1-3 hodina. Úvod do předmětu

Osnova předmětu:

Opakování látky 1. ročníku

Podpůrné operační prostředky

Programovací jazyky

Textové procesory

Tvorba www stránek – statických

Opakování:

Definice počítače – stroj na zpracování dat.

Hardware – hmotné věci počítače, vnímáme je smysly

Software – nehmotný, myšlenka programátora, programové vybavení PC.

Historie vývojové řady PC:

kalkuly (staré Řecko a Řím)

První mechanický stroj - Charles Babake

Elektronkový stroj – Van Neumann (Eniack)

1948 – Transistor => integrované obvody

1969 – 1970 Mikroprocesory od firmy IBM

1981 – startuje období PC

Bezpečná práce na počítači (víc jak 12 V. je životu nebezpečné)

- na monitor by nemělo dopadat přímé světlo ani by neměl být přímo za oknem-> škodí to očím: nejlépe aby plocha obrazovky byla kolmo k oknu

Kontrast a jas monitoru nenastavovat příliš velký

U počítače používat ergonomickou židli s podpěrkami pro ruce

Monitor přímo před očima –> nebezpečí křivení páteře

- Při dlouhodobé práci je dobré občasné cvičení nebo protáhnutí

- Večer je dobré rozsvítit alespoň lampičku a namířit ji do stropu, aby monitor nebyl jediným zdrojem světla

- Monitor by měl být alespoň 50 cm od očí; ani nad -> ani pod úrovní očí, aby se zbytečně nenamáhal krk hleděním nahoru a dolů

4-6 hodina Opakováni operačního systému Windows

2. skupina operačních systému, více uživatelské, podporuje práci v síti.

Podporují službu sdílení dat, grafické prostředí

7-9 hodina Podpůrné operační systémy

1.1 stručná charakteristika

Jsou vyvinuty jako nadstavba OS s cílem ulehčit uživateli práci s obsluhou počítače, ta se stává efektivnější a snadnější. Dělíme je do tří skupin:

1. Souborový manažery

2. Software na ochranu PC před negativními vlivy

3. Testovací konfigurační programy

2.2 Souborový manažery

Umožňují elegantní práci se soubory, složkami a disketovými jednotkami.Umožňují editovat, přenášet, přejmenovávat a další nutné akce bez znalosti příkazu OS.Funkce souborového manažeru vykonává ve systému Windows průzkumník

Představitelé: Norton Commander, Total Commander, Salamander, Free Commander, Volko Commander, Manager 602

Tyto manažery většinou ještě umožňují komprimaci a dekomprimaci dat, čímž nám umožní spořit místo na discích a pří posílání po síti zrychlují rychlost.Komprimaci a dekomprimaci nám umožňuje: WinRar WinZip, 7-Zip. Při používání těchto programů, nedochází ke ztrátě dat, mluvíme o bezztrátové kompresi.Komprese je docilovaná pomocí ztrátové komprese, používá se pouze u zvuků, vide a fotek, realizuje se pomocí kodeků ( jaké kodeky vlastníme zjistíme ve správci zařízení). Bezztrátová se používá na programy.

Software na ochranu PC před negativními vlivy

V dnešní době jsou počítače součástí nějaké sítě.Tím se stávají terčem útoků z nějžku.Může dojít ke ztrátě citlivých informací, k zneužití nebo ke ztrátě. Negativní vlivy:

1.Viry

2.Malware

Spyware (Špionáže práce na PC)

Adware (nevyžádaná reklama)

Spam (nevyžádaná pošta)

3. Trojský koně (otevírá cestu dalším virům)

4. Roodkitty (software umí na dálku zpřístupnit operační systém)

5. Keylogger (posílá ven, co mačkáš na klávesnici)

Firewall -> tím řešíme kompletní ochranu počítače.

U antivirových a antimallwarových programů je nutná jejich pravidelná aktualizace.

Antivirové programy -> Představitelé: NOD, Norton Antivirus, Avast, AVG, Tollkit, Kasperský antivirus.

Antimallwarové programy -> Představitelé: Windows Defender, Ad-aware, SpyBoot Search and Desteroy, Spyware Terminátor, SpywareBlaster.

Firewalle -> představitelé: Zone Alarm, Norton Personal Firewall, Ashampo Firewall,

Podmínkou úspěšné ochrany před průnikem z okolí je i rovněž pravidelný update (záplatování) operačního systému.

Testovací konfigurační programy

Slouží k otestování chodu počítače, jak z hlediska hardware i software.Slouží k odhalení slabších míst a jejich náhrady, plní funkci servisního programu.

Představitelé:

Norton Systém Works (Norton Utility), PC Mark, 3D Mark, Everest, systém mechanik, C Cleaner, RegClaner

Souborové manažery

Dříve souborové manažeři pracují na stejném principu, kde jsou funkční klávesy.Činnost se realizuje, mezi dvěma okny 1-okno od 2-okno do.

SHIFT + F4 V jedné operaci vytvoří a otevře nový soubor.ALT + Shift + Enter Spočítá a zobrazí velikost všech adresárů.Ctrl + B Zobrazí soubory ze všech složek v jednom výpisu.Ctrl + Q Rychlý náhled na soubor ve druhém panelu.Ctrl + Shift + Enter Vloží do příkazové řádky cestu k souboru.Alt + F9 Rozbalí archivní soubor do druhého panelu.Ctrl +T Vytvoří nový panel (zavřít jej můžete přes Ctrl + W). Kombinace Ctrl + šipka nahoru  otevře nový panel se složkou, na které je kurzor.Shift + F2 Porovná seznamy souborů v panelech a označí rozdíl.Ctrl + D Rychlý výběr z oblíbených složek nebo přidání aktuální složky mezi oblíbené.Alt + kurzorová šipka vpravo/vlevo Historie procházených adresářů zpět/vpřed.F3 zobrazí obsah souboru (například textového dokumentu)F4 něco podobného jako F3, ovšem zde je možnost editace dokumentuF5 Kopírování obsahu z jednoho okna do druhéhoF6 přejmenování souboruF7 vytvoří novou složkuAlt + F7 vyhledáváníAlt + F4 ukončení programu

2.3 Komprimační a dekomprimační programy

Při přenosu dat metodou offline a online a nebo při ukládání dat je vhodné zmenšit objem dat, danou věc řešíme kompresí (Bezztrátová, ztrátová)

Bezztrátová komprese: jde o kompresi, při které nedojde ke stráně žádné informace.Tudíž ji používáme na programy, textová data atd. Realizujeme ji pomoci Komprimačních a dekomprimačních

programů. Jejich algoritmus vychází z toho, že se určitá data v dokumentu a nebo programu opakují-> fixuje se daná sekvence 1x a její pořadový použití, tím se uspoří místo.Takto zkomprimovaná data jsou nefunkční, pro vlastní použití je musíme dekomprimovat – rozbalit (zdržuje časově)

Ztrátová kompres: ta se realizuje pomocí softwarových algoritmů – kodeků. Zde na rozdíl od bezztrátové dosáhneme větších poměrů (např. 1:10) ku zvuku zde dochází k vypouštění určitých informacích, které naše smysli nevnímají.Realizace těchto dat je podmíněná pouze s přítomností kodeků

10-12 hodina Ochrana počítače

2.4 Ochrana počítače před negativními vlivy

V současnosti kdy jsou počítače součástí sítí je nutné vhodně zabezpečit počítač před negativními vlivy z internetu

Prvním předpokladem čelení útokům:

1. update Windows případně jiného softwaru2. firewall sleduje provoz na komunikačních portech(Kerio, ZoneAlarm,Ashampo Firewall)3. ochrana před viry-před viry se chráníme projím způsobem

a) prevenceb) zálohování datc) naistalování antivirového programu a jeho aktualizace(Nod 32, AVG, Avast, Nortor

antivirus, Kaspersky antivirus)4. orchrana před adwarem-ochrana před spywarem a malwarem5. ochrana před spamem-nevyžádanou poštou(SPAMfighter, Spamihilator, G-Lock

SpamCombat)6. ochrana před dialerem(OptimAccess Dial, Connection Meter)7. ochrana před rootkitem(AVG Anti-Rootkit, Panda Anti-Rootkit, BitDefender Rootkit Incover)8. všeobecné zásady

Aktualizace databází

Pravidelná kontrola

Prevence a zálohování

Analýza zabezpečení počítače

Microsoft Baseline Security Analyzer

Otevřené porty a aktivní programy

Processw Explorer, ActivePorts, CurrPorts

Počítačové viry

Počítačový virus je program jako každý jiný s cílem škodit

První škodliví vir byl vytvořen v roce 1986 s názvem Brain

Počítačový vir je program který je schopen bez vědomí uživatele se množit a provádět nežádoucí operace

Pro své šíření potřebuje operační system a většinou spustitelné soubory(exe, com, sys), dále přes dokumenty-makro viry(VB for aplication)

Elektronická pošta-přílohy pošty

Systémové oblasti-boot sektory

Typy virů

1.souborové-napadají soubory

2.boot viry

3.multiparitní viry-kombinace souborových a boot virů

4.makro viry oblast textových procesorů

Jak se viry projevují

a)činnost obtěžující

b)destrukční-likvidace dat

c)ostatní

Antivirové programy pracují na principu vyhledávání charakteristických řetězců nalezených souborů a nalezených virů

Dnešní viry řadíme do virů maskovacích umí se všlenit do existujícímu programu aniž by došlo ke změně názvu, delky a času programu.

