Základní škola a Mateřská škola

G.A.Lindnera Rožďalovice

Člověk proti zkáze Jméno a příjmení: Josef Nešněra Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Aleš Misař, Václava Vinecká Datum odevzdání: 28.5.2010

2

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením

garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

…………………………………………..

podpis

3

Osnova práce:

1. Úvod

2. Člověk proti zkáze v díle Karla Čapka.

a) informace o autorovi

b) zdůvodnění výběru děl

c) výběr – drama R.U.R

román Továrna na absolutno

román Krakatit

román Válka mloky

film Bílá nemoc

3) Původci zkázy : příroda

člověk proti přírodě

člověk proti člověku

4) Závěr

5) Resumé

6) Literatura a jiné zdroje informací

7) Příloha

4

1. Úvod

Téma „Člověk proti zkáze“ přímo vybízí k zamyšlení, k úvahám o samotném

významu pojmu ,,zkáza“. Co je to vlastně „zkáza“, co přinášela a přináší lidstvu a Zemi?

Podle Slovníku spisovné češtiny znamená slovo „zkáza“ záhubu, zhoubu, zánik, rozklad. Nás

zajímá kdo a co „zkázu“ způsobuje. Může proti ní člověk bojovat? Může nad ní zvítězit? Tyto

myšlenky vždy člověka zajímaly, zvláště však byly aktuální, když člověku nějaká forma

„zkázy“ hrozila. Z historie je známo, že „zkáza“ vždy visela nad člověkem a jeho Zemí jako

Damoklův meč, ať ji způsobila příroda, či člověk sám.

Problematika tématu byla pro mě natolik zajímavá, že jsem si jí vybral. Netušil jsem

ovšem, jak to bude obtížné, jak široké je to téma a hlavně, jak je a stále bude silně aktuální.

Doufám, že je alespoň částečně zvládnu

2. Člověk proti zkáze v díle Karla Čapka

a) Karel Čapek – český spisovatel, dramatik, publicista, překladatel z francouzštiny, kritik

- důsledný demokrat a humanista

- autor světového jména, jeden z těch, jejichž díla se překládají do všech světových jazyků.

- syn venkovského lékaře a bratr spisovatele Josefa Čapka.

- narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel roku 1938 v Praze.

b) Viděl jsem film „Bílá nemoc“. Námět mě zaujal hlavně proto, že se hodil k mé práci.

Na internetu jsem si našel informace o autorovi stejnojmenné hry Karlu Čapkovi. Zjistil jsem,

že se v jeho dílech velice často vyskytuje problematika boje člověka proti zkáze, proto jsem

se rozhodl zařadit některá z nich do své práce.

c)

R.U.R

Na ostrov, na kterém stojí Rossumova továrna, v níž továrník Rossum vyrábí dokonalé

roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí, přijíždí mladá Helena Gloriová. Pro její krásu si ji

všichni muži na ostrově zamilují. Jsou to Harry Domin- centrální ředitel, inženýr Fabry-

generální technický ředitel, Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení,

konzul Busman – generální komerční ředitel a stavitel Alquist – šéf staveb. Helena zůstane na

ostrově a uzavře sňatek s Harrym. Po dvaceti letech, kdy je už lidská práce zbytečná, neboť

všude člověka zastanou roboti, dochází k nečekaným vzpourám robotů, kteří tvrdí, že musí

lidem vládnout, protože jsou dokonalejší. Na světě se přestávají rodit děti. Helena ze strachu

spálí postup na výrobu robotů. Ostrov je jimi obsazen a všechny, kromě starého Alquista,

roboti zabijí. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe. Chtějí na

Alquistovi, aby objevil tajemství jejich výroby. Dlouhá léta se Alquist snaží přijít na jejich

5

výrobu, až pozná, že dva roboti z poslední série – Primus a Helena, mají některé lidské

vlastnosti, že se mezi nimi zrodila láska, výhradně lidský cit, a tak lidstvo nevyhyne.

