View
12
Download
1
Category
Preview:
Citation preview
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists
Compiled by Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
The wordlists presented are the results from a survey of the Gəmme and Vere languages in Nigeria and Cameroon which was part of the research within
the project "Grundlagenforschung in den Adamawasprachen: Fali sowie Sprachen der Duru- und der Leeko-Gruppe in Kamerun"; Instititut für
Ethnologie und Afrikastudien (IFEAS), Johannes Gutenberg-Universität, Mainz- Germany. http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/.
The Gəmme languages are spoken in the southern part of the Alantika Mountains in Cameroon and Nigeria. There are two subdivisions (i) Gəmnəme
(or Gəmnəm) and (ii) Gəmme (aka Panme, Kompana). Gəmnəme lects are Beiya and Gindoo and Riitime. Our limited data on Gindoo indicate that
Gindoo and Beiya are but variants of one language. The major Gəmme (Panme, Kompana) lects are Yegme, Dɛhnɨme, and Baanɨme.
The various lects of the Vere Language Group are presented in a separate document (http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-
group-100-.pdf). The tables are also meant to exhibit the structure of the Gəmme - Vere branch of Samba-Duru. Thus key representatives of the Vere
languages are listed here as well. The tables illustrate the linguistic division of the Koma ethnic groups. The lects of the northern Koma peoples,
represented by the Gəunem variety Yarəm and Vɔmnəm (Koma Vomni) clearly pattern with the languages of the Vere peoples. The languages of the
southern Koma the Gəmnəme lects (Beiya, Gindoo, Riitime) and the Gəmme lects of the Kompana form their own subgroup. Doyayo (=Dooya̰a̰ayɔ)
data conclude the tables, to also illustrate the distinct status of Doyayo within Samba Duru. Unlike the Gəmme - Vere languages, Dooya̰a̰ayɔ has no
functioning noun class system. Many nouns do not have a morphologically marked plural form.
GƏMME GROUP
Beiya (Gəmnəm) of Bimleru; Cameroon
Gindoo (Gəmnəme) of Denou Koubi; Cameroon contributed by Ndjidda Mathieu
Riitime (Gəmnəme) of N'dingtire; Cameroon
Gəmme (= Kompana) Yegme variant; Cameroon the Kompana variant written by the Lutheran Church
Gəmme (G) Gəmme of Gimuru, Dɛhnɨme dialect, Cameroon
Baanma (Baanɨme) Gəmme lect of the Baane; Nigeria, Cameroon recorded by Ndjidda Mathieu
VERE GROUP
Vɔmnəm (Koma Vɔmni) of Tuli; Nigeria
Gəun-Yarəm Gəunəm (Koma) of the Yarú at Gɛɛdɛ; Cameroon
Jango (Mom Jango) of Dan Wumba; Nigeria
Jango (S), (N) of Soncha; of Nassarawa Koma; Nigeria
Momi of Yadim; Nigeria compiled from Blench & Edwards 1988. (Momi Dictionary) and own field notes
Kobom (Vere Kari) of Komboro; Cameroon
DOYAYO
Doyayo (=Dooya̰a̰ayɔ) of Poli; compiled from Wiering & Wiering 1994; and a Doyayo Wordlist contributed by A. Kpengabse
http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-group-100-.pdfhttp://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-group-100-.pdf
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
2
fish
poisson
bird
oiseau
louse
pou
dog
chien
Beiya duksə / duktə nɔí́ / nɔɔp lɛí́ / lɛɛ́ṕ yɛi / yɛɛp Gindoo duktə̀ / duktə̀b nɔɔ́ ́/ nɔb́ lɛɛ / lɛb yaa / yab Riitime dúkse / dúkté nɔ́ / nɔ́be lé / lēbē yáá / yaabe
