajský prmr pro pdumalostatkovou (67%) a nco málo víc i nad prmr okresu sobotec-

kého. Tím blíží se Kosteko okresm v kraji, bohatým ornou pdoua velkými sedláky: Benátkám (84% rolí), Ml. Boleslavi, Nymburku,Blé. Vidím v tom také doklad energické, ale spíš pozdní kolonisace.

Za to luk je málo. Boleslavsko má vbec po Zatecku nejmén luk

v království a ped zrušením rybník ped sto lety jich mlo patrnješt mén. Luk mlo Kosteko pod malostatkový prmr okresu

soboteckého (8*5%), majíc i v tom víc ráz území v kraji než v horách

ležícího. V okresech libereckém a fridlandském mají luk dvakrát

tolik. Pes to uvidíme, že staré katastry kladly Kosteko dsledndo „hor". Co zahrad se týe, mže se Kosteko chlubiti, že náleží

k dvma nebo tem okresm, které mají nejvíce ovocných zahrad

v celé zemi. Skoro 3% zahrad (a piteme-li pole a pastviny s ovoc-

kosteckýrustikAl

R. 18 42.

O POMRUKULTUR.

51

KOSTECKÉSELSKÉZAHRADY.

POMR POLÍPANSKÝCHA SELSKÝCH.

DÍL DRUHY, KAP. DRUHA.

nými stromy, tedy pes 3%%) je kvóta, kterou v kraji je pedstihuje

jen okres Duba. Ale zde jde z velké ásti o chmelnice, mezi zahrady

poítané. Krátce v Boleslavsku je Kosteko rozlohou svých starých

selských zahrad na prvém míst a v celé zemi (po odetení chmelnic

v Zatecku, Litomicku a jinde) mohl s ním o pednost závoditi,

krom snad nkteré ásti Litomická, jen sousední okres jiínský,

libáský a piléhající ást okresu turnovského. Kraje jihoeské, ze-

jména Budjovicko, Písecko, Táborsko a Plzesko mají zahrad o te-

tinu až ti tvrtiny mén než Boleslavsko. Budjovicko májich u srov-

nání s Kosteckem jenom jednu devítinu. Ty krásné kostecké selské

zahrady ovocné kolem statk, u lánu pravidlem 1—2 korce pdyzaujímající, jsou tak staré jako kostecké vsi. Pastvin mlo Kostekopomrn málo, pod prmr krajský i sobotecký. V tom je Budjo-vicko a Písecko pedí skoro dvojnásob. Les mli sedláci asi o polo-

vici mén, než je na eském severu pravidlem a mén než prmremi jinde v království. O všem tom pouuje mnoho velká statistika es-

kého zemdlství, kterou spolenost hospodáská vydávala od r. 1 865.

Selských polí pes svedení tí dvor v pomru k polím panským

na Kosteku ubylo jen nepatrn. Nco vrchnost, jak víme, vrátila,

ostatek nahradilo vzdlání obcí, kopanin a lad. Ve válce ticetileté

byl pomr panských a selských polí 34 lán ku 248, tedy 12% ku

88%. R. 1842 je ten pomr 13*7% ku 86*3%. Veškerá plocha pdydominikální mla se k pd rustikální— neítáme-li pdu církevní

—jako 30*7% ku 69-3%. I v tom, jak uvidíme, Kosteko svou velkou

pevahou rustikálu patí k výminkám v echách. A i v tom lze

spatovati dsledky energické kolonisace selské na Kosteku v 13.

až 14. století.

Ale hlavní, co nás zajímá, je srovnání výmry z r. 1842 se star-

šími katastry. Tedy 23.355 korc ml kosteky rustikál v prvé polo-

vici 19. stol. Jde o tutéž plochu, která byla mena sedláky r. 1785

pro katastr josefínský. Ze srovnání vysvitne, že r. 1785—1787 bylo

nameno o 21% mén, než nameno býti mlo. Tedy víc než

52

POHYB SELSKÉ PDY.

o ptinu. Odpoítáme-li, jakož slušno, od celkové summy z r. 1842

areu stavební a pdu neproduktivní, která vydá dohromady 987 kor-

c, shledáme, že katastr josefínský udává rozlohu rustikálu menší

o 16%.

Odvažme se i srovnání se staršími katastry. Co tenkrát rustikálu

ubylo nebo zpt pibylo, víme. Bude nám tedy lze stanoviti, o pr-mrem stará výmra je menší, než byla ve skutenosti. Díve teba

ovšem data z r. 1842 pevésti na staroeské korce, o 1% menší. Takvyjdeme od ísla 23.588 korc staroeských pro celý rustikál kos-

teky a od ísla 17.464 pro plochu orných polí r. 1842. Najdeme, že

katastr tereziánský, srovnán s celkem rustikálu z r. 1842 (v tom

i s pdou neproduktivní), zná pdy o 31*6% mén a po odetení

pdy neplodné o 26% mén. Celek z r. 1842 srovnán se sumouorných polí, poítanou v berní rolli z r. 1654, jeví se (bez nepro-

duktivní pdy) vtším o 79%. Odpoítali jsme ovšem, co bylo po

r. 1654 rustikálu odcizeno i vráceno. Tedy více než ti tvrtiny tebapidati k soutu korc, vykázanému v jednotlivé osad r. 1654, aby-

chom se piblížili skutené ploše vesnické arey, jak by mena byla

r. 1842. Vpoteme-li i pdu neproduktivní, bude rozdíl ješt vtší.

Krátce: Kosteko i s dílem osenickým musilo r. 1654 obsahovati pes28.000 korc rustikální pdy, bez dílu osenického pes 24.000 korc.

Srovnání jednotlivých druh kultur vedlo by již sotva k záv-rm prakticky upotebitelným. Druh vzdlání se mnil. Polí jist

pibylo, zejména za ekvivalence netolické. O tom, jak kolísavé je

oznaování lad a pastvin a porostlin v jednotlivých katastrech, jsme

již mluvili. Ale hlavní pekážkou je nedostatenost starých výmr.U selských les lze íci dost smle, že výmra jejich v katastru tere-

ziánském je o 235% za skuteností. Ostatek pestame na srovnání

orných polí. Katastrjosefínský vymujejich o 16% mén než katastr

stabilní. To íslo sotva bude daleko pravdy; pochybuji, že by v dob1785—1842 pibylo víc než 1—2% orné pdy. Naproti katastru

tereziánskému vykazuje však stabilní katastr o i8'8% rolí více. Zdejiž mžeme dohadem zmenšiti to íslo o 3—4%. To jest íci: 3—4%

KATASTRSTABILNÍA

JOSEFÍNSKÝ.

SROVNÁNÍ SESTARŠÍMI

KATASTRY.

VZRST ROLÍVE VÝME

A VE SKUTE-NOSTI.

53


polí vskutku pibylo; 14*8% až 15*8% náleží na nedokonalé meníz r. 1725. Po r. 1748 pibylo totiž rustikálních rolí, dík ekvivalenci,

pomrn nejvíce. Srovnáváme-li však plochu polí z r. 1842 s daty

o korcích osevu, jichž tereziánský katastr se vlastn drží, najdeme,

že íslice této výmry jsou o 33% menší než data r. 1842. Ovšemi tu by byla nutná redukce o 3—4%. Katastr tereziánský spojuje

v jednu rubriku: pole osevu a zahrady. U srovnání s ísly této

rubriky jsou pole katastru stabilního (bez zahrad !) vykázána ísli-

cemi prmrem o 30% vyššími. Orná pole berní rolly z r. 1654 jsou

udána na Kosteku asi o 36% pod skuteností. íselný rozdíl je

skoro 40% (vyšel jsem od ísla 12560 korc, upraveného vzhledem

k zmnám nastalým); 4% jsem odpoetí na pírstek orné pdy

vl. 1654—1842.

To jest v podstat, cojsem chtl zvdti. Vyšetená ísla pouujícena názorn o pomru a cen jednotlivých katastr. Nepochybuji, že

badatelm v djinách agrárních a hospodáských vbec budou po-

mckou všude, kde pjde o posouzení hodnoty starých dat, obsahu-

jících výmru poddanské pdy. Bez takové pomoci je studium ohro-

ženo chybami mnohonásobn.K témuž úelu podávám zárove i data souhrnná, jak se vý-

sledky katastrálních výmr jeví v celé zemi. Kombinací jejich s pr-mry kosteckými mžeš docíliti vodítka, jehož lze užiti k pibližn

správnému odhadu situace i v jiných krajinách. K pesným výpo-

tm užiti jich nelze, dokud nebude známo zcela bezpen, co vše-

chno který katastr rozumí pdou rustikální, eventueln co pojímá

do dominikálu. Proto nech tená spokojí se tím, že jsem data ta

shledal a upozornil na pomr jejich.

Celková výmra král eského podle stabilního katastru naplocha ech základ stavu z r. 1859 zjištna byla na 9,027.417 jiter. Tedy

stabilním. x 8,054.834 korc (dnes se udává 52.052 km2, tedy o nco málo více

;

jitroje 05756 ha). V tom bylo 4,241.282 (skoro 47%) jiter orných

polí a 324.000 jiter (skoro 4%) pdy neplodné a stavební arey.

54

POHYB SELSKÉ PDY.

V pd neplodné jsou poítány i rybníky bez rákosí, jež díve jist

kladeny za pdu berní. Rozlišení celé plochy na dominikál a rustikál

nebylo tuším v echách nikdy provedeno.

Celkový výsledek katastru josefínského udává se rozlin; rekti-

fikovaná výmra ze summá z r. 1 790 je o nco menší než pvodní TAŽ plocha

výmra. Tato, nemýlím-li se, obnáší 7,784.300 jiter. Rektiikovaná josefínském.7,769.605 jiter. Tedy bezmála ojeden milion jiter, pesn o 1,867.624

korc produktivní pdy (12%) nameno bylo r. 1785 mén, než

nameno býti mlo. Celek z r. 1790 srovnán s celkem z r. 1859

vykazuje minus i6'i%. Je to minus podobné, jaké nalézáme na

Kosteku, poítáme-li veškerou pdu k dominiu slušící. R. 1787

byla zmena na 14.500 jiter (29.000 korc), pro rok 1842 jsem ji

vypoetl na 16.853 jiter 1387 sáh.

Nejzajímavjší pro agrární djiny jsou ta data josefínského ka-

tastru, podle nichž slušelo k dominikálu 3,218.474 jiter (41*5%),

k rustikálu 4,55 1 .13 1 jiter (58'5%) . Data v Ch. C. Andreov Neueste

Zahlenstatistik, prý z r. 18 19 pocházející, jsou nco málo odlišná.

Záleží tolik na tom, poznati íseln vzájemný pomr pdy panské

a selské v dob feudální! Ponvadž mení pdy selské v 1. 1785 až

1787 bylo mnohem nesprávnjší než pdy panské, soudím, že by

po pimené oprav vydal všechen rustikál v echách ke konci

18. stol. pes 61% dominikál pes 38%. Ale ani tato ísla nejsou

pesná. Mezi dominikál se totiž poítá nejen pda slušící k farám,

kostelm a nadáním, nejen obecní statek královských, ale i obecní

statek poddanských mst. Tento povahou svou náleží však rustikálu.

Jeho rozlohy neznám; kdyby se pomr jeho k ostatku rustikálu mljako na Kosteku (což je pochybno), stoupl by podíl rustikálu ješt

o 4%. Pdu náležející mšanm mst královských kladou všechny

katastry do rustikálu.

Všech orných polí panských zná josefínský katastr 814.571 jiter,

všech polí poddanských 2,793.633 jiter. To je pomr 22*5% ku

77'4%. Zahrad poddanských nameno 64.681 jiter. Velká pevahaorných polí rustikálních vysvtluje, pro ve výmru dan gruntovní,

POMRrustikAluK DOMINI-

KÁLU.

55


i tenkrát, když obojí pda byla bern hodnocena rovnomrn (jako

r. 1790 a 1848), pipadlo na rustikál daní 67*8% (to bylo r. 1789)

nebo 667% (roku 1848).

Souet rustikálního katastru tereziánského z roku 1748 iníeskýrsti- 4,186.885 korc rolí. Vskutku jde tu patrn o prvou rubriku tohoto

stru terezi- katastru, jež týká se polí podle korc osevu (ne výmry!), spolu se

ánském. zahradami. Luk tenkrát seteno 594.401 for sena a otavy, t. j.asi

400.000 korc (r. 1790 559.047 jiter), lad a pastvin 719.891 korc(!790 : 585.758 jiter), les 213.015 korc (r. 1790 : 537.263 jiter).

Piteme-li i 8280 korc vinic a rybník pro 20.1 13 kop ryb (to íslo

je tžko penášet na výmru plošnou; r. 1790 bylo jen 8380 jiter

poddanských rybník), dojdeme celkové výmry rustikálu v katastru

tereziánském. Ale ísla jeho z r. 1748 pomíjejí Chebska a mst Praž-

ských. V Chebsku shledáno bylo r. 1757 asi na 77.760 korc (v tom

35.156 korc polí a zahrad a skoro 23.000 k. lesa). V Praze na 5830

korc, v tom 4732 korc polí a 725 korc vinic.

Celek tereziánského katastru rustikálního by vydal tedy ncopes 5,630.000 staroeských korc, t. j. skoro 03% milion korcmén, než nalezeno v katastru josefínském. Kdybychom korce osevu

pevedli na korce plošné, pipotouce z dohadu 10% k rubrice polí

a zahrad — srovnej o pomru tom na Kosteku výše str. 37-38

— dospli bychom k celkovému íslu 6,048.000 korc.

Patent z 30. ervna 1792 praví všeobecn, že katastr josefínský

nalezl v echách o víc než dva miliony jiter (tyry miliony korc)

berní pdy, než bylo známo prve. To by se s žádnou variantou

našeho potu neshodovalo. Ale údaj patentu má patrn na mysli

variantu prvou, ornou pdu vyjádenou v korcích osevu. Podle nich

se zajisté vybírala bern. Co potom do ty milion korc se nedo-

stává, vztahuje se na dominikál. Jeho prvá výmra z r. 1785 byla

jist také vtší než piznání z r. 1757. Patent neví také, že i po no-

vém katastru josefínském uniklo zdanní ješt na 2 miliony korc.

Berní rolle z r. 16^4 vypoítá v echách (bez Chebska a Klad-TÝŽ V BERNÍ •

rolli. Sâ) 3> x 55-4^6 korc rolí poddanských, pojímajíc v to i pole pustá

56

POHYB SELSKÉ PDY.

a svedená. To je íslo o 32% menší než rubrika polí a zahrad v kata-

stru tereziánském. Na Kosteku iní ten rozdíl jen 6*9%. To jest na

Kosteku udala berní rolle rozlohu selských polí pomrn vysoko.

V jiných ástech království byly podle toho odhady berní rolle

smšn nízké. Držíme-li se pesn dat berní rolle a doplníme-li ji za

Chebsko o 30.000 korc rolí, vidíme, že bylo v echách po r. 1654

zdanno asi 3 miliony 185.000 korc pdy. Zdanní uniklo na 14 mil.

korc plodné pdy.Kdybychom ekli: vší plodné pdy bylo v 17. stol. v echách

1 7 milion korc a dohadem pidlili z toho dv tetiny ( 11 ,333.000

korc) rustikálu spolu s král. msty a svobodníky a jednu tetinu

(5,666.000 korc) dominikálu, dospjeme k tmto zajímavýmdatm

:

Berní rolle z r. 1654, která sepisuje pouze poddanská pole orná, zná

jen 18-7% vší plodné pdy království a jen 28% vší pdy poddanské.

T. zv. katastr tereziánský zaznamenává již 33*5% vší eské pdya 49% všeho rustikálu. Eventueln, po pevodu korc výsevkových

v korce plošné, 35*5% vší pdy a 53*3% všeho rustikálu. Katastr

josefínský z r. 1787 vztahuje se na 91% veškeré produktivní pdy,v tom na 80% rustikálu a 113% dominikálu.

Cenu jednotlivých výmr katastrálních stanoví íslice tyto spo-

lehliv, pes dohadový základ jejich. Neteba snad upozorovati

zvláš, že posledn uvedené íslo percentuální, oividn nesprávné,

nasvduje znanému vzrstu dominikálu od r. 1654. Není to vzrst

zpsobený jen zabráním rustikálu, nýbrž i novou disposicí katastru,

poítajícího na p. k dominikálu obecní statek mst královských

i poddanských.

srovnán!všech

KATASTR.

57

KAPITOLA III.

VSI A LANY.

POHYB JMEN A HRANIC VESNICKÝCH.— STUDIE O VELIKOSTIVSÍ. -KORCE VÝSEVKU.-KOLONISACE KOSTEKA V XII.—XIV. STOL. —VELIKOST LÁN. — MATERIÁL DATOVÝ A DLEŽIT VÝSLEDKY JEHO. —ORTV STATEK VE STEHOMI. — DVANÁCT KOP ZÁHON. — ROZLINÁVÝMRA TY GRUNT VE VESCI VE VŠECH KATASTRECH. — DNEŠNÍOBEC POLITICKÁ A ROZDÍLY VÝMRY JEJÍ V STARÝCH KATASTRECH.

ORUSTIKÁL kosteky dlilo se asi 44 obcí, to jestjedno msto(Sobotka), jedno msteko (Dolní Bousov) a na 42 vsí. Poet

osad vesnických udávám neurit. Možno totiž poítati je rozlin.zmny Velká ves Bystice rozlišuje se nkdy jako Bystice Malá a BysticeVJMÉNECH A .

rozsahu vsí. Hrubá. Dolní a Horní Rokyany bývají jednou uvádny za vsi dv,jindy za ves jedinou. V nkterých vsích jako Obrubech nebo Ose-

nicích patil ke Kostijen menší díl osady; v nkolika vesnicích vzdá-

lených jen po gruntu nebo po dvou. Ve vku 16. bylo v gruntovních

knihách jako zvláštní ves vedeno v patrnosti Záhorsko. To o sto let

pozdji splývá v jedno dílem s Malou Lhotou, dílem s Malechovi-

cemi. Naopak objevuje se v seznamu osad kosteckých po válce ti-

cetileté ves Zajekury, jež díve podle všeho byla samotou, slušící

k Píchvojí. Nkdy i pouhé samoty poítají se za osady zvláštní. Nap. samota Rychnovy za Veselicí u lesa Kižáneckého, samota V zad-

ním Rovném u Malechovic nebo i Zdánek u Malechovic. Žánekbýval dív gruntem v Záhorsku. Ves Netolice, jak povdno, byla

založena teprv kol r. 1750 a to na pd vsí Píchvojí a Leštiny.

A v itonicích teprve touže dobou dostalo se panství nkolika ma-

lých poddaných.

Z toho je patrno, že staroeská ves nebylajednotkou nehybnou,

58

VSI A LANY.

že area její a hranice její podléhaly zmnám. A to i v dosti hojných

pípadech jiných. Na p. svedením ásti vsi k dominikálu nebo od-

prodejem ásti gruntu do osady sousední. Takové posuny stávaly se

astji mezi vesnicemi tsn spolu sousedícími. Na p. mezi Osekema Beznem, Beznem a Pedmstím na jedné a Sobotkou na druhé

stran, v dob netolické pak ve vtší míe vlivem vrchnosti u mno-

hých vsí zálesních. Ze Lhoty Záhumenní zbyla po válce ticetileté

jen ást; nco bylo svedeno, dva nebo ti grunty pipojeny k Dol.

Bousovu. S tím spolu teba vzíti v úvahu, co jsem vyložil v kapitole

pedchozí, že totiž ke vsi staroeské náležela všechna pda, lenmobce patící, tebasjednotlivé parcely její ležely v polích vsi sousední.

Otázka, pokud jsou hranice vesnické osady stabilní, vrací se nám stAlost

v djinách agrárních znovu a znovu. Na Kosteku vidíme, že v do- vesnickýchmnlou tu stálost nelze spolehnouti. Je sice dosti vsí položených

pízniv s hranicemi takka pirozenými, že o starobylosti jejich ne-

musíme pochybovati. Ale všude teba pro jistotu prostudovati pí-

slušné prameny archivální, zejména pak s mapou v ruce shlédnouti

hranice oit.

Pes tyto nesnáze mám za to, že jest dobe velikosti starých

katastr vesnických vnovati trochu pozornosti. Studium takové je

pouné pro djiny osídlení zem. Zejména tam, kde badatel mžesrovnávati data z krajin fysicky i hospodásky odlišných.

Sestavíme si tedy vesnice kostecké podle velikosti jejich. Po-

tebná data vezmeme z katastru tereziánského a spokojíme se jen

plochou polí. Díve beztoho odhadovala se velikost vsi jen podle poad vsi

rozsahu orných polí. Tereziánský katastr má konen tu dobrou

vlastnost, že vesnické obce nejsou v nm ješt zbaveny svedeného

rustikálu. Ze tedy jeví se celkem v starém svém rozsahu. Nebo pdadominikální do obce nenáležela. Kdo by chtl pibližn odhadnout,

jak velká je celá area obce podle mení dnešního (ovšem bez pdypanské a zádušní), nech k datm o rozloze orných polí z r. 1725

pipote asi 57%. A kdo by chtl plochu rolí z r. 1725 pevádt na

59

PODLEVELIKOSTI.

DÍL DRUHÝ. KAP. TETÍ.

výmru jejich z r. 1842, nech pipote 15—16%. Všude to sic sku-tenosti odpovídat nebude (naprosto ne ve vsích, kde byla ást rusti-

kálu svedena), ale prmrem bude dobe. Poet korc udávámu každé vsi podobnjako katastr revisitaní. Tedy dvojím zpsobem

:

jednak na korce plošné, jednak na korce osevu. Zlomky korc vyne-chávám. Je dležito vyšetit rozdíly obojích dat.

A budeme-lijiž miti kostecké vsi, mžeme pipojit hned, kolik

se poítalo v každé vsi lán. Plocha orné pdy ve vsi bývala totiž

až do 18. století odhadována na lány a zlomkyjejich. Uvidíme, kolik

zhruba v jednotlivé osad vydal staroeský lán orné pdy. U vsí,

které patily ke Kosti jen z ásti, uvedeme plochu k vli úplnosti.

Poet lán udávám na základ seznamu z r. 1684.

Vsi velké, s plochou pes 600 korc polí, byly

:

VELKÉ OSADY.

VSI STEDNÍVELIKOSTI.

korc polí lán1684

korc na lán

arey osevu arey osevu

Dolní Bousov

Lhota Záhumenní1486 1363 i8 3

/ 8 80 74

Markvartice 1027 958 14% 70 66

Rokyany Hor. a Dol. 948 914 asi 13% 70 67

Rakov 794 738 93/4 81 75 3/4

Píchvojí a Zajakury 865 754 I2 3/8 70 60

Bystice (ást) 746 734 i3 3/ 8 55 54

Pepere (ást) 656 575 II 60 52

Vsi stední velikosti, o 400—600 korcích polí, byly

:

korc polí lán1684

korc na 1 lán


Lhota Zelenská 586 475 8% 70 57

Osek 582 529 73A 75 68

60

VSI A LANY.

Bezno 550 479 9 61 53

Skuina 539 477 65/8 81 72

Lavice 494 436 6% 73 64

Baálky 462 389 6 77 64

Lhota Rytíova 457 407 6y4 73 65

Spisová 45i 39o 5Vž 82 70

Hoení Bousov 445 374 634 7i 60

Libošovice 435 375 6 3/ 8 68 59

Vesec 410 381 i 5% 7i 66

VSI STEDNÍVELIKOSTI.

Ve vsích Rokyanech, Rakov, Bezn a níže v Kdanicích je

poet lán zvýšen o svedený dominikál. Vsi ty mly vskutku r. 1684

rustikálu jen g3U, 5, 5% (v gruntov. knize 5%) a y2 lánu.

Mén než 400 a více než 200 korc mly

:

61

DIL druhý. kap. tetí.

Nejmenší byly:

NEJMENŠÍVSI.

korc polí lán1684

korc na 1 lán


Meziluží 193 130 »% 85 57

Stehom 164 140 IY2 109 93

Malechovice 143 114 1% 95 76

Obruby (ást) 138 102 IV2 93 69

Dobšín 130 114 IVe "5 IOI

VyŠŠi Pole (a Rychnov) 89 797/ 8 101 90

Osenice (ást) 73 70 I 73 70

Podkost 68 60 7/ 8 78 68

Rozptýlené grunty

v sousedství167 154 2 c

/ 8 63 58

KORCEPLOŠNÉ AVÝSEVKOVÉ.

Sobotka v seznamu chybí. R. 1725 byla pole její zmena na

584 korc. Znaná ást tch rolí byla statkem obecním; nco získala

Sobotka bhem doby z katastr pilehlých obcí Pedmstí a Bezna.

Proto bych odhadoval starou pdu její jen na 6 lán. Nejmenšími

osadami na Kosteku byly, jak vidno, Dobšín, Malechovice a Ste-

hom o 130—164 korcích orné pdy. Podkost nikdy vsí nebyla, nýbrž

jen podhradím zámku. Vyšší Pole pak, bylo-li nkdy vsí, bylo po-

hlceno panským dvorem, podobn jako pozdji Kdanice. Co zbylo,

nelze dobe za pravou ves pokládati.

Všimnme si pedevším rozdílu mezi potem korc výsevku

a korc plošných. ím je pda špatnjší nebo vysílenjší, ím stude-

njší nebo písitjší, ím he je pipravena, tím více osevu pote-

buje. Na takové pdy se pravidlem šije hustji, na dobré ideji.

Dobrý korec pole, osívá-li se žitem nebo pšenicí, nespotebuje dnes

plného sutého korce obilí (krom ovsa) ; špatný korec však zídka

kdy potebuje více než plnou míru sutého korce. Dív bylo víc horší

ah vzdlané pdy orné; sedláci šili tedy hustji než dnes. Pra-

vidlem bylo podle všeho: korec na korec. Ale vedle toho musíme

62

VSI A LANY.

poítat s výminkami. Šedesát plošných korc dobrých polí mohlo se

tedy rovnat ptatyryceti až šedesáti korcm osevu ; šedesát korcšpatné pdy šedesáti až snad (výminen) osmdesáti korcm osevu.

Srovnáme-li s tím však data katastru tereziánského, vidíme brzo, že

poítá pomr korc plošných ke korcm osevu práv naopak. Staí

popatiti na píslušná ísla u vsí Meziluží, Dobšic, Malechovic nebo

Spaenc. Tu jsou vesms pdy horší kvality. A tu poítá katastr

tereziánský u Dobšic na p. 360 korc arey proti 264 korcm osevu, jakost pdy,,,,. o x o o^*-j i

A MNOŽSTVÍu Malechovic 143— 114, u aparencu 220— 101. Ze tu jde o pole osevu.horší kvality, ví katastr dobe. Nebo katastr vyšetil v každé obci

jakost pdy podle potu zrn výnosu (otázka je ovšem, jak spolehliv)

a rozdlil korce osevu do tí tíd. Katastr rozeznává na p.

:

orná pole v korcích osevu

1. tídy 2. tídy|

3. tídy

Dobšice 9 27 227

Meziluží 3 I I 116

Spaence 13 37 131

Malechovice 2 14 97

Dobšín Vl 36 77

Baálka 31 60 299

Naproti tomu ve vsích, kde rozpjetí mezi obojím druhem korcje nejmenší, pevládají pole prvé a druhé tídy. Svedená selská pole

ke dvorm osenickému, rakovskému a kdanickému jsou jako pole korec osevu, 1 , . , +. v u v v • •• , , o . POMCKOUdobré jakosti oznaena tím, ze poet jejich korc osevu rovna se odhadní.úpln potu korc plošných. Vsi Bystice, Kdanice, Nepívc, Cálo-

vice, Pedmstí, Vošovice a Osenice jsou podle vyloženého hodno-

cení katastru nadány pdami pomrn nejlepšími. Vsi Bezno, Oseka Dolní Bousov jsou hodnoceny o nco níže. Tak zdá se ze všeho,

že katastr chce svým poítáním korc osevu vyjáditi jaksi kvótu

úrody jinak eeno výnosu. ím nižší je jeho íslo korc osevu

na rozdíl od korc arey, o tolik horší je pda, o kterou jde. Potom

63

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ.

korec osevu porozumímeZÁKLADEMBERN.

pro katastr vzal za základ vymení bern korce

osevu a nikoliv korce plošné. Pochybuji, že takovéto poítání výsev-

kových korc bylo kdy v echách obvyklé. Mám za to, že ho užil

teprv katastr revisitaní. Jemu stalo se ovšem výbornou pomckoupro berní hodnocení pdy. Proto rozpakuji se pikládati váhy veli-

kosti lán, vypotené na jeho základ. Tak v následujících výkla-

dech držeti se budu pouze dat o korcích plošných.

STARO-BYLOST VSÍMALÝCH.

VSI DOBY KO-LONISANÍ.

Z ady ísel vyplývá pouení, že vsi, jež podlejmen jejich mámeprávo považovati za vsi prastarého založení (na p. Malechovice,

Stehom, Mrchojedy, Cálovice, Stéblovice, Vochvišovice, Kdanice,

Nepívc, Libošovice) jsou rozsahem malé, o 150—435 korcích polí.

Vsi s velikými katastry jsou pvodu pozdjšího. Pocházejí z doby

kolonisaní, z konce 12.— 14. stol., kdy u nás ohromné plochy pdyposud rádlem nic nebo málo dotknuté byly cizími podnikateli pro-

movány v lány, t. j . usedlosti osazené svobodným selským obyva-

telstvem. Kdy takka po americku rychle vznikaly vsi, vsi daleko

vtšího rozsahu a výnosu dávek než malé vsi staroslovanské. NaKostekujsme na typicképd kolonisaní. Svdí o tom pedevším

velký poet Lhot, jež tu postihujeme. Lhota s 278 korci orné pdybyla ovšem „malou" naproti katastrm jiných kolonisaních novo-

tvar. Lhoty jsou vsi, jež dkaz toho, že povstaly v dob vznik vsí

umle podporující, nesou vjmén svém. Pi založení byla jim dána

svoboda ili ,,lhota", lhta nkolika let, po jejichž uplynutí teprv

mly platiti roní inži gruntovnímu pánu.

Svdí o tom dálejména jako Osek nebo Prose (jméno zaniklé

vsi u Oseká, pohlcené patrn v katastru oseckém), jež ukazují na

pdu z lesa vykluenou, svdí o tom celá poloha krajiny. Jménanových vsí v té dob vzniklýchjako Markvartice, Píchvojí, Bystice,

Rokyany hodí se rázem svým k tmto pedpokladm. Ovšem že

stávalo se také, že malá stará ves rozšíena byla ve ves velikou, láno-

vou a že promnila nejen staré složení pdy, ale i obyvatelstvo, pouze

jméno zddivši, jež nesla ode dávna. I oba Bousovy i Pepere poklá-

64

VSI A LANY.

dám za osady kolonisaní. Horní Bousov, dokud tam nevznikl pan-

ský dvr, ml sám jist na tisíc korc orné pdy. Byl asi zízen touže

vrchností, jež založila velké rybníky v bažinaté nížin pod Stehomí,

mezi nimi pak msteko Bousov Dolení. Sobotka sama je také zalo-

žena za doby kolonisaní, ale od jiné vrchnosti, rodu pán z Varten-

berka. Ten vládl tu tehdy v okolí široko daleko rozsáhlou krajinou,

prostoupenou ovšem drobným zbožím vladyckým.

Jeden z prvých známých pedk toho mocného píbuzenstva

šlechtického byl Markvart z Bezna. Žil v prvé tvrtin 13. stol.

a jméno jeho nese pravdpodobn velká ves, tenkrát asi v lesích

založená, totiž Markvartice. etným vnukm jeho náležely rozlehlé

krajiny v potomním Jiínsku, Sobotecku, Turnovsku a eskodubsku

i v sousedství. Zejména širá pda v horách a lesích, dotud pluhem

nedotená, která díve byla náležela knížeti zem. Vsi, ležící mezi

tím v starépd kulturní, byly pravdpodobn vlastnictvím svobod-

ných rod vladyckých. Markvart a synové jeho poali na vhodných

místech vzdlávati si panské dvory, vnukové jeho poali pak stavti

tvrdé rytíské hrady, káceti lesy, povolávati cizí kolonisty a zakládati

inžovní vsi. Ti z potomk Markvartových, kterým dostalo se Sobo-

tecka s dílem Jiínska a Turnovská, zvali se pány z Vartenberka.

V tchto krajinách má tedy pvod svj jeden z nejpednjších rodšlechtických, jejž poznaly naše djiny. Tak nkdy v druhé polovici

13. stol., v dob, kdy vtší gruntovní páni zakládali na pd své již

nejen vsi, ale i trhová msta, založil si jeden pán z Vartenberka

msteko Sobotku a postavil si v nm kamenné, snad i opevnnésídlo. A v té dob, jak se dohaduji, vznikly nebo nov byly organiso-

vány velké vsi k Sobotce piléhající. Teprv když kolem r. 1340 vy-

stavl si pan Beneš z Vartenberka s velikým nákladem hrad Kost

v lesích za Stehomí, promnna byla prastará ves Semtiny v panský

dvr. A podobnjako magnátský rod pán z Vartenberka poali tou

dobou i menší sousedi vladytí na Kosteku rozšiovati své vísky ve

vsi lánové nebo zakládati rytíské ,,lhoty". To jsou ovšem pouhé

dohady, vybudované na povšechné známosti našich djin hospodá-

prvAKOLONISACEKOSTEKA.

DÍLOVARTEN-BERKÚ.

65


ských a na sporých zmínkách o Kosteku v století 13.— 14. Francouz,

Anglian, ba i Nmec mže v mnohých krajinách sledovati osudy

rodného kraje zpt daleko pes tisíciletí. Pam eských pramenv našem kraji objímá sotva pt set let.

Mnohem názornjší než data o velkosti vsí jsou ty íslice našich

velikost tabulek, jež stanoví prmrnou velikost lánu po osadách kosteckých.

lán Rozsah staroeských lán je ode dávna oblíbeným problémem his-

torie agrární. Nedávno vyšla záslužná práce Lamaova, která se

snaží uriti plochu lánu normálního, lépe eeno lánu theoretického.

Tabulky naše ukazují zhruba,jak lán vypadal ve skutenosti, v praxi.

Vidíme, že na témže panství je plocha poddanského lánu ku podivu

rozliná, že kolísá zhruba mezi 50—100 korci arey. Prmr vydá

pes 72 korc na jeden lán. A to jde jen o orná pole. Lán s celým

píslušenstvím obsahoval tedy (vycházíme-li od vysoké míry 75%,jakožto kvóty rolí v selském statku na Kosteku) nanejmén 62—125

korc. Vlastn snad více. Nebo data naše pocházejí z nedokonalého

mení z r. 1725. Ovšemže v plose vsí, za základ vzaté, je obsažen

i obecní statek a nco pdy nelánové, drobným chalupníkm a dom-kám náležející. To dohromady mže asi vydati tolik, aby se vy-

rovnal nedostatek, zavinný nepesným mením. Teba pozname-

nati ovšem, že procento orných polí bylo v statku obecním neveliké.

Data o potu lán po vsích vzal jsem z podrobného seznamu,

poetjejich, zhotoveného pro vrchnost r. 1684. Souet jeho vydá na celém pan-

ství 22

1

3/8 lán. Ve válce ticetileté poítalo se na Kosteku 248 lán

poddanských. To znamená, že (odpoítáme-li 6 lán na Sobotku)

bylo 205/8 lán (8-3%) vrchností svedeno. íslo se shoduje celkem

s tím, co jsme vypoetli na str. 38 výše.

Lánové rozdlení kosteckého rustikálu známe ješt z jednoho

pramene: z gruntovních knih jednotlivých rychet. Starší gruntovní

gruntovní knihy (na Kosteku jsou zachovány v nkterých rychtách od r. 1574

a lány poínaje) nestarají se o velikost statk, jejichž prodeje a postupy

zaznamenávají. Spokojují se s povrchností nám tžko pochopitelnou

66

VSI A LANY.

pouze jménem bývalého hospodáe nebo slovy „grunt pedem psa-

ný". Jen výminkou najdeme tu, že statek má „pl lánu roli vorné"

nebo „tvrt role". Teprv knihy pro všechny rychty r. 1 709 nov zalo-

žené uvádjí všude velikost živnosti, a to podle starobylého odhadu

na lány. Odhad ten kryje se (až na neveliké rozdíly) s naším výka-

zem z r. 1684. Tu i tam na p. se pesvdíme, že v Markvarticích

byly dva lány celé, šest titvrtilán, 15 pllán a dva grunty o tvrti

lánu. Zmenšil-li se statek rozdlením nebo odprodejem, pizpsobují

se ovšem data knih gruntovních zmnám nastalým, vždy v zlomcích

lánových. Nejmenším zlomkem je osmina lánu. Ale tak nikdy ne-

šlové, nýbrž vždy : pltvrti lánu. Dv a pl tvrti lánu je tedy 5/gatd.

V 18. stol. poítá se i na šestnáctiny lánu. Nejrozšíenjším typem na

Kosteku byly titvrtilány a pllány. Poet lán ve vsi zstává

nezmnn. Je možná ovšem (a poznáme doklady toho), že v nkteré

osad pibude bhem doby k lánm starým jedna tvrtka nebo 3/8

nebo ve velké vsi i pl lánu. Takové plus mže vzniknouti pi-

bráním podsedka, jenž zakoupil nco polí od velkého gruntu nebo

od obce, do potu láník. Také výminen vtším odhadem díllánových.

Rozdlení vsi na lány a zlomky jejich pochází z doby, kdy vsi

ve století 13.— 14. byly na principu lánovém založeny. Jak podivu-

hodná je tu stálost pomr, mohu znázorniti píkladem. R. 1437 staro-

prodal zeman Jií zvaný Ušák z Obrubec Kunšovi z Petrovic sto lán.groš platu roního na selském statku v Dobšicích. Z pouhé zmínky,

že tu jde o statek se stem groš eských roní inže, poznáváme bez-

pen, že pan Ušák to prodal grunt ís. 16 v Dobšicích. Jde tu

o grunt o tech tvrtích lánu, jenž v 18. stol. náležel rodin Ševra jenž podle spolehlivého vymení Hotzlova z r. asi 1746 ml 663

/4

korc všeho píslušenství, v tom 43% korce polí a 19% korce lesa.

Po r. 1 748 bylo od nho odprodáno do Meziluží k ís. 2 pes 10 korc.Ano zdá se, že v jednom pípad mohu na základ výše roníchdávek identifikovati grunt až z doby pedhusitské. Hoení Bousovnáležel v dob krále Václava IV. bohatému cisterciáckému klášteru

67


VÝMRAHÓTZLOVA.

JAK LÁNYVYPADALYVSKUTKU.

Hradišti, pozdji od Husit vyvrácenému. Nejvtší ást urbáe zboží

klášterního, na konci 14. stol. sepsaného, se nám zachovala. V nmnajdeme i výet grunt hornobousovských, potem 23. Mezi nimi

vyítá se statek Maíkv o dvou tetinách lánu s platem roním1 kopy, 40 vajec a 3 slepic. Tolik asi platí v 17. stol. grunt . 18

v Hor. Bousov, držící r. 1748 podle mení Hótzlova 41% korc,

v tom 38 korc polí. Ale ztotožnní není bezpené, protože ve vsi

Bousov byl nkdy v 15.— 16. stol. zízen ze selských statk velký

dvr panský, pi emž asi i nkteré zachovalé grunty ztratily ncopdy. Grunt . 18 poítá se odtud jen za pllán.

O tom mení Hótzlov zmínil jsem se astji. Hótzl zmilnkdy v 1. 1744 až 1748 každou parcelu na panství, udal druh vzd-lání jejího, její bonitu i polohu, tuto podle jmen tratí polních. Vý-mra Hótzlova je spolehlivá, blížíc se pesností íslm stabilního

katastru. V archivu kosteckém zachoval se popisjednotlivých gruntpoddanských, jenž obsahuje íslice Hótzlovy výmry. Není bohužel

úplný : vesnice zálesní, vyjímaje kus Markvartic, byly ze svazku vytr-

ženy. Ale díky tomu, co zachováno, mžeme se seznámiti s rozlohou

velké vtšiny grunt kosteckých a druhem jejich kultur dokonale.

Hótzlova data jsou tím dležitjší, že pocházejí z dob, kdy poddan-

ské statky kostecké trvaly ješt v podstat v prastarém svém rozd-

lení a rázu. Po r. 1748 poínají se velké statky selské na Kostekudrobiti, rustikál mní svou podobu; starý svt stedovký ustupuje

pomalu pomrm novodobým.

Ponvadž gruntovní knihy jednotlivých rychet urují zárove

velkost každého gruntu podle odhadu lánového, máme na Kosteku

vzácnou píležitost studovat povahu a plochu stedovkého lánu

s naprostou jistotou. Ped léty prával jsem si kolikrát moci bezpenzachytiti výmru tch záhadných lán. Ml jsem ovšem na mysli

njaký lán normální, eventueln nkolik uritých typ jeho, jak se

o nich ze starých zpráv dovídáme : lán královský, panský, selský atd.

Vidíme-li, jako na Kosteku, jak vc vypadala v praxi, poznáme, že

bychom od bžných theoretických pedstav nedospli asi nikdy k po-

68

VSI ALANY.

rozumní záhady bez studií názorných na uritém území. Nejlépe

bude, když adu lán a zlomk jejich prost tenái pedvedu

v íslicích výmry Hótzlovy. Potom mžeme se pokusit o shrnutí

výsledk. Materiálu mám mnoho; bojím se, že i výbr bude una-

vovati. Staré grunty uvádím podle popisných ísel v dob tereziánské

zavedených. Pomcky mé dovolují mi ztotožniti je všude docela

bezpen. Nevyluuji ovšem, že v nkteré vsi bylo staré íslování

bhem 19. stol. zmnno. Vskutku však, krom Sobotky, nevím

o takovém pípad.Pedstavím tenái nejprve adu kosteckých lán.

Lány:

polí

ko. vr. tv.zahrad luk

lad a

pastvinlesa Celkem

Trní . 2 87, I, 2l/2 2, 2, 3H 19, -, 3% 7, -, 1 e, 1, iy2 122,3, lÁ

Rohatsko . 7 88,2,3^4 1,3,— 24, -, Va 5,3,3 — Ii9,a,2i4

Libošovice. 4 84, 3,— 2, i, IK 14, 2, y2 — 11, 3,

—

113, 1, 2

Spisová . 16 72,2, y2 i,3, Yž 10, 2, 3V0 9, -, iy2 14, 2, 2 108, 3,334

Stéblovice 1 a 2 69, -, 3V2 2, 1,— 15, 1, % — ,3,— 14, 2, 3 102, -, 3

D. Bousov . 96 77, 3, 3*4 —, 1,3 12,3, 1

— —9 1 ,-, 3%

Bezno . 23 60,3, 1% 2, 3, l % 9, i,3 2, -, 2 13, 1, a 88, 2,2 1/4

Libošovice . 10 75, 2, 3% 1, -,

—

1, 3, 2% -, 1, iy2 7, -, V2 86, -, -Spisová . 10 53, -, 1 1, 2, 3% -, 2, 3y2 11, a, % 18,1,— 85, 1, Vz

Stak. Lhota 1 62, 1, 1 i,3,— 14, - 2 —6, 1,3 84, 2, 2

D. Bousov . 15 I67. 1, iy2 —, 2, 1% 14, -,— — — 81, 3, 3%

Nepívc . 14 63, 3, 3V2 — , 2, 1 3, -, 3V2 — 10, 1, 2% 78, -, 2*/2

Dobšice . 14 53, -, 2!/2 2,2, 1 2,3,3 7,3, 1% 6,3,— 73, 1,—Nepívc . 1 59, 3, 1 2, -,

—

4,3, M> 1, -, 3% —, 3, 2 68, 2, 3

Vošovice. 10 59, 3, 3Vz 4, -, 2 3, -, 1— 1,1,1% 68,2,—

H. Bousov . 21 62, 2, 3% —, 3,

—

3, 2, 2% — — 67, -, 1%H. Bousov . 16 58, 3, 2 J/2 2, -,

—

4, ",lA — — 65, -, 3

Prmr na lán 68, -, 2i2 1,3, 1% 9, -, 3% 2, 2, 3% 6, 2. 1 y2 88, 2, 3/4

SEDMNÁCTLÁN.

69


Vidíme, jak velké rozdíly byly ve velikosti lán v jednotlivých

vsích. Lán v Trní neb v Rohatsku má skoro dvakrát tolik plochy,

co lán v Hor. Bousov. ekali bychom, že aspo lány téže osady

budou stejné velikosti. Vskutku jsou, jak vidno již na p. v nkolika

osadách, v nichž jsme uvedli po dvou lánech, i tu rozdíly. Nkdevelké, jinde menší.

Lány

:

lAny téžeosady.

polí

ikor. vr. tv.zahrad luk

lad a

pastvinlesa Celkem

LhotaRyt..n 75, 3, Ví 1, 2, 2V0 8.1,1% 1, 2, 2 22, -, iV2 103,2,—

LhotaRyt..io fo, 2, 3y2 1, i, 3 3, 1, 3H 4, 2. 3V2 12, 1, 3V2 106,3, l

Lhota Ryt. . 9 59, 1, 3 1, 1, 2 — , 2,172 |

3, -, 2 1/, 64, 2, —

LhotaRyt..17 !74, 3, 2 1/, 4, 2, 2 — 1, 1, i

1/. 80, 3, 2

Lány:

polí


lad a

pastvinlesa Celkem

Pepere . 5 72, 3,— — 3>

—3, i,3 — — 76, 3, 3

Pepere . 1 72, 1, 3% 1, -, 2 3,3,3% — —. 77, a, %

Pepere . 37 56, 3, 3% —, 3, 1 3,2, iH — — 61, 1, 2V4

Pepere . 32 68, 1, y2 —, 3,3% 1, -, 1Y2

— — 70, 1, 1V4

Pepere . 26 66, -, 2V2 — , 2,2 5, -, 1— — 7i, 1

—

Vtší pekvapení eká nás u titvrtilán. Ze budou v nkteré

vesnici, kde jsou lány zvlášt veliké, vtší než v jiné osad celé lány,

mžeme již pedpokládati. Ale co uvidíme, jest s to, aby zmátlo

úpln.

70

VSI A LANY.

Titvrtilány

:

polí


lad apastvin

lesa Celkem

Stehom . 1

1

'120, -, y2 1, 1, iy2 15, 2, 1 19, 3, 3% 23, 3, 2 i8o,3,y2

Havlovice . 2 106,3,2 —7, 1, V2 21, 1,3 10,3,— 146, 1,1%

Meziluží . 1 62, I, 2 3,3,

1

4, -, 3 7,2,3 48, 2, - 126,2,

1

Trní . 1 74, 3, 14 1, -, 1 i3,3,— —3, 2, 2 93, -,3%

Rohatsko.i8ai 74, 1,

—

2, -, y2 8, 2, 2 1/2 — — 82,3,3

Pepere . 40 70, -, 3J/2 1, 1,

2

1, -, 3 1, -, i?4 6, i, 3 80, 1,

1

Stéblovice. 1 5 1,!,— 1, 1,— 11, 2, 1 — 3,3 10,2,2 75,2,2

Spisová . 1 ;54, -, Y* 1, 3, y2 7, -> 1 1, -,1% 8,2,1 72,2, 1/2

D. Bousov . 24 b8, -,2% - -, 1% 10, -,2% — — 68,i, 2 y4

Lhota Ryt. . 8 61, 1, % —»3»3% — — — 62,1,—

Bezno . 5 47,2,3 1/2 — i,3 7,3,3 — — 56,-, iy2

H. Bousov . 4 45, 2, 2% — 3,3 2, 1,— — — 48,3,1%

TITVRTI-LÁNY.

Ti titvrtilány, uvedené na prvém míst, jsou vtší, než který-

koli lán nám známý. eknme hned, že tojsou pípady zcela zvláštní,

výjimené. Pes to náleží do rámce našeho studia. U velkých tí

tvrtí v Meziluží . 1 (je to statek na Dehetníku) všimnme si, že

orná pole toho gruntu mají jen 62 korc, tedy tolik, kolik titvrti-

lán na Kosteku slušn mže mít. Titvrtilán pepeský . 40 je

pozoruhodný proto, že má více polí i více všeho píslušenství než

kterýkoliv z pti celých lán pepeských. V Pepeích je staré

rozdlení lánové zachováno celkem dobe, t.j. i v náležité pomr-nosti mezi lány a zlomky jejich. Pípad náš musí tedy míti pí-

inu zvláštní. Z popisu Hótzlova vidím, že nejvtší parcela toho

statku, pes 27 korc, ležela ,,na pískách", tedy pravdpodobn na

pd zlé jakosti. Domnívám se, že byla teprv pozdji v orná pole

promnna. Díve byla asi poítána mezi lada, t. j. pdu, která

vzdlávána byla jednou v dob 4—6 let. Bez ní by byl grunt nor-

málním pepeským titvrtilánem. Ostatní statky o tech tvrtích

NÁPADNÉROZDÍLY

VELIKOSTI.

7'


role odpovídají velkosti lán ve vsích píslušných. V Trní a Rohat-

sku jsou ovšem nejvtší.

Jako u lán, tak i u títvrtí najdeme, že v téže osad jsou veli-

kosti nestejné. Píkladem uvedu Nepívc, kde bylo (vedle dvou lánajednoho tvrtlánu) nemén než pt titvrtilán.

TITVRTI-LÁNYVNEPÍVCI.

Titvrtilány

polí


lad apastvin

lesa Celkem

Nepívc . 6 62, I, y4 1, 1, 1 4, -, 3— 2,3.2 70,2,2%

Nepívc . 2 53, 1, 1, 1, iy2 5, 1, y2 — 4,3,2 64, 3, l

Nepívc . 15 50, 2, 2 — 3, Ví 4> -> 2 3/4 — 5,3,3 61,2,—

Nepívc . 7 46: i, 3 1, 2, 1 1, 2, y2 2,2,— — 52, -, y2Nepívc . 1 41, 3, 2% — 3, 1 3, -,3 2, 1, iy2 2,3,— 5i» -1

—

Rozdíly mezi tmi pti grunty dosahují až 19 korc. Titvrtilán

. 6 je vtší než lán . 10 v Nepívci, jenž ml všeho všudy 68 k.,

2. v., 3 tvrce.

Nejpodivnjší v této píin byly pomry ve vsi Pedmstí

:

v3

polí


ladapastvin

lesa Celkem

Pedm. . 7 I 48, I, 1 2, 1,— 7, -, % — 3>3>2 61, 1,3%

Pedm. . 3 78 53, 1, 1% 1,1,1% 17, I »2 1/2 — — 72, -, 1%Pedm . 1 »/« 52, 2, 3/4 2, 2, 1 % 12, 1,2% —

5> -,3 72,2,3%

Pedm. . 2 zu 34, 3, 1 1, -, — 2, 3, 3% — 3, 3Y2 11,2, I 51, I, «

Pedm. . 53U 36, 3, 3% —, 3, 2% 4, *, 2% 4, ii 1 — 46, 2, 1 y4

Pedm. . 6 zu 55, 3, V2 1, -,3 7,3,i% —3, 3>2 68, 2, 3

. 7 v Pedmstí je nejmenší lán, jejžjsem postihl na Kosteku.