V divadelní hře R.U.R, chtěl Karel Čapek varovat před katastrofami, které mohou

přinést nové vynálezy a rozvoj techniky. Ukazuje, jak technický pokrok lidstvo ovládá a jak

morálka lidí zaostává za technikou. Záchranou pro svět je pak pouze čistá a ušlechtilá láska.

Karel Čapek ve hře R.U.R ( Rossum´s Universal Robots, Rossumovi univerzální

Roboti) jako první na světě použil nové slovo – robot. Údajně mu ho poradil jeho bratr Josef.

Hra patří mezi první česká SCI-FI.

Továrna na absolutno

Román „Továrna na absolutno“ je řazenh mezi vědeckotechnické utopické romány.

Jeho děj se odehrává přibližně v letech 1943 – 1953, ale je inspirován událostmi po první

světové válce.

Hlavní postavou románu je inženýr Marek. Vynalezne karburátor, který vyrábí

energii a uvolňuje záření – Absolutno. Pan G. H. Bondy začne vyrábět karburátory ve velkém

množství. Postupně jimi zaplaví celý svět. Absolutno se pak samo zmocnilo výroby. Nový

vynález působí na světě války, hospodářské katastrofy a nepokoje mezi národy. Absolutno

dělá z lidí náboženské fanatiky. Postupně těchto lidí přibývá a s tím začíná chaos. Vypuká

válka, která končí úplným vyčerpáním, ale lidé si uvědomí viníka a karburátory zničí. Boj lidí

proti nebezpečnému Absolutnu je nakonec úspěšný.

Autor se v románu zabývá vírou člověka v Boha a jeho různé podoby. Kritizuje

církev, náboženský fanatismus a nebezpečí subjektivní víry, která nepřipouští žádnou jinou.

Znovu se Čapek dotkl otázky ohrožení lidstva zneužitým pokrokem.

Krakatit

Karel Čapek dal svému utopickému románu název Krakatit podle indonéské sopky

Krakatoa. Děj románu se odehrává v Praze, Týnici, Baltinu a v Itálii, nachází se na hranici

pravdy a snu,často není zřetelné, o kterou část se jedná.

Hlavní postava je inženýr Prokop, vynálezce silné třaskaviny krakatit. Při práci na

vynálezu je zraněn a v halucinacích bloumá Prahou. Potká zde dávného přítele Tomše, který

na něm vyláká chemický vzorec krakatitu. Když odjede, objeví se neznámá dívka, která

Prokopovi pro Tomše předává peníze a dopis. Prokop odjíždí na venkov k Tomšově otci.

Seznámí se zde s jeho dcerou Anči. Na inzerát ředitele vojenské továrny v Baltinu odjíždí

Prokop do Prahy. Ředitel mu sdělí, že u něj Tomeš pracoval. Prokop jede do Baltinu, aby

6

Tomše našel. Je však uvězněn a nucen k prodeji vynálezu. Pozná zde princeznu Wille, která

mu pomůže utéct. Uprchne do Itálie, kde se dozví, že anarchisté ukradli Tomšovi trochu

Krakatitu a nyní chtějí zničit svět. Prokop spolu s neznámou dívkou a diplomatem Daimonem

utíkají na jeho sídlo, odkud na dálku nechají krakatit vybouchnout. Prokop prchá z Itálie,

potká tajemného dědečka - symbol Pánaboha, který mu v kukátku ukáže různá místa na světě

a naznačí mu, že člověk má více myslet a být odpovědný za své činy. Prokop dopívá

k názoru, že lidstvu více prospěje drobný užitečný čin, drobná věc, než gigantický vynález,

který může lidstvu uškodit.

Karel Čapek předpověděl v románu vynález velmi silné výbušniny – atomovou

bombu, která by přinesla zkázu celému světu. Upozornit lidstvo, jaké nebezpečí mu hrozí,

když takový vynález přijde do nesprávných rukou.

Válka s mloky

Děj tohoto utopického románu se odehrává v neurčité době na různých místech

světa.