Gəmme dùktá / dùkté nóo / nóe lɛ́ɛ́ / lɛyɛ yaa / yaye
Baanma dugtáa / dùktɨba nɔ́ɔ́ / nɔ́ɔ́ba lɛɛ / lɛɛba kɛ̀ɛ́ / kɛ̀ɛ̀ba
Gəunəm-Yar dʒugə / dʒuirə núí / núú nyéégí zʌ̄i / zʌ̄u
Vɔmnəm dukò / duktò nɔ́ɔ́ʒò / nɔ́ɔ́ yaŋzò / yʌŋú zaazò / zaah ............... Jango dùsú / dùtú nɔ́ɔ / nɔ́ɔ́ tɛ́ndì ája / ájaayi ; ájaá / ʒaá (N)
Momi dúgà / duukt nɔɔs / nɔɔi tendə̀ə̀zə́ / tendə̀ə̀ì zaaz / zaai
Kobom duku / dukti nɔ́ɔ́ʒù / nɔ́ɔ́ tɛ́ɛ́ʒù / tɛ́ dʒááʒù / dʒáà Doyayo du1tu1 nɔ̰ɔ̰s32 ɛ ɗɛ1dɛ1 kaa31yɔ1
meat, flesh, stew
viande (sauce)
animal, meat
nama
horn
corne
tail
queue
Beiya gbɔ́ɔ́k / gbɔ́ɔ́n gbɔ́ɔ́k / gbɔ́ɔ́n gól / góótə saal / saatə Gindoo gbɔ́k / gbɔ́gəb gól sal
Riitime gbɔ́ɔgɔ / gbɔ́ɔ góle / góˀo sálé / sáˀá
Gəmme námze / nááméˀɛ láˀa / lá'e gɔɔˀmɛ́ / gɔɔˀmɛ́ɛ̀ sahle / saˀa , saaxhe
Baanma námza / námra námza gɔ̀ma / gɔ̀mda sahla / saˀa
Gəunəm-Yar gusə (stew) djùərə̀ / -də̀ gúl / gúre sal / saare
Vɔmnəm gusò dɔɔrɔ̀ gúllò / gurr ́ sallò / satte ............... Jango gusú nánsú / nándú (S) gúllú / gúrí salla / sallatu
Momi gàlà / gàlə̀t guul / guur salá / salət; sala
Kobom gùʃì gúnní / gúrì sánni / sadte
Doyayo nam2bo3 nam2; zoos22 (prey) gulɛ saanɛ
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
3
egg
oeuf
feather
plume
body hair
poil
hair
cheveux
Beiya báál / báár gə́kə / gə́ŋnə; gə́ptə gə́kə́ / gə́ŋnə; gə́ptə súkə / súŋnə Gindoo bál gə́kə / gə́kəb gə́kə / gə́kəb súkə / súkəb
Riitime gbálē / gbáˀa; gbár are gə́ko / gə́gne gə́ko súkō / súgnē
Gəmme bálē / báˀa gə́bke / gə́btē, gə́bme gə́blē / gə́btē yúgsē, yúse / yúkré
Baanma bála báˀa gə́bka / góbta góbta yúhsa / yúhra
Gəunəm-Yar báál / báárè bìàmbə̀l / bìàmdə̀ gə́kkə́ / gə́úrə́ ʃúgə́ / súgə́rə́m
Vɔmnəm bállə / barr gə́kpò / gə́kptò, gə́ptò sókò / sómgbə́rə́m ............... Jango bállú/ bárí gígbúkú / gígbé súu / súnnúŋ
Momi baal / baar gə́kp / gə́ù suuk
Kobom bɔ́nni / bɔri gəppu / gøpti gəpti ʃúkū / súŋnúm
Doyayo ba̰a̰3rɛ2 bɛn1tig3yɔ bɛn1tig3yɔ su1su21go1
tree
arbre
wood
bois
root
racine
bark
écorce
Beiya téé / teete láb yɛ́ŋsa / yɛ́ŋsə́p kɔ́bsə́ / kɔ́ŋnə́
Gindoo teˀ/ tetə lab yiŋsì / yiŋsəb kɔkə / kɔkə̀b
Riitime téˀé / tété labó / lare nyɛ́ŋsa / nyɛ́ŋsíp wə́ˀə́ko / wə́ˀə́ne
Gəmme téˀé / teˀnē lábé / láˀyē yə́ə́za / yə́ə́zie wəˀəta / wəˀətie; kɔ́kpə́
Baanma teˀɛ/ teˀna kɨ́ˀ ɨ / kɨ́ˀ ba yɨɨ́źaa / yɨɨ́́zɨ̀ba wəˀətáa / wəˀətɨ́ba;
kɔka / kɔma
Gəunəm-Yar lau / lasə lasə tyɛ hnyíísí / tyarə hnyíísú wúˀgə́l / wúˀkyɛ́
Vɔmnəm tɛɛ / tɛɛtə rabò / rasò yiísə / yiísəni wōókpər / wōókpɛ ...............
Jango rák / ratú rák / ratú nyííru; nyillu / nyiʃe (N) kɔkú
Momi tè / tèt ráú / rát yììsá / yììsə́t kpɔ́kp / kpáù
Kobom tɛ́ / tɛ́ti ràbù/ ràrì (~ràtì ?) yíséʒù / yísé wóok kpóʒù / wóok kpó
Doyayo tɛ̰ɛ̰1yɔ1 rɛnto32 zɛn23; yɛɛ̃s̃ɛ po1kil21yɔ1 , gbaan121
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
4
leaf
feuille
earth
terre, sol
seed, Ha. iri
semence
grain, Ha. hatsi
Beiya dáŋzə̀ / dáŋtə́r yɛ́ptə dóór néngə / néŋnə
Gindoo dáŋə / dáŋgəb yébtə dɔ́ktə / dɔ́ktəb
Riitime daŋze / dáŋtííre yɛ́bte dóˀōrē
Gəmme dɔ̀ŋ́zɛ / dɔ́ɔ́ŋɛ́ɛ̀ yépte / ; yɛ́pte dɔ́kle / dɔɔge yɛ́ŋ̀le / yɛ́ŋ̀de
Baanma gbálga / gbáˀa yepta dɔ́klɛ / dɔ́gɛ dɔ́gta ; yɛ̂la / yɛ̂nda
Gəunəm-Yar dʒíngə́ / dʒíŋsə́ á̰ṵrə́ dʒwágə́ / dʒwágíé