Má vší pdy 61 korc, tedy skoro zrovna tolik, kolik u lánu obyejnhledáme. Vskutku je to zmetek, mrzák, o ást své bytosti neznámým

72

VSI A LANY.

zpsobem ochuzený. To vidno z toho, že sedm osmin lánu v téže dIlylán

obci (. 3) mlo 53 korc polí a vší pdy 72 korc a že dva ješt

menší zlomky lánu, titvrtilány . 1 a 6, jej rozsahem orných polí

pevyšovaly. K malým titvrtilánm . 2 a 5 by se lán ís. 7 sice

hodil, ale i tu pochybuji, že jde o starou výmru pvodní. Pedmstísousedíc bezprostedn s mstem Sobotkou, kde byl pohyb pdymezi jednotlivými grunty i touha po pd mnohem živjší než ve

vsi, ztratilo kusy své arey do Sobotky. Prodávalo se po menších par-

celách, a možná že bez vdomí úadu kosteckého. Nebo kdyby od-

prodaná pda vydala 1/8 nebo % lánu a prodej stal se s vdomím

úadu, musil by statek v gruntovní knize býti veden nadále ve veli-

kosti o píslušný zlomek zmenšené. Když komise z r. 1725 chtla

vyšetiti, jak se stalo, že v Pedmstí (a v Bezn) je mén selské

pdy, než bylo r. 1654 (tenkrát rulla vyetla ve vsi 4 statky po 50

korcích polí a dva po 40, krom dvou malých osedlých), nenašla

v gruntovních knihách nic. Proto v Pedmstí pes úbytky nastalé

zstávala stará kvalifikace grunt podle rozvržení lánového nedo-

tena. ís. 7 bylo stále lánem, i když velikostjeho byla znan menší

než titvrtlánu ís. 1. V tom práv teba spatovati dkaz staro-

bylosti oznaení lánového.

Mení pllán, tvrtlán a pltvrtí nebo dvou a pltvrtí

a zlomk podobných nemže nám poskytnouti již nic nového. Vevsích s lány velkými byly tyto díly velké, pllány na p. vtší než velikost

jinde titvrtilány. Púllán . 13 ve Spisové ml 67 korc, v tom pul lanu.

46% korc polí, ale púllán . 15 tamtéž, v gruntovní knize mezi

chalupy poítaný, jen 44% korc, v tom 33^4 k. rolí. V StakovLhot držel púllán . 7 dokonce 72 korc, v tom 59 k. rolí, púllán

. 2 ml 59% korce. V Cálovicích byl púllán ís. 1 2, tenkrát Vejpra-

vm náležející, vtší než titvrtlány . 7 a 4. Ml 67 korc, v tom5i 3

/4 rolí. V Markvarticích, pokud se výmra jejich zachovala, mlypllány . 8 rolí 39y2 korce, všeho 43

3/4 korce, . 21 rolí 39% korce,

všeho 433/4 korce, . 23 rolí 34 korce, všeho 37 % korce. Je to vzácný

zjev, že dva pllányjsou si tu velikostí zcela rovny. Titvrtlány . 5,

10 73

PTTVRTI-LÁNY.


. 7 a . 1 1 mly tu pes 72, 79 a 50 korc. Z toho mžeme odhad-

nouti, jak velké lány byly ve vsích zálesních. tvrtlán v Trní (. 9)

ml ovšem 28 korc, v Spisové (. 9) 26 korc, v Oseku . 5 dokonce

pes 36 korc. Ve vsích s velkými lány ml vbec 20—30 korc,

v Pepeích 15—19 korc, v Horním Bousov také jen 14. Velký

tvrtlán osecký nebo dolnobousovský byl asi zrovna tak veliký jako

na p. pllán v Horním Bousov . 32, který držel jen 43 korc.

Nebo pllán . 7 v Malé Lhot téže velikosti. Nejmenší na panství

byl snad pllán . 33 v Pepeích o 32 korcích, v tom 30 korc polí.

Zapomnl jsem na statky o pti tvrtích lánu, nejvtší na Kos-

teku. R. 1684 bylo jich na panství, bez dílu osenického, pt. A sice

po jednom v Dolním Bousov, v Lažanech, Spisové, Lhot Rytíov(. 17) a Mrkvojedech. Ode všech potom oddleno po tvrti; do

r. 1748 zachoval se jen pttvrtilán spíšovský. Ale lažanský grunt

mžeme si rekonstruovati bez nesnází. O nm však teba pozname-

nati, že v gruntovních knihách kladen je za lán, pouze v seznamu

z r. 1684 za pt tvrtí lánu. V díle osenickém mlo v druhé pol.

17. stol. pt tvrtí lánu patero statk.

Pt tvrtí lánu

:

polí zahrad luklad a

pastvinlesa Celkem

Spisová . 12 73. 2, — 2, 1, 1% 22, -, 1 25, 2, 2 15, 3, 2 139, I >2 1/4

Lažany . 3 90> -, 3 2, 3>— n,3, V2

—4> h Y-2 109,—,—

ísel bylo uvedeno s dostatek. Jaké pouení z nich vyplývá? Jak

pedevším srovnati bžné tvrzení, že normální lán obsahoval 60 kor-

c, s daty práv pedloženými? Ze i na Kosteku poítal se v 17. stol.

lán na 60 korc (v 18. stol. na 64 korc), o tom mám nkolik pí-

mých zpráv. Tak se poítá lán na p. v urbái z r. 1 648, tak se poítá,

jak jsme poznali, i v berní rulli z r. 1654. My však vidli, že 60 korcml na Kosteku lán jen výjimkou, jen v jednom pípad, nebo

74

VSI A LANY.

vzpomeneme-lipllánjen ve dvou až tech pípadech. My vidli,

že lán kosteky má vtšinou pes 80, velmi asto pes 100 korc.

Vysvtlení je dosti jednoduché. Udává-li se rozloha lánu v korcích,

myslí se vždy jen orná pole, nikdy ne ostatní píslušenství lánového lánem

statku. Tak tomu je v urbái z r. 1648, tak tomu je konec konc ornA pole.v berní rolli. Vyplývá to, a to je hlavní, zejména z kosteckých knih

gruntovních. Všude, kde je tu zmínka o lánu nebo ástech jeho, tedy

na nesíslných místech, praví se vždy ,,lán roli vorné", ,,ti tvrti

roli orné" a podobn. Netvrdím, ale mám za pravd podobné, že

tak tomu bylo nebo pravidlem bylo v celé zemi. Velikost lánu se

urovala jen velikostí arey orných polí. Vdouce to, budeme stedo-

vkému lánu teprv rozumti.

Zbývá vysvtliti, pro rozloha orných polí u jednotlivých lándostupuje obyejn ísla 68—88 korc? To souvisí pedevším s veli-

kostí korce za základ vzatého. Ve vtšin vsí kosteckých bylo patrn velikost, 1 v t v , • •• 1 , n , • ,J, T j KORCE A VE-

v dobe založeni jejich mereno na korec velký, o osminu vetsi. Lan likostlAn.6okorcový vydal tak skoro 68 korc, zvaných pozdji pražskými.

Plocha jeho se odhadovala podle výsevku ; teba však pedpokládati,

že pravidlem se vysel sutý korec obilí na korec plošný. U nkterých

vsí, na píklad Horního Bousova, Peper, Vochvišovic musíme za

to míti, že vymeny byly na normální korce staroeské, že tu tedy

lán ml vskutku (rolí) 64 korc nebo 60 korc plochy. U jiné sku-

piny s lány zvláš velkými, t. j. u Dolního Bousova, Rohatska, Trní

a patrn i Kdanic byly, jak kombinuji, vymovány lány vtšího

typu, po 72 korcích a to korcích velké míry. Tak lze vysvtliti,

že tyto lány vydaly vlastn pes 80 korc polí. Mžeme ovšem po-

ítati nkde i s tou možností, že pvodní lán byl rozpoten na

72 korc polí pražské míry. Nebo že myšlen byl za 60 korc rozlinésoboteckých míry hrubé. Srovnej, co jsme o ní povdli výše na str.

23. Šedesát korc té míry bylo vlastn devadesát korc. Tu lán ovšemmohl zavírati v sob snadno na 120 korc všeho píslušenství.

Pi tom musíme zhostiti se pedstavy, že lán a tvrti jeho —nebo na tvrti se nejastji poítalo; nkdy íká se dokonce místo

75

DlL DRUHY. KAP. TETÍ.

STEDOVKÁVOLNOSTA LÁNY.

POETLÁNVE VSI SENEMNÍ.

„lán" jen „tyry tvrti" — kryly se pesn, le náhodou, s kvótami

vyloženými (60, 45, 30, 15; 68, 51, 34, 17; 72, 49, 36, 18 atd.).

Takové pesnosti stedovk nemiloval. Každý pokus vtsnati jeho

formy v úzkou a piléhavou škatulkovou stupnici musí ztroskotati.

Jeho heslem je volnost, a to volnost založená na nerovnosti, na pri-

vilegiu. Rovnost je heslo moderní, protistedovké. Pináší je k námdoba osvícenská; uvidíme, jak se pokoušela i na lánech kosteckých

zkusiti svou chu po stejnomrném vyrovnání, schematickém ustej-

nní. Proto nelze íci, že by ve formách stedovkých nebylo zákon-

nosti nebo pravidla. Je tu všude, ale tvary stedovké žádají vždy

nco prostory, nco vzduchu k pohybu individuálnému.Jsem pe-svden, že úplná rovnost mezi plochou orné pdy u jednotlivých

lán téže vesnice nebyla ani v dob, kdy ves byla na lánovém prin-

cipu nov založena. Záleželo jist víc na vhodném rozdlení parcel,

než na njakém korci více nebo mén. A pak uplynula staletí s mno-honásobnými vlivy svými, v nichž pes stedovkou úctu k ádujednou zavedenému nemohlo nedojíti, zejména v nkterých osadách,

kposunmpdy mezijednotlivými grunty. My poznali lány kostecké

nikoliv v té podob, v níž vyšly z ruky geometr 13. a 14. stol., nýbrž

v tvarech více nebo mén deformovaných, z doby po tyech stole-

tích, ve kterých dv hrozné války tžce dolehly na právní a hospo-

dáské ády zem. Pes to mžeme stav pvodní vyšetiti na tomzáklad dosti spolehliv. Poet lán ve vsi zstával týž. Poznal jsem

to bezpen na p. v jihoeské vesnici Kojakovicích u Tebon. NaKosteku, kde z doby ped r. 1574 nedochovalo se skoro žádných

svdectví písemných, uzavírám to z rozdílu mezi skutenou výmrougruntu a jeho lánovým oznaením. Nevyluuji ovšem, že v pípa-

dech výjimených promnil nkterý grunt svou lánovou kategorii.

Dlíme-li plochu lánové pdy ve vsi potem lán na ves pipada-

jících, musíme dospti k pibližné prmrné velkosti lán pvod-ních. Ovsem jen k velikosti pibližné: v nkteré osad pidlali si

rolí z luk nebo pastvin, jinde se stalo naopak. Nkde si rozdlili

statek obecní a zvtšili tak pímé píslušenství pdy lánové. V Trní

76

VSI A LANY.

na p., kde byly pvodn jen ti lánové statky, mli v 18. stol. jen

tyry až pt korc obecní pdy.Položil jsem již výše tabulku, vypoítávající prmrnou plochu

lánu ve vsích podle výmry polí z r. 1725. Dopluji ji tabulkou dru-

hou, vypotenou na základ výmry Hotzlovy a týkající se jen pdylánové. Tedy nikoliv pdy obecní a podsedkové. Tabulka pinese

data mnohem spolehlivjší, bohuželjen asi o polovici vsí kosteckých.

Pipadlo na lánkorc polí všeho

Pipadlo na lánkorc polí všeho

Pedmstí 57 76 Cálovice 73 9i

Vesec 57 82 Malechovice 77 102

Dobšice 60 67 Stéblovice 77 114

Vochvišovice 61 73 Osek 78 IOI

Bezno 66 79 Lhota Rytíova 79 92

Nepívc 66 80 Lhota Stakova 81 109

Malá Lhota 66 108 Libošovice 83 100

Meziluží 67 7i Rohatsko 83 105

Pepere 67 100 Dolní Bousov 85 102

Spisová 68 72 Trní 86 114

Horní Bousov 68 77 Stehom 142 178

Obruby 72 88

PESNÁ DATAO LÁNECH

KOSTECKÝCH.

Prmr vydá 74*7 korc polí najeden lán a 94-8 korc všeho

píslušenství. Pojal jsem do soutu mimoádný pípad stehomskýs ohledem na vsi zálesní, jež v tabulce scházejí a jež velkou vtšinou

mly lány zvláš veliké. Pevedeme-li korce Hotzlovy na korce dnešní,

shledáme, že kosteky lán ml 93*8 korc, v tom rolí skoro 74. Pr-mr celolánových statk této výmry nedosahuje (viz souet v tabulce

na str. 69). T. j. díly lánu byly pomrn vtší než celé lány. Srovnání

dat tabulky pedchozí s tabulkami výše (str. 60 až 62) položenými,

vypotenými z katastru revisitaního, vykazuje, jak pirozeno u vý-

mry Hotzlovy, skoro ve všech obcích vtší areu rolí. Výklad výji-

PRMRNÁVELIKOST

LÁN.

77


mek vyžadoval by mnoho místa. U Dobšic na p. revisitace r. 1725

našla rolí 360 korc arey. Hótzl namil však pouze 313V4 korcpolí. Podobn je tomu v Meziluží. Krom toho bylo tu více než jinde

pdy nelánové, domkáské; tabulka naše pihlíží pak jen k pdlánové. To platí i o Obrubech.

Kdybychom do plochy lán zapoetli i pdu podsedkovou

a pdu obecní ve vsi, obsáhl by prmrný lán kosteky asi 108 korc,

spolu s pdou neproduktivní a areou stavební pes 112 korc. Potomporozumíme, jak celý kosteky rustikál odhadnutý námi k r. 1654

na nco pes 28.000 korc, mohl býti kladen na roven 248 lánm.

Nepomrn velké lány v Havlovicích a ve Stehomi jsou, jak

povdno, zvláštní výjimkou. V Havlovicích šlo o grunt daleko za

mezemi dominia ležící, ale v Stehomi o statek položený zcela blízko

kosteckému zámku. Tedy o statek, jehož skutená rozloha musila

historie býti na panství dobe známa. Rodina Ortova, jíž statek dosud náležíLANUORTOVA , \ , ^ ,v , ., , , ^ ,. \ u j x< *VE stehomi (

az °-° r - l 745 Plse se v knihách Orltova), hospodaí tu nepetržíte

od r. 1595. To je pípad jist vzácný. Byly to pvodn dva statky,

jež koupil a v jedno spojil r. 1581 a 1582 Volf Oldich z Rauzen-

dorfa, kosteky panský úedník. Koupil je za 300 a za 200 kop gr. es.

Podle ceny bych hádal, že dohromady mly 1 y2 až i3/4 lánu. R. 1583

sluje živnost již dvorem; kupuje ji tenkrát kosteky pán, OldichFelix z Lobkovic, z rukou úedníka svého. R. 1595 ji zas prodává,

a to Kašparu Orltovi, bohatému sedláku z Oseká, za 550 kop. Kdyžr. 1608 pevzal dvr syn po otci, udána byla cena jeho na 700 kop,

t. j. 1400 kop míšeských (asi 112.000 K). Ten Kašpar Orlt mlosm syn, z nichž jist vtšina ujala po statku na panství — odtud

asi ta bohatá úroda Ort a Ortlík na Kosteku. Zena jeho byla

z Nmec, a on sám anebo jist otec jeho náležel mezi nmecké pi-

sthovalce z hor, dychtící uložit kapitálek formanstvím nebo emes-

lem vydlaný v statku „v kraji". R. 1642 kupuje statek vnuk Kašpa-

rv, píjmím ,,Dvoák". Je to doklad, že to byl stále dvr selskou

usedlost rozlohou pevyšující. Ale cena jeho ve válce klesla na —

78

VSI A LANY.

520 kop mís. (36.400 K) ; na zimu oseto bylo pi tom dvoe všeho

všudy 8 korc žita a pšenice, jako pi pllánu. V berní rolli je živnost

poítána na 60 korc polí, tedy za lán a tak i pozdji. Její cena

z r. 1695 — tenkrát ji Martin Orlt pedal synovi, hospodaiv ku

podivu dlouho, na 53 let— v summ 730 kop míš. (5 1 . 1 00 K) , uka-

zuje, že to byl lán zvlášt veliký. Podobn vysoký odhad (780 kop)

našel jsem v té dob na celém Kosteku jen u statku Pažoutova ve

Skuin, pozdji rozdleného mezi ísla 8, 9 a 21. Statky . 8 a 9

mají v stabilním katastru 143 korc všeho píslušenství, s chalupou

. 21 dohromady na 157 korc. To byl také lán, nejvtší tuším ve

vsích zálesních.

Ale Ortv statek ml pvodn (podle výmrem Hótzlova) da-

leko více: celkem 240 korc. V tom 162 korc polí, 22 luk, 34 lesa,

na 20 pastvin a lad a pes 1 y2 korce zahrady. Byly to patrn pdyhorší, ale statek byl pece tak veliký, že ke konci 17. stol. úad kos-

teky (se svolením hospodáe) zvýšil berní povinnostjeho na 1r/2 lánu.

R. 1 704 Václav Ort vymohl si zase u hrabte, že má grunt býti pova-

žován za lánjako prve. Václav Ort dokazoval, že role má na velkých

stráních a splachách, mrvu že vtším dílem musí šesti komi vyvážet

a že když dost nevelký déš padne, tehdy že pdu i s mrvou i obilím

strhuje a bere. ,,Kdo v rovin rolí a záhony má, víceji z jednoho

záhonu než já ze 2 neb 3 záhon sklízívá." Nemusíme sic vitisuplice do slova, ale zdá se, že tu máme pece vysvtlení, pro tak

velký statek byl považován pouze za lán. R. 17 16 oddlila vdova

Anna Orltova, nemohouc prý sama ,,na té celé živnosti, jsouc hrubrozšíená, na velkých splaších ležící role, v ty tak tžké asy a velký

dan" hospodaiti, tvrt role od statku pro staršího již dorostlého

syna Václava. To je pozdjší íslo 3. Ten oddlený tvrtlán ml sámpes 59 korc všeho píslušenství. Pozdji zmenšily se odprodeji i tyto

díly; tak zejména na 36 korc oddleno od . 1 1 k . 14. R. 1842

má hlavní statek již jen 141 korc, v tom 84 korc polí. I v té

zmenšené rozloze zstával stále nejvtším selským statkem na

Kosteku.

VELKÝLÁNVE SKUIN.

VELIKOSTSTATKUORTOVA.

79


DVANÁCTKOPZÁHON.

Gruntovní kniha dolnobousovská odhaduje velkost gruntzídka na lány. astji íká místo lán: dvanáct kop záhon. Pllánjmenuje šesti kopami záhon, tvrtlán temi kopami, jednu osminu

lánu pldruhou kopou záhon. Ponvadž v Bousov a Trní ml lán

85—86 korc polí, vyplývá z toho, že záhon ml tu prmremplochy bezmála pl vrtele (rgi tvrce). Pi normálním lánu

o 60 korcích výsevku vyselo se na záhon 1V3 tvrce. Mžeme tedy

záhon klásti na roven 1*3 až 1*9 tvrce; jednu kopu záhon 5 až

7 korc. Záhony jsou pravdpodobn stará pvodní míra polní

našich pedk. Korec pišel z ciziny, od Rek nebo od íman.Korec je polní míra pedpokládající již dokonalejší zemdlství,

vtší plochy, je to (jak za to mám) míra doby kolonisaní. V Polsku

znamená také „koit" tolik co kluiti, pdu zarostlou v pduurbární pemovati. Záhon je polní míra starého primitivního

zemdlství, s malými parcelami se spokoj ujíího. Ze mení pole

na záhony ješt v 17. století mlo na Kosteku pevahu nad od-

hadem v korcích, poznáš z gruntovních knih bezpen. Proto po-

chybuji, že by záhon byl pvodn díl nebo zlomek korce. Obyejnovšem platilo, že korec má 12 záhon. Také vzdálenost udávali

naši starší pedkové na hony. To jist se záhony souvisí. R. 1644

náležejí k výmnku odstupujícího hospodáe ve Vesci i „jedny hony

pšenice u voechu v Nepívci".

Spolehlivý výpoet, jenž ukazuje, kolik v které vsi pipadlo

korc orné pdy na lán, mže býti dležitou pomckou i v jiných

smrech. Vidíme-li na p., že osady spolu sousedící jako Dolní

založení vsi Bousov, Trní, Rohatsko mají rolí po 83—85 na lán, neunikneme

lánIKOST myšlence, že byly založeny asi souasn a ovsem od téže gruntovní

vrchnosti. Podobn nápadná je shoda mezi sousedními vesnicemi

Pepeemi a Horním Bousovem nebo mezi Malechovicemi a Stéb-

lovicemi. Ale zkoumání takové, má-li dojíti výsledk bezpenjších,

musí se opírati i o srovnání inží a dávek.

KORECA ZÁHON.

80

,

/Mi.í

-

\ 'Jt. '

-5!

u e*^ ~— t*

^< ~T.

c

Q >v:

W r>y:

gH NW

CSi—

<

v:

pM cu C3

£ So ^* '_

c/3

y: O—

]

E- C3y: ^2

S r.

V^ .

TY VE VESCI.

VSI ALANY.

Jak se má výmra Hótzlova k pesnému mení katastru sta-

bilního? A jak se má k výmrám starších katastr? Bude pouno, tyry grun-

ukážu-li na nkolika gruntech a vesnicích, jak se jeví v jednotlivých

pípadech speciálních ty rozdíly, jež jsme sledovali v pedchozí ka-

pitole na ploše celého rustikálu. Zvolme si pro srovnání tyry grunty

ve vsi Vesci, u nichž v 1. 1654—1842 nedošlo k žádným nebo jen

nevelikým zmnám v rozsahu pdy.

Hótzlova výmra z r. asi 1 746

:

PODLEVÝMRY

HOTZLOVY.

Vesec

pole zahrady lukalada,

pastvylesy rybníky celkem

43 £.US > >u

<3 Z ««3 £jí > «j

»«3 £ i žko.

vrt. tvr.

Lán . 3. 79, 2, *7i 2, 3, 3*/. 6, 1, 1V1- 9, 1, 2 - 98, 1, iVi

Lán . 1. 55, 1, 3V1 1, 3,—

7, — , 1 — 17, 2, »/« — 81, 3, V*

Titvrtilán . 7. 59, 1, 3 1, 2, — 7, 3, 2 1, 1, 3 — — , 2, 2 70, 3, 2

Pllán . II. 32, 1. 1V1 1, — ,XU 3, i,

l/«

- — 36, 2, 2'/.

Stabilní katastr 1842

:

Vesec,

ís. pop.

pole zahrady luka pastviny lesystav.

area

nepro-

dukt.celkem

korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy sáhy sáhy korce sáhy

3- a 18. 82, 513 2, 448 4, 483 - 558 10, 435 636 83 101,756

1 57, 640 I, 568 8, 642 I, Il6 17, 368 404 800 88, 138

7 58, 424 2, 382 8, 247 -, 58 i> 475 376 439 7i,77i

1

1

32, 572 I, 255 3, 7i6 — I 10 — 392 — 38, 445

V KATASTRUSTABILNÍM.

Ze srovnání obou posledních ísel (7 a 11

) vidíme, že Hotzl milpomrn dobe. Jen u . 1 se setkáváme r. 1842 se soutem o 6 korcvtším. Pravdpodobn tu bylo po r. 1 748 nco pikoupeno. U ostat-

ních tí grunt vydá výmra Hótzlovajen o 1—3 korce mén. Ale ne-

zapomínejme, že Hótzl nepoítá plochu stavební a pdu neplodnoua že mí na korce o 1% menší. Nesrovnávejme také písnjednotlivé

druhy vzdlání pdy. V tom za sto let stala se asi leckterá zmna.

81

DlL DRUHY. KAP. TETÍ.

Katastr josefínský

:

VKATASTRUJOSE-FÍNSKÉM.

Vesecpole a lada

zahrady

a luka

lesy

a pastvyCelkem

korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy

Lán . 3

Výmra z r. 1785- 1787 72, 141 5, 639 9, 150 87, 130

Opravená vým. (po 1803) 72, 142 7, 363 9, 170 88, 675

Lán. i

Výmra pvodní 49, 72 8, 384 9, 3°8 66, 764

Výmra opravená 49, 72 8, 385 13, 242 jo, 699

Titvrtilán. 7

Výmra pvodní 58, 142 9, 480 1, 26 68, 648

Výmra opravená 58, 142 9, 480 1, 26 68, 648

Pilán . nVýmra pvodní 30, 129 4, 308 —

34, 437

Výmra opravená 32 530 4, 308 —37, 38

Srovnáme-li tabulku tuto s výmrou Hotzlovou, vidíme teprv,

jakou cenu mlo to selské mení z r. 1785. A zdá se, že ím vtší

byl statek, tím radikálnji se podmovalo. U grunt . 1 a 3 vy-

meno bylo u každého o 10— 15 korc mén. U . 7 chybí jen dva

korce; u . 1 1 jsme pekvapeni výmrou o nco málo vtší než na-

lezena Hótzlem r. 1744 až 1748.

Nejníže udává ovšemvýmru katastr revisitaní neboli terezián-

ský. Uvedu zárove data katastru nejstaršího, berní rulle z r. 1654:

V KATASTRUTEREZIÁN-SKÉM.

Rulla1654 Katastr z r 1725 (tereziánský) Chybí

1 srovnános Hótzlempolí

korcosevu

polí zahrad luk lad lesa celkem

areyko. vrt.

osevukor. vrt.

vesms v korcích ko. vrt. korc

60 . 3 66, 2 y4 65, 31/?! 1Y1 4^2 y2 4 77, & 21 U

60 . 1 56, 2l/4 54, 3

—7

—5 68, 2 14 13

54 . 7 57, 2V2 55, 2 1% 5% — — 64, 2y2 5%30 . 1

1

31 29, 2% 1/, iV, — — 34 2V2

82

VSI ALANY.

Pole u ís. i a ii byla r. 1725 udána spolehlivji než pozdji

v katastru josefínském; u ís. 1 pevyšují dokonce výmru Hótzlovu.

Ale ostatní píslušenství statku stanoveno bylo zcela nedostaten.

Srovnání s daty berní rulle z r. 1654 ukazuje, jak mechanicky byla

tenkrát okrouhlá ísla lánová kladena za výmru rolí u jednotlivých

grunt. U lánu ís. 1 udáno také 60 korc polí osevu, a ten lán mlvskutku jen 54—55 korc osevu. U Vesce, jak vidno zejména ze

skutené plochy polí u ísel 1 au, mohou sotva korce berní rolly

býti vykládány na velké korce sobotecké nebo na korce vrchovaté,

o osminu vtší.

K tomu nkolik píklad vybraných namátkou. íslo 12 ve

Vesci (pllán) má u Hotzla 47 korc, 1 v., 3 VI tvrce; v stabilním jiné* PÍKLADY

katastru 47 k., 646 sáh (265 sáh vydá stavební area). íslo 6

v Nepívci (titvrtilán) u Hotzla 70, 2, 2%, v tom 62V4 k- polí;

r. 1842 71 korc 691 sáh, v tom 61 y2 k. polí. íslo 4 v Stéblovicích

(tvrtlán) u Hotzla 33, 2, 3%, v tom 27 korc 2% tvrce polí, r. 1842

34 korc, 71 1 sáh, v tom 27 k. 448 sáh polí. Srovnávání ve vtším

rozsahu je znemožnno tím, že v Nepívci a Stéblovicích se grunty

skoro vesms do r. 1842 dlením zmenšily. Ve Vesci byly pomrymnohem stálejší.

Projdme zkusmo ješt jednou výmrami katastrálními. Zapedmt zkoušky vezmme si však jednotku vtší, pozdjší obec katastrálníkatastrální. Chci ukázati pracovníkm, kteí by o podobná studia obec nepí-

se pokoušeli, jakjest si tu poínati, aby nestaly se chyby, kterýchjsem

se pi prvém pokusu sám dopustil. Vyvolím pro tu ukázku katastrální

obec (dnes se íká úedn a špatn „místní obec", podle nmecké-ho „Ortsgemeinde"), skládající se ze vsí (dnes úedn „osad")

Vesce, Nepívce a Stéblovic. Hranice katastrální obce nepívckése ve vymení josefínském i v stabilním katastru, jak nepochybuji,

kryjí. Zjistiti to je vc velmi nesnadná, protože katastr josefínský

nemá map. Nezbylo by než vzíti jeho popis hranic berní obce doruky, a s ním a s katastrální mapou z r. 1842 hranice obejíti. Ale

83


JEJÍRUSTIKÁL.

opakuji, že bylo r. 1817 naízeno, aby berní obec stabilního katastru

založena byla v týchž hranicích jako r. 1785—7. Katastry z dobypedjosefinské, jak bylo výše vyloženo, týkají se jen pdy selské.

Teprv od r. 1785, v nov utvoených obcích katastrálních, pojata

je do berní obce i pda panská a církevní.

Rulla

g Katastr z r. 1725 (tereziánský).

JEHO VÝMRAZR. 1726.

polí vkorcíchosevu

polí zahrad luk ladpastvin a

porostl inlesa celkem

areykor. vrt.

osevukor. vrt.

kor. vrt. korc kor. vrt. ko. vrt. korc kor. vrt. tvr.

378 Vesec 410, i\/ 4 380, 3V4! 6, 3 35V« - 31/, 17, — 21*/. 492, 1, 1V1

305 Nepívc 354, Ví 346i 3Vi 11, i1/. 20V2 7, i — 22V, 415, 2, v*

172 Stéblovice 214, 2 3/ 4 187, 1V4 6, 1 i83

/ 4 6, 2 8, 2 I9Vs 274, —, —855 Dohromady 979, Ví 915, 1 24, i

1/* 75 14, aVi 25, 2 63V1 "81, 3, i

3/.

V procentech 828 — 2, 6-3 1-2 2-1 5 3 —R. 1725 víc

než r. 1654 o14-5% 7% - - - - - 38%

Výmra Hotzlova ( 1 746)

VÝMRAHOTZLOVA.

polí zahrad luklada

pastvinles rybn. celkem

kor.vrt. tvr.

kor.vrt. tvr.

ko.

vrt. tvr.kor.

vrt. tvr.kor.

vrt. tvr.kor.

vrt. tvr.kor.

vrt. tvr.

Vesec 426,- iy2 I&-J234 45*3,2% 3<M»3% 73, 2, iy2 ", 2, 2, 589, 3, 1 Vé

Nepívc 411,2, 1% 8,3,2% 33,2, 14 3o,i,3 46, 3, 2 — 53i, 1, 1%Stéblov. 237^2, 1 n, 3,— 42,—, 3 $*,*,&& 50,1,2 — 373, 1, 1 Mí

Dohrom. I075, !> Vl 33,3,i 121,2, 1% 92,1,2 170,3,1% ",2,2 1494,2, %v% 71-9 2-26 8-i 618 1 1-4

Výmra Hotzlova zná o 26*4% plochy rustikálu v katastru víc

než odhad z r. 1725 a o 74*8% víc než rulla z r. 1654. Pda neorná,

díky pesnému mení, vzrostla ze 17*2% z r. 1725 na 28*1 %. U les

shledáno, že je jich víc než dvakrát tolik, co udáno r. 1725. Vzrst

lad a pastvin a dílem i les spadá pedevším na ádné zmení obec-

84

VSI A LANY.

ního statku. Z vykázaných pastvin je totiž 76% a z vykázaných les

593/4 korce obecní pdy. Stéblovice nemly žádného obecního lesa.

Obecní statek byl vymen v katastru tereziánském pranedbale, asi

o 250% pod skuteností.

Katastr josefínský má u srovnání s Hotzlem výmru menší, t. j.

horší o 1 6*4%. To ukazuje tato tabulka, vztahující se zase výhradnna rustikál

:

Katastr josefínský (uprav. r. 1803).

pole zahrady luka pastviny lada lesy celkem

korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy

Vesec 401, 642 12, 21 40, 606 10,583 —53, 168 518,420

Nepívc 370, 166 7,235 30, 434 — 363 13, 149 31,644 453,391

Stéblovice 209, 382 12, 27 29, 382 1 5>709 - 674 43, 664 3^,498

dohromady 98l,390 3^283 100, 622 27, 115 i4, 23 128,676 1283,509

vprocentech 76-4 24 78 3*2 10%

Mén u srov-

nání s Hotz-lem pro,

95 32% 14-48 20 124%

VÝMRAZ DOBY

JOSEFÍNSKÉ.

Tabulka pedchozí nemá nic spoleného s katastrální obcí ne-

pívckou r. 1785—7 utvoenou. Výmra rustikálu v jednotlivých

vsích je v ní poítána týmž zpsobem, jako tomu bylo v katastrech

pedchozích a u Hótzla. To jest: vše, cokoli patilo na p. sedlákmveseckým, by pda ta ležela v nkolika obcích katastrálních, je pi-

poteno k Vesci. A naopak je odeteno vše, co ležíc mezi polnostmi

veseckými, patilo tebas sousedm v Sobotce nebo Libošovicích.

Vrchnost takové soupisy podle vsí, bez ohledu na hranice katastrální,

potebovala a proto šije poídila. U stabilního katastru podobných

summarií již nenalezneme.

Obraz katastrální obce nepívcké, objímající všechnu pdu,která ležela v mezích nové obci vykázaných (tedy i pdu panskou

VELIKOSTOBCE yINDY

A DNES.

85

DÍL DRUHÝ, KAP. TETÍ.

i církevní i pdu poddanskou, náležitou sousedm jiných obcí kata-

strálních, pokud v katastru nepívckém nco pdy drželi), podánám tabulka následující. V ní postavíme vedle sebe ísla souhrnná

katastru josefínského i stabilního. V prvém ádkuje katastr josefín-

ský, v druhém stabilní (1842). íslice znamenají jednak korce, jed-

nak sáhy.

Katastrální obec Nepívc v katastrech josefínském a stabilním:

CELÝ KA-TASTR NEPI-VCKÝ 1787

A 1842.

RUSTIKÁLJEHO R. 18 42.

polezahra-

dyluka lada pastv. jrybn. lesy

stavebníarea

pdanepl.

celkem

korce sáhy kor.sáhy ko. sáhy ko. sáhy kor.sáhy ko. s. ko. sáhy korce sáhy kor.sáhy korce sáhy

1071,548 32,692 103,517 18,591 26,187 3,423 685,513 — — 1942,271

1212,194 42,83 112,354 — 82,114 650,28 12,649 58,492 2170,314

vícTQ.rO/í ó l /o

víco28%

VÍCO8-4%

VÍC

82%mí100%

mí5-i%

1842 VÍC

100%víc

100%VÍCOii-7%

Procenta v tabulce vypotená udávají pomr obou výmr do-

staten a nepotebují výklad. Popateme nyní na to, jak velikým

jeví se pouhý rustikál nepívcký podle výmry z r. 1842

:

Rustikál katastru nepívckého r. 1 842 v korcích

:

pole zahrady luka pastviny lesy staveb. areapda

nenlodnácelkem

1126,420 41, 793 |

102, 153 76,22 96,40 12,536 58, 189 1 1512,553

Vidíme, že v Nepivci je r. 1842 vykázáno mén pdy, než

bylo nameno Hotzlem (srv. str. 84). Nebo pdu neplodnou a za-

stavnou, skoro 71 korc, musíme od celkové summy odpoíst; tu

zajisté Hótzl pominul. Vidíme také, že tabulka z r. 1842 vykazuje

skuten mén les, luk i pastvin, než jich bylo r. 1748. Všechno to

souvisí s tím, že Hótzl byl zmil pdu, která náleží osedlým ve

Vesci, Nepívci a Stéblovicích, tebas by i ležela v mezích vsí sou-

86

VSI ALANY.

sedních. Pro srovnání potebujeme tedy tabulku s íslicemi stabil-

ního katastru, shromáždnými tak, jak tomu bývalo v starých

výkazech a katastrech. Tu je potebí projíti parcelní protokoly

katastr s obcí Nepívckou sousedících a vyhledati jednak, co pdymli obyvatelé vsi Vesce, Nepívce a Stéblovic v cizích katastrech

(a souhrn toho pipoísti k rustikálu);jednak co drželi cizí v ka-

tastru nepívckém (a tu pdu odeísti). Najdeme, že Nepívectí

mli v sousedství celkem 072 korc pdy víc než cizí sousedé v Ne-

pived. Pesná data o skutené rozloze rustikálu tí vsí v katastru

nepívckém spojených obsáhne pak tato tabulka (opt v korcích

a sázích víde.)

:

POTEBAOPRA VY.

pole zahrady luka Ipastviny lesy staveb, areapda

neplodnáCelkem

U36,597 41,793 111,326 79,162 151,309 12,536 58, 189 I59I.5"

A teprv nyní mžeme oceniti ádn spolehlivost mení Hotz-

lova i mení starších katastr. Pedpokládám ovšem, že nebylo od-

prodej do cizích obcí a naopak, jež by rozsah rustikálu pozmnily.

Odeteme-li pdu neplodnou a zastavnou, zbude nám k srovnání

1520 korc 587 sáh pesné výmry z r. 1842. Hótzl namil 1494korc 425 sáh, ale v menších korcích staroeských. V korcích po

800 vid. sázích vydá jeho mení 1480 korc. Tedy by byl Hótzl ne-

domil všeho všudy 40 korc, t. j. 2-67%.

Ve skutenosti byl asi rozdíl o nco vtší než 40 korc. Vzpo-

meme jen, že mezi r. 1746 a 1842 pibylo v jmenovaných vsích

trochu zastavné pdy. Nepochybn také se prodejem a koupí tu

a tam skutená država o nco zmnila. Ale v celku vidíme, že Hótz-

lova výmra z r. 1744—48 je ped stabilním katastrem daleko nej-

spolehlivjším zjištním plochy pdy na Kosteku. Jeho data jsou

proto pramenem prvého ádu. Škoda, že se nezachovala celá.

Výmra Hótzlova spolu s výmrou rustikálu z r. 1842 posky-

tuje vdné pouení o zmnách ve vzdlání pdy mezi lety 1748

JAKMILHÓTZL.

87


rozdíl a 1842 v katastru nepívckém. Polí za tu dobu pibylo. Z 71*9%

za sto let stoupla pole na 74*7%. Procenta r. 1842 vypoítávám pouze z pdyplodné, tak jak byla poítána r. 1748. Poznáme hned, že polí orných

pibylo na úkor lad a pastvin (r. 1842 jen 5*2%; o ladech vlastn již

není zmínky) a na úkor les a luk. Lesy s 1 1*4% Hótzlových klesly

na 9*9%. Tak ubývalo obecního lesa. Luka r. 1842 tvoí jen 7*3%vší arey. Zahrad pibylo o nco mí, než ubylo luk. Stouply z 2*26%

na 2* 7%. To souvisí jist s dlením nkterých grunt a vznikem

nových chalup, pi nichž ovsem zízeny byly zahrady.

Srovnání takováto jsou pro djiny našeho venkova velmi dle-

žitá. Málokde, bohužel, poskytují staré výmry k tomu základ tak

spolehlivý, jako na Kosteku data zemmie Ignáce Hótzla.

88

KOST. PROSTORA MEZI TETÍ A TVRTOU BRANOU.(Barevný devoryt Karla Vika)

KAPITOLA IV.

GRUNTY A OSEDLIDRUHY OSEDL ÝCH. — PODSEDCI. — SEDLÁCI A CHALUPNÍCI.

— VZRST SOBOTKY. — PIB ÝVÁNÍ OSEDL ÝCH PO VÁLCE TICETILETÉ.— VELIKOST GRUNT V TÉ DOB.— PEHLED VÝVOJE ZA DV ST LET. —VELKÝ PÍROSTEK MALÝCH OSEDLÝCH. — VZRST OSAD. — DROBENÍGRUNT. — VÝVOJ POPULACE.

DOSUD obírali jsme se pdou selskou, jejím rozsahem, roz-

dlením a mením všeobecn. Takka bez ohledu na osedlé,

kteí se o ni dlili a její povahu a pohyb spoluurovali. Nyní bude úkol práce

teba vyložiti, jak utváela se základní disposice lánová po vsích

vlivem hospodáských a sociálních pomr, nesených osudy a sna-

hami usedlého obyvatelstva. Dospjeme tak k dležité otázce roz-

dlení majetku pozemkového na panství, k pohybu grunt a roz-

tídní osedlých. Gruntem tu rozumím pozemkovou držebnost

vbec, a v pramenech našich se gruntem míní pravidlem usedlost

selská. Grunt byl vlastn na Kosteku selské stavem, nikoliv celek

živnosti, stejn jako chalupa byla stavení menšího osedlého. Pra-

meny naše poínají se i tu, bohužel, teprve s koncem války ticetileté.

Ale jdou odtud nepetržit až do r. 1848. Tak i tuje možno sledo-

vati vývojovou linii spolehliv a nauiti se leccos pro eské djiny

vbec.

Dat archiválních je mnoho, ale správné srovnávání jich vyža-

duje opatrnosti a pedevším dobré znalosti vci. Jednotlivé výkazy

se mezi sebou rozcházejí a to nkdy o celá sta. To souvisí s tím, že

obyvatelstvo poddanské na feudálním panství skládalo se z vrstev

nkolika a podle toho poítáno bylo rozlin. Lze je rozdliti pede-vším v osedlé a neosedlé. Osedlí v širším slova smyslu byli ti, kteí

DRUHYOSEDL ÝCH.

12 89

DÍL DRUHÝ, KAP. TVRTÁ.

mli dm, statek, chalupu nebo barák na pd poddanské. Tedykrátce majitelé dom. Neosedlými byly rodiny a jednotlivci žijící

v nájmu, podruží, nemající úasti v pd rustikální. Mezi osedlými

teba vsak rozeznávati. Pravými osedlými ili sousedy byli jen ti,

kteí mli podíl v pd lánové. To byli sedláci a chalupníci. Ale

z chalupník náleželi sem jenom tací, kteí mli nejmén jednu

osminu lánu. Lze je pojmenovat pravými chalupníky. Ti kdo mlipdy mén než osminu lánu, k pravým osedlým nenáleželi. Agrární

ústava doby kolonisaní, kdy lánové vsi byly zakládány, chalup tak

chalupy malých neznala. Vznikly pes to velmi záhy a to nejvíce na obecní

pd. Sluly proto chalupami „na obci". Také se stávalo, že sedlák

nebo chalupník postoupil kus zahrady píbuznému nebo cizímu lo-

vku, aby si tam postavil chaloupku a že mu prodal i dílec pole.

Ovšem jen v tom pípad, trpla-li vrchnost takovou proceduru.

Mohlo se pihoditi také, že chalupa stála na selské zahrad a dva až

ti korce k ní ujal nový drobný osedlý od obce. Chalupy a baráky

tohoto druhu, a k nim slušelo pár korc pole nebo louky obecní

a selské, nedržely pdu svou bezprostedn od pána velkostatku.

Jejich „gruntovním pánem" byla vlastn obec, eventueln sedlák.

Proto sluli „podsedci", chalupy jejich pak na Kosteku „chalupami

podsedkovými", pozdji „pocetkovými" i „poetkovými". Byli to

podsedkov. tedy jaksi poddaní poddaných. Odtud jméno „podsedci". Zjev

i název jeho je vlastn projevem feudálního systému. Ml-li takový

podsedek ješt nájemníka, mohl se vi nmu považovati sám tak

trochu za feudální vrchnost. Platili-li podsedkové roní inži z pdy,na které hospodaili, platili ji k obci, po pípad (ale to vrchnost

obyejn zakazovala) sedlákovi. Ne zámek neplatili nic, le v tom

pípad, že by drželi i njakou kopaninu panskou nebo že by pro-

dávající sedlák (nebo obec) díl svého úroku vrchnosti pesunul na

podsedka. Mezi sousedy, t. j. leny obce vesnické, ovšem nepatili

a nemli tudy podílu v právech jejich. V Libošovicích (a asi i v ji-

ných vsích kostelních) byly i chalupy „na záduší".

Byla tedy na Kosteku trojí vrstva poddaných: i. praví osedlí,

90

GRUNTY A OSEDLI.

2. podsedci neboli chalupníci na obci, 4. podruzi. Na vynechané

tetí místo položme: baráníky, t. j. domkáe beze všech polí, kromsnad kouska zahrádky. Sedli ovšem také pravidlem na obci, aleje

slušno rozeznávat je od podsedk nkolika málo korci vládnoucích.

Mezi pravé osedlé poítati jest ovšem i mšany sobotecké. Skutená theorie

praxe nevypracovala ty rozdíly tak pesn a urit, jak bylo vylo-

ženo. V urbái z r. 1648 na p. jmenují se podsedky jen majitelé

stavení na obecní pd sobotecké a dolnobousovské. V Sobotce ne-

mli podsedkové pdu pražádnou, le kus zahrádky. V Dolním

Bousov urbá dokonce rozlišuje podsedky a chalupy na obci. Také

v gruntovních knihách se astji iní rozdíl mezi chalupou podsed-

kovou a chalupou na obci — a v tom pípad je chalupa na obci

nco horšího, barák s kouskem pole nebo zahrady — a nkdy se

oba terminy zamují. Od pol. stol. 18. starobylá oznaení ta

v gruntovních knihách mizí. Tenkrát šlo už jen o otázku, kolik pdysluší k chalup, bez ohledu na to, stojí-li chalupa na pd lánové

pímo nebo nepímo. Ponvadž z chalupy podsedkové plat na zá-

mek pravidlem nešel, nestará se urbá o n. Registruje je jen sou-

hrnn. Zato vzdlal-li si baráník nebo podsedek s dovolením vrch-

nosti kus neplodné panské pdy v kopaninu a platil za to pár

krejcar do dchodu, dostal se hned s platem svým do urbáe.

Urbá kosteky nepodává tedy plného obrazu osazení rustikálu, seznam pod-

a ti poddaní, kteréjménem uvádí, nejsou vesms pravými osedlými. daných.

Úplného potu poddaných nepodávají ani seznamy kontribuent

královské dan. Zejména v starší dob; chybí v nich baráníci a

ovšem podruzi. Totéž lze íci o gruntovních knihách. Nejúplnjší

jsou pomrn seznamy robotní. Robotovat musili všichni, rozumjkrom Soboteckých a pozdji i Dolnobousovských. Ale nkteré

robotní seznamy vynechávají drobné poddané k práci nezpsobilé.

Úkolem statistika bude rozlišit osedlé na pd lánové od drob-

ných chalupník podsedkových a baráník. To jest: znázornit praví osedlí

zvláš pohyb grunt selských a chalupnických a zvláš pibývání osedlí

9i

DÍL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ.

malých osedlých na pd nelánové. Berní rolle z r. 1654, jak víme,

dbá celkem tch rozdíl. Její „sousedi a sedláci effective" a „cha-

lupníci" jsou držitelé grunt na pd lánové, kdežto „zahradníci"

jsou domkái. U tchto se ani nepraví, kolik korc pdy drží. Poz-

djší katastry nerozeznávají již poddaných podle jmenovaných ka-

tegorií. Také starého rozdlení lánového pestali kol r. 1750 na

Kosteku úedn užívati; jen pro repartici robot rozdlili poddané

podle tvrtí lánových. Ale na základ zcela novém. Zde tedy také

není možno sledovati vývoj až do 19. stol., tebas by ješt pozem-

nostní archy katastru stabilního z let padesátých karakterisovaly

jednotlivcejako celé sedláky, plsedláky, tvrtsedláky atd. Pro dobu

novjší, t. j. prvou polovici 19. století nezbude proto než vzíti za

základ výmru všech poddanských grunt, jak byla stanovena v ka-

tastru josefínském.

Kdo by chtl studovati pohyb obou tíd osedlých, dlících se

sedláka o pdu lánovou, tedy sedlák a chalupník, narazí na jiné obtíže.

ekl bys, že chalupník je ten, kdo má Vs až 1/4 , snad až 3

/s lánu;

kdo má víc, je sedlák. Ale poznáme brzo, že naši pedkové nalézali

hranici mezi obma kategoriemi jiným zpsobem. Na Kosteku je

v druhé polovici 17. století sedlákem ten, kdo má celý potah. To jest

dva kon nebo dva voly. Sedlák je „potažník", osedlý povinný po-

tažní robotou. Kdo nerobotuje s celým potahem, je chalupník,

tebas držel pllánový statek. V dob starší, kdy robota nezname-

nala daleko tolik v selské ústav, nemohlo ovšem toto dlidlo státi

v popedí. V knihách gruntovních míní se chalupou pravidlem

statek o pltvrti až jedné tvrti lánu, nkdy však i horší statek pl-lánový. Ze i tu ohled na jakost roboty spolurozhoduje, patrno na p.v Pepeích u pllánu . 19, jenž se v gruntovní knize k r. 1735

oznauje za „chalupu s vejchozí robotou". Menší držebnosti jme-

nují se, jak víme, chalupami podsedkovými nebo chalupami na obci.

Nesnáze zpsobuje konen nestejné chování jednotlivých vý-

kaz a seznam k mstu Sobotce. Jednou je Sobotka opominuta,

9*

GRUNTY A OSEDLI.

jindy spolu poítána. Bousov Dolení je pravidlem veden v evidenci

stejn jako selské osady vesnické, k nimž agrární povahou svou také

náležel. Teprv od r. 1786, kdy vyplatil se z robot naturálních úpln,

mizí i on z robotních seznam. Sobotku v nich ovšem nenajdeme

nikdy. Tedy aspo o pomrech soboteckých teba se zmíniti zvláš.

Urbá z r. 1648 vyítá v Sobotce 44 držitel dom mstských a

51 podsedk. Podsedk jménem neuvozuje. Pro, již víme. Z tch

95 osedlých jen 22 platilo roní ourok z pozemk; ostatní byli živ-

nostníky a obchodníky. Berní rolla zná v Sobotce dohromady 98

osedlých. Ale 18 stavení domkáských stojí pusto. Bylo tedy v mstpo válce jen 80 dom — tak malá byla tenkrát Sobotka! Vbecnesmíme si pedstaviti, že stará naše msta a msteka venkovská

lišila se v minulosti vnjším rázem a rozlohou tolik od obcí vesnic-

kých jako namnoze dnes. V Sobotce snad všechny domy byly de-vné a jen kamenná mohutná stavba chrámu sv. Bartolomje týila

se vysoko nad šindelové a doškové stechy trpasliího msteka.Hlavní rozdíl mezi mstem a vsí, co do podoby vnjší, tkvl v tom,

že tam dm piléhal tsn k domu. Tomu se nejvíce divili barbai

slovanští a germánští ped staletími v mstech ímských a eckých.

Msto jako Sobotka mlo konen njaké primitivní opevnní, lépe

snad eeno oplocení, ale s dležitým znakem mstského „stavov-

ství": s jednou nebo dvma kamennými branami.

Z tch 80 obyvatel, jež vyítá v Sobotce berní rolla, drželo jen

20 ornou pdu a to celkem asi 6 lán. Berní rolle dlí sobotecké

osedlé pedevším na 18 „soused". Mezi nimi jsou ti, kteí mají polí

jako sedlák plláník až celoláník, dále ti, kteí mají polí mén, ale

vedle toho dobré emeslo, konen ti, kteí vbec polí nemají, ale

pstují emeslo nebo obchod zvláš výnosný (takovýchto je pt).