Příběh začíná na ostrůvku Tana Masa, na kterém kapitán van Toch objevil při lovu

perel inteligentní tvory – mloky. Naučil je lovit perly, zacházet se zbraněmi a sloužit člověku.

Mloci pomáhali lidem při stavbách přehrad a jiných pracích. Pak se ale začali bouřit. Po

mnohých srážkách s mloky začali lidé litovat, že si s nimi vůbec něco začínali. Vůdce mloků

vyhlásil lidstvu válku. Děj končí tím, že se v Praze na Vltavě objeví první mlok.

Karel Čapek se v románu zaměřil proti válce, dobyvačným snahám a rozpadu

lidských hodnot. Mloci symbolizují nositele nebezpečných teorií – fašismu a rasismu. Čapek

v nich viděl úpadek i možný zánik civilizace.

Bílá nemoc

Děj divadelní hry se odehrává v blíže neurčené době v nejmenované zem, kterou

zasáhne těžká nevyléčitelná nemoc, při níž se na lidském těle objevují necitlivé bíle skvrnky.

Pouze lékař Galén zná na tuto epidemii lék. Podává ho však jen těm lidem, kteří neohrožují

mír a nedělají nic ve prospěch války. Zemi vládne krutý maršál, který si chce válkou

podmanit svět. Válku neodvolá ani tehdy, když je bílou nemocí napaden i jeho přední zbrojař

baron Krüg . Galén si stanovil totiž podmínku, že lék dá Krügovi tehdy, až maršál zastaví

válku. Krüg ukončí život sebevraždou. Maršál pronáší projev k lidu, vyzývá lid k boji, tvrdí,

že je to boj spravedlivý. Pří projevu se tluče do prsou a pozná, že tam má necitlivé místo.

Maršálova dcera otce přemlouvá, aby splnil Galénovu podmínku a zachránil si život. Maršál

7

nejdříve odporuje, ale při představě strašlivé smrti se nakonec rozhodne zrušit válku. Povolá

k sobě doktora Galéna. Pod okny paláce však shromážděný dav provolává slávu válce a

maršálovi. Přicházející Galén je zfanatizovaným davem ušlapán.

Karel Čapek projevil ve hře „Bílá nemoc“ odpor proti zbraním, zabíjením, násilí a

fanatizmu. Nepřímo řekl, že válka slouží bohatým a chudí lidé se jí musí podřídit.

Hra byla napsána v roce 1937. Ještě téhož roku ji uvádělo Národní divadlo a byla

zfilmována. Scénář napsal a film režíroval, Hugo Haas, který hrál doktora Goléma.

3. Původci zkázy

Příroda! Jak často v současné době slyšíme toto slovo! Jaká vlastně je? Co pro nás

znamená? Existuje spousta přívlastků, kterými ji můžeme charakterizovat. Tak to tedy

zkusím! Příroda je moudrá, neúprosná, nepodplatitelná, soběstačná, nedělá chyby, je hodna

naší úcty a ochrany, člověk jí často nerozumí, musí jí však naslouchat a poslouchat jí, nemůže

se od ní izolovat. „Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil.“ (Seneca), ale ona mu stále

klade do cesty překážky, z nichž většina je pro něj nepřekonatelná. Tak mocná čarodějka to

je! Milujeme ji, ale také jí ubližujeme. Ona nám to mnohonásobně vrací – v dobrém i zlém.

Jaké zlo? Jakou zkázu způsobuje příroda člověku? Může proti ní člověk bojovat?

Může zvítězit? Pokusím se na tyto otázky dát odpověď.