Vɔmnəm dankə̀ / daŋsə̀ ɔ́ptò duga / duktɵ̀ [iri] re-, reḭ rɵ̀ (~ of guinea corn) ............... Jango dángú / dánsú ŋwɔ̰́ttú dɔttu rɛndu
Momi dɔ́ŋz / dɔ́ŋtì bùt; bút dugá / dɔ́kt; doga / dokt
Kobom déŋnì / deŋsi ápti rɔ̀mdà / rɔ̀mdáti
Doyayo kpasɛ ; pasɛ32 hɛ̰p3to2 dɔ̰ɔ̰1to1 lɛŋsɛ32
fire
feu
smoke
fumée
ashes
cendre
Beiya laaˀ, laˀ / laatə̀, laˀtə̀ rààm / rààmtə táám / táámtə̀
Gindoo laˀ yòl kɨnzə̀
Riitime láˀá / láˀté raamé / raamté támé / táḿté
Gəmme láˀá / láˀé (ˀe) yɔ̀lɛ́ / yɔ̀'ɔ́ kɨnze
Gəmme (G) laˀa / lare zɛ́blɛ / zɛ́bɛ
Baanma laa / laˀra yìla / yìˀi zépla / zépba
Gəunəm-Yar la / laarə yaangə̀ / yaangyè tam
Vɔmnəm raa lɔ̀ŋgbɔ̀ tam ............... Jango raá / raasúŋ hy̰eŋ́ / hy̰entúm taŋ́
Momi rà / raŋbət ìyèèm tɔ̀m
Kobom ráà / yòm tám
Doyayo laa1yɔ1 uu1sɛ1 ta1mɔ1
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
5
grease, fat
graisse
oil
huile
star
étoile
moon
lune
Beiya nóól / nóór kurmə̀ / kurmətər yɛ̀rá / yɛ̀rəp sɛ́ɛ́ / sɛ́ɛ́tə̄
Gindoo kurmə̀ yɔ̀ɔ̀ri / yɔ̀ɔ̀rəb sɛ́ˀ
Riitime nóore ánlē / áne sɛ́ɛ́ / sɛ́ɛ́te
Gəmme nɔ́ɔ́tē kume / kumde yɔ̀ɔ̀ráà / yɔ̀ɔ̀ríɛ̀ sɛˀɛ / sɛˀyɛ
Baanma nɔhta kuma / kumda yɔ̀ɔ̀ráà / yɔ̀ɔ̀ríba sɛ́ˀɛ / sɛ́ˀra
Gəunəm-Yar w̃ṵ́ṵ́; h̰wṵ́ṵ́ / h̰wṵ́ṵ́rə́ jiɛ̀səl / ʒìɛ̀sè ʃíé / ʃíɛ́rə́
Vɔmnəm wóó zùllò / zùsì see / seerə̀ worəno ............... Jango (S) w̰ángú / w̰ángútú jòsí / jòsíi séé / séérútú
Momi wɔ́ɔ́k wɔ́ɔ́k zòsəz / zòsi see / seer
Kobom wɔ́ɔ/ wɔ́mìtì jénni / jette sé / sémìtì
Doyayo nɔɔto 32 kur1mɛ1 sɛɛ waato sɛɛ23yɔ2
sun
soleil
day
jour
cloud
nuage
rain
pluie
Beiya nuˀ / nuutə nəəl / nəəˀ zɨb́sə / zɨb́rə (zɨṕtə́r) mám lɛgəm
Gindoo nɔˀ sòk mám naŋní
Riitime nɔ́ˀɔ támá / támpé mám langné áánè
Gəmme lúˀó nɨle / nɨˀɨ¸lúúmo / lúmne mám sógé / sómɛ́ mááme
Baanma nɔɔ mɨkseè mám kùúsa mááma
Gəunəm-Yar zum rəl / rə gbéírí / gbéírú rú mám bə̀ nə́ŋgə̀
Vɔmnəm zúm aanúm ˀrəə (pl) kol ̀wə̀n / kol ̀wɛ maàm billò kpéim ............... Jango úllá úllá kàlá / kàlái mám̄ billu
Momi ùlá / ùlə́t ùlá / ùlə́t kòlə́z / kɔ̀lí ma bílə̀m
Kobom júm rə́ə́ búgdiʒù / búgdi mám̀
Doyayo ɔ̰t31 yɔ1 ɔ̰t31yɔ1 kuu3sɛ2 bɛl2
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
6
night
nuit
path, road
chemin
water
eau
rain cloud
lourde nuée
Beiya ùri / ùrə́p; túkə- gbáání / gbáánə́p má:m / máámtə̄ mám lūūrī
Gindoo túkən kpándi / kpándə́p mám
Riitime uura / urbe gbáùnā / gbáúnə́be máámē / mámte támpé íǹkír
Gəmme tukse náhpèé / náhpie memˀe
Baanma bíksa / bíkra nɛ̀hpa mema / memda
Gəunəm-Yar cúgə́ / cúgə́rə́m narə̀ / nattə̀; náttə́ mám
Vɔmnəm túkò / túm(g)bə́rə́m nɔr gbáí / nɔtə gbáí maàm ............... Jango tíssú mbélá / mbéltú máŋ / mántúŋ
Momi tùkz / tùk bìlá / bìlət; mɔ̀ŋá / mɔ̀ŋt máàm / máŋ̀bət
Kobom túkù nàrà / nàràtì
Doyayo yɛ̰m1sɛ1 gbɔ2nɔ1yɔ2 mɛ1mɛ3
mountain
montagne
hill
colline
stone
pierre
sand
sable
Beiya gəblə / gəŋnə gəkə wáá bel / beetə wə́ə́l / wə́ə́tə Gindoo gəblə̀ bel / beˀtə̀ wɔ́l
Riitime gə́kó / gə́gnē bílé / biˀíte ŋwáále / ŋwááˀe
Gəmme gəble / gəbˀe gəblɨ ́lɛɛláa / gəb yɔˀsɨ́ye bele / beˀe wɔ́le / wɔ́ˀɔ
Baanma gobla / goba goblɨ ́lɛɛláa bega / beˀe wɔ́la / wɔ́ˀɔ
Gəunəm-Yar gəwə́l / gəwe bwəl / bwerie bil / bigye a̰ṵ́rèìrə
Vɔmnəm gourə̀ / goute billò / bige ɔ́ɔrɛ̀nkɛ́ ............... Jango káárú / kááté pìndú / pinní ŋwaàku
