Život Na Tomto Světě. Czech Čeština

8/16/2019 Život Na Tomto Světě. Czech Čeština

1/128


2/128


3/128


4/128

naději, že #patné činy budou dočasně pot"estány v pekle. Ten stejn% "o$um napovídá,že po tomto ut"pení bude následovat věčn% život v "áji. Takovéto sm%#lení be$děčněulehčuje obavy $ h"o$ivého t"estu na kon!i života. )ěkteří lidé nad tímto tématem aninepřem%#lejí. /htějí si život užít do poslední kapky a na pří#tí život nedbají.

*ohužel, takové sm%#lení je veli!e $"ádné a opak je p"avdou. Ti, kteří předstí"ají, že si přítomností *oha nejsou vědomi, si budou veli!e $ou=at. 3o"án !ha"akte"i$uje tytolidi následovně (výklad předkladu významu)1

„ :naj jen vn0jš st!$nk% života pozemsk>ho, zatmco k životu budoucmu jsoulhostejn&' (apitola 5@* 1%zantinci, Ve!š - )

*e$po!hyb tito lidé $!ela nepo!hopili p"av% 4čel a tvář tohoto světa a nikdy si

nemyslí, že život na tomto světě není věčn%.

6idé často používají ="á$e o k"átkosti života jako například1 &@ij naplno, dokud to jde', &@ivot je k"átk%', &)ikdo nežije věčně', kte"é vlastně také vyjadřují povahutohoto světa. řesto v#ak jsou tyto ="á$e o nespo"némm spojení s tímto světem nežon%m. 8d"áží se v ni!h tak v#eobe!n% postoj lidí k otá$kám života a sm"ti. 9íky tétosilné $ávislosti na tomto životě, "o$hovo"y o sm"ti jsou dop"ová$eny vtipkovánímnebo $měnou tématu ve sna$e $mí"nit vážnost tohoto tématu. Amyslně se snaží$eslabit důležitost této podstatné otá$ky.

2m"telnost je be$po!hyb $ávažné téma k hloubání. ;ž do tohoto okamžiku si člověk možná nebyl vědom, jak% dosah tato skutečnost má. )i!méně jakmile dokáže o!enit

její "eálnost, měl by přehodnotit svůj život a očekávání. )ikdy není po$dě pop"osit*oha o odpu#tění a přeo"ientovat své skutky a postoj k životu k oddannosti do vůle*oží. @ivot je k"átk%> lidská du#e je v#ak nesm"telná. *ěhem tohoto k"átkého života

by!hom neměli ne!hat na#e dočasné touhy nás kont"olovat. Blověk by měl odolávat poku#ení a vyh%bat se v#emu, !o $esiluje jeho $ávislost na tomto životě. 8pomíjení přístího života kvůli pře!hodnému blahobytu v tomto životě je $ajisté po#etilé.

)evěří!í, kteří nemohou tento =akt po!hopit a $apomínají na *oha, tak p"ožijí svůjživot nada"mo. 3"omě toho ale vědí, že je nemožné uspokojit jeji!h tužby. Tito lidé

jsou vždy $klamaní a vyžadují je#tě ví!e toho, než !o p"ávě vlastní. -eji!h touhy a přání jsou nekonečné. ;v#ak tento svět není vhodn%m místem k uspokojení tě!hto přání.

)i! na tomto světě net"vá věčně& Bas odebí"á na k"áse tomu !o je nové a !o je dob"é&-e#tě než $b"usu nové auto stačí vyjít $ mCdy, už se nav"h"uje, vy"ábí a představuje nat"h jin% model& )ápodobně jsou tu ta!í, kteří si samou dy!htivostí po nádhe"n%!h

pansk%!h sídle!h nebo $ámožn%!h dome!h s po$la!en%m inte"ié"em, kde je ví!e pokojů než bydlí!í!h, přestanou vážit vlastního domu a ne!hají se $aslepit $ávistí.


5/128

)ekonečná honba $a nov%m a lep#ím, nepřikládání žádné hodnoty tomu, !o už bylodosaženo, $nehodno!ení sta"ého a vkládání v#e!h nadějí do něčeho nového1 toto jsou$ača"ované k"uhy, do kte"%!h lidé upadají od počátku histo"ie. )i!méně inteli0entní

člověk by se měl na okamžik $astavit a položit si otá$ku1 "oč se honí $a dočasn%miambi!emi a jaké v%hody mu to přiná#í )akone! by měl dojít k $ávě"u, že má totostanovisko $ásadní p"oblém. )i!méně lidé, kteří k tomuto $ávě"u nedojdou, se budoudál ma"ně snažit uskutečnit jeji!h sny.

)ikdo ale pře!i neví, !o se může přihodit $a pá" hodin1 kdykoliv někdo $ nás můžemít nehodu, ut"pět vážné po"anění nebo se stát invalidou. )aví!, čas letí a odpočítávánám, jak blí$ko jsme svému kon!i. 3ažd%m dnem jsme tomu osudnému dnu blíže.2m"t be$po!hyby maže v#e!hny ambi!e, nenasytnost a touhy tohoto světa. ohřbenihluboko v $emi, majetek ani p"estiž nám k ničemu nepomůžou. ajetek, se kte"%mtak skoupě $a!há$íme, včetně na#eho těla, se v $emi "o$padne a "o$plyne. )ehledě nato $da je někdo majetn% či !hud%, k"ásn% či o#kliv%, každ% $ nás bude jeden den$abalen do obyčejného pohřebního plátna.

(ěříme, že tato kniha, &"avda o životě na tomto světě' nabí$í vysvětlení odhalují!í p"avou podstatu lidského života. Tento život je k"átk% a $áludn% a po$emské touhy semohou $dát =as!inují!í a plné očekávání. ;v#ak opak je p"avdou. Tato kniha vámumožní život a v#e!hny jeho skutečnosti !hápat. ; budete+li mít $ájem, pomůže vám

přehodnotit va#i životní d"áhu. *ůh ukládá věří!ím povinnost, aby ostatní va"ovali a

vy$%vali k tomu, aby žili podle *oží vůle. ( následují!ím ve"#i *ůh p"aví (výklad předkladu významu)1

„lib 1ož se v0!u uskuteBn, nechC v$s ted% neoklame život pozemský D' (apitola5* 6u7m$n, Ve!š 55)

Život na tomto světě

)á# vesmí" je dokonale uspořádan%. )espočetné milia"dy hvě$d a 0ala


6/128


7/128

„V0!u jsme Blov0ka stvořili z kapk% semene, ze sm0s, zkoušejce jej& A sl%šcm avidoucm jsme jej uBinili&' (!a al;Gns$n* 8)

*ůh dále v 3o"ánu objas?uje, že ni! se neděje be$důvodně (výklad předkladuvýznamu)*

„F% nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, jsme p!o z$bavu nestvořiliH kd%b%chom seb%li cht0li pobavit, našli b%chom si z$bavu u ebe, kd%b%chom už tak uBinit

zamýšleli&' (!a al;Anbij$I* J;-)

Tajmstv! světa

*ůh pouka$uje na 4čel člověka v následují!ím ve"#i1

„Ko, co na zemi jest, uBinili jsme ok!asou jej, ab%chom v%zkoušeli, kdo z nichv kon$n sv>m je nejlepš&' (!a al;ahL* -)

"oto *ůh očekává, že mu bude člověk oddan%m služebníkem po !el% svůj život.-inak řečeno, svět je místem, kde l$e "o$po$nat ty, kdo jsou bohabojní od tě!h, kdo

jsou *ohu nevděční. ( tomto QuspořádáníR bok po boku e m%sl, že budou ponech$ni na pokoji, kd%ž řeknou* „Mv0řili jsme,' a že zkoušeni nebudou/ Vžd%tI jsme již zkoušeli t%, kdož před nimi b%li, a 1"h v0!u pozn$t%, kdo p!avdu mluv, i t%, kdo lh$ři jsou&' (!a al;IAnkabt* 8;5)

;by člověk po!hopil podstatu této $kou#ky, musí dostatečně po"o$umět svému2tvořiteli, jehož e


8/128

jeji!h Tvů"!i nevděční tím, že odmítají b%t *ohu poslu#ní. 9omnívají se, že život jedlouh% a jeji!h život $ávisí na ni!h.

"oto je jeji!h životní!h k"édem &užít si život naplno dokud to jde'. )a sm"t a život

po sm"ti $apomínají. -eji!h snahou je si život užít a dosáhnout lep#í životní 4"ovně.*ůh tuto va$bu na po$emsk% život tě!hto lidí vysvětlujev následují!ím ve"#i1

„Ki, kdož miluj tento sv0t pomjivý, nedbaj na den obtžný, jejž maj před sebou&'(!a al;Gns$n* 8-)

)evěří!í usilují o to, aby mohli okusit v#e!hna potě#ení tohoto života. @ivot v#ak, jak ve"# na$načuje, utíká veli!e "y!hle. "ávě toto je klíčov% detail, na kte"% si vět#ina lidíani nev$pomene.

opřem%#lejme nad příkladem, kte"% nám tuto otá$ku ví!e upřesní.

"#$ vt%in n&o ně'oi' odin*

Zamyslete se nad typi!kou dovolenou1 o měsí!í!h pilné p"á!e si $amluvíte va#idvoutydenní dovolenou. o vyče"pávají!í osmihodinnové !estě do"a$íte do va#ehooblíbeného "ek"eačního letoviska. Me!ep!e je plná "ek"eantů. 9okon!e po$náváte$námé tváře a po$d"avíte se. (enku je teplo a ne!h!e se vám $t"á!et ani minutaužívání si slun!e a uklid?ují!ího moře. *e$ pl%tvání času "y!hle najdete svůj pokoj,

obléknete se do plavek a hu"á na pláž. 3onečně se koupete v kři#tálově čisté vodě, alenajednou vás vyleká hlas1 &(stávat, přijde# po$dě do p"á!eS'

)esmysl, říkáte si. ( tom okamžiku si nedokážete dát doh"omady !o se děje> me$itím, !o vidíte a sly#íte je nepo!hopiteln% nesoulad. o otevření očí se do$vídáte, že

jste ve svém pokoji. -ste veli!e udiveni, že to v#e byl jen pouh% sen. řekvapením$voláte1 &ídil jsem osm hodin, než jsem se tam dostal. /ítil jsem ty sluneční pap"skyve snu i přes to, že tady venku dnes m"$ne. (nímal jsem vodu, jak mi !áká na můjobličej.'

8sm hodin jí$dy do střediska, čekání v hale, $k"átka to v#e, !o se t%kalo va#í dovolené byl vlastně jen sen, kte"% t"val pá" vteřin. : přes tu ne"o$e$natelnou podobu s "ealitouto, !o jste tak op"avdově p"ožívali, byl jen pouh% sen.

Toto napovídá, že my také můžeme b%t p"obu$eni $e života na $emi, tak jako jsme p"obu$eni $e snů. oté se nevěří!í budou podobně udivovat. ( p"ůběhu jeji!h životase nedoká$ali osvobodit od mylné představy, že budou vést dlouh% život. ;v#ak až

přijde čas jeji!h $novu$"o$ení po!hopí, že ten 4sek času, kte"%m jeji!h IF nebo JF let

dlouh% život byl, utekl jako by měl t"vání pouh%!h pá" vteřin. *ůh odka$uje na tento=akt v 3o"ánu1


9/128

„A pak se 1"h ot$že* „ #aký poBet let jste na zemi set!vali/' Odpov0d* „et!vali jsme tam den Bi jeho B$st& :eptej se t0ch kdož poBtat um0j4' G On odpov* „ et!vali jste tam pouze dobu nepat!nou, ach, k>ž b%ste b%li v0d0li4''

(!a al;FuIminn* 8 E =)

;7 již to bude deset let nebo sto, člověk si nakone! uvědomí, jak k"átk% byl jehoživot, jak je $míněno v daném ve"#i. řipomíná to příklad muže, kte"% se v$budí $esnu a hoř!e p"ožívá vyt"á!ejí!í se dojmy $ příjemné, dlouhé dovolené a "á$em siuvědomí, že #lo pou$e o k"át!e t"vají!í sen. )ápodobně, člověk bude $a"ažen tím, jak

je život k"átk%, až v#e!hno ostatní $ jeho života bude $apomenuto. *ůh přika$ujedůkladnou po$o"nost tomuto =aktu v následují!ím ve"#i 3o"ánu1

„Ki, jimž dostalo se v0d0n i v!%, však řeknou* „V0!u jste tak z"stali, jak ps$no jev knize 1ož, až do dne vzkřšen& A toto zde je den vzkřšen, však v% jste to neznali&''(!a al;2m* 99)

I ti, kdo žijí 70 let, neméně než ti, kdo žijí několik hodin neboněkolik dní, mají vymezený čas na tomto světě... Jeli vymezen, m!sí jednoho dne skončit. "# je život dlo!hý osmdes$t nebo sto let,

každým dnem je člověk blíže svém! os!dovém! dn!. %e sk!tečnostičlověk t!to sk!tečnost zažív$ v &'(běh! svého života. )ez ohled! nato, jak dlo!hodobý &lan si nav'h!je, jednoho dne dos$hne !'čitého

čas!, kdy sv(j *íl !sk!teční. +aždý *íl nebo &edmět, kte'ý&ovaž!jeme za &ev'atný moment v na-em životě, se nakone* jeví jako &o!hý &ov'*hní &e*hod.

