N a k l a d a t e l s t v A N A G

DVODOV ZPRVA

k zkonu . 90/2012 Sb., o obchodnch spolenostech a drustvech (zkon o obchodnch korporacch)

I. Obecn st

3

Obecn st

1. Zhodnocen platnho prvnho stavuVvoj obchodnho prva a jeho kodifikace na zem souasn esk republiky byly a jsou siln ovlivnny rakouskm a nmeckm prvem. Prvn celistvj zkonnou pravou obchodnho prva, platnou v eskch zemch, byl zkon . 1/1863 . z., obecn zkonk obchodn, kter nabyl innosti dne 1. 7. 1863. Po vzniku eskoslo-vensk republiky byl v rmci komplexn recepce pejat do eskoslovenskho prv-nho du. Zejmna praktick obte plynouc z prvnho dualismu prvnho du (na Slovensku platil obchodn zkonk uhersk) vedly ve tictch letech k zahjen prac na vypracovn novho obchodnho zkona, jednotnho pro celou SR. Tento proces vak z ady dvod, pedevm politickch, zstal pouze v nvrhu (tiskem vyla v roce 1937 jeho st pod nzvem Osnova obchodnho zkona). Pvodn obecn obchodn zkonk tud platil a do konce roku 1950, kdy byl zruen obanskm zko-nkem, z. . 141/1950 Sb., kter sjednotil tehdej eskoslovensk soukrom prvo. Vedle toho platily i jin prvn pedpisy, nap. akciov zkon . 243 z roku 1949, jejich praktick vznam byl vak pouze marginln.

Pijetm novho obanskho zkonku byl na dlouh lta petren vvoj obchod-nho prva. Po diskusch o poteb specilnho zkona upravujcho hospodsk vztahy v 60. letech byl pijat zkon . 109/1964 Sb., hospodsk zkonk. Tento zkon vak nelze povaovat za prvn pedpis prva obchodnho. lo o svbytn prvn pedpis, kter upravoval zejmna vztahy mezi socialistickmi organizacemi navzjem a sttem, co vedlo mj. k vysokmu stupni veejnoprvn reglementace. Pro zahranin obchodn styky navc platil zkon . 101/1963 Sb., zkonk mezinrodnho obchodu, upravujc adu klasickch obchodnprvnch institut, zejmna v oblasti obliganho prva.

Ve uveden prvn vvoj byl siln ovlivnn tak teori socialistickho hospod-skho prva, koncipovanho jako samostatn prvn odvtv. Dsledky tohoto pojet, pesto, e bylo vdeckmi autoritami opakovan vyvracovno, petrvvaj v mysli mno-hch do dnench dn. Projevuje se to pedevm ve snahch maximalisticky upravo-vat oblast spadajc tradin do prva obchodnho nebo obanskho zpsobem, kter je znan prostoupen veejnoprvnmi prvky a manifestuje se pedevm rizikovm stupnm prvnho pozitivismu. Pes celou adu diskus se toto pojmn obchodnho prva siln projevilo a projevuje tak ve stvajcm obchodnm zkonku.Zdroj: Parlament esk republiky, Poslaneck snmovna,

volebn obdob 2010 , tisk 363/0, www.psp.cz Nakladatelstv ANAG, 2012

4I. OBECN ST I. Obecn st

5

Obchodn zkonk, zkon . 513/1991 Sb., je od svho pijet v roce 1991 ped-mtem rozshlch diskus odborn veejnosti. Je tomu tak zejmna proto, e akoliv byl koncipovn jako projekt sledujc definitivn a dobr een, nutn pro pechod od direktivn zen ekonomiky k ekonomice trn, zhy se projevily jeho nedokonalosti a neschopnost odolvat novelizanm tlakm. Ji v t dob se diskutovala komplexn rekodifikace soukromho prva. K takovmu kroku vak do pijet vcnho zmru obanskho zkonku dochzelo velmi pomalu a obchodn zkonk tak, namsto cel-kov novho pojet, proel celou adou dlch zmn. Pinami tohoto vvoje byly na jedn stran nutn spoleensk poteba, vetn nezbytnosti harmonizovat nae prvo s prvem Evropsk unie, na druh stran subjektivn omyly a objektivn podmnky vzniku novel (zejmna asov tlak). Vsledkem je pebujel a znan formalizovan prava obchodnho prva. Zrove je nutn pipomenout, e rozshlost obchodnho zkonku je dna rovn neschopnost platnho obanskho zkonku reagovat na spoleensk zmny.

Na tomto vvoji se podl i vrazn snaha o zachovn svbytnosti obchodnho prva. Svj podl na tom m zejmna partikularizace prvnho mylen poznamena-nho odvtvovm vnmnm prva.

Nvrh obanskho zkonku vychz krom jinho z jednoty soukromho prva a co mon nejvt univerzlnosti obanskho zkonku. Z toho, ale i z povahy soukromho prva, plyne, e obchodn prvo je monou dl disciplinou prva sou-kromho. Na zkon o obchodnch korporacch pak je, aby zsadn vychzel ze subsidiarity obanskho zkonku. Je proto v rozporu s pojetm soukromho prva a s tendencemi a principy nastolenmi vcnm zmrem obanskho zkonku setr-vvat v nzorech o komplexnosti a svbytnosti obchodnho kodexu. Pro koherentnost soukromho prva je tedy nutn jt cestou pepracovn zkonn pravy obchodnho prva ve smru jejho zethlen a piblen spoleensk realit.

Stejnm pramenem obchodnho prva je pedevm obchodn zkonk. Ten se, jakoto zkon kodexovho typu, sna ucelen upravit postaven podnikatel, obchodn zvazkov vztahy a nkter jin vztahy s podniknm souvisejc ( 1 odst. 1). Dsledkem tto snahy je povaze soukromho prva se pc vysok stu-pe vlastn regulace jak otzek statusovch (podnikatel), tak otzek prva obliga-nho, co zpsobuje nedouc duplicitu s obecnm prvem obanskm. Navc je do obchodnho zkonku zaazena rovn prava nekal soute, kter pes jistou spe-cifinost dopad nejen na podnikatele, ale obecn na jakkoliv hospodsky aktivn osoby a tak na spotebitele. Zrove je ale do obchodnho zkonku tradin a vcn sprvn zaazena rovn regulace obchodn firmy, obchodnho rejstku, prvnch dispozic s podnikem i prava obchodnch spolenost.

Vysok poet pmch novel obchodnho zkonku nen dn jen promnou spo-leenskch podmnek, ale, a v posledn dob zejmna, rovn poadavky, kter na eskou republiku klade jej lenstv v Evropsk unii.

2. Zkladn principy souasnho obchodnho zkonku a jeho zhodnocenJi s ohledem na pslunost obchodnho zkonku k prvu soukrommu je zejm, e tento stoj na obdobnch principech jako obecn prvo obansk. Pedevm jasn proklamuje, e ct princip jednotnosti soukromho prva, a vslovn konstatuje subsidiaritu prvnch pedpis prva obanskho, jakoto sekundrnho pramene obchodnho prva. To ale paradoxn vzpt do jist mry popr jak adou zbyte-nch specilnch prav (duplicita smluvnch typ, tak i pravou institut, kter do nho z vcnch dvod spe nenle (finann zajitn).

Zvltnost obchodnho zkonku je jeho draz na zachovvn zsady profesio-nality subjekt obchodnprvnch vztah a vudyptomn eten zsady poctivho obchodnho styku. Ob tyto zsady jsou logickm projevem odlinost obchodnho styku od bnho obanskho styku a pedstavuj vrazn poslen ochrany nepodni-katelskch subjekt a zven celkov frovosti obchodnch vztah.

Akoliv je obchodn prvo jednou z monch stejnch specilnch disciplin prva soukromho, obchodn zkonk je v urit me v dsledku postupn pub-licizace soukromho prva prostoupen veejnoprvnmi prvky, kter spoluvytv-ej jeho celkov vraz. Tato skutenost se projevuje pedevm v prav obchodnho rejstku a v povinnostech, kter vi nmu maj subjekty obchodnho prva. Veej-noprvn prvky ale do obchodnho zkonku pronikaj i v dsledku harmonizanch snah, nebo ada evropskch smrnic vykazuje elementy veejnoprvn povahy.

Stvajc obchodn zkonk tak zeteln sleduje publicizaci soukromho prva, a to nejen v rovin narstajcho stupn sttn (soudn) ingerence, ale tak znanm prostoupenm aspekty daovmi a etnmi. Tyto tendence, akoliv zejmna v oblasti prva akciovho a v rmci pravy obchodnho rejstku jsou nutn a legitimn, asto naruuj koncepci obchodnho prva a maj za dsledek ji zmnnou duplicitu a for-malizaci. S pijetm vcnho zmru obanskho zkonku se navc leckdy dostvaj do zjevnho rozporu s novm pojetm eskho soukromho prva.

3. Hlavn principy navren pravy a dvody jej nezbytnostiPedn plat, e tento zkon je pipravovn po pijet vcnho zmru obanskho zkonku, co m hned nkolik dsledk. Pro primo koncepce novho zkona ze-teln akcentuje vsostn postaven budoucho obanskho zkonku v prvu soukro-mm. Pro secundo se nepokou jt cestou umle vytvenho vlastnho pojmoslov a specifick pojmy pijme jen v rozsahu odvodnnm povahou vci, t s pihldnu-tm k tradinmu pojet obchodnho prva. Pro tertio se v obecn rovin d obecnmi zsadami tak, jak jsou vytknuty ve vcnm zmru obanskho zkonku.

A) Nvrh zkona vychz z tchto tez (koncepce)1. Z variant rekodifikace obchodnho prva pichzely v vahu dv zkladn. Pedn bylo mon jt cestou komercializovanho obanskho zkonku a obchodn zko-nk tak opustit, nebo cestou paraleln pravy prva obanskho a prva obchodnho.

6I. OBECN ST I. Obecn st

7

Nvrh obanskho zkonku se piklonil k druh alternativ. Dsledkem toho je zadn obchodn zkonk koncepn, by v redukovan podob, ponechat. Nvrh zkona o obchodnch korporacch vak nepedpokld vytvoen paraleln soukro-moprvn kodifikace, kter bude v mnohm svbytn upravovat dl otzky. Naopak, nvrh vychz z teze celkov dekodifikace obchodnho prva v tom smyslu, e se zam pouze na nejnutnj prvn problematiku, kter se zsadn nedotk oblast ivota upravench obanskm prvem. Projevem tto dekodifikace vak nen zruit dosavadn pravidla bez dalho clem nen omezit regulaci, clem je dosavadn regu-laci zvit a modifikovat, ppadn nahradit jinmi pravidly.

2. Nutn pedpoklad a limit nvrhu je v pojet principielnho vsostnho postaven obanskho zkonku. Nvrh pedpokld zamezen duplicit institut obanskho a obchodnho prva, ledae by jej poteba plynula z principu speciality zkona o obchodnch korporacch. Clem je v souzvuku prva obanskho a obchodnho vytvoit koherentn a harmonickou pravu soukromho prva. Navc se dnes zkon vnuje jen obchodnm korporacm, tedy z uho pohledu nikoliv prvu obchodnmu, ale jen prvu korporanmu (prvo obchodnch korporac). V souvislosti se snahou o jednotn pojmoslov soukromho prva jako celku nvrh uv namsto pojmu prvn kon, pojem prvn in, resp. prvn jednn, kter optovn zavd nvrh obanskho zkonku apod.

3. Na rozdl od vkladov obtn stvajc pravy obchodnho prva nvrh striktn dodruje zsadu co nen zakzno, je dovoleno (l. 2 odst. 4 stavy R). Rovn nehodl v pehnan me formalizovat pesn normativn een konkrtnch situ-ac nemrnmi detaily (nedoten nhrady kody pi deliktnm jednn, superflua u solidrnho ruen, jednotlivosti ec ikanu apod.). Chce se tm jednak doclit pl-nho odlouen novho zkona od tradic a mylen nkdejho hospodskho prva, jednak snit vliv daovch a etnch pedpis na mru nejnutnj a potebnou a to ve smyslu technickho propojen; zkon samozejm neopout zk vcn, resp. funkn propojen prva, ekonomie a souvisejcch otzek (nvrh se ostatn vcn sna piklonit k zohledovn ekonomick optimality normativnch een). V tto souvislosti nvrh nepedpokld zaazen detailnj pravy obchodnch knih a etnictv, a to i pes historickou tradici (takovouto kapitolu obsahoval ji Code Savary z roku 1673) a nkter regionln vzory (obchodn knihy byly pedmtem pravy obecnho (rakouskho) zkonku obchodnho a jsou pedmtem pravy nap. nmeckho obchodnho zkonku). Dvod toho nen jen v samostatn prav tchto otzek zvltnmi zkony, ale tak ve snaze vcnho zmru potlait v nejvy mon me vliv veejnho prva na budouc zkon. Ostatn prava etnch a daovch ot-zek podlh astm zmnm a vysokmu stupni standardizace, co by nutn vedlo k opakovanm parcilnm zmnm zkona, naruujcm jeho stabiln celistvost.

4. Nvrh vychz z toho, e obchodn prvo je pes veker sv specifika st prva soukromho, a proto respektuje standardn zsady obecnho prva soukromho. Pokud to nen vzhledem k zvazkm esk republiky, plynoucm pedevm z komu-nitrnho prva, nebo k povaze vci nutn, zachovv zkon soukromoprvn povahu jednotlivch upravovanch otzek.

5. Obchodn prvo je, stejn jako jin discipliny prva soukromho, ovldno mj. zsadou vigilantibus iura, kter je zde umocnna pedpokladem profesionality pod-nikatel a nkterch dalch osob. Nvrh tuto zsadu bere za svou, a je tud v prav konkrtnch institut spe sporn.

