Mediální výchova na MOA Rakovník
ÚVOD DO STUDIA MÉDIÍ A ŽURNALISTIKY
reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063
Mgr. Renata Kasalová
PhDr. Jiří Závozda
MASOVÁ MÉDIA
Médium = zprostředkující činitel, prostředek komunikace,
sdělovací prostředek
• Periodický tisk
• Rozhlasové vysílání
• Televizní vysílání
• Internet (zpravodajské portály, sociální sítě, blogy…)
Jaká média
nejčastěji
čtete/sledujete?
Jak ovlivňují média
náš svět, život,
denní rytmus?
Proč se používá
termín „masová“
média?
Co víte o vzniku
masmédií a jejich
historii?
Jaký mají média
vliv na společnost
a jednotlivce?
CHARAKTERISTKA MASOVÝCH
MÉDIÍ
• Neomezená dostupnost mnoha lidem
• Aktuálnost
• Pravidelnost/periodicita
• Průběžnost
• Každodennost
• Důraz na podstatné a zajímavé informace
• Sledování zájmu publika a inzerentů
• Masová média fungují na dvojím trhu: prodávají své
produkty a nabízejí inzertní (reklamní) prostor =)
obchodují se zájmem své cílové skupiny
Na jakých
principech
masmédia fungují?
Mediální
organizace
a mediální instituce
Jak jsou média
financována?
Jaké jsou rozdíly
mezi komerčními
médii a médii
veřejné služby?
MÉDIA OZNAČENÍ MÉDIÍ
• 4. stav
• 7. velmoc
• Hlídací pes demokracie
ROZDĚLENÍ MÉDIÍ
• tradiční x nová
• seriózní x bulvární
• sociální média - uživatel je spolutvůrce obsahu a šiřitel
• chladná x horká (působí na emoce člověka; využívají nejen
mluvené slovo a obraz, ale i zvuk hudbu, videonahrávky aj.)
Která média to jsou?
SPOLEČENSKÉ FUNKCE MÉDIÍ
• politická komunikace, osvěta, vzdělání, zábava a rekreace
Vysvětlete uvedená
označení médií.
Jak plní média své
společenské
funkce?
Nová média: která
to jsou a co o nich
víte?
Myslíte si, že
časem nahradí
média tradiční?
Jaké mají výhody
a nevýhody?
SERIÓZNÍ VERSUS BULVÁRNÍ MÉDIUM
SERIÓZNÍ MÉDIA:
• přináší závažné informace a významné názory
• původně se jednalo o politické listy
• představují typicky názorovou žurnalistiku, ovšem s významnými
a argumentačně podloženými názory
• jejich typickým žánrem je komentář
Existují ještě seriózní média? A která to jsou?
BULVÁRNÍ MÉDIA:
• vyhledávají senzace, skandály, sex, násilí, neštěstí
• zaměřují se na život celebrit, kriminální tématiku, zábavnost, povrchní
sdělení
• volná práce s fakty, zdroji, výskyt lží a „polopravd“
PRVKY BULVARIZACE:
• jednodušší a kratší texty, hojné užívání obrázků, fotografií, velké titulky,
bulvární příznakový slovník, vulgarizace, personalizace příběhů,
zdůrazňování osobních a emocionálních stránek zpráv.
V jakých médiích pozorujete prvky bulvarizace?
Tipy do výuky:
Kdy a proč začala
vznikat bulvární
média (tisk) u nás
a ve světě?
Najděte zprávu
týkající se stejného
tématu v seriózním
a bulvárním médiu.
V čem se liší?
Čtete bulvár?
Z jakého důvodu?
Co od tohoto typu
média očekáváte?
ŽURNALISTIKA Definice:
„Svébytný typ veřejné komunikace založený na
systematickém vyhledávání, zpracovávání a distribuování
sdělení, jež informují o významných, důležitých nebo alespoň
zajímavých událostech; nebo sdělení, která analyzují,
vysvětlují či doplňují informace o událostech, popř. sdělení,
jež nabízejí nějaký názor na svět kolem nás, poučení
o významných událostech tohoto světa, nebo alespoň
přinášejí rozptýlení a zábavu.“
(Jan Jirák, Barbara Köpplová)
• povolání
• studijní obor
Povolání novinář:
co o něm víte?
