1/2003

EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT

INFORMAČNÍ MAGAZÍN VVS VERMĚŘOVICE

Vážení přátelé, dovolte mi, abych Vás přivítal na stránkách našeho nového

fi remního časopisu, který si klade za cíl seznamovat zákazníky s novinkami v oblasti výživy hospodářských zvířat, s novými výrobky fi rmy VVS Verměřovice a představit její or ga ni zač ní strukturu i představitele.

Na úvod několik slov z historie fi rmy VVS Verměřovice. Její po čá tek se datuje od roku 1967, kdy v rámci tzv. při dru že né vý ro by JZD Verměřovice, byla zahájena výroba produktu MIX mlé ko s dvaceti procenty živočišného emulgovaného tuku (loje, sádla, ka fi ler ní ho tuku), kterým se obohacovalo odstře-děné mléko na dvě procenta tuč nos ti pro levnější odchov telat. Následovala výroba stoprocentních emul go va ných tuků pod názvem TELASAN a SELASAN. Tyto výrobky byly předchůdci dnes všeobecně známého a používaného Lak tosa nu, který náš trh obohatil v roce 1970. Proto také výroba tukových koncentrátů byla ukončena v roce 1972, kdy po u ží vá ní Laktosanů doznalo všeobecného rozšíření.

Počátkem roku 1970, na základě iniciativy Ing. Šindelky z VÚBVL Horní Počernice a Okresní zemědělské správy v Ústí nad Orlicí, byla započata výstavba mísírny minerálních doplňků pro hospodářská zvířata a v listopadu téhož roku byla zahájena výroba. Nejprve s jedním pracovníkem a postupně, s rostoucími požadavky, se zvyšoval i počet pracovníků ve výrobě.

S narůstající produkcí se měnily rovněž požadavky na tech-nologii výroby. K největším zásahům do výrobních linek došlo v devadesátých letech minulého století a v letech 2001 a 2002 v rámci přeregistrace všech výrobců premixů, doplňkových a kompletních krmiv tak, aby vše vyhovovalo novému zákonu o krmivech a splňovalo požadavky Evropské unie. Všechny podmínky se nám podařilo splnit a k 30. 6. 2002 byla výrobna VVS Verměřovice opět zaregistrována jako výrobce premixů,

doplňkových minerálních a vitamino-minerálních, bílkovinných a energetických krmných směsí. Dnes je výroba plně automa-tizovaná s minimálním vlivem lidského faktoru na výslednou kvalitu. Vysokou úroveň řízení jakosti výrobků potvrzuje i zís-kání certifi kátu ISO 9002 v říjnu 2000 od fi rmy Lloyd´s Register Quality Assurance s pravidelnou obhajobou v devítiměsíčních intervalech. V říjnu letošního roku budeme certifi kát ISO 9002 obhajovat podle nové, inovované normy z roku 2001.

Tak, jak se měnila technologie výroby, měnily se i používané suroviny. Ty tam jsou doby, kdy byl zdrojem fosforu superfosfát, pyrofosforečnan sodný či lepivý hexametafosfát, který ve své době sloužil i jako tužidlo písků při výstavbě pražského metra a podmínkou jejich získání byl rozdělovník ministerstva země-dělství. V současnosti používané fosfáty - monodicalciumfosfát, monocalciufosfát, calcium-natriumfosfát, monoammoniumfosfát, mononatriumfosfát atd., spolu s vitaminy a mikroprvky dodáva-nými špičkovými světovými výrobci, zajišťují nejvyšší kvalitu a využití v organismu hospodářských zvířat.

VVS Verměřovice je majetkem akciové společnosti PODOR-LICKO Mistrovice, která je držitelem licence na výrobu premixů a doplňkových směsí, vlastní výrobu a distribuci provádí na svůj účet. Od roku 1993 byla celá organizační, výrobní, prodejní a konzultační činnost předána formou mandátní smlouvy do rukou fi rmy AGROS v.o.s. Verměřovice.

Na závěr Vám všem, našim zákazníkům a přátelům, přeji pevné zdraví, spokojenost a úspěch v nelehkém zemědělském podnikání. Pevně věřím, že společnými silami se nám podaří překonat všechna úskalí spojená se vstupem do Evropské unie. Děkuji za Vaši přízeň a slibuji, že uděláme maximum pro udržení a rozvoj zemědělského podnikání v Čes ké republice.

Ing. Jiří Stejskal,CSc.

ředitel VVS Verměřovice

2

O řešení reprodukčních problémů skotu a prasat podrobně hovořil ve své přednášce doc. Ing. Jan Říha, DrSc., z Vý zkum-né ho ústavu pro chov skotu v Rapotíně.

„Nechci tvrdit, že reprodukce je ta nejdůležitější užitková vlast nost, ale sebelepší zvíře s vysokou užitkovostí, pokud není schop no reprodukce, je z chovatelského hlediska málo ce ně né,“ řekl hned na úvod doc. Říha a dodal, že pod stat nou roli hraje v tomto směru výživa. Při zvýšené pozornosti vě no va né sta no-ve ní op ti mál ní výživy pro dosažení maximální pro duk ce mlé ka a masa je obvykle nedoceněn význam reprodukce, která však může být za určitých podmínek limitujícím faktorem.

Dnes lze podle doc. Říhy vydělat na litru mléka i 60 haléřů, a to při ekonomické užitkovosti. „Není nutné tlačit užitkovost na maximum, protože potom se zvyšují náklady a rentabilita není prakticky žádná. Pro mě je potěšitelné, že řada chovatelů do ká že ve velkých stádech dojnic s vysokou užitkovostí udržet na dobré úrovni reprodukční ukazatele i ekonomiku cho vu,“ uve dl.

V našich chovech s průměrnou užitkovostí 5 234 kg mléka na doj ni ci a me zi do bím 400 dnů, máme rozhodně co zlepšovat. Op ti mál ní dél ka servis periody má být kolem 85 dnů, zatímco u nás je to 120 dnů. Při tom jsou státy, které dokáží i při vysoké užit ko vos ti do sa ho vat u skotu dobrou reprodukci, například Izrael, Ni zo ze mí či Dán sko.

Doc. Říha odhaduje ekonomickou ztrátu na krávu za rok způ so be nou prodloužením servis periody nad optimální hranici

Ekonomika výroby mléka se odvíjí od reprodukce

Na výroční konferenci naší fi rmy, která se konala v lis to pa-du minulého roku v Mistrovicích u Jablonného nad Orlicí, měli pozvaní chovatelé možnost získat užitečné informace, jednak z oblasti reprodukce hospodářských zvířat, ale také o per spek ti vách zemědělství pardubického kraje a úkolech živočišné výroby před vstupem do Evropské unie.

Doc. Ing. Jan Říha, DrSc.

o jeden měsíc, s ohledem na výši užitkovosti, na 1 000 až 1 800 korun, což představuje denní ztrátu 33 až 58 korun. Při pro dlou že-ní servis periody o dva měsíce může ztráta dosáhnout až 3 700 ko run na krávu za rok. Jedná se o ztrátu ze sní že né pro duk ce mléka, sní že né ho po čtu narozených telat a zvý še né ho po čtu in se mi na cí, tedy zkrá ce né ho produkčního věku.

Příčiny poruch plodnosti skotu spatřuje doc. Říha, kromě vnitř-ních faktorů, kam patří činnost hormonální soustavy, dědičnost, plemenná příslušnost a stáří, především v řízení stáda, péči ošetřovatelů, ustájení a výživě, tj. obsahu živin. Jednou ze zá klad ních podmínek je podle něho odchov jalovic, na němž je založena obměna stáda a tím i úspěšnost chovu. Nicméně pro duk ce kvalitní plemenice začíná u telete. Technika krmení, slo že ní krmné dávky a technologie ustájení patří mezi faktory, kte ré nejvíce ovlivňují vývoj celého organismu telete včetně jeho tělesného růstu a jednotlivých orgánových soustav. Důležitý je příjem protilátek v závislosti na množství a čase krmení, při čemž celkový příjem mleziva by měl být 7 až 8 litrů. Mléčné krmné smě-si nebo krmné náhražky se zkrmují telatům přibližně od sedmého až desátého dne a již v prvním týdnu života je jim předkládán startér za účelem rozvoje trávícího traktu. Cílem chovatelů je dosáhnout u telat mléčných plemen maximálního růstu v první fázi odchovu, tzn. do věku tří měsíců. Přírůstek v tomto období by měl být nejméně 0,85 kg na kus a den a po odstavu kolem jednoho kilogramu. Z ekonomických důvodů se upřednostňuje časný odstav telat, jenž je založen na adlibitním příjmu star té-ru, který musí mít strukturální formu a zajistit dostatečný přísun vlákniny pro rozvoj předžaludků.

Cílem odchovu jalovic je otelení ve 24 až 25 měsících. Sledo-vané ja lo vi ce otelené později nadojily sice více o 400 litrů mlé-ka za první laktaci, ale v reprodukčních ukazatelích vykazovaly tyto plemenice celoživotně horší parametry. Chov později ote-lených jalovic znamená ekonomickou ztrátu a brakování, z cho-va tel ské ho hlediska se jedná o zavalité plemenice s problémy v reprodukci a neschopností normálního využití.