Momi yììk / yììm; yíík / yíím gbəkr / gbək bìnt / bìni wáˀarək / wáˀarì
Kobom góurì / góuté binni / bíké ápti ɔ́rɔ́ŋku
Doyayo go1lɛ1 ga̰a̰t41 be1to1 hɔ̰ɔ̰4lɛ2
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
7
person
personne
husband, male
mari, male
man
homme
femme
woman
Beiya yérí / nép wai / waap wai / waap sɨni / sɨḿbə
Gindoo yéri / néb wayi né sini
Riitime yírá / nébē waayo / waabe yírí waabə́rí / nɛ́b waapə́be (yírí) nɛ́sina / néb néssíbē
Gəmme yéèwá / yéésíè wālgé / wààléˀye wálbéera / wálbérìé ní:sá / sììmíè
Baanma yéérɨ̀wáa / yéérɨb̀a wààla / wàlba walbéraa / wàlberɨb́a senà / semba
Gəunəm-Yar máí tìní / máú cìnú máí yàˑrì / mʌ́ú yààrù máí kii / mʌ́ú kīnū
Vɔmnəm mazò / mari yaazò maa / mari yaàkè maa kíízò / mari kííke ............... Jango (S) ʒera / ʒera, ʒérɛ́yi yaara gbàmà ʒera / gbamì kiì ʒérá / kíiyì
Momi néé; zììz / zìrì néé yáˀàz, yáˀàz; zìì yáˀàz kiiz / kii; néé kiiz / néékii
Kobom mánʒù / márí yááʒù mánʒù yááʒù / yáárē mánʒù kííʒù / kíírī
Doyayo doo23yɔ2 / doo3dɛ2; za̰a̰n1 /
zɛ̰1nɛ
3
wa4l1tɔ
1yɔ
1 wa
2lɔ
3 / wa
2lɛ
3 nɛɛ
23 yɔ
2 / nɛɛd
2ɛ
3
child
enfant
name
nom
death
mort
sleep
sommeil
Beiya wáá / yɛ́rəp, yárəp nííl / níítə wə̀l / wə̀ə̀tə nɨɨm / nɨɨmtə
Gindoo wáá níl wə̀lə̀ nɨm; zul
Riitime wá / yáábe lə́lē / lə́ˀə wə̄le nə́ə́me
Gəmme wáà / záiyè nímlē / nímē wə́ə́lē ~ wʌ́ʌ́le nə́mé
Baanma wáa / watɨb̀a nɨḿla / nɨḿa wəla / wəˀə nɨma
Gəunəm-Yar waa wóú / yáúyau lə́l / lérə wùəgə̀ / wùrə̀m rím; rəm
Vɔmnəm niirò / niite rəm̀ ! (v) ............... Jango wáá / yàngé ríírú / rííté ríŋ
Momi ríír / rííti wirk rəm
Nissim wá / yérú níllə / níttə́ wərkə̀ / wúnnə rəm
Kobom mánù wá / yéré rííri / rííté wúrā; wə́rā rím
Doyayo waat32~ waa2to3 nuŋ2 wɔr3kɔ2 yoo1mɛ1
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
8
skin
peau
head
tête
eye
œil
bone
os
Beiya wɔ́kə̄ / wɔ́ŋnə, wɔ́knə zul / zuutə nol / nootə néngə, nɛ́ngə / néŋzə, nɛ́ŋzə
Gindoo kɔkə̀ zul nɔl nɨŋ́ə / nɨŋ́gə
Riitime wɔ́kɔ̄ / wɔ́kne zúlé / zúˀú nɔ́lé / nɔ́ˀɔ́ léngo / léŋē
Gəmme kɔ̀kpè / kɔ̀kmè zúlé / zúú nólé / nóˀɛ́ níngē / níŋmē
Baanma kɔhka / kɔkma zula / zuˀu nɔla / nɔˀɔ nɨŋ́ga / nɨ́ŋma
Gəunəm-Yar wágə́ / wágə́rə́m, wágtə́m zul / zurie nual / nuare nyáŋsə́l / nyáŋsé, nyáŋgə
Vɔmnəm wúúkò / wúmgbə́rə́m zur / zúú nɔr / nɔɔ nɛ́ŋkò / nɛŋté ............... Jango wɔ́ɔ́ / wɔ́nnú zurù / zuu'ɛ nɔ́ru / nɔ́ī rɛ́ndúkú / rɛ́ndɛ́
Momi wók/wóŋn, wógrə́m zuur / zuˀutì nɔ̀r / nɔ̀ˀ nènk / nèn
Kobom wókù / wóŋnúm ʒúrì / ʒúúté nɔ́rì / nɔ́ɔ́ nɛ́ŋkù / nɛ́ŋté
Doyayo zɔɔ2lɛ3 zul1e lɔ1lɛ1 ~ yɔ̰1lɛ1 lɛ̰ŋ3ko2 ~ lɛ̰ŋ2ko3
ear
oreille
nose
nez
mouth
bouche
tongue (lie)
langoe (mensonge)
Beiya tol / tootə mííl / míítə nok / noŋtə mɛ́ɛ́l / mɛ́ɛ́tə
Gindoo tol míl nɔk mɛ́l
Riitime tólé / tóˀó mííle / mííˀe nogúsa / nóŋté méle / méˀē
Gəmme tólé / tóˀó míhˀle / míhˀie yòlé / yòé méhˀle / méhyē
Baanma toga, toˀga / toˀma míhla / míˀi yòla / yòˀo mɛ́hla / mɛˀɛ
Gəunəm-Yar cul / curie, tuure míəl / mííré dám / dámdə́ míál / mɛ́re
Vɔmnəm tukò / tuŋbərəm míì / míìm súú / sútò mɛɛlò / mɛɛte ............... Jango tóŋ / tónnun miŋ;´ míŋ̄ / mínnùŋ ndáŋ̄ / ndántun mbéélu / mbéī
Momi tɔ̀k / tɔ̀ˀˀ mii / miin suu / suut meel / meeli
Nissim tóól / tɔ́ɔ́tə́ míí / mííne dóbzə/ dóbpe mɛɛ́lə / mɛɛ́té