Vysvětlete pojem
„investigativní
žurnalistika“
Co víte o historii
žurnalistiky?
Které významné
novinářské
osobnosti znáte
(u nás
i v zahraničí)?
Tipy do výuky:
Zamyslete se nad jednotlivými obdobími.
Umíte si představit, v čem se lišila, jaká byla hlavní funkce novinářů
a žurnalistiky?
Co si myslíte o nynějším stavu
žurnalistiky?
VÝVOJ ŽURNALISTIKY
• Prežurnalistická etapa (do počátku novověku)
• Dopisovatelská žurnalistika (raný novověk, do pol.
18. st.)
• Spisovatelská žurnalistika (do pol. 19. st.)
• Redakční žurnalistika (do 30. let 20.století)
• Redakčně-technická žurnalistika (od 70. let 20. st.)
• Internetová a on-line žurnalistika (od nástupu internetu
doposud)
Někteří autoři mluví o „konci žurnalistiky“.
Text
ŽURNALISTIKA Pojem byl odvozen od francouzského slova journal (deník)
HLAVNÍ SLOŽKY ŽURNALISTIKY
• zpravodajství
• publicistika
ŽURNALISTIKA A ETIKA
• Etický kodex Syndikátu novinářů a jiné etické kodexy (ČT,
deník Týden-vzor BBC)
• cenzura a autocenzura
• autorizace, dodržování autorských práv, zdrojování
Musejí redakce dodržovat etické kodexy?
Tipy do výuky:
Jaké zákony
upravují fungování
médií?
Existují nějaké
postihy novinářů?
Přečtěte si některý
etický kodex.
Myslíte si, že bývají
jeho zásady
dodržovány?
Napadnou vás
příklady jeho
porušování?
REDAKCE
TIŠTĚNÁ MÉDIA:
šéfredaktor, vedoucí vydání, editor, redaktor, publicista,
komentátor, korektor, fotograf, grafik, foto-editor, externí
spolupracovníci
ROZHLAS, TELEVIZE:
šéfredaktor, vedoucí vydání, editor, reportér, moderátor, zprávař,
publicista, komentátor, titulkář, externí spolupracovníci
S příchodem nových médií se dělba práce v redakcích ztrácí,
pomocí multimédií a díky internetu novinář často zastává více
funkcí.
V každém médiu jsou dále inzertní poradci (i u internetových
médií) či marketingoví specialisté (pracovníci zodpovědní
za distribuci, za propagaci značky atd.).
Tipy do výuky:
Jak podle Vás
vypadá pracovní
náplň lidí
v redakcích, jaká je
jejich denní rutina?
Jaké faktory
novináře ovlivňují,
jaké tlaky na ně
působí?
Sestavte třídní
redakci, rozdělte
pozice.
ZPRAVODAJSTVÍ
ZÁKLAD ŽURNALISTIKY
• Jeho posláním je informovat o aktuálních
událostech.
• Měřítkem kvality zprávy je její aktuálnost,
srozumitelnost, vyváženost, přesnost.
• Zpravodajství by mělo být rychlé, přesné, vyvážené,
nepředpojaté, poctivé při výběru, objektivní.
• Nejstarší součást žurnalistiky – původně informovalo
o ekonomických záležitostech, přírodních
katastrofách, politice, senzacích apod.
Jaké jsou známky
bulvarizace
a komercializace
ve zpravodajství?
Znáte pojem
„infotainment“?
Jak a kde získávají
média informace?
Existuje vůbec
„objektivita“?
Média a sociální
konstrukce reality
PUBLICISTIKA
VÝZNAMNÁ SLOŽKA ŽURNALISTIKY
• Obsahuje kromě informací také názor, hodnocení
a subjektivní přístup autora.
• Úkolem publicistického stylu je čtenáře poučit,
informovat, o něčem přesvědčit.