Z hlediska reprodukce působí na plemenice technologie ustá-je ní, vztah mléčné užitkovosti a plodnosti, klimatické podmínky, systém chovu a welfare, věk při dosažení puberty, období mezi nástupem puberty a prvním porodem a samozřejmě výživa. Doc. Říha doporučuje chovatelům dělat si v chovech re pro dukč-ní analýzu, ze které lze vyčíst všechny podstatné uka za te le pro správnou reprodukci. Výrazně zlepšit reprodukci může orga-nická forma minerálních látek, ale také de tekce říje, například pe do me t ry v moderních dojírnách.

3

Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc.

Před vstupem do Evropské unie

Situaci z hlediska před, ale i po vstupu České republiky do Evropské unie, zhodnotil v další části programu kon fe ren ce prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc., z České zemědělské uni ver-zi ty v Praze. Účastníci získali objektivní informace, ja kým směrem se bude dále ubírat úsek živočišné výroby a na co se naši chovatelé musejí postupně připravit.

Prof. Pour uvedl modelový příklad, co všechno bude nutné udělat na úsecích chovu skotu, prasat a drůbeže. S politová-ním sdělil, že nejdůležitějším odvětvím živočišné výroby již není chov skotu, nýbrž chov prasat a hned po něm následuje drů bež. Objasnil, proč tomu tak je. V prvé řadě to souvisí se sou čas ným životním stylem a také je to otázka potravních zvyklostí. To vše ovlivňuje myšlení úředníků v Bruselu, kteří se zabývají plánová-ním evropského zemědělství.

„Evropská unie zpracovává číselné řady u všech kategorií u nás chovaných hospodářských zvířat a na tomto základě nám hodlají při vstupu do EU doporučit jejich konečný stav. Po dí vá-me-li se na stavy hospodářských zvířat, tak nejvíce postižen byl chov skotu,“ řekl prof. Pour a pro ilustraci uvedl období let 1989 až 2000. „V roce 1989 jsme chovali přes tři miliony ho vě-zí ho, v roce 2000 to byl již poloviční stav a stejná situace je u dojnic. U prasat se nám podařilo dostat se do roku 1999 na stav čtyři miliony kusů, z toho je 280 tisíc prasnic, a to je podle mě strategický počet prasat pro naši republiku. Jako jediná vý-cho do ev rop ská země jsme již sedm let řádným členem cho vu prasat Evropské unie a jed no znač ně jsme dali najevo, že kvo ta ci u chovu prasat ne chce me.“

Během posledních let se směrem dolů pohybovaly stavy také u drůbeže, až loni jsme se dostali na počet roku 1989, tj. přes 32 milionů kusů. Jiná je však situace, pokud jde o strukturu chovu drůbeže. Podstatně se zvýšily stavy vykrmovaných ku řat, a to až na hra ni ci, kdy už pro ně není odbyt. Vzestup nastal v roce 2002 u krůt, horší je si tu a ce u hus a kachen.

Spotřebitelská poptávka se v posledních letech změnila prak-tic ky u všech druhů masa. Je potěšitelné, že se loni zastavil pokles hovězího masa a jsou tendence k mírnému zvyšování. Z hlediska zdraví lidí má hovězí maso řadu předností a pro správ-nou výživu je žádoucí. Z uvedeného je zřejmé, že ať chce me, nebo nechceme, musíme vycházet z aktuální spotřeby masa u nás. Spotřebu nejdůležitějších druhů masa v ki lo gra mech na jednoho obyvatele v České republice uka zu je ta bul ka. Pro srovnání jsou uvedeny roky 1990 a 2000.

Maso celkem (bez ryb)Hovězí (loni 11,0)Telecí Vepřové Skopové, kozí, koňské Drůbeží Zvěřina Králíci Ryby

79,412,3

0,240,9

0,322,3

0,43,05,4

96,528,0

0,450,0

-13,6

--

5,4Pramen ročenka ČSÚ

Spotřeba v kg 1990 2000

Za co se nemusejí naši chovatelé stydět, je podle prof. Poura chov prasat. Úroveň výkrmnosti jde rychle nahoru, což je zá slu ha především krmivářské a šlechtitelské sféry. Máme také kva lit ní genofond. Za posledních dvacet let gradoval vývoj po kud jde o průměrné denní přírůstky. Například zatímco v roce 1990 byl průměrný přírůstek 570 g ve věku 6 měsíců a při porážkové hmotnosti 103 kg, tak v roce 2000 to bylo 670 g ve věku 5,5 měsíce a při porážkové hmotnosti 110 kg. Plán do roku 2010 je dosáhnout průměrného přírůstku 730 g.

„Pokud chceme být v chovu prasat konkurenceschopní, mu sí me vědět, co udělat a jak to udělat. V tomto směru nám roz hod ně neujíždí vlak. Musíme postupovat sys te ma tic ký mi kroky a chovatelé prasat musejí respektovat ná sle du jí cí priority - eko no mi ku, kvalitu, ekologickou koncovku v cho vech, zdravotní stav a pohodu zvířat,“ zdůraznil prof. Pour.

Podíváme-li se na uvedené cíle konkrétněji, tak zlepšení eko-no mi ky produkce vepřového masa znamená výrazné snížení výrobních nákladů až na hranici 1 euro na produkci 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat. Dosažení vysoké kvality vep řo vé-ho masa představuje standardizaci jatečných půlek na jatkách včetně označení jejich původu v souladu s požadavky norem ISO 9001 a HACCP. Samozřejmostí musí být objektivní zpe ně žo vá ní podle SEUROP, přičemž ke standardizaci vede vy u ží vá ní do po-ru če ných čtyř hyb rid ních kombinací. Chovatelé mu se jí vě no vat více po zor nos ti ekologizaci produkce vepřového masa včet ně rozšíření welfarového systému chovu s cílem pro du ko vat až 20 pro cent tzv. ekologického značkového vep řo vé ho masa z cel ko-vé ho objemu produkce. Samozřejmostí ve všech typech chovů prasat musí být dobrý zdravotní stav a do sa ho vá ní vysokých parametrů užit ko vos ti u všech kategorií prasat.

CO ČEKÁ CHOVATELE

4

Naše působení v této části světa je zaměřeno především na to, co myslím že umíme, a to je servis a prodej minerálně-vi ta-mi no vých doplňků pro skot. Zároveň do Fujajrahu ex por tu je me také 0,1 až 0,4% premixy pro drůbež. U této kategorie máme reálnou šanci uspět v tenderu na dodávky i pro farmy s vlastní výrobou krmných směsí s cca 3% doplňky.

Několik informací k situaci na trhu v U.A.E. Celková výroba krmných směsí je na úrovni milionu tun za rok. Stavy zvířat poměrně rychle rostou, je tedy možné předpokládat i nárůst vý-roby krmných směsí. Stavy brojlerů se například pohybují okolo 30 milionů ročně. Dojnic tam v současné době chovají asi 20 tisíc kusů. Jejich stav však prudce roste. Staví se nové farmy, ne však "na zelené louce", ale na "žluté poušti". Užit ko vost jak u krav, tak u brojlerů, je u farem různá - ko nec kon ců podobně jako u nás. Brojleři jsou vykrmováni do nižší porážkové hmotnosti, vzhledem k požadavkům trhu, a také k eli mi na ci tepelné zátě-že. Konverze se u dobrých chovů pohybuje kolem křivky podle manuálu chovu jednotlivých hybridů. Po dob né je to i u mléka. Dobré chovy dosahují užitkovost kolem 9 000 kg mléka, což je v podmínkách, kde v létě teploty mnohdy přesahují 50 oC ve stínu, obdivuhodné. Špatné farmy naproti tomu přežívají, lépe řečeno jejich obyvatelé, jen ztěží.

Když jsme v lednu 2001, při zjišťování podmínek prodeje krm-ných doplňků na Střední východ, zjistili spolu s do ta zo va ným na české ambasádě v Abú Dhabi (hlavním městě Spo je ných arabských emirátů - U.A.E.), že jsme spo lu žá ci, byl položen zá-klad našeho dnešního působení v této oblasti. Po počátečním přešlapování na místě při hle dá ní vhodného zastoupení jsme zhruba o rok později na vá za li spolupráci se silným obchodním partnerem, kte rým je vý rob na krmných směsí Fujajrah Feed Factory v emirátu Fu ja j rah. Tato fi rma, která produkuje zejména smě si pro drů bež a ovce, ale také pro skot, velbloudy či pštrosy, ob hos po da řu je trh nejen po celých emirátech, ale i v ostat ních stá tech zálivu, jako je Omán, Quatar, Bahrain, Kuwait a další.

Naše fi rma má možnost starat se o výživu zvířat na těch dob rých farmách. Výživářský servis, jako je výpočet krmných dá vek, rozbory krmiv, veterinární poradenství a doplňky výživy, poskytujeme zhruba do třiceti procent tamních chovů.

Podle mého názoru intenzivní zemědělství bude v budoucnu směřovat právě tam, kde není nebezpečí kontaminace ži vot ní ho prostředí. Protože písek prokazatelně není součástí lid ské ho potravního řetězce, vychází poušť jako jedna z variant takovéto lokalizace. Státy, které jsou si vědomy, že zásoby ne rost né ho bohatství se neúprosně tenčí, se v předstihu starají o to, aby byly co nejvíce soběstační, zejména v produkci po tra vin. Snad nejdále je v tomto ohledu z arabských zemí Saúdská Arábie, kde se dnes nachází největší farma dojnic na světě, zapsaná v Guinessově knize rekordů s počtem 20 000 kusů skotu, z toho asi 10 000 jsou dojnice. Také ve stavech drůbeže dohání rychle Malajsii, Thajsko a Čínu. Ve Spojených arabských emirátech se někteří prozíraví šejkové snaží o totéž, tj. zabezpečit, aby ze současného stavu, kdy se 80 procent potravin dováží a jen 20 procent produkuje doma, byl co nejdříve poměr opačný.