Potom následuje 7 chalupník, t. j. mšan majících málo polí,

tebas jen dva korce. Konen je 54 zahradník, t. j. stavení bez

polí, jejichž vlastníci pstují rozliná emesla. Osmnáct jiných sta-

vem je poboeno.

Pozdji se msto rychle vzmáhalo. R. 1684 má 114 dom,

POETOSEDLÝCHV SOBOTCE.

VNJŠÍROZDÍL VSIA MSTA.

93


VZRSTSOBOTKYOD MARIETEREZIE.

r. 1757 již 163 — z tch má 34 podíl v pd lánové. R. 1773 mádom 225, a 58 mšan dlí se o pole k mstu slušící. Sítání

z r. 1787 nalézá tu 227 dom a 1315 obyvatel. R. 181 1 je v mst256 popisných ísel a v 1. 1843 až 1848 asi 280—290. Nejvtší

pírstek náleží, jak vidno do doby Marie Terezie. Poet dom se

od r. 1654 do r. 1848 víc než ztrojnásobil. Ale r. 1848 platí do d-chodu kosteckého roní „šos" týchž 44 starých dom mstských,

jež jej platily od nepamti. Jenže dlením vyrostl poet platících

na 48. Ostatní jsou podsedci; na jejich úet spadá skoro veskrze

velký pírstek dom v mst. Ti z mšan, kteí drží pdu, platí

ovsem ourok na Kost. R. 1848 bylo jich celkem 51, neítaje ty sou-

sedy, kteí zakoupili nco pdy v okolních osadách. Kdybychomtedy mli urbá panství Kosteckého z r. 1848, znal by v Sobotce

stálejen 70—95 osedlých. Ostatní by pro nho neexistovali.

KOSTETIOSEDLÍR. 1648.

R. 165 4.

Výklad následující týkati se bude celého panství, ale bez

Sobotky. Porovnáme nejprve data z doby ernínské, vztahující se

na dominium ješt nezmenšené. Potom bude lze omeziti se na Kos-

teko bez dílu osenického a podati pehled osídlení jeho z let

1648— 1848. Data naše, pokud není jinak výslovn poznamenáno,

mají na mysli jen osedlé poddané; tedy nikoliv podruhy.

Podle urbáe z r. 1648 bylo na panství celkem 577 osedlých,

v tom 10 1 chalup na obci a podsedk. Poet grunt selských a cha-

lupnických na pd lánové odhaduji asi na 428. Že znaný díl jich

byl r. 1648 bez stavení i hospodá a že i díl podsedk vlastn ne-

existoval, urbá zamluje. Proto íslice jeho nejsou spolehlivé.

Berní rolle (1654) poítá všech osedlých 548. V tom bylo 91

pustých grunt a chalup. Bez nich zbude osedlých 457. Sedlákzná berní rolle 254 a 34 statk pustých; chalupník 116 a 27 pus-

tých, zahradník (domká) 87 a 30 pustých. Grunt selských a

chalupnických, i pusté v to poítaje, je 431. Tedy asi tolik, co vyetl

urbá. Odeteme-li pusté grunty, zbude 370 statk.

Podrobný výkaz z r. 1684, sestavený k pouení vrchnosti nejí-

st

GRUNTY A OSEDLI.

manem Blatenským, ví dohromady o 560 osedlých. Z tch je 17 míst

pusto. Tedyješt ticet šest let po válce nejsou spousty její zahlazeny.

Proti r. 1654 stal se ovšem veliký pokrok. Osedlé dlí výkaz na

263 sedlák, 130 chalupník (a 1 pustý) — to je dohromady 394

grunt na lánové pd, z nichž jen jeden leží ladem. Srovnáme-li

to íslo s íslem 431 grunt r. 1654, vidíme, že nemén než 37 sel-

ských živností zmizelo. Vysvtlení je na snad : nco grunt bylo

vrchností skoupeno a svedeno; nco jiných bylo spojeno po dvou

až i tech v nové vtší statky. Povdli jsme o tom více v díle prvém

na str. 117. Že náprava k lepšímu stala se znaná, vyplývá ze srov-

nání osazených grunt r. 1654 (370) a r. 1684 (393). Podsedk na

pd nelánové proti r. 1654 pibylo. Seznam z r. 1684 vyítá drob-

ných chalupník podsedkových, kteí mají % korce až 4 korce polí,

celkem 62 (a 1 pustého), domká bez polí 88 a 15 pustých. Tito

malí osedlí vydají tedy dohromady 166 ísel, z nichž 16 je po-

boeno, neobydleno. R. 1654 bylo jich 1 17 ísel, z nichž 30 pustých.

Pramenem bude nám dále soupis poddaných z r. 1736. Je to

vlastn seznam kontribuent. Od výkazu z r. 1684 dlí jej pes

50 let. Vidíme, že za tu dobu uinilo panství pokrok nepatrný.

Všech osedlých je 578, tedy jen o 16 více, eventueln o 33 více.

Nebo r. 1 736 není již ani jediné pusté chalupy na Kosteku. Gruntselských a chalupnických (až do V8 lánu dol) je 417. Pdy lánové

od r. 1684 nepibylo, ale statk pibylo: to je dkaz, že nastává

proces opaný proti onomu, jejž pivodily pohromy války ticetileté.

Grunty se pomalu poínají dliti. Ale ješt jich není tolik, kolik jich

mlo býti r. 1654. Osedlých na pd nelánové je r. 1736 jen 161.

Proti 150 z r. 1684 je to pírstek ku podivu malý. Uvidíme pozdji,

kde tkví pravdpodobn píina. Léta 1690— 1739 byla periodou

nejvtší bídy, jež kdy panovala v dob trvalého vnitního míru naKosteku. Pomalé pibývání stavení domkáských souvisí však

i s tou okolností, že vrchnost ernínská vzniku nových chalup bez

polí dsledn pekážela. Takovým zpsobem musilo pibývat po-

druh. R. 1684 bylo jich ješt velmi málo: muž 22, žen 44. Asi

osedlíR. 1684.

SEZNAMZ R. 1736.

PODRUZI

95

DlL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ.

r. 1738 poítá se vsak v seznamu osedlých (vedle 232 sedlák, dále

asi 228 chalupník, v tom ovšem i podsedkových, a 62 baráník)

155 podruh, vše bez Bousova. To je vzrst nkolikanásobný.

Nechybí ani pehledných zpráv o roztídní grunt podle veli-

kosti. Je to zejména dotená již statistika hejtmana Blatenského

z r. 1684. Je sestavena po obcích, v nichž jednotlivé kategorie osed-

lých jsou vad rubrik seteny. Velikost živností mí ovšem tvrtmilánovými. Se seznamem tím mžeme srovnat soupis kontribuent

kosteckých z r. 1736, také podle lán sestavený a tak i v této

píin postihnout tendenci vývoje bhem celého plstoletí. Sestavil

jsem obojí adu dat do této tabulky:

VELIKOSTGRUNTR. 1684 A 1736.

Sedláci Sedláci a chalupníci Chalup.

vcDíly lán

i1/. i78 1 7. »/« V.

V. 7a V.

v# 78

sedl. chal. sedl. chal. sedl. chal.

Roku

1684

poetosedlých

10 - 49 3 93 8 92 20 4 " 4 79 - 31 394

v procentech 25 — I2"4 C76 23 '6 2 23 3 5 1 02 1 20 — 7-8 —

drží láncelkem I21

/, 49 25/ 8 697* 5

46 10 i7» '/ 1 197*

3'/. 221V.56 i7 8 203/ 4

v procentech 56 — 22'

I

12 3i'5 2*2 253 084 93 — 1-7 —

Roku

1736

poetosedlých 5 I 52 5 87 10 ni 13 90 3 40 417

v procentech 1-2 0-2 12-4 1-2 20-8 24 266 31 215 0-7 95 —drží láncelkem

«7* x7. 52 48/. 657, 67* 557, 47. 221

/, 7. 5 2237.

v procentech 2-7 0-5 23-2 1-9 29-2 2-7 248 22 IO 0-2 2-2 -

Tabulka nedovoluje srovnati rozdíly let 1684 a 1736 pesn,protože je r. 1736 v pd lánové vykázáno víc o 2V2 lánu. Vskutku

lánové pdy nepibylo, ale r. 1736 pojali i nkteré mlýny poddán ké

do soutu a berní povinnost jejich (nikoliv orná pole jejich) odhadli

96

Z

2 s

> £

Q ->

£~ N

1-

O

r

GRUNTY A OSEDLI

mrou lánovou. Rozdíl je pece neveliký. Nejvtších statk, i % láno- JAK ubývalo

vých, je r. 1736 o polovici mén; co tu ubylo, pibylo v potu živ- statkností 1 78 až 7

/s lánových. Podobn ubylo statk titvrtilánových

a pibylo statk typ menších. Nejvíc ovšem tch nejmenších:

tvrtlán a osminek lán. Ale celkem drobení grunt ješt mnohonepokroilo. Výkaz z r. 1836 nerozeznává pdu selskou a chalup-

nickou. Je to škoda: vidli bychom jasnji, jak selské pdy ubývá

ajak pibývá chalupnické. R. 1 684 má 263 sedlák celkem 1 873/8 lán

pdy, t. j. 84*6% vší pdy lánové. Na 131 chalupník zbývá jen

15-36%. A to je ješt 20 osedlých s pllánem rolí poítáno za chalup-

níky. Kdybychom ty plláníky pietli k sedlákm a všechny tvrt-

láníky chalupníkm, stoupne procento selského podílu v pd lá-

nové na 88%. V dob zakládání vsí, v 13.— 14. stol., byl ten selský

podíl jist ješt vyšší. Vsi mly skládati se jen z velkých statk. I toho

poddaného na novém práv nmeckém myslila si doba feudální

trochu aristokraticky, jako zámožného, vtším statkem vládnoucího

hospodáe. V tom tkví, pes všechny nepíznivé stránky pozdjšího

vývoje, ješt dnes síla selského stavu v naší vlasti.

R. 1684 je ješt 70% všech osedlých na pd lánové sedláky

— po oprav navržené je jich celkem 279 — a každý z nich drží pomrprmrem 070 jednoho lánu. Tedy 65*6 korc. Chalupník má chalupníkjenom 0'2i jednoho lánu, t. j. bezmála 20 korc. Jak patrno, byli

poddaní kostetí pdou dobe opateni. Nepozorujeme ovšem, že

by prmrná velikost grunt po válce ticetileté vzrostla. Urbáz r. 1648 vyítá asi 428 grunt na rustikálu obsahujícím 242 lán(za Sobotku jsme vylouili 6 lán). Na grunt pipadne 0*56 lánu.

R. 1684 musíme 22i 3/8 lánu dliti 394 grunty a obdržíme zas po 0*56

lánu na jeden grunt. Pibylo sic po válce vtších statk, ale sve-

dením ztraceny byly rustikálu práv grunty nejvtší. Tak pr-mrná velikost živnosti poddanské se vlastn nepromnila. Pipadána ni ped i po válce nco pes 52 korc. Pozdji, r. 1736, ovšem již

mén. Jen 0*53 lánu, t. j. bezmála 50 korc.

Výkazy pozdjší týkají se dominia o díl osenický zmenšeného.

13 97


Vypoetl jsem píslušná data o této menší ploše panství i pro léta

1648—1 736 a spojil je vjedno s daty o vývoji pozdjším. Tak vznikla

tato tabulka:

PEHLEDVÝVOJE1648—1848.

POUENIJEHO.

rokugruntna pdlánové

domna pdostatní

všechosedlých

|o§

! « 2co £>

1

gruntjnapdlánové

domnapdostatní

všechosedlých

-3-C3UT>OO,

Kosteko

bez

Sobotky

ibez

dílu

osenického

1648 356 136 492 587

>00

On

~o

QNli

x>

"3

SU

Oh

328 99 427 ?

1654

359

(44

pust.)

109

(30

pust )

s pust.: 468

bez pust.:

394

566

474

330

(38

pust )

92

(22

pust.)

s pust.: 442

bez pust.:

362

?

1684 329

148

(16

pust.)

s pust.: 477bez pust.:

461

575 302

131

(14

pust.)

s pust.: 433bez pust.:

419

49

1736 asi 346 146 492 - 314 128 442 138

1351770 asi 415 347 asi 762 982 379 309 688

1S11 asi 478 584 1062 I3I2Í

425 437 862 ?

1848asi

490—500!

asi

683—693asi 1193

asi

1473

asi

440-448

asi

505—513953 ?

Tabulka je jist velmi instruktivní. Od r. 1654, kdy berní

rolle popisovala vylidnné a poboené eské osady, až do r. 1848,

tedy za dv st let, se poet poddanských stavení (ítáme-li vsi

i msta), víc než ztrojnásobil, na venkov bez mst víc než zdvou-

aplnásobil. Na vesnicích je od r. 1654 až do panování Marie

Terezie pírstek jen neveliký, 22%. Ale v letech 1736 až 1848

iní 1 15%. Vyjdeme-li od stavu, jaký ml na mysli urbá z r. 1648,

t. j. od ideálného obrazu plného osazení grunt, málo nebo nic

doteného válkou, pozorujeme, že teprv r. 1736 bylo dostihnuto

(nebo jen málo pekroeno) toho potu poddaných, jaký v urbái

vzat za základ normální. 2e tedy až do doby Marie Terezie hojí

se rány válkou zasazené ; nový rozkvt, a to dosti kvapný, že poíná

se teprv dobou tereziánskou. Na ni vbec pipadá nejvtší kvóta

pírstku. Na Kostekuje to ovšem osobní zásluhou svob. pána Ne-

tolického, jenž svou ekvivalencí poet poddaných velice rozmnožil.

98

GRUNTY A OSEDLI.

V obou hlavních kategoriích, jednak usedlých na pd lánové,

jednak v tíd drobných chalupník a baráník je vývoj velmi

nestejný. Vzrst v kategorii prvé iní v 1. 1654— 1848 asi 52%, ale

v kategorii druhé 628%. Kdybychom poítali i se Sobotkou a Bou-

sovem, byl by rozdíl tchto ísel ješt vtší. Grunt na pd lánové

tedy pibylo víc asi o polovici. Ale pdy lánové pi tom ubylo. Nebotabulce naší teba rozumti tak, že usedlostmi na pd lánové míní

jen zbylé živnosti selské a chalupnické, pokud velikost jejich neklesla

pod jednu osminu lánu, t. j. pod 8 korc orných polí. Od mnohaselských statk bylo v dob Netolických i pozdji odprodáváno po

nkolika korcích malým osedlým, takže pdy, kterou zveme nelá-

novou, pibylo. Dalo by velkou práci zjistiti i v této píin pohyb

pdy íseln. Bylo zajisté již pro rok 181 1 potebí, chtl-li jsem roz-

lišiti osedlé lánové od nelánových, vzíti za základ soupis všech kon-

tribuent podle výmry statk jejich (spokojil jsem se jen výmrouorných polí) a rozdliti poddané v kategorie velikostní, odpovídající

pomrn starému odhadu na lány. Poítal jsem statek nejméno 76 korcích rolí za pttvrtilán, o 56 korcích za lán, 44 titvrtilán,

28 púllán, 14 tvrtlán a chalupy o 8 korcích za osminu lánu. Takbylo lze srovnati velikost grunt v 1. 1684, 1736 a 181 1, jak ukazuje

tabulka dole položená. Týká se Kosteka bez dílu osenického, bez

Sobotky, ale s Bousovem.

VELKÝVZRST

DROBN ÝCHOSEDL ÝCH.

Dílylán i

1/. x 1

/.l '/•

J

, »/• V,3

;',

^ ,, Drobni. Celkem| cha iupníci

Baráníci

1684 5- 44 3 81 7 96 5 68 ™

|| •Jíl4

: 56 89 a 15 pustých

1736 I 1 45

16

5 75

60

9 98

T2 4

9 74

135

29

142

346 U^tíi-.m 87

1811 478 |sE£?'s»se zahrad- Bezekou 85 všeho 142

DROBENÍGRUNT

1684—1811.

Tedy z 52 velkých statk selských, držících sedm osmin lánu

nebo více, zachránilo se do r. 181 1 jen 17 grunt. Z živností o 3/4

a 5/s lánu zbyly jen dv tetiny. Za to pibylo púllán o 28%, tvrt-

lán o 98% a osmin lán dokonce o 610%. Chalupníci mají již na

99


pd lánové vtšinu nad sedláky. Ale vtší díl pdy, t. j. 124% lánu,

pece ješt patí sedlákm; na chalupníky pipadá 51% lán, t. j.

29%. Poítáme-li k sedlákm všechny osedlé, poínaje od tch, kteí

mli nejmén 3/s lánu, bylo jich r. 1684 241; r. 181 1 jejich 201.

Chalupník bylo r. 1684 88; nyní jich je 277. Víc než tikrát tolik!

R. 1684 pipadalo na pravého osedlého skoro 0*57 lánu ili pes

53 korc. R. 181 1 jen 0*36 lánu ili skoro 34 korc.

Pda malochalupnická, která r. 1684 mohla býti odhadována

všeho všudy asi na dva lány, obsahuje r. 181 1 okrouhle 18 starých

lán. Devtkrát tolik! Z tch 379 malých chalupník a domkás poli drží totiž 69 orných polí po 6—8 korcích, 89 po 4—6, 136 po

dvou až tyech korcích a 85 mén než 2 korce. Rozumj krompdy jiného vzdlání. Znásobením dospjeme k pibližné summ

vzrst pdy víc než 18 lán. Je vidno na prvý pohled, že tento velký vzrst pdynelánové není pouhým dsledkem zmenšení pdy lánové. Staré

pdy lánové bylo bez Sobotky r. 1684 2213/s lán; po odprodeji dílu

osenického (34 lán) zbylo i87 3/8 lán. R. 181 1 nalézáme pdy

lánové pibližn jen 175% lánu, t. j. o n 5/s lánu (6*6%) mén. Ale

pdy nelánovéje víc než 1 8 lán, na rozdíl od asi dvou lán z r. 1 684.

To souvisí hlavn s ekvivalencí ernínskou a netolickou. Od vrch-

nosti vráceno sic poddaným tenkrát polí jen asi tyry lány, ale asi

2—3 lány pibyly na pd obecní, v ekvivalenci pojaté. Všechno,

jak vidíme, se shoduje. Poznamenávám jen, že souet osedlých

z r. 181 1 je v tabulce pedchozí o nco vyšší (o 22) než byl v tabulce

na str. 98, protože jsou tu za zvláštní jednotky vlastnické poítány

i držebnosti po vsích, na nichž hospodaili mšané sobotetí nebo

cizí sousedi.

Pohyb grunt a osedlých, jak jsme jej zhruba sledovali, nebyl

stejnomrný ve všech osadách. Ze v mstech Sobotce a Bousov

domk bez polí pibylo nepomrn více než ve vsích, víme. I mezi

vesnickými osadami jsou však rozdíly. Srovnej o tom následující

tabulku

:

100

GRUNTY A OSEDLI.

Jména osad

1654 1684 1736 1811 1848 1)1654-1848

sou- dom-sedi 1

kái

i s pustými

sou- 1 dom-sedi | kái I

i s pustými

sou-sedi

dom-kái

sou-sedi(nad3 ko.)

dom-kái(do

8 kor.)

bará-níci

poetosedlýchvbec i

Pírstekprocent

Dol. Bousov 29 17 3i 13 32 18 50 100 48 240 1 421

Trní 3- 4 - 4 ~

5 8 - « 366

Libošovice 9 8 9 9 9 9 15 13 13 54 217

Lhora Rytí. 10 3 8 5 9 4 17 11 —35 169

Lhota Sta. 6 —5

—5

- 6(8) 7 (14) 3 16 166

Skuina 10 2 10 5 10 5 16 10 5 31 158

Rakov 11 2 8 4 9 4 14 8 5 32 146

Stéblovice 6 1 6 — 6 I 7 3 5 17 143

Bezno 11 3 8 2 9-

9 4(8) 19 33 135

Pepere 16 5 19 4 19 I 20 12 8 45 114

Osek 13 5 15 6 15 I 16 10 11 38 „,

Markvartice 27 4 25 8 25 11 34 22 5 62 100

Nepívc 8 3 8 1 8 3 11 4 — 21 90

Vesec 11 2 11 2 11 , :

« 3 , 19 46

VZRST OSAD1654— 1848.

Je zejmo, že podmínky vzrstu obcí jsou povahy velmi roz-

manité a pravidlem tžko postižitelné. ekl bys, že osady pilehlé

tsn k Sobotce nebo na íšské silnici ležící, porostou nejvíce. Vidímevsak, že Trní a Libošovice mají mnohem vtší pírstek než Beznonebo Lhota Stakova. Vidíme, že Markvartice, kde byla fara a škola

(ovšem teprv od pol. 18. stol.), rozmnožily poet svých osedlých

pomrn málo. Pedmstí u Sobotky, jež r. 1654 mlo 8 osedlých,

má jich zrovna tolik i r. 181 1 a 1848. Zde nepibylo tedy ani jedi-

ného procenta. Nejvíc záleží po mém soudu na tom, jak daleko po-

kroilo v té které osad dlení starých grunt. Kde selské lány ne-

odolaly rozdrobení, tam pibylo nejvíc drobných usedlých. Tak tomubylo v Trní a v Rohatskunebo Dobšicích. Zde bylo r. 1654 osedlých 8,

r. 1848 však 23. Zdá se také, že nových stavení pibývalo víc ve

vsích, kde od poátku bylo vtší procento drobných osedlých (na p.

PODMÍNKYJEHO.

101

DlL DRUHY. KAP. TVRTÁ.

ZÁNIKNEJVTŠÍCHGRUNT.

v Dobšín a Podkosti), než ve vsích velkou pevahou selských. Zdevelký selský statek silou setrvanosti, ale nepochybn i v zralém uvá-

žení svého prospchu udržel se pomrn dobe. Vesec a Nepívc,ale zejména Vesec (krom Pedmstí) jsou osadami, které nejvíc

uhájily a to až do dnešní doby svou starodávnou povahu.

Vidli jsme, že to byly práv nejvtší selské grunty, jež padly

v ob novému smru agrární politiky. Pttvrtilán zachoval se na

Kosteku r. 1811 jen jediný — statek Ortv ve Stehomi, statek,

který býval vlastn poítán za titvrtilán. Ze 44 lán zbylo jen 16.

Nejvíc v Pepeích (3 místo starých 5), 2 v Trní, 2 v Rakov a jen

po jednom v nkolika vsích ostatních. Ze titvrtilán zachránilo se

jich však 75%. Z toho 6 v Dol. Bousov, 6 v Skuin, 5 v Pepeích,po 4 v Spisové, Markvarticích a Nepívci. Ovšem, že tu nkdepibyl titvrtilán tam, kde ho díve nebylo. Prost zmenšením p-vodního lánu. Pllán, jak víme, pibylo.

Na Kosteku bylo to dlení nejvtších selských statk zásluhou

svob. pána Netolického. Záleželo pvodnjen na vrchnosti, chtla-li

zmenšení poddanského gruntu dovoliti; stát se do té otázky ješt

nemíchal. S dvody, jež vedly Netolického, se ješt seznámíme. Ne-

myslil pi tom jen na prospch vrchnosti. Feudální vrchnost té doby

nemohla nikde chtíti tomu, aby statky selské zmenšily se tak, aby

dostatené kvantum selské potažní roboty bylo ohroženo. Ale nejvíc

padalo na váhu, že sedlák 17.— 18. stol. statek píliš velký ádnvzdlati nemohl. Coje dnes argumentem pro zachování vtšího pod-

niku zemdlského, bylo dív dvodem proti nmu. Proto pede-

vším i zákonodárství doby tereziánské a josefínské dovolovalo, ano

nkdy i doporuovalo dliti nejvtší selské statky. Pamatovalo ovšem

na to, aby jádro statku nekleslo pod 30 korc a aby nevzniklo dle-

ním mnoho drobných parcelových hospodáství. Potebu zachovati

sedlákm jejich pdu, nepromniti jich v chalupníky (jako se stalo

dlitelnost velkým dílem v Polsku a na Slovensku) nespustilo nikdy s mysli.

Chtlo však, aby drobným chalupníkm, pdou již nadaným, pdypibylo. Od doby tereziánské žádalo se také k dlení grunt svolení

ÚSILÍVRCHNOSTIV TOMSMRU.

GRUNTU.

102

GRUNTY A OSEDLI.

státní, t. j. povolení krajského úadu. Pi tom v podstat zstalo pes

nový obanský zákonník z r. 1 8 1 1 . A to až do volné dlitelnosti všeho

allodiálního majetku pozemkového, uzákonné r. 1868. Sledovati

pohyb pdy kostecké až za tuto hranici je mimo program naší práce.

Ale kdybychom se o to pokusili, shledali bychom, tuším, že volná

dlitelnost posledního plstoletí nepivodila parcelací tolik, jako ob-

mezená dlitelnost doby tereziánské a josefínské. V pevaze velkých

statk a velkém potu bezzemk v letech kol r. 1748 bylo nconezdravého. Dlení Netolickým a po nm podniknutá pinesla

korrekturu žádoucí. Opakování stavu podobného v dnešní dob(psáno r. 1909!) je málo pravdpodobné a to snad i pro ubývání

vesnického obyvatelstva. Na Soboteckujest úbytek ten stále patrnjší.

Tak dostáváme se k otázce potu obyvatelstva na bývalém

Kosteku. Cední data o nm poínají se teprve s dobou josefínskou.

Soukromých výkaz vrchnostenských jsem nenašel. Dchodní písa

Parízek píše sic jednou kolem r. 1650 hrabnce Sylvii, že sestavil

takový podrobný výkaz ode vsi ke vsi. Ale ten se nám bohužel neza-

choval. Nezachovaly se také v kosteckém archivu žádné podrobné

seznamy poddaných a pohybu jejich z doby pozdjší, žádné „Mann-schaftsbcher", jako se zachovaly na panstvích jiných. Tak tebaspokojiti se touto tabulkou

:

POETOBYVA-

TELSTVANA PANSTVÍ.

Obyvatel na

Kosteku bylo

roku dom osobna dumpipadá

1842 1595 1 1022 5981827 1478 9743 6-59

1807 1385 8156 5881787 1 183 7201 608

Tedy za 55 let vzrst o 53%. Je to pírstek znan menší, než

vzrst celozemský v té dob. R. 1842 bylo v echách (i s vojskem)

spoteno 4,318.000 obyvatel; r. 1785 2,500.000. To je víc o 72%.Do let 1772— 1842 náleží tch podivuhodných sedmdesát rok, kdy

PROCENTOPÍRSTKU.

103

DÍL DRUHÝ. KAP. CTVRTA.

VÝPOETOBYVATELV STARŠÍDOB.

FARNÍSEZNAMY.

se nás malý národ potem zdvojnásobil. Na Kosteku patrn nebyl

vzrst obyvatelstva tou dobou tak pronikavý. Nejspíš proto, že tu

nejsilnjší procento pírstku náleží do let asi 1747 až 1760, do dobyvnitní kolonisace, provádné svob. pánem Netolickým. Mžeme to

i íseln postihnouti. Nebo zjištný poet osob pipadajících najeden

dm umožní vyhledati pibližná data i pro dobu starší. Ale nesmíme

zapomenout, že poet dom, v pedchozí tabulce vykázaný, je vyšší

než poet osedlých, jak jsme jej stanovili v tabulkách výše polože-

ných. V tabulce poslední se míní všechna domovní ísla na panství,

v tom i domy vrchnostenské (dvory, stavení panských úedník a

zízenc), školy, obecní pastoušky atd. My výše sítali jen domypoddanské. Budu proto poítati 6*5 osob na jeden dm i vlastn

jednoho osedlého. Tak bychom obdrželi pro rok 1770 na panství

6383 obyvatel. Za Sobotku jsem ítal 220 dom. Pro rok 1736 bych

zvýšil kvótu na dm pipadající (vzhledem k velkému potu podru-

h a bezzemk) na sedm. I bylo by obyvatelstva 4354. Roku 1684

(poítáno zas po šesti a pl) by bylo 3737, pro rok 1654 pak 3081.

To by bylo minimum pivodné vylidující válkou. Urbá z r. 1648

se svým bezmála úplným poítáním míst, pedpokládá asi 3815 oby-

vatel na Kosteku, ovšem na Kosteku, které by válkou jen málo

doteno bylo. Vše se Sobotkou, ale bez dílu osenického poítáno.

Je v povaze tchto ísel, vzniklých jen na základ pibližného

dohadu, že nesmíme užiti jich k dedukcím uritjším. Ale mám za

to, že zhruba nejsou daleko pravdy. Mám za to, že ped válkou

ticetiletou bylo na Kosteku (bez dílu osenického) sotva víc než

4000 obyvatelstva. Válka by panství vylidnila asi o 25%. R. 1736

by vývoj k lepšímu pekroil stav pvodní, tytisícový, již o 354hlav a r. 1807 by dospl k íslu dvojnásobnému.

Máme sic pro druhou polovici stol. 17. i data církevních úado potu duší v farních obvodech. Ale s tmi nelze nic poíti. Jednak

poítají (jist nedokonale) jen dosplé obyvatelstvo, aniž by držely

se pesné hranice mezi dosplými a nedosplými, jednak pak obvod

dkanství soboteckého zahrnuje v té dob i farní okresy Mladjovský

104

"I

I"

i

Hr.

O

,u

cd

*+ i—

«

K u

W 13

H NQ

-

KONSKIPCE.

GRUNTY A OSEDLI.

a Samšinský. Zelenská Lhota a ást dílu osenického slušely k Líbáni

a Osenicúm. Tenkrát totiž žádná fara na panství nebyla osazena

faráem; dkan sobotecký s dvma kaplany ml pímou duchovní

správu skoro na celém dominiu ano i za hranicemi jeho. Nebylo dost

knží, nebylo ani dostateného hmotného zabezpeení pro n, a farní

poddaní, dílemješt pochybní katolíci, snad o n ani mnoho nestáli.

Statistik a dat pibývá od doby josefínské. Ukázkou podávám

podrobná data vojenské statistiky konskripní za jediný rok, uza- vojenská

vený 31. bezna 1807. Hlavní íslice viz v pedchozí tabulce. Vedle

dom poítá ten summá i domácnosti (Parteien), jichž je 1981

.

Ženského pohlaví je 4376, muž 3810, v tom 1540 ženatých. Hochmladších než 14 let je 1325, od 15 do 17 let 362. Podle stavu a povo-

lání je na panství 8 duchovních, 2 šlechtici, 14 úedník a ,,hono-

rací", 312 mšan, živnostník a ,,umlc", 304 sedláci a 901 dom-

ká a baráník s rozlinou živností. Tato data mají patrn na

mysli jen hlavy rodin ili,pednosty domácnosti'. Panství vykazuje

ku podivu úbytek osedlých: narodilo se 94 duší, umelo 97. Pibylo

vbec (také pisthováním nebo návratem nepítomných) 138,

ubylo 170. Nepítomných je 161, cizích pítomných je 79, vtom

3 cizozemci.

Statistik podobných a ješt víc seznam z tch let, týkajících se

osobní dan, je dost v archivech venkovských a jist ješt více v cen-

trálách pražských a vídeských. Bude mít vdnou práci, kdo se jich

jednou znalecky ujme.

14 I05

KAPITOLA V.

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA.

LÁN. — LOVENSTVÍ. — ÚSTAVA DOMINIA. — DDINOSTPODDANSTVÍ. — OBMEZENl PVODNÍ SVOBODY. — VÝVOJ JEHO A D-VODY JEHO. — EŠTI SEDLÁCI NEBYLI NEVOLNÍKY. — PRÁVO ZÁKUPNÍ.— VZÁJEMNÁ POMOC PÁNA A PODDANÝCH. — DDICKÉ PRÁVO A OD-ÚMRTI. — SPRÁVA PODDANÝCH. — SOUDY RYCHETNl A KOMPETENCEJEJICH. — ÚKOLY RYCHET V JINÝCH SMRECH. — VOJENSKÁ HOTOVOSTKOSTECKÝCH SEDLÁK. — ÚSTAVA A SPRÁVA SOBOTKY. — HRANICERYCHET KOSTECKÝCH.

COje lán? Povzme nejdíve, co není. Není to pvodn žádná

polní míra. Názor, že je to pojem metrologický jako na p.co je lán. jitro, pispljen k neporozumní vci. Lánje pedevším název, uru-

jící právní povahu poddanského statku. Ponvadž pak selský lán

v dob, kdy byl u nás v život uvádn, ml urité typy velikostní,

stalo se velmi záhy, že slovo tlumoilo zárove pibližnou plošnou

výmru statku. Brzo vidíme, že i lesy se mí potem lán. Ale že

pojem lánu jako míry plošné je pece jen druhotný, vyplývá ze sku-

tenosti, že velikostjeho uruje se znovu a znovu a to rozdíln potemstrych. V slov lán, jak se ho u nás užívá v 13.— 14. století, tají se

vlastn trojí smysl. Je to pedn selský neboli poddanský, z domini-

kálu odmený statek vbec; v tom rovná se staršímu nmeckému,,mansus" nebo ,,hufe". Je to dále statek poddanský, propjenýsedlákovi za uritých výhodnjších podmínek právních. V tom je

smysl individuelní, vlastní, i jmenoslovn postižitelný. Je to konentermin oznaující pibližný typ velikostní selského statku. Kolísala-li

velikost stedovkého jitra mezi 22—58 ary, pochopíme, že velikost

lánu, který vlastn polní mrou nebyl, mohla pohybovati se v roz-

106


pjetí ješt vtším. Poznali jsme lány i5okorcové, ano ješt vtší.

Uslyšíme i o patnáctikorcových. Normální lán zemský byl ovšem

ítán za 60 až 64 korc osevu.

Slovo lán ozývá se po prvé v našich pramenech v stol. 13.— 14.

Etymologicky není to nic jiného než nmecké „lehen", t. j. esky

léno. Rozuml se tím statek neboli usedlost, postoupená v ddiné Clov-^

F

'V

9

'TV

f

užívám od držitele velkostatku nkomu, kdo se pánu velkostatku

zavázal slibem vrnosti a poslušnosti. Ten slib a stav vrnosti zvali

staí echové podle latinského „homagium" esky „lovenstvím".Myslili tím totéž, co my vyjadujeme slovem „manství". Sedlák

takový slib manský uinivší slul „lovkem", t. j. asi jako manempánovým, pozdji „poddaným" jeho. Slovo „lovenství" se ješt

v 16. stol. rozvádí podrobnji terminy „vrnost, poddanost a poslu-

šenství". Všechny ty názvy ukazují bezpen, že i pomr sedlák

k pánm pdy ve vlasti naší urován byl od 1 3. stol. poínaje názory

a formami práva manského. Selský lán neboli usedlost lénem pro-

pjená lišila se ostatek podstatn od svobodného léna šlechtického.

Pedem v tom, že sedlák ze statku propjeného platil roní úrok

v penzích, krom dávek v naturaliích a bylo-li teba i robot na

panském. To vše znamenalo, že držel pdu nesvobodnou. Na svo-

bodném lénu šlechtickém nelpla pravidlem povinnost ani platu ani

roboty; držitel jeho byl povinen jen službami rytískými, t. j. dvo- sedlAci plnéskými a vojenskými. Ale doba kolonisaní stvoila u nás i znaný svobodni.

poet svobodných lán selských, tedy „lén" v pravém slova smyslu,

prostých plat a robot. Držitelé jejich byli zavázáni gruntovnímu

pánu jen službami úedními (to byli hlavn rychtái ve vsích), nebo

vojenskými. Tak povstali pozdjší „manové", „nápravníci", „dvo-

áci", jež mžeme zváti souhrnn svobodníky.

Poddaný lovk je k pánu léna pipoután dvojím svazkem:

jednak poutem osobním— sedlák každému novému pánu dominia dvojípouto

slibuje vrnost ili lovenství, což je dležitým znakem manského kpAnupomru — jednak poutem vcným: za to, že drží usedlost pánunáležející, je povinen platy a službami. Je nesnadno rozlišit pesn,

ioy

DÍL DRUHÝ, KAP. PATA.

co v povinnostech a právech na obou stranách vyplynulo z onoho

osobního, co z tohoto vcného svazku. Dsledkm tohoto poroz-

umíme bez nesnází: selský grunt náležel vlastn vrchnosti; sedlák

za právo ho užívati byl povinen roními platy a robotami. Tíž je

modernímu lovku vyložiti právní dsledky onoho závazku man-ské vrnosti, jak jej chápal stedovk a jak se v souvislosti s duchemstátního zízení stedovkého vyvinuly. Kdo vstoupil v manský po-

mr k lennímu pánu, uznával zárove lenního pána za svého ád-ného soudce. T. j. vrchnost gruntovní stávala se zárove vrchností

soudní; „lidé" ili „poddaní" slušeli jižjen k soudu, jemuž pedsedal

pán. Man uznával dále lenního pána za svého jedin oprávnnéhoochránce i protektora, ano celkem vzato uznával jej za držitele

a vykonavatele všech veejných práv, za jediné oprávnného zá-

stupce státní autority vi sob.

Tvoila-li, jako tomu bylo na Kosteku, ada souvislých vsí,

ústava v lány selské rozdlených, uzavený celek, vyvinul se pod vlivem

vyložených názor doby feudální z dominia malý, svým vlastním

životem ústavním, správním a hospodáským žijící stát. Vlastník

dominia byl v malém knížetem své zem: jako vrchní majitel vší

pdy území svého byl v držení rozsáhlých práv soukromoprávních,

jako „ddiný pán" svých „lidí" disponoval dležitými právy veej-

nými. Byl (populárn eeno) poddaným svým okresním soudcem,

okresním berním, okresním hejtmanem. Státní moc, pokud by se

mla vztahovati na sedláky, byla takka rozparcelována mezi držitele

dominií. Poddaní kostetí nebyli státními obany eského státu,

nýbrž jen „spolusousedy", mohli bychom íci: státními obany do-

minia kosteckého. Státními obany eskými byli pouze majitelé velko-

statk, pouze páni, pouze ti, kteí mli právo míti sami poddané

sedláky. Stedovký stát doby feudální rozešil si tak otázku státní

správy dostijednoduše a dosti prakticky: ponechal v rukou vlastník

velkostatk neboli gruntovních pán správu politickou, soudní a

berní nade všemi poddanými obyvateli, kteí na pd velkostatku

108

DOMINIA.

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA.

byli osídleni. A nelze ani íci, že by byl funkce úední svil majite-

lm svobodné pdy, tedy pánm, prelátm, rytím a svobodným

mstm, že by je byl zplnomocnil, aby velkou vtšinu národa, t. j.

poddané, nemající politických svobod, spravovali a ovládali. Nebotito „stavové" považovali vládní moc svou nikoliv za odvozenou,

nýbrž za samostatnou, z vlastních práv jejich vyplývající.

lovenství ili poddanství bylo stavem ddiným; dti, jež se

zrodily z rodi poddaných, byly pánu stejn jako rodie zavázány ddinost„lovenstvím". Pán dominia slul „ddiným pánem" svých „lidí",

tito „ddinými poddanými". Jen propuštním na svobodu, t. zv.

výhostem, nabýval poddaný volnosti. Vejhost udílela pouze vrch-

nost a to velmi zídka (pravidlem v závti nkolika vrným služeb-

níkm) ; astjší byl „výhost" daný poddanému, aby mohl piženiti

se nebo vdáti nebo se vyprodati na jiné dominium. Ale tím vstupoval výhost.

hned vyhoštný v poddanství nového pána. Bez výhostu nesml pod-

daný vysthovati se z území svého pána, a výhost dostal pravidlem

jen tehdy, dostál-li ádn svým povinnostem vi pánu. Vysthovati

se tedy mohl. Nkdy se žádalo také, aby opatil pro statek, jejž

opouštl, nového, vrchnosti se hodícího hospodáe. Není po mémsoudu správno spatovati v tomto obmezení volné sthovavosti píliš

tíživý znak nesvobody: mnohem silnjší bylo zajisté pirozené pouto

hospodáské, kterým poddaný lpl na gruntu, na kterém sedl. Proto

také, když r. 1781 dáno poddaným právo voln se sthovati, obá-

vané opouštní grunt poddanských nikde nenastalo. Za to tžkým obmezení. VOI Np1 ^TpHO-

obmezením svobody byla zákonná pináležitost poddaného k terri- "vavosti.

toriu panství u selských dtí, nemohly-li dosáhnouti gruntu a u ostat-

ních bezzemk : u podruh nebo domká, živících se prací na sel-

ském gruntu. Dostávali výhost jen v tom pípad, když pracovní síly

jejich na panství nebylo potebí. Uiti se emeslu a to i v obvodupanství, smli jen se svolením vrchnosti, ženiti a vdávati se jen se

svolením vrchnosti. I mstský synek sobotecký, chtl-li studovati,

poteboval k tomu svolení vrchnosti. Nenalezl jsem nikdy, že by byl

úad svolení k satku odepel, za to astji že k nmu nutil. Povolení

iog

DÍL DRUHÝ. KAP. PATA.

UMENŠENISVOBODV DOBACHPOZDJŠÍCH.

PRAVD-PODOBNÝVÝVOJ JEHO.

uiti se emeslu záleželo však již od úvahy o potebjeho pro panství.

Nebo hlavní zásadou vrchnostenské politiky vi poddaným stalo

se bhem dob užiti jejich pracovních sil co nejvýhodnji, pedevšímk prospchu panského hospodáství a v druhé ad k prospchucelého dominia.

Vyložená obmezení osobní svobody poddaného vyvinula se

v hotový systém, vypoítaný k všestrannému zužitkování materiálu

poddanského, teprv pozdji. V 13.— 14. stol., kdy, jakjsme povdli,

i pomr sedláka ke gruntovnímu pánu napluje se zásadami práva

manského, bylo postavení sedláka velmi výhodné a sotva lepší kde-

koliv v sousedství než u nás. Bez propuštní z lovenství ovšem ani

tenkrát nesml poddaný opustiti území neb služby svého pána.

V tom domnlé znevolnní eských sedlák za krále Vladislava —jak o nm omylem uí Palacký a po nm Kalousek— na starodáv-

ném právním stavu nezmnilo nic. Ale svolení k satku a k uení se

emeslm a nucená služba poddanských synk a dcer v panských

dvoích pibyly teprv pozdji. Soudím také, že pvodn dti pod-

danské mohly za svým opatením vysthovati se z panství svobodn.

Z velké publikace Kalouskovy (nadpis její zní: ády selské

a instrukce hospodáské; má pt rozmrných díl) lze, tuším, po-

stihnouti, jak se vci v té píin vyvinuly. V starší dob bylo pední

sociální péí vrchnostenské správy, jak opatiti hmotn i mravnosud lidí neosedlých, zejména sirotk poddanských. Proto sirotkové

mli se každoron o výroních soudech ,,stavti" na kancelá vrch-

nostenskou, aby— jak ze starších instrukcí patrno — bylo rozhod-

nuto o jejich opatení. Úad spolu s obcí selskou ml jim vyjednati

službu — a to bu v panském dvoe nebo u sedláka— nebo ml je

dáti na emeslo. Najdeme i ustanovení, že schopnjší ze sirotk mají

dáni býti do škol. Na obmezení emesel nebo školy nemyslí se ješt

nikterak. Tak rozhodovala patriarchální správa panská o budouc-

nosti sirotka nebo i neosedlého poddaného vbec pvodn v zájmu

jeho : kázala nebo svolovala, kdo má sloužit, kdo uit se emeslu, kdo

studovat a nepochybn osobila si otcovské rozkazy i v píin man-

110


želství. V dob pozdjší, proniknuté již názorem, že veškeren lidský

materiál poddanský má sloužit pedevším k opatení agrární velko-

výroby dominikální, stalo se to, co bylo pvodn laskavou péí d-diné vrchnosti, právem jejím. A to právem, šíícím se na všechny

dorostlé dti poddanské a neseným snahou opatiti co nejvýhodnji

pracovní síly pro dvory panské i pro poddaného sedláka. Zdržeti

vbec bezzemky na panství do té míry, aby o laciné pracovní síly

nebylo nouze a k emeslm propouštti uedník tolik, kolik je

zdrávo emeslu samému i potebno dominiu. Vymýcení nebo tžké

omezení volné konkurrence, nabídky a poptávky na trhu práce

i v emeslné výrob je vbec karakteristickým znakem stedovkéústavy hospodáské.

Záleželo potom na míe lidskosti a spravedlnosti pánovy, zda

této rozsáhlé moci bude užíváno k prospchu celého panství nebo

jen k odírání poddaných. Nesmíme si pedstavovati, že tato druhá

možnost stávala se pravidlem. Na Kosteku nenalezljsemjediné stíž-

nosti poddanské,jež by se dotýkala vyložených práv vrchnostenských.

Na p. výše poplatk za svolení k satku nebo pstování emesla.

V dchodech panstvíješt v 17. stol. jich postihnouti nelze, v 18. stol.

pak mrou nepatrnou. Ovšem, zdá se, že náležely vtšinou pímoúedníkm, ne pánovi. Na Kosteku také není zpráv o nucené služb

všech poddanských dorostlých dtí ve dvorech panských po uritou

dobu nebo o výplat z ní. Mám za to, že tu ke služb vybíráni byli

po starém obyeji jen sirotci. A to ovšem za normální mzdu jako

jinde. Poddaní také nejsou na p. nuceni mlíti obilí jen v mlýnech

panských. Nejsou nuceni prodávati se škodou pánovi urité zboží

nebo jiné od nho kupovati, krom piva, koalky a soli.

Duch staré humánní správy vrchnostenské, na dobro podda-

ného nezapomínající, udržel se na nkterých panstvích až do 18. stol.

V archivu hruboskalském nalezl jsem obšírnou instrukci poddan-

skou, sic staršího (jak se zdá, jindichohradeckého) pvodu, ale

upravovanou pro poteby panství skalského nkdy kolem r. 1700.

V ní hned na tetím míst naizuje se rodim, „aby dti své ku

POMRYNAKOSTEKU.

HUMÁNNÍPÉE

O PODDANÉ.

III

DlL DRUHÝ. KAP. PATA.

A VŠE-STRANNÉPORUN1KO-VÁNÍ JEJICH.

PÍINAOBRATUK HORŠÍMU.

LOV-ENSTVÍA NEVOLNIC-TVÍ.

pobožnosti vedouce, tak aby se nemu nauiti a skrze to se PánuBohu líbiti a vrchnosti i rodim hoditi mohly, do školy dávali a jich

ze škol pod pokutou 5 kop gr. eských bez vle J. M. hrabcí nestr-

hovali." Je to táž instrukce, v níž najdeme pro poddaného ustano-

vení velmi povážlivé, že totiž bez vdomí panského nesmí prodati

ani koní, ani jiného dobytka, ani drbeže. Zdá se to sic myšleno

v zájmu selského hospodáství. Aleje zejmo, že v praxi osobily se

vrchnosti moc vésti, vázati a poruníkovati poddaného v každémsmru. Z bývalé svobody jeho zbývalo ím dál tím mén.

Pro práv od 16. až 17. stol. poal se zhoršovati stav podda-

ných, lze vyložiti dobe. Vidli jsme v pedchozích kapitolách, co

kosteka vrchnost pikoupila tenkrát cizích dvor a že ti nové dvory

vzdlala z rustikálu — kolik tím rozmnožením dominikálu musilo

pibyti robot poddaným! Vbec neobyejná draznost hospodá-

ského zájmu vrchnosti, jak se poala jeviti asi od polovice 16. stol.,

musila nárok na pracovní síly poddaných zvýšiti. Poznáme v násle-

dující kapitole, jak nutkavé mla nová výdlená snaha vrchností

dvody. K tomu pistoupil duch románské protireformaní kultury,

s ticetiletou válkou u nás pevahy nabyvší, jenž, po vzoru práva

ímského, by byl rád vidl v poddaném otroka, duch, jenž nemlkusá srdce pro bídu malého lovka, mysle jen na povznesení lesku

a moci pánovy a jenž i trestání eských rebel za povstání proti

králi svému z r. 161 8 by byl rád rozšíil na eské sedláky. Pod vlivy

vyloženými mnil se právní obsah starého „lovenství". Pravému

významu starého slova již v echách nerozumli a v 17.— 18. stol.

poali tu a tam pekládati je do nminy slovem „Leibeigenschaft".

To však znamená: otroctví, nevolnictví. Stav sedlák zhoršil se tak,

že v úadech a patentech mohli— tebas omylem— oznaovati jej

slovem „nevolnictví".

Stavové eští r. 1781 dovozovali podle pravdy, že v echáchprávn žádného nevolnictví není, nýbrž pouhé poddanství. Ale mnozí

z nich touže dobou terminu „leibeigen" užívali se zálibou, a to

nkdy i o svých mstech. Zajímavý nárys eské ústavy, brzo po

112

X

u

N


r. 1752 sepsaný (v Rieggrových Materialien zur Statistik VIII.),

praví, že eský poddaný je ,,do jisté míry leibeigen", ale že eské

poddanství je mnohem snesitelnjší než u národ východních pí-

buzného jazyka, ano výhodnjší pro poddaného než v nmeckýchzemích rakouských. Tam mají velké platy a pocty pro pípad úmrtí

hospodáe a roboty jejich jsou neobmezené. Dodávám, že opravdu

daleko nejvíc platili a robotovali ze všech zemí habsburských pod-

daní v Dolních Rakousích.

eský sedlák vskutku ani v té nejhorší dob, v 18. stol., nevol-

níkem nebyl. Nevolník ili otrok, jak jej znalo ímské právo i starší

stedovk, je vcí prodejnou a bezprávnoujako kus dobytka. Nemžemíti žádného majetku (co je jeho, náleží vlastn pánovi), nemže eskýdditi ani odkázati, ani se souditi ani smluv uzavírati. Ve všech nebyltchto smrech byl vsak eský sedlák právní osobností. Osobn vbec nevolníkem.

robotovati nemusil. Povinnost roboty tkvla na gruntu, ne na osob;sedlák také vskutku posílal místo sebe na robotu pravidlem eledína.

Poznáme ješt, jak znané autonomii se ten domnlý eský nevolník

tšil. Velký náš nekorunovaný král, Josef II., když r. 1781 zrušoval

„nevolnictví", v tom, co uvedeno, eského sedláka osvobozovati ne-

musil. Josef II. rozuml „nevolnictvím" jen obmezení sedláka ve

volné sthovavosti a v právu se ženiti, uiti emeslu, jíti na studie

bez panského svolování. Tato obmezení osobní svobody, od nichž

však bylo ješt daleko k „nevolnictví", tedy zrušil— ale svazek d-diného poddanství potrval nedoten až do r. 1 848.

Postavení poddaných na Kosteku i v tch pro sedláka horších

asech, tedy asi od války ticetileté poínaje, bylo— z právního sta-

noviska— jedno z nejvýhodnjších v království. Nebo ne na všech

panstvích byly v té píin stejné pomry. Hlavní bylo, že sedláci sedlAci kos-kostetí mli ddické právo na svém grunt. Tinvmi slovv, že bvli tetíbyli

ZAKOUPEN

í

zakoupeni neboli že drželi statky své právem zákupním. To byl nej-

dležitjší obsah výhody, tající se v postupu statku jako léna-lánu.