2.5 Testovací a konfigurační programy

Plní funkci servisních programů. Slouží k otestování chodu počítače jak z hlediska hardwaru tak k softwaru. Umožňují rovněž otestovat chod počítač a jeho storvnání s etalonem. (benchmarky)

Nejkomplexněji v této kategorii působí norton system works

Představitelé programu podel zaměření

1.Testovací a informační nástroje: Everest Ultimate (Home) Edition, SiSosftware Sandra, System mechanic, PCmark, 3Dmark,

2.Správa a konfigurace: Windows-Powertoys for Windows, xp-AntiSpy, X-Setup Pro, WinBoots, BootVis, SPY, Regino, Ashampoo WinOptimizer Platinum

3.Správa registrů: RegSupreme, Ccleaner, TuneUP, Total Unistall, RegCleaner

4.Zálohovací nástroje: Backup4all, HDClone, Backup studio, Nova Backup, Paragon Drive Backup, Acronis True Image, Seagate DiscWizard, Ghost

5.Správa disků: Partition Magic, Partition Logic, Paragon Drive Copy, Paragon Hard DiscManager

6.Správa paměti: RAM-Quick StarUP, Startup Control panel

7.Aktivní porty: active port, Hnetinfo

8.Obnova smazaných souborů: Undelete Plus, Restoration

Nejkomplexnejším nástrojem ze servisních programů je Norton System Works od firmy Simantec

13-15 hodina Programovací jazyky

3.Programovací jazyky - Charakteristika

Jsou to umělé jazyky k zápisu algoritmu dle kterého počítač následňe řeší danou problematiku. Takto zapsanému algoritmu pak říkáme program(zdrojový text programu). Zpřístpňují agoritmus strojového kodu počítače a umožňují tak programovat jednotlivé typy úloh bez patřičné úrovně technických znalostí-porozumění instrukcí jednotlivých procesorů a ostatních hardwarových jednotek.

Skládají se z příkazových slov, parametrů, indetifikátorů proměných a konstant, vše se spojuje spojuje přísnou sintakcích(pravidla zápisu).

Z hlediska stupně přepisu algoritmu do přepisu do strojového kodu:

1.Nižší

2.Vyšší

Nižší programovací jazyky

Jsou strojově orientované

Jsou vyjádřeny mnemo technickými simboly a momerandy jedné instrukci odpovídá jedna strojová instrukce-programování které probýhá téměř na úrovni strojového kodu což vyžaduje podrobné harwarové znalosti(adresování vstupu a výstupu CPU, paměti,...)

Programování v nich je obtížné pracné a zdlouhavé. Vytořený program je však rychlý.

Používají se pro systémové úlohy a tam kde je nutná rychlá reakce počítače. Vytvořené programy mají příponu .com (comand.com, win.com,...)

Představitelé jazyk simbolických adres Assembler

Vyšší programovací jazyky

Jsou jazyky strojově nezávislé, pro práci programátora jsou efektivnější, snadnější. Není vyžadována hluboká znalost harwarových detailů(vlastní jazyk se o ně stará sám)

Program se zde vytváří zápisem algoritmu za pomocí příkazových slov, parametrů, při dodržení přímé sintakce a to v programovacím prostředí daného jazyka. Tím vznikne zdrojový text programu jenž je nutno následně přeložit do strojového kodu počítače.

Podle způsobu překladu zdrojového textu do strojového kodu je dělíme na

a)Interpretační

b)Kompilační

Interpretační jazyky

Patří ke starším typům jazyků kde interpret je vlastní výkonné prostředí jazyka kde úlohy zapíšeme a provozujeme. Interpret provádí překlad při každém spuštění daného programu-je to pomalý a interpret zabýrá místo v RAM.

Mezi hlavní představitele patří například GW Basic, Q Basic které byly součástí OS MS Dos

Svím spůsobem sem jde zařadit i databázové procesory. Dnes jsou tyto jazyky využívány při tvorbě WWW stránek. (java scripty, php scripty...)

Kompilační jazyky

V prostředí ASCII editoru daného jazyka se vytvoří zdrojový text programu a ten se naráz přeloží pomocí kompileru do strojového kodu počítače. Vznikne program s říponu .exe který již nepotřebuje podporu jazyka pouze OS. Exituje přes 300 druhů programovacích jazyků např.: C, Visua Basic, Delphy, Fortran, Cobol,...

a)Problematika automatizovaného zpracování informací

Dnešní informace zpracovávají inforamce za pomoci elektrického signálu(binární kod)

K práci se využíva booleova algebra. Činnost počítače je řízena programem ze které ho si bere instrukce řafič CPU který pak ve spolupráci s ALJ a řadiči periferii zabezpečuje provádění jednotlivych úkonu. Programové vybavení počítače je vytvářeno programováním.

A1 Programování

Je činnost směřující k vytváření programů profesně se jim zajímá programátor.

Progama je pak posloupnost příkazových slov popisující konkrétní činnost a vlastní běh programu se pak zkládá z postupného provádění těchto příkazů.

Postup při programování:

1. Definice problému-zadání úlohy2. Vlastní algoritmizace-stanovení postupu3. Volba programovacího jazyka a přepis algoritmu4. Ladění a testování programu, zpracování dokumentace k programu5. Údržba a aktualizace programu

A2 Základy algoritmizace

Spočívají v naplňování výše uvedených bodů, kde zde jde o seznámení se s danou problematikou.

ad1. analíza dané problematiky, zjištění vstupu a výstupu. Daná činnost by se měla dělat se zadavatelem úlohy a její výstupy-cíle se doporučuje řešit smlouvou

ad2. spočívá v určení algoritmu vedoucího od zadání vstupních informací, jejich zpracování až k výstupu. Daná činnost obnáší a) nalezení matematického modelu a schématické znázornění toku informací nějakou grafickou metodou(výv. diagramy, koperogramy, strukturogramy). Je nejtěžší.

ad3. v této části zvolí programátor příslušný programovací jazyk a pomocí jeho příkazových slov provádí přepis grafického schéma do přízaů daného jazyka. Vzniká zdrojový text programu který se následně zkompiluje

ad4. následuje vychytání případných chyb a poté testování běhu programu na různé úrovně dat. Do programu se zamontovávají ochrany a zábrany tak aby nedošlo k zhroucení programu při špatné manipulaci. U vekých projektů se to řeší BETA verzí. Následuje zpracování dokumentace k programu manuálu který by měl obsahovat

1.postup instalace programu

2.nároky na harware a sofware

3.vlsatní způsob obsluhy programu

ad5. zpočívá vúpravách programu vlivech změt například v legislativě, v dodělávkách na základě požadavků uživatelů-časem z toho vznikne novější verze programu.

A3. Vývojové diagramy

Vývojový diagram je grafickým znázorněním algoritmu dané úlohy. Tvoří se za pomocí schématických značek a má za úkol přehledně obrazit tok a zpracování informací. Vlastní značky jsou normalizovány a dovnitř značek se simbolicky zapisují akce které se mají provádět. Jednotlivé značky se ptopojují spojnicemi.

Značky vývojových diagramů

Sestav vývojový diagram pro výpočet povrchu a objemu kvádru.

1.Analíza

Vstup: a, b, c

Výstup: V a S

2.Matematický model-VD

V=a*b*c

S=2(ab+bc+ca)

3.Vývojový diagram

3.