6. Rovn tak v zsad zkon zachovv princip smluvn svobody a princip rovnosti smluvnch stran (zejmna ve vztahu ke korporaci chpan nvrhem jako hypostazo-van soubor obligac). k-li se v zsad, je tm mnno s ohledem na nutn ome-zen tchto princip vzhledem k problematice tzv. adheznch smluv (nap. ve vztahu k obsahu smlouvy o vkonu funkce). Nutno vak dodat, e tento okruh problm je spe vc zkonku obanskho zkon nicmn v tomto ohledu zohleduje spe-cifick postaven vitel, jakoto ekonomickch vlastnk obchodn korporace, a tak minoritnch akcion ob tyto skupiny bu z dvodu sv slabosti nebo informan nedostatenosti leckdy stoj v horm postaven a zkon se to proto sna kompenzovat.

7. Co se celkov povahy zmny zkona te, vychz nvrh v mnohm z konser-vatismu, plynoucho z pesvden o relativn dokonalosti platnho prvnho du (Osnova obchodnho zkona z roku 1937) a nehodl, pokud to nebude nezbytn nutn, vcn drasticky mnit stvajc prvn pravu. Opan postup by vzhledem k nvaznosti jednotlivch prvnch pedpis na recentn obchodn zkonk siln naruoval prvn jistotu. Toto vak neplat bez dalho, kdy esk obchodn prvo v mnohm zaspalo a stalo se k okolnm regulacm nekonkurenceschopnm reimem zejmna v oblasti sprvy obchodnch korporac, koncernovho prva, provazeb na insolvenn prvo i v regulaci spolenosti s ruenm omezenm. Nvrh se v tto sou-vislosti sna reagovat na rychl vvoj judikatury ESD, kter postupn potvrdila trend soute prvnch d. V nvaznosti na to pak doznaly jednotliv prvn dy vraz-nch zmn, kter nen mon opomjet (Francie, Itlie, Velk Britnie, Nizozem, Pol-sko, Nmecko apod.)

8. Nvrh se pokou vyhnout novtorskm objevm v rovin obchodnprvnho pojmoslov, ledae by to bylo vhodn (typicky zvod). Vtina relevantnch pojm a institut proto plynule pejde ze souasnho obchodnho zkonku do budoucho zkona, resp. do obanskho zkonku. Tento pechod vak nebude beze zmny. Pedn zkon opust dnen snahu definovat co mon nejpreciznji jednotliv pojmy (nap. definice adresy pro poteby sdla apod.) a relevantn situace. Problm, kter vyvstane oputnm definice adresy, toti obtn monost pesnj identifikace sub-jekt obchodnho prva, bude een jednak novou pravou doruovn v obanskm zkonku a jednak zvenm zmn v rovin sprvnch sankc na seku obchodnho zkonku. Nvrh zrove vychz z pedpokladu co nejvce mon eliminace stva-jc vysok kazuinosti obchodnho zkonku, kdy sebemn dleit termn nachz svj obraz v normovm textu, co vede k entropii zkonku. Nvrh tak zaml vrazn posun v rovin jazykov. Nvrh sleduje srozumitelnost tak, aby byla et-ena nejen spisovn etina, ale tak prmrn pjemce prvn normy. Jsou proto oputna zejmna krkolomn souvt a ciz slovosled ve vtnch stavbch. Tendence

8I. OBECN ST I. Obecn st

9

poetit zkon nen bezbeh. Nvrh nepedpokld lidovost textu, nbr jeho dostatenou lexikln rove, vyvolvajc co nejmn interpretanch obt. Pou-v-li zkon slova plat, jedn se o nevyvratitelnou domnnku (i monou fikci), v ppad slov m se za to pak o domnnku vyvratitelnou. Obdobn zkon nava-zuje na nov pojmoslov, kter pin obansk zkonk, kdy neme jinak tak se uv prvn jednn, namsto prvnho konu, pacht namsto (sten) njmu i ir jma namsto kody. Pouv-li zkon slovo tak, mysl se tm krom daj obsaench v zkon tak daje poadovan dle nvrhu obanskho zkonku.

Nvrh rovn nepedpokld per se oputn zaitch a zabhlch pojm a p-padnch definic (nejnutnjch). Leckdy by se sice dala vc vyjdit mon strunji, ale na samotn povaze institutu se tm nic nezmn a pro snadnj pechod na nov podmnky se tomu tak nvrh vyhnul.

Nvrh nepot s tm, e uprav pojem podnikatele bude jej pouze uvat. Akoliv status podnikatele je een v nvrhu obanskho zkonku, zkon v rele-vantnch ustanovench reflektuje povinnost jednat s vym stupnm obezetnosti a profesionality.

9. Z dvodu pesunu stvajcch smluvnch typ do obanskho zkonku nahl nvrh na celkovou koncepci zkona spe v subjektivnm pojet, tedy skrze instituty vztahujc se k podnikateli, nikoliv k obchodm. S ohledem na metodiku pstupu k tvorb zkona se takovto een jev jako nejvhodnj, kdy navc ada pedpokl-danch institut upravench nvrhem m k podnikateli zeteln vztah.

10. Nvrh pepokld odklon od tradin bipartice obchod, a to samozejm v nvaz-nosti na obansk zkonk a tamn jednotnou pravu obligac. Vzhledem k pesunu pravy obliganho prva do obanskho zkonku, oslabuj svj vznam pedevm obchody relativn. Opout se vymezen tchto obchod, jak to dnes in 261.

11. Jak ji bylo zmnno, nvrh zkona bere jako za jednu ze svch zkladnch zsad povinnost etit pi podnikatelskch vztazch poctiv obchodn styk. Tento princip vak nen manifestovn pmo v textu zkona, ale vychz se z obecnch pravidel (zsad) obanskho zkonku.

12. Nen snahou nvrhu bt eskou cestou pravy obchodnho prva, a proto zohleduje zkuenosti evropskho obchodnho zkonodrstv (zejmna britskho, nmeckho, rakouskho, francouzskho a polskho, ale i pes monistickou pravu, nap. italskho i novodobho ruskho, vcarskho, nizozemskho apod.). Nvrh tak respektuje a zohleduje komunitrn prvo. Pln proto respektuje vsledky har-monizanch snah eskho zkonodrce. I zde vak nvrh vychz z jist stzlivosti procesu harmonizace, kter byla postupnmi novelizacemi obchodnho zkonku leckdy pehlena. Nvrh vychz z tradinho zpsobu recepce transpozice, resp. adaptace. elem recepce tak nen doslovn pevzet peloenho textu evropskho prvnho pedpisu (smrnice), ale jeho obsahov shodn penos do eskho prvnho du. Souasn je teba vnmat povinnost dodren vech relevantnch zvazk, ply-noucch pro eskou republiku z komunitrnho prva, jakoto mezinrodnprvn smlouvy. V konkrtnch ppadech proto nvrh pedpokld oputn tvrdho reimu

nastolenho novelou obchodnho zkonku, zkona . 370/2000 Sb., kter la, leckdy zbyten, nad rmec samotnch smrnic.

13. Celkov harmonizace zkona s komunitrnm prvem je provedena tak, aby byl konformn s acquis communautaire. Pro pehlednost cel regulace se shodn s oban-skm zkonkem informan vymezen transponovanch evropskch pedpis dv na konec zkona a nezatuje se vodn ustanoven zkona.

14. S ohledem na rezignaci na komplexn pravu, nvrh uv pojmu zkon v nzvu prvnho pedpisu s odvodnnm ideologickho rozchodu s duplicitnm pojetm soukromho prva, kdy napt bude existovat pouze jeden kodex soukromho prva a ostatn speciln pedpisy budou pouhmi zkony. Jako jedin odvodnn vjimka se z pohledu oznaen uznv budouc zachovn tradinho nzvu zkonk prce i pro pt zkonnou pravu pracovn prvnch vztah. Obdobn jako je zde navrhovno oznaen zkon, byl koncipovn nzev pipravovanho prvnho ped-pisu upravujcho obchodn prvo v roce 1937. V tto souvislosti nvrh sice pvodn nehodlal zavst nov nzev (nap. zkon o obchodnch spolenostech apod.), ale chtl ut adjektiva obchodn (tak i vcn zmr), nicmn pipomnkov zen pi-vedlo tuto vahu ke zmn. Nov zkon se proto bude oznaovat zkon o obchodnch spolenostech a drustvech (zkon o obchodnch korporacch), a to zejmna proto, e upravuje pouze je (regulace smluv zcela vymizela a obdobn byla do zvltnho zkona penesena regulace obchodnho rejstku) navc ji dve byla do zvltnch prav vyjmuta regulace pemn obchodnch korporac a regulace nabdek pevzet, co nvrh zachovv.

15. Historickm inspiranm zdrojem nov prvn pravy drustev je pedevm zkon . 70/1873 . z., o vdlkovch a hospodskch spoleenstvech, kter (v nove-lizovanm znn) platil v eskch zemch a do roku 1954. Pitom se pihl k vvoji novjho zkonodrstv, mj. i k nazen Rady ES/EU . 1435/2003 o statutu evropsk drustevn spolenosti (SCE). Po vcn strnce pitom nvrh nov pravy respektuje princip, podle nho bude nov obansk zkonk jakoto lex generalis zkladnm zkonem eskho soukromho prva a obecn prvn prava prvnickch osob tak bude subsidirn vyuiteln i pro drustva vdy. Pi pprav nov prvn pravy drustev bylo pihleno jak k nzorm prvn teorie, tak i k stanoviskm pedstavi-tel t sti eskho drustevnho hnut, kter je organizovna (Drustevn asociace R a v n sdruen lensk svazy a dle t Svaz malch bytovch drustev a spole-enstv vlastnk jednotek), s nimi byl cel nvrh podrobn opakovan projednvn, a byla zohlednna pevn vtina jejich pipomnek.

B) Faktick zmny souasnho obchodnho zkonku obecnS ohledem na rozshlost zmn v soukromm prvu vbec nvrh pedpokld pln zruen stvajcho obchodnho zkonku a jeho nahrazen novm zkonem. Cesta pechodnch i prozatmnch variant postupnch novel i jedn velk novely sou-asnho zkona se nezd vhodnm a pro prvn jistotu stabilnm eenm. Jednotn nov zkon bude tak vce schopen dostt vysokm nrokm na systematinost a provzanost pravy, nehled na celkov nov pojet obanskho zkonku.

10

I. OBECN ST I. Obecn st

11

Jak bylo eeno, nvrh pedpokld podstatn zethlen zkona, protoe pravu vtiny situac eench dosud obchodnm zkonkem pevzal nov obansk zko-nk. Pedpokld se, e do zkona nejsou pevzaty:

1. Hospodsk sout; ochrana hospodsk soute bude nadle, jakoto veejno-prvn disciplina, eena zvltnm zkonem (zkon . 143/2001 Sb., o ochran hos-podsk soute) a problematika nekal soute pela jako celek do pravy oban-skho zkonku.

2. st obecnch ustanoven o obchodnch spolenostech, zejmna ustanoven o likvidaci obchodnch spolenost, kterou obecn uprav ustanoven obanskho zkonku o likvidaci prvnickch osob, jeliko jde o instituty vznamn pro prvn status tchto osob vbec.

3. Ustanoven upravujc obchodn zvazkov vztahy jsou pesunuta do obanskho zkonku, a to vetn dalch institut, kter na obligan prvo navazuj (prokura, zastaven podlu apod.)

4. Nov zkon nepevzal v Evrop ojedinlou a nestandardn volbu prva (fakulta-tivn obchody 262 stvajc pravy); souvis to mj. s celkovm oputnm poteby odliovat obchody.

5. Rovn tak nvrh pedpokld vyputn monosti sukcesivnho zaloen akciov spolenosti. Dvodem je nejen praktick neuitenost tohoto zpsobu, ale tak opu-tn tohoto institutu nktermi prvnmi dy (vcarsko, Nmecko, Rusko).

6. Po vyhodnocen pipomnkovho zen, jak k nvrhu tohoto zkona, tak k nvrhu zkonku obanskho, dolo k vyjmut agendy obchodnho rejstku a jejmu pesu-nut do zvltnho zkona, kter bude vypracovn v rmci doprovodnch a zmno-vch prvnch pedpis. Dvodem pro tento krok je zejmna technick a veejno-prvn povaha tto regulace, kter tak podlh astjm zmnm. Dalm dvodem pak je snaha sjednotit a zjednoduit sloitou strukturu rznch rejstk (obchodn, spolkov, nadan apod.), jejich funknost je podmnkou ochrany prv tetch osob. Obdobn dolo k pesunu vymezen podniku, poboky, firmy, prokury a obchod-nho tajemstv do obanskho zkonku dvodem je piazen tchto pojm k jejich systematickm souvislostem. Stejn osud maj tak pojmy vlastn kapitl, obchodn jmn a obchodn majetek, kter byly pesunuty a reformulovny.

7. V nvaznosti na diskuse nad nvrhem obanskho zkonku nebude zkon o obchodnch korporacch upravovat finann zajitn, doposud regulovan 323a ObchZ (v reimu smrnice . 2002/47/ES o dohodch o finannm zajitn). Tato pro-blematika, kter se tk obligac, nikoliv statusov korporac, bude upravena zvlt-nm zkonem pipravenm v rmci zmnovch a provdcch pedpis k zkonu o obchodnch korporacch.