Mezi největší zkázonosné činnosti přírody patří sopečné erupce, při nichž sopky

chrlí oheň, jako by Země právě měla zmizet ze světa. Chrlí popel, lávu a kameny, které létají

jako rozžhavené pumy. Na zemském povrchu je 600 aktivních sopek, z nichž polovina se

nachází v Tichomoří. Vybral jsem si jako například výbuch hory Svaté Heleny na západě

USA, kdy se 18. Května 1980 při její erupci uvolnila obrovská energie, která se rovná 400

atomových výbuchů. Z dalších zkázonosných sopečných erupcí uvádím výbuch Vesuvu

v roce 79, kdy 8 metrů vysoká vrstva popela zničila město Pompeje v Itálii. Za méně než

jednu minutu zahynulo 28000 lidí pří výbuchu sopky Mont Pelé na ostrově Martinique v roce

1902. Příklad ze současnosti se přímo nabízí – chrlící islandská sopka Eyjafjallajökull se stala

nejsledovanější sopkou světa. Ze sopky vysoké 1666 metrů stoupají mohutná oblaka žhavého

popela a vulkanologové nedokáží dát odpověď na otázku : Jak dlouho to potrvá? Může to

podle nich trvat týdny i roky. Jakou zkázu nám to může přinést? Co se může stát, když se

sopka neuklidní?

Nastane:

- ekonomický propad

- zdražení ( světový obchod je do značné míry závislý na letecké dopravě)

- ohrožení letecké dopravy

8

- pozemní dopravní kolaps ( více rozbitých silnic, mrtvých při nehodách i víc škodlivin, např.

nebezpečného přízemního ozonu)

- dražší benzín a nafta

- divoké počasí ( ochlazení, deště, Evropa by mohla prožít jakousi slabou variantu tzv.

nukleární zimy, „kryt“ z popela by propouštěl méně slunečního záření)

- neúroda, drahé potraviny

- vyšší náklady na léčení

Značné zkázy, na životech i materiální, způsobují zemětřesení.Vznikají několik

desítek kilometrů pod povrchem země a otřesy způsobují během několika chvil obrovské

škody. Každý rok jich seizmometry odhalí na 1 milión. K největším zemětřesením patří

např.to v japonském Tokiu 1. září 1923, mělo sílu 8,3 Richterovy stupnice, trvalo 5 minut,

počet obětí dosáhl 100000. V nedávné době postihlo silné zemětřesení Haiti ( 230000 obětí) a

Čínu.

Z dalších hrozeb přírody uvádím ještě např. hurikány, které vznikají nad teplými

vodami tropických moří, často k nim dochází v Jižní Americe a v Asii, kde se jim říká

tajfuny. Dále to jsou tornáda. Jsou to silné víry teplého vzduchu, objevují se v současné době

poměrně často v Evropě, tedy i u nás.

Velké škody působí přívalové lijáky. Dochází k sesuvům půdy a záplavám.

Nejhorší postihly v současné době jednu z nejchudších zemí světa – Bangladéš.

Svou obrovskou ničivou silou jsou známé mohutné přílivové vlny tsunami. Jsou

způsobeny zemětřesením pod mořskou hladinou. Vlna se šíří rychlostí až 800 – 900 km

v hodině,na břehu může dosáhnout až 30 metrové výšky, jako tomu bylo roku 2004 na Srí

Lance.

Může člověk zkázonosným projevům přírody zabránit? Nemůže! Může se naučit

zkázu přesněji předvídat, činit různá opatření, např. stavět hráze, včas evakuovat

obyvatelstvo, může pouze zmírňovat její dopady např. humanitární pomocí. „Vědci se snaží

rozmnožit vztahy člověka z přírodou, ale podstatu a povahu těchto vztahů nemohou změnit.“

(A. France)

Co říct na závěr? Použiji slova indiánského náčelníka Seattla Josepha Campbella:

„Člověk není pánem přírody a Země. Země nepatří člověku. Člověk nepatří zemi. Je těsně

spjat se světem přírody, ať se proti tomu brání sebevíc, platí pro ně její zákony stejně jako pro

zvířata a rostliny. Je nezbytné, aby člověk tyto zákony uznával!“

9

Příroda a Země jsou ve stálém ohrožení činností člověka. Voda, vzduch, země –

rovnováha na Zemi je ohrožována ze všech stran. Naše planeta se stává stále více zranitelnou,

je třeba ji chránit. Tvář krajiny a přírodního prostředí je dnes nejvíce ovlivňována činností