10 CLS

20 REM Program V a S

30 Print Page se V a Skvádru

40 Input“ a=“,c

50 Input“ b=“,b

60 Input“ c=“,c

70 LET V=a*b*c

80 LET S=2*(a*b+b*c+c*a)

90 Print“ V=“, V

Start

Piš: Program V a S kvádru

a=,a

b=,b

c=,c

V=a*b*c

S=2*(ab+bc+ca)

Piš:

V=,V

S=,S

End

100 Print“ S=“, S

110 END

Značka pro rozhodování větvení programu

Umožňuje rodělit algoritmus do dvou větví a to na základě podmínky umístěné uvnitř značky

Do značky se zapisuje podmínka

V Basicu ma podobu If then else

Značka spojka

Umožňuje rozdělit algoritmu na další části z důvodu nadostatku místa

Značka poznámka

Slouží k okomentování určité části programu textem který počítač při běhu neřeší

A4 Strukturované příkazy

Aby se zamezilo vytvářeí nepřehledných schémat jsou dána určitá pravidla konstrukce vývojovích diagramů.

Pravidla:

a)posloupnost příkazů shora dolů (co možná nejméně používat příkaz skoku-GO TO-nepřehledné)

b)konstukce neúplného podmíněného příkazu

c)úplný podmíněný příkaz

d)cyklus řízený podmínkou umístěnou před příkazem

e)cyklus řízený podmínkou umístěnou za příkazem

f)cyklus řízený parametrem I je nějaký čítač, D je dolní meze, H je horní mez, V Basicu For to step next

A5 Zásady moderního programování

Spočívají v zásadách strukturovaného programování, kde základním faktorem je zabezpečit srozumitelnot, čitelnost a bezpečnost programu.

Postupujeme shora dolů, zabezpečíme modlaritu(stavebnicovost), volíme hodné řídící datové struktury a používáme komentáře.

16-18 hodina Číselné soustavy

A6 číselné soustavy

Používaj se pro práci se soustavy, kde prostředník znaku jsou kodovány čísla, které představují vlastní znaky

V běžnem životě používáme soustavu desítkovou a nedesátkovou (časovou)

Elektronika používá soustavu nejjdenoduší, která má pouze dva prvky – 0 a 1 nebo-li soustavu binární

Vzhledem k tomu ze zpis binární soustavy je zdlouhavý, používají se soustavy další které zestrucni zapis binárního cisla

Desítková soustava

Základem je číslo 10 používá prvky 0, 1, 2, 3….9

Zapiš číslo 42 do desítkové soustavy=> 4 x 101 + 2 x 100

I=D, H, K

Příkazy

Next

Dvojová (binární) soustava

Základem této soustavy je číslo 2 s prvky 0 a 1

Lze odvodit pomoci boolovi dvojkoví algebry, kde:

0 + 0 = 0

0 + 1 = 1

1 + 0 = 1

1 + 1 = 10

0 0000000000

1 0000000001

2 0000000010

3 0000000011

Tento vztah v podstatě představuje ASCII tabulku, kde každé dekadické číslo v binárním tvaru představuje příslušný znak.

0 – 31 => řídicí

32 – 127 => znaky klasické latinky

128 – 255 => národní znaky

Převeď binární číslo 101010 do soustavy dekadické

101010 = 32+8+2=42

BCD kód

Jde o binárně kódovanou dekadickou soustavu, kde každá dekadická číslice je vyjádřena pomoci

Tento kód se používá v elektrotechnice

Vyjádři v BCD kódu číslo 2008 = 0010 0000 0000 1000

Oktanová (osmičková) soustava

Používá se ke zestručnění zápisu binárních čísel je tvořena ve skupině po 3 bitech

Převod binárního čísla na číslo oktanové se rozdělí

Číslo 10110101 převést na číslo oktanové 010 110 101

2 6 5

Hexadecimální soustava

Používá se ke zestručnění binárních čísel, je tvořena skupinami po 4 bitu což dává 24= 16 možností.

A7 Počítání ve dvojkové soustavě

Při počítání ve dvojkové soustavě platí jiné zvyklostni než v soustavě desítkové

Pro sčítání platí:

0+0=0

0+1=1

1+0=1

1+1=10

1011010

+101111

10001001

Pravidla pro odčítání binárních čísel

0 - 0=0

1 – 0=1

1 – 1=0

0 – 1=1 (1) 10-1

Odečti :10110

-1011

1011

Pravidla pro násobení

Je realizováno jako sčítání s fázovým posunem.

Vynásobit číslo: 101101

x101

101101

000000

+ 101101

11100001

Dělení je realizováno jako postupné odčítání, půjde-li od čitatele odečíst jmenovatel píšeme 1 nepůjde-li píšeme 0

1101010 : 101 = 0010101

-101

00110

-101

00110

-101

1

19-21 hodina Počítáme se zápornými čísly a s čísly s dosazováním místem

Zobrazení čísel (celé kladné číslo – v paměti RAM

Se realizuje dvojím kódováním – (přímé a nepříme)

Přímá metoda

Bit číslo 15(první z leva), když ibsahuje nulo jde o číslo kladné, když opsahuje jedničku jde o číslo záporné.

Nepřímé kódování

Používá dvě varianty pomocí inverzního kódu a pomocí doplňkového kódu

Invezní kód

+123 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1

-123 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0

Nevíhodou u přímé metody a nepříme inverní je to že nula může nabývat dvou hodnot +0 a -0. Tyto metody neřeší jednoznačnost nuly. Tento nedostatek doplní metoda nepřímá za pomoci doplńkového kódu

Invezní kód

+123 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1

-123 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0

Nevíhodou u přímé metody a nepříme inverní je to že nula může nabývat dvou hodnot +0 a -0. Tyto metody neřeší jednoznačnost nuly. Tento nedostatek doplní metoda nepřímá za pomoci doplńkového kódu

Doplňkový kód

U této metody se nejprve provede inverze a k ní se přičte jednička

123 0000000001111011

Inverse 1111111110000110

+1 1111111110000101 -> -123

Doplňková nabývá jenom jednu hodnotu v binárním kódu.Důkaz jedinečnosti nuly při použití doplňkové metody.

Dúkaz jedinečnosti nuly při použití doplňkové metody

BČ HČ bez. znam. přím. zp. nepřím. zp. dopl. zp.

0000 0 0 0 0 0

0001 1 1 1 1 1

0010 2 2 2 2 2

0011 3 3 3 3 3

0100 4 4 4 4 4

0101 5 5 5 5 5

0110 6 6 6 6 6

0111 7 7 7 7 7

1000 8 8 -0 -7 -8

1001 9 9 -1 -6 -7

1010 A 10 -2 -5 -6

1011 B 11 -3 -4 -5

1100 C 12 -4 -3 -4

1101 D 13 -5 -4 -5

1110 E 14 -6 -1 -2

1111 F 15 -7 -0 -1

Čísla s desetiným číslem

- Jsou dvě metody…

Uložení s pevnou řádovou čárkou

Uložení s pohyblivou řádovou čárkou

Uložení s řádovou čárkou:

Uložení s pohyblivou řádovou čárkou

Jde o častější způsob ukládání reálních čísel v PC. Jakékoliv číslo můžeme napsat ve tvaru X = Ze

X – hodnota čísla

M – mantisa

Z – základ soustavy

E – exponent

Př. Zapsat číslo 123 pomocí vzorce

123 = 1,23 x 102

123 = 12,3 x 101

U dvojkové soustavy je Z = 2ma a mantisa se bere ve tvaru větší nebo rovno 0,1 a menší jak 1 / z toho důvodu, že se nemusí zobrazovat desetinná čárka

K uložení paměti se pak používá 32 bitů

Příklady: sečti 45,750 + 36,625 = 82,375

V binárním počítání -> 45,750 = 101101,110

36,625 = 100100,101 101101,110 + 100100,101 = 1010010,011

v dekadickém čísle > 1010010 > 82

0,011 > 0,375

Odečíst číslo 45,750 – 38,625 = 7,125

V binárním počítání -> 45,750 = 101101,110

38,625 = 100110,101 101101,110 - 100110,101 =

Hodina 22 – 24 Vlastní programovací jazyky

Charakteristika viz Hodina 13-15

Základy interpretačního jazyka BASIC (GW,Q)

- Jazyk basic byl součástí os MS-DOS

- šlo o interpretační typ jazyka

- v provedení GW (starší) Q (novější)

- tento jazyk umožňuje dvojí režim práce

1. přímí

2. programový

Přímí režim (dialogoví)

- umožňuje postupné zadávání a provádění příkazu v prostředí interpretu (jako příkazy v dosu)

- Pokud chci být informován o stavu výsledku pomocí příkazu print nebo ? (začátek výstupu)

Programový režim

- umožňuje zápis posloupnosti do řádku, které pak tvoří vlastní program

Struktur programu a programové řádky

- program se skládá z programových řádek s číslem u GW

Q už číslovaní nepotřebuje

V řádku je jeden nebo více příkazů, oddělujeme je :

Maximální počet znaku na řádce je 256

Každá řádka je zakončena klávesou enter (nejde o editor)

Platí rovněž i při editaci řádku

Vlastní řádek může obsahovat: čísla řádek, příkazová slova(goto, primt…), Parametry příkazových slov, identifikátory konstant proměnných, vlastní hodnoty, oddělovače parametrů (; nebo ,) a příkazů ( : ), operátory

Konstanty a proměnné

Konstanta: údaj se stálou hodnotou, která se nemění během průběhu programu.

může být číselná nebo řetězcová ( uvádí se do uvozovek)

Proměnná: údaj, který mění svojí hodnotu vlivem chodu programu.