C) Inspiran zdroje novho zkona o obchodnch korporacch1. Jak bylo eeno, nvrh nepedpokld stavbu na zelen louce, nbr variantu vyuit vekerch dostupnch a relevantnch vymoenost, kterch bylo v rmci

evropskho obchodnho prva dosaeno. Pedn se tak zuitkuj veker pozitiva st-vajc pravy vetn zmn, kter pin novela obchodnho zkonku reagujc na novelu Druh smrnice (tisk . 498/0). Rovn vak nebudou opominuty historick zdroje, toti pedevm obecn zkonk obchodn z roku 1863 a uhersk obchodn zkonk. Z novodobj evropsk pravy se jak geograficky, tak dogmaticky jakoto inspiran zdroje pmo nabz obchodn zkonky nmeck a rakousk, pop. pol-sk zkonk o obchodnch spolenostech. I pes rozdln koncepn pstup k pojet soukromho prva a ke stavb zkladnho soukromoprvnho kodexu se pihl rov-n k obanskm zkonkm Itlie, vcarska, Nizozem, Velk Britnie, Qubeku i Ruska. Mylenkovou konstrukc bere nvrh ohled tak na souasnou pravu obchod-nho prva ve Francii. Zejmna v oblasti obchodnch spolenost nvrh reflektuje tak prvn pravu nkterch skandinvskch zem. Vzhledem k souasnmu vvoji obchodnho prva lze vak mluvit o stle slcm spchu britskho, resp. americkho korporanho prva, co nvrh akcentuje zejmna v partich o sprv obchodnch korporac. Stejn trendov vvoj lze ostatn vysledovat i v ostatnch evropskch juris-dikcch (vetn jinak vzorov nmeck).

2. Krom mylenkovch, filosofickch a systematickch zdroj bere nvrh v potaz tak nutnou aproximaci naeho prva k prvu komunitrnmu. Relevantnm zdrojem, vzhledem ke statutu pidruen R k EU, komunitrnho prva jsou zde pedevm smrnice; pi jejich praktick aplikaci se vychz z l. 288 Smlouvy o EU (Lisabon-sk smlouva), kde se prav: Smrnice je zvazn pro kad stt, ktermu je urena, pokud jde o vsledek, jeho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se ponechv vnitrosttnm orgnm. Je ambic zkona promtat evropsk pravidla tak, aby byl dn prostor pro rozumnou eurokonformn interpretaci s pihldnutm k cht-nmu elu smrnice (effet utile).

Krom tchto zkladnch pil evropskho obchodnho prva reaguje nvrh rovn na smrnici . 2001/23/ES o sbliovn zkon lenskch stt tkajcch se zachovn prv zamstnanc v ppad pevodu podniku, podnikn nebo st pod-nik. Reflektuje tak transposice smrnice . 2007/36/ES ze dne 11. ervence 2007 o vkonu nkterch prv akcion ve spolenostech s ktovanmi akciemi.

Jeliko nvrh nepedpokld komplexn pravu etnch a daovch otzek, tvrt a sedm smrnice o povinnm auditu ronch a konsolidovanch etnch zvrek, kter se dotkaj prv tto problematiky, se reflektuj pouze v relevantn me.

3. S ohledem na mezinrodn smlouvy, ktermi je R vzna, je reflektovna zejmna Pask unijn mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv z roku 1883 (vyhl. . 64/1975 Sb.).

4. Od roku 2001, kdy dolo ke schvlen vcnho zmru, uplynulo pes 10 let a za tu dobu se v prvu obchodnch spolenost stalo mnoh. Nejene se v dsledku postupn relevantn judikatury ESD posunula obecn teorie, ale zejmna byla vydny nov kodexy ve Francii, Itlii a Velk Britnii, zmnami prolo tak prvo polsk, nmeck, rakousk i vcarsk. Obecn lze vysledovat trend, kter uruj zkladn

12

I. OBECN ST I. Obecn st

13

3 evropsk jurisdikce (Velk Britnie, Francie a Nmecko), tj. e se dosavadn striktn koncepty naruuj i smazvaj a vce regulace se dv na otzky sprvy obchodnch korporac a provazby s insolvennm prvem. Vcn zmr toto ne vdy reflektoval. Dvodem bylo tak tehdej esk odborn klima z pohledu mry znalost. Text zkona se proto msty od vcnho zmru odchyluje, jak umouj legislativn pra-vidla vldy, vdy vak smrem k trendm i bnm pravidlm evropskho prva, resp. dominantnm jurisdikcm. Zkon se tak sna reagovat nejen na shopping forum, ale sna se bt modernm textem, kter umon z pohledu nklad rozumn podni-kn. Nvrh byl i z tohoto pohledu diskutovn se zstupci Nejvyho soudu, praxe, odborn i akademick veejnosti.

D) Metoda pravyTeoreticky pichzely v vahu dva zkladn zpsoby reformy obchodnho prva, jed-nak cesta novely, jednak cesta novho zkona. Vzhledem k vysokmu potu novel st-vajcho obchodnho zkonku a problematickm nsledkm pedevm v rovin syste-matinosti, nvrh vychz z koncepce pijet novho prvnho pedpisu. Tento zpsob je vhodnj tak proto, e mnoh instituty dnenho obchodnho zkonku nebudou do novho zkona pejaty a novela by tak cel pedpis velmi znepehlednila.

Rozdln je tak metoda ve vcech odkaz. Pslun komplexn partie jsou opako-vny, a nejde se tak cestou mnohonsobnch odkaz tak, jak je tomu dnes. Dvodem je znan nepehlednost a neuchopitelnost odkaz prmrnm pjemcem normy. Odkaz je pouvn pouze v jasnch a nerozvjejcch se ppadech.

4. Zhodnocen souladu nvrhu zkona s stavnm podkem esk republikyNvrh zkona je v souladu s stavnm podkem esk republiky.

5. Zhodnocen souladu nvrhu zkona s mezinrodnmi smlouvami a sluitelnosti s prvnmi akty prva Evropsk unie

Nvrh zkona je sluiteln s mezinrodnmi smlouvami, ktermi je esk republika vzna, a s prvnmi akty Evropskch spoleenstv. Pebr v mnohm dosavadn text obanskho a obchodnho zkonku, ve kterm byly transponovny potebn smr-nice a provd dokonen tto transposice. Nvrh zapracovv tak pravu nov Smr-nice Evropskho parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. ervence 2009 o vkonu nkterch prv akcion ve spolenostech s ktovanmi akciemi.

Transpozice smrnic proveden v souasn dob obchodnm zkonkem usta-novenmi o obchodnm rejstku budou nadle provedena samostatnm zkonem o rejstcch. Obdobn obecn ustanoven o likvidaci spolenosti jsou systematicky zaazena do nvrhu obanskho zkonku. Vcn se v danch problematikch nic nemn, prava je pouze pevzata jinam.

6. Pedpokldan hospodsk a finann dopadyNepepokld se pm ani nepm finann dopad navrhovan prvn pravy na sttn rozpoet, ani na ostatn veejn rozpoty a hospodsk subjekty. Nklady spo-jen s novou regulac, potamo s celou rekodifikac, jsou implicitn kad rekodifikaci a rozhodnut o jejich nesen padlo v dob, kdy byly schvleny vcn zmry tohoto zkona a obanskho zkonku. Nvrh nicmn pin vysok procento novinek, kter se ji dnes mnohdy vyuvaj coby zahranin modely a jejich vyuitelnost tak bude usnadnna. Souasn se pin vy mra flexibility pro podnikatele, co dv dvod vaze o vyvaovn pnos a nklad cel pravy. V neposledn ad zkon obsahuje pechodn ustanoven, ktermi dv monosti udren dosavadnch disposi-tivnch odchylek v spoleenskch smlouvch apod., pokud to spolenci a korporace budou chtt.

7. Pedpokldan sociln dopady, dopady na rovnost mu a en, dopady na ivotn prosted

Z navrhovanho zkona nevyplvaj dn sociln dopady ani dopady na rovnost mu a en.

Navrhovan zkon nem dopad na ivotn prosted.

8. Zvren zprva o hodnocen dopad regulace (RIA)Ministerstvo spravedlnosti informovalo Grmium pro regulan reformu a efektivn veejnou sprvu v beznu 2008, e neprovede RIA u tohoto pedpisu na zklad vjimky v souladu s usnesenm vldy ze dne 22. srpna 2007 . 927, dle kterho se obecn zsady pro hodnocen dopad regulace (RIA) neuplatn na legislativn nvrhy, na jejich pprav byly zahjeny prce ped 1. listopadem 2007.

Nov zkon o obchodnch spolenostech a drustvech tvo spolu s novm oban-skm zkonkem a zkonem o mezinrodnm prvu soukromm rekodifikaci soukro-mho prva. Prce na tomto prvnm pedpisu byly zahjeny ji na potku roku 2000, vcn zmr novho obanskho zkonku pijala vlda svm usnesenm ze dne 18. dubna 2001.

14

II. ZVLTN ST

15

Zvltn st

Vzhledem k rozshlosti zkona a v nvaznosti na obdobnou praxi nvrhu oban-skho zkonku se vyuv monost podle l. 9 odst. 3 Legislativnch pravidel vldy a jednotliv ustanoven se komentuj i ve skupinch.

K 1 a 7Nov prvn pedpis opout smen pojet obchodnho prva a pojm je ve smyslu subjektivnm reguluje podnikatele. Tento teoretick posun je odvodnn zejmna tm, e prvn prava zvazkovch vztah bude, a na drobn vjimky, pesunuta do novho zkonku obanskho.

Vzhledem k cli novho prvnho pedpisu dekodifikovat (pesun ady institut mimo tento zkon, a to vetn obchodnho rejstku), nebude zkon vymezovat ped-mt a rozsah psobnosti (stvajc 1). Podprnm dvodem je tak to, e tato sku-tenost plyne ze samotnho obsahu a struktury zkona zkon upravuje to, co dle upravuje, tedy jen obchodn korporace; navc l. 48 Legislativnch pravidel vldy vodn lnek nevyaduje.

Obecn vymezen podnikatele bude upraveno zkonkem obanskm, a to vetn nkterch dalch normativnch een, kter byla dosavadn upravena zkonkem obchodnm.

Cel ada ustanoven zkona, zejmna regulujcch akciovou spolenost, vce-mn zachovvaj normativn status quo. Budou vak peformulovna s ohledem na nov pojmoslov obanskho zkonku.

Otzka pramen obchodnho prva nen nadle upravena zkonem. Vychz se zde z toho, co je navreno v obanskm zkonku, tedy v pedpisu subsidirnm. Pro een situace, kdy konkrtn prvn ppad nelze eit podle tohoto zkona, resp., ani podle jinch prvnch pedpis, postupuje se podle 9 obanskho zkonku.

prava poctivho obchodnho styku se nepebr, avak pesouv se do oban-skho zkonku. Obecn pojet obchodnch spolenost (korporac) nebude zmnno. I nadle jsou tyto subjekty prvnickmi osobami typu korporace, jejich stejnm clem a elem je podnikn. Monost zaloit kapitlovou spolenost tak za jinm elem (fiktivn podnikatel) zstv. Zkon spolenost ani korporaci nedefinuje, a to proto, e takov definice do zkona nepat a nen ani vcn potebn (a nebyla ani historicky, ani by to inilo pote).

Evropsk akciov spolenost (Societas Europaea), Evropsk drustevn spole-nost a Evropsk zjmov hospodsk sdruen dle zvltnho pedpisu se povauj za obchodn spolenosti, nicmn mohou bt obdobn jako kapitlov spolenosti zaloeny i jako fiktivn podnikatel. Obecn se vak d nazenmi a zvltnmi prvnmi pedpisy.

Regulace spolk upraven v obanskm zkonku sti I., hlav II, v dle 3, oddlu 2, pododdlu 3 se subsidirn uplatn jen tehdy, kdy zkon vslovn odke (v zsad tak in pouze u pezkumu usnesen valn hromady a u vylouen spolenka ze spo-lenosti z dvodu prodlen se splcenm vkladu), jinak se pouije jen obecn prava prvnickch osob obsaen v obanskm zkonku. Zkon pi odkazu na obansk zkonk nepouv pojmu zvltn prvn pedpis, a to proto, e obansk zkonk je pedpisem obecnm.

Zkon pedpokld existenci pravidla lex specialis derogat generali. Tedy neob-sahuje ustanoven nestanov-li zvltn pedpis jinak apod. rozum se samo sebou, e pravidla, zde obsaen, mohou bt derogovna specilnmi pedpisy (nap. 2 odst. 2 pedpokld, e tam vymezen innosti samozejm mohou bt pro urit osoby zakzny apod.).

Stejn pedpoklad pak plat i uvnit zkona zkona neobsahuje vty nestano-v-li tento zkona jinak, protoe i uvnit jeho samotnho plat, e z obecnho pravi-dla me dt sm vjimky, ani by to bylo nutno takto uvozovat.

Vzhledem k systematickmu pehodnocen stvajc pravy je obecn st formu-lovna spolen jak pro obchodn spolenosti, tak pro drustva. Celkov se zavd legislativn zkratky, kter nejsou dnm nvem, pouze vyuvaj spolen defini-enty tj. pojem obchodn korporace (pro obchodn spolenosti a drustva) pojem kapitlov spolenosti (pro a.s. a s.r.o.) a osobn spolenosti (pro v.o.s. a k.s.). Pojem obchodn korporace pak navazuje na eskou, resp. kontinentln doktrnu a nekryje se anglickm pojmem corporations s tm se funkn kryje pojem kapitlov spo-lenost. Korporace je nicmn chpna jako oteven struktura vystavn na bzi obligace, tedy jako struktura promnn, a clem regulace je zajistit jej fungovn a dle ochranu slabch nebo mn informovanch stran (minority, vitel). Zkon si je ostatn vdom toho, e vechny 4 regulovan obchodn spolenosti vykazuj odlinosti, resp. e ani kapitlov spolenosti nejsou shodn. V tomto smyslu se sice pro kapitlov spolenosti pin psnj pravidla, nicmn u spolenosti s rue-nm omezenm je vce monost odchylek. Dvod pro sten srovnn spolenosti s ruenm omezenm a akciov spolenosti je pak spatovn v riziku arbitre mezi nimi, zejmna po zaveden druhovosti podl a kmenovch list u spolenosti s rue-nm omezenm.