Kdokoliv z Vás, vážení přátelé, má zájem vycestovat do Du-ba je a chtěl by získat potřebné informace na koho se případně obrátit o radu, bez obav mě kontaktujte. K dosažení jsem na telefonních číslech VVS Verměřovice.

Ing. Václav Bryndaobchodní ředitel VVS Verměřovice

Exportujeme do Spojených arabských emirátů

Ing. Martin Harsa s hlavním zootechnikem farmy National Dairy Farm.

Farma Masakin, sklad vojtěškového sena.

Zleva hlavní manažer farmy Al Baraka dr. Mustafa, Ing. Martin Harsa a zástupce výrobny krmných směsí Ing. Khaled Awad.

5

Ekonomiku odchovu telat ovlivňuje příjem startéru

Základem zdravého stáda dojnic s vysokou užitkovostí je správný odchov telat. V prvních měsících života se in ten ziv-ně vyvíjí a roste kostra, svalovina a vyvíjí se předžaludky jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Při správné výživě telat a jalovic lze docílit živé hmotnosti prvotelek 600 až 650 kg ve věku 24 až 26 měsíců. Průměrný denní přírůstek by měl být 0,750 kg. Správný odchov telat se rovněž podílí na tě-les ném rámci dojnice.

Naše fi rma nabízí chovatelům skotu startér pro telata VVS Start složený z mačkaného a celého obilí plus granulovaný kon-centrát. Vhodný je pro telata od prvního týdne života do věku tří měsíců. Startér úspěšně využívají v řadě ze mě děl ských podniků, z některých přinášíme praktické zkušenosti.

Rolnická akciová společnost Králíky patří výměrou 6 000 hektarů k největším zemědělským podnikům v okrese Hradec Králové. Nosným odvětvím je živočišná výroba, především chov skotu. Celkem chovají 1 200 krav, z toho 1 000 dojnic holš týn-ské ho plemene. Na středisku v Petrovicích, které jsme navštívili, chovají 450 dojnic a v srpnu minulého roku přešli na zkrmování star té ru pro telata VVS Start.

„Prakticky ihned jsme zaznamenali zvýšení příjmu směsi, což se projevilo také zvýšením denního přírůstku, který se u savých telat nyní pohybuje kolem jednoho kilogramu,“ uvedl Jiří Oče-ná šek, zootechnik na středisku v Petrovicích. Startér podávají telatům od druhého dne po otelení a volný přístup ke směsi mají telata až do třetího měsíce věku s čtrnáctidenním pře cho dem na krmení pro mladý skot.

Savých telat ve venkovních boudách, tj. do věku 2,5 měsí-ce, chovají v Petrovicích kolem stovky, potom telata převádějí do teletníku s kapacitou 280 kusů. V první sekci je zkrmován pou ze startér, kterého telata dostávají do tří měsíců ad libitum.

Vyšší přírůstky a lepší zdravotní stav

V zemědělské společnosti Zámecký vrch Rudoltice zkrmují startér ze speciálních umělohmotných nádob.

Jiří Očenášek, zootechnik na středisku Petrovice v Rolnické akciové společnosti Králíky, je s kvalitou startéru spokojen.

Potom dostávají do šesti až sedmi měsíců směsnou krmnou dáv ku pro mladý skot.

Se startérem z Verměřovic jsou v tomto podniku spokojeni, telatům granule chutnají a vyhovuje jim i jejich velikost. Kromě již zmíněných vyšších přírůstků se zlepšil zdravotní stav telat, takže v současné době mají jen minimální úhyny.

Stabilní a osvědčená kvalitaV zemědělské společnosti Zámecký vrch Rudoltice v okre se

Ústí nad Orlicí mají telata ustájena ve venkovních boudách od narození do 60 dnů. Od prvního týdne jim podávají startér VVS Start a jeho příjem je podle Mileny Markové, spolumajitelky společnosti Zámecký vrch, uspokojivý. Co na startéru oceňují, je stabilně dobrá úroveň, dosud se nesetkali s žádnými výkyvy v kvalitě. „S výrobky jiných výrobců jsme měli podstatně horší zku še nos ti. Telata by měla přijímat startér od druhého dne po po ro du, ale faktem je, že u nás ho mají k dispozici ve spe ci ál ních lahvích hned po porodu a všechno závisí na individuální ak ti vi tě telete. Některé začne dříve, některé později, ale ve směs ho přijí-mají velmi dobře. Plastové láhve se dobře plní, jsou hy gi e nic ké a telatům vyhovují. Přírůstek u takto krmených telat máme kolem jednoho kilogramu, bez kolísání v užitkovosti.

Po 60 dnech prodáváme býčky v průměrné váze kolem 55 kg přímo z dřevěných bud a jalovičky jsou přesunuty do teletníku, což jsou vzdušné venkovní přístřešky, kde jsou rozděleny do skupin podle stáří. Nejmladší skupina dostává ještě startér a k němu trochu směsné krmné dávky podle receptury, kterou nám vypracovává fi rma VVS Verměřovice. Potom přemístíme jalovičky do odchovny. Co máme nový teletník, nemáme žádné úhyny telat. Všechny stáje jsou vzdušné, takže zvířata jsou zdravá a v dob ré tělesné kondici,“ řekla Milena Marková.

6

Častější dojení přináší vyšší produkci mléka

V poslední době se v chovatelské praxi můžeme stále častěji setkávat s dojením krav čtyřikrát i vícekrát denně. Nespornou výhodou je vyšší produkce mléka, vyšší efek ti-vi ta využití krmiva a v neposlední řadě dobrý zdravotní stav a kondice zvířat při minimálním zvýšení nákladů.

Z fyziologického hlediska jde jednoduše řečeno o to, že čas-těj ším dojením se snižuje tlak v mléčné žláze a tvorba mléka se zrychluje. Krávy s vyšší frekvencí dojení jsou aktivnější, při jí-ma jí více sušiny a kromě produkce mléka se zvyšuje i celková produkce bílkovin a tuku v mléce.

Chov skotu čítá v zemědělské spo leč nos ti Zámecký vrch Rudoltice 360 krav s průměrnou užit ko vos tí 6 700 kg mlé ka. Dvě třetiny stá da tvoří český strakatý skot, zbytek je ple me no holštýn. Skot mají soustředěn na jed nom místě, prak tic ky se jed ná o stře dis ko s nově vy bu do va ný mi a re kon stru o va ný mi stájemi. U produkční skupiny krav po otelení zavedli v polovině listopadu minulého roku dojení čtyřikrát denně, tj. vždy na za čát-ku a na konci pracovní směny.

„Již nyní můžeme říci, že vícečetné dojení má významný vliv na zdravotní stav mléčné žlázy a nízký obsah somatických buněk, zejména u vysokoužitkových krav. Častěji dojené krá-vy do sa hu jí nyní denní užitkovost v průměru 32 kg a nejlepší doj ni ce 40 až 45 kg mléka. Dojivost jde jednoznačně nahoru a v pro dukč ní skupině, kde patnáct dojnic dává přes 40 kg mlé ka, je užitkovost vyrovnaná. Krávy snášejí vícečetné dojení dob ře. Řek la bych, že holštýnské dojnice jsou klidnější a z tech no lo gic-ké ho hle dis ka na vyšší produkci mléka vhodnější. Jejich me ta-bo lis mus je zřej mě rychlejší, protože ve všech čty řech ná do jích dojí rov no měr ně, zatímco červenostrakaté krávy nadojí nejvíce na prv ním a na posledním dojení,“ podělila se o první zku še nos ti Milena Marková, jednatelka společnosti Zámecký vrch.

Zpočátku měli zdejší chovatelé obavy, ale zatím se ukazuje, že uvedená změ na je pří nosem. Čas tě ji dojené krávy jsou aktivnější také pokud se týká říje, která je výraznější. Zlepšil se rovněž pří-jem krmiva, krávy jsou čilejší a přijímají více sušiny. Po určitém ča-sovém období si v chovu chtějí udě lat srovnání laktačních křivek u jed not li vých doj nic před a po za há je ní vícečetného dojení a vy hod no tit také další uka za te le.

VVS Verměřovice poskytuje Rudoltickým po ra den ství a pro všechny kategorie skotu sestavuje krmné dávky, do kterých zahrnuje svoje minerální a vitaminové přísady. „S fi rmou z Ver-mě řo vic jsme ohledně výživy v minulosti již spo lu pra co va li, ale po čase jsme se ob rá ti li na jiné dodavatele, pro to že teh dy ještě nezajišťovala komplexní krmivářský ser vis. Ten je pro nás dů-le ži tý, jelikož ne má me zo o tech ni ky ani krmiváře a spo lé há me v tom to směru na kr mi vář ské služ by. Minulý rok jsme se k VVS opět vrátili a zatím jsme spokojeni,“ po do tkla Mi le na Mar ko vá.

Vladimír Kaplan, předseda představenstva a ředitel společnosti.