ředstavte si například !hlap!e, kte"% nedávno $ačal střední #kolu. -ako t"adičně senemůže dočkat až odmatu"uje. )et"pělivě se na tento moment tě#í. )i!méně b"$y nato se hlásí na unive"situ. ( této =á$i svého života si ani nedokáže v$pomenout na tadlouhá léta, kte"é p"ožil na střední #kole. ( hlavě už má jiné my#lenky. /h!e využíttě!hto v$á!n%!h let, aby se přip"avil p"o budou!nost. "oto si sestaví několik plánů.

Zanedlouho je $anep"á$dněn% $aři$ováním jeho nad!há$ejí!í svatby, veli!e jedinečnéudálosti, kte"ou nad#eně očekává. Bas v#ak utíká "y!hleji, než si kdy představoval a

po mnoha míjejí!í!h lete!h se o!itá jako živitel "odiny. ( lete!h, kdy se stávádědečkem, sta"%m mužem se $ho"#ují!ím $d"avím, se mu těžko vybavují události, $ekte"%!h se v mládí tak tě#il. elan!holi!ké v$pomínky se vyt"á!ejí. "oblémy, kte"ého tížíly jako mladíka, ho už ví!e ne$ajímají. řed očima se mu "o$p"ostí"á jenněkolik snímků $ minulosti. -eho předu"čen% čas se blíží. Bas, kte"% mu $b%vá jeveli!e ome$en%1 několik let, měsí!ů nebo možná dokon!e jen dní. 3lasi!k% příběhčlověka končí, be$ vyjímky, $de u pohřbu, kte"ého se $4častní nejbliž#í členové

"odiny, důvě"ní přátelé a příbu$ní. Mealita je taková, že nikdo není imunní p"otitomuto kon!i.


10/128

;v#ak *ůh člověka od počátku dějin in=o"moval o pře!hodné pova$e tohoto světa avylíčil posm"tn% život, kde nale$ne op"avdové a věčné sídlo. od"obnosti t%kají!í senebe a pekla jsou p"omítnuty v *oží!h odka$e!h. ;le přesto člověk $apomíná na tuto

podstatnou skutečnost a investuje ve#ke"é snahy do tohoto života, ač je to jen přestupn% a k"átk% život. )i!méně jen ti, kdož $aujmou "a!ionální přístup k životu, sinavodí jasnost mysli a vědomí a dojde jim, že je nemožné !okoliv s"ovnávats životem, kte"% bude věčn%. "oto životním !ílem člověka by mělo b%t $abe$pečenívstupu do "áje, věčného místa *oží blahovůle a nekonečného bohatství.

-edin% $působ, jak tohoto dosáhnout, je d"žet se čisté ví"y a usilovat o to, aby byl *ůhs námi spokojen. Ti, kteří se nesnaží $am%#let nad nevyhnuteln%m kon!em tohotoživota, a kteří mají životní postoj od"ážejí!í jeji!h i0no"an!i, si $ajisté $aslouží věčné$at"a!ení. *ůh v 3o"ánu líčí děsiv% kone!, kte"% tyto lidi nemine1

„A v den, kd% 1"h je sh!om$žd, bude jim připadat, jako b% nest!$vili v h!obech anihodinu jednu ze dne, a poznaj se vz$jemn0& A tehd% ut!p zt!$tu ti, kdo setk$n s

1ohem za lež p!ohlašovali a sp!$vnou cestou vedeni neb%li&' (!a #unes* =9)

„1uN t!p0livý, jako b%li t!p0liv ti z posl", kteř b%li nad$ni !ozhodnost pevnou& Anesnaž se uspšit p!o n0 přchod dne, kd% spatř to, co jim b%lo slbeno, a bude se jim

zd$t, že set!vali v h!obech jen jednu hodinu dne& A toto je sd0len4 A kdo jiný bude zahuben než lid hanebnk"/' (!a al;Akh$L* 59)

+,-,dn. am&i/

-ak jsme již dříve $mínili čas, kte"% obyčejn% člověk st"áví na tomto světě je k"átk% jako &m"knutí okem'. )i!méně a7 už člověk v životě vlastní !okoliv, nedosáhneskutečné spokojenosti, dokud neuvěří v *oha a nepřípomíná si Uo.8d okamžiku kdy se člověk stane dospěl%m touží po bohatství, mo!i a p"estiži. (#ak kupodivu člověk má jen ome$ené p"ostředky jak dosáhnout tě!hto tužeb> je nap"ostonemožné vlastnit v#e, !o si člověk přeje. )a ukonej#ení jeho snů nestačí ani blahobyt,ani 4spě!h nebo jakákoliv =o"ma p"ospe"ity. 6idské životy jsou, be$ ohledu naspolečenské postavení nebo pohlaví, téměř vždy ome$eny pou$e na #est nebo sedmdesetiletí. o do$nění tohoto času sm"t učiní v#e!hny po$emní $áliby a potě#ení

be$v%$namn%mi.

Ten, kdo má sklony k be$u$dn%m ambi!ím se vždy o!itá nevyléčitelně&nespokojen%m'. Tato nespokojenost se p"olíná s každou etapou života, $atím!o

příčiny se mění podle času a podmínek. (ůle dosáhnout tě!hto snů dokáže přimět

člověka pustit se téměř do čehokoliv. -e tak ponořen do sv%!h ambi!, že je o!hotenčelit každému následku, i kdyby to mělo $namenat, že $t"atí lásku své "odiny nebo se


11/128


12/128

)aví! každá "ostlina, živoči!h a člověk na světě V přesněji řečeno, každ% živ%o"0anismus V je sm"teln%. 2kutečnost, že se V díky po"odům V světová popula!e poněkolika století ne$men#uje, by nás neměla přimět i0no"ovat skutečnost sm"ti.

;le přesto be$u$dná vá#en, oča"ovaní majetkem a bohatstvím člověka silně ovliv?uje./htíč po majetku ho be$děčně ovládá. -edna vě! by v#ak měla $ůstat na paměti1 *ůh je jedin%m (lastníkem v#eho. @iví tvo"ové budou naživu, dokud si to tak *ůh přeje a$emřou, až "o$hodne o jeji!h sm"ti. *ůh nabádá člověka o tom přem%#letv následují!ím ve"#i1

„Qivot pozemský se v0!u podob$ vod0, kte!ou jsme seslali z nebe* ms se s!ostlinstvem zem0, jmž lid> a zvřata se živ& A kd%ž zem0 se přiod0je ozdobami svýmia k!$snou se stane, tu domnvaj se jej ob%vatel>, že jsou vl$dci jejmiH však zas$hne

je !ozkaz , tak jako b% vBe!a

neb%la ani vzkv>tala& A takto Binme znamen v$ s!ozumitelnými p!o lid přemýšlivý&'(#unes* 8=)

Tento ve"# napovídá, že v#e na této $emi !o je považováno $a pěkné a k"ásné, $t"atí jeden den svou k"ásu. )aví! $mi$í $ pov"!hu této $emě. Toto je důležitá vě!, nadkte"ou je nutné $auvažovat, jelikož *ůh nás in=o"muje o tom, že udává tyto příklady&p"o ty, kdo "o$um používají'. -ako inteli0entí bytost je od člověka očekáváno mysleta b"át si lek!e $ událostí a konečně si u"čovat "a!ionální !íle ve svém životě.&y#lenka' a &!hápání' jsou unikátní vlastnosti člověka> be$ tě!hto vlastností by

člověk post"ádal jeho nejv%$načněj#í "ysy a dostal by se na 4"ove? niž#í, než jsou$vířata. Zvířata také vedou život v mnoha smě"e!h obdobn% lidsk%m životům1d%!hají, "o$množují se a jednoho dne umí"ají. @ivoči!hové nikdy nepřem%#lí nad tím

p"oč a jak byli na"o$eni nebo že jeden den $emřou. -e samo$řejmé, že se nesnaží po!hopit skutečn% 4čel tohoto života> není od ni!h očekáváno, aby přem%#leli nadsmyslem jeji!h stvoření nebo nad 2tvořitelem.

)i!méně člověk je $odpovědn% vůči *ohu $a "ůst svého vědomí o *ohu tím, že o-eho příka$e!h bude přem%#let a pamatovat si je. 9ále je od něj očekáváno, že

po"u$umí tomu, že tento svět e


13/128


14/128


15/128

Ulavní přestupek, kte"ého se Wá"4n dopustil, bylo, že se viděl odděleně a ne$ávisle na*ohu. 8p"avdu, jak ve"# napovídá, nepopí"al e, až nakonec se stane sl$mou suchou& A v život0 budoucm je jednak t!est přsný, avšak i odpušt0n a zalben se 1ohu& A život pozemský nen leB užv$n klamav>&' (Al;+add* 8@)

Sa&osti 5ově'a

*ůh stvořil člověka v nejdokonalej#í podobě a vybavil ho dokonal%mi vlastnostmi.-eho nadřa$enost nad v#emi tvo"y V demonst"ována jeho v%"a$n%mi inteli0enčnímis!hopnostmi myslet a !hápat, a jeho přip"avenost se učit a v$dělávat V jenepopí"atelná.

Zamysleli jste se někdy p"oč, i přes tyto v$ne#ené "ysy, má člověk tak křehké tělo,kte"é vždy leh!e podlehne vněj#ím a vnitřním h"o$bám "oč je vystaveno 4tokůmmik"obů a bakte"ií, kte"é jsou tak ni!otné, že p"ostému oku nejsou viditelné "oč

musí st"ávit u"čitou část dne ud"žováním sám sebe v čistotě "oč se musí sta"at o svétělo ; p"oč postupem času stá"ne

6idé považují tyto potřeby $a při"o$ené jevy. Zatím!o je to tak, že lidská potřeba,sebepéče, e


16/128

Blověk nemá jak%koliv vliv na to, kdy a kde se na"odí. 2tejně tak nikdy neví, kde a jak $emře. )aví! v#e!hny jeho snahy $bavit se ne0ativní!h vlivů v jeho životě jsouma"né a be$nadějné.

Blověk má op"avdu křehkou povahu vyžadují!í hodně opat"nosti, aby přežil. -ev podstatě ne!h"áněn a !hab% vůči nenadál%m a nepředvídateln%m in!identům, kekte"%m ve světě do!há$í. 2tejně tak je vystaven nečekan%m $d"avotním p"oblémům,nehledě na to $da je obyvatelem vyspělé !ivili$a!e nebo daleké $aostalé ho"skévesni!e. -e $!ela možné, že člověka může každou !hvíli $asáhnout nevyléčitelná nebosm"telná nemo!. 3dykoli může dojít k nehodě s nenap"aviteln%m po#ko$enímstability těla nebo nej$áviděníhodněj#í k"ásy. )aví! se to t%ká v#e!h lidí1 postavení,v"stev a "as, atd., není žádná vyjímka tomuto 4dělu. -ednoho dne se můženeočekávanou příhodou $!ela $měnit život jak !eleb"ity s miliCny =anou#ků tak iobyčejného past%ře.

6idské tělo je slab% o"0anismus složen% $ kostí a měkké tkáně váží!í v p"ůmě"u JF V KF kilo0"amů. /h"ání ho pou$e tenká kůže. Tato !itlivá pokožka se nepo!hybně může

po"anit nebo pohmoždit. op"aská nebo se vysu#í, je+li pod"obena příli#nému sluněnínebo silnému vět"u. Blověk, ve sna$e se nepoddat pří"odním vlivům, musí b%tost"ažit% p"oti dopadům životního p"ostředí.

: přes to, že je člověk vybaven $á$"ačn%mi tělesn%mi systémy tyto &mate"iály' V tělo,svaly, kosti, ne"vové tkáně, ka"diovaskulá"ní systém a tuk V podléhají "o$kladu.

)amísto živ%!h tkání a tuků, kdyby byl člověk $ jiného mate"iálu, kte"% by nedovolil přístup vněj#ím vetřel!ům, jako jsou mik"oby a bakte"ie, #an!e onemo!nění by takřkanee


17/128

Toto je pou$e jeden $ příkladů, kte"% se bude v následují!í!h st"ánka!h knihy ví!e"o$vádět. 9ůvod p"o uvádění tě!hto příkladů je $dů"a$nění toho, že kvůli ne4p"osn%m=akto"ům oh"ožují!í život, člověk nikdy nenale$ne skutečnou spokojenost ve svémživotě. /ílem je připomenou čtenářům, že člověk by se měl vyhnout $aslepenému

poutání na tento život a přestat se hnát !el% svůj život $a sny. ísto toho by měl vždy pamatovat na *oha a skutečn% život> život po sm"ti.