Sedláci nezakoupení nemli práva ddického ke svým živnostem.

15 113


PRÁVOZAKUPNÍ.

ESKÉA NMECKÉPRÁVO.

Drželi statek vrchností propjený jen do vle pánovy a mohli býti

kdykoliv i s rodinou s gruntu sehnáni. Rozumí se, že poddanýmsedícím na tomto horším práv, mohl gruntovní pán libovolnji sta-

noviti a zvyšovati dávky a povinnosti jejich. Platy a závazky pod-

daných zakoupených pokládaly se za nezmnitelné. Mnohé obce

i mnozí jednotlivci dali si nezvyšitelnou míru povinností svých za-

bezpeiti listinn. Praví se, že v echách vtšina poddaných držela

grunty své nikoliv právem zákupním, ale do vle pánovy. Mám za

to, že pravý opak je pravda. Aspo kdekoliv jsem se u nás na severu

nebo na jihu (na Tebosku a Jindichohradecku) otázky dotkl,

nalezl jsem jen poddané zakoupené. Soudím dokonce, že u nás bylo

zakoupených poddaných víc, než na p. v sousedních státech n-meckých.

Právo zákupní objevuje se v naší vlasti teprv v 13. stol. Jehovýhody platily pedevším pisthovalým osadníkm nmeckým, kteí

mli novými vesnicemi a msteky pokrýti nkteré ídce osazené

nebo vbec rádlem nedotené eské krajiny. Odtud slulo právem

nmeckým. Slulo také právem purkrechtním, t. j. takovým právem

vlastnickým, jaké piznáváno bylo tenkrát mšanm. Odbornýmterminem právnickým nazývá se emfyteutickým, t. j. asi právem

ddiného nájmu. Horší právo nájmu kdykoliv vypovditelného

(ovšem s poddanstvím spojeného) slulo brzo na rozdíl od nmeckéhopráva právem ,,eským". Teba však povdti, že v Nmcích samých

bylo více sedlák na právu podobném tomuto ,,eskému", než na

právu „nmeckém". Právo nmecké se v dob kolonisace rozšíilo

totiž nejvíc v zemích na východní hranici íše ležících, tam práv,

kam se proud nmecké kolonisace valil. Proto ,,lány" zstaly ne-

známy vlastnímu, t. j. pvodnímu Nmecku. I tam, kde sedl pod-

daný na právu ,,eském", nenapadlo gruntovnímu pánu, aby ho

vyhánl s gruntu, když plnil ádn své povinnosti. I tu tedy, nikoliv

podle práva, ale fakticky, pecházel statek s otce na syna. Tak ne-

jevil se v praxi ani tento pomr pro poddaného nevýhodným. Sta-

vení nezakoupeného poddaného náleželo na p. vrchnosti. To však

114

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA,

znamenalo, že vrchnost je musila vydržovat; vyhoelo-li, musila je

postavit sama. Zakoupenému poddanému vrchnost pi stavb po-

máhalajen darováním trocha stavebního díví. Nkdy se zdá, jako by

bhem asu rozdíly mezi obma druhy selských práv zmizely. Není

o nich aspo zmínky. Ale teba povdt, že rozdíl tch v uritých

pípadech, zejména pokudjde o právo ddické, dosud neznáme dobe.

V duchu lenní ústavy bylo, že pán i manové byli si navzájem

povinni pomocí. Pán zaruoval poddanému a majetku jeho ochranu

v pevných zdech svého hradu, mstil nebo soudn stihal kivdy, jež

utrpl poddaný od cizích vrchností nebo lidí jejich. Zastával vbecpi a zájmy svého poddaného u cizích instancí. V ase neúrody nebo

bd válených byl povinen pispti mu obilím k osevu, nkde i vy-

pomoci tažným dobytkem. Podle okolností poskytovala vrchnost

pomoc tu bez náhrady nebo za prosté vrácení pjeného. Ale asto

také s tou pomocí obchodovala. Za korec osevu chtla zpt na p.pt vrtel. Poddaný naproti tomu byl pvodn, jak uslyšíme, povi-

nen pispti pánu jak brannou pomocí tak po pípad pomocí pen-žitou. Vše to zahrnoval v sob právní i mravní obsah svazku manské

vrnosti. V dobách pozdjších, kdy ideální obsah starého pomruupadl v zapomenutí, kdy vrchnosti nevedly mezi sebou válek jako

v dob rytíské, ale poaly hospodait a vydlávat, kdy vaily pivo

nebo prodávaly pálenku, nebylo ovšem o branné pomoci poddaných

ei. Pán však žádal, aby poddaní jeho nekupovali piva jiného,

krom jeho, aby pili jen panskou koalku. Po pípad aby kupovali

i jiné objekty pánova prmyslu nebo obchodu.

Kostetí sedláci byli tedy zakoupení. Každý sedlák mohl (se

svolením vrchnosti) grunt svj prodati jinému poddanému pán;zbaven býti mohl gruntu jen pro tžké provinní nebo lehkomyslné

hospodaení. Ale i v tomto pípad náleželo to, co byl za grunt

zaplatil, jemu nebo jeho ddicm. Kupoval-li nový držitel od býva-

lého nebo pejímal-li syn statek po otci, splácel kupní cenu pravidlem

po 15—30 let, v malých splátkách roních. A to vždy na úad kos-

teckém, jenž tyto splátky (zvané gruntovními nebo podroními pe-

VZÁJEMNAPOMOCPÁNA A

PODDANÉHO.

POSTUPGRUNT.

"5


DDICKÉPRÁVOA ODÚMRTI.

nzi nebo i „vejrunky") rozdloval mezi vitele a mezi prodávají-

cího hospodáe nebo ddice jeho. Kupní smlouvy kladly se do grun-

tovních knih, vedených v evidenci úedníky panskými. Upozorujivšak, že toto zakoupení gruntu neznamenalo, že sedlák stává se do-

konalým vlastníkemjeho, jako znamená zakoupení statku dnes. Ten-

krát sedlák kupoval si vlastn jen právo ddiného užívání živnosti.

Vrchním majitelem jejím byl stále gruntovní pán, tedy vlastník kos-

teckého dominia, a poddaný uživatel byl v disposici statkem svýmrozlin obmezen. Ale na to obmezení nesmíme se dívati se stano-

viska práva dnešního. Stedovké právo neznalo volné disposice ma-

jetkem pozemkovým, jak ji chápe dnešní doba, úpln ani u pdysvobodné.

Ani právo ddické nebylo pvodn neobmezené. Bývalo díve

v povaze statku kupním právem poddanému postoupeného, že, ne-

zanechal-li sedlák syn a dcer, pipadal grunt zpt jako „odúmr"— na Kosteku íkali : „oumr"— vrchnosti. Tato odúmrjejednou

z podstatných znak lenního práva. I tu tedy vidíme, jak stedovkéselské právo je naplnno duchem feudální ili lenní ústavy. Nkdebylo pvodn odúmrtní právo pánovo ješt rozsáhlejší: zbyly-li po

držiteli usedlosti jen dcery, tedy nebylo-li syna, spadala ást statku,

jedna až dv tetiny, jako odúmr na pána. Pravidlem bylo v starší

dob, že neddili po bezdtném poddaném píbuzní postranní

(bratí, sestry) ani pedkové jeho (rodie, strýcové) ; v takových pí-

padech statek cele nebo ásten— v té píin byly pomry velmi

rozmanité — dostal se odúmrtním právem vrchnosti. Od 14. až

16. stol. pál právní vývoj u nás obmezení práva odúmrtního a to

jak u lén svobodných (Šlechtických), tak u statk selských. Vrchnosti

vtšinou pipouštjí k ddictví u statk zakoupených i píbuzné po-

stranní i pedky, takže odúmr zstávala obmezena jen na pípady,

kdy po držiteli statku nezbylo žádných blízkých píbuzných vbec.Nkde dosáhli poddaní i práva initi poslední poízení o svém ma-

jetku, ale vtšinou v mezích vyloženého práva ddického. Tedy ne

na p. pro ten pípad, kdyby poddaný neml žádných krevních pí-

116


buzných. Ajen ve prospch osob náležejících k svazku dominia nebo

ke kostelm, špitálm a školám na panství se nacházejícím.

Takovýto asi ád byl i na panství kosteckém v 17.— 18. stol.:

odúmr panská tu byla obmezena na nejmenší míru; poddaní mají

i právo kšaftu, jehož však užívají (to platí zejména o dob od války

ticetileté poínaje) mrou skrovnou. Obyejn postupuje hospodástatek svému synovi ješt za živa. Kdy a jak zekla se vrchnost od-

úmrtí, rozšiujíc tím ddické právo poddaných, nevím. Nejspíš za

Lobkovic v druhé polovici 16. stol. Mstu Sobotce byly však od-

úmrti propuštny cele a úpln již r. 1497 od pána z Šelnberka. Jak

to vše vypadalo v praxi, ukáži v pozdjší kapitole podrobnji na

základ gruntovních knih.

Ovšem z pokuty za tžké provinní poddaného propadal i po-

tom statek vrchnosti. Tak zejména sbhl-li, což stávalo se ve zlých

asech 17. stol. velmi asto, poddaný s gruntu. V tom pípad podíl,

který na gruntu vskutku ml (mnoho toho nebývalo, nebo statky od-

bhlých byly obyejn siln zadluženy), zabrala vrchnost jako ,,od-

bžné". Praxe byla však i zde pravidlem mírnjší : ddicm sbhlého

hospodáe vydala vrchnost z milosti ásti jejich podíl nebo podíly

celé. Grunty byly v zásad nedlitelné; ale bývalo dovoleno podda-

nému odprodati nebo pikoupiti kus pole nebo celou tvrt od jiné

usedlosti. Více o tom povdli jsme v kapitole pedchozí. Nový zá-

konník obanský z r. 181 1 dovolil i poddaným poizovati o majetku

svém svobodn. Ale v echách nevztahovaly úady práva toho na

sedláky nezakoupené. Tím také nebylo doteno vrchní vlastnictví

gruntovního pána a zejména ne služebnosti, jimiž statek byl zavázán

vrchnosti. Ty byly odstranny teprv vyvážením, naízeným v zákono zrušení poddanského svazku ze dne 7. záí r. 1848. I o nm bude-

me ješt mluviti.

PROPUŠTNIODÚMRTf.

ODBŽNÉ.

NEDLITEL-NOST

GRUNT.

Správa poddaného obyvatelstva byla na feudálním dominiu

vybudována bohatji a v nkterých smrech úelnji než dnes. Dnes

je v Sobotce okresní soud pro obvod skoro dvakrát tak veliký, jaký

SPRÁVAPODDANÝCH.

"7

DÍL DRUHÝ, KAP. PATA.

zaujímalo Kosteko v 17. stol. Díve bylo na panství soud s kom-petencí podobnou šest a krom nich jeden s kompetencí asi dnešního

soudu krajského, t. j. mstský soud v Sobotce. Tmi šesti okresními

soudy míním autonomní soudy selské, jež sluly právem konšelským,

pozdji právem ,,rychtá- a konšelským". Obvod jejich, jenž obsa-

hoval 6— 10 osad vesnických, slul krátce rychtou. V ele soudu stál

vrchní rychtá, písedícími byli konšelé. Ti všichni byli ustanovo-

váni nebo obnovováni každoron pi výroních soudech purkrecht-

selsk auto- nich (o nichž jsme promluvili v díle prvém, str. 112); pi tom zava-

soudy zováni byli písahami. Zdá se pak, že v starší dob selská obec na-

vrhovala nové své pedstavené ídícímu hejtmanu nebo pánu sama.

O ízení ped soudy jejich nenašel jsem, bohužel, zpráv žádných.

Dalo se ovšem ústn, bez zákonník a paragraf, ale nepochybns jistou znalostí práva mstského — nebo mstským právem, p-vodu nmeckého, spravoval se náš selský lid, nikoliv právem zem-

ským — hlavn však po starém obyeji a selském rozumu. Soudci

mli tu výhodu, že pocházeli z lidu, jemuž byli pedstaveni, že znali

dokonale jednotlivce i pomry. Závorou proti nespravedlivostem

byla doasnost jejich hodnosti, krom toho ovšem i kontrola vrch-

nostenského úadu, k nmuž bylo volno se odvolati.

Kompetence práva konšelského nebyla vymezena pesn. Ste-

dovk to všechno ídil podle starého obyeje, zhruba, od oka. Jisto

je, že rychtá s konšely smírn rovnali nebo rozsuzovali a trestali

kompetence urážkv na cti, ublížení na tle, spory o dluhy, škody na polích a do-

bytku, spory o meze. Jisto je také, že veliké vci jako vražda, zabití,

smilstvo, žháství, vtší krádež (každá krádež byla pedkm našim

zloinem) neslušelo souditi jim, nýbrž pímo vrchnosti. Vskutku po-

dávala vrchnost tyto pípady k rozsouzení soboteckým konšelm.

Nejdležitjší bylo spolupsobení konšelského práva selského v ne-

sporném ízení soudním: záležitosti pozstalostní a poruenské nále-

žely cele do jeho kompetence. Testamenty, smlouvy, trhy, inventáe

musily býti uzavírány nebo pedsevzaty ped právem konšelským.

Schválení úadu vrchnostenského dovršovalo platnost jejich. Úední

118


odhad statku po úmrtí hospodáe nebo pi nuceném prodeji náležel

právu konšelskému tí až ty rychet sousedních. Spojené právo

rychet nkolika sluje v takové funkci nkdy právem „hraniním".

Exekutiva slušela rychtái. Tresty záležely obyejn v sázení do

klády nebo penžitých pokutách, zídka ve vzení. Pokuty ovšem

pipadly panskému dchodu. Nebylo jich patrn mnoho. Na rozdíl

od dob starších, kdy pokuty soudní byly dležitou složkou požitk

panských, nelze jich nyní postihnout mezi panskými píjmy. Kon-

šelm slušelo jisté procento z tržní summy grunt i ze splátek

závdavku na statky, rychtái tuším njaký peníz soudní.

Díve nelišil se soud rychetní svou pravomocí, jak za to mám,od soud v mstech poddanských. Pozdji s nenáhlým vývojem do-

minií v malé státeky s velmi intensivní správou mizejí zprávy o pra-

videlných zasedáníchjeho a soudních výrocích jeho. Ale i na základ

toho, co se zachovalo až do r. 1848, mžeme tvrditi, že autonomie

našeho venkova byla v dob poddanství vtší než dnes. CísaJosef II.

ovšem autonomní soudnictví rychet vesnických obmezil podstatn.

Základem nové úpravy stala se soudní instrukce z 9. záí 1785.

V ízení nesporném fungují rychty i pozdji jako díve. Ale vciprocessní mly od doby Josefa II. náležeti do kompetence pan-

ského úadu „hospodáského" (tak se íkalo tenkrát místo „vrchno-

stenského"). Dominium mlo k tomu konci vydržovati zkoušeného

právníka, t. zv. justiciára. Radikální reforma ta neznamenala, že

poddaní byli vydáni cele do rukou vrchnosti, nýbrž spíše, že dostali

se pímo pod správu státní. Nebo od doby josefínské jsou vrchno-

stenské úady, pokud jim náleží obstarávati úkoly státní správy,

vlastn postátnny. O všem rozhoduje královský úad krajský a pánu

velkostatku nezbývá vliv takka žádný.

Rychta byla zárove orgánem správy berní a politickopolicejní.

Na Kosteku to byl v 17. stol. vrchní rychtá s prvým konšelem,

jemuž náležela repartice daní na rychtu pipadajících mezi „pod-

rychetní" usedlé. Ve starší dob pi tom spolupsobili i lidé rytíští,

na panství usedlí, patrn jako osoby zvláštní dvry hodné. A to,

ZMNYV DOB

JOSEFÍNSKÉ.

RYCHTAOKRESEM

BERNÍM I PO-LITICKÝM.

"9


jak se zdá, beze vší ingerence panského úadu. Pozdji ovšem sta-

noví berní kvóty rychet vrchnostenská kancelá. Kolem r. 1660 volí

si všichni poddaní, i mšany sobotecké v to poítaje, ješt svobodnsílu úetnickou (panského úedníka), která kontribuci rozvrhuje,

shromažuje a zútuje ped zástupci celé obce poddanské. Rozkazy

vrchnosti nebo krajského úadu v záležitostech politických, vojen-

ských, policejních a (mžeme dodati) i v záležitostech vlastní správy

vrchnostenské, na p. o robotách, pijímal z kanceláe vrchní rychtá

a tlumoil sousedm své rychty. Byla-li vc dležitá, svolával obec

do „hromady". íkalo se, že „vzdlával hromadu". Zdá se odtud,

že nikoliv obec vesnická, nýbrž obec rychetní byla nejnižší instancí

správy politické a berní. Také pi soudech purkrechtních vystupo-

vala obec rychetní jako zvláštní jednotka. Na panství hruboskalském

srovnali si proto hranice rychet s plochami katastrálních obcí. r. 1842

stanovených. Stalo se to ovšem již v dob, kdy kompetence rychtá-

ského úadu byla jen stínem moci starodávné. Tak na míst starých

devíti rychet vzniklo jich 24.

Rychtái a konšelé byli konen orgány správy vrchnostenské

ve vlastní její psobnosti a orgány správy obecní. Ale v té píinvstupují do popedí rychtái obecní s obecními konšely. Rychtái

rychtAi v obcích byli jaksi zástupci vrchního rychtáe pro obvod své obce.

vrchnosten- Nevím však jist, byli-li to oni, kteí vybírali urbariální dávky a kon-

ské. tribuce, i vrchní rychtái. Vedle toho mli nejvíc co initi ve své

psobnosti trestn-policejní. Nebyli tak zástupci obce jako spíš funk-

cionái vrchnosti vi obci. Dohlíželi na poddané, aby dobe hos-

podaili, aby nejednali na škodu panského hospodáství, aby ádnplnili své povinnosti urbariální, robotní a kontribuní. Vbec aby

se po obcích nedlo nic proti obecným zákonm zemským, proti

zájmm vrchnosti a proti dobrým mravm. Pi robotách dohledali;

sami od robot byli osvobozeni. Poddaní byli jim zavázáni uctivostí

a poslušností. Poddaní namnoze nesmli pi nebo stížnost svou ped-

nésti úadu panskému, nepedložili-li jí díve rychtái eventueln

právu konšelskému. Za doprovod poddaných kjízdným robotám do

120

CHALUPA V MARKVARTICÍCH . 29 (U URBAN


Prahy nebo na jiné panství ernínské ml rychtá diety. Ve vtších

obcích jako na p. v Markvarticích, ml v 19. stol. již „salare", roní

odmnu (4 zl., asi 120 K; prvý konšel 3 zl.). Týdenn, obyejnv sobotu, dostavovali se rychtái k úednímu dni na kancelá kos-

tekou. V obcích vedle rychtáe a konšel — rozeznává se konšel

starší a konšel mladší; víc než dva jich v prmrné obci sotva bylo

— voleni byli též obecní starší a to ke kontrole obecního hospodá-

ství. Mli, nemýlím-li se, k tomu konci právo svolati obec (v mstechse íkalo

,,poestnou obec"). V ní se nkdy ozvala drazná kritika

proti rychtái a konšelm. Pvodn byly rychty po vsích ddiné.Takovou ddinou vejsadní rychtou, t. j. osvobozenou všech plata robot, bylo na p. . 7 ve Vesci. Ale ku konci 16. stol. pipomínalo

již jen jméno její bývalé postavení právní. Vrchnost, snad nkdy kol

r. 1500, ddiné výsadní rychty vykoupila. Tak promnila svobod-

níky v obyejné sedláky.

Pi patriarchálním zabarvení feudální správy vrchnostenské je

pochopitelno, že rychtá a konšelé mli peovati také o mravní

a duševní blaho poddaných. Na p. aby poddaní Pána Boha se báli,

pikázání jeho svatá plníce, v den svátení krmování aby nechali,

než radji každý doma dobrodiní, která se nám skrze syna božího

stala, rozjímali. „Ne abyste, vejdúc do krmy, tam se užrali, potomco psi za vlasy smejkali neb jinak prali nebo tancovali a hráli." Vevelkém díle Kalouskov najdeš mnoho takových instrukcí, jež péivrchnostenskou v té i v jiné píin osvtlují podrobn. Instrukce

hruboskalská, o níž jsem se zmínil výše, ukládá rychtái mimo jiné,

aby vsadil do klády poddaného, jenž v nedli místo do kostela za-

padne do hospody. Aby trestal láni, hromování, hry a rvaky po

hospodách. Nezapomíná ani na svárlivé a vadivé ženy. Mají býti

vsazeny do trdlice a z trestu snísti ti lžíce kolomaze.

Je zejmo, že ústava takováto (nemysleme pi tom na trest

práv zmínný), zejména stála-li v ele dominia vrchnost humánnía osvícená, mohla se v nkterém ohledu státi psobivjším nástrojem

hmotného i mravního pokroku poddaných než svobodné ády doby

RYCHTYVÝSADNÍ.

PATRI-ARCHÁLNÍ

DUCH STARÉSPRÁVY.

121


pednosti moderní. Na p. šlo-K o poddaného, jenž hospodail špatn, pil,

ústavy. minoval statek. Tu zakroili konšelé a úad v zájmu rodiny. Statek

byl krátkým processem držiteli vzat, odhadnut a postoupen na adulet jinému hospodái, do vzrostu ddice.

Dotkli jsme se nkolikrát toho, že ada známek i pímých zpráv

vtší svobo- nasvduje, že v dobách starších byla ústava poddanská svobodnjší

starší ne^ v st°l- T 7-

—

x ^- Ze všeho vysvitá, že vrchnost stol. 14.— 15. vyko-

návala správu soudní a politickou jen ve vcech nezbytných, ostatek

že mli poddaní úplnou autonomii, jež byla ovšem jaksi zdanna ve

form soudních pokut. Nebylo tenkrát ani zdaleka tolik robot a tolik

kontribucí jako pozdji a tudy mnohem mén úedních styk mezi

vrchností a poddaným. Velkostatky nebyly všude zcelené, vrchnost

namnoze dovídala se o nkterých vzdálených poddaných vesnicích

jen v té chvíli, když rychtá pinesl pololetní ourok a soudní pokuty.

V gruntovních knihách kosteckých, založených r. 1574, nalézáme

leckde ohlasy tch starších svobodnjších as. Pi odprodeji kusu

louky lažanského sedláka ke statku na Dehetník praví se na p., že

stalo se to s povolením úedníka pánova a konšel. Toho pozdji

nedoteš se nikdy. Nedotknutelnost gruntu je tedy v starší dob podozbrojení právní ochranou sedlák samých. Ješt významnjší jsou pehojná

sedlák data starých knih gruntovních, z nichž plyne, že všichni poddaní

sousedé byli ozbrojeni. Pi prodeji nebo postupu grunt, v mst i ve

vsích, se poznamenává skoro vždy ,,zbroj, kteráž k tomu gruntu pí-

sluší". asto se ta zbroj vyítá jednotliv. Nejastji je to ,,pední

a zadní kus" nebo pední a zadní,,plech" s emením (plechový kru-

ný na prsa a na záda), ,,poklhaubec" a ,,voštip" neb ,,voštipce".

Poklhaubec je ovšem pedchdce pruské piklhaubny. Tu ml tedy

každý kosteky sedlák ve své „zbrojnici". Nkdy najdeme i „voboj-

ek", plechový zarukávník a šavli. Zídka runici, jednou výslovn

runici plhákovou. S r. 1620 zprávy ty úpln mizejí. V nových

gruntovních knihách, založených za Albrechta z Valdštejna r. 1633,

nenajdeš nejmenší zmínky o zbroji, „kteráž k tomu gruntu písluší".

122


Myslil jsem pvodn, že tu jde o ozbrojení poízené v dob starobylost

Rudolfa II., když ve válkách tureckých povolovaly se astji hoto-

vosti zemské. Ale zprávy kostecké jsou z doby starší a celým rázem

svým ukazují na instituci trvalou, s ústavou selskou srostlou. Tovyplývá i z Kalouskových „ád selských". V nich tou se zprávy

o zbroji, ,,která ke gruntu písluší a která vždy pi grunt zstati

má," na dvou místech, z dob války ticetileté. Týkají se panství

Rychmburského v echách a msta Meziíe na Morav. Ob tkví

na starším spoleném prameni. Všiml jsem si konen, že August

Sedláek ve svých Hradech a zámcích líí nám ozbrojení zvíkovských

manu v 15. stol. zcela podobn, jak je popisují gruntovní zápisy

kostecké. Z toho uzavírám, že sedláci kostetí byli pvodn pro pí-

pad poteby i zbrojnými many svého lenního pána, povinní postaviti

se brann na zavolání jeho. Bylo tomu tak snad v starší dob i na

nkterých panstvích jiných. Potom vysvtlíme si lecos v našich

djinách, co dosud tžko bylo vyložiti. Míním úast selskou ve vál-

kách husitských. Mžeme-li pedpokládati, že eský sedlák té doby

stál nkde na roven mšanu i potud, že ml právo ozbrojení, že

uml zacházeti se zbraní a uplatniti se vojensky, porozumíme snáze,

kterak mohly vznikati táborské šiky. Ale k úsudku bezpenému bude

teba doklad hojnjších.

V názoru stedovkém slušela se služba vojenská jen svobod-

nému, nesvobodného sociáln povznášela. Souhrn mých výklad svoboda es-nasvduje závru, že v 14.— 15. stol. tšil se eský sedlák zakoupený KZZi

L ÍyarÍ}téže asi míe samostatnosti a svobody jako mšan mst poddán- dob.ských. Že byl tedy osobn svoboden, tebas vázán lovenstvíma tebas politicky v našem slova smyslu nesvoboden. A úast selskou

v hnutí husitském vykládal bych jako dkaz pomrné zámožnosti

i svobody eských sedlák, nikoliv jako doklad hospodáské a

sociální uhntenosti jejich. Ze i výklady o domnlém znevolnní

eských sedlák ku konci 15. stol. zakládají se na omylu, t. j. na ne-

správném výkladu pramen, povdl jsem již výše. Co na tom je

pravdy, teba formulovat zcela jinak.

123

DÍL DRUHY. KAP. PATA.

Povaze selské ústavy a správy budeme rozumti lépe, povíme-li,

sedláci co nutno, o ústav msta Sobotky. Sobotetí byli poddanými pánjako jiní. V platech a robotách pvodn mezi nimi a sousedy ves-

nickými rozdílu nebylo, le že mšané platili také roní úrok ze

svých dom (tedy ne pouze z pdy, kterou vzdlávali), zvaný

šosem. Pokud jde o míru svobody osobní, nebylo, zdá se, rovnžrozdílu mezi nimi a vesnickými poddanými. ekli jsme, že i tito

byli díve svobodni. Rozdíl byl pedevším v hospodáském urení

msteka. Obyvatelé jeho mli pstovati emesla a handle. K tomu

konci nadáni byli od poátku právem týdenních trh. Mnohá ms-teka podobná byla pes to pevahou osadami zemdlskými. So-

botce však bylo v dob jejího založení pimeno málo pdy; mš-ané mohli tedy jen pomrn nevelikou mrou vnovati se polaení.

Ostatní rozdíly mezi poddanským mstem a vsí vyvinuly se

vývoj teprv bhem doby. A to jednak tím, že mšané zstali ušeteni

mrKÝrnOBOm on°h° obmezení pvodní poddanské svobody, jež tak citeln stihlo

sedláky. Sirotci jejich nesloužili tedy v panském dvoe, dti jejich

nepotebovaly svolení k satku nebo k emeslu. Mšané zstali

také prosti pozdjších tžkých robot naturálních. Ostatek rozdíl

mezi mstem a vsí vzrstal hlavn proto, že svobod mstských

pibývalo. A to z darování vrchnosti nebo prostednictvím jejím

z privilegií královských. Ve stedovku jsou to vbec privilegia,

t. j. výminky z takka pirozené nesvobody, jež zakládají zvláštní

svobodu jednotlivc i celk. Tak Sobotetí na p. za Jana z Šeln-

berka ku konci 15. stol., jist první na celém panství kosteckém,

dosáhli úplné odúmrti. Na pímluvu téhož pána povýšil král ms-teko jejich na msto. To znamenalo, že si mohli vystavti zdi

s cimbuími, s branami a píkopy kolem obce (užili toho pro ná-

kladnost vci asi nemnoho) a že mohli míti výroní trhy. Tedy ne

pouze týdenní. Dostali pro zaátek dva takové jarmarky. Konento znamenalo, že mohou užívati erbu, tedy znaku svobody i spíše

šlechtictví. S erbem a s vžemi s cimbuím tžko se srovnávalo, aby

Sobotetí byli povinni robotami jako jiní poddaní. Proto týž laskavý

124


pán z Šelnberka jim polovici robot (t. zv. ženných) slevil a za dru-

hou polovici dovolil platit pimenou náhradu penžitou. A vy-

mohl jim ješt u krále právo vybírat mýto z každého vozu mstemprojíždjícího. Sám zekl se píjm z tržného, z prodeje piva a soli

a sobotecké obci daroval lán lesa. Vrchnost následující zekla se ve

prospch obce dávek z vaení piva a dávek z vína (možná že domácí

výroby). Král Rudolf II. pidal tetí jarmark, rozmnožil mýtní

pravomocnost, polepšil erb a dovolil peetiti voskem erveným. Toznamenalo zase zlepšení spoleenské kvality. Zelená barva, kterou

dosud peetili, byla sprostší.

Lobkovicové Krištof a Oldich Felix šli v milostech nejdále:

prvý dal Soboteckým právo vaiti svobodn pivo pšeniné, druhý

pivo jené. Dosud vaili Sobotetí pivo jen jaksi jako podsudní

vrchnosti. Nyní ml jim pipadnouti zisk všechen. Ale OldichFelix dal svobodu na piva jená jen katolickým sousedm. Neka-

tolickým nezbylo patrn než spokojit se pivy pšeninými. OldichFelix stanovil také, že poddaní nesmjí prodávati obilí po vsích for-

manm, že musí pivézti je na sobotecký trh a Soboteckým že mápíslušeti výhradn obchod obilím na panství. Ten monopol obil-

ního prodeje nebylo však možná provést úpln. Již následující

vrchnost praví výslovn, že poddaný mže dráže, než v Sobotce,

prodávati obilí všude. Nová vrchnost tato— byla to paní Polyxena

z Lobkovic, první dáma království — kladla již zisk rozumn za-

vedeného hospodáství nad nesobeckou péi starých vrchností

o rozvoj mstské obce poddanské. Svobodné pivovarství sobotecké

bylo zlou konkurencí pivovaru zámeckému. Když ped lety kostetí

páni koupili statek Hornobousovský, zrušili nejdív tamní pivovar.

Paní Polyxena dovedla vskutku (r. 1629) zbaviti se nebezpené sou-

tže mstské. Smluvila se s obcí, že vzdá se dobrovoln varem piva.

Za to dostala Sobotka právo vait pálenku, dostala sklad a obchod

solní a úplnou slevu posudného z vína. Sobotetí si vymírali, že

vzdávají se várek piva jen v zájmu vrchnosti lobkovické. Kdybypanství ujal pán rodu jiného, má jim ihned várky piva bílého (pše-

MILOSTIDANÉ PÁNYZ LOBKOVIC.

MONOPOLOBILNÍHOOBCHODU.

125


niného) propustiti. Dokud nepropustí, nemají a nebudou povinni

slibovati mu poddanost a lovenství. Ovšem že nová vrchnost

ernínská dovedla i v této píin obhájiti stav paní Polyxenou

zavedený.

Tak vidíme, jak rostly svobody mstské až do té doby, jež

mez rozvoje, pinesla hospodáskou zkázu celé zemi. A zárove do té doby, od

níž poínaje vrchnosti myslily víc na zmenšení než rozmnožení

výsad poddanských. Mstu sic potom nevzato nic více (le že hrabHeman ernín sjednal s ním za slevení starých dluh, aby se

vzdalo práva šenkovati víno beze všeho platu vrchnosti), ale také

nic nepidáno. Co obec byla dosáhla díve, stailo, aby v zlých

letech potomních s nouzí živoila. Hlavní dchod byl z obecního

dvora, jejž obec zídila si ze tí menších statk na poátku 17. stol.

Dvr nesl zhruba desetkrát tolik, co obchod solní. Tomuto ostatek

uinila správa státní konec r. 1829.

I ve zízení obecním nebylo pvodn, tuším, mezi obcí ves-

obecnízí- nickou a malomstskou podstatného rozdílu. I v Sobotce byla d-diná výsadní rychta, jako ve vsích, a rychtá byl hlavním initelem

správy mstské. Gruntovní vrchnost pozdji tuto rychtu, nadanou

podle všeho velkými svobodami, vykoupila. Ale od té doby, kdy

zízení mstské mžeme sledovati z pímého názoru, od doby, kdy již

Sobotka byla mstem, postihujeme v ní. tutéž správu, jako v jiných

poddanských mstech v království. Autonomie msta v té dob byla

bohatji opatena než autonomie vsi. Úad sobotecký skládal se

z 1 1 radních osob ili konšel, z nichž prvý slul primasem. Nebyl to

však náš purkmistr. Tenkrát stídali se konšelé v úadu purkmistra

každý msíc, prvý a poslední msíc byl purkmistrem primas. K radpatil v dob poblohorské a to jako nejpednjší radní osoba ,,hra-

bcí rychtá". Byl zástupcem vrchnosti vi mstské rad a úastnil

se jako kontrolní orgán všech jednání a soud konšelských. Tak byla

vlastn mstská rada dvanáctilenná. Vedle konšel byli dva rych-

táové, starší a mladší, zavázaní poslušností hrabcímu rychtái a

konšelm. Byli exekutivním orgánem soudní a policejní správy.

126

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA,

Zvláštní místo zaujímalo tyi až šest obecních starších. Jim byla

uložena kontrola obecního hospodáství, mr, váh a komín. Vše-

chny tyto osoby byly, obyejn v prosinci nebo v lednu, od vrchnosti

na návrh hejtmanv k úadm svým jmenovány. Tomu se íkalo

„obnovení rady". Obec tedy volebního práva nemla, ale inila

návrh na jmenování. Za to kompetence rady sobotecké byla daleko

rozsáhlejší než dnes. Lze íci i o poddanském msteku eském, že

až do doby tereziánské se samostatností správní a soudní rovnalo

malé republice. Soud konšelský ml právo hrdelní; ale rozsudky

o hrdlo podléhaly schválení apelaního soudu.

Rad sobotecké na rozdíl od obcí vesnických píslušelo právo

vésti gruntovní a sirotí knihy mstské a ovšem i rozvrhovati a vy-

bírati kontribuci i obecní dávky. Obecní poty musily (jist však

nikoliv v dob dívjší) býti schváleny hejtmanem kosteckým. Hra-

bcí rychtá v Sobotce ml pravidlem vedle své povinnosti šenk

vína a piva; i rychtái ve vsích zhusta bývali šenkýi. Dolní Bousov

ml zízení asi stejné, ale tuším, že s kompetencí podobnou spíše

obci vesnické. Nebyl mstem „privilegovaným" jako Sobotka, nýbrž

mstekem ,,robotním". Teprv r. 1600 dostal výslovné listinné

oprávnní na mstský znak do peeti, r. 1560 na trh týhodní a dva

jarmarky. Marie Terezie r. 1754 pidala jarmark tetí a peložila

trhy týdenní na tvrtek. O bojích msteka o postavení takové, jak

mla Sobotka, zmíníme se na vhodném míst pozdji. Co jsem vy-

ložil o ústav mstské, týká se ovšem doby pedtereziánské. Druhápolovice 18. stol., zejména za Josefa II., sáhla také rušiv na starou

ústavu mstskou a promnila ji k nepoznám.

ROBOTNÍMSTEKOBOUSOVDOLNÍ.

Organisaci rychet na panství znám z doby od r. 1638 do r. 1849.

Msto Sobotka do rozdlení v rychty pojato nebylo. Proto také se

rozeznávali „sousedé podrychetní" od soused soboteckých, nebo

podrychetní „poddaní" od mšan. Nezídka se stávalo, že supli-

kaci k pánu, o tutéž vc usilující, podávali podrychetní zvláš a

zvláš Sobotetí. Byla-li suplika spolená, podpisovalo se veškeren-

SOUSEDÉPOD-

RYCHETNÍ.

i2y

DlL DRUHY. KAP. PATA.

HRANICE RY-CHET V DOBERNÍNSKÉ.

VDOB NETO-LICKÝCH.

stvo poddaných: „všichni spolusousedé a obyvatelé z panství Kos-

teckého". Od doby Netolických, kdy také msteko Dolní Bousov

vyplatilo se z hlavních robot naturálních, stálo i toto mimo rychty,

nemajíc však té svobody jako Sobotka.

Rycht bylo v dob ernínské šest : Pedmstská, Vesecká, Mark-vartská, Zelenská, Doleátská (Dolnobousovská) a Hoeátská(Hornobousovská). K prvé náležely vsi okolo Sobotky: Pedmstí,Bezno, Cálovice, Lhota Stakova, Lavice, Spisová, Osek a Kda-nice. K rycht Vesecké, daleko nejvtší, slušely všechny vsi ležící

odtud k severu, v tom i Stéblovice a Stehom, dále ojedinlé grunty

kostecké v cizích panstvích roztroušené. K rycht Markvartské

patily vsi zálesní až na Spaence, Zelenskou Lhotu a Skuinu. Obposledn jmenované vesnice náležely již k rycht Zelenské, k níž

slušel zárove t. zv. osenický díl Kosteka, vyjímaje Veselici a Ba-

álky. Veselice a Baálky patily do rychty Dolnobousovské. Rychta

tato objímala krom Dol. Bousova a Lhoty Zahumenní ješt Spa-

ence a Vyšší Pole. Trní, Rohatsko, Vosovice, Hoení Bousov,

Pepere a Obruby tvoily rychtu Hoeátskou, nejmenší ze všech.

Na piložené mapce (u str. 8) je rozdlení v rychty za doby ernín-

ské zhruba naznaeno.

Když svob. pán Netolický odprodal díl osenický a pikoupil

Roven, bylo toto rozdlení (kol r. 1744) pozmnno. Rychta Do-

leátská zmizela. Ne-li hned kol r. 1744, tedy jist o nkolik let

pozdji. Dolní Bousov postaven byl mimo rychty a ostatní obce pi-

dleny k rychtám sousedním. Lhota Zahumenní byla pipojena

k zbytkm rychty Zelenské, zvané odtud Vyšopolskou (skládala se

tedy ze vsí Lhoty Zel., Skuiny, Lhoty Zahumenní, Vyššího Pole

a 4 chalup v itonicích). Trní bylo pipojeno k rycht Pedmstské,

Stehom k Hor. Bousovu. V obvodu rychty Markvartické vznikla

nová rychta Píchvojská. K ní vedle Píchvojí, Zajekur a nové vsi

Netolic pidlena i Lavice. Ostatek rychty Markvartické slul také

rychtou Rakovskou a pipojeny byly k nmu i Spaence. Z velké

rychty Vesecké vyloueny Nepívc a Stéblovice jako nová rychta

128

X

CG


Nepívcká a Malá Lhota a Malechovice jako souást rychty

Roveské. Ale toto umenšení rychty Vesecké trvalo jen nedlouho,

do odlouení Rovn. Potom nabyla tato rychta starých hranic

svých (až na Stehom). Slula však již nikoliv Veseckou, nýbrž

Kostekou.

129

KAPITOLA VI.

PLATY A DÁVKY.

DRUHY PLAT A DÁVEK. — NEROVNOMRN ROZDLENIJEJICH. — PÍINY TOHO. — VÝPOET BEMEN TKVÍCÍCH NA VSIA LÁNU. — PÍKLAD Z OSEKÁ. — NEVELIKOST BEMEN SELSKÝCH. —PROBLÉM, O NJŽ JDE. — POKLES HODNOTY PENZ ZA TI STA LET. —PATNÁCTSETKORUN S.ATISTA KORUNZLÁNU.—CHUDNUTÍŠLECHTYESKÉ DO XVI. STOLETÍ A HOSPODÁSKÉ DSLEDKY JEHO. — ÚPLNZNEHODNOCENÍ PODDANSKÉHO OUROKU. — DODATEK O DESÁTKUCÍRKEVNÍM.

VŠICHNI poddaní byli povinni vrchnosti dávkami. A tojednak

penžitými, jednak naturálními. Penžité dávky záležely

z roního „ouroku", placeného ve dvou lhtách: na jae o sv. Jiía na podzim o sv. Havle. Naturální byly dávky ovsa, zvané „osep-

ním ovsem", dávky slepic, vajec a kuat. „Ourok" není nic jiného

než roní inže neboli plat ddiného nájmu z usedlosti, náležitý

vrchnímu vlastníku gruntu. Platili jej všichni poddám bez výjimky.

Ourok byl v zásad nezmnitelný. Byl-li grunt koupí nebo od-

prodejem zvtšen nebo zmenšen, pibylo nebo ubylo úroku v po-

mru k nastalým posunm pdy, ale úhrn jeho z celé vsi zstával

týž. Výše jeho byla nestejná; v nkterých vsích platilo se z lánu

více, v jiných mén. Rozdíly byly nkdy znané, také ovšem proto,

že lány byly rozliné velikosti. Ješt vtší rozdíly byly v dávkách

naturálních. Hospodásky nejvydatnjší da naturální záležela

osepní oves. v osepním ovsu. Ale vsi Stéblovice, Malechovice, Meziluží, Dobšice,

Dobšín, Lavice, Kdanice, Trní, Vyšší Pole, Obruby, Mrkvojedy,

Rakov, Leština, Píchvojí, Zajekury, všechny vsi dílu osenického

a Markvartice (až na dva grunty) žádným ovsem povinny nebyly.

Oves se odvádl po korci „osepním", o osminu vtším korce praž-

I3°

PLATY A DÁVKY.

ského a k tomu ješt vrchovatém. V urbái z r. 1738 pevedena je

ta míra na pražský korec shánný; proto jeví se proti dívjšku skoro

o tvrtinu vtší. Nasypaný vršek poítán byl totiž nestejn: v n-které vsi za desetinu korce, jinde za sedminu až osminu. Prmremasi za devítinu. Dávkami slepic byly stiženy všechny vesnice vyjí-

maje Stéblovice a Malechovice. Vejce odvádli jen v Sobotce, Do-

lením a Hoením Bousov, Lhot Záhumenní, Rohatsku, Trní, ve

Lhot Zelenské a Hrubé Bystici. Kuat odvádlo se na celém do-

miniu jen 24, v tom 7 v Skuin a 5 v Rakov.

tenái namane se jist otázka, odkud tyto veliké rozdíly v za-

tížení jednotlivých vsí dávkami? ekali bychom zajisté, že povin-

nosti poddaných byly v osadách téhož panství stejnomrn roz-

dleny. Takový je názor moderního lovka, jenž vychován byl

v úct k požadavku: rovnost v právech a rovnost v povinnostech.

Ale stedovk tohoto principu neznal. i lépe eeno: jemu byla

závažnjší zásadou úcta k starému obyeji, starému právu. Po-

nvadž rozdíly v selských dávkách ve vesnicích kosteckých byly

ospravedlnny staletým trváním, nemli souasníci za to, že by

se nkomu dala kivda. Tak, jak to bylo, bylo to po právu. A roz-

díly byly tak veliké proto, že vsi, v 17. stol. k dominiu kosteckému

náležející, patily pvodn vrchnostem nkolika. Nkde teba jedináves dvma i tem pánm. V dob, když vsi byly zakládány na pdz lesa vykluené nebo nov rozmovány na inžové vsi lánové,

stanovil si každý jednotlivý gruntovní pán platy a dávky svých

poddaných svým zpsobem— a tak to mlo zstati podle pojímání

stedovkého na vné asy. Proto, když pozdji za Hazenburknebo za Lobkovic skoupila vrchnost kosteka malá vladycká do-

minia a spojila s panstvím, nenapadlo jí, aby upravovala jakýmkoli

zpsobem nestejné dávky nov získaných poddaných: jak kdo platil

od století, tak ml platiti budoucn.Pozorování toto mže býti cennou pomckou methodickou.

Ponvadž lze pedpokládati, že vsi touže vrchností v téže krajin

NEROVNO-MRNÉ

ZATÍŽENÍPODDANÝCH.

STEDOVKÁNEHYBNOST.

131

DlL DRUHY. KAP. SESTA.

POMCKOUMETHODIC-KOU.

VÝPOTYSELSKÝCHBEMEN.

ROBOTYSPECIÁLNÍ.

souasn založené byly vysazeny se stejnými pomrn povinnostmi,

možno z nápadných rozdíl v dávkách usuzovati zpt na rozlinost

vrchnosti gruntovní. Tvrdím na p. na základ této úvahy, že vsi

kostecké, jež neodvádly žádného osepního ovsa, ke Kosti pvodnnepatily. Ukázalo by se vskutku, že zprávy historické pravdivosti

tohoto tvrzení nasvdují. Nebo tvrdím: vsi s uritými stejnými dáv-

kami jako Dolní a Horní Bousov, Lhota Záhumenní, snad i Trní

byly založeny touže vrchností.

Oprávnnost této methody a její schopnost vésti badatele na

cestu nových poznání jest, tuším, nesporná. Ale srovnávací materiál

teba pipraviti peliv. Hlavním úkolem bude zajisté stanoviti

spolehliv míru zatížených grunt selských dávkami vrchnosten-

skými. Pi tom však teba v poet bráti všechno, i ourok v penzích,

i jiné dávky, i roboty. Nebo platilo-li se na p. ve Vesci z Ježkova

lánu . 3 ouroku penžitého 6 zl. 3 kr. 2 den. a vedle toho 12% korcovsa (krom 7% slepic), je jasno, že ta dávka ovsa (pi cen eknme35 kr., t. j. 35 K za korec) vydala 7 zl. 17 kr. Tedy více než ourok

penžitý. Bude proto teba, abychom všude pevedli dávky natu-

rální na cenu penžitou. Užijeme k tomu pvodní pomcky, která

celkem dobe znázoruje hodnotu dávek v 2. polovici 17. stol., t. j.

úedního odhadu panství kosteckého z r. 1738. Tam se poítá korec

ovsa za 30 kr. (t. j. našich 30 K), slepice za 10 kr. (10 K), kopa

vajec za 20 kr. (20 K), kue za 5 kr. Pevod hodnotí tu, mimo-

chodem eeno, cenu slepic, vajec a kuat a zejména cenu ovsa

nízko : 30 kr. za korec platilo se v laciných letech v druhé polovici

17. stol. Ale práv pro tu dobu chci hodnotu dávek poddanských

vyšetiti : proto nám pijde odhad z r. 1 738 vhod.

K platm penžitým a dávkám naturálním musíme však pi-

poísti ješt ást robot. O zatížení poddanských grunt robotou bu-

deme mluviti zvlášt. Není prozatím mým úmyslem vzíti do úhrnu

poddanských dávek robotu obyejnou. Zde mám na mysli nkteré

roboty speciální, kterých poddaní kostetí již dávno nevykonávali

in nátura, nýbrž za které platili náhradu v penzích. Je to robota

132

PLATY A DÁVKY.

ženná, záležející v nkolika dnech do roka z každého gruntu. Byla

jí povinna obojí msta i všechny vesnice až na Malechovice, Trní,

Píchvojí, Zajekury, Osenice a Bystici. Dále robota shonná. Byla

to podle domnní 18. stol. povinnost stavti honce k lovm, ale

v urbáích z doby pedhusitské znamená to robotu ženní. Bylo jí

stiženo jen šest vesnic. Náhrada za ni dosahovala pomrn znanévýše v Lavicích, Píchvojí (se Zajekurami), Leštin, Rakov a Spa-

encích; v Píchvojí na p. po 34 gr. míš. (skoro 40 K) z vtšího

gruntu. Konen sem náleží robota t. zv. padesátní nebo padesáti-

denní, která podivným zpsobem tkvla jen na tyech gruntech ve

Vesci a tech v Libošovicích. Byla vyplácena draho, po 3 zl. 2 kr.

(182 K) z usedlosti. Konen platily všechny vsi rychty vesecké

a pedmstské ,,za poncky", 15 kr. až 4 zl. (15 K až 240 K) za

ves. Vše to dohromady s ourokem a dávkami naturálními pedsta-

vuje — krom robot obyejných — souhrn toho, ím poddaní byli

povinni své ddiné vrchnosti.

Seteme-li všechny tyto dávky po vsích a vypoítáme-li si všude

kvótu pipadající najeden lán, budeme teprve s to, abychom o po-

mru, v jakém jednotlivé vsi byly platy vrchnostenskými zatíženy, podíl vsí

nabyli pouení spolehlivého. Všimnme si nejprve, kolik na jed- v dávkáchnotlivé osady pipadlo v celku. Msto Sobotka ovšem odvádlo na

zámek nejvíce (188 zl. 21 kr., ili 11.300 K). Pak pijde na aduBousov Dolení (128 zl.; vynechávám v dalším krejcary) — na

tetím míst nejsou však Markvartice, jak bychom podle potulán jejich oekávali, nýbrž Osek (1 13 zl. = 6780 K). To byla tedy

nejvýnosnjší ves kosteka. Platila vlastn o nco více, nebo v soutujeden tvrtlán chybí. Teprv pak pijdou Markvartice (94), pak

Bezno (89), pak Vesec (89). Tedy Vesec se svými 5% lány je na

šestém míst! Poad další je takový: Nepívc (87), Spisová (86),

Pedmstí (81), Libošovice (79), Pepere (73), Lhota Zelenská (73),

Píchvojí (72), Lhota Rytíova (71), Skuina (67), Baálka (60).

Atd. Kdyby tená s touto posloupností srovnal poad vsí podle

potu lán jejich, výše uvedený, pozoroval by teprv, jak velký ne-

'33

DÍL DRUHY. KAP. SESTA.

pomr byl mezi velikostí vsí a platebními povinnostmi jejich. HrubáBystice se svými velkými sedláky platila všeho všudy jen 53 zl.

(318 K). Mén než malé Cálovice (skoro 55 zl.). Cálovice nemlyani 4 lány.

Rozpoteno na lán jeví se to takto: ve Stehomi pipadá na

lán 22 zl. 50 kr. (1370 K), v Dobšín 22 zl. 40 kr. — to jsou, ne-

podíl vypo- hledíme-li k situacím zcela mimoádným (jaká je na p. v Podkosti),

jeden lán. maxima; 4 zl. 14 kr. (254 K) v Trní a 4 zl. 42 kr. v Osenicích jsou

minima. Více než ptkrát tolik byl tedy zatížen chalupník v Dob-

šín než bohatý sedlák v Trní. Ve Spaencích dostalo se na lán

18% zl.— a Pak dostáváme se ke skupin, jejíž jednotný ráz vzbudí

v nás ihned domnnku, že tu jde o osady jednou a touže vrchností

vysazené. Je to kmen pvodních starých vsí kosteckých, organiso-

vaných pravdpodobn ješt dív, než byl založen hrad Kost. Jsou

to vsi Bezno, Pedmstí, Lhota Stakova, Spisová, Osek, Vošovice,

Vesec, Nepívc a Cálovice — ve všech tchto osadách pipadávrchnostenských dávek na lán 16 zl. 4 kr. až 14 zl. 28 kr. Vesec

ovšem, kdybychom vylouili roboty padesátní, jež snad jsou pvodupozdjšího, vypadl by trochu z šiku. Zbylo by v nm 13 zl. 36 kr.

na lán. Následuje skupina s 10 zl. 48 kr. až 1 1 zl. 24 kr. z lánu: v ní

jsou Libošovice (kdybychom zde spolu poítali robotu padesátní,

vzrostou Libošovice na 12 zl. 44 kr.), Lhota Rytíova a Malá Lhota.