V Rudolticích dojí čtyřikrát denně

Větší spotřeba sušiny

V Zemědělské společnosti Ostřetín, a.s., na Pardubicku do sa-hu jí u 540 dojnic průměrnou užitkovost 9 230 kg mléka. Zhru ba před dvěma lety zavedli u části stáda s užitkovostí od 35 kg mléka denního nádoje a výše dojení třikrát denně. Krav s do ji-vos tí přes 35 kg mléka však přibývalo, což narušovalo sys tém práce ve stáji i v dojírně, takže po čase přešli na celé stádo. Ošetřovatelé začali pracovat na tři směny s pravidelným stří dá-ním. Po zkušenostech přešli v lis to pa du minulého roku na do je ní šest krát denně. Podrobné údaje ukazuje ta bul ka.

„Týká se to vždy asi deseti procent dojnic ze stáda. Dojení pro-bíhá na za čát ku a na konci pracovní směny, takže interval mezi

do je ním je 4 až 5 hodin. Ví ce čet né dojení se projevilo nárůstem užit ko vos ti, dojnice se dostávají s laktační křivkou dříve na ho ru, spotřebují více sušiny, jsou zdravější, zkracuje se ser vis perioda, a to vše je o efek tiv nos ti a ekonomice,“ uvedl vý čet před nos tí Vladimír Kaplan, předseda před sta ven stva a ře di tel Zemědělské spo leč nos ti v Ostřetíně. Vliv má časté do je ní podle jeho názoru i na stav mléč né žlázy, záněty po otelení nejsou tak časté a mléko pro du ku jí v nejvyšší kvalitě.

Krmnou dávku v souvislosti s dojením šestkrát denně Ostře-tín ští neměnili, jen ve spolupráci s VVS Verměřovice upravili mi ne rál ní vý ži vu, aby doj ni ce lépe využívaly živiny. V poslední době za řa di li do výživy také ba vl ní ko vé semeno, kvůli zlepšení bíl ko vin né slož ky mlé ka a tuč nos ti. Problémy v období porodů se roz hod li řešit zkr mo vá ním váp ní ku v organické formě. Do spe ci ál ní mi ne rál ní přísady při dá va jí produkt Biokey s ob sa hem váp ní ku, a to zhru ba pět dnů před a pět dnů po otelení.

kg mlékaprům. počet zvířat

kg mlékaprům. počet zvířat

kg mlékaprům. počet zvířat

Průměrný denní nádoj od června 2002 do 10. 11. 2002

Průměrný denní nádoj při dojení 6 x den ně od 10. 11. do 19. 12. 2002

Průměrný denní nádoj při dojení 6 x den ně od 20. 12. 2002 do 28. 1. 2003

II. sekce III. sekce celé stádo

33,545,6

39,446,2

40,844,2

37,152,6

39,145,1

41,138,8

27,9449,3

30,0467,5

31,4469,1

7

Minerální výživu na míruNosným odvětvím v akciové společnosti Klas Nekoř, kte-

rá hospodaří na bezmála 1 400 hektarech zemědělské půdy v okrese Ústí nad Orlicí, je chov skotu. Celkem chovají 1 207 kusů českého strakatého skotu, z toho 580 dojnic s prů měr nou užitkovostí 6 608 kg mléka. Od roku 1984 mají uznaný šlechtitelský chov s počtem 100 dojnic, který patří mezi nejlepší v republice.

Přibližně čtvrtina krav šlechtitelského chovu jsou matky býků a do odchovny Holdingu CMPU Litomyšl putuje v průměru deset plemenných býčků ročně. Průměrná užitkovost v šlech ti-tel ském chovu je 8 900 kg mléka při průměrné produkci 313 kg bíl ko vin včetně prvotelek. Několik dojnic ve stádě dává denně až 50 kg mléka a měli i dojnici, která dojila 60 kg mléka.

Od roku 2001 zaznamenali v tomto podniku pokles užit ko-vos ti, negativně se projevila zejména kvalita výživy, zejména struktura objemných krmiv. V současné době se situace sta bi li-zu je a užitkovost jde pomalu nahoru. Momentální stav je 17,5 kg mléka na kus a den na středisku Šedivé v rekonstruované stáji pro 300 krav s volným ustájením. Na tomto středisku jsou volně ustájeny také jalovice. Ostatní krávy chovají na dalších farmách ve třech stájích s vazným ustájením. Kravín v Sobkovicích má kapacitu 125 krav a v Nekoři se nachází šlechtitelský chov a teletník.

„Také ve vazných stájích se snažíme zkrmovat směsnou krm nou dávku a uplatňovat kvalitní minerální výživu, kterou kom plet ně řešíme prostřednictvím VVS Verměřovice. Od této fi rmy na ku pu je me rovněž bílkovinné koncentráty a startér pro telata. Spo lu prá ce je na velmi dobré úrovni, zejména pokud jde o kom plex ní řešení výživy. To říkám zcela zodpovědně, po ne zcela dobrých zku še nos tech s jinými fi rmami, u kterých jsme krmné do-plňky dříve na ku po va li. Verměřovice zpra co vá va jí pro náš chov in-di vi du ál ní mi ne rál ní krm né pří sa dy podle po tře by a s ohle dem na aktuální stav ob jem ných kr miv. Krmné směsi si vy rá bí me sami ve vlastní mí chár ně,“ řekl Ing. Jan Šich tař, hlavní zo o tech nik ak ci o vé spo leč nos ti Klas Nekoř.

Ing. Jan Šichtař, hlavní zootechnik akciové společnosti Klas Nekoř.

Jedna z nejlepších dojnic Šlechtitelského chovu v Nekoři. Její ce lo ži vot ní užitkovost za 14 laktací byla 108 607 kg mléka při tučnosti 3,96 procenta a bílkovině 3,31 procenta. V průměru potom dosáhla 7 758 kg mléka, ale například na čtrnácté laktaci to bylo 9 373 kg mléka.

Dojnice mají v Nekoři podle stádia reprodukce a fáze laktace rozděleny do skupin a od toho se odvíjí i krmení. Jednak je to bílkovinný minerální koncentrát BMK, který podávají dojnicích v množství 1 kg při užitkovosti kolem 30 kg mléka a dojnice s vyšší užitkovostí dostávají 1,5 kg. Ke konci laktace a v době stání na sucho vyžívají vitaminový minerální koncentrát v množ-ství 0,15 až 0,20 kg na kus a den.

„Firma VVS Verměřovice pro nás dělá také výpočty krmných dá vek a sle du je kva li tu surovin u koncentrátů, což se pozitivně pro je vu je v re pro duk ci - natalitě i ve složkách mléka - hlavně pokud jde o obsah bílkovin v mléce. Za celý podnik do sa hu je-me v prů mě ru 3,61 procenta bílkovin a v šlechtitelském chovu dokonce 3,69 procenta. Pozitivní jsou i další kvalitativní pa ra-me t ry v mlé ce a následně dobrý zdravotní stav zvířat,“ dodal hlavní zo o tech nik.

VE SPOLEČNOSTI KLAS NEKOŘ UPLATŇUJÍ

Startérová výživa telat

„Přestože dosahujeme u telat a jaloviček dobré přírůstky, v teletníku s kapacitou 200 telat se průměrný přírůstek po hy bu je kolem 0,8 kg, je odchov telat naším nejslabším článkem,“ při pus-til Ing. Šichtař. „Problémy máme hlavně se zdravotním sta vem, ztráty v teletníku se pohybují kolem deseti procent, a to přede-vším vlivem celoročního velkého kontinuálního provozu. Stále se nám také nedaří dosáhnout, aby telata začala přijímat startér dostatečně brzy, ještě při mléčné výživě a nedocházelo přitom ke stresu po odstavu. Nicméně jsem přesvědčen, že startérová výživa je prospěšná a žádoucí. Startér bereme ve formě pre mi-xu a doděláváme ho doma ve vlastní výrobně. Vyzkoušeli jsme i startéry od jiných fi rem, ale produkt z VVS Verměřovice nám vyhovuje a je kvalitní.“

EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT

Odborné rady a doporučení pro konkrétní podmínky Vašeho chovu Vám rádi poskytnou

Ing. Pavel PecháčekTelefon 724 857 309

Ing. Martin HarsaTelefon 602 664 699

Petr ŠafraTelefon 608 080 004

Nová řada vitamino-minerálních přípravků pro skot

VMD PLUS

vysoká hladina stopových prvkůvysoká hladina vitaminůširoká škála poměrů makroprvkůpříznivá cena

VVS Verměřovice - tel., fax: 465 642 670, e-mail: vvs@vvs.cz, www.vvs.cz

PODZIM 2003

EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT

INFORMAČNÍ MAGAZÍN VVS VERMĚŘOVICE

Vážení přátelé, je za námi sezona, která se nesmazatelně podepsala na vzta-

zích mezi zemědělci a ostatní veřejností. Je zřejmé, že stejně jako v minulosti i dnes hraje roli katalyzátoru těchto vztahů počasí. Věřme tedy, že i díky tomuto se pročistí situace na trhu se zemědělskými produkty a že jejich ceny se začnou přibližo-vat vytoužené hranici, která se jmenuje „ne již ztráta“ či snad dokonce „zisk“. Každý spor, kdy strany jsou nuceny se v budouc-nu dohodnout, zpravidla totiž vede ke kompromisu snesitelnému pro obě strany. A pro české i evropské zemědělství je v současné době kompromis rozhodně více než dnešní neutěšená situace. A tak zemědělci s konzumenty snad jednou tento kompromis naleznou, a to za nemalé pomoci událostí, jakými jsou extrémy v počasí.

