Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů

pořádáno v rámci akce Dny GIS Liberec 2011 | Krajská vědecká knihovna v Liberci 23. 11. 2011

Liberec pod lupou týmové projekty studentů bakalářského programu Geografie

sborník řešených projektů

Katedra geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci

www.fp.tul.cz | www.kge.tul.cz

Dny GIS Liberec 2011 | Liberec pod Lupou – projekty studentů Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci

2

Představené práce jsou výsledkem projektové činnosti studentů 3. ročníku bakalářského studijního programu Geografie (studijní obory Aplikovaná geografie a Geografie se zaměřením na vzdělávání). Zadaná témata byla řešena v rámci předmětu Praktikum z GIS a DPZ v měsících 10/2011-11/2011.

Editor: Jiří Šmída, Liberec 2011

Tato publikace neprošla jazykovou ani odbornou korekturou.

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Katedra geografie Studentská 2, 461 17 Liberec www.kge.tul.cz| [email protected]


3

Seznam projektů

1. Student - vozíčkář na Technické univerzitě v Liberci (Student - Wheelchair Bound at Technical University Of Liberec) Václav Bendl, Eliška Činková, Luděk Grabec, Tereza Langová, Karolína Nosková, Pavla Vurmová

2. Tramvaj v Liberci (Tram in Liberec) Kárová Zuzana, Knopová Markéta, Krejčíková Eva, Kozáková Tereza, Maryško Jan, Smolík Michal

3. Liberec sportovní (Liberec, a sport-friendly city) Tomáš Durdil, Lukáš Hrubý, Martin Mašek, Alena Svobodová

4. Liberec industriální (Industrial Liberec) Alice Kolářová, Nikola Kučerová, Kateřina Prokopová, Mariana Slámová, Ivan Vávra

5. USE – IT Liberec Tomáš Pecháček, Václav Matoušek, Radomír Vlk, Petr Eimann, Pavel Šťovíček, Petr Koťátko

6. Liberec pivní (Liberec beery) Jan Horák, Adam Chrumko, Petr Klápště, Pavel Kohoutek, Radek Ostrčil

7. Lyžařský areál Ještěd (Ski area Jested) Filip Chráska, Jaroslav Nauč, Gabriela Pekárková, Soňa Semanová

8. Dostupnost jednotlivých budov TUL z kolejí Harcov (The accessibility the buildings TUL from the dormitories of Harcov) José Ricardo Barreto, Marek Baše, Klára Čermáková, Lukáš Novák, Jan Smolák

9. Liberecké graffiti (Graffiti in Liberec) Zdeněk Čapek, Michaela Gromovská, Petra Machková, Tomáš Kadlec, Petr Pech, Tereza Slavotínková

Student-vozíčkář na Technické univerzitě v Liberci / Student-Wheelchair Bound at Technical University Of Liberec


4

STUDENT - VOZÍČKÁŘ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI Student - Wheelchair Bound at Technical University Of Liberec

Václav Bendl, Eliška Činková, Luděk Grabec, Tereza Langová, Karolína Nosková, Pavla Vurmová Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie email: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], pavla.vurmova@tulcz

Abstrakt

Toto téma jsme si vybrali, protože se ve svém životě s překážkami potýká každý, pro vozíčkáře však mohou být neřešitelnou součástí života. V naší práci budeme považovat našeho studenta na vozíčku za soběstačného, jenž bude využívat pouze základní pomoc (otevření dveří). V naší práci jsme se zaměřili na komunikace (sklon, výška apod.) a na budovy (budovy Technické univerzita, tak i budovy pro denní používání (obchody, kina, divadla)). U budov jsme sledovali hlavně jejich bezbariérovost (přístup, záchody, chodby, učebny). Toto jsme řešili ze třech pohledů: z teoretického – to co jsme objevili v různých publikacích Technické univerzity, z terénního – to co jsme zjistili my a s posledním pohledem nám pomohl student TUL, který je na vozíku.

Abstract

We have chosen this topic, because each of us face with some barriers in our lives, but for people wheelchairs could it be insoluble part of their lives. In our work we will consider our student in a wheelchair as self-sufficient, who will use only basic support (open door). In our work we focused on communications (incline, height, etc.) and buildings (buildings of Technical University of Liberec and also buildings for daily use (shops, cinamas, theaters). The main factor for bulilding we had wheelchair accessible (acces to toilets, corridors, classrooms, etc.) This was sold from three perspectives: from theoretical - which we found in different publications of TUL, from terrain-view - what we foud out by ourself and with the last one perspective helped us one wheelchair student from TUL.

Klíčová slova

handicap, vozíčkář, bariéry, Technická univerzita v Liberci

Keywords

handicap, wheelchair bound, barriers, Technical University of Liberec

Cíle projektu a předpoklady/ hypotézy

Nejzákladnějším cílem našeho projektu je vytvořit „mapu studenta na invalidním vozíku“. V této mapě budou vyznačena důležitá místa z pohledu studijního (budovy TUL, koleje, menzy) tak i z pohledu zábavy a denní potřeby (obchody, kina, divadla, bazén) a chtěli bychom zjistit míru přístupnosti těchto budov.



5

Výchozím bodem, odkud se bude student pohybovat, budou koleje Harcov, jako místo pobytu většiny studentů TUL. Jelikož budeme posuzovat budovy na území Liberce, tak k nim musíme vytvořit i přístupovou cestu. Proto v naší mapě uvedeme i komunikace, které rozdělíme na dvě skupiny. Na ty, které splňují podmínky pro bezpečnou jízdu vozíku (vyhláška o úpravě chodníků 369/2001 a sklon komunikací) a na ty, které ne.

Nebudeme počítat jen s tím, že handicapovaný student se dopravuje pouze pomocí vozíku. Kde to bude možné, bude student využívat MHD (hlavně na územích, kde je velký sklon komunikací). U MHD nás bude zajímat časová náročnost, která je způsobená podmínkou, že se handicapovaný student může přepravovat pouze v bezbariérových autobusech.

A poslední část, na kterou bychom chtěli v naší práci poukázat, by byly vzdálenostní rozdíly mezi studentem s handicapem a bez handicapu.

Naše vstupní hypotéza je: Předpokládáme, že překážky nejsou tak velké, aby student na vozíku nemohl studovat na TUL a pohybovat se po Liberci bez větších omezení.

Teoretická východiska projektu

Projekt Student na vozíku byl vypracován jako součást semestrální práce studentů předmětu Praktikum z GIS a DPZ, vyučovaném na Katedře geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Smyslem práce bylo najít překážky, jež zabraňují studentovi na vozíku v pohybu po předem daných trasách.

Východiskem pro zpracování projektu byla jak geografická data, tak i terénní výzkum obohacený o subjektivní názory studentky univerzity na invalidním vozíku. Výsledky projektu umožňují vytvořit si alespoň přibližnou představu o problémech s dopravou, jenž studentovi, upoutaném na invalidní vozík, působí ve srovnání s ostatními studenty bez omezení. Díky týmové terénní a hlavně analytické práci jsme byli schopni určit překážky a navrhnout ideální trasu pohybu studenta. V potaz jsme brali překážky stavební, mezi něž jsme počítali schody nebo vyvýšené obrubníky, které nesplňovaly Vyhlášku o úpravě chodníků z roku 2001 [6], i překážky přírodního charakteru, za které jsme považovali především ty komunikace, jejichž sklon přesahuje danou normu 8,33%.

Postup zpracování a použité metody

Postup naší práce lze rozčlenit do tří etap:

Vyhledávání informací

Informace jsme čerpali hlavně z internetových zdrojů. Zde jsme vyhledali dokument vypracovaný Technickou univerzitou „Průvodce Technickou univerzitou v Liberci pro studenty se zdravotním postižením“ [7] a na základě těchto informací jsme provedli vlastní terénní průzkum.

Jelikož překonání vzdáleností mezi jednotlivými budovami využívanými studenty je pro vozíčkáře náročné, byl zde předpoklad využití nejen vlastního invalidního vozíku, ale i MHD. Proto jsme také v první etapě určili poměr bariérových a bezbariérových autobusů.

Terénní průzkum

Cílem této fáze bylo ověřit pravdivost informací z internetu a popřípadě zjistit nové skutečnosti.

Část skupiny zjišťovala dostupnost školních a volnočasových budov (bazén, knihovna, divadlo,…) pro vozíčkáře. Prověřovali jsme, zda konkrétní budovy mají vhodně uzpůsoben výtah či zda je zde „schodolez“. Dalším kritériem byla přítomnost alespoň jednoho bezbariérového WC. Získané poznatky jsme porovnávali s oficiálním dokumentem vydaným TUL [7].



6

Zbytek skupiny kontaktoval odpovědné pracovníky na Městském úřadě v Liberci, kteří nás odkázali na tzv. bezbariérovou vyhlášku 369/2001 [6]. A v neposlední řadě jsme důležité informace získali od studentky TU na invalidním vozíku, s kterou jsme také námi zjištěný stav konzultovali [1].

Zpracování informací

Námi zjištěné informace jsme zpracovali v programu ArcGIS 10 a získali tak několik mapových výstupů.

Na základě bezbariérové vyhlášky[6] vznikla mapa sklonitostí komunikací v Liberci, kde jsme určili cestu, kudy vozíčkář projede bez vážných problémů a kudy nikoli. Sklonitost jsme vytvořili pomocí několika vrstev. Tři vrstvy byly liniové: ulice, pěšiny a cesty. Tyto tři vrstvy jsme spojili pomocí funkce intersect a vytvořili z nich polygonovou vrstvu všech komunikací města Liberce. Z vrstvy GRIDu blízkého okolí Liberce jsme vytvořili vrstvu sklonitosti, kterou jsme nakonec aplikovali pouze na vytvořenou vrstvu komunikací. Výsledkem je síťová mapa sklonitosti ulic města Liberce.

Dalším výstupem byla dostupnost kolejí Harcov. Zde jsme zjišťovali nejen možnost ubytování handicapovaného studenta, ale i dostupnost restaurací a menzy v areálu kolejí. Poslední námi vytvořená mapa se zaměřila na srovnání tras chodce a vozíčkáře mezi budovami. U map Harcova a srovnávání trasy jsme si vytvořili novou vektorovou vrstvu formátu ESRI Shapefile, ve kterém jsme editací zanesli do mapy místa, běžně využívané studentem a náležitě jsme je rozlišili podle funkčnosti. U mapy srovnání tras jsme navíc editací rozlišili ulice a pěšiny, které používá student bez handicapu, ty které používá student na invalidním vozíku (ty jsme srovnali se sklonitostí komunikací v předešlé mapě) a cesty používané oběma. Z této mapy jsme z atributové tabulky pomocí funkce "Statistics…“ vygenerovali tabulku, kde jsme zaznamenali jak vzdálenost, tak i bezbariérovost jednotlivých budov.

Výsledky a doporučení

Výsledky

Většina budov v rámci TUL je bezbariérově přístupných, avšak pouze částečně. Budovy C, D bez nájezdových ramp, se „schodolezem“. Budovy S, H – doporučuje se doprovod asistenta, v budově C je jeho přítomnost nezbytně nutná. V budovách S, H není přístup uzpůsoben oběma typům vozíků. Budova B je celkově nepřístupná. Centra zábavy a jiná místa denní potřeby jsou bezbariérová, jedinou výjimkou je Divadlo F. X. Šaldy (jelikož se nachází v historické zástavbě, není možná úprava budovy).

viz Tab. 1: Dosažitelnost využívaných budov

Z porovnání vzdáleností (nejbližší zastávka – budova TUL) mezi chodcem a vozíčkářem vyplývá, že je z více jak poloviny případů rozdílná. Ve třech případech je vzdálenost kratší pro vozíčkáře (budovy A, C, D), v šesti je kratší pro chodce (budovy F, S a dále bazén, krajská knihovna, OC Fórum a botanická zahrada). Vozíčkář má v celkovém součtu delší trasy o více jak tři sta metrů.

Z analýzy frekvence jízdy bezbariérových vozů MHD vyplývá, že z celkového počtu 165 spojů linek 15 a 29 (trasa Fügnerova – Stodolní; pouze v pracovní dny) je 43,6 % bezbariérových a 56,4% vozů s bariérou. Bezbariérové vozy vyjíždí po celý den. Problémovou je linka 19, která vede přes zastávky Březová alej a Lesní správa (směr Harcov Střelnice), na tuto trasu vyjíždějí jen vozy s bariérou.



7

Graf 1: Poměr jízd bariérových a bezbariérových autobusů (vlastní zpracování: Grabec)

Tab. 2: Poměr autobusů bariérových a bezbariérových na linkách č. 15 a 29 [8]

Typ vozu linka č. 15 linka č. 29 Celkem

Stodolní - Fügnerova

Fügnerova - Stodolní

Stodolní - Fügnerova

Fügnerova - Stodolní

počet počet v %

Bariérový 27 25 9 11 72 43,6

Bez bariéry 39 40 9 5 93 56,4

Vytvořili jsme mapu areálu kolejí Harcov, na které jsme zachytili přístupné a nepřístupné budovy, nepřístupné cesty a riskantní terén. Z důvodu riskantního terénu jsme vyřadili linku MHD č. 19 jako další možnost dopravy na koleje. Mezi nepřístupné budovy patří blok B a C, menza a dále pak čtyři studentské kluby.

Nejen vysoké chodníky bez nájezdů a schody jsou pro člověka na invalidním vozíku překážkou. Poměrně velkým problémem je i sklonitost terénu, ve kterém se „vozíčkář“ pohybuje. Liberec je přesně takové město, ne příliš vhodné pro handicapované na vozíku. Podle vyhlášky o úpravě chodníků z roku 2001 (tzv. bezbariérová vyhláška 369/2001) je maximální sklonitost, kterou jsou vozíčkáři schopni překonat, 8,33%. Většina silničních komunikací a chodníků v Liberci má větší sklonitost než je maximum. Takových je kolem 68%. Chodníků s vyhovující sklonitostí je pouhých 32%. Příkladem nevhodné, velké sklonitosti je okolí studentských kolejí Harcov. Ulice Pražská a Moskevská, které spojují některé vybrané budovy. Kvůli tomuto je student na invalidním vozíku závislý na městské hromadné dopravě, avšak ani ta ne vždy uspokojuje jeho potřeby.

Doporučení

Jediné ubytování pro vozíčkáře je na TUL umožněno v budově H. Na kolejích Harcov je pouze jediný bezbariérový pokoj, a to na bloku A. Student vozíčkář je tedy ochuzen o ten „pravý studentský život“, to vede ještě více k jeho vyčleňování. Navrhujeme zrekonstruovat v přízemí několik dalších bezbariérových buněk, ve kterých by mohli studenti na vozíku bydlet.

Technická univerzita se snaží vozíčkářům co nejvíce usnadňovat život a průběh studia – existuje Akademická poradna a poradna pro zpřístupňování vysokoškolského studia lidem se zdravotním postižením, pokud není možný nájezd do budovy, nebo budova nemá výtah, jsou k dispozici schodolezy nebo plošiny. V takových případech je vozíčkář omezen. Nedostačující jsou bezbariérová



8

WC – na budovách B, C, D, I, N (Jablonec n. Nisou) a v menze na Harcově nejsou žádná bezbariérová WC. Navrhujeme v rámci možností (při dalších stavebních úpravách atd.) vybudovat alespoň jedno bezbariérové WC v každé budově. Z hlediska rozmístění budov TUL je ideální studium v okolí Husovy ulice, kde se jich nachází polovina.

Je zřejmá snaha TUL a celkově města v odstraňování bariér, avšak nesmíme zapomínat na nejdůležitější a asi nejvýraznější problém, kterým je profil Liberce. Je to město plné strmých kopců – riskantního terénu, a i když je možno využívat MHD, není to zrovna univerzitní město pro fyzicky postižené.

Závěr

Dle dostupných informací je patrné, že hypotéza byla správná. TUL je jedna z mála vysokých škol, která se snaží pomoci handicapovaným studentům v běžném (prezenčním) studiu. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou vypravuje dostatek bezbariérových autobusů, které může student upoutaný na vozík využívat. Bohužel koleje Harcov nejsou dostatečně uzpůsobeny k pohybu vozíčkářů. Stačily by drobné stavební úpravy (snížení nájezdových prahů na výšku 20mm a méně), které by mohli pomoci k tomu, aby se vozíčkáři mohli začlenit do běžného studentského života. Věříme, že studenti na vozíku a nejen oni, budou mít chuť se vzdělávat a žít v městě Liberec, protože překážky a bariéry jsou od toho, aby se překonávaly.

Zdroje [1] Michala Rutteová – studentka TUL, které bychom chtěli poděkovat za ochotu podělit se s námi o vlastní zkušenosti a tím nám i pomoci vypracovat tento projekt.