Zcela blízko této sazb jsou Stéblovice (10 zl. 27). Pak následují

Skuina (10 zl., t. j. 600 K), Lhota Zelenská (8 zl. 52 kr. z lánu),

Leština (8 zl. 4 kr.) a Dobšice (7 zl. 42 kr.). Mezi nimi mimo dvprve jmenované pro vzdálenost místní sotva bylo souvislosti. Sazbu

6^2 až 7% zl. ma skupina bousovská: Bousov Dolní (7 zl. 36 kr.),

Rohatsko (7,28), Bousov Horní (6,52), Pepere (6,36) a skupina

vsí zálesních: Rakov (7,36), Markvartice (6,32), Mrkvojedy (6,40),

Píchvojí (6,37) a Zajakury. Tolikéž co Rakov, platí Lavice (7 zl.

35 kr.). Také vzdálené Meziluží má dávky podobné (6 zl. 56 kr.).

Výborn stáli si sedláci ve velkých vsích Rokyanech a Bystici:

zde se platilo z lánu jen 5 zl. 38 kr. až 5 zl. 57 kr., tedy asi tetina

'34

PLATY A DÁVKY,

ZISKNAVRŽENÉMETHODY.

toho, ím byly povinny vlastní vsi kostecké. Pak teprv pijde Trní ves nejmén

se svým minimálním platem 4 zl. 14 kr. z lánu.

Pravdu je nkdy snáze nalézti než jí užiti: vedlo by nás zajisté

daleko, kdybychom methodu naznaenou provedli do dsledk.

Bylo by totiž teba revidovati shody, jevící se ve stejné výši celkových

povinností, mluvou íslic v urbáích, tedy porovnati v každé skupin

druh i výši speciálních dávek, tázati se, zda pedpokladu o jednot-

ném vysazení urité skupiny neodporují. Pipomínám jen, že by-

chom se na p. u skupiny starých vsí kosteckých dohledali jen po-

tvrzení dohad výše vyložených. Potebno by bylo pihlížet pi tom

zárove k velikosti a bonit lán. Našli bychom, že vsi Lavice,

Rakov, Píchvojí, Zajekury (tato víska beztoho pvodn tvoila ást

vsi Píchvojí) a snad i Leština vyšly z rukou téhož zakladatele, že

podobn spolu souvisí oba Bousovy, Lhota Záhumenní, Rohatsko,

snad i Trní, že týž typ pedstavují Markvartice a Mrkvojedy. Ale

velký rozdíl mezi velikostí lánu v Horním a Dolním Bousov pro-

zradil by nám, že osady ty sotva vznikly souasn. Pokusit se o vše to

ponechávám badateli— vím, že se sotva pihlásí— jenž bude míti

více pokdy, aby jemnji a podrobnji propátral agrární praehistorii

Kosteka. Já chtl jen upozorniti na methodu, kterou lze piblížiti

se k tomu cíli.

KU PLATILLÁN.

Nerovnost, kterou jsme postihli v rozsahu selských dávek ve

vsích kosteckých, souvisí pedevším s faktem, že nkteré vsi povinny kolik ourobyly odvádti osepní oves, jiné nikoliv, že nkteré platily za roboty

speciální, jiné nikoliv. Ale ani výše ouroku penžitého nebyla daleko

stejná v jednotlivých osadách. Penžitý ourok z celého panství inil

r. 1738 bez Sobotky 1238 zl. (7428 K); z lánu tedy 5 zl. 35 kr.

V soutu ouroku je ovšem obsaženo i to, co platili podsedkové cha-

lupy (a ty byly platy pomrn víc zatíženy než pda lánová) nebo

obce; odeteme-li to, zbude nám dohadem prmr asi 5 zl. (300 K)na lán. To rovná se 4 kopám 17 grošm míšeským ili 2 kopám

8% gr. eským. Vskutku, studuj eme-li dávky ouroku v záznamech

'35

DlL DRUHY. KAP. ŠESTÁ.

LAN ortvV STEHOMI.

VYSOKÝOUROK NAKOSTEKU.

urbariálních, dojdeme poznání, že v skupin osecké (starých vsí

kosteckých) platilo se z lánu prmrn 2 kopy 16 až 2 kopy 46 gr.

es. Podobn ve vsích zálesních: na p. v Markvarticích z pllánu1 kopa 1 gr. es. až 1 kopa 20 gr. es. V skupin bousovské byla stará

základní sazba 1% kopy gr. es. (= 3 kopy mís. = 3 zl. 30 kr.), tedy

nižší. Tutéž sazbu má ves Trní. Ve velkých vsích Bystici a Roky-

anech, jejichž malou poplatnost jsme vytýkali, byl ourok jen málo

nižší než ve skupin osecké, ale ovšem vsi tyto nemly krom ouroku,

slepic a roboty ženní žádné jiné povinnosti. Ve vsi Malechovicích,

kde nebylo pražádných dávek a robot speciálních, platilo se také

2 kopy 5 gr. až 41 gr. z lánu. Za to v Stéblovicích (kde vedle

platu byla jen malá robota ženní) byl prmrný ourok z lánu vy-

soký: 3 kopy 45 gr. es. ! Tolik neplatil ani lán Ortv ve Stehomi,

který sic pro svou neobyejnou velikost zasloužil, aby odvádl inži

nadprmrnou. Platil 3 kopy 27 groš es. 3 d. (= 8 zl. 5 kr., t. j.

485 K). Vedle toho ovšem 12 strych ovsa, 10 slepic a 1 1 dní ženné

roboty. Dohromady asi za 1000 K.Plat 5 zl. ili pvodn 2 kopy 8 gr. es. byl úrokem pomrn

vysokým. Ve století 13.— 14., kdy se platy v nových vsích lánových

stanovily, platíválo se nejastji po kop gr. es., ili jedné hivnstíbra z lánu 60—72korcového. Sazba 1% kopy a ovšem ješt víc

sazba dvou kop nebo nad to byla již vzácnjší. Prohlížíme-li urbákláštera Hradišt z doby pedhusitské, jediný to pramen, který nás

o starších pomrech agrárních v naší krajin pouuje, poznáme,

že ve vtšin vsí (v tom i v Podolí u Turnova) platilo se z lánu po

kop i mén; po dvou kopách jen v nkolika málo vsích, na p.v blízkém Kosti Dnebohu a Mužském. Na Kosteku však jsou dvhivny stíbra (jež poátkem 14. stol. rovnaly se 2 kopám 8 grošm)sazbou prmrnou; ovšem že k nim ve vtšin vsí pistupovala ješt

mimo drobnjší povinnosti dávka osepního ovsa. Byly tedy vsi na

Kosteku vysazeny za podmínek dosti tuhých. To platí ovšem nejvíc

o vsích skupiny osecké, dávkami, ale i pdou hojn nadané; vsi

s menšími lány jako Horní Bousov a Pepere nebo Rokyany a

136

XuV-

1

u>o

H1/3

PLATY A DÁVKY.

Bystice odvádly mén. Ale slyšeli jsme, že práv vsi s nejvtšími

lány (na p. Trní) platily nejmén. Snad byly založeny v málo

cenné pd, kterou teprv staletá práce kulturní uinila výnosnou.

Píklady o podivn nestejné výši ouroku v rozliných osadách

bylo by lze vbec rozmnožiti. Ale ani v téže vsi, touže vrchností sazba úroku, ,, iV i v, .„. . v- v v v A ROZDLENÍ

vysazené, nedovedl stedovk upraviti sazbu cinze stejnomrné. lánové.Možno sic pozorovati, že nestanovil jí libovoln. Dv vdí zásady

vedly jej pravidlem pece. První byla, aby inže (a i jiné dávky)

byly pizpsobeny rozdlení na lány a zlomky jejich, druhá pak,

aby se pi tom pihlíželo k vtšímu nebo menšímu rozsahu lánu

a dílu jeho a snad i ke kvalit jeho polí. Tak najdeme velmi málo

pípad, kde by v téže osad na p. ada pllán odvádla od po-

átku stejnou inži: jeden odvádí o nkolik groš víc, druhý mén.Ale byly i vsi jako na p. Bousov Hoení, kde bez ohledu na plus nebo

minus polí byly pvodn stanoveny jednotné dávky pro uritý díl

lánu. Tedy pro všech 14 zmizelých pllán zcela stejn po 46 gr.

es., 2 slepicích, 30 vejcích a jednom dni roboty. Menší i vtší

posuny pdy mezi grunty pozmnily bhem století tuto pvodníschematinost, ale nikoliv tak, aby bedlivý pozorovatel ji mohl,

tebas v pozdním urbái, pehlédnouti. Pravidlem také bylo, že

o sv. Jií i o sv. Havle odvádlo se pesn po polovici ouroku. Vevtšin vsí kosteckých, v tom zejména v osadách skupiny osecké,

platí se o nco málo o sv. Jií více. Myslím, že tu oboustrannou do-

hodou byl (z píiny neznámé) ourok zvýšen.

Ale co najdeme pípad, jež tmto vdím zásadám se vy-

mykají a pro nž badatel marn hledá njakého vysvtlení! Místo

dlouhých výklad pedložím tenái obrazec dávek ve vsi Oseku,

nejvtší z kmenových vsí kosteckých. Zcela podobné byly pomryv ostatních osadách téže skupiny. Doprovodím jej ovšem údaji

o lánové míe jednotlivých grunt a o potu korc polí a korcvbec slušících k usedlosti (podle vymení Hótzlova z r. asi 1 746)

.

Pidám i ve zvláštní rubrice data o tržní cen oseckých statk podle

gruntovních knih z let 1680—1755 a pevedu souhrn dávek na naše

HOJNOSTVÝMINEK.

18 '37

DÍL DRUHÝ. KAP. ŠESTÁ.

OBRAZEC DÁ-VEK VE VSIOSEKU.

VÝKLADTABULKY.

peníze. Pevod ten platí pro

druhou polovici 17. stol., ajména držitel grunt vzata

jsou z doby pozdjší. Dávkyovsa uvádím podle míry

pražské shánné. Dávku ,,za

poncky",ježronvynášela

4 zl. 1 kr. 3 den. v celé vsi,

rozvrhl jsem sám najednot-

livé grunty podle stupnice

lánové.

O tabulce vedle polo-

žené bylo by možná napsati

celou studii. Ale nelekej se,

tenái— omezím se na nej-

nutnjší. Poukazuji pede-

vším na nepomr zdanníjednotlivých grunt. Pllán

. 3 (od nhožješt v 18. stol.

oddlena osmina k . 8),

pllán skoro s 50 korci rolí a

58 vší plochy platí o 1% zl.

mén než pllán . 30 s 25

korci polí a 56 k. všeho pí-

slušenství! tvrtlán . 1 s 35korci polí, jenž je vlastn

dobrým pllánem, platí sko-

ro o 1 zl. mén než tvrtlán

ís. 5, držící 30 k. polí. A jen

o 43 kr. více než tvrtlán

. 15 s 14% korci polí ! Osta-

tek vidíme pravidlem, že

souhrn dávek snaží se vy-

ac O

N00M

m00

M

>Nca

O OO Oco cof- MfO tJh

>NC3

O OV~\ OOn 1^

M M

>N«

OOOM

C3

sv->vri ro>o ^,

(S ro

•ui •>! AmUTUg BU33 NO

NvnN

O OON •* 00 m O O O v~> O

NO ON Tfrori- tj-

Rovnáse

zhruba KON 00

On

ONO

OnM

1

00ro00

6ucH

O

•o(S

1

ro ro i «/^

1

^1"

CM

On 00 ON^1-

OO1

"nr- 00

HO NO

1

ro

Aipriuod| J2 HNOH

NO NO1

ro

iptuuazíup

* VO 00^f

NO NO1

M

oidajs m o Ô ro ro 1 NO

°3 a oo

t^ 00 'V NO NO1

"ríM

J3 co

§3

•d(S ro

1 1

(S1

TT

^cON O ON

1

00

"nN <S i >r> <s N

1

Tf

.

£ >mCB

d1

ro N <s1 1 1

O roM

CO w-t O1

*NM M N M M

1

M

H

N|

|

^T ^* M1

^1-

ON NO ' ONl-(

1

00ro

"nM M ro M j ,

!

(S

•3

u

M

U.O NO

•*

nONON 3 00

ON

"305

roNO Í

nOOH NO

nu?I -^ N H m a »» H

coco

>N

Q

c^-

ffl

;?1 d

r

C/3

Ou

á

í2

C

Ou

ic

ua

>

>

1a

N

a°l sJO 13 m Hm rr ro NO r^

'3*

PLATY A DÁVKY.

zeMl/O

IT\\ l/">

u

ri i/*i »/"i VO

>N

O oo omoo

rovnati skutenému rozsahu statk, ale

že pece brání provedení té zásady

lánová stupnice, jež zstává základem

vymení plat. Zdá se, že mžemev úroku svatohavelském dobe rozez-

nati schéma té sazby základní: je to

2 zl. 20 kr. (140 K) (t. j. 1 kopa gr.

es.) z lánu za pl roku, tedy 2 kopy

es. za rok. Vskutku se platí již 1 kopa

8 gr. (= 2 zl. 38 kr. 4 d.) o sv. Jiía 1 kopa o sv. Havle. U dávek naturál-

ních je to z lánu 12 dní ženné roboty,

z pllánu 6, z tvrtlánu 3; je to dále

6 slepic z lánu, 3 z pllánu, 1 2% korcovsa z lánu a 6% z pllánu. Podle

staré osepní míry to bylo 10 korcz lánu, 5 z pllánu. Tak tomu je ve

všech vesnicích skupiny osecké a tak

i ve Stehomi, takže i tato ves k sku-

pin zmínné náleží. Její neobyejnvysoké dávky vysvtlují se patrn veli-

kostí dvora Ortova, jenž zcela ne-

právem byl veden v evidenci jako

statek lánový.

Dávky naturální piléhají k

stupnici lánové plnji a svádjí

proto k myšlence, užiti jich ke kon-

trole rozdlení lánového. Dní ženné

roboty bylo ve vsi celkem 98: to

by ukazovalo na 8V6 lánu. Ovsa bylo

102% korc. Dlíme-li to kvótou

lánovou 12% korc, dospjeme zas

k 8 a jedné šestin až ptin lánu.

DÁVKYNATURÁLNÍA ROZDLENÍ

LÁNOVÉ.

139

DÍL DRUHY. KAP. SESTA.

BEMENA.

Slepic se odvádlo 47%, což by bylo 77/8 lánu— ve vsije však vyká-

zánojen yY2 lánu. Ovšem bezjedné tvrti, jejíž dávky nejsou udány.

Zdá se tedy, že pvodní odhad vsi znl asi na 8 lán. Ale prostudu-

jeme-li výmry dávek naturálních u jednotlivých grunt s ohledem

na jejich míru lánovou, najdeme, aspo z ásti, vysvtlení rozdílu.

Lán ís. 31 je na p. podle platu víc než lán. Má víc o dva dnyroboty ženné, o y2 slepice a o y2 korce ovsa. Mohl by býti dobeoznaen za 9

/s lánu. Podobn je to jinde, a ne vždy v pomruk velikosti gruntu. Nasel jsem také, srovnávaje urbá z r. 1648

s urbáem z r. 1738, že dva osedlí promnili si jeden úroní slepici

v plat penžitý, druhý 6 kr. platu v den ženné roboty. Tedy ani

s takovýmito výpoty nelze bez veliké opatrnosti mnoho poíti.

cena grunt Dležitjší je všimnouti si ceny usedlostí oseckých, jak ji udávají

gruntovní knihy. Dohromady iní ve vsi okrouhle 4000 kop

(280000 K). To znamená, že korec se prodával v té dob, ítáme-li

i budovy a inventá, po 5 kopách 9 gr. ili asi 360 K. Srovnáme-li

cenu grunt s úhrnem jejich závazk k vrchnosti — ovšem bez

roboty — vidíme, že rovná se typrocentnímu ronímu výnosu

tržní ceny.

Tabulka nás pouuje, že vlastní inže penžitá tvoila ve vsi

již menší díl selských povinností. Souhrn všech dávek z pdy lánové

(tyry podsedkové chalupy, jež tou dobou byly v Oseku, jsou

v tabulce vynechány) iní 1 13 zl. 42% kr. (6822 K) ; z toho však na

roní ourok penžitý pipadá jen 40 zl. 50% kr., ili 35*92%.

Ostatek ili 64% vydají dohromady dávky naturální a náhrada za

drobnou robotu. Nejvíc tu pipadá ovšem na oves: 44*97% — to

tedy vlastn byla hlavní, nejdražší dávka ve vsích osecké skupiny.

O byly na tom lépe vsi, které ovsa vbec neodvádly ! Dávka slepic

tvoí v souhrnu plat 6*96%, náhrada za dny ženní roboty 8'6i%

a za poncky pi dvoe semtinském 3*54%.

Zcela jiný obraz poskytuje pomr dávek ve vsích, kde nebylo

speciálních robot ani osepního ovsa. Na p. v Hrubé Bystici. Taminil penžitý ourok 85% všech dávek. A ves byla o nkolik lán

POMROUROKUA DÁVEK.

I4O

PLATY A DÁVKY.

vtší než Osek, byla celková summa ouroku vyšší pouze o 4% zl.

Kdežto však ostatní dávky vydaly v Oseku dohromady 46%, tvoily

v Hr. Bystici jen pes 13%.

Na celém panství to vypadalo (v 1. 1738 a 1648) takto:

Poddaní odvádli na celém panství r. 1738iní v pen-

zíchzl. | kr.

v pro-centech

ouroku penžitého 1237 zl. 55 kr. 1237 55 5698

ovsa osep. praž. shánných k. 1000 kor., 2 v. 500 15 23-02

ženné roboty I388y2 dní 138 5i 6-39

slepic 1 160% kus 193 27 89kuat 26 kus 2 10 009

vajec 22 kop 43 7 34 034

za roboty shonní a padesátní 52 38}425

za poncky 39 41

Dohromady 2172 3i

Pipadá na lán (225 lán, v tom 35

/ 8 za podsedky) 9 40

V našich penzích 580KR. 1648 se odvádlo Ubylo

svedenímSobotka !<*odvádla

|zl.

ní

zích

kr.

ouroku penžitého i373zl.8kr. 135 zl. 13 kr.

42 zl. 53 kr.

z domúj

80ZI.58 kr. inže123 51

ovsa osepního941*4

(8367a kop velké

míry)

asi 40 k.

praž. vrch.77 k., I tv.praž. vrch. 38 37

ženné roboty 1475 dní 86y2 67V2 dne 4 36

slepic 1258 kus 97% 115VÍ 19 12

kuat 3i 5— — —

vajec 2 1 kop 53 50 kus 6 kop 15 2 5

za rob. shonní a padesát. 53 zl. 37 kr. 59 kr.

za poncky 39 zl. 40 kr.

Dohromady 188 21

DÁVKYPODDANSKÉR. 1738 A 1648.

I 4I

DlL DRUHÝ. KAP. SESTA.

PRMRNA PANSTVÍ.

Prmrný pomr na celém dominiu byl (jak z tabulky výše

položené vysvitá) takový, že ourok penžitý inil bezmála 57%všech dávek poddanských, osepní oves 23%, slepice a vejce ncopes 9% a náhrada za roboty speciální pes 10%. Z celého panství

bez Sobotky platilo se všeho všudy dohromady 2172 zl. 31 kr.

(= 130.351 K), se Sobotkou 2360 zl. 52 kr. ili 141.650 K. Najeden lán pipadalo 9 zl. 40 kr. ili 580 K.

MÍRNOSTDÁVEKPODDAN-SKÝCH.

Na Kosteku tedy vydal souhrn selských povinností ke grun-

tovní vrchnosti 580 K za každý lán. To byl ovšem prmr;v Oseku, jak jsme vidli, platilo se více, t. j. 910 K z lánu. Ale

v Trní naproti tomu jen 254 K. ! Ponvadž ml lán prmrem74 korc polí a 20 korc ostatního píslušenství, vypoítáme si

snadno, že poddaný odvádl v 17. století své ddiné vrchnosti,

která byla vrchní vlastnicí jeho gruntu, jen as 6K z každého korce.

To bylo ovšem málo, ku podivu málo. Nikdo jist, uvdom si tento

skutený stav vci, neodváží se tvrditi, že poddaní byli od své vrch-

nosti rozlinými platy a dávkami petíženi nebo dokonce vykoiso-

váni. Spíše naopak: musíme si položiti otázku, kterak se stalo, že se

mohla vrchnost tak nepatrným nájmem z pdy rustikální spokojiti?

Sedlák, pravda, krom dávek a plat byl ješt povinen robotou,

která byla pro jist velkým bemenem. Ale pes to je zjevno, že

vrchnosti, které by chtly býti živy jen z dchodu z pdy rustikální,

pomr dávek by hospodásky pouze živoily. V rozpotu panstva kosteckého

PANSTVÍ z r * ^38 na p. iní dchod z plat a dávek poddanských pouze

17% všeho hrubého píjmu z dominia a 21% istého píjmu. V bi-

lancích z dob pozdjších bychom shledali, že ta kvóta klesla a

klesala hloub a hloubji, až na 10% pro dobu ped rokem 1848.

ím to vysvtliti — vždy jsme slyšeli výše znovu a znovu, že

v 13. a 14. stol. bylo zakládání vsí selských se zakoupenými sedláky

výnosným podnikem spekulaním, jemuž vnovaly se o pekot

gruntovní vrchnosti? Zde jsme u jednoho z hlavních, a snad i u jed-

noho z nejzajímavjších problém našich djin agrárních. Zodpo-

142

PLATY A DÁVKY.

vdti danou otázku, vyložiti vývoj pomr v té píin, znamená

porozumti dokonaleji celému pltisíciletí selských djin. A nejen

selských, nýbrž i šlechtických v naší vlasti a spolu dležité stránce

djin hospodáských vbec. Doufám, že po tomto (velmi drazném)úvodu bude mne tená pozornji sledovati. Vc se má tak.

V 13. nebo 14. stol., když se vsi lánové na Sobotecku zakládaly,

platil poddaný sedlák z gruntu svého zrovna tolik, kolik v 17— 18.

stol. — ale vskutku platil nkolikanásob více. Platil zrovna tolik,

tedy na píklad prmrem z lánu 2 kopy 8 gr. es., 10 velkých korcovsa, 6 slepic atd. Ale v druhé polovici 17. stol. ty dv kopy 8 gr. es.

(ili v mn zlatové 4 zl. 58 kr. 4 d.) mly kupní sílu 2o,8'6 K,kdežto ve 14. stol. znamenaly hodnotu pi nejmenším pateronásob-

nou. Srovnávám-li ceny práce, obilí a dobytka v 14. stol. s cenami

v 17. stol., vidím na p., že v 14. stol. byla denní mzda nádenníka

a dlníka o žních 3% až 4 den., ve století 17. však 4 až 7 kr., což je

tyrykráte až Šestkráte tolik. Pi tom pipomínám, že držím se pe-vodu 1 groš es. = 7 denárm, z purkrabských út novohradských

z roku 1390 jasn patrného a nikoliv výklad Smolíkových v Praž-

ských groších, podle nichž groš es. v 14. stol. dlil se pouze na

12 den. Jen ta denní mzda sekáova, Smolíkem na 7 den. udaná,

je myšlena patrn v tchto malých denárech, rovná se tedy asi

3^4 d. Nebo existence dvojích denár, vtších, jichž šlo 7 na groš,

a menších, zvaných pozdji halíi (12— 14 na groš), je nepochybná

Korec ovsa byl v druhé polovici 14. stol. za dva až ti groše eské

Tedy za 4—6 pozdjších groš míšen., ili za 4% až 7 krejcar

Stední ceny ovsa jsou v druhé polovici 17. stol. 30—45 kr., t. j

šestkrát tolik. Pšenice stála ku konci 14. stol. 4—6 gr. Tedy 9V3— 14

kr. Geny pšenice po tech stech letech, v dob velké láce, pohybují

se mezi 70—90 krejcary. Tedy stouply o šestkráte. Kráva stála na

sklonku 14. století 20 až 55 gr. (46%—128 kr.). Po tech stech letech

stojí 6 až 12 zl. Pomr je týž jako u cen pšenice. Poslu platí se

v 14. stol. od míle 2 denáry eské; v 17. stol. 4 kr. Zase šestkrát tolik.

Píklady mohu rozmnožiti.

PEDNÍPROBLÉM

DJINAGRÁRNÍCH.

ROZDÍLHODNOTYPENZ V 17.

A 14. STOL.

CENY ZBOŽÍV 14. STOL.

'43

DÍL DRUHÝ. KAP. SESTA.

Jak vidno, byl bych na základ tchto dat oprávnn pedpo-zpráva kládati, že kupní síla jedné kopy arroš eských v 14. stol. byla asipramen v „, ,' w,

rv . 1 „ A1 i - •- *!*:* j

o nich .

šestkrát vyssi nez v stol. 17. Ale spokoj ují se z opatrnosti pevodemmenším. Užil jsem sic všech dat pramenných, jež o cenách stol. 14.

v echách pouují. Data ta staí, potem i povahou, aby na základjich pokusil se badatel o srovnávání. Najdeš je hlavn v Tadrových

Aktech konsistoe, Šustových Útech Novohradských z r. 1 390, star-

ších píspvcích Truhláových a Smolíkových v Archaeol. Památ-

kách, nco i v urbáích z doby pedhusitské. Srovnal jsem i ceny

stol. 15. Ale teba opatrnosti proto, že má data o cenách 17. stol.

vzata jsou pouze z Kosteka. Ona ze 14. stol. pocházejí z krajin roz-

liných. Míry obilí v 17. stol. znám jist, nkteré míry z 14. stol.

(a pravdpodobn rovnají se korci) jsou velikosti dosud neurené.

Pipomínám však, že cena pšenice v 14. stol. výše stanovená udána

je v pramenech v korcích. Kdybychom vyšli od cen z doby kol

r. 1300, byl by pevod 1 : 6 jist pln oprávnn. Spokojuji se pe-vodem 1 : 5. T. j. pravím: kupní síla penz klesla od druhé polovice

14. stol. do druhé polovice 17. stol. na jednu ptinu pvodní hod-

noty.Je to odhad pibližný,jenž neiní nároku na platnost definitivní.

Resultát bude, že kopa groš eských, jejíž kupní sílu stanovím

pro druhou polovici 17. stol. na 140 našich K, mla v druhé polo-

odhad eské vici 1 4. stol. hodnotu 700 K. Poátkem 14. stol. jist více. Jeden

v 2. pol. Sr°š eský rovnal se tedy tenkrát 1 1 *6 K, jeden denár eský 1 '66 K.14. stol. Dodávám, že r. 171 7 hodnotila pražská mincovna kopu groš

Karla IV. na 12% zl., tedy 650 až 700 K, kopu groš krále Jana

na 15V5 zl. (800 až 850 K).Jakjsme poznali, pipadlo na Kosteku penžitého ouroku pr-

mrn asi 5 zl. ili 2 kopy 8% gr. eských na lán. Peníz ten mlv 17. stol. hodnotu našich 300 K, ale v stol. 14. ptkrát tolik: to

300 korun jest 1500 K! ekneme-li, že lán ml okrouhle 96 korc, platil sed-

v 14. stol. ^k z jednoho korce ve 14. stol. 15 K 60 hal., ale ve století 17. již

jen 3 K 10 hal! Tak klesla cena penz bhem tí set let, tak podivu-

hodn zlepšilo se postavení poddaného sedláka a zhoršil dchod

144

(Pee) Josepii Ad. Schrótter

p. t. Ambtmann

(Pee) Johann g. W. Springer

Václav Pažout, rychtá

vrchní markvartský

Jíí Maan konel

Mati-j Jiinaika, rychtá vrch

vyšopolský

Václav Linka konšel

Jan Rejman, rychtá

vrchní hoenaky

Jiík Stehelik (?) konel

(píchvojský)

Matj Smetana, rychtá

vrchní píchvojský

Matj Ždánckej

konel hoenacký

Jan Fišera, rychtá

Jan Naymon konel

[Pea držel . i v Pedmstí, Barto . 28 v Oseku, Ort ..15 v Nepivci, Hortlík . 1 v Nepívéci,'ažout . 37 (nebo 5) v Markvarticích, Maan . 8 v Mrkvojedech, Linka . 16 v Lhot Zelenské, Rejman . 3' Vosfovicích, Stehlík asi . 13 v Lavicích, Smetana . 16 tamtéž, Ždánský . 13 ve Vobrubech, Dva poslední

sou z panství roveského.j

Selské podpisy na smlouv s vrchností z r. 1752.

***»H>{LCletrV /Lý-rvta. VLon-[feV-.

car JOavôit yio+yr ^^yy. rjrY~y/£7

/)Ž07% tj tr/fayfry^žtéf

M*A-Á

(%t^fa4tf6ot*.l£

PLATY A DÁVKY.

vrchnosti ! Beze vší viny vrchnosti a beze všeho piinní sedlákova

!

Kdyby poddaný byl býval vrchnosti povinen jen penžitým

ourokem, klesly by závazky jeho k vrchnosti od stol. 17. vskutku na

jednu ptinu neboli o 80%. On však byl povinen i dávkami natu-

rálními, a tyto dávky to byly, jež to znehodnocení dchod vrchno-

stenských ponkud zdržovaly. Nebo jako cena penz klesala, tak

stoupala cena ovsa, slepic a j. Tak se stalo, že vsi, vysazené v 13. stol.

jen s úrokem penžitým a zcela nepatrnými dávkami osepního ovsa

nebo slepic, snížily své závazky k vrchnosti do 17. stol. bezmála

vskutku na jednu ptinu. Naproti tomu vsi s vtšími dávkami natu-

rálními snížení tak velikého nedosáhly. Lán . 7 v Oseku, jenž mlvedle ouroku odvádti 10 velkých korc ovsa, byl by platil v 14. stol.

celkem 2055 K (v tom 291 K za oves), v 17. stol. platil jen

837*6K (v tom 300K za oves). Tedy jen asi o 60% mén. Nemaje

dávky ovsa byl by platil jen 537*6 K, t. j. o 73% mén. Nejhe by

byla na tom ves, která by vysazena byla v stol. 13. výhradn s dáv-

kami obilí a žádným ourokem penžitým. Nasel jsem vskutku tako-

vou ves v urbái kláštera hradištského z konce 14. stol. Jsou to Ne-

myslovice u Bezna, ves o 20 lánech, již r. 1282 v majetku kláštera

pipomínaná a na 200 hiven eských cenná (patrn lán po 10 hiv-

nách, tedy asi 7000—7500 K). Tam platili sedláci z lánu mimonjakou slepici a den ženné roboty po 10 korcích žita a 10 korcích

pšenice. V 13. stol. mla dávka ta hodnotu— pedpokládám-li cenu

8 gr. za korec žita s korcem pšenice dohromady — 80 gr. eskýchili 932 K z lánu. Ale v 2. pol. v 1 7. stol., když stálo žito 1 zl. (60 K)a pšenice 1 zl. 30 kr. (90 K), platili sedláci nemyslovití z lánu

1500 K. A cena obilí ovšem stoupala dále, jak klesala cena penznebo i nad to: byly doby ve válce ticetileté, že stála pšenice

pes 3 zl., žito skoro 3 zl. : v takových letech dosáhla platební

povinnost poddaných až 3500 K z lánu ! Ovšem že Nemyslovití

nepomyslili, k jakým koncm povede jimi zvolená úprava dávek

vrchnosti. Zajímalo by mne zvdti, vydrželi-li ty platy obilní

v dobách pozdjších.

60 KORUNV 17. STOL.

VZESTUPDÁVEK

NATURÁL-NÍCH.

NEMYSLO-VICE

19 H5

DÍL DRUHÝ, KAP. SESTA.

Ale vrame se ke Kosteku. Chceme-li poznati faktický rozdíl

mezi zatížením nájemné selské pdy ve stol. 14. na rozdíl od stol. 17.,

bude nejlépe, pepoítáme-li tabulku na str. 141 na pravdpodobnýstav ze 14. stol.

SROVNÁNÍDÁVEK V 17. AVE 14. STOL.

ZA TI STALET O 70%MÉN.

Poddaní by byli odvádliv 14. století

v kopách agroších es.

znamená v našich

penzíchpro-cent

ouroku v penzích 1238 zl. 530 38 371.445 K 83

ovsa 1000 korc po 2% gr. . 41 40 29.160 K 6-6

roboty ženní 1388 dní po

V-2 gr - -1

1

34 8.090 K i-8

slepic 1 160 po 5 den. es. 13 48 9.660 K 2'2

kuat 26 po 2 X2 den. es.

9gr-2 den.

1 10 K 0-02

vajec 22 kop 40 po 6 den. es.20 gr.

6 den. 235 K 0-05

za roboty a poncky(92 zl. 19 kr.) 39 34 27.695 K 6-3

Dohromady 446.395 KV stol. 17. platili poddán L I30-350 KV stol. 14. platili 446.395 KPovinnost

let . . .

i poddaných se zmenšily za ti sta

316.045 K ili c 70%

Najeden án pipadlo ve stol. 14.. . . 1-983 5 KNajeden án pipadlo v i 7. stol. . . . 580 KTedy mn I-403-5 K,t.j. 070%

Tedy o 70% zmenšily se povinnosti selské k vrchnosti — a to

nejen na Kosteku, ale v celé zemi— od 14. do 17. stol. Gruntovní

páni chudli, chudli, nevdouce jak. Úbytek byl zajisté nenáhlý, vliv

jeho nemohl býti sice nepozorován, ale mám za vyloueno, aby kte-

rékoliv dob v 15.— 17. stol. bylo jasno, že tu jde o pokles píjm,který nabude povahy katastrofální. Najdeme sice listiny, kde grun-

146

PLATY A DÁVKY.

tovní vrchnost, zakládajíc ves lánovou s vným platem inžovním,

snaží se krýti proti zhoršení mince (chce na p. pro ten pípad hivnu

istého stíbra místo kopy groš), ale ve skutenosti patrn ani tako-

véto výjimené smlouvy neznamenaly nic. Mince se vskutku horšila,

s poátku sotva pozorovateln, ale pozdji již rapidn. Z práce Smo-

líkovy o pražských groších, r. 1894 vydané, vysvítá, že cena stíbra

v pražském groši z po. 14. stol. inila 30 kr. r. ., za Jana Lucem-

burského 29 kr., za Karla IV. 22 kr., za Václava IV. a Jiího z Po-

dbrad 15 kr., za Vladislava 12 kr., za Ferdinanda I. 1 1 kr. Pozdji

již groše eské podle Smolíka raženy nebyly, ale poítalo se na ndále,jako do nedávná na zlaté a krejcary. Tedy jen hodnota mince

klesla do polovice 16. stol. na tetinu; vedle toho teba snad i poítati

pro období hospodáského rozkvtu s klesáním kupní síly penz, bez

ohledu k jejich hodnot kovové. R. 1539 stála na p. hivna istého

stíbra mincovnu 4 kopy gr. eských, r. 1300 ani ne jednu kopu!

Zdá se pak, jako by zištná politika mincovní našich král, zhoršu-

jících znenáhla minci, aby z ražení jejího plynul zisk komoe jejich,

ídila se po výtce stoupáním a klesáním obecného blahobytu. Srov-

nej na p. velký pokles o 50% v šastné dob Karla IV. a Václava IV.

a rovnocennost groše Jiíkova s grošem Václavovým. Mezi tmitodvma králi ležela hospodáská spousta válek husitských ! Vi vše-

mu tomu byli gruntovní páni bezbranní. Doítáme se sic tu a tamv Starých Letopisech, jak zhoršení mince bylo píinou rozpormezi vrchností a sedláky v otázce, v jaké minci teba platiti selský

ourok. Ale nemže býti žádné pochybnosti, že ourok ídil se vždy

bžnou hodnotou eského groše a že s ním klesal v hodnot své více

a více. K tomu ovšem pistoupila tajemná úcta stedovku pedprávním poádkem jednou zavedeným, jakoby vné trvání míti

majícím. Nebo platy, jednou smluvené, nesmly býti zvýšeny.

HODNOTASTÍBRA

V ESKÉMGROŠI.

ZLEHOVÁNÍMINCE.

Tak chápeme, pro v 13. a 14. stol. se tak rozmohla spekulace

se zakládáním vsí lánových — 1000 až 2000 K z lánu, podle výše

ouroku, a k tomu ješt njaký dchod z toho, emu se íkalo „pan-

*47


VELKÉDCHODYGRUNTOV-NÍCH PÁNV 13. A 14.

STOL.

CHUDNUTIJEJICHPOZDJI.

PÍINOUOBRATU.

VÝHODNÉPOSTAVENÍSEDLÁK.

ství", t. j. dchod z veejnoprávní moci nad poddanými, pedevšímze soudních pokut, dále píjem z odúmrtí, bylo vlastníku na p. ptivsí 61ánových, založených na pd lesní (která dív nenesla skoro

nieho), píjmem znamenitým. Chápeme, pro šlechta i církevní

preláti rušili tu a tam i dvory své, promujíce je v selské grunty.

Šlechta mohla, zbavena hospodáských starostí, žijíc z renty, jíti za

ideálem své doby: vnovati se povinnostem a ješt více radostem

rytíského života, stavti nákladné hrady a ze zpupnosti potírati se

meem a ohnm navzájem. A chápeme také, pro, když asi od

1 6. stol. poaly se dávky poddaných nápadnji znehodnocovati,

když dchod z lán stavovskému životu již nestail, vracela se šlechta

k pd, kterou by byla díve nejradji všecku rozpronajala sedlá-

km, pro zizovala dvory a rybníky, stavla ovíny, pivovary. Grun-

tovní pán stával se zas statkáem, ekonomem: musil hospodaiti

sám, chtl-li se uživiti; selská renta ho již uživiti nemohla. A snahy

té pibývalo, ím více selské dávky v hodnot své klesaly. Velcí

gruntovní páni to klesání ovšem vydrželi, ale malí ocitali se na mi-

zin. Zeman 14. stol. mohl ješt býti živ z velké vsi nebo nkolika

málo menších; od 16. stol. to již nebylo možné. Prodával tedy své

vsi, své poddané velkým gruntovním pánm v sousedství. A se vzr-stáním nových velkých dominií, pibýváním dvor s vlastním pan-

ským hospodástvím bylo teba, aby pibylo robotní práce selské.

Jak jí dosíci? Právní stav stál v cest pokusm o zavedení nových

robot— a piznati musíme, že vrchnost vlastn mla právo na ná-

hradu za tžké ztráty, jež utrpla znehodnocením selské renty. Nato se však vrchnost neodvolávala — nevdla zajisté, že by jí pod-

daný ml platit místo pvodních 2 kop z lánu eknme již 8 kop.

Až pišla válka ticetiletá se svým pehodnocením všech hodnot

(srv. cojsme o tom povdli výše na str. 112)— cesta k nové úpravrobot byla již snadnjší.

A co sedlák? Snad nesl dost tžce své dávky potom, když skon-

ilo se období toho neobyejného hospodáského rozpjetí, jež pi-

nesla k nám kolonisace. Ale to mohlo trvatijen krátkou dobu— brzo

148

PLATY A DÁVKY.

musily se projeviti dsledky stoupání cen pdy a plodin hospodá-

ských a klesáni ceny penz. Postavení sedlák musilo se odtud lepšiti

pomalu, ale neodvratn. A ovšem ani pokusy vrchností zesíliti své

„panství" nad poddanými, nemohly (ba ani nechtly) býti tomu na

pekážku. Sedláci byli proti vrchnostem ve výhod vtší a vtší,

vedlo se jim lépe a lépe. Tebas že není teba vývoj pedstaviti si

tak, jako by zlepšení to, to jest klesání ceny penz, dalo se stejno-

mrným tempem. Myslím spíše, že to byla jednotlivá, tebas kratší

období, jež najednou pivodila zmnu podstatnou, aby vystídána

byla zas obdobími povahy konservativní. Bude úkolem speciálního

studia sledovati a prokázati tyto posuny podrobn— já mohu upo-

zornitijen najednu takovou periodu rychlého vzrstu selského blaho-

bytu. Je to prvá tvrtina 17. stol. až do války ticetileté— z grun-

tovních knih kosteckých vidím, jak ceny selských usedlostí letí rychle

nahoru, jak se v nkterých pípadech bhem desíti let až zdvojná-

sobují. Odtud si vykládám také, pro tolik Nmc hrnulo se z pohra- shon po

niních hor k nám, do kraje. Lákaly je výnosy selských statk a ne- gruntechpatrné dávky jejich. To sthování Nmc jist z tetiny (ne-li více) po R. 1600.

okupovalo selské grunty kostecké— hrnuli se tenkrát k nám za lep-

ším výdlkem, jako v 19. stol. náš lid do jejich stedisk prmyslových.

Zdá se mi, že ponmení velké ásti litomického a boleslavského

kraje, do 16.— 17. stol. náležející, tímto zpsobem nejvhodnji lze

vysvtliti. Na Kosteku a v sousedství se ovšem nmetí pisthovalci

poeštili, aby jako eši úastni byli zniení selského blahobytu ve

válce ticetileté. Statky, jež stály ped válkou 300 kop gr. es., stály

po válce asi 400 kop míšeských (200 kop .), k dávkám vrchnosti

pibyly tžké roboty a kontribuce. Ale pokles hodnoty dávek pen-žitých pánu gruntovnímu i potom se nezastavil ; v té píin i potomstále se zvtšovala výhoda sedlák. A to tak, že r. 1848 platil pod-

daný z téhož devadesátikorcového gruntu, z nhož prví držitelé od-

vádli 2 kopy ili 280 K ron, 4 zl. 40 kr. v mn šajnové— nikoli

ve stíbe ! T. j. v kupní síle asi našich 45 až 55K

!

*49

DlL DRUHÝ. KAP. SESTA.

KLES OUROKUZA PT SETLET.

Mžeme zkusmo znázorniti, co to znamenalo v celé zemi. Vy-celkový^po- jdme od pedpokladu navrženého v druhé kapitole, že totiž eský

produktivní rustikál obsahoval asi 11,333.000 korc. Rozdlme tu

velkou plochu na lány 7okorcové (kdyby v tom nebyla i msta pod-

danská, musili bychom ítat asi 80 korc) a eknme, že z lánu pla-

tilo se pvodn po 1 kop gr. es. Tak obdržíme okrouhle 160.000

lánových grunt v zemi. Jejich roní ourok vrchnosti vydal v 14. st.

160.000 kop gr. es. ili 112 milion K. Tchto 160.000 kop es.

rovnalo se v 17. stol. 373,333 zl. rýn. v hodnot našich penz asi

— 22,400.000 K. A r. 1848 rovnalo se to 373.333 zlatým sajn ili

149.333 zlatým stíbra v hodnot asi 3,730.000 K až 4,475.000 K.Od r. 1300 do r. 1848 poítaje, za pt a pl set let, zmenšilo se

bím eských poddaných ze 112 milion K ron na sotva

4—5 milion K. ili ze 100% ani ne na 4—5% ron.Je pravda, že po r. 1848 vyváženo bylo v království eském

penžitých plat poddanských v celkové summ 1, 109. 156 zl. stíbra.

Tedy daleko více než jsem vypoítal. Ale v té summ je jen malý díl

starého ouroku. Jsou v tom jednak staré reluice za robotu, reluice

za dávky naturální a ada jiných penžitých dchod vrchností,

nepocházejících pímo z ouroku poddanského. Zejména z mst pod-

danských, z mlýn a pod. Hlavní je, že od doby tereziánské valným

pibýváním poddaných stoupl ourok jist o tetinu. Poznáme ješt,

že na samém Kostekuje r. 1848 pouhý ourok poddanský (neítaje

jiných stálých inží) dvakrát tak veliký, jako r. 1 738. Musíme poítat

i se zvýšením nezákonným. Mj výpoet je ovšem dohadový; chce

znázorniti jen pokles ceny penz bhem pti set let. Ve výpotupoddanského ouroku nadsazuje však spíš nad skutenost.

Kapitola tato ukazuje, jak dležité je studium hospodáského

vývoje minulosti k hlubšímu a správnjšímu vniknutí v djiny národní.

PLATYPODDANÝCHR. 1848.

KDO PLATILDESÁTEK.

Dodatkem zmíním seješt o desátku, jímž poddaní byli povinni

svým farám. Po válce ticetileté je to ovšem pro všechny fary fará

jediný, t. j. dkan sobotecký. Teprv r. 1754 byly obnoveny staré

i5o

PLATY A DÁVKY.

samostatné fary v Dolním Bousov a Markvarticích. Desátek odvá-

dli jen poddám usedlí napd lánové. Tedy nikoliv podsedci nebo

chalupníci na obci a baráníci. Proto vsijako na p. Podkostí a Vyšší

Pole, kde pvodn žádných pravých sedlák nebo chalupník ne-

bylo,jsou vbec desátku prosty. Podobn si vysvtluji, že není desátku

ve vsi Dobšín. Ze svobodné pdy panské vrchnost desátkem po-

vinna nebyla. Ale ze svedených dvor, pvodn selských, z nichž se

ode dávna desátek odvádl (Humprechta, Kdanic a Rakova), desá-

tek poukazovat musila.

Povinnost desátku tkvla na gruntu podobn jako povinnost

roního ouroku vrchnosti. I jinak, co bylo povdno o ouroku, bylo

by lze opakovat o desátku. Jeho výše v urité osad zstává nezm-nn táž, podobn jako nemní se poet lán, který je jeho zákla-

dem. Tak je desátek dalším dokladem starobylosti lánového roz-

vržení a mže býti velmi cennou pomckou pi studiu jeho. Jako

ourok, tak desátek je ve vsích téhož panství nestejn veliký. Zdá se

pak, že nerovnost ta souvisí nejen se starými obvody farními, ale i se

starými hranicemi gruntovních panství. Na jediném Kosteku lze

tak stanovit nkolik typ desátkových. Ve vsi Oseku platí se na p.z lánu po 2 korcích ovsa a po 3 vrtelech žita a pšenice. Z pllánu

polovic atd. Ty ti vrtele stojí, tuším, na míst starých dvou vrtelhrubé míry sobotecké. Staré vsi kostecké skupiny osecké (a s nimi

Stehom) platí podobn, jenže místo dvojnásobného korce ovsa od-

vádjí po korci ovsa a korci jemene z lánu. Vsi zálesní platí z lánu

daleko mén: pojednom korci ovsa ajednom žita. Takový byl oby-

ejný desátek z usedlostí ve vsích našichješt v dob pedkolonisaní.

V Dol. Bousov, Rohatsku a Trní se platí podobn jako ve vsích

starokosteckých. V Horním Bousov a Vochvišovicích je princip

týž, ale sazba nižší, a místo jemene skoro výhradn oves. Ortvstatek v Stehomi platí zas pouze za jeden lán. Rozdlení desátku

piléhá patrn k lánové disposici plnji než výše ouroku. Vsi rychty

Vesecké platí desátek v penzích. Ale nestejn. Ve Vesci, Nepívcia Stéblovicích po 2 zl. 20 kr. z lánu. Ten peníz rovná se pesn jedné

vybírAnPODLE LÁN.

ROZLINÁVÝŠE JEHO.

151


DESÁTEKV PENZÍCH.

JEŽKVGRUNTVE VESCI.

kop gr. eských. Lituji, že nevím, jaký desátek v obilí odvádlyjmenované vesnice díve. Mohl bych totiž podle ceny obilí stanoviti,

kdy asi ta reluice byla umluvena. Vsi farnosti Libošovické platí de-

sátku o polovic mén. Jen pl kopy ili i zl. 10 kr. z lánu. Libošovice

a Lhota Rytíova platí pesn po 6 lánech. To je patrn pvodní,

starodávný poet lán v obou vsích. My výše, podle stavu ze 17. st.,

poítali s 63/8 lán v Libošovicích a6y4 v Lhot Rytíov. Dobšice

platí za pt lán (výše 5 %), Meziluží z 2% (jako výše) a Malá Lhota

bez lažanského sedláka za ti lány.

Smlouva s farái o reluici desátku v tchto vesnicích vyplatila

se potomkm mrou velikou. Osady, které odvádly farái obilí in

nátura, odvádly tím více, ím víc stoupala cena obilí. I zde by bylo

možno opakovati, co jsme výše povdli o znehodnocení poddan-

ského ouroku a o stoupající hodnot dávek naturálních. V Sobotce

platilo desátek r. 1748 jen 12 mšan. Polovice platila v penzích,

polovice in nátura. Odeteme-li obecní dvr a kr literátský, pipadl

najednotlivce desátek zcela nepatrný. Také v Skuin platí pt men-

ších osedlých celkem 2 zl. 20 kr. v penzích, kdežto ostatek vsi, asi

za 6 lán, platí in nátura. Výjimky takové poskytují všude píleži-

tost k zajímavým vyhledáváním o píinách a souvislostech toho.

Platí-li na p. statekJežkv ve Vesci normální reluici lánovou (2 zl.

20 kr.) a krom toho, jediný ve vsi, 2 vrtele ovsa a po 1% vrteli

žita a pšenice, plyne z toho, že ke gruntu tomu byl pikoupen znanýdíl statku od nkteré ze vsí skupiny osecké a to již v dob, kdy Vesetí

platili desátek v penzích. V gruntovních knihách bychom pak našli,

že grunt ten zvelien byl mnohými pikoupmi (ale pak zas odpro-

deji zmenšen) ped válkou ticetiletou, kdy na nm hospodaila

rodina Fryjufova. To podivnéjméno je nmecké „Fruhauf". Martin

Fryjauf koupil statek od urozeného vladyky Jiího Mdnce z Rati-

boicr. 1590. R. 1644 ujal jej druhý manžel synovy vdovyJan Švaík

a r. 1686 jeho ze Matj Ježek. Od té doby je, ovšem již rozplený,

v rodin Ježkov.Byly to vsi bezmála celého panství (bez dílu osenického), jež

152

p

C/3

o>

Ht/2

>

HPO

PLATY A DÁVKY.

až do r. 1754 odvádly desátky dkanovi soboteckému. V seznamu

chybí jen Pepere a Obruby, jež ob, tuším, slušely farou do VŠe-

borska. Dále Lhota Zelenská, jež byla pifaena k Libáni, Lavice,

Leština a drobnochalupnické vsi výše zmínné. Pro nic neplatily

Lavice, nevím; desátek leštinský náležel v 2. pol. 18. stol. markvar-

tickému kantorovi školnímu. Desátek vsí dílu osenického vybíral

fará osenický, ovšem krom Bystice u Libán. Ale ješt r. 1748

pijímá dkan sobotecký plat lánového desátku z Osenic a za dva

lány z Veselice, kterážto ves farou náležela vlastn do itonic. Cel-

kem dostával dkan r. 1 748 desátku z Kosteka pes 86 korc pšence,

133 žita, 81 jemene a 204 korc ovsa a pes 74 zl. desátku v pen-zích. V tom potu jsem vsi k panství nepatící vylouil. Kdybychvylouil i to, co platilo panství za kontribuní dvory (bylo to asi po

10 korcích pšence ajemene, pes 16 žita a 24 ovsa) a doplnil doha-

dem, co nutno, za vsi Pepere, Obruby a Zelenskou Lhotu, vydal

by poddanský desátek pes 84% korc pšence, 133% žita, 73% je-

mene, 2 1 Sy2 ovsa a 74 zl. 8 kr. platu penžitého. Hodnota dávek

penžitých (po r. 181 1 dokonce v šajnech odvádných), klesala; cena

dávek naturálních stoupala. Odhaduji tuto pro 2. pol. 17. stol. na

400—450 zl. (24 až 27.000 K), pro léta netolické úpravy poddanské— o níž mlo být více promluveno v díle tetím— t. j . léta kol r. 1 748,

na 806 zl. (40.000 K),pro rok na p. 1 799 na 1 830 zl. Ale zlatých ban-

kocetlových. V pamtní knize dkanské najdeme pochopitelný stesk

na vyvážení desátku poddanského v 1. 1849—50. Zrovna potomstoupla totiž cena obilí neobyejn vysoko.