Kobom tókù / tóó mí / míímītī dám / dámtíréí mɛ́ɛ́ni / mɛ́té
Doyayo tɔ̰n1ɛ1 mḭḭl2; gɔ̰ɔ̰s2ɛ3 ya̰a̰1yɔ1 mɛlɛ32
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
9
tooth
dent
neck
cou
breast
sein
chest
poitrine
Beiya núŋlə̄ / núŋ kɔ̀lí / kɔ̀lə́p wɔ́ɔ́m / wɔ́ɔ́mtə̄ gíli / gíliyí
Gindoo nɨŋ́lə dùksə̀ wɔ́m kpòŋə̀
Riitime lúŋle / lúŋe kɔ́lá / kɔ́lbe wɔ́ɔ́me / wɔ́ɔ́mte gbòngó / gboŋné
Gəmme níŋlē / níŋē dùkse / dùkre wɔ́hlē / wɔ́hyē gə̀hkhé / gə̀hgmé
Baanma níŋla / níŋa dùksa / dùkra wɔ́hla / wɔˀɔ gɨh̀ka / gɨg̀ma
Gəunəm-Yar núúl / núúré djùgə̀ / dùìrə̀ wúm /wúmdə́rə́ gùmə̀ / gùmdè
Vɔmnəm nuurò / nuute dùkò / dùŋbɔ̀ wôm / wommò ............... Jango núúrù / núúi gɔŋ̀ / gɔ̰̀'ɔ̰̀tɛ w̰áŋ / w̰ántúŋ gumbuku / gumbute (N)
Momi nùùr / nùùˀ duk (~ duuk) / dugrəm wɔ̀ˀɔr / wɔ̀
Nissim núúlə / núúté dùkə̀ / dùŋrə̀m wáám / wáámdə́réí guma / gumtə
Kobom núúrì / nuute dúkú wɔ́m gúmbu / gúmti
Doyayo nuŋ4go
2 kɔ
4lɛ
2; durko (Kp) wa̰a̰
3lɛ
2 pɔŋlɛ
32, kpɔŋglɛ (Kp)
heart
coeur
liver
foie
belly
ventre
stomach
estomac
Beiya tíglə́ / tíŋnə́ sííl / síítə ful / fuutə bùùsí / bùùsə́p
Gindoo tɛ́mlə / tɛ́mlə̀b ful bùsə̀ wúni
Riitime də́gō; tɛ́mbɛ̄ɛ̄sa síílē / sííˀē dandiyó / dandíbé vuti huúna
Gəmme tɛ́mlɛ tikilé tɛ́ɛ́mle / tɛ́ɛ́mē fúlé/ fúú sə̀hke / sə̀kme
Baanma bouna tɛ́mla / tɛ́ma fula / fuˀu sə̀hka / sə̀kma
Gəunəm-Yar cámə́l / cámdə́
cám; tsamlə kpalcígə́
cámə́l / cámdə́ bùrì / bùrù
Vɔmnəm tíkò / tiŋborəm tɛ́m / tɛ́mté baaro / baate ............... Jango (S) tìyi tindù / tinni bààrù / bàtɛ
Momi tiik (nat.); temr (emotional) temr bààr / bàˀàtì
Kobom tém / témté tém bāārī / baate butiʒù / bútíì
Doyayo kɔlɛ11 ɓaat1 buu1yɔ1 zɛ́kumyɔ (Kp)
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
10
nail, claw
griffe, ongle
knee
genou
blood
sang
Beiya sɛ̀kí /sɛ̀kə́p dəəˀ gɔllə / gɔɔn meem / meemtə
Gindoo sɛ̀kí lukə̀ / lukə̀b mem
Riitime kɔká / kɔkə́be də́ˀə̄ gōnlé mēēmē
Gəmme kúpse / kúbrē dəˀə lúgē / də́ˀən lúgme míímé
Baanma kúpsa / kúbra dəə lúga / dəˀɨń lúgma miima / miimda
Gəunəm-Yar náí kwʌkə / náí kwaksə də dukə̀ / də dùìrə̀ kpàal/ kpààsə̀də̀
Vɔmnəm kókpò / kópsò denkò dúkpəkò / deŋtò
dúkpê
kwaalò / kwaasò
............... Jango kɔkù náŋ̀ / kɔkù nátù gbútúkú / gbútɛ́ kpa'arú / kpaˀatɛ́
Momi ɓúnkə / ɓúnnə ruukp / ruukpì kpààl / kpaai
Kobom náá ììdʒù / náá nììrɛ́ də́ə́ rə́pù / də́ntí rúptì mɛɛm
Doyayo ɔrko32 ɗukyɔ11 ~ ɗukɔ11 ga̰a̰4mɛ2
arm
bras
hand
main
leg
jambe
foot
pied
Beiya náák / náántə náák tákə (paume) dəˀ / dəmtə, dəntə
nák dəˀ gbàŋtə̀l dəˀ
Riitime náágō / náŋte nák tako də́ˀə̄ / də́nté də́ˀə̄ tako
Gəmme náˀā / náˀne náˀā / náˀne də́ˀə / də́ˀne dəˀə tááke / də́ˀn táakme
Baanma naaga / náˀna naaga / náˀna dəə / dəˀna dəə tahka / dəˀɨń takma
Gəunəm-Yar náí / náírə́ , nándə́ náí táyél / náírə́ táyél də/ dəndə də táyél / dəə táírə
Vɔmnəm náa / náánò denkò / deŋtò denkò táirò / deŋtò táí ............... Jango náŋ / nátu náŋ̄ / nátu (S) ndíru / ndíńtu ndírù / ndíńtù (S)
Momi ná / nát náˀ / nát də / dənt də; tàgá / tàgə́t
Kobom na / náánī náá taŋna / náá tàŋnìtì də́ / də́ntī də́ə́ taŋna / də́nti táŋnī
Doyayo naa3nɛ2 dɔɔ1yɔ1
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
11
big
grand
all
tout
many
beaucoup
Beiya gbɔ̀kə́n dòŋsí sòŋɡání
Gindoo gbɔ̀kí wɔ̀ɔ̀ní kpɛ̀b
Riitime gbéngá ; gónnē púllúk gbɛb ; gbár gbɛb zɛɛ́lə́nɛ́ ; yáb zɛɛlibe