Konstanty a proměnné jsou v programu vedeny pod svým identifikátorem (názvem), ten musí začínat abecedním znakem né číslem.

Nesmí obsahovat mezeru

Maximálně délka 8 znaků

Identifikátor se odlisuje od identifikátoru

Pokud chci editovat nejaky text tak identifikátor nejake hodnoty odlisuju stringem

Identifikátory mohou býti i indexové -> X(N) …N=1-100

Aretmetické výrazy: +,-,/,*, ^

Stupeň priority

Mocnítko

Násobení, dělení

Sčítání, odčítání

3 + -

2 * /

1 ^

0 ( )

Třetí odmocnína čísla 27 je počítačově 27^(1/3)

Logické výrazi a operátory:

<

>

>=

<=

<>

=

Logické operátory (logický součet a součin)

And -> logický součin platí li a i b

Or -> Součet -> platí li a nebo b

Not

Přímí režim

Hodina 25-27 Programoví režim GW Basicu

Syntaxe příkazů:

Příkazy: Přiřazení… umožnuje zadanému identifikátoru přiřadit příslušnou hodnotu (Let_Skola$=“AGCa.s.“)

Příkaz výstupu: Print -> com

Lprint -> lpt1

Místo psaní slova print lze psat ?

Příkaz umístění do libovolného místa obrazovky: Locate RADEK,SLOUPEC:print “ Ahoj“

Vstup z klávesnice: Input tento příkaz ukončí běh programu, zobrazí výzvu a žádá přidělit identifikátoru konkrétní hodnotu

Příklad: vytvoř program na sčítání dvou libovolně zadaných čísel.

10_Rem_Program na satani

20_Cls

30_Print_“Program na scitani“

40_Print

50_Input_“X=“,X

60_Input_“Y=“,Y

70_Let_Z=X+Y

80_Lochate

Dosazení hodnot programově: Read data restore

Za read uvedeme seznam proměnných za data uvedeme sezam hodnot , pokud uvedeme restore bez parametru nuluje se pořadí a data se načítají od začátku, pokud za restore uvedeme číslo řádku načtou se data z dalších řádku. Pokud restore se neuvede, načítají se data další v pořadí

10 REM X,Y,Z

20 PRINT X,Y,Z

30 RESTORE

40 READ A,B,C

50 PRINT A,B,C

60 DATA 10,20,30,40,50,60

70 DATA 100,200,300

80 END

Příkaz k rozhodování – větvení programu IF THEN ELSE > Slouží na rozvětveni programu v závislosti na vyhodnoceni podmínky, Podmínku uvedeme za IF Je-li pravda, kde se za THEN není-li pravda pak se jde za ELSE, pokud není ELSE není uvedeno pokračuje se následujícím řádkem. Tento příkaz nazýváme podmíněním příkazem znaku

XY IF N=10 THEN 500 ELSE PRINT “NE=“

Příkaz skoku GOTO měl by se používat co nejméně, naiva se někdy nepodmíněným příkazem skoku

Vytvoř program na sčítání čísel od 1 do 100

10 REM PROGRAM NA SCITANI 1-100

20 CLS

30 S=0

40 N=1

50 IN N>100 THEN

60 S=S+N

70 N=N+1

80 GOTO 50

90 PRINT “S=“,S

100 END

Příkaz cyklu > FOR TO STEP NEXT

Umožní zacyklit program kde za for uvedeme čítač cyklu a jeho počáteční hodnotu,za to uvedeme horní mez citace cyklu a step uvedeme krok. Pokud step neuvedeme, voli se implicitně 1

Pomoci tohoto cyklu zrealizuj opět počítaní od 1 do 100

10 REM PROGRAM NA SCITANI 1-100

20 CLS

30 S=0

40 FOR N=1 TO 100 STEP 1

50 S=S+N

60 NEXT N

70 PRINT “S=“,S

80 END

Tento postup je efektivnější, postup je kratší a ušetři nám čas

Příkaz pro volaní podprogramu > GOSUB…………………….…………….RETURN

Umožňuje volat z hlavního těla programu podprogramy po jejich vyřešeni se běh vrátí na následující řádek, kde byl uveden v GOSU. Tento příkaz umožní zabezpečit modularitu a stavebnivost při programování. Při použiti příkazu GOSUB a Return zkončit END > Jinak by došlo ke kolizi programu.

Hlavní tělo

10

20

30

40 GOSUB 1000

50

60

70

80 END > odděluje hlavni tělo od modulu

Modul:

1000

1010

1020

1030 RETURN

Operativní příkazy: REM > Umožňuje do programu zapsat libovolný text, slouží jako okomentovaní programu, neřeší běh programu.

RUN > Spustí program.

SAVE > umožní uložit program z RAM jako soubor na disk

LOAD > umožní načíst dokument do RAM

LIST > Vypíše zdroj programu

NEW > Vynuluje obsah RAM

RENUM > přečíslování řádků včetně odkazu

CTRL + BREAK > zastavení smyčky

DELETE > viz. List

RND > Generování náhodných čísle tento příkaz vybere náhodné číslo z intervalu téměř do 1

INT > Odstranění desetinných míst

Výtvor program, který bude simulovat 5 hodu kostkou

10 FOR N=1 TO 5

20 PRINT INT(RND*6)+1

30 NEXT N

Výtvor program, který vyzkouší žáka z poctu dvou náhodných číslech od 1 do 100 a vyhodnotí ho výrazem výborně nebo blbe

28 – 30 Cvičení na příklady GW Basic

Příklad č.1.

Vytvoř program, který bude simulovat sportku, bude generovat čísla od 1 do 49 pro zadaný počet tahů

05 rem program na sportku

10 randomize Timer

20 print “Sportka“

30 print

40 input “zadej počet losovani x=“;x

50 for j=1 to X

60 for l=1 to 6

70 let a(l)=0

80 let n=int (rnd*49)+1

90 for m=1 to l-1

100 if a(m)=n then 80

110 next m

120 print tab(6*1);N;

130 let a(m)=n

140 next L

150 print

160 next j

170 end

Příklad číslo 2

Vytvoř program na libovolný počet hodů kostkou s tím, že program provede vyhodnoceni kolikrát jednotlivá čísla padla a výsledek vyjádří procentuálně

05 rem hazeni kostkou

10 randomize timer

20 print “hazeni kostkou“

30 print

40 input “zadej počet hodu R=“;r

50 for j=1 to 6

60 let w(j)=0

70 next j

80 for j=1 to r

90 let x=int(rnd+6)+1

100 let w(x)=w(x)+1

110 next j

120 print

130 print “cislo vyskyt libovolne V procentech“

140 print

150 J=1 to 6

160 print j;tab=(8);u(j) ;tab(17);int(r/6+0.5);

170 print tab(25) ;int(600*w(j)/r)

180 next j

190 end

Program na zaokrouhlovaní 1 a 2 desetiných čísel

10 print “zaokrouhlovani desetinym mistem x=“;x

20 input “zadej počet desetinych mist y=“;y

40 if y=1 then yy=10

50 if y=2 then yy=100

60 if y=3 then yy=1000

70 if y>3 then goto 30

80 print int(x*yy+.5)/yy

90 end

Vytvoř program (GVBASIC,QUICK BASIC) na zkoušeni žáka z početních úkonů do 100.Podmínky:

Náhodné generování matematických operátorů. Náhodné generování X a Y od 0 do 100 (pozor u dělení výsledek musí být celočíselný) Počet příkladů bude 5 s konečným slovním vyhodnocením Upozornit na chybu

Realizovat možnost opětovného spuštění programu z programu Algoritmus ztvárním vývojovým diagramem