V druhé polovici 17. stol. vydal desátek asi za tetinu toho, co

dohromady inily ourok poddanský a dávky v penzích i naturaliích.

Ponvadž velká vtšina jeho odvádla se v obilí, musila hodnotajeho

stoupati a stávati se bemenem ím dál tím citelnjším. Poznáme,že na p. v Oseku v nkterých letech prvé polovice 19. stol. platil

sedlák vlastn víc farái než gruntovní vrchnosti, robotu ovsem neí-taje. V starší dob naopak byl desátek, ím dále zpt jdeme, v po-

mru k dávkám vrchnostenským tím menším bemenem.

SUMMADESÁTKU

Z KOSTEKA .

CENADESÁTKUOBILNÍHO.

20 153

KAPITOLA VIL

ROBOTY.

ROBOTYGRUNTM A VSÍM ODEDÁVNA PIPSANÉ. — SKROV-NOST A STAÍ JEJICH. — OBRAT OD VÁLKY TICETILETÉ. — ROBOTYVDOB ERNÍNSKÉ. — DALEKÉ FRY. — VÝPLATA Z ROBOT. — PLACENÁPRÁCE VE ŽNÍCH. — ODHAD ROBOT V PENZÍCH.

GRUNTOVNÍ vrchnost vyrovnala brzo robotami, o pišla zne-

hodnocením ouroku. Poznáme dokonce, žejiž v 1 7. stol. získala

robotami víc, než co v dávkách byla ztratila.

O robotní povinnosti poddaných v starší dob nelze podati

obrazu tak pesného, jako o dávkách urbariálních. O t. zv. robotách

speciálních, jak je zaznamenává urbá z r. 1648, jsme již skoro vše,

eho potebí, povdli v kapitole pedchozí. Neveliké povinnosti

robot zených nebo shonných, jež urbá z r. 1648jednotlivým grun-

staré tm pisuzuje, považuji za soupis pvodních, nejstarších robot, mimo

^PcmiNTúM n^ Pravdpodobn nebylo žádnýchjiných. Víme, že tak pipadlo na

pipsané. lán asi 6 dní do roka výpomoci ve žních. Ve vsích starokosteckých

ovšem více, 12 dní do roka. V nkterých vsích byla místo roboty

ženní robota shonní; povdli jsme, že tu jde nepochybn o totéž.

Roboty ženní byly prosty jen vsi Bystice, Osenice a vlastn i Mark-

vartice a Mrkvojedy. V Markvarticích v 17. stol. za ni platí jen

jeden, v Mrkvojedech dva grunty. V Sobotce, kde byli povinni mš-ané z polí svých celkem 67% dnem ženní roboty (v tom 36 dní

z obecního dvora), platili zajeden den po 3% gr - míš. V Markvar-

ticích jeden grunt robotou tou povinný platil nco málo mén(3% kr.), v ostatních vsích po 6 kr. Ale tuto reluici (6 kr.) najdeme

teprv v urbái z r. 1738; urbá z r. 1648 jí nezná. Nelze také pevésti

154

ROBOTY.

6 kr. na bžný zlomek eského nebo míšeského groše (6 kr. rovná

se 5 gr. míš. a 85 setinám jednoho denáru míšeského). I výše pe-vodu ukazuje, že vznikla teprv v 17. stol., kdy 6 kr. (6 K) bylo

obyejným denním platem za práci v poli. R. 1502 platilo se patrn

denní mzdy nádennické 1 Y2 groše es. ili 3 groše míš. Toho roku

totiž kosteky pán Soboteckým polovici ženných robot slevil a za

druhou polovici dovolil platit penžitou náhradu po 1% gr. es.

Pro platí Sobotetí v 17.— 18. stol. náhradu 3% gr. mís., t. j. 4 krej-

cary 1 denár (místo tí groš míš. ili 3% krejcaru), nevím.

Výplata za robotu shonnou je již v urbái z r. 1648. Zde jde

o povinnosti vtší. V Lavicích se sic den té roboty poítá za 3% kr.

(t. j. 3 gr. míš.). Ale lán je tu povinen do roka 24 dny shonní roboty.

A podobn tomu bylo patrn v Píchvojí, Rakov a Spaencích.

Robotu padesátní, která tížila ti pllány v Libošovicích a tyry

menší grunty ve Vesci— ve Vesci byla to dnešní ísla 9, 10, 12, 16,

z nichž . 12 byl pllán; v Libošovicích ís. 3, 9, 19— a to pomrnznaným penízem 2 kop 36 gr. míš. (vedle normálních plat a dávek

ostatních), vyložiti nedovedu. Ale dohaduji se, že tu jde o robotu

padesáti i ješt spíše 52 dn do roka (tedy den týdn), po 3 gr. m.

den poítajíc. Nebo 2 kopy 36 gr. dleno 52 vydá práv 3 gr. m.

Ta robota by byla vznikla pozdji, t. j. v té dob, kdy denní mzdaobnášela 1 y2 gr. eského.

Krom tchto robot k jednotlivým gruntm pipsaných (jež

jsme nazvali speciálními), zaznamenává urbá z r. 1648 souhrnnostatní robotní povinnosti poddaných. iní to ku konci urbáe v del-

ším záznamu, nadepsaném: ,,Víceji lidé poddaní z panství kostského

vrchnosti vykonávati povinni jsou". Všechny roboty jsou tu dost

urit vyjmenovány a stanoveno, které vsi ke kterým jsou vázány,

po pípad ke kterým sedláci, ke kterým chalupníci. Roboty ty týkají

se jen žn sena a otavy, vláení polí, svážení obilí do stodol, esání

chmele, praní a stihání ovcí, roboty pi honech (,,na lovy a shony

choditi") a konen rytí a oklesování epy a trhání konop. U každé

z tch prací jsou vyteny vsi, které byly jí povinny: v celku vidíme,

CENA PRÁCEA STÁIROBOTY.

ROBOTAPADESÁTNÍ.

ROBOTYSOUHRNN

STANOVENÉ.

J55

DÍL DRUHÝ. KAP. SEDMA.

ROZDLENÍJEJICH MEZIVSI.

PONCKY.

že se tu jmenují jen vsi starokostecké, a teprv ku konci pi nepatrné

robot nkteré vsi „zálesní".

Sklize sena na lukách („sena i votavy usušiti" — ne posekati!

— „shrabovati a do kop složiti a kteí potahy mají, to odvézti") týká

se luku KdanicapodŠibeákem, „kdežna Matiných slov". Dílem

jsou zde povinny Pedmstí, Bezno, Cálovice, Lhota Stakova, Spi-

sová, Kdanice a Osek. Dále luk v panské oboe u Libosovic. Tu sklí-

zejí vsi Vesec, Libošovice, Nepívc, Stéblovice, Malá Lhota, Dob-

šice, Lhota Rytíova. Konen luk Mokických (zde pracují jen

Dolnobousovstí a ze Lhoty Záhumenní; skliditi otavu náleží cha-

lupníkm) a luk pi dvoe obrubském (zde robotou povinni jsou jen

Obrubští). Vláeti panská pole jsou povinny jen ty vsi, jež klidí seno

u Kdanic (Pedmstí atd.) a sice z lánu po i dni na jae a po i dni

na podzim, z pllánu po y2 dni. Táž skupina vsí je povinna voziti

obilí s polí do stodol a to zas z lánu po i dni ozimého obilí a po i dni

jarého. Táž skupina vsí konen trhá hlavaté konop a ryje epu(nejde ovšem o naši ípu cukrovku). A sice v obou pípadech z kaž-

dého celolánového statku po i záhonu, z pl lánu po x/2 záhonu atd.

Oklesovati epu v Semtinách má zato ona druhá, Vesecká skupina,

která sklízí luka v oboe u Libosovic. Jiný druh konopí, konop „po-

skovné", trhají po záhonu z lánu Bousov Hoení, Pepere, Vochviš-

ovice, Rohatsko a Obruby a tytéž osady jsou povinny esati chmel.

Vedle nich i skupina Vesecká a to z lánu po i korci. Skupina Ve-

secká, rozmnožená všemi Malechovicemi, Mezilužím, Stehomí a

Dobšínem spolu se skupinou Hornobousovskou jsou povinny práti

a stíhati ovce. Konen nkteré vsi zálesní mají povinnost voziti

hnj zpod zámku na Zájezd (malý dvr u Kosti; podivno, že tojsou

vesms vesnice Kosti velmi vzdálené). T. j. sedláci voziti, chalupníci

nakládati. Jsou to vsi Markvartice, Píchvojí, Leština, Rakov a Mrk-

vojedy. Urbá stanoví ještjednu povinnost : poncek u semtinského

dvora. Ale jen pro vsi rychty pedmstské a vesecké. Je ode dávna

promnna v plat penžitý, který vydá celkem 34 kop (39 zl. 40 kr.).

Vsi „zálesní" a skupiny bousovské ponckami povinny nebyly.

156

ROBOTY.

To jsou po mém soudu všechny roboty kostecké z doby pedválkou ticítiletou. Není v nich, jak vidíme, ani zorávání panských

polí, ani mlácení obilí ve stodolách, ani vožení díví nebo jiného

materiálu k poteb vrchnosti. Vyjma 6— 10 dní roboty ve žních

(za kterou v 17. stol. zaveden plat penžitý), dále pomoc pi sklízení

a svážení sena a otavy a robotu shonní není celolánový sedlák (a to

ješt ne ve všech vesnicích) mimo nkteré drobné práce (epa, ko-

nop, ovce) povinen z gruntu svého niím více, le dva dny do roka

vláeti na panském a dva dny do roka svážeti panské obilí do stodol.

Všechna ta ustanovení pocházejí patrn z doby, kdy vrchnost kos-

teka vládla jediným dvorem semtinským a kdy i hlavní práce polní

pi nm, jako orání polí, mlácení obilí a j. obstarávala svou eledí,

nebo za mzdu najatými lidmi.

Jak stará asijsou souhrnná ustanovení o robot, zapsaná v urbái,

lze jen zhruba odhadnouti. Vše, co týká se Bousova Ho. a jeho sku-

piny nebo Obrub, bylo pojato do urbáe teprv ku konci 16. stol. —vsi ty zajisté ped r. 1599, event. 1587 ke Kosti nepatily. Ostatek

však zní velmi starobyle. Dosvduje to jak mírná stará sazba z lánu

po záhonu nebo korci roboty, tak urení robot. Velké pole tu zaují-

má na p. pstování epy a konopí, jež v 17. stol. má v dvorském

hospodáství místo již zcela podízené. Ponvadž však mezi vesni-

cemi zde vytenými vidíme i Dobšice, Lhotu Rytíovu a j., jež teprv

v druhé polovici 15. stol. byly pikoupeny ke Kosti, myslím, že

seznam vznikl v podstat teprv za Hazenburk (tedy v dob krále

Jiího nebo Vladislava) nebo možná nco pozdji. Pozoruhodno je,

že tu skupina vsí starokosteckých, jejíž jednotný vznik jsme v ped-chozí kapitole konstatovali, vystupuje jako zvláštní jednotka znovu.

S tím ovšem rozdílem, že Vesec a Nepívc jsou piteny ke skupinjiné. Není vyloueno, že i z tohoto fakta lze initi závry o pvodníchsouvislostech jednotlivých vsí. Nkolik vsí zálesních s malou robotou

(voziti hnj na Zájezd) pipojeno bylo patrn do seznamu v druhé

polovici 16. stol., kdy ty osady ke Kosti byly pikoupeny (srv. výše

str. 15). Nápadno je, že vsi Lavice, Skuina, Lhota Zelenská, Spa-

MÍRNOSTSTARÝCHROBOT.

STÁÍURBÁRNÍHOZÁZNAMU.

'57

DIL DRUHY. KAP. SEDMA.

ŠASTNÉTRNÍ.

ence, Trní, Vyšší Pole a vsi dílu osenického nejsou povinny žádnou

robotou mimo stavti honce k lovm. Trní však ani touto robotou

není povinno. Snad jde jen o nedopatení písae— ale máme jist

všechnu píinu tem bývalým selským gruntm v Trní závidti vý-

hodnou výjimenost jejich postavení.

VELKÉROBOTYV 18. STOL.

KDY A JAKVZNIKLY.

Robotní povinnost kosteckých sedlák byla tedy ješt v 16. stol.

opravdu nepatrná. Ale v prvé polovici 18. stol. vidíme, že všechnu

práci pi panských dvorech, v tom práv tu nejtžší, dále veškeru

dopravu materiálu, nejvtší díl prací pi rybnících a lesích, obsta-

rává vrchnost pouze prací robotní, že každý sedlák je povinen robo-

tovati s potahem dva dny v týdnu, chalupník runí robotou rovnždva dny a domká bez polí nebo podruh jeden den v týdnu.

Tento obrat k horšímu, k pesunutí veškeré práce na domini-

kálu na poddané, musil pipravovati se znenáhla, tuším, od dob

války ticetileté. Myslil jsem pvodn, že tu podstatnou zmnu pi-

pravil Albrecht z Valdštejna, když Kost r. 1631—1634 náležela

k jeho knížectví. Ale pakjsem se pesvdil, že Valdštejn šetil práv-

ního, event. obyejného stavu: v resoluci jiínské na dotaz z Kosti

(z ervna 1632) naizuje se držeti se v robotách a platech za polní

práci starého zpsobu. Ale zdá se pece, že již r. 1648, kdy dchodníParízek vypsal prost ze starých urbá ustanovení o robotních po-

vinnostech poddaných, byl faktický stav zcela jiný, nepíznivjší pro

poddané. Vidíme jednak, že poddaní jsou tou dobou povinni tžkou

robotou dalekých fr k poteb vrchnosti. Ze na p. r. 1643 a 1644

vypravují 10 for pro vína do Rakous (anebo místo nich musí zapla-

titi dopravu skrze formany), že vozí ryby do Litomic, že vedle

panských fr dovážejí viktualie pánu do Prahy a zpt pivážejí sl.

R. 1 640 píše hejtman pánu, že potebuje víc tažných vol pro dvory,

,,nebo nám sedláci velmi málo pomáhají orati"; jindy: ,,s potahy

k setí na sedláky se bezpeiti nelze". Tyvty pipouštjí ovšem výklad,

že se za tu potažní práci sedlákm platilo. Za žetí a sekání obilí

a luk se (ale patrn po odbytí robot povinných) lidem vskutku platí:

i58

ROBOTY.

sekají podruzi a malí chalupníci, ti nejchudší poddaní, a dostávají

7 kr. (7 K) denn beze stravy, t. j. tolikéž nebo o nco málo víc

(o 1 krejcar) než byla normální tehdy mzda pro práci nádenickou.

Pozorujeme však, že by vrchnost ráda neplatila nic: r. 1640 musí

hejtman hrabte znovu a znovu upozorovati, vykládat, že by to

byla kivda tm chudákm nieho nedat (r. 1640 bylo panství za

dv léta od sekání luk a od žní lidem dlužno) . Jednou teme také

v listu hejtmanov: ,,Žádný mi nechce na chmelnice jíti, nežli bude-li

se jim tak platiti, jako za knížete z Lobkovic." Co ze zmínné již

resoluce, vyšlé z kanceláe jiínské r. 1632, o situaci v dob vlády

Lobkovic na Kosti se dovídáme, neukazuje ovšem, pokud jde

o práci mimorobotní, na pomry zvláš píznivé. Od seení obilí pla-

tilo se po 6 gr. (= 7 kr. ili 7 K), od žatí (a vozem) ozimého obilí

po 4 gr., u obilí jarého jen 3 gr., vše bez stravy a chleba.

Zdá se, že ocitáme se v dob, která zavádla povinnou robotní

práci pi panském hospodáství na míst práce normáln placené nové roboty

a snad již i v dob, která stanovila, nedbajíc naprosto ustanovení ernínskéstarých urbá, zcela nové tžké roboty. Slyšeli jsme v prvém díle,

co v tom dovedla hrabnka Sylvie ernínka na panstvích Petr-

špurku a Kysiblu. Rezkem vydaný výmluvný výklad francouzského

jesuity Jakuba des Haies z r. asi 1658, protestující proti kivd, jež

stala se poddaným na eských panstvích lamboyských zavedením

nebývalé roboty tí dn v týdnu pro každého sedláka (a dovozující

ohromnost bemene tím na selský stav v celém království uvalova-

ného) je dokladem zvláš drazným. Na Kosteku však vrchnost se

jist tak bezohledn nezachovala, jako v Hostinném nebo Dymoku-rech. Ale nové roboty zavádla— vždy šlo také o to opatiti hospo-

dáství tí nových dvor, jež vzdlala z rustikálu po r. 1650, k tomutí dvor v posledním století skoupených. Jak daleko však vývoj ten

v 17. stol. pokroil, nevím bezpen.

Stav pozdjší poznáme nejlépe z pehledných robotních dispo-

sicí. R. 1735 poítá se na p. bez Dol. Bousova 228 sedlák, 235 cha-

159


ROBOTNÍDISPOSICEZ R. 1735.

ROBOTASELSKÁ.

ROBOTACHALUP-NICKÁ.

lupník a 152 podruh a domká povinných robotou. V tch ís-

lech je 50—60 podruh a baráník, práce, tuším, neschopných, vy-

necháno. Sedláci robotují potahemjen dva dny v týdnu. Z 228 nero-

botuje 42. Dva z nich mají robotu promnnu v plat, a 32 sedlák,

kteí jsou vrchními rychtái nebo rychtái ve vsích, šenkýi nebo

mají dohled pi dvorech nebo pi lesích (kteí tedy v zájmu vrch-

nosti zaujímají postavení úední nebo jsou zízenci) je od robot

osvobozeno. Osm zchudlo tak, že nemají potah, proto robotují

s chalupníky. Zbývajících 186 sedlák odrobotovalo za 13 nedl ili

tvrt roku 4836 dní. Jde tu veskrze o robotu s potahy— sedlák jinak

nerobotuje. A to jednak o povozní (na p. dovoz díví k palivu do

pivovaru a jinam, dovoz díví k stavbám a opravám dvor, mlýn,rybník, dovoz prken, šindele, cihel, vápna, kamene, dovoz obilí,

piva, svážení sena a obilí ve žních, fry do Prahy s viktualiemi nebo

i penzi, fry ven z panství s obilím neb rybami, sthování úedníka j.), jednak o práci s potahy na panském poli. Hlavní je orání: snad

všechno zorání panské pdy dje se robotou, takže vrchnost by ne-

musila míti vbec vlastních potah. Na zorání 680 korc panské

pdy k jarnímu setí (mezi 1. dubnem a 30. ervnem) ítá se 1391

robotních dní, na zorání 657 korc úhoru (ty se oraly v ervnu)

1358 dní. Je to nehospodárn mnoho, pes 2 dny na korec. Vyvezení

mrvy k pohnojení 277 korc polí vyžadovalo 370 dní, mrvy z ovíren

na 85% strych 177 dní.

Z chalupník je od roboty, z týchž dvod jako výše — zde

k osvobozeným ítají se i chalupníci nebo podruzi, kteí jsou pomoc-

níky v pivovae, pi rybnících a chmelnicích, kteí dlají šindel nebo

slouží jako ,,ordinari poslové"— 77 osvobozeno, 27 za robotu platí.

Z podruh-domká je osvobozeno 22, platí 7. Zbývá tedy 131 cha-

lupník (+ 8 sedlák) s dvma dny runí roboty a 123 podruhs jedním dnem. T. j. 108 -f 3406 + 1599 dní roboty. Robotuje se

patrn bez ohledu na svátky; chalupník musí si v týdnu dva povinné

dny odpracovati. Nejvíc dní pohlcuje mlácení obilí ve dvoích, skli-

ze sena a jiné práce v poli, na p. kydání a rozhazování hnoje, roz-

160

r.

ROBOTY.

bíjení hrud, správky pi dvoích a rybnících (v tom i otesávání sta-

vebního díví), práce v sýpkách, štpnicích a chmelnicích, pomá-

hání pi stavbách a j. I zde docházíme k pesvdení, že ve dvorech

bylo teba eledi jen k obsluze dobytka; veškerá práce jiná byla

svalena na bedra poddaných.

Z rejstíku dovídáme se leccos i o vydatnosti takové robotní

práce. O orání, co nutno, povdli jsme výše. Na pivezení 24 beeksoli z Prahy poítá se 24 dní tažné roboty, na dovezení 80 korcjemene ze Sobotky do kostecké sladovny (vzdálenost 4 km) 12 dní,

30 korc jemene z Dol. Bousova tamtéž (12 km) 4 dny. Dovezení

1 kopy 45 kus naezaných latí od ervenského mlýna do Stehomi

(4 km) zabere 4 dny potažní roboty. T. j. tyry selské potahy dvou-

spežní za den nebo dva bhem dvou dní. Dovezení 40 kop šindele

ze Semtin do Kdanic (6 km) vyžaduje 2 dny, dovezení jednoho tisíce

kus cihel z cihelny v Podkosti na Humprecht (3 km) 4 dny. Jak

vidno, mohl na vz pipadnouti jen náklad nepatrný, a robotník se

nikde prací potrhati nemusil. Nesmíme ovšem pouštti z mysli zb-daelost tehdejších silnic. Když sthovaly robotní fry nábytek no-

vého purkrabího z Milievsi (doufejme, zeje to Milieves u Zátce,

nikoliv u Jiína) na Kost, vyžadovalo to 96 potažních dn

!

Daleké fry ven z panství byly robotou nejobtížnjší. Pes malý

náklad, který vezly, vydán byl potah více nebezpeí úrazu, nehledk vtšímu výdaji na výživu eledína i dobytka. Na Kosteku pipo-

mínají se v dob ernínské nejastji fry do Prahy a fry na Šmide-

berk, ernínské panství v Slezsku pod Krkonošemi, kam se z Kosti

vyváželo mnoho pšenice pro šmideberský pivovar. Nejvíc v zim, na

saních. San musily býti ovšem — šlo o jízdu po horských, snhemasto zavátých cestách— jen málo zatíženy, na p. jen 5 ba i 3 korci

a zapraženy trojím spežením koní. Vozy pohybující se po starých

silnicích našich musíme si vbec pedstavovati zapražené dvma až

tema páry potah. Nkolik for do Prahy proto zamstnalo vtší

poet robotních sedlák. Dchod panský ním na takovou jízdu

sedláku pispíval: do Prahy, (a ovšem i na Šmideberk) na p. na

INTENSITAROBOTNÍPRÁCE.

DALEKÉFRY.

l6l


JEHOEXCELENCEPANTÁTA.

NESPRAVED-LIVÉ ROZD-LENÍROBOT.

ÁSTENOSVOBOZENÍBOUSOV-SKÝCH.

fru i zl. 30 kr. (90 K), staral se dále o polehení v robotách týden

ped cestou a týden po cest; konen sedlák na tak dalekou cestu

dával jen pojednom koni. Po smrti hr. Jakuba Hemana ta ulehení

poddaným byla kassirována;proto sedláci kostetí r. 1 7 1

9 ve zvláštní

suplice domáhají se nápravy, pipomínajíce hrabti, co a jak bylo

na Kosteku, ,za panováníJeho hrab. Exc. pana pantáty". Hr. Fran-

tišek Josef ernín r. 1720 naizuje, aby v tom na Kosti jednali podle

patentu z r. 1717, t. j. aby na daleké fry dalo se po míe ovsa pro

každého kon a po 7 kr. denn pacholkovi. Královský patent byl,

jak vidno, daleko za starou zvyklostí na Kosteku.

Z robotní disposice pro msíce duben až erven r. 1 735 vysvitá,

že všichni sedláci robotovali stejn po dvou dnech, bez ohledu na

to, mli-li pt tvrtí lánu nebo jen pllán. Podobn by všichni cha-

lupníci, velcí i malí (krom domká), robotovali pší robotou dva

dny v týdnu. Stejn tomu bylo na Jindichohradecku a stejn na

Tebosku, aspo až do r. 1 669, kdy naízeno regulovat robotu podle

velikosti grunt. Menší sedlák byl tedy robotou mnohem více zatí-

žen než bohatý sedlák sto- nebo stodvacetikorcový. Ort ve Stehomi

robotoval stejn jako Linka ve Vesci. Bylo to nespravedlivé, ale ho-

dilo se celkem do té stedovké neustejnnosti bemen poddanských,

jak jsme ji poznali v kapitole pedchozí. Oekávali bychom, že nej-

vtší sedláci robotovali s 3—4 koni nebo voly; menší pllánníci s jed-

nímkonm nebo volem a že vtší spahali se v jeden potah s menšími.

Ale pro dobu ernínskou jsem doklad takového zaízení nenašel.

Robotní disposice z r. 1735 mluví prost o 228 sedlácích dvouspež-

ných— a tolik ,,potažník" bylo vskutku na Kosteku, odeteme-li

Dolení Bousov.

Nebo Bousovští tenkrát již nerobotovali. R. 171 2 vyprosili si

od Marie Markéty hrabnky z Valdštejna, která tenkrát jako poru-

nice nezletilého bratra svého Františka Josefa hr. ernína vládla

panstvím kosteckým, velkou milost, aby byli za roní náhradu 200 zl.

(12000 K) obyejných robot prosti. Ne sice úpln: každý soused

byl povinen i nadále tymi dny potažní roboty do roka ke dvoru

162

ROBOTY.

vyšopolskému, krom toho mimoádnou výpomocí v dob žní, sen

a lovem rybník. Výplata povolenajen do odvolání. Stalo se vskutku

již po sedmi letech, když mladý hrab ernín ujal se otcovského

zboží, že osvobození bousovských bylo odvoláno. Ale na úpnlivou

žádost bousovských, kteí by, jak psali, ,,zas do staré bídy" byli

uvrženi, zstalo pi výminkách smluvených r. 1712. Reluice 200 zl.

byla mírnou náhradou za robotu tolika potažník a chalupník.

Dva sedláci, jeden v Skuin a jeden v Bosni, kteí za doby ernínské

jediní hradili povinnost robotní v penzích, platili za potažní robotu

po 16 zl. (960 K) ron; chalupníci a domkái platili po 2 zl. 30 kr.

až 6 zl. Z toho by se, mimochodem eeno, pece zdálo, že nebyli

všichni chalupníci povinni jednostejnou robotou dvou dní vejchoz-

ních týdn, že tu byly pece stupnice podle velikosti gruntu. Celková

summa výplaty z obyejných robot inila r. 1738, neítáme-li Bou-

sova, 229 zl. 18 kr. Týkala se jen malého zlomku poddaných, vtši-

nou emeslnických chalupník po vsích, menšinou chalup selských.

K prvé kategorii náleželo na p. Podkostí, kde polovice osedlých se

z robot vyplácela— k druhé ves Baálky, kde asi tvrtina chalupník

platila celkem 2 1 zl. 30 kr. Divím se, že z roboty se nevyplácel držitel

velkého statku selského (146 korc) Libeský v Havlovicích za Svi-

janským Újezdem. Ten ml na Kost pes dv míle cesty. Ghalupník

z Malic u es. Dubu ml ovšem ješt dále.

Vyplácení z robot mohlo by ohroziti zájem ostatních podda-

ných, robotujících skuten, kdyby totiž nabylo vtšího rozsahu.

Hrozilo by po pípad nebezpeí, že bude vrchnost žádati od robo-

tujících o tolik více, kolik jí ubylo u platících. Ale toho nebezpeí na

Kosteku prozatím nebylo. Páni mli patrn robotní práce s dosta-

tek. Vidíme zajisté, že posílají co rok žence na výpomoc na jiné

ernínské panství, Vino u Prahy. R. 1681 na p. 90 statných ženca 12 seká. Patent z r. 1738 takové výpomoci robotní na vzdálená

panství zakazoval. Ale mám za velmi pravdpodobné, že ernínská

vrchnost žence vinoské platila a to po 6—7 kr. (6 až 7 K) denn.Nebo i na Kosteku se v dob ernínské za práci ve žních dávala

VÝPLATYZ ROBOTVBEC.

VÝPOMOCROBOTNÍ ZA

HRANICE.

163

DlL DRUHÝ, KAP. SEDMA.

NÁHRADAPODDANÝMZA ŽENNÍPRÁCE.

JINÁ DATAO ROBOT.

PANSKÉPOTAHY.

poddaným obvyklá tehdy mzda 6, za žneckou práci 7 kr. Souviselo

to s tím, že poddaní za svou prastarou povinnost ženní roboty,

v urbáích vtlenou, platili vrchnosti 6 kr. za den. Vrchnost tedy

jednala poctiv, nežádajíc znovu roboty, ze které se poddaní co rok

ádn vypláceli. Víme z kapitoly pedchozí, že roní píjem vrch-

nosti za ženní robotu r. 1738 inil 138 zl. 51 kr. Naproti tomu za-

platil panský dchod na p. r. 1 706 za kosení a vázání pšenice, žita

a hrachu u všech dvor 465 zl. (za 4653 dní po 6 kr.), za sekání

jemene a ovsa 64 zl. 45 kr. (za 555 dní po 7 kr.). Dovídáme se i, že

na p. posekání 41 1 strych ovsa vyžadovalo 201 dní práce, 71 1 str.

jemene 354 dní práce. K tomu piísti sluší, co vydalo panství za

sekání sena a otavy— nebo i za to, nemýlím-li se, platilo. Celkem

je vidno, že náhrada za ženní robotu od poddaných placená daleko

nestaila; dchod panský musil nkolikrát tolik doplatiti.

Krom rejstíku tvrtletního z r. 1735 podává nám o kostecké

robot nkteré zprávy popis dvor kosteckých z r. 1727. Potvrzuje,

že sedláci robotovali u všech dvor jen dva dny týdn a má tuto

robotnou práci za dostatenou k opatení panského hospodáství.

Baráníci a podruzi jsou tu poítáni vesms s dvoudenní pší robo-

tou, ale tak, že dva z nich se ítají za jednoho dvoudenního chalup-

níka. Nejvíc robotných sil pidleno ke dvoru Semtinám (38 sedlák

a 48 chalupník), nejmén k Humprechtu a Obrubm (po 15 sedl.

a 11 , event. 1 2 chal.) . K Osenicím slušelo 35 a 27, k Bousovu 34 a 22,

k Kdanicím 20 a 12, k Rakovu 24 a 12 robotník. Základem této

disposice je patrn rozdlení panství v rychty: poddaní z rychty

vesecké patí robotou k Semtinám, Zájezdu, pivovaru a zámku.

Dvr Vyšopolský potebuje (po osvobození Dolnobousovských) po-

moci robotní ze sousedního obvodu; podobn prý u Ho. Bousova

robotajen tak tak dostauje. Jak dokonale obstarávala robotní práce

hospodáství panská, vysvítá z toho, že u dvor Kdanic, Rakova

a Obrub nebylo vbec žádného panského potahu; u ostatních dvorbylo po jednom souspeží. Na takové souspeží poítalo se tenkrát

6 koní nebo 6 vol. Tedy u tchto dvor pece se ponkud z panského

164

ROBOTY.

dvora pi polních pracech pomáhalo. Zpráva naše navrhuje, aby se

u Osenic ješt jedno souspeží opatilo, protože v tch tžkých p-dách se pracuje s velkými nesnázemi. Také inventáe ukazují, jak

u dvor ubývalo pluh, bran a jiného náadí. Ješt bhem války

ticetileté bylo ve dvorech po 3 až 4 pluzích a vozech; v druhé polo-

vici 17. stol. již jenom po dvou nebo po jednom. Celkem poítá se

r. 1727 robotných sedlák na panství vskutku robotujících 193, cha-

lupník 181. Pi srovnání s daty z r. 1735 vidíme, že potažník za

tch osm let ubylo a pibylo pirozen chalupník a domká. Místo

193 sedlák je r. 1735 jen 186 sedlák s robotou výjezdní. Rozdíl

není náhodný. Z kapitoly píští bude patrno, že tu jde o následky

hospodáské zkázy jedné ásti sedlák.

Jak ze všeho vidno, byla robotní povinnost kosteckých sedlák

v dob ernínské pomrn mírná. Nepekraovala míru spravedlivé

slušnosti. Nebylo tomu tak tou dobou všude v království. Ale soudím

pece, že bylo dosti panství, kde vrchnost chovala se k poddanýms podobnou blahovlí. Mám za to, že jich bylo více, než se dnes víobecn. Na p. hned v sousedství, na panstvích valdštejnských linie

mnichovohradištské robotovali sedláci také jen dva dny v týdnu.

Uvidíme, jak se pomry zhoršily pozdji; uvidíme, že kletbou pod-

daných byly královské patenty. Ty chtly robotu ve prospch pod-

daných regulovati, ale ve skutenosti umožnily na tch dominiích,

kde sedláci mli robot málo, navaliti robotu proti dívjšku tebas

dvojnásobnou.

MÍRNOSTROBOT

ERNÍN-SKÝCH.

Závrem se pokusíme odhadnouti cenu kostecké roboty z doby

ernínské v penzích. Pjde i zde o to, abychom velikost a vzájemný

pomr bemen selských tch as postihli zcela srozumiteln. Úkol

je nesnadnjší než v kapitole prvé: nevíme dobe, jak odhadnout

cenu denní potažní roboty v letech na p. 1650 až 1738. Kostekavrchnost hodnotila, jak jsme vidli, 104 dní roboty s párem koní

16 zlatými. To by bylo asi 9 kr. 1 % denáru za den. To je poítáno

nízko; opakuji, že bžná mzda nádennická byla v druhé polovici

CENAROBOTNÍ

PRÁCEV 17. STOL.

165

DÍL DRUHY. KAP. SEDMA.

PRÁCEROBOTNÍA PRJÍCESVOBODNA.

DNI ROBOTNÍV HODNOTPENŽITÉ.

17. stol. 6 kr. (6 K). Ale dchod kosteky poítal pší robotu ná-

denník, vyjdeme-li od nejvyšší výplaty jejich z roboty, t. j. 6 zl.,

sotva na 3^ kr. denn! Naproti tomu v instrukci Fridlandské

z r. 1628 (byla to jakási norma pro hospodaení na všech rozsáhlých

dominiích fridlandského knížectví) klade se robota orná za den na

roven 20 gr. m. Tedy 231

1

'z kr. (23*15 K) denn. To je neuvitelnmnoho; tolik se necení robota potažní ani v dob císae Josefa II.

Nevyluuji, že se tu míní orání s dvma páry koní. Nebo v téže

instrukci klade se den obilí vození nebo den díví vození — tedy

také robota potažní— na roven 6 gr. Jesuita des Haies poítá však

r. 1658 den potažní roboty také na 16 až 20 gr. m.

Toto vysoké hodnocení robotní práce v dob války ticetileté

nasvduje, tuším, tomu, že robota nebyla ješt institucí tak

srostlou s poddanstvím, tak naplující všechen život dominia, jako

pozdji. Tenkrát ji hodnotili stejn jako práci svobodnou. Topozdji není dobe možno. Doba pozdjší, jež vlastn teprv pro-

mnila poddaného v stálého robotníka, byla si vdoma, že práce

mu robotou uložená není rovna práci svobodné. I pi vyvážení

po r. 1848 (chtjíce ovšem zárove náhradu vrchnostem vypoítati

nevysoko) odhadli práci robotní za jednu tetinu práce svobodné.

Nemžeme proto od vysokých odhad des Haiesových vyjíti. Ne-

smíme také píliš se vzdáliti od cen, jimiž hodnotu roboty vymovalúad nejkompetentnjší, to jest dchod kosteky. Musíme konenpihlížeti k tomu, že ím dále vstupujeme do nové doby, ím více

vzdalujeme se od roku asi 1720, stoupá cena práce nebo klesá cena

penz. Volme proto 4 kr. (4 K) za den roboty pší, to jest o tetinu

mén než byl placen tou dobou den práce svobodné (6 kr.). Robotu

potažní poítejme v uvážení všech okolností na 12 kr. (12 K).Poítá se skoro vždy trojnásob tak vysoko jako práce nádenická.

Jedna instrukce Kalouskem vydaná, z r . asi 1 660, poítáji za den 1 4 kr.

Potom vypoítáme si snadno, že na jednoho sedláka by pi-

padlo robotní povinnosti 20 zl. 48 kr., t. j. 1248 K do roka, na

jednoho chalupníka 6 zl. 56 kr. ili 416 K na jednoho podruha

166

ROBOTY.

208 K. Robotních dn potažných vbec bylo na Kosteku — po

vylouení osvobozených a platících — r. 1727: 20.072, r. 1735:

19.344; robotních dní pších a runích r. 1727: 18.824 a r. 1735:

20.860. Zvolme prmr 20.000 dní tažných a 19.000 pších. Cena

prvých bude 4000 zl. rýn., druhých 1266 zl., dohromady 5266 zl.

K tomu teba pipoísti 429 zl. za reluici robotní, vrchnosti place-

nou. Tak dospjeme k summ 5695 zl. ili 341.700 K.V kapitole pedchozí jsme poznali, že povinnosti poddanské

zmenšily se od 14. do konce 17. stol. o 70%, t. j. o 316.045 K. Ro-

botami vrchnost ten úbytek, jak vidno, vyrovnala cele.

Je pravda, že poty naše mají tu vadu, že vycházejí od dní

robotní práce vskutku vykonané nebo vyplacené, že tedy nepi- _5í£5hlížejí k poddaným od roboty osvobozeným. Bylo jich mezi sedláky

na 14%, mezi chalupníky 33%, mezi domkái a podruhy skoro

l4%> s 5° vynechanými asi 47%. Ti všichni mli by spolu v poetvzati býti. Nebo osvobození bylo jim náhradou za služby, které

by jinak musily se platiti hotov. Tak by všech dní vejjezdní roboty

do roka mlo panství summou vlastn 23.712, dní roboty vejchozní

32.344 až asi 35.000. Vše s dílem osenickým poítáno. Ale naproti

tomu nesmíme zapomínati, že i v dob pedblohorské až zpt do

14. stol. byli poddaní povinni robotou, ovšem nepatrnou; zmen-

šíme-li výnos robot v 17. stol. o poddané osvobozené, mžeme v pe-

nžní hodnot roboty skutené spatovati pibližn správnou summutoho, co novou robotou vrchnost získala a co poddaní ztratili.

VRCHNOSTI.

167

KAPITOLA VIII.

KONTRIBUCE.SELSKÁA PANSKÁDA POZEMKOVÁ V XIV. AŽ XVII. STOL.—

SYSTÉM BERNÍ ROLLY. — CELÝ ILI BERNÍ OSEDLÝ. — POET PODDA-NÝCH A POET OSEDLÝCH V ZEMI. — KALKULACE Z R. 16 8 3. — DIVISOI.— ROZDÍL HOR A KRAJE.— ÚPADEKMST.— VYSOKÁOSEDLOSTKOSTE-KA. — OSEDLOST CELÉ ZEM. — ESKÉ BERNICTVÍ V DOB PEDTERE-ZIÁNSKÉ. — VZRST SELSKÉ KONTRIBUCE ZA STO LET. —DA A VÝNOSPOLE. — ZKÁZA PODDANÝCH.

NSKÉ ZKÁZY.

EBYLA to vrchnost poblohorská, nýbrž byl to stát, jenž nej-

více se piinil o hospodáskou ruinu eského sedláka. Mohupíiny sel- vyložiti dokumentárn na territoriu velkého severoeského dominia,

jak úžasn vzrstalo bím selské kontribuce po válce ticetileté.

Pesvdíme se, že žádná doba nedovedla tak bezohledn pivésti

sedláka na kraj záhuby, jako to dovedl poloabsolutní stát prvé

polovice 1 8. stol. Z krátkého pehledu selské kontribuce ve vlasti

naší poznáme zárove, jak pomrn nedležité místo zaujímala

pozemková da mezi bemeny poddaného v dobách dívjších,

v tom i v dob pevahy régimu stavovského. Teprv stát poblo-

horský, vítz nad odbojnými stavy, uvrhl skoro všechno bímstátních poteb na bedra poddaných. Nikoliv tedy na pány, na

stavy — v té dob teprve uplatnil se u nás pln (nikoliv bez vlivu

vítzné románské kultury) názor, že poddaný je pedevším k tomu,

aby pomáhal živit stát a šlechtu, aby platil kontribuci a robotoval.

A obrat, jenž nastal pak za Marie Terezie a Josefa II., nemžebýti pouze dsledkem zmny názoru na postavení sedláka ve státu

a spolenosti, ale pedevším dsledkem poznání, že cestou do-

savadní je dále jíti nemožno. Nebo pokraování by musilo vésti

ke všeobecné katastrof.

168

DM V SOBOTCEv ulici Jeábkov . 138)

KONTRIBUCE.

ekli jsme již, že podle právního názoru doby feudální byla

pozemkovou daní státu povinna jen pda nesvobodná neboli pod-

dací, osazená sedláky. Ale i ten názor vyvíjel se znenáhla: trvalo poátky. BERNÉ

dosti dlouho, než se pojmy: pda poddanská a pda kontribuní pozemkové.kryly. S poátku (mžeme vývoj vci sledovati bezpen teprv

od 14. století) byl právní stav takový, že král jen v pípadech

zcela výjimených mohl vypsati berni. Na p. jen ped koruno-

vací nebo vdával-li dceru. A berní ovšem rozumla se da po-

zemková z poddanských lán, nikoliv z pdy svobodné. Potebo-

val-li král pomoci penžité v pípadech jiných, bylo potebí, aby

echové, ili, jak se pozdji íkalo, stavové, berni urité výše po-

volili. Gruntovní páni povolovali tedy da, vymovanou podle

potu poddanských grunt. Platili ji sami, z vlastního mšce, irozvrhovali ji na své poddané? Odpov není zcela na snad. Po- platil pánizorujeme sic astji, že zakládajíce vsi právem nmeckým, si ve poddaný?

smlouv se sedláky vymiovali, že poddaný vezme na se pípadnouberni královskou nebo uritý díl její. Kde však takové smlouvy

nebylo, pedpokládám, že ml platiti a nepochybn i platil berni

gruntovní pán. Znní starých svolení berních není stylisováno tak,

jako by platiti mli pímo poddaní. Nýbrž tak, jako by páni po-

volovali králi ást svých dchod z pdy poddanské. Musímevzpomenouti, že ourok poddanský placený gruntovnímu pánu

v 14.— 15. stol., byl pomrn znaný, že rovnal se mírn poíta-

nému platu nájemcov a že bylo tedy slušno, aby dan královské

byl sedlák ušeten. Ústava feudální dovolovala však pánovi, aby

v pípadech mimoádné poteby dostalo se mu „pomoci" od jeho

poddaných. To byl prostedek, kterého vrchnosti pravdpodobnužily, aby tam, kde nebylo smluv uritých, berni nebo její ástsvalily na poddaného.

V století 14. platívalo se bern tvrt, ale i pl kopy z lánu

(tedy 175—350 K). Bylo to pomrn mnoho, ale zase málo, uváží- bernme-li, že da taková vypsána byla sotva za deset let jednou.

V stol. 15. vyžaduje si král již astji svolení k berni: eknme

22 169

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA.

POÁTEKDANPANSKÉ.

DA SELSKÁA PANSKÁV 16. ST.

že jednou za 4—5 let. Prameny sic o tak astém rozepsání bernnevdí, ale poítejme s tím, že prameny jsou neúplné. Tu se platí

ne již podle lán, ale podle svatojirského ouroku od poddaných

pánm placeného. Požaduje se nejastji tvrtina, jindy polovina

ouroku nebo i výjimen celý úrok. Tedy asi prmrem 7% až 15,

až 30 gr. es.; nkde jako na Kosteku i 1 kopa.

Od poátku stol. 16. vidíme zajímavý obrat. Snm svoluje

(r. 151 7) da ne pouze ze sedlák, ale i z majetku gruntovních

pán. Tu tedy teprv poíná eský stavovský lovk pispívati

k potebám státu daní vlastní, kterou mžeme nazvati panskou.

Považuje to však vždy za pomoc zcela mimoádnou. Ze poátektoho zdanní svobodného majetku v zemi spadá do doby nej-

vtšího úpadku moci královské, je faktem opravdu zajímavým.

Porozumíme mu, tuším, spíše, pedpokládáme-li, že i dív pán platil

z lán poddanských.

V dob habsburské se da vybírá takka již každého roku.

Berní správa záhy opouští praktický základ její, t. j. jarní pod-

danský ourok. Vyžaduje si odhad jmní každého poddaného, t. zv.

šacuk, a ze summy odhadní vybírá obyejn % groše z každé

kopy. Tedy 0*83%. To se stalo po prvé r. 151 7, pak 1522. A systém

ten trvá v podstat do r. 1566, jenže sazba stoupá až na 6/s%-

Také da panská vybírá se podobn a celkem v téže percentuální

výgi. Je ovšem volno vrchnosti vyžádati si,,pomoci" od pod-

daného. Ale v tch letech, kdy vybírá se da ze statk poddanských

na základ ,,šacuku" jejich, zakazuje se pánm, chtíti od pod-

daného zvláštní pomoci nebo obtžovati jej jakkoli nad stano-

venou berní kvótu ze jmní. Soud podle snesení snmovních

platil pán celkem stejnou kvótu jako poddaný. Spíše více, po-

nvadž povinen byl i jinými danmi (na p. z piva nebo rozlinou

vojenskou pomocí) a ponvadž poddanský majetek byl odhadnut

velmi nízko. Jak vci vypadaly v praxi, bylo by teba vyšetit

na jednotlivých dominiích. Zdá se, že vrchnosti, jimž vybírání danpíslušelo, užívaly šacuk i k rozvrhu daní jiných, na p. pozdji

iyo

KONTRIBUCE.

dan domovní. Ale jediný doklad, jejž znám (ze vsi Kojakovic

na Tebosku k r. 1585), není zcela jasný. Ze by proti tištným

a veejn publikovaným snesením snmovním o výši bern mohly

vrchnosti poddané utiskovati, pochybuji. Hlavní je, že v 16. stol.

platí páni pímo vedle poddaných, a jak se zdá, nikoliv mén než

poddaní. Významno je, že dje se tak v dob, kdy pán ml nárok

na berní svobodu a v sousedství stát, na p. Uher a Polska, kde

vskutku neplatil ani groše. Možno íci hned, že šlechta doby

Leopoldovy nebo Karla VI. nikdy by se v dani s poddaným ne-

srovnala takovou mrou, jako eská šlechta pedblohorská, tolik

káraná pro své nevlastenecké sobectví.

Poddanské Šacuky k berni z Kosteka neznám. Soudím však,

že znly na summu velmi nízkou, že prmrná roní da z majetku

jednotlivého poddaného placená, vydala asi 12— 14 gr. es. Nebor. 1556 poítá se výtžek té dan v celé zemi na 26.000 kop es.

pi 130.000 poddaných, kdežto výnos nov zavedené dan do-

movní — po 15 gr. es. z osedlého — vydal r. 1567 pes 32.000

kop. Pány totiž tížila da z jmní daleko více než sedláky; proto

se po smrti krále Ferdinanda I. postarali, aby se od systému toho

upustilo. Ve vývoji našeho bernictví byl to krok zpt. Teprve

potom vystoupil poddaný v popedí jako objekt berní. Da z jmnízrušena sic i pro poddané, ale na její místo zavedena, jak již po-

vdno, da ze statk a chalup, tedy da domovní. Ron po 10—20

(pravidlem 20) eských groších, t. j. asi našich 30—60 K. Tato

da domovní trvá odtud nepetržit do války ticetileté. Ku konci

16. stol., za válek v Uhích, pistupuje k ní bern nová, vtší:

roní píspvek každého poddaného 36 groš až 1 kopy gr. es.

Prmrem platí v té dob poddaný celkem nco pes 2 kopy mí-

šeské (pes 150 K ron). Vrchnost však platí zase z vlastního

mšce za každého poddaného tolikéž, nkdy i více, co poddanýsám, vyjímaje da domovní. Stav tento trvá až do války ticetileté.

Celkem vidíme, že berní povinnost poddaného v 16. stol. byla

pomrn neveliká: až do let devadesátých nanejvýš 50—60 K,

ŠACUKYK berní.

DADOMOVNÍ.

'7'

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA.

PODDANÝ.

teprv od konce století až do povstání vzrostla (s jedinkou výjim-

kolik platil kou r. 1610 a 1611) na summu nanejvýše 225 K do roka. Pod-

daným však rozuml se každý, kdo ml podíl na rustikálu, velký

sedlák stejn jako tykorcový chalupník. Ponvadž snesení sn-movní naizovala, že ml pi berni „bohatší chudého zastoupiti",

není pochyby, že jednotlivé vrchnosti summu bern zemské, na

panství jejich podle potu osedlých pipadající, rozvrhovaly samy

na osedlé podle mohovitosti jejich. To tím spíše, že ku konci stol. 16.

se porouelo, že i eledínové a podruhové mají sedláku v berni

vypomoci. Tak mžeme, tuším, berní bím celolánového sedláka

kosteckého v dob pedblohorské odhadnouti asi na 350 K ron.Rozliné dan nepímé a roboty zemské (pípeže a ubytování)

v tom ovšem nejsou zapoteny, ale ty v té dob nemohly poddaného

píliš obtžovati. Nepoítám také s nedbalým a neúplným placením

dan, jež bylo stinnou stránkou stavovského bernictví.

NOVÍSTAVOVÉ.

BERNVE VÁLCETICETI-LETÉ.

Pak pišla válka ticetiletá se svými zcela mimoádnými ná-

roky. V letech odboje r. 1618—20 zavedeny byly dan ped tím

v zemi naší nikdy neslýchané. Teba pak i tu vyznati (proti ne-

spravedlivým obviováním opak tvrdícím), že rebellující stavové

také na své, nikoliv jen na mstské a selské mšce myslili. Na p.6% da z jmní r. 1619. Ale od té chvíle, co noví stavové s rokem

1627 ujali se zase starého práva svého povolovati bern, ocitáme

se v dob jiných názor na práva a postavení poddaného. Snmzr. 1627 ukládá každému poddanému roní da 6 zl. 20 kr. (380 K),každému gruntovnímu pánu z každého poddaného toliko— 20 kr.