9

Použitá literatura

[2] Klub aktivních vozíčkářů [online]. 2008 [cit. 2011-11-12]. Liberec. Dostupné z WWW: <www.kav.cz>. [3] Občanské sdružení bez bariér [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Liberec. Dostupné z WWW: <http://www.bezbarier.cz/liberec/liberec.html>. [4] Průvodce TUL pro studenty se zdravotním postižením [online]. 2009 [cit. 2011-11-12]. Přístupnost budov TUL. Dostupné z WWW: <http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-handicap.pdf>. [5] Vozíčkář- časopis nejen pro sedící [online]. 2010 [cit. 2011-11-12]. Informační portál. Dostupné z WWW: <http://ligavozick.skynet.cz/ip/bariery.php?oblast=9000085>. [6] Vyhláška o úpravě chodníků z roku 2001 (tzv. bezbariérová vyhláška 369/2001) [7] Akademická poradna a centrum podpory na TU v Liberci [online]. 16.3.2009 [cit. 2011-11-19]. Průvodce Technickou univerzitou v Liberci Pro studenty se zdravotním postižením. Dostupné z WWW: <http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-handicap.pdf>. [8] Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce n.N., a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]. Jízdní řády. Dostupné z WWW: <http://www.dpmlj.cz/mhd-liberec/jizdni-rady/>.

Použitá data

Národní geoportál inspire [online]. 2010 [cit. 2011-05-11]. WMS. Dostupné z WWW: http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/ cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 14. 11. 2011].

http://www.kav.cz/#_blank

http://www.bezbarier.cz/liberec/liberec.html

http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-handicap.pdf#_blank

http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-handicap.pdf#_blank

http://ligavozick.skynet.cz/ip/bariery.php?oblast=9000085

http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/%20cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer

http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/%20cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer



10

Příloha Tab. 1.: Dosažitelnost využívaných budov (vlastní zpracování: Bendl)

název budovy přístupnost vozíčkáře oficiální [7]

hodnocení studentky na

vozíčku (1 nejlepší, 5 nejhorší) [1]

vzdálenost od nejbližší

zastávky pro chodce (m)

vzdálenost od nejbližší

zastávky pro vozíčkáře (m)

TUL A bezbariérová nevyužívá 157,8 149,7

TUL B nepřístupná nevyužívá 246,9 246,9

TUL C

bezbariérový přístup možný pouze částečně a to zásadně prostřednictvím nájezdových lyžin a elektrického zařízení tzv. „schodolezu“, při

vstupu a pohybu vozíčkářů do objektu a v objektu je

podpora asistentů nezbytně nutná

nevyužívá 261,9 252,6

TUL D jako u budovy TUL C nevyužívá 370,2 252,6

TUL E bezbariérově přístupná jak hlavním, tak i zadním vchodem 1 213,7 213,7

TUL F na základě telefonické dohody budou otevřeny

spojovací dveře do chodby k ordinacím praktického lékaře a zubní ordinace

1 83,4 237,6

TUL P venkovní nájezdová rampa, uvnitř budovy je bezbariérový přesun zajištěn prostřednictvím

dvou schodištních plošin 2 62,6 62,6

TUL S přístupný pro mechanické vozíky, ale není

dostatečně přístupný pro vozíky elektrické – doporučujeme doprovod asistentní služby

5 184,1 223,5

TUL H přístupný pro vozíky elektrické – doporučujeme doprovod asistenční služby 1 377,8 377,8

TUL K

přístupná jak z Tř. 1. máje tak i z parkoviště u zadního traktu objektu, v rámci budovy je

pohyb pro vozíčkáře možný výtahem, nejvyšší patro je bez výtahu

3 370,7 370,7

bazén bezbariérový vstup, chybí zvedák do bazénu 2 688,4 705,6

Divadlo F. X. Šaldy nepřístupné 5 306,9 306,9

krajská knihovna bezbariérová 1 330,1 347,2

Malé divadlo bezbariérové 2 467,7 467,7

OC Forum bezbariérové 1 32,4 102,9

ZOO větší část bezbariérová 2 24,7 24,7

botanická zahrada bezbariérová 2 454,9 524,6

celková vzdálenost 4449,0 4764,4

Tramvaj v Liberci / Tram in Liberec


11

Tramvaj v Liberci Tram in Liberec

Kárová Zuzana, Knopová Markéta, Krejčíková Eva, Kozáková Tereza, Maryško Jan, Smolík Michal

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt

Projekt Tramvaj v Liberci je rozdělen na tři hlavní části: historii, současnost a budoucnost. Historická část popisuje hlavní milníky tramvajové dopravy v Liberci, což zahrnuje vznik tramvajových tratí a s tím spojené nehody. Práce samozřejmě neopomíjí ani vývoj tramvajových vozů. Ze současnosti se práce zaměřuje především na analýzy dostupnosti a využití jednotlivých linek. Třetí část je věnována názorům lidí na tramvajovou dopravu a návrhu nové tramvajové tratě do liberecké části Ruprechtice.

Abstract

The Project Tram in Liberec is divided into three main parts: the past, the present and the future. The first part describes the main milestones of tram transportation in Liberec, which include formation of tram tracks along with accidents and tram cars development. The second part is focused mostly on analyses of availability and usage of individual tram lines. The third part is concerned with people´s opinions on the tram transportation and with a plan of a new tram track to Ruprechtice city part.

Klíčová slova

tramvaj, tramvajová trať, Liberec, mapa, historický vývoj

Keywords

tram, tram line, Liberec, map, historical development

Cíle a hypotézy

Cíle projektu lze shrnout do čtyř základních bodů. Zaprvé, snaha o zaznamenání všech důležitých změn tramvajové dopravy v její historii. A přehledně jsme je znázornili. K tomu jsme použili mapové a tabulkové vyjádření. Za druhé, jsme zjistili a rozebrali současný stav, momentální postavení a problémy tramvajové dopravy. Zatřetí, z našich zjištěných poznatků a možností jsme navrhli novou tramvajovou trasu po Liberci. A na závěr jsme zpracovali dotazníkové šetření, ve kterém jsme zhodnotili výsledky, vytvořili závěry a z nich se pokusili navrhnout řešení na zlepšení liberecké tramvajové dopravy.



12

K našim hypotézám patří, že by se tramvajová doprava měla stát páteřní dopravou městské aglomerace na úkor autobusů, současně by tato ekologicky čistá doprava měla přispět k omezení automobilové dopravy v centru města a tím výraznému omezení výfukových zplodin a potažmo vylepšení kvality ovzduší ve městě. Dále by měla být tramvajová doprava přístupná co nejširšímu počtu obyvatel Liberce (potažmo Jablonce n. N.) a současně by měla splňovat požadavek efektivní dopravy z hlediska dopadů do rozpočtu města, v porovnání ceny a kvality za služby a výše dotace z městských rozpočtů. Pozitivních výsledků našeho šetření (výzkumu, práce) lze dosáhnout širokým zapojením respondentů z hlediska různých vrstev obyvatelstva Liberce a Jablonce nad Nisou. Tj. zjistit kvalitu služeb, která je poskytována DPMLJ, šíři tramvajové sítě a ekonomickou dostupnost městské dopravy Liberce Jablonce nad Nisou s přihlédnutím k rozvoji tramvajové dopravy. V neposlední řadě je nutno získat relevantní informace od provozovatele tramvajové dopravy, představitelů města a nutno zohlednit specifika tramvajové dopravy z hlediska investic do technického vybavení, fyzického stavu kolejových vozidel a kvality tramvajového svršku (koleje).

Teoretická východiska

Jak již bylo nastíněno v obecné úvodní části věnované projektu Tramvaj v Liberci můžeme říci, že se ve své podstatě jedná o projekt, jehož smyslem je doplnit informace o tramvajové dopravě v Liberci. Výsledky by měly přinést alespoň hrubou představu o využívání tramvajové dopravy, ale také by mohli přinést požadavky občanů na novou trať. S pomocí Dopravního podniku města Liberec a dotázaných občanů jsme vytvořili novou trať, která by městu Liberec a hlavně obyvatelům usnadnila cestování. Naším dalším zájmem byla snaha porovnat, jaké byly tramvajové tratě v historii a jaké jsou nyní.

Východiskem pro zpracování se stal Statní okresní archiv Liberec, kde jsme získali důležité informace v podobě historických map. Naším dalším důležitým zdrojem informací se stali zaměstnanci Dopravního podniku města Liberec a Jablonec nad Nisou. Hlavní Informace o tramvajové dopravě v Liberci jsme čerpali na základě historický údajů z knih, které nám poskytly jak historické znázornění tratí tak náhled na dřívější stroje.[1]


Celý projekt Tramvaj v Liberci jsme rozdělili do několika částí, kdy každému členu skupiny byly přiděleny dané části. Jedna z hlavní části celého projektu byla historie tramvajové dopravy v Liberci a její vývoj. Pro tuto část projektu byl vytvořen poster o velikosti A0, kde se Zuzana Kárová a Markéta Knopová zaměřily a popsaly tramvajové vozy od počátku až po současnost. O historii tramvajové dopravy obecně a výstavbě jednotlivých tramvajových tratí se postarali Jan Maryško a Tereza Kozáková. K těmto částem projektu byly vytvořeny i mapové podklady, které vytvořil Michal Smolík. Další části projektu byly zaměřeny na současnost tramvajové dopravy a možnosti jejího rozšíření v budoucnosti. Současnost popsala Eva Krejčíková a o zbylé části se postarala společně celá skupina.

Na začátku celého projektu bylo nejdůležitější si obstarat co nejvíce zdrojů a dokumentů, ze kterých jsme čerpali a získali inspiraci pro náš projekt. Proto jsme navštívili Krajskou vědeckou knihovnu a Státní okresní archív v Liberci, kde jsme získali knihu zabývající se kompletní historií tramvajové dopravy v Liberci a staré mapy Liberce, kde jsou znázorněny konkrétní tramvajové tratě z let 1897, 1899, 1904, 1912, 1932, 1952, 1960 a 1984.[1] Z dokumentů byla dána dohromady historie, která se skládá z textové části, map a schémat tramvajových tratí a historických fotografií, které byly získány z knižní publikace nebo z webových stránek Dopravního podniku měst Liberec a



13

Jablonec nad Nisou. Mapy a schémata vývoje tramvajových tratí byly vytvořeny v programu ArcMap 10.1, kde došlo k připojení WMS služby, která nám tvořila podkladovou mapu. WMS služba s názvem „cenia_t_podklad“ a zobrazovací data (základní topografický podklad - DMÚ25 a další vrstvy) byla použita ze serveru Národního geoportálu INSPIRE (dostupného na geoportal.gov.cz). Poté jsme v programu ArcCatalog 10.1 vytvořili několik nových shapefilů, kdy každá nová vrstva byla pro letopočet, kdy došlo k otevření nové tramvajové tratě. Poté došlo k editaci jednotlivých vrstev, do kterých se podle podkladové mapy zaznamenávali tramvajové tratě, tak jak byly kdysi postaveny a využívány. Vrstvy byly nastaveny na typ „Polyline“ a souřadnicového systému S-JTSK Krovak East North.

Pro část zaměřenou na současnost tramvajové dopravy v Liberci byl veden řízený rozhovor s panem Ing. Tomášem Krebsem z ředitelství Dopravního podniku města Liberce, konkrétně. Poskytnuté informace jsme znázornili na mapách znovu pomocí nově vytvořených vrstev a editací jejich atributové tabulky. Tyto vrstvy jsme použili do znázorněných analýz vytvořených v programu ArcMap 10.1. Do tabulky atributů vrstvy tramvajové tratě přidáme dvě pole: Bunka/short integer a Rychlost/double. Rozbalíme kontextové menu a u pole Buňka vybereme funkci Field calculator. Do kolonky bunka= vyplníme číslo 10 (10m). Toto číslo použijeme i pro rozměr jednoho pixelu ve vrstvě. To znamená, že pixel bude mít velikost 10x10m. V kontextovém menu atributu Rychlost – funkce Field Calculator vyplníme 10/30000. Tedy dráha/rychlost. To znamená, že tramvaj pohybující se průměrnou rychlostí 30km/h, urazí dráhu jednoho pixelu za 0,00033 hodiny. Poté použijeme funkci „Feature to raster“ z nabídky nástrojů „Spatial analyst“. Tuto funkci použijeme celkem dvakrát, kdy jednou při konverzi do rastru použijeme pole „bunka“ a podruhé pole „rychlost“. V dalším kroku jsme pracovali stále se „Spatial Analyst“. „Váhový přístup“ (Spatial Analyst → Distance → cost Weighted. Tuto funkci použijeme u obou vytvořených rastrů, na kterých nám vznikne barevné schéma. Jedná se o analýzy časové a vzdálenostní dostupnosti, u kterých byl jako počáteční bod brán terminál MDH Fügnerova. Ke grafickým prvkům jsme přidali i doplňující text. Do této části projektu jsme zahrnuli i metodu dotazníkového šetření mezi libereckým obyvatelstvem. Výsledky dotazníku byly znázorněny grafem. V našem projektu jsme se dále pokusili navrhnout možnost výstavby nové tramvajové tratě, která by spojila hustěji zabydlenou oblast Liberce s centrem města. Tento mapový výstup byl vytvořen znovu v programu ArcMap s připojenou WMS službou.

Jako podkladovou mapu pro náš projekt jsme zvolili historickou mapu Liberce: „Pharus-plan Reichenberg“, která byla vytvořena okolo roku 1913. [5] Toto mapové dílo, společně s dalšími mapami, nám bylo poskytnuto ve Státním okresním archivu v Liberci a sloužilo nám jako zdroj pro tvorbu schémat historických tramvajových tratí na posteru Historie. Podkladová mapa slouží jako ukázka, aby i veřejnost věděla, jak vypadala kartografická tvorba z počátku 20. století.


Můžeme říci, že se nám podařilo splnit většinu předem stanovených cílů projektu, ale u některých částí jsme narazili na problémy a proto museli tyto části vynechat. Vytvořili jsme návrh nové trati, podle toho jak je v Liberci vedena autobusová doprava, a kde se vyskytuje hustě obydlená oblast, která by se tak lépe propojila s centrem Liberce. Trať je dlouhá cca 2,5 kilometru a spojuje okolí centra města s Libereckou částí Ruprechtice. Tato trať by měla, ulevil autobusové dopravě a urychlit přepravu cestujících.

Cílem našeho dotazníkového šetření bylo získání širokého spektra názorů lidí, kteří jednak v Liberci žijí a občanů, kteří místní dopravu, zejména pak tramvajovou, využívají. Dotazník jsme předložili 80ti lidem, kde jsme tentokrát nedělali rozdíly mezi muži a ženami. Pro zajištění co



14

nejširšího a nejobjektivnějšího pohledu na toto téma jsme vybrali takovou skupinu respondentů, která nám umožnila tento názor získat. Ve světle získaných informací, které průřezově pocházejí od všech účastníků našeho dotazníkového šetření, je zřejmé, že obyvatelé Liberce, jakožto lidé, kteří dojíždějí do Liberce za prací, si neumí městskou hromadnou dopravu bez využití tramvajových linek představit. Na druhé straně však drtivá většina účastníků tohoto šetření poukazovala na dlouhodobé neduhy tramvajové dopravy, a to především na kvalitu a rozsah sítě tramvajových linek a neadekvátní ceny jízdného. Závěrem je ale nutné podotknout, že občané Liberce tramvajovou dopravu preferují i do budoucna s tím, že příslušné orgány městské samosprávy a dopravního podniku musí bezodkladně řešit uvedené nedostatky.

Podoba dotazníku pro projekt

Na Obr. 1 je jasná patrná vytíženost jednotlivých tramvajových zastávek na lince číslo 2 podle

toho kolik lidí na dané zastávce nastupuje. Nejvíce vytížené jsou zastávky Dolní Hanychov, Nádraží a Fügnerova v centru města, zatím co nejméně využívána cestujícími jsou zastávky Lidové sady a 5. května. Další mapové výstupy jsou znázorněny na výsledném posteru našeho projektu spolu s přiloženým komentářem a grafikou.



15

rok 2010, zdroj statistických dat: DPMLJ, upraveno

ukázka schémat tramvajových tratí vytvořených v programu ArcMap 10.1

Zdroj statistických dat: DPMLJ, upraveno



16

Závěr

Výsledná práce našeho projektu je velmi obsáhlá, kde se vyskytuje mnoho mapových výstupů, textových částí a fotografií, hlavně těch historických. Vznikli celkem dva postery o velikosti A0. Prvníposter je zaměřen na historii tramvajové dopravy a zbylý na současnost a dotazníkové šetření, které nám ukázalo na spokojenost lidí s tramvajovou dopravou v Liberci. Předpoklady pro náš projekt, bylo představit tyto zmíněné kapitoly široké veřejnosti v přehledné a zajímavé formě. Proto ve výsledné práci velké množství map a schémat, doplněné o fotografie. Tyto předpoklady se nám podařilo splnit a doufáme, že práce obohatila znalosti obyvatel Liberce o tramvajové dopravě ve městě.