10 RANDOMIZE TIMER 20 I=025 PRINT “Program na zkouseni zaka…“30 FOR A=1 TO 540 CLS50 LET INT(RND*4)60 IF B=0 THEN GOSUB 1000 na tomto řádku se bude řešit sčítání70 IF B=1 THEN GOSUB 2000 na tomto řádku se bude řešit odčítání80 IF B=2 THEN GOSUB 3000 na tomto řádku se bude řešit násobení90 IF B=3 THEN GOSUB 4000 na tomto řádku se bude řešit dělení100 NEXT A110 IF I=5 THEN PRINT “Vyborne“120 IF I=4 THEN PRINT “Chvalitebne“130 IF I=3 THEN PRINT “Dobre“140 IF I=2 THEN PRINT “Dostatecne“150 IF I<2 THEN PRINT “Nedostatecne“160 INPUT “Chces znova A/N“;C$170 IF C$=“A“THEN 10180 END

1000 X=(RND*101)1010 Y=(RND*101)1020 IF X+Y>100 THEN 1000 1030 Z=X+Y1040 PRINT “Z=X+Y=“;X;“+“;Y;“=“1050 INPUT “Z=“;ZZ1060 IF Z=ZZ THEN I=I+11070 IF Z<>ZZ THEN PRINT “Mělo byt“;Z

4000 X=(RND*101)4010 Y=(RND*100)+14020 X/Y<>INT(X/Y) THEN 4000…

34 – 36 Textové procesory – editory

Charakteristika 3.1

Jde o software, který nám z počítače udělá inteligentní psací stroj, který bude mít řadu výhod oproti klasickému psacímu stroji.Umožňuje racionalizovat kancelářské práce. Patří mezi nejčastější aplikace v PC.

Hlavní výhody: Umožní napsaný text uložit a kdykoliv se k němu vrátit

Umožní psát v různém národním prostředí

Psát různým typem písma, velikostí a řezem

Napsaný text různým způsobem formátovat

Do textu vkládat různé grafické objekty

Provádět kontrolu pravopisu, gramatiku

V součastné době, kdy textové procesory využívají GUI Windows dochází ke stírání rozdílů mezi těmito editory a DTP programy. Jejich obsah umožňuje:

a) pracovat stylem dokumentu (působí jako šablona, která realizuje vzhled daného obsahu)

b) pracovat metodou stylu odstavce (šablona která dává vzhled příslušnému odstavci)

c) vytvářet vlastní grafiku, obrázky, tabulky, diagramy, grafy

d) psát různé matematické symboly

e) „umělecký ztvárňovat text“

f) vytvářet obsah a rejstřík

g) zabezpečují hromadnou korespondenci

h) propojovat se s jinými aplikacemi (Ole technologie)

i) umožňují vytvářet makra

představitelé: MS Word, Word Perfekt, Writer, Aby Word

Dnešní textové procesory pracují metodou Wysiwyk. Editor je obecnější než procesor

3.2 Základy počítačové typografie

1) cíle: Vytvořit znalostní základnu pro následnou výuku textových procesoru a jiných kancelářských programu z kancelářského balíku office.

2) definice počítačové typografie: Počítačová typografie je nauka o písmu a způsobu vytváření dokumentu na Počítači.

3) Písmo v PC:

Písmo je realizováno softwarově a této softwarovému zabezpečení říkáme font písma.Postupem vývoje operačního systému vznikalo písmo bitmapové (pro každou velikost samostatný font až k preferované presentaci písma pod názvem Adobe ATB, Open type O. Vlastní tvar písma, jeho pojmenování vstupuje do názvu fontu. Tyto soubory jsou součástí instalace OS a jdou v ovládacích panelech/písmo. Ne všechny však umí zobrazit akcentované znaky.Jednotlivé fonty jsou uloženy ve složce Windows/fonts.Vlastní tvar si můžeme zobrazit aktivací fontu v ovládacích panelech.

Obecné

Písmo obecně dělíme do dvou skupin

a) Neproporcionální

b) proporcionální písmo

Neproporcionální typ písma – je takový tip, kde každý znak v rádce zabírá stejnou šíři, mezera je stejně široká jako znaky.Jde o strojový typ pisma, realizuje ho např. font Courier

Proporcionální typ písma – typ písma je potom takový typ, kde každý znak v řádku zabírá svou specifickou šíři, "W" rozhodně více než "I" a pod.Jako příklad si můžeme ukázat font Arial. Mezera je zde potom naprosto neurčitý útvar, přizpůsobuje se znakům, obsahu textu v řádku, zarovnání textu. Jednou bude 1 mm, podruhé 5. Z tohoto důvodu, ale i důvodů jiných, nelze využít mezerník ke stanovení pozice textu v řádku! Stejný počet úderů do mezerníku v jednotlivých řádcích nebude zabezpečovat jednotné odsazení textu na stránce. Závěr je pro nás jednoznačný: mezerník budeme používat pouze jako oddělovač slov!

Dále písmo dělíme podle zakončení tahů písma na: bezpatkové (bezserifové) patkové (serifové)

kaligrafické (kresebné)

Toto rozdělení potom předurčuje vlastní volbu při definování formy obsahu díla.

BezpatkovéBezpatkové písmo nemá zakončení tahů nějak zvýrazněno. Používá se na odstavce s vyšší prioritou - na nadpisy. Nadpis odlišujeme většinou vyšším stupněm písma (velikostí), většinou je obsah tvořen malým počtem slov, nevyužívá se celá délka řádku, vedení není potřeba. Jako příklad lze použít font Arial,

PatkovéPatkové písmo (serifové) má hlavní tahy písma zakončeny zvýrazněním - patkou. Ta má tvořit pomyslnou linku a vést oči čtenáře. Tento typ se požívá pro obyčejné odstavce, odstavce, které mají v obsahu dokumentu nejnižší úroveň, využívají celou délku řádky v dokumentu. Příkladem je font Times New Roman

KaligrafickéKaligrafické písmo v úředních dokumentech nevyužijeme. Jde o písmo vhodné na dokumenty akcidenční - příležitostné.

Skupina písma s různým provedením patek (serifů) se definuje jako antikvy, skupina bez zvýraznění zakončení tahů potom grotesky. Poslední skupinu písma tvoří písma kreslená a lomená.

Parametry písma

Písmo jako takové je definováno softwarově - svým fontem. Ten určuje tvar písma. Daný tvar písma můžeme modifikovat:

stupněm (velikostí) řezem

barvou

dalšími efekty

Vlastní výběr je demonstrován na textovém procesoru MS Word 2007

Parametry písma se přiřazují přes panely nástrojů, přes menu systém a nejefektivněji přes horké klávesy (Hot Key), např.:

tučné písmo Ctrl+B kurzíva Ctrl+I

podtržené Ctrl+U

Stupeň písmaStupeň písma (velikost) není uváděn v mm, jak jsme obvykle zvyklí, ale v typografických bodech [b]. Abychom měli konkrétní představu, vynásobíme počet bodů 0,35 a dostaneme velikost v mm.

Řez písmaŘez písma se obvykle volí z možností:

písmo standardní (tence napsané) tučné

Italika, Kurzíva

podtržené

přeškrtnuté

další efekty (Kapitálky, Verzálky, H a D…)

Konstrukce písmaKonstrukce - kresba písma vychází z písmové osnovy:

Rozvržení písmové osnovy se s typem písma mění, určuje jeho vzhled, čitelnost a charakter písma.

Pravidla pro vlastní použití písma

Písmo je základním stavebním prvkem dokumentu a je proto důležité umět ho vhodně vybírat a kombinovat. Typografii písma můžeme nastavit změnou definice stylu odstavce, přeformátováním odstavce nebo jeho části přes bloky. Konkrétně se jedná o nastavení:

typu, stupně, řezu a barvy písma nastavení vertikálního posunu oproti účaří, změnou proporcí a tvaru písma

nastavení čárových atributů (podtržení, přeškrtnutí apod.)

Při volbě písma bychom měli přihlížet k požadavkům:

estetickým (výtvarné působení) technickým (možnosti výroby)

účelovým (čitelnost)

Písmo může čtenáře přilákat nebo naopak odradit, ovlivňuje schopnost vnímání, typ písma by měl vycházet z obsahu dokumentu a proto:

1.titulky - nadpisy definujeme písmem bezpatkovým (Arial) 2.základní text - písmo patkové, které lépe vede oči čtenáře (Times New Roman)

3.ke zvýraznění použijeme řez tučný, na poznámky kurzívu

4.upřednostňujeme proporcionální typ písma

Stupeň písma volíme dle zaměření dokumentu:

odborný text 9 - 10 b beletrie 10 - 11 b

dětská literatura 12 - 14 b

A jak je to s kombinováním písma v dokumentu? Základní pravidlo zní NEKOMBINOVAT!(Používáme 2 až 3 typy písma)

Vycházíme ze dvou, maximálně tří typů, nesnažíme se dokázat, co vše náš editor zvládá.