Tolik — mimo snad léta 1619 a 1620 — nebylo uloženo na

poddaného ješt nikdy. A nkterá léta následující sazbu ješt

zvýšila. To ovšem byla doba mimoádná, doba hrozné války,

zápasu na život a na smrt. R. 1642 vypisuje se na p. na osedlého

7 zl. (420 K) a k tomu ješt asi dva korce obilí. Zem byla brzo

válkou tak zniena, že panstvu nezbylo než zase dliti se se sedlákem

o kontribuci. Tak r. 1642 a 1644 platí se z poddaného (mimo

IJ2

KONTRIBUCE.

obilí) po 14 a 12 zl., polovic sedlák, polovic vrchnost. To zna-

menalo, že sedlák ml platiti (s obilím) ron 540 až 600 K.Spíše více, ponvadž obilí bylo drahé. Konen penz nebylo lze

od poddaného dosáhnouti; i uložen mu jako da hlavní desátý

mandel ze všeho obilí. Tedy desátek v naturaliích. Jako v dobách

a státech s primitivní kulturou zemdlskou.

Ale tolik, co se žádalo, sedlák vskutku neplatil. tená, který

proetl pozornji prvý díl této knihy, vzpomene si, jak dominia odsvdenídovedla zvýšeným bemenm berním se vyhnouti. Dávala si „od-

svditi" (srv. díl I., str. 28) vypálené nebo opuštné grunty, ná-

sobíc ovšem skutený poet jejich dvma nebo tema, a tak pi-

znávala k berni menší a menší poet poddaných. Na Kostekupiznali r. 1639 251 poddaných, po Banérov vpádu již jen 39,

pozdji 12, 6, konen r. 1649 již jen î. R- ^42 piznala všechna

panství kraje boleslavského (po odetení tch, na nichž byli po-

loženi vojáci) sotva ke 300 osedlých. A v kraji tom bylo pedválkou pes 13.000 osedlých! Jak vidno, mohli si v Praze roze-

pisovati na sedláka, co chtli — berní pokladna dostala pece jen

summu nepatrnou. O to, aby poddaný platil víc, starali se soldáti,

naši i švédští.

Tyto zvláštní pomry pimly vládu a stavy, že se po válce

vzchopili k radikální náprav. Snm z r. 1652 se usnesl poíditi berní rolla.

poádný katastr všeho rustikálu v království. O nm promluvili

jsme podrobnji v kapitole druhé. Berní rulla zjistila, zeje v celém

království (bez Kladska a Chebska) 64.210 mstských soused a

sedlák, 34.827 chalupník a 23.775 domká ili zahradník.

Dohromady 122.812 poddaných. Ped válkou ticetiletou bylo poetv echách poítáno na 150.000 poddaných, ovšem bez mšan poddaných

mst královských a bez svobodník. Katastr z r. 1603 zná na

145.000 selských poddaných. S mšany mst k berni se pímopiznávajících a 272 svobodníky vydá vše na 158.000 jednotek.

Tedy asi 35.000 poddanských a mstských grunt ili 22% bylo a R.1603.

*73


pohlceno válkou. Ležely ladem pusty nebo vypáleny; ást ovšempipojena ke gruntm zachovalým nebo k dominikálu, ást byla

vzdlávána sousedy „na tetinu".

Ped válkou ticetiletou platila se bern podle skutenéhocelý osedlý, potu poddaných bez ohledu na to, jde-li o sedláka nebo domkáe.

Berní správa tomuto zpsobu nepála. Chtla, aby v echách,jako v zemích sousedních zaveden byl zase systém lánový. T. j.

aby se eklo: poddaný, který má 60 korc polí osevu, je celým

neboli normálním ,,osedlým"; co se na snmu na jednoho osedlého

dan vypíše, zaplatí sám. Je-li na p. na nkterém panství 12.000

korc polí rustikálních, rozdlí se poet ten šedesáti. Vyjde 200

celých osedlých; panství zaplatí tedy dvstkrát tolik, kolik právna jednoho sedláka bylo uloženo. Rozdliti tuto summu mezi pod-

dané podle skutené velikosti jejich grunt je vcí vrchnosti.

Zavedení tohoto systému naídil snm z r. 1627. Zdá se, že to

vedlo jen k tomu, že vrchnosti ve svých piznáních poet svých

poddaných víc než náležit zredukovaly. R. 1630 naízeno písnnco zcela jiného: každý musí piznat aspo tolik poddaných,

kolik ml statek jeho r. 1615. Tenkrát (ped koupí Vyššího Pole)

piznávala Kost 504 poddaných. Kdyby však mla piznati, kolik

6okorcových osedlostí vydá její rustikál, dospla by podle soutu

berní rolle (15433 korc rustikálu) k 257 celým osedlým. Takový

staré a nové byl rozdíl starého a nového poítání. Každý pozná, že starý systémP T NI.

j^j prQ Derm- pokladnu výhodnjší a nepíznivjší pro poddané.

Pes to bylo v 1. 1654—1655 usneseno vyšetit na základ berní

rolly poet „celých" osedlých a ten uiniti základem zdanní selské

pdy. A jen o zdanní této pdy bželo; poddanská pda byla již

výhradn pdou kontribuní. Zcela neslýchanou by byla v té dobmyšlenka, že by mli páni podat piznání o svém svobodném ma-

jetku, jako se stalo ped 120 lety.

Šlo tedy o to, zjistiti poet celých osedlých. Ale tu se na-

skytla tžká otázka, jak definovati „celého" neboli normálního

osedlého? Komise revisitaní a nejvyšší berníci zemští, kteí o tom

174

KONTRIBUCE.

od r. 1654 dlouho pracovali, zamítli pedevším rozhodn projekt

z r. 1627, aby totiž každých 60 korc polí podle výsevku pražské

míry bylo považováno za jednu „usedlost". Nebo, pravili, jsou

pole úrodná a neúrodná, jsou pole, jež potebují mnoho osevu a

zase pole, jež vydají více užitku pi menším osevu. Ale hlavní roz-

díl, na njž komise ukazovala znovu a znovu, záležel v tvrzení:

sedlák osedlý v kraji je na tom mnohemh než sedlák v horách

a lesích. To slyšíme nikoliv bez velkého podivu. Vyslechneme za-

jisté pozorn odvodnní této vty, vty velmi dležité. Neboona je základem berního hodnocení poddanské pdy v naší vlasti až

do r. 1748, ano psobí ješt podstatn na nový katastr tereziánský.

Poddaný, vykládala komise, osedlý na p. v bechyském kraji

v horách pohraniních má vedle orby vtší chov dobytka, vy-

dlává si pedením píze, zejména však formanstvím (dovozem

soli, vína, železa, síry, smoly, kolomaze) a provozuje všelijaký

obchod. Jiný si pomáhá dláním prken, šindele, devného nádobí,

pálením uhlí. Poddaný má v tchto koninách krátce více píle-

žitosti dostati do rukou hotové peníze a vbec snáze se vyživiti. Je to

tedy vtší chov dobytka, podmínný vtší plochou luk a a pastvin,

formanství, obchod, domácí prmysl a výdlek v lesích, na nichž

zakládá se lepší situace poddaného, osedlého v lesnatém horském,

zejména pohraniním kraji. Naproti tomu sedlák v kraji podle

výkladu komise po výtce polaí. Teba ml vtší statek, má zase

vtší vydání na ele, dlníky, potah, budovy, náadí, má ne-

dostatek díví stavebního a díví na otop. Je-li postižen živelní

pohromou nebo neúrodou, nemže se zotaviti, ponvadž nemápíležitosti (odíznut jsa od obchodu a zbaven povoznického vý-

dlku) vydlati si hotové peníze.

Výklad tento osvtluje velmi zajímav starodávné hospodásképomry v zemi naší i spíše starodávné názory o nich. Naše zku-

šenost novodobá rozpakuje se sic viti, i když slyšela odvodnníkomise, ale musí pece vzdáti se zkušenosti 17. století. Máme-li

pln porozumti, musíme, tuším, vzpomenouti pomrn nedokonalé

o DEFINICICELÉHO

OSEDLÉHO.

ROZDÍL HORA KRAJE.

ZAJÍMÁ VOSTJEHO.

'75


NESTEJNOSTLÁN.

a jist i málo piinlivé tehdejší selské techniky zemdlské. Usly-

šíme také, jak na statku šedesátikorcovém bylo do roka oseto pr-mrn jen 25 až 30 korc.

Komise také zavrhla myšlenku, aby se „usedlost" urila podle

rozdlení vesnic v lány. Lány, pravila, jsou velmi nestejné: 60, 50,

40 korc v kraji, 40, 30, ano prý i 15 v horách. Také zamítla návrh

íditi se urbái. Jednak prý by bylo nebezpeí, že by pedloženy

byly k berním odhadm urbáe podezelé, jednak je jisto, že na

p. 50 celých sedlák (potažník) jednoho urbáe neboli jednoho

panství žije v lepších pomrech hospodáských a výdlkových,

než 100 sedlák jiného urbáe.

Na em tedy konen zstalo? Na tom: komise vyhlásila pe-jak poítat, devším, že obecn platnou definici „celého usedlého" vbec sta-

osedlého. noviti nelze. A druhá vedoucí zásada dostavila se pak takka sama

sebou: teba vyšetiti celou usedlost od panství k panství, pedempodle polohy jeho, t. j. hlavn, zda leží v kraji nebo v horách, pak

podle píležitosti místní k výdlku nezemdlskému, ve vsích ko-

nen se zetelem k tomu, zda vtšina osedlých je mohovitá a jen

menšina chudá, nebo zda ves vesms se skládá z chudších podda-

ných. V prvém pípad mže býti odhad vyšší, protože bohatší

mže chudšímu pomoci; v druhém nižší. Sedlák s nemnoha korci

polí nebo i chalupník, má-li vedlejší výdlek, budiž poítán za

celého osedlého. Malé sedláky bez výdlku lze kalkulovati dva za

jednoho nebo ti za dva osedlé. Chalupníky, tojest takové poddané,

kteí nerobotují potahem a mají od 12 do 7 korc polí, jest pra-

vidlem tyry poítati za jednoho celého osedlého. Domkái, t. j. ti,

kteí mají mén než 6 korc polí, budou poítáni 8, nkde i 16 za

celého osedlého. Má-li však domká teba jen dva korce polí

a k tomu emeslo nebo jinou výživu, bu položen za chalupníka.

Podle tohoto programu, v lednu r. 1656 místodržitelm

pedloženého (ale již na jae r. 1655 provedeného), byly vskutku

údaje berní rolle pepoítány na „celé osedlé". To byla tak zvaná

176

HXO2Pn

cd

9*o .a

< <u^^Q

O

KONTRIBUCE.

„revisitace". Teba totiž rozeznávat mezi zhotovením berní rolle

a mezi výpotem berních osedlých. Hlavní je, že ob tyto operace,

asov jen rok až pldruhého roku od sebe vzdálené, byly neseny

nestejnými principy. Berní rolle zjišovala poet soused a sedlák,

dále chalupník, konen zahradník bez polí. Pi tom byl za

sedláka (souseda) poítán každý osedlý, ml-li aspo 30 korc osevu

(tedy 8okorcový a 3okorcový sedlák nebyl zvláš rozeznáván nikte-

rak) a osíval-li vskutku pes polovici svých polí. V praxi to, tuším,

záleželo od dat poskytnutých vrchnostenským úadem. Tomu byl

sedlákem poddaný robotující potahem. Tak ostatek sedláka defi-

noval i snm z r. 1652.

Program, datovaný 11. ledna 1656, jejž znám z opisu v zem-

ském archivu, týká se však otázky, jak z potu sedlák (soused),

chalupník a zahradník berní rollou zjištného odvodit poet„celých", t. j. vlastn berních usedlých. „Usedlý" je tu pojmemjiž abstraktním, bern technickou pomckou. Jak odpov komise

v té píin znla, jsme slyšeli. Možno dodati jen, že v královských

mstech kalkulován byl každý soused, t. j. len obce mstské (ma-

jící tedy na p. právo várené), za dva berní osedlé. Tak jednoduše

a krátce vyhovno poteb vyššího zdanní mstských živností

v rámci agrární berní ústavy. V královských mstech nalezeno

2740 soused. Ti vydali tedy 5480 osedlých. V samotných mstechPražských vypoítala revisitace 1417 (vlastn 1482) osedlých. íslo

to vzrostlo do r. 1668 na 1439. Praha sama vydala tedy skoro za

tvrtinu mst královských. V mstech královských pokoušely se

o výpoet celých osedlých již bhem let 1653 a 1654 komise visi-

taní pímo. Prahu odhadly na 1735 osedlých. F. A. Slavík uvedl

píkladem dva zajímavé odhady jejich z mst áslav a KutnéHory. Ale revisitaní komise provedla, jak za to mám, novou kal-

kulaci na základech jednotných.

Podle zásad v citovaném zdání komise vyložených byl vskutku

z dat berní rolle zhotoven výpoet jednotlivých „osedlých" po pan-

stvích, krajích a konen v celé zemi. Ze 122.812 poddanských

BERNÍ ROLLAA REVISI-

TACE.

STARÁA NOVÁ

KALKULACE.

23 177

POETCEL ÝCHOSEDL ÝCHV ZEMI.

JAKPOÍTÁNO NAKOSTEKU.

JAKV SOBOTCE.

DÍL DRUHY. KAP. OSMA.

a mstských míst, spotených berní rollou v echách (bez Chebska

a Kladska), povstalo tak na 78.000 celých osedlých. „Revisitace"

nebo kalkulace taje pravidlem mechanická, podle hlavní zásady:

4 chalupníci (nebo 8 domká) rovnají se jednomu celému osed-

lému a každý sedlák, vrchností za sedláka udaný, je celý osedlý.

Ostatní body programu byly provedeny, jak se zdá, jen píleži-

tostn a v podstat tak podle oka. Jak pomalu razí si pokrok v oboru

státní správy cestu! Mechanické, kiklav nespravedlivé dlítko

stedovké sic odmítnuto, ale požadavek individuálního hodnocení

zdanitelných objekt provádly v praxi ruce hrubé a nepozorné.

Tak aspo jeví se poítání celých osedlých na panství kostec-

kém. Ve Vesci na p. berní rolla uvádí 7 osedlých a 4 chalupníky.

Kalkulace je: 8% osedlých. Je to pesn podle schématu: sedláci

a chalupníci vydají 8 osedlých, dva domkái jsou poteni za tvrt

osedlého. Ale dva sedláci pllánoví (po 30 korcích polí) jsou po-

ítáni za celé osedlé, zrovna tak, jako dva sedláci lánoví z ís. 1

a 3. Podobn v Nepívci (7 s., 1 ch., 3 d.) 75/8 osedl., v Stéblo-

vicích (4 s., 2 ch.) 4% osedl., v Oseku (8 s., 5 ch., 5 d.) 87/s os.

Dv pusté chalupy a tyry pusté domky se neítaly. V Trní 3 sed-

láci, tedy ti osedlí. 2e každý trnský sedlák má skoro tikrát tolik

rolí, co plláník vesecký, bylo ignorováno. V Dolním Bousov by

mlo být podle schématu pes 20 os., je vsak jen i7 7/8 . Za to v So-

botce, zdá se, že revisitace ídí se programem cele: uvádí tam

18 soused (z tch pt, kteí vbec polí nemli, ale pro handle

za skutené osedlé jsou poítáni) a 7 chalupník, vtšinou vlastn

domká, živících se ásten emeslem. Ti všichni jsou kalkulováni

za 203/8 osedlého. Ale 54 domká bez polí, vesms emeslník,

je poítáno jen za 3% osedlého, tedy 16 za jednoho. Zrovna tak

vysoko jako emeslná Sobotka odhadnuty celé agrární Markvartice

:

na 23% osedlého. Bylo tu 22 sedlák, 5 chalupník, 4 domkái.

Msta poddanská v celé zemi odhadnuta byla na 3722 osedlých.

Touto metodou dosplo se na Kosteku, ješt bohatém pustými

grunty, ke 308% selských „osedlostí" neboli berních usedlých.

178

KONTRIBUCE.

Podle toho, jak se pusté grunty osazovaly novými hospodái, pi-

poítávaly se nové jednotky berní. R. 1658 jich bylo na Kostekujiž 3i65

/8 , tolikéž ješt r. 1664, pozdji však více. K r. 1682 dokonce

328V16 osedlých. Dlíme-li kosteky rustikál, v berní rolli vytený,

íslem 317 osedlých, shledáme, že kol r. 1660 jednu berní jednotku

tvoilo prmrem 48 korc polí.

JEDENOSEDLÝNA47 KORC.

Celkové výsledky revisitace ohlášeny byly, tuším, v únoru

r. 1656. V té dob bylo v celé zemi k berni povinno 78.444 celých

osedlých (poítaje v to však i královská msta a svobodníky), do

r. 1669 vzrostl ten poet na 83.487 osedlých. íslo celkové bylo

v stálém pohybu: nejen pro pírostky osedlých, ale i pro odpisy

pohoelých, potluených nebo tch, kteí, naíkajíce na velkou

,,usedlost", zahrnovali úad prosbami o snížení bemene berního.

Výsledky rekalkulace neuspokojovaly; brzo se pomýšlelo na nový,

dokonalejší, spolehlivjší katastr. Nemohu zde jíti do podrobností.

K tomu bude potebí práce zvláštní, k níž, jak doufám, uinil jsem

tmito výklady prpravu podstatnou (a již jsem po tyech letech,

v r. 1 9 1 5, vydal sám pod nadpisem ,,eské katastry") . Nebo o tchto

vcech bylo v naší literatue povdno dosud velmi málo, a i to je

pravidlem nesprávné nebo zmatené. Dležito je, že r. 1683 (po

pokusech, zavésti da z každého korce poddané pdy 12 kr. do

roka a z každé krávy tolikéž) došlo k nové kalkulaci usedlosti v Ce-

chách. Stalo se to na tom základ, že zvolen pro každý kraj mini-

mální divisor. T. j. íslo, které vyjadovalo, kolik korc polí nejménmže býti poítáno na jednoho celého (berního) usedlého. Vedle

toho zvoleny pro jednotlivá panství v kraji ležící divisory zvláštní,

v nkterých pípadech kryjící se s minimálním divisorem krajským,

astji však vtší. Pole ladem ležící poítána byla za polovic.

Pro kraj boleslavský na p. zvolen divisor 47. To znamenalo,

že se tu výnos pdy a pomry výdlkové hodnotí tak, že již 47 korcpolí mohlo býti považováno za jednu berní jednotku. V Kouimskuvšak byl divisor 66% korce. Zde tedy teprv sedlák, který ml pes

ÚSILÍO NOVÝ

KATASTR.

KALKULACEZ R. 1683.

*79


KRAJŠTÍDIVISOI.

DIVISOI NAPANSTVÍCH.

NÁPADNÉROZDÍLYKRAJE A HOR,

VYKLADKALKULACEZR. 1683.

66 korc, mohl býti považován za celého osedlého. Za to kraje

jihoeské mly vesms menšího divisora než Boleslavsko (43%—46).

Je to dkaz, že eský jih jevil se našim pedkm zámožnjším než

eský sever. S výjimkou jediného Litomická. V Litomicku byl

divisor 38%, v Loketsku dokonce 34. Tu mli býti poddaní zdanninejvýše — sedli patrn nejvíc v prmyslových horách a lesích,

a k tomu na hranicích.

V Boleslavsku byl tedy divisor 47 — a ten také piknutKosteku. Tedy divisor nejmenší, nejnepíznivjší. Stejného dlitele

dostala panství liberecké, semilské, rohozecké, hruboskalské —vesms panství ,,v horách" ležící. Ale sedláci na panství benátec-

kém, s nejlepší pdou, mli dlitele 90! Teprv gokorcový sedlák

byl celým poddaným! Na panství doubravickém byl dlitel 61, na

lysském 67%, na mlnickém 83%, na vrutickém 90— tedy dvakrát

tolik ml býti zatížen kostský sedlák na své prostední pd, co

sedlák z Vruticka nebo Benátecka ! Tak daleko šlo ono rozeznávání

výhod horské krajiny od úrodné roviny v stedu zem. Zde již

tžko dovedeme ty kiklavé rozdíly pochopiti. K tomu pistoupila

podivná okolnost jiná. Malé panství mladjovské, tsn u Kosti

ležící, mlo dlitele 90, Staré Hrady, také v sousedství, 58, Kosmo-nosy (ovsem víc v kraji ležící) 51 y2 . Nemohu jíti za tmito postehy

podrobnji, ale zdá se mi, že nová kalkulace z r. 1683 stanovila

v podstat divisory již existující, t. j. že nechtla se píliš vzdáliti,

le v pípadech naléhavých, od potu berních osedlých na jednotli-

vých panstvích již od r. 1654 obvyklého. V celku však rekalkulace

pece pivodila podstatné zmenšení berních jednotek v zemi. A to

asi na 58.000. V kraji boleslavském s 6225 z r. 1669 asi na 4650.

Ale Kost toho zmírnní úastná nebyla nebo jen mrou nepatr-

nou. Od r. 1683 je její berní povinnost ustálena na 324V8 berních

jednotek neboli celých usedlých.

„Osedlost" jednotlivých osad ve vnitru panství vypoítána

r. 1683 zcela mechanicky podle dlitele 47. Dolní Bousov ml na

p. v berní rolli 1348 korc polí. To dleno 47, vydalo 2812/47; poí-

180

KONTRIBUCE.

tání úední stanoví usedlost bousovskou na 28Vi6. Osek ml míti

podle nového rozpotu berních osedlých io1/i6 , Vesec 8 1

/i6 , Mark-

vartice 19V16 atd. Sobotka uznána jen za 87/i6 osedlých. Tedy

mena také podle plochy orných polí. V Sobotce byla zmna nej-

nápadnjší. Nová kalkulace patrn již pustila cele s mysli zetel

k výdlku obchodnímu a prmyslovému (mimo snad rozdílné hod-

nocení kraj) a dlila da na základ pouze agrárním. Byl to krok

zpt. Vykládal bych jej tak, že kalkulace z r. 1655 poítala ješt

stále s výdlkovými pomry, jak byly v zemi ped válkou ticeti-

letou a namnoze i za války. Ze mla na mysli msta i mstekapoddanská kvetoucí emeslem a obchodem, že vila, že staré zlaté

asy se rychle vrátí. Hospodáský úpadek po válce nastalý zastihl

však pedevším msta, jež nebyla s to, aby platila zvýšené podíly

berní r. 1654 jim pikázané. V náprav z r. 1683, jež v celku je

piznáním, že celá zem mla bernin býti hodnocena jako hos-

podáský obvod skoro veskrze agrární, se šlo však daleko. MstaPražská na p., jež byla r. 1655 odhadnuta na 1735 osedlých, klesla

r. 1683 (se všemi právy vedlejšími) na 907! Kvóta osedlých v Ml.

Boleslavi, mst královském, snížena se 132 na 82Y2 (a podobnv Nymburce), a msto poddanské jako Sobotka taxováno prost

jako obyejná vesnice. Vbec klesla msta královská pi rekalkulaci

z r. 1683 s 5480 osedlých na 3425 osedlých.

ÚPADEKMST

Ale usedlost, kterou vypoetl zemský katastr na jednotlivé

osady uritého panství, nestala se vskutku podkladem míry berní.

V mezích dominia repartovala si obec poddanská nebo nkdevrchnostenský úad kontribuci podle vlastního uznání. Nejastji

asi na základ repartiního klíe na panství ode dávna obvyklého.

Na Kosteku bylo po celou dobu ernínskou základem všech repar-

ticí rozdlení rustikálu v lány. Jenom msto Sobotka bylo hodno-

ceno jiným zpsobem, t. j. výše. Po vydání berní rolle z r. 1654

nesla Sobotka vší poddanské kontribuce 14*16%, ostatní rustikál

85*84%. To znamenalo, že Sobotka pevzala z okrouhlých 317

REPARTICEDOMÁCÍ.

l8l


OSEDLOSTSOBOTKY.

usedlostí asi 45; ostatní rustikál 272. Zde vidíme, jak i domácírepartice po válce ticetileté setrvávala pi vysokém odhadu mst-ských výdlk. Ale odhad byl ím dál tím více za skuteností. Již

r. 1662 se Sobotka brání; tvrdí, že tolik platiti nemže. Brzo pi-znává jí domácí repartice jen 28 osedlých. To bylo z 324V8 všech

osedlých již jenom 8*6%. Ale i to zdálo se mnoho. Sobotetí stžo-

vali si v Praze. R. 1709 platí z 27% osedlých, r. 17 10 z 20V16.

Toho roku totiž msto z ásti vyhoelo. Tak se stalo, že r. 171

2

oboustrannou dohodou stanovena sobotecká usedlost na 15. Tedyna 4*6%. Co setáslo s beder svých msto, musili pevzíti ovšemsedláci. Víme, že selských lán r. 1684 bylo 22i 3

/8 . K tomu tebapiísti 10% lán, ze kterých nesla selskou kontribuci vrchnost.

Tedy celkem 23i 7/8 lán. V letech kol r. 1658, kdy panství bylo

Šacováno za okrouhle 317 osedlých, pipadlo, po odetení 45 osed-

lých soboteckých, najeden lán 1*17 ili 1V6 usedlosti.

Pomry zhoršily se od té doby, co snížena byla usedlost So-

botky na 28 a stoupla celková osedlost panství. A ješt více od

r. 1 71 2, kdy Sobotka klesla na 15: tenkrát na rustikál bez Sobotky

pipadlo 309V8 osedlých. Repartice na lány dala se tak, že neítáno

již 231V8 lán jako r. 1684, nýbrž 243V16. Do lán piteny totiž

i poddanské mlýny, tebas mly jen pár korc pdy, a lánovou

mrou odhadnuti všichni podsedci a chalupníci na obci. V Dol.

Bousov na p. 18 chalup na obci odhadnuto za 25/s lánu. Tím se

stalo, že na lán dostalo se 1*25 berního osedlého. Zdá se, že i díve

byly drobné chalupy pibrány k pomoci a že tedy nesl celolánový

co pipadlo sedlák v 1. 1655 až asi 171 2 nemnoho pes jednu osedlost a v 1. asi

bernjy I2 až 1747 jednu a tvrt berní osedlosti. Pllán rovnal se tedy

potom 5/8 jedné osedlosti, tvrt lánu 5

/i6, titvrtilán 15/i6 osedlého.

Osek na p. ml 7% lán, i platil za 9*58 osedlých. Vesec 527

/3» lán;

nesl tedy 7*30 berní osedlosti.

Od r. 1683 poínaje mlo panství kostecké ze všech dominií

v kraji boleslavském ležících nejvyšší usedlost. Hrubá Skála, pod-

danými bohatší, mla jen 224V16 osedlých, Liberec 172, Fridland

182

KONTRIBUCE.

284. R. 1656 panství skalské a liberecké Kost ješt pevyšovalo.

Kterak se stalo, že Kost, jež nemla v kraji nejvíce poddaných, do-

stala se na prvé místo, vyžadovalo by zvláštního studia u panství

jiných, v srovnání zúastnných. Vím jen, že r. 1678 bylo panství

skalskému najednou odepsáno ioi n/i6 osedlých. Panství s tak vel-

kou berní povinností, jako mlo Kosteko, nebylo v echách jist

ani ticet. Mezi eskými dominiemi bylo nejvtší panství krumlov-

ské (r. 161 5 pes 4000 poddaných, r. 1771 1171 berních osedlých),

pak královské panství pardubické (pes tisíc berních osedlých), pak

Tebo, Hluboká, Podbrady, Litomyšl (r. 1771 503 berních os.),

Nové Hrady, Opono, erný Kostelec, Chotšov, Horšv Týn

(403 os.). Jediné panství teboské platilo více daní pímých než

všechna msta pražská, r. 1771 pouze na 648 osedlých poítaná.

Tak rapidn dol šlo to s našimi msty od války ticetileté, tak

sousteovalo se ím dál tím víc bím státních daní na ubohého

sedláka. Po úprav z r. 1683 platila svobodná msta, neítáme-li

jejich poddané, pouze 6'2% vší vojenské kontribuce v království

(s poddanými svými 107%); svobodníci a manové platili 0-5% —ostatek, tedy pes 93%, pipadl na sedláky a msteka poddanská.

Bude nepochybn pouno všimnout si i toho, jak který stav

potem svých poddaných v berni participoval. Poddaní stavu pan-

ského platili 64*9% kontribuce, stavu rytíského 5*7%, duchoven-

stva 1 3*3%, královská panství 4*8%. Nejpozoruhodnjší je tu na-

prostá pevaha stavu panského a bezvýznamnost podílu rytístva.

Kde byly ty asy, kdy, v polovici 16. stol., jmní stavu vladyckého

bylo odhadováno výše než stavu panského a kdy svobodná mstas poddanými svými nesla tetinu náklad zemských! Data moje

týkají se r. 1691, kdy v zemi bylo poítáno (patrn bez Chebska

a Kladska) 58.345 berních osedlých.

OSEDLOSTKOSTEKA

VKRAJINEJVTŠÍ.

PRAHAA TEBO.

STAVOV AMAJETEK

POZEMKOVÝ.

Berní systém eský v prvním století po válce ticetileté byl

velmi komplikovaný. Hlavní berní byla vojenská kontribuce ili druhyberní.t. zv. ordinarium militare, výhradn od poddaných hrazená.

183


V útech kostecké kontribuce z doby kol r. 1660 rozlišuje se tato

bern, zvaná „msíní" — patrn se vypisovala i odvádla msín— od kontribuce „snmovní" neboli od „bern zemské", požadavky

menší a tvrtletn rozpisované. Prvá odvádí se krajským hejtma-

nm, druhá pímo do Prahy. Rozdlení berní v „aerarium" (t. j. na

poteby celostátní) a ,,provinciale" (zemská da) již tu tedy posti-

hujeme. Polovici kontribuce zemské nese spolu vrchnost, jak se

zdá, dobrovoln; r. 1662 prohlašuje, že dále polovici platiti nebude.

Soudím, že pod souhrnným pojmenováním ,,bern zemské" zahr-

nuty jsou snmem povolené summy zvláštní, jež slují nkdy „sbír-

kou penžitou" nebo „hlavní sbírkou" a k nimž náleží pozdji

summy svolené „k svobodné disposici" králov (quantum came-

rale). Vláda žádala ím dále tím astji od stav zemských, aby

k mimoádným potebám pispli z vlastního mšce. Od konce

17. stol. da panská, jakožto „extraordinarium militare", je zjevem

tém pravidelným. Je znan menší než kontribuce selská. Pra-

vidlem tvrtina až tetina její, zídka pes polovici. Tak úty kon-

složitost tribuní z let okolo r. 1700 rozeznávají 1. ádnou da vojenskou,ESKÉHO • r »

bernictví 2 - mimoádnou (panskou), 3. zemská vydání. Ale vedle toho pra-

vidlem sbírky zvláštní na stavení rekrut a rimont (vojanských

koní). asto ješt zvláš „komorní svolení", nebo „na fortifikace",

nebo „na král. nevstu portugalskou", „na královskou nevstu ze

Španl". To byla zvláštní povolení svatebního daru císai nebo

synu jeho. Každá z tchto daní byla útována zvláš a vybírána

ve zvláštních terminech. K tomu pistupovaly položky na ubytování

vojska a marše vojenské, nestejn veliké po jednotlivých krajích

a panstvích. Byly ásten hrazeny poddanému. V útech kontri-

buních vystupují v summách penžitých po srážce bonifikací.

Konen se vybíraly neveliké pirážky k vojenské kontribuci,

jež mly krýti náklady spojené s vybíráním a spravováním bern.

pirAžkyNA Z toho pvodn jistá kvóta slušela krajským hejtmanm na úední

berní Pât jejich, na kancelá krajských posl, na exekuce, ale také na

celou adu poteb s kontribucí málo nebo nic souvisících. R. 1658

184

KONTRIBUCE.

na p. platí panství kostecké z penz kontribuních služby hejtma-

nm krajským 26 zl. 14 kr., za obd jednomu krajskému hejtmanu

v Sobotce, jsouc naschvál pro nj strojeno i za obrok 6 zl. 39 kr.

(390 K !),podruhé za obd 2 zl. 17 kr. Menší položky na dary

krajskému hejtmanu vydají skoro 42 zl. Dále jsou v útech pravi-

delným zjevem vydání na posly krajské, kteí na panství donášeli

úední výnosy, odmny výbrímu bern a úetnímu kontribu-

nímu. Tento skládal poet celé obci poddanské zastoupené dele-

gáty msta Sobotky a rychtái a konšely z vesnic jednou do roka

na soboteckém rathouze a to pravidlem v pítomnosti dvou rytí-

ských osob na panství osedlých a panských úedník. Pi tom se

ovšem nco vypilo na úet kontribuce. Ve výkazech vydání penzkontribuních najdeme i útraty za popravu jednoho zloince v So-

botce. I vydání spojená s panským hospodástvím kosteckým, jež

sem jist nenáležela. Nkdy se platí na marse vojenské pímo z kon-

tribuních penz kosteckých. Drobná vydání na vojáky, poslané na

exekuci, t. j. násilné vymáhání rest kontribuních, jsou dosti astá.

Bern snmovní vztahovala se pravidlem i na obyvatelstvo

neusedlé. Tedy na podruhy a ele, snad i baráníky bez polí.

R. 1694 iní berní podíl neosedlých na panství kosteckém 13*18%.

Vybírání a útování kontribucí nenáleží již ku konci 17. stol. svo-

bodn volenému úetnímu, nýbrž kosteckému úadu vrchnosten-

skému. V prvé polovici 18. stol. podléhá ím dál tím pelivjší

kontrole krajského úadu. Jeho úkolem je vyšetiti, zda domácími

reparticemi na panstvích nebyl nikdo zkrácen a užiti všech pro-

stedk, aby nevyskytovaly se nedoplatky. Vojenská exekuce, pro

vymáhání rest díve obvyklá, ustoupila tou dobou již jiným, lid-

štjším methodám. Každý poddaný má tenkrát již svou berní kníž-

ku, v níž jeho výroní povinnost i jeho splátky musí býti vedeny

v evidenci.

ÚTOVÁNÍBERN.

PODÍLNEOSEDL ÝCH.

To vše, co jsem tu vyložil, povdno bylo vlastn úvodem.

Vzrostl sic ten úvod povážliv, ale nemohl jsem ho ani sob ani

24 185


VÝPOETSELSKÉBERN.

MÚJ HLAVNÍPRAMEN.

tenái odepíti, chtje, abychom trochu porozumli, jak to bylo

vlastn se selskou kontribucí. Nyní jde o to, abych povdl, kolik

vskutku poddaní platili.

Tu záleželo všechno na snesení stavovského snmu, t. j. na

tom, jakou roní kvótu povolil z jednoho berního osedlého. O tomvsak by bylo dosti nesnadno se pouiti. Bylo by sice možno s ne-

malou prací prostudovati snesení snm zemských od r. 1655 poí-

naje, ale k bezpenému a pesnému výsledku dosplo by se pro

složitost selské bern sotva. Na štstí našel jsem v archivu hotový

elaborát: úední výpoet roní dávky kontribuní z jednoho kos-

teckého sedláka od r. 1655 do r. 1734, eventueln 1736. Byl poízen

tenkrát, když vrchnost kosteka byla r. 1734 odsouzena nahradit

poddaným, o je zkrátila v kontribuci (srv. výše str. 39).

Je tu vzato v poet všechno, co jeden berní osedlý na Kostekuza ta léta zaplatil. Dnes by se toho nedopoítal nikdo. Summatoho, co zaplatil osedlý v udané dob kontribuce vlastní (náš seznam

ji oznauje slovy: contribucionale, camerale a svobodná svolení

zemská), iní 2105 zl. 15 kr. S vedlejšími vydáními na rekruty,

kon, marše, vojenské byty a odmny iní to 2413 zl. 7 kr. Všechna

tato vedlejší vydání, v jednotlivých krajích ovšem nestejná, obsáhla

tedy od r. 1655 do r. 1734 12%% celkové kontribuce. Pozname-

návám, že jiný ,,summární extrakt", také z archivu jindichohra-

deckého pocházející a registrátorem král. vrchního berního úadu,

Václavem Fr. Teplým r. 1728 podepsaný, udává o selské kontri-

buci v 1. 1655 až 1728 data jiná, víc nebo mén odlišná od podrob-

njšího výpotu z r. 1734. Souet selské bern za udaná léta iní

tu 1674 zl. 24 kr., tedy o 196 zl. 25 kr. mén než souet z r. 1734,

zbavený vedlejších a vojenských bemen. Držím se velmi podrob-

ného a jist také na úedních datech založeného elaborátu z r. 1734.

Výklad následující týká se celkové summy na ten který rok na

osedlého pipadající.

Roku 1655 (tenkrát se sotva mohlo platiti podle nov zjišt-

ného potu osedlých) platil jeden osedlý celkem 8 zl. 42 kr. 2 d.

186

KONTRIBUCE.

To jest asi 516 K. Ve dvou letech následujících bylo to skoro

tolikéž. Ale již r. 1658 stoupla roní povinnost na víc než 10 zl.

Pod 10 zl. potom neklesla (s jedinou výjimkou), pohybujíc se mezi

1 1— 19 zl. až do r. 1674. Od r. 1675 pevyšuje trvale 20 zl., s poátkunevysoko. Ale od r 1G84. do 1691 vyrstá nad 25 i 26 zl.

;jednou,

r. 1688, dosahuje summy ticíti zlatých, r. 1692 34 zl. Potom, od

r. 1694, pohybuje se kol 35 zl., r. 1698 dostihuje dokonce summy

45 zl. 29 kr. R. 1701 a 1702 je již trvale na 40 zlatých, r. 1705

posléze dospívá k 51 zl. 17 kr. Potom klesá pomalu na 47, 49, 43 zl.,

ano v letech následujících i pod tyrycet, ba i pod ticet zl., aby

stoupla r. 1 7 15 na 40, pak na — 53, pak na 51. Od té doby

pohybuje se pravidlem kolem 45 zl., jen ve tech letech klesá

pod 40. Až r. 1734 a 1736 pekrouje zase trvale summu 50 zl.

T. j. 2500 K.Ješt nkolik dat pehledných. Na jednu berní ,,usedlost", ili

na Kosteku na každých 47 korc rolí v katastru zapsaných, pi-

padlo pro léta 1655— 1736 prmrn roní kontribuce 30 zl. 36 kr.

V letech 1655— 1680 inil roní prmr 15 zl. 20 kr., v letech 1681

až 1700 inil 30 zl. 1% kr. Mezi lety 1701— 1720 stoupl na 39 zl.

56 kr. a v letech 1721— 1736 obnášel 44 zl. 28 kr. Jeden osedlý

zaplatil za celé to období celkem 2509 zl. 55 kr., t. j. asi 138.000 K.Celé dominium zaplatilo — poítáme-li prmrem 322 osedlých

(také vzhledem k tomu, že pro ohe nebo kroupy bývalo podle

poteby nkolik osedlých ,,defalcirováno", t. j. odeteno) — za ta

léta 808.220 zl. rýn. ili (po 55 K) 44 million 450.000 K. Vypo-ítati, co pipadlo na lán, lze rozlin. Na základ dat na str. 182

vyložených poítám pro léta 1668 až 171 2 asi 267% domácích

berních lán na Kosteku, pro léta 171 2 až 1736 2^/\.y2 . Zvolíme-li

prmrné íslo 260 lán, najdeme, že jeden lán selský zaplatil

v 1. 1655—1736 úhrnem 3108% zl., ili pes 170.000 K. Poítá-

me-li pesn, platil kosteky lánový sedlák v 1. 1681— 1700 ronprmrem 36 zl. 28 kr. kontribuce (2188 K). A v letech 1721 až

1736 platil ron 56 zl. 37 kr., t. j. kol 3000 K.

SELSKÁKONTRIBUCE1655 AŽ 1736.

PRMRNÁOSEDLÉHOA NA LÁN.

187


KONTRIBUCE.

Piznám se, že s podivem jsem sledoval vzrst tchto ísel. Pla-

?5?£?^Í£?€E til"^ Derm osedlý v 1. 1721—1736 prmrem 44 zl. 28 kr. kontri-

buce, znamená to, že každých 47 korc polí berní rolli známýchodvádlo po 2225 K dan do roka. My víme sic, že poddaní

mli polí mnohem více, než ítala berní rolle. Poznali jsme v druhé

kapitole, že skutený rozsah selských polí byl asi o 36% vyšší od-

hadu rolly. 47 korc rovnalo se tedy vlastn 63 korcm orné pdy.Ale musíme zárove uvážiti, jak neracioneln sedlák tehdejší hos-

podail. Víc než tetina jeho rolí ležela na p. ron úhorem. Potompoet 47 korc zstane v své váze. Musíme uvážiti, že vedle kontri-

buce byl zatížen robotami, platy a dávkami vrchnosti. Jak mohl za

tch okolností snésti ohromné bím berní, jest opravdu s podivem.

Hrozivou výši selské kontribuce ozejmí nám ješt jeden doku-

ment. Když r. 1734 byla vrchnost kosteka odsouzena platiti sel-

skou kontribuci z polí poddacích, potažených za hrabnky Sylvie

ke dvoru osenickému, vypoítali si r. 1735 v kostecké kancelái,

co na píšt pole ta ponesou. Vyšli od skuteného výnosu polí tchv posledních letech, berouce vsak za základ jen jeden berní lán,

tedy 47 korc. Zvolili patrn pole špatné jakosti, nebo výnos

v prvém roce vykázaný nerovná se ani tyaplnásobnému osevu.

Se summy výnosu v obilí srazili, co bylo potebí k osevu a podíl

(nepatrný), jenž pipadl odmnou mlatcm. Výpoet pro ti léta:

1729 (to jest pro že ozimu r. 1728 zasetého), 1730 (jarní osev 1730)

a 1 73 1 (úhor) vypadá takto (v soutech jsou obsaženy i vynechané

zlomky krejcar)

:

VÝNOS POLIA VYSEDANÉ

Výnos pšence (pední) 26str. 1 vrt. po 2 zl. iní 52 zl. 30 kr

Dzim ,, (zadní) 5 » 2 „ 1 „ 55 5 » 30 »

1728 žita 103 3 „ „ 1 >, 30 kr. iní 155 » 37 »

„ zadního 12 „ 2 „ )5 54 » > 11 „ 15 »

jemene 11 „ 3 » „ I „ 15 » » 14 » 4 1 »

Ja,

,, zadního 4 » 3 „ ) y 45 >> >> 3 » 33 »

1730 ovsa 59 » 2 ,, >> 45 » » 44 » 37 »

Summou 287 zl. 45 kr

188

KONTRIBUCE.

Proti tomu kontribuce za léta 1729— 1 731 : 137 zl. 22 kr.

Zbyl by užitek 150 zl. 22 kr.

Rok 1730 byl patrn rokem neúrody. Rozpoet pro ti léta

následující (že ozimu z 1732 a jae z 1733 zase s rokem ouhoru)

registruje jen celkovou cenu vytženého obilí summou 1 10 zl. 18 kr.

Naproti tomu klade kontribuci za léta 1732—1734 v summ 141 zl.

1 kr. Zde jeví se— schodek 30 zl. 43 kr. V dob neúrody nevydalo

slabší pole ani tolik, co bylo potebí na kontribuci

!

Seteme-li výtžky všech 6 let, dostaneme summu 398 zl. 3 kr.

Naproti tomu inila kontribuce za 6 let 278 zl. 23 kr.

Sedláku by zbylo za šest let 1 19 zl. 40 kr.

ili ron 19 zl. 56 kr. (skoro 1000 K). Pevedeno na korce, zna-

mená to, že roní výtžek jednoho korce vydal 70% K. Z toho

pohltila kontribuce 49*3 K a sedláku zbylo 21 K. A z toho, co

zbylo, ml sedlák platiti vrchnosti co rok asi 5 zl. rýn. inže a jiných

dávek a robotovati týdn dvma koni. Nota bene ješt spláceti

grunt a platiti farái desátek.

Jak vidno, je to výpoet pímo dsivý. Celých 70% hrubého

výnosu pohltila v pomrech nepíznivých kontribuce. Sedlák by

pi tom naprosto nebyl mohl obživiti rodinu a ele, kdyby nebyl

ml vskutku víc rolí než 47 korc. Nesmíme zapomenouti, že náš

výpoet vychází patrn pesn od 47 korc polí. Ale sedlák kosteky

bernin na 47 korc rolí poítaný, ml jich 62—63 a k tomu ješt

11— 13 korc luk, les a pastvin. Z tohoto plus (jež aspo z ásti

bylo známo visitaním komisím) mohl, doufejme, býti s nouzí živ a

obstarati roboty. Teba upozorniti i na to, že uvedený rozpoet není

bilancí o výnosu selského statku — není v nm na p. zmínky

o výtžku z dobytka, tedy o užitku ouhoru. Není ovšem, kromosevu, poítána ani režie.

AUTENTICKÝDOKUMENT.

DSIVÝVÝPOET

Nedivíme se potom, nalézáme-li v aktech, že sedlák kosteky stížnosti nakontribuci uloženou platiti nemohl. Stížnosti na výši bern na výši bern.

189

DlL DRUHY. KAP. OSMA.

Kosteku uložené vyskytují se proto záhy — tak r. 1682 píše hejt-

man, že na panství je nejmén o 75 osedlých víc, než se nachází,

„osvdeno". Hejtman Blatenský pedstavoval si, že „osedlým" mábýti celoláník. Ale v té dob ješt o nedoplatcích kontribuce nesly-

šíme. Teprv v 18. stol., když kontribuce stoupla pes 40 zl., a v polo-

vici let dvacátých vracela se neúroda, nabývají kostecké berní ne-

doplatky povahy katastrofální. V íjnu r. 1 718 iní kontribuní

resty na panství 21.213 zl. V tom bylo 5349 zl., jež dluhovala

Sobotka a o nichž prohlásila, že jich platit nemže, protože byla

do r. 171 2 v usedlosti proti právu „peložena". Z ervence r. 1726

najdeme v aktech obšírný výklad hejtmana Grimba hr. Františku

Josefovi ernínovi, vnovaný výhradn kontribuní bíd podda-

ných. Pise, že dluh poddaných na kontribuci inil ku konci záípesdva r. 1725 40.482 zl. (t. j. na 2,250.000 K). Píina že tkví jedin

dluh. v tom ) že 47 korc výsevku je uznáno za jednoho osedlého, že

odhad rustikálu kosteckého z r. 1654 je vbec vysoký; pda zeje

vskutku chudá, studená, v nejúrodnjších letech 3 nejvýš 4 zrna

vydávající. Poddaní již úpln zmalomyslnli, nebo vidí, že vše-

chno dení jejich vede k holi žebrácké. Nejhorší je nerovnost se

sousedními panstvími: kosteky sedlák pozoruje s lítostí, že musí

platiti z osedlého 47—48korcového 3 zl. 57 kr. msín, kdežto na

sousedních panstvích platí sedlák z osedlého 75—8okorcového

v lepších pdách msín jen 3 zl. 10 kr. Aby pomohl! . . .

List je psán v dob, kdy nová revisitaní komise pipravila

nový katastr. Všichni, kdo si naíkali, byli odkazováni na tuto

novou píští úpravu, která však vstoupila v život teprv r. 1 748 pod

jménem katastru tereziánského. Proto ani hr. ernín nemohl r. 1 726

marn úsilí pomoci, pes to, že obrátil se na rektifikaní komisi berní zvláštním

o nápravu, memoriálem. V nm výklady hejtmana svého opakoval, mluv po-

dle pravdy o „ruin" svého panství kosteckého. Za to úední zpráva

komise, která oitou visitaci na panství r. 1725 provádla, referuje

sice o dluzích na kontribuci, ale o neslýchané výši berní nemá slova

kritiky. Dluhy poddanské je ochotna svésti dokonce na domnlou

igo

KONTRIBUCE.

velikost vrchnostenských požadavk. To je zejmý opak pravdy.

Komise dí sama, že roboty kostecké jsou mírné.

Že šlo vskutku o zkázu poddaných, patrno nejlépe z ohromné

summy poddanských dluh kontribuních, 40.482 zl. Nebo podle podíl dluhtoho pipadlo na každý poddanský lán (z 254% lán) dluhu pr-mrem 159 zl. ili 7950 K. Každý celolánový statek by byl dlužen

veškerou kontribuci za ti léta ! Byli-li sedláci, kteí mli zaplaceno

všechno (a poznáme k podivení svému, že bylo nkolik málo tako-

vých poddaných), co dluh asi pipadalo na ostatní!

Z r. 1736 máme zas výkaz o stavu kontribuních dluh na

Kosteku. Je z nho patrno, že dluh neubylo, akoliv poddaní dluhy vsíA• • JEDNOTLIVC

dostali r. 1734 od vrchnosti náhradu pes 10.000 zl. za zamlenouberni dvora osenického (srv. výše str. 39), která velkou vtšinou

padla na srážku dlužné kontribuce. Platiti nemohli ani poddaní

nejzámožnjší, to jest Sobotetí. I po velké slev osedlosti z r.1712

zstávají každého roku asi s 2500 zl. v restu. R. 1736 dluhovali

Sobotetí jen 1418 zl. Ale Bezno bylo dlužno 1618, Lavice 2317,

Markvartice 2833, Lhota Rytíova 2329 zl. Tedy jediná prostední

ves na 23.000 K. Osek byl dlužen 1012 zl., Vesec jen 285 zl. Po-

dobn tomu bylo ve vsích ostatních ; vtší vsi mly nedoplatky pra-

vidlem pes 1000 až 2000 zl. I dva bohatí sedláci v Trní dluhovali

nco málo (po 54 a 27 zl.). Pi tom je zvláštní, že dluh ten nebyl

snad stejnomrn rozvržen na všechny osedlé, nýbrž jen na jed-

notlivce. Ve Vesci na p. hospodái z ís. 1, 3, 7 a 15 nebyli dlužní

nic. Ostatní byli dlužni všichni, mezi nimi Linka z ís. 1 1 velkou

summu 148 zl. 7 kr., tedy skoro 7500 K. K porozumní výše dluhu

teba íci, že celý grunt Linkv ml tenkrát kupní cenu 300 zl.

(15.000 K). A sedlák, podobn kontribucí zniených, byl na pan-

ství velký poet, aspo tvrtý díl všech. V Spisové veliký sedlákJirkz ís. 12 byl dlužen 358 zl., Folprecht v Stéblovicích (. 1) 424 zl.,

dva velcí sedláci v Lhot Rytíov (Zejbrlík v . 9 a Klaban v . 10)

419 a 414 zl., Kalvach v Píchvojí 361 zl., Opit v Lažanech 339 zl.,

celoláník Šimnek v Malé Lhot (. 8) 396 zl. atd. Uvádím nkolik

*9*

NÝCH RODIN.


dlužník nejvtších; skoro u všech rovnal se dluh 70—90% ceny

jejich gruntu.

Z gruntovních knih je vidno, že znaná ást tak tžce zadlu-

^é^fS^J^r zených sedlák pišla o své statky. Celé rodiny byly ožebraeny.

Velký grunt Opltv v Lažanech byl na p. pro dluhy prodán r. 1 746.

Dluh na nm vázlo 337 kop 30 gr., v tom na dlužnou kontribuci

299 zl. ili 256 kop. Statek byl prodán Martinu Šimnkovi zrovna

za summu dluh. Pllán . 5 v Meziluží byl pro dluhy prodánr. 1728 za 195 kop. Dlužná kontribuce vydala 164 zl. Prodávající

hospodá neml kusá dobytka, ani chleba neml. Jak kontribuní

dluh rychle rostl, zejmo (vybírám jeden z množství píklad)u statku . 1 v Meziluží. R. 1686 byl dlužen jen 16 zl., r. 1736

již 91 zl., r. 1749 dokonce 123 zl. V Rytíov Lhot prodán r. 1738

pro dluhy, hlavn ovšem kontribuní, jeden z nejvtších statk ve

vsi, Klabanv (. 10). Atd.