Zdroje


[1] DVORSKÝ, P.; GRISA, I.; JÄKL, G. Úzkorozchodné tramvajové provozy. Vyd. 1. Praha : Corona, 2007. 459 s. ISBN 80-86116-49-2.

[2] Ročenka Liberecké architektury 2009. Liberec : Karel Čtveráček, 2010. 104 s. ISBN 978-80-01-04475-9.

[3] ŠMERDA, Roman. Tramvajová doprava v Liberci [online]. [s.l.], 2008. 55 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Dostupné z WWW: <http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/29614/1/SmerdaR_Tramvajova%20doprava_JB_2008.pdf>.

Další použité zdroje informací

[4] Dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou, a.s. – pan Ing. Tomáš Krebs

[5] Státní okresní archiv v Liberci – historické mapy Liberce z 20. století

[6] Dopravní podnik města Liberce a Jablonce n. Nisou, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: <www.dpmlj.cz>.

Použitá data

Základní báze geografických dat ČR – ZABAGED

WMS služba „cenia_t_podklad“ se základním topografickým podkladem, připojená přes Národní geoportál INSPIRE (dostupného WWW: geoportal.gov.cz)

Použitý software

ESRI ArcMap 10.1 a ArcCatalog 10.1, ESRI Data & Maps 10.1, ESRI 2011

Microsoft Office 2007

Liberec sportovní / Liberec, a sport-friendly city


17

Liberec sportovní Liberec, a sport-friendly city

Tomáš Durdil, Lukáš Hrubý, Martin Mašek, Alena Svobodová

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt

Tento studentský projekt se zabývá výskytem sportovních oddílů a možnostmi sportování v katastrálním území města Liberec. Výstupem jsou dva mapové postery. První z nich se věnuje všem sportovištím a oddílům, kam si lidé mohou jít sami aktivně zasportovat. Druhý poster obsahuje informace o klubech a oddílech, které hrají různé sportovní soutěže (na různých úrovních) a je možné se na ně přijít podívat a zafandit si. V následujících částech jsou popsány cíle projektu, postup práce a její výsledky.

Abstract

This student project presents various sports clubs and sport opportunities in the cadastral area of Liberec. Two map posters come as an output. The first poster features all the sports grounds and sports clubs, where people can engage in sports actively. The second poster shares information about sports clubs that play sports league (on different levels) and whose fans can come enjoy the match. The following sections describe objectives of the project, work progress and results.

Klíčová slova

Sport, Liberec, sportoviště, sportovní organizace, poster

Keywords

Sport, Liberec, sports grounds, sports organization, poster

Cíle projektu a předpoklady

Hlavním cílem této práce bylo ukázat na Liberec jako na sportovní město v návaznosti na vyhlášení Liberce coby Evropského sportovního města roku 2012. Na mapě bychom chtěli prostorově předvést sportovní organizace, kterým je možno fandit. Dále sportoviště, turistické a cykloturistické trasy, kde si může zasportovat každý. Vznikne tím přehled sportovního zázemí v Liberci, kde je možné se účastnit sportovního dění. Z obou map následně vyplyne vzájemná prostorová koncentrace již zmíněných ploch.

Tento cíl bude znázorněn skrze dva mapové postery, které budou mapovat námi zvolené téma. První poster ukáže veškerá sportoviště a sportovní vyžití v Liberci (včetně turistických tras, cyklotras a



18

splavné části řeky Nisy). Na většině těchto sportovištích a v halách mají sídla kluby a organizace, kam si lidé mohou jít zasportovat a zacvičit sami aktivně. Druhý poster znázorní sportovní organizace působící v Liberci. Na soutěžní utkání klubů, které hrají sportovní ligu, mohou lidé chodit a podpořit svůj tým.


Smyslem našeho studentského projektu je představit lidem rozmístění a koncentraci sportovního zázemí na námi zvoleném území.

Východiskem a základním podkladem se pro nás stal seznam sportovních organizací, sportovišť a dalších sportovních vyžití v Liberci zpracovaný informačním centrem Liberec, námi aktualizovaný a rozšířený vlastním průzkumem na internetu a v terénu.

Město Liberec získalo prestižní ocenění Evropské město sportu 2012 (European City of Sports). Oficiální předání se bude konat na konci listopadu 2011 v Bruselu, uděluje ho Asociace evropských měst sportu (ACES EUROPE). Ocenění je jedinečná příležitost k propagaci města ve světě. Udělování těchto ocenění je podporováno Komisí evropských společenství. Komise v roce 2007 vydala Bílou knihu o sportu (Commission of the European Communities 2007). V této publikaci je sport zdůrazněn svojí společenskou rolí a prostředkem k utužení zdraví. Mimo to je sport důležitým nástrojem pro místní a regionální rozvoj (impuls k modernizaci infrastruktury, nová pracovní místa).

Pro rozdělení sportů jsme vycházeli z více prvků. Za prvé bylo nutné definovat, co přesně sport představuje (Choutka, Dovalil, 1991). Za druhé kluby jsou ve velké míře dobrovolné organizace a poskytují mnoho sportovních či rekreačních zázemí, jak pro své členy, tak i pro zájemce z řad veřejnosti (Delaney, Madigan, 2009). A za třetí bylo nutné sporty klasifikovat podle různých sportů a míst činností, pro větší přehlednost mapového posteru bylo nutné generalizovat sportovní aktivity.

Kritériem pro vymezení území byla katastrální výměra města Liberec. Výjimku tvoří katastrální území obce Stráž nad Nisou, které není součástí Liberce, ale je s ním velmi úzce spjato. V minulosti, v letech 1976 - 1990 bylo dokonce jeho součástí.


Postup se skládal z několika dílčích prací. Nejdříve jsme přistoupili k rešeršním pracím. K tomu jsme využili své vlastní pozorování, internetovou adresu informačního centra Liberec a dále internetové adresy Tipsport arény v Liberci a jednotlivých klubů a organizací, které se ve městě nacházejí.

Po shromáždění všech dat jsme přistoupili k vytváření samotných posterů. Mapy jsme vytvářeli v programu ArcGIS 10.

První mapový poster pojednává o jednotlivých sportovištích v Liberci. V první řadě jsme si museli vytvořit bodovou vrstvu. V příslušné atributové tabulce jsme vytvořili pole (nazev a sport). Na podkladovou mapu, kterou jsme si zanesli a ohraničili, jsme postupným přidáváním bodů vyznačili sídla klubů, organizací a sportovišť. Do atributové tabulky a jednotlivých polí jsme zapisovali názvy sportovních oddílů a sporty, kterými se zabývají.

Po následném zmapování všech námi nalezených sportovních zařízení jsme do atributové tabulky přidali další pole s názvem piktogramy. Jelikož bylo mnoho různých sportovních odvětví, bylo zapotřebí jejich výčet zúžit. Sporty, které spolu souvisí, nebo si jsou podobné, jsme přiřadili buďto



19

zvláštní skupinu (bojové umění) nebo jeden charakteristický sport pro vybranou skupinu sportů (aerobic, gymnastika, střelba). Jednotlivým sportovním odvětvím jsme vyrobili charakteristické piktogramy, které je budou znázorňovat v mapě. Zanesli jsme je do mapy a vedle nich názvy jednotlivých sportovišť, klubů a oddílů. Problém se vyskytl v okolí Tipsport arény, kde se nachází více sportovišť a sportovních oddílů na malém prostoru. Vytvořili jsme tedy výřez této lokality a umístili ji na okraj mapového posteru. V tomto výřezu jsme znázornili příslušná sportoviště a oddíly i s jejich názvy.

Turistické trasy, cyklotrasy a sjízdnou část řeky Nisy jsme vytvořili pomocí liniových vrstev. Jednotlivé linie jsme zanášeli podle podkladové mapy (WMS server http://geoportal.gov.cz, rastrové ekvivalenty topografických map1.) Jako pomocná mapa pro přesnější zanášení tras nám posloužila turistická mapa na portálu mapy.cz. Po zhotovení příslušných liniových vrstev jsme jednotlivé linie barevně rozlišili. Dále jsme zanesli do posteru: název, legendu, měřítka (číselná a grafická), severku a tiráž. Dokončovací designové práce jsme provedli ve freeware programu GIMP 2.

Druhý mapový poster znázorňuje sportovní organizace působící na území Liberce, postup byl podobný postupu posteru pvnímu. Ze získaných dat byla vytvořena bodová vrstva, ve které byly jednotlivé organizace přiřazeny k místu, kde provozují svůj sport. Atributová tabulka byla nadefinována jednotlivými poli: nazev, sport, prostredi, liga, umisteni. Bohužel ne ke všemu byly zjistitelné všechny údaje. Po zanesení všech dostupných klubů došlo k úpravě zobrazovacích bodů úpravou barvy, dle jejich prostředí a následně také nadefinování velikosti podle jejich sportovního významu, tj. liga, kterou hrají v případě kolektivních sportů a úroveň soutěží, na kterých se účastní jedinci ohledně individuálních sportovišť. Ke všem bodům byly také přídány popisky na základě pole název, tj. název daného klubu. Kvůli velké koncentraci klubů v okolí Tipsport arény byla zdigitalizováním letecké ortofotomapy vytvořena vektorová vrstva této oblasti a v posteru to bylo zaneseno jako mapa č. 2 a ve větším měřítku než mapa hlavní. Poté již zbývaly pouze designové práce na posteru prováděné ve freeware programu Gimp 2.

Volná místa na mapových posterech jsme vyplnili našimi poznatky a různými informacemi, které jsme nashromáždili v průběhu práce. Například stručnou historii zajímavých klubů, informace a fotky vybraných areálů. Postery jsou doplněny také grafy. Například jaký je procentuální podíl mezi využíváním venkovních a vnitřních sportovišť, kolik průměrně zaplatíme, pokud budeme chtít nějaké sportoviště navštívit a sami si aktivně zasportovat. Dále jsme chtěli poukázat na další informace, která se týkají klubů a sportovišť, statistiky návštěvnosti na neoblíbenějších sportech a jiné informace a poznatky.


Liberec si nedávno získané ocenění Evropské sportovní město roku 2012 určitě zaslouží. Na území Liberce se nachází 46 sportovních oddílů, které se zabývají různými sportovními odvětvími. Mezi jednotlivými sportovišti převládají vnitřní před vnějšími, jsou na vysoké úrovni a poskytují sportovcům v čele s oddíly dostačující služby a komfort pro provozování sportů. Nejvýznamnější sportovním areálem je Tipsport Park, kde se nachází největší koncentrace sportovišť a sportovních klubů na celém námi zkoumaném území.

Téměř polovinu sportů provozují jednotlivci. Cenově nejdostupnější pro aktivní sport je veřejné bruslení, tanec a minigolf. Na druhé straně jsou extrémní sporty a golf. Mezi divácky nejoblíbenější kluby patří FC Slovan Liberec a HC Bílí Tygři, průměrná návštěvnost na jejich utkání se pohybuje okolo 5000 diváků. Venkovní stadion FC Slovanu má větší diváckou kapacitu než Tipsport aréna, ve které hrají svá utkání HC Bílí Tygři. Z ekonomického hlediska je určitě pro diváka příznivější si zajít



20

na fotbal, jelikož nejlevnější lístek vyjde na polovinu (80 Kč) částky za lístek na hokej (160 Kč). Tato dvě mužstva a i některá další se starají o reprezentaci města a regionu nejen v rámci České republiky, ale i v zahraničí (působením v různých evropských pohárech apod.). Největší, co se počtu pododdílů a členů týká je TJ Lokomotiva Liberec. Hmatatelným výsledkem naší práce jsou dva postery, které zachycují všechny námi zjištěné informace a poznatky.

Všeobecně se doporučuje, aby lidé sportovali. Liberec je pro to více než ideální. Velké množství oddílů, sportovišť, turistických a cyklistických tras se k tomu více než nabízejí. Důležité ale také je, aby kluby byly otevřeny nově příchozím. Komu by se však nechtělo sportovat aktivně, tak se může zapojit alespoň jako divák. Možností je v Liberci víc než dost. Pro zachování tohoto kvalitního sportovního zázemí je také potřeba pomoci města klubům a sportovištím. Město by mělo být aktérem a přispívat oddílům a sportovištím a pomoct jim i třeba v získávání evropských dotací.

Obr. 1 - Výřez okolí Tipsport areny (zdroj: HRUBÝ, 2011)

Závěr

Vytvořili jsme mapové výstupy, které mapují sportovní možnosti v katastrálním území Liberec. Během projektu jsme prováděli rešeršní práce. Zjistili jsme, že je zde spousta sportovišť a aktivních sportovních klubů.

Svoji významnou roli v celé záležitosti hraje také samotné město Liberec. Bez jeho pomoci by některé kluby a sportoviště ani neexistovaly. Byli bychom rádi, kdyby naše práce vnesla mezi občany (nejen Liberce) lepší vnímání sportů, sportovišť a sportovních oddílů a že se v rámci jejich možností zapojí i aktivně. Myslíme si, že město Liberec si své nově získané ocenění Evropské město sportu pro rok 2012 zaslouží. V následujících letech uvidíme, jestli bylo dostatečně využito pro propagaci sportu a samotného města.



21

Zdroje


COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. White paper on sport [online]. Brussels 2007 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/sport/white-paper/doc/wp_on_sport_en.pdf>.

ČTK - Česká tisková kancelář. Liberec se stal Evropským městem sportu 2012. Aktuálně.cz [online]. 6.10.2011, [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/liberecky/clanek.phtml?id=716701>.

DELANEY, T.; MADIGAN, T. Sports: why people love them!. Lanham, Maryland : University press of america, 2009. 248 s. ISBN 978-0761844891.

CHOUTKA, M.; DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha : Olympia,1991. 331 s. ISBN 80-7033-099-6

KADEŘÁBEK, L. Český a československý fotbal - lexikon osobností a klubů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 264 s. ISBN 978-80-247-1656-5.

KARPAŠ, R. a kol. Kniha o Liberci. 2., dopl. a rozš. vyd. Liberec : Dialog, 2004. 704 s. ISBN 80-86761-13-4.

MINSTROVÁ, Z. Liberec bude prvním městem sportu z Čech. Liberecký deník [online]. 7.10.2011, [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberec-bude-prvnim-mestem-sportu-z-cech-20111007.html>.

NICHOLSON, M.; HOYE, R. Sport and social capital. first edition. Oxford : Elsevier, 2008. 363 s. ISBN 978-0-7506-8586-3.

Seveřan.eu [online]. Historie Liberce. [cit. 2011-11-20]. 2011 Dostupné z WWW: <http://www.severan.eu/vse/historie/historie_straz.html>.

Použitá data

1) Rastrové ekvivalenty topografických map - WMS služba. Dostupné z <http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/ CENIA/cenia_rt_RETM/mapserver/WMSServer>. Národní geoportál INSPIRE. [online]. 2010 [cit. 2011-11-08]. 2) Základní topografický podklad CENIA (ARcČR 500): 1:500000, vektor, DMÚ 25: 1:25 000, vektor. Dostupné z <http://geoportal.gov.cz>. Národní geoportál INSPIRE. [online]. 2007-10-05 [cit. 2011-11-9]. 3) Mapa sportovního parku Liberec: 1:5000, vektor. HRUBÝ, Lukáš. 2011. - na základě: Ortofoto České republiky: rozliseni 25 cm, raster. Dostupné z <http://geoportal.gov.cz>. Národní geoportál INSPIRE. [online]. 2011-09-13. [cit. 2011-11-9]. Aeroklub Liberec [online]. 2008 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.aeroklub-liberec.cz/>. Atletický klub AC Slovan Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.atletikaliberec.cz/aktuality.htm>. BK Kondoři [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.bk-kondori.cz/>. Centrum Babylon [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.centrumbabylon.cz>. FC Slovan Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.fcslovanliberec.cz/cz/aktualne/>. Firmy Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.firmy-liberec.cz>.