Tam je věčn% "áj člověku $aslíben. -ak čtenáři sami uvidí $ nad!há$ejí!í!h st"ánek, "áj je místem dokonalosti. ( nebi bude člověk nadob"o i$olován od =y$i!k%!h slabostí,nedokonalostí, kte"é potkával na $emi. (#e, !o si bude přát, mu bude jednodu#e nadosah. )aví! 4nava, ží$e?, vyče"panost, hlad nebo po"anění v nebi nee, v% chud$ci jste na 1oha odk$zan, zatmco On sob0staBný je a chv$l%hodný&(apitola 59* tvořitel nebo And0l>, Ve!š =)

Těsn. 6ot%&2

Blověk čelí mnoha tělesn%m "iskům. Pd"žování těla a okolí v čistotě a usilovné pečování o ně jsou břemenem na !el% život. /h!e+li člověk $mí"nit $d"avotní

oh"ožení, musí se o své tělo sta"at. -e#tě ví!e překvapují!í je, že doba, kte"ou člověk st"áví nad těmito 4koly je $načná. Basto se setkáváme s p"ů$kumy, kte"é bylysestaveny, aby se $jistilo kolik času se st"áví holením, koupáním, péčí o vlasy, péčí o

pokožku, manik4"ou, atd. (%sledky p"ů$kumů jsou oh"omují!í a odhalují, kolik d"aho!enného času tyto každodenní 4lohy kon$umují.

*ěhem na#eho života se střetneme se spoustou lidí. 9oma, v kan!eláři, na uli!i nebov nákupní!h středis!í!h potkáme mnoho lidí ele0antně oblečen%!h předvádějí!í svou

pa"ádu. Zpo$o"ujeme lidi oholené, se $ářiv%mi vlasy a čistotn%mi těly, nažehlenéko#ile, nale#těné boty. Takovéto pečlivé pa"ádění v#ak vyžaduje čas a námahu.

( momentě, kdy se člověk "áno p"obudí až do té doby, než jde spát, je $aměstnánnekonečn%m koloběhem ud"žování čistoty a svěžesti. o p"obu$ení p"vním místem,kam $amíříme, je koupelna> během no!i se bakte"ie v na#i!h 4ste!h plodí a $působujínepříjemnou !hu7 a de!h, nutí!í nás si ihned vyčistit na#e $uby. )i!méně příp"ava nanov% den ne$namená si jen vyčistit $uby. ouhé umytí obličeje a "ukou "ovněžnestačí. *ěhem dne se vlasy $amastí a tělo $nečistí. ( no!i během snění je nemožnése nepotit. -elikož jedin%m $působem, jak se $bavit nepřijemného tělesného $ápa!hu a

potu je sp"!ha, člověk to !ítí jako u"0entní potřebu. )e!ítil by se pohodlně jít do p"á!e

s nečist%mi vlasy nebo $apo!en%m tělem.


18/128


19/128


20/128

On je ten, jenž v$s v noci odvol$v$ a jenž zn$, co za dne jste v%konali, a potom v$s zadne p!obud, ab% se dov!šila lh"ta v$m stanoven$& A posl>ze budete k


21/128


22/128

mali!he"ně, ale každ% den tisí!e lidí kolem světa čelí nehodám, jako jsou tyto, a kte"é je těžké si představit.

Tato =akta by nás měla přimět po"o$umět, jak ni!otné je se vá$at na tento svět a měli

by!hom dojít k $ávě"u, že v#e !o nám bylo poskytnuto, je pou$e dočasnou laskavostí,kte"á nás na tomto světě $kou#í. -e neuvěřitelné jak člověk, ač nes!hopen bojovat p"oti neviditelnému vi"u, si t"ou=á uka$ovat svou pov%#enost nad (#emo!n%m*ohem.

)ení po!hyb, že je to *ůh, kdo stvořil člověka a 8n je Ten, kdo ho o!h"a?uje p"otiv#em nebe$pečím. ($ato $ tohoto pohledu, nehody a nemo!i nám uka$ují, kdo jsme.

)ehledě na to jak siln%m se člověk !ítí, není s!hopen $ab"ánit žádnému ne#těstí, ale*ůh je. *ůh stvořil v#e!hny nemo!i a dal#í situa!e, aby člověku připoměl jehoslabosti.

Tento svět je místem, kde je člověk $kou#en. 3ažd% je považován $odpovědn%m $asnahu si $ískat -eho pří$e?. )a kon!i této $kou#ky ti, kteří mají ujasněné a uspořádánévědomosti o *ohu, aniž by mu přisu$ovali pa"tne"y, a poslou!hají -eho $áka$ům a

přika$ům, budou pob%vat v "áji navěky. Ti, kteří ne$mění svou namy#lenost a dávají přednost tomuto světu a sv%m touhám, tak $t"atí blaženost věčného života a pohodlí.ísto toho budou t"pět navěky a nikdy nebudou osvobo$eni od sta"ostí, slabostí asoužení ani v tomto světě ani v posm"tném životě.

N#sd'2 nmo/! a nod

-ak již bylo uvedeno, nemo!e a nehody jsou události, kte"%mi *ůh člověka $kou#í.Tváří v tvář této situa!i, vě"n% člověk se ihned ob"átí na *oha s modlitbami a hledá u

)ěj o!h"anu. -e si dobře vědom toho, že ni! k"omě *oha ho ne$a!h"ání předt"ápením. -e si také vědom, že jeho t"pělivost, oddanost a důvě"a v *oha jsouověřovány. "o"ok ;b"ahám je v 3o"ánu !hválen $a jeho v$o"ov% přístup. -eho4přímná modlitba je ta, kte"á by měla b%t opakována v#emi věří!ími. ( 3o"ánu jek tomu "e=e"ováno následovně1

'DKen kdo k!m mne a nap$j, a kd%ž nemocen jsem, mne uzd!avH do zemřt mi d$a pak m0 oživ&T (apitola 8J* 1$snci, Ve!š -W E ?)

)a d"uhé st"aně p"o"ok ;j4b X-Cb se také stal v$o"em v#em věří!ím, p"otože hledalt"pělivost jen u *oha, když čelil vážné nemo!i1

Vzpome t>ž služebnka mu* .atan se mne dotkl st!$d$nm a mukami&. (apitola 5?* $d, Ve!š =)

Toto st"ádání posiluje vě"nost věří!í!h vůči jeji!h 2tvořiteli a pomáhá jim $moudřet."oto je každá 4t"apa &oboha!ením'. )evěří!í na d"uhou st"anu považují v#e!hny


23/128

d"uhy nehod a nemo!í $a &ne#těstí'. )euvědomují si, že v#e!hno má svůj důvod, a žet"pělivost, kte"ou p"oka$ujeme během potíží, bude odměněna v životě po sm"ti, a

p"oto nevěří!í upadají do velkého soužení. (skutku v p"ostředí $aloženém na popí"áníe


24/128

dokonalost na tomto světě, dosáhne tělesné a psy!hi!ké dokonalosti navěky. )a$ákladě této vědomosti =y$i!ké nedostatky na tomto světě $t"á!í na v%$namu. Tentoslib je p"o věří!í od *oha. Toto je také hlavní důvod, p"oč věří!í p"oka$ují 4!tu alásku jeden d"uhému. ečují jeden o d"uhého i přes =y$i!ké postižení a mani=estují

tímto !eloživotní vě"nost jeden d"uhému.

Tato velká me$e"a v uvažování me$i věří!ími a nevěří!ími a "o$dílné my#lenkové p"o!esy, kte"é p"ožívají, jsou veli!e důležité. Zá#7 a hněv jsou vyloučeny $e s"d!ívěří!í!h, místo toho u ni!h převládá mí" a jistota. Zatím!o mysl nevěří!ím je

po$namenaná po!ity $klamání, nespokojeností a ne#7astností. 9alo by se to vysvětlit jako t"est přivolán mate"ialisti!kou společností, kte"á nevěří!í obklopuje. ;v#ak veskutečnosti je to ne#těstí od *oha p"o ty, kteří nevěří. Ti, kteří se domnívají, ženebudou sou$eni $a jeji!h přestupky, budou překvapeni, až bude v 9en souduvysloven "o$sudek nad jeji!h nežádou!ím !hováním V h"ubostí, neví"ou a nevě"ností.

ješt0 !ozmnožili, a je oBek$v$ t!est zahanbujc& (apitola 5* 2od Gm!an"v, Ve!š -?)

"o,dn! .ta 4ivota

lynou!í léta mají ničiv% dopad na tělo člověka. -ak léta ubíhají, tělo, nej!enněj#ímajetek, kte"% člověk vlastní, p"o!há$í nev"atn%m p"o!esem dest"uk!e. Změny, kte"é

člověk během svého života $ažívá, jsou vystiženy v 3o"ánu následovně1

1"h je ten, jenž stvořil v$s slabými, po slabosti pak slu dal a posl>ze op0t ze sl% slabost a sivost uBinil&On tvoř, co chce, a On všev0douc je i všemohouc& (apitola5@* 1%zanci, Ve!š* 9=)

o$děj#í "oky života jsou dobou, kte"á je nejví!e opomíjena v pláne!h na budou!nostdospělého, nepočítáme+li ho"liv% p"o!es střádání peně$ na dů!hod. (skutku lidé, kteříse o!itají v pok"očilém věku, se obvykle $d"áhají $ab%vat tím, že se pomalu blíží k sm"ti. 2naží+li se někdo mluvit o stáří, d"u$í se !ítí $nepokojeně a "aději $mění toto

&nepříjemné' téma, !o nej"y!hleji to jde. 2ta"osti každodenního života nám také pomáhají se vyhnout my#lenkám na ty p"avděpodobně mi$e"ná léta stáří. ; tak je toodloženo až do dne, kdy se s tím člověk setká. *e$po!hyby hlavním důvodem p"ototo vyh%baní je domněnka, že člověk má nekonečně mnoho času, než si ho sm"tvy$vedne. Tato běžná mylná představa je popsána v 3o"ánu1

1a naopak, nechali jsme je i otce jejich užvat sv0ta tohoto tak, až p!odloužil% se život% jejich& (apitola 8* R!o!oci, Ve!š ==)

Toto klamné ponětí často vede k velkému $á"mutku. -e to jednodu#e p"oto, že a7 ječlověk sta"% jak !h!e, jediné op"avdové vlastni!tví, kte"é mu $ůstává $ minulosti, jsou


25/128

matně vybavené v$pomínky. 2otva si vybaví v$pomínky na dětství. -e p"o nějdokon!e těžké si přesně vybavit, !o se odeh"álo během poslední!h deseti let. (elikéambi!e mladíka, důležitá "o$hodnutí a !íle, kte"%m byl oddán, v#e $t"atilo svůjv%$nam, jakmile ji!h dosáhl a jakmile k nim dospěl. á+li tedy převyp"ávět svůj

&dlouh%' životní příběh, bude se snažit $bytečně.

Toto by člověka, a7 dospívají!ího nebo dospělého, mělo pobídnout k tomu, aby vesvém životě udělal důležité "o$hodnutí. )apříklad je+li vám čtyři!et a očekáváte, že

budete žít do poloviny sv%!h #edesáti V !ož vám $a"učeno není V tě!hto $b%vají!í!hdva!et let utečou $ajisté stejně "y!hle jako tě!h před!há$ejí!í!h čtyři!et let. Toto platístejně tak, i když je vá# život o mnoho del#í, p"otože tě!h $b%vají!í!h tři!et či čtyři!etlet uteče, než si toho dokon!e v#imnete. Toto je $ajisté ustavičná připomínka té p"avé

povahy tohoto světa. -ednoho dne v#e!hny živé du#e na této $emi opustí tento svět anikdy se nev"átí.

"oto by člověk měl dát st"anou své předsudky a b%t ve svém životě "ealněj#ím. Basodbíjí veli!e "y!hle a každ% den přiná#í, místo svižněj#í dynamiky a mlad#ího těla, jendal#í oslabení =y$ičky a $ho"#ení v přem%#lení. Zk"átka stá"nutí je p"ojevem lidskénes!hopnosti kont"olovat své vlastní tělo, život a osud. )epří$nivé důsledky času jsouviditelné. *ůh nás o tomto in=o"muje v následují!ím ve"#i1

1"h v$s stvořil a posl>ze v$s k sob0 povol$& A jsou mezi v$mi n0kteř, kdo v0ku sešlosti dos$hnou a nic z toho zn$t nebudou, co již v0d0li& A 1"h v0!u je všev0douc,

všemohouc& (apitola J* VBel%, Ve!š -@)

( medi!íně se pok"očilé stáří na$%va tak$vaně &d"uhé dětství'. "oto staří lidé běhemtéto po$dní =á$e života, potřebují, stejně jako děti, péči, p"otože jeji!h tělesné amentální =unk!e p"o!há$í u"čit%mi $měnami.

2e stá"nutím se $ačínají objevovat tělesné a mentální vlastnosti, kte"é příslu#í dětství.2taří lidé mají potíže p"ovádět aktivity, kte"é vyžadují =y$i!kou $datnost. Změnyv 4sudku, $ho"#ení v přem%#lení, potíže s !ho$ením, ud"žením "ovnováhy a $ávady

řeči, $ho"#ená pamět a postupná $t"áta paměti, a $měny v náladá!h a !hování jsou příkladem jen několika pří$naků nemo!í, se kte"%mi se stáří běžně pot%ká.

Zk"átka po u"čité době se lidé nav"átí do stavu dětské $ávislosti, jak =y$i!ké tak imentální.

