5. TÉMA RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – JEHO PROJEVY A PŘÍČINY

5. TÉMA

RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – JEHO PROJEVY A PŘÍČINY.

Omezování růstu veřejných výdajů na konci 20. století a v současnosti

Faktory růstu veřejných výdajů:

• sociální a demografické faktory

• prahové efekty, válečné události

• inflační tendence, vyšší nákladovost služeb

• technologické změny

• měkké rozpočtování

• politické zájmy a vlivy

Government spending, % of GDP

1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996  

Austria - - 14.7 15.2 35.7 48.1 48.6 51.7  

Belgium - - - 21.8 30.3 58.6 54.8 54.3  

Canada - - 13.3 18.6 28.6 38.8 46.0 44.7  

France 12.6 17.0 27.6 29.0 34.6 46.1 49.8 54.5  

Germany 10.0 14.8 25.0 42.4 32.4 47.9 45.1 49.0  

Italy 11.9 11.1 22.5 24.5 30.1 41.9 53.2 52.9  

Japan 8.8 8.3 14.8 25.4 17.5 32.0 31.7 36.2  

Netherlands 9.1 9.0 13.5 19.0 33.7 55.2 54.0 49.9  

Norway 3.7 8.3 13.7 - 29.9 37.5 53.8 45.5  

Spain - 8.3 9.3 18.4 18.8 32.2 42.0 43.3  

Sweden 5.7 6.3 8.1 10.4 31.0 60.1 59.1 64.7  

Switzerland - 2.7 4.6 6.1 17.2 32.8 33.5 37.6  

Britain 9.4 12.7 26.2 30.0 32.2 43.0 39.9 41.9  

United States 3.9 1.8 7.0 8.6 27.0 31.8 33.3 33.3  

AVERAGE 8.3 9.1 15.4 18.3* 28.5 43.3 46.1 47.1  

Australia - - - - 21.2 31.6 34.7 36.6  

Ireland - - - - 28.0 48.9 41.2 37.6  

New Zealand - - - - 26.9 38.1 41.3 47.1  

AVERAGE - - - - 25.4 39.5 39.1 40.4  

TOTAL AVERAGE 8.3 9.1 15.4 20.7 27.9 42.6 44.8 45.9  

Source: IMF *Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time  

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Australia 35.2 34.8 35.2 35.9 35.4 34.6 35.1 34.8 34.5 34.2 34.0 37.4 37.4