Pro VVS Verměřovice přinesla uplynulá sezona rovněž nové události. Podíváme-li se na ně chronologicky, tak v zimě 2003 jsme obhájili opět certifikát ISO 9002 a začali jsme z přechodem na normu 9001:2000. Zároveň, když mluvíme o certifikátech, jsme po některých administrativních nedostatcích ve smyslu vlastnictví obhájili certifikát „Správné výrobní praxe“ od ÚSKVBL Brno a počátkem roku 2004 budeme obhajovat certifikát HACCP (analýza kritických bodů) opět od Lloyd s . Upřímně musím říci, že všechny tyto značky nebudujeme samoúčelně, ale s vědo-mím, že jejich vliv na výslednou jakost všech produktů z VVS Verměřovice je neoddiskutovatelný.

Z exportních aktivit jsme letos prohloubili spolupráci s jednou z největších a nejmodernějších farem dojnic v Polsku, ale i v Ev-ropě, kterou je Kombinat rolny v Kietrzu. Tato farma hospodaří na více než 8000 hektarech zemědělské půdy. Naší tamní aktivitou je sestavování a řízení výživy pro celkem 6000 kusů skotu, z toho je 3100 dojnic.

Novou dynamiku rozvoje partnerských vztahů zažíváme na Středním východě. V květnu jsme uspořádali úspěšný seminář v emirátu Fujairah ve Spojených arabských emirátech. Účast byla veliká a bylo zřejmé, že i výběr odborných přednášek v podání doc. Illka a MVDr. Kacbundy posluchače zaujal. Pocit, kdy čeští lektoři přednášejí v tak vzdálené části světa, je úžasný. Je dobře, že české produkty, a to chci zobecnit především pro malé a střední firmy, se dnes již uplatňují na trzích, které rozhodně nejde nazvat „postsovětské“. Úkolem pro zítřek nám proto zů-stává tento „prapor“ donést na západ Evropy.

Významným počinem v letošním roce bylo také rozšíření týmu specialistů – výživářů o dva nové kolegy. Jedním je Ing. Miroslav Kozák a druhým MVDr. Ing. Martin Matějíček, který pro Vás zabezpečuje mimo konzultací a vytváření systému výživy i poradenství a nejrůznější testace v oblasti veterinární medicíny. Věřím, že takto posílený tým Vám usnadní práci a i v budoucnu budeme schopni mnohým problémům společně předcházet, či je kvalifikovaně řešit ještě lépe než doposud.

Důležitou změnou, pro Vás však jen administrativní, je to, že od 1. 1. 2004 nabude platnost nová nájemní smlouva mezi VVS Verměřovice, s.r.o. a společností Podorlicko, a.s., Mistrovice. Od ledna příštího roku bude veškerý kontakt probíhat přímo mezi Vámi a VVS Verměřovice s.r.o. Zjednoduší se tím komunikace a snad bude v budoucnu srozumitelnější.

Závěrem Vám chci popřát do nového přelomového, evropského roku pevné nervy a úspěch v podnikatelském životě i v zaměst-nání. V osobním životě zdraví, které s těmi nervy mnohdy úzce souvisí a úsměv na tváři, pro který je nezbytné štěstí.

Šťastný a veselý rok 2004 ! Ing. Václav Brynda

obchodní ředitel VVS Verměřovice, s.r.o.

2

Produkční choroby působí značné ekonomické ztráty Zdravotní problémy, které se u dojnic vyskytují a souvisí s mléč-

nou produkcí řadíme mezi takzvané produkční choroby. Jedná se o soubor metabolických a orgánových onemocnění, která úzce souvisí s vysokou produkcí zvířat. Jsou důsledkem nerovnováhy příjmu a výdeje živin potřebných k zajištění produkce a repro-dukce. Významným etiologickým faktorem produkčních chorob jsou nedostatky ve výživě. Špatná kvalita objemných krmiv, nízká koncentrace živin, nevyrovnanost živin v krmné dávce, nevyhovující struktura krmné dávky a nedostatky v technice kr-mení navozují vznik poruch metabolismu a produkčních chorob. Dochází k poruše homeostázy, ke snížení mléčné užitkovosti, zhoršení parametrů mléka, k poruchám plodnosti a ke zvýšené brakaci dojnic. Incidence výskytu produkčních chorob závisí na plemenné příslušnosti, výši produkce, úrovni výživy, fázi laktace, technologii ustájení, ošetřovatelské a veterinární péči.

Produkční choroby mají velmi často subklinický průběh, pro-bíhají mnohdy velmi dlouhou dobu a když jsou diagnostikovány na základě klinických příznaků, je organismus velmi často vý-razně poškozen a náprava je velmi obtížná. Dojnice je většinou vyřazena z chovu pro sterilitu, mastitidu, sníženou užitkovost,

Využití metabolických testů k hodnocení výživy u skotu

Výživa dojnic je považována za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí, který určuje mléčnou užitkovost, plod-nost, zdravotní stav zvířat a umožňuje realizovat genetický potenciál celého stáda. Přes značný rozvoj vědeckých po-znatků z oblasti fyziologie a výživy přežvýkavců, pěstování a konzervace pícnin, optimalizace krmných dávek, přes pokrok v krmivářském průmyslu, technologiích a technice krmení dochází často k závažným nedostatkům ve výživě dojnic. Tyto nedostatky vedou ke snížení produkce, negativ-ně ovlivňují kvalitu mléka, fertilitu, zdravotní stav a způso-bují značné materiální škody předčasným vyřazování dojnic z chovu, nutnými porážkami a úhynem zvířat.

2

Odběr krve z ocasní žíly dojnice.

Odběr moči katetrizací u dojnice.

onemocnění paznehtů, onemocnění orgánů gastrointestinálního traktu a jater. S ohledem na značné ekonomické ztráty, které uvedené poruchy zdraví vyvolávají již na subklinické úrovni, je snaha řešit tuto problematiku dříve, než se vyvine klinický syn-drom onemocnění.

Důsledná veterinární prevencePro udržení optimálního zdravotního stavu stáda je nezbytná

kvalifikovaná veterinární prevence a včasné řešení problému odstraněním vyvolávající příčiny, nedostatků ve výživě. Stádo je neustále podrobováno celkovému posuzování, je sledován výživný stav dojnic v průběhu celého mezidobí, žravost, přežvy-kování a charakter výkalů, denní produkce mléka, složky mléka a příznaky říje. Zjištění jakékoliv patologické změny by mělo vést k podrobnému vyšetření stáda, odhalení příčin a navržení nápravy vzniklého problému. Pro zjišťování subklinických forem produkčních chorob dojnic je vypracován systém preventivní diagnostiky, takzvaný metabolický profilový test.

Indikace k provedení metabolického testuVe vynikajících chovech se metabolický test používá dvakrát

až třikrát ročně jako preventivní vyšetření. Chovatel získá in-formace o úrovni výživy, zda je krmná dávka vybalancovaná a optimální pro danou kategorii zvířat, či je nutné ji nějakým způsobem upravit a předejít tak vzniku poruch metabolismu. Metabolické testy se provádí u všech kategorií skotu, nejčas-těji ale u vysokoprodukčních dojnic. Důvodem jsou většinou poruchy plodnosti krav a jalovic, nízká užitkovost, změny ve složení mléka, nízký obsah tuku a bílkovin, vysoký počet soma-tických buněk či jiné změny v jeho složení. Často je vyšetření požadováno při zhoršení zdravotního stavu zvířat – při syndromu ulehnutí, při zvýšené incidenci onemocnění končetin, mastitid a endometritid, při zvýšeném úhynu telat i krav. Pro jeho správ-né provedení je nezbytné detailní posouzení úrovně ustájení,

3

Odběr bachorové tekutiny.

Zavádění jícnové sondy do bachoru.

výživy, kvality objemných krmiv, technologie a techniky krmení, klinické posouzení stáda, kondice zvířat, reprezentativní výběr zvířat pro detailnější klinické vyšetření a odběr vzorků krve, bachorové tekutiny, moče, mléka, výkalů či bioptátů jaterní a kostní tkáně.

Ošetření a přeprava vzorků do laboratořeKromě správného odběru vzorků biologického materiálu je

nezbytné jeho ošetření a co nejrychlejší doprava do laboratoře. V nekonzervované krvi dochází ke glykolýze a pak jsou zjišťovány falešné hypoglykemie, mění se koncentrace NEMK, K, Na a Mg. Aktivita některých enzymů se mění i přesto, že nedojde k hemo-lýze. V nekonzervované moči dochází k rozkladu močoviny na amoniak a k vzestupu pH. V nekonzervované bachorové tekutině pokračuje fermentační proces, klesá pH. Stoupá koncentrace amoniaku, mění se koncentrace TMK a jejich procentické za-stoupení i koncentrace kyseliny mléčné. Klesá i počet nálevníků. Nelze využívat zasílání odebraných vzorků poštou z důvodů ne-dodržení základních podmínek přepravy. Dochází ke značným změnám v koncentraci jednotlivých analytů nestandardním způsobem v závislosti na teplotě a čase.

Z uvedeného vyplývá, že nesprávné ošetření vzorků biologic-kého materiálu po odběru a jejich doprava do laboratoře vede k preanalytickým chybám a nákladná vyšetření jsou pak zcela zbytečná nebo mají malou vypovídací hodnotu.

Přesná analýza má vysokou vypovídající hodnotuDalším velmi důležitým faktorem je přesná analýza vzorků.

