růst počtu nerv. buněk
diferenciace nerv.buněk
centralizace a hierarchizace
zvyšování rychlosti přenosu informace
specializace receptorů na různé podněty
vzrušivé mechanismy PRVOKŮ (Protozoa)
Amoeba sp. Paramecium caudatum
nejprimitivnější prvoci
cytoplazma může být drážděna na kterémkoliv místě a vést vzruchy na místa vzdálenější
nejdokonalejší prvoci
vytvořeny již „dráhy“ vedoucí podráždění z určitých míst buňky
tzv. „neuromotorický aparát“
Přesto, že u jednobuněčných organismů NS ještě není vyvinuta, jsou některé již schopny reagovat např. koordinovaným pohybem brv na světelné či jiné
podněty a ke zdroji se přibližovat nebo se od něj oddalovat.
HOUBY (Porifera)
Verongia aerophoba
přítomnost prvních „nervových buněk“
reakce na vnější podněty:
otevření / uzavření oskula
otevření / uzavření ostií
imobilizace choanocytů
rychlost přenosu vzruchu v těle houby je 20-30 cm/s zpochybnění hypotézy o chemickém šíření vzruchu
předchůdce pravé nervové soustavy
Pravá nervová soustava, která se skládá ze sítě nervových buněk se vyvinula až u mnohobuněčných živočichů (Metazoa) s výjimkou Porifera.
rozptýlená (difúzní) n. soustava
Hydra viridissima síť spojených buněk bez
zřetelné koncentrace ve větší shluky
vytvořeny již SYNAPSE
polypovci – neurony se stejnocennými výběžky vzruchy se šíří všemi směry
medůzovci, korálnatci – vznik neuronů s axony, nervová soustava se diferencuje
ŽAHAVCI (Cnidaria)
rozptýlená (difúzní) n. soustava
MEDŮZY: pohyblivý způsob života složitější NS, smyslové orgánykromě difúzní NS vytvořeny 2 kruhové systémy na okraji zvonu (dochází k 1. koncentraci nervových buněk)
Aurelia aurita
ŽAHAVCI (Cnidaria)
rozptýlená (difúzní) n. soustava
Echinus acutus
larvy bilaterálně souměrné
dospělci radiálně souměrní
pětipaprsčitá NS:
objícnový nervový prstenec
5 radiálních nervů z něho vycházejících
radiální symetrie
neumožňuje další rozvoj
NS
OSTNOKOŽCI (Echinodermata)
paprsčitá (radiální) n. soustava
PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)
gangliová n. soustava
Postupná přeměna difúzní soustavy v soustavu
centralizovanou. Dokumentace na různých typech ploštěnců.
bilaterální symetrie těla, pohyb těla
směrem dopředu rozvoj předního
konce NS
primitivní gangliová soustava
z párové hlavové zauzliny vybíhá několik podélných nervových pruhů
mezi pruhy příčné spojky
síťovitá struktura
Dugesia sp.
MĚKKÝŠI (Mollusca)
gangliová n. soustava
velká rozmanitost v rámci kmene
specializace NS v souvislosti s rozdělením jejich těla na hlavu, nohu a plášť
PLŽI
párová ganglia vzájemně propojená
g. cerebrální, pedální, pleurální, parietální, viscerální
MLŽI
splývání ganglií
g. cerebropleurální, visceroparietální, pedální
HLAVONOŽCI
nejsložitější, nejvyšší stupeň koncentrace neuronů u bezobratlých
„mozek“, složité reflexy, vyspělé učeníJenneria pustulata
Murex poppei
Octopus vulgaris
Zárodek míchy lze najít u hlavonožců v podobě
dutého nervového provazce běžícího po
jejich hřbetní straně těla.(živočichové s míchou = spinální ž.)
MĚKKÝŠI (Mollusca)
gangliová n. soustava
KROUŽKOVCI (Anellida)
Lumbricus terrestris homonomní segmentace těla
homonomní uspořádání ganglií
„žebříčovitá NS“
nadhltanová + podhltanová uzlina
nervové pruhy na břišní straně spojující párová ganglia tělních článků + příčné spojky
gangliová n. soustava
Postupné splývání ventrálních
nervových pruhů do nepárové břišní
pásky.