Austria 54.0 53.7 52.2 51.6 51.0 51.6 54.1 50.0 49.5 48.7 48.7 52.3 53.1

Belgium 50.4 50.2 49.2 49.2 49.9 51.2 49.6 52.1 48.4 48.3 50.0 53.9 55.2

Canada 44.8 42.7 41.1 42.0 41.2 41.2 39.9 39.3 39.4 39.1 39.7 43.0 44.1

Czech Republic 43.1 42.3 41.6 44.2 46.2 47.1 44.8 44.7 43.1 41.6 41.7 43.9 44.2

Denmark 56.0 55.1 53.3 53.9 54.2 54.7 54.3 52.5 51.3 50.7 51.3 56.1 56.6

Finland 52.6 51.5 48.3 47.9 49.0 50.1 50.1 50.3 48.6 47.3 48.4 54.1 55.4

France 52.7 52.6 51.6 51.6 52.6 53.2 53.3 53.4 52.7 52.3 52.7 55.4 55.8

Germany 48.1 48.2 45.1 47.5 48.0 48.4 47.3 46.9 45.3 44.1 44.0 47.7 48.6

Greece 44.4 44.4 46.7 45.3 45.1 45.0 45.4 43.3 42.2 44.0 44.9 46.5 46.5

Hungary 52.4 50.0 46.6 47.3 51.3 49.1 48.9 50.1 51.9 49.6 49.6 49.6 50.0

Ireland 34.5 34.1 31.5 33.4 33.6 33.4 33.7 33.7 34.0 35.7 41.0 46.8 49.3

Italy 49.3 48.2 46.1 48.0 47.4 48.3 47.8 48.1 48.7 47.9 48.7 51.7 51.6

Japan 42.5 38.6 39.0 38.6 38.8 38.4 37.0 38.4 36.2 36.0 37.1 42.3 42.1

Korea 23.5 22.7 22.6 24.2 23.8 29.2 26.7 27.3 28.4 28.9 30.3 33.8 33.7

Luxembourg 41.1 39.2 37.6 38.2 41.5 41.8 42.4 41.6 38.6 37.2 40.7 45.6 47.7

Netherlands 46.7 46.0 44.2 45.4 46.2 47.1 46.1 44.8 45.6 45.3 45.5 49.2 51.0

New Zealand 41.5 41.2 39.2 38.6 37.6 38.5 38.0 39.1 40.2 40.3 41.1 45.3 46.4

Norway 49.2 47.7 42.3 44.2 47.1 48.3 45.6 42.3 40.6 41.0 40.0 44.1 44.6

Poland 44.3 42.7 41.1 43.8 44.2 44.6 42.6 43.4 43.8 42.1 43.1 44.0 44.7

Portugal 42.8 43.2 43.1 44.4 44.3 45.5 46.5 47.6 46.3 45.8 45.9 51.1 51.4

Slovak Republic 45.8 47.8 50.9 44.5 45.0 40.1 37.6 38.2 36.9 34.4 34.9 38.9 39.5

Sweden 58.5 60.2 57.0 61.2 55.8 56.0 54.4 54.0 52.9 51.3 51.9 57.0 57.9

Switzerland 35.8 34.3 35.1 34.8 36.2 36.4 35.9 35.3 33.7 32.9 32.9 35.2 36.1

United Kingdom 39.5 38.8 36.6 39.9 40.9 42.4 43.2 44.2 44.3 44.1 48.1 52.4 54.1

United States1 34.7 34.3 34.2 35.3 36.3 36.8 36.4 36.6 36.5 37.4 39.0 41.6 42.8

Euro area 48.6 48.2 46.3 47.3 47.6 48.1 47.7 47.4 46.7 46.1 46.8 50.4 51.1

Total OECD 40.7 39.7 38.9 40.0 40.5 41.0 40.4 40.6 40.1 40.2 41.5 44.8 45.7

VEŘEJNÉ VÝDAJE

Veřejné výdaje(G) „ujídající“(exhaustive)

Transfery (Tr)

Analytické modely dvou typů:

MAKROMODELY

MIKROMODELY

Model rozvoje – ROSTOW, MUSGRAVEV celkovém společenském a ekonomickém vývoji jsou 3 fáze:raná fáze – velké investiční výdaje veřejného sektoru nutné k rozvoji ekonomikystřední fáze – investice veřejného sektoru jsou komplementem soukromých investictřetí fáze – veřejné výdaje přecházejí od infrastruktury k výdajům na sociální služby

EMPIRICKÝ FAKT:

Veřejné výdaje rostou

Alfred Wagner – (1890):

„S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

WAGNER: Tři hlavní důvody růstu veřejných výdajů•industrializace a modernizace vyvolávají regulační aktivity;•poptávka po veřejných a smíšených veřejných statcích roste se zvýšenými příjmy•stát přebírá operace monopolů, kterých podle W. přibývá

Stát blahobytu (welfare state)• veřejné (státní) starobní důchody

• úrazové a invalidní pojištění

• pojištění v nezaměstnanosti

• nemocenské pojištění

• rodinné přídavky

• sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva

• veřejné zdravotnictví

• podpora bydlení, potravinové programy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Prahový efekt

Státní výdaje

Čas

vývoj státních výdajů

A. T. PeacockJ. Wiseman

Práh

začátek války, krize apod.

konec války, krize apod.

MIKROEKONOMICKÉ MODELYcílem je najít mikroekonomické příčiny rostoucí poptávky po veřejných statcích

Užitek i-tého spotřebitele

Ui = Ui (G, P)G...vektor výstupů veř. sektoruP... vektor výstupů soukr. sektoru

Je nutné uspokojit poptávku po k-tém veřejném statku Gk.

Vztah mezi konečnými výstupy veřejného sektoru a množinou aktivit veřejného sektoru pro jejich produkci:Xk = Xk (Lk, Mk)Gk = Gk (Xk, N)X... aktivity k produkci GL... vstup prac. sílyM... vstup materiáluN... velikost populace

Změny veřejných výdajů mohou být vysvětleny pomocí:•změn v poptávce po konečných

výstupech veřejného sektoru•změn v množině produkčních činnost

použitých k vyprodukování výstupů veřejného sektoru a tím změn v kombinaci vstupů použitých v produkčním procesu•změn v kvalitě výstupů veřejného

sektoru•změn v cenách vstupů.

Určení úrovně výstupuPodle voliče mediána – politik se bude snažit uspokojit poptávku (i úroveň daní) voliče mediánaMediánový volič maximalizuje svůj užitek:max Ui (G, P)s rozpočtovým omezenímpP + tBi Yi

kde:i mediánový voličG, P vektory veřejných a soukromých statkůp vektor relativních cen statků soukromého sektoruYi důchod mediánového voličet daňová sazbaBi daňový základ mediánového voliče Bi celkový daňový základ ekonomikyek jednotkové náklady produkce k-tého veřejně zabezpečovaného statkuTi celková daň zaplacená mediánovým voličem, tj. Ti = tBi

Pro jednoduchost platí, že v ekonomice je jen jedna daňová sazba a jeden daňový základ:

t eG/ Bi

kde e je celková jednotková cena veřejného sektoru pro všechny výstupy

Poptávka mediánového voliče po celkovém veřejném výstupu:

DiG = Di

G ( p, Bi, Yi, t, Bi)

William BAUMOL:(The Cost Disease of the Personal Services)

LbeXaLX

Pt

rt

Pt

VtVt

XVt, XPt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech

a, b ... konstanty, r … exponent růstu pro-duktivity v soukr.sektoru, t … čas

Potom náklady na jednotku výstupu

ve veřejném a v soukromém sektoru:

Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou

s růstem produktivity v soukromém sektoru:

ewwrt

0t

aew

LaLew

XCc

rt

0

Vt

Vt

rt

0

Vt

VtVt

bw

LbeLew

XCc 0

Pt

rtPt

rt

0

Pt

PtPt

Tady je ten

rozdíl!

… pro oba sektory