Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická DP.pdf · V práci Archaeological Landscapes:…

  • Published on
    13-Jun-2018

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Diplomov prce

    2016 Veronika Rohanov

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Diplomov prce

    Archeologick pamtky vchodn sti CHKO

    Kivokltsko ve svtle leteckho

    laserovho skenovn

    Veronika Rohanov

    Plze 2016

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Katedra archeologie

    Studijn program Archeologie

    Studijn obor Archeologie

    Diplomov prce

    Archeologick pamtky vchodn sti CHKO

    Kivokltsko ve svtle leteckho

    laserovho skenovn

    Veronika Rohanov

    Vedouc prce:

    PhDr. Jan John, Ph.D.

    Katedra archeologie

    Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

    Plze 2016

  • Prohlauji, e jsem prci zpracoval(a) samostatn a pouil(a) jen uvedench

    pramen a literatury.

    Plze, duben 2016

  • za laskavou pomoc a cenn pipomnky dkuji Olze Bendov, Lucii

    Galusov, Michalovi Rakovi a pedevm Janu Johnovi

  • Obsah

    1. vod ..................................................................................................................................... 1

    2. Technologie LiDAR ............................................................................................................. 2

    3. Krajina .................................................................................................................................. 6

    4. Kivokltsko ....................................................................................................................... 10

    5. Metoda prce ...................................................................................................................... 16

    6. Klasifikace dat podle charakteristickho vzhledu .............................................................. 18

    7. Milit .............................................................................................................................. 20

    7.1. Typologizace mil pomoc analzy svaitosti .......................................................... 23

    7.2. Milit v oblasti Ble - Mal Kyice Nibor Skoice .................................... 24

    7.3. Milit v oblasti Lnsk obora .................................................................................. 25

    8. Relikty tby ...................................................................................................................... 27

    8.1 Lomy ............................................................................................................................ 28

    8.1.1 Lomy v oblasti Ble Mal Kyice Nibor Skoice ....................................... 29

    8.1.2 Lomy v oblasti Lnsk obora .................................................................................... 30

    8.2 Frstenbersk malodoly ............................................................................................... 32

    8.3 Jmy ............................................................................................................................. 33

    8.4 Neklidn povrch ........................................................................................................... 34

    9. Mohyly ............................................................................................................................... 36

    10. elezobetonov pevnstky vzor 37 .................................................................................. 39

    10.3 Ternn przkum ........................................................................................................ 41

    11. vozov cesty .................................................................................................................. 43

    11.1 vozy v oblasti Ble Mal Kyice Nibor Skoice ....................................... 45

    11.2 vozy Lnsk obory. ................................................................................................. 49

  • 12. Hradit ............................................................................................................................ 51

    13. Hrady ................................................................................................................................ 55

    14. Rybnky ............................................................................................................................ 58

    15. Protileteck zkladna........................................................................................................ 59

    16. Potencil LiDARovch dat .............................................................................................. 61

    17. Vvoj osdlen ve vchodn sti CHKO Kivokltsko ................................................... 63

    18. Zvr................................................................................................................................. 65

  • 1

    1. vod

    Prce je zamena pedevm na vyhledvn, evidenci a dokumentaci

    archeologickch pamtek pravkho, stedovkho, ale i novovkho obdob v oblasti vchodn

    sti CHKO Kivokltsko, kter je vzhledem ke stlmu zalesnn, a tedy znanmu mnostv

    dochovanch pamtek, vhodn pro prci s technologi leteckho laserovho skenovn.

    Srie datovch sad DMR 5G byla zskna na studentskou licenci z ZK (esk

    ad zem mick a katastrln). Jedn se o dvacet mapovch list (1 list m 5 km). Zvolen st

    m tm 118 km. V rmci tvorby databze bylo vyhledvn zameno na vbr objekt

    charakteristickch tvarovch prvk (nap. mile, mohyly). Evidovan nemovit artefakty byly

    nsledn oveny pomoc dostupn literatury, databz archeologickch lokalit, kartografickch

    pramen apod. U vybranch objekt byla provedena verifikace pomoc metod ternnho

    povrchovho vzkumu.