22

Floorball club Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.fbcliberec.cz/>. Golf Club Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.gc-liberec.cz>. Gymlib [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.gymlib.cz/>. HC Bílí Tygři. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.hcbilitygri.cz/>. Liberec je Evropským městem sportu roku 2012. Dostupné z WWW: <http://www.liberec.cz>. Upload Wikimedia [online]. [cit. 2011-11-10]. Liberecký sport [online]. 2006 [cit. 2011-11-09]. Rozcestník Libereckých sportovních oddílů. Dostupné z WWW: <http://www.liberecky-sport.wz.cz/>. Liberecký tenisový klub [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.ltkliberec.cz/cz>. Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-08]. Turistická. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz> Město sportu: Liberec si titul zaslouží. Sedmička [online]. 2011-10-19, [cit. 2011-11-10]. Dostupný z WWW: <http://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nad-nisou/clanek/mesto-sportu-liberec-si-titul-zaslouzi-255967>. Městské informační centrum Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Sport. Dostupné z WWW: <http://www.infolbc.cz/cz/liberec/sport1.html>. Severní Čechy.info [online]. 2008 [cit. 2011-11-13]. Hory a ubytování.Dostupné z WWW: <http://www.severnicechy.info>. SK Ještěd [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.skjested.cz/lyzarskaskola/>. SKI Ještěd [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.skijested.cz/leto/cz>. SpinFit [online]. 2010 - 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.spinfit.cz/>. Sport park Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Sportovní kluby. Dostupné z WWW: <http://www.sportparkliberec.cz/cs/sportoviste/article/sportovni-kluby>. Sportovně střelecký klub Liberec. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://strelba.vrchlickeho.cz/klub.aspx>. Squash arena Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.squasharena.li/>. Statutární město Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupný z WWW: < http://www.liberec.cz>. Tenis Slovan Liberec. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.tenis-slovan.com/index.php>. Tipsport aréna. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Tipsport_Arena,_Liberec.JPG>. Titans Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://titansliberec.cz/sekce/Team-Clanky>. TJ Jiskra Vratislavice nad Nisou [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.jiskravratislavice.cz/>. TJ Lokomotiva Liberec [online]. 2006 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.tj-loko-liberec.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=1>. VSK Slavia TU Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.vskslavialib.cz/>. VSK Slavia TU Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.slaviatuliberec-badminton.cz/index.php>.

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 29. 8. 2011]. The GIMP Development Team, 2011. GIMP [software]. Version 2.

Liberec industriální / Industrial Liberec


23

Liberec industriální Industrial Liberec

Alice Kolářová, Nikola Kučerová, Kateřina Prokopová, Mariana Slámová, Ivan Vávra

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] , [email protected], [email protected]

Abstrakt

V projektu Liberec industriální jsme lokalizovali průmyslové objekty 19. a 1. poloviny 20. století a určili jejich tendenci výstavby. Snažili jsme se ověřit hypotézu, že většina průmyslových objektů byla soustředěna do centra města a zásadní význam pro jejich výstavbu měla přítomnost vodního toku. Hlavním cílem našeho projektu je zmapování industriálních staveb 19. a 1. poloviny 20. století v jednotlivých katastrálních územích Liberce a pomocí geostatistických metod určit jejich intenzitu. Výsledkem projektu jsou tři mapové výstupy.

Abstract

In our project-Industril Liberec, we located the industrial buildings of the 19th and the first half of the 20th century and we determined their tendency of building – up. We tried to verify the hypothesis that the majority of industrial buildings has been concentrated in the city center nad that the cardinal importent was the presence of water flow for their construction. Princpal aim of project is to map the industrial buildings of the 19th and the first half of the 20th century in various areas of Liberec 's cadastral community. For it we used geostatistical methods to detemined their intensity. The results of the project are three map output.

Klíčová slova

industriální stavba, technická a kulturní památka, katastrální území, Liberec, intenzita průmyslové zástavby

Keywords

industrial buildings, technical and cultural monuments, cadastral community, Liberec, intensity of industrial estates



24

Cíle projektu a předpoklady Hlavním cílem projektu je zmapování industriálních staveb 19. a poloviny 20. století v

Liberci. Předpokládáme, že většina průmyslových objektů byla soustředěna do centra města. Zajímá nás trend výstavby manufaktur, který velmi souvisí s průmyslovou revolucí (18. - 19. století). Domníváme se, že zásadní význam pro výstavbu měly říční toky a železnice.

Pomocí geostatistických metod se budeme snažit určit hustotu průmyslové zástavby 19. a poloviny 20. století v jednotlivých katastrálních územích Liberce.

Nasbíraná a analyzovaná data budou v sofwaru ArcGIS10 vyhodnocena do mapových výstupů.

Teoretická východiska Pro správnou práci na projektu, bylo vhodné nastudovat mnoho tištěných i internetových

zdrojů. Studované materiály spojovalo společné téma a to industriální historie Liberce, průmyslová revoluce, průmyslová odvětví, … Důležité bylo rozlišit kulturní a technickou památku.

Vstupní data jsme získaly z Magistrátu města Liberec (katastrálně členěný plán města) a z WMS služby (vodní toky). Z obou vrstev vznikl topografický podklad budoucích mapových výstupů. Ostatní data byla vytvořena přesnou digitalizací průmyslových objektů.

Samotnou mapovou část jsme vytvořili v softwaru ArcGIS10. Na finální podobu posteru, který zahrnuje texty, obrázky a designové prvky bylo využito programu Photoshop. Na dílčí úkony v rámci celého projektu jsme použili sadu Microsoft (Word, Excel).


Po nastudování teoretických východisek projektu jsme v programu ArcMap10 zpracovali získaná data. Výsledky jsme vyhodnotili ve třech mapových výstupech (viz Výsledky a doporučení). Topografický podklad je pro všechny výstupy shodný, tvoří ho katastrálně členěný územní plán města Liberec, který je doplněný o síť hlavních říčních toků.

První etapa práce v programu spočívala v digitalizaci jednotlivých průmyslových budov z 19. a poloviny 20. století. K této činnosti nám výrazně pomohla odborná literatura (Industriál Libereckého kraje. Technické stavby a průmyslová architektura, 2007) a následný terénní průzkum. Výsledkem je bodová vrstva industriálních objektů.

Topografický podklad spolu s novou vrstvou tvoří základní vstupní data pro následné analýzy. Pro správné vyhodnocení našich výsledků jsou vhodné analýzy spojené s intenzitou. Vyhodnotili jsme proto hustotu průmyslové zástavby v jednotlivých katastrálních územích Liberce ( Spatial Analyst Tools/Point Density).

Panel nástrojů malování (Drawing) nám pomohl při vyhodnocení výsledků do třetího mapového výstupu. Tři velikosti kruhů jsme využili k obecnějšímu znázornění rozmístění a intenzity industriálních ploch.



25


Výsledkem celé práce, tedy sběru a analýzy dat, jsou tři mapové výstupy. Z terénního mapování hlavních průmyslových staveb jsme pořídili mnoho fotografií. Tato fotodokumentace tematický doplní mapový poster.

Hlavní mapový výstup tvoří digitalizovaná vrstva industriálních staveb 19. a poloviny 20. století (viz Obrázek 1: Typy industriálních staveb). Jednotlivé manufaktury jsou barevně rozlišeny podle tehdejšího průmyslového odvětví. Červené bodové znaky, které výrazně převládají, znázorňují textilní průmysl, který byl pro Liberci nejdůležitější. Významnou textilní továrnou byla Textilana Johanna Liebiga. Průmyslové objekty se soustředily do centra města kolem Lužické Nisy a jejích přítoků. Druhou rozsáhlou průmyslovou oblast tvořilo Kateřinské údolí (Černá Nisa).

Obrázek 1: Typy industriálních staveb



26

Ve druhém mapovém výstupu jsme se zabývali intenzitou industriální zástavby na území Liberce (Obrázek 2: Intenzita industriální zástavby). Nejvíce průmyslových objektů se nacházelo v centru města. Hustota průmyslové zástavby ve středu Liberce nesouvisela pouze s přítomností vodních toků, ale také se železniční tratí. Doprava po železnici měla v 19. a 20. století velký význam.

Obrázek 2: Intenzita industriální zástavby

Třetí a zároveň poslední mapový výstup se věnuje počtu a rozmístění průmyslových objektů na

území města Liberce (Obrázek 3: Počet a rozmístění industriálních staveb). Množství industriálních staveb je vyhodnoceno metodou tří odlišně velkých kruhů. Velikost kruhu závisí na počtu



27

průmyslových staveb v jednotlivých částech, jeho umístění je dáno lokalizací těchto objektů. Opět vidíme, že největší kruh, tedy nejvíce průmyslových staveb, se nachází poblíž středu města. Kateřinské údolí bylo druhou nejvýznamnější industriální oblatí.

Obrázek 3: Počet a rozmístění industriálních staveb



28

Závěr Zpětné zhodnocení vstupní hypotézy, předpokládaných výsledků s výsledky získanými, jsme

došli k závěru, že naše hypotéza se z velké části potvrdila. Hlavní průmyslová oblast Liberce v 19. a polovině 20. století opravdu existovala ve středu města. Druhou významnou průmyslovou oblast tvořilo Kateřinské údolí. Výskyt říčních toků a přítomnost železnice v těchto hlavních industriálních oblastech potvrdili i naši druhou domněnku.

Zdroje Použitá literatura BERAN, Lukáš; VALCHAŘOVÁ, Vladislava, 2007. Industriál Libereckého kraje: Technické stavby a průmyslová architektura. České vysoké učení technické v Praze. ISBN 978-80-01-03798-0. BERGMANOVÁ, Vlasta. Textilana v obrazech a datech. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. ČTVERÁČEK, Karel; MOHR, Jan, 2001. Liberec mezi vzpomínkou a přítomností: Ve stínu továrních komínů. ISBN 8023876678. KABÍČEK, Jan, 1977. Liberec. Severočeské nakladatelství. KARPAŠ, Roman, 2008. Liberec: staré pohlednice: Liberec na začátku rozvoje. KARPAŠ, Roman, 1996. Kniha o Liberci: Liberec. PIVODA, Martin, 2007. Tovární čtvrť „Liebiegovo město“ v Liberci 1853 – 1923. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. TECHNIK, Svatopluk; RUDA, Vladimír, 1980. Liberec minulosti a současnosti. Severočeské nakladatelství. ZELENKA, Josef; PÁSKOVÁ, Martina, 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. ISBN (Váz.). Internetové Denik.cz [online]. 2005. 100 let dělí dnešek a RAF. Dostupné z WWW: <http://www.denik.cz/z_domova/20071215100_let_raf.html>. I-magazine.cz [online]. 2007. Historie automobilky RAF. Dostupné z WWW: <http://www.i-magazin.cz/view.php?cisloclanku=2007020005>. Národní památkový ústav [online]. 2003-11. Aktualizováno 20.2. 2011.Památkový zákon. Dostupné z WWW: <http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/>. Použitá data Národní geoportál INSPIRE, 2011. ortofoto cenia_rt_ortofotomapa_aktualni.[WMS]. [1:60 000]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: < http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer>. Národní geoportál INSPIRE, 2011. cenia_arccr. [WMS]. [1:60 000]. [cit. 11. 11. 2011]. Dostupné z WWW: < http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_arccr/mapserver/WMSServer>. ČÚZK, 2011. META_WFS-SPRAVHRAN_SERVICE. [WFS]. [cit. 11. 11. 2011]. Dostupná z WWW: http://geoportal.cuzk.cz/wfs_au/wfservice.aspx?service=WFS&request=getCapabilities Použitý software ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 11. 11. 2011]. Microsoft, 2010. Microsoft Word [software]. Version: 14.0. Redmond: Microsoft [přístup 11. 11. 2011]. Microsoft, 2010. Microsoft Excel [software]. Version: 14.0. Redmond: Microsoft [přístup 11. 11. 2011]. Adobe Systems, 2011. Adobe Photoshop CS6 [software]. Version 13.0. San Jose: Adobe [přístup 11. 11. 2011].

USE – IT Liberec


29

USE – IT Liberec Tomáš Pecháček, Václav Matoušek, Radomír Vlk, Petr Eimann, Pavel Šťovíček, Petr Koťátko


Abstrakt

Cílem tohoto projektu je dát novým návštěvníkům Liberce do ruky nástroj, který jim usnadní orientaci ve městě a především v jeho centru. Takovým nástrojem je speciální mapa se zaměřením na místa, která by měl cizinec navštívit. Projekt je tedy zaměřen na mladé návštěvníky přijíždějící ze zahraničí. USE – IT Liberec je volně inspirován nekomerčním projektem USE – IT Prague. Výsledkem je tedy tematická mapa vytvořená kompletně v anglickém jazyce a je distribuována zadarmo ať už v tištěné nebo elektronické verzi. Za účelem vytvoření takové mapy jsme museli nejdříve získat nějaký seznam míst, která by cizinci neměla uniknout a pak získat podkladová data pro samotné vytváření mapy. Získávání míst probíhalo formou volně šiřitelného dotazníku, kam nám anonymně lidé psali místa vhodná navštívit. Podkladová data jsme získali od magistrátu města Liberce. Po zredukování a výběru těch nejvhodnějších míst ze seznamu byla v programu ArcGis vytvořena finální mapa.

Abstract

The main aim of this project is to give by a new visitors of Liberec city some instrument to their hand, Which should make an orientation in the city, and mainly in the centre of the city, much more easier. Some kind of instrument can be a special map, Which is focused on the places in Liberec, that should have not been missed. So we can say the project is focused on young foreign visitors. USE – IT Liberec is taking free inspiration from non-commercial project USE – IT Prague. The thematic map, like result our efforts, is thus created completely in an English language and distribution is for free in electronics or prints form. In order to creation of such kind of map was must been done first step. Somehow to get to our hand a list of places, which the foreign visitor cannot missed. Secondly to get a base data for creation of the map. The acquisition of places was in progress thanks by a question-form, Where the people in anonymity were writing the places of interest. The base data was given us from the municipal authority of Liberec. We made a reducing and choosing of the most acceptable places from the question-form. After that was created the final map with help of ArcGis program.

Klíčová slova

Mapa, Liberec, návštěvníci, mladí, USE - IT

Keywords

Map, Liberec, visitors, young, USE - IT

mailto:[email protected]






USE – IT Liberec


30


Vytvoření tematické mapy, nástroje k lepší orientaci v městě Liberec, bylo hlavním cílem tohoto projektu. Díky této jedinečné mapě může zahraniční návštěvník ušetřit spoustu času, který by například promrhal v zácpách. Nebo může ušetřit třeba peníze, které by zbytečně utratil, byl-li by šel do předražené nebo nekvalitní restaurace s nedostatečnými službami apod.. Chceme tedy, aby se cizinec vyhnul takovým místům, ale zároveň si užil a viděl Liberec v celé jeho kráse. Neopomíjíme tak ani klasická turistická lákadla. Nabízíme netradiční pohled na město Liberec tak, jak jej známe my, Liberečané, potažmo studenti zde přebývající na kolejích. V projektu se zaměřujeme jak na klasická místa, která jsou tak důležitá, že by je cizinec neměl minout, tak na místa netradiční. Pro mladého cestovatele cenově dostupné bary, restaurace, kavárny, diskotéky. Zapadlé parky a netradiční místa. Muzea, divadla, kina, sportoviště.

Druhým cílem bylo vytvořit ke stávající mapě ještě další poster. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit speciální tematicky zaměřenou mapu na kulturní místa. Tedy divadla, kina, přednáškové kluby, muzea a architektonické skvosty.


Jak již bylo nastíněno v části Abstrakt, tento projekt není přímo navázán na projekt USE – IT Prague. V podstatě se jedná o projekt, jehož cílem je získat unikátní a jinou představu o městě Liberec než můžeme získat z běžných zdrojů. Smyslem našeho snažení bylo ukázat město Liberec v „netradičním kabátě“ a přiblížit toto centrum Libereckého kraje mladým zahraničním návštěvníkům. To ovšem neznamená, že výsledné mapy nemůže užívat například místní Liberečan středního věku. Mapy jsou dostupné pro všechny, co mají zájem o netradiční pohled na Liberec a mají mladého ducha. Výsledkem by měli být dvě mapy. První mapa obecná zahrnující všechny zájmová místa i třeba sportoviště jako místa pro bruslení, míčové hry, kurzy sebeobrany, gymnastické tělocvičny atd.. Tam se zřejmě projeví nejvíce mladý duch návštěvníka. Druhá mapa kulturní se zaměřením například na netradiční divadelní tvorbu, architektonické skvosty nebo málo známá kulturní centra města Liberce.

Obr. 6 Logo projektu (Zdroj: autoři)

Projekt oficiálně nelze porovnávat s projekty běžícími v zahraničí. Sice je mu nejbližší projekt USE – IT Prague, ale z něho si my bereme pouze inspiraci. Odlišností našeho projektu je, že ve výsledku může sloužit jako podklad pro práce studentů na katedře geografie formou WMS služby. Další odlišností je grafika, která má jinou podobu a také rozsah, kdy vytváříme ještě navíc jeden další speciální poster.

Východiskem pro tvorbu map byli dva zdroje dat. Prvním byl seznam míst, který vzešel z dotazníkového šetření a následné korekce a výběru těchto míst námi, autory projektu. Po těchto krocích už to byla jenom otázka umění správně pracovat s programem ArcGis a vytvořit si správně

USE – IT Liberec


31

datovou vrstvu těchto míst na podkladových datech. Jak už bylo naznačeno, tím druhým zdrojem jsou podkladová data, která byla poskytnuta z magistrátu města Liberec.