@ivot $ačíná i končí ve stavu, kdy se člověk stává batoletem. Toto není evidentněnáhodn% p"o!es. -e možné, že člověk by $ůstal mlad%m až do té doby než $emře. ;le*ůh člověku připomíná jeho dočasnou =unk!i na tomto světě tím, že ne!hává kvalitu

jeho života upadat v u"čit%!h =á$í!h života. Tento p"o!es slouží jako jasná připomínka

toho, že život utíká. *ůh tuto $áležitost vysvětluje v níže uvedeném ve"#i1


26/128

6id>, jste;li na poch%b$ch ohledn0 zm!tvýchvst$n, vzpomete si, že stvořili jsme v$snejdřv z p!achu, pak z kapk% semene, pak z kapk% přilnav>, pak z kousku masa

ztv$!n0n>ho Bi beztva!>ho ; ab%chom v$m to objasnili& A umisCujeme do l"na to, cochceme, až do lh"t% stanoven>, potom v$s z n0ho v%vedeme jako kojence, až posl>ze

dos$hnete dosp0losti sv>& A n0kte!ý z v$s je povol$n k R$nu dřve a n0kte!ý z v$s jev!žen do v0ku sešlosti, takže nev nic z toho, co dřve již v0d0l& A vidš zemineplodnou, však kd%ž na ni sešleme vodu, pohne se a vzedme a d$ v%!"st !"znýmd!uh"m !ostlin n$dhe!ných& (apitola 88* RouC, Ve!š 9)

Těsn. 6ot!4 s6ojn. s vě'm

)ehledě na to kolik máte peně$ nebo jak dob"é $d"aví máte, každ% nakone! bude čelitnes!hopnosti a dal#ím komplika!ím spojen%m s věkem, někte"é $ ni!h jsou níže

popsány1

3ůže je $ajisté důležit%m uka$atelem v hodno!ení, jak kdo vypadá. -e to podstatnásoučást k"ásy. -e+li odst"aněno jen několik milimet"ů čtve"eční!h tkáně, člověk seslab%m žaludkem shledá tento pohled veli!e odpudiv%m. -e to v%h"adně p"oto, žek"omě o!h"any těla p"oti vněj#ím "i$ikům, kůže tělu také poskytuje jemn% a esteti!k%v$hled. Toto je be$po!hyb veli!e důležitá =unk!e kůže. 3one! kon!ů, jestliže se někdo

považuje $a dobře vypadají!í, je to převážně díky své pokož!e, kousku masa váží!ího!elkem kolem dvou a půl kilo0"amů, kte"% pok"%vá tělo. ; přes to k 4divu je to jedin%o"0án, kte"% je viditelně po$namenan% stářím člověka.

-ak člověk stá"ne, pokožka $t"á!í elasti!kou st"uktu"u, jelikož stavební p"oteiny, kte"évytváří &kost"u' její spodní v"stvy, se stávají !itliv%mi a $t"á!ejí odolnost. "oto setaké objevují na obličeji v"ásky a "%hy, kte"é jsou p"o mnoho lidí noční mů"ou.Binnost ma$ní!h žlá$ ve sv"!hní v"stvě kůže se $pomaluje a $působuje vysu#ování.Zak"átko je tělo podstoupeno vněj#ím vlivům, p"otože p"opustnost pokožky se$vy#uje. -ako následek tohoto p"o!esu staří lidé t"pí vážn%mi po"u!hami spánku,

pov"!hními $"aněními a svěděním, kte"é se na$%vá &svědění stáří'. 2tejně tak nastává po#ko$ení spodní!h v"stev kůže. Znovuobnovování kožní tkaniny a me!hanismus

v%měny substan!í přestává $ velké části =un0ovat, čímž do!há$í k $á"odkům a pokládání $ákladů p"o v%vin nádo"ů.

evnost kostí je také veli!e důležitá p"o lidské tělo. "o sta"é lidí je $řídka 4spě#néud"žet si v$přímen% postoj, $atím!o p"o mladé je to mnohem jednodu#í. /hů$e sesh"ben%m postojem ok"ádá člověka o jeho u#le!htilost i pov%#ennost a vysílá $p"ávu,že člověk už nadále nemá své tělo pod kont"olou. "oto jde také o $t"átu jehost"ojeného !hování a půvabu.

"ojevy stá"nutí nejsou ome$eny jen na ty v%#e vyjmenované. 2taří lidé jsou ná!hylní

k vyvinutí $t"áty smyslů, p"otože ne"vové bu?ky se přestávají po u"čitém věku


27/128

obnovovat. 2taří lidé t"pí p"osto"ovou diso"ienta!í, kte"á nastane při "eak!i na p"udkost světla $působenou slábnutím očí. Toto je veli!e důležité, jelikož to $namenáome$enou s!hopnost vidění1 pest"ost ba"ev, uspořádání předmětů a jeji!h "o$mě"y se"o$ma$ávají. "o sta"é lidi jsou to be$po!hyb těžké situa!e, na kte"é si musí $vyknout.

Blověk nemusel $ažívat =y$i!kou dest"uk!i stá"nutí1 jak stá"nul, mohl jednodu#e sílit a b%t $d"avěj#ím. ;čkoliv tento s!énář ne$náme, del#í život mohl nabídnout nesl%!hanémožnosti p"o osobní a so!iální naplnění života. Bas mohl vylep#it kvalitu života, ví!eho $příjemnit. )i!méně systém, kte"% byl p"o lidstvo u"čen jako adekvátní, je ten,kte"% je $aložen na upadají!í kvalitě života tím, jak člověk stá"ne. Toto je dal#í důka$, že tento svět je dočasn%. *ůh nám opakovaně připomíná tutoskutečnost v 3o"ánu a napomíná věří!í, aby o tom přem%#leli1

Qivot pozemský se v0!u podob$ vod0, kte!ou jsme seslali z nebe* ms se s !ostlinstvem

zem0, jmž lid> a zvřata se živ& A kd%ž zem0 se přiod0je ozdobami svými a k!$snou se stane, tu domnvaj se jej ob%vatel>, že jsou vl$dci jejmiH však zas$hne je !ozkaz , tak jako b% vBe!a neb%la anivzkv>tala& A takto Binme znamen v$ s!ozumitelnými p!o lid přemýšlivý& (apitola@* #on$š, Ve!š 8=)

o u"čitém období života, během kte"ého se člověk považuje $a =y$i!ky a psy!hi!ky$datného a vnímá !el% svět $e svého vlastního stanoviska, náhle p"o!há$í obdobím,kdy $t"á!í v#e, !o si dříve tak užíval. Tento p"o!es je nevyhnuteln% a neodv"atn%. -e to

jen p"oto, že *ůh stvořil tento svět jako dočasné místo k bydlení a učinil honedokonal%m, aby sloužil jako upomínka na posm"tn% život.

9'/3 't$. &2/om si měi odn.st , too3 ja' 6$o4!vaj! st#%! savn. /&$it2

2tá"nutí je ne$ame$itelné. )ikdo be$ žádné vyjímky tomu nemůže uté!t. ; pře!e pohled na stá"nou!í slavnou osobnost má na nás siln% dopad, p"otože její =y$i!k%4padek je veřejně vystaven. o$o"ování toho, jak lidé p"oslulí svou slávou,

bohatstvím a k"ásou podléhají stáří, je $ajisté připomínkou, jak je tento život k"átk% anev%$namn%.

Tento =akt je možné po$o"ovat každ% den na ste!h příkladů kolem nás. :nteli0entní,$d"av% a slavn% člověk, kdysi symbol k"ásy, se jednoho dne objeví v noviná!h,ma0a$ínu nebo televi$i s tělesn%m nebo psy!hi!k%m postižením. Toto je kone!, kte"%

potká téměř každého. ; pře!e, slavné osobnosti mají v na#í paměti $vlá#tní místo> p"o!es jeji!h stá"nutí a $t"áta jeji!h #a"mu působí na na#e emo!e hlouběji. )a následují!í!h st"ánká!h uvidíte =oto0"a=ie někte"%!h slavn%!h osob. 3aždá $ ni!h je jasn%m důka$em toho, že nehledě na to, jak je kdo k"ásn%, 4spě#n% nebo mlad%,stáří je nevyhnuteln% kone! p"o každého člověka.

VK9AD O+R:0K; < "I=TUR>S


28/128

Sm$t

@ivot utíká minutu po minutě. -e vám jasné, že jste každ%m dnem sm"ti blíže nebo že

sm"t je vám stejně blí$ko jako ostatním lidem

-ak je nám řečeno ve ve"#i & uše každ$ sm!ti okus, a potom budete k v#e!hno toto jsou =unk!e va#eho těla. )yní $auvažujte nad stavem atva"em va#eho tělo, až budete po sm"ti.

( momentě, kdy naposledy vyde!hnete se nestanete ni! než h"omadou hmoty. (a#e

tělo, němé a nehybné, bude přeneseno do má"ni!e. Tam ho naposledy omyjí. Zabalené


29/128

do "ou!ha bude va#e tělo přemístěno v "akvi do h"obu. ;ž budete v $emi, pok"yje vás půda. Toto je kone! va#eho příběhu. 8d této !hvíle jste jednodu#e jedním $ jmenuveden%!h na m"amo"ové des!e na h"obě.

*ěhem p"vní!h měsí!ů až "oků vá# h"ob bude nav#těvován p"avidelně. ostupem času bude při!há$et méně lidí. 9esítky let po$ději už nepřijde nikdo.

e$itím va#i nejbliž#í "odinní členové budou p"ožívat va#i sm"t jinak. P vás doma,vá# pokoj a postel budou p"á$dné. o pohřbu ně!o málo !o vám patří bude us!hovánodoma, vět#ina va#i!h vě!í a bot, atd bude da"ována těm, kdo je potřebují. (a#e složkave veřejném "ejstříku bude vyma$ána nebo a"!hivována. *ěhem p"vní!h let vásněkteří budou oplakávat. ;v#ak čas bude ma$at v$pomínky, kte"é jste tu $ane!hali.Btyři nebo pět desetiletí po$ději tu $ůstane jen pá" lidí, kteří si vás pamatují.Zanedlouho nastoupí nová 0ene"a!e a nikdo $ va#í 0ene"a!e už nebude na této $emie


30/128

eze op0t ze sl% slabost a sivost uBinil&On tvoř, co chce, a On všev0douc je i všemohouc& (apitola5@* 1%zantinci, Ve!š 9=)

o$námky, kte"é musim objasnit se 2elin, sest"ou kte"á mi překlad poslala.

H odobně v "o!e SSSSSSSSHNNO Xto musí b%t !hyba, si epidemie vyžádala tři!ettisí! životů, nejho"#í $t"átu dosud $a$namenanou v )ěme!ku.

Uledala jsem to na inte"nete. )asla jsem, $e meli nejakou epidemii, ale nehovo"ili u$o !isle!h.


31/128


32/128

(ěří!í, na d"uhou st"anu, jsou s touto &p"avděpodobností' $!ela obe$námeni. Zažádn%!h okolností to není p"avděpodobnost ale "ealita. ; p"oto jim jeji!h život sloužík tomu, aby vym%tili i sebemen#í možnost toho, že budou posláni do pekla. -eji!hsnahy jsou v%h"adně $aměřeny na dosažení "áje. -e jim jasné, že by život st"áven%

honbou $a $bytečn%mi požitky přinesl pou$e hořké $klamání v životě pří#tím. (ědímo! dobře, že nah"omaděné bohatství jako je přetékají!í bankovní 4čet, luho a jeho ozdobouH zatmco to, co u 1oha je, lepš a t!valejš bude& 3ož nebudete !ozumn/ (apitola 8?* +isto!ie, Ve!š J@)

-eden $ důvodů, p"oč člověk $apomíná na pří#tí život, je tato neobyčejná láska k po$emsk%m vě!em. -e třeba si u!hovat v paměti, že člověk nikdy nenajde op"avdové

#těstí v žádné $ tě!hto po$emsk%!h vě!í, kte"é tak nenasytně miluje, ani v žádnémnastřádaném bohatství, o kte"é tak u"putně usiloval. -e totiž těžké uspokojit dy!htivétouhy. -e jedno, kolik toho člověk vlastní, jeho e0o nebude nikdy spokojené. -e veli!etypi!ké, že bude stále hledat ví!e a !htít lep#í. Blověk p"oto nemůže najít klid aspokojenost v tomto světě.