člověka. Už jsme otrávili i ty nejzapadlejší kouty naší planety, oceánské hloubky, rozsáhlé

plochy země až po nebe nad námi. Seznam toxických chemikálií, organických odpadů,

jedovatých plynů, kterými jsme zaneřádili vodu , půdu i vzduch, je téměř nekonečný. Země je

v ohrožení a volá o pomoc, volá člověka: „Nenič mě, vždyť i tobě škodí kyselý déšť,který

obsahuje plyn z továrních komínů, z domácností, z automobilových výfuků. Nekácej deštné

pralesy, např. v Amazonii, dobře kontroluj jaderné elektrárny, vzpomeň si, že výbuch jaderné

elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986 zamořil všechno v okruhu 800 km ( včetně

území České republiky). Bezpečně ukládej radioaktivní odpad, aby neprosakoval do vody a

do půdy. Pouč se z různých katastrof, které způsobuješ, např. z ropné katastrofy v Mexickém

zálivu. Věřím ti , člověče, už proto, že zakládáš ekologické organizace na moji ochranu, např.

Greenpeace, která vznikla na přelomu 80. a 90. let, ve svých velkých kampaních se věnuje

ochraně klimatu, deštných pralesů, nebezpečí jaderné energie aj., dále ekologické sdružení

Děti Země nebo ekologické Hnutí Duha. Děláš velké kroky k takové péči o životní prostředí,

jakou si právem zaslouží, neboť cokoli uděláš pro život na Zemi, prospěje vždy i tobě!

Nedopusť aby se naši potomci museli ptát jako Jiří Žáček – Vážení a milí předci, povězte

mně, co je mléko, strdí, ryby, řeky, vzduch a země?“

Žádný lidský tvor nemůže žít sám, přesto ale není lehké žít společně, respektovat toho

druhého, pochopit, co chce a jednat tak, aby i on pochopil co chceme my. Silnější stále touží

ovládnout ty slabší a ti zase touží po pomstě – a zde je počátek zkázy : násilí, terorismus,

války a další zločiny proti lidskosti – např. vyvražďování obyvatelstva, zotročování,

deportace, pronásledování z důvodů politických, rasových a náboženských. Média denně

přinášejí svědectví o utrpení a krutostech, např. o Afghánistánu ,v kterém už více než třicet let

trvá občanská válka. Za zamyšlení stojí otázka : Proč je na světě terorismus? Proč je tolik

rozšířen? Kdo jsou teroristé? Teroristé patří k politicky zaměřeným skupinám, které pod

záminkou obhajování určité myšlenky vyvolávají násilnými akcemi strach, vždyť „teror“

znamená zastrašování, braní rukojmí, atentáty, únosy letadel apod. Z četných teroristických

akcí chci připomenout 11. září 2001 v New Yorku. Za útokem stojí většinou radikální

stoupenci islámu.

Na rozdíl od zkázy, kterou člověku způsobuje příroda, se může proti té, kterou

způsobuje sám, úspěšně bránit. Nejznámější a celosvětově uznávanou mezinárodní institucí je

United Nations (UN) známější pod názvem Organizace spojených národů (OSN). Byla

10

založena 24. října 1945 v USA, hlavní sídlo má v New Yorku. Řeší zločiny proti lidskosti,

organizuje mírové mise. Válečné spory pomáhá řešit i nejvýznamnější vojensko – politická

organizace na světě – Severoatlantická aliance (NATO). Naše republika je její součástí od

roku 1999. Člověk vymýšlí nové a nové vynálezy. Některé z nich přinášejí klady a některé

zase zápory. Od prvních kamenných nástrojů až po nejnovější nanotechnologie mají za cíl

usnadnit člověku život. Neznamenají však pouze dobro pro lidi, ale mohou se změnit

v tragédii. Některé zkázonosné důsledky vynálezů jsou tak velké, že si to ani jejich vynálezci

nedokázali představit, někteří ano např. vynálezce dynamitu Alfred Nobel si byl vědom

zneužití dynamitu ve válce, velmi se toho obával, proto svoje bohatství věnoval na vědu a

výzkumy sloužící výhradně k mírovým účelům a lidskému pokroku. Myslím si, že největší

zlo je, když člověk vymýšlí záhubu sám pro sebe a pro zkázu Země. Bohužel to trvá od doby,

kdy se na Zemi objevily první stopy tvora, který se od ostatních lišil schopností myslet, tvora

s příznačným názvem Homo sapiens. Musíme věřit v sílu lidského rozumu, v to, že člověk

nakonec nezničí sám sebe.

