růst počtu nerv. buněk

diferenciace nerv.buněk

centralizace a hierarchizace

zvyšování rychlosti přenosu informace

specializace receptorů na různé podněty

vzrušivé mechanismy PRVOKŮ (Protozoa)

Amoeba sp. Paramecium caudatum

nejprimitivnější prvoci

cytoplazma může být drážděna na kterémkoliv místě a vést vzruchy na místa vzdálenější

nejdokonalejší prvoci

vytvořeny již „dráhy“ vedoucí podráždění z určitých míst buňky

tzv. „neuromotorický aparát“

Přesto, že u jednobuněčných organismů NS ještě není vyvinuta, jsou některé již schopny reagovat např. koordinovaným pohybem brv na světelné či jiné

podněty a ke zdroji se přibližovat nebo se od něj oddalovat.

HOUBY (Porifera)

Verongia aerophoba

přítomnost prvních „nervových buněk“

reakce na vnější podněty:

otevření / uzavření oskula

otevření / uzavření ostií

imobilizace choanocytů

rychlost přenosu vzruchu v těle houby je 20-30 cm/s zpochybnění hypotézy o chemickém šíření vzruchu

předchůdce pravé nervové soustavy

Pravá nervová soustava, která se skládá ze sítě nervových buněk se vyvinula až u mnohobuněčných živočichů (Metazoa) s výjimkou Porifera.

rozptýlená (difúzní) n. soustava

Hydra viridissima síť spojených buněk bez

zřetelné koncentrace ve větší shluky

vytvořeny již SYNAPSE

polypovci – neurony se stejnocennými výběžky vzruchy se šíří všemi směry

medůzovci, korálnatci – vznik neuronů s axony, nervová soustava se diferencuje

ŽAHAVCI (Cnidaria)

rozptýlená (difúzní) n. soustava

MEDŮZY: pohyblivý způsob života složitější NS, smyslové orgánykromě difúzní NS vytvořeny 2 kruhové systémy na okraji zvonu (dochází k 1. koncentraci nervových buněk)

Aurelia aurita

ŽAHAVCI (Cnidaria)

rozptýlená (difúzní) n. soustava

Echinus acutus

larvy bilaterálně souměrné

dospělci radiálně souměrní

pětipaprsčitá NS:

objícnový nervový prstenec

5 radiálních nervů z něho vycházejících

radiální symetrie

neumožňuje další rozvoj

NS

OSTNOKOŽCI (Echinodermata)

paprsčitá (radiální) n. soustava

PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)

gangliová n. soustava

Postupná přeměna difúzní soustavy v soustavu

centralizovanou. Dokumentace na různých typech ploštěnců.

bilaterální symetrie těla, pohyb těla

směrem dopředu rozvoj předního

konce NS

primitivní gangliová soustava

z párové hlavové zauzliny vybíhá několik podélných nervových pruhů

mezi pruhy příčné spojky

síťovitá struktura

Dugesia sp.

MĚKKÝŠI (Mollusca)

gangliová n. soustava

velká rozmanitost v rámci kmene

specializace NS v souvislosti s rozdělením jejich těla na hlavu, nohu a plášť

PLŽI

párová ganglia vzájemně propojená

g. cerebrální, pedální, pleurální, parietální, viscerální

MLŽI

splývání ganglií

g. cerebropleurální, visceroparietální, pedální

HLAVONOŽCI

nejsložitější, nejvyšší stupeň koncentrace neuronů u bezobratlých

„mozek“, složité reflexy, vyspělé učeníJenneria pustulata

Murex poppei

Octopus vulgaris

Zárodek míchy lze najít u hlavonožců v podobě

dutého nervového provazce běžícího po

jejich hřbetní straně těla.(živočichové s míchou = spinální ž.)

MĚKKÝŠI (Mollusca)

gangliová n. soustava

KROUŽKOVCI (Anellida)

Lumbricus terrestris homonomní segmentace těla

homonomní uspořádání ganglií

„žebříčovitá NS“

nadhltanová + podhltanová uzlina

nervové pruhy na břišní straně spojující párová ganglia tělních článků + příčné spojky

gangliová n. soustava

Postupné splývání ventrálních

nervových pruhů do nepárové břišní

pásky.

