STAROVĚKÉ ŘECKO I

STAROVĚKÉSTAROVĚKÉ

ŘECKO I.ŘECKO I.

Mgr. Jitka MoskvováMgr. Jitka Moskvová

ÚVODÚVOD období antiky je možné považovat za

vyvrcholení starověku samotný pojem antika pochází

z latinského antiquitas starý věk časově toto období spadá zhruba do

období 1000 př.Kr. – 500 po Kr. pojmem antika budeme chápat nejen

dějiny starověkého Řecka a Říma, ale také dějiny zemí, které byly pod jejich vlivem

musíte si uvědomit, že nebýt antického světa, neexistovala by ani dnešní civilizace tak, jak ji známe

antika měla značný vliv na kulturu, myšlení a další oblasti života i po svém zániku

osobnosti, které nelze opominout ani zanedbat jejich myšlenky, jež ovlivňovaly následující generace: Homér, Sofoklés, Eurípidés, Platón, Hérodotos, Solón, Pythagoras, Aristotelés, Publius Vergilius Maro, Lucius Annaeus Seneca, Publius Ovidius Naso či Marcus T. Cicero, …

z řečtiny, ale především z latiny, jsme převzali spoustu slov snad nejvíce z románských jazyků

přibližně polovina kulturních slohů vzniklých po zániku antických států na ně navazuje

chcete-li porozumět běhu světových dějin, je nezbytné, abyste znali dějiny antického světa

ŘECKO: na počátku se v antickém Řecku

upevňovalo soukromé vlastnictví (hlavně vlastnictví půdy)

docházelo k rozvoji řemesel a obchodu vysoký podíl otrocké práce pracovali jak v

zemědělství a v řemeslech, tak i dolech, nebo mohli být úředníky, písaři, služebníky a někdy zastávali i funkci vychovatele

v průběhu vývoje Řecka se třikrát změnilo státní zřízení

království vláda aristokracie otrokářská demokracie

Mínojská kultura(2700 – 1450 př.Kr.)

místem vzniku mínojské kultury byla Kréta

svůj název dostala mínojská kultura podle mýtického krále Mínoa (syn Dia a Európy)

stavěly se paláce střediska vlády, hospodářská střediska, střediska řemesel  palácové hospodářství

pozůstatky paláců byly odkryty na čtyřech hlavních místech Knóssos, Zakros, Mallia, Faistos podle nálezů byly zničeny pravděpodobně zemětřesením, a poté dokonala zkázu obrovská záplavová vlna, čímž zanikla celá Mínojská civilizace

PERIODIZACE DĚJIN ŘECKA

DOBA MYKÉNSKÁ (1600 – 1200př.Kr.) DOBA HOMÉRSKÁ (1200 – 800př.Kr.) DOBA ARCHAICKÁ (800 – 500př.Kr.) DOBA KLASICKÁ (500 – 350př.Kr.) DOBA HELÉNISTICKÁ (350 – 0př.Kr.)

Mykénská kultura(1600 – 1200 př.Kr.)

před rokem 1800 př.Kr. přicházejí na Peloponés řecké kmeny Achájové a Iónové

osídlili nejjižnější Balkán a také ostrovy v Egejském moři

původně pastevci a řemeslníci vytvořili palácové hospodářství Mykény, Théby,…

sídlem vládců byly silné nedobytné hrady vyráběli zbraně a předměty z bronzu

dochovaly se stavební památky kyklopské zdi (bez malby, omítky, jen ohlazené kameny; vchod do paláce tvořila Lví brána)

znali písmo lineární písmo B svůj vrcholný rozmach prožívala

mykénská kultura ve 14. st.př.Kr. Mykény se proslavily zejména díky

trojské válce kolem roku 1100 př.Kr. přicházejí

Dórové, kteří mají zbraně ze železa zaniká původní mykénská kultura

Homérské období(1200 – 800 př.Kr.)

příchod Dórů způsobil hmotný i kulturní úpadek v celé oblasti období se proto říká temné

o postupném vzestupu společnosti svědčí díla jednoho z nejslavnějších řeckých autorů Homéra eposy Ilias a Odysseia

základním zdrojem obživy zemědělství, řemeslo a obchod

pěstovaly se olivy, vinná réva,... rozšířené bylo pastevectví používalo se těžené železo vyvíjelo se hrnčířství, tkalcovství,

koželužství,… docházelo k majetkové diferenciaci v 9.st.př.Kr. převzali Řekové abecedu

od Féničanů přidali si SAMOHLÁSKY

už od 8.st.př.Kr. vznikala města města byla sídly rodové aristokracie společnost se dělila na:

král = BASILEUS šlechta = aristokracie svobodní muži BOJOVNÍCI,

řemeslníci, obchodníci, zemědělci ženy, děti, cizinci THÉTI svobodní pracující za plat otroci