>?ist-j na tomto světě o6$avdov. &oatstv!*

(ět#ina lidí si myslí že dokáží $dokonalit svůj život, budou+li dostatečně odhodlaní. )aví! se jednodu#e domnívají, že ví!e peně$, lep#í životní styl, #7astná "odina a

$áviděníhodné postavení ve společnosti, jim $ajistí vy##í kvalitu života. ;v#ak lidé,


33/128

kteří věnují v#e!hen svůj čas $aopatřování tě!hto vě!í, se jasně dopou#tí !hyby.Zap"vé, usilují o dosažení klidu a #těstí v tomto světě a $!ela $apomínají na život

pří#tí. 2t"áví život napl?ováním sv%!h vlastní!h ma"n%!h tužeb a nehledí na to, že jeji!h hlavním smyslem, p"oč jsou na světě, je b%t služebníkem *ožím a b%t u

vděční $a to, !o jim poskytuje. *ůh v 3o"ánu člověka in=o"muje o nev%$namnosti amyln%!h poku#ení tohoto světa1

Rředstihujte se ted%, ab%ste dos$hli odpušt0n R$na sv>ho a zah!ad%, jejž šře se!ovn$ nebi i zemi, přip!aven> p!o t%, kdož v 1oha a posl% #eho uv0řili& A toto je přze

1ož, kte!ou On ušt0dřuje, komu chce, vžd%C 1"h vl$dcem je přzn0 nesm!n>&(apitola 9-* Qelezo, Ve!š 8@)

To, že lidé nevěří v pří#tí život nebo ho vnímají jako v$dálenou p"avděpodobnost, je jeji!h $ásadní !hyba. (ěří, že o svoje bohatství nikdy nepřijdou. %!ha jim $ab"a?ujev odev$dání se *ohu a ob"a!í se $ády vůči -eho slibům. 3onečná tě!hto lidí jevystižena následovně1

V0!u ti, kdož v setk$n s m zalben nal>zaj a jen jm se spokojuj, a ti, kteř ke znamenm budou mt v ohni& (apitola #on$š* @, Ve!š -;?)

Uisto"ie toho byla mnohok"át svědkem. 3"álové, vlád!i a =a"aCni si mysleli, že si$ajistí nesm"telnost díky svému oká$alému bohatství. y#lenka, že e


34/128

1"h hojn0 ušt0dřuje Bi odm0řuje obživu, komu chce& Oni se !aduj ze života pozemsk>ho, aBkoliv život pozemský je p!oti životu budoucmu jen doBasnýmužv$nm& (apitola 5* +!om, Ve!š 8J)

@ na tomto světě &oatstv! a s6o5ns'. 6ostavn! d4it.*

(ět#ina lidí si myslí že dokonal% a poklidn% život na tomto světě je uskutečniteln%.Tato mentalita na$načuje, že člověk může najít op"avdové #těstí a $ískat si 4!tud"uh%!h tím, že se stane majetn%m. 2tejné povahy věří, že až tohoto po!ituspokojenosti dosáhnou, bude pak t"vat navěky. ;v#ak opak je p"avdou. Blověk nikdynemůže dosáhnout sv%!h životní!h snů tím, že $apomene na svého 2tvořitele a na2oudn% 9en. (ždy7 jakmile člověk uskuteční jeden !íl, ihned si $amane jin%. Tím, že

je nespokojen s v%dělkem, v"há se do nového dob"od"užství. řestane se mu líbit jehonov% byt, p"otože uviděl sousedův uměle!ky nast"ojen% dům. 2tejně tak když $jistí, že

jeho vymalovan% dům $ minulého "oku už není v mCdě, přiměje ho to k tomu, aby ho přemaloval. odobné je to s mCdou a vkusem, kte"é se mění d"amati!ky, a tak člověk sní o novém oblečení, p"otože už není spokojen s tím, !o nosí. sy!holo0ie tě!htonevěří!í!h je jasně vysvětlena v následují!ím ve"#i1

ušt0dřil a jemuž jsem vše hladce uhladil, a on pak ješt0 d%cht,

ab%ch vce mu dal4 (apitola -=* 2ouchem Rřik!%tý, Ve!š E9)

Blověk se $d"av%m "o$umem a jasn%m !hápáním by měl připustit, že ti, kteří vlastní palá!e, kde je ví!e pokojů než obyvatel, lu


35/128

ABkoliv budou na dohled& +řšnk zatouž se v%koupit z t!estu dne onoho s%n%vlastnmi, i b!at!em svým a d!užkou svou a klanem vlastnm, jenž mu je och!anou, bavšemi, kdož na zemi jsou, ab% se to stalo jeho z$ch!anou& Však pozo!4 Koto v0!u jeohe šlehajc444 (apitola -@* tupn0, Ve!š ; 9)

)i!méně někteří lidé ví, že bohatství, p"ospe"ita a #těstí jsou ří$eny *ohem. ovažují p"oto společenské hodnosti a postavení $a smě#né. ou$e tito lidé op"avdu "o$umí, že je v pří#tím životě bohatství nevykoupí. ; tak si net"ou=ají se honit $a !ennostmitohoto života. ;"o0an!e je vlastnost, kte"ou u tě!hto sk"omn%!h lidí nenajdeme. Tím,že na (#emo!ného *oha ne$apomínají, jim připomíná b%t vděční $a v#e!hno, !o jim

poskytuje. *ůh jim na oplátku $a jeji!h přístup slibuje vážen% a pohodln% život.6idem, kteří *ohu důvěřují a považují službu *ohu $a de=initivní smysl svého života,

je jasné, že si mohou po$emské vě!i užívat jen po ome$enou dobu, a že ve s"ovnání se$aslíben%m věčn%m blahobytem jsou po$emské vě!i be$!enné. *ohatství je

ne$aslepuje a p"oto nejsou tomuto životu tak silně podmaněni. )aopak bohatství ječiní *ohu vděčněj#ími a bliž#ími. -ednají s každ%m a s každou $áležitostí sp"avedlivě.To, čím je *ůh obdařil, používají tak, aby s nimi byl *ůh spokojen. ísto toho, aby sina tomto světě užívali bohatství, se snaží $ískat islámské hodnoty, kte"é jsou od ni!hočekávány, a dokonale "o$umí, že op"avdová p"estiž a !hvála spočívá v očí!h *oha."o"ok \alamoun je p"o v#e!hny lidi příkladem 4!tyhodného věří!ího, kte"% seve svém životě p"oka$oval těmito hodnotami. \alamoun, kte"% vlastnil ob"ovské

bohatství a ne$ávislost, jasně stanovil, p"oč svého bohatství nabyl1

Vskutku jsem d$val přednost R$nu sv>mu vzpomn$nm před l$skou k statk"m pozemským (apitola 5?* $d, Ve!š 58)&

6idé si nepři$nají důvod, p"oč byly po$emské statky na tomto světě stvořeny. "otomají tenden!e $apomínat, že si je l$e užívat jen po dobu IF V JF let, bude+li jim dánožít tak dlouho, a pak své $ámky, auta a děti opustí. Zapomínají, že si do h"obu ni! v$ítnemohou. /el% svůj život touží po blahobytu, kte"% si stejně naplno nebudou mo!iužít.

6idé, kteří považují bohatství $a v%kupné a i0no"ují e


36/128

1ož ohe zažehnutý, až k s!dcm šlehajc a nad nimi se v klenbu pojc a jak sloup% p!otažen> stojc& (apitola @=* RomlouvaB, Ve!š 8EW)

8p"avdové bohatství patří věří!ím, kteří nikdy nep"ojevují osobní $ájem o majetek

tohoto světa a skutečně věří, že v#e!hno jim poskytuje pou$e *ůh. ou$e tito lidé jsouskuteční boháči na tomto světě> neome$ují svůj život na pouh%!h OFVIF let. (ěří!í se$ab%vají !hvályhodn%mi činnostmi, aby si $a ně na oplátku vysloužili "áj. 9ávají

přednost t"valému bohatství před bohatstvím dočasn%m. *ůh nás o ni!h in=o"mujev následují!ím ve"#i1

A 1"h v0!u koupil od v0řcch jejich osob% i jejich majetk% s tm, že jim budou d$n% zah!ad%& A oni bojuj na cest0 1ož ; zabjej a jsou zabjeni& A to je slib #eho p!avdivý, daný v KXře, v YvanZeliu, i v o!$nu& A kdo v0!n0ji dod!žuje slib sv"j než 1"h/ 2adujte se ted% z obchodu sv>ho s ho a to sp0ch je nesm!ný&

(apitola W* Rok$n, Ve!š )

6idé, kteří lpí na tomto světě a nehledí na žádné důka$y, b"$y jasně po!hopí, kdo je natom nejlépe.

Man4stv!

anželství je považováno $a důležit% přelom v životě. 3aždá dívka nebo !hlape! setě#í, až potká pa"tne"a sv%!h snů. Ulavním životním !ílem je si najít vhodného

pa"tne"a. ladí lidé jsou takřka &očkování ná$o"em', jak důležité je si ho najít.

)i!méně v nein=o"movan%!h společnoste!h jsou v$tahy me$i mužem a ženouv podstatě $aloženy na nejist%!h $áklade!h, jmenovitě ve společnoste!h, ve kte"%!h selidé neřídí $působem života podle 3o"ánu. &řátelství' jsou p"o ně v%h"adně"omanti!ké v$tahy, ve kte"%!h obě st"any hledají emo!ionální uspokojení. Zatím!omanželství je vět#inou $aloženo na v$ájemném mate"iálním přínosu. noho žen sesnaží najít &$abe$pečeného muže', p"otože očekávají vysok% životní standa"d. "oto

je p"o mladou dívku snadné přijmout, že bude !eloživotní d"užkou někoho, p"o kohonemá žádné !ity. )a d"uhou st"anu muži veli!e často hledají ženy, kte"é mají &he$k%

v$hled'.

)i!méně lo0ika, kte"ou tyto nein=o"mované společnosti u$návají, má jeden $ásadníháček1 v#e!hny tyto mate"ialisti!ké hodnoty se časem vypaří. *ůh může v momentěčlověku #těstí odeb"at. odobně stačí jen pá" vteřin a člověk může přijít o dob"%v$hled. )apříklad p"o městské obyvatele může jednoho dne každodenní dojíždění $

p"á!e a do p"á!e skončit nehodou, kte"á na obličeji $ane!há #ka"edé a t"valé ji$vy. Basse me$itím posta"á o nenap"avitelnou #kodu na na#em $d"aví, vitalitě a k"áse. -aké

jsou $a tě!hto nepředvídateln%!h podmínek následky lo0iky, kte"á je $aložena čistě

na mate"iální!h hodnotá!h Zauvažujme například nad mužem, kte"% se oženilse ženou, p"otože byl =as!inován jejím pěkn%m v$hledem. -ak by se !ítil, kdyby byl


37/128

její obličej po nehodě vážně po"aněn% 8pustí ji, až se na jejím obličeji $ačnouobjevovat v"ásky 8dpovědi be$po!hyby odhalují, jak ne"o$umn% je $ákladmate"ialisti!kého sm%#lení.

anželství je d"aho!enné, je+li u$avřeno čistě $a 4čelem udělat *ohu "adost. -inak sestává břemenem jak na tomto světě tak v pří#tím. )e$jistí+li člověk na tomto světě, žeto není p"o jeho du#i sp"ávné, tak to u"čitě po!hopí v pří#tím životě. ;v#ak to už bude

příli# po$dě> v 2oudn% 9en bude člověk nabí$et svou ženu, ke kte"é měl na tomtosvětě tak blí$ko, jako v%kupné $a svou vlastní spásu. Tento den bude p"o lidi tak děsiv%, že jim žádn% v$tah $ po$emského světa nepřijde v%$namn%. *ůh popisujedetailně v$tahy me$i nejbliž#ími "odinn%mi členy v den soudu v následují!ím ve"#i1

ABkoliv budou na dohled, hřšnk zatouž se v%koupit z t!estu dne onoho s%n%vlastnmi, i b!at!em svým a d!užkou svou a klanem vlastnm, jenž mu je och!anouD

(apitola -@* tupn0, Ve!š E5)

Z ve"#e je $řejmé, že v 2oudn% 9en lidé přestanou považovat své ženy, přátele, b"at"ynebo sest"y $a důležité. ( jeji!h $ou=alé sna$e se $a!h"ánit budou v#i!hni o!hotni$aplatit svou nejbliž#í "odinou nebo příbu$n%m jako v%kupn%m $a svou osobní spásu.

)aví!, tito lidé se budou nav$ájem p"oklínat $a to, že nikdy jeden d"uhého před tímtoh"o$n%m kon!em neva"ovali. ( 3o"ánu je předložen příběh ;b4 6ahaba a jeho ženy,kteří si $asloužili věčn% t"est v pekle1

:h%te ob0 !uce Ab 6ahaba, a zh%nul již i on4 A neb%lo mu k niBemu jm0n jeho anito, co si v%sloužil, však hořet bude v ohni pln>m plamen" on i žena jeho, jež dřv palivov> nos a jž kol h!dla p!ovaz z vl$ken palmových vis& (apitola * :h%te,Ve!š E9)

odel manželství, přijateln% v očí!h *oha, je totiž $aložen na 4plně odli#n%!hk"ité"ií!h. anželství nejsou u$avřena na $ákladě peně$, slávy nebo k"ásy, ale $a4čelem potě#ení *oha. )aopak při u$aví"ání běžn%!h manželství v nein=o"movan%!hspolečnoste!h lidé nedbají na to, jestli je přijatelné v očí!h *oha. "o věří!í je

jedin%m měřítkem ta]^a, !ož $namená &vyh%bání se tomu, !o je $aká$áno,dod"žování v#eho, !o je přiká$áno a bohabojnost_. Tudíž věří!í může b%t oddán pou$es něk%m, kdo p"oka$uje hlubokou vě"nost *ohu. ( tomto manželství lidé na!há$í mí" a #těstí. ouka$uje na to následují!í ve"#1

V0řc muži a v0řc žen% jsou si vz$jemn0 př$teli a přikazuj vhodn> a zakazuj zav!ženhodn>, dod!žuj modlitbu, d$vaj almužnu a jsou poslušn v"Bi 1ohu a #eho poslu&


38/128

Ulavním !ílem lidstva je po sobě $ane!hat syny, kteří by dále v budou!nosti nesli jméno "odiny. ;v#ak nejednají+li přitom podle toho, jak si to *ůh přeje, může se jimstát, že sejdou $e ste$ky, kte"á vede k *ohu. 9ěti jsou p"o člověka $kou#kou> v tomsmyslu, že je od něj očekáváno je vy!hovávat tak, aby s ním byl *ůh spokojen.