Gəmme gbə̀á̰ / gbə̀ˀie wɔ̀hí béhé / béhmé
Baanma gbàˀáá / gbɨ̀ˀ ɨb́a wɔ̀hí behna / behpa
Gəunəm-Yar gəən / gəəndə pát; nyárɛ́ ʃyáù ŋwààné
Vɔmnəm gaán ̀ pát bónnò ............... Jango bíítɔ gbí
Momi kwərka kpát kpəka
Kobom bìntán pát bɔ́nni
Doyayo gbɔɔlɛ11 sɛw3 , pɛt bɔɔlɛ kit-2
short
court
small
petit
long
long
new
nouveau
Beiya bə- yəmtən pəən
Gindoo màábe yəmti pəyi
Riitime tə́tuwááne ; dúksē hnyámtine kpə́né
Gəmme lɛ̀ɛ̀wáh / lɛ̀ɛ̀gíè yə̀ə̀mâ / yə̀ə̀míè pəə / pəyə
Baanma lɛɛwáa / yiibáa yəəma / yəmba pəya / pəəba
Gəunəm-Yar ʃínʌ ; kərkini ʃínʌ yyèn pʌ́n; pəi / pou
Vɔmnəm wúnno kpàŋtɨŕ pən ............... Jango (S) sá'átù yeˀé ; yéntɔ pɔttù
Momi yèèˀpà wáánààrè yeeka (be tall, high) pəni
Kobom wáà tɛ́nná yéénī kpəni
Doyayo zḭḭ23 / zḭḭdɛ23 sɛ4go2
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
12
dry
sec
hot
chaud
cold
froid
old
vieux, ancien
Beiya kɔ́ktə́k doolən tɔ́ɔm
Gindoo kɔ́kti doˀli tɔ́m
Riitime kɔ́ˀrine , kɔ́ˀərine // kɔ́ˀəree máˀlíne / máˀlee tábkə́ne
Gəmme kɔktàá / kɔ̀ktìé taame tɔbme
Baanma koktà / koktɨb̀a taama tébma
Gəunəm-Yar kweìrə́n ~ kwoìrə́n màànə́n taùní (v.) dəˀəsə / dəəru
Vɔmnəm kòdíǹ maà tam̀ ............... Jango kɔmbù , kɔ́ssàŋ́ sɛ̀nsá tammù
Momi koseka maaká lómaa; ɔr tau
Kobom kóktinánì máàmù tammu
Doyayo koo41
to1 sa̰a̰
3 saŋ
3
round
rond
good
bon, gentil
full
plein; rempli
Beiya kə́rwə́r; kə́rbə́l kərbə́l soní; rooní yɨɨbəl
Gindoo kə̀ə̀rkə́ri roní yì'ɨń
Riitime kə́rə́rə́ˀ sóná hnə́ˀsíne
Gəmme lèèkáátà sòòná / sòòníè yìˀ yiná
Baanma lèèkátaa sòònáa / sǒmba yìˀ yina
Gəunəm-Yar kér(ə́)kən ~ kérkən gəəsə hnyììsʌ́
Vɔmnəm kourourou womnò yiisó ............... Jango káá gántɔɔ mììsáŋ
Momi bála kə́ə́s ('like egg') go; ɔɔmii; goŋgà yiiˀika
Kobom kɔ́ɔ́nì gbə́m yíísi
Doyayo kim1to
1 rɔ
1bɔ, ɓɛɛrɔ hḭḭsa
31
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
13
white
blanc
black
noir
red
rouge
Beiya vúnnə / vúrbə wítìkí yəəbə́- lə́m gaŋrém Gindoo vúlàkí wítìkí wèègí
Riitime vúrā / vúrbe hnyííne, hnyííyo yébá, yə́bnē / yə́bpe lúmé gámrə́mé
Gəmme vúlàká / vúlàkíè wíntìká / wíntìkíè wììgá / wììgíè
Baanma
Gəunəm-Yar bú kə̀ngʌ wúnə yǘtìn̄ bíkə́n
Vɔmnəm búnno / búkke yííno /yííke bimnò / bikke àn/àì ............... Jango bútɔ̀ɔ̀ / bútù wìítɔ̀ / wìítù bítɔ̀ɔ / bítù
Momi bunì wiinì bimni; veeya
Kobom búnnī / búrúmē wiínī bímíni
Doyayo buu23 wilɔ23 / wilɛ23 ho1bo1 / ho1bɛ3
who
qui?
what
quoi?
with
avec, et
Beiya wə́ ya ɛ̰́ ya nə
Riitime ŋhwí a̰ ḭ ́yá̰ nə ēn mán moi et toi
Gəmme wɔ́ɔ́níà; géénì (pl.) á yā ? vun avec; yáǹ et tɔ́
Baanma wɔ́ní yá? ánya yáǹ séé
Gəunəm-Yar wúnya? ní ya nʌ
Vɔmnəm zíya néya ............... Jango (S) jè jiya (jìya) nɛ̀nɛ // nɛ̀nì ya
Momi áʒá yà ? áná yà ?
Kobom júyà ní ya ń nān
Doyayo ɓɔ1 nɔ1 hḭ1
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
14
Verbs are generally cited : (i) in the form of the imperative, the most common markers are: -m, -mu, or -ŋ; or
(ii) as infinitive (~ verbal noun), the general suffixes are: -na, -(N)a (Gəmme group); -ni (Damtəm and Gəunem lects)
-ku, -kə, -ko, -ka, -kpa, -kpo, -kwa (Vere languages) and -k(yɔ) in Doyayo; or else
(iii) in the form of 3.P.Sg. Factative / 'Aorist' / Perfective respectively. The pronoun 3.P.Sg. is generally ø [zero].