4. Závěr

Zkázu nelze odstranit zkázou! Svět, ve kterém žijeme, je složitý. Neustále se zde odehrávají

důležité události, které se mohou méně, ale i významně podílet na zkáze přírody a člověka. Je

třeba, aby lidstvo tyto události sledovalo, zkoumalo, aby mohlo případné zkáze zabránit.

„Člověk se vždy bude dopouštět omylů, bude trpět, ale nevzdá svůj boj proti všemu, co by ho

mohlo zničit, neboť jen tak se jako říční proud bude mocně valit vpřed.“(R. Thókur)

5. Resumé

V ročníkové práci na téma „Člověk proti zkáze“ jsem se zabýval pojmem „zkáza“ a

položil jsem si otázky, na které jsem postupně hledal odpovědi. Téma je vyloženě úvahové,

široké, ale doufám, že jsem splnil své představy.Začal jsem četbou knih Karla Čapka,

průběžně jsem sbíral různé materiály, hledal vhodnou literaturu, využil internet. Po shlédnutí

filmu Bílá nemoc jsem se dočetl, že autor tohoto dramatu Karel Čapek napsal další díla, ve

kterých upozorňuje na zásahy člověka do přírody a varuje před důsledky nekontrolovatelného

rozvoje techniky. Vybral jsem si romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky,

drama R.U.R a již zmíněné drama Bílá nemoc. V další části jsem se věnoval původcům zkázy

– přírodě a člověku, uvažoval jsem nad problematikou boje člověka proti zkáze, kterou přináší

příroda a on sám. Zdůraznil jsem, že člověk v boji s přírodou je většinou bezmocný, příroda

mu působí zlo, ale i on do ní ničivě zasahuje, hlavně však člověk ničí sám sebe. V závěru

jsem vyslovil víru v sílu lidského rozumu, který člověku pomůže k tomu, aby svůj boj se

zkázou nevzdával.

11

6) Literatura a jiné zdroje informací

Čapek Karel, Krakatit, Albatros, Praha 1992

Čapek Karel, R.U.R, Albatros, Praha 1992

Čapek Karel, Továrna na absolutno, Albatros, Praha 1992

Čapek Karel, Válka s mloky, Albatros, Praha 1992

Dolejší Pavel, Školní slovník českých spisovatelů, vyd. P. Dolejší, Humpolec 2004

Gralla Presto, Jak pracuje životní prostředí, UNIS, Brno1995

Kol. autorů, Kdo byl kdo, Albatros, Praha 1995

Kol. autorů, Odmaturuj ze společenských věd, Didaktik, Brno 2004

Kol. autorů, Slovník spisovné češtiny, Academia, Praha 1978

Kol. autorů, Svět dnes (DOKËO), Albatros, Praha 2005

Kol. autorů, Země (DOKËO), Albatros, Praha 2006

Plachetka Jiří, Velká encyklopedie citátů a přísloví, Academia, Praha 2001

Sochrová Marie, Literatura do dlaně pro střední školy, Fragment, Havlíčkův Brod 2002

Štenberková Marie, Literatura v českých zemích, Fragment, Havlíčkův Brod, 2000

Žáček Jiří, Dvakrát dvě je někdy pět, Albatros, Praha 1987

12

7. Přílohy:

1/ Pobřeží Indonésie před a po tsunami

2/ Únik ropy v Mexickém zálivu

13

3/ Nagasaki před a po výbuchu

4/ 11. září 2001

14

5/ Kácení deštných pralesů

6/ Hurikán Katrina

15

Koláž / Karel Čapek