Fajetk% vaše a d0ti vaše jsou p!o v$s jen zkouškou, zatmco 1"h m$ u sebe v0!uodm0nu nesm!nou& (apitola J=* Vz$jemn> klam$n, Ve!š 9)

oužití slova &$kou#kou' ve daném ve"#i má velk% v%$nam. -ednou $ nejdůležitěj#í!hambi!í v životě mnoha lidí je mít děti. )i!méně podle 3o"ánu by měl věří!í !htít děti$ toho důvodu, aby udělal *ohu "adost. 2i!e mít miminko v $ájmu uspokojení vlastnítouhy po dítěti by $namenalo pou$e přid"užování společníků k *ohu. ( 3o"ánu jeuveden příklad lidí, kteří $apomínají na svůj hlavní smysl a dělají si $ dětí hlavnísmysl života1

A On je ten, jenž v$s stvořil z b%tosti jedin> a z n utvořil i manželku jej, ab% přebývala u n& A kd%ž u n pob%l, ot0hotn0la nejdřve lehkým t0hotenstvm a snadno snm chodilaH kd%ž pak se ctila t0žkou, oba volali k 1ohu, R$nu jich obou* „$š;lin$m s%na bezhonn>ho, vskutku budeme patřit mezi vd0Bn>4' Avšak kd%ž jim da!oval

s%na bezhonn>ho, oni Fu božstva přid!užen$ přidali za to, co jim da!oval& 1"h však daleko je vznešen0jš než to, co k


39/128

3dyby se py#nili, mělo by to nepříjemné následky v pří#tím životě. ( 2oudn% den bude člověk o!hoten $aplatit sv%mi syny, d"užkou a dal#ími členy blí$ké "odiny jakov%kupn%m $a svou věčnou spásu. Blověk se ve sna$e vyhnout h"o$ivému t"estu"o$hodne $ří!t sv%!h milovan%!h. )i!méně v 2oudn% den mu ni! takového před

věčn%m odsou$ením stejně nepomůže.

"o lidi $ nein=o"movan%!h společností se děti stávají $d"ojem mnoha p"oblémůnejenom v pří#tím životě ale také v tomto světě. (%!hova dítěte od jeho na"o$ení

přiná#í "odičům ná"očné $odpovědnosti. Zejména p"o těhotnou matku je to obtížná$ku#enost. Zap"vé v den, kdy se pop"vé do$ví o svém dě7átku, musí $!ela $měnit svůjživotní styl. usí přehodnotit své p"io"ity. ( tomto ohledu jsou potřeby dítěte v jejímlůně vždy na p"vním místě, $mění se její jídelní návyky, spa!í "ežim a $k"átka !el% jejíosobní život. ( poslední!h =á$í!h těhotenství se p"o ni stávají nemožné i běžné p"á!enebo nejjednodu##í tělesné pohyby. ;v#ak největ#í obtížnosti nastanou po po"odu.atka st"áví v#e!hen svůj čas péčí o dítě. 9ítě své mat!e $ane!há obvykle veli!emálo času p"o své osobní potřeby a aktivity. "oto se matka tě#í na dobu, až bude dítěnatolik velké, aby se mohlo sta"at o své vlastní potřeby. e$itím si ale matkaneuvědomuje, jak "y!hle tato léta utíkají. Tato léta je možno považovat $a $působu!tívání, jsou+li p"ožívána, jak si to *ůh přeje. Zatím!o p"o členy $ nein=o"movan%!hspolečností jsou tato léta nev%$namnou sta"ostí.

Modiče $ nein=o"movan%!h společností se obvykle !ítí $klamaní $ toho, jak vy!hovalisvou "odinu. 9ítě vy!hované jako člen této společnosti si v#eobe!ně vyvine sobe!kou

osobnost. Zajímá se o potřeby sv%!h "odičů, jen když se mu !h!e, p"otože bylovy!hováno k tomu mít sobe!ké sklony a motivy. -eho "odiče si to uvědomí, až počnoustá"nout a po!i7ovat s věkem spojené potíže. ;v#ak na $ačátku "odičovství si

představovali, jak jim jeji!h dospělé děti budou hlavní opo"ou, až přijdou nečekanéobtíže. ;le nav$do"y očekávání se mohou dokon!e o!itnout i v domově dů!hod!ů.

*ůh lidem v 3o"ánu představuje řád, podle kte"ého se věří!í musí řídit, !htějí+li se stát$odpovědn%mi "odiči. *ůh vyžaduje 4!tu a sou!it vůči "odičům, hlavně k těm, kteří

jsou staří1

R$n tv"j !ozhodl, ab%ste nikoho k!om0


40/128

nepři$působí učení 3o"ánu. Modiče jsou pou$e $odpovědni $a to, aby sv%m dětem předali učení 3o"ánu a poté jen důvěřovali *ohu. 6idé nemají 3"omě *oha žádného jiného o!h"án!e ani pomo!níka.

Ti, kdo hledají po$emsk% užitek $e sv%!h dětí, neobd"ží žádnou pomo! ani na tomtosvětě ani v pří#tím.

A až nastane třesk ohlušujc, v ten den p!chne Blov0k od b!at!a sv>ho, matk% sv> iotce sv>ho, d!užk% sv> i s%n" svých, neboC každý Blov0k v ten den bude mt p!$ci s$m

se sebou jen& (apitola ?@* :akabonil se, Ve!š 55E5-)

-ak již bylo $míněno, člověk je stvořen jen p"oto, aby sloužil svému 2tvořiteli. (#e,!o ho obklopuje, !el% jeho život, e


41/128

stup?ů. /o je těmto kalamitám společné je, že $a malou !hvilku dokážou $ničit !eléměsto i s jeho obyvateli. )ejdůležitěj#í je si uvědomit, že člověk nemá sílu ani

p"ostředky, jak p"oti těmto živlům bojovat nebo jim předejít.

8dka$em katast"o= jsou ob"ovské #kody po !elé na#í planetě. )i!méně díky !itlivé pří"odní "ovnová$e, kte"ou *ůh stvořil, postihne poh"oma vždy jen u"čitou oblast. )a$emi totiž e


42/128

To, p"oč poh"omy postihují tolik lidí, je ota$níkem každé $ tě!hto $kou#ek. (ždy by!hom ale měli mít na paměti, že *ůh je (#evědou!í 2oud!e a & G mezi nimi bude!ozsouzeno podle p!avd%&' (apitola 5W* kupin%, Ve!š -9)

(#e!hny události, kte"é člověka v životě potkají, jsou součástí této $kou#ky.8p"avdoví věří!í podstatu tě!hto $kou#ek !hápou. 3dykoli se jim ně!o #patnéhostane, ob"átí se k *ohu samotnému a $ačnou litovat sv%!h #patn%!h skutků. -sou*ožími služebníky a jsou si vědomi *ožího slibu1

1udeme v$s zkoušet t!ochu st!achem a hladem a zt!$tou na majetku i lidech a plodech ; avšak oznam zv0st !adostnou t!p0livým, kteř, kd%ž postihne je nešt0st,hovoř* .F% 1ohu patřme a m% k nemo!í nebonehodou, kte"á je postihne. Tato ne#těstí postihují jak jedin!e tak !elé společnosti a$působují hmotné $t"áty i du#evní muka. *ohat% člověk může přijít na mi$inu, k"ásnádívka může ut"pět vážné $"anění obličeje nebo město může b%t $emětřesením $!ela$ničeno. Tyto události jsou jasnou uká$kou toho, jak se během jediného okamžikumohou $měnit na#e životy.

6idé by měli b%t s!hopni se $ pří"odní!h 4ka$ů ponaučit. *e$po!hyb *ůh nestvořilni! be$důvodně> každé ne#těstí je p"o lidstvo připomínkou, aby se o!h"ánili před$v"á!enostmi, ve kte"%!h se na!há$í. ( 3o"ánu *ůh p"aví, že na $emi se ni! neděje

be$ jeho svolení1

Roh!oma ž$dn$ nep!opukne jinak než s dovolenm 1ožm& A kdo v0ř v 1oha, toho s!dce On na sp!$vnou cestu uvede a 1"h je v každ> v0ci všev0douc (apitola J=*Vz$jemn> klam$n, Ve!š )

Q$dn$ duše nem"že zemřt jinak než z dovolen 1ožho a podle zapsan> a pevn0 stanoven> lh"t%& dokoli si přeje odm0nu již v život0 pozemsk>m, tomu z n n0cod$me, a kdokoli si přeje odm0nu v život0 budoucm, tomu z n n0co d$me ; a F%odm0nme vd0Bn>& (apitola 5* 2od Gm!an"v, Ve!š =9)

Blověk, kte"% sám sebe na $emi považuje $a mo!ného, by si měl $ pří"odní!h poh"omv$ít ponaučení. ěl by si uvědomit, že ve skutečnosti je slab% a nemá žádnou mo!nad poh"omami, kte"é udeří ve !hvíli, kte"ou *ůh u"čil. Blověk není s!hopen pomo!iani sám sobě, natož někomu jinému. Zajisté *ůh je (#emo!n%. Toto je uvedenov následují!ím ve"#i1


43/128

#estliže se t0 1"h dotkne n0jakým nešt0stm, pak t0 ho nikdo nezbav k!om0 ho&. (apitola 8W* Ravouk, Ve!š 88)

Zemětřesení

Zemětřesení představují jednu $ nejničivěj#í!h pří"odní!h sil na $emi. ři $emětřesení

b%vají největ#í $t"áty na živote!h. (%$kumy pouka$ují na =akt, že každé dvě minutyse někde na pov"!hu $emě vytvoří puklina. odle statisti!k%!h 4dajů se $eměkouleotřese ví!e než miliCnk"át $a "ok. :nten$ita třistatisí!ů tě!hto $emětřesení b%vá slabá>

jedná se o $anedbatelné otřesy, kte"é ne$působí žádné #kody. 9va!et $ ni!h v#ak představují ob"ovská $emětřesení, kte"á $emí p"ud!e otřesou. "otože v#ak neudeřív hustě $alidněn%!h oblaste!h, vět#inou ne$působují 4m"tí ani ekonomi!ké $t"áty.( p"ůmě"u jen pět $emětřesení "očně je op"avdu ničiv%!h.Tyto in=o"ma!e pouka$ují na =akt, že lidé jsou $emětřesením postiženi jen v%jimečně.*e$po!hyby, *ůh lidstvo před ne#těstím o!h"a?uje.

( dne#ní době se objektem ničiv%!h $emětřesení stává bu5 město nebo oblast. )i!méně kdyby *ůh !htěl, $emětřesení ovliv?ují!í !elou na#i $eměkouli by mohlonastat kdykoli. Tímto $působem by mohl skončit život na $emi. 2t"uktu"a $emě jevůči otřesům veli!e $"anitelná. )áhlé pohyby nebo p"asknutí v ob"ovsk%!h masá!hho"nin, kte"é se na!há$ejí v $emské kůře i v $emském pov"!hu, by mohly vést kekatast"o=ě.Zemětřesení není ovlivněno d"uhem $eminy> typ $eminy pou$e může $esílit vlivsei$mi!k%!h vln, kte"é sk"$e ni p"onikají. Zemětřesení může v$niknout, ikdyž pří"odní

podmínky p"o jeho v$nik nee, že 1"h je ned$ pohltit zem anebo že k nimnepřikvaB t!est z msta, odkud to netuš, Bi nezas$hne je v Binnosti jejich p!om0nliv>,aniž tomu budou moci zab!$nit, anebo je neuchv$t ve stavu st!achu h!ozn>ho/ R$nv$š však v0!u shovvavý je a slitovný& (apitola J* VBel%, Ve!š =9E=-)

Tato po sobě jdou!í $emětřesení, kte"á otřesou $emí jen po několik vteřin, mohou přet"vávat po několik hodin, dokon!e i dnů. Zatím!o se lidé v$pamatovávají


44/128

$ jednoho ničivého ne#těstí, mohou ut"pět dal#í. Toto je p"o *oha $ajisté jednodu!hé. )i!méně *ůh je milos"dn% a tak člověka o!h"a?uje a těmito poh"omami mu pou$evyjímečně připomíná, že nemá nad sv%m životem žádnou kont"olu.

)yní by bylo vhodné si připomenout ob"ovské $emětřesení, kte"é se událo ve

dva!átém století.