kill
tuer
die
mourir
sit
s'asseoir
stand
être debout
Beiya yòmná wərná kumná diˀná
Riitime yòmná wə́rná kɔm; kɔmɔ! assieds toi diˀi pá ; diiyə pá
Gəmme yòm yomá wə̀yì wəná kɨm̀ kɨmá dìˀgɨ diŋá
Baanma yòmsínáa kɨm̀ kɨmá diˀigi díŋá
Gəunəm-Yar iuní; ˀìù- wuní, wùní gauní diiní pá
Vɔmnəm ˀim; ikpò wə̀rəm; wərkò déékò; dee- ............... Jango ikkú ; ìmmu (~ him!); wòsáŋ gàmù dii deetú
Momi iikwa wə́rká; yooka gamná deˀká
Kobom ím wə̀rím; wə́- gám; gáb- díém; die-
Doyayo ɓɔ̰r3 wɔr3 ɗɔɔtigyɔ ; kɔm4 (rester) er4 , erk1(yɔ)1
rise
se lever
fly
voler (oiseau)
lie down [kwanta]
se coucher
sleep
dormir
Beiya luuná luuná kitná nəəˀná
Riitime lúúná luuna kizo nə́ə́me
Gəmme luh luná luh luná kìs kiná nɨɨ nɨná
Baanma luh luu'ná kìs kiná nɨɨ nɨná
Gəunəm-Yar ɗúúm pá ɗuní kiiní; kiirə́m rèní; rə-
Vɔmnəm rum péí úsom úsóko rəm̀ rəsə̂m ............... Jango úsùn paá ('stand up') usuku kìsùn dii
Momi ruuká uská kiina; seeká kiiná
Kobom rúum pèí; rússí pèí rúsùm kíssúm rə́sə́m
Doyayo ɗund3 ,
ɗuukilɛ kusilɛ yok1(yɔ)
1
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
15
hear
entendre, écouter
know
savoir, connâitre
say ...
dire ...
speak
parler
Beiya lagná lɛɛná; mɛɛná nooná yɔɔrɨńa
Riitime lakná meená nɔɔná yɔ́ˀɔ́rinā
Gəmme láˀgɨ laŋá mèè mená nɔ̀h nɔná yɔ̀ktɨ yɔŋá
Baanma láˀgi laŋá meye mená nòhò yɔ̀kti yɔŋá
Gəunəm-Yar ɗagəní; ɗag- miɛní; mìɛ̀- təəní; tə́ə́ ruiriní; ruiri-
Vɔmnəm dak kpə́kò; dakkpəm mɛɛm; mɛɛkò tɔɔm̀; tɔɔkò ............... Jango (S) daŋ mɛɛ ! dooŋ
Momi ɗaaká meekná (know how to) dooská; dooka
Kobom nààpáí míém; náá bāshi tɔ́ɔ́- rùkdí
Doyayo lak1yɔ1 mɛɛk1yɔ1 a1 yaabo
eat (the food ['tuwo'])
manger (couscous)
eat -
manger
eat/chew (meat)
mastiquer (de la viande)
bite
mordre
Beiya liiná ; lìì kɔ́p tɔpná; tɔ̀p gbɔ́ɔ́k nɔmná
Riitime lii kóóp tɔb kpɔ́ˀɔgɔ nɔmná
Gəmme lee lená tob námzē nòm nómá
Baanma lee lená tòb námzē nòm nomá
Gəunəm-Yar lìní kúə́; lìə̀- kúə́ yakiní tauní djuorè nɔmní; nɔ̀m-
Vɔmnəm rɛm; rɛkò təm dɔ́ɔ́rɔ̀ rɔmɔ; rɔnkpɵ̀ ............... Jango rɛɛ kóp tikku nánsú rɔmu; rɔŋkú
Batəm(Momi) règùm; rɛ̀ká rɔ̀m̄; rɔ̀nkpá
Kobom réí; rékɔ́ tèígó (beans, mais) tòùrùm gúʃi rɔ̀mú
Doyayo le2, lek1yɔ1 tɔkiyɔ 111 lɔm3
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
16
drink
boire
look (at)
regarder
see
voir
give
donner
Beiya boˀná kɛˀná ˀəpɨńa gaaná
Riitime bóˀōná úbna gaaná
Gəmme bòˀ boná kɛ̀ɛ̀ kɛná ɨṕɨ ɨmá gàà ganá
Baanma boˀ boná kɛ̀ɛ̀ kɛná ˀə́kpə əkpmá gàà
Gəunəm-Yar būūní; bùù- zuəní wàg- ganí; gà-
Vɔmnəm buum; buukò zuum; zuukò ukpə́m; ukpə́kò gaam; gaakò ............... Jango (S) booŋ ! gém(m)u ('look'!) ɔˀtà g
yɛ̰̀ɛ̰́
Momi boˀka ɔka gà-
Kobom bóóm ʒóòm; ʒóó- gaam
Doyayo yɔ̰2, yɔ̰k1yɔ1 gbɛn3 gaakiyɔ 111
swim
nager
burn
brûler
Beiya yalná maˀná;
Riitime yálná ; a yál mááme do̰o̰ zíína
Gəmme yal ̀yaná dòˀ doná
Baanma sɛ̀ɛ̀ sɛma
Gəunəm-Yar anní; àsə maaní; màà-
Vɔmnəm pərmôm; pərmókò dɔɔsə́m; dɔɔsə́kò ............... Jango nenku máŋ dúŋ̄! dò̰ò̰saŋ́
Momi pulumkwa dɔɔská
Kobom áá wúm rɔ́mí; rɔ́m-
Doyayo dɔ̰ɔ̰23
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
17
go
aller, partir
walk
marcher
come
venir
Beiya rikná ; watná ɛ̀mbúnna zɛɛná
Riitime wadná ; rɛˀkína zaana
Gəmme bad baná ɛ̀mbɨ ɛmá bahsɨ baná
Baanma bara ɛ̀mbí náani basò wáhti waná
Gəunəm-Yar ɓɛuní; ɓɛm ruirəní , rəəriní zaní; ʒáámə́
Vɔmnəm ríbdəm zam ́; zaakò ............... Jango reŋ ('go!) rií; riitú ('walking') ʒaŋ̀; ʒàkú