• Využívá hodnotících, metaforických i expresivních
vět.
• Časté spojení odborného a uměleckého stylu
• Publicisté se věnují převážně aktuálním
a soudobým tématům, především hospodářským,
politickým či sociálním.
Které české
publicisty znáte
a v jakých médiích
působí?
Najděte v novinách
zpravodajské
a publicistické
útvary. V čem se
sbližují?
Jaké výrazové
prvky žurnalistika
využívá k vyjádření
subjektivních
hodnocení?
ŽURNALISTICKÉ ŽÁNRY
ZPRAVODAJSTVÍ
• zpráva, zpravodajský rozhovor, zpravodajská
reportáž, fotoreportáž
PUBLICISTIKA
• komentář, úvodník, glosa, poznámka, recenze,
sloupek, kritika, fejeton, diskuse, referát,
publicistický rozhovor, publicistická (foto)reportáž,
anketa
NOVÉ ŽÁNRY („pseudožánry“)
• story, feature
Tipy do výuky:
V denním tisku rozeznejte různé
žurnalistické žánry, všímejte si jejich
stavby.
Napište některý z publicistických
útvarů, reflektujte aktuální dění (události
ve škole..)
Znáte všechny uvedené žánry?
ZPRÁVA Zpráva je základní zpravodajský útvar. Prostřednictvím
zprávy sdělujeme, že se něco stalo. Odpovídáme v ní
na 6 hlavních otázek:
Zpráva může být krátká (např. fleš), nebo dlouhá (rozšířená).
Najděte v novinách
nebo na
zpravodajském
serveru zprávy
a rozeberte, zda
odpovídají na
všechny základní
zpravodajské
otázky.
Vyskytují se zde
i publicistické
prvky?
ZPRÁVA
KDO
KDY
JAK
CO
KDE
PROČ
STAVBA ZPRÁVY
Důležité je zaujmout hned první větou. Nemělo by se
začínat časovým údajem!
Před první větu většinou píšeme místo události, tzv. domicil.
Stavba zprávy je přirovnávána k obrácené pyramidě:
Vyzkoušejte napsat
krátkou zprávu – ať
již o politice,
kultuře atd.
a nezapomeňte na
to, jak má správná
stavba vypadat.
Rozšiřte vámi
napsanou zprávu
o další řádky tak,
aby splňovala další
parametry.
STAVBA ZPRÁVY
A Kdo? Co?
Kdy? Kde?
Jak? Proč?
S kým?
Za jakých
okolností?
Za jakých
podmínek?
V jakých
souvislostech?
Jaké mohou
být následky,
vyústění?
B Další vývoj - prognóza,
citace zúčastněných,
reakce okolí - reflexe,
širší kontexty, shrnutí
možných vlivů události
na veřejnost, příp.
doporučení, jak by měla
na zprávu reagovat
(apelace), srovnání
s obdobnými událostmi,
jevy (velký obraz)
C
STAVBA ZPRÁVY
• Delší zpráva může začít krátkým, výstižným shrnutím,
tzv. PEREXEM (vybrané nejdůležitější informace
z článku, úvod do článku – limitován počtem znaků – 250 znaků
i s mezerami).
• Delší zpráva může být rozdělena mezititulky, případně
informačními boxy.
Velmi důležitý je správně napsaný TITULEK:
• Výkladní skříň článku, musí zaujmout na první pohled.
• Charakter krátké věty, měl by obsahovat sloveso.
• Nesmí obsahovat nic, co v článku není.
• Úvod zprávy nesmí na titulek přímo navozovat.
• Může se použít i nadtitulek a podtitulek, nesmí obsahovat
stejná slova jako titulek.
Tipy do výuky:
Vyberte si
ve zpravodajském
či bulvárním médiu
některé články
a zhodnoťte jejich
titulky.
Všímejte si perexů.
Jak a v čem se tato
média liší?
K libovolnému
mediálnímu textu
přiřaďte titulek:
bulvární
a „seriózní“.
REPORTÁŽ V reportáži jsou obsaženy prvky zpravodajské
i publicistické.