Zkaz konkurennho jednn je nov formulovn jako povinnost vekerch tako-vch osob, kter vykazuj zvltn postaven, jestlie tak zkon v rmci jednotlivch specifickch prav stanov. Obecnji formulovan zkaz je obtn koncipovat, a to s ohledem na distinkce mezi osobnmi spolenostmi a spolenostmi kapitlovmi. Dsledky poruen jsou vak zmnny v souladu s Osnovou z roku 1937 ( 134) a nadle se stanov, e poruujc osoba vyd spolenosti zskan prospch nebo pi-pust, e jednn, kter uinila, jsou jednnm spolenosti. Vcn jde o to, e spole-nost m monost bu zskat alobou nhradu konkrtnho jednn, nebo se me stejnm zpsobem domoci toho, e jednn, kter ji pokodilo, je jejm jednnm (v podstat by tak lo o nevyvratitelnou domnnku, paklie by soud alob vyhovl). Je samozejm, e ve uveden plat tak v ppad, kdy se spolenost a konkurenci poruujc osoba na postupu dohodli bez ingerence soudu.

K 1 a 7

16

II. ZVLTN ST

17

Je zavedeno obecn pravidlo o otoen dkaznho bemene v neprospch silnj-ch (lpe informovanch) subjekt tento koncept sleduje dosavadn trend nasta-ven u dkaznch prostedk pi pi dnho hospode a zvyuje ochranu slabch stran (typicky minoritnch akcion).

Povinn psemn forma s ovenmi podpisy pro prvn jednn souvisejc s ivo-tem obchodn korporace (zaloen, vznik, pevod obchodnho podlu atd.) je zacho-vna; rovn tak zkonn monost vyadovat formu veejn listiny. Pokud zkon touto cestou pjde a stanov pro konkrtn prvn jednn formu veejn listiny, vya-duje se stejn forma tak pro jakkoliv nsledn zmny neplyne to vak z tohoto zkona, le z obanskho zkonku.

Obsah obchodnch listin je nad rmec obanskho zkonku, kde je vymezen hlavn obsah, doplnn o obsah poadovan novelou Prvn smrnice.

K 8 a 10Zaloen a vznik korporace je upraven pouze v me nezbytn, a to s ohledem na obecn formulace zaloen prvnick osoby v zkonku obanskm. Zachovna zstv povinn forma veejn listiny pro ppad zaloen kapitlovch spolenost a pro ppad zaloen spolenosti jedinm zakladatelem. Monost uzavt smlouvu prostednictvm zmocnnce upravena nen, jeliko plyne z obecnch ustanoven o pln moci dle obanskho zkonku.

Vznik subjekt podzench prav zkona je i nadle vzn na zpis do obchod-nho rejstku (inek konstitutivn). Nov je vak stanoveno, e nen-li povinnmi osobami podn nvrh do 6 msc ode dne zaloen, plat, e zakladatel od smlouvy odstoupili (nevyvratiteln domnnka). Tot plat pro ppad zaloen spolenosti jedinm zakladatelem a zaloen drustva. Souasn je eena odpovdnost za kodu zpsobenou osobami, kter zkonnou povinnost podat nvrh nesplnily.

Jednn za spolenost nebo drustvo ped jejich vznikem zkon speciln neupra-vuje a aplikuje se tedy obecn prava dle obanskho zkonku. Obecn pak zkon reaguje na to, e obansk zkonk opout jednn jmnem spolenosti a jednn statutrnch orgn chpe jako zastoupen.

K 11 a 14Vychz se z toho, e se jednolenn spolenosti zjednoduuj a vypout se ome-zujc pravidla dle dnenho 105 odst. 2. Dvodem je znn l. 2 Dvanct smr-nice, kter dv stvajcm zkonem upraven monosti omezen pouze dispozitivn a nen nutn esk obchodn spolenosti zatovat vce ne je teba. Doprovodnm dvodem je to, e pro zkaz etzen nen praktick podpory, kdy ze strany podni-katelsk praxe se stle vce a vce ozvaj hlasy po zruen dnen reprobace. Ochrana, kterou pvodn sledoval, je nov dna zvenou regulac sprvy obchodn korporace a zejmna pravidly o podnikatelskch seskupen.

Obecn bude v souladu s dnen pravou mon existence jednolenn spole-nosti zaloenm nebo soustednm vekerch podl a astnickch cennch papr (akcie, zatmn listy, poukzky na akcie) v rukou jedinho spolenka i akcione (nadle je uvn obsahov obecn pojem spolenk).

Skutenost existence jednolenn spolenosti m za nsledek vznik povinnosti splacen vech podl a splacen emisnho kursu akci, resp. pevod pslun sti astnickch cennch papr na jinou osobu, jinak me bt spolenost zruena soudem s likvidac. Je samozejm, e tento nsledek se nevztahuje na pomry ve spolenostech, kter jsou soust koncernu apod.

Psobnost valn hromady vykonv jedin spolenk s tm, e je povinen roz-hodnut init v psemn form, resp. ve form veejn listiny, je-li to vyadovno pro bn rozhodnut valn hromady. Jedin spolenk m povinnost psemn informo-vat statutrn orgny a dozor radu, je-li zzena. Stvajc 132 odst. 2, vta prvn, pevzat nen, s tm, e to, jestli si jedin spolenk vyd na jednn ast statutr-nho orgnu, je vc jeho rozhodnut a zkon mu tuto pravomoc dvat nemus (prin-cip legln licence).

I nadle je speciln eena situace, kdy dochz ke vzniku smluv mezi jedinm spolenkem, pokud tento zrove za spolenost jedn, a spolenost, tj. oproti dnen sporn dikci se jednoznan vyaduje, aby v konkrtnm jednn byla ptomna tat osoba, by v odlinm postaven (paklie nap. bude sice jedin spolenk jednm z jednatel, ale v konkrtnm ppad bude za spolenost jednat jednatel druh), omezen podle tohoto ustanoven na tento ppad nedopad. Takovto smlouvy mus bt uzaveny v psemn form. Oven orgnem povenm legalizac a forma not-skho zpisu byly vyputny s tm, e vzhledem k dikci Dvanct smrnice (l. 5) je tento poadavek zbyten a nadstandardn. Povinnost psemn formy smluv vak neplat, pokud jde o smlouvy uzavran v bnm obchodnm styku a za bnch obchodnch podmnek, tedy pi bnm provozu zvodu.

Jakkoliv ujednn zakladatelskho aktu (smlouvy) vyluujc pevoditelnost a monost pechodu podlu nebo astnickch cennch papr jsou neinn a do okamiku, kdy spolenost pestane splovat podmnky unipersonln spolenosti.

K 15 a 29Pojet vkladu je v zsad nezmnno, nicmn je peformulovno s ohledem na novou klasifikaci pedmt prvnch vztah (vci v prvnm smyslu hmotn a nehmotn) a sjednoceno pro drustva a spolenosti, ledae to z povahy vci nen mon nebo stanov-li ustanoven o drustvu nco jinho. Napt je tedy vkladem do obchodn korporace (nikoliv spolenka, a to s ohledem na vklad pi vzniku obchodn kor-porace, kdy se zavazuje zakladatel a nikoliv spolenk) penn vyjden hodnoty pedmtu vkladu, piem pedmtem vkladu je urit vc, kterou se vkladatel zava-zuje vloit do spolenosti za elem zskn asti v n. Obsahov se tak na koncepci vkladu nic nemn.

K 8 a 10 K 15 a 29

18

II. ZVLTN ST

19

Do zkona bylo doplnno, e spolenk, tedy vetn akcione a lena drustva, neme po dobu existence spolenosti poadovat vrcen splacenho vkladu, a e nelze ani sjednat roky z vklad (obdobn 82 odst. 3 zkona o s.r.o. z roku 1906). Vjimky vztahujc se ke sniovn zkladnho kapitlu nebo k vplat podlu na likvi-danm zstatku jsou postaveny obecn s tm, e akciov spolenost m dal vjimky upraven v hlav o a.s. Je zakzno sjednat a vyplcet roky z vkladu.

Penit vklady se i nadle budou povinn splcet na bankovn et, kde budou bankou blokovny do okamiku vzniku korporace toto pravidlo se vak nevyu-ije pln na zvyovn zkladnho kapitlu, kde povinnost splcet na zvltn et zstv, avak banka nesm omezovat monosti nakldn s pedmtem vkladu, ani ho vzat na dal podmnky. Omezen pedmtu nepenitch vklad na jejich hos-podskou zjistitelnost je vtaeno jen pro akciov spolenosti. Povinnost splatit nepe-nit vklady ped zpisem konkrtnho daje do obchodnho rejstku je omezena pouze na kapitlov spolenosti je pojmovch znakem tchto spolenost, e vytv-ej zkladn kapitl a v tomto smyslu je poteba vyho stupn ochrany.

Zkon pebr stvajc een situace, kdy je sice nepenit vklad povaovn za splacen, ale na spolenost nebylo pevedeno vlastnick prvo. V dan vci zkon nee teori diskutovan problm, kdy se splnn vkladov povinnosti stane nemo-nm v dsledku znien pedmtu vkladu apod. Vychz se toti z toho, e tuto situaci e prv ona povinnost relutrn nhrady, kdy zanikne-li pedmt vkladu, nebo se stane z jinho dvodu nemonm pevst na obchodn korporaci vlastnick prvo, sth spolenka povinnost nahradit (zaplatit) jeho cenu v penzch. V tom ppad nen obchodn korporace povinna pedmt splacenho vkladu vracet, ledae m ve sv drb plody nebo uitky. Uveden postup se samozejm netk situace, kdy dolo ke znien vci vlastn innost obchodn korporace, resp. sprvce vklad.

Zapoten pohledvky proti pohledvce na vklad mon je, nicmn jen u kapit-lovch spolenost a vdy psemnou smlouvou a podmnky uzaven mus bt schv-leny nejvym orgnem spolenosti.

Uren hodnoty nepenitho vkladu zstv zachovno s tm, e i nadle je uveden hodnoty tohoto vkladu obligatorn soust zakladatelskho aktu (smlouvy, listiny, roz-hodnut ustavujc lensk schze drustva vzhledem k povaze tohoto jednn vychz zkon z toho, e tato schze je prvnm prvn relevantnm jednnm pi zakldn dru-stva, a proto je povauje za zakladatelsk akt). Ocenn pedmtu znalcem, jak je to dnes upraveno v 59, se nepebr. V souladu s poadavky acquis se nadle jmenovn znalce administrativnm orgnem ponechv pouze pro akciov spolenosti, by se zmnou danou novelou Druh smrnice, a u s.r.o. a drustva je nastaven vzorec jin nen tedy jednotn pravy, ale je tak vdy vymezeno u jednotlivch prvnch forem.

Pimen pouit ustanoven o prodeji zvodu a o postoupen pohledvky, pokud je pedmtem vkladu zvod, jeho st, nebo pohledvka, zstv zachovna, a to vetn ruen pevodce za dobytnost cedovan pohledvky. Zkon se vak vyhb konstatovn, zda pohledvka je pedmtem vkladu penitho i nepenitho akoliv doposud byla pohledvka povaovna za pedmt vkladu nepenitho, vvojem diskus u Evropskho soudu lze dovodit, e by se mla sp povaovat za

pedmt penitho vkladu vcn jde ostatn v dsledku o penze (srov. nzor generlnho advokta Tezaury ve sporu Wienand Meilicke vs. ADV/ORGA F.A. Meyer AG ze dne 8. dubna 1992 k vkladu Druh smrnice). Zkon pouze stanov, e na pevod pohledvky se pimen pouij ustanoven o.z. o cesi.

Sprvcem vklad me bt napt nejen zakladatel, resp. uchaze o lenstv v drustvu, nebo banka, ale tak kterkoliv jin tet osoba s pedpokladem odborn zpsobilosti ke sprv vklad (advokt, not, realitn kancel apod.). Sprvce vklad vykonv svou innost na zklad psemn smlouvy uzaven mezi nm a vemi zakladateli, resp. uchazei o lenstv, a to zpravidla za platu. Je povinen sprvcov-skou innost vykonvat s p dnho hospode a zachovvat v tajnosti veker relevantn informace, kter se dozvdl v souvislosti s vkonem sprvcovsk innosti a kter mohou zpsobit kodu druh smluvn stran, pop. spolenosti i drustvu. Odpovdnost za kodu nelze nijak omezit.

Nemovit vc, jako pedmt nepenitho vkladu, se splc okamikem pedn sprvci vklad spolu s psemnm prohlenm vkladatele o skutenosti pedn; tm vak nen dotena situace, kdy je nemovit vc soust zvodu, kter je pedmtem vkladu. V takovm ppad se pimen uij pslun ustanoven o prodeji zvodu.

Movit vci, tedy vechny hmotn a nehmotn vci, kter nejsou obanskm zkonkem povaovny za vc nemovitou, se splc jejich pednm sprvci vklad. Z povahy nkterch vc, kter mohou bt pedmtem vkladu (nap. know-how) je zejm, e tyto nemohou bt pedmtem konkrtnho pedn, a proto je teba pojem pedn vnmat extenzivn s tm, e pedn nehmotnch vc se dje s ohledem na povahu vci pednm pslun dokumentace, pop. nosi apod.

Povinnost pedn splacench vklad (neuvd se sti, jeliko penn prostedky jsou na bankovnm tu zzenm na firmu vzniklho subjektu a nepenit vklady mus bt splaceny zcela) jejich sprvcem spolenosti nebo drustvu po jejich vzniku zstv zachovna. Obdobn tak povinnost vrtit splacen vklady nebo jejich st (jeliko me bt splacena jen st penitch vklad), vetn uitk a plod oprv-nnm osobm. Solidrn ruen zakladatel plat i nadle. Obdobn zstv zacho-vna povinnost vyhotoven psemnho prohlen sprvce vklad, vetn vzniku asov omezenho ruen (lhta je urena dle obecn promlec doby zkon zde ml a aplikuje se tedy obecn prava) pro ppad, e by sprvce uvedl vy stku, ne kter byla vkladateli nebo upisovateli skuten splacena.