Dnes jsou požadovány analýzy na automatických analyzáto-rech. Prováděná laboratorní vyšetření musí mít jistý rozsah analytů, omezení na malý počet vyšetření může komplikovat interpretaci výsledků. Rovněž je nezbytné volit dostatečný počet vyšetřovaných zvířat s ohledem na fázi mezidobí a výši mléčné produkce.

Pro správnou interpretaci získaných výsledků a dosažení správných závěrů vedoucích k návrhu opatření pro zlepšení zdravotního stavu, produkce a reprodukce je třeba vycházet z podrobných anamnestických údajů, klinického vyšetření zvířat a posouzení výsledků laboratorního vyšetření. Pak lze dospět k závěrům, které mají vysokou vypovídající hodnotu a umožňují návrh opatření, který je-li realizován, vede k odstranění zdravotních a produkčních problémů.

Výběr vhodných zvířat a parametrů vyšetření Vlastní provádění metabolických testů má své zásady. Vychází

z detailních anamnestických údajů, zdravotní situace, posouzení stáda, výživného stavu zvířat, užitkovosti, reprodukce, výživy, ustájení a zoohygienických podmínek. Výběr zvířat pro odběr vzorků musí reprezentovat celý chov a jeho jednotlivé skupiny s ohledem na fázi reprodukce a laktace. Obvykle jsou vyšetřovány krávy zaprahlé v době přípravy na porod, krávy v období jeden až čtyři týdny po porodu a krávy na vrcholu laktace.

Dle konkrétní problematiky se odebírá pro laboratorní vyšetření krev, bachorová tekutina, moč, mléko či bioptáty jater a kostí. Velkou pozornost je třeba věnovat výběru parametrů, které jsou vyšetřovány, aby nebylo opomenuto některé důležité vyšetření, které může objasnit problémy v chovu. Na druhé straně je třeba nevolit rozsah analýz zbytečně široce, neanalyzovat parametry, které mají velmi nízkou nebo žádnou vypovídající hodnotu, ale vynakládat finanční prostředky na biochemická vyšetření vzorků efektivně. Proto není správné při výběru parametrů využívat jedno schéma pro laboratorní vyšetření.

Opatření vedou ke zvýšení úrovně chovuPrvní zjistitelnou změnou v organismu při začínající poruše

metabolismu je změněný obsah některých parametrů v biolo-

gických tekutinách a tkáních. Tyto změny vznikají v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku či přebytku určitých látek v krmné dávce, při narušení syntézy, kompenzačních mechanismů nebo zpomalení exkrece. Zpočátku se jedná o změny parametrů v rámci fyziologického rozmezí, postupně do-chází k rozvoji výraznějších změn, které charakterizují narušení vnitřního prostředí zvířete. Proto je třeba pro odhalení poruch metabolismu již v počáteční fázi vysoká přesnost a specifičnost používaných analytických metod. Při vyhodnocování výsledků laboratorních vyšetření se hodnotí postupně jednotlivá vybraná zvířata a u každého se určí diagnóza. Potom se přistupuje k hod-nocení výsledků podle jednotlivých skupin a na závěr se provede vyhodnocení celého chovu a navrhne se komplex opatření pro zlepšení zdravotního stavu, produkce a reprodukce.

Vyhodnocení výsledků biochemického vyšetření je velmi náročné, vyžaduje znalost referenčních hodnot, metabolických procesů v organismu i hodnot, které jsou charakteristické pro jednotlivé poruchy metabolismu a orgánová onemocnění. Kom-plexní zhodnocení anamnestických údajů, klinického vyšetření zvířat a biochemických analýz umožňuje stanovení správné diagnózy a vypracování návrhu opatření pro zlepšení úrovně výživy, zdravotního stavu, užitkovosti a reprodukce.

MVDr. Ing. Martin Matějíček VVS Verměřovice, s.r.o.

4

Navštívili jsme několik zemědělských podniků, které spolupracují s firmou VVS Verměřovice. Zají-mali jsme se, jak jsou spokojeni nejen s nabídkou a efektivitou jejích produktů ve svých chovech, ale také s celkovým servisem, přístupem konzul-tantů, jejich odborností a dalšími poskytovanými službami.

Společným jmenovatelem jsou

kvalitní komplexní služby

Jiří Mimra, hlavní zootechnik AG Skořenice.

Výkrm býků přináší do podnikové pokladny několik milionů korun.

AG Skořenice Prioritou je mléko a výkrm býků

Společnost AG Skořenice obhospodařuje v okrese Ústí nad Orlicí bezmála 1500 hektarů zemědělské půdy, z toho 340 hekta-rů jsou trvalé travní porosty. Vzhledem ke specializaci na produkci mléka a vysokému podílu skotu se v rostlinné výrobě zaměřují převážně na výrobu objemných a jadrných krmiv.

Pozornost věnují zlepšení výživyStádo 525 krav červeného i černostrakatého holštýnského

plemene mají ustájeno v rekonstruované velkokapacitní stáji se dvěma produkčními pavilony s volným ustájením a moderní dojírnou v Újezdě u Chocně. Tam je soustředěn také odchov telat a připuštěných jalovic. Průměrná denní dodávka do mlé-kárny představuje 10 000 kg mléka a průměrná roční užitkovost 7500 kg mléka na dojnici. Produkce mléka přináší společnosti AG Skořenice ročně přes 30 milionů korun tržeb, což představuje přes 47 procent celkových tržeb podniku.

Jedním z hlavních úkolů v posledním období bylo zlepšit úroveň výživy u všech kategorií skotu. „Snažíme se změnou struktury pěstování krmných plodin na orné půdě dosáhnout soběstačnosti v oblasti krmiv, především nákladné bílkovinné složky v krmné dávce a také využívat část ploch trvalých travních porostů pro pastvu mladého skotu. Složení a změny v krmné dávce konzultujeme s odbornou poradenskou službou z VVS Verměřovice,“ uvedl Ing. Jan Petrovaj, ředitel akciové společnosti AG Skořenice.

Intenzivní výkrm býků Velkou pozornost věnují v tomto podniku výkrmu 400 býků,

který přináší do společné pokladny přibližně 6,5 milionu korun tržeb. V podstatě je kompenzací za chov prasat, který zrušili. Vzhledem k tomu, že loni přistoupili Skořeničtí ke změně krmné dávky také u této kategorie, zvýšil se obrat i průměrný přírůstek, takže z vlastního stáda již nestačí pokrýt kapacitu výkrmu a ročně jsou nuceni nakupovat asi 120 telat.

„Průměrný přírůstek na kus a den je 1,04 kg. Došlo také k omlazení jatečných býků, kteří nyní putují na jatka ve věku 20 měsíců při průměrné porážkové hmotnosti 580 kg. Výkrm trvá 14 měsíců a výkrmna je zaplněna pouze ze dvou třetin,“ řekl Jiří Mimra, hlavní zootechnik AG Skořenice. „V současné době je výkrmna býků soběstačná z hlediska zásoby krmiv, to znamená že příslušná kukuřičná siláž a jedna třetina uskladněné senáže z trvalých travních porostů a z druhých sečí, které tím chceme efektivně využít, jsou uskladněny v bezprostřední blízkosti stáje. Krmnou dávku pro býky tvoří kromě vlastních surovin,

močoviny, vápence a krmné soli také minerální krmná přísada MKP B obohacená rumensinem z VVS Verměřovice. Tato firma nám poskytuje výživářský servis pro všechny kategorie skotu. Cenově vychází uvedená krmná dávka pro býky velmi příznivě. Další úsporu znamená technika krmení, kdy jeden pracovník zakládá upraveným vozem krmivo připravené ve stacionární míchárně na krmný stůl. Minerální krmnou přísadu s vitaminy z Verměřovic přidáváme také do krmných směsí pro dojnice,“ podotkl hlavní zootechnik Jiří Mimra.

5

R

Oldřich Jirout, zootechnik pro chov skotu v ZD Rosice u Chrasti.

Přechodem na novou startérovou výživu se zlepšil zdravotní stav telat.

ZD Rosice u ChrastiPreferujeme české dodavatele

VIKA Kameničná, a.s.Ekonomická výroba mléka

Družstvo hospodaří na výměře 2150 hektarů na Chrudimsku. Stádo 570 krav plemene montbeliard má soustředěno do dvou moderních stájí s cílem snížit provozní náklady, což se podařilo. Dojnice včetně 260 telat nyní obsluhuje jen deset pracovníků.

„Preferujeme české dodavatele a z Mistrovicemi spolupracu-jeme v oblasti výživy skotu a prasat asi dvanáct let. Výrazný vze-stup kvality produktů a služeb jsme zaznamenali po vzniku firmy VVS Verměřovice, především se zkvalitnil a rozšířil sortiment. Co oceňujeme, je produkce speciálních krmných doplňků na míru za solidní ceny. Výživu skotu řešíme výhradně ve spolupráci s VVS, přičemž upřednostňujeme spíše kvalitu a harmonizaci krmné dávky, než dávat zvířatům zbytečně drahé produkty,“ řekl Zdeněk Pešek, který má v družstvu na starosti výživu zvířat.

Na spolupráci s VVS si pochvalují nejen pružnost dodávek, široký sortiment produktů a dobrou komunikaci s výrobnou krm-ných směsí i zootechniky, ale i navazující služby, jako je prová-dění metabolických testů, rozbory krmiv, odborné poradenství, či sestavování krmných dávek. Firmy dodávající krmné doplňky mají podle Zdeňka Peška vcelku srovnatelný sortiment i ceny, proto záleží na kvalitním nadstandardním servisu. To sice nabízí řada firem, ale skutečnost je většinou jiná.