• Reportáž popisuje určitou událost, která je nějakým způsobem
jedinečná.
• Vystupují v ní lidé, kteří jsou pro dané prostředí či událost
charakterističtí.
• Reportér může vystupovat i sám za sebe, včetně pocitů
a hodnocení, nebo za médium, které zastupuje. Při psaní či
popisování lze použít přítomný čas.
• Na rozdíl od zprávy můžeme postupovat chronologicky.
• Reportáž by měla obsahovat několik snímků dokreslujících
popisovanou událost či prostředí, na snímcích může být
i reportér.
• Navazujícím žánrem je fotoreportáž.
Tipy do výuky:
Vyberte reportáž ve
zprávách ČT24
a TV NOVA/Prima.
Sledujte s dětmi
rozdíly ve
zpracování
události.
Na jaká témata
velmi často
vznikají reportáže?
Jaké zásady by měl
reportér
dodržovat?
ROZHOVOR
ZPRAVODAJSKÝ – k tématu, události či případu
PUBLICISTICKÝ – přibližuje čtenářům určitou osobnost
Důležitá je dobrá příprava: správná a aktuální rešerše!
Příprava (REŠERŠE):
• K tématu
• Ke zpovídané osobě
Jak se ptát: otázky jsou buď zavřené nebo otevřené
Fotografování a autorizace: zeptáme se, zda můžeme pořídit foto
a zda máme rozhovor poslat k autorizaci.
Zpracování:
• před první otázkou je úvod, v němž stručně přiblížíme událost či
téma a osobu zpovídaného
• titulek: např. nejzajímavější výrok (i jméno zpovídaného), foto
• Otázky oddělujeme viditelně od odpovědí.
Tipy do výuky:
Vysvětlete, jaký je
rozdíl mezi
zpravodajským
a publicistickým
rozhovorem.
Vyzkoušejte si
rozhovor mezi
sebou.
Připravte si rešerši
k rozhovoru
s některou
významnou
osobností ze světa
médií. Co všechno
musíte vědět?
ANKETA
Zjišťování postojů různých lidí k určitému tématu či
události
• Otázka musí být co nejkonkrétnější, tzv. otevřeného typu,
případně musíme přidat zpřesňující otázku.
• Před položením otázek se vždy představíme (i médium,
které zastupujeme); zeptáme se na možnost pořízení fota,
poděkujeme.
• Povinné údaje respondenta: jméno a příjmení, věk,
profese, odkud účastník je (pokud je to pro vyznění ankety
důležité), snímek zpovídaného
• Titulkem ankety bývá otázka, kterou jsme kladli.
Tipy do výuky:
Vyzkoušejte si
postup při anketě.
K čemu jsou
ankety v
periodikách dobré,
co ukazují?
A teď do praxe:
Vymyslete téma
ankety (může se
týkat médií),
vyjděte do terénu,
nasbírejte
příspěvky a anketu
zpracujte.
KOMENTÁŘ
• Podobně jako poznámka navazuje na zpravodajství
(vznikl z komentované zprávy). Rozsah však
umožňuje shromáždit více argumentů (pro i proti),
hledat souvislosti. Odhaluje pozadí, příčiny, důsledky
(analyzuje). Výsledkem bývá postoj. Předpokládá
kvalitní zdrojové zázemí. Může mít pointu.
ÚVODNÍK (EDITORIAL)
• Zaujímá zásadní (někdy morální) stanovisko (listu,
vydavatele) k události - většinou k hlavní
zpravodajské události. Vysvětluje. Často se v něm list
snaží získat čtenáře na svou stranu. Stále častěji je
však editorial pojímán jako průvodce obsahem
tiskoviny.
POZNÁMKA
• Většinou navazuje na zpravodajství (rozšiřuje je).
Podobně jako glosa reaguje na událost „ke dni“,
může naznačit vývoj, důsledky, ale nemusí. Mnohdy
je také postřehem k trvalému jevu. Používá pointu,
ve srovnání s glosou je však méně literární
Charakteristická je vícestranná argumentace,
polemik. K hlubší argumentaci však není prostor.