Obdobn se stvajc pravou je eena situace, kdy hodnota nepenitho vkladu nedoshla v dob vzniku stky stanoven v zakladatelskm dokumentu (smlouva, listina, usnesen zakldajc lensk schze), nebo stejn stky po vzniku obchodn korporace.

K 30Zkladn kapitl zstv obsahov zachovn, by je jazykov sten zjednoduen. Kapitlov spolenosti maj povinnost zapsat jeho vi do obchodnho rejstku.

Do zkona se zatm vcn neprojevily diskuze o pehodnocen pojet zkladnho kapitlu veden v rmci EU, a to zejmna proto, e vhled shody v een je plnovn dov v nkolika letech. Odlinost nachzme pouze v prav spolenosti s ruenm

K 15 a 29 K 30

20

II. ZVLTN ST

21

omezenm, kde zkladn kapitl ztrc svou garann roli a je nahrazen jinmi reimy ochrany vitel (test insolvence, psnj pravidla sprvy, pravidla podnikatelskch seskupen apod.).

K 31 a 43Pojet podlu je v zsad zachovno, by s nkolika zmnami. Pedn bude cel prava zpehlednna a sjednocena pro podl ve vech formch obchodnch spole-nost a v drustvu. V rmci tohoto sjednocen je podobn upravena tak ve podlu a ve podlu na likvidanm zstatku.

Obecn je podl i nadle mra asti spolenka nebo lena ve spolenosti nebo drustvu a s tm spojen prva a povinnosti. Imanentn z povahy vci nedopad prava bezvjimen na akciov spolenosti; zkon tuto vc vslovn stanov, pop. m zvltn pravu (nejen v tto sti, ale tak v sti o akciov spolenosti). Ve podlu spolenka je stanovena odlin pro ppad osobnch spolenost a pro p-pad kapitlovch spolenost. Ve podlu ve v.o.s. je vzna na jeho vztah k istmu obchodnmu majetku, ve podlu komanditisty je vzna na pomr jeho vkladu k zkladnmu kapitlu. U s.r.o. je ve podlu dispozitivn vzna na pomr vkladu spolenka nebo lena vi zkladnmu kapitlu; u drustva toto plat kogentn. S ohledem na odlinost akciov spolenosti je podl zsadn urovn podle pomru vech astnickch cennch papr, kter je akciov spolenost oprvnna vydat, ve vlastnictv akcione vi zkladnmu kapitlu (dle viz modifikace u tzv. kusovch akci).

Zachovna zstv jednotnost podlu v jednch rukou s vjimkou a.s. a nov tak s.r.o. (viz s.r.o). Zkaz nabvn vlastnch podl je zachovn, ledae zkon stanov jinak, a to vetn podmnek takovhoto nabyt.

sten odlin od stvajc pravy je eena problematika vypodacho podlu a nsledn u spolenosti s ruenm omezenm tak problematika uvolnnho podlu (viz s.r.o.). Vypodac podl nle kad oprvnn osob, pop. jejmu prvnmu nstupci a vyplc se dispozitivn v penzch. Hodnota vypodacho podlu se uruje z etnch zvrek, nicmn tato pravidla jsou dispositivn a je tak mon nap. spo-leenskou smlouvou sjednat, e vypodac podl je nula zkon odchylce toti dn limity neklade.

Podl na likvidanm zstatku v ppad zniku se uruje pimen aplikac ustanoven urujcho vi podlu (samozejm s ohledem na hodnotu likvidanho zstatku) s tm, e pednostn se zohleduj spolenci s vkladovou povinnost. Zbu-de-li nco po uspokojen spolenk s vkladovou povinnost, rozdl se likvidan zstatek stejnm dlem. Toto ustanoven nelze chpat tak, e by v ppad spolenost s odlinmi druhy spolenk mlo dojt k vyplacen tch s vkladovou povinnost a pot optovnmu rozdlen zbytku vem, tedy i tm, kterm ji bylo plnno pokud bylo plnno spolenkm s vkladovou povinnost, zbytek se ve stejn vi jako je sou-hrn splacench vklad rozdl mezi spolenky bez vkladov povinnosti s ohledem na jejich podly. Pokud i pot nco zbude, rozdl se tato stka rovnm dlem mezi vechny spolenky. Nesta-li likvidan zstatek k vyplacen ve vi splacench vklad, podlej se na nm spolenci s vkladovou povinnost pomrn.

Likvidace tmto zkonem eena nen a pln se pouij ustanoven obanskho zkonku. Zkon stanovuje jen drobn doplnn likvidtor je proto povinen vyplatit (v penzch, nen-li stanoveno nebo dohodnuto jinak) podl na likvidanm zstatku bez zbytenho odklad pot, co bude rozhodnuto o zpsobu jeho naloen (tento okamik stanovuje obansk zkonk).

Smluvn pevod podlu na jinho spolenka nebo lena je een ad hoc u jednot-livch typ obchodnch korporac.

Pechod podlu zstv nezmnn s tm, e obecn bude upraveno pouze p-padn omezen pechodu; zbytek prvn pravy bude upraven i u jednotlivch forem spolenost a u drustva. Pokud pslun dokument vylou pechod, nebo odmtne-li ddic ddictv pevzt, pop. zru-li soud ast ddice ve spolenosti na jeho dost, uije se obdobn ustanoven o naloen s uvolnnm podlem, vetn sankce zruen spolenosti nebo drustva s likvidac. Tento zkonn pedpoklad znamen, e podl neme bt pedmtem odmrti, jeliko s uvolnnm podlem mus pslun sub-jekt naloit, pop. snit zkladn kapitl. Toto een je navc podpoeno ust. 28 zkona . 219/2000 Sb., kter omezuje monost asti sttu jen na akciov spole-nosti a navc za zpsnnch podmnek. V dsledku to tedy znamen, e spolenost i drustvo (tedy spolenci a lenov), nen-li mon pechod podlu, mus sami a voln rozhodnout o budoucnosti sv existence. Toto ustanoven neplat pro a.s.

V reakci na spornost role zkladnho kapitlu a novou dikci insolvennho prva se zavd pravidlo, e se vplaty prostedk spolenosti testuj tak testem insolvence (podle 3 insolvennho zkona). Toto een je spojeno tak s stenm odklonem od role zkladnho kapitlu u s.r.o. a je spolen s pravidly sprvy obchodnch korpo-rac dalm stavebnm kamenem ochrany vitel a spolenk.

K 44 a 75Jednn za spolenost nebo drustvo nebude pevzato. Nov zkon neuprav obecn podmnky jednn a subsidirn se uplatn obansk zkonk. Zkon tak uprav pouze odchylky u jednotlivch statutrnch orgn u kad z prvnch forem obchodnch spolenost a drustva.

Regulaci pravidel sprvy obchodnch korporac (corporate governance) je v zkon vnovna velk pozornost. Po zkuenostech ze zem EU se i v R stle vce vol po zaveden pravidel pro kontrolu vnitnch mechanism a sprvy obchodn spolenosti. Obecn Kodex sprvy a zen spolenosti vypracovan podle pravidel OECD byl vyho-toven ji v roce 2001, a to pod gesc KCP. Jeho povaha je vak nezvazn a praxi tedy moc nepomh (jinak nap. v Nmecku). Na druh stran je teba si uvdomit, e soukrom praxe m leckdy vlastn mechanismy kontroly a heteronomn (tj. zkonn) zsah nen douc. Pravdpodobn proto se zatm nepodailo ani na nrodn ani na evropsk rovni zavst mechanismus, kter by byl obecn aplikovn (oproti tomu srov. americk Sarbanes-Oxley Act z roku 2002). Vjimkou jsou pouze nvrh Dopo-ruen EK o poslen lohy role nevkonnch a dozorovch orgn spolenosti (ze dne 3. 6. 2004) a Doporuen o podpoe odpovdajcho reimu odmovn orgn spolenosti (ze stejnho dne), kter jsou jednak tedy pouhmi nvrhy a jednak se maj podle zkladnch ustanoven aplikovat pouze na veejn akciov spolenosti.

K 31 a 43 K 44 a 75

22

II. ZVLTN ST

23

Nvrh ve sv textaci zohleduje nejen tato doporuen, ale tak zmnn Kodex vytvoen KCP. Nejde vak cestou pln harmonizace, ale pouze cestou pouen se a zohlednn zkladnch prvk cit. doporuen vsledek tak sleduje samotnou pod-statu doporuen a jejich el a je tak s nimi konformn.

Obecn je teba zdraznit, e nvrh je v oblasti pravidel sprvy obchodnch kor-porac velmi detailn, kdy sice nejde do een jev, kter upravuje samoregulace, nicmn je si vdom toho, e tyto otzky jsou z pohledu prvn jistoty velmi citliv a nemono na prvn regulaci resignovat. Nvrh proto sice opout adu pravidel, na kter jsme zatm zvykl (typicky irok koncepce 196a), nicmn in tak se souasnm zpsnnm pravidel o stetu zjm, vyvdn majetku (poboek apod.), o testu insolvence apod. Nvrh tak koncepn navazuje na pvodn text snmovnho tisku 498/0 z roku 2008 v podob, v jak byl pedloen do poslaneck snmovny, kter liberalizaci dosavadnho stavu pedpokldal, srov. jeho dvodovou zprvu, nicmn pin souasn zven jistoty zlepenm tch ostatnch instrument obchodnho prva, kter zatm fungovaly sporadicky (odpovdnost statutrnch orgn a prvo podnikatelskch seskupen a oputn absolutn neplatnosti u jednn rozpornch s relevantnmi pravidly).

Zkon tak reaguje na to, e usnesen valn hromady a jin rozhodnut orgn korporac jsou prvnm jednnm, kter je komunikovno jako korporaci, resp. spo-lenkm, tak veejnosti. Proto se vyuv obanskoprvn textace regulujcch fikci nepijet rozhodnut, je-li v rozporu s dobrmi mravy nebo veejnm podkem nebo mn stanovy na kor kogentnch pravidel; obdobn je-li jednno ultra vires. Obdobn se na rozhodnut orgn vztahuj pravidla obecnho obanskho prva o zdnlivosti, omylu nebo neplatnosti rozhodnut s tm, e tento odkaz je inn jen ve vazb na rozhodnut orgnu, piem se tm nevyluuje vyuit tchto pravidel pro jednn spolenk apod. (nap. pi vkonu akcionskch prv).

Povinnost statutrnch a jinch orgn oprvnnch jednat za spolenost nebo drustvo s p dnho hospode je zachovna (specifikovna je pak obanskm zkonkem). Pevzato je tak obrcen pojet dkaznho bemene s tm, e plat pro vechny spolenosti a drustvo. Odpovdnost za kodu pi plnn pokynu valn hro-mady nebo lensk schze nenastv tehdy, pokud tento pokyn byl v rozporu s prv-nmi pedpisy a lenov pslunho orgnu na to vslovn upozornili (je tak akcen-tovna profesionalita s tm, e je vc dn pe, aby na tuto skutenost odpovdn osoby upozornily a pedely tak vzniku kody). Jakkoliv ujednn omezujc odpo-vdnost za kodu zpsobenou p vkonu funkce statutrnho i obdobnho orgnu jsou absolutn neplatn.

V nvaznost na zahranin zkuenosti se zavd pravidlo podnikatelskho sudku (business judgement rule), kter dv monost jednajcmu orgnu, aby prokazoval, e v rmci rozhodovn jednal lege artis a tedy nenese odpovdnost za ppadnou jmu (i kdyby ji v ekonomickm smyslu zpsobil). Toto een, kter se v posledn dob zapracovalo tak v nmeckm akciovm zkon, stoj na koncepci, e jedn-li (rozhoduje-li) nkdo nleit, informovan a v zjmu spolenosti, neme nst ve-ker rizika, kter mohou v rmci podnikn nastat. Je-li celkov koncepce spolenosti

vystavna na smlouv s nejistm vsledkem, nen mon chtt po profesionlnm managementu, aby nesl vechna mon rizika svho jednn, tedy i ta, kter nemohl ovlivnit; dkazn bemeno vak i zde nese jednajc osoba. Rozhodovn je pod-skupinou jednn, tedy nikoliv kad jednn je nutn rozhodovnm, rozhodovn je vak vdy jednnm a proto zkon ukld povinnosti ve smru k rozhodovn podnikatele.

Krom specifik tkajcch se obchodnho veden v rmci podnikatelskch sesku-pen, se zkon vnuje tak aktuln otzce soubh s tm, e je pipout, a to v rmci delegace. Navrhovan ustanoven e pochybnosti tkajc se monosti delegace nkterch innost statutrnho orgnu spadajcch pod obecn vymezen psobnosti statutrnho orgnu v otzkch obchodnho veden a reimu odpovdnosti statutr-nch orgn nebo jejich len v ppad tzv. soubhu vkonu funkce s pracovn-prvnm vztahem ke spolenosti v ppadech, kdy pedmt innosti podle pracovn smlouvy (tzv. manaersk smlouvy) in (pedevm rozhodovac) innosti spadajc pod obchodn veden spolenosti. Explicitn se stav na jisto, e sjednnm takovho soubnho pracovnho pomru je ppustn, a e takovm postupem neme bt omezena nebo jinak dotena odpovdnost lena statutrnho orgnu. Souasn se stav na jisto, e o mzd podle manaersk smlouvy rozhoduje orgn, kter schva-luje odmny tomuto lenovi statutrnho orgnu za vkon funkce. Tm se odstrauj hlavn obavy, kter vedly v nkterch ppadech k pochybnostem o ppustnosti tako-vho soubhu, piem se zrove umouje spolenostem a jejich manaerm vyu-t pracovnch smluv ve vztahu k vkonu exekutivnch funkc (pedevm na rovni statutrn orgn minus jedna) ve spolenosti (pro n me bt tento smluvn typ vhodnj), ale t (alespo do doby, ne bude vyeena otzka plateb na nemocen-sk a dchodov pojitn v souvislosti se soubhem) umonit manaerm pojistit se v rmci povinnho nemocenskho pojitn i zaloit povinnou ast na dchodo-vm pojitn na zklad pracovn smlouvy.