HELLÉNOVÉa jejich náboženství

Řecké kmeny začaly užívat společné jméno HELLÉNOVÉ

polyteistické náboženství bohové žijí na Olympu, vládne jim Zeus

a jeho žena Héra bohové byli nesmrtelní, protože pili

nektar a jedli ambrózii

NÁBOŽENSKÉ SLAVNOSTI

Řekové věnovali velkou péči uctívání bohů, stavbě chrámů a náboženským slavnostem

věštírny sloužili ke zjištění vůle bohů

nejznámější věštírna byla v Apollónově chrámu v Delfách kněžka Pýthie

mezi významné svátky patřily: DIONÝSIE slavnosti na počest boha

vína PANATHÉNAJE konali se v Athénách

na počest patronky města OLYMPIJSKÉ HRY největší celořecké

slavnosti, trvaly pět dní první písemný záznam je z r. 776

př.Kr. závodilo se v pětiboji běh, skok,

hod diskem a oštěpem, zápas soutěžilo se i v řečnictví, divadle,… poslední soutěží byl závod čtyřspřeží

ARCHAICKÉ OBDOBÍ(800 – 500 př.Kr.)

v 8.st.př.Kr. zaniká království  vláda aristokracie vzniká typ státu zvaný polis městský stát, na jehož správě se podíleli plnoprávní občané kromě svobodného obyvatelstva žili v polis také nesvobodní otroci dlužní otroctví nebo zajatci

v 7.st.př.Kr. rozvoj hospodářství naturální směna se mění v peněžní mince

VELKÁ ŘECKÁ KOLONIZACE

velká řecká kolonizace v 8.-6.st.př.Kr. zakládání nových osad ve Středomoří, Černomoří a Malé AsiiDůvody: hospodářské přelidněnost a nedostatek zemědělské půdy hledání odbytišť pro výrobky nedostatek nerostných zásob náboženské a politické rozpory v obcích

RANÁ ŘECKÁ RANÁ ŘECKÁ TYRANIDATYRANIDA je považována za jeden z důsledků

kolonizace zbavila aristokracii moci umožnila nastolit nové formy vlády

nejprve tyranidu jmenování samovládce (řecky

tyrannos) poté reorganizoval strukturu sněmu

byla zapsána práva do té doby pouze ústní

poté, co samovládce splnil svůj účel, byl zbaven moci je nastolena demokracie

mezi řeckými státy byly spory a konflikty

projevovala se mezi nimi i solidarita (vojenská pomoc)

řecká města měla společný kult bohů, jejich obyvatelé navštěvovali poutní místa, věštírny a místa sportovních her

nejvýznamnějšími řeckými městskými státy byly Athény a Sparta

SPARTA ležela na jihu poloostrova Peloponés, v kraji zvaném Lakónie původně osídlena Acháji podrobili si je Dórové z původního zemědělského obyvatelstva udělali heilóty otroky půda s heilóty patřila státu kolektivní vlastnictví Sparťané dostávali příděly půdy i s heilóty ti pracovali a polovinu úrody odváděli pánovi

Dórové tvořili přibližně jednu desetinu celkového obyvatelstva přesto vládli čas od času uskutečňovali trestné výpravy proti heilótům žili vojenským způsobem života chlapci od 7 let žili ve vojenských táborech byli vedeni ke stručnému a jasnému vyjadřování lakonické vyjadřování základ vojska tvořili těžkooděnci hoplité perioikové svobodní, ale neplnoprávní obyvatelé Sparty, kteří se zabývali řemeslem a obchodem

legislativu tvořila Spartská ústava byla neměnná podle tradice dal Spartě zákony a ústavu kolem roku 800 př.Kr. princ Lykurgos v čele státu stáli dva králové (vojevůdci) dohlíželo na ně pět eforů (úředníci) voleni na jeden rok výkonné orgány:

rada starších gerúsia lidové shromáždění apellá

volilo radu i efory

ATHÉNY ležely v kraji zvaném Attika na jihovýchodě Balkánského poloostrova v 7.st.př.Kr. vzniká v Athénách demokracie společnost:

politické zřízení v Athénách prošlo složitým vývojem původně vládla aristokracie v čele stál král, vládli archonti (úředníci) a areopag (rada starších) sídlili na Akropoli v roce 621 př.Kr. archont Drakón vydal první zákony nahrazovaly zvykové právo a byly velice kruté roku 594 př.Kr. vydal Solón tato opatření:

zrušil dluhy a dlužní otroctví rozdělil svobodné obyv. podle majetku do

čtyř skupin (úřad nebo zařazení ve vojsku) zavedl radu pěti set a lidový porotní soudní

dvůr

tyran Peisistratos přidělil bezzemkům půdu zabavenou aristokracii

půjčoval peníze od státu rolníkům podporoval řemeslo a obchod

po jeho smrti roku 510 př.Kr. byla v Athénách obnovena demokracie

v roce 509 př.Kr. archont Kleisthenés vydal ústavu

ostrakismus (ostrakos = střep) střepinkový soud

jedenkráte do roka na lidovém shromáždění psali občané na hliněný střep jméno občana, který nejvíce ohrožuje stát. Ten, jehož jméno stálo na většině střepů, byl vypovězenz Athén na deset let.