Tvorba tohoto projektu měla více dílčích částí. Tyto části byly rovnoměrně rozděleny mezi členy autorského týmu a každý se nějakým způsobem podílel na tvorbě projektu USE – IT Liberec (viz. Obr. 6). Pro získání seznamu zájmových míst bylo použito dotazníkové šetření. Jeho tvorbu a distribuci měl na starosti Václav Matoušek. Se sběrem podkladových dat nám pomohl Mgr. Jiří Šmída, Ph.D.. Díky němu nám byla tato data poskytnuta z magistrátu města Liberce panem Janem Jakchsem. Vlastní tvorbu mapy měli na starosti Petr Koťátko a Petr Eimann. Petr Koťátko se staral o tvorbu grafiky, zatímco Petr Eimann o vhodnou mapovou kompozici. Vhodné bodové znaky pro zájmová místa vybral a vytvořil Václav Matoušek. Textovou část mapy měli na starosti Tomáš Pecháček, Pavel Šťovíček a Radomír Vlk. Radomír sesbíral informace o místech a vytvořil ucelený stručný popis místa v češtině. Tomáš Pecháček, Pavel Šťovíček a Petr Eimann se postarali o překlad těchto textů do angličtiny. Textový příspěvěk do sborníku projektů připravil Tomáš Pecháček.

Prvním úkolem bylo sestavit body zájmu. Byl tedy vytvořen jednoduchý dotazník v programu Microsoft Excel. Ten se nasdílel do Google Docs a na stránku našeho projektu na Facebooku. Díky tomu mohli lidé vepisovat do dotazníku anonymně místa, která doporučují pro návštěvu. Z takto vzniklého seznamu míst byla vybrána ta nejdůležitější, která by na mapě neměla chybět. Tato místa byla pak zanesena do mapy ve formě bodové vrstvy.

Obr. 1 Dotazník (Zdroj: https://docs.google.com)

https://stag-new.tul.cz/wps/myportal/%21ut/p/c5/hY_NboMwEISfJU_gxQRMji4gIMXmx0CAC6JNf4KagCKXgJ--RInaU9vZ4zezO4tqtMypHQ9vrTz0p_YDlag2GxIlnh47GCILNoAN00zcNIdFC6_MxvaovyYhgEewAZgbAjNaAAT6P-kdKmHdiM4a2CzLUNlj1ikBzAkm2VGdqWed7bN4X6T5A6VP1ftaLJn6uvWvm1cOv4jCjX-3gsJ3ARNqhCT1NLB1xP3--IIqVJMfl6dpFuBtbCXk0QKIMMru3ef-U4hpu8lNqQVNLrNkZl2FuQou_MwuPHN1rnYT5-H9D0eem1Sh4ZiPg_vqJHS1-gJKrlwg/dl3/d3/L0lDU0lKSmdwcGlRb0tVUW9LVVFvS1VSZy9ZSVVJQUFJSUlJTU1JQ0tDRUFBSUFDR0lLQUdJT0JKQkpPQkZORk5PRkRMRExPREhDRUFNQUFBIS80QzFiOVdfTnIwZ0NVZ3hFbVJDVXdwTWhFcFJTWkdKVGlBISEvN183T1FHM1BEMjBHMTE4MDJKUDhRN0s4MDBPMi96c3NQNDQ3OTUwMTkyLzE4MjQzODc3NjUwMy91Y2l0ZWxVY2l0aWRuby81NTMwOC9wcm9obGl6ZW5pQWN0aW9uL2N6LnpjdS5zdGFnLnBvcnRsZXRzMTY4LnByb2hsaXplbmkudWNpdGVsLlVjaXRlbERldGFpbEFjdGlvbi9kZXRhaWwvdWNpdGVsSW5mbw%21%21/

https://stag-new.tul.cz/wps/myportal/%21ut/p/c5/hY_NboMwEISfJU_gxQRMji4gIMXmx0CAC6JNf4KagCKXgJ--RInaU9vZ4zezO4tqtMypHQ9vrTz0p_YDlag2GxIlnh47GCILNoAN00zcNIdFC6_MxvaovyYhgEewAZgbAjNaAAT6P-kdKmHdiM4a2CzLUNlj1ikBzAkm2VGdqWed7bN4X6T5A6VP1ftaLJn6uvWvm1cOv4jCjX-3gsJ3ARNqhCT1NLB1xP3--IIqVJMfl6dpFuBtbCXk0QKIMMru3ef-U4hpu8lNqQVNLrNkZl2FuQou_MwuPHN1rnYT5-H9D0eem1Sh4ZiPg_vqJHS1-gJKrlwg/dl3/d3/L0lDU0lKSmdwcGlRb0tVUW9LVVFvS1VSZy9ZSVVJQUFJSUlJTU1JQ0tDRUFBSUFDR0lLQUdJT0JKQkpPQkZORk5PRkRMRExPREhDRUFNQUFBIS80QzFiOVdfTnIwZ0NVZ3hFbVJDVXdwTWhFcFJTWkdKVGlBISEvN183T1FHM1BEMjBHMTE4MDJKUDhRN0s4MDBPMi96c3NQNDQ3OTUwMTkyLzE4MjQzODc3NjUwMy91Y2l0ZWxVY2l0aWRuby81NTMwOC9wcm9obGl6ZW5pQWN0aW9uL2N6LnpjdS5zdGFnLnBvcnRsZXRzMTY4LnByb2hsaXplbmkudWNpdGVsLlVjaXRlbERldGFpbEFjdGlvbi9kZXRhaWwvdWNpdGVsSW5mbw%21%21/

USE – IT Liberec


32

Podobně, jak uvádějí autoři projektu USE – IT Prague (Danielová, 2011), byly vytvořeny body zájmu v mapě. Zájmová místa byla rozdělena do několika kategorií a těm byla přiřazena různá barva (viz. Obr. 2). Ke každému místu byl pak ještě přidán specifický symbol (číslo). Díky tomu se uživatel mapy může orientovat v textové části, kde ke každému místu byl vytvořen jeho stručný popis. Pro místa s větší důležitostí byl vytvořen speciální znakový klíč. Například pro nemocnici znak klasického písmene H (Obr. 4 ). Místa byla rozdělena do šesti kategorií podobně, jako to udělali autoři projektu USE – IT Prague (USE – IT Prague, 2011). Z důvodu úspory místa v textové části okolo mapového pole, se některá místa neoznačovala bodem ve formě kapky. Místo toho se použilo textové pole s odkazující šipkou na polohu místa. Druhým důvodem pro tuto metodu bylo zaplnění nepotřebného (nedůležitého) prostoru v mapovém poli.

Obr. 2 Barevné kapky (Zdroj: autoři) Obr. 3 The Pub (Zdroj: http://www.thepub.cz/ templates/images/thePUB-logo.png)

Tvorba samotného mapového okna probíhala ve dvou vlnách. Prvně byla vložena do programu ArcGis vstupní data ve formě „shapefile“. Ulice a tramvajové linky. Po úpravě těchto dat přišla na řadu vektorizace leteckých snímků Liberce. Takto byla vytvořena vektorová data vodstva, která nám nebyla poskytnuta z magistrátu. Finálním krokem byla vizualizace vektorových dat. Ta probíhala jednoduše tak, aby se dosáhlo co největší přehlednosti v mapě. Ulice byli například vizualizovány v odstínech šedi, vodstvo modrou barvou, lesy a parky potom v odstínech zelené. Do mapy by se daly umístit všechny městské linky hromadné dopravy, ale pro přehlednost byly do mapy zaneseny pouze tramvajové linky. Tramvaj je tak charakteristickým prvkem města Liberce, že jej nelze opomenout. Vytvoření přehledné legendy a měřítka mapy bylo samozřejmostí. Měřítko je vyobrazeno jak v grafické podobě, tak v podobě číselné pro co největší srozumitelnost.

Předposledním krokem na cestě ke konečné mapě bylo vytvořit textové popisky k místům označených v mapě. Cílem bylo stručně a pokud možno výstižně charakterizovat dané místo. Metodou byla textová pole, která se vhodně umístila okolo mapového pole. Každé je označeno specifickým symbolem (číslem), které se shoduje s čísly v kapkách z mapového pole. Některé texty jsou ještě doplněny o symboly (viz Obr. 3 ), díky kterým návštěvník snadněji najde místo, kam se chce podívat (člověk si lépe zapamatuje obraz než text).

V této fázi byla kompletně hotová obecná mapa. Cílem našeho projektu bylo však vytvořit ještě další d mapový poster, který by se věnoval hlavně kulturním místům. Byl by tedy už tematicky zaměřený. Postup a metody tvorby tohoto dalšího posteru byl téměř shodný s obecnou mapou Liberce. Úprava dat, vizualizace i tvorba textových polí a popisků probíhala stejně. Rozdíl byl v kompozici, kde jsme potřebovali využít opravdu každý prostor mapového pole. Přitom jsme se chtěli vyhnout tomu, aby v mapě byly nějaké mrtvé prostory (nezajímavé plochy atd.). Proto jsme užili metodu Čočkové analýzy, kde vpravo dole se nachází největší kružnice. Tam je vyznačeno nejvíce zájmových

USE – IT Liberec


33

míst. Tato kružnice částečně překrývá obdelníkové mapové pole a zároveň je jeho součástí. Má také menší měřítkonež má mapové pole. V něm jsou pak zaneseny menší kružnice, kde je menší počet míst. Tím že tyto kružnice byly vytvořeny přímo v mapovém poli, návštěvník vidí, jak se dostane k určitému kulturnímu místu.

Obr. 4 Speciální znakový klíč (Zdroj: autoři)


Dva mapové postery. To je výsledek naší práce, našeho projektu. Prvním výstupem je tedy obecná mapa města Liberce. V ní jsou promítnuta zájmová místa získaná z dotazníkového šetření (Matoušek, 2011). Některá místa se v této mapě nezobrazují anebo jsou tam zanesena pouze okrajově. Týká se to hlavně kulturních míst, kterým je věnován druhý mapový poster. Unikátní kompozice propojuje textovou a grafickou část mapy a vcelku působí velmi kompaktním dojmem. Dílčím cílem bylo také zajistit přehlednost a snadnou orientaci v mapě. Což se snad povedlo. Cestovatel se hned zorientuje v tom, na který bod v mapě právě kouká. To je zajištěno kombinací barvy jednotlivých kapek (míst) s číslováním každého místa. Číslo se nachází jak uvnitř pole kapky, tak i v textové části, kde je k němu přiřazen popisující text. Tak například návštěvník kouká na červenou kapku s číslem pět. Ihned se zorientuje, protože podle legendy vidí, že červená barva může představovat restauraci, či hospodu. Navíc je tam číslo pět, takže se může podívat na popisek v okolí mapového pole. Hledání tohoto popisku s číslem pět se řídí opět podle barvy a také podle řazení popisků (viz. Obr 2 a Obr. 5). Ty jsou řazeny odshora dolů vzestupně. Orientace je tedy snadná. Výsledkem je dobře přehledná mapa, kde lze jasně rozeznat hlavní orientační body, Tím je tramvajová trasa, vodní nádrž Harcov a centrální stanice Fügnerova.

Obr. 5 Vzhled textových příspěvků (Zdroj: autoři)

Dalším dílčím cílem bylo vytvořit tematickou mapu kulturních míst. Výsledkem je tedy další unikátní mapa. Je unikátní v tom, že zachovává přehlednost danou první mapou a jasné označení zájmových míst. Přitom se ale snaží uspořit co nejvíce místa. To vše díky metodě Čočkovitého modelu. Vpravo dole největší mapový výřez ve tvaru kružnice (v něm se nachází nejvíce míst), okolo něj (nad ním) menší výřezy taktéž ve tvaru kružnic (jenom jedno nebo dvě místa). Kružnice jsou jasně navzájem vymezeny, protože jsou součástí mapového pole.

USE – IT Liberec


34

Závěr

Dalo by se říci, že při tvorbě projektu USE – IT Liberec jsme uplatnili všechny dosud nabité znalosti z našeho studia na TUL. Připomněli si také zásady práce s programem ArcGIS 10. Zjistili jsme, jak lehké nebo naopak těžké může být pracovat v týmu a tak jsme nabyli další neocenitelnou zkušenost. Věříme, že mladí návštěvníci Liberce si užijí město daleko lépe, než kdyby neměli v ruce naší mapu. Celý tým přeje všem návštěvníkům města Liberce příjemné zážitky a co nejméně bloudění.

Zdroje


Sborník SGP [online]. 2011, roč. 7, Mariana Danielová, USE – IT Prague [cit. 6. 11. 2011]. ISBN 978–80–904450–5–5. Dostupné z WWW: ˂ http://download.arcdata.cz/doc/2011/Student_GIS_Projekt/Sbornik_SGP_2011.pdf˃

USE – IT Prague [online]. Červen 2011, 1. vydání, USE – IT Prague city map [cit. 10. 11. 2011]. Dostupné z WWW: ˂http://www.use-it.cz/download/Use-It_Prague_mapa2011_v2.pdf˃

Použitá data

CENIA, 2011. cenia_rt_ortofotomapa_aktualni [webová mapová služba WMS]. [1:10 000]. [cit. 10. 11. 2011]. Dostupné z WWW: ˂http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer?˃

Data předaná přes email panem Janem Jakschem z magistrátu města Liberce: ČÚZK, 2011. Zabaged_Liberec [datová sada ZABAGED]. [1:10 000]. [cit. 31. 10. 2011].

MATOUŠEK, Václav. Http://docs.google.com [online]. 2011 [cit.14. 10. 2011]. USE IT LIBEREC. Dostupné z WWW: <https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AoOEO-2yQElVdDMzdlhUN0ZhcGZxMm5JQXE1R1FDbEE&hl=en_US#gid=0>.

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1.

http://download.arcdata.cz/doc/2011/Student_GIS_Projekt/Sbornik_SGP_2011.pdf

http://www.use-it.cz/download/Use-It_Prague_mapa2011_v2.pdf

http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer

http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer

https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AoOEO-2yQElVdDMzdlhUN0ZhcGZxMm5JQXE1R1FDbEE&hl=en_US#gid

https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AoOEO-2yQElVdDMzdlhUN0ZhcGZxMm5JQXE1R1FDbEE&hl=en_US#gid

Liberec pivní / Liberec beery


35

Liberec pivní Liberec beery

Jan Horák, Adam Chrumko, Petr Klápště, Pavel Kohoutek, Radek Ostrčil

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt

Rádi bychom podali určitý pohled studentů, kteří nemají trvalé bydliště v Liberci, na rozmístění hospodských zařízení, barů a restaurací po statutárním městě. Lokalizace všech objektů po městě byla velmi obtížná. Díky časovému rozpětí projektu nešlo zařadit všechny objekty do mapy. Jednak proto, že neexistuje ucelený rejstřík hospodských a restauračních zařízení, ale i proto, že zkoumaná plocha je až příliš rozlehlá. Naším informačním zdrojem pro sběr dat byly webové stránky a vlastní zkušenosti (orientace v prostoru města). Po získání základních informací a mapové vrstvy, jsme spolupracovali s ArcMap 10. Pomocí bodů jsme vytvořili vrstvu zobrazující rozmístění restauračních zařízení po Liberci. Dále jsme použili kartogramy a kartodiagramy, které obsahují informace o počtu obyvatel a počtu restauračních zařízení v jednotlivých ZSJ města Liberce.

Abstract

We would like to show a view of a few students who don´t have permanent adress in Liberec to the placement of pubs, restaurants and bars in the city. The localization of these places was too hard. We can´t map all the objects because of the time limitation. The first reason was that the integrated list of restaurants and pubs doesn´t exist. The second one is that the placement is very extensive. Our information source of collecting data were websites and self experiences. After getting the basic information and map´s structure we cooperate with the programme ArcMap 10. We created the structure which shows the placement of the restaurants in Liberec. We used cartogram and cartodiagram which included information of the number of inhabitants and restaurants in particular basic settlement unit of the city Liberec.

Klíčová slova

Pivo, restaurační zařízení, pivovar

Keywords

Beer, restaurants, brewery







36


Hlavním cílem projektu bylo zjistit prostorové rozmístění restauračních zařízení ve Statutárním městě Liberec a to za využití prostorových analýz softwarového prostředí geografických informačních systémů.

Druhým cílem bylo zjištění hustoty restaurací a porovnání počtu obyvatel v základních stavebních jednotkách s počtem restaurací ve stejných stavebních jednotkách.

Třetím cílem bylo vytvoření schématu zobrazujícího vzdálenosti daných zařízení od centra města.