GLOSA
• Drobný žánr se stanoviskem autora (redakce).
Reaguje na aktuální událost („ke dni“), ale nemusí.
Mnohdy jde o postřeh k trvalému jevu. Věnuje se
jedné věci, jednomu problému. Řešení je většinou
pouze naznačeno. Autor často používá ironii,
nadsázku, metafory. Glosa mívá pointu.
SLOUPEK
• Podnětem je událost „ke dni“, zážitek, pozorování
autora. Je „literární“ (rozvinutí glosy). Charakteristické
je zevšeobecnění, výrazný autorský jazyk, někdy
pointa. Často používá ironii, nadsázku, metafory.
NOVÉ ÚTVARY
Spojení žurnalistiky i publicistiky, často se objevují
i na titulních stranách, v hlavních zpravodajských
relacích...mix=) „pseudožánry“
Story
• Příběh o věcech, lidech, zvířatech, psaný živou formou,
pestrým jazykem, někdy kurzívou.
Feature
• Moderní žánr, pod který se schová vše. Příběh, vyprávění,
reportáž s komentujícími prvky.
• Je pro noviny často klíčovým žánrem. Jeho cílem je
zaujmout. Otevírá často noviny (objevuje se na titulní
straně).
Tipy do výuky:
Najděte v médiích
příklady story
a feature.
Jaký je jejich
hlavní účel
a smysl?
Ve kterých médiích
se objevují tyto
žánry nejčastěji?
MÉDIA A CHYBNÉ VAZBY
- provedl zatčení, realizoval zatčení (správně: zatkl)
- došlo k požáru (správně: hořelo)
- došlo k výměně (správně: vyměnili)
- policie šetří (správně: policie vyšetřuje)
- prohrál díky zranění (správně: prohrál kvůli zranění)
- setkání proběhlo (správně: setkání se uskutečnilo)
- parlament odsouhlasil (správně: parlament schválil)
Jaký je stav
současné
žurnalistiky?
Líbí se vám úroveň
českého jazyka,
který média
používají?
(je český jazyk
vždy spisovný)?
Všímejte si
chybných vazeb
a nesmyslů
publikovaných
v různých médiích
(denní tisk,
rozhlas, televize,
internet).
Všímejte si některých výrazů, které nejsou
vhodné/správné a média je přesto
užívají…
A NADUŽÍVANÉ VÝRAZY…
- pak (ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich
vybavení, pak většinou myslíte na první svezení. Správně:
Ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich vybavení,
většinou myslíte na první svezení.)
- celkem, celkové (příklad: Trvalo to celkem tři roky. Správně:
Trvalo to tři roky.)
- však, ovšem
- jeho, svůj (se svým kolegou. Správně: s kolegou.)
- tato, ten
- navíc
- potíž, starost, problém
- většina z nich
- boj, šok, válka
- řešení
- nyní, dnes, v současné době, pro tuto chvíli
NOVINÁŘSKÝ SLANG
• Otvírák
• Podval
• Troják
• Dvoják
• Klopák
• Vindšuc
• Švenkovat
• Háelpéčko
Které z těchto
výrazů znáte?
Zkuste hádat, co
mohou tyto výrazy
označovat…
LITERATURA A ZDROJE
• Prezentace o žurnalistice Venduly Fižové - JUNIOROOM, PPF
Media.
• Prezentace PhDr. Jiřího Závozdy: „Média a odpovědnost“
• JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Masová média. Praha: Portál,
2009.
• MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha:
Portál, 1999.
• OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan. Encyklopedie praktické
žurnalistiky. Praha: Libri, 1999.
• REIFOVÁ, Irena & kolektiv. Slovník mediální komunikace. Praha:
Portál, 2004.
• TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006.
• BURNSOVÁ, Lynette Sheridan. Žurnalistika. Praha: Portál, 2004.
• Etický kodex Syndikátu novinářů ČR a jiné etické kodexy (ČT,
deník Týden, Reflex).
DĚKUJEME ZA POZORNOST!
reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063
Mgr. Renata Kasalová
PhDr. Jiří Závozda