Te!hnolo0ie selhala1 3obe

9ne#ní pok"očilá 4"ove? vědy a te!hniky v$bu$uje v člověku po!it, že dokážemeovládat pří"odu. )i!méně ti, kteří podlehnou tomuto dojmu, se často dočkají$klamání. Te!hnolo0ie je pomů!ka, kte"ou *ůh člověku poskytl, aby mu sloužila ale itak ji má $!ela pod 2vou kont"olou.


45/128


46/128

L[. s"pna "oku JN př.n.l. při v%bu!hu (esuvu $!ela pohřbeno ho"kou lávou. )eobvyklé je, že vět#ina $ LF FFF obětí této katast"o=y bylo udu#eno sopečn%mi plynya nánosy oblá$ků, kte"é se tímto městem p"ohnaly v důsledku sopečné e"up!e.

)i!méně i v dne#ní době mohou podřimují!í sopky náhle vybu!hnout a !h"lit pá"u a

p"a!h stovky met"ů do v$du!hu. ( p"ůběhu e


47/128


48/128

6idé, kteří potopení Titaniku přežili, vyp"ávěli, že když si !estují!í této lodiuvědomili, že se lo5 potápí, vět#ina $ ni!h se sh"omáždila na palubě k modlitbě.( 3o"ánu se o tom několik"át hovoří. á+li člověk potíže nebo je+li v nebe$pečí,upřímně se modlí a hledá pomo! u svého 2tvořitele. )i!méně v momentě, kdy je

poh"oma $ažehnána, se ihned odv"átí s nevděkem1

R$n v$š je ten, jenž p!o v$s sune lodi na moři, ab%ste mohli hledat podl z dob!odin #ehoH a On v"Bi v$m je slitovný& A kd%ž postihne v$s poh!oma na moři, vzd$l se od v$s ti, kte!> vedle ho& Anebo jste si tak jisti, že v$s neuv!hne do tohoto nebezpeB pod!uh> a že nav$s nepošle vt! bouřlivý a nezahub v$s za to, že jste b%li nevd0Bn/ Rotom už nenajdete p!oti ho& (apitola -*


49/128

o kte"%!h sly#íme ve $p"ává!h. 2dílíme s nimi upřímně jeji!h $á"mutek> ni!méně, postupem času ná# $ájem upadá. -akmile se ponoříme $pět do p"oudu každodenníhoživota nebo máme osobní p"oblémy, vyvine se u nás jistá apatie a $ůstáváme vůči těm,kdo $ažili ne#těstí, lhostejní.

)i!méně dojem, že každ% den na#eho života bude stejn%, jako ten přede#l%, je myln%.Toto je $ va"ování od *oha pat"né. 2amo$řejmě, že lidé, kteří byli vystaveni "ů$n%m

poh"omám, předtím také netu#ili, že by jim pří"odní živel mohl tak $ásadně $měnitživot. Ten osudn% den $ačal $!ela jistě jako každ% jin% den. ysleli, že v#e!hno budestejné jako vče"a. ;v#ak opak byl p"avdou. -e p"avděpodobné, že ani je nikdynenapadlo, že $"ovna v tento den nastanou d"asti!ké $měny, kte"é je přinutí $anou$ov%!h podmínek bojovat o hol% život. Toto je $ajisté $působ, jak%m *ůh člověku

připomene, že po!it be$pečí na tomto světě vlastně neeho zniBen& A p!och$zeli nev0řc kolem m0sta, jež b%lo zaplaveno dešt0m

zhoubným& 3ož neb%li s to je vid0t/ 1a v0!u, a přece nedouLaj ve vzkřšen4 (apitola89* p$sn> :jeven, Ve!š 5? E =@)


50/128

:n=o"ma!e o tehdej#í!h lide!h představují $načnou část 3o"ánu a jsou $ajisté jedním$ aspektů $jevení, nad kte"%m by se mělo pouvažovat. oučení vypl%vají!í $ jeji!hživotů, jsou v 3o"ánu popisována takto1

3ož nevid0li, kolik jsme zahubili pokolen, jež b%la před nimi a kte!$ jsme upevnili na zemi tak, jak jsme neupevnili ani v$sH a seslali jsme jim z nebes d>šC hojný a dali jsmev%t!%sknout řek$m pod nimi& A pak jsme je zahubili za hřch% jejich a dali jsme ponich vzejt pokolenm jiným& (apitola J* ob%tek, Ve!š J)

9al#í ve"# je ad"esován lidem, kteří přem%#lí a dokáží se poučit1

A kolik jsme již zahubili před nimi pokolen, jež mocn0jš než oni b%la silou4 +ledejteted% v zemch všech, zda naleznete toBišt04 V tom v0!u je připomenut p!o toho, kdo!uce m$ Bi uši nastavuje a je s$m sv0dkem oBitým& (apitola 9@* U$L, Ve!š* 5J;5-)

*ůh v 3o"ánu nám p"aví, že tyto příklady poh"om by měly sloužit následují!ím0ene"a!ím jako va"ování. Téměř v#e!hny $ká$y lidí sta"ověku, o kte"%!h se 3o"án$mi?uje, jsou díky současn%m a"!hívům studií a a"!heolo0i!k%!h objevům$aevidovány a p"oto mohou b%t studovány. ;v#ak byla by to !hyba $aujmout pou$ehisto"i!k% a věde!k% přístup, při pře$koumávání $ápisů, kte"é 3o"án o tě!hto

poh"omá!h uvádí. -ak pouka$uje následují!í ve"#, každá $ tě!hto událostí jeva"ováním, $e kte"ého si máme v$ít ponaučení1

A uBinili jsme je t!estem výst!ažným p!o t%, kteř žili předtm i potom, i va!ov$nm p!obohabojn>& (apitola 8* !$va, Ve!š* JJ)

)i!méně měli by!hom uvážit jeden důležit% =akt1 tyto komunity, kte"é odmítaly poslou!hat *oží příka$y, ne"o$hněvaly *oha jen tak náhle. *ůh jim seslal posly, aby je va"ovali, aby svého !hování litovali a odev$dali se u. 3o"án in=o"muje, žev#e!hny p"oblémy, kte"é člověka postihnou, jsou připomínkou toho, jak h"o$n% t"estho v přístím životě může čekat1

A d$me jim okusit t!estu bližšho k!om0 t!estu v0tšho ; snad se z bludu sv>ho nav!$t&

(apitola 58* Radnut na :em, Ve!š 8)

)ičivá síla na ně byla často seslána, až když se tato va"ování nedočkala žádné ode$vya jeji!h $v"á!enost se stup?ovala. *ůh se na v#e!hny tyto komunity "o$hněval.Zmi$ely $e st"ánek dějin a byly nah"a$eny nov%mi 0ene"a!emi. *ůh těmto komunitámmilostivě nadělil p"ospě!h, žily své životy v hojnosti, dopřávaly si v#e!h d"uhů

potě#ení, a přesto se nikdy ne$ajímaly o u!tívání *oha. Tito lidé nikdy nepřemítalinad tím, že v#e na tomto světě jednou pomine. (y!hutnávali si přítomnost a nikdyne$ab%vali sm"tí ani !o bude po ní. (#e, !o se t%kalo po$emského života, se jim $dálo

věčné. ;v#ak op"avdov% věčn% život leží $a h"ani!emi sm"ti. -eji!h životní ideolo0ie jim byla jen ke #kodě a histo"ie dokládá dostatečnou eviden!i o jeji!h hořkém kon!i. :


51/128

přes to, že uteklo tisí!e let, jeji!h příběhy $ůstavají va"ováním p"o dal#í 0ene"a!e a jsou připomínkou toho, jak% kone! čeká ty, kteří neuposle!hnou volání svého2tvořitele.

TamBdov/i

Tham4dov!i jsou jedním $ tě!hto ná"odů, kte"é byly vyhubeny, p"otože se příčily*ožímu volání a přehlížely -eho va"ování. -ak se v 3o"ánu uvádí, Tham4dov!i byli

p"oslaveni svou p"ospe"itou a mo!í a byli ná"odem, kte"% vynikal v umění.

Romn0te, že On v$s n$stupci po ]dovcch uBinil a že v$s usdlil v zemi, na jejchž pl$nch si h!ad% stavte a v ho!$ch přb%tk% sv> si v%tes$v$te& Romn0te dob!odin 1ožho a nešiřte po zemi poho!šen4 (apitola -* 2ozpozn$n, Ve!š -=)

: v dal#ím ve"#i je nám přiblížen život Tham4dov!ů 1

F%slte, že ponech$ni budete v tom, co zde m$te, v bezpeB mezi p!amen% a zah!adami, polnostmi a s viscmi t!s% palmami a že nad$le budete v%tes$vat ob%dl vho!$ch domýšliv0/ (apitola 8J* 1$snci, Ve!š =J;=W)

Tham4dov!i, v nap"ostém blahobytu, vedli e této !hyby se dopustili také lidé p"o"oka )oa adov!i, kteří je v dějiná!h před!há$eli. "oto se 3o"án vyjadřuje o tě!hto tře!hskupiná!h lidí následovně1

3ož nedošla v$m zv0st o t0ch, kdož před v$mi b%li, o lidu si do st svých vložili a zvolali*.


52/128

"o"ok 2álih je va"oval, že podle sdělení, kte"é mu *ůh $jevil, $ahynou do tří dnů. 8tři dny po$ději se va"ování p"o"oka 2áliha vyplnilo a Tham4dov!i vymřeli.

A postihlo t%, kdož nesp!avedliv b%li, vzkřiknut jedin> a jit!o nalezlo je v domech

jejich tv$řemi k zemi ležc, jako b% v nich nikd% neb%li žili& ^ ano, Khamdovci v0!u v R$na sv>ho nev0řili4 ^ ano, p!%B ted% s Khamdovci4 (apitola * +d, Ve!š J- E J?)

Tham4dov!i d"a$e $aplatili sv%m $ničením $a to, že neuposle!hli svého p"o"oka. ;ni budovy, kte"é postavili, či uměle!ká díla, kte"á vytvořili, je nemohly o!h"ánit předt"estem. 2tejně jako v#i!hni ostatní lidé, kteří před nimi i po ni!h, ví"u odmítali, iTham4dov!i byli h"o$iv%m t"estem vyhla$eni. 2t"učně řečeno + jeji!h t"est odpovídal

jeji!h !hování. Ti, kteří p"avdu odmítali, byli $!ela vyhla$eni a ti, kteří uposle!hli,obd"želi věčné vysvobo$ení.

O&2vat. Sa

říběh obyvatel 2abá X2heba v *ibli je líčen v 3o"ánu následovně1

A v0!u m0li ob%vatel> ab$_ v sdlech svých znamen* dv0 zah!ad% zp!ava i zleva& Qivte se z přd0lu obživ% R$na sv>ho a buNte vd0Bn4 A je to zem0 výteBn$ a R$n v$š je odpoušt0jc& Avšak odv!$tili se od dv0 s plod% hořkými, tama!%šk% a s n0kolikam$lo st!om% lotosovými& Kakto jsme je odm0nili za to, že b%li nevd0Bn ; což taktoodm0ujeme n0koho jin>ho než nevd0Bnk%/ (apitola 5=* ab$[, Ve!š 9;-)

-ak samotné ve"#e napovídají, obyvatelé 2abá žili v oblasti vyhlá#ené sv%mi přek"ásn%mi $ah"adami a 4"odn%mi vini!emi. ( takové $emi, kde životní 4"ove? a p"ostředí byly tak nadstanda"dní, by se od ni!h očekávalo, že $a to budou *ohuvděčni. )i!méně v jednom ve"#i v 3o"ánu se uvádí1 &...odv"átili se od )ás.' Tím, žesi připisovali $ásluhu $a v#e!hny své 4spě!hy, o v#e!hno při#li. -ak nás ko"ánsk% ve"#in=o"muje, povode? ;"im $pusto#ila !elou jeji!h oblast.

Savn! S-m$ov.

í#e 2ume"ů se skládala $ městsk%!h státečků okolo dolního Ti0"idu a u="atu, kde sena!há$í jih dne#ního :"áku. ( dne#ní době ten, kdo $avítá na jih :"áku, se nesetkás ničím jin%m než s "o$lehlou pou#tí. 2 v%jimkou měst a oblastí, kte"é byly $alesněny,

je vět#ina k"ajiny pok"yta pískem. Tyto pou#tě, dřívěj#í domov 2ume"ů, jsou $de jižtisí!e let. "ospe"ují!í ří#e 2ume"ů, o kte"é se dnes už můžeme dočíst pou$ev učebni!í!h, byla stejně "eálná jako kte"ákoliv jiná současná !ivili$a!e. Tito lidé žilia tvořili a"!hitektoni!ké velestavby stejně jako my dnes. ( u"čitém smyslu jsou

velkolepá města, kte"á 2ume"ové postavili, součástí kultu"ního dědi!tví na#í doby.