Čtvrtým cílem bylo vytvoření přehledu pivovarů a tzv. minipivovarů na území města Liberec.

Pátým cílem bylo zjištění převládajících značek piva v závislosti na jejich poloze.


Podíl lidí, kteří v České republice konzumují pivo, dosahuje 90 % u mužů. U žen je toto číslo o trochu menší, pohybuje se mezi 50 a 60 % obyvatelek.

První hypotézou naší práce byl předpoklad, že v centru města je více restauračních zařízení oproti ostatním částem města. Tento předpoklad by ale byl příliš jednoduchý a proto byl rozšířen na nejhustěji obydlené lokality (např. sídliště, oblasti s vysokou hustotou zástavby bytovými domy, jejichž obyvatelé po práci jdou do společnosti). Vycházíme z předpokladu, že v centru města je více kanceláří a prodejních ploch než bytů a restaurace v centru slouží spíše turistům, obchodním jednáním, a rychlému stravování.

Další naší hypotézou byla domněnka, že restaurace pro lokální zákazníky (dobře dostupné v hustě obydlených částech města) preferují lokální značky piva (z Liberce, respektive Libereckého kraje). Oproti tomu restaurace v centru preferují známější značky jak z České republiky, tak často i ze světa.

Samostatnou kategorii restauračních zařízení tvoří subjekty primárně určené k zábavě studentů, kteří jsou ubytovaní na kolejích. Těchto studentů je velký počet a tomu odpovídá i počet podniků. Provozování těchto podniků má velice významný podnikatelský potenciál a svým prostorovým rozmístěním je více než zajímavým jevem.


Počátečním krokem bylo získání dat. Použili jsme vektorovou vrstvu jednotlivých základních

sídelních jednotek (dále jen ZSJ) Liberce, dále data o počtu hospod a v neposlední řadě o počtu

obyvatel dle jednotlivých ZSJ v Liberci. V prvním kroku jsme vytvořili bodovou vrstvu, která

obsahovala lokaci všech hospod, barů a restaurací. Jelikož sme každý vytvářel svoji část, tak jsme

posléze museli všechny vrstvy spojit pomocí funkce Merge, kterou najdeme v horním panelu nástrojů

v záložce Geoprocessing. Výslednou vrstvu jsme nazvaly hospody. Tento krok nám pomohl k lepší

manipulaci s daty a při pozdějším vytváření tematické mapy. Následně jsme vyhledali informace o

počtu obyvatel dle jednotlivých ZSJ. Tyto údaje jsme zadali do atributové tabulky vrstvy ZSJ Liberce.



37

V dalším kroku jsme vytvořili kartogram podle počtu obyvatel v jednotlivých ZSJ a na stejné

vrstvě i kartodiagram podle počtu hospod dle jednotlivých ZSJ. Tato vrstva tvoří základní mapu

posteru.

Dalším krokem bylo vytvoření vzdálenostní analýzy. Pro tento krok budeme muset vytvořit

výchozí bod, od kterého se nám bude analýza vypočítávat. Jako počáteční bod jsme zvolili centrum

města Liberec – nám. Dr. E. Beneše. Tento bod jsme nazvaly stred_LB.

Následně vytvoříme čtyři kruhy v určitých vzdálenostech od města Liberec, abychom dle

Euklidovské vzdálenosti mohli vyhodnotit, jak daleko od centra se nacházejí jednotlivé hospody. Tyto

tzv. kruhy vytvoříme pomocí funkce Buffer, kterou najdeme v horním panelu nástrojů v záložce

Geoprocessing nebo v panelu ArcToolbox→Analysis tools→Proximity→Buffer. Do prvního řádku

vyplníme vstupní bodovou vrstvu, ze které budeme vycházet, v tomto případě stred_LB. Do druhého

řádku zadáme cestu, kam se nám má výsledná vrstva uložit. Do pole Distance – Linear unit zadáme

vzdálenost v m. Tento proces jsme opakovali 4x, pro 2000m, 4000m, 6000m a 7500m. Následně

vytvoříme mapovou kompozici posteru dle zásad vytváření tematických map.


Pro zobrazení výsledků naší práce byly vytvořeny mapy v programu ArcMap. Naším cílem nebylo vytvořit plnohodnotné mapy, ale pouze ukázkové mapy, na kterých by bylo znázorněno prostorové uspořádání restauračních zařízení a pivovarů na území města Liberec. Mapa by měla sloužit pro získání přehledu o umístění jednotlivých provozoven.

Na první mapě můžeme vidět, že náš výzkum potvrdil námi výše vyslovenou hypotézu (v centru města je více restauračních zařízení než v nejhustěji obydlených částech města). Z mapy je jasně vidět, že množství restauračních zařízení je zdaleka největší v centru města (sloupcové grafy). Ale je také potřeba říct, že ZSJ, která byla námi označována jako centrum města Liberec, patří k nejhustěji obydleným částem města (hustota obyvatel je vyjádřena rozdílnou intenzitou barev). Ostatní části (ZSJ) se však centrální oblasti nemohou počtem podniků rovnat.

Na druhé mapě můžeme podrobně vidět prostorové rozmístění restauračních zařízení na území města Liberce. Dále můžeme na mapě vidět, že největší počet restaurací se nachází v oblasti do 2000 metrů vzdálené od námi zvoleného středu města. Druhý největší počet podniků leží ve vzdálenosti do 4000 metrů od středu. Ve třetí oblasti (vzdálenost do 6000 metrů) je pouze několik restaurací, lze počítat na jednotky. Ve vzdálenosti od 6001 do 7500 metrů jsme zjistili pouze jednu restauraci. Všechny výše v tomto odstavci uvedené vzdálenosti jsou vzdušnou čarou.

Podařilo se nám zjistit, že na území města Liberec se nachází jeden pivovar, konkrétně Pivovar Konrad Vratislavice. Na území města se dále nachází několik minipivovarů. Do výsledků naší práce nebyl zahrnut tzv. homebrewing, což znamená domácí vaření piva pro svoji vlastní potřebu. Tato výroba je omezena na 200 litrů piva ročně. Minipivovarů zabývajících se dalším prodejem piva jsme v Liberci zjistili tyto podniky: Minipivovar u Vozků, Pivovar Studánka a Rodinný minipivovar Vendelín Krkoška.



38

Naším posledním cílem bylo zjistit strukturu rozmístění značek piva v závislosti na převládajícím počtu místních obyvatel. Terénním výzkumem se nám nepodařilo potvrdit naši hypotézu, že na sídlištích a hustě obydlených zónách, kde restaurace slouží převážně lokálním obyvatelům, převládají regionální značky piva. Naše tvrzení nemohlo být potvrzeno z toho důvodu, že většina podniků se snaží nalákat co nejvíce zákazníků a tak nabízí několik piv, jak druhů, tak i značek.

Závěr

Závěrem můžeme říct, že většinu námi stanovených cílů se nám podařilo naplnit. Nedokázali jsme naším výzkumem potvrdit zvláštnosti v rozmístění prodávaných značek. Na druhou stranu se nám podařilo zjistit prostorové uspořádání pivovarů a minipivovarů v prostoru města Liberec. Dokázali jsme vytvořit přehledné mapy o rozmístění a hustotě restauračních zařízení. Určit vzdálenosti do centra města, a rozdělit si podniky do skupin podle vzdáleností od středu města. Dále jsme se pokusili dokázat hypotézu, že v centru města je nejvíce restaurací i přesto, že existují hustěji obydlené lokality.

Zdroje


[1 ] Městské informační centrum Liberec [online]. 7.1.2010 [cit. 2011-11-14]. Restaurační zařízení v Liberci. Dostupné z WWW: <http://www.infolbc.cz/>.

[2] E-bary : nejobsáhlejší katalog barů [online]. 2009 - 2011 [cit. 2011-11-14]. E-bary, e-hospody, e-kluby, e-restaurace. Dostupné z WWW: <http://www.e-bary.cz/>.

[3] Centrum pro výzkum veřejného mínění : Sociologický ústav AV ČR [online]. 2008 [cit. 2011-11-14]. Tiskové zprávy. Dostupné z WWW: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100828s_OR81022a.pdf>.

[4] Pivni.info [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Pivovary - Liberecký kraj . Dostupné z WWW: <http://pivni.info/pivovary/liberecky-kraj/>.

[5] Podnikatel.cz [online]. 2007-2011 [cit. 2011-11-14]. Rozjezd. Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/minipivovar-muze-byt-konickem-i-uspesnym-byznysem/>. ISSN 1802-8012.

Použitá data

Český statistický úřad [online]. 30.5.2011 [cit. 2011-11-14]. Český statistický úřad Liberecký kraj. Dostupné z WWW: <http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/ciselnik_sidelnich_lokalit_v_kraji/$File/ciselnik_ZSJ_2011_lk.xls>.

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 29. 8. 2011].

Lyžařský areál Ještěd / Ski area Jested


39

Lyžařský areál Ještěd Ski area Jested

Filip Chráska, Jaroslav Nauč, Gabriela Pekárková, Soňa Semanová

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt

Tato práce má již od počátku dva cíle, které se řešili zcela odděleně. Prvním cílem je vytvoření reálného 3D modelu lyžařského areálu Ještěd, druhým je analýza dostupnosti areálu veřejnou i neveřejnou dopravou. Díky vytvoření 3D modelu jsme mohli provést analýzu sjezdových tratí v prostředí GIS, získat jejich podélné profily a určit potenciálně nebezpečná místa - tyto předpoklady byly ověřeny dotazníkovým šetřením. V druhé části, která se zabývá dopravní dostupností, řešíme dostupnost do areálu z jednotlivých částí města - tento model, který je vyjádřen pomocí Thiessenových polygonů) je poté srovnán se vzdálenostní analýzou, aby odhalil neefektivnost centralizované dopravy v Liberci (všechny spoje vedené přes zastávku Fügnerova).

Abstract

There were two objectives set within this project and each of them we dealt with separately. The first one was to create a real 3D model of the ski area Jested, the second objective was to analyze the availability of the area by public and private transport. By creating a 3D model, we were able to analyze the slopes in a GIS environment, get their longitudial profiles and identify potentially dangerous places. The findings were then validated by questionnaire survey among skiers. In the second part which deals with transport access to the area, we are dealing with the availability from various parts of the city. The model, which is represented by Thiessen polygons, is then being compared with the distance analysis to show the inefficiency of centralized public transport in Liberec (all the connections are routed through the stop Fugnerova).

Klíčová slova

Ještěd, dopravní dostupnost, 3D analýzy, Thiessenovi polygony

Keywords

Jested, transport access, 3D analyst, Thiessen polygons


Jak již bylo uvedeno v abstraktu, projekt měl od počátku dva cíle - a to vytvoření 3D modelu lyžařského areálu, provést analýzy sjezdových tratí (odhalení střetů tratí, určení sklonitosti apod.) sjezdových tratí a určit nebezpečná místa. Objevení těchto míst bylo jedním z předpokladů projektu. Druhý cíl se týkal vytvoření modelu dostupnosti areálu na území města Liberce, konkrétně jde o



40

odhalení spádové oblasti zastávek MHD, ze kterých bude Ski Areál Ještěd nejhůře dostupný. Předpokládáme, že srovnáním analýz dostupností potvrdíme, že hromadná doprava svedená do centrální části města Liberec (Fügnerova ul., Soukenné náměstí, Rybníček) zvyšuje dojezdový čas do vyhledávaných oblastí na příkladu Ski Areálu Ještěd. Následným srovnáním se vzdálenostní analýzou silniční sítě ukážeme neefektivnost centralizované hromadné dopravy v Liberci.


Většina GIS aplikací pracuje ve dvourozměrném prostoru, který ovšem přináší jistá omezení. Stejně tak jsou vytvořeny i plány lyžařského areálu. Vzhledem k tomu, že člověk se lépe orientuje v prostorovém modelu, rozhodli jsme se vytvořit 3D model lyžařského areálu. Pro vytvoření 3D modelu bylo nutno se rozhodnout, jakou reprezentaci zvolíme. Zdali vektorový TIN, či rastrový GRID. Vzhledem k menšímu nároku na manipulaci a výpočty jsme zvolili rastrovou reprezentaci.

K analýze dostupnosti jme využili přednáškových skript Úvod do geoinformačních systémů (Břehovský, Jedlička;2006) z FP v Plzni , kde jsme se inspirovali k vytvoření spádových oblastí zastávek MHD pomocí Thiessenových polygonů. V této literatuře bylo využití demonstrováno na spádovosti železničních stanic.

Systém vyhodnocování dat jsme konzultovali s doc. Branislavem Nižňanských, docentem Katedry geografie na FP TU Liberec. konzultovali jsme vyhodnocení dojezdů do Ski Areálu Ještěd s využitím různých statistických metod a po diskusi jsme se dohodli na využití metody váženého aritmetického průměru.


3D Model areálu

Jako vstupní data pro vytvoření modelu areálu jsme měli digitální model reliéfu, pro naše účely jsme též potřebovali výškopis vyjádřený vrstevnicemi. Ten jsme získali použitím analýzy rastrového modelu Contour (3D Analyst Tools). Další potřebnou vrstvou byly sjezdové tratě, k jejich určení byla použita WMS služba Ortofoto od ČÚZK. Sporná místa byla zpřesněna terénním průzkumem. Pro analýzu jednotlivých tratí jsme museli získat jejich výškopis. K tomu jsme využili polygonovou vrstvu sjezdových tratí a vrstvu výškopisu celého areálu a pomocí nástroje Clip jsme získali vrstvu s vrstevnicemi jednotlivých tratí.

Pro zobrazení reliéfu jsme použili rastrovou reprezentaci (GRID), která zobrazuje povrch pomocí jednotlivých buněk, které jsou organizovány do tzv. mozaiky (Břehovský, Jedlička;2006). Právě hodnota rastru určuje výškopisnou informaci. Výsledný model je znázorněn pomocí barevné hypsometrie, která spočívá ve vykrývání pruhů ohraničených zvolenými vrstevnicemi podle vhodné barevné stupnice (Vojtek, 2010). Stejným způsobem (rastrovou reprezentací) jsme zobrazili jednotlivé sjezdové tratě, na výsledných GRIDech již ale není využita hypsometrie, ale byly zde aplikovány analýzy povrchu Slope (3D Analyst Tools) pro získání sklonitosti.

Nebezpečná místa na sjezdových tratích byla zjištěna pomocí analýzy Intersect, díky které jsme dostali polygonovou vrstvu míst, kde se tratě překrývají. Využitím další rastrové analýzy Aspect - orientace svahů - došlo k objevení dalších méně přehledných míst na sjezdových tratích, ovšem pro lepší využití této analýzy by byla potřeba mnohem podrobnější data. V našem případě se spíše jednalo o ověření, zdali by mohla být tato analýza použita k odhalení horizontů na tratích. Další nepřehledná či



41

potenciálně nebezpečná místa byla zjištěna pomocí terénního průzkumu a dotazníkového šetření mezi návštěvníky areálu.

Dostupnost areálu

Ke sběru dat byl využit Jízdní řád MHD Liberec a webová aplikace portálu IDOS. Výsledky se evidovaly do dbf. tabulek, kde se vyhodnocovaly. Data o časech dojezdů se zprůměrňovala statistickou metodou o středních hodnotách, váženým aritmetickým průměrem. Jako váha přitom sloužila četnost nejčastějších dojezdů. Dále se vyhodnotily a porovnaly celkové počty jednotlivých dojezdů, které byly graficky vyhodnoceny na posteru. Myslíme si, že k validitě dat je nutné uvést velikost statistických souborů (dostupnost služeb MHD), aby se divák lépe seznámil s výsledky analýz.

K analytickému zpracování a následnému výstupu z datového modelu jsme použily hned několik analýz. Nejdříve jsme potřebovali definovat spádové oblasti MHD, do kterých bychom zavedli budoucí interpolaci. Studiem metod jsme dospěli k analýze sousedství (proximity analysis) pomocí nástroje tvorby Thiessenových polygonů (viz. Obr. 1). Po zkonstruování a vyplnění geodatabázové bodové vrstvy zastávek za pomoci SQL jazyka jsme vygenerovali vektorovou vrstvu Thiessenových polygonů. Pak jsme pomocí exportování dat z vrstvy „obce_cr“ vygenerovali vrstvu obsahující pouze obce Liberec, Stráž nad Nisou a Šimonovice. Polygony jsme ořízli pomocí nástroje Clip podle předešlé extrahované vrstvy. Takto připravenou polygonovou vrstvu jsme nastavili z hlediska symbolů podle pole dojezdů.

