Těžba diamantů

Adam Maryniokkvinta A

z veškeré světové těžby se dá asi jen polovina využít ve šperkařství a pro investiční účely; zbytek je používán v průmyslu

diamanty se těží v povrchových dolech nebo rýžováním

k nalezení a vybroušení 1 karátu šperkové kvality je potřeba vytěžit asi 250 tun rudy (kimberlit, lamproit)

těžba z povrchových dolůnapř. Mirny (Rusko),Diavik (Kanada), Cullinan (JAR), Argyle (Austrálie) a spousta dalších

Mirny, Sibiř

Indie- do 18. století byla Indie a Borneo jedinými producenty

diamantů- diamanty Koh-i-Noor, Velký Mogul, Orlov, Hope- dnes má Indie zanedbatelný význam v těžbě

Brazílie- diamanty v naplaveninách- stát Minais Gerais- hledači zvaní garimpeiros, ve větším měřítku těží stát

JAR- nejslavnější diamantové doly- v 19. století diamantová horečka, poté vypukla válka mezi

farmáři a hledači diamantů

Koh-i-Noor

- v JAR nalezen největší surový diamant světa Cullinan (3000ct=600 kg)

Austrálie- největší světový producent- důl Argyle

další naleziště v Kanadě, USA, Rusko…

červené-diamantové burzymodré-ložiska

- těžbu a obchod s diamanty zajištují prakticky na celém světě 2 monopolní společnosti De Beers (ovládá 2/3 svět. těžby) a Leva Levieva (hlavně Rusko);

- mezinárodní obchod se surovými diamanty je monitorován na základě Kimberleyského procesu

- cílem je zamezit nelegálním obchodům s diamanty pro financování povstaleckých a teroristických aktivit

diamantová burza v Antverpách