53/128

e$i kultu"ní po$ůstatky, kte"é po 2ume"e!h přežily, patří in=o"ma!e o nákladném pohřbu jedné $ jeji!h k"áloven, uabi. ( početn%!h $d"ojí!h, kte"é byly nale$eny, jetento přepy!hov% obřad v%stižně popsán. (yp"áví, že m"tvé tělo k"álovny bylo velmineobvykl%m $působem přik"á#leno. *ylo nast"ojeno do oblečení vy"obeného $e

stříb"a, $lata a d"ahokamů, stužek $ pe"el. )a hlavě byla pa"uka o$dobená ko"unouobloženou $lat%mi lístky. 8b"oské množství $lata bylo také uloženo do její h"obkyXHH.Zk"átka k"álovna uabi, jejíž jméno je p"o 2ume"ské dějiny v%$namné, byla pohřbenas oká$al%mi poklady. odle histo"i!k%!h spisů bylo toto jedinečné bohatství přinesenodo její h"obky p"o!esím st"áž!ů a služebníků. 3"álovna uabi byla pohřbenas bohatstvím, jehož hodnotu nel$e ani vyčíslit, av#ak ani to ne$a!h"ánilo její tělo

před p"oměnou na pouhou h"omádku kostí.2tejně tak jako u ostatní!h lidí $ jejího k"álovství, kte"%mi možná i opov"hovala kvůli

jeji!h !hudobě, se její tělo v $emi "o$padlo a stalo se hnisavou h"omadou bakté"ií.Toto je $ajisté uká$kov% příklad toho, že bohatství ani majetek tohoto světa v žádném

případě ne$a"učují spásu před neblah%m kon!em.

Mino#ns'# /ivii,a/

evnina a moře mohou ležet "elativně poklidně po několik tisí!iletí. )áhlé sopečnév$edmutí v#ak dokáže "o$poutat poh"omu. 2nad žádná jiná událost neilust"uje tuto

h"ů$u s takovou ob"a$ností, jako kalamita sta"ověké The"y. /o se tam událo, je možnánejvět#í sopečná e"up!e v histo"ii lidstva. HIFF met"ů vysoká sopka, tyčí!í se vysokonad 0ejsk%m mořem, před přibližně EOFF lety, tvořila HI kilomet"ů #i"ok% ost"ov.8h"ožovala tak velkolepou !ivili$a!i, kte"á sídlila asi HHE km jižně od ost"ova 3"éty.( hlavním městě The"y, ;k"oti"i, žilo v dobá!h její největ#í slávy, až EF FFF lidí.Z tohoto města, kte"é opl%valo palá!i $doben%mi ="eskami, byly vysílány loděnaložené $božím p"o ob!hod. Zatím!o si věd!i nejsou jisti přesn%m datem V odhadyse "ů$ní v "o$me$í let H[JF a HILK před na#ím letopočtem V posloupnost událostí je$námá. Zuřivé $emětřesení, následné "ány a e


54/128

3ož neb%lo jim uk$z$no, kolik před nimi jsme již zahubili pokolen, okolo jichž přb%tk" tak Basto p!och$zej/ A v0!u jsou v tom znamen ; což sluchu tomunepopřej/ (apitola 58* Radnut na zem, Ve!š 8J)

"o$oma "om6j!

"o histo"iky jsou po$ůstatky ompejí 4žasn%m dokladem h%ření a p"ostopá#ností,kte"é $de tenk"át převládaly. 9okon!e i uli!e tohoto města, kte"é je symbolem 4padkuímské ří#e, navo$ují náladu $ábavy a požitků, kte"%m se toto město oddávalo. *yly$de "u#né uli!e lemovány k"čmami, nočními kluby a nevěstin!i, jeji!hž po$ůstatky se$a!hovaly i přes poh"omu, kte"á ompeje postihla a kte"é umož?ují nahlédnout dokaždodenního života tehdej#í!h pompejanů.

)a místní!h po$em!í!h, jeji!hž půda je nyní oboha!ena sopečn%m popelem, dřívestála p"ospe"ují!í hospodářství, bujné vini!e a lu


55/128


56/128

"%!Ct! 4ivot s'-t5n1 domov

noho lidí se domnívá, že je možné na tomto světě žít dokonal% život. odle této

domněnky je ne$bytné si p"o #7astn% a spokojen% život $ajistit mate"iální blahobyt, plnohodnotn% "odinn% život a dob"é so!iální postavení. Toto je v#eobe!ně považováno$a $áklady pe"=ektního života.

)i!méně $ pohledu 3o"ánu je &dokonal%' nebo+li be$p"oblémov% život na tomtosvětě nemožn%. (ysvětlení je jednodu!hé. @ivot na tomto světě byl $ámě"ně stvořennedokonal%m.

ůvod a"abského slova &svět' V &dunjá' V má důležit% v%$nam. Z pohledu etymolo0ieXvěda o původu a v%voji slov po!há$í $e slovního kořene &daniy', !ož $namená&jednodu!h%', &nekvalitní', &niž#í' a &be$!enn%'. 2lovo &svět' v podstatě v a"ab#tině$ah"nuje v%#e uvedené vlastnosti.

( této kni$e bylo již několik"át $dů"a$něno, že tento život není ten p"av%. (eskutečnosti v#e!hny aspekty, se kte"%mi se dokonal% život $totož?uje V bohatství,osobní a ob!hodní 4spě!h, manželství, děti a atd, nejsou ni! než bláhové klamy.

3 tomuto tématu se v$tahuje následují!í ve"#1

V0zte, že život pozemský je pouze h!a a z$bava, ma!n$ ok!asa, vz$jemn> v%chloub$n mezi v$mi a soupeřen v !ozmnožov$n majetku a d0t& A podob$ se dešti* nev0řcm

se lb !ostlinstvo, jež z n0ho v%!"st$, avšak potom vadne a vidš je zežloutl>, až nakonec se stane sl$mou suchou& A v život0 budoucm je jednak t!est přsný, avšak iodpušt0n a zalben se 1ohu& A život pozemský nen leB užv$n klamav>& (apitola9-* Qelezo, Ve!š 8@)

( dal#ím ve"#i popisuje *ůh náklonnost, kte"ou člověk vůči tomuto světu, nikolivv#ak budou!ímu, p"ojevuje1

V% však přednost životu pozemsk>mu d$v$te, aB život budouc lepš a t!valejš m$te&(apitola ?-*


57/128

V0!u ti, kdož v setk$n s m zalben nal>zaj a jen jm se spokojuj, a ti, kteř ke znamenm ho a k zah!ad0, jejž šřka se !ovn$ nebes"m a zemia jež přip!avena je p!o bohabojn>& (apitola 5* 2od Gm!an"v, Ve!š 55)

Ti3 'do4 do R#j s6ě/aj!

(ěří!ím je v 3o"ánu $věstována "adostná $p"áva o věčné odměně a #těstí. Toto #těstí avěčná "adost $ačíná již v tomto životě, ni!méně tento =akt je obvykle přehlédnut. *ůhneodepí"á věří!ím svou laskavost a dob"očinnost ani na tomto světě.

( 3o"ánu *ůh uvádí, že op"avdoví věří!í, kteří na $emi konají dob"é skutky, nale$nou p"votřídní $aopatření v pří#tím životě.

dokoliv zbožn> skutk% kon$, aC muž Bi žena, a je v0řc, toho vzkřsme k životu přek!$sn>mu a v0!u je odm0nme odm0nou podle toho nejlepšho, co uBinili&(apitola J* VBel%, Ve!š W-)

Za odměnu a jako v%"a$ blaženosti *ůh uděluje 2v%m op"avdov%m služebníkům na$emi mnoho laskavostí stejně tak jako příležitostí p"o osobní a so!iální naplnění. Toto

je nepo$měniteln% *oží $ákon. *ohatství, nádhe"a a k"ása jsou $ákladními pilíři Májea *ůh 2vé jmění "o$p"ostí"á i před upřímné věří!í $de na $emi. Toto je $ajisté $ačátek

pohodlného a 4!tyhodného života, kte"% nikdy neskončí.

(e s"ovnání s "ajskou malebností jsou přek"ásná místa a o$doby na tomto světě pou$e podřadné napodobeniny. (ě"n% věří!í si při pohledu na jeji!h po$emskou podobuv$pomene na "ajskou $ah"adu a hlubo!e po ní $atouží. )a d"uhou st"anu život může

přinést i o#klivé potíže a t"ápení, ni!méně op"avdoví věří!í vkládají důvě"u v *oha at"ápení, kte"á je postihnou, sná#ejí t"pělivě. )a!há$í ve sv%!h s"d!í!h neobyčejnou4levu, nebo7 vědí, že si svou t"pělivostí $ískají *oží milost.


58/128

(ěří!í je ten, kdo má e ukl$d$ jen to, naB

staB,' (apitola -* 2ozpozn$n, Ve!š =8). (ědí také, že *ůh je Ten, kdo „každou v0cvskutku v u!Bených !ozm0!ech stvořil„ (apitola 9=* F0sc, Ve!š =W). (ěří!í by p"oto

řekli1 „1udeme postiženi jenom tm, co n$m 1"h připsal a On našm je R$nem anechC na 1oha se v0řc spol>haj4. (apitola W* Rok$n, Ve!š 9) . „ho se jimnestalo' p"otože p"avili & ho tomu, co

zakusili ti, kdož b%li před v$mi/ 1%li postiženi nešt0stm a bdou a tř$sli se st!achem,až koneBn0 Rosel a ti, kdož s nm uv0řili, zvolali* „d% přijde vt0zn$ pomoc 1ož/'3ož nen pomoc 1ož blzk$/ (apitola 8* !$va, Ve!š 8=)&

To, že "o"ok a jeho společní!í čelili ne#těstí, samo$řejmě nikdy neovlivnilo jeji!h"espekt a st"a!h, kte"% před *ohem měli. : přes v#e!hny potíže, kte"%m byli vystaveni,se jeji!h postoj ne$měnil. *ůh věří!ím $věstuje "adostné $p"ávy 2vé podpo"y ve ve"#i1„1"h zach!$n t%, kdož bohabojn b%li v mst0 št0st a nedotkne se jich nic zl>ho a

za!mouceni nebudou&' (apitola 5W* kupin%, Ve!š J)

(ěří!í si jsou vědomi, že těžké časy jsou přivolány $ámě"ně a že je jeji!h$odpovědností na ně "ea0ovat s t"pělivostí a ne$t"atit ví"u. )aví! tyto situa!e by měly


59/128

b%t b"ány jako příležitosti p"oká$at *ohu vyt"valost a oddanost a v -eho očí!h jsoudůka$em dosažení osobní vyspělosti. Zdoláním těžk%!h časů se věří!í stavá#7astněj#ím, nad#eněj#ím a oddaněj#ím.

ostoj nevěří!í!h je v#ak 4plně jin%. Těžké doby je přivádějí k $ou=alství. 3"omě=y$i!ké bolesti t"pí něvěří!í i velk%m du#evním vyče"páním.

/itové "o$položení nevěří!ího, jako je st"a!h, be$naděj, pesimismus, žal, obavy,4$kost a "o$čilení, jsou jen slab%m odva"em bolesti, kte"á ho čeká v pří#tím životě.*ůh „mu zž a uzavře h!uN, jako b% m0l stoupat k nebi& A takto 1"h d$v$ poctit hn0v sv"j t0m, kdož neuv0řiliT& (apitola J* ob%tek, Ve!š 89)

)a d"uhou st"anu skuteční věří!í, kteří *oha žádají o odpu#tění a litují sv%!h činů, jsou na tomto světě příjem!i *oží shovívavosti a laskavosti. Uovoří se o ni!h

v následují!ím ve"#i1 'R!oste R$na sv>ho za odpušt0n a potom pok$n BiteH on posk%tne v$m pak přjemn> užv$n sv0ta tohoto až do lh"t% stanoven> a ušt0dř přze vou každ>mu, kdo zaslouž si ji& #estliže však se odv!$tte, ob$v$m se p!o v$st!estu dne t0žk>ho'& (apitola * +d, Ve!š 5)

( dal#ím ve"#i je o ni!h $míněno následovně1

A bohabojn budou dot$z$ni* „3o ted% seslal R$n v$š/' G odv0t* „ob!odin4' K0m,kdož dob!> v život0 tomto Binili, t0m dob!> patř, však pob%t na sv0t0 onom budelepš& A jak k!$sný bude přb%tek bohabojných4 (apitola J* VBel%, Ve!š 5@)

8nen svět je $ajisté kvalitněj#í a lep#í. (e s"ovnání je tento svět pouhou mi$é"ií a be$!enn%m místem. "oto, !h!e+li si člověk stanovit !íl, měl by usilovat o příjmutí doMáje v pří#tím životě. -e nutno si pamatovat, že ti, kteří konají dob"o, jsou nejenom nasp"ávně !estě do Máje, ale obd"ží také pří$e? svého 2tvořitele na tomto světě. )aopak ti, kteří se u!há$ejí jen o tento svět a *ohu v$do"ují, nedosáhnou vět#inou ničeho

plnohodnotného. )aví!, v pří#tím životě se o!itnou v pekle.

R#j

*ůh slibuje Máj těm, kdo $a )ím přijdou jako věří!í. ( žádném případě se nestane,aby *ůh 2vůj slib nedod"žel. Ulubo!e věří!í lidé vědí, že jeji!h án 2vůj slib dod"ží1

o zah!ad Ydenu, jež přislbil Filos!dný služebnk"m

Documents

Život Na Tomto Světě. Czech Čeština