Pokud chceme kombinovat kvůli přesnosti Thiessenovy polygony s interpolací, můžeme. Vygenerujeme pomocí nástroje Natural neighbor (spatial analyst tools) interpolaci na základě atributu „časy_dojezdu“. Vznikne nám rastr s interpolací. Pokud chceme kombinovat více metod, můžeme. Kombinace rastrů Natural neigbor a metody Kriging se dá pomocí nástroje corridor-fuzzy překrýt a zkombinovat. Pokud chceme tento rastr zkombinovat s vektorovými polygony, musíme nejdřív použít nástroj Polygon to Raster k převedení vektorové vrstvy do rastrové. Pak použijeme opět nástroj corridor- fuzzy a tím se promítne barevné spektrum rastru do pavučiny Thiessenových polygonů.

Ke srovnání a následné syntéze potřebujeme analýzu rychlosti dojezdu automobilů v oblasti. Využijeme k tomu analýzu Cost Analysis. Tuto analýzu budeme provádět na silniční síti ORP Liberec upravené pro naše účely a vytažené z listu ZABAGED poskytnutého od ČÚZK.

Vložíme a naeditujeme sloupce do databázové tabulky, které budou sloužit jako atributy rychlosti pohybu po síti. Musíme zohlednit pěší zóny. Hranice, za kterými není možné jet více jak 50km/h a další faktory, které můžeme ovlivnit. Použijeme bodovou vrstvu „Cíl_Ještěd“, uchopíme a vložíme na hranu (edge), odkud budeme chtít získat síťovou analýzu. Po použití nástroje Cost Distance se vygeneruje rastrová síť, simulující pohyb auta v síti. Výstup a výsledky kombinace a porovnání interpolace aplikované na Thiessenovy polygony a klasické vzdálenostní analýzy by měly potvrdit námi predikovanou hypotézu.



42

Obr. 1 Příklad analýzy sousedství vyjádřené Thiessenovými polygony


3D model

Výsledky jsou prezentovány na mapových výstupech, kde hlavní zahrnuje celkový 3D model reliéfu, následují modely jednotlivých sjezdovek s vyjádřením jejich sklonitosti. Identifikace nebezpečných, nepřehledných míst, by mohla vést k zamyšlení, jak tyto úseky zpřehlednit, popřípadě jak tratě upravit tak, aby nedocházelo k jejich křížení, popř. upravit značení tak, aby bylo křížení bezpěčnější. V některých úsecích by zpřehlednění bylo možné pouze terénními úpravami, často spojenými s kácením stromů či případnou drobnou úpravou terénu (u horizontů).

Dopravní dostupnost

Výsledky analýzy dostupnosti budeme demonstrovat na dvou mapových posterech s přihlédnutím k různým výsledkům měření ve všední dny a o víkendech. Výsledkem by měl být ucelený pohled na barevně vymezené území, kde bude barva spádových polygonů ovlivněna dojezdovým časem do Ski Areálu Ještěd. Dále by zde měla být znázorněna intenzita dopravy malým kartodiagramem se srovnáním se střední hodnotou. V obou mapových polích bude jako srovnávací podklad figurovat rastr dle Cost Distance, z něhož se stala síť v rastrovém formátu. Na základě mapových výstupů potvrdíme nebo vyvrátíme vlastní tezi.

Výsledkem by měl být dále použitelný datový model, na který se dá dále stavět, a mohou se jím inspirovat jiné tematické analytické úlohy.



43

Na mapě by mělo být znatelně poznat, které čtvrti jsou odvislé od dopravy přes Fügnerovu ul. a jak se to projevuje na dojezdu do určeného bodu. Ideální by bylo, kdyby z mapy vyplynula další možná diverzifikace tras. Mapa by nastínila možnosti lepší obslužnosti území.

Závěr

První část práce byla zaměřena zejména na využití 3D analýz povrchu pro vytvoření reálného modelu reliéfu, společně s modelem sjezdových tratí, který byl obohacen o informace plynoucích z těchto analýz.

Ve druhé části došlo k analýze dostupnosti a možnosti migrace v území pomocí geoinformačních systémů. Liberec je determinován polohou a přírodními poměry, které pohyb obyvatele jemně omezují. Doprava vedená po tangentách z centra města a zase zpátky do něj z této jemné nuance dělá problematiku minimálně na bakalářskou práci.

Zdroje


BŘEHOVSKÝ, Martin; JEDLIČKA, Karel. Úvod do geografických informačních systémů : přednáškové texty [online]. Plzeň : Nakladatelství FP, 2006 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: <http://gis.zcu.cz/studium/ugi/e-skripta/ugi.pdf >. ESRI. ArcGIS Resource center [online]. 1995-2011 [cit. 2011-11-15]. 3D Analyst. Dostupné z WWW: <http://help.arcgis.com/en/arcgisdesktop/10.0/help/index.html>. VOJTEK, David. Geoinformační technologie [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Digitální modely reliéfu a povrchu v prostředí GIS a jejich analýzy. Dostupné z WWW: <http://gis.vsb.cz/vojtek/index.php?page=gitfast_c/cviceni02>.

Použitá data

MD IDOS : jízdní řády [online]. 2002, 16.11.2011 [cit. 2011-11-16]. Jizdni.rady.iDNES.cz. Dostupné z WWW: <http://jizdnirady.idnes.cz/liberec/spojeni/>. Ortofoto České republiky [digitální data]. ČÚZK, 2010 [citováno 2011-11-16]. Digitální barevné ortofoto České republiky, barevná škála 8 bitů. Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) - výškopis - GRID 10x10 m [digitální data]. ČÚZK, 2011 [citováno 2011-11-15]. Digitální geografický model území České republiky na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1:10 000 (ZM 10). Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) POLOHOPIS [digitální data]. Území vymezeno administrativní hranicí města Liberec [1:10 000]. ČÚZK, 2011 [citováno 2011-11-15]. Digitální geografický model území České republiky na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1:10 000 (ZM 10). Upravil: Magistrát města Liberec.

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI Adobe Systems Incorporated, 2011. Illustrator [software]. Version CS 5. San Jose, California Adobe Systems Incorporated, 2011. InDesign [software]. Version CS 5.5. San Jose, California

Dostupnost jednotlivých budov TUL z kolejí Harcov / The accessibility the buildings TUL from the dormitories of Harcov


44

Dostupnost jednotlivých budov TUL z kolejí Harcov The accessibility the buildings TUL from the dormitories of Harcov

José Ricardo Barreto, Marek Baše, Klára Čermáková, Lukáš Novák, Jan Smolák

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Abstrakt

Hlavním cílem tohoto projektu je analyzovat časovou dostupnost jednotlivých budov Technické univerzity v Liberci. Výchozím bodem jsou harcovské koleje. V první části naší práce je srovnávána časová dostupnost městskou hromadnou dopravou s jízdou na kole a dostupnost MHD s pěší chůzí. Druhá část projektu shrnuje ekonomickou výhodnost automobilu a MHD. Poslední část naší práce interpretuje výsledky jednotlivých analýz.

Abstract

The main aim of this project is to analyze time accessibility to each buildings of the Technical University of Liberec. Starting point is Dormitories of Harcov. The purpose of using network analysis is to evaluate the quickest way to university buildings. In the first part of our work we compare the time of accessibility public transport to cycling and public transport to walking. In the second part of our project we compare the accessibility of car transportation with public transport in economical way, that means the project tries to compare price of transport. The last part of our work presents the results of each analysis, which are supplemented by graphs and tables.

Klíčová slova

dostupnost, koleje Harcov, MHD, síťové analýzy

Keywords

accessibility, Harcov´s dormitorie, public city transport, network analysis


Hlavním cílem tohoto projektu je analyzovat časovou dostupnost jednotlivých budov Technické univerzity v Liberci. Výchozím bodem jsou harcovské koleje. Pomocí síťových analýz je vyhodnocena nejrychlejší cesta do objektů univerzity. V první části naší práce je srovnávána časová dostupnost městskou hromadnou dopravou s jízdou na kole a dostupnost MHD s pěší chůzí. V druhé části projektu je porovnávána dostupnost automobilovou osobní dopravou s MHD z hlediska nákladů.

Do projektu jsme vstupovali s třemi základními hypotézami:

1. Jízda MHD je cenově výhodnější než jízda automobilem. 2. V některých případech je rychlejší jízda na kole než jízda autobusem. 3. V některých případech může být chůze časově srovnatelná s jízdou autobusem.



45


Pro přípravu analýz byly použity datové vrstvy z Geoportálu veřejné správy1. Jako primární vrstva pro analýzy byla vybrána ortofotomapa. Další potřebnou vrstvou byla pak komunikační síť města Liberec, jízdní řád linek MHD, ceník DPMLJ přístupný na internetových stránkách dopravního podniku města Liberec a Jablonec nad Nisou2.

Po získání potřebných datových vrstev byl proveden terénní průzkum, který zahrnoval jízdu na kole z harcovských kolejí do jednotlivých budov univerzity, přičemž pro měření průměrné rychlosti a času byl použit digitální tachometr. Pro zjištění relevantního času jsme provedli průzkum s osobami s různými fyzickými schopnostmi. Druhou fází terénního průzkumu bylo měření průměrné rychlosti chodce.

Poslední částí teoretické přípravy před analýzami v ArcGIS 10 byl on-line dotazník, který proběhl mezi studenty TUL, jenž byl uveřejněn na sociálních sítích.

Pro všechny analýzy a vizualizace byl použit software ArcGIS 10 společnosti ESRI. V rámci celého projektu byl samozřejmě použit ještě Microsoft Office 2007 a pro grafickou interpretaci Adobe Photoshop CS5.

Dostupnost je chápána jako určitý ukazatel, který na základě přístupnosti nebo dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům určuje jeho postavení v rámci dané prostorové struktury.3

Míry dostupnosti umožňují popisovat dostupnost geografických objektů a používají se hlavně v socioekonomické geografii.

Jednotkou dostupnosti byla v naší práci cena (nákladová analýza) a čas.

Cenové míry dostupnosti jsou založeny na ceně dopravy, v případě individuální dopravy na nákladech dopravy. V souladu s vyhláškou o cestovních náhradách činí sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce nejméně u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.

S touto cenou jsme tedy pracovali i v analýze.

U veřejné hromadné dopravy se sleduje cena placená za přepravu mezi jednotlivými místy. Zpravidla základní jízdné bez různých slev (v Liberci tedy 16 Kč, od nového roku však 184)

Základním parametrem pro všechny analýzy bylo vyjádření tzv. odporu proti pohybu, kterým je délka překonávaného úseku. V tomto případě vypočteme potřebný čas k překonání jednoho pixelu.

Pro vypracování daného projektu nám jako praktický i teoretický vzor posloužili následující práce:

1. Analýza časové dostupnosti zastávek MHD na Ústecku pomocí nástrojů GIS. 1 Www.geoportal.gov..cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Seznam služeb. Dostupné z WWW: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms/>. 2 Www.dpmlj.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. TARIF IDOL. Dostupné z WWW: <http://www.dpmlj.cz/mhd-liberec/tarif-cenik-jizdneho/>. 3 Způsoby hodnocení dopravní dostupnosti. In Možnosti a hodnocení dopravní dostupnosti [online]. Ostrava : -, 2006 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: <http://gis.vsb.cz/pan-old/Skoleni_Texty/PrikladyCviceni/DOSTUP.pdf>. 4 Http://www.tydenvlk.cz [online]. 19.10.2011 [cit. 2011-11-17]. Jízdné v Liberci stoupne o dvě koruny. Dostupné z WWW: <http://www.tydenvlk.cz/zpravy-3/7107-jizdne-v-liberci-stoupne-o-dve-koruny>.



46

Autor: Bartoš Jan, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

2. Možnosti analýzy a hodnocení dopravní dostupnosti.

Autoři: Doc. Dr. Ing. Jiří Horák, Doc. RNDr. Milan Šimek Ph. D., Lukáš

Růžička, Dr. Ing. Bronislava Horáková


Použité nástroje GIS:

Add Field, Snapping, WMS Connect, Select by attributes, Field calculator, Merge, Feature to rastre, Cost distance, Map algebra, Convert features to graphics, Convert labels to annotation.

První krokem ve zpracování projektu bylo terénní měření, z něhož byla získána potřebná data pro analýzy. Především pak průměrná rychlost cyklisty 17 km/h a chodce 4,5 km/h. Pro jízdu MHD pak byly využity jízdní řády a v kombinaci s naměřenou dráhou byla vypočítána průměrná rychlost 23,25 km.h-1.

Dalším krokem pak bylo získání dat (shapefile) pro analýzu, které byly poskytnuty od vedoucího odboru územního plánování magistrátu města Liberec Mgr. Jana Jaksche.

Jako první byl použit nástroj merge pro spojení vrstev, tím vznikla komunikační síť města Liberce . Do atributové tabulky nové vrstvy byla doplněna data získaná z terénního průzkumu, vše za pomoci nástrojů Add field a Field calculator. Rychlost byla spočítána dle následujícího vzorce:

Čas (min)= prostorové rozlišení rastru x 60rychlost x 1000

Dalším použitým nástrojem byl jeden ze sady Arctoolbox, a to feature to raster, který převádí vektor do rastru, tak aby vrstva mohla být využita k nákladové analýze, přičemž hodnota velikosti pixelu byla nastavena na hodnotu 10.

K dalšímu kroku byl použit nástroj cost distance, který vypočítá nejen časovou dostupnost, ale i cenu benzinu na km. Pro přepočítání hodnot byl použit nástroj Map algebra, ve kterém byla každá vrstva z cost distance vydělena 10 tak, aby byl dodržen správný jednotkový řád.

Tak už jsme dostali všechny potřebné vrstvy a analýzy, abychom se mohli dostat do poslední fáze tvoření posteru, a pracovat tak už pouze na samotném designu posteru.

Měřítko u třech ze čtyř posterů bylo nastaveno na 1:20000, které postačuje k zobrazení všech nutných součástí v posteru (harcovské koleje, budovy TUL). U nákladové analýzy jsme zvolili měřítko 1:40000, aby tak bylo z posteru patrné, kam je výhodnější použít automobil a kam je výhodnější zvolit dopravu MHD.

Do mapového výstupu jsme ještě vložili nutné součásti každé mapy, směrovou růžici, legendu, výše zmíněné měřítko a název posteru.

Nakonec jsme použili ještě dva nástroje, a to convert features to graphics a convert labels to annotation, které umožňují manipulaci a editaci jednotlivých objektů v mapovém posteru.



47


Do projektu jsme vstupovali se třemi konkrétními hypotézami. V první hypotéze jsme uvažovali nad tím, zda je jízda MHD na delší vzdálenosti cenově výhodnější, než jízda osobním automobilem. Dále nás zajímalo, zda je v některých případech rychlejší jízda na kole než využití MHD. A poslední hypotéza se týkala chůze, jestli může být časově srovnatelná s jízdou MHD.

První analýza porovnává jízdu na kole s MHD. Výsledky analýz naznačují, že jízda na kole je téměř ve všech aspektech výhodnější pro přepravu mezi budovami TUL a studentskými kolejemi. Je totiž třeba brát v úvahu, že autobusová zastávka Stodolní je cca 4 minuty chůze, které je potřeba přičíst k výslednému času. Dalším důležitým faktorem je fakt, že jízdní kolo je praktičtější z několika důvodů, neboť nemusí jezdit pouze po silnicích a na rozdíl od autobusu nejsou žádné prodlevy v čekání na zastávce. Jedinou výhodou autobusu je nezávislost na počasí a ročním období.

Tab. 1 Časy a délky tras na jízdním kole

Budovy čas z kolejí Hracov Délka trasy Budovy na Studentské ulici 4 min 14 s 1,2 km

Budova S 7min 45 s 2,2 km Budova K 10 min 35 s 3 km Budova P 7 min 24 s 2,1 km Budova H 7 min 45 s 2,2 km

Zdroj: Terénní průzkum

Další analýzou byla komparace ekonomických nákladů v případě jízdy osobním automobilem a MHD. Výsledky ankety jak často a jakým způsobem se studenti dopravují do školy ukázaly, že více jak 66% studentů se dopravuje do školy pomocí MHD maximálně 4x. Přičemž 64% respondentů využívá jednorázovou jízdenku. Výsledek tak dal možnost porovnat cenovou výhodnost automobilu a MHD. Amortizace automobilu na 1 km pro osobní automobil je pro rok 2011 stanovena Ministerstvem financí ČR na 3,70 Kč. Cena benzinu Natural 95 na 1 km při průměrné spotřebě 7l na 100 km je 2,21 Kč. I tato metodika výpočtu je rovněž stanovena MFČR. Z výsledné analýzy je patrné, že jízda automobilem je vždy cenově výhodnější než MHD. Analýza vychází z terénního průzkumu, který ukázal, že není potřeba využívat placeného parkování, neboť se v Liberci nachází dostatečné množství bezplatných parkovacích ploch.