V nvaznosti na spory ohledn platnosti smluv, u nich nebyly dodreny poa-davky zkona na vnitn vli (souhlas dalch orgn) se zavd pravidlo, e absence tchto vnitnch souhlas nem vliv na uzaven smlouvy, ledae by (z povahy vci) nebylo jednno v dobr ve. Smluvn strany vak maj v prekluzivn lht 12 msc prvo od takov smlouvy odstoupit nhradu jmy pak nese ten, kdo vnitn pravidla nedodrel, resp. jeho management. Zkonem regulovan odstoupen je lex specialis k obecnm pravidlm v tom smyslu, e je dopluje. V ppad absence souhlasu vak nelze smlouvu jednostrann ukonit jinak, ne postupem podle tohoto zkona.

V nvaznosti na odlien toho, kdo jedn, a majetku, kter je spravovn, se zavd pravidlo o stetu zjm zaloenm informan povinnosti a monosti preventivnho zkroku nejvyho orgnu korporace. Poruen povinnost podle tchto pravidel je poruenm zkona, a tedy jednnm nenleitm, tj. rozpornm s p dnho hospode. Pravidlo je pak doplnno informan povinnost budoucho lena orgnu obchodn korporace ve vztahu k jeho insolvenn minulosti zkon vak nezavd vslovnou pekku ve vkonu funkce, kdy stoj na soukromoprvn povaze smlouvy o vkonu funkce.

K 44 a 75

24

II. ZVLTN ST

25

Podmnky vzniku smlouvy o vkonu funkce jsou upraveny pouze v obecn rovin. Tato smlouva vak vznik vdy ex lege jmenovnm vznik jako smlouva pkazn, ledae se smluvn strany dohodnou jinak (tedy se vslovn nezakazuje vyuit jinho smluvnho typu, v. pracovnprvn smlouvy). Plnn, na kter neplyne nrok ze zkona, vnitnho pedpisu nebo smlouvy o vkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem spolenosti, drustva nebo osob, kter schvlily smlouvu o vkonu funkce pi absenci pravidel se sjednv smlouva bezplatn toto een, kter je odlin od dosavadnho, je motivan dv tak stranm vbr, aby si odmny sjednaly pesn a pedem, m se zdrazuje tzv. reward strategy. Pokud jsou vkonem funkce spo-lenosti nebo drustvo pokozeny, plnn se neposkytne, ledae by i pes to pslun orgn nebo vichni spolenci stanovili jinak. Z povahy vci plyne, e pokud nap. odsouhlas poskytnut uritho plnn (by teba jen 50% toho, co by bylo poskytnuto za normlnch okolnost), neovlivuje to nrok spolenosti nebo drustva na nhradu kody, kter vznikla v dsledku poruen pe dnho hospode. Stejn tak bude mon (zkon tak ale nestanov vslovn, plat tedy subsidiarita obanskho zko-nku), aby plnn ve prospch osoby vykonvajc funkci orgnu spolenosti nebo drustva bylo zapoteno s plnnm tto osoby ve prospch spolenosti nebo drustva z titulu nhrady kody.

Zkon vychz z toho, e nen nutn, aby byla ppadn jma zpsoben leny orgn hrazena, resp. pmo nahrazovna. Umouje proto, aby nejvy orgn obchodn korporace rozhodl, e jma bude saturovna jinak (snenm ptch odmn, zapotenm na jin pohledvky apod.) toto een vak podlh kvalifikova-nmu souhlasu.

Z dvod zabrnn riziku arbitre mezi rznmi regulacemi tho se zavd pravidlo, e regulace jednn s p dnho hospode a podnikatelskho sudku a pravidla o stetu zjm dopad tak na prokuristu (kadho, nejen prokuristu pod-nikatele obchodn korporace). Ten me bt jmenovn pro vkon bn innosti, a to v nvaznosti na obansk zkonk, kde je regulace obsaena a kde je mu tak uloena povinnosti jednat s p dnho hospode. Prokurista je tak v tomto ohledu posta-ven na rove lenovi statutrnho orgnu nikoliv vak obecn, pouze v popsanch souvislostech. Prokurista je tak i nadle zmocnnec v regulaci pln moci podle oban-skho zkonku, nicmn v kvalit jeho pe je modifikovn tmto zkonem.

Nvrh nen jedin prvn pedpis, kter upravuje prva a povinnosti statutrnho orgnu obchodn korporace. Obdobn nkter povinnosti formuluje nap. insolvenn zkon nebo zkon o ivnostenskm podnikn, kdy se tyto pedpisy v ad ohled st-kaj. esk zkonodrce se nkter problmy, kter se v souvislosti s tmito prmty objevily, pokusil eit formulac zkaz podle 31a, avak tm vytvoil reim, kter je nejen evropsky nestandardn, ale zejmna zpsobuje velk aplikan problmy.

Z vvoje evropskho prva vme, e nejen Akn pln z roku 2003, ale tak ji ped tm uveejnn zprva High Level Expert Group, volala po zaveden pravidel diskvalifikace statutrnch a obdobnch orgn v ppad, e poru sv povinnosti. esk prvo tuto problematiku zatm e aplikac 31a, povinnost jednat s p dnho hospode (vetn nmeckho modelu obrcenho dkaznho bemene)

a omezenmi podle ivnostenskho zkona (pekky vkonu ivnosti) tento model v praxi zpsobil obte, kdy za vadu lze povaovat zejmna to, e podle 31a dochz ke vzniku pekky ex lege, ani by se zohledovaly okolnosti ppadu.

Je samozejm, e tato problematika zce souvis s pravidly corporate governance, resp. je jejich soust. Tato skutenost je vak zrove sten problematickou, kdy R nem jednotnou pravu tto problematiky, ale jej dl segmenty jsou roz-troueny po celm prvnm du. Nelze proto sledovat model americk nebo model britsk, kdy vdy je nutn zohledovat okolnosti a specifika eskho trhu a prva.

Zkon proto i nadle kombinuje dosavadn model esk (resp. nmeck), avak zsadn obrac dosavadn nastaven k tomu, e se vdy pro vznik pekky vkonu funkce vyaduje rozhodnut soudu. Toto een je odvodnno zejmna tm, e o pr-vech a povinnostech jednotlivce me rozhodnout pouze nezvisl soud, navc se vdy mus jednat o zen sporn. Za vzor, kter je navc v EU hojn povaovn za nejlep, slou britsk Company Directors Disqualification Act 1986, kter je vak oproti eskmu textu ir a kazuistitj; obdobnou cestou se vydv v poslednch letech i SR.

Zkon rozliuje dva, resp. 3 ppady, kdy je mon vydat rozhodnut o diskva-lifikaci. Jednak je to v ppad vydn rozhodnut o padku (podle insolvennho zkona) a jednak pokud jsou opakovan poruovny povinnosti. Rozhodnut vdy pslu soudu, kdy v rmci koncentrace zen je pslunm bu insolvenn soud nebo krajsk soud ( 9 odst. 3 psm. h v souvislosti s 200e OS). V ppad rozho-dovn o diskvalifikaci v souvislosti s padkem se zahajuje zen ex officio a soud je povinen kladn rozhodnut vydat, jsou-li splnny podmnky zkona, tedy je souvis-lost mezi padkem a jednnm lena orgnu obchodn korporace; odkaz na hrozc padek je odkazem na nov institut zaveden novm insolvennm zkonem. Obdob diskvalifikace je 3 roky a je jednotn pro vechny ppady.

Pi poruen zkazu, kter se zapisuje do obchodnho rejstku, se zakld rui-telstv s tm, e me bt obdob diskvalifikace prodloueno a na 10 let (nap. ve Velk Britnii je maximln doba a 15 let). Oproti britsk prav se vak nesleduj veejnoprvn konsekvence a poruen zkazu diskvalifikace nezakld pestupek.

Dal omezen, vztahujc se nap. k situaci, kdy statutrn orgn, resp. jeho len spch pestupek nebo trestn in, nen eeno zkonem pmo, ale vychz se z kon-ceptu bezhonnosti podle ivnostenskho zkona.

Pravidla v zvren sti sleduj tzv. wrongful trading a jsou spolen s novm pojetm podnikatelskho seskupen zkladem ochrany vitel pro ppad, e by sta-tutrn (i obdobn) orgn nebo jeho lenov, ppadn osoby, kter je ovlivn i d, pivedly spolenost do padku. Prvo postupu podle tohoto ustanoven je vak dno nejen likvidtorovi, ale tak vitelm vdy vak pouze v nvaznosti na likvidaci korporace, tedy stav, kdy prvn zanik a jej dluhy tak zstvaj viset ve vzduchu.

K 44 a 75

26

II. ZVLTN ST

27

K 76 a 97V nvaznosti na doporuen Winterovy zprvy a tak dvj doporuen odbornho tmu Forum Europaeum Konzernrecht se zavd nov koncepce podnikatelskho seskupen. Toto pojet je pak doplnno akcentem pravidla o wrongful trading ( 75) a tak novou pravou insolvennho prva. Celkov prava tak na prvn pohled (mnostvm regulativ) sniuje roli akcion v celm procesu, nicmn to samotn text vcn nepotvrzuje akcioni, i spolenci, maj dominantn vliv, kdy se jim zakld prvo vstupu pro ppad negativnho vlivu seskupen na jejich postaven (i proto maj k disposici zprvu, a to v obou typech seskupen, akoliv to nen stan-dardn). Zkon tak reaguje na to, e seskupen je ekonomick realita, kterou prvo me regulovat, nikoliv vak zakazovat, a proto mus reagovat na negativn nsledky. Zkon nepichz s retroaktivitou, tedy zmna podstaty seskupen neovlivn jejich prva nabyt v dobr ve, a stvajc spolenci (akcioni) tak o sv prva nepijdou ostatnm je pak dna jin plejda monost ochrany.

prava podnikatelskch seskupen je vloena do sti zkona sledujc obec-nosti obchodnch korporac a nensleduje tedy po regulaci jednotlivch korporac. Dvodem je nejen obecnost pravy, kter dopad na vechny obchodn korporace, ale zejmna to, e ovlivnn i koncern maj pm vliv na pravidla vnitn sprvy a odpovdnost a nikoliv na strukturu korporace. Zkon nezavd pravidla prolomen deliktn subjektivity a tak se nejedn o otzky statusu, ale v zsad pouze o obligaci, by nevzniklou dobrovoln. Regulace je proto vloena do irch souvislost corporate governance a jejm clem je upravit sprvu a dsledky seskupen. Osobn spolenosti nemohou bt zenmi osobami s ohledem na zpsob jejich ruen. Nen teba pes koncernov prvo eit rizika omezenho ruen osobnch spolenost (obdobn viz ve zmnn doporuen Winterova zprva a doporuen odbornho tmu Forum Europaeum Konzernrecht).

Oproti dosavadn prvn prav se sleduje francouzsk pojet, tedy se akcentuje tzv. Rosenblumv koncept nutno vak ci, e se regulace francouzsk nesleduje zcela, nebo to nedoporuuj ani ve zmnn expertn zprvy pebr se koncept, dopluje se vak novm insolvennm prvem (zejmna se proto nepebraj specifick aloby podle francouzskho ComC. Ochrany lze doclit bnm postupem danm tmto zkonem a insolvennm zkonem). Podnikatelsk seskupen je brno jako legi-timn nstroj podnikatelsk struktury, kter by ml slouit k lep efektivnosti (zen) podnikn skupiny a tak ke sniovn jejch nklad. Celkov koncepce vychz z dvoustupovho reimu ovlivnn a koncernu (ovldn je jen kvalifikovanj model ovlivnn). Zatmco v ppad ovlivnn se de facto jedn o invazivn nstroj, tedy nstroj, jeho prostednictvm nkdo ovlivuje jinou osobu, ani by k tomu ml titul, u koncernu takovto titul existuje, a tedy se limituj ppadn nsledky. Ovliv-nn (tedy i jednorzov, kdy zkon nespecifikuje, jak k nmu me dojt) vychz z toho, e je-li ovlivujc osoba, kter svm jednnm zpsob ovlivnn osob nebo jejm spolenkm jmu, odpovd za ni. Zkon sice nezavd pravidla piercing of

corporate veil, nicmn navazuje na n tm, e pro ppadn pokozen spolenosti a jej nslednou nemonost plnit zavd ruen vlivn osoby za splnn dluh ovliv-nn osoby. Tm se kombinuje ochrana jak samotn spolenosti, tak jejch vitel. Samotn pravidla prolomen slupky odpovdnostnho subjektu pak nejsou vc tohoto zkona, ale vkladu deliktnch pravidel zkonku obanskho.

Ohniskem Rosenblumova konceptu je monost vlivn osoby exkulpovat se z reimu odpovdnosti (a ruen). Zkon tak pedpokld, e se deliktn odpovdnost neuplatn tehdy, pokud vlivn osoba proke existenci podnikatelskho seskupen (vznik a jednotn veden) a souasn, e jma, kter by mla bt hrazena, vznikla v zjmu tohoto seskupen a bude tak v jeho rmci vyrovnna. Pi vzniku podni-katelskho seskupen, ale faktick absenci jednotnho zen (vetn dlouhodobho strategickho plnu) se o tento ppad nejedn a uplatn se bez dalho odpovdnost a ruen. Akoliv i jednotn zen sebou nese sledovn jednotnho zjmu, u exkul-pace se vslovn zdrazuje, e ppadn jma mus vzniknout v zjmu seskupen tedy pokud by jma sice vznikla v rmci jednotnho zen, ale nikoliv v zjmu seskupen, exkulpace se neuplatn. Vyrovnn jmy je otevenou textac. Pedpokld se jakkoliv vyrovnn vhod a nevhod, nikoliv tedy pouze finann sanace (ale tak nap. lep dodavatelsk podmnky pro intra-koncernov vztahy apod.).

