Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická DP.pdf · V práci Archaeological Landscapes:…

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Diplomov prce

    2016 Veronika Rohanov

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Diplomov prce

    Archeologick pamtky vchodn sti CHKO

    Kivokltsko ve svtle leteckho

    laserovho skenovn

    Veronika Rohanov

    Plze 2016

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    Fakulta filozofick

    Katedra archeologie

    Studijn program Archeologie

    Studijn obor Archeologie

    Diplomov prce

    Archeologick pamtky vchodn sti CHKO

    Kivokltsko ve svtle leteckho

    laserovho skenovn

    Veronika Rohanov

    Vedouc prce:

    PhDr. Jan John, Ph.D.

    Katedra archeologie

    Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

    Plze 2016

  • Prohlauji, e jsem prci zpracoval(a) samostatn a pouil(a) jen uvedench

    pramen a literatury.

    Plze, duben 2016

  • za laskavou pomoc a cenn pipomnky dkuji Olze Bendov, Lucii

    Galusov, Michalovi Rakovi a pedevm Janu Johnovi

  • Obsah

    1. vod ..................................................................................................................................... 1

    2. Technologie LiDAR ............................................................................................................. 2

    3. Krajina .................................................................................................................................. 6

    4. Kivokltsko ....................................................................................................................... 10

    5. Metoda prce ...................................................................................................................... 16

    6. Klasifikace dat podle charakteristickho vzhledu .............................................................. 18

    7. Milit .............................................................................................................................. 20

    7.1. Typologizace mil pomoc analzy svaitosti .......................................................... 23

    7.2. Milit v oblasti Ble - Mal Kyice Nibor Skoice .................................... 24

    7.3. Milit v oblasti Lnsk obora .................................................................................. 25

    8. Relikty tby ...................................................................................................................... 27

    8.1 Lomy ............................................................................................................................ 28

    8.1.1 Lomy v oblasti Ble Mal Kyice Nibor Skoice ....................................... 29

    8.1.2 Lomy v oblasti Lnsk obora .................................................................................... 30

    8.2 Frstenbersk malodoly ............................................................................................... 32

    8.3 Jmy ............................................................................................................................. 33

    8.4 Neklidn povrch ........................................................................................................... 34

    9. Mohyly ............................................................................................................................... 36

    10. elezobetonov pevnstky vzor 37 .................................................................................. 39

    10.3 Ternn przkum ........................................................................................................ 41

    11. vozov cesty .................................................................................................................. 43

    11.1 vozy v oblasti Ble Mal Kyice Nibor Skoice ....................................... 45

    11.2 vozy Lnsk obory. ................................................................................................. 49

  • 12. Hradit ............................................................................................................................ 51

    13. Hrady ................................................................................................................................ 55

    14. Rybnky ............................................................................................................................ 58

    15. Protileteck zkladna........................................................................................................ 59

    16. Potencil LiDARovch dat .............................................................................................. 61

    17. Vvoj osdlen ve vchodn sti CHKO Kivokltsko ................................................... 63

    18. Zvr................................................................................................................................. 65

  • 1

    1. vod

    Prce je zamena pedevm na vyhledvn, evidenci a dokumentaci

    archeologickch pamtek pravkho, stedovkho, ale i novovkho obdob v oblasti vchodn

    sti CHKO Kivokltsko, kter je vzhledem ke stlmu zalesnn, a tedy znanmu mnostv

    dochovanch pamtek, vhodn pro prci s technologi leteckho laserovho skenovn.

    Srie datovch sad DMR 5G byla zskna na studentskou licenci z ZK (esk

    ad zem mick a katastrln). Jedn se o dvacet mapovch list (1 list m 5 km). Zvolen st

    m tm 118 km. V rmci tvorby databze bylo vyhledvn zameno na vbr objekt

    charakteristickch tvarovch prvk (nap. mile, mohyly). Evidovan nemovit artefakty byly

    nsledn oveny pomoc dostupn literatury, databz archeologickch lokalit, kartografickch

    pramen apod. U vybranch objekt byla provedena verifikace pomoc metod ternnho

    povrchovho vzkumu.