Od VVS nakupují v Rosicích 2,5 až 3% premixy, které přidávají do krmných směsí ve vlastní míchárně. Pro skot je to Premin EX 11 pro vysokoprodukční dojnice a Premin EX 8 do krmných směsí pro krávy stojící na sucho. Pro telata potom doplněk BOVIFOS Rosice, což je speciální receptura výhradně pro zdejší odstavená telata od věku 2,5 měsíce. Pro výkrm 220 býků je určena krmná směs s doplňkem BOVIFOS obohaceným monen-sinátem, kterou býci dostávají v množství 3,5 kg na kus a den plus odpovídající objemné krmivo. Jak nám sdělil zootechnik pro

chov skotu Oldřich Jirout, průměrný přírůstek u takto krmených býků je 1 kg. Přírůstek u telat od narození je 0,95 kg.

Pro prasnice březí a kojící nakupují v Rosicích z VVS doplněk Premin P 3 B a do směsí ČOS pro selata Premin P 1 a P 2. Do krmných směsí pro nosnice a brojlery Premin NP a BR 3.

„Řízená výživa je především o tom, jak něco dobře spočítat a namíchat, tomu musí předcházet metabolické testy, rozbory krmiv a další záležitosti. Důležitý je pro nás komplexní servis. Ten nám firma VVS poskytuje, pružně reaguje na všechny požadavky a navíc nám vyhovuje zavedený platební kalendář. To nabízí jen málo firem,“ zakončil Zdeněk Pešek.

Ve společnosti VIKA Kameničná v okrese Ústí nad Orlicí chova-jí 410 dojnic českého strakatého skotu, z toho do šlechtitelského chovu tohoto plemene je zařazeno 145 krav, u nichž dosahují průměrnou roční užitkovost kolem 6000 kg mléka. Také v tomto podniku je rostlinná výroba zaměřena převážně na zabezpečení kvalitních krmiv pro potřeby živočišné výroby.

Ve vlastní míchárně připravují krmné směsi pro skot včetně startérů pro telata a také krmné směsi pro všechny kategorie prasat. Do krmných směsí využívají jednak vlastní suroviny a další komponenty nakupují. Minerální krmné doplňky pro skot berou z VVS Verměřovice od února letošního roku. Na podrobné hodnocení je zatím příliš brzy, nicméně jak potvrdil hlavní zoo-technik Josef Růžička, změnami ve výživě se zlepšil zdravotní stav telat i jalovic.

„Do startéru pro telata přidáváme speciální bílkovino-minerální koncentrát z VVS, jehož receptura je sestavena přímo na míru pro náš podnik. Z celkového množství směsi pro menší telata tvoří tento koncentrát padesát procent a u směsi pro odstavená telata čtyřicet procent. Koncentrát obsahuje dusíkatou složku, nosná je sója a kukuřičné zrno. K tomu přidáváme vlastní obilo-viny – převážně oves. S produkty i výživářským servisem firmy VVS jsme zatím spokojeni,“ dodal hlavní zootechnik.

Jeho slova potvrzuje také ředitel akciové společnosti VIKA Kameničná Jiří Krčmář: „Záleží na komplexní službě, kterou dodavatel nabídne a od toho se odvíjí i cena finálního pro-

duktu. Chceme-li vyrábět ekonomické mléko, tak vedle za-bezpečení kvalitních objemných krmiv musíme zajistit kvalitní a vyváženou krmnou směs za odpovídající cenu, což nám firma VVS Verměřovice poskytuje. Spolupráce s dodavateli je v dnešní době především záležitostí vazeb, zkušeností, osobního přístupu k lidem a o tom, kdo s kým chce spolupracovat,“ upřesnil ředitel. Jak dále uvedl, ekonomické mléko není jen vysoká užitkovost, ale hlavně veškeré náklady na jeho produkci. Jestliže dříve měli v tomto podniku denní spotřebu krmné směsi na jeden litr mléka kolem 0,40 kg, tak v současné době je to asi 0,28 kg. O něco sice klesla průměrná roční dojivost, ale podstatně se také snížily výrobní náklady.

6

Ing. Pavla Tomášková, zootechnička v s.r.o. AGROM Třebnouševes.

POMONA Těšetice, a.s.Vsadili jsme na řízenou výživu

AGROM TřebnouševesKrmné doplňky pro skot i prasata

Ing. Milan Gerža ml., vedoucí chovu skotu v Pomoně Těšetice.

Hlavním výrobním zaměřením společnosti Pomona Těšetice je zemědělská výroba. Hospodaří nedaleko Znojma na 2350 hektarech, z toho 300 hektarů jsou sady. Živočišná výroba je soustředěna na farmě Purkrábka a představuje tři stáje pro celkem 390 dojnic plemene holštýn z převodného křížení s průměrnou roční užitkovostí nad 7500 kg mléka. Dále je na farmě ustájeno 400 jalovic a telat, která jsou do věku tří měsíců v boudách, od tří měsíců přecházejí do stáje s kotci. Jalovičky využívají tamní chovatelé pro vlastní obrat stáda, býčky prodávají ve věku 3 týdny až 1,5 měsíce převážně pro export.

„Z VVS Verměřovice využíváme minerální krmné doplňky, a to Premin EX 6, EX 8, VMD 1 Z pro jalovice. Telata od tří mě-síců dostávají kromě rostlinné výživy krmnou směs s přídavkem MKP. Průměrný přírůstek dosahujeme u telat od 3 do 6 měsíců 0,85 kg, u jaloviček od 6 měsíců do roku kolem 1 kg a potom ho snižujeme na 0,7 kg, aby jalovice nebyly pro první zapuštění příliš tučné. Uvedené produkty z VVS jsou připravovány speciálně pro potřeby našeho chovu, takže firma nám tímto vyšla vstříc a vyrábí je na míru,“ řekl Ing. Milan Gerža ml., vedoucí chovu skotu.

Produkty z Verměřovic využívají asi rok. K přechodu na tuto firmu je podle Ing. Gerži vedly problémy zdravotní i s reprodukcí u dojnic. „Klíčové problémy jsme řešili změnou výživářské firmy a zatím nelitujeme. Společně s řešením provozních záležitos-tí vedla tato změna k celkovému zlepšení chovu. Také jsme začali po otelení podávat teplé nápoje v množství 25 až 30 litrů s přídavkem účinné látky. Snížily se tím poruchy činnosti slezu a jejich následné operace z 16 na 4 procenta. Podobný produkt má mít v nabídce i VVS, takže ho rozhodně vyzkou-šíme. Úpravou krmné dávky se rovněž snížil počet dojnic se zadrženým lůžkem. Dojnice po otelení nasazují v průměru o dva až tři litry mléka více, výrazně se zlepšila jejich kondice a na laktaci jsou lépe připraveny,“ uvedl Ing. Milan Gerža.

Výživářský servis od VVS znamená rozbory objemných krmiv i sestavování krmných dávek pro všechny skupiny skotu. V Tě-šeticích si přístup odborného poradce pro výživu, který často navštěvuje tamní chov, pochvalují. „Dobrá znalost chovu je pro spolupráci velmi důležitá, konzultant může kdykoliv poradit a okamžitě pomoci řešit daný problém,“ míní Ing. Milan Gerža.

Společnost AGROM hospodaří na 1200 hektarech zeměděl-ské půdy v okrese Jičín. V živočišné výrobě chovají 250 dojnic plemene holštýn z převodného křížení s průměrnou roční užitko-vostí kolem 8000 kg mléka při průměrné tučnosti 3,85 procenta a bílkovině 3,41 procenta. Dodávka do mlékárny představovala za loňský rok 20,3 kg mléka na dojnici a tržnost mléka je v tomto podniku nad 95 procent.

„Od dubna letošního roku provozujeme vlastní míchárnu krm-ných směsí která nám přinesla řadu výhod, zejména nemusíme platit hotovost za nakupované krmné směsi a využíváme vlastní suroviny. Zpočátku jsme měli obavy, jestli se nám podaří vždy včas sehnat a nakoupit veškeré potřebné suroviny, ale výroba se již stabilizovala.

Receptury na krmné směsi pro prasata nám sestavila firma VVS Verměřovice od které bereme minerální krmné doplňky pro skot i prasata. Speciální recepturu máme například pro dojnice před porodem, kdy do směsi přidáváme minerální přísadu VMD PP. Se všemi produkty VVS jsme velmi spokojeni, u prasat dosahujeme dobré přírůstky a klesla nám spotřeba krmných směsí. Chov prasat čítá 160 prasnic s roční produkcí asi 300 tun jatečných prasat. Ve výkrmu dosahujeme průměrný denní přírůstek 0,75 kg při spotřebě krmné směsi 3,39 kg a v předvýkr-mu přírůstek 0,50 kg při spotřebě 2,65 kg. Navíc nám firma VVS poskytuje komplexní kvalitní krmivářský servis, což zatím není na našem trhu obvyklé. Tento systém nám vyhovuje, zejména po zkušenostech z minulých let, kdy jsme všechno nakupovali od různých firem,“ uvedla zootechnička Ing. Pavla Tomášková.

7

Josef Jirků, ředitel společnosti AGROCHOV Sobotka, a.s.

AGROCHOV Sobotka, a.s.Nezbytná opatření ve výrobě

Jiří Rulc, hlavní zootechnik společnosti AGROCHOV Sobotka, a.s.