Formulace vtinovho spolenka, ovldajcch osob a jednn ve shod vychz z dosavadnch zkuenost s tm, e vtinou stoj zkon na vyvratitelnch domnn-kch. Prolomen domnnky osob jednajcch ve shod pi alespo 40% podlu tm, e nkdo z nich je vtinovm spolenkem, je odvodnno tm, e pi takovmto stavu nen dvodn zatovat celou skupinu rozhodn je vtinov spolenk, ostatn jsou pak apendixem, kte funkn jeho vtinu nemn.

Regulace koncernu pak vychz z toho, e je-li ovlivnn ve skutenosti stratifi-kovan a zen, pak se na nj aplikuj jin pravidla dkaz vak vdy le na dc osob. Osoby, kter jsou podroben jednotnmu zen, tvo koncern tedy je-li dna jednotn koncernov politika, v jejm zjmu je ovlivovna innost zen osoby (a dalch len koncernu), a to ve za elem lepho fungovn celho koncernu, m dc osoba monosti liberanho postupu. Zkon nestanov nic o tom, jak kon-cern vznik me vzniknout fakticky (vetn nap. zalenn), smluvn, rozhodnu-tm orgnu zen osoby apod. pi vdomm rozhodnut o vzniku koncernu se vak pedpokld, e prvn skutenost, kterou ke vzniku koncernu m dojt, schvl nej-vy orgn zen osoby nevyaduje se souhlas pedchoz a vdy mus bt splnn obecn definin znaky koncernu zkon tak sleduje to, e koncern je stav, kter mus nastat vcn, nikoliv formln. Informan povinnost o okolnostech vzniku koncernu ve na monost postupu podle 77. Samotn existence koncernu sama o sob veejnosti nemus nicmn nic pinet, protoe vitel jsou chrnni dalmi ustanovenmi, resp. insolvennm prvem a povinnost podvat smluvnm partnerm vechny relevantn informace je soust obecn informan povinnosti pi kadm uzavrn smlouvy.

K 76 a 97

28

II. ZVLTN ST

29

Statutrn orgn zen osoby je i za existence koncernu povinen jednat s p dnho hospode nicmn me se existenc koncernu vyviovat. Byl-li by tedy projev jeho vle ovlivovn doporuenmi, pokyny apod. mimo rozumn pedpoklad existence koncernu a jeho vnitnho vyrovnn, mus se rozhodovat v souladu s pravi-dly zkona o corporate governance.

Zprva o vztazch mezi leny podnikatelskho seskupen zstv zachovna a dopad na oba stupn seskupen, a to z dvodu informovanosti spolenk a kon-troly orgn zen nebo ovlivnn osoby. Jej obsah je uzpsoben jejmu vyuit pro pezkum a ppadn exit spolenk. Pezkum je vystaven na roli znalce a pra-vidla pro jeho jmenovn sleduj dosavadn pravidla pro jmenovn znalce soudem. Prvo na vystoupen spolenka ze spolenosti stoj na nutnosti prokzat, e dolo v dsledku existence podnikatelskho seskupen k takov zmn postaven (nikoliv zhoren), e dal setrvn ve spolenosti neme bt rozumn poadovno (tedy zejm. je-li spolenost dlouhodob pokozovna nebo se podstatn zmnila kvalita a skladba pedmtu podnikn apod.); dkaz nese sm spolenk.

K 98Pojet neplatnosti prvnick osoby tak, jak byla v dsledku transpozice Prvn smr-nice (l. 11 an.) provedena, zstv nezmnna s tm, e napt plat obecn prava dle obanskho zkonku pro vechny prvnick osoby a prava dle tohoto zkona plat nejen pro spolenosti, ale tak pro drustva.

Zkon pouze dopluje obecn pedpoklady neplatnosti spolenosti nebo drustva o ty skutenosti, kter jsou specifikem subjekt obchodnho prva. Rovn tak, jako specifikum, upravuje povinnost splatit nesplacen vklady, pop. splatit emisn kurs upsanch akci neplatn spolenosti nebo drustva, pokud to budou vyadovat zjmy vitel. Zkon nestanov vslovn normativn een prokzn existence zjmu, avak pedpokladem je, e dkazn bemeno ponesou sami vitel, a to v prbhu imanentn likvidace neplatn spolenosti nebo drustva.

K 99 a 100Zruen spolenosti nebo drustva na nvrh osoby, kter svd prvn zjem, bude nadle upraveno zkonkem obanskm a zde jsou stanoveny pouze doplujc sku-tenost (podle stvajc pravy 68 odst. 6).

Oproti obanskmu zkonku a s ohledem na vy potebu kontroly krok likvi-dtora spolenky (o jejich majetek de facto jde) se zavd, e listiny a daje, kter likvidtor povinn na konci likvidace vyhotovuje, budou pedloeny i samotnm spolenkm nebo orgnu, kter m rozhodovac pravomoc (valn hromada, lensk schze) tm nen dotena povinnost podle obanskho zkonku.

K 101 a 123V rmci tvorby sti o osobnch spolenostech se opakovan objevuje argument, aby byla esk prava vce nasmrovna k vcarskmu i rakouskmu modelu, tedy aby lo o podnikatelsk neformln seskupen vce osob, jejich vznik je zjednoduen.

Toto pojet je jist mon, avak znamenalo by velkou zmnu ve chvli, kdy argu-menty pro jej zaveden nejsou zatm dostaten zformulovny. Obecn by se vylo z toho, e osobn spolenost vznik zpisem do obchodnho rejstku, ledae zaala provozovat innost dve, pak vznik okamikem zahjen provozu. Spolenci tchto korporac by museli splovat poadavky dnenho 76 odst. 2. V dsledku by to vak znamenalo naruen dnenho principu materiln publicity a pedbn spolenosti. Navc je v pslunch zemch bn, resp. bylo, e navrhovan obchodn korporace jsou entity bez prvn subjektivity, co nen clem tohoto zkona.

Veejn obchodn spolenost zstv i nadle zachovna s prvn subjektivitou, avak jej obecn vymezen je zmnno, resp. uvedeno do teoreticky sprvn podoby. Napt je tedy veejnou obchodn spolenost korporace alespo dvou osob, kter ru za jej dluhy solidrn celm svm majetkem. Toto vymezen vce koinciduje s dnenm pojetm tto formy spolenosti a odstrauje reminiscence prvn pravy, kdy veejn obchodn spolenosti nebyla piznna subjektivita. Ze stejnho dvodu nen pevzato stvajc ustanoven 76 odst. 2, jeho poadavek zatoval praxi a vzhledem k subjektivit spolenosti byl i redundantn. Nicmn poadavek sv-prvnosti zstv zachovn pro ppad jednn za spolenost uplatn se vak obecn obanskoprvn prava.

Vzhledem k dispozitivn vkladov povinnosti spolenka se zavd tak monost kadunho zen, avak za pedpokladu, e tak vslovn ur spoleensk smlouva. Zkon nestanov konkrtnosti a obecn odkazuje na obdobnou pravu obanskho zkonku v ppad spolku. Nov jsou vak eeny nklady zen spojen s alobou o splacen vkladu proti prodlvajcmu spolenkovi nklady nese spolenost, ledae bylo podn aloby neopodstatnn v konkrtnm ppad by o sprvnosti podn aloby ml rozhodnout soud a urit, kdo hrad nklady zen. Ustanoven soukro-mho prva o zneuit tm nejsou dotena.

Podstatnou zmnou oproti stvajc prav je umonn vloen prce a slu-eb jakoto pedmtu vkladu (splnn vkladov povinnosti provedenm prce nebo sluby). Zkaz tohoto postupu, kter obsahuje dosavadn prava, plyne z l. 7 Druh smrnice, kter vak dopad pouze na akciov spolenosti. Povahov je tedy jist vhodn, aby tento zkaz dopadal tak na s.r.o., avak ji jist nen nutn, aby dopadal tak na osobn spolenosti ostatn touto cestou se vydalo nap. vcarsk prvo, kdy v lnku 531, resp. lnku 557 obliganho zkona, stanovuje, e vkladem do jed-noduch spolenosti a veejn obchodn spolenosti me bt tak prce. Vkladem do veejn obchodn spolenosti tak me bt i proveden prce i poskytnut slueb za pedpokladu, e tak vslovn povoluje spoleensk smlouva a navc s tm souhlas vichni spolenci. Takovto vklad je jist svou podstatou mon povaovat za vklad nepenit a vyuvajcm adrestem mus bt sama spolenost. Obdobn s Osnovou obchodnho zkona (l. 115 odst. 2) je odmna za poskytovan prce a sluby, nen-li vyplacena, zapotvna na vklad; v ppad sporu o vi odmny rozhoduje soud, a to na nvrh kterkoliv ze stran.

K 98 K 101 a 123

30

II. ZVLTN ST

31

V nvaznosti na tyto zmny se tak modifikuj pravidla dlen zisku a ztrty, piem se zohleduje osobn povaha spolenosti (25% pro spolenka s vkladovou povinnost). Pravidla jsou dispositivn.

Na vklady se obdobn pouij obecn ustanoven, z kterch tak plyne, kter usta-noven jsou vylouena (nap. znaleck posudek apod.).

Nhrada rozumnch vdaj, kter ml spolenk v zleitostech spolenosti, tedy specifick normativn een bezdvodnho obohacen spolenosti, byla upra-vena ji v obecnm obchodnm zkonku (l. 93) a nsledn v Osnov obchodnho zkona ( 127). Nov prava toto een pebr, avak pro monost uplatnn prva na nhradu stanov t msn prekluzivn lhtu. Rozhodnm okamikem pro uplat-nn uvedenho prva i pro potek vpotu roku z prodlen je okamik skute-nho vynaloen nklad. Vzhledem k zmnnmu pojet vklad vak spoleensk smlouva me stanovit, e spolenost vynaloen nklady nenahrad a namsto tohoto vslednou sumu zapote na vklad optovn je nutn souhlas vech spole-nk (provedeno mus bt v prekluzivn lht 3 msc).

Zkon zde tak, protoe to je prvn vskyt tohoto pojmu, zavd pojem obvykl rok obchodn praxe si v danm ppad nesjednv smluvn rok ji proto, e je zde reagovno na smlouvou nepedvdan stav, a proto se odkazuje na bn ban-kovn rok poskytovan pi vrech. Zkon tak dopluje obecn pravidla obanskho zkonku o rocch, nikoliv nahrazuje.

Prvo kontroly spolenk, vetn prva nahlet do doklad spolenosti, je zacho-vno. Zkon vak vslovn neuvd, e je mon zastoupen nap. advoktem nebo auditorem, jeliko to plyne z obecn monosti zastoupen podle obanskho prva.

V nvaznosti na jednotn chpn pravidel sprvy obchodnch korporac se opout rozdlen obchodnho veden a statutrnho orgnu. Napt se tedy ob spojuje do rukou statutrnho orgnu, kterm je vdy spolenk (dle dohody). Cel-kov stav se tm zjednoduuje, nicmn souasn se na spolenky kladou bn poadavky zkona pro jednn za spolenost.

Pevod podlu je zakzn, nevyluuje se tm nicmn cese smlouvy podle oban-skho zkonku.

Dispozitivn zkaz konkurence zstv zachovn s tm, e jestlie spolenci o rozporu se zkazem konkurence v dob zaloen nebo pistoupen novho spole-nka nebo v dob existence spolenosti vdli a nevyjdili nesouhlas, m se za to, e souhlas je dn. Toto een napome chodu spolenosti tehdy, pokud spolenkm nevad, e dochz k poruovn zkazu konkurence. Je tak akcentovn princip, e se spolenci staraj vdom a peliv o zjmy spolenosti a sami posoud, co je a co nen pro spolenost vhodn. Kogentn zkaz vede k plin rigidit, kter se jev jako kontraproduktivn. Nicmn v pochybnostech se bude mt za to, e souhlas nebyl dn. Tm nejsou samozejm doteny monosti postihu podle obecn pravy z titulu poruen zkazu konkurennho jednn (podle obecn sti).

K 124 a 137V prbhu diskus nad vcnm zmrem tohoto zkona bylo opakovan upozoro-vno na to, aby byla pi tvorb paragrafovanho znn pravy komanditn spolenosti zohlednna zejmna Osnova obchodnho zkona z roku 1937, resp. tam pedpokl-dan pojet komanditn spolenosti. Nov zkon tak in (akoliv to vcn zmr nepedpokldal), co m za nsledek nejen zptn posun k osobn povaze tto spole-nosti, kter bv povaovna za smen typ spolenosti, ale tak jist vcn posuny v jejm pojet smrem ke zven atraktivnosti tohoto druhu obchodn korporace.

Napt se tedy zkon vrac k pojet, kter do evropskho prva pinesla prava vcarsk, a kter pevzala a sten doplnila Osnova (plat ostatn i nap. v Nmecku), tedy k mon realizaci pozice komanditisty prostednictvm komanditn sumy (viz dle). Vzhledem k tomu, e toto pojet bylo velmi precizn zpracovno v dvodov zprv k Osnov, zde se z tohoto textu vychz, a to vetn odkaz na konkrtn strany. Komanditn suma je vak chpna jako opce, nikoliv jako nutn pedpoklad.

