View
35
Download
0
Category
Preview:
DESCRIPTION
Komunikace s osobami se sluchovým postižením. Sluchové postižení. = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka. Osoby se sluchovým postižením. Nedoslýchavý - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Komunikace s osobami se sluchovým postižením
Sluchové postižení
= sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka
Osoby se sluchovým postižením
Nedoslýchavý jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového
stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí
Neslyšící slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou
vnímat zvuky mluvené řeči Ohluchlý
ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení
(Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů kochleárního implantátu)
Komunikační systémy osob se SP
závisí především na stupni sluchové ztrátydobě, kdy ke sluchovému postižení došlo
Prostředky komunikace osob se sluchovým postižením
Mluvená řeč Čtení a psaní
Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět
komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro slyšícího Čecha např. Maďarština)
Odezírání Vizuální percepce řeči Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů
(faciálních obrazů hlásek)
Prstová abeceda (daktylní abeceda)
vyjadřují jednotlivá písmena polohami a tvarem prstů, z nichž se tvoří slova
Podobá se komunikaci v psané podobě jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.
Znakovaná čeština Uměle vytvořený komunikační systém na
rozhraní českého jazyka a českého znakového jazyka
Znakový jazyk V našem případě český znakový jazyk Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým
postižením
Obecná doporučení pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením
Klidné, dobře osvětlené místoOsvětlená tvář mluvčíhoomezená hlučnost prostředítvář mluvčího směrem k jedinci se SP +
ve zhruba stejné výšcevhodná vzdálenost (0,5 až 4 m)Před samotným sdělením upozornění
dotekem či zamáváním
seznámení jedince se SP s tématem hovoru - usnadňuje odezírání
Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké pauzy mezi mluvními celky
nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům Ověřování si porozumění kontrolními otázkami pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou
větu, snažíme se slova nahradit synonymy ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech
komunikujících trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější
dobu
Tlumočnické služby
Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných komunikačních systémů
Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně.“
Hluchoslepota
Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného postižení zraku a sluchu
Osoby s hluchoslepotou
Osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství
Nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu
Neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku
Osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života
Označení osob s hluchoslepotou
označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm
www.lorm.cz
Komunikace s osobami s tělesným postižením
Osoby s poruchou hybnosti
Osoby s tělesným postiženímOsoby se zdravotním znevýhodněnímOsoby se zdravotním oslabením
Osoba s tělesným postižením
Omezení pohybu způsobené vadou nebo poškozením pohybového či nosného aparátu
Snížená pohybová schopnost má vliv na: Celkový rozvoj Schopnost cestovat Navazování nových vztahů Pracovní uplatnění
Zásady - role - pravidla komunikace s pacientem s tělesným
postižením
Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“ Zjišťování anamnézy
Nechte se vést …
při nezbytné fyzické pomoci se nechte vést pokyny osoby s postižením
Přesun, vstávání, oblékání, pomoc do schodů
Nebojte se faux pas
slova chodit, dojít apod.
Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti
Vozík, berle, antidekubitní podložkyBezbariérové WC, plošiny, výtahy
Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v
komunikaciOsoby s DMO - symptomatické poruchy řeči
– dysartrie Důsledek - postižení svalstva mluvních
orgánů Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a
koordinace mluvního projevu
Možnost AAK Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační
partner
Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na
odmítnutíNeberte manipulaci s jedincem na vozíku
jako automatickou povinnostDůvody – i zdravotní
Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci
Ne každý jedinec s tělesným postižením má jiné postižení
Symetrie vztahuZdrobnělinyNepřiměřené projevy
Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci
Výškový rozdílKomunikace „tváří v tvář“
Pacienti se získaným tělesným postižením
Nejvčasnější komplexní rehabilitaceMotivaceAkceptování psychického stavu jedince a
rodinySpolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s
obdobnými obtížemi
Asistenční pes
Balanční psi Pomoc osobám, které mají obtíže
s rovnováhou
asistenční psi Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti
je canisterapie
Komunikujte!
Vzájemná komunikace usnadní mnohéNeostýchejte se optat na pohybové
možnostiChtějte od svých pacientů zpětnou vazbu
– inspirace, motivace do další práce
?
Mluvili jste se svými pacienty o jejich potřebách?
Zamyslete se nad tím, zda-li jste obdobným situacím čelili…
Řešili byste je nyní jinak?
Sdělování nepříznivých zpráv
Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy
Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o vážné somatické onemocnění nebo dg. smyslového, tělesného nebo mentálního postižení dítěte)
Očekávání problémů, ztráta původního obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské identity
S faktem nemoci se vyrovnává každý individuálním způsobem
Emoční reakce na sdělení
1. Šok – s iracionálním myšlením a cítěním
2. Popření (nebo útěk ze situace) – „není to pravda“ nebo „musí existovat lék“ nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic neřekli“; u rodičů se v tomto období objevuje magické, mystické zaměření, pokusy smlouvat s Bohem atp.
Emoční reakce na sdělení
3. Smutek, zlost, úzkost, pocity viny – hledání viny u druhých, vztek na celý svět, na sebe sama; agresivní sklony směrem k partnerovi, zdravotnickému personálu; v této fázi důležitá podpora rodičům (více viz nepříznivé zprávy)
Emoční reakce na sdělení
4. Stadium rovnováhy – snižování úzkosti, deprese, přijetí situace, snaha rodičů starat se o dítě, aktivně se účastnit na léčbě
5. Reorganizace – situace je rodiči přijímána, vyrovnávání se s faktem nemoci, hledání optimální cesty do budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče
Odchylky od adaptace
1. Hyperprotektivita – přílišné soustředění na nemocné dítě, častěji ze strany matky, druhý rodič se může cítit odmítán, narušení manželského vztahu
2. Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu s dítětem; někdy týrání, zanedbávání
3. Přetrvávající vztek – na druhého rodiče, až rozpad rodiny
Přijetí faktu nemoci je podmíněno faktory
1. Typ nemoci nebo postižení
2. Etiologie nemoci nebo postižení
3. Individuální charakteristiky dítěte s postižením
4. Individuální charakteristiky dalších členů rodiny
5. Struktura a organizace rodinného systému a kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny
6. Prostředí
Pojem „nepříznivá zpráva“
Obvykle ve spojení s onkologickým onemocněním
V praxi však pojem mnohem širší a také hodně neurčitý
Pro každého člověka jiná hranice - za níž vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní, kritickou, závažnou
Kdo zprávu sdělujeKdy je vhodné zprávu sdělit?
Kdo? Koordinovaný a citlivý
přístup z řad zdravotnických pracovníků
Kdy? Je-li diagnóza
potvrzena Vždy je třeba vyčkat
na definitivní a objektivní potvrzení diagnózy!
Jak má sdělení zprávy probíhat?
Odpovídající prostor umožňující nerušené sdělování
Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník se mu chce věnovat
Jestliže jsou základní podmínky splněny, lze postupovat dále
Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi se zdravotním postižením
Je pacient s těžkým zdravotním postižením „připraven“ lépe na sdělování nepříznivých zpráv?
„Pravidla“ pro sdělování nepříznivých zpráv
Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme zprávu komplexně
Zásadní informace podává lékař Podstatu sdělení podáváme srozumitelně,
pomalu, i opakovaně V případě dostupné léčby popsat možnosti Nelze zamlčet nepříznivou prognózu Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li
se pacient – neslibovat nerealistické údaje, PŘESTO UPOZORNIT na možnosti individuálního průběhu nemoci
Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče
Spolupráce
OrganizacePoradenské službyPsychologická podpora
Recommended