V současné době obhospodařuje společnost AGROCHOV Sobotka více než 3800 hektarů a její pozemky se rozkládají na území okresů Jičín a Mladá Boleslav. Nosným programem v živočišné výrobě je produkce mléka od stáda 830 krav s prů-měrnou užitkovostí kolem 6000 kg mléka. Zhruba 56 procent stáda dojnic tvoří plemeno holštýn, ostatní jsou dojnice českého strakatého skotu.

Zdejší chovatelskou tradici reprezentuje nejen kvalitní chova-telská a plemenářská práce, ale také nezbytný rozvoj a investice. Loni to byly nové zásobníky a kompletní změna technologie kr-mení včetně míchacího vozu, což umožnilo přechod na směs-nou krmnou dávku. Hlavními komponenty jsou kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, seno, sláma, podíl extrahovaného sojového šrotu, řepkové výlisky a další komponenty včetně minerální krmné přísady z VVS Verměřovice pro všechny skupiny krav.

Zlom nastal v polovině letošního roku„Dalo by se říci, že za poslední léta jsme nepřekročili denní

průměrnou užitkovost přes 16 litrů, ale od počátku letošního roku se užitkovost držela na úrovni přes 17 litrů. Přes pozitivní nárůst dojivosti, ve kterém se nepochybně odrazily kvalitativní změny ve výživě, jsme v červenci letošního roku před zahájením žní byli nuceni udělat řadu ekonomických opatření, jelikož porosty vypa-daly dost špatně a měli jsme obavy jak dopadnou výnosy,“ uvedl Josef Jirků, ředitel akciové společnosti AGROCHOV Sobotka.

„Museli jsme vycházet z reality a z daných možností,“ pokra-čoval hlavní zootechnik Jiří Rulc: „Podstatně jsme proto snížili náklady na nakupovaná krmiva, což mělo negativní dopad na výši užitkovosti, nastaly zdravotní i poporodní problémy, zvýšily se úhyny. V této souvislosti došlo k poklesu měsíčních tržeb za mléko zhruba o půl milionu korun a navíc došlo oproti loňsku k poklesu realizační ceny mléka přibližně o 60 haléřů. Přehod-notili jsme výživu u všech kategorií skotu a s pomocí odborné-ho poradce z firmy VVS Verměřovice jsme sestavili nové krmné

dávky, mimo jiné se otočil poměr sóji a řepky. S čím nemáme problémy, je dostatek kvalitních objemných krmiv.“

Podle slov podnikového ekonoma Ing. Karla Kernera byla všechna opatření učiněna s cílem vyrábět za co nejnižší provozní náklady. „Nemá smysl dosahovat průměrný denní nádoj přes dvacet litrů na dojnici při vysokých nákladech, proto krmíme jen to, co si můžeme dovolit. Ke změnám v minulém roce nás vedla především ekonomická situace, protože jsme ztráceli schop-nost platit včas za produkty nutné pro výživu skotu. Prakticky za prvních sedm měsíců po zavedení změn jsme dosáhli úspory v nakupovaných krmivech 1,9 milionu korun,“ dodal ekonom.

V současné době, jak potvrdil hlavní zootechnik, jde užitko-vost opět mírně nahoru. Úpravy krmných dávek se příznivě projevily na zdravotním stavu, kvalitě mléka a jeho zatřídění. „S firmou VVS spolupracujeme necelé dva roky. Hledali jsme partnera, který by nám pomohl uplatňovat řízenou výživu, ale aby to pro nás bylo ekonomické. Přišla nabídka z VVS, kterou jsme samozřejmě porovnávali s nabídkami jiných dodavatelů. Ceny produktů VVS jsou výhodné, možná i nejnižší na českém trhu, přitom jejich kvalita je výborná. Spolupráce nám vyhovuje, kromě sestavování krmných dávek nám poskytují odborné poradenství, rozbory krmiv a další služby,“ podotkl Jiří Rulc.

Nejschůdnější cestou bez zbytečných nákladů„Maximálně využíváme vlastních zdrojů, jedeme takříkajíc

nadoraz. Naše technologické postupy jsou stavěny tak, aby byly co nejjednodušší, bez zbytečných nákladů, které by se ne-vracely. Existují samozřejmě rozdíly v tom, co kdo dokáže a za kolik vyrobit, ale ty jsou minimální a dokážeme si s nimi poradit. S čím si nedokážeme poradit, je pokles farmářských cen pod výrobní náklady a skutečnost, že nevíme, za jakou cenu budeme produkty realizovat. A pokud se k tomu přidá nepřízeň počasí, tak jako v letošním roce, nastane složitá situace. Jak říká eko-nom, není to o tom, že bychom nedokázali dosáhnout například na dojivost 22 litrů, ale snažíme se najít nejschůdnější cestu, při-čemž základem je dobrý zdravotní stav stáda, přiměřená výživa a výsledkem ekonomické mléko,“ zdůraznil Josef Jirků. Podo-tkl, že i přes všechny problémy hodlají do budoucna udržet chov skotu na úrovni 850 dojnic s průměrnou užitkovostí ko-

lem 7000 kg mléka. Chtějí také rozvíjet chov masného skotu a pokračovat s pastvou, kterou uplatňují s dobrými výsledky již tři roky. Ve svých plánech týkajících se řízené výživy počítají rovněž s firmou VVS Verměřovice, jelikož tato spolupráce je přínosná a spočívá v řešení konkrétních problémů a situací. Perspektivně vidí tuto spolupráci také při výkrmu býků.

N – látkyME – skotVlákninaTukCaPNaMg

195 g12,3 MJ

70 g37 g11 g6,5 g

2 g2 g

MnZnCuSeJVit. AVit. DVit. E

95 mg150 mg60 mg0,3 mg18 mg

50 000 m.j.5 300 m.j.

80 mg

Živiny v 1 kg VVS START

Návod na zkrmováníKrmná směs je určena pro odchov telat především mléčných

plemen. Se zkrmováním je třeba začít třetí až pátý den po naro-zení. Směs je třeba zkrmovat ad libitum s tím, že je nutné zajistit, aby telata měla nepřetržitý přístup ke krmné směsi. Telata musejí mít k dispozici také dostatek pitné vody. Krmná směs se používá jako jediné krmivo s výjimkou mléka. Denní dávka mléka nebo mléčné náhražky nemá přesáhnout pět litrů. Odstav telat lze provádět ve věku osmi týdnů podle individuálního posouzení a příjmu krmné směsi. Krmnou směs doporučujeme zkrmovat do věku deset až dvanáct týdnů.

Balení Papírové pytle 25 nebo 50 kg, vaky 800 kg nebo volně loženo.

Skladování Na suchém místě.

Záruční doba90 dnů od data výroby.

SloženíObiloviny, výrobky z obilovin a jejich vedlejší produkty, olejniny,

výrobky z olejnin a jejich vedlejší produkty, cukr a vedlejší pro-dukty z výroby cukru, rostlinný olej, minerální látky.

VVS Verměřovice, s.r.o.Telefon, fax: 465 642 670, e-mail: vvs@vvs.cz, www.vvs.cz

Pro odchov telat mléčných plemen doporučujeme variantu se

zvýšenou hladinou celkového proteinu – 215 g

VVS START plus

Rychleji k vysoké užitkovosti s

Vše se odvíjí od správného odchovu telat

„Startérovou výživu z Verměřovic, v našem případě s vyšším obsahem dusíkatých látek, úspěšně uplatňujeme v našem chovu již delší dobu. Telata po granulovaném startéru dobře prospívají, rychleji rostou a dosahují vysoký přírůstek,“ uvedl Ing. Martin Střasák, hlavní zootechnik Agrodružstva Bučina, které hospodaří v okrese Ústí nad Orlicí.

V Agrodružstvu chovají 200 dojnic plemene holštýn s průměr-nou roční užitkovostí 8000 kg mléka při tučnosti 3,96 procenta a obsahu bílkovin 3,55 procenta. Maximální chovatelská péče, kterou zdejší chovatelé zaměřují především na kvalitní odchov telat, se rozhodně vyplácí. Telatům podávají mléčnou krmnou náhradu do dvou měsíců věku, přičemž k vodě a ke startéru mají od narození přístup ad libitum. Po granulovaném startéru VVS start plus s vyšším obsahem dusíkatých látek (21,5 %) jalovičky rostou rámcově, jsou v dobré kondici, mají optimální hmotnost a netloustnou. Zvýšila se také obrátkovost stáda, protože jalovice jsou dříve připouštěny, to je ve věku kolem 14 měsíců. Prvotelky potom v období za tři měsíce po porodu dosahují průměrnou hmotnost 650 kg.

VVS START

V současné době začali v Agrodružstvu Bučina využívat granu-lovanou krmnou směs VVS START 250 s obsahem 25 % NL. Podle prvních zkušeností ji telata přijímají velmi dobře.

nebo s vysokou hladinou celkového proteinu – 250 g

VVS START 250

Základem zdravého stáda dojnic s vysokou užit-kovostí je správný odchov telat. V prvních měsících života intenzivně roste kostra a svalovina, vyvíjí se předžaludky jak kvantitativně, tak kvalitativně. Při správné výživě telat a jalovic lze dosáhnout hmotnosti prvotelek 600 až 650 kg ve věku 24 až 26 měsíců. Správný odchov telat se zásadně podílí na velikosti a rámci budoucí dojnice.