Ale byly i statky, které byly pedluženy nad odhadní cenu,

statky, kde ddici pišli o své podíly a vitelé o své kapitály. Takse utváily pomry zejména ve vsi Lavicích. Tam na p. lán . 17

byl r. 1693 odhadnut na 265 kop, ale r. 1736 ml jediných dluhkontribuních 419 zl., t. j. 359 kop! Krom dluh jiných! Celkové

zadlužení gruntu obnášelo 480 kop. Vrchnost si pomáhala tak, že

dala odhad statku zvýšiti na summu dluh (tedy 480 kop) a v té

cen nabízela jej novým hospodám. Je pochopitelno, že v tako-

výto obchod dal se jen poddaný, který neml co ztratit a na splá-

cení dluh vbec nepomýšlel. Následek byl, že v 1. 1727 až 1742

vystídali se na té živnosti tyi hospodái. Podobn tomu bylo

u všech statk v Lavicích, krom snad dvou. K výminkám nepatil

ani nejvtší statek ve vsi, lán Stehlíkv (. 13) se stem korcorných rolí a asi 120— 130 korci všeho píslušenství. I u nho pro

dluhy byla cena statku zvýšena z 490 kop na 550 kop. Dluhy kon-

tribuní na tom statku inily r. 1728 445 zl., r. 1736 414 zl. U lánu

. 16 najdeš poznamenáno v gruntovní knize k r. 1734, že pedešlý

hospodá spustil živnost tak, že neml ani kusá dobytka. Dluh

192

Vynaeházi se ole vrnýh«

totižto 7 stryku 3 < - * rv "

Nro

33 Venci Ktyec

i Matéj Švorc •

l Venci ZacKálte

JozefKac*árek

Matj ?Jan-kej .

Matéj JoKnus .

Venr- Hílan . .

Maíj J'rku

• •

Vinci Stechllek

Pan fot Klubuel

za vobecní zhraku [zahrádku]

Vornýho pole suma

Ouroky

:

Jan Stehlíek

Venci Zachrátka

Matéj JirkVenci Stechllek

Matéj Dobrnus

Venci Holan

Jo-íef Kadeávek

Pijmu penz suma . .

Restv

Udává se vbecni [vobecní]

puiádniist slavnýmu

oadu [ouadu] panství KoVydáni roku 1824

M.itiiUrlicha vobecního

íu 1823 vostal

kontribuce 24. 391/,

panu falái vod rekvij 2 3

koledy „ 36za diví „ 3

školních plat •. . . 59

z vobecnich pot 2 30

vod 6 šách rovnání kamena 6

vod uklízení lávky vobecní 5

za slovhu koptar [kopfsteuer] 1 15

za hrubov kníšku kontribufní] 16

zamalovkníšku 15

pohoalejm 6 15

do Bleslav Mladý 1

k milosrdném do Prahy 1 20

nakonSkripci t^

za pivo pi poádnost[i] 8 12

vo [pojevícení za pivo 3

kominíkovi '2

ke zvonku za 3 kusy dev '

Suma 72 zl . 24

[má být: 72zl-36'/J

ReSt vostává

pi konci roku 1824 9

Václav Švorc, vobecní

Franc Kupec, mlaí vobecní

Matj Maan svdek

Jan Šolc svdek

J3„ Jirk

Obecní poty ze vsi Rakova

1

1

4

1 ^^^> &&Wfc

KONTRIBUCE,

bylo tolik, že staí nápadníci pišli o pretense. V pípadech nejzou-

falejších, jak vidíme, se dluhy prost odpisovaly bez ohledu na po-

škozené vitele. Vyjímaje ovsem dluhy kontribuní. Ale i k tomuto

prostedku bylo nkdy poteba sáhnouti. V Lavicích u pllánu . i

nevykázali r. 1743 konšelé vdov zemelého hospodáe žádného

výminku. Odvodnili to bezohledn: „ponvadž dluhy sumu trho-

vou pevyšujou, by novej hospodá v nic uvedenej nebyl."

Takto zruinované panství dostalo se r. 1739 do rukou nové

vrchnosti. Bylo jejím úkolem, aby v tch zoufalých pomrech zjed-

nala nápravu. O tom mlo býti povdno víc v díle tetím.

Vrchnost sic státu za kontribuci poddanskou neruila. Ale ne-

smíme si mysliti, že ve vymáhání dlužných rest poínala si nedbale. chováníVRCHNOSTI

Naopak: vrchnost byla sama nanejvýš na výnosu bern intereso-

vána. Císa si totiž vypjil od hrabat ernínv optovn veliké

summy, a kosteky pán ml si dluh porážeti mezi jiným také na

výnosu kostecké kontribuce. Kontribuní dluhy poddaných byly

r. 1 718 protokolovány a pevzaty vrchností jako novým vitelem.

Staré dluhy platil tedy poddaný vrchnosti ili jak se úedn íkalo,

„do protokolu"; novými dluhy, po r. 17 18 zdlanými, byl povinen

králi (,,do potu rychtáe"). Vidli jsme, že nemohl platit ani tomuani onomu viteli. Vrchnost chovala se jist kesansky; nenalezl

jsem aspo zpráv o naléhavém nebo písném vymáhání dluh.Krutý pán by se byl neohlížel na bídu poddaných a dluhm tak

ohromným narsti nedopustil.

193

KAPITOLA IX.

BEMENA SELSKÁ VBEC.BEMENA LANU V XVII. STOL. — BEMENA TÍ GRUNT

DNES A PED DVMA STY LETY. — VÝNOS STATKU V MINULOSTI A PÍ-TOMNOSTI. — ZÁVR.

PLATEBNÍPOVINNOSTLÁNU PED200 LETY.

ZNAJÍCE berní zatížení kosteckých sedlák, mžeme se pokusiti

o výpoet, kolik vydala všechna hlavní bemena poddanská na

prmrném statku lánovém bhem jednoho roku. Ponvadž výše

kontribuce i hodnota penz se pokrokem asu mnily, bude radno,

abychom podali vlastn výpoty dva, jeden pro léta 1681— 1700,

druhý pro léta 1721—1736. Stav bude takový:

VIKrál. kontribuce

Robota

Dávky vrchnosti

Desátek

. 1681— 1700

36zl.28kr. (2188 K)20 „ 48 „ (1248 „ )

9 „ 40 „ (580 „ )

2 „ — ,, (100 „ )

VI. 1721—1736

56zl.37kr. (2830-8 K)20 „ 48 „ (1248 „ )

9 „ 40 „ (483 „ )

3 „ — „ (150 „ )

Dohromady 68zl. 56kr. (4136 K) 90 zl. 5kr. (4712 K)

SROVNÁNÍS DANÍDNEŠNÍ.

Autoru a jist i tenái nejde s mysli otázka, co asi bemenveejných tíží kosteky lán dnes. Vždy jde konec konc to, pro-

kázat rozdíly minulosti a pítomnosti. A nešetili jsme ani námahyani opatrnosti, abychom stav minulý zjistili co možná spolehliv

a názorn, tebas pevody v K jsou jen pibližné. Uvádím tedy

pro srovnání veejné dávky dvou kosteckých starých lán a jednoho

pllánuzr. 1910, tedy z doby, kdy Kniha o Kosti byla psána. Zvolil

jsem k tomu grunty . 1 a 4 ve Vesci a . 7 v Oseku. Grunt prvý

náleží odr. 1743 rodin Macounov. R. 1616 koupil jej Kašpar Švob

'94

BEMENA SELSKÁ VBEC.

(za 300 kop gr. es.) a v rodin jeho zstal až do r. 1 731 . Tenkrát

ho ujal druhý manžel ddiky, vdovy Švobovy,Jan Doškáar. 1743

bratr její, Václav Macoun. Je to jeden z nemnoha statk na

Kosteku, které zachovaly skoro cele starodávnou svou velikost.

Drží 85 korc; r. 1746 ml 82 korc, po píslušné oprav asi 83

%

(viz str. 81). Lán . 7 v Oseku náležel v 17. stol. Janatkm, od

r. 1670 po dv st let Linkm, dnes Švorcm. Dnes má na 71 korcna rozdíl od 92 korc nkdejších. Konen mžeme užiti pro srov-

nání i pllánu Šoutova . 4 ve Vesci. Má dnes jako díve okrouhle

42 korc píslušenství. Rodin náleží od r. 1644. Díve však slul

hospodá Šolta. Pocházel tedy také z nmeckého pedka.

Obraz dávek tchto tí grunt z r. 1910 je takovýto:

Dan r. 19 10 Vesec, ís. 1. Osek, ís. 7. Vesec, ís. 4.

da pozemková 192 K 20 171 K75 98K57

pir. zemská 124,, 37 m >, 13 63 » 78

,, okresní 126 „ 63 113 » 15 64 >, 94

,, okr. školní 22 „ 61 20 „ 21 11 ,,60

„ obecní 45 » 22 — — 23 » 19

,, místní školní 47 » 49 42 „ 43 24 » 35

„ na stavbu školy

v Sobotce122 ,, 10 101 „ 03 62 „ 62

da domovní s pir. 29 » 74 27 „ 40 12 „ 74

da v katastrech

sousedních 16 „ 34 asi 36 K —

Dohromady 726 „ 70 623 K 10 361 „ 79

Po redukci na pvodní 1 . ^plochu gruntu

asi 714 K asi 807 K 361 » 79

Pipomenouti dlužno, že da pozemková poítá se se slevou

15%; da domovní se slevou 12%%. Ale pirážky dlužno vypo-

ísti z dan slevami zmínnými nedotené.

DAN TIGRUNT

R. 1910.

195

DÍL DRUHY. KAP. DEVÁTÁ.

Bemena týchž tí grunt v 1. 172 1—1 736 byla

BEMENATÝCHŽGRUNT1721 AŽ 1736.

MINULOST APÍTOMNOST.

Vesec, ís. 1 Osek, ís. 7 Vesec, . 4

Král. kontribuce

Robota

Dávky vrchnosti

a) ourok

b) slepice

c) oves (po45kr.)

d) roboty ženné

e)poncky

2831K 2831K 1415K1248K 1248K 1248K

5ZI.46

9 » 22

1 „ 12

39

4 zl. 58y2

9 » 22/2

1 „ 12

30

2ZI.34

1 „ 20

4 » 52

- 36

— 12%

celkem

Desátek

Dohromady

17ZI.59 = 899,, 17 zl. 3 =852 „ 8ZI.34V2 =429»

2 zl. 20 = 117 ,, 5ZI.26 = 272 „ 1 zl. 10 = 58 „

5°95K 5023K 3150KJest se co diviti minulosti i pítomnosti. Sedlák byl den vždy-

cky nemilosrdn. Je jako vrba, íkali; ím víc ji rveš, tím víc roste.

I dnešní zatížení kosteckých sedlák je veliké. Pirážka okresní,

jako ve všech chudých okresech, pevyšuje již pirážku zemskou

a Školní pirážky vydají bezmála 100% ! Na korec padne 8 až 9 ko-

run daní! Kdybychom pedpokládali, že istý výnos jednoho korce

je dnes na Kosteku asi 30 K a souhrn daní pipoetli k výnosu,

rovnala by se výše jejich asi 22 procentm výtžku sedlákova.

(Pokusil jsem se získati pro srovnání i data o dnešním berním

zatížení grunt, o nž jde. Ale žádný z nich nemá již rozsah, jejž

ml ped 25 lety; oba prvé se zmenšily, tetí vyrostl. Poznamenávámtedy pouze, že statek ve Vesci . 1, jenž drží dnes 20'6 hektaru,

t. j. asi 67 korc, platí daní celkem 2282 K. Kdyby plocha jeho

byla ješt 85 korc jako ped válkou, mla by tedy da initi asi

2870 K. To by bylo pouze asi tyrykrát tolik, co se z gruntu platilo

r. 1 9 10 — zde by tedy náš opatrný pevod: 1 koruna pedválenárovná se 5 K, dospl k závru, že dan selské jsou nižší než pedválkou. Ale bylo by nebezpeno závry tak dalekosáhlé opírati o jed-

ig6


nu nebo nkolik málo zjištných pípad, závislých rozlin na

zvláštních okolnostech místních.)

Ale ješt náležitji jest se diviti minulosti. Ze sedlák 17. až

18. stol. byl bemeny veejnými — poítejme k nim i bemenavrchnostenská— zkrušen více než sedlák dnešní, není ovšem tajem-

stvím. Ale tabulky naše dovolují nám dosti spolehliv stanoviti výši

toho bemene a poznati vzájemný pomr jednotlivých složek jeho.

Všimnme si prozatím, že . 4 platilo bezmála dvakráte tolik, co

platí nyní. U obou grunt pedchozích rozdíl dneška a minula

není tak ohromný. To souvisí s tím, že robota byla u pllánu stejná

jako u lánu. ím vtší byl statek— nedostal-li se ovšem do kate-

gorie pttvrtilán, v níž by stoupla jeho kontribuce— tím výhod-

njší bylo jeho postavem. T. j. tím mén platil z jednoho korce.

Lán malý, na p. v Hor. Bousov nebo v Pedmstí, byl na tom

nejhe. I u lánu takového by vypadl výpoet podobn jako u statku

Šoutova: platilo by se z nho dnes (to „dnes" je psáno ovšem

r. 1910) i íseln o 70—90% mén. Z tabulek vidíme jasn, jak

znan da pozemková v naší dob poklesla a jak vlastn teprv

pirážky k ní zpsobily, že sedlák odvádí na daních zdánliv více pomr bernnež odvádl ped dvma sty lety. Vidíme konen, že kontribuce bemenm.pohlcovala u lánového sedláka 54 až 56% všech bemen, vrchnost

40—42% a 2—5% desátek. U sedláka pllánového vydala bemenavrchnostenská pes 53%, kontribuce 45%, desátek sotva 2%. Vevsích s naturálním desátkem ovsem o nco více.

Tabulky naše, mají-li pouiti hloubji a pravdivji, žádají

ovsem, aby bemena selská byla zmena selskými píjmy. Teprv

potom vystoupí rozdíl mezi minulostí a pítomností jasn. Bylo by

krátce potebí, abychom srovnali istý výnos selského gruntu dnes

a ped dvma sty léty. Je ovsem pochybno, lze-li o istém výnosu pomr její

poddanského statku vdob krále Karla VI. vbec mluviti. Vzpome-neme-li dat kapitoly pedchozí o tžkém pedlužení poddanských

grunt (na základ gruntovních knih lze se pokusiti na Kostekuo statistiku zadlužení selské pdy v dobách minulých), zpsobeném

197

K PÍJMM.

DÍL DRUHÝ. KAP. DEVÁTÁ.

pedevším velkými kontribucemi, poznáme, že ve vtšin pí-

pad bychom se istého zisku nedopoítali žádným zpsobem. A to

pes to, že sedlák z dluh kontribuních a z dlužných penz grun-

tovních úrok neplatil.

Potom by byl poet jednoduchý. Sedlák by se del jen na

poteby státu a vrchnosti. A to nkdy až do úplné ruiny, do ztráty

rodinného statku. Bylo, jak víme, dosti tak smutných pípad.Za šastnjší musili se pokládati ti, kteí za práci a kapitál do

gruntu vložený mohli aspo býti s rodinou a eledí živi. Vyjdmevšak za úelem srovnání navrženého od situace normální. Víme,

pedpokla- že byli i na Kosteku sedláci, kteí dovedli kontribuci opravdudy vypotu, zaplatit. A není vyloueno, že u ásti poddaných nebyly dluhy

na kontribuci svdectvím, že platiti vbec nemohou. Cena obilí

pomalu stoupala; i cena statk jeví spíš vzestupnou než klesající

linii. Ale nehledíc k tomu, pedpokládejme, že statek zadlužen

nebyl. A poítejme zkusmo, co asi nanejmí vynášel. Výsledek

nesmíme ovšem dliti od poznání, že skutený stav byl následkem

pedluženosti statk v dob pro sedláka nejhorší, t. j. na Kosteku

v 1. asi 1720— 1748, pravidlem neutšenjší.

istý výnos poddanského gruntu mžeme odhadnouti podle

výše kupní ceny jeho. Cena statku je zajisté kapitalisovaným vý-

cena korce nosem jeho. Kdybychom vyšli od kupní ceny korce orné pdy,

^voRonNi? jednotliv prodávaného, dostali bychom se na scestí. Povdlijsme, že vrchnost prodávala drobným poddaným v r. 1744 a násl.

korec lepší pdy až po 8% kopách, horší po 6. Tedy za 500—350 K.Víme také, že malí poddaní platili ješt v dob ernínské nájmu

z korce 1 zl. (60, pozdji 50 K). Ale cen tchto, jež lze vysvtliti

hladem tch nejmenších po pd, nesmíme užiti. Pozoruhodnjšími

jsou data úedního odhadu kosteckého panství z r. 1738. Pedevším

proto, že prozrazují, že tržní cena selské pdy pedstavovala hod-

notu její po odetení bemen na ní tkvících. V odhadu se poítá svo-

bodná pda pi dvorech panských korec I. tídy za 18 zl., II. t.

za 13 zl., III. t. za 11 zl. Pda pvodn selská, ke dvorm sve-

198


A PDYSELSKÉ.

dná, ale kontribuci podléhající, klade se v týchže tídách za 15,

10 a 8 zl. (750—400 K). Ale i tento odhad teba zamítnouti. Neboon hodnotí korec rolí o ti zlaté níže pouze s ohledem na kontri-

buci a desátek; obojí zajisté vrchnost ze svedené pdy platila.

Pravá selská pda byla však povinna také robotou a dávkami

a platy vrchnosti. To znamená, že musíme cenu korce redukovati

ješt jednou o 3 zl. A uvážíme-li, že odhad zmínný má na mysli

pouze ornou pdu a nám že jde o prmrnou cenu korce vbec,

dospjeme k prmru asi desíti až tí zlatých za korec. Tedy za

korec stední jakosti asi 6 zl. (360 K). To se kryje úpln s ce-

nami statk, jak je poznáváme z gruntovních knih. V prvé polovici

18. stol. je prmrná cena korce, bez ohledu ke zpsobu vzdlání,

pi postupu grunt 5 kop míš. ili 5 zl. 50 kr. (350 až 292 K). Vevsích s výbornou pdou a polohou jako na p. v Bezn a Pedmstí,

stojí korec pes 7 až 9 kop, ve Vesci vtším dílem pes 6 kop,

v Oseku, jak jsme vidli (srv. str. 140), jenom nco málo pes

5 kop. Ale ve vsích s pdou špatnou nebo u grunt, kde pdaneorná, tenkrát vesms mnohem lacinjší, je zastoupena kvótou

pomrn vtší, prodává se korec ve velkém také jen pes 2 až

3 kopy. Usedlosti menší pravidlem se prodávají pomrn dráž než

nejvtší statky. To souvisí také s tím, že v odhadech té doby byl

na cenu stavení a na minimum inventáe kladen draz znanvtší než dnes. Krátce prmr 6 zl. (60 K) bude asi nejvhodnjší.

Korec pdy stední jakosti pi prodeji ve velkém lze dnes,

t. j. roku 1910, kdy to bylo psáno, na Kosteku odhadnouti na

700 korun (3500 K). To vsak neznamená ješt, že pda je dnes

ii'6krát dražší než ped dvma sty lety. Cena korce v dob králLeopolda a Karla VI. poítána byla na základ 6% zúrokování

kapitálu. Cenu dnešní uruje úrok 4%. Ped dvma sty lety byla

sazba 6% bžná pro úvr pozemkový. Tak pjovaly na p. i jediné

tehdejší úvrní ústavy našeho venkova, totiž kasy zádušní, spra-

vované sedláky pod kontrolou vrchnosti. Tak dospjeme k výsledku, istý výnosže istý výnos korce v prvé polovici 18. stol. byl 21 '6 kr. ili (poí- dív a dnes.

PRMRNÁCENA KORCE.

*99

DÍL DRUHÝ, KAP. DEVÁTÁ.

POMRISTÉHOZISKUA BEMEN.

KONENRESULTÁTY.

taje zlatý níže, t. j. za 50 K) 18 K; istý výnos korce na Kostekudnes (r. 1910) je prmrem asi 28 korun (140 K).

Prmrný statek kosteky vynášel tedy ped 25 lety podle

tchto dohadových výpot (význam jejich je, tuším, již v smlémpokusu o n) 7*7kráte víc než v letech asi 1680—1750. Rozumí se,

že to nemže býti vykládáno tak, že by se výnos pdy zveliil

zpsobem tak nápadným. Vzrst výnosu záleží vskutku jednak ve

vtším užitku z pdy, zpsobeném pokroky zemdlské techniky

a stoupáním cen dobytka a plodin zemdlských (nejmén to platí

o obilí), jednak vsak a pedevším ve zmenšení bemen selských.

S pomocí tabulek výše položených lze podíl obou initel pi tomzjistiti spolehliv.

Nesl-li korec pdy ped dvma sty léty 3"6 K istého zisku,

byl výtžek lánového statku o 94 korcích 338*4 korun (1692 K).Bemena normálního lánu inila v 1. 1720—1736 celkem 942 korun.

Dohromady tedy vynášel statek, pipoteme-li bemena k skute-

nému výnosu, 1280*4 K (6402 K). To jest 68K z korce. Z výtžku

však odvádl sedlák pes 73% na kontribuci, bemena vrchnosten-

ská a desátek. Zbylo mu 26*4%.

Výpoet obdobný pro statek stejné velikosti v dob ped tvrt-

stoletím, poítáme-li 8 K daní z korce a 28 K istý zisk, dospívá

k 3384 K (16.920 K) celkového výnosu. V tom bylo 2632 K ili

77*7% sedláku zbývajícího istého zisku a 752 K ili 22*2% bemenveejných. Na korec pipadlo celkem 36 K (180 K) výtžku.

Zárove poznáváme, že istý výnos pdy, neítáme-li dank nákladm výrobním, zveliil se po. dvacátého století na rozdíl

od let asi 1680 až 1750 o 164%.Provedeme-li tento výpoet u tí ukázkových statk z Vesce

a Oseká, jejichž bemena bývalá i dnešní známe pesn, budou

výsledky podobné. Musili bychom sic, vzhledem k lepší a tedy

dražší pd v obou osadách zmínných, zvýšiti kvótu výnosu.

V celku asi bychom dospli k výsledku, že výnosnost pdyvzrostla bhem dvou set let o 100—200%. Na veejná bemena

200


platil sedlák kol r. igioz výtžku svého 22—24%, ale v dob Karla

VI. platil 70—80%. Jinými slovy: sedlák, jenž platil r. 1910 500 K(2500 K) daní, musil by platiti a robotovati, kdyby stát, vrchnost a

církev chtly od nhopomrn tolikéž, co chtly v 1 . polovici 1 8. stol.,

za 1600—1770 korun (8000 až 8850 K). Víc než tikrát tolik!

Tu jsme u vrcholných výsledk dosavadního studia našeho.

Doufám, že datajejich budou více mén potvrzena mými následovní-

ky, pokusí-li se o studia podobná. Jsem si vdom nebezpeí, jež ohro-

žují výpoty toho druhu. Proto byl jsem pilen toho, aby ped-poklady jejich byly tenái s dostatek patrný a aby odborník

národohospodásky vzdlanjší než jsem já, mohl je kontrolovati.

Z pedpoklad tch dležité místo zaujímá moje hodnocení penzstoletí minulých penzi doby pítomné. Bez pibližn vhodného

pevodu v té píin nelze v djinách hospodáských vbec pra-

covati. Bohužel, je pevod takový nejen podmínkou práce vbec, cena jejich

ale, má-li býti správný, i plodem jejím. Jinými slovy: spolehlivé

pevody budeme mít teprv tehdy, až budeme míti spolehlivé

djiny hospodáské. Do té doby musíme se spokojiti pokusnými

íslicemi. Budou lepšímu poznání pece rovnati cestu. Nebo i pe-vodu hypothetickému sluší dáti pednost ped nemožností praco-

vati s ísly, jejichž nominelní hodnoty jsou tak daleky hodnot námbžných. Celkem však víc mne znepokojuje než tší okolnost, žejsem

prvým, který se o to (v tom rozsahu a v té souvislosti) pokouší.

Jsem si jist také, že jsem poítal opatrn, t. j. jist nezveliil

bemen selských nad skutenost. Spíše naopak. Vím, že kosteky

sedlák bude se, ta mou knihu, mému odhadu potažní roboty

denní na 2 K 40 h (1 1*2 K) kriticky usmívati. Ale bylo by chybou

chtít minulost hodnotit v každém pípad podle cenových pomrpítomnosti. Poznáme ješt, že nelze robot odhadovat výše než v té

cen, v níž se sedlák z nich mohl vykoupiti. Ostatek menší polo-

vice sedlák robotovala jen volskými potahy, t. j. lacinjšími.

Snad by bylo lze mi vytknout, že jsem bemen selských nevyetl

ZDA POÍTÁ-NO SPRÁVN.

26 201

TASTRÁLNl.

DlL DRUHÝ. KAP. DEVÁTÁ.

úpln. Sedlák ped dvma sty lety pispíval na p. i na výživu

kantora. Byl to ovšem píspvek neveliký a vtšinou asi v na-

turaliích odvádný. Ml jist tu a tam i vydání na úely obecní,

na p. na obecního pasáka. Ale výdaje tyto lze skoro vesms pe-vésti na úet jeho režie vlastní. Naproti tomu nesluší zapomínati,

že výpoty naše, posledn uvedené, týkají se let, kdy byl sedlák

stižen kontribucí nejvtší. Výpoet z let na p. 1655 az x 68o vypadl

by pro sedláka píznivji.

Pipojuji data o t. zv. istém výnosu katastrálním, vypote-ném v 1. 1852—1854 (na základ cen obilí a práce z r. 1824), pro

pípad, že by se nkomu jevila žádoucími ke kontrole hoejšíchvýnosy ka- výklad. Nejvyšší istý výnos na panství vykazuje katastr Sobo-

tecký, k nmuž i Osek náležel : pro jitro (tedy dva korce) orného

pole I. t. 19 zl. 10 kr., pro III. t. 9 zl. 50 kr. Nejníže jsou odhad-

nuty katastry dobšický a kdanický (I. t. 13 zl., event. 13 zl. 30 kr.).

Obec Nepívc (tedy i Vesec) je odhadnuta v I. t. polí na 17 zl.,

v II. t. 12 zl. 30 kr., hrubý výnos 1. t. na 26 zl. 4 kr., II. t.

20 zl. 50 kr. Hrubý výnos z jednoho korce orných polí u statku

Macounova ve Vesci byl v katastru josefínském r. 1789 vypotenna 3 zl. 58 kr., z korce tedy skoro 4 zl. (32 K, ili 160 K; 1 zl.

josefínský kladu za 8 K rak.). T. zv. istý výnos stabilního katastru

stanoven je pro jeden korec pdy statku Macounova prmremna 6 zl. 37 kr. Tu jde o zlaté konvenní zmny, poítané, jak po-

vdno, na základ cen z r. 1824; odhaduji-li její kupní sílu po

4 K (20 K), vydal by ten istý výnos asi 130 K. isté výnosy ka-

tastrální, vedené dnes v patrnosti berními úady, staví v podstat

na odhadech stabilního katastru, pi emž jeden zlatý je prost pe-veden na 2 K i konen na 2 K. Tím si vysvtlíme, že dnes (1935)

katastrální istý výnos statku Macounova je udán íslem 994*94 K.

Až budeme míti podobné výpoty, jak jsem se o n pokusil

na Kosteku, i z nkolika jiných panství v echách, bude lze

o hmotném položení selského stavu v minulosti uiniti si obraz

202


spolehlivjší. Pravdpodobn nebudou se bilance z dominií jiných situace na

lišiti píliš od rozpotu kosteckého. Byla-li jinde kontribuce o nco panstvíchmenší, byly asi vtší roboty. Víme totiž o Kosteku, že bylo kontri-

bucí stiženo znan nad prmr zemský, že tu data berní roile

byla na neštstí pro poddané pomrn blízko skutené výmepolí orných. Byl-li na Kosteku poddaný zasažen kontribucí tak

hrozn, že spolu s povinnostmi ke gruntovní vrchnosti odvádl na

ni z výtžku práce své 70—80%, možno poítati, že v pomrechpíznivjších platilo se jenom 60—70%. „Jenom" 60—70%!

Vždy to bude obraz selské bídy, obraz pravého lupiství na

práci a statku našeho sedláka. Z tch vydených penz žil pede-vším stát Leopolda a Karla VI. Za n dobyto bylo Uher (jak

jsme byli pro to šastni!), za n placena byla veliká politika domurakouského v Evrop, za n armády v Itálii, na Rýn a dolním

Dunaji. Zem koruny eské pispívaly na tuto mocenskou politiku

svou kvótou berní (bez Uher 65*2%) nejvíce, a sedlák, eský i n-mecký, musil jí obtovati skoro všechnu svou pracovní sílu. Covedle toho musil dáti vrchnosti, bylo sic také bemenem velikým,

ale, aspo na Kosteku, ješt ne tak píliš vzdáleno od právních

základ, na nichž se pomr gruntovního pána a nájemného sedláka

ve stedovku vyvinul.

Náprava pijíti musila. Nebo to drancování poddaných bylo

by vedlo konec konc ke katastrof. Ale uslyšíme v díle tetím, povaha dal-jak podivn se pomry vyvinuly. Polevil-li na jedné stran stát SÍHO vývoje.

v požadavcích kontribuních, zpsobil na druhé stran svými ne-

šastnými robotními patenty, že gruntovní páni mohli své poža-

davky vi poddaným až zdvojnásobiti. Tak v popedí vykoiso-vatel vstupuje Šlechta. A jen rychlé pibývání obyvatelstva oddoby tereziánské a s ním stoupající výnosnost zemdlské výrobyje to konen — vedle osvoboditelského úsilí Josefova — jež za-

bezpeuje sedláku znenáhla život snesitelnjší.

KONEC DÍLU DRUHÉHO.

203

SEZNAM PÍLOH S VYSVTLIVKAMI.

1. STATEKV PEPEfCH. MDIRYTINA U titulního listu.

Je to statek Vejpravv (. 2), vystavný r. 1 797 a zboený pohíchu r. 1930

;

mohl býti dobe zachován pro zemdlské museum v Kinského zahrad.

Vrata jsou z r. 1802. Nejpknjší devná stavba, již jsem v eských vesni-

cích vidl. Statek zstal neznám odborné veejnosti. Na výstav národopis-

né r. 1895 by byljist zaujal pední místo. Grunt . 2 byl titvrtilán o 60

korcích. Od r. 1722 náležel Brojerm, pak Žlvm, r. 1 770již Petru Vejpra-

vovi a odtud rodin jeho snad do dneška. V dob tereziánské oddlena od

nho chalupa . 45 (srv. pílohu níže pi str. 24) . Josefínský katastr udává

potom (k r. 181 1) rozlohu jeho na 46 korc, stabilní na 53 korc.

2. PANSTVÍ KOSTECKÉ V L. 1623—1739 Pi str. 8.

Výsek mapy, která je podkladem skizzy hranic panství Kosteckého, je

ástí velké vzácné mapy St. Julienovy z r. 1758 (Atlas topographique et

militaire, jež obsahuje státy koruny eské a kurfiství saské). Mapa byla vy-

dána v Paíži a vnována císaovn a královn Marii Terezii. Zajímá hoj-

ností rybník dnes dávno vypuštných a rozdíly v oznaování mst krá-

lovských (královská koruna u Ml. Boleslave), mst poddanských privile-

govaných (na p. Turnova a Sobotky) a mst a msteek robotních (na p.Mnichova Hradišt, Bakova, Dol. Bousova). Skizza hranic objímá panství

spolu s dílem osenickým. Tekovaná linie znamená hranice rychet. I. je

rychta pedmstská, II. vesecká, III. zelenská, IV. markvartická, V. dolno-

bousovská, VI. hornobousovská. Malé ervené kížky na severozápad

od celku dominia ukazují na kostecké poddanské statky, ležící ve vzdále-

ných osadách. Grunt malický leží ovšem již mimo naši mapu. Vjménech,

jež oznaují sousední dominia, chybí Dobrovice (jižn od Rokyan).

3. STATEK VE SKUIN C. 13 (U DOLENÍCH ŠVORCÚ) Pi str. 16.

Starý titvrtilán, tuším, již od 17. stol. Švorcm náležející. R. 1842 ml82 korc píslušenství.

204

4. CHALUPA V PEPEfCH . 45 Pi str. 24.

Vznikla oddlením od sousedního gruntu Vejpravova . 2 nkdy za Marie

Terezie. Chalupu postavila rodina Bártova, jež tu první (až do i. polovice

19. stol.) hospodaila. Pozemk slušelo k ní (podle josefínského katastru)

jen 8 až 9 korc.

5. STATEK V SPAENCfCH fS. 1 (U BARTO) Pi str. 32.

Fotografie J. Šimona v Turnov. — V 18. stol. náležel rodin Rejmanov,vedle Pažout a Ort nejpednjší mezi zámožnými rodinami selskými na

Kosteku. Ml na sto korc (ne-li více) ; v dob tereziánské oddlena od

nho chalupa . 4. V 1. polovici 19. stol. náleží Švorcm. Podle katastru

josefínského ml 52 korc. Stabilní katastr namil 66 korc. Tenkrát byl

majitelem íha.

6. UKÁZKA Z GRUNTOVNÍ KNIHY RYCHTY VESECKÉ Z DOBVÁLKY TICETILETÉ Pi str. 40.

Snímek fotolitografický v pvodní velikosti. Ty dva listy tvoí vtší ást

vložky vnované gruntu . 4 (pllánu Šoutovu) ve Vesci. Pocházejí

z gruntovních knih r. 1633 za Albrechta z Valdštejna pro jednotlivé rychty

nové založených. Text srovnej na tisku k snímku pipojeném. Podrobnjší

výklad o gruntovních knihách a významu jejich pro selské djiny

i o historii statku Šoutova ml býti v díle tetím.

7. CHALUPA V MARKVARTICÍCH C. 1 (U JIRK) Pi str. 48.

Fotografie J. Šimona v Turnov. — Náleží rodin od 1. polovice 18. stol.

Podle josefin. katastru slušelo k ní na 12 korc, pravdpodobn tedy

14—15 korc všeho píslušenství.

8. KOST V LETECH 1850—1860 Pi str. 56.

Svtlotisk podle kolorované rytiny Haunovy z Hólzlova alba.

9. KOST Z PLAKÁNKU Pi str. 64.

Akvarel Vil. Kandlera. Zmenšeno o tetinu. V. Kandler (nar. 18 16,

zemel 1896) maloval hrad asi v letech padesátých, t. j., nejspíš pro Mikov-

covy „Starožitnosti a památky zem eské". Ale zdá se, že užil staré

njaké pedlohy, že nekreslil podle skutenosti. Popedí hradu vzbuzuje

dojem voln komponovaného parku.

10. KOST V LETECH 1850—1860 Pi str. 72.

Barvotisk podle barev, litografie W. Raua, obsažené v díle: J. W. Fohlig,

Album herrschaftl. Landsitze und Schlósser im Kaisertum Oesterreich

(Drážany 1852).

205

11. KOST. KRESBA JOSEFA MÁNESA Pi str. 80.

Kresba patrn (v naší reprodukci je tikrát zmenšena) souvisí s kos-

teckým skizzáem Jos. Mánesa, s jehož kresbami seznámil podrobnFr. Žákavec v Pekaov sborníku, dílu II., str. 455 sq. Další ti Máne-sovské pílohy (. 13, 14, 23 níže) poznáváme jen díky studii Žákavcov.

Dobu, kdy Mánes pobyl na Kosti, pesn zjistiti nelze, ale nejspíš v letech

1867— 1870; zdá se, že Mánes byl s otcem Antonínem na Kostij iž díve,jako

tináctiletý hoch. Mánes ovšem kreslí Kost ješt ped restaurací z let

sedmdesátých (srv. zejména níže . 13); Žákavec podrobn rozdíly mi-

nula a dneška sleduje. Dotýká se i lásky doby romantismu k starým hra-

dm a zíceninám stedovkým, o níž pílohy naší knihy samy podávají

hojn pouení. — Pipojím i nkolik slov o pozdjších kresbách Kosti.

Pozdjší pohledy na Kost najdeš v Svtozoru 187 1, str. 449 (kreslil

Chalupa podle fotografie. V Ruchu, ro. VI., str. 9, je skupina obrázkod Kutiny (ryl Patoka). Novjších vyobrazení Kosti najdeš nejvíc

v Sedlákových Hradech a zámcích, dílu X. a v Ottových echách dílu

XII. Tu dominují všude Liebscher a v kresb pelivýJan Prousek; najde-

me tu dále po obrázku od Kutiny a od Maáka.

12. PROSTORA MEZI TETÍ A TVRTOU BRANOU Pi str. 88.

Barevný devoryt Karla Vika z r. 1935.

13. KAPLE A ÁST OBRANNÉ CHODBY V HRADNÍM NÁDVOÍ. Pi str. 96.

(Ze skizzáe Jos. Mánesa; srv. o nm výše . 11 a o devné chodb na

cimbuí v textu dílu prvého str. 191; pi restauraci v letech sedmdesátých

byla ta stará památka obrany hradní odstranna. Stechu té chodby

vidíme na nejednom obrazu ze starší doby.)

14. PED TETÍ BRANOU NA KOSTI Pi str. 104.

(Ze skizzáe Jos. Mánesa.) Srv. zmny restaurací nastalé srovnáním s pí-

lohou . 24 v I. díle.

15. MALBY NA SKLE V KAPLI SV. ANNY NA KOSTI Pi str. 112.

Jsou z prvé tvrti 15. stol. (jakož i pestavba hradu a kaple). Srv. sta

Zd. Wirtha v Památníku Pekaov, díl II. str. 450. Malby zobrazují

sv. Jií a P. Marii s Ježíškem. Zbroj sv. Jií je zcela podle úboru rytíe

po. 15. stol.

16. CHALUPA V MARKVARTICÍCH C. 29 (U URBAN) Pi str. 120.

Podle fotografie J. Šimona v Turnov. — Na chalup s 13 korci (podle

terez. i josefin. katastru) hospodaila v 18. a 19. stol. (ješt r. 1848)

rodina Kupcova.

206

17. STATEK V STÉBLOVICÍCH . 5 (U RAMBOUSKU) Pi str. 128.

Podle fotografie J. Šimona v Turnov. — Starý tvrtlán. Hótzl namilu nho 38 korc. Od 2. pol. 17. stol. do r. 1754 náležel Doškám, od let

asi 1780 do 2. pol. 19. stol. Ortm. Ti tedy asi grunt vystavli v nynjší

podob. R. 1842 držel 45 korc.

18. STATEK V STÉBLOVICÍCH C. 11 (U HÚLKÚ) Pi str. 136.

Podle fotografie J. Šimona v Turnov. — Starý titvrtilán. Podle vym-ení Hótzlova držel 82 ! o korc pdy, v tom pes 51 korc rolí. Tenkrát

(v 1. pol. 18. stol.) náležel Folprechtm, pak pes sto let Macounm. ZaNetolických bylo od nho oddleno po 2—4 korcích k nkolika chalupám,

v tom ke tem do Mladjova. R. 1842 neml již ani 41 korc.

19. SELSKÉ PODPISY NA SMLOUV S VRCHNOSTÍ Z R. 1752 ... Pi str. 144.

Snímek fotolitografický v pv. velikosti. Jsou to podpisy zástupc vrch-

nosti (vrchního a obroního) a zástupc obce poddanské (krom Sobotky)

z 10. kvtna 1752. Podpisují zástupci msteka Dolního Bousova a vrchní

rychtái a konšelé z rychet pedmstské, kostecké, markvartické, vyšo-

polské, hoeátské, píchvojské a roveské. (Roven byla tenkrát s Kostí

spojena vjedno). Všimni si, že nkde dva podpisy psányjsoujednou rukou.

Zajímavé je také, že najdeme tu ješt latinku. Srovnej ostatek text pilo-

žený k reprodukci. Originál smlouvy, jež je doplnním smlouvy o ekviva-

lenci z 2. dubna 1751 (srv. výše str. 44), je v zemském archivu.

20. PAŽOUTV STATEK V OSEKU CÍS. 6 Pi str. 152.

Fotografie J. Šimona v Turnov. — Tetí kdysi co do velikosti statek

v Oseku, a jen titvrtilán. Srovnej data výše na str. 139. Rodina Jirktu hospodaila do r. 1738. Potom ujal statek na 16 let do vzrostu ddiky,jediné dcery, Ant. Folprecht, druhý manžel vdovy Jirkovy. Ale dcera

zemela, a hospodá Folprecht se obsil. Mezi vdovou Jirkovou-Folprech-

tovou a sestrou bývalého hospodáe Jana Jirk, provdanou za V. Macou-na, vznikl spor o statek. Statek ujal nejdív syn Macounové, Jan Macoun(r. 1773), ale chtje se pro uvarování náklad zbaviti sporu s vdovou

Folprechtovou, postoupil statek za náhradu 200 kop Folprechtové a dcei

její Ann (t. j. dcei Ant. Folprechta), provdané za Václava Pažouta.

Tak od r. 1775 do dneška je statek v držení rodiny Pažoutovy. Od r. asi

1824 poínaje se odprodeji znenáhla zmenšoval. R. 1842 ml ješt 75 korc.

Rozloha dvora a stavení ukazuje dosud na bývalou velikost.

21. STARÉ DOMY V SOBOTCE Pi str. 1G0.

Podlé mé fotografie. Poslední dm vpravo je již zboen.

20J

22. DM V SOBOTCE Pi str. 168.

Je to dm ís. 138 v ulici Jeábkov.

23. POHLED NA SOBOTKU A HUMPRECHT Pi str. 176.

Ze skizzáe Jos. Mánesa. Srv. výše . 1 1 a všimni si imposantní stavby

kostela soboteckého, stavného pánem z Lobkovic ku konci 16. stol.

24. OBECNÍPOTY ZE VSI RAKOVA ZA ROK 1824 Pi str. 194.

Fotolitograf. snímek originálu. Srovnej text k snímku piložený. Zajímavc

je, že víc než 15% obecních dchod padlo na pivo pi ,,poádnosti'

(závrce obecních út) a pi posvícení. Celek je dobrou ukázkou obec

ního hospodáscví na vsi ped sto lety. Orig. je v archivu kosteckém mezvelkým potem podobných výkaz ze všech vsí kosteckých.

25. HOTZLOVAMAPAPANSTVfKOSTECKÉHOZR.ASI1750. . Pílohou na konc

Svtlotiskový snímek originálu, zmenšený tyrykrát. Originál v kancelá?

panství na zámku Kosti. K usnadnní studia snímku pipojena prhlednmapa krycí s itelnými názvy. — Tato mapa je vzácnou památkou, jako

málokterý kraj mže se pochlubiti. Okresní zastupitelstvo sobotecké n»

mlo by litovati nákladu na snímek ve velikosti pvodní, event. na kopii,

která by nedostatky mapy na nkterých místech již otelé a oloupané

pozorn opravila a podobn v barvách byla provedena a rozmnožena.

Mapa vznikla ped r. 1753. A to proto, že není v ní ješt zakreslena císa

ská silnice od H. Bousova k Jiínu, r. 1753 postavená. Nejsou v ní ješt

ani Netolice. I náš snímek hodí se dobe k studiu kostecké krajiny pe160 lety; nkde ovšem radno užíti zvtšovacího skla. Mapa podává obraz

starých rybník kosteckých, dnes vtšinou zmizelých, stav les, obraz luk

(na snímku vyšly v špinavšedém tónu) i rolí. Panská pole ke dvormnáležející jsou oznaena korunkou a ímskými íslicemi I

—

VIII. Každáíslice znaí uritý dvr (srv. vysvtlení napravo nahoe v rohu). Selská

pole jsou znamenána zaátenými písmeny vsí, k nimž pináležejí. Seznamtch zaáteních písmen podle vsí najdeš v rámci nápisovém nalevo na

hoe. Selské a panské lesy nejsou, bohužel, rozeznány. Pda náležející ke

kostelm je oznaena dvojitým kížem (jenž nkde je v zádušním poi

z kamene postaven a myln za doklad návštvy svatých Cyrila a Metodjepovažován), pda farská obyejným kížem. Originál dovoluje místy sle-

dovati i hranice obcí a v nkterých vesnicích pdorys osady a polohu

statk a chalup. Na snímku samém lze na p. u statku lažanského, jehož

píslušenství tvoilo uzavenou plochu, sledovati rozdlení polí na tí

zvry, tenkrát všude obvyklé. Jména rybník, nkde již neitelná a nkde

208

vbec scházející, jsem doplnil na krycí map, tak jak jsem je shledal

v urbáích a popisech dominikálu. Doplnil jsem krycí mapu i výraznjšími

nebo zajímavjšími názvy polních tratí, jak jsem je vyhledal ze starých

katastr a mohl zjistiti na míst samém. Velkou vtšinou se jména, známákatastrm 18. stol., udržela do dneška, a dílem žijou v pamti starších

lidí vedle nových názv tu a tam na místo jejich vstupujících. Nkterénázvy kolem Dolního Bousova a vých. od Sobotky ukazují na obyvatel-

stvo nmecké, patrn v 13.— 14. stol. Sem náleží i tra „na Šternberk"

u Cálovic, dnes již v lidu neznámá. — Po stranách vlastní mapy položil

Hótzl kresbu poddanské pdy kostecké rozptýlené ve vzdálených osadách.

Dole najdeš mítko, vypotené ze zemských provazc, každý o 52 praž.

loktech. Naše reprodukce má mítko asi 1 : 31.000. Poznamenávám ko-

nen, že mapa není orientována k severu jako moderní mapy. Sever její

je asi tam, kde u našich map je západ.

209

OBSAH

KAPITOLA I.

HRANICE PANSTVÍ.

Rustikál a dominikál. — Velikost Kosteka. — Význam panství v ústavfeudální. — Procházka po hranicích. — Vysoké Kolo. — Lažanský sedlák. —Zempisný útvar panství. — V lesích kižáneckých. — Díl osenický. — Grunty

v cizin. — Pvodní a pozdjší rozloha Kosteka Str. i.

KAPITOLA II.

POHYB SELSKÉ PDY.Odhad kosteckého rustikálu v eských katastrech. — Berní rolla. —

Staroeské korce. — Svádní grunt. — Šlechta na selských statcích. — Novédvory Humprecht, Kdanice, Rakov. — Náhrada poddaným za peplacenou

berni. — Katastr tereziánský. — Jak se páni zbavovali selské dan. — Katastr

josefínský. — Obce katastrální. — Katastr stabilní. — Zjištní jeho rustikálu. —Srovnání jeho se staršími katastry. — Data starých katastr o veškeré ploše

eského rustikálu Str. 18.

KAPITOLA III.

VSI A LÁNY.Pohyb jmen a hranic vesnických. — Studie o velikosti vsí. — Korce vý-

sevku. — Kolonisace Kosteka v XIII.—XIV. stol. — Velikost lán. — Ma-teriál datový a dležité výsledky jeho. — Ortv statek ve Stehomi. — Dvanáct

kop záhon. — Rozliná výmra ty grunt ve Vesci ve všech katastrech. —Dnešní obec politická a rozdíly výmry její v starých katastrech .... Str. 58.

KAPITOLA IV.

GRUNTY A OSEDLÍ.

Druhy usedlých. — Podsedci. — Sedláci a chalupníci. — Vzrst Sobotky.

— Pibývání osedlých po válce ticetileté. — Velikost grunt v té dob. — Pe-hled vývoje za dv st let. — Velký pírostek malých osedlých. — Vzrst osad. —Drobení grunt. — Vývoj populace Str. 89.

KAPITOLA V.


Lán. — lovenství. — Ústava dominia. — Ddinost poddanství. —Obmezení pvodní svobody. — Vývoj jeho a dvody jeho. — eští sedláci

nebyli nevolníky. — Právo zákupní. — Vzájemná pomoc pána a poddaných. —Ddické právo a odúmrti. — Správa poddaných. — Soudy rychetní a kompe-

tence jejich. — Úkoly rychet v jiných smrech. — Vojenská hotovost kosteckých

sedlák.— Ústava a správa Sobotky.— Hranice rychet kosteckých . . Str. 106.

KAPITOLA VI.

PLATY A DÁVKY.Druhy plat a dávek. — Nerovnomrné rozdlení jejich. — Píiny toho.

— Výpoet bemen tkvících na vsi a lánu. — Píklad z Oseká. — Nevelikost

bemen selských. — Problém, o njž jde. — Pokles hodnoty penz za ti sta let.—Ti sta korun a šedesát korun z lánu. — Chudnutí šlechty eské do XVI. století

a hospodáské dsledky jeho. — Úplné znehodnocení poddanského ouroku. —Dodatek o desátku církevním Str. 130.

KAPITOLA VILROBOTY.

Roboty gruntm a vsím ode dávna pipsané. — Skrovnost a stáí jejich. —Obrat od války ticetileté. — Roboty v dob ernínské. — Daleké fry. — Vý-

plata z robot. — Placená práce ve žních.— Odhad robot v penzích . . Str. 154.

KAPITOLA VIII.

KONTRIBUCE.Selská a panská da pozemková v XIV. až XVII. st. — Systém berní

rolly. — Celý ili berní osedlý. — Poet poddaných a poet osedlých v zemi. —Kalkulace z r. 1683. — Divisoi. — Rozdíl hor a kraje. — Úpadek mst. —Vysoká osedlost kosteka. — Osedlost celé zem.— eské bernictví v dob ped-tereziánské. — Vzrst selské kontribuce za sto let. — Da a výnos pole. — Zkáza

poddaných Str. 168.

KAPITOLA IX.

BEMENA SELSKÁ VBEC.Bemena lánu v XVII. stol. — Bemena tí grunt dnes a ped dvma

sty lety. — Výnos statku v minulosti a pítomnosti. — Závr .... Str. 194.

SEZNAM PÍLOH S VYSVTLIVKAMI Str. 204.

Píloha k tt.dílu Pekaovyi Knihy o Kosti » <^==?r~a

MAPAPAMSTV/Í KOSTECKÉHO #

kreslená Jgnácem Hotzlemroku asi 1750.

(tvrtina skut. velikcsti.)

•píinsfi// %

Ví,i Zapudov a Dneboh

VyšŠílôle^ /\ * #ÍÍ ^NimeMD^zaKovm

Pansív.í

Dtenke-Veselke

Jména menších rybr,

27. Markovský(?> ii.Hjttboký 43. Zi

28- Jílový 56. ZakopansKy í

Z9.Návesní(?) 57. Svtlík

50 Ježkoíský 38. Mokích,..

51 Bezový' 59. Pocttesni

52. Zelenský 40. ištnec3}.0ujezdský 41

34. TobolKa(Topvlsku) 42. Malý pivák.-,' ; o\

:^p *^^v»

|

tf

\ám^

Documents

Josef Pekař : Kniha o Kosti: kus české historie (Díl 2) / The Book of Kosti : a piece of Czech history (Part 2)