Způsob vytváření dokumentů na počítačiTvorbu dokument lze založit:

Pomocí stylů dokumentů Za pomoci stylů odstavců

Dodatečným formátováním předem napsaného textu

CíleVolba správného způsobu založení dokumentu.

Použití stylu dokumentu

Na určité typy dokumentu se vztahují normy či předpisy organizace, jak má daný dokument vypadat, co má strukturou obnášet. Daného faktu jsou si tvůrci textových procesorů vědomi a záležitost řeší pomocí tak zvaných stylů dokumentů. Styl dokumentu si můžeme představit jako šablonu, která určí místo pro vkládaný obsah a danému obsahu přidělí formu.

Používání stylů dokumentů má dvě nesporné výhody:

1.Sjednotí se vzhled určitých typů dokumentů ¨v jednotlivých referátech organizace 2.Usnadní a urychlí se práce spojená s formátováním - se vzhledem dokumentu

Příklady stylů dokumentů ve Wordu:

faktura

životopis

Založení dokumentu podle stylu

Styly dokumentu jsou podpůrné programy (v rámci textového procesoru MS Word s příponou dot, např. normal.dot), které při volbě předurčují:

formát stránky a její parametry, případně obecný obsah (formulář) styly odstavců (viz kapitola níže)

položky automatických oprav a autotextu

vlastní panely nástrojů

vlastní titulky

makra

Styly dokumentů bývají součástí instalace procesoru, lze je upravovat na místní podmínky, zvyklosti, či si vytvářet styly dokumentu vlastní. Tvorba stylů není podmíněna znalosti programování, vytvářejí se jako dokument a ukládají jako šablony.

Styly dokumentů se ukládají spolu s vlastním obsahem dokumentu a to z důvodu zachování formy dokumentu i na jiném počítači, kde použitý styl není k dispozici. Toto má však za následek narůstání objemu dokumentů!

Použití stylů odstavců

Ne na vše máme k dispozici šablony. V tomto případě se vyplatí vytvářet dokument pomocí stylů odstavců. Styly odstavců opět fungují jako šablony, ale zde pouze pro definování formy odstavce. Každý dokument se skládá z několika specifických odstavců, většinou v dokumentech nalezneme:

nadpis nejvyšší úrovně nadpis nižší úrovně

obyčejný text

položky seznamu

případně další

Šablony odstavců jsou součásti příslušného stylu dokumentu. Maximální počet stylů odstavců je ve Wordu k dispozici v globální šabloně s názvem "normal.dot". Používání šablon odstavců má opět řadu výhod:

sjednotí se vzhled jednotlivých typů odstavců

vytváří se předpoklady k automatické či poloautomatické následné činnosti (algoritmy těchto činností jsou vázány k šablonám odstavců, např. vytváření obsahu dokumentu)

podstatně se urychlí případná následná změna vzhledu dokumentu (upraví se šablona a ona provede promítnutí změny v dokumentu)

Šablony svým uplatněním přidělí odstavci:

příslušný formát písma (font, stupeň, řez, barvu) příslušnou úroveň odstavce

příslušné zarovnání či odsazení odstavce

řádkování a mezery mezi jednotlivými odstavci

případné odrážkování či očíslování odstavce

Šablony odstavců se dají uplatnit na daný text i dodatečně, přidělením stylu odstavce.

Výhody použití stylů odstavců jsou patrny z přiložené animace, která ukazuje rychlou změnu formátu u nadpisů a generování obsahu dokumentu.

Dodatečné formátování předem napsaného textu

Rovněž jeden ze způsobů jak postupovat při vytváření dokumentu. Tento postup se dá doporučit konzervativcům, či těm, kteří byli "osloveni múzou" a nechtějí se momentálně zdržovat nějakou úpravou. K té přistoupí po napsání dokumentu z hlediska obsahu.

Forma se dá na obsah uplatnit dvojím způsobem:1.Formátováním přes bloky a v případě opakování rozkopírováním formy na další části obsahu 2.Dodatečným přiřazením stylů odstavců

První způsob sice působí jednoduše. Jako příklad můžeme uvést použití na nadpisy. Pohraji si z hlediska formy s prvním nadpisem, ten bude následně tvořit vzor. Naformátuji ho přes bloky. Tento vzor, jeho formu "nasaji" a překopíruji na další nadpisy. Mám sice zaručenu jednotnost formy, ale v pozadí odstavců nejsou styly, které vytváří předpoklad následné efektivní činnosti, viz předešlá kapitola.Druhý způsob, dodatečné uplatnění stylů toto řeší. U starších verzí textového procesoru MS Word (verze 2003 a nižší) dokonce i existovala úloha automatické formátování, která styly odstavců dosadila do pozadí textu automaticky.

Jak nepostupovat!

Zavrhněme tento postup naučený - převzatý z psacích strojů, je to pomalé, neefektivní, neprofesionální!

Podoba textového dokumentu je určena jeho obsahen a formou, obsah tvoříme textovými a grafickými prvky, forma je určována rozmístěním těchto prvků na příslušný stránce, mluvím o designu dokumentu

Při navrhování designu dokumentu musíme zohlednit: typografii stránky typografii odstavce

typografii písma

Typografie stránky zabezpečuje rozmístění textu a grafiky a jejich vzájemnou závislost.

Z hlediska textu mluvíme pak o základním textu a titulcích:

Základní text na stánku sázíme: hladkou sazbou smíšenou sazbou

Hladká sazba:

Použije se pro knihy, brožury. Text se zde nezvýrazňuje, zarovnání textu bývá jednotné. Používá se jeden typ písma (patkové).

Smíšená sazba:

Použije se u časopisů, má v sobě zvýrazňované části. V zásadě použijeme písmo patkové (serifové). U větších formátů (noviny, časopisy) se používá sazba do sloupců (výhodnější pro oči čtenáře).

Titulky (nadpisy) používáme k orientaci čtenáře, slouží k oddělení základních částí dokumentu, tvoří páteř dokumentu. Od základního textu je oddělujeme zvýšeným prokladem. Používáme písmo patkové (serifové), vyšší stupeň (dle priority), řez tučný. Provázanost můžeme zdůraznit očíslováním, u složitějšího členění pak použijeme očíslování víceúrovňové.

Z hlediska grafických prvků mluvíme obrazových předlohách a grafických prvcích:

Obrazové předlohy: perokresbě (pérovkách) - "černobílé" obrázky tónované černobílé obrázky (autky) - stupně "šedé"

tónované barevné obrázky

Grafické prvky: grafy organizační diagramy

tabulky

linky k orámování

textury, stínování

symboly jako odrážky

vzorce (matematické symboly)

Rozlišujeme zabezpečení grafiky: vektorové - objektové, možná dodatečná změna měřítka, méně náročná na úložný prostor bodové - rastrové, velké požadavky z hlediska úložného prostoru, omezená změna měřítka

dle hloubky rozlišení

Obrázky lze vkládat jako kliparty (charakteristické obrázky) či přímo ze souboru.

Textové a grafické prvky sázíme na stránku do prostoru definovaného sazebním obrazcem

Při členění plochy dané sazebním obrazcem bychom měli dodržovat kompozici dokumentu. Rozlišujeme kompozici:

plošnou prostorovou

barevnou

Kompozice ovlivňuje představy. V textových procesorech je realizována formou stylu dokumentu, viz předešlá kapitola.

Několik stránek či několik odstavců, které mají mít něco společného potom definujeme oddílem.V kancelářské práci budeme nejčastěji vycházet z formátu stránek řady A, nejčastěji A4 (210mm x 297 mm), v případě obálek potom řady C.

5.2 Odstavce, seznamy

Odstavec je v prostředí textového procesoru ta část textu, která začíná a končí stiskem klávesy Enter. Může být jednořádkový - titulek, či víceřádkový - základní text.

Enter – konec odstavce

Shift + enter – přesunutí na nový řádek

Dokument budeme tedy definovat po odstavcích.Specifickým typem odstavců je seznam. Ten může být zvýrazněn očíslováním nebo odrážkováním. Očíslování může být i víceúrovňové, různě kombinované.

