Přesličky (Equisetales)

Přesličky (Equisetales)

BOTASKA – botanika s kamerouCZ.1.07/2.2.00/15.0312

Zbyněk Hradílek

Equisetum (angl. Horsetails) – přesličky

Výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem.

Prastaré rostliny (devon) Dnes vytrvalé byliny, dříve liány i dřevinyOd několika cm až do 8 (-12) m.

Equisetum giganteumJižní Amerika

Equisetum palustreEvropa

Calamiteskarbon

Sporofyt (vlastní přeslička) je dominantní fází rodozměnyGametofyt je velmi malý

Equisetum x moorei

E. myriochaetum

Lodyha: článkovaná (nodi a internodia)rýhovaná (žebra – carinae, rýhy – valleculae)přeslenitě větvená (v nodu se střídají vedle sebe list – větev – list …)charakteristické kanálky (dutiny)

Intenzivní vegetativní rozmnožování pomocí oddenku a hlíz

internodium

internodium

nodus

vodivýsvazek

svazekinervující list

odstupující větev

anastomóza

Lodyha

nodi internodia

valleculae

carinae

valekulárnídutina

karinálnídutina

centrálnídutina

sklerenchym

chlorenchym

Situace na příčném řezu lodyhou je velmispecifická

E.s.E.a.E. x mo.E. x me.E.r.

Postavení žeber na lodyze korespondujes polohou cévních svazků uvnitř lodyhy

karinální rýha

rýhažebrovalekulární kanálcévní svazekkarinální kanálcentrální kanál

Rostliny přesliček jsou prostoupeny sloučeninami křemíku

příčné křemité valy na větvích přesličky větevnaté

Podzemní rhizom (až 15 m dlouhý) rovněž článkovaný s adventivními kořeny, někdy podzemní články přeměněny na kulovité hlízy

adventivní kořeny

Dvojtvárnost (dimorfismus) lodyh

Některé druhy přesliček tvoří 2 typy lodyh: jarní (fertilní) a letní (sterilní)

E. arvenseE. telmateia

E. palustreE. fluviatile

E. sylvaticumE. pratense

Jarní lodyha po vyprášení výtrusů zaniká, pak letní lodyha

Jarní nezelená lodyha se vůbec netvoří

Jarní lodyha nezaniká, ale přemění se na letní lodyhu

Lodyhy se u většiny druhů přeslenitě větví, někdy se větví jen při bázi a nadzemníčást už je nevětvená nebo jen spoře větvená

Listy

Listy přesliček jsou rovněž přeslenitě umístěné a srůstají v lodyžní (listové) pochvy. Pochvy chrání vmezeřený meristém lodyh.

E. hyemale E. fluviatile E. telmateia – jarní lodyha

Výtrusnice jsou tlustostěnné (eusporangiátní) a jsou umístěny po několika na spodní straně štítkovitých sporangioforů.

Sporangiofory jsou seskupeny (v přeslenech) do šištic, zpravidla na vrcholu lodyhy, někdy také na koncích větví.

štítkovitýsporangiofor

výtrusnice

výtrusy

výtrusnice se otevírají podélnou štěrbinou

Výtrusy

Izospory (homoiospory)Výtrusy velmi krátce klíčivé, obsahují chloroplasty, haptery,

A. haptery ve vlhkém stavuB. haptery v suchém stavu

Gametofyt přesliček

Haploidní generace (prokel, prothalium) je většinou dvoudomá, žije exosporicky.

Vývojový cyklus přesličky rolní – homoiosporie.

Štítkovitý sporangiofors eusporangiátními výtrusnicemi v nichž vznikají výtrusy

Sporofyt přesličky rolní

Embryo

Zelené samičí prothalium(gametofyt) s částečně ponořenými archegonii s oosférou. Z oplozené oosféry (zygota) se vyvíjí embryo

Zelené samčí prothalium (gametofyt) s antheridii a polyciliátní spermatozoid

Oplození

Výtrusy se čtyřmi pentlicovitýmihapterami

Postavení přesliček v systému VR se poněkud změnilo.

Euphyllophyta – megafylní typ listuMonilophyta

Recentně jediná čeleďJeden rod EquisetumDva podrody: Equisetum – průduchy víceřadé

v rovině epidermis, výtrusnicové klasy ve špičce obléHippochaete – průduchy jednořadé, ponořené, výtrusnicové klasy ostře zašpičatěléCelosvětově 15 druhů + kříženci

V ČR 9 druhů a kříženci

n = 108

E. arvense – široké spektrum lokalitE. palustre – mokřadní stanoviště, jedovatá

a ba

b

a – délka lodyžní pochvyb – délka prvního článku

větve

E. arvense

E. palustre

E. pratense [C3] – vzácná, méně větvená, špičky listů nesrůstají v rezavou šupinuE. sylvaticum – hojná, hodně větvená, špičky listů srůstají v rezavou šupinu

E. telmateia [C4] – naše největší přeslička, bílá lodyhaE. fluviatile – také robustní, zelená lodyha

E. telmateia

E. fluviatile

E. variegata [C1] – vzácná, minerálně silné půdyE. ramosissima [C3] – hodně větvená, příčné křemité valyE. hyemalis [C3] – nadzemní část nevětvená, velká centrální dutina

E. var.

E. ram.

E. ram.

E. hyem.

E. × littorale [C3] [E. arvense × E. fluviatile] E. × moorei [C2] [E. hyemale × E. ramosissimum]E. × meridionale [A2] [E. variegatum × E. ramosissimum]

E. × moorei E. × meridionale

Kříženci