Komanditn spolenost je osobn spolenost, ve kter alespo jeden ze spole-nk ru za dluhy spolenosti neomezen celm svm majetkem a alespo jeden ze spolenk omezen do ve sv komanditn sumy. Akoliv podstatou ruen se postaven komanditisty zsadn neli od stvajc pravy, rozdl je v definientech. Ve ruen se tak nov neodvj jen od ve splacenho vkladu, jak je tomu dnes, ale alternativn od ve komanditn sumy, tedy stky v penzch, kterou komanditista deklaroval, jej ve se zapisuje do obchodnho rejstku a je sten nezvisl na vi vkladu. V obecn rovin tak lze ci, e komanditn suma je konkrtn stka, kter se stala zjevnou tetm osobm prostednictvm obchodnho rejstku a do kter konkrtn komanditista ru za dluhy spolenosti (str. 199 dvodov zprvy Osnovy). Z povahy vci plyne, e komanditista, kterho sth vkladov povinnost, ru do kon-krtn ve, ani by dolo k realizaci vklad. Zatmco vkladov povinnost je povinnost vztahujc se k vnitnmu chodu spolenosti, komanditn suma souvis se vztahem spolenosti ke tetm osobm; nicmn celkov ve komanditn sumy m nslednou souvislost se splcenm vklad (viz dle).

Komanditista me pevdt svj podl a me jich dret i vce (obdobn se spo-lenkem spolenosti s ruenm omezenm).

Z dvodu deklarovanho posunu pojet komanditn spolenosti jako spolenosti osobnho rzu a ve shod s novm systematickm oddlenm sti spolen vem obchodnm korporacm, se mn dosavadn formulace pramen pravy komandity. Napt se vyluuje obecn aplikace ustanoven o s.r.o. na prvn postaven koman-ditisty, namsto toho se stanov, e nen-li konkrtn pravy (smlouvy i zkona), pop. takov prava neplyne z ustanoven hlavy druh o obchodnch korporacch (je-li v tto sti zkona ustanoven platn pro v.o.s., vztahuje se tak na k.s.), uij se pimen ustanoven o veejn obchodn spolenosti. Toto normativn een je jednodu, vyuv monost nov systematiky a ru, sic odvodniteln, le leckdy zbyten posun komandity ble ke spolenosti s ruenm omezenm. (Obecn lze vysledovat obdobnou pravy v l. 157 veobecnho zkonku obchodnho, 161

K 124 a 137

32

II. ZVLTN ST

33

odst. 2 nmeckho obchodnho zkonku, v osnov 198 Osnovy i v l. 598 odst. 1 vcarskho obliganho zkona s tm, e tyto pravy leckdy vslovn deklaruj ped-nostn aplikaci smluvnho ujednn).

Nleitosti spoleensk smlouvy se nemn s tm dodatkem, e mus obsahovat i jasn vymezen komanditn sumy, je-li.

Vkladov povinnost zstv zachovna, avak nen stanovena nejni stka, jak je tomu dnes. Dvod je v tom, e vloit vklad je sice povinnost, le jeho ve je a vzhledem k pojet komandity by tak ml bt dispozitivn; ochranu vitel zajiuje komanditn suma. Pro vklady se subsidirn pouij ustanoven v.o.s. s tm rozdlem, e je neppustn, aby komanditista vloil jako vklad proveden prce, resp. poskyt-nut slueb (dvodem je nsledn vazba splcen vkladu na vi komanditn sumy).

Obchodn veden je i nadle vyhrazeno pouze komplementm. Z dnen pravy nen pevzata prava jednn komanditisty ultra vires. Dvod je nejen v tom, e obdobn ustanoven neobsahoval veobecn zkonk obchodn, Osnova z roku 1937 a neobsahuje ho nap. ani vcarsk obligan zkon i nmeck obchodn zkonk. Jednn komanditisty za spolenost tak bude jeho jednnm. Zkaz odporovatelnosti jednn komplement, jak ho znaj nkter prvn pravy, nen pebrn proto, e v zsad kad jednn komplemente je pro spolenost zvazn a jeho ppadn vyboen z pedmtu podnikn je vc ppadnho zen o nhrad kody.

Konkurenn klauzule se na komanditistu pouije jen dispozitivn.Rozdlen zisku a ztrty je i nadle dispozitivn a zachovv stvajc dikci v dlen

mezi komplemente a komanditisty. Rozdl je vak v tom, e komanditist si na n pipadajc st zisku rozdl podle ve jejich podl jen tehdy, pokud tento podl nepesahuje pvodn komanditn sumu tj. tu, kter byla pi vzniku spolenosti zapsna do obchodnho rejstku. Znamen to tedy, e nejvy mon vyplcen stka zisku bude rovna komanditn sum. Dvodem je jednak zven stky dlen mezi neomezen ruc spolenky (tedy jist vy mra distributivn spravedlnosti) a jednak zvislost mry rozdlovanho zisku na me omezenosti komanditistova ruen. Komanditista si tak pro zven svho podlu na zisku me zvit koman-ditn sumu (str. 203 204 dvodov zprvy Osnovy). Ztrtu nese komanditista rov-nm dlem se vemi ostatnmi spolenky, by jen do ve sv komanditn sumy.

Jak ji bylo eeno, stejnm pojmem pro ruen komanditisty je komanditn suma. Komanditista tak ru s ostatnmi spolenky spolen a nerozdln za dluhy spolenosti celm svm majetkem, le jen do ve sv komanditn sumy. Ta se zapi-suje do obchodnho rejstku, le jej zmny nejsou patrn z rejstku konkrtn, ale v souvislosti se zmnou zpisu splcen vklad (viz dle).

Kogentn plat, e osoba, kter pistoup do spolenosti jako komanditista, ru i za ty dluhy, kter vznikly ped jeho vstupem do spolenosti (obdobn nap. 173 nmeckho obchodnho zkonku). Zachovno zstv jeho oprvnn poadovat po spolenosti nhradu takto poskytnutho plnn prava je vak pedmtem sti zao-brajc se v.o.s. a na komanditn spolenost se aplikuje z titulu mlen zkona.

Opakovan byla zmiovna souvislost ve komanditn sumy a splcen vkladu. Je stanoveno, e komanditn suma, a tm i ruen, se zmenuje o stku, kterou komanditista splatil na svj vklad. Komanditn suma tak mus bt urena minimln

ve vi vkladu. Prominut nebo vracen vkladu je neppustn, resp. je neinn na zmnu komanditn sumy. Obecn to tedy znamen, e pokud komanditista pln splat svj vklad, kter je roven komanditn sum, jeho ruen za dluhy spolenosti zanik. Pokud vak splat nap. 50.000, K z vkladu, kter je 80.000, K, a komanditn suma in 100.000, K, sniuje se komanditn suma (a tedy i jeho ruen) na 50.000, K. Je-li vak komanditn suma vy ne vklad, ru i po jeho splacen komanditista ve vi rozdlu mezi komanditn sumou a vkladem (srov. str. 201 dvodov zprvy Osnovy).

Vzhledem k tomu, e komanditn suma je soust vztahu spolenosti vi tetm osobm, jsou zjmy vitel chrnny hned nkolikrt. Pedn je chrn zsada publi-city obchodnho rejstku a tak je konstituovno jejich prvo poadovat po spolenosti skutenosti z obchodnch knih, resp. etnictv, kter jsou s to informovat je o stavu a vi komanditn sumy a vkladu komanditisty urenho v dosti. Je samozejm, e dost mus bt konkrtn na uritho komanditistu, i komanditisty a nen jejm elem zjiovat jin skutenosti, kter jsou obsaeny v obchodnch knihch. Oproti prav v Osnov nejde zkon cestou monosti vpis z obchodnch knih, ale cestou pouh informace, by pesn a aktuln. Dvod lze spatovat v ochran utajovanch skutenost (obchodn tajemstv). Za splnn povinnosti podn aktuln a sprvn informace ru solidrn vichni komplementi (jako osoby oprvnn k obchod-nmu veden). Vitel, ktermu je odepeno prvo na informace, m samozejm mo-nost domoci se svch prv soudn cestou (aloba na plnn).

Komanditn suma je sice fixn zapsan stka, le jej ve podlh zmnm. Pedn je nutn tyto zmny sledovat v okamiku splcen vklad (viz ve). Pokud se ke zmn rozhodnou sami spolenci, tedy volnm ujednnm, je nutn chrnit vitele, kte jednaj v dobr ve v obchodn rejstk a informace z obchodnch knih. Je tedy stanoveno, e snen komanditn sumy je inn erga omnes a okamikem zpisu do obchodnho rejstku (jde tedy o lex specialis k ustanovenm o materiln publicit obchodnho rejstku); snen samozejm nen mon pod vi vkladu. Oproti tomu zven komanditn sumy se je mon dovolvat i ped jeho zpisem do obchodnho rejstku, pokud bylo zven oznmeno veejnosti nebo viteli.

Zruen a znik asti spolenka, pop. spolenosti je een jen ve zvltnch ppadech, v ostatnm plat obecn prava a prava v.o.s. Je tak upravena zkonn obnova lenstv v ppad zniku vyjmenovanch pekek, vetn nhrady vyplace-nho vypodacho podlu.

Zmna prvn formy v ppad zniku asti komanditist zstv zachovna, avak s odkazem na obecnou pravu pemn obchodnch korporac a s tou zmnou, e je mon zmna na jakoukoliv obchodn korporaci (samozejm za splnn vech podmnek zkona). Z dvodu funknosti spolenosti, naplnn poadavk zkona a jist i ochrany vitel je stanovena esti msn prekluzivn lhta monosti pe-mny, jinak se spolenost zruuje a vstupuje do likvidace. Obdobn monost zmny plat tak pro ppad zniku asti vech komplement.

K 124 a 137

34

II. ZVLTN ST

35

Ke kapitlovm spolenostem:Ped zdvodnnm jednotlivost v rmci nov pravy kapitlovch spolenost se upo-zoruje, e tvorba zkona vychzela nejen z platnho znn acquis, ale zohleduje tak vahy a stav prac nad novm pojetm pravy prva obchodnch spolenost. V tomto ohledu je vhodn zmnit zejmna nkolik zkladnch dokument, kter jsou v tomto ohledu signifikantn.

Nen nim neznmm, e komunitrn prava obchodnch spolenost je v ad ohled starho data a tud nen eenm zcela vyhovujcm. Toho jsou si vdomy tak pslun legislativn orgny EU, a proto neustle pracuj na doporuench i noveliza-cch, kter by vadn stav napravily a pivedly EU do novch podmnek obchodu. Bylo vypracovno nkolik informativnch dokument na vdeck bzi (High Level Group of Company Law Experts, Comparative Study of the Corporate Governance Code rele-vant to the European Union and its Memeber States apod.), kter uruj vsledn smr vah o budouc podob prva obchodnch spolenost. V tto souvislosti bylo publi-kovno nesetn odbornch stat, kter jednotliv monosti rozebraj i upesuj a kter obecn vstupy zpesnily a vycizelovaly. Vsledkem je Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European Union A Plan to Move Forward, pijat 21. kvtna 2003 v Bruselu. Tento text, by nejde o text legislativn zvazn, shrnuje poznatky o nutnch zmnch a stanov harmonogram a zpsob jejich projekc do prvnho du EU. Akoliv cel ada podnt nen pro stedoevrop-sk prvo nim novm, obdobnou pravu bu esk obchodn zkonk ji obsahuje, nebo je navrhovna (kolektivn odpovdnost statutrnho orgnu, volba mezi monis-tickm nebo dualistickm systmem apod.). Leckdy jde ze strany EU o pipomnky zsadnjho rzu, kter si vydaj hlubch diskuz (pehodnocen role zkladnho kapitlu apod.).

Obecn lze ci, e veker tyto materiln prameny byly pi tvorb zkona zohled-ovny, by nkter pipomnky pouze doktrinln. Obdobn byl pi formulaci zkona vyuit nvrh Nazen o evropsk soukrom spolenosti, kter je v souasn dob v legislativnm procesu Evropskho parlamentu.

K 138 a 157Prvn prava nejvyuvanj obchodn spolenosti byla jist prax vycizelovna, nicmn obsahuje celou adu ustanoven, jejich vklad nen jednoznan. Navrho-van een se jednak pokou na tyto obte reagovat a jednak zjednoduuj dosa-vadn metodu odkaz. Navc jsou pouita nkter nov een, kter jsou vyzkouena v Evrop. Nkter ustanoven byla zjednoduena, a to z dvodu irho pojet obecn sti obchodnch korporac. Obecn se zohleduje nejen prava vcarsk, nmeck i rakousk (v novelizovanm znn), ale tak zkon o spolenostech s ruenm ome-zenm . 58 z roku 1906 platn na zem SR do konce roku 1950. V reakci na aktuln vvoj evropskho korporanho prva se zohleduje tak prava francouzsk, italsk a britsk a dle zejmna nvrh Nazen o evropsk soukrom spolenosti (EPC).

Rzn reformulace i nov een nejsou zpsobeny libovl tvrc, ale okol-nostmi existujcmi v lenskch sttech EU. Doposud nebyl nijak zdrazovn stet jednotlivch jurisdikc a lensk stty si prvn pravu subjekt obchodnho prva reglementovaly sami, ani by byly nuceny zohledovat okoln prvn pravy. Evrop-sk soudn dvr vak v judikatue posledn doby zohleduje voln pohyb osob a slu-eb, tedy lapidrn eeno zamezuje, aby stty navzjem neuznvaly subjektivitu tch i onch obchodnch spolenost (srov. rozsudek Centros nebo berseering, Inspire Art apod.). V dsledku toho v zsad dochz k monosti, aby si oban EU svobodn vybral, ve kterm z lenskch stt zalo obchodn spolenost, tedy mj. ve kterm z lenskch stt bude daovm poplatnkem (a to i pes modifikaci, kterou pin nov rozsudek ESD CARTESIO). S ohledem na to, e prava akciov spolenosti je vcelku psn reglementovna evropskm prvem a vet obchodnch korporac podle eskho prva je a zstv taxativn, vyuv zkon monosti zjedno-duit pravu spolenosti s ruenm omezenm tak, aby byla v rmci prvnch d EU konkurenceschopn.

Oproti stvajc se nov defini