Odstavce od sebe oddělujeme zvýšeným prokladem, ten se liší dle priority odstavce. Formátování je dáno změnou:

zarovnání odsazením

řádkovým prokladem

Při definování odstavce musíme dbát na následující:

správně sázet interpunkce a uvozovky (při sázením uvozovek před začínajícím musí být mezera před nekončící nesmí být mezera)

neprovádět fyzická dělení slov (nepoužíváme ruční dělení)

kontrolovat umísťování spojek a předložek na konci řádku (spojka a předložka by na konci řádku neměla být)

nedopustit rozdělení sousloví (koncem řádku), které spolu úzce významově souvisí, například Karel IV..., hlídáme tvrdou mezerou - Ctrl+Shift+Mezerník

hlídat vdovy a sirotky (osamocený nadpis nebo konec odstavce)

dbát na další typografické a gramatické pravidla

Specifickým útvarem na stránce jsou sloupce Specifickým útvarem na stránce jsou sloupce používané pro různé inventurní seznamy, kdy řádek tvoří větu záznamu a sloupec pole záznamu. Daný útvar definujeme:

za pomocí pravítka se zarážkami, mezi nimi se pohybujeme tabelátorem tabulkou bez zvýrazňování obrysů

Používání mezerníku omezíme pouze na oddělování slov, ne na specifikování místa v řádku (proporcionální písmo, mezera má neurčitou velikost).

5.3 Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady

Při definování obsahu odstavce bychom měli dodržovat určité zásady sazby. Konkrétně se jedná o správnou sazbu:

interpunkcí uvozovek

dělení slov na konci řádku

a dalších (sazba čísel, času a data, jednotek, spojovníku)

Interpunkce:

"Před interpunkčním znaménkem neděláme mezeru, následuje okamžitě za posledním znakem slova, po interpunkčním znaménku uděláme mezeru!" Dané pravidlo platí i pro dvojtečku, středník, vykřičník, otazník.

Uvozovky:

Pravidla našeho jazyka určují, že začínající uvozovky jsou k účaří dole a končící naopak nahoře.

V případě předávání dokumentu jako rukopisu k následujícímu zpracování v DTP studiu je přímo požadováno dělení nepoužívat neboť komplikuje konverzi do DTP programu, kterým se následně realizuje rozmístění jednotlivých textových a grafických prvků v budoucí struktuře dokumentu.

Další specifika:Sazba data pokud je číselná probíhá bez mezer, obdobné je to i u času. Čísla by se měla sázet slovně, výjimku tvoří čísla s jednotkami, časové údaje, letopočty a pod. U čísel řády tisíců oddělujeme mezerou (1 MB se rovná 1 048 576 B), to platí i v případě desetinných míst. Jednotky u čísel sázíme ve vztahu k pádu: "Koupil jsem si 100W žárovku, ale její příkon byl 150 W."Matematické symboly a vzorce je nutno sázet speciálním aparátem, v rámci MS Office je to úloha "Editor rovnic" dostupný přes volbu "Vložit objekt"

5.4 Vdovy, sirotci a textové efekty

Při definování formy dokumentu bychom měli hlídat tak zvané:

vdovy sirotky (parchanty)

Jedná se o typografické pojmy k vyjádření osamocenosti nadpisu, většinou dole na konci stránky, bez odezvy podřízeného textu - případ pojmu vdova.

V případě pojmu sirotek, jde o text základní úrovně "přeteklý" na další stranu v podobě osamoceného řádku.

U některých dokumentů lze ke zvýraznění začínajícího textu kapitoly použít iniciálu.

K formátování titulků lze použít kapitálek, vše je psáno velkou abecedou, malou abecedu nahradí nižší stupeň abecedy velké..

Při tvorbě dokumentu se můžeme rovněž setkat s pojmem marginálie, což jsou poznámky psané na okraji listu dokumentu (revize, připomínky, výtahy).

6.0 Profesionální zabezpečení dokumentu

6.1 Úloha dokumentu v součastné době

Pojem dokument se v současnosti používá na všechny druhy vytvářených tiskovin a dat v počítači. Dokument může nabývat dvojí formu:

klasickou papírovou (knihy, noviny, časopisy, dopisy, zprávy...) elektronickou (stránky WWW, prezentace...)

V dokumentu se integrují různá zdrojová data: text grafika

multimédia (zvuk, animace)

Pro tvorbu a využití dokumentů se využívají programy: na text a grafiku, případně multimediální prvky (textové a grafické procesory) na integraci zdrojových textových, grafických a jiných prvků (DTP programy - programy na

publikování)

na prezentaci informací formou projekce (prohlížeče s multimediální podporou)

Díky těmto programům se daří zefektivnit tvorbu dokumentu – novin časopisů, kdy uzávěrka je v pozdních večerních hodinách a ráno jsou k dispozici.

Díky internetu na významu získáváme dokument, který je doplněn full textovým nebo hypertextovým vyhledáváním rovněž tak se dnes přechází ze statických stránek na stránky dynamické, kde uživatel může měnit obsah dané stránky

Při vlastní realizaci dokumentu je nutné SW a HW prostředí

Princip tvorby profesionálních dokumentů z hlediska využití programového vybavení počítačů spočívá:

v konverzi textových předloh do digitální podoby pomoci textových procesorů či lépe OCR systémů

v konverzi obrazových předloh do digitální podoby pomoci programového vybavení skenerů a grafických procesorů

v tvorbě a úpravě jak textových tak grafických prvků za pomoci textových a grafických procesorů, případně multimédií za pomoci softwarových střižen

v sazbě a stránkové montáži, to je spojení všech textových, grafických a případně multimediálních prvků do elektronické podoby dokumentu, nejčastěji za pomoci DTP systémů a systémů autorských

Úkolem DTP programu je -> Následuje kontrolní tisk pro osvitovou jednotku, k vyvolání filmu pro optochemickou výrobu kompozitní matrice a poté vlastní tisk a dokončovací práce.

Barvy se v tiskárnách realizují pomocí barevného modelu CMYK (azurová, purpurová, žlutá a černá). Pro každou tuto barvu je nutná matrice, nejprve tedy film, ten se v osvitové jednotce získá separací barevné předlohy do barevných výtažků za pomocí filtrů, které propustí jen příslušnou vlnovou délku světla.V počítači se k realizaci barev nejčastěji používá barevný model RGB (červená, zelená, modrá V počítači se k realizaci barev nejčastěji používá barevný model RGB

Tvorba dokumentů a jejich technická podpora:Tvorba dokumentů na profesionální úrovni vyžaduje poměrně silné hardwarové zázemí:

počítače jako výkonné grafické stanice (velký objem a toky dat) skenery na digitalizaci předloh

plottery a tiskárny k realizaci grafiky a obtahu

osvitovou jednotku k výrobě filmu, podkladu pro matrice

a další doprovodná zařízení: digitální fotoaparáty, videokamery apod.

Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích

Princip tvorby profesionálních dokumentů byl v hrubých rysech popsán v minulém článku.

Konkrétně spočívá v:

1.tvorbě náčrtu - konceptu dokumentu 2.tvorbě grafického návrhu - kompozice stránek a typografické úpravy

3.konverzi textových a grafických předloh do digitální podoby

4.tvorbě a úpravě jak textových tak grafických prvků, případně multimédií

5.obsahové korektuře

6.sazbě a stránkové montáži, to je spojení všech textových, grafických a případně multimediálních prvků do elektronické podoby dokumentu

7.stránkové korektuře

8.archové montáži

9.kontrolním tisku pro osvitovou jednotku, k vyvolání filmu pro optochemickou výrobu kompozitní matrice

10. výrobě tiskových desek

11. tisku a dokončovacích prácích

odel HSB (tón, sytost, jas). Před vlastní tiskem se vše konvertuje do již zmíněného modelu CMYK. -> VÝROBA MATRICE

Barva a barevné separace

Barvy se v tiskárnách realizují pomocí barevného modelu CMYK (azurová, purpurová, žlutá a černá). Pro každou tuto barvu je nutná matrice, nejprve tedy film, ten se v osvitové jednotce získá separací barevné předlohy do barevných výtažků za pomocí filtrů, které propustí jen příslušnou vlnovou délku světla.V počítači se k realizaci barev nejčastěji používá barevný model RGB (červená, zelená, modrá V počítači se k realizaci barev nejčastěji používá barevný model RGB

Elektronický dokument

Elektronický dokument si můžeme definovat jako dokument v elektronické formě zpřístupňovaný počítačovou technikou.