Momi gənə́m (journey) zaaka
Kobom rím (vas y!) ríbdī jààm
Doyayo rek3 ɛm4, ɛmb4 zaa23, zaak1yɔ1
I
je
you
tu
he/she/it
il/elle
we (incl)
nous (incl)
we (excl)
nous (excl)
you
vous
they
ils/elles
Beiya míí màń yén úún uu iin íín
Riitime mí mán hwún ɛ́nyá̰ ínyá nɛ́bábe
Gəmme míí mṵ́ó wúó wə́ə́ wúú yáń
Baanəma mii muu wuu yɛɛ yɛɛ yii yaa
Gəunəm-Yar míí mó úrʌ́ íyə́ íí úrí
Vɔmnəm míi móo úr ɛɛ ii ír ............... Jango míŋ móŋ úu áá íŋ íí
Jango (S) míŋ mɔ́ŋ úu áá éé íŋ íì
Momi mii mɔɔ ur aa ee ŋ ŋ íí
Kobom mí mú wén ɛ́nàì íyáì yɛ́nàì
Doyayo mi mɔ gi, -ge, -ɔ wɛ wi nɛ hi
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
18
01 02 03 04 05
Beiya mani tɛk taarək náárə́k nɔɔnɔ̀k
Riitime gbániˀ tɛk tá̰á̰rə̂k náárə̂k nóónɔ̂k
Gəmme wɔ́ɔ́na ítìgè táágè náàgè nòònègé
Baanma geena itigà taagà náàgà nɔɔnùga
Gəunəm-Yar man ittu; itʃu taaru nə́ə́rə́ gbʌn nʌ́ʌ́rə̄
Vɔmnəm màn ètên taán nannò gbà náárò ............... Jango mbóko été taaré náárê gbà náárò
Jango (S) mbɔkò ettê taarê náaré gbə̀ nárò
Momi muunə ii teei ? taanə naanə gbənarə
Kobom mánni ité tááré nárè gbénnáárì
Doyayo gbu1nu1 eer1ɛ taa1rɛ1 na2sɔ3 nɔɔn3ɛ2
06 07 08 09 10
Beiya nɔɔ waŋgə náárə́k àp tāārə̀k náárə́k àp náárə́k náárə́k àp nɔɔnɔk kóp
Riitime nóó gbániˀ nón tɛk dur té ap náárək nóónɔ̄k kob
Gəmme nɔ́ngé nɔ́ˀìtìgè dàkwà níŋsínè kɔp
Baanma nɔnga nɔˀitigè dàkwà nɨŋ́sɨńà kɔ́p
Gəunəm-Yar gbáásə̀ māī gbáásə̀ ˀíttú gbáásə̀ taaru gbáásə̀ nʌ́ʌ́rə́ kòòmé
Vɔmnəm gbaasə̀ mâl gbaasə̀ ètên gbaasə̀ táan gbaasə̀ nannò kòmna ............... Jango gba námbóʒo settê sattáréè pitím bózo kònnô
Momi gbamro gbansa samsara piti muuze kɔmna
Kobom gbánʒà mánní gbáʃa ìté gbássà tááre gbása náre gbássà nárè kɔ̀mná
Doyayo nɔɔn3-gbunu noon3-eerɛ gɛ̰ɛ̰2sɛ3 naan2za13 koob2lɛ3
Gəmme - Vere and Doyayo Comparative Wordlists Ulrich Kleinewillinghöfer (2015)
19
20 40 100 200 15
Beiya zul zuu tɛk zuuˀ nɔɔnì; yar kɔ̂p zuuˀ kóp wàllə̀
Riitime tííle zuˀ tɛ zuˀu nɔɔne zuˀu kɔ́p wálle
Gəmme gbàhsɨ ́wɔnzè gbàhrɨ ́ítìrè gbàhŕ nóóndè gbàhrɨ ́kób kób bèŋ nɔ̀ɔ̀nɨ̀ge
Baanma gbààsɨ ́genze gbààrɨ ́ítɨrè gbààrɨ ́noonre, noonra
Gəunəm-Yar ráárə́ zuu ˀice zuu gbannʌ́ʌ́rə zúú kòòmɛ́ rāptərə
Vɔmnəm ráárò zuu ètê zuu gbà náárò kòmna sàà gbà náárò ............... Jango (S) ʒuru ʒuˀɛ etê ʒuˀɛ gbə̀ náró kònnó sù gbə̀ náró
Momi zṵ́ur
Kobom ráárì ʒuu itté ʒuu gbə̀náárì ʒuu kɔ̀mná rɔ̀pdéri
Doyayo yɔ̰ɔ̰l1-gbun1u1 dum1bi3li2 nas2ɔ3 tɛmɛrɛ gbun2u2
References:
Blench, Roger & Fr. Adrian Edwards (with Raymond Yasom, Michael Usman & James Bekaa). 1988. A Dictionary of the Momi Language. (The
Momi [Vere] language of Nigeria (Yadim dialect). A draft dictionary). Cambridge: multi-copied.
Kleinewillinghöfer, Ulrich. 2015. Samba-Duru Group. http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/adamawa-languages/samba-duru-group/
Kleinewillinghöfer, Ulrich. 2015. VERE Language Group. Comparative Wordlist. (http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-group-100-.pdf)
Kpengabse, A. (2013). Doyayo wordlist; ms.
Lode, Lars. 1992. Aperçu des langues parlées dans le département de Faro. Poli: multi-copied.
Wiering, Elisabeth & Marinus Wiering. 1994. The Doyayo Language. Selected Studies. Dallas: SIL.
http://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-group-100-.pdfhttp://www.blogs.uni-mainz.de/fb07-adamawa/files/2015/06/Vere-group-100-.pdfRecommended