    V prvnch dvou kapitolch (2. a 3.) se prce vnuje pedevm veobecnmu

    pedstaven danho tmatu pomoc pojm LiDAR, krajina. Ve tvrt kapitole je prezentovna oblast

    CHKO Kivokltsko z rznch pohled (geografie, historie, geologie). Pt kapitola se vnuje

    zejmna analze zskanch dat. Nsledn est kapitola se vnuje veobecnmu rozdlen

    evidovanch objekt. Nsledn kapitoly (7 a 15) obsahuj detailnj propracovn

    dokumentovanch entit. Posledn kapitoly jsou souhrnn. Prvn se vnuje potencilu LiDARovch

    technologi v archeologii a druh se zamila na celistv vvoj tto krajiny ve vztahu k minulm

    populacm.

  • 2

    2. Technologie LiDAR

    Hlavnm clem tto prce je vyhledat nov nebo zdokumentovat zapomenut i mn

    znm lokality a stopy aktivit ve vchodn sti chrnn krajinn oblasti Kivokltsko, a to za

    pomoci jedn z nejmodernjch metod nedestruktivnho vzkumu. Jedn se o leteck laserov

    skenovn krajiny (LLS), kter v posledn dob vznamn pispv esk archeologii zejmna pi

    mapovn rozshlch ploch kulturn krajiny (Gojda 2005, 809).

    Veobecn LiDARy jsou systmy, pomoc kterch lze rekonstruovat tvar

    jakhokoliv pedmtu i tlesa. Takovmto tlesem me bt napklad socha, architektonick

    pamtka, skaln masiv nebo rozshl jeskyn komplexy. Dal variantou uvn je mapovn

    koncentrace polutant v atmosfe, men oblanosti i dokonce velikosti oznov vrstvy. Vyuit

    nalezne i pi ochran prodnho prosted. Avak nejastji se s tmito pstroji setkvme na silnici

    pi men rychlosti projdjcch vozidel. V dnen dob jsou tradin radary nahrazovny prv

    LiDARovmi systmy, kter mohou nabdnout vysokou operativnost, zrove jednoduch pouit a

    dosah a 1500 m (Dolansk 2004, 9).

    Laser-scanning, nebo tak Laserov skenovn pat k metodm sbru prostorovch

    dat. Laserov skener je zsadn vysokofrekvenn laserov dlkomr, jeho svteln paprsek je

    automatickou optickou soustavou rozprosten do zornho pole skeneru. Skener tak vysl paprsky

    do svho okol v pravidelnm hlovm kroku. Z kadho vyslanho paprsku odraenho od objektu

    v zornm poli pstroje, se ulo do pamti souadnice nejmn jednoho prostorovho bodu (John

    Gojda 2013, 9; http://sluzby.geodis.cz). Definice pojmu LiDAR je vlastn velice jednoduch,

    termn vznikl zkrcenm anglickch slov Light Detection And Ranging. Podobn jako tomu bylo i

    u RaDARu: Radio Detection And Ranging. Ve volnm pekladu se tedy jedn o pstroj nebo

    technologii k detekci objekt a hlavn k men vzdlenosti (Dolansk 2004, 9). Dal asto

    pouvanm pojmem ve spojen s touto metodou je ALS, tedy pesnji: Airborne Laser Scanning

    neboli leteck laserov skenovn LLS, jako esk ekvivalent (John Gojda 2013, 8).

    Cel pstroj obsahuje pt hlavnch st. Jedn se o zdroj laserovho zen,

    pomrn sloitou optickou soustavu, mechanick prvek, detektor elektromagnetickho zen a

    velmi pesn hodiny. U velice vkonnch LiDAR se pouvaj pevnoltkov rubnov lasery. U

    mn vkonnch apart jsou pouvan lasery diodov, kter maj i pesto mnoho vhod.

    Napklad jednoduchou monost implementace do systmu a vysokou variabilitou na trhu. Jako

    detektory jsou pouvny diody zvlt citliv na svtlo, kter mus bt spektrln synchronizovan

  • 3

    na stejnou vlnovou dlku, jako m vyzaovan laserov zen. Takovto detektory mus bt velice

    citliv, protoe intenzita svtla kles s druhou mocninou ul vzdlenosti. Optick soustava

    zajiuje koncentraci zen do velmi zkho svazku a zrove souosost detektoru a emitoru. To je

    zajitno polopropustnm hranolem. Posledn len optick soustavy, je zpravidla umstn na

    samostatnm mechanickm prvku a je jm zrcadlo nebo hranol. Ten zajiuje snmn jedn urit

    roviny bez nronho pemsovn celho pstroje (Dolansk 2004, 10 11).

    Posledn st LiDARu jsou pesn hodiny. Maj velice dleit kol, a to mit as

    od vysln sv