KROUŽKOVCI (Anellida)

gangliová n. soustava

ČLENOVCI (Arthropoda)

NS odvozena od žebříčkovité NS kroužkovců

TRENDY:1. Homonomní segmentace heteronomní segmentace.

2. Larvy mají méně koncentrovaný nervový systém než dospělci.

3. Splývání ganglií téhož segmentu i sousedních segmentů.

4. Ganglia břišní nervové pásky dospělců se během fylogeneze posouvají k hlavovému konci těla.

gangliová n. soustava

nadjícnové („mozkové) ganglion = senzorické a řídící centrum

podjícnové ganglion – inervuje ústní ústroje

nižší oddíly břišní nervové pásky

progresivní změny u hmyzu omezuje malé tělo s malým počtem neuronů

NS ČLENOVCŮ NA PŘÍKLADU HMYZU

zadečkováganglia

hrudníganglia

podjícnovéganglion

mozkovéganglion

ČLENOVCI (Arthropoda)

gangliová n. soustava

Postupná centralizace centrální nervové

soustavy u hmyzu.

ČLENOVCI (Arthropoda)

gangliová n. soustava

n. soustava POLOSTRUNATCŮ (Hemichordata)

Glossobalanus minutus

přítomnost tzv. NOTOCHORDU

zpevňující vychlípenina hltanu

stavba podobná struně hřbetní

nervová soustava v podobě duté nervové uzliny, z ní vystupují dva podélné nervové pruhy

silný nerv na dorzální straně: základ budoucí trubicovité nervové soustavy strunatců

přítomnost tzv. CHORDY (struny hřbetní)

primitivní vnitřní kostra

dobře zachována u nižších strunatců

u ostatních redukována do podoby meziobratlových destiček

stavba chordy na příčném řezu

vakuola v buňce chordy

kolagenní pouzdro

spojující tkáň

STRUNATCI (Chordata)trubicovitá n. soustava

Branchiostoma lanceolatum

NERVOVÁ TRUBICE (na příkladu kopinatce)

leží těsně nad chordou

vzniká vchlípením dorzální strany ektodermu

v přední části nevýrazná rozšířenina = „MOZEK“

zbytek pokračující do zadní části těla = „MÍCHA“

obvodové míšní nervy

nervová trubice

chorda

tělo kopinatce na příčném řezu

• pláštěnci a kopinatci – nedochází k

vyslovenému oddělení na mozek a míchu

• obratlovci – tyto 2 části již zřetelně

odděleny

STRUNATCI (Chordata)trubicovitá n. soustava

trávicí trubice

trávicí trubice

nervová trubice

nervová trubice

chorda

strunatci = „bezobratlí vzhůru nohama“

Pro CNS strunatců platí, že je opatřena třemi plenami. Centrální dutina je vyplněná mozkomíšním mokem, v míše má podobu centrálního kanálku, v mozku se rozšiřuje

v systém mozkových komor. Nervová tkáň je tvořena šedou a bílou hmotou.

Příčný průřez tělem bezobratlého živočicha a strunatce

trávicí trubice nervová

trubice

BEZOBRATLÝ ŽIVOČICH

STRUNATEC

Schéma míšních nervů a jejich periferních zakončení u strunatců.

volné nervové zakončení

kůže

střevo

motorické zakončení

vegetativní ganglia arterie

volné nervové zakončení

míšní nerv

kůže

mícha

chorda

dorzální svaly trupuspinální ganglion

ventrální kořen

dorzální kořen

ventrální svaly trupu

A

AA

E

E

A =aferentní dostředivá vlákna

E =eferentní (odstředivá) vlákna

S nejsložitějším nervovým systémem se setkáváme u

obratlovců. Je to do značné míry dáno tím, že obratlovci

mají větší tělo s větším počtem nervových buněk, než

bezobratlí.

Nervové regulace se u obratlovců uskutečňují

prostřednictvím nervové soustavy centrální (CNS) a

periferní (PNS).

Brontosaurus sp.

Vývojová zvláštnost u

vymřelých plazů.