    V prvnch dvou kapitolch (2. a 3.) se prce vnuje pedevm veobecnmu

    pedstaven danho tmatu pomoc pojm LiDAR, krajina. Ve tvrt kapitole je prezentovna oblast

    CHKO Kivokltsko z rznch pohled (geografie, historie, geologie). Pt kapitola se vnuje

    zejmna analze zskanch dat. Nsledn est kapitola se vnuje veobecnmu rozdlen

    evidovanch objekt. Nsledn kapitoly (7 a 15) obsahuj detailnj propracovn

    dokumentovanch entit. Posledn kapitoly jsou souhrnn. Prvn se vnuje potencilu LiDARovch

    technologi v archeologii a druh se zamila na celistv vvoj tto krajiny ve vztahu k minulm

    populacm.

  • 2

    2. Technologie LiDAR

    Hlavnm clem tto prce je vyhledat nov nebo zdokumentovat zapomenut i mn

    znm lokality a stopy aktivit ve vchodn sti chrnn krajinn oblasti Kivokltsko, a to za

    pomoci jedn z nejmodernjch metod nedestruktivnho vzkumu. Jedn se o leteck laserov

    skenovn krajiny (LLS), kter v posledn dob vznamn pispv esk archeologii zejmna pi

    mapovn rozshlch ploch kulturn krajiny (Gojda 2005, 809).

    Veobecn LiDARy jsou systmy, pomoc kterch lze rekonstruovat tvar

    jakhokoliv pedmtu i tlesa. Takovmto tlesem me bt napklad socha, architektonick

    pamtka, skaln masiv nebo rozshl jeskyn komplexy. Dal variantou uvn je mapovn

    koncentrace polutant v atmosfe, men oblanosti i dokonce velikosti oznov vrstvy. Vyuit

    nalezne i pi ochran prodnho prosted. Avak nejastji se s tmito pstroji setkvme na silnici

    pi men rychlosti projdjcch vozidel. V dnen dob jsou tradin radary nahrazovny prv

    LiDARovmi systmy, kter mohou nabdnout vysokou operativnost, zrove jednoduch pouit a

    dosah a 1500 m (Dolansk 2004, 9).

    Laser-scanning, nebo tak Laserov skenovn pat k metodm sbru prostorovch

    dat. Laserov skener je zsadn vysokofrekvenn laserov dlkomr, jeho svteln paprsek je

    automatickou optickou soustavou rozprosten do zornho pole skeneru. Skener tak vysl paprsky

    do svho okol v pravidelnm hlovm kroku. Z kadho vyslanho paprsku odraenho od objektu

    v zornm poli pstroje, se ulo do pamti souadnice nejmn jednoho prostorovho bodu (John

    Gojda 2013, 9; http://sluzby.geodis.cz). Definice pojmu LiDAR je vlastn velice jednoduch,

    termn vznikl zkrcenm anglickch slov Light Detection And Ranging. Podobn jako tomu bylo i

    u RaDARu: Radio Detection And Ranging. Ve volnm pekladu se tedy jedn o pstroj nebo

    technologii k detekci objekt a hlavn k men vzdlenosti (Dolansk 2004, 9). Dal asto

    pouvanm pojmem ve spojen s touto metodou je ALS, tedy pesnji: Airborne Laser Scanning

    neboli leteck laserov skenovn LLS, jako esk ekvivalent (John Gojda 2013, 8).

    Cel pstroj obsahuje pt hlavnch st. Jedn se o zdroj laserovho zen,

    pomrn sloitou optickou soustavu, mechanick prvek, detektor elektromagnetickho zen a

    velmi pesn hodiny. U velice vkonnch LiDAR se pouvaj pevnoltkov rubnov lasery. U

    mn vkonnch apart jsou pouvan lasery diodov, kter maj i pesto mnoho vhod.