KROUŽKOVCI (Anellida)
gangliová n. soustava
ČLENOVCI (Arthropoda)
NS odvozena od žebříčkovité NS kroužkovců
TRENDY:1. Homonomní segmentace heteronomní segmentace.
2. Larvy mají méně koncentrovaný nervový systém než dospělci.
3. Splývání ganglií téhož segmentu i sousedních segmentů.
4. Ganglia břišní nervové pásky dospělců se během fylogeneze posouvají k hlavovému konci těla.
gangliová n. soustava
nadjícnové („mozkové) ganglion = senzorické a řídící centrum
podjícnové ganglion – inervuje ústní ústroje
nižší oddíly břišní nervové pásky
progresivní změny u hmyzu omezuje malé tělo s malým počtem neuronů
NS ČLENOVCŮ NA PŘÍKLADU HMYZU
zadečkováganglia
hrudníganglia
podjícnovéganglion
mozkovéganglion
ČLENOVCI (Arthropoda)
gangliová n. soustava
Postupná centralizace centrální nervové
soustavy u hmyzu.
ČLENOVCI (Arthropoda)
gangliová n. soustava
n. soustava POLOSTRUNATCŮ (Hemichordata)
Glossobalanus minutus
přítomnost tzv. NOTOCHORDU
zpevňující vychlípenina hltanu
stavba podobná struně hřbetní
nervová soustava v podobě duté nervové uzliny, z ní vystupují dva podélné nervové pruhy
silný nerv na dorzální straně: základ budoucí trubicovité nervové soustavy strunatců
přítomnost tzv. CHORDY (struny hřbetní)
primitivní vnitřní kostra
dobře zachována u nižších strunatců
u ostatních redukována do podoby meziobratlových destiček
stavba chordy na příčném řezu
vakuola v buňce chordy
kolagenní pouzdro
spojující tkáň
STRUNATCI (Chordata)trubicovitá n. soustava
Branchiostoma lanceolatum
NERVOVÁ TRUBICE (na příkladu kopinatce)
leží těsně nad chordou
vzniká vchlípením dorzální strany ektodermu
v přední části nevýrazná rozšířenina = „MOZEK“
zbytek pokračující do zadní části těla = „MÍCHA“
obvodové míšní nervy
nervová trubice
chorda
tělo kopinatce na příčném řezu
• pláštěnci a kopinatci – nedochází k
vyslovenému oddělení na mozek a míchu
• obratlovci – tyto 2 části již zřetelně
odděleny
STRUNATCI (Chordata)trubicovitá n. soustava
trávicí trubice
trávicí trubice
nervová trubice
nervová trubice
chorda
strunatci = „bezobratlí vzhůru nohama“
Pro CNS strunatců platí, že je opatřena třemi plenami. Centrální dutina je vyplněná mozkomíšním mokem, v míše má podobu centrálního kanálku, v mozku se rozšiřuje
v systém mozkových komor. Nervová tkáň je tvořena šedou a bílou hmotou.
Příčný průřez tělem bezobratlého živočicha a strunatce
trávicí trubice nervová
trubice
BEZOBRATLÝ ŽIVOČICH
STRUNATEC
Schéma míšních nervů a jejich periferních zakončení u strunatců.
volné nervové zakončení
kůže
střevo
motorické zakončení
vegetativní ganglia arterie
volné nervové zakončení
míšní nerv
kůže
mícha
chorda
dorzální svaly trupuspinální ganglion
ventrální kořen
dorzální kořen
ventrální svaly trupu
A
AA
E
E
A =aferentní dostředivá vlákna
E =eferentní (odstředivá) vlákna
S nejsložitějším nervovým systémem se setkáváme u
obratlovců. Je to do značné míry dáno tím, že obratlovci
mají větší tělo s větším počtem nervových buněk, než
bezobratlí.
Nervové regulace se u obratlovců uskutečňují
prostřednictvím nervové soustavy centrální (CNS) a
periferní (PNS).
Brontosaurus sp.
Vývojová zvláštnost u
vymřelých plazů.