Na rozdíl od klasického dokumentu může být doplněn dalšími nadstavbovými prvky, jako jsou: multimediální prvky (obrázky, zvukové soubory, animace, video...) interaktivní prvky (navigace, odkazy, formuláře, možnosti dotazů a vyhledávání...)

metadata (slouží k zatřídění informace)

K nejrychleji se rozvíjejícím formám elektronických dokumentů řadíme: služby WWW s interaktivním přístupem čtenáře a možnostmi vyhledávání za pomoci

hypertextu a fulltextu elektronickou poštu, e-mail

elektronické obchody, e-shop

elektronické bankovnictví, e-banking

elektronické vyučování, e-learning

elektronické publikování knih a časopisů, e-book

elektronickou komunikaci a jistě bychom našli i další

I tvorba e-dokumentu má svá pravidla, jsme nuceni se podřídit standardům W3C konsorcia - HTML, CSS, DHTML, XML

Typografické zásady zde mají určitá specifika, podrobněji na http://interval.cz/serialy/typografie-webdesign-a-internet

7. Závěr

Hlavni body

K nejpodstatnějším poznatkům, které bychom si měli z našeho kurzu v podvědomí odnést, patří:

1.Problematika typografie se týká písma a způsobu vytváření dokumentů. 2.Písmo je v počítači realizováno softwarově - fontem, "dodavatel" písma je většinou operační

systém.

3.Preferujeme písmo proporcionální a z toho důvodu mezeru používáme pouze k oddělování slov.

4.Na nadpisy volíme písmo bezpatkové, např. Arial.

5.Na základní text pak písmo patkové, např. Times New Roman.

6.Stupeň - velikost písma je udáván v bodech, 1 b = 1/72 ", tj. 0,35 mm.

7.Každý font lze ještě definovat řezem: S, B, I, U.

8.Dokument vytváříme po odstavcích, ty definujeme klávesou Enter, neukončujeme řádky.

9.Uvnitř odstavců dbáme na správnou sazbu interpunkčních znamének, před interpunkcí neděláme mezeru, za ní většinou ano.

10. Slova, která spolu úzce významově souvisí spojujeme tvrdou (pevnou) mezerou, Ctrl+Shift+mezerník.

11. Začínající uvozovky uvádíme mezerou, končící ne.

12. Raději nepoužíváme dělení slov na konci řádku, eliminujeme vdovy a sirotky.

13. Na tvorbu dokumentu, jehož forma je definována nějakými standardy, použijeme styl dokumentu. Urychlí se vlastní tvorba a sjednotí vzhled.

14. Tvorbu akcidenčního dokumentu realizujeme nejlépe prostřednictvím stylů odstavců, vytvoříme tím platformu pro další následnou mnohdy i automatickou činnost.

15. Při konzervativním způsobu tvorby nejprve nadefinujeme obsah a poté realizujeme formu, vzor a rozkopírování formy. Minimalizujeme požívání různých typů písma.

16. Svá specifika má i tvorba elektronických dokumentů a to především ve vazbě na WWW stránky, k formátování raději používáme CSS (kaskádové styly).

17. V elektronických výukových dokumentech, vedle statických obrázků, zařazujeme multimédia a interaktivní prvky.

18. Při tvorbě dokumentů (podkladů) pro profesionální zpracování v DTP studiích postupujeme dle požadavku studia.

19. Při definování obsahu dbáme dodržování typografických pravidel.

20. Na závěr dokumentu uvádíme zdroj a autora použitých informací, citací a obrázků.

Hodina 40- 42 Klávesnice

3.2 Hlavní zásady práce v textových procesorech

a) klávesnice

ESC – odchod z Menu

Klávesy F1 - F12 různé nabídky systému Windows (nápověda,nastavení atd…)

Print Screen nam slouží jako klávesa,kterou zmáčkneme,tak nám vyfoti danou část,která probíhá právě na monitoru

Scroll Lock je stavová klávesa. Pokud se nastaví textový kursor do nějaké buňky v mřížce a zapne se Scroll Lock, pak při pohybu v mřížce pomocí kursorových kláves (šipek) zůstává kursor ve vybrané buňce a roluje celá mřížka. Při vypnuté klávese Scroll Lock naopak použití kursorových kláves pohybuje kurzorem po buňkách a mřížka roluje jen tehdy, když se kurzor dostane k okraji okna. Dnes lze tuto funkci vyzkoušet například v tabulkovém procesoru Microsoft Excel.

Pause/Break V operačním systému DOS se pomocí kláves Ctrl+Pause zastavují dávkové úlohy. V některých programovacích jazycích (Basic nebo Pascal) lze touto klávesou ukončit vykonávání programu.

Num Lock je klávesa umístěná v levém horním rohu numerické části klávesnice. Používá se k aktivování a deaktivování čísel v numerické části.

Insert – přepíná mezi stavy.Mazání

Del - Slouží k vymazání znaku na pozici kurzoru během psaní, na rozdíl od klávesy backspace, která maže znak na pozici před kurzorem. END je klávesa běžně se nacházející na počítačových klávesnicích. Tato klávesa funguje zcela opačně než "klávesa home".

Kurzorový šipky - Tyto klávesy slouží primárně k ovládání pohybu textového kurzoru. Často jsou také používány v počítačových hrách.

@ - Zavináč

# - určuje místo, kde se objeví často stránky

3 + -2 * /1 ^ 0 ( )

& - logický operátor

Tabulátor je u zvláštní klávesa u počítačů a psacích strojů. Umožňuje zapisovat údaje do tabulek se zarovnanými sloupci

Shift (česky přeřaďovač) přepíná jednotlivé klávesy do druhé úrovně. To znamená, že při současném stisku klávesy Shift a klávesy, která generuje písmeno, se namísto malého písmene napíše příslušné písmeno velké. Obdobně se používá Shift při zápisu různých jiných znaků.

Ctrl používána vždy společně s jinou klávesou. Slouží k provádění speciálních operací, neboť mění standardní význam té klávesy, se kterou je společně stisknuta.

Alt Používá se podobně jako klávesa Shift a spolu s klávesou Ctrl představuje třetí možnost, jak změnit význam původní klávesy. Aktivuje menu (podobně jako F10)

Alt Gr – aktivace numerické klávesnice z ACSI normy

Enter – k vykonávání činnosti

b) Zopakování typografie

Hodina 43- 45 Základy práce v MS Word (2003)

MS Word je součástí kancelářského balíku Microsoft OfficePoslední verze MS Office je 2007

1. Instalace - realizováno v prostředí OS Windows– jde vybrat typ instalace (vlastní/typickou)- úprava instalace = znovu spuštění instalace- jednotlivé časti se nainstalují do C:\Program Files\Microsoft Office- složka pro uložené soubory je v Dokumentech

2. Koncepce Wordu- funguje jako textový procesor pro vytváření dokumentů ve forměa) tištěnéb) Word HT c) Emailud) Faxue) Podkladu pro prezentaci v PowerPointu

- umožňuje základní práci s textem, má v sobě prvky DTP- umožňuje pracovat ve stylu dokumentu nebo odstavců- je doplněn celou řadou podpůrných modulů – kontrola pravopisu, gramatiky, slovník synonym, nástroje pro vytvoření grafiky atd.…- kompatibilita mezi verzemi je směrem nahoru (ze staré verze do nové/ obráceně obtížně)

3. aktivace a ukončování Wordu

- založení dokumentu je odvislé od použití šablon: start -> nový dokument office -> vybrat šablonu- založení dokumentu bez šablony: start -> nový dokument office -> prázdný dokument- založení dokumentu : start -> MS Word -> Nový textový dokumentStartovací programy WinWord.exe

Jak ukončovat práci:Alt + F4Soubor -> konecX

Popis obrazovky:

Menu systém a panely upravujeme přes nabídku: nástroje -> zobrazení -> vlastní

Povely, které nejsou psány sytě -> povely, nejsou momentálně k dispozici (nejsou určeny podmínky)

► Zobrazí další nabídku … Zobrazí se nová obrazovka

- způsobů jak ovládat Word je celá řada

- panely nástrojů:-> Zavolat panel můžeme vyvolat v nabídce nástrojů, do volného prostorů, kde se nacházej panely

- pravítko – umožňuje nám vytvořit sloupecStavový řádek- říká na jaké se nacházíme stránce

Konfigurace programu

Word umožňuje vytvořit několik druhů dokumentu.Textový dokument *.doc a *.docxWord www *.htm a *.HtmlElektronické zprávy *.htmŠablony – styl dokumentu *.dotVlastní dokument členíme na stánky, či oddíly sazební prostor je definován přes záhlaví, zápatí, levý a pravý okraj. Dokument tvoříme po částích, musíme dbát počítačové typografie