    Napklad jednoduchou monost implementace do systmu a vysokou variabilitou na trhu. Jako

    detektory jsou pouvny diody zvlt citliv na svtlo, kter mus bt spektrln synchronizovan

  • 3

    na stejnou vlnovou dlku, jako m vyzaovan laserov zen. Takovto detektory mus bt velice

    citliv, protoe intenzita svtla kles s druhou mocninou ul vzdlenosti. Optick soustava

    zajiuje koncentraci zen do velmi zkho svazku a zrove souosost detektoru a emitoru. To je

    zajitno polopropustnm hranolem. Posledn len optick soustavy, je zpravidla umstn na

    samostatnm mechanickm prvku a je jm zrcadlo nebo hranol. Ten zajiuje snmn jedn urit

    roviny bez nronho pemsovn celho pstroje (Dolansk 2004, 10 11).

    Posledn st LiDARu jsou pesn hodiny. Maj velice dleit kol, a to mit as

    od vysln svazku paprsk po jejich detekci na detektoru. Ze znalosti rychlosti en svtla meme

    urit vzdlenost pstroje od skenovanho objektu. A dle podle znmho smru vyslanho svazku

    paprsk a vypotan vzdlenosti jsme schopni urit polohu kadho menho bodu (Dolansk

    2004, 10 11; John Gojda 2013, 9).

    Laserov zazen me bt umstno bu staticky na zemi (pozemn laserov

    skenovn), v letadle i vrtulnku (leteck laserov skenovn) i na specificky upravenm vozidle

    (mobiln mapovn). Pozemn laserov skenovn je metoda pesn poizovac dokumentace

    prostorov sloitch objekt, jako jsou fasdy historickch budov, prmyslov provozy nebo toly

    a tunely, tedy mapovn podzemnch a uzavench prostor. Vhod pozemnho skenovn je hned

    nkolik: vysok rychlost zamen s pesnost 110 mm, pokroil stupe automatizace pi

    zpracovn, monost men v nepstupnch podmnkch a nebezpench provozech, vylouen

    lidskch chyb a v neposledn ad uspoen nklad (http://sluzby.geodis.cz). Dokumentace pomoc

    laserovho skenovacho zazen je pouvna ji del dobu, nap. prostednictvm totln stanice

    (Gojda 2005, 806-807; John 2009, 254). Leteck laserov skenovn je nejastji uvno pro

    poizovn prostorovch dat konkrtnho zem a nachz sv uplatnn zejmna pi tvorb

    pesnch digitlnch model povrchu ternu. Tmto zpsobem je LLS vyuvno napklad v

    provoznch systmech pro inenrsk st, pi vkovch analzch zem i pi analzch

    odtokovch pomr. Vhodami tchto systm je velk hustota namench dat v krtkm asovm

    intervalu a monosti pouit za tm jakchkoli podmnek (napklad prce v nonch hodinch i

    za patn viditelnosti).

    Konenm vstupem zpracovanch dat, aplikovanch pedevm geografy a

    archeology, je napklad detailn model povrchu ternu ve form trojhelnkovho modelu

    nepravideln st GRID, ppadn generalizovanho 3D vektorovho modelu (John Gojda 2013,

    9). Takto zskan data mohou bt doplnna o snmky pozen digitln kamerou i fotoapartem.

    http://sluzby.geodis.cz/

  • 4

    Kombinac tchto dat me bt vytvoena pomrn realistick prostorov vizualizace mench

    objekt (http://sluzby.geodis.cz).

    Zrod metody dlkovho przkumu Zem sah do potku 80. let, kdy byla vyuvna

    data nejstarch druicovch snmk, zskanch pomoc americkho a francouzskho systmu

    Landsat. Po odtajnn programu americk Corony a sovtskho KVR-1000 v letech 1994-1995, se

    nejen archeologm naskytly lep monosti (Gojda 2005, 806 807). Systm LiDAR byl vyvjen v

    prbhu sedmdestch let v americk kosmick agentue NASA (mejda 2009, 64).

    Pro vznik LiDARu bylo potebna vyvinout jednotliv dleit komponenty.

    Napklad je velice dleit znt pesnou polohu skenovn, tak jako skeneru. Tyto komponenty

    byly jet ped samotnou evoluc LLS postupn zdokonalovny a uvdny do komernho provozu.

    Prvnm pomyslnm krokem bylo uveden druicovho naviganho systmu GPS po roce 1980 a

    jeho nsledn zdokonalovn vetn diferencian metody men. Tento zpsob men umonilo

    urovn absolutn prostorov polohy. Pokrok v inercilnch naviganch systmech zkrcen INS,

    poskytl pro laserov skenovn dostaten pesnou metodu men orientac. Pedposlednm

    pomyslnm krokem bylo zkonstruovn modernho laserovho profileru v letech 1988 1993 na

    univerzit ve Stuttgartu. (Ackermann 1999, 69). Takto byl zapoat vvoj zbylch opticko-

    mechanickch soust urench ke konstrukci komplexnch jednotek vyuvanch prv v

    technologii laserovho skenovn (Dolansk 2004,12 -13).

    V roce 2005 se na zem esk republiky uskutenily prvn kampan LLS

    vybranch st zem urench do vdeckovzkumnch projekt. Univerzita TU v Dranech

    provedla v tme roce snmkovn pomrn rozshlho zem Krunch hor a esko-saskho

    vcarska, jeho vyhodnocen se ujala L. Starkov pod ztitou Zpadoesk univerzity v Plzni

    (Gojda John 2013, 21; Starkov 2013, 181 188).

    Prvn, pln esk projekt u ns pedstavuje vzkum univerzity v Hradci Krlov a

    muzea eskho rje v Trutnov veden archeologem P. dou. Clem tohoto projektu bylo

    dokumentovat ternn relif neolitickho tebnho arelu Jistebsko v Jizerskch horch.

    Snmkovn zde probhalo v listopadu 2009 a v prbhu roku 2010. Pi tomto vzkumu byl nov

    objeven dal, v poad tvrt tebn arel, kter byl oznaen jako Jistebsko IV. (da John

    Protednk Raminngel 2013, 80-85). V roce 2010 a v roce nslednm probhal projekt pi

    Zpadoesk univerzit v Plzni za podpory grantov agentury nazvan Potencil archeologickho

    vzkumu krajiny dlkovho laserovho 3D snmkovn. Jednm z cl projektu bylo zskn

    zkuenosti se zpracovnm a vyuitm dat LLS. Z tohoto dvodu byla vtina vzkum zamena

    http://sluzby.geodis.cz/

  • 5

    na archeologicky znm a prozkouman nalezit. Navzdory oekvn przkum pinesl velk

    mnostv novch informac o dosud skrytch pamtkch (Gojda John 2013, 21, 35).

  • 6

    3. Krajina

    Tma prce Leteck laserov skenovn povrchu ve vchodn sti CHKO

    Kivokltsko se, nejen svm rozsahem (rozloha zkoumanch ploch in 118 km), poj s tmatem

    krajina, kter je v posledn dob asto diskutovno. Krajina je jakmsi pbhem vztahu lovka a

    jeho pirozenho prosted, ke ktermu se v mimo jin dva hlavn pstupy. V prvnm pstupu je

    dominantn okoln proda, kter se lovk pizpsobuje. V druhm, modernjm pstupu

    dominuje lovk, kter si pouze okoln prosted upravuje sob ku prospchu (Gojda 2000, 55, 57;

    Neustupn 2010).

    Kad krajina v sob ji od dvnch as nese stopy svho vvoje. I krajinn obraz

    ech a Moravy v prbhu asu proel mnoha promnami, jejich pozstatky se zachovaly v

    geologickm zznamu. Napklad zbytky sediment kdovho moe zapadl v krasovch dutinch

    dokldaj, e vpencov vrchy eskho krasu jet ped nkolika miliony let pevrstvily pskovce a

    opuky, kter se dnes ji pouze nachzej v severn sti Stedoeskho kraje (Clek - Loek et al.

    2011, 17). Samotn krajina je pro archeologick bdn velice dleit, protoe je jedinm monm

    mstem, kde je kad zsah lovka zapsn. Za vhodnch podmnek se me opt projevit, bohuel

    i zde vak probh pomal, ale stl destrukn sla (eroze), meme ji nazvat i znikovou

    transformac, kter takovto zsahy ni. Z pohledu asu lovka se to me jevit jako vnost, z

    pohledu asu geologickho naopak jako mik. Dnen rz krajiny jak jej znme je podmnn sp...

Recommended

View more >