Tab. 2 Využití MHD v Liberci

Kolikrát týdně využíváte MHD Procento respondentů 0 11,80%

1 až 2x 38,20% 3 až 4x 17,60% 5 až 6x 5,90% 7 až 8x 0%

9-10x 8,80% 11 a vícekrát 6%

Zdroj: Anketa

Poslední analýza časové dostupnosti budov TUL chůzí z kolejí Harcov ukazuje za jaký čas se lze přesunout z harcovských kolejí do jednotlivých budov Technické Univerzity. Vezmeme-li v potaz,



48

že průměrná rychlost chodce je 4,5 km/h. Z poslední analýzy vychází, že v porovnání s MHD bude chůze ve všech případech pomalejší. Z hlediska rychlosti je tedy lepší využít MHD, ovšem z ekonomického pohledu je jízda MHD nákladnější.

Závěr

V tomto projektu jsme chtěli nastínit problematiku dostupnosti z harcovských kolejí do jednotlivých budov TUL. Naši práci mohou využít především studenti, kteří se denně musí dopravit do po celém Liberci rozmístěných univerzitních objektů.

Hypotézy, se kterými jsme do projektu vstupovali, se nám z části potvrdili. V některých případech je opravdu výhodnější jet na kole či jít pěšky, než využít MHD. Co se týče nákladů, je jízda automobilem cenově srovnatelná s jízdou autobusem, v případě, že si dotyčný zakoupí lístek, nikoliv zvýhodněné měsíční předplatné.

Srovnání MHD x Kolo:

Výsledek analýzy ukázal, že je kolo ve všech aspektech výhodnější dopravní prostředek než MHD. Ačkoliv je někdy jízdní doba MHD kratší, musíme do celkového času připočíst dobu potřebnou k přesunu na zastávku Stodolní a poté ještě čas z jednotlivé zastávky k budově TUL.

Když vezmeme příklad cesty Harcov – budova S, je čas kola 7 minut 45 vteřin, MHD pak zhruba 11 minut.

Podobné výsledky najdeme i u ostatních budov, a tak se jeví kolo jednoznačně lépe. Problémem může být malý počet stojanů na kola u budov TUL.

Jediným plusem MHD je její nezávislost na počasí.

Srovnání MHD x Chůze:

Na první pohled by se mohlo zdát, že výsledek této analýzy je jasný už předem. Ve většině případů je samozřejmě rychlost MHD daleko větší a tím jízdní doba kratší než u chůze, ale jsou případy, kdy rozdíl není tak velký, jak by se dalo předpokládat. Příkladem může být cesta z harcovských kolejí na budovu H.

Podle naší analýzy trvá při využití MHD cesta zhruba 17 minut, chůzí pěšky 22 minut, což dělá celkový rozdíl 5 minut. A pokud někdo nevyužívá předplacenou měsíční jízdenku, může se mu z ekonomického hlediska zdát, že ušetření 5 minut je za cenu 16 Kč příliš velká cena.

Podobným případem je i časová dostupnost z kolejí na budovy TUL, nacházející se ve Studentské ulici.

Zde činí rozdíl zhruba 7 minut.

Srovnání ekonomických nákladů MHD x Automobil

Pokud vztáhneme analýzu pouze na budovy Technické Univerzity, jeví se automobil jako jednoznačně lepší dopravní prostředek. Problémem by mohlo být placené parkování, ale na základě terénního průzkumu jsme usoudili, že se v blízkém okolí budov TUL nachází dostatek parkovací plochy, kde se parkovné neplatí. Navíc pokud využijeme automobil k dopravě většího počtu lidí, je finanční úspora zřetelná.



49

Na druhou stranu je doprava MHD ekologičtějším řešením.

Zdroje

Použitá literatura:

• SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava : Ikar, 2005. 327 s. ISBN 80-551-0904-4.

• Peňáz, T. , Horák, J. ,Horáková, B.: Analýza územní dostupnosti významných firem na území okresu Nový Jičín. Příspěvek z konference Seč 2000, 7stran.

Použitá data:

• Národní Geoportál INSPIRE [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Http://geoportal.gov.cz. Dostupné z WWW: http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms.

• Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce n.N., a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Jízdní řády. Dostupné z WWW: <http://www.dpmlj.cz/mhd-liberec/jizdni-rady/>.

• Digitální ortofoto České republiky, 1:5000, rozlišení 1 m. ČÚZK, 2004 – 2008.

• Geoportál cenia [online]. 2003. Praha : Ministerstvo vnitra, 2003, 2011 [cit. 2011-11-13]. • Mapy.cz [online]. 2010 [cit. 2011-11-13]. Mapy.cz beta. Dostupné z WWW:

http://beta1.mapy.cz/ • Liberec, 2011. ZABAGED_ulice [vrstvy shp]. [1:10 000]. [vid. 15. 10. 2011].

• ESRI, 2011. TOPOGRAPHIC BASEMAP [webová mapová služba WMS]. [1:20 000]. [vid.

říjen 2011]. Dostupné z:

http://services.arcgisonline.com/ArcGIS/rest/services/World_Topo_Map/MapServer

Použitý software:

• ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 27. 10. 2011].

• ADOBE, 2011. Photoshop CS5 [software]. Version 12.0.4.: ADOBE [přístup 11.11.2011]. • Microsoft, 2011. Office for mac 2011 [software]. Version 14.0.0.: Microsoft [11.11.2011].

Přílohy:

1. Analýza časové dostupnosti budov TUL jízdou na kole z kolejí Harcov (2011)

2. Analýza časové dostupnosti budov TUL chůzí z kolejí Harcov (2011)

3. Analýza časové dostupnosti budov TUL jízdou autobusem MHD z kolejí Harcov (2011)

4. Analýza ekonomických nákladů. Komparace nákladů automobilu a MHD z kolejí Harcov

do budov TUL (2011)

http://beta1.mapy.cz/

http://services.arcgisonline.com/ArcGIS/rest/services/World_Topo_Map/MapServer



50

Analýza časové dostupnosti budov TUL jízdou na kole z kolejí Harcov (2011)

Analýza časové dostupnosti budov TUL chůzí z kolejí Harcov (2011)



51

Analýza časové dostupnosti budov TUL jízdou autobusem MHD z kolejí Harcov (2011)

Analýza ekonomických nákladů. Komparace nákladů automobilu a MHD z kolejí Harcov do budov TUL (2011)

Liberecké graffiti / Graffiti in Liberec


52

Liberecké graffiti Graffiti in Liberec

Zdeněk Čapek, Michaela Gromovská, Petra Machková, Tomáš Kadlec, Petr Pech, Tereza Slavotínková


Abstrakt

Podstatou tohoto projektu je proniknutí do problematiky graffiti a zmapování současné situace na liberecké „graffiti scéně“. Graffiti jakožto fenomén současnosti a nedávné minulosti si zaslouží řádné prozkoumání a analyticko-geografický výzkum. Kde graffiti nejčastěji vznikají? Kde naopak prakticky nevznikají a kde by vzniknout mohli? Jedná se spíše o umění nebo spíše o vandalismus? Toto jsou otázky, které vyvstávají při zamyšlení nad touto problematikou a na které si náš výzkum klade za cíl nalézt odpovědi. Prostředkem k výzkumu nám byly nástroje GIS a odpovídající hardwarové vybavení, pomocí kterého jsme v terénu zaměřovali polohu jednotlivých graffiti nebo ploch s hustším výskytem graffiti. Výsledkem je mapa kompletně zachycující všechny liberecké graffiti, ve které je znázorněno, které plochy jsou a které nejsou legální a dále mapa s prostorovou analýzou rozložení jevu graffiti.

Abstract

The essence of this project is the insight into the problems of graffiti and mapping the current situation in Liberec "graffiti scene". Graffiti as a phenomenon of the present and recent past, deserves proper examination and analytical and geographical research. Where graffiti most often arise? However, where practically arise and where they might occur? It is more about art, or rather of vandalism? These are questions that arise when thinking about this issue and to which our research aims to find answers. The means of research, we have the appropriate GIS tools and hardware with which we focused in the field location of the graffiti or areas with a denser appearance of graffiti. The result is a map depicting all completely Liberec graffiti in which it is shown that areas which are not legal and map the spatial distribution analysis of the phenomenon of graffiti.

Klíčová slova

Graffiti, mapa, analýza, GIS, writter

Keywords

Graffiti, map, analysis, GIS, writter



53


Hlavním cílem projektu je vytvoření mapového posteru, který názornou formou poskytne prostorové informace o zkoumaném jevu na území Liberce. Cíle dosáhneme za užití PC aplikací ArcGIS 10 a Adobe photoshop a sběrem dat terénním průzkumem.

Mapové postery by měly názorně předložit ucelené informace o umístění graffiti v jednotlivých částech města Liberec, konkrétně o legálních a nelegálních plochách a jejich zjištěném počtu.

Na základě znalosti zkoumaného území předpokládáme, že nejvyšší koncentrace graffiti bude ve středu města, nikoliv na periferii, například na panelových domech, garážích, mostech apod. Okrajové části jsou tvořeny především rodinnou zástavbou, lesy, ornou půdou a trvalými travními porosty, což se neslučuje s podkladem vhodným pro jejich tvorbu.


Plošné rozmístění jevu v terénu, zobrazené v posterech, pak může sloužit formou průvodce pro vyznavače alternativního turismu, nebo jako stavební kámen dalších výzkumů v oblasti dané tematiky. Zobrazená data mohou rovněž sloužit jako podklady při policejní práci v budování strategie potírání ilegálních graffiti. Postery budou vystaveny na akci GIS Day konané v Krajské vědecké knihovně v Liberci katedrou geografie liberecké Technické univerzity. Díky tomu se můžou studenti základních a středních škol, ale také široká veřejnost s danou tematikou seznámit a získat o problematice přehled. Mnohdy si totiž obyvatelé a turisté neuvědomují jak vysoká koncentrace graffiti je.


Prvotním a časově nejnáročnějším bodem celého projektu byl terenní výzkum, který spočíval v zanesení bodů do bodové vrstvy ve formátu shapefille pomocí GPS přijímače se softwarovým vybavením v podobě programu ArcPad. Důležitým krokem v této fázi výzkumu bylo rozdělení území mezi členy výzkumného týmu na šestiny. Poté následoval samotný terenní výzkum, který probíhal formou „projdi co se dá“ a jehož smyl spočíval v „objevení“ pokud možno co největšího počtu graffiti na celém území Liberce taky, aby výsledky terénního výzkumu a následné analýzy těchto výsledků nebyly ovlivněny nedostačujícími daty z terénu. Dalším krokem byla tvorba samotných mapových výstupů. Ty byly vytvořeny v prostředí programu ArcMap. Prvním mapovým výstupem je mapa zobrazující legální a nelegální graffiti plochy v Liberci. Druhým výstupem je mapa zachycující distribuci jevu graffiti v urbáním prostředí Liberce, která si klade za cíl rozluštit otázky kde a proč writeři (tvůrci graffiti) zdobí či hyzdí okolí svými výtvory. Při tvorbě prvního mapového výstupu bylo nutné určit, které plochy jsou a které nejsou legální. Tyto informace nám byly poskytnuty jak z oficiálních zdrojů, tak ze zdrojů získaných uvnitř komunity a to zejména v případě legálních graffiti na objednávku. Poté, co jsme zaznamenali polohu všech graffiti, byla data ve formátu shp. přenesena do pc a v programu ArcGIS 10 byly jednotlivým bodům přiřazeny atributy, kterými byly rozlišeny typy ploch na legální a nelegální. V případě druhého mapového výstupu se jedná o kartogram znázorňující pokrytí jednotlivých městských částí graffiti plochami. K tomuto bylo zapotřebí vytvořit polygonovou vrstvu s hranicemi městských částí. Tato vrstva vznikala za pomocí georeferencované mapy mětských částí Liberce ve formátu JPG. Po překrytí této nově vzniklé polygonové vrstvy bodovou vrstvou znázorňující rozmístění graffiti se metodou kartogramu vyjádřila hustota pokrytí graffiti plochami v každé městské části.



54


Graffiti je vnímáno jednak jako druh umění, nebo jako vandalismus ve veřejném prostoru. Najdeme ho převážně ve městech a to po celém světě. Vzniká často anonymně, většinou bez podpory a povolení úřadů či vlastníků podkladů. Jejich autoři mohou být za své výtvory obdivováni, současně za ně mohou dostat pokutu. Umělec vytvářející graffiti počítá s reakcí kolemjdoucího, ať zápornou, či kladnou a tím pádem se zformováním náhodné divácké komunity. Je to forma veřejného monologu, prostor ke komentování světa okolo. Jejich autoři se jejich prostřednictvím vyjadřují i navzdory tomu, že mohou být potrestáni, nebo jejich dílo nepřežije déle než pár minut. Přes své zakotvení do konkrétního městského prostoru získává díky internetu globální dopad. Jednotlivý tvůrci se učí metodou pokusů a omylů.

První z výsledných mapových posterů je zaměřen na legální plochy v Liberci a rovněž zobrazuje všechny nelegální liberecké plochy. Legální plochy jsou plochy přímo určené pro tvorbu graffiti majitelem. Naopak nelegální jsou veškeré plochy, které writterům „přijdou pod ruku“. Malba na nelegální plochy se trestá dle zákona za trestný čin podle výše škody § 257 „poškozování cizí věci“; od novely zákona roku 2001 již vždy přímo podle § 257b za trestný čin, čímž se odlišuje tvrdším výchozím postihem od jiného vandalství. V roce 2009 přechází tato právní úprava do nového trestního zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb, platnost od 1.1.2010) pod § 228 odst. 2, s ohledem na ustanovení odst. 3 a 4. Podle toho hrozí každému takovému sprejerovi trest odnětí svobody do 1 roku, v případě dalších uvedených okolností až na 6 let.

Poster může sloužit jako podklad pro vyznavače tohoto umění nebo vyznavače alternativních druhů turistiky. Náš výzkumný tým se shodl na názoru, že iniciativa vedoucí ke vzniku nových legálních ploch je v pořádku. Prvním a bezesporu nejdůležitějším efektem legálních ploch je mírné snížení přírůstku nelegálních ploch. Dalším důvodem k iniciaci vzniku nových legálních ploch je fakt, že na legálních plochách vzniká opravdové umění, které dokáže kladným způsobem ovlivňovat leckdy ne příliš vzhledné urbánní prostředí.

Druhý mapový výstup ve výsledku znázorňuje oblasti, které jsou nejvíce postiženy tvorbou nelegálních graffiti a mohl by tak sloužit orgánům potírajícím trestnou činnost jako podklad pro boj s vandaly, jejichž počínání je trestné a s uměním nemá nic společného.

Dalším poznatkem při práci v terénu byl fakt, že writeři se zaměřují ve valné většině případů na starší a neudržované objekty z čehož vyplývá, že údržba objektů je jedním z relativně účinných opatření proti tvorbě nelegálních graffiti. Bohužel se však najdou i tací, které nezastaví skoro nic a nic jim není svaté (dokonce i kostely nebo budovy historického významu se mohou stát terčem writterů) a tak nějaký univerzální a jednoznačný způsob jak zkoncovat s touto trestnlou činností zkrátka neexistuje.

Zpracované výsledky předkládají prostorové informace o rozšíření městského fenoménu. Zaměření klade důraz na selekci jména, použitých stylů a lokalit, které buď již jsou, nebo by se výhledově mohly stát cílem „pokreslení“. K ucelení informací jsme rovněž využili kontaktů na osoby, které se touto činností zabývají (Smetanový orchis, Wa). Nutno dodat, že „grafické myšlení“ ovlivňuje tyto osoby i v soukromém životě. Osoby, se kterými jsme navázali kontakt, se věnují rovněž zpracování grafiky na pc, či promítání svých prací formou Vjingu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Trestn%C3%BD_%C4%8Din



55

Závěr

Projekt, by měl ucelenou formou lidem nabídnout takové informace, které zvyšují přehled o dané tematice. Jde o to, že ne všechny výtvory, které nás provázejí libereckými ulicemi, lze házet do jednoho pytle. Naopak, pomocí mapových posterů, bychom chtěli vybudovat povědomí základních uměleckých hodnot a otevřít tak nové možnosti percepce tohoto jevu jedincem.

Zdroje


1. OVERSTREET, Martina . In graffti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006. 232 s. ISBN 80-204-1325-1.

2. POSPISZYL, Tomáš; LÉKÓ, István. Street art. Praha: Arbor vitae, 2007. 464 s. ISBN 978-80-86300-99.

Použitý software

1. ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI; dostupné z <http://www.esri.com/>; [2011-11-10]

http://www.esri.com/



56

Přílohy 1. Graf č. 1

Graf hustoty graffiti v jednotlivých částech města Liberec

2. Poster č. 1

Výsledný poster legálních a nelegálních ploch graffiti na území Liberce


57

FP TUL katedra geografie

LIBEREC 2011

Education

Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů